1Object 1Object 2Object 3Object 4Object 5

OBEZAN REPUBLIKA, dl prvn: T. G. MASARYK a ID Adam B. Barto, 2012

2

OBEZAN REPUBLIKA

IDOVSK STOPA V MODERNCH ESKCH DJINCH

O vztahu id k eskmu sttu a jejich vlivu na politiku, kulturu a hospodstv

Dl I.

T. G. Masaryk a id

Adam B. Barto

3

vod

Nestal se velik tm, e hjil njakho ida, nbr proto, e slouil idovskmu nrodu v rozhodujc hodin.newyorsk rabn Stephen S. Wise o T. G. Masarykovi, 1930

Ped asem jsem se sri lnk1 pokusil otevt tma a pli blzkho vztahu mezi eskou republikou a Izraelem, kter v posledn dob vystil v nezvykle zkou kooperaci obou vld a dokonce v jejich spolen, pravideln zasedn, kter se m stt jakousi novou tradic vzjemnch diplomatickch vztah.

Na zklad informac z nkolika na sob nezvislch zdroj jsem tak v tchto textech vyslovil domnnku, e by tmito vldami mohlo bt krom jinho domlouvno poskytnut azylu pro obyvatele idovskho sttu v ppad chystanho toku na rn, kter bude mt jist pro Izrael i zptn nsledky a nejspe pro nj me v rnsk odvet po izraelskm napaden znamenat i vlastn ohroen.

V irch souvislostech me jt o sloitou geopolitickou hru, ve kter by mohl bt souasn blzkovchodn stt Izrael samotnmi idovskmi vldci obtovn v ptm velkm jadernm konfliktu jako jednak zdiskreditovan (a pokozujc obraz idovstva po celm svt) a jednak u pekonan koncept a nahrazen bu optovnm odchodem id do svtov diaspory nebo vybudovnm novho sionistickho centra (i center) v nkter ze zem, kter pracovn nazvm jewishfriendly a ke kterm adm i eskou republiku coby pokraovatelku prosionistickch tradic prvorepublikovho eskoslovenska.

V takovm ppad by jednn esk a izraelsk vldy bylo vyjednvnm o plnu na poskytnut v prvn fzi bezpenho toit pro ohroen obyvatele Izraele a v druh fzi mon i vyjednvnm o jakmsi idovskm znovuosdlen esk republiky a o vytvoen zde takovho zzem, kter by alespo sten nahradilo souasn blzkovchodn stt.

Oficiln ale samozejm nic takovho veejnosti oznmeno bt neme (alespo v tto chvli) a my jsme tak chceme-li se dozvdt vce odkzni na pouh ten mezi dky, na vklad rznch indici a na analytick rozvaovn vztah, udlost a souvislost.

Paraleln s tm, jak je vhodn tuto otzku zkoumat z ist investigativnho hlu pohledu, kontaktovat proto rzn sttn instituce a s a detektivnm silm hledat dkazy i motiv pro takov chystan opaten, meme zrove hledat odpov i v na novodob historii.

Prv zmnn tradice proidovskch postoj eskho sttu thnouc se od dob prvn republiky, trochu skrvanch v dob komunistickho reimu a naplno opt propuknuvch v dob po listopadu 1989, me bt pro ns jakmsi vodtkem, jak rozumt souasnm udlostem. Ve naznaen pln by toti nebyl mon bez dlouhodob (a historicky) vbornch vztah mezi obma zemmi/nrody, co plat i opan leckdy a neomezen podpora Izraele (i sionistickch mylenek v dob, kdy stt Izrael jet neexistoval) ze strany eskch zem m svj logick vvoj a slc tendenci a umouje politick garnitue souasnho Izraele rozvjet podobn vahy jako ppadn krizov plny, by nakonec ani nemusej bt vyuity, nebo mohou existovat ve vcero verzch (viz podobn vahy o Ukrajin).2

1 http://www.prvnizpravy.cz/zpravy/zvlady/budevalkaschwarzenbergpryslibilazylzidum/ http://www.prvnizpravy.cz/sloupky/prahanovyjeruzalem/ http://abbartos.wordpress.com/2012/05/22/bibiopetvcrcotutiizraelciporaddomlouvaji http://freeglobe.parlamentnilisty.cz/Articles/1818ohlednutizanavstevouzizraelecodohodlabibihopartaseservilniceskouvladou.aspx

2 BOLYNSKIJ, Ales: K emu je Evrop dobr vlastn Knesset? (I),(II), esky vylo na www.zvedavec.org

4

Proto nen nezajmav podvat se na dan tma vce do hloubky, nevystait si s povrchnm konstatovnm, e ob zem si jsou historicky i svmi osudy blzk. Kdy podrobn prozkoumme djiny vzjemnch vztah, mon pak objevme nejednu pekvapivou skutenost.

Pokud se na nae nedvn djiny podvme prv tmto prizmatem, zjistme, e vahy o ppadn pomoci eskho sttu sttu izraelskmu nejsou nikterak nadnesen, e bychom nali podobn historick pedobrazy a e u byla v naich djinch dob, kdy nejenom eskoslovensko poskytovalo vojenskou, technickou, diplomatickou a morln podporu ohroenmu sttu Izrael, ale e dokonce u jednou jako jaksi zem zaslben pro idovsk etnikum fungovalo.3 Ba co vc, zjistme, e se tm dn vznamnj historickopolitick udlost v djinch na zem neobela bez siln idovsk, i chcete-li izraelsk stopy, e tedy vliv pedstavitel tohoto etnika i vliv blzkovchodnch udlost na udlosti v na zemi jsou neoddiskutovateln a e leckdy meme nabt dojmu, jakoby tyto dva nrody ily v jaksi zasten i utajen symbize, a u si o n myslme cokoli a a u ji hodnotme jakkoli.

Pojal jsem proto v mysl alespo strun tento idovsk vliv na novodob esk stt shrnout, abychom si zodpovdli otzku, zda by ppadn chystan (ve smyslu vnucen) souit ech a Izraelc v nm mlo njak reln historick zklad, precedens, njak hmatateln vzor a pklad.

V prvnm dle tto rozshlej prce se chci zamit na obdob prvn republiky, klovou pozornost chci ale vnovat pedevm postav prvnho eskoslovenskho prezidenta T. G. Masaryka, bez nho by jak je nm pedkldno neexistovala. Zejm to je i pravda, pak ale bude nejspe pravdiv i tvrzen, e u zrodu eskoslovenska stl i idovsk element. Masaryk a idovsk element toti pat neoddliteln k sob. A jak si ukeme, dost mon byl Masaryk sm lenem vyvolenho nroda...

Masarykovo stkn se idy

Prozkoumme-li patinou ivotopisnou literaturu a Masarykovy vlastn texty, kter se vnuj jeho vzpomnkm na mld, zjistme, e o idovsk problematice dajn pemlel od tlho vku. Podnt ml k tomu dostatek, protoe byl obklopen celou adou svch vrstevnk idovskho pvodu4 a zrove vyrstal v siln antisemitsky ladnm prosted.

Masaryk vzpomn, e jeho matka byla psn vc katolika, kter dti vedla od mld ke zbonosti a uila je modlitbm, avak soust jej vry byl i odpor k ostatnm vrm a k judaismu zvlt.5 I proto Masaryk dle svch vzpomnek vyrstal v antisemitskch pedsudcch, kter pibliuje napklad lenm svho tehdejho pesvden o tom, e id provdj rituln vrady kesanskch panen a pij jejich krev, proe sm byl navykl se idm automaticky dvat na prsty rukou, zda jim pod nehty tato neulpv. Tento zpsob argumentace, u Masaryka asto opakovan, majc upozornit na nesmyslnost podobnch

http://www.zvedavec.org/komentare/2012/06/5019kcemujeevropedobryvlastniknesseti.htmhttp://www.zvedavec.org/komentare/2012/06/5023kcemujeevropedobryvlastniknessetii.htm

3 JACOBI, Walter (ve skutenosti SMCHOVSK, Ji Arvd): Zem zaslben, Orbis, Praha, 1943.4 Prmysl byl v Hodonn a v hodonnskm okrese a do pevratu vhradn v rukou id (stejn jako ivnost

hostinsk). Znamenal rozmach regionu a vtiskl mu jeho pozdj podobu, vysvtluje Donath (s. 121) a popisuje, jak zde v dob, kdy Masaryk il v Hodonn, bydlelo celkem 65 idovskch rodin, kter vslovn jmenuje (s. 123). Neopomene uvst ani Marka Fchsela (alias pana Fixla), o kterm pak Masaryk napsal krtk pojednn, na kterm vysvtloval svj dtsk pomr k idm.

5 Je otzka, zda lo o tradin sdlen crkevn xantijudaismus, nebo o osobn zkuenost ze sluby v idovskch panskch rodinch, vetn nechtnho othotnn viz Masarykv mon idovsk pvod.

5

povr, je vak a pespli ctit jakousi pozdj autorskou licenc, jeto se jev bt mlo pravdpodobnm. Zvlt tehdy, kdy Masaryk tento svj zlozvyk u sebe dajn pozoroval i v pozdjch letech a dokonce i pi studiu ve Vdni, kdy mu bylo u vce ne dvacet let. Cel toto len tak mnohem spe pipomn Masarykv literrn pokus zesmnit lidov antisemitismus a vysvtlit teni pvod svho filosemitismu pijatelnm zpsobem.6

id, tch jsem se bl. Vil jsem, e potebuj kesansk krve, a proto jsem si radji zael o pr ulic, ne abych el podle jejich staven; jejich dti si chtly se mnou hrt, protoe jsem trochu uml nmecky, ale j ne. Teprve pozdji jsem se se idy jak tak smil, vypravuje v Hovorech.7

Stejn pocit nepravdpodobnosti a pehnn vzbuzuj i dal Masarykovy texty na tma rozchodu s pedsudky tedy popis pozitivnch moment, kter dajn zmnily jeho pomr k idm vztah k oblbenmu idovskmu podomnmu obchodnkovi panu Fixlovi (kterho si rodina, zvlt kvli dtem, oblbila, akoli se nijak neliil od ostatnch idovskch podomnch prodejc, ale dti si ho zkrtka oblbily), nebo dojet nad modlitbou idovskho spoluka Leopolda Prilisauera, pi kter ho Masaryk s dalmi studenty pistihl a byl tak zaskoen jeho vrouc zbonost. Masaryk dokonce tento zitek ze kolnho vletu na Plavsk kopce oznauje za zlom ve svm pohledu na idy:

Na zpten cest zdreli jsme se na svain v hospod v Dunajovicch; pilo se vno, pivo, star kouili, profesoi dovdli s nmi a terem vtip byl Leopold. Slunko zapadlo Leopold zmizel od stolu, a byla po nm shka; nali ho; stoj pr za vraty, s emnky na ele8 pr se modl. Hoi odbhali, aby ho vidli a kdlili ho i pi modlitb. el jsem se na nho tak podvat. Nezapomnl jsem nikdy, jak mne Leopold zarazil: stl za vraty, na mst neistoty, patrn proto, aby nebyl vidn, tam e by ho nikdo nehledal. Klanl se, modlil. Rzem nebylo mn do vtip. My jsme skotaili a Leopold nezapomnl na svou modlitbu. Od toho okamiku byl mj antisemitism podvrcen, tebae jet ne pekonn, ale byl podvrcen nboensky.9

Masaryk tvrd, e se jeho vztah k idm zlepoval spolu s tm, jak se seznamoval s dalmi a dalmi leny tto minority. Poznvnm a srovnvnm jsem postehl, e jsou id a id, jako jsou kesan a kesan. Ze znmosti vyklilo ptelstv vrn, pkn. V Brn, ve Vdni kruh mch znmch id se rozioval, pedsudky mizely, tebae zvyk z dtstv se obas pihlaoval; a zvyk je mocn, hrozn pe Masaryk (a opt zde vidme a podivn pehnanou zmnku o jeho zvyku dvat se idm na prsty opravdu tak inil ve chvli, kdy se ve Vdni v urozench rodinch kamardil se idovskmi vrstevnky? Nen to spe soust legendy, jak bnmu lidu osvtlit svou a pli npadnou nklonnost k tomuto etniku?)

Svho antisemitismu se pr zkal jen velmi tko: A vidte, po cel ivot jsem se snail dvat pozor, abych nebyl k idm nespravedliv; proto se kalo, e s nimi drm. Kdy e jsem v sob pekonal ten lidov antisemitism? Panku, citem snad nikdy, jen rozumem;

6 Doma od matky slchval, e id jistojist pij kesanskou krev. Zakazovala mu proto i jen se piblit k Lechnerovic dtem, a ty by si s nm byly rdy hrly, protoe uml nmecky. Ale Masaryk se jim vyhnul ji z daleka, a nikoli jen z posluenstv matce. Ml z nich sm hrzu, jako z kadho ida i dlouho potom dvaje se vem na prsty, nemaj-li tam krev, pe Nejedl (I., s. 178). Pipomn tak postavu knze Story, kter Masaryka a dal dti v antisemitismu upevoval v rmci hodin nboenstv.

7 Hovory, s. 17.8 Masaryk se zde ml, pe Nejedl, zde zmnn modlitba odpoledn, tzv. mincha, neprobh za pouit

modlitebnch emnk, to se dje jen pi veern modlitb.9 Nejedl I., s. 195.

6

vdy vlastn matka m udrovala v krevn pove, vysvtluje Masaryk apkovi.10

Ze ivotopisnch knih o Masarykovi tak vme, e setkn se idy nebylo nikterak zdkav, ale e jimi byl vce ne obklopen, a to u od kolnch let. Zatmco na relce v Hustopei byl z deseti k id jen jeden, zmnn u Prilisauer z Mikulic,11 na gymnziu v Brn se u podstatn st jeho spoluk hlsila k idovsk ve,12 tm spe pozdji ve Vdni, kde bylo akademick gymnzium, na kterm Masaryk studoval, idy siln navtvovno.

