Dragan Puač-Hapi

ŠKOLA BIOENERGIE

Dragan Puač-Hapi, 1989

DRAGAN PUAČ-HAPI, ŠKOLA BIOENERGIE

Z originálu Škola bioenergije Sarajevo 1989 přeloţila Jana Weingärtnerová.

Zpracováno podle vydání z roku 1992

.

– 3 –

OBSAH

PŘEDMLUVA ........................................................................................................................................5

ÚVOD ......................................................................................................................................................6

HOLISTICKÁ MEDICÍNA ..................................................................................................................7

KOSMICKÁ ENERGIE A JEJÍ MANIFESTACE V LIDSKÉM TĚLE ........................................ 11

AKUMULACE ENERGIE ..................................................................................................................17

„Zajatá“ energie ....................................................... 17

ŠKOLA BIOENERGIE – 1. STUPEŇ: ROZVOJ SCHOPNOSTI BIOENERGETICKÉ

BEZKONTAKTNÍ MASÁŽE .............................................................................................................25

Získávání „nadpřirozené“ moci prostřednictvím návratu k proţitku ................................................25

PRAKTIKUM .......................................................................................................................................29

Cvičení č. 1. Uvolňování energetických toků pomocí sniţování napětí ...........................................29

Cvičení 1a. Test svalového napětí ........................... 30

Cvičení 1b. Relaxace ............................................... 31

Cvičení č. 2. „Zde a nyní“ v bioenergetické komunikaci ..................................................................32

Cvičení č. 2a. „Zde a nyní“ – s otevřenýma očima . 33

Cvičení č. 3. Odstraňování inhibicí – cvičení vytváření vazeb .........................................................33

Cvičení č. 4. Vstup do alfa stavu vědomí ................ 35

Cvičení č. 5. Výstavba prostoru .............................. 36

Cvičení č. 6. Astrální houpačka neboli vesmírný let duše .................................................................37

Cvičení č. Cvičení dýchání ...................................... 39

OBJEKTIVIZACE DOSAŽENÝCH VÝSLEDKŮ ..........................................................................41

SLOVO NA ZÁVĚR.............................................................................................................................42

MÍSTO DOSLOVU ..............................................................................................................................43

Pohled na text z hlediska fundamentální vědy ........ 43

DODATEK ............................................................................................................................................44

LITERATURA ......................................................................................................................................46

VÝTAH Z RECENZE ..........................................................................................................................47

– 4 –

– 5 –

PŘEDMLUVA

Lidé potřebují zázraky, stejně tak jako je potřebovali v nejstarších

dobách. Pokud kvůli této potřebě nepřistoupili k nějakému novému

kultu, který jim tyto zázraky nabízí nebo slibuje, svoji potřebu něco

zboţňovat uspokojují na oltáři moderní vědy.

V této knize se mluví o neznámém oceánu lidských moţností, které

jsou nedostatečně nebo špatným způsobem prezentované. Ale zázrak

je v samotném člověku, v jeho podstatě, v jeho bytosti. Objeví-li se

něco z toho na denním světle, snadno se můţe stát, ţe to bude

popíráno, jestliţe to nebude popsáno podle principů aktuálních

vědeckých teorií. Proto je i v této knize v určité míře tam, kde to bylo

nezbytné, pouţíváno platných vědeckých poznatků, i kdyţ se to někdy

podobalo výrobě kostí pro medúzu tak, aby přesto zůstala medúzou.

Výzva, která je v názvu knihy, je výzvou pro lékařství, které

chybuje ve své velké snaze být exaktní a zapomíná, ţe existuje proto,

ţe má slouţit člověku a má se o něj starat – přirozeně a lidsky. To je

výzva také proto, ţe v boji o dosaţení moderní technologie pro

překonávání nejrůznějších nemocí se zapomnělo, ţe jeho „věřící“ jsou

lidské bytosti jako celky.

