Prvodce pamtInformace pro projekty prce smlde vpamtncch

nacistick perzekuce vesku, Nmecku aPolsku

bpb Wegweiser zur Erinnerung 210 x 297 mm Rcken 9,5 mm Stand 08.01.2013

Wegweiser zur Erinnerung

Weg

wei

ser

zur

Eri

nner

ung

Ban

d 1

326

Europaweit knpfen sich an die Gedenkorte fr die Opfer der nationalsozialistischen Verbrechen unterschiedliche Erinnerungen und Erzhlungen. In Deutschland, Polen und Tschechien hat die Geschichte tiefe Spuren hinterlassen. In unseren Lndern existiert eine Vielzahl von Erinnerungsorten, auf die es zum Teil gemeinsame, zum Teil trennende Perspektiven gibt. Geschichte ist an diesen Orten und vor allem in den Beziehungen der Menschen unserer Lnder sprbar und relevant. Internationale Jugendprojekte in Gedenksttten knnen ein besseres Verstndnis fr die Nachbarn und ihre Perspektiven frdern, auch Empathie und Respekt, und nicht zuletzt Wissen um historische Zusammenhnge und ihre aktuelle Rezeption. Gedenkstttenfahrten mit Jugendlichen ins Nachbarland bieten die Chance, mehr ber die Nachbarn und ihre Erinnerungen zu lernen und sind oft eine erste Begegnung mit dem Gastland. Als Wegweiser zur Erinnerung richtet sich diese Broschre an Multiplikatorinnen und Multiplikatoren in Deutschland, Polen und Tschechien, die eine Gedenksttten-fahrt ins Nachbarland planen. Die hier vorgestellten Kontakte und Hinweise zum pda-gogischen Angebot der Gedenksttten und Museen knnen aber auch inspirieren und hilfreich sein fr den Besuch von Erinnerungsorten im eigenen Land. Darber hinaus finden sich in der Broschre viele praktische Tipps zur Planung und Hinweise zu Frderprogrammen und Finanzierungshilfen fr die grenzberschreitenden Gedenk-stttenfahrten und Jugendprojekte. Die Broschre entstand aus einer Kooperation zwischen Aktion Shnezeichen Friedensdienste, der Bundeszentrale fr politische Bildung, dem Deutsch-Polnischen Jugendwerk und dem Koordinierungszentrum Deutsch-Tschechischer Jugendaustausch Tandem.

Wegweiser zur ErinnerungInformationen fr Jugendprojekte in Gedenksttten der

NS-Verfolgung in Deutschland, Polen und Tschechien

Aktion Shnezeichen Friedensdienste e.V.Bundeszentrale fr politische Bildung

Deutsch-Polnisches JugendwerkKoordinierungszentrum Deutsch-Tschechischer Jugendaustausch Tandem

(Hrsg.)

Wegweiser zur Erinnerung

Aktion Shnezeichen Friedensdienste e.V.Bundeszentrale fr politische Bildung

Deutsch-Polnisches JugendwerkKoordinierungszentrum Deutsch-Tschechischer Jugendaustausch Tandem

(Hrsg.)

Wegweiser zur Erinnerung

Aktion Shnezeichen Friedensdienste (ASF)Nmecko-polsk agentura pro mlde (DPJW)

Spolkov centrla pro politick vzdlvn (bpb)Koordinan centrum esko-nmeckch vmn mldee Tandem

(ed.)

Prvodce pamt

Aktion Shnezeichen Friedensdienste e.V.Bundeszentrale fr politische BildungDeutsch-Polnisches JugendwerkKoordinierungszentrum Deutsch-Tschechischer Jugendaustausch Tandem(Hrsg.)

Wegweiser zur Erinnerung

Informationen fr Jugendprojekte in Gedenksttten der NS-Verfolgung in Deutschland, Polen und Tschechien

Aktion Shnezeichen Friedensdienste e.V.Bundeszentrale fr politische BildungDeutsch-Polnisches JugendwerkKoordinierungszentrum Deutsch-Tschechischer Jugendaustausch Tandem(Hrsg.)

Wegweiser zur Erinnerung

Informationen fr Jugendprojekte in Gedenksttten der NS-Verfolgung in Deutschland, Polen und Tschechien

Aktion Shnezeichen Friedensdienste (ASF)Nmecko-polsk agentura pro mlde (DPJW)Spolkov centrla pro politick vzdlvn (bpb)Koordinan centrum esko-nmeckch vmn mldee Tandem(ed.)

Prvodce pamt

Informace pro projekty prce smlde vpamtncch nacistick perzekuce vesku, Nmecku aPolsku

PRVODCE PAMT0 0 4

LEKTORTZuzana Slanaov

REDAKN PRAVAZuzana Slanaov, Jan Lontschar

LAYOUT, SAZBA aPREPRESSMathias Neumann

S laskavou podporou nadace Die Stiftung Erinnern ermglichen, Dsseldorf.

duben 2013

OBLKAMichael Rechl, Kassel

TITULN FOTOGRAFIEjoexx / photocase.com

FOTOMONTMathias Neumann, Berlin

TEXTY & REDAKCEPracovnci jednotlivch pamtnk, ThomasHeldt, Thomas Hetzer, HannaHuhtasaari, Thomas Rudner, AnneWanitschek, Friederike Schmidt, DanielKraft, Christine Wetzel

PEKLADPetra Sochov, Milada Vlachov

PRVODCE PAMT 0 0 5

PedmluvaNvtvy pamtnk vPolsku aesku jsou dleitou soust historicko-politickho vzdlvn vNmecku. koly, sdruen, obce nejrznj skupiny se vydvaj na historic-k msta, je se stala djitm nacistickch zloin. Jezd do Sztutowa aMajdanku, do Osvtimi nebo do Terezna, aby zde uctily pamtku obt nmeck okupan politiky avradn atak proto, aby si vzaly ponaue-n pro souasnost ibudoucnost. Kpohybu vak dochz iopanm smrem: skupiny zeska aPolska navtvuj pamtnky koncentranch tbor vNmecku. Pijdj do Buchenwaldu, Sachsenhausenu, Flossenbrgu, do Dachau ijinam.

Vrmci tto peshranin spoluprce pamt-nky umouj lpe poznat tak danou hosti-telskou zemi ajej obyvatele adozvdt se vce ozdejch specifickch formch vzpomnn.

Tato publikace vznikla ve spoluprci sorga-nizac Aktion Shnezeichen Friedensdienste (ASF), Spolkovou centrlou pro politick vzd-lvn (bpb), Nmecko-polskou agenturou pro mlde (DPJW) aKoordinanm centrem esko-nmeckch vmn mldee Tandem.

Jakoto Prvodce pamt je tento materil uren zejmna pracovnkm smlde vN-mecku, Polsku aesku, kte plnuj cestu do pamtnku vsousedn zemi. Kontakty abli informace kpedagogick nabdce jednotlivch pamtnk amuze, kter jsou obsaen vtto publikaci, vak mohou poslouit tak jako in-spirace abt uiten ipi nvtv pamtnku ve sv vlastn zemi. Krom toho tato broura pin celou adu praktickch tip usnadu-jcch plnovn acennch informac omo-nostech finann podpory nvtv pamtnk vzahrani.

Srden dkujeme zastnnm pamtnkm amuzem za jejich podporu pi realizaci toho-to prvodce!

Thomas Heldt Aktion Shnezeichen Friedensdienste (ASF)

Thomas Hetzer Nmecko-polsk agentura pro mlde (DPJW)

Hanna Huhtasaari Spolkov centrla pro politick vzdlvn ( bpb)

Thomas Rudner Koordinan centrum esko-nmeckch vmn mldee Tandem

PRVODCE PAMT006

P e d m l u v a

N v t v y p a m t n k

008 Aktulnost nvtv012 Tipy pro plnovn nvtvy pamtnku

P a m t n k y v P o l s k u

018 Mezinrodn centrum setkvn mldee vOsvtimi026 Sttn muzeumMajdanek034 Muzeum Stutthof ve Sztutowu042 Muzeum boje autrpen vTreblince 050 Muzeum Gross-Rosen vRogonici

P a m t n k y v N m e c k u

058 Pamtnk Buchenwald066 Pamtnk Dachau074 Pamtnk Flossenbrg082 Pamtnk Neuengamme090 Pamtnk Ravensbrck098 Pamtnk amuzeum Sachsenhausen

P a m t n k y v e s k r e p u b l i c e

106 Pamtnk Terezn 114 Pamtnk Lidice

M o n o s t i f i n a n n p o d p o r y

122 Nmecko-polsk agentura pro mlde (DPJW)124 Koordinan centrum esko-nmeckch vmn mldee Tandem127 Spolkov centrla pro politick vzdlvn (bpb)127 Dal monosti finann podpory

A k t i o n S h n e z e i c h e n F r i e d e n s d i e n s t e

N m e c k o - p o l s k a g e n t u r a p r o m l d e

Ta n d e m

S p o l k o v c e n t r l a p r o p o l i t i c k v z d l v n

L i t e r a t u r a , m a t e r i l y a o d k a z y p r o p p r a v u

A u t o i a z d r o j e f o t o g r a f i

Obsah

0 0 5

0 1 8

1 2 2

0 0 5

0 0 8

0 1 8

0 5 8

1 0 6

1 2 2

1 3 4

1 3 5

1 3 6

1 3 7

1 3 8

1 4 3

PRVODCE PAMT 0 0 7

0 5 8 1 0 6

1 3 4 1 3 5

1 3 6 1 3 7 1 3 8

008

PRVODCE PAMT008

A kT u L N o ST N v T v PA M T N k H a n n a H u h t a s a a r i a T h o m a s H e l d t

Jakou roli hraj cesty na pamtn msta tm 70 let po skonen druh svtov vlky? Pro by dnes mlad lid mli navtvovat pamtnky vbvalch nacistickch koncentranch tborech? Jak vztah maj khistorii aco pro n ansledujc generace takov msta znamenaj?

30. z 1938 (Mnichovsk dohoda, obsazen eskoslovenska), z 1939 (pepaden Polska), 8. kvtna 1945 (konec vlky): tato ti historick

data pkladn ukazuj vznam historie ale ikontroverze, kter jejich pipomnn dodnes vyvolv.

Tato data maj toti pro Nmce, Polky aechy rzn vznam, nebo jsou vnmna na zklad rozdlnch historickch zkuenost aperspek-tiv. Proto petrvvaj odlinosti vtom, jak ana co pesn si spolenost vzpomn. Vem tmto datm je ale spolen, e trvale ovlivuj histo-rii naich zem.

Krom nrodnch narac je tak vnitn pohled na historii vlastn zem ovlivovn kontro-

Nvtvy pamtnk

N v t vy p a m t n k

PRVODCE PAMT 0 0 9

verzemi, kter jsou neustle nov formovny nslednmi udlostmi apovlenm vvojem.

Historie pamtnk vNmecku je spojena svleklmi aspoleensky kontroverznmi pro-cesy. VZpadnm Nmecku vznikaly pamt-nky vtinou na zklad iniciativy obansk spolenosti od konce 70. let. Ve Vchodnm Nmecku slouily pamtnky sttn propagan-d jako dkaz, e NDR je ddicem antifais-tickho Nmecka. Po sjednocen Nmecka se musely peorientovat. Pamtnky Buchenwald aSachsenhausen dnes napklad pipomnaj nejen nacistick zloiny, ale dokumentuj rovn vyuit tbor za stalinismu.

Rozdlenm Nmecka dolo ke vzniku roz-dlnch kultur vzpomnn. Po sjednocen se otevel prostor ktomu, aby se lid vyrovnali se spolenou histori arznmi formami histo-rick pamti jako prvky politick kultury.

Pamtnky vPolsku avesk republice za sebou maj jinou historii. Mly amaj tedy jinou funkci ne vNmecku. Jako sttn muzea pipomnaj nrodn katastrofy autrpen vlastnho obyvatelstva za nmeck okupace. Pro mnoho rodin jsou pamtnky hbitovy, kde vzpomnaj na sv blzk, kte tu byli zavra-dni.

Pamtnky dokumentuj historii nacistickch zloin. Dodnes to jsou msta inu, utrpen asmutku. Jsou to msta pro pozstal, pro po-tomky, dti avnuky. Zrove to jsou tak msta setkvn, msta vmny zkuenost, msta seznamovn auen.

Vbudoucnu budeme muset zprostedkovvat tuto historii bez ivho svdectv pamtnk. Oto dleitj jsou pro uen azachovn pamti nvtvy pamtnk jakoto mst jejich utrpen.

PRVODCE PAMT0 1 0

Pi nvtvch pamtnk ale nejde jen ose-znmen sminulost. Nejde jen ohistorick fakta adjiny jako takov, ale opstup kd-jinm, orozvoj schopnost vnmat, hodnotit ajednat. Clem demokratickho historickho vzdlvn je pipravit lidi na samostatnou reflexi vklad historie aaktivn zapojen do kontroverznch diskuz.

U dnes je pitom velkou vzvou zapojit do dialogu rzn perspektivy. Jak vzpomnky si pinej napklad mlad lid zrodin mig-rant? Ajak vztah maj khistorii nrodnho socialismu?

Krom toho se debaty ohistorick pamti stle vce vedou zevropsk amezinrodn perspektivy. Pamtnky zde pispvaj kmezinrodn vmn zkuenost voblasti kultury vzpomnn avzdlvacch koncep-t.

Nvtvypamtnk vzahrani nabzej anci ble se seznmit shostitelskou zem aspo-len se zabvat histori Evropy, poznat jin historick narace auvdomit si rzn perspek-tivy. To je dleitm pnosem pro porozumn asouit vEvrop.

Historie nrodnho socialismu je ve vztazch naich zem anrod stle aktuln. Pamt-nky jsou dleitmi partnery historicko-po-litickho vzdlvn amaj klov vznam pro demokratickou kulturu vzpomnn. Pipomnaj nsiln poruovn lidsk dstojnosti alidskch prv auchovvaj stopy historickch udlost. Zkonfrontace snrodnm socialismem je zejm, e svoboda, solidarita, lidsk prva ademo-kracie nejsou samozejmost. Pamtnky mohou nvtvnka znejistit azneklidnit tm, e poukazuj na kehkost na obansk spolenosti.