Nejene v maturitnm ronku tohoto vdeskho gymnzia bylo z 50 k 21 id,13 byla to ale navc zzran tda, kterou Masaryk ve Vdni navtvoval alespo co se te vlivnch a prestinch post, kter pozdji jej absolventi zastvali. Tak napklad Robert Meyer byl pozdji prezidentem stedn statistick komise a rakouskm ministrem financ, Max Vladimr svobodn pn z Beck byl ministerskm pedsedou, Frantiek Klein proslul prvnk a ministr spravedlnosti v Beckov kabinetu, Jan Traidler generln f auditor c. a k. armdy, Leo Burgenstein profesor kolskho zdravotnictv na vdesk univerzit a Max Pohl se stal lenem berlnskho krlovskho dvornho divadla.

Jindich Steger byl advokt a hudebnk, navc Masarykv ptel a do jeho skonu v roce 1929 (asto ho navtvoval na Hradanech), alamoun Manfred Singer vd vdesk prmyslnk a len nkolika sprvnch rad rznch spolenost. Vilm Trentschiner se stal stenografem na sk rad, pak redaktorem listu Neues Wiener Tagblatt. A Alfred Berger, Masarykv soused v posledn lavici, byl pozdji advoktem ve Vdni a mnoho let lenem pedstavenstva a uho vboru idovsk obce vdesk. Donath dle vyjmenovv dalch 18 Masarykovch idovskch spoluk a jejich profese.14

Kdy pak Masaryk o nco pozdji uil na leopoldovskm gymnziu, bylo ve td jet vce id, ne kolik zail on sm na gymnziu akademickm, take i zde ml hojnou pleitost studovat mezi svmi ky idovsk element, pipomn Donath.

Ten, kdy vyjmenovv idy, kte proli Masarykovm studentskm ivotem a tu vce, tu mn ho ovlivnili, nezapomn vyzdvihovat i Masarykovy uitele (napklad Theodor Gomperz)15, spolustudujc (napklad v Lipsku pozdji proslul filosof Edmund Husserl z Prostjova) i jednoho z nejblich kamard, Josefa Brandejse, filologa a studenta orientalistiky, jeho pedasnou smrt Masaryk velice tce nesl. Jako vysokokolk u nebyl id, ale o jeho idovskm pvodu nelze pochybovat, pe o Brandejsovi Donath.16

id byli i mezi jeho posluchai Isidor Flesch z Brna, Zikmund Mnz z Lipnka na Morav i Josef Penek, kter pozdji Masarykovi vydatn pome.

10 Nejedl (I., s. 179) z toho vyvozuje, e Masaryk svj antisemitismus nepekonal v sob ani pak vlastn docela ji nikdy. Jen rozumem se jej nauil ovldat, ale citov zstal v podstat tm, m byl tehdy pudovm, slovckm antisemitou, pe. A pipomn tak hovor Masarykv s J. S. Macharem o nzorech na idy. Machar pr Masaryka vybdnul, aby sepsal sv nzory a zkuenosti. Nenapu, ekli by mn, e jsem antisemitou, odvtil Masaryk podle Nejedlho. A Nejedl dodv: Napsal vak potom N pan Fixl, v nm opravdu zn spodn tn antisemitsky, pi v opan tendenci...

11 V Hodonn Masaryk poznal zdej idovsk msto, kde ilo pes 200 id. Rodie dostali se tenkrt zpt do Hodonna a ml jsem pleitost poznat idovsk msto a seznmil jsem se s vce idy; ghetto pedsudk se zkuenost rozboilo... (N pan Fixl). Nemme zde sice zmnky o idovskch spolucch, ale Donath vyjmenovv (s. 131) Masarykovy idovsk vrstevnky narozen v letech 18481852.

12 Ve II. A td na gymnziu v Brn ml Masaryk mezi 70 spoluky 14 idovskch kamard (Donath s. 132), ve III. td z 52 k bylo id 13, ve IV. td bylo 10 id, v V. td, nerozdlen, bylo 11 id.

13 Nejedl I., s. 311. Podle Donatha jich bylo dokonce 23.14 Donath, s. 137.15 Theodor Gomperz (1832 Brno 1912 Baden), profesor filosofie vdesk univerzity, len rakousk pansk

snmovny, estn doktor nkolika univerzit, len nkolika uench spolenost a autor etnch vdeckch spis.

16 Donath, s. 142.

7

Dvee do velkho svta vzdlanosti, politiky a rakousk byrokracie mu nicmn otevel (v letech 186569 brnnsk, poslze vdesk) policejn editel nmeckho pvodu Anton Le Monnier (1819 Frankfurt nad Mohanem 1873 Vde), do jeho rodiny byl Masaryk doporuen za uitele coby spoluk a ptel Monnierova syna Franze na brnnskm gymnziu. Sm Masaryk Le Monniera nazv skoro nejvtm pnem v Brn. Akoli Le Monnier id s nejvt pravdpodobnost nebyl (alespo o tom literatura ml), uvdme ho zde pesto proto, e ml jak dokld historik Milan Machovec na Masaryka nebvale velk vliv (vak si tak Masaryk po jeho skonu stoval, e piel o lovka nesmrn blzkho, takka lena rodiny) a tak nad nm drel ochranou ruku. O smlosti tohoto ka, jakkoli ml nejeden konflikt s autoritou, nenajdeme toti jedin policejn zznam Masaryk ml Le Monnierovu protekci, pipomn historik tento mn znm fakt.17 Nm podobnm se me pochlubit o nco pozdji i Edvard Bene.18

Nebyli to ale jen spoluciid, se ktermi Masaryk mohl navazovat kontakt, ale cel idovsk pansk rodiny, do kterch Masaryk dochzel, kdy douoval mn zdatn synky. Ve Vdni (mezi sedmou a osmou tdou) tak byl napklad v kontaktu se idovskou patricijskou rodinou Sternovch, kdy soukrom douoval jejich syna Richarda. V takov spolenosti Masaryk zskval rozhled a vychovn a vstupoval do prosted spoleensk smetnky. Pan domu, Mme Sara Sternov () dovedla shromdit ve svm salonu nejvznamnj mue vdeskho svta uenc a umlc. Tak Masaryk tam dochzel. Tam poznal rzn veliiny vdesk spolenosti a s rodinou Sternovch t strvil przdniny mezi septimou a oktvou na jejm zmeku Baltavar na Blatenskm jezee, pe Donath.19

Rakousk liberalismus byl vi idm krajn blahovoln. Pomohl jim k postaven dosud nevdanmu. Noviny byly tm zcela v jejich rukou. Pomoc vdesk, idovsk plutokracie dostali se id t do parlamentu, do rady mstsk. Mezi toto vzrstajc a vzmhajc se idovstvo, jeho mansk vrstva stla na velmi vysok duevn rovni, nael Masaryk pstup. Jemu ml mnoh co dkovat. V idovskch salonech vyvinuly se jeho spoleensk schopnosti, zde nael dostatek duevn vzpruhy, cituje k tomu Donath Nejedlho.20

Jet u vztah navzal Masaryk s Alfredem Schlesingerem, dalm synkem ze zmon rodiny vdeskho bankovnho editele (generlnho rady anglorakousk banky) Rudolfa Schlesingera, na jejich panstv Josef Masrik pracoval. Alfredovi, kter ho zbooval,21 Masaryk opt poskytoval soukrom hodiny, proe se k rodin roku 1873

17 Nikoho dosud nenapadlo spojit s tmto faktem ony naopak velmi znm historky z Masarykova mld, hovoc o jeho provokacch, sporech i dokonce fyzickch konfliktech s profesory. Mohlo by ns velmi snadno napadnout, e Masaryk si troufal provokovat mal byrokraty, protoe byl kryt velkm, pe Machovec a dle tuto vahu rozvd (s. 3839).

18 I Bene toti il v rodin mocnho policejnho editele v Praze, Olie. Oli ml dceru Annu a nemanelskou dceru Hanu (pvodn tak Annu), se kterou se pozdji Bene oenil (v literatue se sice uvd, e jej rodn jmno bylo Vlkov, ale lo o zastrac manvr dleit bylo, e bydlela v Oliov domcnosti). Na popud Anny se novomanel Beneovi usadili v Oliov dom a star Oli pozdji pomhal Maffii. To, e Bene bydlel v rodin takto vysokho policejnho ednka, ho inilo imunnm proti rznm podezenm. Oli Beneovi pomhal, napklad mu obstaral pas, kdy Bene poteboval narychlo odjet za Masarykem do vcarska. (Hitchcock, s. 99).

19 Donath, s. 138, cituje Nejedlho.20 Donath, s. 135.21 Alfred byl tak vybrn za lena Masarykova zkho kruhu ptel, kter vznikl v lt 1876 a kter se dil

Baconovm heslem Knowledge is power a eskm vrokem Pravdou k prvu. Ml za cl zavzat sv leny k blahodrnmu psoben a po 14 letech se mli vichni sejt ve Vdni a podat zprvy o svch pbzch a skldat ty z toho, co vykonali pro lid a tm i pro blaho veho lidstva. Krom Schlesingera, Masaryka a jeho bratra Ludvka byli leny tak imon Hjek, Tom Weigner, Veteka, Kamart, Herbert a Sojka. (Donath, s. 141).

8

nasthoval a il s n a do roku 1876, kdy studia dokonil. Krom pln penze dostval Masaryk tak 100 zlatch msnho platu, na tu dobu slovy Zdeka Nejedlho krlovsk obnos, kter ho zbavil existennch tkost.22 U Schlesinger Masaryk dle svho vzpomnn poznal, jak ij bohat a jak pr vlastn penze lovka ve sv podstat nemohou uinit astnm. Masaryk pozdji pemluvil Schlesingera ke studiu v Lipsku a byl to opt Schlesinger, kdo se stal svdkem na Masarykov svatb s Ameriankou Charlottou Garrigue. Kdy Alfrd vychodil koly, byl pak do Masarykovy pe sven jeho bratr Max.

Po pchodu do Prahy, kterho se Masaryk obval, protoe lo o pro nj dosud neznm prosted, kde neml dosud dn znm, se ptelsky stkal alespo s prof. Kleinem z nmeck univerzity, ne se okruh jeho blzkch postupn zaal roziovat.23

Charlotta Garrigue

Se svoj budouc enou se Masaryk potkal v Lipsku v rodin Goerring, kde bydlel bhem svho zdejho ronho studia. Tehdy sedmadvacetilet Amerianka pobvala u ptel v Nmecku na przdninch a s Masarykem si hned padli do oka Masaryka pitahovala jej neobyejn intelektuln zdatnost a aristokratick chovn.

O setkn obou mladch lid a o tom, jak dolo k jejich manelstv, pe podrobn Nejedl,24 stejn jako o star a pohnut historii cel rodiny.25 Charlotta byla potomkem starobylch rod z obou stran po otci pochzela z hugenotsk rodiny uprchl pro svou vru do Dnska a pozdji Nmecka, po matce pak z rodiny americkch pionr Zpadu, potomk pasar pamtn lodi Mayflower mc do Novho svta. Masaryk byl tmto vznanm rodinnm zzemm pmo uchvcen.

Otec Charlotty Rudolph Garrigue byl nejprve knihkupcem, kter z Nmecka odeel do USA hledat nov odbytit pro sv knihy, nakonec zde ale zaloil pojiovac spolenost Germania Fire Insurance Company of New York, jednu z nejvtch americkch pojioven. Byl jejm prvnm sekretem, pozdji viceprezidentem a pak a do konce ivota prezidentem. Ml celkem jedenct dt, kterm ponechval plnou svobodu vry, take tam za jednm rodinnm stolem sedvalo osm nebo devt sekt. Charlie, tet z dt, byla unitka, vzpomn Masaryk v rozhovoru se ivotopiscem Ludwigem.26

Nejedl pak vslovn zmiuje, e Charlottin otec byl horlivm svobodnm zednem.27

Podle nkterch zdroj (Phoda, druhorepublikov tisk) byla Charlotta Garrigue idovskho pvodu. Protoe v jednom z rodokmen jej rodiny se a pekvapiv asto objevovala tradin starozkonn idovsk jmna, zvlt protektortn tisk o n psal jako o idovce. Tak nkter fyziognomick rysy v jej tvi by tomu napovdaly, stejn jako rysy v tvi jejho syna Jana Masaryka, kter ostatn o sob tvrdil, e v nm koluje nco ze idovsk

22 Tm symptomatick je, e panstv Klobouky, kde Masarykv otec pracoval a kter pedtm patilo Augustovi a Igntovi rytm z Neuwallu, zskala roku 1863 akciov spolenost, jejm hlavnm spolenkem byla Anglobanka, tedy t banka, jejm generlnm radou byl Rudolf Schlesinger. Pedchoz majitel toti panstv prohospodaili, a tak se stalo majetkem banky. Kdy se proto mlad Masaryk chystal roku 1875 dom na przdniny k rodim, poslali Schlesingerovi svho Alfrda, aby nebyl od svho milho uitele odlouen, do Klobouk spolu s Masarykem. Oba mlad mui tak bydleli na zmku, kde jim byl upraven jako byt erven pokoj, kdeto Masarykovi rodie ili na ndvo v domku pro sluebnictvo (Nejedl I., s. 431).

23 Herben, Masaryk a idovstv, s. 249.24 Nejedl II., s. 516562.25 Viz i rodokmen Nejedl II., s. 526527.26 Ludwig, s. 20.27 Nejedl II. s. 542.

