58
2010

Průvodce prohlížeči internetu

Embed Size (px)

DESCRIPTION

4SA426 - Průvodce prohlížeči internetu

Citation preview

Page 1: Průvodce prohlížeči internetu

2010

Page 2: Průvodce prohlížeči internetu

Copyright © BrowserTeam. Vydanı prvnı. Vsechna prava vyhrazena.

Tato publikace vznikla jako semestralnı prace k predmetu Prezentace a komunikace informacı na Vysoke skoleekonomicke v Praze.

Autori:

Milan Holzbauer / vedenı tymu, zaverecna korekturaMartin Fisera / kapitola Google Chrome, logo tymuAles Pouzar / sazba, obalka, korektura, uvod, zaver

Milan Soukup / kapitola Internet Explorer, vytvorenı CDPetr Sanek / kapitola Ostatnı prohlızece, slovnık pojmu, srovnavacı tabulka

Emil Davtyan / kapitola Vykonnostnı testy, webove strankyJaromır Marecek / kapitola Mozilla Firefox

Filip Franek / kapitola Opera

Webove stranky projektu: http://www.prohlizeceinernetu.cz

Page 3: Průvodce prohlížeči internetu

Obsah

Obsah 1

1 Uvod 3

2 Prohlızece 52.1 Mozilla Firefox . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62.2 Google Chrome . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 152.3 Internet Explorer . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 252.4 Opera . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 322.5 Ostatnı webove prohlızece . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39

3 Vykonnostnı testy prohlızecu 45

4 Zaver 51

A Srovnavacı tabulka 53

B Slovnık pojmu 55

Page 4: Průvodce prohlížeči internetu
Page 5: Průvodce prohlížeči internetu

1 Uvod

Jednım z hlavnıch podnetu, proc vznikla tato publikace, je stale vzrustajıcı vyznam internetu, kteryje dan svou dostupnostı, rozsırenostı a mnozstvım informacı v nem dohledatelnych. Protoze se stalevetsı mnozstvı informacı a sluzeb koncentruje v prostredı internetu, narusta i samotny cas, ktery jehoprohlızenım travıme – at’ uz jde o zabavu, vzdelanı nebo praci. Tım se webovy prohlızec stava nej-vyuzıvanejsı aplikacı pri praci s pocıtacem. Chceme-li tedy cas straveny u pocıtace vyuzıvat efektivne,meli bychom nasi pozornost zamerit prave k prohlızeci internetu. Z dnesnıho pohledu je slovo ”prohlızec“(z angl. browser) notne zavadejıcı pojmenovanı, nebot’ dnesnı prohlızece umoznujı mnohem vıce, nezpouhe prohlızenı stranek.

Snahou teto prırucky je podat komplexnı prehled o internetovych prohlızecıch a nikoliv hodnotit, kteryje ten absolutne nejlepsı nebo nejhorsı. Dıky velke rozmanistosti jak na strane uzivatelu, tak na straneprohlızecu, jde o velmi subjektivnı zalezitost. Snahou je predlozit ctenari objektivnı informace a nazorysamotnych autoru prezentovat nanejvys ve forme doporucenı. Prırucka je koncipovana tak, aby si mohlkazdy jedinecny uzivatel v zaveru sam odpovedet, ktery z prohlızecu je pro nej ten nejvhodnejsı. Kterynejlepe odpovıda charakteru jeho prace a jeho pozadavku. Prırucku lze doporucit i ostatnım uzivatelum,kterı neplanujı menit svuj stavajıcı prohlızec za jiny. Mohou se tak dozvedet o jeho dalsıch moznostech,o kterych nemeli dosud tusenı a ktere vedou k efektivnejsı a komfortnejsı praci.

Prırucka je rozdelena do nekolika kapitol. Druhou kapitolu tvorı analyza jednotlivych prohlızecu.Zamerujeme se predevsım na uzivatelske prostredı, snadnost a rychlost ovladanı, funkcionalitu a moznostijejıho rozsırenı. Povazujeme za dulezite porovnavat prohlızece rovnez z hlediska vykonu. Tretı kapitola seproto zabyva testovanım rychlosti vsech majoritnıch prohlızecu. Na konci prırucky se pak nachazı prılohy.V nich ctenar najde souhrnny prehled vlastnostı a funkcı vsech popisovanych prohlızecu formou tabulkya slovnık pojmu. Tabulka slouzı pro snadnou a rychlou orientaci mezi nabıdkou jednotlivych prohlızecu,ocenı ji tak predevsım uzivatele pri vyberu vhodneho prohlızece.

Po prectenı teto publikace by mel byt schopny kazdy ctenar kladne odpovedet na otazky:

• ”Znam hlavnı funkce a moznosti sveho prohlızece, ktere mi mohou prohlızenı internetu usnadnit,zeefektivnit ci ucinit komfortnejsım?“

• ”Pouzıvam takovy prohlızec, ktery je k povaze (charakteru) me prace a mych naroku nejvhodnejsı?“

Z toho vyplyva, ze prırucka je urcena vsem, kterı se chtejı dozvedet vıce informacı nejen o svem, alei o ostatnıch prohlızecıch.

Soucastı teto publikace je i CD, pomocı ktereho muzete analyzovane prohlızece pohodlne nainstalovat.Krome samotnych prohlızecu jsou na disku ulozeny i videoukazky, ktere jsou dobre pro zıskanı predstavyo vzhledu jednotlivych prohlızecu.

Page 6: Průvodce prohlížeči internetu

KAPITOLA 1. UVOD

Na zaver je nutne poznamenat, ze vyvoj jak internetu, tak samotnych prohlızecu jde velmi rychlekupredu, a tım i informace obsazene v teto prirucce pomerne rychle zastaravajı. Pokud si chcete bytjistı, ze ctete nejnovejsı informace, sledujte nas web www.prohlizeceinernetu.cz, kde si muzete zdarmastahnout poslednı verzi teto prırucky.

4 www.prohlizeceinernetu.cz

Page 7: Průvodce prohlížeči internetu

2 Prohlızece

Nasledujıcı kapitola popisuje jednotlive prohlızece. Nejrozsırenejsım prohlızecum je venovano vıcemısta oproti tem mene znamym, ktere majı na trhu sice minimalnı podıl, ale presto stojı za pozornost.

Pro vetsı prehlednost jsou podkapitoly u majoritnıch prohlızecu rozdeleny do nekolika logickych celku.V Uvodu se dozvıte zakladnı informace a strucnou historii. Sekce Uzivatelske rozhranı popisuje vzhledprohlızece a rozlozenı ovladacıch prvku. Sekce Pouzıvanı se venuje ovladanı prohlızece a nechybı aniseznam casto pouzıvanych klavesovych zkratek, se kterymi muzete Vasi praci v prohlızeci zrychlit. Dalejsou u kazdeho prohlızece zmıneny Specialnı funkce, ktere se nemusı vzdy vazat prımo k prohlızenıwebu, ale ktere naprıklad zprıjemnujı praci s prohlızecem. Sekce Moznosti rozsırenı se venuje funkcıma vychytavkam, ktere lze do prohlızece libovolne pridavat a zminuje casto pouzıvane doplnky. Zaver pakobsahuje strucne zhodnocenı prohlızece.

Page 8: Průvodce prohlížeči internetu

KAPITOLA 2. PROHLIZECE

2.1

Mozilla FirefoxJaromır Marecek

Uvod

Mozilla Firefox je svobodny webovy prohlızec, ktery vyvıjı ve spolupraci se stovkami dobrovolnıkuMozilla Corporation, dcerina spolecnost nadace Mozilla Foundation. Prvnı finalnı verze 1.0 byla vydana i vcestine 9. listopadu 2004 za velkeho zajmu uzivatelu i mediı a stala se jednım z nejpouzıvanejsıch programus otevrenym kodem. Verze 3.6.10 byla vydana 14.9.2010. Aplikace Firefox je dostupna za podmınekstanovenych ve Verejne licenci Mozilly (http://www.mozilla.org/MPL/). Ta vam umoznuje aplikaciFirefox pouzıvat, kopırovat a sırit. Pokud potrebujete, muzete take pozmenit zdrojovy kod aplikace Firefoxpodle vasich potreb. Prohlızec je oficialne dostupny pro Microsoft Windows, Linux a Mac OS X. Firefoxdosahuje v soucasnosti celosvetovy trznı podıl 23% a je tak po Internet Exploreru druhym nejrozsırenejsımprohlızecem internetu.

Zamerem puvodnıho tvurce, Mozilla Foundation, bylo vytvorit maly, rychly, jednoduchy a vysocerozsiritelny webovy prohlızec vedle stavajıcıho velkeho balıku internetoveho softwaru Mozilla Suite. Fi-refox je nynı spolecne s e-mailovym klientem Mozilla Thunderbird nejdulezitejsım projektem MozillaCorporation.

Obrazek 2.1: Zakladnı vzhled

6 www.prohlizeceinernetu.cz

Page 9: Průvodce prohlížeči internetu

2.1. MOZILLA FIREFOX

Uzivatelske rozhranı

Mozilla Firefox se vyznacuje jednoduchym a prehlednym uzivatelskym rozhranım, ktere lze snadnopomocı nastavenı a doplnku takrka libovolne prizpusobit. Firefox jiz od prvnı verze podporuje prohlızenıvıce stranek v oddelenych panelech, coz se stalo postupem doby standardem, ktery prevzali vsechnyvyznamne prohlızece. Prochazet mezi panely je jednoduche, stacı jedno kliknutı na pozadovany panel.Stranky se v panelech nahravajı na pozadı a vase prohlızenı je proto rychlejsı a prehlednejsı. Pri kliknutı naodkaz stacı stisknout Ctrl, nebo pouzıt prostrednı tlacıtko mysi. Zakladnı podoba uzivatelskeho rozhranıihned po instalaci s defaultnı startovacı strankou je videt na obrazku 2.1.

Nynı se blıze podıvame na jednotlive ovladacı prvky v hornı casti okna prohlızece (obrazek 2.2).

Obrazek 2.2: Hlavnı ovladacı prvky

1. Hlavnı nabıdka – pres jednotlive polozky se dostanete ke vsem funkcım a nastavenım

2. Zakladnı tlacıtka – Zpet, Vpred, Reload (obnovenı stranky), Stop a Domu

3. Adresnı radek

4. RSS, Zalozky – prvnı tlacıtlo slouzı pro odber kanalu RSS, druhe pro pridanı stranky do zalozek

5. Vyhledavacı pole – lze vyhledavat na ruznych serverech (Google, Seznam, Wikipedia,. . . )

6. Vybrane zalozky – do listy lze dat libovolne polozky ze zalozek

7. Panely – ouska jednotlivych panelu s otevrenymi strankami

8. Novy panel – tlacıtko otevre novy prazdny panel

9. Otevrene panely – po kliknutı se zobrazı seznam otevrenych panelu

Jednou z nejcasteji jmenovanych novinek je integrace Personas (www.getpersonas.com/cs), doposudsamostatneho rozsırenı z produkce Mozilla Labs. Jde o projekt s novym neotrelym prıstupem k uzivatelskezmene vzhledu grafickeho prostredı prohlızece. Firefox jako vetsina modernıch prohlızecu podporuje tzv.skiny, v jeho terminologii tedy konkretne motivy vzhledu. Jejich problemem je ovsem casto velmi razantnızasah do fungovanı a ovladanı prohlızece, kdy uzivatel muze byt zmaten zasahy do jednotlivych ovladacıchprvku nebo se dokonce mohou objevit problemy s kompatibilitou.

S projektem Personas prichazejı ke slovu tzv. lehke motivy vzhledu. De facto se menı jen pozadıjednotlivych panelu v zahlavı prohlızece a stavoveho radku. Nedochazı tedy ke zmene vzhledu, umıstenı

www.prohlizeceinernetu.cz 7

Page 10: Průvodce prohlížeči internetu

KAPITOLA 2. PROHLIZECE

nebo fungovanı jednotlivych ovladacıch prvku prohlızece. Prohlızec si tak lze velmi jednoduse vyzdobit,aniz by se uzivatel musel bat nejakych problemu. I samotna tvorba techto lehkych motivu vzhledu jevyrazne jednodussı oproti tradicnım motivum vzhledu.

Z online galerie (www.getpersonas.com/cs/gallery/) si lze jednoduse vybrat nektery z dnes uzmnoha tisıc dostupnych lehkych motivu vzhledu. Ty se take nove objevujı i na Mozilla Add-ons (addons.mozilla.org), oficialnım strediskem s nabıdkou vsemoznych doplnku nejenom pro Firefox. Uzivatel simuze nechat nezavazne lehky motiv vzhledu predvest prımo ve svem prohlızeci, jak je videt na obrazku2.3, samotnou instalaci pak lze realizovat bez nutnosti restartovat prohlızec.

Obrazek 2.3: Prizpusobenı vzhledu pomocı Personas

Dalsı moznostı, jak upravit prohlızec je prizpusobenı nastrojovych list. Muzete mıt treba jen jednuuzkou listu. Nebo muzete mıt celou sadu list se vsemi dostupnymi funkcemi. Nastrojove listy Firefoxujsou plne prizpusobitelne a muzete je mıt presne tak, jak se vam budou lıbit. Vyberte Zobrazenı →Nastrojove listy → Vlastnı a jednoduse pretahnete vse tam, kde to chcete mıt. Firefox vam dovolı ivytvaret nove listy. Dalsı listy muzete zıskat instalacı rozmanitych rozsırenı. V postranı liste pak muzetemıt neustale otevreny seznam zalozek nebo historii prohlızenı webu.

