39
Psychologie 2 Pedagogická psychologie Téma č. 4: Osobnost žáka, studenta se speciálními vzdělávacími potřebami – problematika SPU, LMD, ADHD, ADD, problematika žáka- studenta se zdravotním postižením- otázky integrace. Osobnost žáka s poruchami chování. Osobnost nadaného žáka.

Psychologie 2 Pedagogická psychologie

  • Upload
    unity

  • View
    111

  • Download
    0

Embed Size (px)

DESCRIPTION

Psychologie 2 Pedagogická psychologie. Téma č. 4: Osobnost žáka, studenta se speciálními vzdělávacími potřebami – problematika SPU, LMD, ADHD, ADD, problematika žáka-studenta se zdravotním postižením- otázky integrace. Osobnost žáka s poruchami chování. Osobnost nadaného žáka. - PowerPoint PPT Presentation

Citation preview

Page 1: Psychologie 2  Pedagogická psychologie

Psychologie 2 Pedagogická psychologie

Téma č. 4:Osobnost žáka, studenta se speciálními vzdělávacími potřebami – problematika SPU, LMD, ADHD, ADD, problematika žáka-studenta se zdravotním postižením- otázky integrace.

Osobnost žáka s poruchami chování. Osobnost nadaného žáka.

Page 2: Psychologie 2  Pedagogická psychologie

Dis poruchy - SPU

Dyslexie – specifická vývojová porucha čtení=problémy s rozpoznáváním a zapamatováním si jednotlivých písmen, zvláště pak s rozlišováním písmen tvarově podobných. Potíže s rychlostí čtení, správností čtení a s porozuměním čtenému textu.

Dysgrafie – specifická porucha psaní - písemný projev nečitelný a neuspořádaný. Dítě si nepamatuje tvary písmen, zaměňuje tvarově podobná písmena, píše pomalu a s námahou.

Dysortografie – specifická porucha pravopisu, projevuje se tzv. specifickými dysortografickými chybami.Často souvisí s dyslexií a dysgrafií.

Dyskalkulie – specifická porucha matematických schopností, postihuje operace s čísly, matematické představy, prostorové představy.

Page 3: Psychologie 2  Pedagogická psychologie

Dis poruchy - SPU Dysmúzie – specifická vývojová

porucha postihující schopnost vnímání a reprodukce hudby. Jedinec má problémy v rozlišování tónů, nepamatuje si melodii, není schopen reprodukovat rytmus.

Dyspinxie – specifická vývojová porucha kreslení, která je charakteristická nízkou úrovní kresby.

Dyspraxie – specifická vývojová porucha obratnosti.

Page 4: Psychologie 2  Pedagogická psychologie

Péče o děti se specifickými vývojovými poruchami učení

Individuální přístup v rámci běžné třídy základní školy.

Reedukace vyškoleným učitelem v kroužku nebo v doplňovací hodině.

Reedukace prováděná speciálním pedagogem, který dochází na školu.

Ambulantní péče prováděná v pedagogicko-psychologické poradně.

Specializovaná třída pro děti s poruchami učení.

Dětská psychiatrická léčebna pro děti, u nichž se objevují i další poruchy a porucha učení je velmi závažná.

Page 5: Psychologie 2  Pedagogická psychologie

Vztah SPU - LMD

U dětí s LMD se mohou, ale nemusejí projevit poruchy učení. Stejně tak poruchy učení mohou, ale nemusejí vznikat na základě LMD.

Page 6: Psychologie 2  Pedagogická psychologie

LMD Souhrnné označení pro celou řadu projevů dítěte

na bázi strukturálních změn CNS, odchylky od normy (nápadně nerovnoměrný vývoj intelektových schopností, nápadnosti a poruchy v dynamice psychických procesů, hyperaktivita až hypoaktivita, nesoustředěnost, malá vytrvalost, impulsivita, překotnost, výkyvy nálad a duševní výkonnosti, tělesná neobratnost, poruchy vnímání aj.)

synonymem výraz "lehká dětská encefalopatie - LDE" či specifické poruchy učení a chování (SPUCH)

Současný moderní název je ADHD - Attention Deficit Hyperactivity Disorder - hyperaktivita spojená s poruchou pozornosti, ADD - (Attention Deficit Disorders) - poruchy pozornosti.

