Projektovani v Elektroenergetice

FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKANCH TECHNOLOGI VYSOK UEN TECHNICK V BRN

Projektovn v elektroenergetice

Garant pedmtu:

Ing. Petr Baxant, Ph.D.

Autoi textu: Ing. Petr Baxant, Ph.D.

Projektovn v elektroenergetice 1 1

Obsah OBSAH ......................................................................................................................................1

SEZNAM OBRZK..............................................................................................................5

SEZNAM TABULEK ..............................................................................................................6

SEZNAM TABULEK ..............................................................................................................6

1 VOD ................................................................................................................................7

2 ZAAZEN PEDMTU VE STUDIJNM PROGRAMU ........................................8 2.1 P NKY PRO UDLEN ZPOTUODM ..............................................................................8 2.2 TUVOD DO PEDM ...................................................................................................8

3 ZKLADN POJMY SOUVISEJC S PROJEKTOVNM.....................................9

3.1.1 Zakzka, objednvka ..........................................................................................9 3.1.2 Projekt a projektovn ........................................................................................9 3.1.3 Dodvka a realizace .........................................................................................10

4 ENERGETIKA A PROJEKTOVN..........................................................................11 4.1 ZKON . 222/1994 S .B ............................................................................................11 4.2 V ZKONA . 222/1994 SB. (ENERGETICKHO ZKONA) NA PROJEKTOVN ELEKTRICKCH ROZVOD

LIV ......................................................................................................12

4.2.1 Dodvka elektiny prva a povinnosti dodavatele elektiny .........................12 4.2.2 Elektrick ppojka, ochrann psma, peloky rozvodnch zazen..............12

5 LEGISLATIVA V PROJEKTOVN .........................................................................12 5.1 PEDPOKLADY PRO VZNIK OPRVNN......................................................................12 5.2 N MY OBECNOR ........................................................................................................13

5.2.1 Postaven technickch norem ...........................................................................14 5.3 N RO PROJEKTOVN A DOKUMENTACI ELEKTRICKCH ZAZENORMY P ..................14 5.4 VA ESKCH TECHNICKCH NOREMPRA .................................................................15

5.4.1 Oznaen norem................................................................................................16 5.4.2 daje o norm ..................................................................................................17

5.5 ZKONY, VYHLKY A OSTATN PEDPISY SOUVISEJC S PROJEKTOVNM ELEKTRICKCH ROZVOD......................................................................................................17 5.6 D KYAL DLEIT ZKONY A VYHL .....................................................................18 5.7 B PRCE A KLASIFIKACE ZPSOBILOSTI PRACOVNK V ELEKTROTECHNICEEZPENOST 18 V KA . 50/1978 S .ZK .............................................................................................19 YHL B

6 VKAZY VMR, ROZPOTY, OCEOVN PRAC A MATERIL..........22 6.1 P Y ROZPOTOVNRINCIP ..........................................................................................23 6.2 S BA ROZPOTU (ZVYKLOSTI PI JEHO SESTAVOVN)KLAD .......................................24

6.2.1 Prce podle montnch cenk........................................................................24 6.2.2 Pirky na montn cenky ............................................................................24 6.2.3 Prce v HZS (prce neobsaen v cenku) .......................................................25 6.2.4 Nosn materily................................................................................................25 6.2.5 Pirky nosnch materil..............................................................................25

1

2 Fakulta elektrotechniky a komunikanch technologi VUT v Brn

6.2.6 Podrun materil............................................................................................ 25 6.2.7 Dodvky (vt technologick celky) ................................................................ 27 6.2.8 Pirky z dodvek ........................................................................................... 30 6.2.9 Extern innosti druhch firem......................................................................... 30 6.2.10 Pirky rozpot............................................................................................. 30

6.3 R CEEKAPITULA ......................................................................................................... 31 6.4 D PIDAN HODNOTY - DPHA Z ............................................................................. 31 6.5 K CE ROZPOTU (VNOSY-NKLADY=ZISK)ALKULA ................................................. 32 6.6 Z CEVEN EFEKTIVITY PR ..................................................................................... 32

7 ROZDLEN VLIV PROSTED, KATEGORIE PROSTOR ......................... 33 7.1 D UHY PROSTED PRO ELEKTRICK ZAZENR ......................................................... 33

8 PROSTED A PSLUN PROVEDEN ELEKTRICKCH ZAZEN PODLE NOVCH NOREM................................................................................................. 36

8.1 S EN VLIVYSTM ZNA ........................................................................................... 36 8.1.1 Tdn vliv ..................................................................................................... 37 8.1.2 Postup pi stanoven vnjch vliv.................................................................. 40 8.1.3 Podklady pro uren vnjch vliv.................................................................. 41 8.1.4 Sestaven protokolu o uren vnjch vliv..................................................... 42 8.1.5 Oznaovn prosted v praxi........................................................................... 42

9 ROZVADE NZKHO NAPT, ZKLADN INFORMACE .......................... 42

9.1 ZKLADN NORMA PRO ROZVDE NN.................................................................... 42 9.1.1 Pedmt a rozsah platnosti SN EN 60439-1.................................................. 43

9.2 TDN ROZVD ................................................................................................ 43 9.3 JMENOVIT HODNOTY ROZVDE ........................................................................... 44

10 ROZDLEN, SCHMATA A OZNAEN ST ................................................. 44 10.1 STDAV ST NN..................................................................................................... 44 10.2 STDAV ST VN..................................................................................................... 47 10.3 S NOSMRN STTEJ ................................................................................................. 48

11 PEPT A PEPOV OCHRANY ................................................................ 50

11.1.1 Slovnk pojm................................................................................................... 50 11.1.2 Vznik pept .................................................................................................... 53 11.1.3 Principy ochrany proti pulznmu pept ......................................................... 54 11.1.4 Ochrana ped bleskem a peptm................................................................... 55 11.1.5 Blesk jako prodn jev ..................................................................................... 56 11.1.6 Zklady vpotu hromosvodu........................................................................... 56 11.1.7 Uzemnn.......................................................................................................... 58 11.1.8 Smrnice elektromagnetick kompatibility ...................................................... 59 11.1.9 Elektromagnetick kompatibilita a ruen ....................................................... 60 11.1.10 Prvky a zazen na ochranu ped peptm ze slaboproudch veden ........ 61

12 KONSTRUKN PRVKY PRO ELEKTRICK VEDEN .................................. 62 12.1 K ELY A VODIEAB .................................................................................................... 63

12.1.1 Jdra kabel a vodi...................................................................................... 63 12.1.2 Znaen kabel a vodi .................................................................................. 63 12.1.3 Barevn znaen izolovanch vodi a kabel................................................. 67 12.1.4 Vodie pro vinut.............................................................................................. 68

2


12.1.5 Silov vodie a kabely ......................................................................................68 12.1.6 Sdlovac vodie a kabely.................................................................................69 12.1.7 Dovolen proudov zaten vodi a kabel ...................................................69 12.1.8 Silov vodie .....................................................................................................70 12.1.9 Silov kabely .....................................................................................................74

12.2 K ELOV SPOJOVAC MATERILAB .............................................................................75 12.2.1 Kabelov soubory silov...................................................................................76 12.2.2 lon materil pro vnitn rozvod nzkho napt ..........................................76 12.2.3 Spojovac materil pro vnitn rozvod nzkho napt .....................................79

12.3 TAVN POJISTKY PRO MAL A NZK NAPT .............................................................79 12.3.1 Zvitov pojistky pro silnoproud rozvod ........................................................80

13 VENKOVN VEDEN VYSOKHO NAPT .......................................................81

13.1.1 Provoz veden vn...............................................................................................81 13.1.2 Zpracovn projektov dokumentace................................................................82

13.2 D HY VENKOVNCH VEDEN VYSOKHO NAPTRU ......................................................83 13.2.1 Veden z holch vodi na devnch nebo betonovch sloupech....................83 13.2.2 Veden z holch vodi na phradovch storech .........................................83 13.2.3 Veden z jednoduchch izolovanch vodi......................................................83 13.2.4 Veden ze zvsnch kabel..............................................................................83

13.3 D HY PODPRNCH BODRU .......................................................................................83 13.3.1 Veobecn .........................................................................................................83 13.3.2 Sloupy betonov................................................................................................84 13.3.3 Sloupy devn nepatkovan ............................................................................84 13.3.4 Sloupy devn patkovan ................................................................................84 13.3.5 Story ocelov phradov ..............................................................................85 13.3.6 Ostatn druhy podprnch bod .......................................................................85

13.4 S KOVNCH SILOVCH VEDENTAVBA VEN ..................................................................85 13.5 MECHANICK VPOET VENKOVNHO VEDEN ..........................................................86

13.5.1 ikm zvs .......................................................................................................87 13.5.2 Nmraza ...........................................................................................................87

14 KABELOV VEDEN NN........................................................................................88 14.1 VEOBECN...............................................................................................................88 14.2 ZPRACOVN PROJEKTOV DOKUMENTACE ...............................................................88 14.3 O RANN PSMO KABELOVCH VEDEN NNCH ............................................................89 14.4 D HY VEDEN NNRU ....................................................................................................89

14.4.1 Venkovn veden z holch vodi......................................................................89 14.4.2 Veden ze zvsnch kabel..............................................................................90 14.4.3 Venkovn veden z izolovanch vodi .............................................................90 14.4.4 Kabelov veden................................................................................................90

14.5 ZPSOB PROVOZOVN KABELOVHO VEDEN NN .....................................................90 14.5.1 Veden paprskov..............................................................................................90 14.5.2 Veden okrun ..................................................................................................90 14.5.3 Kabelov veden s T-odbokami .......................................................................90 14.5.4 Kabelov veden se smykami ..........................................................................90 14.5.5 Uloen kabel ..................................................................................................91 14.5.6 Ochrana kabel ped mechanickm pokozenm..............................................91 14.5.7 Soubhy kabel ve vzduchu ..............................................................................91 14.5.8 Kiovn kabel...............................................................................................91

3


14.5.9 Prchody kabel stnou................................................................................... 91

15 ELEKTRICK ROZVODY V BUDOVCH ......................................................... 92

15.1.1 Zkladn nzvoslov pro elektrick rozvody v budovch ................................. 92

SEZNAM POUIT LITERATURY.................................................................................. 98

4


Seznam obrzk OBRZEK 8.1: OZNAEN PODMNEK PROSTED..................................................................41 OBRZEK 8.2: PKLAD OZNAOVN VLIV PROSTED NA VKRESECH ............................42 OBRZEK 10.1: S TN-C ...................................................................................................44 OBRZEK 10.2: S TN-C-S ...............................................................................................45 OBRZEK 10.3: S TN-S ...................................................................................................45 OBRZEK 10.4: S TT BEZ STEDNHO VODIE .................................................................46 OBRZEK 10.5: S TT SE STEDNM VODIEM ..................................................................46 OBRZEK 10.6: S TT SE STEDNM I OCHRANNM VODIEM ...........................................46 OBRZEK 10.7: S IT BEZ STEDNHO VODIE ..................................................................46 OBRZEK 10.8: S IT SE STEDNM VODIEM ...................................................................47 OBRZEK 10.9: S IT SE STEDNM I OCHRANNM VODIEM ...........................................47 OBRZEK 10.10: S TT VN ..................................................................................................47 OBRZEK 10.11: S IT VN ...................................................................................................48 OBRZEK 10.12: S TN-C VN .............................................................................................48 OBRZEK 10.13: S NOSMRN ST TN-CTEJ ........................................................................48 OBRZEK 10.14: S NOSMRN ST TN-S (D.C.)TEJ ..............................................................49 OBRZEK 10.15: S NOSMRN ST TT BEZ STEDNHO VODIETEJ ......................................49 OBRZEK 10.16: S NOSMRN ST TT S UZEMNNM STEDNM VODIEMTEJ ....................49 OBRZEK 10.17: S NOSMRN ST ITTEJ .............................................................................49 OBRZEK 10.18: S NOSMRN ST IT S IZOLOVANMI NEIVMI STMITEJ .......................49 OBRZEK 12.1: EZ IZOLOVANM JEDNOILOVM VODIEM ............................................62