Výzva i proto, ţe jsou případy, jako je tento: v době jednoměsíční

stávky lékařů v izraelských nemocnicích zemřelo tak málo lidí jako

nikdy předtím. Stejná situace se opakovala i v Bogotě. Úmrtnost se

v době stávky zmenšila o 35 procent. Ve vysoce průmyslové Velké

Británii byl výsledek stávky lékařů procentuálně stejný.

Zajímavý je téţ poznatek jistého profesora Tirea, který po třiceti

letech výzkumů tvrdí, ţe je jedna polovina všech nemocí ve

vyvinutých zemích způsobena lékařskými zákroky. Současně na druhé

straně máme k dispozici kolem 500 různých metod tradičního či

– 6 –

přírodního lékařství, které se mohou pouţívat přinejmenším jako

doplňkové metody při současných terapeutických postupech.

Čtenář by neměl zapomínat, ţe výzva určená medicíně je vlastně

výzvou určenou člověku. Moţná i tomu, komu můţeme poloţit

otázku: „A co vy děláte pro sebe, kdyţ se předáváte do rukou moderní

lékařské technologie? Děláte ještě něco jiného kromě toho, ţe

odpovědnost za své zdraví předáváte někomu jinému?“ A my všichni

se můţeme zeptat: „Coţpak stávka lékařů, která zmenšila úmrtnost,

není i důkaz toho, ţe člověk sám můţe bojovat o svůj ţivot, tj.

přeţití?“

Úkol, který jsem si dal při psaní této knihy, je osvětlit ještě stále

„temnou stranu Měsíce“, tj. spektrum neznámých a nevyuţitých

rezerv lidského organismu. Při tom jsem co nejvíce pouţíval vlastní

zkušenosti i praxi. Člověk musí pro sebe a kvůli sobě otevřít dveře

vlastní pokladnice ţivota.

Normální je, ţe se tato práce dostane i do rukou skeptiků. Ti si

mohou být jisti, ţe udělali první kroky při seznamování s nějakou

„jinou skutečností“. Bude dobře, aby neopakovali chybu Lavoisiera

a Laplaceho, kteří popírali existenci meteorů proto, ţe „na nebi nejsou

kameny“.

AUTOR

– 7 –

ÚVOD

Louise Thomas, doktor lékařských věd, poradce v Solang

Kateringovu centru pro rakovinu v New Yorku v jednom ze svých

interview říká: „Věda je zaloţena na nejistotě. Pokaţdé, kdyţ se

dozvíme něco nového a překvapujícího, s úlekem začínáme chápat,

kde jsme dříve dělali chybu… Nemohu si představit ani jednu oblast

biologie nebo lékařství, které zcela rozumíme, a zdá se mi, ţe čím více

se dozvídáme o ţivých tvorech a zvláště o nás, tím více se ţivot stává

záhadnějším. Svět není jednoduchý a ani my nejsme jednoduché

instrumenty. To jsme měli pochopit jiţ dávno.“

V obsahu této knihy jako kdyby se potvrzovala slova dr. Thomase.

Doplňuje naše představy o bioenergii a všem, co k ní patří, a to ne

jako záměnu za oficiální medicínu, i kdyţ k ní někdy máme výhrady.

Nesmíme zapomínat, ţe i medicínu tvoří lidé, kteří mohou být

otevřeni pro nové poznatky a moţnosti. Jednou z výhrad je to, ţe

současné lékařství se nestará o zdraví, ale o nemoc, ne o člověka jako

celistvou bytost, ale o jeho nemocný orgán. Moţná je právě zde původ

určitého zklamání z oficiálního lékařství a stále většího mnoţství

příznivců alternativního léčení, které budeme podle terminologie

přijaté Světovou zdravotnickou organizací nazývat tradiční lékařství.

Je známo, ţe se nemoci léčí především symptomaticky. Je velmi

málo známých léků, které působí přímo na původ nějaké nemoci.

Mohou ukryté a nevyuţité psychofyzické potenciály člověka zničit

tyto zdroje nemoci? Můţeme konkrétní návody k tomu hledat i ve

starých lékařských znalostech různých národů, které se dnes znovu

stávají aktuálními? Je mnoho takových otázek. Pokusy o prezentování

moţných odpovědí si zaslouţí tím větší pozornost, čím více nabízejí

i odpovídající praktické návody.