Page 7: Psychologie 2  Pedagogická psychologie

LMD - Příčiny

genetické vlivy

obtíže matky v těhotenství

těžké porody

bezvědomí dítěte v raném dětství

traumata

vliv stravy - potraviny, které mohou přispívat k hyperaktivitě, únavě a poruchám chování a reaktivity dětí- potraviny s obsahem barviv a umělých ochucovadel, běžné potravinové přísady (v chemicky upravených ovocných šťávách, čokoládě, upravených vločkách), pamlsky (zákusky, zmrzlina, oříšky, mléko), těžko stravitelná jídla, nadmíra jednoduchých cukrů (dorty, bonbóny, čokoláda, zmrzlina, sušenky)

Page 8: Psychologie 2  Pedagogická psychologie

Příznaky a diagnostikaLMD

poruchy pozornosti

hyperaktivita - (ne vždy však hyperaktivita dětí znamená diagnózu ranné mozkové dysfunkce, hyperaktivita může být podmíněna sociálním prostředím, touhou po pozornosti, může se jednat pouze o poruchu chování či o temperamentový rys…)

poruchy motoriky

drobné neurologické nálezy

emoční labilita

poškození vnímání a tvoření pojmů

zvýšená impulzivita

Page 9: Psychologie 2  Pedagogická psychologie

Příznaky a diagnostikaLMD

zvýšená únavnost duševní i tělesná a to i při současné hyperaktivitě

infantilní chování

problémy s usínáním

noční pomočování

noční děsy

poruchy ve vývoji řeči

poruchy učení

Page 10: Psychologie 2  Pedagogická psychologie

DIAGNOSTIKA: musí být vždy komplexní

Vývojová diagnostika - sleduje duševní vývoj dítěte v porovnání s jeho vrstevníky. Známky oslabení nervového systému se mohou projevovat určitými vývojovými opožděními za normou příslušnou danému věku.

Příznaky chování: Americký Diagnostický a statistický manuál duševních poruch (DSM IV) - přesný výčet znaků:

A. Diagnostické znaky poruchy pozornosti 1. Nedokáže dávat pozor na detaily, nebo dělá chyby z nedbalosti ve škole, v domácích pracích nebo jiných aktivitách. 2. Má potíže udržet nepřetržitě pozornost u úkolu nebo při hře.3. Vypadá, že neposlouchá, i když se mluví přímo na něj. 4. Nedodrží, co se mu zadá, není schopno dokončit úkol do školy nebo domácí povinnosti (nikoli ze vzdoru nebo protože příkazu nerozumělo). 5. Dělá mu potíže organizovat si úkoly a činnosti. Vyhýbá se, nebo nemá rádo či odkládá úkoly, které vyžadují nepřetržité duševní úsilí (jako školní úkoly nebo domácí práce). 6. Ztrácí věci, které jsou pro úkoly nebo činnosti nezbytné (tj. hračky, zadání úkolů, tužky, knihy nebo nástroje). 7. Je snadno vyrušeno vnějšími podněty. 8. Je zapomnětlivé v denních činnostech.

Page 11: Psychologie 2  Pedagogická psychologie

DIAGNOSTIKA: musí být vždy komplexní

B. Diagnostické znaky hyperaktivity a impulzivity

Hyperaktivita 1. Často si pohrává s rukama nebo nohama, vrtí se na židli. 2. Vyskakuje ze sedadla ve škole nebo v jiných situacích, kde se má sedět.3. Pobíhá dokola nebo šplhá po věcech v situacích, kdy se nemá (u adolescentů a dospělých nemusí jít přímo o činnosti, ale o pocity neklidu). 4. Má potíže si hrát nebo jinak trávit volný čas potichu. 3. Je jakoby "na pochodu", chová se jako "poháněné motorem". 4. Často příliš mluví.

Page 12: Psychologie 2  Pedagogická psychologie

DIAGNOSTIKA: musí být vždy komplexní

Impulzivita:

5. Vyhrkne odpověď, ještě než byla dopovězena otázka. 6. Je pro něj těžké čekat, až na něj přijde řada (např. na přechodu na ulici, při čekání na přestávku apod.) 7. Přerušuje ostatní a skáče jim do řeči (např. nevhodně vpadá do rozhovorů nebo her ostatních).