5


Seznam tabulek TABULKA 11.1: MEZE ELEKTRICK PEVNOSTI ELEKTRICKCH A ELEKTRONICKCH MODUL

.................................................................................................................. 56 T 11.2:ABULKA P METRY HROMOSVODU PODLE TDY OCHRANY ................................ 58 ARAT 11.3:ABULKA PIAZEN HODNOT BLESKU TDM OCHRANY STAVBY .......................... 58 T 12.1:ABULKA K CE JDRAONSTRUK ................................................................................. 63 T 12.2:ABULKA O BEL A VODI (TET PSMENO)ZNAEN TYP KA ............................... 64 T 12.3:ABULKA M ILY IZOLAC A PL (DRUH A TVRT PSMENO)ATER .................... 64 T 12.4:ABULKA AZEN PSMEN V OZNAEN KABEL A VODI ....................................... 64 T 12.5:ABULKA J ................................................................................... 65 MENOVIT NAPTT 12.6:ABULKA V PSMEN POUITCH VE DRUH STI ZNAEN KABEL A VODI

(PKLAD U NS BN POUVANCH MATERIL A KONSTRUKC)ZNAM

................................ 66 T 12.7:ABULKA PEVODN TABULKA STARHO A NOVHO ZNAEN KABEL A VODI

(INFORMATIVN)................................................................................................................ 67 T 12.8:ABULKA O EN KABEL PRO JMENOVIT NAPT PES 0,6/1 KV PODLE SN 34

7615ZNA

.................................................................................................................. 67 T 12.9:ABULKA J OTY ZVITOVCH POJISTEKMENOVIT HODN .......................................... 81 T 12.10:ABULKA B ZNAEN JMENOVITCH PROUD POJISTKOVCH VLOEK,

STYNHO A VYMEZOVACHO KROUKUAREVN

........................................................................... 81

6


1 vod

Veobecn rozvoj techniky klade stle vt poadavky na technickou dokonalost a preciznost proveden vslednch realizac. Vtina problm tak pedstavuje een s nezanedbatelnm finannm objemem. Pokud chceme spn a s minimem investic dosahovat uspokojivch vsledk, musme vdy projt jistou st pprav a rozvah a u rzu technickho tak i finannho. Vynechn tchto st vtinou kon nadmrnmi vdaji jak asovmi tak finannmi, nehled mnohdy na nedokonalost vslednho een.

Modern technologie, zejmna v oblasti vpoetn techniky, vytvej vhodnou platformu pro efektivn pedrealizan ppravy. Souhrnn tyto prce meme nazvat projektovnm a to nejen ve spojen s pouitm vpoetn techniky. Projektovn se stalo v ad obor nevyhnutelnou nutnost, zvlt tam, kde nklady na realizaci dla vrazn pevyuj nklady na projekty. Zvltnho vznamu pak nabv v oblastech, kde je kladen velk draz na bezpenost a spolehlivost, kde potenciln hroz ohroen lidskch ivot a kde nelze v dnm ppad pout provizornch een. Takovch obor dnes existuje cel ada, ponaje relativn jednoduchm stavebnictvm a kone kosmickmi projekty cest lovka do vesmru.

Energetika, patc mezi elektrotechnick obory, je jednou z takovch oblast, kde vynechn projekn sti je ve vtin ppad nemysliteln a pmo ohroujc majetek a lidsk ivoty. Nevhodn proveden energetick celky, by podle projektu, mohou rovn zpsobit pi poruchch a havrich nemal kody a po smrteln zrann a nesta tedy vypracovat projekt pouze k uspokojen litery zkona, ale je nutn projekt pojmat jako samostatn dlo, jeho odborn proveden rozhodne o dlouhodob funknosti dla vzniklho na jeho zklad. K tomu vtinou nesta pouze kvalitn teoretick znalosti problematiky, ale je nutn se oprat o praktick zkuenosti s citem pro odhalen ppadnch komplikac v kritickch stech projektu. Projektant se tak stv osobnost, kter pmo i nepmo zodpovd za adu nslednch udlost spojench s vslednou realizac dla.

kolem kurzu a tohoto uebnho textu je seznmit studenty se zkladnmi pravidly a problmy projektovn. Clem ale nen vytvoit pruku projektanta, ale jednoduch studijn materil, kter bude srozumiteln a pouiteln pro studenty, kte o danou problematiku projev prvotn zjem. S projektovnm vak zce souvis i jin innosti a pojmy jako napklad rozpoty, nklady, zisky, oceovn, revize, dodvky, zkuebn provoz, objednvky aj. I o nich bude v textu pojednno a to zejmna v nvaznosti prv na projektovn.

Tento uebn text je prvnm oficilnm vydnm studijnho materilu ke kurzu a nen tedy zdaleka dokonal. Postupn zskvn novch a zajmavjch informac se v budoucnu urit objev v aktualizovanch vydnch textu. Nyn je nutn jej povaovat za studijn pomcku, kterou budete muset pravdpodobn doplnit jinou odbornou literaturou.

Nezbv ne popt hodn spch pi studiu a astn vbr otzek pi zkouce.

Autor

Petr Baxant, 54114-9248, [email protected]

7


2 Zaazen pedmtu ve studijnm programu

Kurz je uren pro studenty 3. ronku bakalskho studijnho programu oboru silnoproud elektrotechnika a elektroenergetika. Nem vynucenou pevnou vazbu na jin pedmty. Nkter tmata jsou probrna pouze rmcov, nebo podrobnj obsah je pedmtem jinch kurz, nap. Mstsk a prmyslov st. Vyadovny jsou prakticky vechny veobecn znalosti z elektrotechniky a energetiky. Jeliko projektovn obecn vyuv informac z celho spektra teoretickch i praktickch pedmt, lze oekvat, e nkter informace zde budou opakovnm z jinch kurz.

Pednky jsou v rozsahu 2 hodiny tdn jsou doplnny numerickm a pop. potaovm cvienm v rozsahu dalch 3 hodin tdn. Pi spnm absolvovn pedmtu, zskn zpotu a sloen zkouky zskv student 6 kredit do bodovho hodnocen studia.

2.1 Podmnky pro udlen zpotu

Zpoet je v tomto pedmtu udlovn na zklad splnn dlch povinnost studenta bhem cvien a pednek. Zde obecn stanoven pravidla mohou bt korigovna poadavky konkrtnho cvicho i pednejcho uitele, proto je nelze brt jako definitivn a jednoznan dan. Student tedy mus znt tyto obecn poadavky ale tak sledovat konkrtn poadavky vyuujcch. Mezi obecn poadavky pak pat zejmna:

Vypracovn semestrlnho projektu pokud bude bhem cvien zadn semestrln projekt, je povinnost studenta samostatn projekt zpracovat a v paprov podob (pokud nebude stanoveno jinak) jej i odevzdat.

Odevzdn samostatnch numerickch domcch cvien pokud budou bhem numerickch cvien zadny pklady pro samostatn domc lohy a bude cvicm vyadovno odevzdn, je student povinen tuto lohu opt samostatn vypracovat v pedepsanm rozsahu a odevzdat v pedepsanm termnu.

spn sloen testu bhem numerickch cvien je obvykle vypracovvn jeden nebo vce samostatnch test, kter jsou bodovny. spnm sloenm testu je myleno, e student zsk alespo 1 bod.

2.2 vod do pedmtu

Kurz Projektovn v energetice 1 si klade za cl seznmit studenty se zkladnmi postupy, pojmy, legislativou a normativou v oblasti projektovn energetickch zazen a ostatnch souvisejcch elektrotechnickch systm. Jeliko je problematika projektovn pomrn rozshl, byl vbr zen na vybran problmy z projektovn, s clem orientace na elektroenergetiku. V souhrnu se tedy jedn o nsledujc soubor informac a pojm:

legislativa projektovn, kvalifikace pracovnk v elektrotechnice, tvorba a pouit projektov dokumentace elektrickch a energetickch zazen, orientace v technickch podkladech, normch a pedpisech, kategorizace vliv a prosted, oceovn, vmry prac a materilu, rozpotovn, pouit vpoetn techniky pi projektovn, systmy CAD, CAM, CAE, dimenzovn a jitn elektrickch st, kabelov a voln veden, ochrana proti nebezpenmu dotyku, ochrana proti pept, konstrukn materily pouvan v elektrotechnice a

8


elektroenergetice a nvaznost na projektovn, zlon zdroje energie, nouzov systmy, porn a zabezpeovac signalizace, mal elektrrny, kogeneran jednotky, projektovn velkch energetickch celk, budoucnost energetiky a projektovn.

3 Zkladn pojmy souvisejc s projektovnm

Jak ji bylo v vodu eeno, projektovn je tvr innost, kter vyaduje kvalifikaci a adu odbornch znalost. V elektrotechnice jde navc mnohdy o velice zodpovdnou prci, na kter mohou zviset nemal finann a majetkov hodnoty i dokonce lidsk ivoty (nap. spolehlivost dodvky elektrick energie v kritickch aplikacch me bt vinou chybnho projektu snena a vpadky mohou znamenat finann kody, nevhodn navren zazen, kter zpsob por nap. opomenut pepovch ochran, a nebo chybn navren ochrana proti nebezpenmu dotyku, kter zpsob pokozen zdrav nebo zavin smrt lovka).

Aby bylo projektovn eln a smyslupln, mus obsahovat a splovat veker nleitosti, kter se od tto innosti vyaduj. Hlavnm produktem projektanta je obvykle projekt. S projektem ale souvis ada dalch pojm a ty jsou strun popsny v tto kapitole.

3.1.1 Zakzka, objednvka

Zakzkou rozumme ucelen soubor provdcch prac a dodvek materil a vrobk v rmci uzaven investin akce zpravidla pro jedinho zkaznka. Zakzku objednv zkaznk u dodavatele prostednictvm objednvky. Pokud se zkaznk a dodavatel na zakzce domluv, mohou ji stvrdit smlouvou, kter stanovuje pravidla plnn zakzky ze strany dodavatele. Dodavatel nemus bt jedinm subjektem a me do zakzky zapojit jin dodavatele nebo subdodavatele. Zakzka me mt charakter dl prce i dodvky, na kterou me navazovat zakzka jin nebo me jt o komplexn innost realizujc vizi zkaznka do podoby hotov a funkn oven realizace libovolnho charakteru. Soust zakzky pak bv zpravidla projekt, kter vak me tvoit samostatnou dl zakzku.

Objednvka by mla tvoit nedlnou soust zakzky a na jejm zklad je vtinou zakzka pijmna ze strany dodavatele. Zkaznk si tak formou objednvky vol svho dodavatele. Objednvka me bt ve form psemn nebo stn. Pokud se jedn o objednvku na dlo vtho rozsahu, mla by bt vdy vyhotovena v psemn form se vemi nleitostmi. Pokud se ob strany dohodnou na realizaci objednvky je zpravidla uzavena mezi objednatelem a zhotovitelem Smlouva o dlo, kter by mla obsahovat vechny nleitosti stanoven Zkonem . 513/1991 Sb., obchodnm zkonkem v rozsahu 536 565.

3.1.2 Projekt a projektovn

Projekt by ml bt soust kad dodvky, kter obsahuje vce dlch prac, materil, vrobk i jinch dl. Projekt tak stanovuje, jakm zpsobem se materil, vrobky, a jin sousti uplatn v celku kter je pedmtem projektu a rovn me stanovovat postupy, kter k tomuto spojen vedou. Pouit projektu m hned nkolik dvod. Mezi nejdleitj pat dodren obecn platnch i normou danch nebo doporuench postup, limit, vyuit vhodnch materil, pstroj, soustek i jinch dl a jejich vhodn pospojovn a propojen za dosaenm bezproblmov funkce realizovanho dla. Dalm dvodem je urit prvn ochrana zkaznka pi komplikacch i havrich bhem provozu dla i jinch souvisejcch funknch celk. Pokud je dlo zrealizovno na zklad projektu je zde vdy

9


vt jistota uplatnn reklamanch i pojistnch udlost. S existenc projektu je spjato i zjednoduen dohledvn vinka ppadnch poruch a havri.

Dalm pnosem projektu je dostupnost informac o realizovanm dlu kdykoliv v budoucnosti, pi nvaznosti jinch realizac, oprav, pestaveb i jinch zsah do projektovanho dla. Pokud projekt chyb jsou nvazn prce vdy sloitj, nebo je nutn dohledvat stvajc stav a na zklad nho vypracovat projekt nov. asto se tato situace e formou dodatenho i zptnho projektu, co je vdy pouze provizorn een a nespluje zkladn lohu projektovn.