– 8 –

Člověk má vţdy přání pomoci sobě i svým bliţním. To jsem měl na

zřeteli především při psaní o technice rozvoje schopnosti

bioenergetické bezkontaktní masáţe. Pro větší část této knihy není

nutné mít zvláštní znalosti z této oblasti. Proto můţe mnohým

poslouţit jako rádce při cestě na onu stranu času a prostoru, která vede

k nevysychajícímu pramenu lidských moţností.

V době, kdy vzniká tato kniha, se zdá nutné předat výzvu

i alternativní medicíně a jejím představitelům, a moţná nejvíce

bioenergetikům v této zemi. Vynaloţená práce nebude marná, pokud

i jim pomůţe tato kniha alespoň ve výměně poznatků.

Rychlý pokrok dnes zvětšuje vţdy jen kvantum vědění. Člověku

i společnosti je v tomto okamţiku třeba stále více ţivotní moudrosti.

Kaţdý pokus, který uspokojuje tuto potřebu, je správný. Časem se

všechny tyto pokusy jako malé řeky vlijí do jedné veliké.

– 9 –

HOLISTICKÁ MEDICÍNA

Lidem bylo vţdy vlastní snaţení zjistit svůj osud, trvání ţivota,

zdravotní stav, moţnost prodlouţení ţivota.

Je mnoho způsobů, kterými se o to pokoušeli. Být zdráv znamená

snáze snášet osud, déle ţít, být spokojen se svým ţivotem, tedy přeţít.

Mnohé moţnosti pro uspokojení této staré lidské potřeby nabízí

i současná technologická společnost. Ale uprostřed zázračných

medicínských přístrojů, chemických preparátů, virtuózních

chirurgických operací a všeho, co má lékařství dnes k dispozici, jako

kdyby byl někde zapomenut, někde ztracen – člověk. Lékař

předepisuje lék proti bolesti hlavy, chřipce, tuberkulóze, ale ne i pro

člověka, pro konkrétní a unikátní organismus jako celek.

Není pochyb, ţe dnes moderní lékařství zvládlo terapeutické

postupy, které zachraňují milióny lidí. Zdá se, jako by vše bylo na

svém místě, jako by se vše shodovalo a je jen potřeba se s plnou

důvěrou svěřit realizátorům těchto postupů. Ale podíváme-li se

důkladně, uvidíme paradox. Ani předpisy vztahující se k lékařskému

zabezpečení, ani pouţívání nejnovějších lékařských poznatků nevedou

k zabezpečení zcela zdravé společnosti. Nespokojenost lidí vzrůstá

a tím klesá důvěra v oficiální lékařství.

Nový rozměr zdraví ukazuje holistický přístup v medicíně. Název

pochází z řeckého slova „holos“, které označuje celek. Tento přístup

představuje výzvu mechanickému chápání zdraví a nemoci. Základem

je ezoterický princip o celistvosti ducha a těla, člověka a kosmu neboli

vázanost a závislost mikrokosmu a makrokosmu.

O holismu můţeme říci, ţe je moderním výrazem pro staré teorie,

které celé Universum, a zvláště ţivou přírodu chápaly jako celek, a ne

jako mnoţinu jednotlivých částí, nebo názorně řečeno – nechápaly

– 10 –

dům jako hromadu cihel. Často se stává, ţe jedna vlastnost se prohlásí

za vlastnost celku.