C. Výskyt a trvání příznaků Trvají soustavně alespoň půl roku. Vyskytují se jak doma, tak ve škole. Projevovaly se už před sedmým rokem. Snižují jeho výkon ve škole nebo sociální adaptaci ve vztazích.* Je-li známek nepozornosti 6 a více (plus známky C): jedinec pravděpodobně trpí poruchou pozornosti. * Je-li známek hyperaktivity a impulzivity 6 a více (plus známky C): trpí pravděpodobně hyperaktivní poruchou. * Má-li více než 6 znaků nepozornosti i hyperaktivity, trpí kombinovanou poruchou pozornosti a hyperaktivity.

Page 13: Psychologie 2  Pedagogická psychologie

DIAGNOSTIKA: musí být vždy komplexní

Psychologické testy - specializované testy na pozornost, na výdrž, na krátkodobou paměť, standardizované testy např. na dyslexii a jiné poruchy učení, vyšetření inteligence, komplexní Wechslerův test, EEG, evokované potenciály a zobrazovací metody vyšetření mozku.

Page 14: Psychologie 2  Pedagogická psychologie

Prevence dopadů LMD na dítě

V předškolním věku: důležité včasné rozpoznání LMD, logopedie, odklad školní docházky

Ve škole a doma: pomoci dítěti být úspěšné alespoň v něčem (hledat kladné

stránky, vyzdvihovat specifické schopnosti...) pověřovat dítě různými úkoly (aby pocítilo svůj význam, úspěch,

potřebnost...) pomoci mu nalézt své místo v kolektivu (zvyšovat jeho prestiž,

nepoukazovat na jeho zvláštnosti) pomoci mu uvědomit si sebe sama mít na mysli, že odměna "zpevňuje" správné formy chování,

nešetřit proto pochvalou za maličkosti (i za udržení pozornosti) oceňovat snahu dítěte (i při ne zcela povedeném výsledku) stavět před dítě krátkodobé cíle má-li žák výukové obtíže, bývá užitečné prověřovat jeho znalosti

individuálně (mimo třídní atmosféru plnou rušivých podnětů) šetřit poznámkami ve škole poskytovat dítěti dostatek lásky je důležité sledovat únavu a pozornost v průběhu vyučování -

umožnit dítěti změnit činnost, počítat se zvyšující se unavitelností v průběhu vyučovacích hodin a dne (znalosti prověřujme raději na počátku dne ...)

Page 15: Psychologie 2  Pedagogická psychologie

PROGNÓZA

Jedna třetina LMD "dozraje": centrální nervový systém sice dospívá později, ale bez následků

Druhá třetina se kompenzuje: Vnější známky mohou z jednání člověka vymizet, i když se neurofyziologický obraz nezmění. Např. dyslektik se naučí číst, ale když dostane za úkol číst při EEG vyšetření, objeví se charakteristické zpomalení mozkové činnosti těžkou úlohou (výzkumy neurologa prof. Fabera). Kompenzace však může selhat vlivem stresu.

Třetí třetina LMD ani nedozraje, ani nekompenzuje. Tato skupina má obvykle i problémy sociální.

Page 16: Psychologie 2  Pedagogická psychologie

Poznámky k ADHD Koexistence s dalšími poruchami -

emočními či s poruchami chování

O dětech s ADHD se udává, že mají více symptomů úzkosti nebo deprese. Dále se u nich projevuje výraznější stupeň vzdorovitého a opozičního chování, agresivity.

Page 17: Psychologie 2  Pedagogická psychologie

Poznámky k ADHD přes 50% dětí s ADHD má výrazné

obtíže v sociální oblasti jak ve skupině vrstevníků, tak ve vztahu s autoritami.

Jejich sebehodnocení je výrazně nižší než u zdravých dětí.

52% dětí s ADHD trpí zhoršenou motorickou koordinací.

Zhruba 25% dětí s ADHD trpí specifickou vývojovou poruchou učení.

Page 18: Psychologie 2  Pedagogická psychologie

Poznámky k ADHD

Aby se porucha pozornosti mohla kvalifikovat jako ADHD / ADD musí být patrný výrazný rozpor mezi intelektuálními možnostmi dítěte a jeho školní výkonností.