9

krve. Podle Phody uml tak Jan Masaryk dajn hebrejsky, co by nejspe ukazovalo opt na rodinn zzem.

V literatue se ale bn doteme, e Charlotta Garrigue byla unitskho vyznn, tedy patila k liberln vtvi americkho protestantismu.

Uniti odmtaj vru v Nejsvtj Trojici a v bostv Jee Krista, pokldaj ho za pouhho lovka a proroka, dvaj ho tedy na stejnou rove s Buddhou a dalmi nboenskmi vdci jde tedy o jaksi relativismus v duchu New Age, kter u nem s kesanskou vrou pranic spolenho. Naopak, vychzme-li ze striktn definice vry, jak ji najdeme v Bibli,28 nachzme v tomto nboenstv jednoznan ducha Antikrista. Z Masarykovch zmnek pak vme, e i on chpal Jee pesn takto jako mravn velikho lovka hodnho nsledovn, ale jen a pouze jako lovka, nic vce. Je mu byl vzorem, prorokem, ale ne Bohem. Je, nekm Kristus, byl lovk, prorok, k Masaryk Ludwigovi.

Literrn historik Martin C. Putna29 tvrd, e pozdj specifick Masarykv postoj k nboenstv se utvel prv pod vlivem jeho manelky unitskho vyznn. Masaryk byl jako tm jedin esk intelektul od mladch let v zkm kontaktu s unitstvm, pe a pipomn, e podporovatelem (by ne lenem) tto denominace byl i tet americk prezident Thomas Jefferson, ke ktermu Masaryka pipodobuje, protoe smlen a chovn obou mu co do jejich veejn proklamovan zbonosti bylo pr shodn. Masaryk pin do eskho prosted jak unitsk smr nboenskho mylen, tak jeffersonovsk model prezidenta intelektula, prezidenta-nboenskho myslitele, prezidenta-podporovatele modernch liberlnch kesanskch proud kter se vak sm crkevn neangauje.30

I proto Masaryk, dodv Putna, pozdji podpoil snahy echoameriana Norberta apka zasadit unitstv pod nzvem Svobodn bratrstv do eskho prosted, stejn jako podporoval na unitsk kruhy navzanou liberln protestantskou organizaci YMCA.

Jakkoli byla oddanou unitkou, v Praze vak Charlotta pestoupila ke kalvinistm a spolu s n i jej manel a dti pr proto, aby mohli bt pohbeni v duchu vry co nejvce se podobajc ve unitsk. U v roce 1903 ale z kalvnsk crkve vystoupila s odvodnnm, e se p jejmu nzoru na ivot. K dn dal crkvi se pak u nepimkla a etn nboensk prvky si msto toho zaala promtat do svho lenstv v sociln demokratick stran, kam vstoupila o Vnocch roku 1904.31 Charlotta Masarykov byla na svou dobu velice progresivn angaovala se nejen v boji za emancipaci dlnictva, ale i za emancipaci enskou a podporovala rovn tajn prvo hlasovac.

Masarykova rodina

Je vbec pznan, e Masaryk nejen smlel kosmopolitn, ale e kosmopolitn byla v podstat cel jeho rodina. Za manelku si vzal Amerianku a podobn se zachovaly i jeho dti. Syn Herbert32 si jet vzal za enu vdovu po svm znmm, mali Antonnu Slavkovi a dcera

28 Napklad 1. Janova 4,3: Ale dn duch, kter nevyznv Jee Krista pilho v tle, nen z Boha a to je ten duch Antikrista, o kterm jste slyeli, e pichz, a u te je na svt.

29 Putna, Duchovn portrt Vclava Havla, s. 56.30 Putna, Duchovn portrt Vclava Havla, s. 57.31 KosatkKol, s. 18.32 Bez zajmavosti nen ani skutenost, e Herbert zemel roku 1915 pot, co se nakazil skvrnitm tyfem, kdy

pomhal haliskm uprchlkm (apek, Hovory Doleal, s. 142 Svtov revoluce, s. 54). Mezi uprchlky z Halie pevaovali id. Mohla Herbertova pomoc tmto uprchlkm vychzet i z jaksi solidarity s etnikem, kter mu bylo osobn blzk?

10

Alice33 zstala do konce ivota svobodn, ale dal dcera Olga34 se provdala za vcarskho lkae Henri Revillioda a ila v enev. Zajmav je, e nboensky se pimkla k tzv. Christian Science, tedy k tomu, co dnes oznaujeme spe jako scientologie a co je podle vech mtek jednoznan sektsky veden denominace, s kesanstvm opt nemajc nic co do inn a na slovo ve svm nzvu. Syn Jan si vzal nejprve rozvedenou dceru Ameriana Cranea Frances Leatherbeeovou, pozdji se stkal s dal Ameriankou, Marci Davenportovou.

Prv vztah Jana Masaryka k idovskmu etniku je zajmav. Jak si ukeme ve druhm dle, Jan Masaryk se velmi angaoval ve prospch id, jak bhem druh svtov vlky, tak i po n, kdy pomhal s uznnm sttu Izrael a jet pozdji s jeho zprvu leglnm, pozdji vak u ileglnm, vyzbrojovnm. Masaryk se dajn podlel (tsn ped 15. beznem 1939) na zchran pti tisc id z eskoslovenskho zem, co pozdji pokldal za nejvzneenj in svho ivota.35 Prce pro idy ho pr naplovala a byla pro nj nhradnm smyslem politick kariry, kdy se po Mnichovu jeho vlastn svt zhroutil. KolKosatk p, e takovou intenzitu, kterou vnoval tto otzce, nevnoval dn jin innosti.

Podobn jako jeho otec si i Jan Masaryk v mld odbyl svou periodu antisemitismu, kdy byl posln na zkuenou do USA. Otci odsud ped 1. svtovou vlkou pe: Smutn faktum je, e id zanaj dret New York. Je jich tu zatm 600 tisc, ale kad druh lovk, kterho potk v obchodn tvrti, je id. Jsem den ode dne vt antisemita, ponvad vidm, e jedin zbra proti idm je zalpnout je. id toti, jakmile se cejt, je nejsurovj a nejdrzej utlaovatel. V real estatu maj idi ti tvrtiny veho v rukou a zde s nimi pijdu nejvc dohromady a nenvidm je. Je zkladn chybou Amerian, e jsou pli pohostinn vi cizincm, a ti toho a pli vyuitkuj. Ponvad New York je pnem cel Ameriky, budou id za 50 let pny celch USA.36

Na sklonku svho ivota si ale Masaryk uvdomuje, e nejspe i on v sob nos st idovsk krve. Podle KoleKosatka37 se od roku 1945 zaal s tmto svm pesvdenm svovat svm ptelm.

Gesto, vraz nebo tn hlasu m obas pinutily, abych se na Jana zadvala a pemtala, zda nem v ilch idovskou krev, nebo nkter z jeho mench a letmch ritul byly velmi semitsk. Chpal moje nevysloven mylenky tak dobe, e jsem je vbec nestaila vyslovit nahlas, obvykle se usml, pokril rameny a ekl: Samozejm!, pe

33 Alice Masarykov (1879 Vde 1966 Chicago) byla zakladatelka a prvn pedsedkyn eskoslovenskho ervenho ke, kterouto funkci vykonvala 20 let. Snaila se o pozvednut esk oetovatelsk sluby. Na jej pozvn pili do eskoslovenska coby prvn zem stedn Evropy zstupci Rockefellerovy nadace (PAGE, Benjamin B.: Prvn kroky: Rockefellerova nadace v ranm eskoslovensku). Po smrti sv matky se vnovala veden prezidentsk domcnosti, figurovala pedevm jako prvn dma SR. zce tak spolupracovala s architektem Josipem Plenikem na pravch Praskho hradu. V roce 1948 odela do emigrace a od roku 1950 ila v USA.

34 Olga Masarykov (1891 Praha 1978 Londn), nejmlad dcera manel Masarykovch. Roku 1913 se vdala za advoktnho koncipienta Vendelna Halka, po krtkm trvn manelstv se rozvedla a pijala pjmen za svobodna. Prvn odchod do exilu proila po boku svho otce, se kterm za 1. svtov vlky psobila bhem odboje jako jeho osobn tajemnice, s nm se tak roku 1918 vrtila do vlasti. O rok pozdji odela do ciziny znovu a v roce 1920 se provdala podruh za vcarskho lkae Henri Revillioda. Na potku druh svtov vlky uprchla Olga i se svou rodinou do Velk Britnie. Oba jej synov, Leonard i Herbert, v prbhu druh svtov vlky ve Velk Britnii tragicky zahynuli. Po vlce jet nkolikrt eskoslovensko navtvila, ale po smrti bratra Jana Masaryka do vlasti u nikdy nezavtala. ila ve Francii, vcarsku a Velk Britnii, kde tak v roce 1978 zemela.

35 KolKosatk, s. 149.36 Citovno v KolKosatk. Podle autor lo ale mnohem spe o projev vzdoru vi otci, jeho proidovsk

postoj byl v t dob iroce znm. 37 KolKosatk, s. 263.

11

napklad Janova pozdj partnerka a spisovatelka Marcia Davenportov, sama t idovskho pvodu.38

Masaryk si ji zase se v vnost dobral, e ona pro svj zjem o esk relie bude mt jist v ilch nco z krve esk Jan Masaryk se v takov chvli jal vysvtlovat, e dky men gen (kter zpsobily vlen konflikty a pesuny vojsk napoleonskch armd, kter byly smsic vech evropskch nrodnost) si nikdo neme bt jist svm skutenm pvodem. Nesmysl. Nejsi o nic vc istokrevn, ne jsem j. J mm v sob nco idovskho, i kdy oficiln ivotopis to neuvd. A ty! Jak me, k ertu, vdt, kdo jsi?39

Pro idy toho Jan Masaryk vykonal zejm velmi mnoho, protoe se roku 1948 dokal toho, e jeho jmno bylo, vedle jmna Edvarda Benee a eskho velvyslance v Jeruzalm Kratochvla, zaneseno do Zlat knihy idovskho nroda za zsluhy o vytvoen idovskho sttu.

O idovsk otzce Jan Masaryk obrnji vyprv v knize Viktora Fischla Hovory s Janem Masarykem.40

id pomhaj Masarykovi

Nebyly to ale jen osobn vztahy s lidmi idovskho pvodu, kter by podncovaly Masarykv pozitivn vztah k tomuto etniku, ale i jejich sluby, pmluvy a vpomoci, kter mu pomhaly umst cestu za slibnj karirou a kter nejspe zapinily i jeho pozdj recipron kladn pstup k idovskm poadavkm v dob, kdy ml u na veejnosti jist vliv, nebo jet pozdji, kdy v rukou tmal u skutenou politickou moc.

To, jak se Masaryk zasazoval o idovsk zjmy, mohlo bt dno tm, e se mnoha zstupcm tto minority ctil bt osobn zavzn. Mnostv ppad, kdy mu vlivn id na cest ivotem pomhali, je ale natolik zarejc, e by bylo daleko spe vysvtliteln ve chvli, kdy bychom si pipustili jeho vlastn pinleitost k idovsk rase (jak se v zvru pokusme doloit) pak by toti lo o tradin soudrnost a vzjemnou solidaritu, kter v tomto etniku existuje, a cel pbh by byl snze pochopiteln. To zrove nevyluuje jakkoli zvazky (ve smyslu spltky dluhu) v politick rovin.

Masaryk mohl bt vden hned nkolika idm, kte ho finann podporovali i mu pomohli zskat potebn uplatnn a to nkolikrt bhem jeho ivota.

Napklad jeden z jeho k na pednkch o sebevrad, brnnsk id Isidor Flesch, zanechal svmu profesorovi pot, co si vzal ivot, 60 tisc zlatch, take byl Masaryk tmto neekanm ddictvm nhle zbaven vech tivch starost hmotnch.

Nkte autoi (nap. Phoda) ale povauj tuto historku za pouhou kouovou clonu, jakousi legendu, majc zakrt to, e Masaryk byl ve skutenosti sponzorovn idovskm kapitlem a phoda s neekanm ddictvm mla bt zpsobem, jak jeho okol (a pozdji i tenm ivotopisu) Masarykovo nezvykle vysok finann zzem pirozen vysvtlit. Phoda toti sprvn poznamenv, e Flesh mohl mt v dob sv sebevrady jen nco mlo pes 20 let a jakoto student odkzan sm na podporu druhch st mohl disponovat takovmi prostedky, kter by pak odkzal svmu uiteli. Bu jak bu, Masaryk penze zuitkoval, st dokonce vnoval bratrovi Ludvkovi, aby si mohl v Hustopei koupit

38 Marcia Davenportov (19031995), americk spisovatelka a urnalistka. Narodila se v New Yorku jako dcera opern zpvaky Almy Gluckov, byla ptelkyn Jana Masaryka, v letech 194548 ila v Praze. Pracovala jako novinka list New Yorker, Saturday Evening Post a Readers Digest. V letech 193439 byla hudebn kritikou asopisu Stage. Viz Encyklopedie vznamnch osobnost ve vru idovskho osudu, s. 251.

39 Davenportov, s. 5859.40 FISCHL, Viktor: Hovory s Janem Masarykem, Mlad fronta, Praha, 1991.

12

knihtiskrnu a v Praze otevt vinrnu tiskrnu pak Masaryk asto vyuval pro tisk svch pamflet a ve vinrn se skupinka jeho souputnk pravideln schzela.