Při jedné příleţitosti jsem se zeptal mladého lékaře, před kterým

byla zářivá kariéra: „Co vidíš a na co myslíš, kdyţ se pacient objeví ve

dveřích a začne si stěţovat na své problémy?“ Odpověděl: „Většinou

vidím jeho nemocný orgán… a určím terapii pro jeho nemoc.“ Dal

jsem mu ještě jednu otázku, po které velmi dobře pochopil, co jsem

chtěl říci: „A kdy uţ jednou určíš terapii pro něj a ne pro jeho

nemoc?“

Celistvá bytost se v lékařské ordinaci „mechanistického směru“

změní na orgán, přesněji na představu nemocného orgánu. Lidské tělo

se mechanisticky pozoruje jako stroj, ve kterém je třeba kaţdou

součást zvlášť opravit, a opravdová vazba mezi těmi částmi a mezi

okolním prostředím (závislost organismu) jsou zanedbávány. Ale

samozřejmě, nemocný organismus není rozbitý automobil.

Holistická medicína do popředí staví lidských duch, o kterém myslí,

ţe je ve spojení s okolním prostředím, a nezanedbává ani jeho

emotivní stav, tj. psychické aspekty nemocného organismu, způsob,

jakým pacient vnímá svou nemoc. Trvá na preventivě, jednotě

s přírodou a při léčení se zvaţují všechny aspekty určité nemoci.

Další text bude pravděpodobně vypadat jako útok na „školní“

medicínu, která díky svému postoji a vyvíjení četných speciálních

sluţeb má významné úspěchy v jednotlivých oblastech. Ale být pouze

pro jedno či druhé by znamenalo mít předsudky. Při zvaţování

dobrých stránek jednoho i druhého přístupu se můţeme rozhodnout

pro kombinaci metod. Například pokud streptokoci přepadnou

hlasivky některého umělce, pouţitím odpovídajícího antibiotika budou

zničeni a nemoc poraţena. Zde představitel mechanistického názoru

bude myslet, ţe ukončil terapii, a to – s úspěchem. Ovšem není těţké

předpokládat, jak se bude dále vyvíjet ţivot „vyléčeného“ pacienta.

Odřeknuté koncerty, zklamané publikum, nespokojený organizátor

a nervózní manaţer budou připoutávat pozornost „bývalého

nemocného“ a přinášet mu neklid. Moţná ţe ve snaze vše vynahradit

zvýší počet výstupů a bude více cestovat. Dodatečné nápory však

– 11 –

zeslabují organismus a porušují zdravotní stav. Na tomto vymyšleném

příkladě lze vidět význam nutnosti, aby se k pacientu přistupovalo

holisticky. Pak by se nemohlo přehlédnout, ţe se streptokoci mohou

„zdolat i myšlením“ pacienta, a pouţily by se určité

psychotechnologické postupy.

Uděláme-li rozdíl mezi tou a onou medicínou, a především mezi

klasickou a tzv. alternativní, všimneme si podobné chyby při přístupu.

Proto se můţeme dozvědět, ţe lidé, kteří se podrobili například

bioenergetickému léčení, říkají: „Ano, bylo mi nějakou dobu lépe, ale

pak se problémy zase vrátily.“ Vtom případě můţeme říci, ţe

bioenergetická léčba působila jako symptomatický lék, a přitom určitá

osoba byla pravděpodobně i mechanicky chápána.

S ohledem na četné problémy, se kterými se setkávají všichni,

jejichţ úkolem a přáním je pomoci člověku ve smyslu zlepšení jeho

zdravotního stavu, těţko můţeme čekat zaběhnutou holistickou praxi.

Zvykli jsme si, ţe čteme a slyšíme o úspěších bioenergoterapie

a všemocných léčitelích. Je jasné, ţe takoví, stoprocentně úspěšní,

neexistují. Není totiţ metoda a ani nejsou lidé, kteří by jednostranným

léčením nemocného organismu získali holistické výsledky. Pro něco

takového je zapotřebí týmové práce. Pokud tomu tak není, mohou

vzniknout situace podobné následujícímu příkladu z mé praxe. Případ

skončil tragicky kvůli nemoţnosti realizace „celistvého léčení“,

konkrétně psychotechnologické metody čištění podvědomých

a bolestivých obsahů v mysli pacienta.