8 www.prohlizeceinernetu.cz

Page 11: Průvodce prohlížeči internetu

2.1. MOZILLA FIREFOX

Pouzıvanı

Firefox je postaven na standardech W3C (CSS, DOM, a dalsı) a dokaze korektne zobrazit nejvetsıprocento stranek. Prohlızec je navrzen tak, aby jeho pouzitı bylo co mozna nejprıjemnejsı a intuitivnı.V zakladnım nastavenı funguje vsechno tak jak ma a navıc lze vsechny podstatne veci zmenit pomocımenu v hornı hlavnı nabıdce. Firefox lze plne ovladat mysı a ikonami, pro rychlejsı praci je ale vhodneosvojit si alespon nektere klavesove zkratky, jejichz pouzitı, vam usnadnı temer kazdou myslitelnou ope-raci (http://support.mozilla.com/cs/kb/Klavesove zkratky). Nejpouzıvanejsı zkratky naleznete vtabulce 2.1.

Prıkaz Klavesova zkratkaDomu Alt + HomeObnovit F5Zastavit EscZvetsit pısmo Ctrl + +Zmensit pısmo Ctrl + -Normalnı velikost Ctrl + 0Zavrıt panel Ctrl + WZavrıt okno Ctrl + Shift + WNovy panel Ctrl + TNove okno Ctrl + NOtevrıt adresu v novem panelu Alt + EnterObnovit zavreny panel Ctrl + Shift + TPridat stranku do zalozek Ctrl + DZalozky Ctrl + BSpravce stahovanı Ctrl + JHistorie Ctrl + HDoplnenı domeny .cz Ctrl + EnterCela obrazovka F11

Tabulka 2.1: Nejpouzıvanejsı klavesove zkratky

Blokovanı vyskakovacıch oken

Jednou z nejdulezitejsıch funkcı, ktere prinesli Firefoxu jeho obrovskou popularitu, je bezesporu funkceBlokovanı vyskakovacıch (pop-up) oken. Nektere stranky ke svemu pouzitı otvıranı novych oken potrebujı.Kdyz Firefox zablokuje nejake okno, zobrazı listu s napisem ”Aplikace Firefox zabranila strance otevrıtvyskakovacı okno“ a ve stavovem radku ikonu (viz obrazek 2.4). Kliknutım na tuto listu nebo na ikonuzobrazıte seznam oken, ktera Firefox zablokoval pri nahravanı aktualnı stranky. Zde muzete nekterymoknum snadno povolit, aby se zobrazila. Pokud chcete, muzete danemu serveru otevıranı vyskakovacıchoken povolit natrvalo.

www.prohlizeceinernetu.cz 9

Page 12: Průvodce prohlížeči internetu

KAPITOLA 2. PROHLIZECE

Obrazek 2.4: Blokovanı pop-up oken

Spravce stahovanı

Dale je treba se zmınit o dnes jiz standardnım vestavenem Spravci stahovanı, ktery zobrazuje seznamvsech probıhajıcıch i dokoncenych stahovanı s patricnymi popisky (obrazek 2.5). Uzivatel ma plnou kon-trolu nad probıhajıcımi i neaktivnımi procesy stahovanı, muze znovu zkusit stahnout nedokoncene (a toi po vypnutı a opetovnem zapnutı prohlızece), smazat dokoncene i nedokoncene, otevrıt stazene souboryv systemovem prohlızeci nebo vycistit cely seznam. Poklepanı (dvojklik) muze byt pouzito ke spoustenısouboru. Stahovane soubory jsou navıc rovnou kontrolovany proti prıtomnosti viru a dalsıho skodlivehosoftwaru vasım antivirovym programem.

Obrazek 2.5: Spravce stahovanı. Obrazek 2.6: Nastavenı ochrany soukromı.

10 www.prohlizeceinernetu.cz

Page 13: Průvodce prohlížeči internetu

2.1. MOZILLA FIREFOX

Specialnı funkce

Vetsina specialnıch funkcı pro Mozilla Firefox je dostupna skrze instalaci nejruznejsıch doplnku. Nynıse podıvame na funkce dostupne jiz v zakladnı instalaci.

Naseptavac

V praxi jednou z nejcasteji pouzitych funkcı je jiste naseptavac. Pri zadavanı adresy se zobrazujıstranky s danym retezcem ulozene v historii nebo mezi oblıbenymi polozkami. Stejne tak, pri vyplnovanıjakychkoliv webovych formularu, jsou nabızeny drıve pouzite vyrazy. Vyhodou navıc je, ze naseptavanytext nemusı nutne zacınat znaky, ktere zadavate do pole formulare. Pokud tedy nynı zadate ”Novak“,nabıdne se vam i ”Jan Novak“.

Ochrana soukromı

Firefox ma propracovanou ochranu soukromı, kterou vyuzijete hlavne, pokud pouzijete verejneprıstupny pocıtac. Firefox vam dava moznost sledovat vsechny informace, ktere prohlızec uklada behemprohlızenı stranek - napr. veci, ktere jste vlozili do formularu, cookies, soubory ktere jste stahli, strankyktere jste navstıvili (Historie) a tak dale. Pres menu Nastroje → Moznosti → Soukromı muzete snadnovymazat kteroukoli z techto informacı za zvolene casove obdobı, jak je videt na obrazku 2.6.

Anonymnı prohlızenı

Dalsı moznostı, jak ochranit svoje soukromı, je funkce anonymnıho prohlızenı. Anonymnı prohlızenızahajıme pres nabıdku Nastroje nebo klavesami Ctrl + Shift + P. V rezimu anonymnıho prohlızenınebude Firefox zaznamenavat zadnou historii a to vcetne historie stranek, formularu, historie hledanı,cookies a souboru ve vyrovnavacı pameti. Nicmene vami stazene soubory a vytvorene zalozky budou za-chovany. Pro ukoncenı rezimu anonymnıho prohlızenı zvolte Nastroje→ Ukoncit anonymnı prohlızenınebo zavrete Firefox.

Historie a zalozky

Uzitecnou funkcı je obnova zavrenych panelu a oken. Pokud zavrete panel a chcete se k nemu pozdejivratit, stacı si ho vybrat v menu Historie → Naposledy zavrene panely. Stejne lze obnovit cele oknos nekolika panely.

Firefox nabızı jeste specialnı funkci urcenou pro zalohovanı a nacıtanı seznamu zalozek (oblıbenychstranek). Zavolejte spravce pomocı funkce Zalozky → Knihovna stranek. Oznacte vsechny zalozky aklepnete na tlacıtko Import a zaloha v nastrojove liste. Funkcı Zalohovat vytvorte soubor se seznamemvsech svych zalozek. Pomocı Import a zalohy (Obnovit → Zvolit soubor) pak data z tohoto souboruobnovte na jinem pocıtaci. Firefox take automaticky vytvarı zalohy zalozek pro nekolik poslednıch dnu.

Vıce specialnıch funkcı je dostupnych skrze velke mnozstvı snadno instalovatelnych doplnku.

www.prohlizeceinernetu.cz 11

Page 14: Průvodce prohlížeči internetu

KAPITOLA 2. PROHLIZECE

Moznosti rozsırenı

Doplnky (nekdy tez chybne nazyvane jako pluginy) jsou male balıcky, ktere umoznujı rozsırit apli-kace Mozilla o nove funkce, zmenit jejich vzhled ci naprıklad pridat podporu pro spolupraci s externımiaplikacemi. Doplnky lze zıskat na rade mıst, ale jejich nejvetsı databazi pro aplikace jako jsou Fire-fox, Thunderbird ci SeaMonkey poskytuje web Doplnky Mozilly (http://addons.mozilla.org). Dalsımdobrym zdrojem je web MozDev (http://mozdev.org), ale existujı i dalsı.

Nejsnadnejsı formu vyhledanı a instalace rozsırenı poskytuje Spravce doplnku, ktery naleznete vnabıdce Nastroje (obrazek 2.7). Muzete tez navstıvit server Doplnky Mozilly, ktery je oficialnım serverems doplnky pro aplikace Mozilla. V nem jsou jednotliva rozsırenı rozdelena do kategoriı, takze snadnonaleznete to, ktere hledate.

Obrazek 2.7: Spravce doplnku.

Doplnky lze rozdelit do nekolika skupin podle toho, jakou funkcnost poskytujı.

• Rozsırenı

Asi nejcastejsım typem doplnku je rozsırenı. Jedna se o maly balıcek, ktery pridava do aplikaceMozilla nove funkce. Muzete si tak snadno doinstalovat funkce, ktere vam pomohou s vyvojemwebu ci jine, ktere vam umoznı snadno nahravat fotky na web.

• Motivy vzhledu

Motivy vzhledu, casto tez nazyvane skiny, jsou male balıcky, ktere umoznujı zmenit vzhledprohlızece. Motiv nejcasteji zmenı vzhled ikonek na liste, ale muze tez zmenit rozhranı produktu knepoznanı, takze muzete snadno nabyt dojmu, ze se jedna o uplne jiny produkt.

12 www.prohlizeceinernetu.cz

Page 15: Průvodce prohlížeči internetu

2.1. MOZILLA FIREFOX

• Zasuvne moduly

Zasuvne moduly (z angl. tez pluginy) zajist’ujı komunikaci s externım software jakym je typickyFlash, Java ci multimedialnı prehravac. Dıky nim si naprıklad webovy prohlızec umı poradit sobsahem, ktery standardne nepodporuje.

• Vyhledavacı moduly

Vyhledavacı moduly jsou male soubory, ktere zprostredkovavajı vyhledavanı ve vyhledavacıch cikonkretnıch webech a to prımo z vyhledavacıho pole Firefoxu ci Seamonkey.

• Kontrola pravopisu

Aplikace Mozilly umoznujı pomocı jazykovych slovnıku kontrolovat pravopis ve formularıch nawebovych strankach ci pri psanı e-mailu.

Na nasledujıcıch radcıch naleznete prıklady oblıbenych doplnku, ktere si muzete do Firefoxu nainsta-lovat.

Adblock Plus

Jednım z nejoblıbenejsıch doplnku, ktery prispel k obrovske popularite Firefoxu je bezesporu AdblockPlus. Adblock Plus vam umoznuje zıskat kontrolu na internetem a prohlızet stranky zpusobem, jaky sizvolıte vy, ne reklamy na strankach. Tento doplnek je podporovan vıce nez ctyriceti sadami cizıch filtru vdesıtkach jazyku, ktere automaticky nastavujı blokovanı reklam a znamych domen se skodlivym software.Adblock Plus vam tez umoznuje nastavit vlastnı filtry obsahu za pomoci ruznych uzitecnych funkcı jakojsou mıstnı nabıdka pro obrazky, blokovacı ouska u Flash a Java objektu, a seznam blokovatelnych polozekumoznujıcı odstranenı skriptu a sablon stylu.

Adresa pro stazenı: http://addons.mozilla.org/cs/firefox/addon/1865/?src=api

Brief

Dalsım vhodnym doplnkem je naprıklad jednoducha RSS ctecka Brief. Ovladanı je intuitivnı, narocnostnızka a uzitecnost vysoka. Brief umoznuje ucinne zalozkovanı i efektivnı oznacovanı. Brief je tou pravouvolbou pro pohodlne procıtanı RSS zdroju prımo v prohlızeci.

Adresa pro stazenı: http://addons.mozilla.org/cs/firefox/addon/4578/

Ceske slovnıky pro kontrolu pravopisu

Vsichni uzivatele jiste ocenı Ceske slovnıky pro kontrolu pravopisu ve vsech aplikacıch Mozilla. Stan-dardnı slovnık pro cestinu s diakritikou je zalozen na slovnıku z kancelarskeho balıku OpenOffice.org, kteryje postaven na slovnıku Ispellu od Petra Kolare. Slovnık pro cestinu bez diakritiky byl vytvoren ze stan-dardnıho slovnıku pomocı perlovskeho skriptu. Lze tak vybırat napr. ze synonym, opravovat pravopisnechyby atd.

Adresa pro stazenı: http://addons.mozilla.org/cs/firefox/addon/3394/

Web Developer

Vsichni, kdo alespon jednou zkusili psat webove stranky by si meli nainstalovat doplnek Web De-veloper. Toto rozsırenı prida do Firefoxu menu a nastrojovou listu s mnoha uzitecnymi funkcemi pro

www.prohlizeceinernetu.cz 13

Page 16: Průvodce prohlížeči internetu

KAPITOLA 2. PROHLIZECE

vyvojare. Budete moci pracovat s cache pametı prohlızece, upravovat cookies, prohlızet dokumentaciwebovych standardu, jednım klepnutım validovat stranky a desıtky dalsıch moznostı.

Adresa pro stazenı: addons.mozilla.org/cs/firefox/addon/60/

Video DownloadHelper

Na zaver zmınıme jeste doplnek Video DownloadHelper. Tento doplnek vyraznym zpusobem ulehcujestahovanı videı ci grafickych souboru z webovych stranek. Hodı se zejmena pri hromadnych operacıch i zvıce serveru soucasne. Videa muzete stahovat z nejruznejsıch stranek, mezi nimiz nechybı ani popularnıYouTube, Empfix, TubeLand, MegaVideo, Google video a mnoho dalsıch. Stahnuty soubor lze v ramcidoplnku take konvertovat do pozadovaneho formatu.

Adresa pro stazenı: http://addons.mozilla.org/cs/firefox/addon/3006/

Zaver

Firefox je vyborny prohlızec pro bezne uzivatele i zkusene profesionaly. Vysoke mnozstvı doplnkuumoznuje kazdemu, vyladit prohlızec presne podle jeho predstav. Vyhledanı a instalace doplnku je velicesnadna a zvladne ji bez problemu i pocıtacovy zacatecnık. Firefox je vysoce bezpecny prohlızec a dodrzujevsechny standardy pro korektnı zobrazenı webovych stranek. Vysoka obliba a velky pocet vyvojaru jsouzarukou, ze i do budoucna bude Firefox patrit mezi nejlepsı prohlızece internetu. Porovnanı kladu a zaporuobsahuje tabulka 2.2.