Podoba projektu je dna poadavky na vyjden mylenek popisujcch pedmt projektu. Ve vtin ppad jde o podobu paprovch vkres a dokument. V dnen dob tvorby projekt na potai je mon prakticky cel projekt uchovvat a vytvet v pamti potae a uchovvat na patinch pamovch mdich. Paprov dokumentace je vak zatm stle nedlnou soust projektu, nebo pi samotn realizaci je jej pouit nejsnaz a vdy dostupn. Kvli replikaci a archivaci je rovn elektronick podoba velice vhodn.

Projektovnm se rozum soubor innost vedoucch k vytvoen hotovho projektu. Mezi innosti projektovn pak pat zejmna nvrh een dan realizace tak, aby byla funkn a splovala poadavky norem a pedpis, nvrh pracovnch postup pi vlastn realizaci a nkdy i pi provozu ji hotovho dla, tvorba vkresov a prvodn dokumentace na zklad znalost problematiky v danm oboru, rozpotov a nkladov kalkulace, vmry prac, materilu a dodvek, zjiovn informac o stvajcm stavu a zanesen do projektov dokumentace a jin prce pmo i nepmo s innost projektanta souvisejc. Pi projektovn mus bt projektant schopen samostatn tvr innosti s vyuitm svch znalost, dostupnch informac a pokud mono nejnovjch poznatk o danm problmu, kter v projektu e. Jeliko se jedn vdy o tvr innost, pebr projektant i jist dl zodpovdnosti za budouc realizaci a fungovn dla.

Projektov dokumentace je veker dokumentace souvisejc s projektem, tedy soubor paprov, elektronicky i jinak vyjdench informac, popisujc realizaci projektovanho dla. Soust projektov dokumentace pak obvykle bvaj vkresy, schmata, diagramy, prvodn zprvy a dokumenty, rozpoty, vetky materil, vkazy vmr a jin dokumenty. Pravidla tvorby vkresov dokumentace vychzej z norem a doporuen, kter stanovuj zpsob vyjadovn technickch informac, tak aby byly pokud mono mezinrodn srozumiteln a jednoznan uren bez pochybnost a nejasnost. Dodrovn norem zde m vznam zejmna ve sjednocen terminologie, schematickch znaek, kreslen schmat, apod.

3.1.3 Dodvka a realizace

Na zklad navrenho projektu se pistupuje k dodvkm a realizacm projektovanho dla. Dodvka znamen vtinou vmnu zbo a slueb mezi dodavatelem a objednatelem, piem pedmtem vmny jsou sti sjednan v zakzce a zachycen v projektov dokumentaci. Realizace znamen sestaven dlch st do celku dle projektu a to obvykle a do fze konen, kdy sestaven dlo pln oekvanou funkci. V rmci realizace se vlastn projekt stv skutenost a prbh realizace je tak do znan mry na projektu zvisl. Chyby v projektu znamenaj i chyby v realizaci. Zatmco projektovou chybu lze obvykle jednodue opravit, chyba v realizaci me mt vn nsledky. m vt dlo se realizuje a projektuje, tm je pravdpodobnost vzniku chyby vt. V nkterch ppadech ani nelze projekt vytvoit tak, aby realizace byla provediteln najednou. Jedn se zejmna o projekty zazen vzkumnho charakteru, kde nen pedem znmo chovn realizace, oekv se pouze urit funknost, kter vak nemus bt naplnna. Dal postup a zmny projektu zvisej na skutenm chovn realizovanho systmu. Realizace pak me znamenat celou adu

10


pozmovacch prac, kter by vak vechny mly bt dlny na zklad zmn v projektu. Jedin tak lze dodret nvaznost projekt-dodvka-realizace a analyzovat vechny ppadn provozn komplikace.

4 Energetika a projektovn

V souvislosti s energetikou obvykle hovome o elektrick energii. Jeliko elektrick energie je vbec nejulechtilejm zdrojem energie, kter zatm znme, je hospodaen s n nadmru dleit. Pouze sprvn navren zazen dok energii efektivn vyrbt, penet i spotebovvat. Nvrh takovch zazen se bez projektu dnes ji prakticky neobejde. Dvodem je jednak technick nronost takovch zazen, ale tak draz na bezpenost vech elektrickch zazen. Jeliko elektrick energie doke vn pokodit lidsk organizmus mnohdy s nsledkem smrti, je bezpenost provozu elektrickch zazen na prvnm mst. Pi poruchch vak nemus dojt nutn ke zrann pmm razem elektrickm proudem, ale poruchy mohou vyvolat tak por, explozi, rozshlej havrii nebo nik jedovatch ltek do ovzdu i obecn do okol. Elektrick zazen mus bt konstruovno tak, aby tyto rizika minimalizovala a pokud je to mon, tak zcela vylouila. Pi jakkoliv innosti v souvislosti s elektrickm zazenm ns pak budou zajmat pedevm nsledujc pojmy:

Odborn zpsobilost

Legislativa Normy a pedpisy Zkony

Oblasti, kde tyto pojmy v kadm ppad naleznou sv uplatnn jsou:

Projekce zazen nzkho napt (nn) Projekce zazen vysokho a velmi vysokho napt (vn, vvn) Projektovn rozshlch energetickch celk, kde se prolnaj oba typy a je kladen zven draz na bezpenost a spolehlivost zazen

V souvislosti s projektovnm je teba brt v potaz nkter dleit zkony, kter se pmo i nepmo tkaj podnikn v oblasti energetiky. V roce 1994 vstoupil v platnost zkon . 222, kter uritm zpsobem usmruje a stanovuje chovn energetickch odvtv v prosted trn ekonomiky.

4.1 Zkon . 222/1994 Sb.

Zkon . 222/1994 Sb., o podmnkch podnikn a vkonu sttn sprvy v energetickch odvtvch a o Sttn energetick inspekci, doplnn pozdji zkonem . 83/1998 Sb, tvo hlavn zkonnou platformu pro fyzick a prvnick osoby podnikajc v oblasti energetiky obecn, tedy nikoliv pouze elektroenergetiky.

Zkon je spolen pro vechna energetick odvtv, tedy pro elektroenergetiku, plynrenstv a teplrenstv. Pedmtem podnikn je vroba a rozvod elektiny, plynu a tepla.

Oblast elektroenergetiky je zkonem eena v 15 a 22, z nich krom jinho vyplvaj zvazn pravidla vztah mezi dodavatelem a odbratelem elektrick energie.

11


Podrobn rozpracovn poadavk 15 a 22 zkona . 222/1994 Sb. e vyhlka Ministerstva prmyslu a obchodu (MPO) . 169/1995 Sb. ze dne 27.6.1995 ve znn vyhlky . 196/1996 Sb. ze dne 21.6.1996 a vyhlky . 191/1998 Sb. ze dne 16.7.1998. Vyhlka stanovuje podrobnosti o podmnkch dodvek elektiny a o zpsobu vpotu kody vznikl dodavateli neoprvnnm odbrem elektiny.

4.2 Vliv zkona . 222/1994 Sb. (energetickho zkona) na projektovn elektrickch rozvod

4.2.1 Dodvka elektiny prva a povinnosti dodavatele elektiny

Dodavatel elektiny je povinen zajistit jej dodvku kadmu odbrateli, kter:

a) m zzenou elektrickou ppojku a elektrick zazen v souladu s technickmi normami a prvnmi pedpisy na seku bezpenosti prce,

b) spluje podmnky tkajc se msta, zpsobu a termnu pipojen stanoven dodavatelem,

c) m souhlas vlastnka nemovitosti. Dodavatel nepipoj elektrickou ppojku i odbrn elektrick zazen, kter neodpovdaj technickm normm a prvnm pedpism na seku bezpenosti prce.

4.2.2 Elektrick ppojka, ochrann psma, peloky rozvodnch zazen Zkon definuje zatek a konec ppojky, hrazen nklad na jej zzen i drbu a zajitn provozuschopnho stavu (technickou problematiku e SN 33 3320 Elektrotechnick pedpisy. Elektrick ppojky), dle definuje pojem a rozsah ochrannch psem venkovnch i kabelovch veden a elektrickch stanic. V 20 e majetkoprvn vztahy pi vyvoln nroku na peloku veden.

5 Legislativa v projektovn

5.1 Pedpoklady pro vznik oprvnn.

Zkon o ivnostenskm podnikn . 455/1991 Sb. stanovuje veobecn podmnky pro vznik a zskn ivnostenskho oprvnn v oboru Projektovn elektrickch zazen. Tato innost spad do skupiny 205: Elektrick stroje a pstroje nlec do obor ivnost vzanch. Zkon poaduje odbornou zpsobilost v elektrotechnice podmnnou spnm sloenm zkouek 10 vyhlky . 50/1978. Poznmka: Citace server www.elektrika.cz (autor Pavel Trhlk [email protected] 30.9.2002) Dal diskutabiln vyhlkou je vyhl. . 50/1978 Sb., kter je v souasnosti jedinm dokumentem popisujcm poadavky na odbornou zpsobilost v elektrotechnice. Oporu v Zk. . 174/1968 ovem nem, nebo MPSV nebylo schopno doposud vydat provdc vyhlku dle 7b zkona. Ze zkona je odborn zpsobilost podle vyhl. 50/1978 Sb. vyadovna prakticky pouze ivnostenskm zkonem a to jen pro jedinou ivnost ohlaovac vzanou "Mont, drba a servis telekomunikanch zazen" uvedenou ve skupin 205: Elektrick stroje a pstroje. Poadovna je odborn zpsobilost dle 8, vyhl. . 50/1978 Sb. Pro emesln ohlaovac ivnosti uveden ve skupin 105: Elektrick stroje a pstroje - "Vroba, instalace a opravy elektrickch stroj a pstroj" a "Vroba, instalace a opravy elektronickch zazen" se prokzn odborn zpsobilosti nepoaduje a ani jin zkony takovou povinnost neukldaj. Dokonce "Vroba rozvd nzkho napt a bateri, kabel a vodi" a "Projektovn elektrickch zazen" jsou zaazeny mezi ivnosti ohlaovac voln bez jakhokoliv poadavku na odborn

12


vzdln. 10 vyhl. 50/1978 "Pracovnci pro samostatn projektovn a pracovnci pro zen projektovn" tak ztrc smysl a odborn zpsobilost podle tohoto paragrafu nen ze dnho zkona vynutiteln. Jeliko cel vyhlka nem oporu v dnm zkon nen mon ani vymhat povinnosti organizac uveden v 12. Rovn platnost osvden nen nikde ve vyhlce uvedena, hovo se zde pouze o povinnosti organizac jednou za ti roky pracovnky pezkuovat z eho se obecn odvozuje platnost t let. Povinnost oznamovat termn konn zkouek IBP, pop. rozvodn zvody, nevyplv ze dnho zkona a nen vymahateln. Podle 14 vyhlky "Zkouky a pezkouen" se vlastn zkouky u nemohou konat, protoe nikde neseenete lena Revolunho odborovho hnut. Z pedelho vyplv, e legislativn oeten odborn zpsobilosti v elektrotechnice je ji zcela nevyhovujc. Navc je teba vzt v vahu obrovsk rozdl v rovni provovn odborn zpsobilosti a vydvn osvden podle vyhl. 50/1978, kter, jak v praxi zjiujeme, bv v mnoha ppadech vce ne formln a znalosti nkterch elektrik bvaj a neuviteln slab. V ppad, e v souvislosti s projektovnm elektrickch zazen je teba projektovat i budovy a stavby, je nutn obor ivnosti rozit na Projektovou innost ve vstavb (nutn autorizace v pslunm oboru podle zkona . 360/1992 Sb., o vkonu povoln autorizovanch architekt a o vkonu autorizovanch inenr a technik innch ve vstavb, v platnm znn, nebo splnnm podmnek stanovench v 34 tho zkona)

Jako samostatn projektant me psobit pouze osoba s pslunm vzdlnm (zde elektrotechnickho smru) a praxi urenou zvltnmi pedpisy. Na rozdl od jinch kvalifikac, se zde neuruje dlka praxe v zvislosti na vi vzdln, to se ponechv na zamstnavateli a zvltnch pedpisech.

Pokud je vykonvna projektov innost jako organizovan, je nutn, aby byl ustanoven zodpovdn projektant, kter spluje podmnky stanoven zkonem.