S příznaky poruchy, označované jako ADHD (resp. LMD ) se můžeme setkat zhruba u 20% chlapecké a u 8% dívčí populace (před pubertou).

Page 19: Psychologie 2  Pedagogická psychologie

Poznámky k ADHD Stanovení diagnózy ADHD / ADD vždy

v kompetenci odborného lékaře – psychiatra, neurologa nebo psychologa.

Předpokládá se, že ADD je dědičnou poruchou, první příznaky se začínají objevovat již v batolecím věku, masivně se však již mohou projevovat v předškolním věku a v prvních letech školní docházky.

Optimální je včasná diagnostika poruchy, nejlépe již v předškolním věku. Nápadná živost spolu s pohybovou neobratností, s opožděným nástupem řeči, s poruchami spánku či denního režimu signalizují, že může jít o dítě s ADD. Další specializovaná vyšetření by měla stanovit, zda se jedná o lehkou, střední či těžkou formu ADD a do jaké míry je situace dítěte komplikována hyperaktivitou.

Page 20: Psychologie 2  Pedagogická psychologie

Terapie a léčba Úspěšná terapie vyžaduje kombinaci mnoha

metod aplikovaných po celý vývoj dítěte a dospívajícího.

Nejefektivnějším se při léčbě hyperaktivní poruchy jeví multifaktoriální způsob léčby, tzn. psychoterapie, výchovné působení a v obtížnějších případech i psychofarmakologická léčba. Psychoterapie by měla poskytnout podporu postiženému dítěti a jeho okolí, jejíž podstatou je přijetí dítěte, které zahrnuje akceptaci jeho obtíží, vstřícný přístup rodičů, pedagogů, přátel.

Naprosto nezbytná je spolupráce rodiny se školou. Učitel by měl sledovat pozici dítěte ve skupině a spolupodílet se na jeho příznivější sociální situaci, zamýšlet se nad formami práce v průběhu vyučovacího procesu, nad atraktivností výuky.

Page 21: Psychologie 2  Pedagogická psychologie

Zásady pro práci s dětmi se syndromem ADHD / ADD:

Na stole by měl mít pouze to, s čím se pracuje. Kontakt s učitelem by měl být co nejpřímější. Žák by neměl sedět přímo u okna, aby nebyl

vyrušován dalšími vnějšími podněty, vhodné je místo v blízkosti vyučujícího. Doporučuje se, aby seděl v lavici s klidnějším žákem

Učitel by měl znát způsob, jak dítě uklidnit, např. pohledem očí, položením ruky na rameno.

Učitel musí používat přímé a výstižné věty, důležité pokyny mají být posíleny např. tělesným či zrakovým kontaktem.

Nepřiměřené chování by učitel neměl přehlédnout, měl by však reagovat tiše a klidně. Žáka by však neměl neustále okřikovat a kárat.

Žákovu nekázeň nelze považovat za projevy schválnosti.

Důležité je snažit se podchytit snahu žáka a uspořádat podmínky určitých činností tak, aby dítě bylo úspěšné. Většina těchto dětí lépe pracuje, když může hovořit (písemný projev bývá horší).

Page 22: Psychologie 2  Pedagogická psychologie

Zásady pro práci s dětmi se syndromem ADHD / ADD:

Je vhodné pracovat v co nejmenších skupinách a umožnit, aby žák alespoň část práce udělal správně než aby udělal celou práci chybně.

Učitel by neměl odměňovat jen výsledek práce, ale i zájem a pohotovost.

Důležitý je řád a pravidelnost. Žák potřebuje k uvolnění mnoho pohybu a někdy i

bezúčelnou činnost, aby zregeneroval své síly. Vhodné je umožnit těmto dětem pohyb i v průběhu

hodiny, zařadit uvolňovací sekvence pomocí her. O přestávkách jsou nezbytné četné pohybové

aktivity. Důležité je tyto žáky nepodceňovat (dítě má tendenci

se ztotožňovat s tím, za co je okolím pokládáno), je nutné dítěti důvěřovat a podporovat je (např. slovy “pokus se to dokázat” apod.).