N v t vy p a m t n k

PRVODCE PAMT 0 1 1

Politick sjednocen Evropy m sv koeny ve zkuenostech 20. stolet avnrodn sociali-stickm civilizanm zlomu. Bval vzni nacis-tickch koncentranch tbor, jako Eugen Kogon nebo Pierre Sudreau, patili kprkop-nkm projektu spolen Evropy. Nvtvy pamtnk umouj setkvn, porozumn pro historick narace aotevraj perspektivy do budoucnosti spolen Evropy, kter nesm zapomnat na svj pvod.

Historie nsil 20. stolet rozdlila evropsk nrody, dialog ohistorick pamti by je mohl sblit na hraninch linich, kde petrvv napt. Takovou mrou, jakou se Evropan zhost sv spolen historie, se upevn istavba Evropy. *

* Aleida Assmann: Auf dem Weg zu einer europischen Gedchtniskultur? Wiener Vorlesungen, Wien 2012, s. 69

PRVODCE PAMT0 1 2

T i P y P r o P L N o v N N v T vy PA M T N k uA n n e W a n i t s c h e k

Nsledujc praktick tipy maj pomoci orga-niztorm pi pprav arealizaci nvtvy pamtnku apispt kzajitn pedagogick kvality tchto cest.

Nvtva pamtnku bvalho koncentran-ho nebo vyhlazovacho tbora je nron pro organiztory iastnky. asto bv spojen svysokm emocionlnm oekvnm, je vede kodpovdajcm, nkdy neekanm reakcm pi nvtv samotn ipo n. Kkolm vedou-cho skupiny proto nezbytn pat smyslupln

promylen celkovho programu, dkladn pprava, zodpovdn realizace ansledn zpracovn.

Osobn setkn shistorickm mstem vpo-dob nacistickho koncentranho avyhla-zovacho tbora umouje rozit si znalosti ohistorii Tet e avydat se po stopch zloin, kter se zde odehrly. Krom toho se nvtvnci pamtnku seznamuj spsobe-nm nacismu azabvaj se otzkou aktulnosti historie.

Vhodn je nejprve navtvit nkter pamtnk ve vlastn zemi, asto ale takov cesta vede

N v t vy p a m t n k

PRVODCE PAMT 0 1 3

PRVODCE PAMT0 1 4

ido zahrani. Vtto souvislosti je teba si uvdomit, e zatmco vNmecku je pamtnk chpn spe jako msto uen, vPolsku avesk republice stoj vpoped vzpomnky auctn pamtky. To me vst krozdlnm pedstavm oprogramu adlce nvtvy.

Poten rozvahaKdy pipravujete program, mli byste napl-novat nejmn tyi dny pmo namst. Pro aktivn zapojen astnk do programu je tak dleit dobrovoln ast (zejmna ukolnch td). Vedouc by si ml bt vdom toho, e nvtva pamtnku me doplnit, ale neme nahradit vuku (djepisu). Tak je teba po-tat stm, e exkurze do pamtnku nezmn stvajc pravicov extremistick postoje, ani

proti nim neme obrnit. Organizan tm by ml tyto skutenosti ajednotliv odlin oekvn pedem probrat appadn prodis-kutovat sastnky.

Pomoci vm mohou nsledujc otzky: Pro by se mla tato nvtva pamtnku

uskutenit, co se maj astnci nauit, jak zjem sleduje organizan tm?

Jak je clov skupina? Jak ji zskat? Kdo cestu zorganizuje aponese nklady? Jak pedagogick koncepty/metody by se

mly pout? Jakou formou bude probhat pprava

azpracovn? Pro byl vybrn tento pamtnk? Jak pipravit setkn sjinou zem? Jak

N v t vy p a m t n k

PRVODCE PAMT 0 1 5

zjem mte odanou zemi? Dleit je pi-tom ochota porozumt navtven sousedn zemi aspecifickmu vznamu pamtnku pro tuto zemi.

Pi plnovn si tak vyjasnte, zda vichni za-pojen vedouc pamtnk ji navtvili. Vrmci ppravy navtivte pamtnk nejlpe jen sor-ganizanm tmem. Sami se tak dozvte, jak se li pstup knrodnmu socialismu vNmec-ku, Polsku aesku ajak problmy akonflikty se mohou objevit.

PpravaPprava by mla trvat jeden a dva dny a(ivppad, e probh ve vyuovn) obsa-hovat tyto sloky:

seznmen skupiny djepisn pprava, jej soust mohou bt

tak souvislosti smstn histori, srodin-nou biografi, perspektivy pachatele-obti; umon astnkm najt si osobn vztah ktmatu

vyjasnn oekvn, pn iobav; mlad lid se mohou ped nvtvou pamtnku rychle ctit peten areagovat negativn asne-zjmem. Nemli by proto bt vybaveni jen zkladnmi vdomostmi, ale bt upozornni ina monou emocionln zt.

spolen nvrh programu (zohledujc zadn veden), kter lze pozdji projednat ispracovnky pamtnku

pprava na pobyt vzemi, vn se pamtnk nachz, pop. na jeho specifick vznam akulturn kontext meme nabdnout minikurz cizho jazyka, informace orelich

(nejen historickch), nakreslit mapu, zab-vat se stereotypy.

Vrmci ppravy meme se skupinou jet dopamtnku vblzkosti bydlit, vmstnch archivech hledat prameny oobtech zokol nebo zaptrat vhistorii vlastn rodiny. Mnoho pamtnk nabz tzv. studijn dny, kter tak mohou slouit pro ppravu.

RealizaceObecn je vhodn kombinovat rzn peda-gogick metody. Pi nvtv pamtnku se nabz mnoho monost:

uspodat besedu spamtnky nebo refe-renty

zkoumat vmalch skupinch tma znejrz-njch perspektiv svyuitm rznch mdi (archivn prameny, internet, knihy, filmy)

pomoc tvrch metod, jako je scnick zpracovn, divadeln i vtvarn dlny nebo dlny tvrho psan, podpoit zpracovn areflexi toho, co astnci vidli aco se dozvdli.

Po kadm tematickm celku je teba poskyt-nout as, prostor anvod kreflexi azpraco-vn dojm. Nemli bychom se tud vdy striktn dret programu, ale spe reagovat na poteby astnk. Pokud si nkte znich sv dojmy chtj zpracovat sami, nemli bychom je nutit kveejnmu sdlen. Kvyhodnoce-n meme vyut rzn metody amaterily (nap. obrzky vhlav), kter jsou vmno-ha vzdlvacch stediscch apamtncch kdispozici.

PRVODCE PAMT0 1 6

Knejastjm formm nvtvy pamtnku pat klasick prohldky veden pracovnky danho pamtnku, kter jsou nkdy doplnny vodnm filmem nebo krtkou pednkou. Vppad delho pobytu meme realizovat rzn workshopy: provzet se navzjem, po-mhat pi drb i klidu nebo pracovat var-chivu. Tm se astnci aktivn zapoj do dn vpamtnku. Mnoho pamtnk krom toho nabz ijin formy nvtvy. Bli informace najdete vdalch kapitolch.

asto bv soust nvtvy pamtnku iuctn pamtky obt ajejich utrpen. Ktomu je teba najt vhodn msto apimenou formu. Klovou otzkou je, jak vdnen dob me tryzna auctn pamtky vypadat. Vzv-ru nvtvy je mon zorganizovat slavnostn rozlouen auctn pamtky, pi nm spole-n polome kvtiny nebo vnec.

Na konci akce by mlo bezpodmnen pro-bhnout celkov vyhodnocen, ve kterm se vrtme ikpvodnm oekvnm, obavm

anadjm vyjdenm bhem ppravy. Pobyt vpamtnku akonfrontace se smrt autrpe-nm na tomto mst vyvolv umladch lid, ale iudosplch sloit emocionln reakce. Je velmi dleit pistupovat krznm, mnohdy bolestnm emocm konstruktivn. To je vprv-n ad kolem vedoucch, kte svou skupinu znaj amohou ke kadmu astnkovi pi-stupovat individuln. Na podn je mohou podpoit ipracovnci pamtnku.

Hlavn otzky pi vyhodnocen: Jak pocity aemoce astnci vnmaj, co se

jich naopak nedotk? Jak reakce na nvtvu pozorovali usebe

au ostatnch? Kter otzky je teba prohloubit? Jak lze zskan dojmy zpracovat auvst do

souvislosti se souasnm dnm?

asu apenz nen utakovchto cest nazbyt. Organiztoi rdi spojuj nvtvy pamtnku svlety za zbavou autobus se plat jen jed-nou. Takov plnovn programu vak zdidak-

N v t vy p a m t n k

PRVODCE PAMT 0 1 7

tickho hlediska nememe doporuit, proto-e nvtvy pamtnk nejsou dn turistick nebo obvykl poznvac body programu. Kon-frontace spamtnkem ahistori vyaduje as, protoe historick udlosti ajejich dsledky jsou komplexn aje teba onich odpovdajcm zpsobem hovoit. Vlety do okol maj smysl pouze tehdy, kdy podporuj i dopluj zmr cesty aumouj seznmit se sdalmi aspekty historie hostitelsk zem.

ZpracovnTak nsledn zpracovn je unvtv pa-mtnk nanejv dleit. Sjistm asovm odstupem by se mly jet jednou shrnout do-jmy azkuenosti znvtvy avyjdit podnty kdalmu zamylen. Pitom je dleit reago-vat na poteby astnk azjistit a ji stn i psemnou formou , oem mlad lid po nvtv pemlej, co si zcesty odnesli, jak otzky jsou stle jet oteven azda, respekti-ve jak se chtj tmatem dle zabvat. Mli by-chom se explicitn ptt nejen na pozitivn, ale inegativn strnky nvtvy: co je teba pt

zlepit, kter otzky zstaly nezodpovzeny, co pilo pli zkrtka?

astnci tak asto chtj po sv zkuenosti znvtvy pamtnku eit otzku dnench strategi jednn.

Na mst je tak vypracovn dokumentace cesty, a ji ve form broury, krtkho filmu, internetov strnky, vstavy fotografi, vlite-rrn nebo jin umleck podob. Ito me astnkm pomoci ujasnit si, co se nauili, apedstavit to ostatnm.

Pokud budete mt dal otzky kpprav nvtv pamtnk, jednotlivm bodm programu nebo financovn, rda vm pome Nmecko-polsk agentura pro mlde (DPJW) nebo organizace Aktion Shnezeichen Frie-densdienste (ASF).

Zdroj: DPJW-Handreichung Hinweise zum Besuch von Gedenksttten durch deutsch-polnische Gruppen. Fachliche Beratung Hartmut Ziesing

PRVODCE PAMT0 1 8

Mezinrodn centrum setkvn mldee vOsvtimi

Gedenksttten in Polen

Sachsenhausen

BerLNvArAvA

ravensbrckNeuengamme

Buchenwald

Terezn Lidice

PrAHA

Dachau

Flossenbrg

Stutthof

Treblinka

Majdanek

osvtim

Gross-rosen

o sv t i m

PRVODCE PAMT 0 1 9

H i STo r i eOwicim, mal msto vjinm Polsku, kter vtina zns zn pod eskm nzvem Osvtim, ppadn nmeckm Auschwitz, plat po celm svt jako symbol holocaustu. Mlokdo v, e msto m ji vce ne osmisetletou historii. Ped druhou svtovou vlkou zde vOszpicin, co je idovsk nzev msta Owicim, zcel-kovho potu 14000 obyvatel ilo 8000 id. Ve se zmnilo vroce 1940, kdy tu nacist zdili koncentran tbor.

Bhem tm ptilet existence koncent-ranho tbora vOsvtimi zde zemelo asi 1,3milionu lid, vtina znich byla zavradna vplynovch komorch vBezince (Birkenau).

O vytvoen pamtnku usilovali ti, kte pe-ili, ji bezprostedn po druh svtov vlce. Vroce 1947 bylo vbvalm kmenovm tboe

oteveno Sttn muzeum Auschwitz-Birkenau, aby si lid zloiny nacist navdy uchovali vpamti.

Vrmci studijnch cest podanch organizac Aktion Shnezeichen Friedensdienste (ASF) do Osvtimi od poloviny 60. let pijdli mlad Nmci, jejich clem bylo intenzivn se zab-vat nmeckou histori. Dopoledne pracovali na drb pamtnku, odpoledne bdali varchi-vech adiskutovali sbvalmi vzni, kte byli ipracovnky pamtnku. Jednm zastnk tchto cest byl Volker von Trne, pozdj editel ASF. Tma Osvtimi jej nikdy neopus-tilo. Smen sPolskem se stalo jeho ivotnm poslnm. Snil ovybudovn mezinrodnho centra setkvn mldee pmo vOsvtimi.

Ale a ratifikace Varavsk smlouvy vprosinci 1970, vn Spolkov republika Nmecko uzna-la hranin linii podl Odry-Nisy, apokleknut tehdejho zpadonmeckho kancle Wil-lyho Brandta ve Varav pinesly ve vztazch mezi SRN aPolskem obrat klepmu. Pesto to trvalo jet adu let: teprve 7. prosince 1986 mohlo bt dky sil afinann podpoe ASF, msta Owicim, pamtnk amnoha jednot-livc zNmecka aPolska oteveno Mezinrod-n centrum setkvn mldee vOsvtimi.

Sen Volkera von Trne se naplnil. kolem tohoto centra setkvn mldee bude pijmat mlad lidi zcelho svta, kte navtv Osv-tim, adt jim pleitost diskutovat na zklad historie paliv otzky porozumn asmen nrod. Nebo bez historickho uvdomn, kter zahrnuje iznalosti oOsvtimi, nen m-rov sluba mon, napsal Volker von Trne vroce 1979 ve sv stati Mlde mezi histori abudoucnost (Jugend zwischen Geschichte und Zukunft). Toto posln stediska plat idnes, omnoho let pozdji.