5.2 Normy obecn

Zkon . 22/1997 Sb. o technickch poadavcch na vrobky a o zmn a doplnn nkterch zkon, uruje pravidla pro stanoven technickch poadavk na vrobky, aby tyto vrobky byly bezpen, a dle pak prva a povinnosti k tomu, aby uveden pravidla byla dodrovna. Zkon v prv ad uvd, e technick poadavky na vrobky jsou stanoveny technickmi pedpisy a normami

Prostednictvm nazen pak vlda stanov vrobky, u kterch mus bt posouzena shoda s poadavky technickch pedpis, technick poadavky na tyto vrobky (pokud ji nejsou upraveny zvltnm prvnm pedpisem) a vrobky, kter mus bt oznaeny eskou i jinou znakou shody. Uvedenmi nazenmi vlda rovn upravuje pro jednotliv skupiny vrobk postupy pi posuzovn shody (vrobcem, autorizovanou osobou, posuzovn systmem jakosti apod.).

U stanovench vrobk je vrobce nebo dovozce ped uvedenm na trh povinen vydat psemn tzv. prohlen o shod (tj. o shod s technickmi pedpisy a o dodren stanovenho postupu posouzen shody). Distributor nesm stanoven vrobky distribuovat, pokud nem psemn ujitn o tom, e vrobce nebo dovozce vydal prohlen o shod.

Zkon vymezuje innosti, kter prokazovn shody podporuj. Jsou to: - sttn zkuebnictv, jeho clem je u stanovench vrobk zajistit posouzen shody, - certifikace, kterou nezvisl autorizovan nebo akreditovan osoba vydnm certifiktu

osvd, e vrobek (nebo souvisejc innosti) jsou v souladu s technickmi poadavky na vrobky,

- autorizace, co je poven prvnick osoby k posuzovn shody, kter udluje ad pro technickou normalizaci, metrologii a sttn zkuebnictv

- akreditace, co je postup, na jeho zklad prvnick osoba poven ministerstvem vydv prvnick nebo fyzick osob osvden o tom, e je tato osoba zpsobil ve

13


vymezenm rozsahu provdt zkouky vrobk, kalibraci midel a certifikan nebo jinou odbornou innost.

Podle zkona me ad uznvat v nkterch ppadech i zahranin dokumenty (certifikty, osvden apod.) jako dokumenty osvdujc posouzen shody nebo zahranin znaku jako eskou znaku shody. Tyto skutenosti uvdj ve Vstnku adu. Dozor nad tm, zda vrobky odpovdaj podmnkm stanovenm v zkon, provd esk obchodn inspekce.

Zkon pro uplatnn vrobk na trhu stanovuje tuto hierarchii: - technick pedpis, tj. zvazn pedpis vyhlen ve Sbrce zkon R, kter obsahuje

technick a dal s nimi souvisejc poadavky na vrobky, - norma oznaen SN, tj. dokument (sm o sob nezvazn) poskytujc pravidla,

smrnice nebo charakteristiky ve vymezench souvislostech, - harmonizovan norma, tj. norma uren pslunm ednm adem (zatm pouze

adem pro technickou normalizaci, metrologii a sttn zkuebnictv) pro splnn technickch poadavk na vrobky vyplvajcch z technickho pedpisu. Seznamy harmonizovanch norem jsou zveejovny ve Vstnku adu.

5.2.1 Postaven technickch norem

Technick norma je uznvanm pravidlem techniky, co plat nejen v naich zemch ale i ve svt. Postaven evropskch norem je dno prvnmi dokumenty Evropsk unie. To vyplv ji z Dohody k zaloen Evropskch spoleenstv (m 1957). V lnku 100 tto Dohody se uvd, e pro pizpsoben zkon a pedpis jednotlivch lenskch zem Evropskch spoleenstv vydv Rada Evropskch spoleenstv smrnice, piem v technickch otzkch jsou smrnice zpracovny s uplatnnm a vyuitm pslunch technickch norem. V rmci Evropy se zpracovv komplexn soubor technickch norem, jeho clem je vytvoit podmnky pro obchod mezi evropskmi zemmi tak, aby mu nebrnily dn technick pekky.

V R je ji nyn normativn systm soust irho systmu evropskho, nebo ada norem je harmonizovna prva s normami evropskmi. pravami zkona . 22/1997 Sb. provedenmi zkonem . 71/2000 a zkonem . 102/2001 Sb., o obecn bezpenosti vrobku se nvaznost na evropsk normy dle prohloubila a to zejmna v otzce shody eskch a evropskch harmonizovanch norem i uznvn evropsk znaky shody CE.

Vznamnm pedlem v tomto smyslu bylo schvlen Protokolu o pidruen esk republiky k Evropskm spoleenstvm PECA v roce 2001 a pedevm uveden tohoto Protokolu v platnost (od 1.7.2001). elem provedenho protokolu je usnadnit jak esk republice, tak zemm Evropskch spoleenstv obchod s prmyslovmi vrobky. Podle protokolu se vzjemn (na obou stranch) pijmaj prmyslov vrobky, kter spluj pslun poadavky, dle se vzjemn uznvaj vsledky posuzovn shody u prmyslovch vrobk, na n se vztahuje prvo Spoleenstv a odpovdajc esk nrodn prvo. Protokol se vztahuje pedevm na vrobky strojrensk a elektrotechnick vetn zazen do prosted s nebezpem vbuchu.

5.3 Normy pro projektovn a dokumentaci elektrickch zazen

O dleitosti technickch norem svd ta skutenost, e oproti pedchozm zmrm evropsk normalizace jsou uveden normy vytvoen pvodn jako normy IEC pevedeny na evropsk normy - EN, tj. soubor norem pro znaky peel z SN IEC 617 na SN EN 60617.

14


Obsah norem se v podstat nemn. Zatm zstv shodn i zaazen tchto norem v soustav SN pod tdicm znakem 01 3390, i kdy se pedpokld jejich pozdj zaazen do skupiny norem pod tdicm znakem 01 3710. Dleit je, e v evropskch lenskch sttech CENELEC se budou uveden normy pouvat.

Do skupiny norem 01 37 se maj postupn zaazovat veker normy pro elektrotechnickou dokumentaci a oznaovn elektrickch pedmt. V roce 1998 byla v tto skupin vydna prvn norma SN EN 61346-1 Prmyslov systmy, instalace a zazen a prmyslov produkty - zsady strukturovn a referenn oznaovn. st 1: Zkladn pravidla (01 3710), a to namsto SN IEC 750 Oznaovn pedmt v elektrotechnice (01 3382).

Krom znaen na rznch rovnch a z rznch aspekt zstv v ploze normy zachovn t psmenn kd podle pedchoz normy SN IEC 750 (tj. nap. F - jistic a ochrann zazen, M - motory, K - rel a stykae, Q - spnac zazen pro silov obvody apod.). V roce 1999 byly vydny dal sti (2 a 4) souboru norem SN EN 61346 (01 3710). Nyn jsou to normy dal, a to pro strukturovn technick informace, automatick a elektronick konstruovn a tak sem byly zaazeny normy pro grafick znaky na elektrickch pedmtech - dve pod tdicm znakem 34 5555.

5.4 prava eskch technickch norem

Souasn prava eskch technickch norem je zaloena na prav evropskch a mezinrodnch norem, je se v poslednch letech staly zkladem soustavy SN. Pokud je to mon, shoduje se prava SN pedevm s pravou evropskch norem, kter se od pravy mezinrodnch norem (IEC a ISO) pli neli.

Pednostn formt norem je A4 (210 x 297 mm). Pro normy, ktermi se pejmaj evropsk normy, se pouv pouze formt A4.

V ppad, e norma obsahuje peklad mezinrodn nebo evropsk normy beze zmn, doplk a prav, skld se oznaen normy ze znaky SN a znaky mezinrodn nebo evropsk normy vetn jejho sla.

Obvykle je ji namsto sla SN uvedena znaka a slo mezinrodn nebo evropsk normy. K jednoznanmu zatdn takovto normy do soustavy SN slou tdic znak uveden pod oznaenm normy. Tmto znakem je estimstn slo, kter se tvo stejnm zpsobem jako slo na nrodn normy (prv dvojsl oznauje tdu norem, druh jejich skupinu, posledn je poadov slo normy - viz t dle). V tomto seznamu je tdic znak uveden v zvorce za oznaenm normy. Pod slem tdicho znaku je norma rovn zatdna mezi ostatnmi normami i v tomto seznamu.

Jestlie je mezinrodn nebo evropsk norma zavedena s doplky nebo s pravami (s doplky je mono z evropskch norem zavst pouze evropsk harmonizan dokumenty - HD), m nae nrodn norma slo SN a vpravo pod rmekem je uveden daj o sten shodnosti SN s mezinrodn nebo evropskou normou. Tento daj je uveden obvykle zkratkou mod a slem mezinrodn nebo evropsk normy. Zkratka udvajc, e znn normy je identick s mezinrodn normou, je idt. Tyto zkratky jsou uvdny t v tomto seznamu. (Dalmi zkratkami pouvanmi pro oznaen vztahu k mezinrodn norm jsou eqv, neq.) Nad oznaenm normy je uvedeno datum vydn (platnost je msc nsledujc po msci vydn), u starch norem schvlench ped rokem 1990 je v dolnm rmeku uvedeno datum schvlen a datum innosti.

15


Pod anglickm, francouzskm a nmeckm pekladem nzvu normy na tituln stran nsleduj pak podle poteby daj o pevzet mezinrodn normy (a pokud je tam jet daj o zvaznosti normy, tak ten ji, vzhledem k tomu, e normy jsou ji jenom nezvazn, neplat) a daj o nahrazen pedchoz normy. Na dal stran je vdy uvedena pedmluva nebo nrodn pedmluva, kter v podstat obsahuje to, co v dve schvlench normch (formtu A5) obsahuje dodatek (citovan a souvisejc normy, obdobn mezinrodn normy, zmny proti pedchoz norm a daje o vypracovn normy atd.). Ve vlastn sti normy se pouv vtven slovn, tj. lnky v kad kapitole jsou slovny od 1, piem ped slem lnku je uvedeno slo kapitoly. (Ve starch normch formtu A5 jsou vechny lnky slovny poadov, v SN 34 0350:1964 a SN 34 1610:1963 jsou namsto lnk uvdny jet paragrafy.)

5.4.1 Oznaen norem

V tomto seznamu jsou uvedeny tyto technick normy pro oblast elektrotechniky: evropsk normy zaveden v platnch normch SN (oznaen SN EN a slem

evropsk normy, pop. SN EN ISO a slem normy ISO), mezinrodn normy zaveden v platnch normch SN (oznaen SN IEC, pop.

SN ISO a slem mezinrodn normy ISO), normy nrodn (oznaen SN a estimstnm slem normy shodujcm se s slem

tdicho znaku). Normy jsou v seznamu systematicky seazeny podle estimstnho tdicho znaku (kter odpovd dve zavedenmu slovn nrodnch norem SN).

estimstn slo zna:

XX XXXXpoadov slo normy ve skupin

tda skupina Toto slo je uvedeno v zvorce pod oznaenm normy - v tomto seznamu pak za oznaenm normy (rovn v zvorce) nebo se jedn pmo o slo na nrodn normy (kter nezavd evropskou nebo mezinrodn normu pekladem).

Seznam td dleitch norem (prvn dvojsl oznaen normy): 01 Obecn tda 03 Tdn vnjho prosted 05 Svaovn, pjen, ezn kov a plast 18 Automatizace 27 Zdvihac zazen, stroje pro povrchovou tbu, stroje a zazen pro zemn,

stavebn, silnin prce 30 Silnin vozidla 33 a 36 Elektrotechnika 37 Elektrotechnika - Energetika 38 Energetika 73 Navrhovn a provdn staveb: 31 Letectv 65 Vrobky chemickho prmyslu 83 Pracovn a osobn ochrana, bezpenost strojnho zazen 87 Telekomunikace

16


5.4.2 daje o norm

V tomto seznamu je u kad normy uvedeno: nkter z oznaen SN, SN IEC, SN ISO, SN EN, SN EN ISO, slo normy, tdic znak v zvorce, nzev; za nzvem je uveden daj o pevzet nebo zapracovn mezinrodn nebo

evropsk normy (idt - identick, eqv - ekvivalentn, neq - neekvivalentn, mod - modifikovan). U SN EN, kter jsou s EN vdy identick, se zkratka idt ji neuvd,

datum vydn (oznauje se t V), pop. u norem schvlench ped 15.5.1991 datum schvlen (msc, rok),

datum innosti (msc, rok), a to pouze u norem schvlench ped 15.5.1991, zmny oznaen podle poad arabskou slic (u norem schvlench po 15.5.1991),

pop. malm psmenem (u zmn schvlench do 15.5.1991) nebo psmenem A a poadovou slic zmny mezinrodn normy. Pitom zna nap.: 3: 6.97 - tet zmnu vydanou v estm msci roku 1997, b 6.75 - druhou zmnu, msc a rok (tj. erven 1975) uveejnn zmny ve Vstnku pro normalizaci a men, * a 5.85 - prvou zmnu samostatn vydanou, msc a rok (tj. kvten 1985) Vstnku adu pro normalizaci a men, v nm bylo vydn zmny oznmeno. Ped slem nkterch zmn se vyskytuje jet psmeno Z (snad proto, e se jedn o zmnu vyvolanou zmnou jin normy - ale to nen podstatn).