Nezbytné je trpělivě vysvětlovat, co je správné chování a co ne.

Důležitá je neustálá tolerance a také naděje, že se dítě zlepší.

Page 23: Psychologie 2  Pedagogická psychologie

Zásady pro práci s dětmi se syndromem ADHD / ADD:

Učitel by měl při podezření na některou z uvedených poruch upozornit rodiče dítěte a doporučit jim psychologické vyšetření dítěte. Při komunikaci s nimi je vhodné sdělit o dítěti co nejvíce pozitivních věcí, rodiče by měli dospět k názoru, že učitel jejich dítěti rozumí a chce mu pomoci. Rodiče jsou péčí o své problémové dítě často přetěžováni, je vhodné jim zprostředkovat co nejvíce pochopení a povzbuzení.

Page 24: Psychologie 2  Pedagogická psychologie

Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami:

Školský zákon rozlišuje tři skupiny žáků se speciálními vzdělávacími potřebami:

žáci se zdravotním postižením (žáci s vývojovými poruchami učení a chování, děti mentálně či tělesně postižené, děti s vadami sluchu, zraku a řeči, děti postižené více vadami a děti autistické)

žáci se zdravotním znevýhodněním žáci se sociálním znevýhodněním

Page 25: Psychologie 2  Pedagogická psychologie

Zabezpečení výuky se speciálními vzdělávacími potřebami

Při zabezpečování výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných je třeba respektovat platnou legislativu. Jsou to především školský zákon č.561/2004 Sb. a Vyhláška MŠMT č.73/2005. RVP ZV je s těmito dokumenty v souladu a podrobněji stanovuje podmínky vzdělávání těchto žáků.

Ve školním vzdělávacím programu jsou této problematice věnovány samostatné kapitoly, ve kterých škola popíše (specifikuje), za jakých podmínek a jakým způsobem bude výuku žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných zajišťovat s ohledem na podmínky školy (materiální vybavení, personální zajištění, počet dětí, kterých se zabezpečení výuky týká).

Na málotřídních školách bude zřejmě nejčastější formou péče o tyto žáky individuální integrace žáka do běžné třídy.

Page 26: Psychologie 2  Pedagogická psychologie

Podmínky pro vzdělávání dětí se specifickými vzdělávacími potřebami

spolupráce s odborným školským poradenským zařízením

připravenost učitelů na výuku žáků se specifickými vzdělávacími potřebami

spolupráce učitelů s rodiči vypracování individuálních vzdělávacích

programů, jejich dodržování, vyhodnocování, případně i úpravy

používání vhodných relaxačních a kompenzačních pomůcek

v případě potřeby zajištění pedagogického nebo osobního asistenta

snížení počtu žáků ve třídě možnost využití logopedické péče

Page 27: Psychologie 2  Pedagogická psychologie

INTEGRACE

Page 28: Psychologie 2  Pedagogická psychologie

INKLUZE

Page 29: Psychologie 2  Pedagogická psychologie

Podmínky integrace

Page 30: Psychologie 2  Pedagogická psychologie

Podmínky integrace

Page 31: Psychologie 2  Pedagogická psychologie

FORMY INTEGRACE

Page 32: Psychologie 2  Pedagogická psychologie

Speciální vzdělávání žáků se zdravotním postižením je zajišťováno:

formou individuální integrace, formou skupinové integrace, ve škole samostatně zřízené pro

žáky se zdravotním postižením nebo kombinací výše uvedených

forem.

Page 33: Psychologie 2  Pedagogická psychologie

Vztah integrace - inkluze

Přehledně můžeme vztah mezi integrací a inkluzí vymezit následovně (Kocurová, 2002, s. 17):Integrace Inkluze

zaměření na potřeby jedince s postižením zaměření na potřeby všech vzdělávaných

expertízy specialistů expertízy běžných učitelů

speciální intervence dobrá výuka pro všechny

prospěch pro integrovaného žáka prospěch pro všechny žáky

dílčí změna prostředí celková změna školy

zaměření na vzdělávaného žáka s postižením zaměření na skupinu a školu

speciální programy pro žáka s postižením celková strategie učitele

hodnocení studenta expertem hodnocení učitelem, zaměření na vzdělávací faktory

Page 34: Psychologie 2  Pedagogická psychologie

Faktory ovlivňující úspěšnost integrace / inkluze

kvalitní komunikace na všech úrovních a mezi všemi zúčastněnými stranami!

rodiče a rodina, škola učitelé poradenství a diagnostika prostředky speciálně pedagogické podpory (podpůrný

učitel, osobní asistent, doprava dítěte, rehabilitační, kompenzační a učební pomůcky, úprava vzdělávacích podmínek),

další faktory (architektonické bariéry, sociálně psychologické mechanismy, organizace zdravotně postižených).