PRVODCE PAMT0 2 0

P r o G r A M v PA M T N k uNabdka vpamtnku

dvoudenn studijn prohldka: prvn den nvtva vstavy vtboe Osvtim I(Auschwitz I) aprozkoumn arelu tzv. kmenovho tbora, druh den prohldka tbora Osvtim-Bezinka (Auschwitz-Bir-kenau), vzdlenho asi ti kilometry od kmenovho tbora. Je teba potat sosmi hodinami rozdlenmi do dvou dn.

nvtva tzv. nrodnch expozic, sbrky um-leckch dl vz aarchivu pamtnku

pednky amultimediln prezentace kvy-branm aspektm historie koncentranho tbora vOsvtimi

prce na drb arelu pamtnku

Nabdka vcentru mldee vypracovn programu spolen svedoucm

skupiny pedagogick aorganizan doprovod ze stra-

ny referent adobrovolnk workshopy kprohlouben vdomost ohis-

torickm mst ajako zklad pro aktuln diskuze: motto tchto workshop zn Pipomnat Osvtim lidsk prva vna-em svt azamuj se na tmata, kter dopluj informace zprostedkovan bhem prohldek vkmenovm tboe av Bezince aotevraj cestu kdiskuzi.

historick prohldka msta Osvtimi / pro-chzka po bval idovsk Osvtimi veden dobrovolnkem Mezinrodnho centra setk-vn mldee vanglitin, nmin apoltin

vyhodnocen nvtvy pamtnku mode-rovan pracovnky oddlen vzdlvn Mezinrodnho centra

(dle monosti) beseda spamtnkem, bva-lm vznm koncentranho tbora Osvtim

knihovna aarchivn materily (zprvy avzpomnky bvalch vz, dokumenty tbora), sbrka film

Mottem pedagogick prce vMezinrod-nm centru setkvn mldee vOsvtimi je Osvtim jako msto uen. Clem je historic-ky apoliticky vzdlvat mlad lidi tak, jak to vyplv zhistorie Osvtimi asymboliky tohoto msta pro cel svt: respektovat lidsk prva, bojovat proti rasismu, antisemitismu axe-nofobii apodporovat toleranci arespekt vi rozmanitosti. Vchozm bodem je zprosted-kovn historickch fakt okoncentranm tboe Osvtim-Bezinka pmo na mst. Dky rznm metodm maj mlad lid monost seznmit se smstn histori znejrznjch perspektiv. Pot se zabvaj souasnost abu-doucnost pamtnch mst arznmi aspekty zachzen shistori.

Programov referenti pomhaj po rezervaci termnu vMezinrodnm centru setkvn mldee se vemi otzkami ohledn organiza-ce. Referenti pro vzdlvn podporuj studijn skupiny po obsahov strnce.

o sv t i m

PRVODCE PAMT 0 2 1

P r o G r A M v o k o L Vokol pamtnku aMezinrodnho centra setkvn mldee vOsvtimi je krom toho mon zaadit do programu:

nvtvu idovskho centra vOsvtimi asynagogy D www.ajcf.org

prohldku vstavy Pamtn desky skresbami bvalho vzn Mariana Koo-dzieje vkltee Harme D www.harmeze.franciszkanie.pl

celodenn vlet do Krakova: prohldka Starho msta, bval idovsk tvrti nebo krakovskho ghetta abvalho koncentra-nho tbora Paszw

PRVODCE PAMT0 2 2

P r A kT i c k P k LA D P r o G r A M uPklad programu studijnho pobytu skupiny vMezinrodnm centru setkvn mldee vOsvtimi:

Prvn den pjezd do Osvtimi uvtn, ubytovn prohldka msta Osvtim, nvtva idov-

skho centra vOsvtimi sdobrovolnkem Mezinrodnho centra (23 hodiny)

veee informace odomovnm du, pedstaven

programu (3060 minut)

Druh den sndan pedstaven historie apedagogick prce Me-

zinrodnho centra referentkou pro vzdl-vn zMezinrodnho centra (3060 minut)

prohldka bvalho koncentranho t-bora Osvtim Is prvodcem pamtnku (max.4hodiny)

obd monost individulnho programu podle

zjmu skupiny: nvtva vstavy zem vbvalm koncentra-

nm tboe Osvtim I(23 hodiny) nvtva umleck vstavy Pamtn desky

bvalho vzn koncentranho tbora Osv-tim Mariana Koodzieje vkltee Harme (max. 1,5 hodiny)

veee monost samostatn prce vknihovn Mezi-

nrodnho centra nebo prezentace filmu

Tet den sndan prohldka bvalho koncentranho tbora

Osvtim II-Bezinka sprvodcem pamtn-ku (max. 4 hodiny)

obd beseda spamtnkem, bvalm vznm kon-

centranho tbora Osvtim (23 hodiny) veee monost samostatn prce vknihovn Mezi-

nrodnho centra nebo prezentace filmu

tvrt den sndan workshop znabdky Mezinrodnho centra

sreferentkou pro vzdlvn zMezinrodn-ho centra (23 hodiny)

obd rozlouen spamtnkem vyhodnocen studijn cesty veee

Pt den sndan aodjezd Je tak mon naplnovat cestu do Krakova: cesta do Krakova (1,5 hodiny) prohldka Starho msta aidovsk tvrti

Kazimierz a/nebo bvalho ghetta Podgr-ze sprvodcem (max. 3,5 hodiny)

o sv t i m

PRVODCE PAMT 0 2 3

ko N TA kTMidzynarodowy Dom Spotka Modzieyul. Legionw 11 32-600 OwicimD www.mdsm.pl

Recepce: Tel.: +48 (0)33 843 21 07 mdsm@mdsm.pl

Rezervace: Tel./fax: +48 (0)33 843 23 77 reservation@mdsm.pl

Oddlen pro vzdlvn aprogramy: Tel./fax: +48 (0)33 843 23 77

editel: Leszek Szuster szuster@mdsm.pl

Oddlen pro vzdlvn aprogramy: Olga Onyszkiewicz (vedouc) onyszkiewicz@mdsm.plJudith Hoehne (zstupkyn vedouc / vedoucstudijnch pobyt organizace ASF) hoehne@mdsm.pl

Referentka pro vzdlvn: Elbieta Pasternak pasternak@mdsm.pl

Referentky pro programy: Barbara Daczyska daczynska@mdsm.pl Ewa Guziak guziak@mdsm.pl

P o P i S c e STyMezinrodn centrum setkvn mldee se nachz blzko centra menho msteka Owicim vMalopolskm vojvodstv. Owi-cim le asi 60 kilometr od Krakova aasi 40 kilometr od Katovic. Sttn muzeum Auschwitz-Birkenau je od centra mldee vzdleno asi 1600 m.

AutemU Osvtimi se kiuj silnice . 44 (Tychy Owicim Zator Wadowice), 933 (Chrza-nw Owicim Pszczyna) a948 (Owi-cim Kty). Silnice . 780 spojuje Osvtim sasi 40 kilometr vzdlenmi Katovicemi (Ka-towice) a60 kilometr vzdlenm Krakovem (Krakw).

Do Osvtimi se dostanete pes Olomouc aesk Tn nebo po polsk A4 (Grlitz WrocawKatowice Krakw). Vjezd zA4 na Owicim je znaen.

VlakemOsvtim m dobr napojen na polskou imezinrodn eleznin s. ZPrahy jezd do Osvtimi pm non spoj.

44; 933

44; 933

GarbarskaGarbarskaK

rzywa

Krzyw

a

ukasza Grnickiego

ukasza Grnickiego

Bole

sawa P

rusa

Bole

sawa P

rusa

Elizy Orzeszkowej

Elizy Orzeszkowej

Jana Paw a II

Jana Paw a II

C ho dniki

C ho dniki

Orlt

Lw

ow

skic

hO

rlt

Lw

ow

skic

h

Cyn

kowa

Cyn

kowa

Torow

aToro

wa

rnicza

rnicza

My

ska

My

ska

Kluc

zniko

wsk

a

Kluc

zniko

wsk

a

SolnaSolna

KrtkaKrtka

uko

wa

uko

wa

Bul

war

yB

ulw

ary

Ko

ciel

na

Ko

ciel

na

CichaCicha

Jana Brzechwy

Jana Brzechwy

Solna

Solna

Jesionow

aJesio

now

a

Wysoka

Wysoka

Zacisz

e

Zacisz

e

cz

cz

a

Wyz

wolenia

Wyz

wolenia

Pows

tac

w

lskic

h

Pows

tac

w

lskic

h

Dworcowa

Dworcowa

Legi

onw

Legi

onw

Stanisawa Konarskiego

Stanisawa Konarskiego

Stare MiastoStare Miasto

*

PRVODCE PAMT0 24

u ByTo v N Mezinrodn centrum setkvn mldee je komplex samostatnch pavilon, umstnch vzahrad aspojench zasteenm loubm.

Kdispozici je vce ne 100 lek ve dvou-, t-, ty- aptilkovch pokojch. Kad pokoj je vybaven vlastn koupelnou, povleenm aru-nky. Kad skupin standardn nabzme dva jednolkov pokoje.

Na recepci snepetritm provozem si mete zakoupit studen npoje, sladkosti, odbornou literaturu anae publikace. Sv cennosti si mete uloit vnaem trezoru na recepci. Vlt je kdispozici kemp vzahrad centra, kter je vybaven nezbytnm sanitrnm za-zenm. Dm je upraven pro osoby se zdravot-nm postienm.

V hlavn budov se nachzej: tyi seminrn mstnosti, vybaven multi-

mediln technikou, prostor ticha, msto pro meditaci areflexi, frum sgaleri pro velk akce, jdelna pro 70 osob, kavrna se zahrdkou, knihovna amediatka sbezplatnm pstu-

pem na internet.

K dispozici je zazen pro simultnn tlu-moen (sluchtka akabina pro simultnn tlumonky).

V arelu centra se nachz bezplatn hldan parkovit, msto pro grilovn, basketbalov afotbalov hit.

Prostednictvm centra si mete pronajmout nae minibusy.

o sv t i m

PRVODCE PAMT 0 2 5

L i T e r AT u r APehled veobecn literatury vetin se nachz na konci tto publikace.

Olga Onyszkiewicz, Judith Hoehne: Auschwitz verndert. In: Deutsche Lehrer im Ausland, 59(2012) 2, s. 142-146.

Susanne Orth: Wie soll ich singen...: 10 Jahre internationale Jugendbegegnungssttte Auschwitz, Berlin 1996.

Richard Pyritz / Matthias Schtt: Auschwitz als Aufgabe: 25 Jahre Internationale Jugend-begegnungssttte in Owicim (Auschwitz), Berlin 2012 (prv vychz).

Staatliches Museum Auschwitz-Birkenau: AU SCHWITZ. Nationalsozialistisches Ver-nichtungslager, Auschwitz 2005.

Sybille Steinbacher: Auschwitz. Geschichte und Nachgeschichte, Mnchen 2007.

Leszek Szuster: Auschwitz als Lernort. In: Bil-dung und Erziehung, 59 (2006) 4, s. 423-434.

Leszek Szuster / Christoph Heubner: Die ande-re Seite der Welt, Stiftung fr die IJBS, 2006.

Manfred Wittmeier / Micha Brumlik: Inter-nationale Jugendbegegnungssttte Auschwitz. Zur Pdagogik der Erinnerung in der politis-chen Bildung, Frankfurt a.M. 1997.

Hartmut Ziesing: Bildungsarbeit zum natio-nalsozialistischen Vlkermord. In: Und was machen wir heute? Aspekte einer deutsch-pol-nischen Jugendbegegnung, Deutsch-Polnisches Jugendwerk (ed.), Potsdam/Warschau 2007, s.76-79.

PRVODCE PAMT0 2 6

Sachsenhausen

BerLNvArAvA

ravensbrckNeuengamme

Buchenwald

TereznLidice

PrAHA

Dachau

Flossenbrg

Stutthof

Treblinka

Majdanek

osvtim

Gross-rosen

Sttn muzeum Majdanek

M a j d a n e k

PRVODCE PAMT 0 2 7

H i STo r i eJako Majdanek se oznauje nmeck koncen-tran tbor, kter existoval vLublinu od jna 1941 do ervence 1944. Pvodn byl zamlen jako sbrn msto pro rezervn pracovn sly, potebn krealizaci pln budovn imp-ria SS na vchod. Ve skutenosti vak plnil rzn funkce. Slouil jako tbor pro vlen zajatce, nucen pracovn sly ajako koncent-ran tbor pro politick vzn. Krom toho to byl tak pechodn trestaneck tbor pro venkovsk obyvatele zokol Lublinu alazaret pro sovtsk vlen invalidy. Jako msto oka-mit likvidace byl Majdanek rovn soust Operace Reinhard, masovho vradn id na zemgenerlnho gouvernementu. Tbor byl vybudovn na okraji msta Lublinu azaujmal plochu 270 hektar. Byl rozdlen na ti sektory: st vyhrazenou pro SS, hospod-sk budovy aplochy avzeskou st, kter se skldala ze t tzv. pol sdevnmi barky, vnich byli vzni ubytovni. Vzni umrali na nsledky teroru, tragickch ivotnch podm-nek ahladu, byli popravovni avradni vply-novch komorch. 3. listopadu 1943 probhla vrmci akce skrycm nzvem Erntefest (do-nky) nejvt poprava vhistorii nmeckch koncentranch tbor. Bylo zasteleno 18000 idovskch zajatc zkoncentranho tbora aztbora nucench prac vLublinu.

Vtina deportovanch byli oban Polska (pedevm Polci aid), Sovtskho svazu aeskoslovenska (id). Krom id aPolk pedstavovali nejvt nrodnostn skupiny Rusov, Blorusov aUkrajinci. Ze150000 vz, kte museli projt Majdankem, pilo tm 80000 oivot, ztoho 60000 bylo id. Aby se zahladily stopy tchto zloin, spalo-vala se tla zavradnch azemelch na hra-nicch avkrematoriu. 23. ervence 1944 Rud armda obsadila Lublin atbor byl zruen. Vlt 1944 drela sovtsk tajn sluba NKVD vMajdanku nkolik tdn vojky polsk vlas-teneck armdy aselskch prapor, kte pak byli transportovni na Sibi.