Ml jsem ve Vdni ka, Flesch se jmenoval, syn znmho tovrnka v Brn. Ten piel za mnou do Prahy a chodval ke mn, byl to takov melancholick hoch. Potom peel do Berlna a tam se zastelil; mne odkzal penze. J se vyrovnal s jeho rodinou a ddil jsem asi edest tisc zlatch nebo kolik. To mne udrelo nad vodou: mohl jsem zaplatiti sv dluhy, pomoci rodim, zaditi bratru Ludvkovi v Hustopech tiskrnu, vydvat Atheneum dlouho ty penze nevydrely. Tehdy se kalo, e jsem dostal penze od sebevraha, protoe pr sebevrady hjm. J jsem ml s penzi zvltn zkuenost: kdy bylo nejh, pily odnkud, vzpomn Masaryk v apkovch Hovorech s TGM.41

Tak druhorepublikov literatura, kter si Masaryka asto brala na pakl, nemohla tuto epizodu z jeho ivota pejt bez mlen. Zmiuje se o tom, e o odkzan jmn se s Masarykem soudila mladkova rodina, kter platnost zvti nechtla uznat a kter nakonec z pvodn stky 100 tisc zlatch urench pro TGM dostala 38 tisc. I tak ale Masarykovi zbylo zmiovanch 62 000 zlatch, co bylo v pepotu na prvorepublikovou mnu asi milion dv st tisc korun. Masaryka pr tehdy stlo hodn nmahy, aby tyto penze dostal, protoe pozstal se soudn hjili tm, e profesor ml na Isidora Flesche velik vliv a svmi vklady ho pr k sebevrad dohnal. Masaryka tehdy obhajoval advokt a zemsk poslanec dr. Bedich Hoppe, jeho syna Viktora uinil Masaryk po proputn prvnho hradnho ceremonie dr. GuthaJarkovskho jeho nstupcem.

Podobnch ppad, kdy byl Masaryk idm vden za pomoc, bylo vce. Starosti o chleba se jet zhorily, kdy jsem o druhch przdninch onemocnl tyfem a do Vdn se vrtil opodn; ale dostal jsem lekce pomoc pan Berty Hartmannov, vdovy po naem revolunm nmeckm spisovateli Moritzi Hartmannovi, vykldal Masaryk o finannch tkostech apkovi.42 Masaryk tak douoval jejho syna Ludo Hartmanna, kter se pozdji stal historikem a rakouskm velvyslancem v Berln. Mezi jinm jsem pednel v kruhu dam v dom znmho chirurga Billrotha, vzpomnal tak Masaryk.

Tak ve zmnn Masarykv idovsk poslucha Josef Penek43 si zase mohl pist za zsluhu, e svmu uiteli upravil cestu na nov zzenou eskou univerzitu do Prahy. Na jeho popud toti Masaryk pednel v Akademickm spolku o hypnotismu a pro velk zjem tento svj refert vydal tiskem, piem Penek Masarykovi provedl potebn stylistick pravy a korektury, protoe Masaryk neuml dostaten esky.44 Dky tomuto spisu si pak v Praze Masaryka vimli.

Jindy zase id pomohli Masarykovi k jeho uitelsk stolici v Oxfordu bylo to v dob jeho odboje bhem 1. svtov vlky, co mu v zatcch jeho britskho pobytu zajistilo existenci.45

id se tak pimlouvali za Masarykovu profesuru46 v Praze a nejen pimlouvali, ale

41 Hovory, s. 89.42 Hovory, s. 75, t Donath. 43 Josef Penek (23. 2. 1858 3. 8. 1932), vlastnm jmnem Mnzer, spisovatel, pekladatel, parlamentn

zpravodaj a vedouc politick redaktor Nrodnch list, pomocnk a k skho poslance Gustava Eima, po jeho smrti pevzal vdesk zpravodajstv Nrodnch list, po vlce ustanoven fem parlametnho a politickho zpravodajstv Nrodnch list.

44 O Masarykov problmech s etinou podrobn pe Nejedl (II., s. 297nn).45 Zmiuje se o tom rabn Alexandr tern v textu, kter vyel ve Slovensk Nrodn Jednot dne 1. nora 1923 a

kter vypotv zsluhy id na vzniku prvn republiky.46 Malou poznmku chci uinit u vbru profese, kter se Masaryk po akademick linii vnoval. Byl sociologem a

zakladatelem eskoslovensk vdy sociologick. Sociologie mla ale dlouhou dobu povst ryze idovsk vdy a dlouho tak nebyla jako vda uznvna. Mnoho pednch propagtor a duchovnch otc sociologie, stejn

13

provdli i praktick kroky, jak ji pro Masaryka vymoci. Svdectv o tom vydal jet ped vlkou bsnk a Masarykv souputnk, tehdy ednk vdesk hypotn banky, J. S. Machar v lnku v Masarykov ase z 28. ledna roku 1912. V nm vzpomn, jak byl podn dr. Siegfriedem Lipinerem, aby ho navtvil v parlamentn knihovn v nalhav zleitosti. Ministr vyuovn Gautsch si toti vydal od Lipinera zvltn memorandum o Masarykovi, kter by podpoilo jeho jmenovn dnm profesorem v Praze, proti ktermu se stavl arcibiskup Schnborn. lo o to vyvrtit o Masarykovi panujc zl slova a obvinn a pesvdit csae, aby s jeho jmenovnm souhlasil. Machar s Lipinerem pracovali od ty hodin odpoledne do plnoci, aby sepsali dobrozdn, kter druhho dne Gautsch csai pedal.

Machar na to ve zmiovanm lnku vzpomn: Siegfried Lipiner byl rodem polsk id, nrodnostnm ctnm Polk, kulturou Nmec a vzcn lovk. Takto byl bibliotekem parlamentn knihovny, ml ari vldnho rady, nkolik d a vysokch uznn (...) Byli pteli se seknm fem Halbanem Blumenstockem, t polskm idem, kter Gautschovi, tehdy ministrovi vyuovn, komponoval ei. () Nelo o nic jinho, ne sestavit memorandum pro csae. Prask arcibiskup Schnborn namluvil csai, e Masaryk je petrolejnk, nihilista, kazitel universitn mldee, horovatel pro sebevradu atd. Kdy byl Masaryk povoln z Vdn na mladou praskou universitu, bylo mu slbeno, e bude co nejdve jmenovn profesorem dnm. A nyn ji ekal trnct rok. Ministr bar. Gautsch zasazoval se v silou, aby jmenovn to konen prosadil, marn. (...) Onen hodnosta mi tehdy ekl: Sestavme memorandum, kterho Gautsch potebuje pro csae. Od ty hodin odpoledne do plnoci objasovali jsme Masarykv nzor na revoluci vbec, na stt, mlde, nboenstv, sebevradu, dokldali ve citty z Masarykovch spis, druhho dne putoval elabort n ke Gautschovi a potom dle. A kdy se arcibiskup dovdl, e je zle, zajel honem do Vdn k audienci. Ale monarcha petrhl jeho vklady vtou: ,Jsem lp zpraven ne vy a Masaryk byl jmenovn konen dnm profesorem. A ten sttn hodnosta byl Siegfried Lipiner.47

A byli to opt id, kdo pomohl Masarykovi k samostatn politick existenci pot, kdy o nm esk politick strany nechtly ani slyet a Masaryk neml za koho kandidovat. Bylo tud poteba zaloit novou stranu speciln pro Masaryka a ideje, kter il. Tak vznikla na pelomu bezna a dubna 1900 tzv. esk strana lidov, pozdji zvan pokrokov a jet pozdji realistick.48 Pvodn se mla jmenovat esk jednota bratrsk.49 V n nala toit ada eskch id, kte ji pomhali financovat, stejn jako financovali masarykovsk tdenk as, pozdji transformovan v denk stejnho jmna (denn zaal vychzet 1. jna 1900). Ob udlosti pitom spadaj do boulivho obdob hilsneridy.

Masaryk pomh idm

idovsk vpomoc Masarykovi byla vzjemn, oboustrann. Byl-li Masaryk mnoha idm za mnoh vden, pak se zrove snail vychzet jim vstc, kde mohl. Na jednotliv epizody se tak meme dvat z obou tchto hl pomohli-li napklad id Masarykovi se

jako adovch sociolog, pochz ze idovskho prosted. To, e si tento smr Masaryk vybral, je tedy tak do jist mry pznan. (viz BAKAL, Petr: Tabu v socilnch vdch, Votobia, Praha, 2003, str. 183nn).

47 Citovno v Donath, s. 146.48 Realistickou (neboli eskou stranu lidovou, pozdji pejmenovanou na stranu pokrokovou), zaloil Masaryk

na pn svch pvrenc v roce 1900. Jednalo se o jednu z nejmench a nejvce okrajovch stran. V parlamentnch volbch v roce 1907 zskala jen dva mandty, v roce 1911 u jen jeden Masarykv. A to jet dky tomu, e po dohod se socilnmi demokraty a dalmi stranami nestavly tyto sv protikandidty.

49 Herben, s. 90.

14

zaloenm jeho vlastn strany a s jejm financovnm, pak tato Masarykova strana zase pomhala idm a hjila jejich zjmy.

U realistick strany, jak se masarykovcm kvalo, jet na malou chvli zstame. O tom, e u jej kolbky stla po hilsnerid ada eskch id, nen pochyb bezdn to pipoutj i sami idovt historici.50

I proto reflektovala idovsk zjmy. V eskoidovskm hnut, pokud spov na pokrokov zkladn, vidme sprvn een tzv. idovsk otzky u ns, pe se v roce 1912 v programu Masarykovy strany.51

Masarykovm realistm bylo proto asto vytno, e jsou pli proidovt a leckdy se strana musela potkat i s nlepkou strany vyloen idovsk tyto nmitky pitom nepichzely jen ze strany odprc, ale asto i od zaskoench sympatizant.

Co do potu nebylo jich tehdy mnoho, tch eskoidovskch len v esk stran pokrokov, ale jmna a vha byla tak pronikav, e stran se dostalo zajist k jej velik kod prediktu idovsk a seidovtl, pe Jaroslav Rokycana ve sbornku Masaryk a idovstv.52

A u zmnn Albert Prak, kter s Masarykem vedl debaty o idovsk otzce, oteven piznv, e jemu samotnmu byl pli siln idovsk vliv v Masarykov stran proti mysli:

Organizoval jsem se v realistick stran Masarykov jakoby na protest Kramova kupovn du. Neznamenalo to vak, e jsem byl ortodoxnm realistou. Ml jsem etn nmitky. Strana byla hodn idovsk. Teba jsem byl dalek veho antisemitismu, pece jsem se nrodohopodsky dval na idy kriticky, mimo to mne znepokojoval vdesk pklad, kde tisk ml semitskou povahu, k oteven Albert Prak ve svch pamtech a rozepisuje se dle o svch vtkch vi realistm.53

A byl to opt Masaryk a jeho realistick strana, okolo kter se roku 1907 utvoil Svaz eskch pokrokovch id, kter ml rozhodujc vznam pro eskoidovsk asimilan hnut. V tomto Svazu se velmi angaoval id Adolf Strnsk, o kterm bude e ve druhm dle.

Ostr slovo na adresu Masarykovy strany tak pronesl sm velik Frantiek Ladislav Riegr, kdy v rozhovoru s katolickm modernistou Karlem DostlemLutinovem v roce 1901 ekl, e Masarykova strana svou nenvist ke katolicismu vn do nroda rozklad, co je vlastnost idovskou. Djiny nm dotvrzuj, e idovstvo nikdy nepsobilo sceliv, nbr vdy rozkladn.54 Spoleenstv eskch akademikid uspodalo tehdy v nvaznosti na Riegrv vrok v jedn z praskch restaurac diskuzn veer na tma Jsou-li id elementem rozkladnm". Schze se astnil i Masaryk, kter bhem svho vystoupen formuloval sv postoje k idm a k idovsk otzce.

50 Soukupov, idovsk menina ve 20. letech, s. 118.51 Sta jen pohldnout na nkter jmna zakldajcch len tto Masarykovy strany, abychom zjistili, e v nich

idovsk element ne-li pevaoval, pak alespo znail velk vliv. Herben pipomn, e o programu pracovali a sjezdu se astnili: dr. Krner, dr. Gruber, prof. Horek, prof. Drtina, dr. Taussig, dr. Bouek, dr. E. Lederer, dr. Vesel, J. M. Podhorsk, dr. Maysl, prof. Jakubec, dr. Krouska, dr. Weinfurter, uitel K. tech, enk Duek, dr. Tobolka, Th. Kratochvl, uitel Konrd Pospil, prof. Rubeka, prof. Jokl, uitel V. Bene, dr. Kraicz, uitel Nigrin, dr. ikl, MUdr. Kalandra, prof. Kraus, dr. Vogl, urnalist Hevera a aek, dr. Joachim... () Pozdravy ke sjezu poslali advokt Pinsker z Votic, lka Kudrna z Netolic, editel dr. Jinsk z Jindichova Hradce, ednk Franz z Rosic, lka pka z Frytku, evangelit fari Lt, Miler a Hrejsa, advokt Hol ze Suice, lka Dro ze ru, not Lederer z Jemnice, velkostatk Schwarz z Lidkovic, uitel indel z Jihlavy, dr. Seidl z Brna, dr. Eisner z Velvar, uitel Breiter ze Svojanova... (Herben, s. 92).

52 ROKYCANA, Jaroslav: Ptel v nouzi; in: Masaryk a idovstv.53 PRAK, Albert: Politika a revoluce, s. 23.54 FRANKL, s. 301.