PRO PROTIZobrazuje temer vsechy stranky Mene funkcı v zakladuVelke moznosti rozsırenı Velke pamet’ove narokySnadne prizpusobenı Pomalejsı startPrehledne uzivatelske rozhranı Dlouhy vyvoj verze 4.0

Tabulka 2.2: Zhodnocenı prohlızece Mozilla Firefox

14 www.prohlizeceinernetu.cz

Page 17: Průvodce prohlížeči internetu

2.2. GOOGLE CHROME

2.2

Google ChromeMartin Fisera

Uvod

Google Chrome byl poprve uvolnen v beta verzi 8.9.2008, prvnı stabilnı verze pak vysla v prosincitehoz roku. Google Chrome svym prıchodem ”zamaval“ trhem prohlızecu a to nejen svym neotrelyma do te doby nevıdanym minimalistickym pojetım GUI (viz nasledujıcı podkapitola), ale take svourychlostı vykreslovanı stranek a spoustenı. Navıc se jednalo o dalsı produkt velmi oblıbene mega-lomanske spolecnosti Google. Ackoliv je tedy prohlızec zastıten spolecnostı Google, vychazı z open-source projektu Chromium (webove jadro WebKit), do jehoz vyvoje se muze zapojit ”kazdy“ (http://code.google.com/intl/cs-CZ/chromium).

V soucasne dobe se prohlızec Chrome nachazı ve stabilnı verzi 7, pricemz krome stabilnı verze existujıjeste dalsı 3 vyvojove verze - Canary, Dev, Beta. Cıslovanı verzı je vubec zajımave, kdyz si uvedomıme, zemezi prvnı verzı a aktualnı sestou verzı ubehly pouhe dva roky, v prumeru tedy vychazı 3 stabilnı verzeza rok! Jestli je toto cıslovanı jen marketingovym tahem nebo ma hlubsı vyznam muzeme jen spekulovat,ale jiste je, ze se tomuto prohlızeci nesmırne darı. Vzdyt’ jen za necele dva roky dokazal zıskat bezmala 8%podıl na pomyslnem trhu prohlızecu. Navıc jiz pet mesıcu po uvedenı prvnı verze dokazal predstihnout(v trznım podılu) prohlızec Opera, ktery je na trhu od roku 1996 (zdroj: http://www.netmarketshare.com/browser-market-share.aspx?qprid=0). Pojd’me se tedy trochu blıze podıvat na tento bezesporuzajımavy prohlızec.

Uzivatelske rozhranı

Google Chrome zpusobil prıchodem sve prvnı verze na konci roku 2008 temer malou revoluci v pojetıuzivatelskeho prostredı prohlızecu. Zatımco ostatnı prohlızece te doby mely velmi robustnı a “nabobtnale”uzivatelske prostredı, Google Chrome prisel s necım diametralne odlisnym. Namısto toho, aby se prohlızecsnazil “vnucovat” uzivateli veskere sve funkce a informace do zakladnıho prostredı, udelal pravy opak,tedy veskera zbytecna nastavenı a tlacıtka vypoustı nebo skryva a ponechava zobrazeny jen ty opravdudulezite ovladacı prvky (Zpet, Vpred, Nastavenı, . . . ). Stejne tak se snazı minimalizovat prostor zabıranykartami/zalozkami, ktere elegantne presouva prımo k hornımu okraji obrazovky. Ackoliv se tyto zmenynezdajı nikterak vyznamne, opak je pravdou, od teto doby se v podstate navzdy zmenilo pojetı grafickehoprostredı prohlızecu, nebot’ netrvalo dlouho a onım ergonomickym minimalistickym pojetım se velmivyznamne zacali inspirovat ostatnı webove prohlızece jako naprıklad Opera, Firefox, Internet Explorer adalsı. Pojd’me se tedy podıvat na nekolik vyznamnych prvku tohoto revolucnıho a inspirujıcıho grafickehoprostredı.

Hned na prvnı pohled zaujme oblast nazyvana Speed Dial (oblast rychlych odkazu, viz obrazek

www.prohlizeceinernetu.cz 15

Page 18: Průvodce prohlížeči internetu

KAPITOLA 2. PROHLIZECE

Obrazek 2.8: Globalnı pohled na graficke uzivatelske prostredı (GUI) Google Chrome v7 pod Windows 7

2.8), ktera se poprve objevila v prohlızeci Opera. V Google Chrome se jedna o prehledne zobrazenınejnavstevovanejsıch stranek, pod kterym jsou odkazy na nedavno zavrene stranky, coz se hodı predevsımv prıpade, kdy omylem zavreme stranku a nezname jejı adresu. Pri pohledu na obrazek 2.9 uvidıme hlavnıpanel prohlızece, ktery je doslova nalepeny na hornım okraji monitoru.

Obrazek 2.9: Detailnı pohled na hlavnı panel prohlızece

1. Karta stranky – v teto oblasti se zobrazuje nazev stranky a jejı favicon.

2. Zakladnı tlacıtka – Zpet, Vpred, Reload (znovunactenı stranky). V okne Moznosti je pak mozneaktivovat zobrazenı tlacıtka Domu.

3. Oblast zalozek – v teto oblasti ze zobrazujı ulozene zalozky, ktere je mozne trıdit i do skupin/slozek.

4. Adresnı radek – adresnı radek, ktery vyvojari prohlızece nazyvajı Omnibox.

16 www.prohlizeceinernetu.cz

Page 19: Průvodce prohlížeči internetu

2.2. GOOGLE CHROME

5. Nastavenı – po kliknutı na tlacıtko Nastavenı se zobrazı rozbalovacı seznam s radou polozek. Totoje v podstate jedine tlacıtko pro prıstup k nastavenı prohlızece.

6. Nova zalozka – po kliknutı na tuto hvezdicku bude aktualnı stranka pridana do zalozek. Hvezdickabude zluta, pokud je jiz aktualnı stranka pridana v zalozkach.

7. Nova karta – tlacıtko pro otevrenı nove karty (lze suplovat klavesovou zkratkou Ctrl+T).

V duchu jednoduchosti se nese take okno Moznosti, ve kterem se provadı hlavnı nastavenı, viz obrazek2.10.

Obrazek 2.10: Okno Moznosti.

Po zapocetı stahovanı souboru se v dolnı casti okna prohlızece zobrazı lista s prubehem stahovanı, jakukazuje obrazek 2.11. Po dokoncenı stahovanı je vsak nutne tuto listu zavrıt manualne.

Obrazek 2.11: Prubeh stahovanı.

www.prohlizeceinernetu.cz 17

Page 20: Průvodce prohlížeči internetu

KAPITOLA 2. PROHLIZECE

Prestoze ja osobne jsem velkym fanouskem minimalistickeho pojetı grafickeho prostredı, najde se dostuzivatelu, kterı jsou zasadne proti tomuto trendu. Vetsinou jim totiz nevyhovuje maly pocet ovladacıchprvku (tlacıtek) v ramci hlavnıho panelu prohlızece, ci o neco horsı integrace prohlızece v ramci jinychoperacnıch systemu. Je totiz nutne zmınit, ze screenshoty uvedene vyse byly porızeny v operacnım systemuWindows 7. V jinych OS vypada Google Chrome trochu jinak, predevsım kvuli absenci akcelerovanehografickeho prostredı Windows Aero a snaze prizpusobit se grafickemu stylu konkretnıho OS. Na obrazku2.12 muzete videt Google Chrome pod Windows XP.

Obrazek 2.12: Google Chrome v7 pod Windows XP

Na zaver teto kapitoly snad uz jen uvedu, ze jako vetsina soucasnych prohlızecu i prohlızec GoogleChrome nabızı moznost zmenit vzhled (skin). Na adrese https://tools.google.com/chrome/intl/cs/themes/index.html naleznete jak skiny vytvorene umelci, tak samotnym Googlem.

18 www.prohlizeceinernetu.cz

Page 21: Průvodce prohlížeči internetu

2.2. GOOGLE CHROME

Pouzıvanı

Pouzıvanı prohlızece je velmi prıjemne, jednoduche a intuitivnı. Stacı proste otevrıt prohlızec, zadatadresu do adresnıho radku a surfovat - rychle, snadno a bez zbytecneho nastavovanı. Pro jeste efektivnejsıpraci s prohlızecem uvadım v tabulce 2.3 nejcasteji pouzıvane zkratky.

Prıkaz Klavesova zkratkaOtevre nove okno. Ctrl + NOtevre novou kartu. Ctrl + TOtevre nove okno v anonymnım rezimu. Ctrl + Shift + NOdkaz se otevre na nove karte na pozadı. Stisknete klavesu Ctrl a kliknete

na odkaz.Odkaz se otevre na nove karte a prejde se na tuto kartu. Stisknete kombinaci klaves Ctrl +

Shift a kliknete na odkaz.Odkaz se otevre v novem okne. Stisknete klavesu Shift a kliknete

na odkaz.Odkaz se otevre na dane karte. Pretahnete odkaz na kartu.Prepne na nasledujıcı kartu. Ctrl + TabZavre aktualnı okno. Alt + F4Prejdete na predchozı stranku v historii prohlızenı aktualnıkarty.

Stisknete klavesu Backspace.

Okno se maximalizuje nebo minimalizuje. Dvakrat kliknete do prazdne oblastina liste karet.

V aktualnım okne se otevre domovska stranka. Alt + HomeOtevre nabıdku Nastroje Alt + FZobrazı nebo skryje listu zalozek. Ctrl + Shift + BOtevre stranku Historie. Ctrl + HOtevre stranku Stahovanı. Ctrl + JOtevre Spravce uloh. Shift + EscOtevre se dialogove okno Vymazat udaje o prohlızenı. Ctrl + Shift + DeleteOtevre Centrum napovedy na nove karte F1Otevre adresu URL na nove karte. Zadanı webove adresy a stisknutı

klaves Alt + Enter.Zvyraznı adresu URL. Klavesa F6 nebo klavesy Ctrl+L

nebo klavesy Alt + DVytiskne aktualnı stranku. Ctrl + PObnovı aktualnı stranku. F5 nebo Ctrl + ROtevre vyhledavacı listu. Ctrl + FVyhleda dalsı vyskyt vyrazu zadaneho na vyhledavacı liste. F3

Tabulka 2.3: Casto pouzıvane klavesove zkratky.

www.prohlizeceinernetu.cz 19

Page 22: Průvodce prohlížeči internetu

KAPITOLA 2. PROHLIZECE

Specialnı funkce

Temer kazdy prohlızec ma sve specificke/specialnı funkce, ktere ho cinı lepe pouzitelnym, ergono-mickym, unikatnım. Opera ma zabudovaneho e-mailoveho klienta, Firefox prisel jako prvnı s masovymvyuzitım doplnku a Google Chrome rozhodne nezustava pozadu. Pojd’me se nynı podıvat na nektere zespecifickych funkcı a vychytavek, ktere nabızı.

Pripnutı karty

Jedna se o funkci, kdy je mozne kartu pripnout/zafixovat na hlavnım hornım panelu karet. Taktopripnuta karta se presune na levou stranu obrazovky a mısto celeho titulku stranky obsahuje pouzefavicon (maly obrazek pred titulkem) a je tedy mensı (viz obrazek 2.13). Tuto kartu take nenı mozneomylem zavrıt, nebot’ se u nı nezobrazuje tlacıtko pro zavrenı, navıc se karta otevıra vzdy se spustenımprohlızece a to az do okamziku, dokud kartu “neodepneme”. Tato funkce se hodı predevsım pokud castovyuzıvame pokrocile webove aplikace jako naprıklad Twitter, Facebook, Google Docs aj.

• Pripnutı karty: Klikneme pravym tlacıtkem mysi na kartu a vybereme polozku Pripnout kartu.

• Odepnutı karty: Klikneme pravym tlacıtkem mysi na kartu a vybereme polozku Uvolnit kartu.

Obrazek 2.13: Dve pripnute karty.

Webova stranka jako desktopova aplikace

Tato funkce slouzı predevsım k zprıstupnenı oblıbenych webovych sluzeb prımo z plochy pocıtace a toprostrednictvım specialnıho zastupce webove sluzby/stranky. Funguje to podobne jako zastupci klasickychaplikacı. Po poklepanı na zastupce se otevre velmi jednoduche okno Google Chromu s nactenou webovoustrankou.

Vytvorenı zastupce webove aplikace: Nacteme webovou stranku/aplikaci, u ktere chceme vytvoritzastupce. Nasledne klikneme na tlacıtko Nastavenı (obrazek klıce) → Nastroje → Vytvorit zastupce.Nasledne se zobrazı okno, ve kterem muzeme nastavit, kde vsude se ma zastupce vytvorit (Plocha,Nabıdka Start, Pripnout na hlavnı panel).

20 www.prohlizeceinernetu.cz

Page 23: Průvodce prohlížeči internetu

2.2. GOOGLE CHROME

Moznost ”vytazenı“ karty

Tato funkce se mi zda spıse zajımava, nez ze by byla nejak extremne uzitecna. O co tedy jde? Pokudlevym tlacıtkem mysi klikneme na kartu a drzıme a nasledne tahneme, muzeme takto kartu ”vytahnout“do vlastnıho okna. Stejnym postupem muzeme kartu zase vratit do puvodnıho okna.