Sttn muzeum Majdanek vzniklo vlistopadu 1944 aje tak nejstarm muzeem vEvrop, kter vzniklo na zem bvalho nmeckho koncentranho tbora. Od roku 2004 knmu pat ipamtnk Beec, kter pipomn obti jednoho znejvtch vyhlazovacch tbor Tet e. Muzeum si klade za cl uchovat pa-mtku na zajatce obou tbor, dokumentovat jejich pbh, seznamovat snm nvtvnky aroziovat nabdku historicko-politickch vzdlvacch program. Muzeum Majdanek se rozprostr na ploe 90 hektar. Vjeho arelu se zachovalo tm 70 objekt; nkter znich maj vevropskm mtku jedine-nou historickou hodnotu. Knejdleitjm objektm pat plynov komory, krematoria, sanitrn zazen, barky vz, sklady adlny. Jsou pstupn nvtvnkm aod roku 1996 jsou doplnny ostlou vstavu Majdanek vsystmu koncentranch tbor. Muzeum provd ivdeck vzkumy, jejich vsledky publikuje vasopise Zeszyty Majdanka (Seity zMajdanku). Vmuzejnm archivu jsou uchovvny cenn dokumenty sprvy tbora, svdectv bvalch vz vpodob denk, zvukovch zznam avideonahrvek. Vroce 1969 zde byla na pamtku zemelch azavra-dnch instalovna architektonicko-sochask kompozice od Wiktora Tokina, kterou tvo pamtn brna amauzoleum, vnm se nach-z popel obt.

PRVODCE PAMT0 2 8

P r o G r A M v PA M T N k uDidaktick koncept pedagogick prce Muzea Majdanek se teoreticky opr ozitkovou pedagogiku. Tato forma muzejnho vzdlvn se zamuje na samostatn aaktivn uen aobjevovn historie na autentickm mst. Clem takto pojatho vzdlvn nen zpro-stedkovvn hotovch vdomost, nbr je to proces, vnm se me rozvjet kritick mylen iempatie areflektovn zkuenost zminulosti se poj svahami ovlastnch posto-jch anzorech. Nejvtho poznn je vtomto ohledu mon doshnout pomoc nsleduj-cch metod:

prohldka saktivnm zapojenm ast-nk forma nvtvy, kter se opr otzv. peer princip (Peer Education), pi nm astnci zaujmaj roli prvodce azprostedkovvaj tma zpohledu mlad generace.

tematick dny: pachatel ajejich moti-vy prce sprameny omasov vrad asna-ha pedstavit konkrtn biografie osob, kter se aktivn astnily holocaustu, apochopit motivy jejich jednn.

setkn spamtnky rozhovor sosobami, kter prolytborem i ghettem nebo se jinak staly obt repres, je nenahraditelnm svdectvm apramenem kpoznn historie.

muzejn workshopy svideonahrvkami pamtnk sohledem navmnu generac askutenost, e oitch svdk ije stle mn, nm nahrvky biografickho vyprv-

n na modernch nosich dat umouj pe-dvn zkuenost apohled obt nacismu.

workcamp praktick prce varelu pamtnku sclem zachovat jeho objekty ahistorick prostor, kter pedchz sezn-men shistori tbora na zklad pramen ainvente muzea.

historicko-literrn workshopy vychzej zprce sjedinenm historickm pramenem, denkem mlad vzenkyn Jadwigy Ankiewicz, kter si psala vtboe Majdanek akter umouje ztotonit se sjejmi proitky.

historick workshopy samostatn prce varchivu aknihovn kvybranm aspektm historie Majdanku. Tato prce je zaloen na heuristickch metodch vuky, kter vy-chzej zindividulnch zjm aschopnost astnk.

umleck zpracovn: fotografie jako mdium vzpomnky umouje aktivn konfrontaci shistori nebo jejmi stopami pomoc umleckho vrazovho prostedku fotografie apin inspiraci ze setkn sau-tentickmi historickmi pedmty avzpo-mnkami zachrnnch.

interkulturn projekty setkn mladch lid i dosplch zrznch zem sclem re-flektovat historii, diskutovat apoznvat jin obrazy historick narace akultury vzpom-nn.

M a j d a n e k

PRVODCE PAMT 0 2 9

P r o G r A M v o ko L Program studijnho pobytu lze podle poteby mnit aupravovat, nap. zaadit jednodenn vlety do mst spojench sholocaustem an-meckou okupac regionu.

Tma: Zapomenut msta holocaustu zIzbice do BeeceVletech 1942-1943 se lublinsk distrikt stal jednm zhlavnch dji vyhlazovn evrop-skch id. Pod krycm nzvem Operace Reinhard nacist vtto oblasti spchali masovou vradu idovskch obyvatel, kter deportovali do vyhlazovacch tbor Beec, Sobibr aMajdanek. Specialitou lublinskho regionu byla tzv. pechodn ghetta, do nich byli doasn pesidlovni krom polskch in-met, slovent, et arakout id. st de-portovanch zde zahynula na nsledky hladu, teroru atkch ivotnch podmnek nebo byla zastelena, st zemela vplynovch komorch vlgrech smrti. Nejvtm ztchto ghett byla Izbica, kter le na trase LublinZamo.

Pklady jednotlivch programovch bod: Izbica jako tetl (idovsk msteko)

apechodn ghetto prohldka ghetta ai-dovskho hbitova

Tomasz Toivi Blatt po stopch osudu bvalho vzn tbora Sobibr, narozenho vKubici

nvtva pamtnku Beec prohldka no-vho pamtnku astl historick vstavy

Tma: Nmeck kolonizan agermanizan politika Akce ZamoKrom vyhlazen evropskch id byl dalm zloinnm podnikem nacistickho Nmec-ka pi realizaci novho demografickho uspodn generln pln Vchod velk pln vysdlen akolonizace. Zvlt tragick osud postihl vtomto smru region Zamo, kter byl uren jako prvn oblast pro nmeck osdlen na vchod akde vletech 19421944 probhala germanizace, fyzick vyhlazovn amasov vysidlovn mstnho venkovskho obyvatelstva. Vrmci tzv. Akce Zamo bylo ze svch domov brutln vyhnno vce ne 100000 dt, en amu atransportovno do koncentranch tbor Osvtim aMajdanek nebo na nucen prce do Tet e. st pol-skch dt byla rodim odebrna apodrobena procesu ponmen.

Program zahrnuje nsledujc tematick bloky:

pednka: Region Zamo populan politika aovovn metod vysidlovn ve speciln laboratoi SS

samostatn prce ve workshopu sprame-ny adidaktickm materilem. Tmata: Lublin aZamo vnacistick propagand; legislativn, rasov ahospodsk zklady generlnho plnu Vchod; region Zamo jako prvn oblast nmeckho osidlovn na vchod; odpovdnost nmeckch vdc za vznik arealizaci kolonizanch pln

prohldka Himmlerova msta Zamo jako msto SS

prohldka msta pamti rotundy vZa-moi osudy vysdlench Polk

Dti zregionu Zamo beseda spamt-nky

PRVODCE PAMT0 3 0

P r A kT i c k P k LA D P r o G r A M uVcedenn studijn pobyt vmst pamti Majdanek umouje setkat se sautentickmi historickmi fragmenty adokumenty. Peda-gogick aktivity jsou zamen jak na vsledek (zpracovn vstav, zhotoven dokumentace nebo prezentace osvojench vdomost), tak na proces (rozvoj historickho mylen, sebe-reflexe asocilnch kompetenc).

Prvn denTma: nmeck okupan politika ahistorick kontext zaloen koncentranho tbora Maj-danek tematick prohldka Lublinu.

topografie arole tzv. nmeck tvrti (SS apolicie): nacionalistick germanizan akolonizan politika

idovsk Oxford kultura, pronsledov-n avyhlazovn id: prohldka bvalho ghetta adochovanch pamtek, mimo jin idovskho hbitova akoly Jeiva Cha-chmej Lublin

Druh denTma: pobyt vpamtnku Majdanek sezn-men sautentickm historickm mstem, udlostmi adochovanmi fragmenty.

vodn pednka ohistorii Majdanku jako tbora amsta pamti

prohldka bvalho arelu tbora astl historick expozice

prohlouben zskanch vdomost zpohledu bvalch vz beseda spamtnky

Tet denTma: workshop zaloen na subjektivnm vnmn student, spolenm zpracovn vdomost aheuristickch metodch uen.

prce sprameny: archivn materily, vzpo-mnky bvalch vz, populrn naun prce, dokumentrn filmy

pklady tmat zhistorie Majdanku: Vzni osudy astrategie odporu, Akce dti likvi-dace dt; Poctiv vrazi postoje amotivy pachatel; rznorodost vzpomnek na lgr perspektiva polskch aidovskch vz; Dsseldorf 19751981 proces sposdkou SS tbora vMajdanku; na pomez zoufalstv avle kpeit osudy en

dokumenty sprvy tbora nap. akta komandatury, korespondence ocyklo-nuBaodstiench vlasech vz, doku-menty ofirmch povench stavbou tbora, rejstk mrtvch, osobn dokumentace vz, dokumenty opersonlu SS

tvrt denTma: ukonen prce ve workshopu

uctn pamtky obt tbora ve form, kterou si astnci sami zvol, napklad poloen kvtin, zaplen svc, recitace bsn

prezentace avyhodnocen vsledk samo-statn prce aheuristickho uen

evaluace projektu po strnce obsahov imetodick: vmna osobnch dojm azfor-mulovn vsledk.

M a j d a n e k

PRVODCE PAMT 0 3 1

ko N TA kTPastwowe Muzeum na MajdankuDroga Mczennikw Majdanka 6720-325 Lublin

D www.majdanek.eu sekretariat@majdanek.eu

Tel.: +48 (0)81 7102821 Fax: +48 (0)81 7102865

Pedagogick oddlen: pedagogika@majdanek.eu

Wiesaw Wysok vedouc w.wysok@majdanek.euTel.: +48 (0)81 7102850

Ewa Bbol pedagogick pracovnice e.babol@majdanek.euTel.: +48 (0)81 7102827

Jolanta Laskowska knihovna biblioteka@majdanek.euTel.: +48 (0)81 7102835

P o P i S c e STyVtina elezninch spoj do Lublinu zeska vede pes Varavu. Dal informace najdete na: www.rozklad-pkp.pl

Nejbli mezinrodn letit bylo dve ve Varav (Port Lotniczy im. F.Chopina Warsza-wa-Okcie): www.lotnisko-chopina.pl

Vprosinci 2012 bylo oteveno mezinrod-n letit Lublin (Lublin Airport widnik): www.airport.lublin.pl

Bli informace otom, jak se dostat do muzea, aplnek cesty najdete na: www.majdanek.eu/zwiedzanie

12;17

82

czysk

a

czysk

a

Wolska

Wolska

Gosp

odarcz

a

Gosp

odarcz

a

GbokaGboka

Gabr

ie

la N

ar

utow

icza

Gabr

ie

la N

ar

utow

icza

Nadb

ys trzy

cka

Nadb

ys trzy

cka

aa

Kroch

malna

Kroch

malna

My

ska

My

ska

Wyzw

olen ia

Wyzw

olen ia

DugaDuga

PawiaPawia

Nowy wi

a t

Nowy wi

a t

Anto

niny

Gry

gowej

Anto

niny

Gry

gowej

Aleja Wincentego Witosa

Aleja Wincentego Witosa

MegiewskaMegiewska

MegiewskaMegiewska

Kra

cowa

Kra

cowa

Kraco

wa

Kraco

wa Droga Mczennikw Majdanka

Droga Mczennikw Majdanka

Krac o

wa

Krac o

wa

Lipow

aLip

ow

a

Diam

e ntowa

Diam

e ntowa

Piasecka

Piasecka

Wadysaw

a Kunickiego

Wadysaw

a Kunickiego

Lublin

*

PRVODCE PAMT0 3 2

u ByTo v N Studijn skupiny, kter navtv Sttn muzeum Majdanek, mohou vyut nabdky rznch ubytovatelv historickm centruLublinu. Pracovnci pedagogickho oddlen muzea adobrovolnci organizace Aktion Shnezei-chen Friedensdienste e.V. vm mohou pomoci vyeit logistick otzky spojen se studij-nm pobytem vmuzeu. Po domluv termnu projektu spslunm pedagogickm pra-covnkem byste mli neprodlen rezervovat ubytovn formou poptvky adresovan na jeden zne uvedench kontakt:

Lubelskie Samorzdowe Centrum Doskonalenia Nauczycieli(Centrum dalho vzdlvn uitel Lublin)ul. Dominikaska 520-111 LublinD www.lscdn.pl

Centrum nabz sedm vcelkovch pokoj skoupelnou pro skupiny max. 27 osob.

Vedouc sprvy / rezervace pokojTeresa Kucharczyk tkucharczyk@lscdn.pl Tel.: +48 (0)81 5329241 (centrla), provolba -228 nebo +48 (0)81 7436133Fax: +48 (0)81 5344634

Archidiecezjalny Dom Rekolekcyjny wLublinie(Arcidieczn dm exercici Lublin)ul. Podwale 1520-117 LublinD www.domnapodwalu.pl

Dom na Podwalu nabz 31 jedno- advoul-kovch pokoj se samostatnmi lky advoj-lky at- atylkov pokoje rozdlen vdy do dvou mench pokoj. Vechny pokoje maj kdispozici koupelnu, telefon, klimatizaci apstup na internet.

Recepce / rezervace pokoj domnapodwalu@interia.plTel.: +48 (0)81 5324138

Zlublinskho historickho centra se do Muzea Maj danek dostanete veejnou dopravou (auto-bus 156) za 20 minut.

M a j d a n e k

PRVODCE PAMT 0 3 3

L i T e r AT u r APehled veobecn literatury vetin se nachz na konci tto publikace.

Bildungsarbeit und historisches Lernen in der Gedenksttte Majdanek, Tomasz Kranz (ed.), Lublin 2000.