15

Zajmavost, kter by poukazovala na dal nesrovnalost v Masarykov vzpomnn, je celkem pesn popis prbhu tohoto shromdn, jak jej zachytil Jan Herben.55 Ten pe, e debaty se astnil i Jindich Kohn, jedna z hlavnch postav eskoidovskho asimilanho hnut, jeho vvody Masaryk se zjmem sledoval, inil si poznmky a nakonec pr prohlsil, e si opat adu knih, na n dr. Kohn upozornil a e si je prostuduje. Herben mezi jinmi zmiuje tak knihu H. L. Stracka proti pove o rituln vrad a mnoh dal tituly.56 Na tom by nebylo nic zvltnho, kdyby se tato pednka neodehrla a roku 1901, kdeto Masaryk na jinm mst57 vysvtluje, e to byla prv tato Strackova kniha, kterou etl jet ped hilsneridou a dky kter si o idovsk rituln vrad uinil vlastn nzor jet dve, ne vstoupil do debaty o Hilsnerovi. To ukazuje bu na chatrnou Masarykovu pam nebo opt na nesrovnalosti v jeho legend jakoby a dodaten hledal zdvodnn pro svj vstup do hilsneridy a odvolval se pi t pleitosti na knihu, kterou bude st a nkolik let pot.

asto vysmvan a kritizovan Jan Rys shrnuje: Nikdo neprokzal idovstvu v posledn dob takov sluby jako prv Masaryk. Jeho horlivost, s kterou se dval do boj za zjmy idovsk, se ned vysvtlit pouze pinami zevnho rzu, jako jsou dostivost penz, kariry a vhlasu. Pro takov vci se neriskuje vdeck i mravn povst nebo osobn est, jak to vidme u Masaryka, kter na obhjen id toto vecko obtoval. Pro Masarykovu ast v boji pro idovsk zjmy nutno hledat vysvtlen v jinch pinch, ne zevnch, a jednou z hlavnch pin tto innosti Masarykovy je jeho plemenn pinleitost k idovstvu.58

A kdy psal Antonnu vehlovi svoji zdrcujc kritiku Masaryka bval prezident Svazu eskoslovenskch spolk na Rusi V. Vondrk, uvedl v n nsledujc slova: V dsledku sv abnormln ctidosti a jeitnosti vyvinul v sob takovou prbojnost a takov smysl pro prci organizan, e neme se mu v republice rovnat nikdo. Jeho siln vle a bezohlednost v dosaen cle je skuten podivuhodn a myslm, e tvo vzcnou vjimku v slovansky mkkm prosted eskm. Je to jist vliv krve ciz, snad slovensk, kter obsahuje vce vle, temperamentu a sebevdom. Bohuel, tyto sv organisan schopnosti Masaryk postavil v Americe cele do slueb bolevickch.59

Masarykv vztah k idovsk ve

Oboustrann vpomoc, kterou id poskytovali Masarykovi a kterou Masaryk pot oplcel, je nejlpe vidt v okamiku jeho zahraninho odboje a pot bhem jeho prezidentsk kariry. Ne se na toto obdob podvme ble, bylo by ale zhodno udlat malou odboku a vnovat pr dek popisu Masarykova vztahu k idovsk ve jako takov.

Masaryk se velice zhy rozeel s mskokatolickou crkv a spe z ist rozumov vahy se obrtil k protestantismu, kdy se 31. 8. 1880 nechal zapsat do reformovan (kalvinistick) crkve, kter po vzniku SR pela s crkv luternskou do Crkve eskobratrsk.

55 HERBEN, Jan: Masaryk o idech a antisemitismu; in: Masaryk a idovstv.56 HERBEN, Masaryk a idovstv, s. 276.57 V rozhovoru s Emilem Ludwigem: J jsem znal velmi dobrou knihu berlnskho profesora Stracka, kter

nesmyslnost idovsk rituln vrady dvno vyvrtila. Pro mne to bylo vyzeno. Ale nevidl jsem, pro bych ml vystoupit, u proto, e cel vc byla zena nmeckmi antisemity z Vdn. Tu za mnou z Vdn pijede jeden z mch bvalch k, spisovatel Mnz: ,Jak mete strpt, aby se nco takovho dlo? Muste se do toho pustit!eknu ovem ne, jsem zamstnn jinmi vcmi, brnil se dajn Masaryk svmu zataen do hilsneridy. To se ale psal rok 1899.

58 Rys, s. 231.59 Memorandum, s. 26.

16

Cel ivot (s vjimkou krtkho prokatolickho zahoen v dob studi, kdy se mu svoj horlivost dokonce podailo na katolickou vru obrtit i protestantskou enu svho kovskho mistra) vystupoval proti katolick crkvi a proti tomu, co souhrn nazval klerikalismem. mskokatolickou crkev nazval crkv modlosluebnho slovkstv a nrodnostnho fanatismu.

Pozdji ml sice i k protestantismu mnoh vhrady, kter leckdy veejn formuloval, ale na adresu idovsk vrouky i praxe idovskho nboenskho ivota nikdy dnou kritiku nepronesl. Naopak, v dob, kter byla kritikou id prodchnut, o idovsk ve mluvil velice pzniv a ohledupln.

Masaryk se idovskou otzkou zabval ve svm dle nkolikrt. Poprv se na toto tma vyslovil ve sv polemice s dlem Ernesta Renana id jako rasa a nrod, kterou uveejnil ve Sbornku historickm (I. 1883) a kde Renanv spis podrobn kritizoval.

Podle idovskho publicisty a filosofa Friedricha Thiebergera (1888 Golv Jenkov 1958 Jeruzalm) Masaryk v tto sv vaze otzku idovskho nboenstv pevd na otzku nrodn a vyzv k peklenut nrodnostnch rozpor mei idy a Neidy.60

idovstv, pokrauje Thieberger, Masaryk tak asto poj s liberalismem a proto tam, kde ve svch spisech mluv o liberalismu, asto pouv pkladu liberlnho ida, co patrn odpovd jeho osobnm zkuenostem, kterch nabyl v idovskch vdeskch kruzch, domnv se Thieberger.

Napklad kdy Karel Havlek Borovsk kritizoval bsnickou sbrku eskoidovskho bsnka Siegfrieda Kappera (18211879) vtkou stran jeho rozpolcenosti a uzavel svou polemiku s nm tvrzenm, e kdo chce bt echem, mus nejprve pestat bt idem,61 Masaryk si toto odmtnut idovskho vlivu u jinak svobodomysln smlejcho Havlka vysvtluje bzn ped povrchnm liberalismem id. Stejn tak odpor Palackho proti liberalismu odvozuje Masaryk rovn sten z psoben id nmeckch a hlavn vdeskch.62

Podle Herbena Masaryk odmtal Havlkovy nzory na idy, stejn jako odmtal nzory na idy z pera Karla Marxe, kter povaoval kesanstv za vyvrcholen idovstv a nechtl vidt, e id jsou zvltnm nrodem, tebae se vzdali mluvenho jazyka.

Kdy se v 80. letech 19. stolet Masaryk zabv studiem problematiky sebevrady, vnuje idovskmu nboenstv nkolik velch vt. idovstv, podobn jako kesanstv i islm, podle Masaryka dodv lovku mocnou ivotn oporu, take je mylenkm na sebevradu dalek. I nekesansk nrody jsou podle nj astn a ij spokojenm ivotem, pokud maj jednotn svtov nzor, jsou-li nbon. Vc id a Mohamedn m ve sv ve stejnou mocnou oporu jako vc kesan; vichni ti najdou klid pro svou dui v chmurnch dnech, pe Masaryk a podrobnji charakterizuje idovsk nrod.

Na ,kosmopolitickm plemeni idovskm lmou si ji dlouho hlavu nemn myslitel ne hrub davy, a pece djiny tohoto nejv pamtihodnho nroda nejsou dosud napsny. Ns zde zajm toliko vra v Boha u tohoto nroda. Ze Starho zkona je zejm, jak pronikav vtpili idm do srdce theismus ti, kdo mli v rukou jejich rozumov a mravn veden; je obdivuhodn, jak tento mal nrod ve svch velkch pohromch je sotva neastnjho nroda nad idy vdy nalzal nov nadje a novou tchu ve svm Bohu.

Velk tisky, kterm byli id ustavin vystaveni, snesli pomoc svho nboenstv,

60 THIEBERGER, Friedrich: Masarykovo krdo a idovsk nboenstv, in: Masaryk a idovstv, s. 37.61 HAVLEK BOROVSK, Karel: esk listy od Sigfrda Kappera (in: esk vela 6., 20. 11. 1846).62 Thieberger, s. 44.

17

je, jak sprvn poznamenal Gibbon, je podivuhodn zpsobil k obran, nijak vak nen ureno k dobvn. A pronsledovn a v opovren, dr se idovsk nrod pevn nboenstv svch otc a vyznauje se radost ze ivota a praktickm optimismem, kterto vlastnosti nepipoutj rozvoj chorobn sebevraednosti. Jejich velik stdmost psob rovn pzniv. Ale i mezi idy se rozmh nboensk lhostejnost, skepticismus a nevra, jmenovit mezi vzdlanmi. Neme ani bt jinak; ijce uprosted nenbonch kesan a s nimi, iv se astn modern duevn prce a poskytuj proto, jmenovit ve mstech, po nboensk strnce t pohled jako i kesan. Heine, bsnk hrub skepse, byl id, psal Masaryk ve svm znmm spisu Sebevrada hromadnm jevem spoleenskm (1881), kterm se habilitoval.

A kdy se pak v obshlm spisu Otzka sociln z roku 1896 vypodv se socialismem Karla Marxe, polemizuje s Marxovm antisemitismem, jak nazv Marxovy nzory na idy (tebae Marx sm byl idem a pochzel z rabnsk rodiny).

Marx nechce vidt v otzce idovsk strnku nrodn, strnku plemennou a pece v n je; id zvltnm nrodem jsou, tebae se ji vzdali svho jazyka mluvenho. Ale jazyk nen prv jedinm a nejdleitjm znakem nrodnosti (podle nejnovjch eten jsou i id v mnohch krajch etnicky siln smeni). Marx nesprvn posuzuje tak otzku nboenskou vbec a nerozum tedy ani tto strnce otzky idovsk. Otzka de facto je tak nboensk, tebae v rznch zemch v me nestejn. Halit a rut ortodoxn id jist nejsou Spinozov nebo Mendelssohnov, pe TGM.63

A jinde: Marx () ve sv materialitick jednostrannosti redukuje podstatu idovstv a kesanstv na egoism. Lze ovem sice dlat z id do jist mry orgn veobecn lakoty, quasi hromosvod v lakoty, ale v tom je prv jen st pravdy. Marx nedosti analyzoval vlastnosti id, a proto neli strnek jejich charakteru dobrch od patnch. A stejn nezkoum dobrch a patnch vlastnost kesan (rznch nrod). (...) A pece nroda idovskho necharakterizuj pouze achri, ale tak Jeremi, Spinoza, a tak Kristus. Marx ovem nemohl dobe potebovat pro svj materialism silnho idovskho citu mesiskho. A pece vysvtluje tento mesianism notn dl chovn idovskho a Marxova.64

Marx problmu idovskho nepochopil ani po strnce historick a kulturn. Recepce idovstv kesanstvm, hlavn recepce Starho zkona, je jist fakt velmi dleit. Marx m pravdu, e kesan (jen do jist mry!) zeidovtli, ale to jim nebylo na kodu, nbr tak na prospch; prv reformace byla do znan mry recepc Starho zkona a idovstv, a opakuji, ku prospchu modernch nrod. Nen tedy nhodn ani to, e otzka idovsk je v zemch katolickch a pravoslavnch akutnj ne v zemch protestantskch.65

U tehdy v devadestch letech 19. stolet (proto si idsionist Masaryka tak vili e je podporoval jet dve, ne se to stalo mdnm) se Masaryk vyslovuje pro sionismus, kter vid jako obrodnou snahu idovskho nroda.

Marx na jednom mst pkn proti Bauerovi vykld, e id, pozn-li nicotnost sv praktickosti a usiluje-li ji pekonat, pracuje za emancipaci velidskou. Kus tto prce obrodn vidm v sionismu. Nemnm tm vysthovn do Palestiny id mohou klidn zstat kde jsou, ale musej pochopit, e jejich mravn stav vyaduje npravy. Vmluvy na kesany nesta to je vtinou vmluva. idm dnenm chyb sebekritika prorok, t je ten zvltn objektivism, jen tak byl nrodnm vnem Marxovm. Ze strachu ped

63 Otzka sociln II., s. 180.64 Tamt, s. 180181.65 Tamt.

18

majoritou id netroufaj si podvat se do svho vlastnho svdom: Je pravda, e kesan jsou tu spoluvinni, ale pece jen spoluvinni. id, to jejich velk chyba dnen, jsou s sebou pili spokojeni. To ovem plat o antisemitskm kesanstv.66 Tato slova ale nkte id zrove vnmali jako do jist mry antisemitsk, jak si jet ukeme.

Masaryk si byl vdom toho, e vd pedstavitel socialismu se rekrutuj ze idovskch ad a ml pro tento fakt pochopen:

Pilnut mnohch id k socialismu je pochopiteln jeho revolun rz svd lidem spoleensky a politicky potlaovanm. V Nmecku psal ji Heine pro proletarit a veleb jeho revolunost, Lasalle a pak Marx stali se vdci socialismu nmeckho a skoro u socialismu veho. Heine vidl v Lasallovi Mesie. Jist se ctil sm Mesiem, tak jako Marx to je prv idovsk; ale mesianism Marxv trp tou vadou, kterou sm pit idm marxism je pli praktick, pli objektivistick, pli materialistick.67

Masaryk se tak nechal inspirovat idovskm spisovatelem Achadem Ha'amem68 , jeho dlo pak sm dle doporuoval eskm sionistm. Podle Soukupov69 upozornil dajn Masaryk beneovskho pracovnka eskoidovskho hnut Taussiga (kter se angaoval kolem Masarykova periodika Atheneum) na Ha'amovo dlo, promlejc vznam duchovnho rozmru idovskho sttu, vetn kritiky nadazenho postoje k Arabm, i na fenomn chasidismu.