Co karta to proces

Nejedna se ani tak o specialnı uzivatelskou funkci jako o vlastnost prohlızece. Jde o to, ze veskerev soucasne dobe rozsırene prohlızece umoznujı pomocı karet pracovat/prohlızet vıce webovych straneknajednout. Vsechny tyto stranky/karty vsak vystupujı v ramci systemu jako jeden proces. U GoogleChrome je to vsak jinak, pro kazdou otevrenou kartu/stranku vytvarı vlastnı proces. Pokud tedy otevreme5 stranek najednou, budeme mıt v systemu 5 procesu prohlızece Chrome (+ procesy pluginu a pro-ces samotneho prohlızece). Jake jsou vyhody? Pokud jedna ze stranek spadne (napr. vinou zacyklenıJavaScriptu), neovlivnı to ostatnı stranky ani prohlızec jako takovy. Navıc je dıky vıce procesum lepevyuzıvana moznost multitaskingu a tım padem je zlepsena podpora vıcejadrovych procesoru.

Omnibox

Omnibox, takto honosne nazyvajı vyvojari Chromu adresnı radek. Co je na nem tak zvlastnıho, zepro nej existuje specialnı nazev? Krome toho, ze se pouhym psanım do Omniboxu automaticky hledav historii navstıvenych stranek, se take vyhledavajı relevantnı URL adresy. Pokud naprıklad napısı doOmniboxu retezec ”www.sez“ , automaticky se najde URL adresa obsahujıcı tento retezec (viz obrazek2.14).

Obrazek 2.14: Omnibox - dohledanı URL www.seznam.cz (obrazek Zeme).

Tiche aktualizace

Jde o to, ze Chrome v podstate vubec neinformuje uzivatele o vychazejıcıch novych verzıch a rovnouse sam ”v tichosti“ aktualizuje bez jedine hlasky, ktera by upozornila uzivatele. Nekterı uzivatele tutovlastnost odsuzujı, jinı na ni nedajı dopustit - vec nazoru.

www.prohlizeceinernetu.cz 21

Page 24: Průvodce prohlížeči internetu

KAPITOLA 2. PROHLIZECE

Spravce uloh

Stejne jako existuje spravce uloh ve vetsine operacnıch systemu, ma Chrome sveho vlastnıho spravceuloh, pomocı ktereho muzeme sledovat jednotlive procesy/karty/stranky/pluginy (viz podkapitola ”Cokarta to proces“) a jejich atributy, jako je spotreba operacnı pameti, ci vyuzitı CPU.

Zobrazenı spravce uloh: Pravym tlacıtkem mysi klikneme na zahlavı okna Chromu. Nasledne vyberemevolbu Spravce uloh. Alternativou je pouzitı klavesove zkratky Shift + Esc.

Obrazkove zalozky

Urcite jste se setkali s problemem, kdy na panelu zalozek nemate dostatek volneho mısta. Co takhlemısto zalozek v podobe textu, vytvorit zalozky obrazkove, tedy takove, ktere obsahujı pouze obrazekstranky (favicon). V Chromu je to mozne. Dosahneme toho tım, ze kdyz pridavame novou zalozku,vymazeme pole Jmeno. Vysledkem jsou zalozky jako ty na obr. 2.15.

Obrazek 2.15: Obrazkove zalozky (jen favicon stranek).

Anonymnı okno

Dalsı funkcı, ktera stojı za zmınku je moznost prochazenı webu bez zanechanı jakekoliv stopy v historiiprohlızece. Tuto funkci ma vıce prohlızecu, avsak realizovana muze byt ruzne. V prıpade Chromu se jednao tzv. ”anonymnı okno“.

Otevrenı anonymnıho okna: Levym tlacıtkem mysi klikneme na tlacıtko Nastavenı (obrazek klıce).Pote z nabıdky vybereme volbu Nove anonymnı okno (mozno suplovat klavesovou zkratkou Ctrl +Shift + N). Anonymnı okno/rezim pozname podle obrazku agenta v levem hornım rohu prohlızece.

Synchronizace

Nesmırne uzitecnou funkcı je moznost synchronizovat prohlızec na vıce PC. Pokud mame naprıkladprohlızec Chrome nainstalovany na domacım PC, notebooku a pracovnım PC, muzeme takto snadnosjednotit nastavenı prohlızece na vsech techto zarızenıch a to vcetne synchronizace zalozek, pluginu a skinu.Synchronizace probıha v realnem case prostrednictvım Google uctu (ucet je mozne vytvorit zdarma). Ponastavenı synchronizace v prohlızeci, se automaticky vytvorı v Google Docs slozka s nazvem GoogleChrome, ktera slouzı k ukladanı udaju potrebnych k synchronizaci.

22 www.prohlizeceinernetu.cz

Page 25: Průvodce prohlížeči internetu

2.2. GOOGLE CHROME

Nastavenı synchronizace: V prohlızeci klikneme na tlacıtko Nastavenı (obrazek klıce) a vybe-reme polozku Moznosti. Nasledne prejdeme na kartu Osobnı udaje a klikneme na tlacıtko Nastavitsynchronizaci. Pote uz jen vyplnıme prıstupove udaje k Google uctu, prıpadne provedeme dalsı nasta-venı. Takto postupujeme u vsech instalacı prohlızece, ktere chceme synchronizovat.

Moznosti rozsırenı

Oficialnı podpory rozsırenı se Google Chrome dockal 25. ledna 2010 spolu s prıchodem ctvrte verzeprohlızece a spustenım galerie rozsırenı, ktera v te dobe obsahovala vıce jak 1500 rozsırenı (zdroj: http://chrome.blogspot.com/2010/01/over-1500-new-features-for-google.html). Nıze uvadım nekoliknejoblıbenejsıch rozsırenı (podle statistik ze samotne galerie rozsırenı).

AdBlock

Blokovanı reklamnıch banneru na strankach.

Kontrola e-mailu Google

Jednoduche rozsırenı kontrolujıcı v pravidelnych intervalech prıchozı postu u Gmail uctu.

Faceplus

Provadı automaticke nahrazenı textovych smajlıku za obrazkove.

IE Tab

Umoznuje vyuzıt Internet Explorer (lepe receno jadro Trident) k vykreslenı stranky.

Prohlızec dokumentu ve formatu PDF/PowerPoint (od Google)

Soubory jako PDF a PowerPoint zobrazı prımo v okne prohlızece bez nutnosti vlastnit nativnı aplikacepracujıcı s temito formaty.

FastestChrome – Browse Faster

Optimalizace prohlızece pro jeho zrychlenı.

Facebook Photo Zoom

Pohodlne zvetsenı fotografiı na Facebooku.

Google Translate

Integrace prekladace Google Translate prımo do prohlızece.

Vıce rozsırenı naleznete na adrese https://chrome.google.com/extensions?hl=cs.

www.prohlizeceinernetu.cz 23

Page 26: Průvodce prohlížeči internetu

KAPITOLA 2. PROHLIZECE

Zaver

Google Chrome hodnotım v mnohem jako revolucnı snadno pouzitelny prohlızec, ktery si bud’ zamilu-jete, nebo na nej zanevrete. Pokud od prohlızece ocekavate predevsım jednoduchost, funkcnost a rychlostpak je pro vas Chrome ten pravy. Pokud si vsak chcete s nastavenım prohlızece pohrat a ocekavate odnej neco vıce nez to, co bylo zmıneno v predchozı vete, pak byste meli zvolit jiny prohlızec. V prehlednetabulce 2.4 jsou porovnany klady a zapory tohoto prohlızece.

PRO PROTIRychlost Omezena moznost nastavenıJednoduche GUI Jednoduche GUI (nekomu nemusı sedet)Dodrzovanı standarduMoznost rozsırenıPropojenost se sluzbami GoogluStabilita (viz Co karta to proces)Vıcekanalova distribuceMoznost synchronizace

Tabulka 2.4: Zhodnocenı prohlızece Google Chrome

24 www.prohlizeceinernetu.cz

Page 27: Průvodce prohlížeči internetu

2.3. INTERNET EXPLORER

2.3

Internet ExplorerMilan Soukup

Uvod

Webovy prohlızec Internet Explorer vyvıjı spolecnost Microsoft Corporation. Prohlızec je urcen prograficke uzivatelske rozhranı a je soucastı operacnıch systemu rodiny Microsoft Windows. Prvnı verzespatrila svetlo sveta jiz v roce 1995. Spolecnost Microsoft vydava nove verze prohlızece v prumeru jednouza dva roky s mensımi ci vetsımi vykyvy. Soucasna verze prohlızece je verze 8.0, ale od zarı 2010 je dostupnajiz beta verze IE 9. Internet Explorer byl v drıvejsıch dobach absolutnım vıtezem na poli prohlızecu. Dnesjiz sve vyslovene majoritnı postavenı ztracı. Prevazne starsı verze obsahovali radu nedostatku a chyb.Dalo to tak moznost prosazenı jinym prohlızecum. Nejnovejsı verze IE se vsak snazı vyvarovat svychminulych chyb a zıskat si zpet svoje postavenı. Aplikace je chranena proprietalnı licencı, coz znamena, zek softwaru nejsou k dispozici zdrojove kody. V aplikaci tedy nejsou povoleny zasahy uzivatelu a samovolnadistribuce.

Obrazek 2.16: Globalnı pohled na graficke uzivatelske prostredı Internet Explorer v8 pod Windows 7.

www.prohlizeceinernetu.cz 25

Page 28: Průvodce prohlížeči internetu

KAPITOLA 2. PROHLIZECE

Uzivatelske rozhranı

Uzivatelske rozhranı prohlızece je pomerne strohe (obr. 2.16). Strohost zde vsak nenı zapornou vlast-nostı. Urcitym zpusobem napomaha prehlednosti a snadne orientaci. Je to vsak vecı nazoru.

”Aplikace Internet Explorer 8 predstavuje Skupiny zalozek, ktere usnadnujı prochazenı na zalozkach.Samotny system zalozek je dnes jiz samozrejmostı snad kazdeho prohlızece. Kdyz otevrete jednu zalozkuz jine, nova zalozka se umıstı vedle puvodnı zalozky a bude barevne odlisena, takze se muzete rychlepodıvat, ktere zalozky majı souvisejıcı obsah. Pokud zavrete zalozku, ktera je soucastı skupiny, zobrazı sedalsı zalozka ze stejne skupiny, ktera umoznuje zachovanı kontextu stavajıcı ulohy mısto nahleho prechoduna nesouvisejıcı web. Barevne seskupovanı zalozek umoznuje snadne sledovanı souvisejıcıch zalozek a vprıpade dokoncenı cinnosti zavrıt zalozky s konkretnı barvou.Muzete kliknout pravym tlacıtkem na libo-volnou zalozku a tım ji zavrıt, zavrıt skupinu zalozek nebo zalozku odebrat ze skupiny. Ze stejne nabıdkymuzete obnovit jednu nebo vsechny zalozky, otevrıt novou zalozku, znovu otevrıt poslednı zavrenouzalozku nebo zobrazit seznam vsech nedavno zavrenych zalozek a znovu otevrıt nektere z nich nebovsechny.“1 Vedle zalozek je ikona pro zobrazenı miniatur zalozek a zpet. Pokud se uzivateli stane, ze ne-chtene zavre zalozku, nenı nic ztraceno. Stacı kliknout na Otevrıt novou zalozku a zde je odkaz na tupredeslou zavrenou. Nedojde ke zcela novemu otevrenı, ale v mıste, kde jsme prestali pracovat. Fungujetak i tlacıtko Zpet atd.

Samotne uzivatelske rozhranı si muze uzivatel snadnym zpusobem prizpusobit. Muze volit rozmıstenıfunkcnıch prvku, prıpadne jake prvky se majı zobrazovat ci nikoliv. Je zde take podpora doinstalacedoplnku. Uzivatelske prizpusobenı by vsak mohlo byt vıce propracovane a mohlo by skytat vetsı moznosti.

Nynı se blıze podıvame na jednotlive ovladacı prvky v hornı casti okna prohlızece (obrazek 2.17).

Obrazek 2.17: Detailnı pohled na hlavnı panel Internet Explorer v8 pod Windows 7.

1. Karta stranky - v teto oblasti se zobrazuje nazev stranky

2. Tlacıtka: Zpet, Vpred - prechod na predchozı/dalsı stranku

3. Oblıbene polozky - v teto oblasti ze zobrazujı ulozene zalozky, ktere je mozne trıdit i do sku-pin/slozek

4. Adresnı radek - radek pro zadanı konkretnı URL adresy1Internet Explorer 8: Rychlejsı a snazsı [online]. 2009 [cit. 2010-10-29]. Dostupne z WWW: <http://www.microsoft.

com/cze/windows/internet-explorer/features>.

26 www.prohlizeceinernetu.cz

Page 29: Průvodce prohlížeči internetu

2.3. INTERNET EXPLORER

5. Ikony domu, informacnı kanaly, tisk.. - prechod na domovskou stranku, tisk stranky atd.

6. Sledovana stranka WebSlice - po kliknutı na tuto polozku se zobrazı nahled na sledovanoustranku + moznost jejıho plneho nactenı (vıce o funkci Webslice v popisu funkcı)

7. Nova karta - tlacıtko pro otevrenı nove karty

8. Sluzba navrhovane weby - doporucı web, ktery by nas mohl zajımat

9. Zıskat vıce doplnku - otevrenı domovske stranky spolecnosti s nabıdkou doplnku pro prohlızec

10. Vyhledavacı moduly - naprıklad Wikipedia (vıce o vyhledavanı v popisu funkcı)

11. Roleta stranky, zabezpecenı, nastroju - rozsırene moznosti zobrazovanı zabezpecenı apod.

12. Rozsırene moznosti a nastavenı

13. Tlacıtka pro nacıtanı - aktualizace a zastavit nacıtanı

Pouzıvanı

Pouzıvanı prohlızece je pomerne snadne a intuitivnı. Ovladanı je realizovano pomocı ikon na hornımpanelu. Ovladat ho lze take pomocı klavesovych zkratek. Nektere prvky jako naprıklad funkce akceleracese ovlada mysı a specialnı ikonky prımo ve strance, coz bude podrobneji popsano v sekci funkce. Abychomotevreli odkaz v nove zalozce, nemusıme klikat pravym tlacıtkem a volit Otevrıt odkaz v nove zalozce.Stacı pouze na odkaz kliknout prostrednım tlacıtkem mysi.