Wolfgang Kopitzsch: ladami zbrodni nazistowskich na Lubelszczynie. Podre studyjne Krajowej Szkoy Policji wHamburgu we wsppracy zMuzeum na Majdanku. In: Zeszyty Majdanka, sv. 23, 2005, s. 267286.

Tomasz Kranz: Okoncepcji modernizacji ekspozycji Pastwowego Muzeum na Majdan-ku. In: Zeszyty Majdanka, sv. 25, 2011, s. 923.

Tomasz Kranz, Danuta Olesiuk: The Shaping of the Majdanek Historic Landscape and Making it into aMuseum. In: Landschaft und Ge-dchtnis. Bergen-Belsen, Esterwegen, Falstad, Majdanek, Wilfried Wiedemann u. Joachim Wolschke-Buhlmahn (ed.), Mnchen 2011, s.211227.

Tomasz Kranz, Maria Winioch: Dziaalno owiatowa Pastwowego Muzeum na Majdan-ku. In: Zeszyty Majdanka, sv. 16, 1995, s. 4359.

Ludzie ludziom zprzeszoci uczymy si na przyszo. Polsko-niemiecki projekt eduka-cyjny zrealizowany wPastwowym Muzeum na Majdanku wdniach 20-25 maja 2007 roku, Lublin 2009.

Danuta Olesiuk: Urzdzenie przestrzenne Pastwowego Muzeum na Majdanku 19442010. Plany irealizacja. In: Zeszyty Majdanka, sv. 25, 2011, s. 227271.

Staatliches Museum Majdanek: Bildungsan-gebot, Lublin 2010 (i v poltin a anglitin).

Beate Stollberg-Wolschendorf: Praktyki uczniw szk Bethel im. Friedricha von Bodelschwingha wBielefeld wMuzeum na Majdanku. In: Zeszyty Majdanka, sv. 21, 2001, s.351370.

Wiesaw Wysok: Der Umgang mit unterschied-lichen Erinnerungen an Holocaust und II. Weltkrieg. Erfahrungen aus der Gedenksttte Majdanek (Lublin). In: Europische Perspekti-ven der Erinnerungskultur und Gedenksttten-arbeit ein deutsch-polnischer Austausch, Paul Ciupke, Guido Hitze, Alfons Kenkmann, Astrid Wolters, Wiesaw Wysok (ed.), Essen 2012.

PRVODCE PAMT0 3 4

Sachsenhausen

BerLNvArAvA

ravensbrckNeuengamme

Buchenwald

TereznLidice

PrAHA

Dachau

Flossenbrg

Stutthof

Treblinka

Majdanek

osvtim

Gross-rosen

Muzeum Stutthof veSztutowu

S t u t t h o f

PRVODCE PAMT 0 3 5

H i STo r i eNmeck nacistick tbor Stutthof (v nmec-kch dokumentech aliteratue se objevuj tato oznaen tbora: Zivilgefangenenlager Stutthof, Konzentrationslager Stutthof, Durchgangslager Stutthof, Sonderlager Stutthof, Arbeitserziehungslager Stutthof ) byl zzen ji 2. z 1939 nedaleko stejnojmenn obce lec na zem bvalho svobodnho msta Gdask. Kprvnm vzm tbora patila polsk inteligence (pedevm ednci, uitel, kn aosobnosti spoleenskho apo-litickho ivota) zGdaskho Pomoanska. Do konce roku 1939 bylo do tbora umstno vce ne 8000 osob, vtina znich vtboe vpr-bhu nkolika msc zahynula. Zpotku ml tbor lokln charakter. Slouil keliminaci pomoansk inteligence apotlaen polskho ileglnho odboje vtto oblasti. Od roku 1941 zaali bt do tbora poslni vzni zjinch evropskch zem. Vroce 1942 zskal tbor status sttnho koncentranho tbora abyl zen Inspektortem koncentranch tbor vOranienburgu. Celkem bylo vtomto tboe umstno piblin 110000 vz, oban cca 30 zem apslunk nkolika destek nrodnost. Vroce 1944 se koncentran tbor Stutthof stal clovou stanic nkolika destek tisc id. Vroce 1945 velk st vz tbora zahynula bhem dvou evakuac: p apo moi. Tbor obsadila 9. kvtna 1945 Rud armda. Koncentran tbor byl vprovozu 2077 dn, byl

prvnm anejdle existujcm tborem tohoto typu na zem dnenho Polska.

Muzeum Stutthof ve Sztutowu bylo zaloeno na popud bvalch vz 12. bezna 1962. Jako sttn kulturn instituce podlh Ministerstvu kultury anrodnch pamtek. Za vce ne 40 let muzeum navtvilo nkolik milion lid zcelho svta. Muzeum Stutthof zaujm st arelu bvalho stejnojmennho nacistickho koncentranho tbora. Je soustedno na plo-e 20 hektar (bval tbor ml na konci roku 1944 piblin 120 hektar). Vtto zpstupn-n sti se dochovalo nkolik budov aobjekt svdcch otragick minulosti tohoto msta, mimo jin nkolik devnch bark pro vzn zlet 19391940, budova velitelstv, krema-torium aplynov komora. Velk st bval zstavby koncentranho tbora byla zniena nebo rozebrna bhem nkolika let po skone-n vlky, kdy arel neml dnho sprvce. Nad celm arelem se od roku 1968 ty monu-mentln pomnk boje autrpen. Vpvodnch budovch tbora jsou umstny stl idoasn expozice, je dokumentuj historii okupace Gdaskho Pomoanska, udlosti vkoncen-tranm tboe Stutthof aosudy vz, kte zde byli dreni. Prohldkovou trasu navc dopluje nkolik destek informanch tabul sarchivnmi snmky. Na prohldku tbora avstav je teba naplnovat asi dv hodiny. Pomoc ainformace mete kad den zskat vkanceli pro nvtvnky, tj. vbval vrtnici hned uvchodu do arelu pamtnku. Mete si tu zakoupit adu publikac vnovanch historii tbora. Nvtvnkm je kdispozici tak kino, kde mohou zhldnout dokumentrn filmy.

PRVODCE PAMT0 3 6

P r o G r A M v PA M T N k uNedlnou soust kad studijn nvtvy vMuzeu Stutthof je prohldka arelu bvalho koncentranho tbora sprvodcem nebo dob-rovolnkem organizace ASF, kter nvtvnky seznm shistori, uspodnm afungovnm koncentranho tbora Stutthof.

Prce stematickmi materily umouje sa-mostatn aaktivn poznvn historie koncen-tranho tbora. ivotn podmnky vtboe, formy odboje, prce alikvidace to jsou jen nkter znavrhovanch tmat. Vsledky lze prezentovat bhem prohldky arelu bvalho koncentranho tbora, pi nich se astnci provdj navzjem, alze je doplnit ovlastn fotografie. Materily, kter vychzej zprinci-p tzv. nmeck koly pedagogiky pamtnch mst, jsou kdispozici vpoltin avnmin amohou bt vyuity pro vzdlvac aktivity pi setknch mldee.

Osobn karty vz, sloky zkartotky po-sdky SS, oficiln dopisy amotky, svten pozdravy ablahopn, devn krabiky aple-chov pouzdra na cigarety, ltkov panenky i renec zchleba monost setkat se sauten-tickm svdectvm minulosti nm dovoluje proniknout hloubji do historie alpe si ji uv-domit. Vystaven archivn pedmty ze sbrek Muzea Stutthof nm tak dvaj nahldnout do kadodenn prce archive.

Pi vyuovn nejnovjch djin je nesmr-n dleit, aby vdomosti nabyt zknek

doplnilo autentick svdectv osob, kter si pamatuj 2. svtovou vlku amohou vyprvt ominulch, mnohdy tragickch udlostech. Setkn spamtnky me bt neobyejn cennou lekc pro souasnou generaci, tm spe, e ijcch svdk on doby je m dl mn.

Od roku 2008 Muzeum Stutthof nahrv rozhovory sbvalmi vzni avyuv tento videomateril ve sv pedagogick innosti. Takto vznikl dvouhodinov dokumentrn film Posledn svdci. Bval vzni koncentranho tbora Stutthof vyprvj, kter je zaloen na vpovdch nkolika destek osob ame bt zajmavm pspvkem kdiskuzi na tma historie avzpomnn.

Prun knihovna umouje samostatn prohlubovn vdomost onacismu, idovsk politice Tet e asituaci Polk vzemi oku-povan Nmeckem. Ve sbrkch se nachzej tak nmeck publikace tkajc se jinch koncentranch alikvidanch tbor, beletrie aliterrn zpracovan vzpomnky.

Zpedagogickho hlediska m velk vznam tak pomoc pi drb arelu. U mlad vit si spolen historie aposiluje pocit spoluodpo-vdnosti za to, aby se na lidi audlosti, kter se odehrly ped nkolika destkami let, neza-pomnlo. astnci obdr potebn nad aspolen pracuj varelu muzea shrabvaj list, plej i provdj drobn opravy.

S t u t t h o f

PRVODCE PAMT 0 3 7

P r o G r A M v o ko L V Pomoanskm vojvodstv je mnoho mst, kter svd otragickch udlostech zobdo-b2.svtov vlky. Jednm takovm mstem jsou Pianick lesy umsta Wejherowo (nedaleko Gdyn), kde se od z 1939 do dubna 1940 pedstavitel polsk inteligence Gdaskho Pomoanska, ale tak osoby esk anmeck nrodnosti staly obt masovch vrad organizovanch nmeckmi okupanty. Nvtva vPianici roz hel pohledu azv- informovanost onacistickch zloinech vPomoanech.

uawski Park Historyczny ve mst Nowy Dwr Gdaski je muzeum apedagogic-k stedisko popularizujc kulturn ddictv oblasti ust Visly (uawy Wilane), vnm se poj polsk, nmeck aholandsk tradice. Hlavn expozice, workshopy avlastivdn exkurze do oblasti vdelt Visly ana Visel-skou kosu pod vedenm mstnch prvodc umouj nvtvnkm poznat flru, faunu abohatou historii regionu.

Gdask, rodit Hevelia, Fahrenheita, Scho-penhauera, Grasse aWasy, se pyn vce ne tisciletou, mimodn bohatou iboulivou histori. Nabzen tematick prohldky msta umouj hloubji pochopit, jak multikultur-n prosted utvelo historii msta. Djiny Gdyn msta moe apolskch sn, symbolu polsk nezvislosti pedstavuje modern

Muzeum msta Gdyn. Sopoty jsou pmo-skm letoviskem, kde si mete odpoinout na pli nebo na nejdelm devnm molu vEvrop.

Multimediln vstava Cesty ke svobod (Drogi do Wolnoci) vEvropskm centru Solidarity vGdasku prezentuje historii Pol-ska ajeho obyvatel vletech 1956-1989. Clem tohoto centra (kter se vdruh polovin roku 2013 pesthuje do nov modern budovy) je popularizovat historii Solidarity aaktivn propagovat pluralitu asvobodu slova vmezi-nrodnm kontextu.

Elblgsk kanl (Kana Elblski), kter pro-jektoval prusk inenr Georg Jacob Steenke, je svtov uniktn technickou pamtkou, vn se poj vdobytky hydrotechniky amechaniky. Djiny Elblgu, msta ovlivnnho pruskou, nmeckou apolskou histori, pedstavuje Historicko-archeologick muzeum vpvabn sti Starho msta.

Hradn muzeum vMalborku je jednm znejvtch zachovalch architektonickch komplex na svt. irok vzdlvac nabdka aexpozice seznamuj spohnutmi osudy ms-ta ahradu, kter byl nejprve sdlem velmistra kickho rytskho du, pozdji rezidenc polskch krl avminulm stolet kulisou slavnost ve znamen hkovho ke.

PRVODCE PAMT0 3 8

P r A kT i c k P k LA D P r o G r A M uPrvn den

prohldka bvalho koncentranho tbora Stutthof: seznmen astnk shistori auspodnm tbora

prce stematickmi materily (1. st): workshop kprohlouben vdomost zska-nch bhem prohldky

film Posledn svdci. Bval vzov koncentranho tbora Stutthof vyprvj, promtn adiskuze: pprava na setkn spamtnkem

nvtva muzea uawski Park Historyczny ve mst Nowy Dwr Gdaski alapidria Cmentarz 11 wsi (Hbitov 11 vs) vobci elichowo-Cyganek: seznmen shistori akulturnm ddictvm oblasti ust Visly (uawy Wilane)

Druh den archivlie Muzea Stutthof: prezentace vy-

branch dokument aarchivnch pedmt ze sbrek muzea

prce stematickmi materily (2. st): pokraovn

setkn spamtnkem: beseda sbvalm vznm koncentranho tbora Stutthof

nvtva hradnho muzea vMalborku: prohldka vstav ahradnho komplexu, b-valho sdla velmistra kickho du

Tet den celodenn vlet do Fromborku: plavba po Vi-

selskm zlivu aprohldka pamtek msta, jeho historie sah do 13. stolet aje neroz-lun spjata sosobnost Mikule Kopernka

tvrt den prce stematickmi materily (3. st):

prezentace vsledk prce jednotlivch pracovnch skupin

id vkoncentranm tboe Stutthof: pednka oosudech vz idovskho p-vodu aroli koncentranho tbora Stutthof vprocesu jejich vyhlazovn

prce varelu bvalho idovskho tbora

Pt den prce varelu bvalho idovskho tbora:

pokraovn pejezd do Gdasku

est den setkn spracovnky Domu smen asetkn

sv. Maxmilina Kolbeho prohldka Gdasku: poloostrov Wester-

platte, Star msto, vstava Cesty ke svobod aj.