Nkter normy nen eln pekldat do etiny. U tchto norem je zpsob zaveden (pevzetm nebo schvlenm) uveden pmo u normy, nebo je za nzvem oznaen *) nebo **). Normy oznaen *) pejmaj mezinrodn nebo evropsk normy pevzetm originlu. Normy oznaen **) pejmaj mezinrodn nebo evropsk normy schvlen k pmmu pouit jako SN.

5.5 Zkony, vyhlky a ostatn pedpisy souvisejc s projektovnm elektrickch rozvod

Pi pprav projekt elektrickch rozvod i pi jejich realizaci je nutno vychzet pedevm z tchto zkon a na n navazujcch vyhlek a ostatnch pedpis: a) zkon . 50/1976 Sb., o zemnm plnovn a stavebnm du (stavebn zkon), v platnm

znn, - vyhlka Ministerstva pro mstn rozvoj . 132/1998 Sb., kterou se provdj nkter

ustanoven stavebnho zkona, - vyhlka Ministerstva pro mstn rozvoj . 137/1998 Sb., o obecnch technickch

poadavcch na vstavbu, b) zkon . 222/1994 Sb., o podmnkch podnikn a o vkonu sttn sprvy v energetickch

odvtvch a o Sttn energetick inspekci, - vyhlka Ministerstva prmyslu a obchodu . 169/1995 Sb., kterou se stanov

podrobnosti o podmnkch dodvek elektiny a o zpsobu vpotu kody vznikl dodavateli neoprvnnm odbrem elektiny,

c) zkon . 110/1964 Sb., o telekomunikacch, - vyhlka stedn sprvy spoj . 111/1964 Sb., kterou se provd zkon o

telekomunikacch, - vyhlka . 130/1997 Sb., o koncovm bodu telekomunikanch st,

17


d) zkon . 22/1997 Sb., o technickch poadavcch na vrobky a o zmn a doplnn nkterch zkon, - nazen vldy . 168/1997 Sb., kterm se stanov technick poadavky na elektrick

zazen nzkho napt, - nazen vldy . 169/1997 Sb., kterm se stanov technick poadavky na vrobky

z hlediska jejich elektromagnetick kompatibility, - nazen vldy . 178/1997 Sb., kterm se stanov technick poadavky na stavebn

vrobky, e) zkon NR . 360/1992 Sb., o vkonu povoln autorizovanch architekt a o vkonu

povoln autorizovanch inenr a technik innch ve vstavb, ve znn pozdjch pedpis,

f) vyhlka BP a B . 50/1978 Sb., o odborn zpsobilosti v elektrotechnice. Poadavky tkajc se profese elektro v oblasti projektovn stanov pedevm stavebn zkon a na nj navazujc vyhlky.

5.6 Dal dleit zkony a vyhlky

Pro projektovn jsou dle vznamn dal nsledujc zkony a vyhlky:

- Zkonk prce . 54/1975 Sb. v platnm znn, - Zkon . 505/1990 Sb., o metrologii (stanov povinnost organizacm a orgnm sttn

sprvy pouvat mic jednotky stanoven sttn normou), - Obchodn zkonk . 513/1991 Sb. v platnm znn, - Vyhlka eskho adu bezpenosti prce (BP) . 48/1982 Sb., kterou se stanov

zkladn poadavky na zajitn bezpenosti prce a technickch zazen, - Vyhlka BP a eskho bskho adu (B) . 324/1990 Sb., o bezpenosti prce

a technickch zazen pi stavebnch pracch, - Vyhlka BP a B . 50/1978 Sb., o odborn zpsobilosti v elektrotechnice, - Vyhlka BP . 143/1979 Sb., o vbru prototyp stroj a zazen pro posuzovn

z hlediska poadavk bezpenosti prce a technickch zazen, - Vyhlka BP . 59/1983 Sb., o povinnostech organizac k zajitn bezpenosti prce

u dovench technickch zazen, - Vyhlka BP a B . 20/1979 Sb., kterou se uruj vyhrazen elektrick zazen a

stanov nkter podmnky k zajitn jejich bezpenosti, ve znn vyhlky . 555/1990 Sb.

5.7 Bezpenost prce a klasifikace zpsobilosti pracovnk v elektrotechnice

Bezpenost prce je zkladnm a nutnm pedpokladem pi jakkoliv prci a pi prci na elektrickm zazen plat tato slova dvojnsobn. Dvod je prost. razy elektrickm proudem pat k velice zvanm a mohou skonit smrt, pokud nen poskytnuta vasn a odborn lkask pomoc. Nedodrovn zsad bezpenosti prce proto pat k zvanmu poruovn pracovn kzn a mlo by bt patin trestno.

Bezpenost prce je obvykle definovna vyhlkou. V elektrotechnice je to Vyhlka . 50/1978.

18


Zpsobilost pracovnk v elektrotechnice Pracovnci v elektrotechnice jsou lenni dle zpsobilosti na skupiny, kter maj pesn vymezen oblasti dovolench innost a stanoveny poadavky na kvalifikaci. V elektrotechnice rozeznvme tyto skupiny pracovnk:

pracovnci seznmen 3

pracovnci pouen 4 pracovnci znal 5 pracovnci pro samostatnou innost (pracovnci znal s vy kvalifikac) 6 pracovnci pro zen innosti 7 pracovnci pro zen innosti provdn dodavatelskm zpsobem a pracovnci pro zen provozu 8 pracovnci pro provdn reviz 9 pracovnci pro samostatn projektovn a pracovnci pro zen projektovn 10

Tyto skupiny pracovnk jsou ve vyhlce uvedeny pod jednotlivmi paragrafy. Splnnm pedpoklad pro vznik oprvnn a sloenm zkouek dle patinho paragrafu se pracovnk zaazuje do pslun skupiny a me pak provdt paragrafem vymezen innosti. Platnost oprvnn je asov omezen a pracovnk mus zkouky v pravidelnch intervalech opakovat, pokud m kvalifikovanou innost vykonvat.

Projektovn a projektantm je vnovn 10.

Vyhlka . 50/1978 Sb.zk

eskho adu bezpenosti prce a eskho bskho adu ze dne 9. kvtna 1978 o odborn zpsobilosti v elektrotechnice.

Kvalifikace pracovnk 3 Pracovnci seznmen (1) Pracovnci seznmeni jsou ti, kte byli organizac v rozsahu sv innosti seznmeni s pedpisy o zachzen s elektrickm zazenm a upozornni na mon ohroen tmito zazenmi. (2) Seznmen a upozornn podle odstavce 1 provede organizac poven pracovnk s kvalifikac odpovdajc charakteru innosti a pod o tom zpis, kter podepe spolu s pracovnky seznmenmi. 4 Pracovnci pouen (1) Pracovnci poueni jsou ti, kte byli organizac v rozsahu sv innosti seznmeni s pedpisy pro innost na elektrickch zazench, koleni v tto innosti, upozornni na mon ohroen elektrickmi zazenmi a seznmeni s poskytovnm prvn pomoci pi razech elektrickm proudem. (2) Organizace je povinna stanovit obsah seznmen a dobu kolen s ohledem na charakter a rozsah innosti, kterou maj pracovnci uveden v odstavci 1 vykonvat a zajistit ovovn znalost tchto pracovnk ve lhtch, kter pedem ur. (3) Seznmen, kolen, upozornn a oven znalost podle odstavc 1 a 2 provede pro obsluhu elektrickch zazen organizac poven pracovnk s kvalifikac odpovdajc charakteru innosti, a pjde-li o prci na elektrickch zazench, pracovnk s nkterou z kvalifikac uvedench v 5 a 9 pod o tom zpis, kter podepe spolu s pracovnky pouenmi. 5 Pracovnci znal (1) Pracovnci znal, jsou ti, kte maj ukonen odborn vzdln uveden v ploze 2 a po zakolen sloili zkouku v rozsahu stanovenm v 14 odst.1.

19


(2) Zakolen a zkouku uveden v odstavci 1 je povinn zajistit organizace. Obsah a dlku zakolen stanov organizace s ;ohledem na charakter a rozsah innosti, kterou maj pracovnci vykonvat. Dle je organizace povinn zajistit jednou za ti roky jejich pezkouen. (3) Zakolen provede organizac poven pracovnk s kvalifikac odpovdajc charakteru innosti, kterou maj pracovnci vykonvat. Zkouen nebo pezkouen podle odstavce 2 provede organizac poven pracovnk s nkterou z kvalifikac uvedench v 6 a 9, pod o tom zpis, kter podepe spolu s pracovnky znalmi. 6 Pracovnci pro samostatnou_innost (1) Pracovnci pro samostatnou innost jsou pracovnci znal s vy kvalifikac, kte: a) spluj poadavky pro pracovnky uveden v 5 odst. 1 b) maj alespo nejkrat poadovanou praxi uvedenou v ploze 1 c) prokzali sloenm dal zkouky v rozsahu stanovenm v 14 odst.1 znalosti potebn pro samostatnou innost (2) Zkouku uvedenou v odstavci 1 je povinn zajistit organizace. Dle je povinn zajistit nejmn jednou za ti roky pezkouen pracovnk pro samostatnou innost (3) Zkouen nebo pezkouen provede organizac poven tlenn zkuebn komise, jej nejmn jeden len mus mt nkterou z kvalifikac uvedench v 7 a 9. Komise o tom pod zpis, podepsan jejmi leny 7 Pracovnci pro zen innosti (1) Pracovnci pro zen innosti jsou pracovnci znal s vy kvalifikac, kte: a) spluj poadavky pro pracovnky uveden v 6 odst.1 nebo v 5 odst. 1 b) maj alespo nejkrat poadovanou praxi uvedenou v ploze 1 c) prokzali sloenm dal zkouky v rozsahu stanovenm v 14 odst.1 znalosti potebn pro zen innosti (2) Zkouku uvedenou v odstavci 1 je povinn zajistit organizace. Dle je povinn zajistit nejmn jednou za ti roky pezkouen pracovnk pro zen innosti. (3) Zkouen nebo pezkouen provede organizac poven tlenn zkuebn komise, jej nejmn jeden len mus mt kvalifikaci uvedenou v 8 nebo 9. Komise o tom pod zpis, podepsan jejmi leny. O termnu a mst konn zkouek nebo pezkouen prokazateln uvdom organizace pslun orgn dozoru, alespo tyi tdny ped jejich konnm. 8 Pracovnci pro zen innosti provdn dodavatelskm zpsobem a pracovnci pro zen provozu (1) Pracovnci pro zen innosti provdn dodavatelsk zpsobem jsou pracovnci znal s vy kvalifikac kte: a) spluj poadavky pro pracovnky uveden v 7 odst.1 nebo v 6 odst.1, b) maj alespo nejkrat poadovanou praxi uvedenou v ploze 1, c) prokzali sloenm dal zkouky v rozsahu stanovenm v - 1 odst.1 znalosti potebn pro zen innost provdn dodavatelskm zpsobem. (2) Pracovnci pro zen provozu jsou pracovnci znal s vy kvalifikac, kte: a) spluj poadavky pro pracovnky uveden v 7 odst.1 nebo v ;6 odst.1 b) maj alespo nejkrat poadovanou praxi uvedenou v ploze 1 c) prokzali sloenm dal zkouky v rozsahu stanovenm v 14 odst.1 znalosti potebn pro zen provozu (3) Zkouky uveden v odstavcch 1 a 2 je povinna zajistit organizace. Dle je povinn zajistit nejmn jednou za ti roky pezkouen pracovnk pro zen innosti provdn dodavatelskm zpsobem a pracovnk pro zen provozu. (4) Zkouen nebo pezkouen provede organizac poven alespo tlenn zkuebn komise, jej nejmn dva lenov mus mt kvalifikaci uvedenou v odst.1 nebo v 9 Komise pod o zkouen nebo pezkouen zpis, podepsan jejmi leny. O termnu konn a mst zkouek nebo pezkouen prokazateln uvdom organizace pslun orgn dozoru, alespo tyi tdny ped konnm zkouky nebo pezkouen. V tto lht uvdom i pslunou organizan sloku (zvod) organizace pro rozvod elektrick energie, pjde-li o pracovnky pro zen provozu elektrickch odbrnch zazen pipojench pmo na zazen veejnho rozvodu el.proudu 9 Pracovnci pro provdn reviz (1) Pracovnci pro provdn reviz elektrickch zazen (dle jen "revizn technici") jsou pracovnci znal s vy kvalifikac, kte maj ukonen odborn vzdln uveden v ploze 1 a 2, praxi uvedenou v ploze 1 a na dost organizace sloili zkouku ped nkterm z pslunch orgn dozoru. (2) Pro provdn zkouek a pezkouen reviznch technik plat zvltn pedpisy vydan pslunmi orgny dozoru