Tabulka nekterych zajımavych klavesovych zkratek:

Prıkaz Klavesova zkratkaOtevrenı noveho okna. Ctrl + NPrepnutı na konkretnı cıslo zalozky Ctrl + n (kdy n je cıslo mezi 1 a

8)Zapnutı ci vypnutı Prehledu zalozek (zobrazenı miniatur) Ctrl + QZvetsit priblızenı (o 10%) Ctrl + +Pridanı retezcu www. na zacatek a .com na konec textu za-daneho na panelu Adresa

Ctrl + Enter

Pridanı aktualnı stranky k oblıbenym polozkam (neboprihlasenı k odberu informacnıho kanalu pri nahledu in-formacnıho kanalu)

Ctrl + D

Tabulka 2.5: Casto pouzıvane klavesove zkratky.

www.prohlizeceinernetu.cz 27

Page 30: Průvodce prohlížeči internetu

KAPITOLA 2. PROHLIZECE

Specialnı funkce

Jako kazdy prohlızec, i Internet Explorer ma sve specialnı funkce. Dale je predstavenı nekolika z nich.

Akceleratory

Pomerne zajımavou funkcı IE8 jsou takzvane akceleratory. Nejlepsım vysvetlenım fungovanı je asikonkretnı prıklad. V textu na webove strance je naprıklad postovnı adresa, u ktere nevıme, kde se nachazı.Zaroven se nam nechce otevırat nove okno se serverem mapy.cz. Lze to vsak provest jinak. Slovo oznacımea zobrazı se vedle nej modra ikonka akceleratoru, na kterou klikneme. Nasledne se zobrazı dodatecnainformace, jaky akcelerator chceme vyuzıt (viz obr. 2.18). Po volbe se nam v miniokne zobrazı mapka snası adresou. Akceleratoru je cela rada. Mezi nejpouzıvanejsı patrı jiz zmınene mapy, slovnık cizıch slovatd.

Obrazek 2.18: Akcelerator mapy.cz v Internet Explorer v8 pod Windows 7.

Konkretnı akceleratory musıme sami jednoduchym zpusobem pridavat. Pokud v nabıdce pozadovanyakcelerator nenı, je dole volba Najıt dalsı akceleratory. Cela operace je dılem nekolika malo kliku.

Kompatibilnı zobrazenı

Muze se stat, ze nalezneme web, ktery je vytvoren a optimalizovan pro starsı verzi prohlızece a pri jehozobrazenı dochazı k nekorektnımu vzhledu, jako naprıklad nespravne zarovnany text. S tımto problememnam muze pomoci ikonka kompatibilnıho zobrazenı na ovladacım panelu. Po jejım stisku se web zobrazıjako v IE7. Funkce je reciprocnı, takze lze opetovnym klikem vse vratit do predchozıho stavu.

V aplikaci take muzeme spravovat seznam webu, ktere se majı automaticky zobrazovat v tomto kompa-tibilnım rezimu. Provadı se to jednoduse pres panel Nastroje a Nastavenı kompatibilnıho zobrazenı.

28 www.prohlizeceinernetu.cz

Page 31: Průvodce prohlížeči internetu

2.3. INTERNET EXPLORER

Prochazenı se sluzbou InPrivate

Spust’te funkci Prochazenı se sluzbou InPrivate a vase aktivity prochazenı, historie a souborycookie nezustanou zachovany. Tım muzete zabranit poskytovatelum weboveho obsahu tretıch stran vesledovanı vasich online aktivit bez vaseho svolenı. Tuto funkci spustıme v zalozce Zabezpecenı volbouProchazet se sluzbou InPrivate.

Navrhovane weby

Navrhovane weby je online sluzba navrzena tak, aby navrhovala jine weby, o ktere byste mohli mıtzajem, na zaklade webu, ktere nejcasteji navstevujete (obrazek 2.19).

Obrazek 2.19: Navrhovane weby v Internet Explorer v8 pod Windows 7.

Vyhledavanı

Soucastı prohlızece je take funkce vyhledavanı webovych stranek a konkretnıch stranek na nejakemserveru (obrazek 2.20. Realizace je takova, ze prohlızec samozrejme obsahuje adresnı panel, kteremu sezde muze rıkat chytry panel adresa. Pri zadanı nekolika znaku v panelu dojde k automatickemu vyhledanıwebu, ktere jsme jiz drıve navstıvili (vyhledava v historii, oblıbenych polozkach a kanalech RSS). Zob-razuje polozky, kde se shoduje s castı adresy webove stranky ci libovolne casti URL adresy. Ze seznamunabızenych stranek muzeme polozky libovolne odstranovat.

Pokud hledate neco na strance Wikipedia, ci jine, urcite nam usnadnı praci panel s vizualnım vy-hledavanım a napovedou pro vyhledavanı, tzv. naseptavacem. Prıslusny panel je umısten standardnevedle adresnıho radku. Prvnım krokem je zaregistrovanı poskytovatele vyhledavanı. Vse probıha pouhymrozkliknutım seznamu poskytovatelu volbou Vyhledat dalsı poskytovatele. V nasem prıpade bychomzvolili prave server Wikipedia. Nynı si zvolıme v panelu pouze, ze chceme vyhledavat na Wikipeidii anapıseme nejake to klıcove slovo. Pod panelem se nam zobrazuje seznam navrhovanych stranek s malouvizualizacı.

Poskytovatelu je opravdu mnoho. Casto pouzıvane jsou naprıklad hledanı v aukcıch, knihkupectvıchmapach atd.

Do pole pro okamzite vyhledavanı bylo take pridano tlacıtko Najıt na strance, ktere umoznuje

www.prohlizeceinernetu.cz 29

Page 32: Průvodce prohlížeči internetu

KAPITOLA 2. PROHLIZECE

vyhledanı textu na aktualnı webove strance.

Obrazek 2.20: Vyhledavanı: poskytovatel v Internet Explorer v8 pod Windows 7.

Sledovanı aktualit

WebSlice je urcita obdoba RSS a slouzı na sledovanı aktualit na webove strance (obrazek 2.21).Muzeme takto sledovat aukce zpravy apod. Pokud stranka podporuje WebSlice, objevı se na hornımpanelu zelena ikona. Pomocı teto ikony si uzivatel prida nabızene WebSlice stranky a vidı je v oblıbenychpolozkach na hlavnım panelu. Pokud se na strance objevı zmena, WebSlice se zvyraznı. Pouhym kliknutımna oblast se zobrazı nahled stranky, dalsım kliknutım se cela stranka nacte. V soucasne dobe vsak Webslicema podporu v pomerne malem poctu stranek. Z ceskych webu to je naprıklad iDnes.cz.

Obrazek 2.21: WebSlice Internet Explorer v8 pod Windows 7.

Prohlızec je dale vybaven klasickou cteckou RSS.

30 www.prohlizeceinernetu.cz

Page 33: Průvodce prohlížeči internetu

2.3. INTERNET EXPLORER

Moznosti rozsırenı

Je nekolik zpusobu, jak tento prohlızec rozsırit. Urcitym zpusobem rozsırenı je instalace akceleratorua pridanı poskytovatele vyhledavanı. Pri volbe vyhledanı techto prvku v prıslusnem panelu je uzivatelpresmerovan na stranku http://www.ieaddons.com/cz.

Dalsım rozsırenı je instalace rozsirujıcıch nastroju klasickym zpusobem. Doplnky jsou tvoreny nezavislea nejsou moc soustredeny na jednom mıste. Prıkladem takovehoto rozsırenı muze byt program IE7Pro,ktery nam umoznı v IE8 ovladanı gesty, spravce stahovanı, kontrolu pravopisu, blokovanı reklamy atd.Pravdou vsak zustava, ze v porovnanı s jinymi prohlızeci jsou moznosti rozsırenı IE8 pomerne chude adoplnku nenı takove mnozstvı.

Zaver

Prohlızec lze doporucit uzivatelum, kterym stacı jakesi standardnı prochazenı webu. Nenı zde takovemnozstvı rozsırenı prohlızece. Avsak oproti predchozım verzım doslo k pomerne vyraznemu posunu analezneme zde i velice zajımave funkce, ktere vyuzijı jak zacatecnıci, tak pokrocilı a narocnejsı uzivatele.Srovnanı kladu a zaporu je v tabulce 2.6.

Jak jiz bylo v uvodu zmıneno, v soucasnosti je jiz ke stazenı beta verze Internet Explorer 9. Tatonova verze prinası nektera vylepsenı, nektera jsou vsak i na skodu. Mezi kladne vlastnostı jiste muzemezaradit vyssı rychlost, prehlednost, spravu zalozek, lepsı podpora standardu, pretahovanı panelu mimookno prohlızece, download manazer. Na druhou stranu prinası nektera negativa jako odstranenı nahledupanelu, spatne zobrazenı nekterych stranek, nema podporu ve Windows XP. Vıce se tato analyza IE9venovat nebude. Stale se totiz jedna o beta verzi a je predcasne ji hodnotit, jako plnohodnotny prohlızec.

PRO PROTIVysoka podpora ze strany tvurcu webu Male moznosti rozsırenıPrehledne uzivatelske rozhranı Absence volby vzhleduSnadne ovladanı Absence download manageruPomerne vysoka bezpecnost Nemoznost zobrazenı dvou webu v jednom

okne zaroven

Tabulka 2.6: Zhodnocenı prohlızece Internet Explorer

www.prohlizeceinernetu.cz 31

Page 34: Průvodce prohlížeči internetu

KAPITOLA 2. PROHLIZECE

2.4

OperaFilip Franek

Uvod

Internetovy prohlızec Opera je vyvıjen norskou spolecnostı Opera Software. Jedna se o prohlızec svelkym mnozstvım funkcı a pomerne dlouhou historiı. I presto se jeste masivne neprosadil a nema takvelky podıl na trhu internetovych prohlızecu. V soucasnosti se udava hodnota 2,4% zastoupenı na trhuprohlızecu. Verejnost se shoduje, ze se jedna o vyspely prohlızec s mnoha funkcemi, nicmene doplatil nanektera chybna rozhodnutı v minulosti a horsı marketing.

Historie Opery se zacala psat v roce 1994, kdy zacal vyzkumny projekt v norske spolecnosti Telenor.Dalsım milnıkem byl rok 2000, kdy vysla Opera 4.0 s novym jadrem, ktere melo Operu rozsırit na dalsıoperacnı systemy a mobilnı platformy. Jelikoz vyvoj musel byt z neceho financovan, byly v Opere zobra-zeny reklamnı bannery spolecnostı, ktere sponzorovaly Operu. Od verze 8.5 byla reklama odstranena ahlavnım sponzorem spolecnosti se stala spolecnost Google, ktera s Operou uzavrela smlouvu na nastavenıGoogle jako vychozıho vyhledavace.

Soucasne s vyvojem prohlızece pro platformu PC se Opera zabyvala vyvojem pro temer vsechnymobilnı platformy. Na mobilnıch platformach se Opere vede mnohem lepe, nez na stolnıch pocıtacıch.Jednak proto, ze vystihla trend internetu na mobilnıch telefonech a zacala nabızet naprıklad sluzbukomprimace prenasenych dat, ktera v dobe, kdy se pouzıvala technologie GPRS s platbou za objem dat,byla necım naprosto jedinecnym.

Zaroven se Opera prosadila na mene rozsırene platformy, jako naprıklad Nintendo Wii, nebo do set-topboxu digitalnıch televizı.

V soucasne dobe je Opera uvolnena ve verzi 10.62, ktera je poslednım vyvojovym stupnem. Odostatnıch prohlızecu se odlisuje hlavne tım, ze jiz v zakladu ma mnoho funkcı, sluzeb a nastavenı. Toma sva pro a proti. Zacatecnıkovi se muze zdat prohlızec zbytecne slozity, naopak pokrocily uzivatelocenı tuto komplexnost.

Ta spocıva v tom, ze v zakladu Opera obsahuje naprıklad e-mailovy klient, torrentovy klient, vlastnıserver, synchronizaci, turbo rezim atd. Soucastı jsou i prakticke funkce jako je automaticka aktualizaceprohlızece, nebo zatım jeste malo rozsırena moznost geolokace.

O tom, ktere funkce jsou v zakladu, bude pojednano v casti Specialnı funkce a o rozsırenıch v castiMoznosti rozsırenı.

Z hlediska technickych prostredku se Opera prezentuje jako svizny prohlızec, ktery je schopny rychlevykreslovat, rychle reagovat, ale vetsinou na ukor vıce vyuziteho mısta v operacnı pameti.

32 www.prohlizeceinernetu.cz

Page 35: Průvodce prohlížeči internetu

2.4. OPERA

Uzivatelske rozhranı

Uzivatelske rozhranı v nejnovejsıch verzıch doznalo lehkych zmen.