Nemchal jsem se a nemchm do nboenskch otzek idovskch, mme dost prce s otzkou svou vlastn; ale nelze o problm nevdt a nemyslit. Jsem povden nkterm idm, kte m pojmn jejich nboenskho problmu pochopili; ti mne upozornili na myslitele, ze kterho se d naerpat hodn pozitivnho pouen! Mnm ruskho idovskho spisovatele Achad Haama, napsal Masaryk v roce 1905 v Na Dob.70

Ve dvactch letech prolo podle Thierbergera Masarykovo smlen o idovsk ve uritm posunem, take v rozmluv s apkem o modern vchov klade poadavek, aby krom Jeova uen vyrstala mlde tak se znalost Starho zkona. Vdy i obsah Starho Zkona pat k zkladnmu kulturnmu majetku evropskho lovka.71

A kdy pijm poctu kesansk teologick fakulty, ve sv ei mluv o jedinenm posln idovskho nroda.72

Svj vztah k idm popsal tak ve znm vzpomnce N pan Fixl,73 ve kter popisuje sv pedsudky vi idm z dtstv i to, jak je pekonal. Pe, kterak v padestch letech 19. stolet na Hodonnsku kad ten Slovek74 byl vychovvn kolou, rodinou, kostelem a celou spolenost k antisemitismu. Popisuje u znm pbh o tom, jak jeho matka zakzala malmu Tomovi a jeho sourozencm hrt si s Lechnerovic dtmi, protoe id potebuj kesansk krve a jak mal Masaryk chodil kolem domu oklikou, stejn jako vichni dal ve vsi. ei proti idm slchval co chvli i v kostele od pana kaplana a stejn tak ve kole pi hodin nboenstv.

66 Tamt, s. 182.67 Tamt.68 Vlastnm jmnem Asher Zvi Hirsch Ginsberg (1856-1927), idovsk esejista, sionista, myslitel, zakladatel

kulturnho sionismu. Podle nkterch (kupkladu podle americkho prmyslnka Henry Forda) byl Ginsberg autor tzv. Protokol sionskch mudrc.

69 SOUKUPOV, Blanka: T. G. Masaryk a id (id): legenda a skutenost; in: idovsk menina v eskoslovensku ve tictch letech, idovsk muzeum Praha, 2004, s. 103.

70 Citovno in: Thieberger, s. 58.71 Hovory, s. 28.72 Thieberger, s. 60.73 Vylo v Besed asu 24. 2. 1914, citovno in: Moje setkn s idovstvm.74 Podoba s Havlovm echkem jen nhodn?

19

Pan kaplan, kdy byl v nejlep me, vdycky podal pana uitele, aby zahrl ,tu idovskou, odrhovask napodoben idovskho modlen. Bydlili jsme vedle pana uitele; kdy k nmu piel pan kaplan, obsluhoval jsem a slchval jsem tedy tu ,idovskou. Po zpsobu venkovskch milovnk hudby pan kaplan ke vem kusm pibruoval njak ten text, pi idovsk ,tajterltajtrltajtrlaj a jak se tomu sm smval! vzpomn Masaryk.

Pipomn opt svj dtsk zvyk dvat se idm na prsty i tak u zmnnou historku (kterou znme v nkolika provedench)75 o spolukovi Leopoldovi, kterho upmn modlitba stala se pro Masarykv antisemitismus podle jeho vlastnch slov Damakem. A zmiuje se i o panu Fixlovi (Marek Fchsl), hauzrnkovi, podomnm obchodnkovi s ltkami, kter jedin a id se v psn antisemitsk rodin Masarykovch til pzni matky a dt, kter ho mly rdy. Teprve te ve vzpomnkch si uvdomuji, e rodinn n antisemitismus pipoutl jednu vjimku pmo filosemitskou; ale jako dt jsem si neuvdomil, e pan Fixl byl tak id, pe Masaryk.

Pan Fixl byl z Hodonna, hausrnk; matka od nho kupovala pltno a vecky prdeln vci vbec. as po ase k nm pichzel pan Fixl a my vichni jsme se z jeho pchodu tili; rozprostral ped nmi hromady svho zbo, o kadm nm ekl, odkud je, ze kter fabriky, komu u kus z toho a toho prodal a kolik; povdl, co je v Hodonn a v okolnch vesnicch novho, iv, zajmav noviny. Rozum se, pi tom udal njak ten klpek, ovem e pod rouku tajemstv. Nakonec jsem vdycky j dostal kousek tuky pana Fixla jsme zkrtka a dobe mli velmi rdi. A byl to pan Fixl ,n.

Sv vzpomnky zakonuje slovy zadostiuinn o tom, e nynj mlde u ve kolch nepociuje toho antisemitismu, co jeho generace, kter mla antisemitismus povriv, v podstat klerikln. Nen to divn, e my echov nemme dnho theoretika antisemitismu? pt se enicky. V Hilsnerov afe ohlsil se ten primitivn, star, trochu divosk antisemitism a podmanil si i znanou st inteligence. Nejednou jsem tenkrt vzpomnal na Leopolda za vraty dunajovickmi snad jsem odinil vechno to nepkn, k emu m kdy svedl mj bval antisemitism, pe Masaryk. Mlad generace nemaj ji ghetta, asimiluj se snze, srstaj. Asimilace vzpomnm si na Lechnerovic dti, kterm nm dtem byly taboo, kdeto pan Fixl byl n. Padlo ghetto ale id neme se stti vym dstojnkem, neme se stt vym soudcem, nebv profesorem na stedn kole, ovem neme bt uitelem, nevolme ho za starostu atd., posud mvme jen pny Fixly, nae pny Fixly. Asimilace?...

Masaryk a antisemitismus. Masarykv antisemitismus?

Masaryk se nevhal poutt do tch, kte podle jeho mnn stli na antisemitskch pozicch, i kdyby to mli bt i et velikni. Mluvil jste proti crkvi, mluvil jste nejednou pro idy a zskval jste je pro svou stranu a nrod; pozdji a asto rychle za sebou, jste se, pane barone, pizpsobil pomrm opanm, poddal jste se lecht a katolicismu, odekl jste se demokratismu, hjte m a klerikalismus a tvete nyn v duchu populrnho antisemitismu proti idm, napsal napklad na pelomu stolet v otevenm dopise znmmu staroeskmu politikovi F. L. Riegrovi.76

75 Vyprvl ji i apkovi v Hovorech, tam (zejm po cenzorskm zsahu dcery Alice) ale nen tolik zejm, jako ve verzi z Besedy asu, e i Masaryk sm Prilisauera trpil a posmval se mu (Natrpili jsme se ho vichni dost a nekesansky...). Pozdji, pi Hilsnerov afe, je hnn mimo jin i tmto dluhem, kter k idm ct: Nejednou jsem tenkrt (pi hilsnerid, pozn. autora) vzpomnal na Leopolda za vraty dunajovickmi snad jsem odinil vechno to nepkn, k emu m kdy svedl mj bval antisemitism. (tamt).

76 as, 2. listopadu 1901, citovno in: Soukup, s. 163164.

20

Pro antisemitismus a v nm sm vyrstal neml Masaryk pozdji pochopen. Kdy se spisovatel a urnalista Emil Ludwig Masaryka te, zda nenael pesvden upmn antisemity, Masaryk pisvd, e jednoho takovho potkal. Nael jsem jednoho ida. To byl nejist antisemita. Mluvil o nedokonalosti Starho zkona, o patnch vlastnostech sv rasy, a snail se mi dokzat, e idovstv mus bt kulturn pekonno. S tm ale Masaryk zsadn nesouhlas na dal otzku novine, co o tchto tvrzench soudil, odpovd rezolutn: hloupost. Drm se v tom Jee, kter jako id nepiel Star zkon zruit, nbr pekonat a naplnit. Udreli se tak dlouho sv, protoe byli v menin. Ta je velmi asto energitj a lep ne vtina. Tak jako Parsov v Indii, uzaven, nenvidn, vdycky na stri, tak se id mus stt chytejm, aspo obratnjm. Jednostrann ivot hospodsk mu byl vnucen, co mu zbvalo! Tak zvan velk msta mu stt dt nechtl. Ve Vdni jsem uil syna idovskho banke a zail jsem, jak potom dospl a slouil jako jednorok a mermomoc se chtl stt dstojnkem jak ho znova a znova odmtali a jak nakonec ptel rodiny vypomohl tu nemonou vc pro toho mladka u Frantika Josefa pi partii karet.77

J, pnov, absolutn nejsem antisemita, protoe, jak jsem vm ekl, jsem se uil od Jee a stle se um, e lovk m milovat svho blinho. Jako uednk a k Jev mohu v antisemitismus jen odmtnout, vzkzal pak Masaryk kolegm poslancm vdeskho snmu pi poslaneck ei 4. prosince 1907, kdy se debata nad zkony dostala a k idovsk otzce.

Navzdory vemu ve eenmu vytaj vak nkte id Masarykovi antisemitismus a u to byli id v dob prvn republiky, kte mrnili naden svch souvrc, kte v Masarykovi vidli filosemitu (a pipomnali proto star Masarykovy nzory, kter pr dokazovaly opak), nebo nkte souasn idovt historici, kte v zjmu objektivity, se kterou chtj popsat vztah Masaryka k idm a opan toto tma by okrajov zmiuj.

Tak napklad ve citovan pas ze spisu Otzka sociln, kde se Masaryk vyslovuje pro to, aby id nehledali jen vmluvy vi kesanm, ale sami usilovali o npravu vlastnho mravnho stavu a pstovali sebekritiku, kter jim mnohdy chyb, je nktermi autory vnmna jako antisemitsk.

Historika Blanka Soukupov pipomn,78 jak nkte idovt publicist (napklad Eduard Lederer a dal) brzdili naden v idovsk komunit a vysvtlovali, e Masaryk v hilsnerid nejedn z filosemitskch posudk (jak se mnoz id domnvali), ale e mu jde pouze o princip a spravedlnost. Masarykv filosemitismus popral i pedk eskoidovskho hnut, advokt Otakar Guth, kter v roce 1924 piel naopak s Masarykovm obvinnm z antisemitismu, kdy prezidentovi vytal, e ped vlkou vil, kterak jsou id nrodnpolitickou a ekonomickou brzdou rozvoje eskho nroda a e Masaryk podle nj tak v roce 1897 na Slovensku obhajoval antisemitismus, kdy podporoval asopis s tmito sklony.

Soukupov zmiuje, e podle svdectv slovenskho politika Vavro robra se na Masarykovu vzvu utvoil pro Slovky (kolem praskho slovenskho spolku Detvan) asopis, kter ml sehrt klovou roli v procesu slovenskch nrodnch snah. Byl to dajn Masaryk, kdo mu stanovil program, piem tento program se podle Soukupov v jednom samostatnm bod vnoval antisemitismu a v dalch dvou bodech (hospodstv, crkve a nboenstv) se ho vznamn dotkal.79

Podle Soukupov (kter cituje Gutha) vidl Masaryk v idech nstroj vld a

77 Ludwig, s. 9596.78 SOUKUPOV, Blanka: T. G. Masaryk a id (id), id (id) a T. G. Masaryk: legenda a skutenost (in:

idovsk menina v eskoslovensku ve 20. letech, s. 113nn).79 SOUKUPOV, Blanka: T. G. Masaryk a id (id), id (id) a T. G. Masaryk: legenda a skutenost (in:

idovsk menina v eskoslovensku ve dvactch letech, idovsk muzeum Praha, 2003), s. 116.

21

byrokracie, synonymum pro uhersk liliberalismus a idy obvioval z toho, e stoj proti kulturnm snahm lidu. Stt kritizoval za dajnou umlou podporu prmyslu, kter byl v rukou id a doporuoval zen vymann lidovch vrstev z moci idovskho kapitlu, piem kladl velk draz na roli crkve, je mla bt antisemitsk. Je ale nepravdpodobn, e by lo o autentick Masarykovy nzory nic takovho u nj nikdy dve ani pozdji nenajdeme.

Soukupov si tak vm, e Masaryk kdy mluvil i psal o idech neubrnil se stereotypm, kter byly soust evropskho antisemistismu. List as i Masaryk sm pr pracoval se stereotypem chytrho ida, pohdkovho bohatstv idovskho nroda, idovskho zbotn penz i idaplatke, vyjmenovv Soukupov. A na schzi studentskho spolku Slavie v roce 1900 pr pouil stereotyp idakoalenka. idy si dajn spojoval pevn se dvma profesemi obchodem a urnalistikou, obecn s intelektulnm zamstnnm.

Masaryk sm se pirozen za antisemitu nepovaoval by si tuto otzku nkdy kladl. I veejn. V pednce Spolku eskch akademikid, kter se konala o rok pozdji (1901), se zamlel pipomn opt Soukupov zda je antisemita. Zrove si na ni ihned sm odpovdl nen, protoe racionln cestou se pedsudk zbavil, take se u za antisemitu nepovauje. Neme se pr ale povaovat ani za filosemitu v tom mu pr zabrnila antisemitsk klerikln vchova.

Vztah id k Masarykovi

id si Masaryka vili. Krom vemon podpory bhem jeho akademick a politick kariry i bhem zahraninho odboje mu zvlt pot, co se stal prezidentem eskoslovensk republiky prokazovali velkou ctu. Ta pichzela jak z tbora asimilovanch id, tak z ad sionist ob skupiny toti o Masarykovu pze usilovaly a Masarykem se zatiovaly.