S t u t t h o f

PRVODCE PAMT 0 3 9

ko N TA kTMuzeum Stutthoful. Muzealna 682-110 Sztutowo

Tel.: +48 (0)55 2478353Fax: +48 (0)55 2478358

stutthof@stutthof.orgD www.stutthof.org

Oddzia Naukowy wSopocie(Vdeck oddlen vSopotech)ul. Kociuszki 6381-703 SopotTel.: +48 (0)58 5512987Fax: +48 (0)58 5504739

Rezervace prvodce apromtn filmuBiuro Obsugi Zwiedzajcych (kancel pro nvtvnky)Tel.: +48 (0)55 2478353, provolba -216Mobil: +48 (0)798 418024 boz@stutthof.org

Pedagogick programy, vstavy, dobrovolnciDzia Owiatowy (pedagogick oddlen)Tel.: +48 (0)55 2478353, intern -235 marcin.owsinski@stutthof.org piotr.chruscielski@stutthof.org stutthof.freiwillige@gmail.com (dobrovolnci ASF)

Archivn dokumentace, vyhledvn varchivuDzia Dokumentacji (oddlen dokumentace)Tel.: +48 (0)55 2478353, provolba -223 danuta.drywa@stutthof.org

P o P i S c e STyMuzeum Stutthof le vdelt Visly vobci Sztutowo (Pomoansk vojvodstv) usttn silnice . 501. Vblzkosti muzea se nachz autobusov zastvka, kter zajiuje dopravn spojen svelkmi msty vregionu, jako jsou Gdask (52 km) aElblg (43 km). Podrobn in-formace ohledn autobusovch spoj mete zskat na internetovch strnkch dopravc (v poltin): www.pks.gdansk.pl awww.pks.elblag.pl. Pro organizovan skupiny lze tak prostednictvm muzea objednat autobus nebo minibus, kter zajist dopravu do Sztutowa.

Gdask m eleznin spojen sjinmi msty vPolsku (www.pkp.pl) avnitrosttn izahra-nin autobusov spojen. Vmstsk tvrti Matarnia se nachz mezinrodn letit Lecha Wasy Gdask (www.airport.gdansk.pl), kter m destky linkovch spojen sletiti vPolsku ivEvrop astle vt poet charterovch let. Spojen mezi letitm acentrem Gdasku (10 km) zajiuje mstsk autobusov linka . 210. Vplnu je vstavba elezninho spojen.

Gd

ask aG

dask a

Powstacw WarszawyPowstacw Warszawy

Zalewow aZalewow a

GdaskaGdaskaGdaskaGdaska

GdaskaGdaskaSztutowoSztutowo

StegnaStegna

501 *

PRVODCE PAMT0 4 0

u ByTo v N SztutowoVechny ubytovac monosti se nachzej vblzkosti Muzea Stutthof. Ceny pokoj se li podle standardu adlky pobytu. Vtinou nabzme plnou penzi. Na pl jsou to piblin dva kilometry. Podrobn informace tkajc se pobytu anabzench slueb (bazn, seminrn mstnost, pstup na internet atd.) najdete na internetovch strnkch uvedench ne (v poltin), ppadn e-mailem kontaktujte jednotliv penziony arekrean stediska.

Hotel Lazurowy Dwrul. Gdaska 43b, 82-110 Sztutowo Tel.: +48 (0)55 6151057 rezerwacje@lazurowydwor.plD www.lazurowydwor.pl

Gociniec Zacisze (Hostinec Zacisze)ul. Soneczna 1, 82-110 Sztutowo Tel.: +48 (0)506 393040 info@zacisze.pomorze.plD www.zacisze.pomorze.pl

Pensjonat Baron (Penzion Baron)ul. Obozowa 11a, 82-110 Sztutowo Tel.: +48 (0)55 2478014 baron@mierzeja.plD www.baron.mierzeja.pl

Orodek Wczasowy Promyk (Rekrean stedisko Promyk)ul. Wczasowa 5, 82-110 Sztutowo Tel.: +48 (0)55 2478003 promyk@promyk24.plD www.promyk24.pl

Orodek kolonijno-wypoczynkowy Alga (Rekrean stedisko Alga)ul. Gdaska 47a, 82-110 Sztutowo Tel.: +48 (0)55 2478352 alga@mierzeja.plD www.alga.mierzeja.pl

Agroturystyczny Zajazd Malibu (Venkovsk hostinec Malibu)ul. Obozowa 9c, 82-110 Sztutowo Tel.: +48 (0)55 2477243 hallo_malibu@poczta.onet.plD www.nadmorze.pl/malibu

GdaskNe uveden ubytovac monosti jsou pmo vcentru Gdaska. Vblzkosti se nachzej vechny nejvznamnj pamtky Starho msta, ale ivlakov aautobusov ndra azastvky mstsk rychlodrhy (Szybka Kolej Miejska SKM), kter zajiuje spojen mezi Gdaskem, Sopoty aGdyn. Pesn informace mete zskat na internetovch strnkch (vpoltin). pln nabdka ubytovn (hotely, penziony, studentsk ubytovny) je dostupn na oficiln vcejazyn webov strnce msta Gdasku: www.gdansk.pl.

Dom Pojednania iSpotka im. w. Maksymiliana M. Kolbego (Dm smen asetkvn sv. Maxmilina M. Kolbeho)ul. w. Trjcy 4, 80-822 Gdask Tel.: +48 (0)58 3015721 biuro@dmk.plwww.noclegi.dmk.pl

Dom Harcerza (Skautsk dm)ul. Za Murami 2-10, 80-823 Gdask Tel.: +48 (0)58 3013621 rezerwacje@domharcerza.plD www.domharcerza.pl

Szkolne Schronisko Modzieowe Nr 1 (koln ubytovna mldee . 1)ul. Waowa 21, 80-858 Gdask Tel.: +48 (0)58 3012313 walowa@ssm.gda.plD www.ssm.gda.pl

Dom Zachariasza Zappioul. witojaska 49, 80-840 Gdask Tel.: +48 (0)58 3220174 zappio@zappio.plD www.zappio.pl

S t u t t h o f

PRVODCE PAMT 0 4 1

L i T e r AT u r APehled veobecn literatury vetin se nachz na konci tto publikace.

Kazimierz Antoni Badzig: By taki czas. Wspomnienia pomorskiego harcerza. Warszawa 2009.

Kazimierz Antoni Badzig: Es war eine Zeit. Erinnerungen eines Pfadfinders aus Pommerel-len (pipravuje se).

Der Ort des Terrors. Geschichte der national-sozialistischen Konzentrationslager, 9 svazk, Wolfgang Benz, Barbara Distel (ed.), sv. 6: Natzweiler, Gro-Rosen, Stutthof, Mnchen 2005-2009.

Aldo Coradello: Co si dziao wStutthofie, Sztutowo 2011.

Danuta Drywa: The Extermination of Jews in Stutthof Concentration Camp, Gdask 2004.

Krzysztof Dunin-Wsowicz: Stutthof. Ze wspomnie winia obozu koncentracyjnego, Sztutowo 2011.

Janina Grabowska-Chaka: Stutthof. Przewod-nik Informator historyczny, Sztutowo 2011 (angl.: Stutthof. Guide Historical Informa-tion).

Marek Orski: Niewolnicza praca winiw obozu koncentracyjnego Stutthof wlatach 19391945, Gdask 1999.

Karin Orth: Die Konzentrationslager-SS. Sozialstrukturelle Analysen und biographische Studien, Mnchen 2004.

Dieter Schenk: Hitlers Mann in Danzig. Albert Forster und die NS-Verbrechen in Danzig-West-preuen, Bonn 2000.

Tom Segev: Die Soldaten des Bsen. Zur Geschichte der KZ-Kommandanten, Reinbek 1992.

Stutthof. Das Konzentrationslager vor Toren Danzigs, Hermann Kuhn (ed.), Bremen 2004.

Stutthof. Hitlerowski obz koncentracyjny, Donald Steyer (ed.), Gdask 1988.

PRVODCE PAMT0 4 2

Sachsenhausen

BerLNvArAvA

ravensbrckNeuengamme

Buchenwald

TereznLidice

PrAHA

Dachau

Flossenbrg

Stutthof

Treblinka

Majdanek

osvtim

Gross-rosen

Muzeum boje autrpen vTreblince

Tr e b l i n ka

PRVODCE PAMT 0 4 3

H i STo r i eMuzeum boje autrpen vTreblince je odd-lenm Regionlnho muzea Siedlce. Varelu muzea vTreblince se nachz bval vyhlazo-vac tbor, bval trestaneck pracovn tbor, zbytky trkovny, popravit atakzvan ern cesta. Arel bvalho tbora byl vletech 1959-1963 upraven azakonzervovn podle projektu prof. Franciszka Duczeka, Adama Haupta aFranciszka Strynkiewicze. Pietnmi msty jsou symbolick idovsk hbitov se 17000 kameny acentrlnm pomnkem apamtnk obtem trestaneckho pracovnho tbora.

Prvn vstava vznikla vroce 2006. Vletech 2009 a2010 byla postavena nov administ-rativn avstavn budova, vn je umstna vstava tematizujc obdob 2.svtov vlky atbory vTreblince. Tato vstava je koncipo-van do ty st:

1. Je vlka! Civiln obyvatelstvo vz 19392. Nmeck okupace atrestaneck pracovn

tbor3. Macevy idovsk nhrobky4. Vyhlazovac tbor

Trestaneck pracovn tbor vTreblince dali zdit Nmci vlt 1941 nedaleko zdej tr-kovny. Zaujmal plochu 17 hektar. Nejprve zde byli vznni hlavn Polci, pozdji iid, vtinou obyvatel varavskho okrsku. Pra-covnm tborem prolo 20000 vz, znich 10000 znich zde zemelo nebo bylo zastele-no. Vprmru se vtboe nachzelo 1000 a 2000 vz zrove. Vervenci 1944 byl tbor zruen.

Vyhlazovac tbor Treblinka nechali Nmci vybudovat vpolovin roku 1942 nedaleko ji existujcho trestaneckho tbora. Vznikl vrmci Operace Reinhard, jejm clem bylo vyhlazen idovskho obyvatelstva. Itento tbor se rozprostral na ploe 17 hektar. Posdku tbora tvoilo 30-40 Nmc aRaku-an a100-200 dozorc pevn zUkrajiny. Veliteli tbora byli Irmfried Eberl, Franz Stangl aKurt Franz. Prvn transport dorazil do Treblinky 23.ervence 1942 atvoili jej id zvaravskho ghetta. Deportovan osoby byly usmrceny vplynovch komorch, kter byly vybudovny speciln pro tento el. 2.srpna 1943 vtboe propukla ozbrojen vzpoura vz. Odhaduje se, e vTreblince zahynulo vce ne 800000 lid. Vlistopadu 1943 byly vechny budovy azazen tbora streny. Byl tu postaven dm pro ukrajinskou rodinu, arel bvalho tbora byl zorn aosazen vlm bobem.

PRVODCE PAMT0 4 4

P r o G r A M v PA M T N k u prohldka muzea abvalho arelu tbora

(pedstaven historie tbor aprezentace vstavy vbudov muzea)

peklad internetovch strnek

tematick pednky, nap. Janusz Korczak Spravedliv mezi nrody: vyznamenan

zokol Treblinky Operace Reinhard Situace obti apachatele na zklad

pamt (obti Yankel Wiernik, Jechiel Rajchman, pachatel Irmfried Eberl, Franz Stangl)

Situace vz vtrestaneckm pracovnm tboe (ten vzpomnek Edwarda Sypka aHany Zalesk)

Tr e b l i n ka

PRVODCE PAMT 0 4 5

P r o G r A M v o k o L Pamtnk

prce na drb arelu trestaneckho tbora (popravit)

prce na drb arelu vyhlazovacho tbora tematick pednky

Okol dobr vlakov spojen do Varavy objednanm autobusem do Blovskho

nrodnho parku (Puszcza Biaowieska)

PRVODCE PAMT0 4 6

P r A kT i c k P k LA D P r o G r A M uPrvn den

prohldka muzea abvalho arelu tbora (pedstaven historie tbor aprezentace vstavy vbudov muzea)

tematick pednka: Operace Reinhard

Druh den prce na drb arelu trestaneckho pra-

covnho tbora tematick pednka: Situace vz tresta-

neckho pracovnho tbora (vzpomnky Edwarda Sypka aHany Zalesk)

prce na pekladu internetovch strnek

Tet den prce na drb arelu vyhlazovacho tbora tematick pednka: Situace obt apacha-

tel na zklad pamt (obti Yankel Wier-nik, Jachiel Rajchman, pachatel Irmfried Eberl, Franz Stangl), promtn filmu

prce na pekladu internetovch strnek

tvrt den prce na drb arelu vyhlazovacho tbora tematick pednka: Janusz Korczak prce na pekladu internetovch strnek

Pt den prce na drb arelu vyhlazovacho tbora tematick pednka: Spravedliv mezi nro-

dy vyznamenan zokol Treblinky individuln reflexe astnk (nap. uctn

pamtky prochzky po arelu) vyhodnocen pobytu vmuzeu

Tr e b l i n ka

PRVODCE PAMT 0 4 7

ko N TA kTMuzeum Walki iMczestwa wTreblince Oddzia Muzeum Regionalnego wSiedlcach

08-330 Kosw LackiTel./fax: +48 (0)25 7811658Mobil: +48 (0)606 985414

biuro@treblinka-muzeum.euD www.treblinka-muzeum.eu

P o P i S c e STyNejsnaz zpsob dopravy do Muzea boje autrpen vTreblince:Zeska/Nmecka do Varavy: autem, vlakem nebo letecky.