Po otevrenı Opery uzivatel vidı bud’ domovskou stranku, nebo takzvany Speed Dial (obrazek 2.22),coz jsou jakesi zmensene nahledy stranek, ktere si uzivatel prednastavı. Pocet stranek se da nastavit vevelikostech od 2 × 2 az po 5 × 5. Nespornou vyhodu ma tato funkce v tom, ze casto navstevovane strankyjsou temer hned prıstupne a eliminuje se tak potreba zalozek v nejake hornı liste, ktera v konecnemdusledku zmensuje plochu prohlızene webove stranky.

Obrazek 2.22: Zakladnı zobrazenı Speed Dial.

Veskere nabıdky a nastavenı jsou schovana pod tlacıtkem Menu, umıstenem v levem hornım rohu.I tady je patrna snaha o maximalnı zvetsenı efektivnı plochy. Pod tlacıtkem menu je adresnı radek avyhledavacı polıcko.

U Opery se od verze 10.50 objevuje integrace rozhranı Aero ve Windows. Dıky tomu vynikne efektpruhlednosti a mohou byt pouzity i zive nahledy otevrenych zalozek.

Ovladacı prvky, pomocı kterych pracujeme s prohlızecem, muzeme videt na obrazku 2.23.

www.prohlizeceinernetu.cz 33

Page 36: Průvodce prohlížeči internetu

KAPITOLA 2. PROHLIZECE

Obrazek 2.23: Hlavnı panel prohlızece.

1. Tlacıtko Menu

2. Otevrena zalozka v pozadı

3. Aktualnı zalozka

4. Postrannı panel nastroju

5. Adresnı radek

6. Vyhledavacı pole

7. Seznam zavrenych zalozek

8. Ovladanı okna prohlızece

Uzivatelske rozhranı je pomerne variabilnı a umoznuje menit polohy ovladacıch prvku, pridavat vlastnıpolozky nebo pridavat vlastnı listy. Zaroven je zde moznost upravy grafickeho tematu podle preferencıuzivatele (obrazek 2.24).

Obrazek 2.24: Zive nahledy zalozek.

Dnes je jiz samozrejmostı kompletnı ceska lokalizace prohlızece. Celkove je Opera lokalizovana do 44svetovych jazyku.

Nabıdka nastavenı prohlızece nabızı mnoho moznostı. I presto zustava prehledna.

Pouzıvanı

Pouzıvanı Opery je velmi intuitivnı a po chvıli se s nım szije i zacınajıcı uzivatel. Vyvojari udelalivse pro to, aby ovladanı bylo vıcemene obdobne jako v ostatnıch prohlızecıch. Presto vsak zaradili do

34 www.prohlizeceinernetu.cz

Page 37: Průvodce prohlížeči internetu

2.4. OPERA

programu nekolik vychytavek, ktere dokazou prohlızenı internetu zprıjemnit a zrychlit. K jejich nastavenıse dostaneme pomocı Nastroje → Nastavenı a zobrazı se nam obrazovka stejna jako na obrazku 2.25.Zde muzeme upravovat nastavenı prohlızece.

Obrazek 2.25: Nastavenı prohlızece.

Prvnım vylepsenım jsou Mouse Gestures. Po aktivovanı teto volby se pouhym tahem mysı v ploseprohlızece muze uzivatel pohybovat naprıklad v historii prohlednutych stranek bez nutnosti neustale klikatna tlacıtka Zpet a Vpred. Jakmile se clovek tyto tahy mysı naucı je schopen usetrit mnoho casu.

Pokud se nekomu nechce delat tahy mysı po obrazovce, existuje jeste dalsı cesta. Stacı podrzet pravetlacıtko mysi a zmacknout leve, coz zpusobı prechod na minulou stranku. Opacnym gestem se prejdevpred.

V dnesnı dobe, kdy ma kazdy mnoho internetovych uctu a mnoho prihlasovacıch udaju, prijde vhodsprava hesel. Pri prvnım vyplnenı prihlasovacıch udaju do jakekoliv webove sluzby se prohlızec zepta,jestli se zadane udaje majı ulozit. Pokud ano, pridajı se do databaze a pri prıstı navsteve stranky sepo stisknutı klavesove zkratky Ctrl + Enter samy vyplnı. To dokaze uzivateli usetrit mnoho casu.Vsechna hesla samozrejme mohou byt chranena takzvanym hlavnım heslem, aby nedoslo k jejich zneuzitı.

Vyvojari Opery nezapomneli ani na spravu citlivych udaju. Obvykle se vse, co uzivatel ucinı, vprohlızeci zaznamena. Naprıklad do seznamu navstıvenych adres, ukladanı cookies z navstıvene strankyatd. Pokud uzivatel dopredu vı, ze za sebou nechce zanechat zadnou stopu, pouzije takzvany Soukromylist. V tom je umozneno anonymne prochazet web s tım, ze na pocıtaci po jeho zavrenı nezustanou zadnestopy. Pokud si to uzivatel uvedomı pozde a prece chce smazat dukazy, vyuzije funkci Vymazat soukroma

www.prohlizeceinernetu.cz 35

Page 38: Průvodce prohlížeči internetu

KAPITOLA 2. PROHLIZECE

data. Zde si muze nastavit, co vsechno se ma vymazat, a potvrdı.

Pouzitı prohlızece muze usnadnit take blokovanı obsahu. Vsichni dobre vıme, ze na vsech strankachse vyskytuje obsah, ktery je naprosto nepodstatny. Na nekterych strankach vıce nez na jinych. Stejnetak jsou stranky, na kterych neustale vyskakujı okna s reklamou nebo nejakymi dotaznıky. Pokud se totostane jednou, da se to jeste vydrzet. Pokud se to ale deje s zeleznou pravidelnostı, i ten nejvetsı klid’aszacne ztracet nervy.

Dıky pouzitı Content Blockeru dokazeme tomuto predejıt. Uzivatel si muze nastavit, ze nechcevidet naprıklad obrazky nebo obsah ve Flashi a ty se mu zablokujı.

Obdobne funguje PopUp Blocker, ktery ma za ukol pozavırat automaticky otevırana okna s rekla-mou.

U Opery se hodne dbalo na pouzitelnost a prıstupnost. To znamena, aby byla ovladatelna na ruznychplatformach a ruznymi uzivateli. Prohlızec jde naprıklad plne ovladat pomocı klavesnice bez pouzitımysi. Stejne tak je prizpusoben handicapovanym uzivatelum, kterı mohou menit zobrazenı stranek. Odjednoducheho zvetsenı, pres zmenu fontu, barev a kontrastu.

Prıkaz Klavesova zkratkaNova zalozka Ctrl + TZavrenı zalozky Ctrl + WZnovunactenı stranky Ctrl + RZmena zalozky Ctrl + TabNajıt Ctrl + FVyplnenı hesla Ctrl + EnterPridanı oblıbene stranky Ctrl + DDopredu v historii Ctrl + →Dozadu v historii Ctrl + ←

Tabulka 2.7: Casto pouzıvane klavesove zkratky.

Specialnı funkce

Synchronizace

Jedna se o funkci, ktera dokaze synchronizovat data mezi ruznymi prohlızeci. Uzivatel si vytvorı ucet,pod kterym se v Opere prihlası a vybere, co chce synchronizovat. Ma na vyber naprıklad zalozky, osobnılistu, rychly prıstup, poznamky atd. Tato data jsou ulozena na serveru a aktualizovana pri kazde uprave.Dıky tomu, kdyz se uzivatel prihlası v Opere na jinem pocıtaci, nebo dokonce mobilnım telefonu, okamzitevidı vsechna data, ktera ma i na svem hlavnım pocıtaci.

Opera Turbo

Jedna se o sluzbu, ktera byla puvodne zavedena v Opere pro mobilnı telefony. Ukolem teto funkce jeurychlit prochazenı internetu a zmensit objem prenesenych dat. Toho se dosahne tak, ze server Opery

36 www.prohlizeceinernetu.cz

Page 39: Průvodce prohlížeči internetu

2.4. OPERA

slouzı jako proxy server, ktery pozadovana data predzpracuje a zmensı. Udava se, ze velikost takto upra-vene stranky se muze zmensit az o 80%. To vyuzijı uzivatele s velmi malou rychlostı pripojenı, nebo ti,kterı platı za objem prenesenych dat.

Opera Unite

Dokaze nahradit domacı server. Pouzıva se naprıklad pro sdılenı multimedialnıho obsahu, jako jsouvidea, fotografie a jakekoliv jine soubory. Pokud je Opera spustena na hlavnım pocıtaci a je povolenosdılenı, tak se odkudkoliv mohu k tomuto serveru prihlasit a mıt dostupna nasdılena data.

Torrent Klient

Dnes je tato technologie na ustupu, nicmene pro stahovanı obsahu z torrentu nenı potreba specialnıprogram, ale stacı pouzıt pouze Operu, ktera se o vse postara.

Opera Mail

E-mailovy klient, ktery je prımo soucastı prohlızece. Podporuje standardnı protokoly POP3 a IMAP.Dokonce lze pouzıt i jako RSS ctecka. Klient ma jen nejdulezitejsı nastavenı a nemuze se rovnat s profe-sionalnımi resenımi, jako je naprıklad Microsoft Outlook. Nicmene jako bezplatna alternativa pro zakladnıpraci s elektronickou postou je naprosto dostacujıcı.

Phishing, Malware protection

Jedna se o volby, ktere jsou standardne zapnuty. Prohlızec overuje prochazene webove stranky, oprotiseznamu zakazanych nebo podezrelych stranek. Vyhodu to ma naprıklad pro internetove zacatecnıky,kterı netusı, co vsechno se na internetu skryva. Tyto funkce majı zabranit naprıklad zavirovanı pocıtace,prıpadne ukradnutı prıstupovych hesel k internetovym uctum uzivatele.

Hlasove ovladanı

Funkce, ktera usnadnuje ovladanı weboveho prohlızece pro handicapovane uzivatele.

Moznosti rozsırenı

Rozsırenı funkcnosti prohlızece je mozne pomocı specialnıch doplnku zvanych Widgety. Jedna se ojednoduche aplikace, ktere se spoustı prımo z prohlızece.

Widgety se dajı pridat rovnou v menu prohlızece, nebo po navsteve adresy http://widgets.opera.com, kde jsou vsechny oficialnı doplnky uvedeny, serazeny do kategoriı a ohodnoceny.

V nasledujıcı casti jsou uvedeny nektere z nejstahovanejsıch doplnku.

Analog Clock

Nejstahovanejsım doplnkem je jednoduchy programek, jehoz jedinym ucelem je zobrazovat aktualnıcas.

SimAquarium

Dalsı je hra, oznacovana jako simulator akvaria. Hrac kupuje a prodava rybicky, kupuje kamınky arostliny do akvaria.

www.prohlizeceinernetu.cz 37

Page 40: Průvodce prohlížeči internetu

KAPITOLA 2. PROHLIZECE

Touchthesky

Doplnek zobrazuje aktualnı pocası pro prednastavenou oblast.

Z prehledu nejstahovanejsıch doplnku je jasne, ze se nejedna o nejake masivnı zmeny v prohlızeci,ale o jednoducha rozsırenı, ktera majı uzivatelum poskytnout zakladnı informace nebo umoznı si zkratitdlouhou chvıli.

Zaver

Opera se prezentuje jako komplexnı prohlızec s velkym mnozstvım uzitecnych funkcı a doplnku. Ipresto je schopna zachovat si sviznost ovladanı a prizpusobit se potrebam kazdeho uzivatele.

Prave jejı komplexnost je ale take nejvetsı brzdou jejıho rozmachu, protoze stale existuje mnohouzivatelu, kterı dajı prednost jednoduchemu prohlızeci s minimem funkcı.

Nicmene pro pokrocileho uzivatele je Opera vybornou volbou a bude s jejım pouzıvanım urcite spo-kojen. V tabulce 2.8 jsou zobrazeny vyhody a nevyhody tohoto prohlızece.

PRO PROTIKomplexnost Mala rozsiritelnostRychlost Zbytecna slozitost pro zacatecnıkyMoznosti nastavenı Vıce mısta v operacnı pameti

Tabulka 2.8: Zhodnocenı prohlızece Opera

38 www.prohlizeceinernetu.cz

Page 41: Průvodce prohlížeči internetu

2.5. OSTATNI WEBOVE PROHLIZECE

2.5

Ostatnı webove prohlızecePetr Sanek

Vyse zkoumane prohlızece samozrejme nejsou veskerymi alternativami, jez muzeme zvolit. Pro uplnostpublikace si zbezne popıseme nektere dalsı moznosti. Existuje mnoho dalsıch prohlızecu, ktere, ac s nızkympoctem uzivatelu, mohou byt dıky svym velice specifickym funkcım a vlastnostem vhodnymi pomocnıkyprave pro vas. A to navzdory faktu, ze krome Safari majı dohromady vsechny prohlızece popisovane v tetokapitole mene jak 1 procentnı zastoupenı na trhu. Z duvodu jejich mene casteho uzıvanı a zamerenı naminoritnıho zakaznıka budou popisy jen velice strucne. Vsechny analyzovane prohlızece jsou v soucasnedobe aktivne vyvıjeny a podporujı modernı standardy, ktere byste mohli potrebovat. Pro uplnost budoupopsany take prohlızece bezıcı na mene pouzıvanych operacnıch systemech Mac OS X a Linux.