Page 35: Psychologie 2  Pedagogická psychologie

Poruchy chovaní

Poruchami chování - Mezinárodní klasifikace nemocí. Dělí je na socializované a nesocializované.

Socializovaná forma se vyznačuje tím, že dítě má oporu ve svém sociálním prostředí. Má vnímající rodinu, dobré kamarády, dokáže dobře komunikovat ve škole. Vztahy k sociálnímu okolí jsou v nesocializované poruše chování narušeny.

Page 36: Psychologie 2  Pedagogická psychologie

Jak poznat poruchu chování?

Děti s poruchami chování jsou hodně impulsivní, nedokáží se ovládat a často u nich může docházet k výbuchům, kdy jsou schopné úmyslně něco zničit či někomu ublížit. Tyto děti jsou egoistické. Myslí jen na sebe a vše se musí točit kolem nich. V opačném případě se na sebe snaží strhnout pozornost za jakoukoliv cenu.U jedinců s poruchami chování není vyvinuté svědomí. Nemají výčitky, když něco provedou. Necítí zahanbení. Proto jim nedělá problémy provést něco opravdu ošklivého, např. týrat zvířata.

Page 37: Psychologie 2  Pedagogická psychologie

Příčiny poruch chování

Rodina Dítě navazuje první sociální kontakt s rodinou, v ní si tvoří první hodnoty a z ní si bere své vzory; pedantská výchova, rozvod

Dědičná zátěž - Poruchy chování bývají dědičné, stejně jako různé závislosti atd.

Porucha CNS - K poruchám CNS dochází nejčastěji před porodem či během porodu. U děti s poruchou centrální nervovou soustavu se více projevuje podrážděnost, rozladěnost a náladovost. To se samozřejmě negativně odrazí na jejich chování.

Page 38: Psychologie 2  Pedagogická psychologie

Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných

Rozpoznat mimořádné nadání od nerovnoměrného (zrychleného) vývoje dětí, který se později vyrovnává, je v mladším školním věku náročné a je třeba při jeho identifikaci spolupracovat s pedagogicko-psychologickými poradnami. Častěji se na prvním stupni škol setkáváme s žáky, kteří jsou buď všestranně rozvinutí a dosahují celkově velmi dobrých výsledků, nebo mají zvýšený zájem o některou vzdělávací oblast či disponují některými mimořádnými dovednostmi (výtvarnými, hudebními, sportovními…).

Zda se jedná opravdu o žáky mimořádně nadané, o tom by mělo rozhodnout odborné psychologické vyšetření a na jeho základě a doporučení pak škola zajistí odpovídající péči.

Ve školním vzdělávacím programu pak uvede, jaké podmínky pro jejich vzdělávání ve škole zajišťuje.

Page 39: Psychologie 2  Pedagogická psychologie

Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných

Pro žáky mimořádně nadané a žáky se zvýšeným zájmem o vzdělávání se (obecně, ale i pro jednotlivé oblasti výuky) vytváříme ve škole tyto podmínky:

zadáváme individuální a samostatné úkoly, tolerujeme vlastní pracovní tempo;

zavádíme školní kroužky (např. matematiky a práce na PC), příp. doporučíme kroužky, které jsou vhodné a dosažitelné mimo školu;

nabízíme možnost uplatnění mimo školu (soutěže, prezentace);

dbáme na to, aby u těchto žáků nedocházelo k výkyvům v chování, k porušování dohodnutých pravidel a řádů, pěstujeme u nich toleranci a ochotu pomáhat při práci žákům méně nadanými nebo s menším zájmem o učení;

tvoříme individuální vzdělávací plán.