Třiatřicetiletému S. V. z Bělehradu se po sedmiměsíčním snaţení

setkat se se mnou kvůli bioenergetickému léčení naštěstí, a moţná

i naneštěstí – podařilo se mnou setkat. Z kapsy vylovil plnou hrst léků,

které bral kaţdý den ve velkém mnoţství kvůli revmatickým

a spondilózním problémům. Tyto problémy po několika návštěvách

rychle zmizely. Drasticky sníţil spotřebu léků a nakonec je přestal

uţívat. To udělal sám, můj princip je nepřerušovat terapii, kterou určil

lékař. Aby byl výsledek, kterého jsme dosáhli, ještě lepší, seznámil

jsem S. V. s jedním odborným fytoterapeutem, který mu doporučil

určité bylinné směsi. Také dostal rady o změně způsobu výţivy.

– 12 –

Vykonána byla i prohlídka (radioestezická) bytu a nábytek byl

přemístěn tak, aby pacient spal mimo geopatogenních zón. Uběhlo

šest měsíců a S. V. se cítil velmi dobře. Ale znovu začal pít alkohol,

kterému se vyhýbal v době, kdy musel brát prášky. Brzo potom byl

připoután na lůţko – nehybný. Měl mozkovou mrtvici. Kolega

fytoterapeut řekl: „Moţná by bylo lepší, kdybychom ho nebyli

vyléčili. Nezačal by znovu pít a vyhnul by se tomu.“

Nevyléčili jsme ho. Zanedbali jsme mysl, jeho psychický stav,

a věnovali se tělu.

Toto delší vyprávění, bohuţel bez dobrého konce, jsem napsal jako

ilustraci i potvrzení teorie, ţe je potřeba člověka chápat celistvě při

pokusech pomoci mu. Je potřeba zapojit řadu doplňkových metod

a věnovat asi více pozornosti duchu, psychoemociálnímu faktoru,

respektive psychoenergetické dynamice.

Psychoenergetická dynamika v bioenergetickém léčení

Podíváme-li se na některé z mentálních aspektů

psychoenergetických procesů u osoby podrobené bioenergetickému

léčení, všimneme si intenzivních dění v oblasti mysli v době seance,

coţ by mohlo znamenat, ţe bioenergetická seance začíná od prvního

kontaktu s bioterapeutem a nekončí po přerušení vysílání impulsů.

Důleţitost tohoto momentu je tím větší, kdyţ máme na zřeteli

odpovědnost, kterou tzv. léčitel přijímá ve snaze napravit stav druhého

organismu. Své poznatky získané při seancích s mnohými lidmi, kteří

měli nejrůznější nemoci, jsem se pokoušel specifikovat pomocí

„minitestů“ a přístroje, který pro tuto příleţitost můţeme pojmenovat

psychoenergometr.

Úrovně manifestace a vzniku nemoci

Účinnost nějaké metody léčení, bez ohledu na to, jestli patří do

oblasti ortodoxní medicíny nebo je tzv. alternativní medicínskou

metodou, bude záviset na počátečních základních osnovách chápání

člověka. Konečné vyléčení je moţné jedině při holistickém přístupu,

jak jsem jiţ zdůraznil, a také při komplexním pohledu nebo působení

– 13 –

na nemocný organismus. Vzpomeňme si, ţe Hegelovo filozofické

krédům bylo: „Pravda je celek.“

Neţ se nějaká nemoc ukáţe na fyzické úrovni, projevují se změny

v mysli a v bioenergetickém „obalu“. Oblast působení ortodoxního

lékařství, zvláště výrazné je to například v chirurgii a ortopedii, je

soustředěna na fyzickou úroveň.

Na bioenergetickou úroveň účinně působí metody jako akupresura,

akupunktura, bioenergoterapie apod.

V oblasti mysli se nemoc „ohlašuje“ výrazně dříve, neţ se objeví

její fyzické manifestace. Můţe tam zůstat i po fyzickém nebo

bioenergetickém „vyléčení“, coţ jsme viděli z předchozích příkladů.