20


10 Pracovnci pro samostatn projektovn a pracovnci pro zen projektovn (1) Pracovnci pro samostatn projektovn a pracovnci pro zen projektovn jsou ti, kte maj odborn vzdln a praxi uren zvltnmi pedpisy a sloili zkouku ze znalosti pedpis souvisejcch s projektovnm (2) Zkouku uvedenou v odstavci 1 je povinna zajistit projektujc organizace. Dle je povinna zajistit nejmn jednou za ti roky pezkouen pracovnk pro samostatn projektovn a pracovnk pro zen projektovn (3) Zkouen nebo pezkouen provede organizac poven alespo tlenn zkuebn komise, jej nejmn jeden len mus mt kvalifikaci uvedenou v odstavci 1 nebo v 8 nebo 9. Komise pod o zkouen nebo pezkouen zpis, podepsan jejmi leny. O termnu a mst konn zkouek nebo pezkouen prokazateln uvdom organizace pslun orgn dozoru alespo tyi tdny ped jejich konnm. V te lht uvdom i pslun zvod organizace pro rozvod elektrick energie, pjde-li o pracovnky pro zen projektovn nebo pracovnky, kte projektuj elektrick odbrn zazen uren pro pm pipojen na zazen veejnho rozvodu elektiny. 13 Zpoet doby praxe (1) Do doby praxe potebn pro nabyt nkter z kvalifikac, uvedench v 6 a 9 se zapotv doba mont, drbov nebo jin provozn praxe na elektrickm zazen pslunho druhu a napt (2) Do doby praxe potebn pro nabyt nkter z kvalifikac, uvedench v 7 a 9 se zapotv tak doba praxe zskan pi technick kontrole nebo revizch elektrickch zazen (3) Do doby praxe potebn pro nabyt nkter z kvalifikac, uvedench v 7 a 8 se zapotv tak doba praxe zskan pi projektovn el.zazen, je-li doplnna prax podle odstavce 1 v trvn nejmn jednoho roku (4) Do doby praxe potebn pro nabyt nkter z kvalifikac, uvedench v 9 se zapotv tak polovina doby praxe zskan pi projektovn elektrickch zazen, je-li doplnna prax podle odstavce 1 v trvn nejmn jednoho roku (5) Doba praxe uveden v odstavcch 1 a 4, zskan ped vce ne ptiletm peruenm, se zapotv do celkov doby praxe jen polovinou 14 Zkouky a pezkouen (1) Pedmtem zkouek a pezkouen jsou: a) pedpisy k zajitn bezpenosti a ochrany zdrav pi prci, kter souvis s innost na elektrickm zazen pslunho druhu a napt, kterou m zkouen pracovnk vykonvat, pop. dit b) mstn pracovn a technologick postupy, provozn a bezpenostn pokyny, pkazy, smrnice a nvody k obsluze souvis s innost na el. zazen pslunho druhu a napt, kterou m zkouen pracovnk vykonvat, poppad dit c) teoretick a praktick znalosti o poskytovn prvn pomoci, zejmna pi razech elektrickm proudem (2) Ke zkoukm nebo pezkouen pracovnk pizve organizace zstupce zkladn organizace Odbor, kter maj pi zkoukch nebo pi pezkouen podle 6 a 8, 10 a 11 oprvnn lena zkuebn komise (3) Vsledek zkouek nebo pezkouen se hodnot dvma stupni znmek vyhovl nebo nevyhovl (4) Pi nevyhovujcm vsledku mohou bt zkouky nebo pezkouen pracovnk opakovny v termnech urench organizac. Do spnho vykonn zkouek nebo pezkouen mohou bt tito pracovnci provovni jen innost, kter odpovd jejich znalostem prokzanm pi zkouce nebo pezkouen (5) Pi zmn pracovnho pomru pracovnka rozhodne organizace o rozsahu jeho zkouky, poppad potvrd platnost dosavadnho osvden (6) Pracovnci, kte peru innost na dobu del ne ti roky, se mus znovu podrobit zkouce v plnm rozsahu (7) Neme-li organizace povit svho pracovnka provedenm zkouky nebo pezkouen nebo zajistit ustaven vlastn komise, zajist proveden zkouky nebo pezkouen pracovnkem nebo zkuebn komis jin organizace 15 Osvden (1) Organizace vyd pracovnkm uvedenm v 6 a 8 a v 10, kte sloili zkouku, osvden, jeho vzor je uveden v ploze (2) Pracovnkm uvedenm v 9 vyd osvden pslun orgn dozoru s uvedenm druhu a napt elektrickho zazen a tdy objektu (3) Organizace je povinna vst evidenci vydanch osvden pstupnou pslunm orgnm dozoru (4) Pracovnk, ktermu bylo vydno osvden, je povinen je pedloit na podn pslunm orgnm dozoru

21


6 Vkazy vmr, rozpoty, oceovn prac a materil

K projektovn neodmysliteln pat i ekonomicko-finann vpoty. Projekt bez finann rozvahy nen projektem, nebo ve vtin ppad prv finann nronost projektu zajm investora a bohuel v ad ppad i rozhoduje o relnosti a realizaci projektu. Zde je vhodn pedeslat, e cena vsledn realizace by nikdy nemla bt faktorem, kter potla kritrium bezpenosti, kvality a spolehlivosti navrhovanho zazen.

Vytvoit ucelen systm ekonomick nronosti projektovanho dla je obvykle komplikovan zleitost, kterou umocuje trn prosted dnen ekonomiky. Ceny vtiny vrobk nejsou pevn stanoveny a jejich ve se mn s rovn nabdky a poptvky. V ad ppad pak zvisej i na celkovm odbru danho zbo, vrobk i slueb, kdy jsou vytveny mnostevn i smluvn ceny.

Problematick jsou zejmna ceny slueb, kter nelze dret v tak zkch hranicch jako materil, zbo i vrobky. Cena sluby zvis na ad faktor a je nemon ji jednoznan vyslit pedem snad pouze v ppad pedem uzavench smluv, kter se vak nesmj v prbhu projektu zmnit.

Zkladem pro stanoven cen jsou tzv. vkazy vmr. Spolu s cenky pak mohou vytvoit vsledn rozpoty. Popime nyn jednotliv pojmy.

Vkaz vmr Vkazem vmr rozumme vetky materilu a prac v lenn:

nzev poloky vmru jednotka vmru mnostv

Jedn se tedy o seznam pouitch komponent v projektu a jejich mnostv, ale tak slueb, kter lze vymit a urit tak jejich rozsah. Vkaz vmr se tak stv zkladem pro rozpoet.

Oceovn prac a materil Kadou poloku vmru lze ocenit hodnotou penz. Ocenn je obvykle zaneseno v cencch. Kad firma by mla mt svj oficiln cenk materil, vrobk a slueb. Poloky cenku jsou obvykle lenny do logicky souvislch skupin. Jednotliv poloky pak obsahuj:

nzev poloky jednotku nebo oceovan mnostv cenu (nap. cenu bez DPH, DPH a celkovou cenu vetn DPH)

Rozpoty Rozpoty jsou zpracovvny na zklad vkaz vmr a cenk. K jednotlivm soustem vmru je stanovena cena z cenku a vsledn cena za vmr. Vsledkem rozpotu je konen cena s ppadnm vyslenm v lenn bez DPH, cena DPH a cena vetn DPH. Rozpoet je obvykle vchozm podkladem pro investora a jeho ve me rozhodovat o vbru dodavatele. Dleit je, aby rozpoet vyjadoval skuten stav cen dodvek materil a slueb vetn vech pirek, mezd, subdodvek apod.

Chyby v rozpotu, podhodnocen rozpotu nebo naopak pecenn rozpotu me vst ke znanm komplikacm a nelze vylouit ani soudn spory. Projektant by tedy ml rozpoet sestavit maximln peliv a na zklad skutenost. V kadm ppad vyaduje sestavovn rozpot i jistou zkuenost. Zvlt pokud jsou rozpoty pedkldny jako vstupn podklady

22


pro vbrov zen, me patn sestaven rozpoet nebo zmrn upraven rozpoet znamenat ztrtu zakzky a nebo naopak ztrtu pi realizaci pi nedostatku finannch prostedk.

6.1 Principy rozpotovn

Trn ekonomika s sebou pinesla nutnost stanovit cenu montnch prac pro poteby nabdkovch zen.

Dve byly u vrobk i slueb ceny pevn stanovovan. To znamen, e napklad na elektromontn prce (ale i na ostatn innosti) byly pravideln vydvny cenky, kter pedepisovaly ceny za pslun prce, stanoven tmito cenky. Byly to pevn stanoven ceny, co znamenalo, e montn firmy po cel republice montovaly za stejn penze. Vsledn cena zakzky byly shodn, protoe vychzela ze shodnch podklad a jednotkovch cen.

Po roce 1989 byly pravideln cenovmi vstnky ministerstva financ vypisovny indexy, ktermi se tyto pvodn cenky pepotvaly.

Nen vak mon, aby mal firma a velk montn organizace mla stejn reie a tud mohla provdt montn prce za stejnou cenu. Kad firma me mt v rmci svch rei rznou hodinovou sazbu. Tvrci cenk k cenm za poloku stanovili i prmrnou spotebu asu na pslunou mont. Tato informace u poloky umouje spotat nejen celkovou normovanou spotebu asu pro tuto poloku i celou mont, ale i jednotkovou cenu za montn poloku z hodinov sazby montn firmy.

V souasn dob se vychz pi tvorb ceny za mont z pvodnch montnch cenk s libovolnm indexem na tyto pvodn poloky. Ve indexu zvis na reich montn firmy, na mst kde a pro koho se mont provd.

Montn poloka cenku VC-7/155/89-M - 21M elektromonte : slo : 210810006 Nzev : CYKY-CYKYm 3Ax2.5 mm2 750V (VU) Jednotka : m Cena : 2.50 K Normovan spoteba asu : 2.78 Nmin Pi pouit indexu 3,5 na pvodn ceny roku 1989 vypad vsledn poloka takto : slo : 210810006 Nzev : CYKY-CYKYm 3Ax2.5 mm2 750V (VU) Jednotka : m Cena : 8.75 K (pvodn cena 2,50 x 3,50) Normovan spoteba asu : 2.78 Nmin Vstupnm parametrem vpotu je stanoven index 3,5. Vsledkem je hodinov sazba, kter vychz z pedpokldan normovan jednotkov spoteby asu a pvodn cen za mont. Vsledn hodinov sazba pro tuto poloku pi indexu 3,5 je 188,85 K/hodinu ((60 / 2,78) x 8,75).

Index je vak stle jen abstraktn slo, jeho ve nic moc nek. Zadnm poadovan hodinov sazby montn firmy dojdeme k vsledn cen tak pepotem pomoc normovan spoteby asu konkrtn poloky. Svou hodinovou sazbu by mla mt spotanou kad firma pro ppad prce hodinov (poet odpracovanch hodin x cena za hodinu montn firmy),

23


nikoli cenkov. Tud pesnj a pmj zpsob vpotu je pomoc normovan spoteby asu a hodinov sazby za prci montn firmy.