Safari

Tento prohlızec uchvatil svet Macku v roce 2003 a na tomto operacnım systemu se stal tak popularnım,ze pro nej Microsoft zastavil vyvoj Internet Exploreru. Uz delsı dobu je pouzıvan jako vychozı prohlızecpro Macky. Safari je od verze 3 z roku 2007 vytvaren i pro MS Windows. Zameruje se hlavne na klasickou

Obrazek 2.26: Prohlızec Safari.

www.prohlizeceinernetu.cz 39

Page 42: Průvodce prohlížeči internetu

KAPITOLA 2. PROHLIZECE

mackovskou elegantnost a v poslednı dobe lidmi stale vıce uprednostnovanou rychlost. Vyhodou je takemoznost rychle redukce rozhranı na minimalnı pocet prvku, coz je vhodne zejmena pro pocıtace s mensımimonitory. Zajımavou vlastnostı Safari je jeho ukladanı veskerych textu ze vsech stranek, co jste navstıvili.Toto vam umoznı snadno a rychle najıt stranku z historie se znalostı treba jen jedineho slova z onestranky. Toto se vsak muze po case stat zatezı pro disky mensıch kapacit u starsıch pocıtacu. Se svym 5procentnım zastoupenım na trhu patrı mezi 4. nejuzıvanejsı prohlızec.

Se svym 5 procentnım zastoupenım na trhu patrı mezi 4. nejuzıvanejsı prohlızec.

Stazenı z: http://www.apple.com/safari/download (aktualnı verze: Safari 5.0.2)

Flock

Obrazek 2.27: Prohlızec Flock.

Flock se oznacuje za tzv. socialnı prohlızec a to kvuli jeho zamerenı na socialnı media. Tento prohlızecje zalozen na Mozille a tudız muze pouzıvat mnoho jeho pluginu. Jiz v zakladu v nem ale najdete mnohoutilit, ktere urychlı vasi komunikaci se socialnımi servery jako naprıklad lista shrnujıcı nove zpravy zYoutubu, Facebooku, Twitteru a dalsıch nebo sdılenı webovych zalozek. Pokud jsou tedy socialnı mediahlavnı vec, jez na internetu hledate, Flock by pro vas mohl byt tou spravnou alternativou, se kterouusetrıte cas, mısto na disku i pamet’ sveho pocıtace. Jsou dostupne verze pro Mac OS X, Windows iLinux.

Stazenı z: http://www.flock.com (aktualnı verze: Flock v2.6)

40 www.prohlizeceinernetu.cz

Page 43: Průvodce prohlížeči internetu

2.5. OSTATNI WEBOVE PROHLIZECE

Camino

Jediny prohlızec v nasem souhrnu urcen pouze pro Mac je Camino. Vypada podobne jako Safari aje navrzen pro rychlost a intuitivnost. Na rozdıl od Safari neprebıra tolik vecı z Firefoxu a dıky svejednoduchosti je znatelne stabilnejsı. Jeho prılisna jednoduchost a nedostatecna moznost nastavenı urcitenebude mnoha ”technokratictejsım“ uzivatelum vyhovovat. Pokud chcete jen surfovat, je Camino tenspravny maly a jednoduchy pomocnık.

Stazenı z: http://caminobrowser.org (aktualnı verze: Camino 2.0.4)

Obrazek 2.28: Prohlızec Camino.

www.prohlizeceinernetu.cz 41

Page 44: Průvodce prohlížeči internetu

KAPITOLA 2. PROHLIZECE

Maxthon

Pokud nenı skromne Camino nic co byste hledali, mozna bude naslapany Maxthon neco pro vas.Tento prohlızec v sobe kombinuje vetsinu funkcı konkurencnıch prohlızecu a pridava take mnoho svychvlastnıch. Zmınım jen nekolik, jako naprıklad funkce pro prirazenı URL adresy na klavesu, funkce prorychle vyplnovanı formularu nebo CPU saver, jez snızı procesorove vytızenı Maxthonem na minimum.Dıky svym nescetnym funkcım je interface prohlızece se svymi mnohymi listami znacne preplnen. Vzhledale muze byt personalizovan a tım znacne zredukovana jeho preplnenost. Co se nastavovanı funkcionalittyce, je ho zde taky mnoho a tudız si muzete nastavit opravdu temer vse. Maxthon bezı pouze podWindows.

Stazenı z: http://www.maxthon.com/download.htm (aktualnı verze: Maxthon 2.5.15)

Obrazek 2.29: Prohlızec Maxthon.

42 www.prohlizeceinernetu.cz

Page 45: Průvodce prohlížeči internetu

2.5. OSTATNI WEBOVE PROHLIZECE

Konqueror

Konqueror je webovy prohlızec, ale take spravce souboru nebo FTP klient integrovany do prostredıKDE, vyuzıvane hlavne Linuxem. V dnesnı dobe uz je pri trose prace mozne jej pouzıt i na Windows aMac OS X. Jeho hlavnı devizou je jeho velka prizpusobitelnost a pod Linuxem take universalnost.

Stazenı z: http://www.konqueror.org/download (aktualnı verze: Konqueror 4.4.1)

Obrazek 2.30: Prohlızec Konqueror.

www.prohlizeceinernetu.cz 43

Page 46: Průvodce prohlížeči internetu

KAPITOLA 2. PROHLIZECE

Amaya

Na zaver si predstavıme prohlızec, ktery v sobe kombinuje take funkce weboveho editoru a uzivateletedy mohou krome surfovanı svuj web prımo upravovat. Amaya nasleduje puvodnı vizi webu jako mıstopro spolupraci a neomezuje se pouze na jednostranne publikovanı informacı. Editor podporuje HTML,CSS, ale take XML a dıky jeho dlouholetemu vyvoji a zkusenostem programatoru je prace s nım veliceintuitivnı a rychla. Pokud tedy jednou za cas potrebujete editovat svuj web a hledate jednoduchy nastroj,kterym muzete web rovnou i prohlızet, muze byt prave Amaya vhodna volba. Tento prohlızec bezı podWindows, Mac OS X i Linuxem.

Stazenı z: http://www.w3.org/Amaya/User/BinDist.html (aktualnı verze: Amaya 11.3.1)

Obrazek 2.31: Prohlızec Amaya.

44 www.prohlizeceinernetu.cz

Page 47: Průvodce prohlížeči internetu

3 Vykonnostnı testy prohlızecuAutor: Emil Davtyan

V teto casti postavıme nase analyzovane prohlızece vedle sebe v jednotlivych vykonnostnıch testech,ktere objektivne zobrazı schopnosti porovnavaneho prohlızece. Na zaklade zdejsıch testu pozname, kteryprohlızec nabızı nejvıce moznostı pro weboveho vyvojare. Dıky nimz muze vyvojar vytvorit modernı,dynamicke stranky, aniz by se omezoval schopnostmi prohlızece zobrazit dane stranky. Dale zde takezmerıme rychlost prohlızece v zobrazovanı ruznych stranek a vyuzitı systemovych prostredku ke svecinnosti.

Pro lepsı srovnatelnost budeme testovat vzdy aktualne nejnovejsı verze prohlızecu vc. beta verzı.

Testovacı sestava

• Notebook s OS Windows 7 Professional 64 bit

• Procesor Intel ® Core™ 2 Duo SU9400 (1,4 GHz)

• Graficka karta ATI Mobility Radeon ™ HD 4330

• 4GB RAM

Verze testovanych prohlızecu

• Internet Explorer 9.0.7930.16406

• Firefox 4.0 beta 6

• Google Chrome 8.0.555.0

• Opera 10.63

Page 48: Průvodce prohlížeči internetu

KAPITOLA 3. VYKONNOSTNI TESTY PROHLIZECU

Test rychlosti JavaScriptu

V teto casti jsme merili rychlost JavaScriptoveho jadra jednotlivych prohlızecu pomoci popularnıhosrovnavacıho testu SunSpider. Tento test nam rıka, jak rychle je jadro prohlızece plnicı prıkazy psanev JavaScriptu (jenz se vyskytuje snad ve vsech modernıch strankach nevyjımaje mapy.cz, google.com,facebook.com atd.). Cım rychlejsı jadro, tim rychleji se nacte stranka pouzıvajicı javascript a zarovenrychlejsı reakce pri vyuzıvanı stranky (obrazek 3.1).

Obrazek 3.1: Graf udava rychlost vypoctu dane ulohy a tedy cım mene tım lepe.

Test CSS 3

V teto casti jsme provedli test podpory zobrazenı nove verze kaskadovych stylu (CSS 3). Pomocıkaskadovych stylu webovy vyvojari urcujı vzhled webove stranky, nova verze jiz umoznuje mnoho novychnastavenı, jako napr. prechody barev, vlastnı fonty a mnoho dalsıch novinek. Tyto moznosti nebudouvyuzıvany, dokud je vetsina prohlızecu nebude podporovat, nastestı veskere testovane prohlızece testzvladly na 100%, z toho duvodu lze v budoucnu ocekavat mnoho stranek vyuzıvajicı tuto technologii.Srovnavacı graf by zde poztracel smysl.

Test byl proveden pomoci stranek http://www.css3.info/selectors-test.

46 www.prohlizeceinernetu.cz

Page 49: Průvodce prohlížeči internetu

Test Acid3

Benchmark Acid3 testuje spravnost zobrazenı prohlızece nekterych vybranych elementu dle webovychstandardu, testuje ruzne specifikace prohlızece (mj. DOM, JavaScript, CSS3 ci SVG). Test zvladly Operaa Google Chrome na 100% a pozadu nezustaly ani IE s 95% a Firefox s 97% (obrazek 3.2). Z vysledkuplyne, ze vsechny testovane prohlızece se jiz snazı drzet webovych standardu, coz je dobra zprava prouzivatele, kdy jejich oblıbene stranky by mely vypadat ve vsech prohlızecıch v podstate stejne. Dale nazaklade tohoto testu, lze o vsech testovanych prohlızecıch rıci, ze podporujı vetsinu novych standardu,ktere davajı vıce moznosti webovym vyvojarum k vytvorenı intuitivnıch webovych stranek (napr. podporaSVG znacı moznost vyuzitı vektorove grafiky, jenz zoomovanı bez ztraty kvality obrazku, jedna z vyhodCSS3 je moznost zobrazenı jakychkoliv fontu, aniz by uzivatel je mel v systemu nainstalovane apod.).

Webove stranky testu: http://acid3.acidtests.org

Obrazek 3.2: Test Acid3.

Rychlost nactenı webove stranky

V teto casti jsme zmerily prumernou dobu nactenı webove stranky v jednotlivych prohlızecıch (obrazek3.3). Tento test by mel byt pro uzivatele nejpraktictejsı, jelikoz merı realnou schopnost zobrazit celouwebovou stranku a nikoliv teoretickou schopnost prohlızece.

Jelikoz nenı v nasich silach zmerit prumernou rychlost veskerych webovych stranek na internetu,rozhodly jsme nase testovanı omezit na 5 nejobvyklejsıch stranek. Konkretne www.vse.cz, www.seznam.cz, www.moviezone.cz, www.youtube.com a www.google.cz/#q=vse.

Test byl proveden pomoci stranek http://www.webwait.com a http://www.numion.com/stopwatch.

www.prohlizeceinernetu.cz 47

Page 50: Průvodce prohlížeči internetu

KAPITOLA 3. VYKONNOSTNI TESTY PROHLIZECU

Obrazek 3.3: Vzdy se merilo v jednu dobu jen 1 prohlızec a 1 stranka, s tım, ze vysledny udaj je prumerempeti zmerenych hodnot.

Podpora HTML 5 jednotlivymi prohlızeci

V tomto testu se na zaklade stranky http://html5test.com testovalo podpora noveho (byt’ staleneschvaleneho) standardu HTML 5. Jiz v dnesnı dobe lze prehravat videa na youtube.com bez nutnostiinstalovace flash pluginu, ciste pomoci html 5 technologie, s rustem podpory prohlızecu teto technologie,da se ocekavat nove a nove sluzby, ktere usnadni a zefektivnı pouzıvanı internetu uzivatelum.

Prohlızec jenz podporuje nejvıce HTML 5 elementu (tedy nejvıce novych funkcı, ktere HTML 5 prinası)a jinych funkcı spojene s HTML 5 dostalo nejvıce bodu, maximum je 300 bodu. Z testu lze usoudit, zeIE 9 ma stale jiste mezery v implementaci novych funkcı nabızenych specifikacı HTML 5 (obrazek 3.4).

48 www.prohlizeceinernetu.cz

Page 51: Průvodce prohlížeči internetu

Obrazek 3.4: Podpora HTML 5 jednotlivymi prohlızeci.

Vyuzitı operacnı pameti

V teto casti jsme se pokusily zmerit vyuzitı operacnı pameti jednotlivymi prohlızeci. Merenı probehlopo nekolika minutach zapnutı vzdy jednoho prohlızece jenz mel otevrenych 5 zalozek (www.vse.cz,www.seznam.cz, www.moviezone.cz, www.youtube.com a www.google.cz/#q=vse). Cım mene alokovanepameti prohlızecem, tım vıce mısta zbude pro ostatnı programy a tedy i lepe. Srovnanı jednotlivychprohlızecu pri tomto merenı muzeme videt na obrazku 3.5.

Obrazek 3.5: Vyuzitı operacnı pameti.

www.prohlizeceinernetu.cz 49

Page 52: Průvodce prohlížeči internetu

KAPITOLA 3. VYKONNOSTNI TESTY PROHLIZECU

Velikost listy jednotlivych prohlızecu

V teto casti jsme se rozhodly spocıtat pixely, ktere si vezme prohlızec pro svou nabıdku (tj. zobrazenıokrajovych list) a zbytek displeje tedy zustava pro zobrazenı stranky. Verıme, ze toto srovnanı muze bytvodıtkem k vyberu prohlızece, obzvlaste pro majitele netbooku ci tabletu.