Ve světě dnes existují četné metody, které více či méně úspěšně působí

na tuto část lidské bytosti. Zvláště bych poukázal na metody, které

můţeme pojmenovat jako „návrat k záţitku“ a které jsou zaloţeny na

komunikování zkušenosti z tohoto záţitku. Konkrétně to jsou: intenziv

přímé zkušenosti pravdy, dianetika, deníková metoda apod. Tyto

přístupy kromě toho, ţe jsou zaměřeny na rozvíjení osobnosti, mohou

působit i preventivně. Není mi známo, ţe se psychotechnologická

metoda pouţívá paralelně s bioenergetickou seancí, ale existují určité

principy, které se mohou převzít z uvedených metod a pouţívat při

seanci.

Objektivizace masy psychoenergetických obsahů

Průkopník v nejisté oblasti psychoenergetiky Von Grot ve vztahu

k psychické energii uvádí:

1. Psychické energie jsou stejné kvantity a veličiny jako fyzické.

2. Mohou se vzájemně měnit jedna na druhou, jakoţto různé druhy

psychické práce a psychické potenciálnosti.

3. Stejně tak se mohou přeměnit na fyzickou energii a obráceně

prostřednictvím fyziologických procesů.

Energetické stanoviště by bylo zcela nepotřebné, kdyby existovala

alespoň moţnost ocenění kvantity – říká K. G. Jung v Dynamice

podvědomí.

– 14 –

Bioenergetická seance je příliv psychoenergetických kontaktů

s částmi skutečnosti související s nemocí organismu. Uvedené

předpoklady Von Grota nalézají svá potvrzení v léčbě, jako je

bioenergetická seance, nebo jak ji zde pojmenujeme – bioenergetické

bezkontaktní masáţe.

Moţnost kvantitativního, ale i kvalitativního ocenění psychické

energie a její dynamiky určitým způsobem umoţňuje uvedený

psychoenergometr, populárně zvaný „emociometr“. Léčená osoba drţí

v rukou dvě elektrody, které jsou připojeny k přístroji, takţe její tělo

a měřicí stupnice na přístroji vytvářejí elektrický okruh (obrázek č.

1.).

Velmi slabý proud z baterií proudí tímto okruhem a dává nám

moţnost sledovat slabý odpor v elektromagnetickém poli těla. Tento

odpor se mění v závislosti na psychoenergetické dynamice. Existence

a velikost psychoenergetického náboje se můţe okamţitě číst na

stupnici přístroje. Toto je vyuţito v pokusech, které jsem prováděl.

Kromě toho, ţe tato pomůcka měří „masu“ mysli, precizně registruje

všechna vzrušení a jejich intenzitu a můţe ukázat skryté a podvědomé

obsahy v mysli. Tím je umoţněno, ţe při správném tlumočení

a postupu mohou být „vytaţeny“ na denní světlo a očištěny, pokud

jsou důvodem nemoci. (Jde o obdobný princip jako detektory lţi.)

V pokusech mi tento přístroj pomohl tak, abych:

– získal představu, tedy konstatoval a změřil zatíţení, které má

léčená osoba ve vztahu ke své nemoci,

– ocenil chování (po seanci by zatíţení nemělo být větší neţ před

ní),

– určil podstatu a četnost rozboru podvědomých a bolestivých

obsahů v mysli, které se vztahují k samotné nemoci,

– určil, jestli vysílání bioimpulsů na zvláště vybraná místa na těle

uvádí do pohybu určité psychoenergetické procesy,

– našel ty znaky na stupnici emociometru, které vyjadřují schopnost

vyvolat ve vlastním vědomí odpovídající změny, které umoţňují

vysílání bioimpulsů.