Pi hodinov sazb 180,- K/hodinu vypad vsledn poloka takto : slo : 210810006 Nzev : CYKY-CYKYm 3Ax2.5 mm2 750V (VU) Jednotka : m Cena : 8.34 K (pvodn cena 2,50 x 3,34) Normovan spoteba asu : 2.78 Nmin Index je v tomto ppad vedlej produkt vpotu ceny a jeho ve je 3,34 (180/(60/2,78)/2,50).

6.2 Skladba rozpotu (zvyklosti pi jeho sestavovn)

Pi sestavovn rozpotu elektromontnch prac se dodruj pravidla a zvyklosti, kter byly pedepsan pi pouvn cenku elektromontnch prac 21M ped rokem 1989.

Rozpoet se me skldat z : prac podle montnch cenk

pirek na tyto cenky (mohou bt pouze z poloek cenk, nebo i z materilu) prac v HZS (prce neobsaen v cenku) nosnch materil pirek nosnch materil dodvek (vt technologick celky) pirek z dodvek externch innost druhch firem pirek rozpot

6.2.1 Prce podle montnch cenk

Jedn se o prce podle cenkovch poloek pslunch montnch cenk. V ppad demont se ceny za demont potaj podle pravidel stanovench cenky. U cenku 21M elektromonte je fakturan stka za demonte stanovena pravidly na polovinu ceny monte. U jinch cenk, jako napklad 22M sdlovac, signalizan a zabezpeovac zazen, se cena za demont specifikuje rznmi koeficienty u rznch skupin cenku a to rozdln pro demont plnou a demont do rotu. Demont pln je demont materilu pro jeho dal pouit na nslednou mont. Demont do rotu je demontovn materilu a jeho nsledn likvidace.

6.2.2 Pirky na montn cenky

Jsou to pirky v procentech, kter se potaj z celkov ceny za pslun cenk. Mohou to bt nap.:

PPV (podl pidruench vkon pi monti pouit i jin innosti nap. vseky pro kabely, krabice) GZS (globln zazen stavenit) Provoz investora (monte za provozu investora v objektu) zemn vlivy Stimulan pirka apod.

24


Pirky mohou bt potny bu z montnch cenk (sout montnch poloek), nebo z montnch cenk a pslunch montovanch nosnch materil.

6.2.3 Prce v HZS (prce neobsaen v cenku)

Rzn montn innosti nejde pesn specifikovat cenkovou polokou. Zakoupme pro mont typizovan rozvad, kter je poteba pro specifickou potebu konkrtn zakzky upravit. Takov prava rozvade me bt polokou hodinov ztovac sazby (HZS). U poloek HZS se uvd popis prce a poet hodin tto prce. Jednotkou je hodina a cenou za jednotku je hodinov sazba montn firmy.

Tmto zpsobem by bylo mono oceovat i jakoukoliv dal mont, ale podle zvyklost by se prce podle HZS mla pouvat k ocenn pouze vjimen, pokud neexistuje pslun cenkov poloka.

6.2.4 Nosn materily

Veker materily potebn k plnmu proveden monte, a u se stv trvalou soust smontovanho zazen, nebo kterch je nezbytn teba k dosaen danho tvaru, nebo kter ovlivuje podstatn vlastnosti montovanho zazen, nebo kter je nezbytn teba k dosaen danho tvaru, ani se stv jejich soust, pokud podle technickch podmnek nen soust dodvky stroj a zazen.

6.2.5 Pirky nosnch materil Jsou to pirky v procentech, kter se potaj z celkov ceny nosnho materilu. Mohou to bt nap.:

6.2.6 Podrun materil Jde o materil jednicovho charakteru, jeho mnostv v porovnn s mnostvm materilu nosnho je mal a proto se kalkuluje 5 % pirkou z hodnoty nosnho materilu. Zkladna pro vpoet 5 % pirky na podrun materil je cena nosnho materilu v. proezu. Podrunm materilem se v oboru elektromontnch prac rozumj:

Vvodky, spojky, spojnky vvodky pro plov trubky

vvodky pro pancov trubky vvodky devn spojky pro trubky spojnky pro trubky

Spony, pchytky spony pro plov trubky spony pro pancov trubky pchytky pro chrnn vodie pchytky kabelov (s vjimkou pchytek-spon pro svisl uloen v dolech a devnch hranol pro pevn uloen silovch kabel) Niedax lity, kluzk matice hmodinky - podrunm materilem jsou pouze hmodinky PVC. Hmodinky z materil kovovch, pp. jinch nestandardnch materil jsou materilem nosnm.

25


Izolanty izolanty textiln (izolan tkanice, macco tkanice, nit, juta, olejov psky lakovan, pltno, konop, konopn a silonov motouzy, cdc bavlna, pls)

izolanty paprov (leskl lepenky-prepn) izolanty z osinku (osinkov ry, osinkov psky, osinkov desky) vrobky z PVC, novoplastu, polyetylnu (trubiky z PVC, folie z PVC, psky PVC, lepc psky, novodurov polyetylnov a novoplastov desky apod.)

Upozornn : Novodurov trubky a kolena jsou jednicov materil nosn!

vrobky pryov (profilov pry, tsnc pry, gumov desky a mechov pry). Upozornn : Gumov hadice jsou jednicov materil nosn !

Vrobky z oceli drt ocelov vzac svaovac drty elektrody

Hlavn vrobky z barevnch kov a slitin hlinkov psek mkk z elektrovodnho hlinku rozmr 10 x 0.5mm, 25 x 0.5mm, 10 x 1.0mm cn trubikov letovac plnn Eumetolem cn lit v tych pjka na hlink svec drty a tyinky elektrody a odporov drty

Vrobky pro svaovn a pjen pjec pasty a pjec prostedky svaovac prky plyny na svaovn a pjen Neokal (pomocn prostedek pro tlakovzdun zkouky)

Odmaovae a izolan hmoty odmaovae parafin, stearin grafitov psady katalyztory Expansin vosky

Upozornn : Ohnivzdorn ntry, asfalt, karbolineum jsou jednicov materil nosn!

Vrobky organick a anorganick chemie lepidla a tmely kyseliny odrezovae rzn chemiklie

26


Ntrov hmoty (pi drobnch opravnch ntrech vrobk pokozench dopravou nebo vlastn mont dodavatele jsou ntrov hmoty posuzovny za materil podrun. V ostatnch ppadech jsou ntrov hmoty materilem nosnm).

barvy

laky emaily tmel edidla ostatn ntrov a pomocn vrobky (nap. brusn prostedky, letc pasty apod.)

Upozornn : U cenkovch poloek za ntry jsou ntrov hmoty jednicovm materilem nosnm, v tchto ppadech odpad vak kalkulovn pirky za podrun materil.

Materil spojovac kabelov oka raen, plokov, lisovan do 240 mm2 kabelov spojky lisovan pro hlinkov jdra sektorov i kulat do 240mm2 dvojkovy-vloky a podloky cupalov

Materil oznaovac vodiov koncovky s drkou a z PVC oznaovac rmeky bakelitov ttky paprov a z PVC ttky a znaky kovov

roubov materil (bez ohledu na druh povrchov pravy pouze do dimenze M 16, s vjimkou roubovho materilu z barevnch a specilnch kov)

rouby hrub, svornky matice pesn, hrub podloky, zvlaky vruty, lustrov hky hebky, epy, kolky pojistn krouky nty, klny, pera, spony

Po dohod s investorem je mono Podrun materil kalkulovat polokov podle tohoto skuten spotebovanho materilu.

Proez (tzv. ztratn) proez, kter vznik pi zpracovn materilu (trubky, ntrov hmoty a edidla, konstrukce, roty a stojiny vyrbn na monti, kabely vodie, tyov a psov ppojnice atd.), pipotv se k hodnot nosnho materilu jednotnou pirkou (dve 3% dnes 5%). U mezistn rozvoden in proez 10%. Proez (ztratn) je majetkem dodavatele.

6.2.7 Dodvky (vt technologick celky)

Z hlediska cenku 21-M se za stroje a zazen povauj :

27


1. odpojovae a odpojovan pojistky pro vnitn a venkovn mont vvn, vn, nn s vvody pro pedmtn druh vodie, s plnm zapnacm a vypnacm vybavenm, s pomocnm pepnaem vetn spojovacho mechanismu

2. odpnae a vvody pro pedepsan druh vodie, s plnm zapnacm vybavenm vetn pmch rel, s pomocnm pepnaem vetn spojovacho materilu

3. vkonov vypnae, expanzn, olejov, maloolejov, tlakovzdun apod., od 3 kV (vetn) ve, s plnm zapnacm a vypnacm vybavenm, vetn pmch rel a pomocnch kontakt, vetn plncch ltek oleje, expansinu apod. (prvn npl)

4. vkonov vypnae a jistie do 1 kV pro jmenovit proud 100 A a vy, olejov a vzduchov s plnm zapnacm a vypnacm vybavenm vetn pmch ochran, pomocnch kontakt

5. stykae normln, reverzan, Yd do 1 kV pro jmenovit proud 100A a vy, olejov a vzduchov s plnm zapnacm a vypnacm vybavenm, vetn pmch ochran a pomocnch kontakt a vechny stykae nad 1 kV

6. podprn izoltory 400 kV a vy, bleskojistky vvn vetn psluenstv, prrazky 7. transformtory 1 a 3fzov, olejov a vzduchov pro vkon 5 kVA a vy, vetn

Buchholzova rel a jinch ochran vetn komplexnho a regulanho zazen a npln oleje, a veker nevbun transformtory

8. pstrojov (mc) transformtory proudu vech druh a pevod pro jmenovit napt 1 kV a vy s vvody pro pedepsan druh vodie

9. pstrojov (mc) transformtory napt vech druh a pevod pro jmenovit napt 1 kV a vy pro pedepsan druh vodie

10. reaktory 11. Pettersonovy cvky 12. dc ventilov skn 13. kompresory pro vrobu stlaenho vzduchu, rozdlovae, ovldac skn a

stavebnicov celky 14. vtrnky, vzduchojemy pro rozvod stlaenho vzduchu 15. akumultorov baterie vetn npln, stojan a po vstupn svorky na baterii 16. kondenztory pro kompenzaci jalovho proudu nn i vn vkonu 1 kVA a vyho

vetn vybjecch odpor, vyhlazovac kondenztory 17. elektrick stroje toiv - genertory, motory, soustroj, servomotory vetn usazen,

plnch spoutcch regulanch zazen a pomocnch kontakt vetn pipojovacch skn a kabelovch koncovek (pokud tyto jsou nedlnou soust stroje) s vvody pro pedepsan druh vodie

18. usmrovae polovodiov a selenov, kemkov, rtuov, elektronkov rotan a jin, pln, vetn dcho, regulanho a mcho psluenstv

19. panelov a rmov rozvade s plnm vnitnm vybavenm a propojenm vetn pojistkovch patron, vvodovch svorek pro pedepsan druh vodie vetn dodaten vzbroje - nov pole

20. skov rozvade nn 21. rozvade litinov, ze slitin hlinku, oceloplechov z umlch hmot s plnm vnitnm

vybavenm a propojenm vetn kabelovch koncovek, pancovch hrdel, vvodovch svorek pro pedepsan druh vodie. Za rozvade z tohoto hlediska se vak nepovauj samostatn sknky z litiny, slitiny hlinku, dle oceloplechov a z umlch hmot, pouvan k tmto elm:

a) skky pouvan jako svorkovnicov b) skky pechodov c) zsuvkov skn (jsou to skn se zsuvkami 24, 220, 380, 500 V do 63 A,

event. pevodovm transformtorem, s vkonem menm ne 5 kVA)

28


d) ovldac skky pro kroukov motor (obsluhujc ovldac tlatka, mc pstroje, signln svtidla apod.)

e) deblokovac skky podle vkresu vnitnho zapojen f) skka s jednm vypnaem, event. se zvitovmi pojistkami do 63 A (od 100

A jde o stoje a zazen) g) skka se zvitovmi pojistkami h) skka s jednm jistiem do 63 A (od 100 A jde o stroje a zazen) i) skka se stykaem do 63 A (od 100 A jde o stroje a zazen) j) jedna nebo vce sknk pro stykaovou kombinaci pro jeden spotebi do 63 A

(do 100 A nebo pro vce spotebi jde o stroje a zazen) k) skka s mcmi transformtory proudu o napt do 500 V pro jeden

spotebi (od 1 kV nebo pro vce spotebi jde o stroje a zazen) l) skka s mcmi pstroji (amprmetry, voltmetrem, wattmetrem,

elektromrem neregistranm) pro jeden spotebi m) ovldac skka s tlatky a signalizac pro jeden spotebi n) skka s jistcmi rel pro jeden spotebi podle vkresu vnitnho zapojen o) skka s npln pomocnmi rel, resp. paketovch spna, podle vkresu

vnitnho zapojen 22. kondenztorov rozvade s plnm vnitnm vybavenm a propojenm vetn

pojistkovch patron, vvodovch svorek pro pedepsan druh vodie 23. rozvodnice, tj. mal rozvade nzkho napt, kter se upevuj pmo na nosn

podklad (povrch stny) nebo se zapust do stny. Za rozvodnice se vak z tohoto hlediska nepovauj skn : SP, SR, SIR, ORIS, OHDS, OHDSS, PRIS, ER,

24. rozvade a pstrojov skn v nevbunm proveden s plnm vnitnm vybavenm (pojistkov skn, jistie, stykae, zsuvky, tlatka, signln pstroje, odbon krabice apod.)