V roce 1921 navrhla idovsk organizace Joint Foreign Committee kandidaturu Masaryka na Nobelovu cenu mru. Prezident poskytl osobn finann dar idovsk kole v Mukaev na Podkarpatsk Rusi. V roce 1926 Joint Distribution Committee na opltku posl finann dar Masarykov Lize proti tuberkulze za jeho pkladnou prci na Podkarpatsk Rusi.80

U pleitosti Masarykovch 80. narozenin (1930) pak brnnsk sjezd eskch sionist rozhodl o sbrce ve prospch vsadby Masarykova lesa olivovho hje o 13.000 stromech v palestinskm Jezeelskm dol u druh eskoslovensk kolonie Sarid.

Les byl zaloen po esti tdnech od vyhlen sbrky a vysazovn prvnch olivovnk se astnil eskoslovensk konzul v Jeruzalm Vladimr Fric, vicekonzulov v Tel Avivu a v Haif Grnwald a Stutz a zstupci svtovho sionistickho hnut Usikin, L. Jaffe, pedseda Keren Hajesodu a dal. Podle Soukupov Fric zdraznil, e s palestinskm dlem sympatizuje nejen Masaryk, ale cel esk nrod.81

Masaryk byl tak mezi prvnmi, kte toto vyznamenn dostali. Dosud ml toti na svou poest vyszen les jen Theodor Herzl a lord Arthur J. Balfour, dle jugoslvsk krl Petr Osvoboditel a pak amerit id v idovsk legii britsk armdy, padl bhem prvn svtov vlky.

Po zprv o Masarykov uzdraven po vn nemoci v roce 1934 dal 11. eskoslovensk

80 Tamt, s. 120.81 Tamt, s. 107.

22

sionistick sjezd v Moravsk Ostrav podnt k vstavb eskoslovensk osady v Palestin pod jmnem Kfar Masaryk. V Palestin do t doby pitom existovala jen jedna osada pojmenovan po Neidovi Balfouria po britskm ministrovi zahraninch vc. Sjezd apeloval na idy celho svta, aby se zasadili o zskn pdy pro tuto kolonii. et id ale byli proti, protoe na aktivity eskch sionist rlili.

V roce 1935 uspodalo na Masarykovu poest mnoho idovskch obc slavnostn bohoslubu v synagoze. V atci pi t pleitosti poprv zaznla etina, v Koln se zase rabn Richard Feder modlil ped otevenou schrnkou ,Modlitbu za vlast a synagogou se pot nesla eskoslovensk hymna. V Mlad Boleslavi pednesl eskolipsk rabn B. Wolf ,Modlitbu za prezidenta.

Masarykovy 85. narozeniny slavila cel Palestina. Mstsk rada v Tel Avivu ho jmenovala estnm obanem msta.

Sionist Masarykovi zaslali telegramy ze svch sjezd a neetili na jeho adresu vzletnmi slovy. Napklad Chaim Weizmann, v letech 192029 prezident Svtov sionistick organizace, v letech 193033 pedseda Jewish Agency a pozdji prvn prezident sttu Izrael, dval Masaryka idm za pklad pro jeho dajnou schopnost vyctit nrodn zjmy a naplovat nrodn kategorick imperativ. idovsk mlde Masaryka oslavovala a jeho znovuzvolen bylo pijato jako triumf eskoslovensk demokracie.82

K jeho osmdestinm tak sionist vydali obshl sbornk Masaryk a idovstv jako vraz vdnosti id pro Masarykovo zasahovn v tkch dobch, do kterho pispli hlavn sionisticky smlejc id. Sbornk proto sklidil kritiku v asimilantskm hnut.

To vak nebylo nic proti tomu, jak hold vzdali Masarykovi amerit sionist, kdy k jeho narozeninm 7. bezna 1930 vydali zvltn masarykovsk slo (Masaryk issue) idovskho listu Jewish Daily Bulletin, kde Masarykovi vzdv ctu patnct vznanch americkch id. Jsou mezi nimi takov veliiny jako svtov pedseda Bnai Brith Alfred M. Cohen (kter Masarykovi dkuji jmnem id dvaceti stt), idovsk legionsk vdce Vladimr Jabotinsky (ad Masaryka mezi zachrnce celho lidstva vedle americkho prezidenta W. Wilsona a zakladatele sionismu Theodora Herzla), len Nejvyho soudu USA Felix Frankfurter, obchodnk s prvnmi dny Lewis L. Strauss i v Nmecku narozen bank Felix M. Warburg z bankovnho domu Kuhn, Loeb and Co.

dn sttnk nebyl souasn tak pesvdenm Evropanem a tak velkm nacionalistou. dn sttnk svta neuplatoval tak trvale v praxi nauku o veobecnm bratrstv, napsal Frankfurter.83

Pozdji, kdy ivot idovskch student na vchodoevropskch univerzitch se stal nesesitelnm, ba nemonm, prohlsil ped celm svtem, e budou vtni na univerzitch republiky, j stoj v ele, pochvaloval Masaryka prezident americkoidovskho komittu a estn prezident Spojenho americkoidovskho komittu Cyrus Adler, podle kterho je eskoslovensk prezident nejspravedlivj osobnost Evropy a jeho zem nejastnj a nejvce prosperujc.

Podle Louise E. Kirsteina z Bostonu, estnho pedsedy tho komittu, stoj Masaryk vedle velkch nesmrtelnch, velkch osvoboditel lidstva.

Vrn ptel id, kter je neschopen rasovho nebo nacionlnho pedsudku () jeho ulechtil osobnost zasazovala se od prvnho okamiku za vc idovskho nroda, soudil o nm zase Louis Lipsky, mstopedseda americkoidovskho kongresu.

Dal idovsk pedk James Marshall blahopeje k narozeninm lovku, kter ve

82 Tamt, s. 106.83 Jacobi, Zem zaslben, s. 94.

23

svt, jeho blznovsv se vyv v diktaturch, si zachovv vru v demokracii a svobodu a Isidore D. Morrison soud, e Masaryk bude navdy potn mezi velk ptele Izraele.

Mezi dalmi gratulanty byli David Philipson, James Rosenberg, ekonom prof. Ewin R. A. Seligman i rabn a Masarykv ptel, o kter jet bude e, Stephen S. Wise. Podle nho Masaryk usiloval pro idy o to, aby se idm dostalo zadostiuinn od kestanstv a nestal se velik tm, e hjil njakho ida, nbr proto, e slouil idovskmu nrodu v rozhodujc hodin.84

Masaryk a sionismus. Sionist vs. asimilanti

Masarykv vztah k sionismu je do jist mry uniktn, ojedinl. Potek jeho sympati k sionistick mylence se toti datuje u od konce 19. stolet, kdy se jin se sionismem teprve opatrn seznamovali a mlokdo ho takto veejn podporoval. V pozdj dob, kdy se sionistm dailo, nebyly u Masarykovy veejn deklarovan sympatie tak nezvykl sionist si tedy cenili pedevm toho, e se sionistick mylenky Masaryk zastal hlavn v dob, kdy jet tak siln pozice nemli.

Tato Masarykova prozravost vedla pozdji sionisty k nvrhu zapsat prezidenta do Zlat knihy Nrodnho fondu idovskho 14. ervence 1925 obdrel prezident eskohebrejsk diplom, kterm v Jeruzalm jeho zanesen do knihy stvrdili.

Masaryk proklamoval idy za nrod a vystupoval proti asimilaci v dob, kdy v naich krajinch byla asimilace povaovna za idel a idovstv pln pestalo a jet dlouho znova nezaalo bt nrodnost, pe k tomu prask filosof a sionista Felix Weltsch.85

Masaryk psval o sionismu u ve svm msnku Nae Doba. Referoval o jeho vvoji, pr proto, ponvad nen eskho asopisu, kter by zastupoval tyto sionistick snahy. Orgny eskho idovstva zastvaj zsady asimilace, nereferuj pzniv ba ani nestrann o tomto druhm proudu hnut sionistick zasluhuje pozornosti.86

Napklad u ve sv Otzce sociln (1896), kde se vypodv s Marxem a jeho pohledem na idovstv, Masaryk sionistickou mylenku obhajuje. V sionismu vid kus prce obrodn idovskho nroda,87 by se nijak nezastv mylenky vysthovn do Palestiny, kterou ostatn cel ivot tak trochu zpochyboval a nikdy j pili neuvil. Podle Weltsche Masaryk sionismus vt jako projev mravn regenerace idovstv, ale zrove se u nj projevuje skepse k vybudovn Palestiny.88

Jako pklad uvd del citaci Masarykovch mylenek v knize Emila Kronbergera Sionist a kesan (1900):89

Mn jest sionistick hnut velice sympatick. Snae se je pochopit u ivota ptomnosti, oceuji pi nm nacionalismus, zvlt ctm, e potlaovan id (potlaovn id jest pece, chceme-li bt upmn, vude, i na zpad) se nestyd za svoji nrodnost. Pokud jde o hospodskou otzku kolonizace Palestiny, spatuji ve vysthovalectv etnch id jen zvltn ppad veobecnho sthovn nrod XIX. stolet; mylenka kolonizovat pvodn vlast jest pro ida jist blzk a velmi oprvnn. Maj-li pravdu nkte kritici, e kolonizace pak v nkterch smrech je pochybena, nemluv to proti mylence a cli. Chpu vak sionismus pedevm mravn; myslc pokrokov id uvdomuje si nedostatek svho

84 Vechny citty Jacobi, Zem zaslben, s. 9495.85 Weltsch, s. 66.86 Citovno in Weltsch, s. 68.87 Otzka sociln, s. 182.88 Weltsch, s. 68.89 Kniha vyla roku 1900 v Lipsku, byla vnovna chrabrmu obhjci pravdy profesoru T. G. Masarykovi.

24

charakteru a svho svtovho nzoru, v sionismu vid, abych pouil znmho slova, ,kapku oleje prorokova. Myslc id poznv svoji spoluvinu na nedostatcch posavadn kulturn prce, myslc id chce se obrodit a proto mus vped a dle pes veobecn nedostatky na civlizace. Tu neposta jen zmna mstnho prosted. Tu jde o obrodu zvnitka, o obrodu, o kter ovem mus spolupracovat tak kesan jako spoluvinci. Nemlm-li se, prohlauj sami sionist, e kolonizace Palestiny jest urena jen pro jistou st idovstva, jako pomocn prostedek; pro ty, kdo se nevysthuj, zstv prv tk loha.

Tak jako bylo sporem mezi sionisty (kte usilovali o uznn idovsk nrodnosti) a asimilanty (eskmi idy, kte se povaovali za echy idovsk vry) vnitn rozdleno (nejen esk) idovstvo, proval vnitn dilema i sm Masaryk, protoe sionistick smr mu byl bli a nejednou se pro nj veejn vyslovil, m ale vdy nutn zarmoutil zastnce druhho smru, kte v sionistech vidli sv zarputil neptele. V dob sv akademick innosti se Masaryk tolik nesnail sv vroky vyvaovat (jako kdy byl pozdji politikem) a astji a otevenji se vyslovoval pro sionismus, v dob svho prezidentovn pak byl u opatrnj. A nkter jeho aktivity (audience poskytnut sionistickm ldrm, nvtva Palestiny aj.) byly pozorn a ne vdy naden pijmny asimilantskm tborem, alespo veejn se snail rozeen otzky vyhbat, aby ob skupiny zbyten nepopudil.

Zkuenost, kdy se prosionistickm stanoviskem dostal do nepjemn situace (protoe pitakn jednomu smru uraz pvrence druhho smru a Masaryk ml mezi asimilanty mnoh pznivce), zakusil napklad u v dob ped vlkou. Kdy roku 1909 vdeskmu dopisovateli lvovskho tdenku Wschod, dr. Lwenherzovi, poskytl rozhovor, ve kterm vyslovuje souhlas se sionismem a kolonizac Palestiny, kdeto o asimilaci mluv negativn, asimilanti byli jeho postojem zklamni.

Piznvm, e asimilace jako hnut lidov je pmo nemon a smn, to prokzala ostatn posledn desetilet, pes vechno sil nedoshla asimilace relnch vsledk, ekl Masaryk v rozhovoru, kter byl nsledn petisknut v praskm idovskm listu Selbstwehr a vzbudil mezi eskmi asimilanty velik vzruen, pipomn Weltsch.

Tehdej redaktor jinho idovskho periodika, Rozvoje (hjcho zjmy asimilant), dr. Teytz, podal Masaryka o vysvtlen. Ten mu 9. dubna 1909 odpovd, e ml na mysli jen veobecnou ideu sionismu; na nm je mu jen sympatick to, e probudil sebevdom idovskch mas, a tu ml na mysli idy polsk a rusk. Mylenku kolonizace podle Teytze prohlsil Masaryk za utopistickou.

Weltsch cituje z tohoto dlouhho rozhovoru: Poukzal jsem dr. Lwenherzovi na to, e jen v New Yorku je pes 600 tisc id vysthovalc; ped dvma lety tala tam halisk kolonie 40.000 osob; tm lidem asi nenapad sthovat se do Palestiny, ponvad povaj tam svobody, a je smn, chtt je dostat do Palestiny. Vysthovaleckou politikou se otzka idovsk neroze, ponvad je pochybno, e by vysthovalectv mlo vliv na zmenen potu id ve star vlasti, snail se Masaryk zachraovat situaci a usmit si idy asimilanty.

Je teba, aby id ve svch dnench sdlech v rmci nrodnch celk dobvali si svch prv. Co se te vroku o asimilaci, ml jsem na mysli asimilaci krevn, a tu jsem ekl, e je prozatm nemon, ponvad j brn jednak zkon, jednak nboensk pedsudky. Asimilace kulturn je oprvnna a pirozena, vysvtloval.