Graf zobrazuje pocet pixelu (zobrazovacıch bodu), ktere ukousnu prohlızece pri standardnım rezimuzobrazenı (obrazek 3.6). Bylo mereno od nejvyssıho bodu pres adresnı radek az k pocatku prvnıho pixeluzobrazene stranky.

Obrazek 3.6: Velikost listy jednotlivych prohlızecu.

Celkovy verdikt

Jak jiz z grafu vyplynulo v testech se nejvıce darilo nejnovejsı verzi prohlızece od spolecnosti Google.Ale je zde potreba zmınit, ze ani ostatnı prohlızece si nevedly vubec spatne. Internet Explorer ve svenove verzi 9.0 (jenz je v dobe testovanı stale beta) jiz velmi zdatne konkuruje i v testech, ve kterychv minulych verzıch byl uplnym outsiderem. Vetsina vykonnostnıch rozdılu jsou v radach milisekund cijen nepatrne a tedy nezbyva nez uzivateli doporucit, aby se rozhodlo spıse dle funkcı a intuitivnostijednotlivych prohlızecu oproti zmerenym hodnotam v milisekundach ci v rozdılech jen nekolika procent.

50 www.prohlizeceinernetu.cz

Page 53: Průvodce prohlížeči internetu

4 Zaver

Na tomto mıste bychom radi ve zkratce shrnuli soucasnou nabıdku webovych prohlızecu, ktere jsoupredmetem teto publikace. I zde by nebylo od veci pripomenout, ze nelze jednoznacne urcit, ktery zprohlızecu je nejlepsı. Zatımco nekomu se muze s jednım prohlızecem pracovat velmi rychle a pohodlne,druhy se v nem bude ztracet. V poslednı rade vzdy zalezı na znalostech, pozadavcıch, narocıch a prefe-rencıch uzivatelu. Prohlızece, resp. prace s nimi, se od sebe zasadne nelisı. Rozdıly muzeme spatrit kromegrafickeho rozhranı a rozmıstenı ovladacıch prvku predevsım v moznostech prizpusobenı, nastavenı cinabıdce funkcı.

Rozhodujıcı kriteria pri vyberu prohlızece jsou jednoznacne uzivatelske rozhranı (prehlednost, snad-nost a rychlost ovladanı), s tım souvisejıcı prizpusobitelnost (presunovanı, vypınanı a zapınanı ovladacıchprvku, list a panelu, skiny, barvy) a mnozstvı funkcı, ktere je mozne v prohlızeci pouzıvat. U funkcı hra-jou roli predevsım dve veci. Za prve dostupnost v zakladnı instalaci. Pro lecktereho uzivatele je rozhodneprıjemnejsı nainstalovat program jiz se vsemi funkcemi, ktere ke sve praci vyuzıva, nez zdlouhave vy-hledavat a instalovat doplnky s prıslusnou funkcionalitou. A za druhe, u prohlızece nenı rozhodujıcı jento, zda poskytuje danou funkci, ale predevsım jak jı poskytuje. Jak je zasazena do uzivatelskeho prostredı,jak s nı lze manipulovat, jake jsou moznosti nastavenı ci snadnost a rychlost pouzitı. Ze ne vzdy je stejnafunkce implementovana stejne, nam ukazal naprıklad rezim anonymnıho prohlızenı. Nemene dulezite, aletake neprılis viditelne, je pak ”zazemı“ prohlızece, tj. jeho podpora ze strany vyrobce. Maloktery uzivatelsi ale bude vybırat prohlızec podle toho, jak casto je aktualizovany, jak velka je nabıdka doplnku nebojak je bezpecny. Uplne zapomenout by se nemelo ani na rychlost prohlızecu. Jak ukazaly nase testy, ma-joritnı prohlızece se lisı po strance vykonnosti jen minimalne. Tomuto kriteriu by mel nicmene venovatvetsı pozornost uzivatel, ktery disponuje starsım, ne prılis vykonnym pocıtacem, a je zvykly prohlızet siwebove stranky ve vıce panelech, resp. oknech.

Rozmanitost prohlızecu je dana rozmanitostı samotnych uzivatelu. Proc neexistuje univerzalnıprohlızec, ktery by hned po instalaci uspokojil pozadavky vsech skupin uzivatelu? Univerzalnı (nebo-li idealnı) prohlızec je takovy, ktery splnı ty nejvyssı naroky zkusenych uzivatelu a zaroven je prehlednya lehce ovladatelny pro zacatecnıky. Jinak receno, uzivatelske prostredı by melo byt v takovem prohlızecimaximalne jednoduche a prehledne a soucasne by mela byt splnena podmınka, ze pokrocile funkce inte-grovane v prohlızeci budou snadno a rychle prıstupne. Prave tyto dve podmınky jsou ale protichudne avysledny prohlızec je vzdy urcitym kompromisem mezi obemi. Nekdy smeruje vıce k jedne, nekdy vıce kdruhe podmınce. A v neposlednı rade je mozne tento vzajemny pomer menit pomocı vlastnıho nastavenıa prizpusobenı; u nekterych prohlızecu vıce, u nekterych mene, u nekterych temer vubec.

Dnesnı uzivatele tak majı na vyber z pomerne rozmanite nabıdky prohlızecu. Prohlızece, ktere Vamumoznı prekopat temer cele uzivatelske prostredı, rozsırit funkcionalitu o desıtky novych funkcı, nastavitvse od soukromı, bezpecnost az po praci se soubory nebo ovladat prohlızec pomocı sotisfikovanych metod.Verıme, ze Vam tento pruvodce pomohl zvysit efektivitu a komfort pri kazdodennım surfovanı neboalespon rozsıril znalosti o internetovych prohlızecıch.

Page 54: Průvodce prohlížeči internetu
Page 55: Průvodce prohlížeči internetu

A Srovnavacı tabulkaAutor: Petr Sanek

Tabulka A.1 na nasledujıcı strane obsahuje zakladnı vlastnosti a funkce vsech majoritnıch prohlızecu.Uzivatel si tak muze snadno a prehledne porovnat jednotlive prohlızece.

Page 56: Průvodce prohlížeči internetu

PRILOHA A. SROVNAVACI TABULKA

Funkce/vlastnostM

ozillaF

irefox3.6

Google

Chrom

e7

Opera

10.6Internet

Explorer

8C

estinaano

anoano

anoR

SSctecka

anone

anoano

Operacnı

systemW

in,Linux,Mac

OS

Win,Linux,M

acO

SW

in,Linux,

Mac

OS,

Solaris,FreeBSD

Win

Anonynm

ım

odano

anoano

anoO

vladanıpom

ocıgest

mysi

ne 1ne 1

anone 1

Doplnky

(add-ony)ano

anone

neSpravce

stahovanıano

anoano

ne 1

Vyhledavacı

modul

anoano

anoano

Skinyano

anoano

neA

utomaticke

aktualizaceano

anoano

ano 2

Export/im

portzalozek

anastavenı

anoano

anoano

E-m

ailklient

nene

anone

Spravceaplikacı

neano

nene

Torrent

klientne

neano

neO

pensource

anocastecne

nene

CSS

3ano

anoano

neR

enderovacıjadro

Gecko

Webkit

PrestoTrident

Vyvojar

Mozilla

Corporation

Google,Inc.

Opera

Software,ASA

Microsoft

TabulkaA

.1:Srovnavacıtabulkanejpouzıvanejsıch

prohlızecuaLze

rozsıritpom

ocıdoplnku.bPom

ocıWindow

sU

pdate.

54 www.prohlizeceinernetu.cz

Page 57: Průvodce prohlížeči internetu

B Slovnık pojmuAutor: Petr Sanek

Anonymnı mod – V tomto modu prohlızece vetsinou prestanou zaznamenavat data jako historiiprohlızenych stranek, vyplnenı formularu, historii hledanı, cookies nebo soubory ve vyrovnavacı pameti.

CSS – Cascading Style Sheets (kaskadove styly)- jazyk navrzen W3C pro popis zpusobu zobrazenıstranek napsanych v jazycıch HTML a XML. Urcuje pouze grafickou podobu stranky, tedy velikost, barvunebo umıstenı textu a jinych objektu. Hlavnım smyslem je umoznit navrharum oddelit vzhled dokumentuod jeho struktury a obsahu. Aktualnı verze je CSS 3.

Cookies – data, ktera webovy server posle prohlızeci, jez je ulozı na pocıtaci uzivatele. Pri kazdedalsı navsteve tehoz serveru pak prohlızec tato data posıla zpet serveru, ktery je dıky nim schopen rozlisitjednotlive uzivatele. Uklada se do nich naprıklad obsah ”nakupnıho kosıku“ nebo uzivatelske predvolby.

DOM – Document Object Model - objektove orientovana reprezentace XML nebo HTML dokumentu.DOM je rozhranı umoznujıcı prıstup ci modifikaci obsahu, struktury, nebo stylu dokumentu, ci jeho castı.

Favicon — ikona konkretnı webove stranky o velikosti 16x16 pixelu, ktera se nejcasteji zobrazujenalevo v adresnım radku, na karte se strankou a v nabıdce zalozek/oblıbenych.

Geolokace – metoda slouzıcı k urcenı skutecne geograficke polohy pocıtace pripojeneho k Internetuzalozena na analyze IP adresy.

HTML – znackovacı jazyk slouzıcı k publikaci dokumentu na Internetu. Webovy prohlızec HTML kodcte a zobrazuje jej jako webovou stranku. Krome zapisu vecneho obsahu umoznuje i zakladnı grafickoupraci s textem. Poslednı kompletnı verze je HTML 4.01

IMAP – internetovy protokol pro vzdaleny prıstup k e-mailove schrance. Na rozdıl od protokoluPOP3 vyzaduje IMAP trvale pripojenı, avsak nabızı pokrocile moznosti vzdalene spravy, jako jsou pracese slozkami, presouvanı zprav, prohledavanı na strane serveru apod.

JavaScript – multiplatformnı skriptovacı jazyk, jenz je hojne vyuzıvan v modernıch webovychstrankach, jako jsou napr. mapy.cz ci maps.google.com (hlavne pro nactenı casti obsahu stranky beznutnosti aktualizace cele webove stranky) ci facebook.com apod.

Open source – software s verejnym zdrojovym kodem a moznostı jeho uprav a redistribuce vetsinoubez omezenı. Nemusı byt nutne zdarma. Opakem je proprietarnı/closed software. (vıce o open source na:http://www.opensource.org/docs/definition.php)

Pop-up okno – vyskakovacı okno, ktere casto otevırajı (zejmena pouzitım JavaScriptu) ruzne webovestranky vetsinou k zobrazovanı reklamy. Muze byt vsak pouzit k zobrazenı kontextove napovedy, ktera sevynorı na pozici kurzoru, nebo dialogoveho okna. Dıky kvalitnım pup-up filtrum v dnesnıch prohlızecıchse podıl pop-up reklamy na internetu znacne snizuje.

Page 58: Průvodce prohlížeči internetu

PRILOHA B. SLOVNIK POJMU

POP3 – je internetovy protokol, ktery se pouzıva pro stahovanı emailovych zprav z postovnıho serveru(napr. seznam.cz, gmail.com).

Plugin (zasuvny modul) – doplnkovy modul prohlızece, jez rozsiruje jeho funkcnost.

RSS — technologie, jez umoznuje uzivatelu prihlasit se k odberu nove publikovanych stranek z urciteoblasti, nebo celeho konkretnıho webu. Pro odebıranı je nutne mıt ctecku RSS a webova stranka musıRSS kanal podporovat. Uzivatel tedy nemusı nacıtat cely web a hledat jeho novinky, ale jen si pocka, azmu dojde zprava pres RSS kanal.

Renderovacı jadro — software, ktery vezme obsah webove stranky (HTML, XML, obrazky apod.),formatovacı informace (CSS) a zobrazı naformatovany obsah do okna weboveho prohlızece nebo natiskarnu. Dıky odlisnostem renderovacıho jadra zobrazujı ruzne prohlızece mnoho stranek rozdılne.

Smartphone – Telefon, jez ma operacnı system, ktery umoznuje instalaci programu.

SVG – znackovacı jazyk a format souboru, ktery popisuje dvojrozmernou vektorovou grafiku pomocıjazyka XML. Kod obrazku muze byt vlozen prımo do HTML kodu a prohlızec jej interpretuje jako obrazeka odpada mu prace s objektem, ktera je pro prohlızec narocnejsı a zdlouhavejsı. Format SVG by se melv budoucnu stat zakladnım otevrenym formatem pro vektorovou grafiku na Internetu.

Torrentovy klient — aplikace, jez umoznuje stahovanı z torrent souboru, ve kterych jsou ulozenyadresy, ze kterych se pote simultanne stahuje pozadovany soubor.

Vyhledavacı modul — funkce prohlızece, ktera zprostredkovava vyhledavanı ve webovych vy-hledavacıch ci konkretnıch webech prımo z vyhledavacıho pole prohlızece. Vetsinou je umısten v pravemhornım rohu prohlızece.

W3C – World Wide Web Consortium - mezinarodnı konsorcium, jehoz clenove spolecne s verejnostıvyvıjejı webove standardy pro World Wide Web. Cılem konsorcia je ”Rozvıjet World Wide Web do jehoplneho potencialu vyvojem protokolu a smernic, ktere zajistı dlouhodoby rust Webu“.

XML – umoznuje snadne vytvarenı konkretnıch znackovacıch jazyku (aplikacı) pro ruzne ucely. JakoHTML je urcen predevsım pro vymenu dat mezi aplikacemi a pro publikovanı dokumentu, u kterychpopisuje strukturu z hlediska vecneho obsahu jednotlivych castı.

56 www.prohlizeceinernetu.cz