25. rozvade vn (skov, oteven, chrnn - IRODEL apod.) 26. manipulan rozvade relov, poruchov a elektromrov (velny) 27. ovldac skn kobek, rozvoden, vetn svorkovnice a upevovac lity pro zapojen a

upevnn pedepsanho druhu vodie 28. ovldac pulty nebo skn vetn svorkovnice a upevovac lity pro zapojen a

upevnn pedepsanho vodie 29. rel ochrann nadproudov, diferenciln, napov, podpov, asov, odbuzovac,

zemn, pro optn zapnn, Buchholzova apod., vyjma rel pomocnch a nvstnch 30. registran pstroje vech druh 31. amprmetry, voltmetry, elektromry, watmetry 32. regulan pstroje vetn psluenstv - regultory, elmagnet. ventily, plovkov

zazen, elektrovodn zazen, tlakov rel apod. 33. synchronizan ramnka 34. synchronoskopy 35. fzomry 36. kmitomry 37. rychloregultory 38. kontrolry, ovladae pro jeby 39. spoutc odpory, regulan odpory, apod. 40. brzdov magnety 41. koncov vypnae nad 6 A 42. hydraulick odbrzovae 43. bemenov elektromagnety 44. tepeln spotebie (infrazie, akumulan kamna, sporky apod.)

29


45. zazen pro vysokou frekvenci (tlumivky, kondenztory, filtry) 46. kondenztorov prchodky pro vvn 47. sekov dlie pro trolejov veden 3 kV a ve

6.2.8 Pirky z dodvek

Mimostavenitn doprava: dopravn do stavenitnho skladu

na materilovou a skladovac reii vetn nklad na sloen a uloen dodvky do stavenitnho skladu obaly (u obal vratnch nklad na jejich opoteben)

Dohodne-li se dodavatel s odbratelem, je mono rozpotovat a fakturovat tyto nklady procentnmi sazbami, kter uruj Pravidla (dve 3,6% dnes 5,2%). Zkladnou pro aplikaci sazeb jsou ceny pepravovanch stroj a zazen.

Mimostavenitn doprava nosnho materilu je zahrnuta v pslun cenkov poloce a kryje nklady spojen s obstarvnm materilu a nklady na jeho dopravu do stavenitnho skladu.

Pesun: stroj a zazen ze stavenitnho skladu na hranici pracovn zny se rozpotuje sazbou podle Pravidel (1%)

Pesun nosnho materilu je zahrnut pmo v cenkovch polokch a zvl se nerozpotuje. Byl-li stavenitn sklad zzen z dvod, kter nespovaj na stran dodavatele, mimo obvod stavenit, rozpotuj a fakturuj se zven nklady, kter z toho dvodu odbrateli vzniknou na zklad rozdlov kalkulace.

Vnitrostavenitn doprava stroj, zazen a nosnho materilu, tj. uvnit pracovn zny, je zahrnuta pmo v cenkovch polokch a zvl se nerozpotuje.

6.2.9 Extern innosti druhch firem

V rmci rozpotu, kterm jako dodavatelsk firma zasteujeme njakou investin akci, se mohou vyskytovat njak innosti, kter jako generln dodavatel neprovdme. Tyto prce i dodvky nasmlouvme s dalmi firmami (dodavateli tchto subdodvek) a jsou petovny v naem rozpotu.

Takovmi subdodvkami mohou bt napklad : Zemn prce Revize

6.2.10 Pirky rozpot

Jsou to procentn pirky, kdy zkladem pro jejich vpoet je celkov cena pedchozch st rozpotu. Mohou to bt napklad :

Rezerva (pi tvorb nabdky vytvoen i jist rezervy nap. v ppad pozdj realizace zakzky) Inenrsk innost (pplatek nap. za koordinaci innosti vce subdodavatel vt zakzky)

Tyto pirky lze pout po dohod s investorem.

30


6.3 Rekapitulace

Rekapitulace je kryc list rozpotu s jeho vslednou cenou. Rekapitulace obsahuje zstupce zastnnch st rozpotu z pedchozch kapitol.

6.4 Da z pidan hodnoty - DPH

Vslednou cenu rozpotu ovlivuje skutenost, jestli montn firma je nebo nen pltcem dan z pidan hodnoty (DPH). Pltce DPH k zkladnm cenm pipotv vi DPH. Toto DPH investorovi (pltci DPH) vrt stt.

V praxi je vtina montnch firem pltce DPH. Ve svm dsledku to znamen, e pro investora, kter je pltcem DPH je levnj dodavatel, kter je tak pltcem DPH, protoe mu bude celkov ve DPH ze zakzky vrcena. V etzci dodavatel vak nesm bt firma, kter nen pltcem DPH.

Pro investora, kter nen pltcem DPH (Obecn ady) je levnj dodavatel, kter tak nen pltcem DPH.

Pravidla prce s DPH stanov Zkony o dani z pidan hodnoty a to Zkon . 588/1992 Sb. ve znn pozdjch zmn a doplk. zkon . 196/1993 Sb. 321/1993 Sb. 42/1994 Sb. 136/1994 Sb. 258/1994 Sb. 133/1995 Sb. 151/1997 Sb. 208/1997 Sb. Krom vjimek se na prce a dodvky (elektromont) vztahuje snen sazba DPH. Zkladn sazb DPH podlh :

prce (Opravy a drba stvajcch zazen) Seznam zbo, u nho mus bt zklad dan rozdlen pi zabudovn do stavby : 8516 - elektrick prtokov nebo zsobnkov ohvae vody a ponorn ohvae, elektrick pstroje pro vytpn mstnost, pdy a podobn ely, elektrotepeln pstroje pro pi o vlasy (nap. vysouee vlas, vlasov kulmy, pstroje na trvalou ondulaci) a vysouee rukou, ehliky, ostatn elektrotepeln pstroje pouvan v domcnostech, elektrick topn odpory jin ne sla 8545

940510 - Lustry a ostatn stropn nebo nstnn svtidla vyjma venkovn svtidla pro veejn osvtlen

V zleitostech kolem DPH plat pravidlo, e pravdu m sprvce dan, pestoe zkon me kat nco jinho. Ona osoba je tou, kter bude nae etn zleitosti kontrolovat a vymovat pslun tresty a penle. Take ve spornch ppadech je vdy lep konzultovat problematiku DPH se sprvcem dan, pod kterho zemn nleme.

31


Dalm pravidlem je, e v ppad chybnho zaazen poloky do sazby DPH, je men chybou uvst u poloky zkladn sazbu DPH, ne sazbu snenou. V tomto ppad se stane to, e sttu odvedeme vt DPH, kterou pltce dan dostane stejn vrcenu.

6.5 Kalkulace rozpotu (vnosy-nklady=zisk)

Dleitou st realizace zakzky je vpoet kalkulac nkladovosti tto zakzky. Na jedn stran jsou penze utren za proveden zakzky, a na druh stran ns tato zakzka nco stla. Je nutn umt si spotat, jak jsou nae nklady (na pozen materilu, dodvek, mzdy, odvody z mezd, provoz vozidel) a tyto nklady srovnat s pjmy za zakzku. Na kad zakzce by ml bt njak zisk (vt pjem penz ne jejich vdej). asto se hovo o pimenm zisku. Jak je vak jeho ve, aby ns nikdo nemohl napadnout a alovat ohledn nepimench zisk? Na tuto otzku se d jen tko odpovdt.

Vzhledem k velk konkurenci v oboru elektromontnch prac se zakzky realizuj s minimlnm ziskem, nebo i zisk pochopiteln zvyuje vslednou cenu zakzky. Zisky se pohybuj v rozpt 5-10%. Mohou bt pochopiteln i vy. V zimnm obdob je kad elektromontn firma rda, kdy m pro sv montry prci a peije tak kritick zimn obdob, ne se vstavba opt rozjede. V tomto obdob se pochopiteln i zisky sniuj. Nkdy je nutn jt i do ztrty, aby se i toto obdob pekalo.

6.6 Zven efektivity prce

V praxi se mnohdy stane, e tvorb rozpotu vnujeme njak nezanedbateln as a nsledn mme vytvoit dal rozpoet podobn investin akce. V ppad runho vpotu ns ek optovn pepisovn poloek, jejich stn a dal dlouh hodiny prce. Nikdo vak nezaru, e tuto zakzku bude nae firma realizovat. Vzhledem k tomu, e i n as pi tvorb rozpotu nco stoj (i kdy si to mnoz nechtj pipustit) je velikm pomocnkem nstroj, kter zkrt tvorbu takovchto rozpot. Kad si sm mus spotat, kolik asu nad tvorbou nabdek a skutench rozpot strv. Jednoduchou kalkulac dojde k tomu, e se mu vyplat investovat do njakho nstroje, kter mu tuto innost zefektivn.

V dnen dob vlastn ji kad montn firma nebo kdokoliv, kdo se chce touto innost seriozn zabvat, minimln jeden pota. Prv pomoc potae a jeho program, lze tuto innost (i mnoh dal) zefektivnit. Dalm, ne nepodstatnm faktorem, pi posuzovn rozpot investorem je zpsob jejich zpracovn. hledn zpracovan rozpoet na potai ve stejn cenov hladin bude mt asi vt vhu ne run usmolen vpis s ppadnmi monmi chybami v soutech apod. (programy by mly potat sprvn - nen to vdy vak stoprocentn pravda).

I na potai lze tvoit rozpoty rznmi zpsoby, kter nabz men nebo vt urychlen prce. Nabdky meme pst v libovolnm textovm editoru (Word, T602, AmiPro), kde je mon napklad koprovn a podobn. U je to vak problmovj se souty poloek a podobn. Na druh stran v tabulkovm kalkultoru (Excel, C602) je mono nejen koprovat poloky, ale i tvoit souty Vyaduj vak vy znalosti ovldn takovhoto programu. Dalm nejefektivnjm zpsobem jsou specieln programy, kter e konkrtn problematiku rozpot (lpe konkrtn rozpot elektromont, protoe jsou proti jinm profesm specifick a univerzln program elektromontn firm pln nevyhov). Takovchto program je na trhu nkolik. Li se monostmi a pochopiteln i svou cenou. Ne vdy je ten levn program prv ten prav. Me se stt, e se obsluha stane jeho otrokem a

32


moc asu pi tvorb rozpotu se neuet. Programy mohou nabdnout podle poteby i mnohem vce (pokud to um). Mohou vst skladovou evidenci montn firmy, zpracovvat mzdy montrm, eit objednvky materilu, vystavovat faktury, prodejky materilu za hotov, u zakzek potat kalkulace ziskovosti a podobn. K programm nabz jejich tvrci i demonstran verze, co jsou zkuebn verze takovchto program, aby si mohl potenciln zjemce tento program vyzkouet. Demonstran verze maj rzn omezen oproti pln verzi. Tato omezen bvaj nap. asov, v potu poloek apod.

Jednou z firem, zabvajcch se vvojem program pro elektromontn firmy a projektanty n

Documents

Projektovani v Elektroenergetice