Z Varavy (ndra Wileski, ndra Zach) do obce Makinia vlakem (cesta trv piblin dv hodiny, vzdlenost cca 100 kilometr)

Zobce Makinia do muzea taxi (stanovit taxisluby je nedaleko vlakovho ndra, cesta trv zhruba 15 minut, vzdlenost 12 kilometr)

NurskaNurskaBroko wskaBroko wska

ZotkiZotki

Zawisty DzikieZawisty Dzikie

Wlka DolnaWlka Dolna

TreblinkaTreblinka

RyteleRytelePrzewzPrzewz

ProstyProsty

Podgrze GazdyPodgrze Gazdy

KlukowoKlukowo

KieczewKieczew

PoniatowoPoniatowo

GlinaGlina

ZamocieZamocie

BoreczekBoreczek

627

627

694694

*

PRVODCE PAMT0 4 8

u ByTo v N OBEC Sokow PodlaskiPokoje noclegowe RETRO (Pronjempokoj RETRO)Szkolna 13, 08-300 SkibniewTel.: +48 (0)603 329188, +48 (0)603 255703D www.retroskibniew.pl

OBEC Makinia GrnaZajazd Pod Sosnami (HostinecPodSosnami)Nurska 23, 07-320 Makinia GrnaTel.: +48 (0)29 7455565D www.zpodsosnami.emeteor.pl

Noclegi wMakini MatterTel.: + 48 (0)660 681 580Mobil: +48 (0)606 44 45 48D www.matter.malkinia.pl

MSTO A OBEC BrokOrodek Agroturystyczny BINDUGA (Rekrean stedisko BINDUGA)Przysta 2, 07-306 BrokTel: +48 (0)29 7457906D www.binduga.emeteor.pl

Orodek Wypoczynkowy Rzemielnik (Rekrean stedisko Rzemielnik)Brzostowa 28, 07-306 BrokTel./fax: +48 (0)29 7457039D www.rzemieslnik.net D www.owrzemieslnik.emeteor.pl

Dom Wczasowy Nadrzecze (Rekreanstedisko Nadrzecze)Brzostowa 5, 07-306 Brok Tel./fax: +48 (0)29 7457011 Mobil: +48 (0)604 404713 D www.nadrzecze.plD www.dwnadrzecze.emeteor.pl

Orodek Wypoczynkowy Meliorant (Rekrean stedisko Meliorant)Brzostowa 1, 07-306 BrokTel.: +48 (0)606 779657Mobil: +48 (0)606 77-96-57D www.meliorant.emeteor.pl

Tr e b l i n ka

PRVODCE PAMT 0 4 9

L i T e r AT u r APehled veobecn literatury vetin se nachz na konci tto publikace.

Yitzhak Arad: Belzec, Sobibor, Treblinka: The Operation Reinhard Death Camps, Blooming-ton 1999.

Richard Glazar: Stacja Treblinka, Warszawa 2011.

Edward Kopwka: Nigdy wicej, Treblinka 2002.

Edward Kopwka, Piotr Towiski: Treblinka. Kamienie milcz ja pamitam, Siedlce 2007.

Jacek Lechendro: Niemieckie miejsca zagady wPolsce, Marki 2007.

Jachiel Rajchman: Ocalaem zTreblinki. Wspomnienia zlat 1942-1943, Warszawa 2011.

Edi Weinstein: Quenched Steel. The story of an escape from Treblinka, Jerusalem 2002.

Yankel Wiernik: AYear in Treblinka, New York 1945 (polsky: Rok wTreblince, Warszawa 2003).

Samuel Willenberg: Revolt in Treblinka, Warsaw 1992 (polsky: Bunt wTreblince, Wars-zawa 2004).

PRVODCE PAMT0 5 0

Sachsenhausen

BerLNvArAvA

ravensbrckNeuengamme

Buchenwald

TereznLidice

PrAHA

Dachau

Flossenbrg

Stutthof

Treblinka

Majdanek

osvtim

Gross-rosen

Muzeum Gross-Rosen vRogonici

G r o s s - r o s e n

PRVODCE PAMT 0 5 1

H i STo r i eV mal vsi Gross-Rosen na zem tehdej-ho nacistickho Nmecka (dnes Rogonica) nedaleko msta Strzegom fungoval vletech 1940-1945 koncentran tbor. Prvotnm impulzem pro vznik tbora byla bohat loiska uly, on se zajmala firma SS Deutsche Erd- und Steinwerke GmbH (DESt) zaloen vroce 1938. Vkvtnu 1940 tato spolenost koupila kamenolom za pl milionu od jeho majitelky Margarety Hay apronajala si pozemky vjeho okol od barona Georga von Richthofena. Po vyzen tchto formlnch zleitost se firma snaila zajistit pracovn sly na levnou tbu uly. Tomuto elu ml slouit koncentran tbor. Ji 2.srpna 1940 bylo do tbora vGross-Rosen transportovno 100 vz ze Sachsenhausenu. Sjejich pjezdem se zaal budovat koncentran tbor, kter byl do konce dubna 1941 pobokou koncentran-ho tbora Sachsenhausen. 1. kvtna 1941 pak zskal status samostatnho koncentranho tbora Gross-Rosen.

Vzov pracovali hlavn vnedalekm kame-nolomu, co bylo velmi namhav avysiluj-c. Vtto skupin vz byla zaznamenna nadprmrn mrtnost arazovost. ulu zskanou dky bezplatn pracovn sle vyuval nmeck kapitl avlen hospodstv.

Souasn srostouc potebou levnch pracov-nch sil vprmyslu se tbor rozrstal azaaly vznikat jeho pobon tbory. Prvn poboka byla otevena ji vroce 1942 ve vratislavsk tvrti Lenica(Wrocaw-Lenica). Nejvce jich vzniklo vroce 1944. Do konce vlky patilo ke koncentranmu tboru Gross-Rosen asi 100 poboek, jejich historick stopy bychom nali

na zem dnen esk republiky, Nmecka aPolska. Na nucench pracch zde byli vyko-isovni lid nejrznjch nrodnost zvce ne dvaceti zem. Tragickou kapitolou historie tbora byla jeho evakuace. Do kmenovho t-bora Gross-Rosen byli nejprve pivezeni vzni zjednotlivch poboek apotom byli ve strachu ped blc se Sovtskou armdou transporto-vni do jinch koncentranch tbor. Bhem evakuace jich mnoho zahynulo nebo bylo za-vradno. Pro piblin 40000 lid se koncen-tran tbor Gross-Rosen stal posledn etapou jejich ivota. 13.2.1945 vstoupila do oputn-ho koncentranho tbora Rud armda.

Po vlce se arel tbora ocitl na polskm zem adky sil bvalch vz, organizac veter-n apolsk spolenosti se stal pamtnm ms-tem. Vroce 1947 byl zaloen vbor na ochranu bvalho tbora Gross-Rosen, jeho zmrem bylo vybudovn mauzolea kuctn pamtky obt. Tato mylenka byla zrealizovna oest let pozdji. Vz 1953 se konal prvn pietn akt spojen sodhalenm pomnku amezinrod-nm setknm bvalch vz. Vnsledujcch letech se mnily instituce, kter se opamtnk staraly. Pelomovm momentem byl rok 1983, kdy bylo rozhodnutm Ministerstva kultury aumn zaloeno Muzeum Gross-Rosen.Od t doby se muzeum profesionln zabv vdecko-vzkumnou, pedagogickou avstavn innost.

Bohuel se nedochovala originln dokumen-tace tbora, proto je jednm znejdleitjch kol vytvoen kartotky bvalch vz avy-hledvn pramen dokumentujcch historii tbora. Zrove muzeum nabz vzdlvac programy pedevm pro ky 2. stupn Z aky S.

PRVODCE PAMT0 5 2

P r o G r A M v PA M T N k u promtn filmu ohistorii tbora (30nebo 60 minut) Film pin svdectv pamtnk, bvalch vz koncentranho tbora Gross-Rosen.

model koncentranho tbora po jeho vybudovn Prvodce muzea poskytne informace ojed-notlivch fzch budovn tbora. Krom toho se astnci mohou seznmit smapou poboek kmenovho tbora Gross-Rosen.

prohldka arelu bvalho tbora Seznmen shistori na zklad docho-vanch st tbora. Prvodce informuje astnky oivot za ostnatm drtem, popravch, mrtnosti, nemocech, opro-stch lidskch touhch, oobtech aka-tech. Nvtvnci si mohou prohldnout poln krematorium, tzv. francouzsk bark, do nj piveli vzn vrmci rozkazu Noc amlha (Nacht-und-Ne-bel-Erlass), ahistorick kameno-lom msto prce autrpen vz.

mauzoleum Pietn msto pipomnajc obti koncentra-nho tbora Gross-Rosen. Na tomto mst, kter slou tak kzamylen areflexi, je mon poloit kvtiny azaplit svky na pa-mtku zavradnch. Vblzkosti se nachz

symbolick ze smrti, kam rodiny obt apedstavitel rznch profes anrodnost-nch skupin pipevuj pamtn tabulky.

vstavy Koncentran tbor Gross-Rosen 19411945: Chronologicky atematicky uspo-dan vstava pedstavuje historii tbora. Pi jej pprav byl pouit bohat historick materil, kopie archivnch dokument acel ada expont. Ztracen lidskost: Vstava m vzdlvac charakter apedstavuje vvoj nmeckho faismu, dobu vlky aosudy bvalho vzn tbora Gross-Rosen ajeho rodiny. Pracovn tbor Riese: Expozice pedsta-vuje historii poboek koncentranho tbora Gross-Rosen vSovch horch. Zbyly pedmty, vzpomnky asmutek: Vstava pedmt spojench skadoden-nm ivotem vz koncentranho tbora, kter byly varelu bvalho tbora objeveny bhem archeologickho przkumu vrmci konzervtorskho astavebnho projektu Kamenn peklo koncentranho tbora Gross-Rosen I, jen probhal vletech 2009-2012.

G r o s s - r o s e n

PRVODCE PAMT 0 5 3

P r o G r A M v o ko L Zmek Ksi ve WabrzychuBval sdlo pn zHochbergu se nachz uprosted parku. Jedn se ohistorick msto, vjeho blzkosti byla za 2. svtov vlky zalo-ena jedna zpoboek koncentranho tbora Gross-Rosen, pracovn tbor Frstenstein, kter patil pod sprvu pracovnho tbora Riese. Pod oznaenm Riese (Obr) se skr-val projekt, jeho clem bylo tajn zbudovn podzemnch tol vSovch horch. Stavba sdla pro vdce Tet e Adolfa Hiltera je opedena celou adou legend avznikala dky vraedn-mu pracovnmu nasazen vz idovskho pvodu. Jeden zokruh vzmku je nyn vno-vn jeho historii za 2.svtov vlky.

Walimsk toly (SztolnieWalimskie)toly spravuje Samorzdowa Instytucja Kultury (Samosprvn kulturn instituce). Natomto mst za 2. svtov vlky pracovali ahromadn umrali vzni koncentranho

tbora Gross-Rosen. Vzni idovskho pvodu museli vSovch horch razit podzemn toly, co se dlo vrmci ji zmiovanho projektu Riese. Po vlce se kolem tohoto msta ajeho vznamu vynoilo mnoho legend atajemstv. Dnes jsou chodby pstupn veejnosti.

Evangelick kostel mru ve Svdnici (Koci Ewangelic-ko-Augsburski wwidnicy)V roce 2001 byla tato pamtka zapsna na Se-znam svtovho kulturnho ddictv UNESCO. Kostel je pstupn veejnosti.

Zmek Jedlinka (PaacJedlinka)Historick msto spjat s2. svtovou vlkou aOrganizac Todt, je dohlela na stavebn apodzemn prce vrmci projektu Riese. Od roku 1943 bylzmek sdlem brigdnho tbu tto organizace, kter rozhodoval ohlavnch zmrech adalch plnech projektu.

PRVODCE PAMT0 5 4

P r A kT i c k P k LA D P r o G r A M u jednodenn nvtva dle ve uvedenho

nvrhu programu

vzdlvac workshopy (nkolikahodinov pobyt vmuzeu) vyuvajc dokumenty pi-praven pro samostatnou prci astnk. Pamtnk nabz nap. tato tmata:

Korespondence vz (v poltin anmin)

Biografie bvalch vz (materily vpoltin avnmin) samostatn prce astnk pod vedenm vedoucho skupiny

Systm trest vkoncentranm tboe Gross-Rosen (v poltin, pipravuje se rovn vanglitin)

interaktivn prohldka arelu bvalho koncentranho tbora ( jednodenn pobyt) spomoc pracovnch list, kter astnci bhem prohldky arelu nebo na vstavch vypluj

nvtva archivu ve Wabrzychu ( jednoden-n pobyt)

pedstaven organizan struktury muzea aprce jednotlivch oddlen, mimo jin vdecko-vzkumnho avzdlvacho oddlen

prezentace vznikajc abecedn anumeric-k kartotky bvalch vz

pedstaven zpsob uchovvn archiv-nch dokument ajejich druh

seznmen se systmem zpracovvn in-formac zskanch zdokument avytve-n elektronick databze daj obvalch vznch

pednka pracovnka archivu ozskvn historickch pramen kminulosti kon-centranho tbora Gross-Rosen

otzky aodpovdi

Po domluv suitelem je mon pro skupinu vypracovat program pobytu.

Vzhledem ktomu, e muzeum nem vlastn ubytovac kapacity aneprovozuje centrum setkvn mldee, navrhujeme jeden den program vmuzeu vRogonici ansledujc den varchivu ve Wabrzychu, kde jsou shroma-ovny auchovvny dokumenty tkajc se koncentranho tbora Gross-Rosen.

G r o s s - r o s e n

PRVODCE PAMT 0 5 5

ko N TA kTMuzeum Gross-Rosen wRogonicy ul. Ofiar Gross-Rosen 2658-152 Goczakw (Wojewdztwo dolnolskie)Tel.: +48 (0)74 8559007 (Rogonica)Tel.: +48 (0)74 8421580 (Wabrzych)Fax: +48 (0)74 8421594

muzeum@gross-rosen.eu d.oswiatowy@gross-rosen.euD www.gross-rosen.eu

Muzeum Gross-Rosen vRogonici uStrze-gomi je pietnm mstem. Jeho kolem je pe oarel bvalho nacistickho koncentranho tbora Gross-Rosen.

Zizovatelem muzea je Samorzd Wojewd-ztwa Dolnolskiego (Samosprva Dolnoslez-skho vojvodstv)D www.umwd.dolnyslask.pl

Muzeum je mon navtvit kad den vtdnu, krom Novho roku, Velikonon nedle a25.12.

Otevrac doba: od 1. kvtna do 30. z 8:0019:00od 1. jna do 30. dubna 8:0016:00

Po pedchoz telefonick domluv nvtvn-km zajiujeme placen prvodcovsk sluby vpoltin, nmin, anglitin afrancouzti-n. Skupiny deseti avce osob si mohou arel bvalho tbora prohldnout pouze sprvod-cem.