– 15 –

Jeden příklad mentální a psychoenergetické dynamiky při

bioenergetické seanci:

M. S., osobu, která má amyotrofickou laterální sklerózu, jsem

v určitém okamţiku poprosil, aby se pokusila prověřit výsledek

bioenergetické seance tak, ţe se pokusí zdvihnout málo pohyblivou

nohu. Vizuálně i na základě jejího prohlášení se mohlo konstatovat, ţe

se stav nemoci znatelně zlepšil. Prohlášení bylo doprovázeno

i spokojeností a slovy údivu. Přitom ale měření „tíhy“ její mysli

ukázalo, ţe tento úkon, nyní jiţ lehčí, doprovází viditelné psychické

zatíţení a restimulace bolestivých a podvědomých obsahů

vztahujících se k nemoci a k podobnému případu, jako byl test

vykonaný s nohou. Zaměřením na nalézání, opakované proţívání

těchto obsahů a komunikací o mentálních představách a obrazech,

které se objevují v mysli, došlo u dané osoby k zeslabení zatíţení,

které událost nosí s sebou. V tomto případě byl hlavním nositelem

zatíţení pád ze člunu v raném dětství a ten přenesl svůj vliv i na postoj

k nemoci a momentálnímu zdravotnímu stavu.

Zmenšením zatíţení na úrovni mysli došlo k postupu vzhůru na

stupnici nálady (obr. č. 2.) a energie, kterou tato událost v sobě nosila,

je přenesena na aktuální problém a zesílení snahy zvládnout nynější

nemoc.

Tyto poznatky, jak jiţ bylo zdůrazněno, jsou ve prospěch

holistického přístupu v lékařství a zároveň pokus ukázal potřebu

doplňování terapeutických metod – v tomto případě bioenergie –

dodatečnými postupy a paralelními potřebami zaměřenými na proces

čištění špatných obsahů a psychoenergetického zatíţení, které jsou

v mysli uloţeny. Tím způsobem bychom jejich energii vyuţili pro

účinnější holistickou léčbu. Neumoţnit léčené osobě, aby se těchto

obsahů zbavila úplně nebo do určité míry, znamená dovolit, aby i dále

podnikala aktivity proti sobě a vlastně i proti svému přeţití.

V takovém případě je pozitivní výsledek a vyléčení částečné nebo

krátkodobé.

Po pravdě řečeno, aby jedna osoba mohla pomoci druhé v procesu

léčení, musela by účinně působit na všechny tři uvedené úrovně –

– 16 –

psychickou, energetickou a fyzickou. Otázkou je, zda by na to stačila

osamocená genialita. Řešením je proto hledat v takové práci

a spolupráci všech těch oborů, které mohou pomoci člověku,

v respektování poznatků a zkušeností o metodách a talentu, který

příroda darovala některým jedincům, i kdyţ pro to moţná nemají

objasnění. Kaţdá metoda je vhodná, pokud přináší výsledky, a my si

přejeme, aby tyto výsledky byly komplexní.

Proč bychom měli mít právo někomu zakazovat, aby si vybral

způsob, jak si ulehčit utrpení nebo být vyléčen, kdyţ jediný důvod je

to, ţe daná metoda neodpovídá našemu vidění světa?

Do tohoto vidění světa není jednoduché včlenit ani vším

prostupující kosmickou energii a její manifestaci v lidském těle,

kterou jsme nazvali BIOENERGIÍ.

* * *

Emotivní stupnice [obrázek č. 2]

4.0 – Entusiasmus

3.0 – Konzervatismus

2.5 – Nuda

2.0 – Antagonismus

1.8 – Ţalost

1.5 – Lítost

1.2 – Bezohlednost

1.1 – Skryté nepřátelství

1.0 – Strach

0.9 – Soucit

0.8 – Úlisnost

0.5 – Touha

0.05 – Apatie

0.0 – Smrt

* * *

– 17 –

KOSMICKÁ ENERGIE A JEJÍ MANIFESTACE

V LIDSKÉM TĚLE

„Kdyţ otevřu oči na vnější svět, cítím sebe jako kapku

v moři. Ale kdyţ zavřu oči a podívám se dovnitř, vidím

celé Universum jako semeno, které roste v oceánu mého

srdce.“ – Injajat Kan

Jaká je to energie?