Nrod nen nic jednotnho, je tu cel ada znak: jazyk, pvod, nboenstv, tradice; jazyk je ovem nejdleitj. Jist e id se mohou stti kulturn echy, zstv tu ovem rozdl; jin pvod, rasa, kter se vak ned zjistit pesn, nboenstv, tradice. Tradice ovem miz a nen pochyby o tom, e id, nboensky indiferentn, jsou nm mylenkov daleko bli. Vznam nboenstv nesm se podceovat; ponvad kulturn a spoleensky

25

isoluje. Ostatn nen to netst, i kdy id v nrod tvo pechodn odlin element.Teytz dle svm tenm referuje o tom, e praktickou sionistickou politikou se

Masaryk v rozhovoru nezaobral a e o podstat sionismu v echch nebyl vbec informovn. Nevidl pr dosud eskho sionisty. Sionismus jej pr zaujal jedin tm, e akcentuje idovsk sebevdom.

Masaryk tedy pipoutl, e id se me stt kulturn echem vil v asimilaci kulturn, ale zpochyboval asimilaci pokrevn. Morln vy ale podle nho byl koncept sionist, kter nkolikrt veejn prohlsil za jemu bli a vyjdil mu sv sympatie i jako prezident nov vzniklho sttu. Ve stejnm duchu se pak vyslovoval i ministr zahrani Edvard Bene.

Napklad v rozhovoru pro varavsk idovsk denk Haint, na dotaz, zda-li je mu sionismus a idovsk nacionalismus sympatick, Masaryk redaktorovi A. D. Lirikovi (vlastnm jmnem Levy Riklis), kterho pijal mezi dalmi novini v idlochovicch, odpovdl:

Ale ano, i kdy id nejsou nrodem v obyejnm slova smyslu, pro by se nemohli nrodem stt? () Jako individualista miluji kad vvoj lidskch a nrodnch zvltnost. Nacionalismus, kter obohat svt o nov barvy a svrzn kultury, mus bt respektovn () Pokud se tk sionismu, povauji jej za nadji budoucnosti idovskho nroda, a takov nadje se nesm nikdo vzdvat. Kadm zpsobem je mn sionismus jako vc charakteru sympatick. M v sob potenci vle a dv idovskmu ivotu urit charakter, odpovdal prezident v roce 1924.

Vztahy mezi Masarykem a sionisty se upevovaly i oficiln. Roku 1925 pijal Masaryk na Hrad Chaima Weizmana. Kdy se v roce 1933 konal v Praze v eskoslovensku u tet XVIII. svtov sionistick kongres, Masaryk se neastnil, ale pijal druh den na Hrad se vemi poctami Nahuma Sokolova.90 Tito dva se nevidli poprv, znali se u z prvn svtov vlky a Masaryk se tak se Sokolovem setkal u jako erstv prezident v roce 1918 v Pai bhem sv cesty z USA do Prahy. Sokolov ml v roce 1918 na Masaryka prosbu, aby se stt vemon zasadil o halisk idy, uprchlky. Masaryk jeho a podobn dal prosby vedl v patrnosti a snail se jim vyhovt. Kdy v prosinci 1918 podval hlen ministersk rad o sv zahranin innosti a zmioval i vizi na nejbli obdob, kladl na srdce vld, aby v tto otzce vyla podobnm poadavkm maximln vstc. Potom jsou tu polt id; mme hromadu dost, abychom je nevypovdali. Nesm se jim nic stt. Je pl vhry, udrme-li podek do konference, zdrazoval Masaryk ve svm refertu pro ministry a pedsedy vldnoucch politickch stran.91

Nejinak tomu bylo v roce 1933, kdy s nm Sokolov pro zmnu probral otzku id, uprchlch do SR z nacistickho Nmecka. Na zklad tto dohody byl nsledn utvoen zvltn pomocn vbor, v jeho elo byla postavena dr. Marie Schmolkov, dvrn ptelkyn Alice Masarykov. Vbor vedl v evidenci vechny emigranty z Nmecka, obstarval

90 Nahum Sokolow (18591936), pozdj prezident exekutivy sionistick svtov organizace, jeden z nevznamnjch idovskch politik vbec. Zanal jako novin, zakladatel modern idovsk urnalistiky. Po prvnm sionistickm kongresu se pipojil k Theodoru Herzlovi, pozdji se stal generlnm sekretem sionistick organizace v Koln, kde redigoval Die Welt a zaloil hebrejsky psan asopis Haolam, kter psobil jako stedn sionistick orgn. Pi vypuknut 1. svtov vlky se dostal do Londna a spolu s Weizmanem a Jabotinskm vedl propagan akci pro zahrnut sionistickch palestinskch poadavk do programu anglick politiky, take byl jeden ze spoluautor pi redakci Balfourovy deklarace. Jedna z nejvtch Masarykovch politickch znmost v Londn. Jet ped nvratem do vlasti pijal Masaryk Nahuma Sokolova v Pai a pislbil mu pomoc pi een situace idovskch vlench uprchlk z Halie, kte mli bt z republiky vypovzeni (Soukupov, idovsk menina ve 20. letech). Pozdji se s nm Masaryk seel i v SR pi konn sionistickho sjezdu (Jacobi).

91 Cesta demokracie I., s. 52.

26

jim policejn vkazy a osobn dokumenty, podporoval je penzi a staral se o jejich umstn, pekolen a ppadn dopravu do zmo.92

Spoluprce Masaryka se sionisty byla opt oboustrann. Zatmco v ideologick rovin se sionist podle Soukupov inspirovali Masarykovm pojetm nroda, nacionalismu, humanity a sttu,93 eskoslovensk prezident naopak v praktick rovin zaal bt stle intenzivnji vyuvn pro podporu sionistick ideologie.94 Napklad prask idovsk spisovatel, literrn kritik, skladatel a pozdj emigrant do Palestiny Max Brod s prezidentovou podporou agitoval pro sionismus na Slovensku a na Podkarpatsk Rusi.95 Prv v tchto dvou zemch bylo toti idovstvo jet stle pli ortodoxn a sionismem nezasaen, jak Masaryk poznamenal ve sv stati Slovan po vlce: Spojenm Slovenska a Podkarpatsk Rusi s eskmi zemmi vzrostl poet id. V idovstvu je pozorovat dosti siln proud sionistick a nacionln; na Podkaraptsk Rusi a tak jet na Slovensku vtina id pidruje se orthodoxie jako v Polsku a Rusku, hodnotil prezident stav idovstva v eskoslovenskch zemch.96

Asimilanti si byli vdomi toho, e tahaj za krat konec pomyslnho provazu a e i Masarykovo jmno se lpe da zuitkovat pro svou propagandu sionistm ne jim samotnm. Sionist bu do ns, eskch id, vam jmnem a va autoritou; pr sympatizujete s nimi, ne s nmi, psal v prosinci 1918 u zmiovan Otakar Guth Masarykovi97 a vyzval ho, aby vystoupil proti antisemitismu, kter v dob po pevratu pod dojmem povlen hospodsk krize nabval nebvale na sle.

Asimilanti se alespo snaili neztratit s prezidentem kontakt a nebt pozadu za sionisty, kte si asto vyadovali audience na Hrad a bylo jim vdy vyhovno. A tak hned ti dny po sionistick nvtv u prezidenta, pijal prezident Masaryk 3. ledna 1919 i eskoidovskou delegaci asimilant vedenou Eduardem Ledererem. Stejn tak jednali zstupci asimilantskho hnut (Jakub Scharf, Maxim Reiner, Ale Grf a Otakar Guth) s premirem Karlem Kramem 14. prosince 1918, tedy jen nkolik tdn pot, co se s nm sela i sionistick delegace.

id asimilanti tak, stejn jako sionist, vyuvali prezidentova ivotn jubilea k tomu, aby mu zaslali sv blahopn, ujiovali ho o sv loajalit a ubezpeovali ho o tom, e jej povauj za velkho lovka. Nebyli to tedy jen sionist, kte v takovch situacch slavnostn rozhodovali o zaloen les i osad s Masarykovm jmnem a ve zdravicch se pedhnli v tom, jak kvtnatji vyjdit ctu k Masarykov osobnosti, ale byli to i et id, kdo v podobnch chvlch pouvali patetickch slov, na kter Masaryk rd slyel. U pleitosti jeho 75. narozenin 8. bezna 1925 pirovnal napklad Augustin Stein, pedseda idovsk nboensk obce v Praze, na slavnostnm zasedn Masaryka k Janu ikovi, Jimu z Podbrad, ale i k Husovi, ke Komenskmu a dokonce i k Mojovi. Oba pr osvobodili svj nrod, akoli elili pochybm vlastnho tbora.98

O vztahu a nekoncm souboji obou mylenek asimilantsk a sionistick bhem celho prvorepublikovho obdob podrobnji pojednme ve druhm dle naeho serilu. Pro tuto chvli stoj za to pouze pipomenout slova historiky Soukupov, e se ob skupiny snaily Masarykem zatiovat, ale sionist byli z nkolika dvod nakonec spnj napklad

92 Protiidovsk tanka, s. 212.93 Soukupov: idovsk menina v eskoslovensku ve 30. letech, s. 101.94 Soukupov: idovsk menina v eskoslovensku ve 20. letech, s. 120.95 Tamt, s. 120.96 Cesta demokracie II., s. 272.97 Rozvoj, 30. 4. 1926.98 Soukupov: idovsk menina v eskoslovensku ve 20. letech, s. 124.

27

proto, e jejich hnut bylo mezinrodn, ale hlavn z toho dvodu, e se ocitli v historicky pzniv situaci, kterou dokzali obratem vyut. S ohledem na asimilanty pak u prezident bhem celho obdob prvn republiky nechtl otzku, zda jsou id nrod i nikoli, rozeit a podobnm dotazm se v interview na toto tma vyhbal.

Napklad v u zmiovanm rozhovoru pro idovsk denk Haint, na dotaz, jak sml o idovsk otzce, Masaryk namtl, e u ns nen idovsk otzky. id zde ij pln rovnoprvn a myslm, e jsou spokojeni. Myslm, e antisemitismus je u ns jako politick program tm nemonost. Nkte se o to pokusili, ale hned s tm propadli. esk lid je daleko vzdlen rasov nenvisti. Ostatn se nrodov nemus milovat, sta, rozum-li si navzjem a maj-li k sob ctu, odpovdl Masaryk.

Hned na dal zludnj dotaz, zda idy povauje za nrod, ale ekl: To je ponkud komplikovan otzka. Ped vlkou se stle spojoval pojem ,nrod s pojmem sttu, ale te jsme poznali, e kad sdruen, kter se subjektivn povauje za nrod, u tm se stv nrodem rovnocenm s jinmi. Pokud se id te, jsme ochotni uznat je jako nrod a dt jim vechna nrodn prva menin, le oni nejsou ani sami mezi sebou jednotni, jsou u nich rzn smry, kter se navzjem potraj, a jen sionist se vslovn prohlauj za nrod.99

Nebylo ale pochyb o tom, e sionistick mylenka mu je pednj.

Intermezzo I.: Masaryk a okultismus. Masaryk a tajn spolky

Udlejme nyn prvn malou odboku a podvejme se na Masaryka z pohledu ponkud vce okrajovho, nicmn v jistm ohledu s tmatem pece jen souvisejcho. Bez zajmavosti toti nen Masarykv vztah k okultismu, spiritismu i k lenstv v tajnch, mystickch a esoterickch dech.

Masaryk okultistou podle veho nebyl, ale nkolikrt s nm piel do styku a zabval se jm. Mme-li vit jeho ivotopiscm, pak se rozhodl s okultn innost pli nekoketovat. Pesto se dozvdme, e zkoumal hypnotismus a pednel o nm (pednka o hypnotismu, jak jsme si u ekli, byla pozdji peloena do etiny a vydna po stylistick prav Josefa Penka, m se v echch dostal Masaryk do povdom akademick obce),100 dokonce sm provdl pokusy s hypnzou na lidech a zvatech v Kloboukch, kde o przdninch roku 1876 pebval, ale brzy svch pokus radji zanechal z obavy, e by mohl pobouit lid101.

Ve Vdni se tak zabval okultn literaturou102 a pi studich v Lipsku (1876) se dostal mezi spiritisty a opt se tento jev snail vdecky studovat, by se pr nedal zlkat k dnm nerozumnostem103 i eeno slovy Masarykova ptele Karla apka okultnmi jevy a spiritismem se nedal chytnout.104 Zajmalo ho pr, jak se v t dob modern spiritismus snaili nkte empirit badatel podrobit pesn vdeck analze a kritice. Seznmil se napklad s astronomem Karlem F. Zllnerem, kter spiritismus se zaujetm zkoumal a Masaryka pro takov ponn rovn nadchl. Masaryk vidl nkolik seanc s medii a seznmil se s nkolika vdci nmeckho spiritismu, nakonec ale doel k pesvden, e ve, co zail, je

99 Cesta demokracie III., s. 3940.100 Tma hypnotismu si Masaryk sm vybral, kdy ho ptel ve Vdni podali, aby jim uinil njakou

pednku. Hypnotismus a magnetismus byly jevy v t dob ve Vdni velmi populrn a Masaryk je chtl vdecky zkoumat.

101 MASARYK: O hypnotismu 1880, 17; citovno in: Nejedl I., s. 444. 102 Hovory, s. 70.103 Doleal, s. 44.104 Hovory, s. 70.

28

mon vysvtlit pirozenou cestou, tedy bez duch.105 Akoli nevme, jakou vhu jim pikldal, v jeho pozstalosti se zachovaly i dva

speciln pro Masaryka vypracovan obshl horoskopy. Ma