Za poplatek mohou nvtvnci shldnout film ohistorii koncentranho tbora Gross-Rosen (30 nebo 60 minut) vdeseti jazykovch ver-zch: vetin, anglitin, nmin, poltin, francouztin, hebrejtin, holandtin, pa-nltin, rutin aitaltin.

Varelu bvalho tbora je kdispozici placen parkovit pro autobusy aosobn automo-bily.

5

5

Legnicka

Legnicka

RogonicaRogonica

elazowelazow

WienicaWienica

TomkowiceTomkowice

GodzieszwekGodzieszwekRoztokaRoztoka

BorwBorw

KostrzaKostrza

SkaryceSkaryce

PastuchwPastuchw

PrzygwPrzygw

JaroszwJaroszw

GoczakwGrny

GoczakwGrny

GranicznaGraniczna

ZimnikZimnik

DzierkwDzierkw

GniewkwGniewkw

DbnicaDbnica

StrzegomStrzegom

374

345

374

*

P o P i S c e STyMuzeum Gross-Rosen se nachz vRogonici nedaleko msta Strzegom vDolnoslezskm voj vodstv vPolsku. Obec Rogonica le sedm kilometr od Strzegomi, na trase Strzegom Legnica (sttn silnice . 374). Vobci se nachz vlakov ndra aautobusov zastvka.

PRVODCE PAMT0 5 6

u ByTo v N Monosti pespn vblzkosti muzea:

StrzegomHotel GranitRynek 29, 58-150 Strzegom

Dom Rekolekcyjny Elbietanki (Exercin dm Albtinek)ul. Obywatelska 3, 58-150 Strzegom

JaworHotel Jaworul. Staszica 10, 59-400 Jawor

Hotel Sportowy OsiRul. Parkowa 59, 59-400 Jawor

BolkwHotel Bolkwul. Sienkiewicza 17, 59-420 Bolkw

G r o s s - r o s e n

PRVODCE PAMT 0 5 7

L i T e r AT u r APehled veobecn literatury vetin se nachz na konci tto publikace.

Vybran literatura khistorii koncentranho tbora Gross-RosenFilie obozu koncentracyjnego Gross-Rosen Informator, Wabrzych 2009.

Alfred Konieczny: KL Gross-Rosen, hitlerowski obz koncentracyjny na Dolnym lsku 1940-1945, Wabrzych 2005 (nm.: KL Gross-Rosen das Nazi-Konzentrationslager in Niederschle-sien 19401945, 2011).

Dorota Sula: Arbeitslager Riese, Filia KL Gross-Rosen, Wabrzych 2003.

Dorota Sula: ycie kulturalne ireligijne wi-niw KL Gross-Rosen, Wabrzych 2007.

Wykorzystanie niewolniczej pracy winiw KL Gross-Rosen przez III Rzesz, Wabrzych

2004 (nm.: Die Ausnutzung der Zwangsarbeit der Hftlinge des KL Gross-Rosen durch das Dritte Reich, 2004).

Vzpomnky bvalch vzKazimierz Hagas: Byem wGross-Rosen iDyhernfurth. Wspomnienia lekarza-winia, Wabrzych 2011.

Abraham Kajzer: Za drutami mierci, Wabrzych 2008.

Norbert Widok: Przey, Wabrzych 2006 (nm.: berleben, 2007).

Kompletn seznam publikac muzea naleznete na internetovch stranch www.gross-rosen.eu.

Publikace je mon zskat pmo vMuzeu Gross-Rosen vRogonici ave Wabrzychu nebo si je nechat zaslat potou.

PRVODCE PAMT0 5 8

Pamtnk Buchenwald

Sachsenhausen

BerLNvArAvA

ravensbrckNeuengamme

Buchenwald

TereznLidice

PrAHA

Dachau

Flossenbrg

Stutthof

Treblinka

Majdanek

osvtim

Gross-rosen

Gedenksttten in Deutschland

B u c h e n wa l d

PRVODCE PAMT 0 5 9

H i STo r i eKoncentran tbor Buchenwald byl zaloen vroce 1937 nedaleko Vmaru (Weimar), msta nmeck klasiky. Do koncentranho tbora na kopci Ettersberg deportovala SS mue, mladistv adti, pro n nebylo ve spolenosti msto: politick odprce, takzvan asocily akriminlnky, homosexuly, svdky Jehovo-vy, idy, Sinti aRomy. Na zatku 2.svtov vlky nacist do Buchenwaldu odvlekli lidi ztm vech evropskch zem. Vdob osvo-bozen tbora 95procent vz nepochzelo zNmeck e. Od roku 1937 do roku 1945 zde bylo uvznno vce ne 250000 osob.

VBuchenwaldu ajeho 136 pobonch tborech byli vzni bezohledn vykoisovni. 56000 znich zde pilo oivot; byli usmrceni, zemeli hladem i vdsledku nemoci nebo se stali obmi lkaskch pokus. Nkter zvz, jako napklad vce ne 8000 sovtskch vle-nch zajatc, pslunci SS clen zavradili. Krom toho vBuchenwaldu zaaly transporty dt anemocnch vz do vyhlazovacho tbora vOsvtimi. Kdy SS zatkem roku 1945 opoutla tbory na vchod, pich-zely do Buchenwaldu hromadn transporty vz. Krce ped koncem vlky se SS pokusila koncentran tbor Buchenwald evakuovat avyhnala 28000 vzn napochod smrti. Kdy do tbora 11.dubna 1945 dorazily jednotky 3.americk armdy, dali se pslunci SS na tk alenov tajnho hnut odporu oteveli brny tbora. Osvobozeno bylo 21000 vz, mezi nimi 900 dt amladistvch.

Vervenci 1945 nsledovala Rud armda jednotky americk armdy, kter se stahova-

ly zDurynska. Sovtsk tajn policie zdila vbvalm koncentranm tboe Buchen-wald speciln tbor .2. Vletech 1945-1950 zde bylo bez soudnho rozsudku ana dobu neuritou internovno piblin 28500 vz. Vtinou se jednalo omue mezi 40 a60 lety, leny Nrodn socialistick nmeck dlnick strany (NSDAP), vznamn funkcione nebo pedstavitele nacistickho sprvnho apartu. Vtboe panovaly otesn podmnky. Vce ne 7100 osob zde vtomto obdob zemelo.

Vroce 1950 nechalo politick byro sted-nho vboru Sjednocen socialistick strany Nmecka (SED) provst rozshlou demont. Vroce 1958 byl na jinm svahu Ettersbergu zaloen pamtnk. Nrodn pamtnk Buchen-wald se stal nejvtm nmeckm pamtnkem na mst bvalho koncentranho tbora.

Vsouasn dob je pamtnk, kter byl po roce 1990 nov koncipovn, soust Nadace pamtnk Buchenwald aMittelbau-Dora (Stiftung Gedenksttten Buchenwald und Mittelbau Dora). Dky tyem stlm expozi-cm airok informan nabdce se nvtvnci pamtnku mohou s histori Buchenwaldu seznmit nejrznjmi zpsoby. Informa-n tabule vprostorch arelu upozoruj na budovy azbytky tbora.

PRVODCE PAMT060

P r o G r A M v PA M T N k uPedagogick oddlen Pamtnku Buchenwald nabz tyto moduly:

Pjezd aseznmen Na prochzce kbvalmu kamenolomu maj astnci monost nasbrat prvn dojmy, kter jim maj pomoci se na nvtvu mylenkov ipocitov pipravit. Seznmen pedagog sastnky vytv atmosfru zaloenou na dve, vn astnci mohou oteven vyjdit sv oekvn ap-padn obavy apoloit otzky. Pot je pedsta-ven program, kter lze pizpsobit potebm skupiny.

vod do tmatu S histori se astnci ble seznm tm, e si vyberou jeden z85 obrzk avysvtl, pro jej asociuj skoncentranm tborem. Tma je mon piblit tak prostednictvm filmu Koncentran tbor Buchenwald, pota Vmar.

Prohldky Dle zjmu aasovch monost skupiny nabzej pedagogov krat i del prohldky srznm obsahovm zamenm (koncent-ran tbor Buchenwald, sovtsk speciln tbor, nrodn pamtnk). Prohldky probhaj dialogicky; astnci prostednictvm svch otzek ovlivuj obsah.

Samostatn prohlouben aheuristick uen

prce na potai vyhledvn vdatabzi fotografi analezench pedmt nebo vse-znamu obt

reere vknihovn, archivu, na vstavch i vprostorch arelu spomoc tematickch pracovnch list

informace ojednotlivch biografich svy-uitm historickch dokument, svdectv dobovch pamtnk adalch biografickch materil, kter jsou kdispozici vseminr-nch mstnostech

archeologick vykopvky (pod odbornm vedenm) arestaurovn nlez vrestaur-torsk dln

drba arelu monost kreativn prce vdln (malov-

n, sdrovn)

Reflexe astnci formuluj sv pocity amylenky, hodnot azaujmaj pozici; naslouchaj si na-vzjem adozvdaj se nzory ostatnch. Me se tak rozpoutat intenzivn diskuze ominulos-ti, ale iosouasn situaci.

Rozlouen auctn pamtky Program kon upamtn desky, kter je vno-vna obtem koncentranho tbora. astnci nejsou nuceni kuctn pamtky, ani se od nich nevyaduje dn ritul. Je jim vysvtleno, m je tato pamtn deska zvltn, apot dochz ke spolenmu zamylen nad jejm vzna-mem. Vppad zjmu zde astnci mohou na okamik vklidu spoinout. Nyn ji vd, pamtku sem pili uctt apro.

B u c h e n wa l d

PRVODCE PAMT 0 6 1

P r o G r A M v o ko L Koncentran tbor Buchenwald vznikl necelch deset kilometr od centra Vmaru. Vroce 1937 byly tak zahjeny stavebn prce na nacistickm administrativnm sdle pobl historickho centra (tzv. Gauforum). Zatm-co vkoncentranm tboe se vzni ipes ka-dodenn teror vnovali kuturnm aktivitm, ve Vmaru byla kultura instrumentalizovna jako soust nrodn socialistick spolenosti vedle souhlasu afanatick spoluasti patil kbnmu ivotu vnacistickm stt strach asvvole: zpohledu nrodnho socialismu tbor neodporoval mylence nmeck kultu-ry, ale byl pokraovnm programu, vnm nemlo bt msto pro ciz vlivy.

Kultura avzdln nejsou dnmi jistmi zrukami proti nespravedlnosti ateroru, pokud nen bezvhradn respektovna lidsk dstojnost aprva vech lid. Ve Vmaru se stetvaj vechny dleit jednotliv proudy nmeck historie: na mnoha mstech vemst av okol je mon se nejrznjm zpsobem vnovat kulturnm, nboenskm i politic-km otzkm.

Zvl od roku 1999, kdy se Vmar stal Ev-ropskm hlavnm mstem kultury, se vdom tchto souvislost stalo vchozm bodem pro mnoho akc, kter spolen podaj rzn kulturn avzdlvac instituce. Je tedy mon spn kombinovat programy vpamtnku sotzkami zabvajcmi se obdobm klasiky, mylenkami Bauhausu, dvancti lety nrod-nho socialismu (www.weimar-im-ns.de) nebo histori NDR ato vechno ne vabstrahovan podob, ale na cel ad rozmanitch mst.

Dleit partnei Evropsk centrum vzdlvn asetkvn

mldee Vmar (EJBW) D www.ejbweimar.de

Nadace Klassik-Stiftung Weimar D www.klassik-stiftung.de

Akademie Weimar-Jena nabzejc mezin-rodn letn kurzy D www.weimar-jena-akademie.de

Erfurt jako msto pamti Firma Topf & sy-nov vrobce spalovacch pec vOsvtimi D www.topfundsoehne.de

Univerzity vJen, Erfurtu aVmaru

Pamtnk Mittelbau-Dora nedaleko Nord-hausenu, kter spolu sBuchenwaldem provozuje spolen nadace.

Program SnapshotProjekt, kter vznikl ve spoluprci Pamtnku Buchenwald, EJBW aNadace Klassik-Stiftung Weimar, kombinuje historick, politick akul-turn vzdlvn. Pvodn byl uren km zbelgickho msta Leuven, vsouasn dob jej vyuvaj ikoly zNmecka aItlie.

D www.klassik-stiftung.de/uploads/tx_lombkswmargcontent/Konzept_Snapshot.pdf

PRVODCE PAMT0 6 2

P r A kT i c k P k LA D P r o G r A M uPklad nkolikadennho studijnho pobytu vPamtnku Buchenwald pro jednojazyn skupiny:

Prvn den12:00 pjezd, ubytovn vCentru setkvn

mldee, obd13:30 pivtn, seznmen spamtnkem,

pop. nvtva bvalho kamenolomu (vzvislosti na poas)

14:45 pedstaven skupiny, projednn programu, ujasnn oekvn, obav adotaz

15:15 Obrzky zBuchenwaldu asociativn vod spomoc obrazovho materilu;

pestvka16:30 prohldka bvalho prostoru SS18:00 model koncentranho tbora Buchen-

wald obeznmen stmatem, otzky18:30 veee19:30 pedstaven monost samostatn prce20:30 spolen reflexe dosavadnch proitk

apoznatk

Druh den08:00 sndan09:00 warming up avod do dalho dne09:15 prohldka bvalho tbora anvtva

restaurtorsk dlny11:15 prvotn zorientovn ve tech vstavch12:30 obd13:30 samostatn prce (vetn plhodinov

pauzy)17:00 zptn vazba ksamostatn prci, pot

reflexe18:00 veee19:00 putovn asem na zmek Ettersberg

Tet den08:00 sndan09:00 warming up avod do dalho dne09:30 nvtva zbvajcch st arelu

pamtnku12:00 obd13:00 samostatn prce (vetn tvrthodino-

v pauzy)16:25 odjezd do Vmaru, pot prohldka ms-

ta Vmar vobdob nrodnho socialis-mu vreii samotnch astnk

18:00 indi