„Já vím, ţe jsou pravděpodobné, ale nemohu je mít rád

a cítím, ţe se jiné teorie mohou milovat, ale nemohu jim

věřit. To je veliké trápení, které jsem zaţil…“ – Van

Kuo-vej

V nejširším smyslu, kosmická energie je proces, který probíhá

v aktuální době aţ do věčnosti, bezčasovosti. Můţeme ji chápat jako

vědomí o něčem na tajemné straně rozumu, na tajemné straně všeho

materiálního, viditelného, vědomí o nejhlubších vrstvách neznámého,

v němţ se spojuje jeden jediný princip, který vládne Universem.

Můţeme ji ještě chápat jako kreativní hudbu sfér, která vše dává do

pohybu. Také se můţeme pokusit dozvědět se něco o ní v těsných

místnostech výzkumných laboratoří.

Co je to, co představuje konečný výsledek ţivota v nejširším smyslu

toho slova a udrţuje ho takovým, jaký ho známe, nebo lépe řečeno

cítíme?

Při zodpovídání této otázky musíme být velmi opatrní. Ani mnozí

velcí myslitelé nekorunovali svoji víceletou práci odpovědí na otázku:

„Jaká je to energie?“

Jestliţe se zeptáte nějakého chemika, fyzika, matematika apod., jaká

je určitá věc, ukáţe vám řadu symbolů a rovnic, které vlastně ukazují

– 18 –

jeho moţnosti všímání si vlastností nějaké věci. A podle něj jsou ty

vlastnosti zcela jednoduché. To je něco, co vyvolá změny na měřicích

aparátech, co vytvoří zdání, ţe je vše pochopeno. Ale problém není

zdaleka vyřešen. Následuje nová otázka: „A co je to, co jste znázornili

symboly a změřili aparáty?“

Lidská mysl v nejširším smyslu můţe pochopit jen to, co je

v mezích mezi nezměřitelně malým a nezměřitelně velkým, tj. jen to,

co existuje po svém projevení v bytí a neţ přestane existovat. Zdroj

poznání o nějakém stavu, jakoţ i o jeho podstatě je mimo interval „0–

nekonečno“. Zdá se, ţe hledání původu a podstaty nějaké věci končí

v duševnu, a to je mimo rámec výzkumu oficiální, nebo lépe řečeno

základní vědy. Hranice materiálního světa jsou současně i hranicemi

naší schopnosti rozumět něčemu v našich myslích. Proto je nesčetně

mnoho pokusů najít odpověď na tuto otázku.

Různé teorie, které vycházejí z psychotronických pokusů

a výzkumů, také mohou být částečnou pravdou na určité niţší úrovni

pohledu na tento problém. Proto udivují výroky typu: „Objevili jsme

tuto energii a vyrobili přístroj pro její akumulaci a vysílání umělým

způsobem.“ Mnohým výzkumníkům nakonec zůstává jen to, aby se

alespoň v myšlenkách vraceli k prakticko-fyziologickým

vysvětlováním této energie, která mají své kořeny ve starých

systémech samovývoje.

S ohledem na tuto situaci můţeme odpovědi, které se mohou dát na

otázku postavenou v názvu, roztřídit takto:

a) odpovědi, kde dominuje analytický a experimentální přístup,

b) odpovědi, ke kterým se došlo intuitivním poznáním.

V závislosti na afinitě se podíváme na jeden i druhý způsob.

Na příštích stránkách uvedeme některá stanoviska, která se

pokoušejí o znázornění podstaty jevu a stejně tak i její manifestace

v lidském organismu.

Bioenergie – kvanta kosmické energie v člověku

V různých filozofických rozpravách a systémech

samozdokonalování se hovoří o jedné formě univerzální,

– 19 –

všudypřítomné a vše prostupující energie, která nynější stav věcí

udrţuje takovým, jaký je. V současné době jsme se ocitli v jedné

zvláštní situaci, ţe je pro nás najednou skoro neznámý jev, kterého si

všimli naši dávní předci jiţ před více neţ tisíci lety. Nyní se snaţíme

tuto energii popírat nebo dokazovat, a skoro vůbec ne vědomě ji

kontrolovat a ovládnout, kdyţ ji jiţ máme k dispozici. Vše nové je

vlastně znovu objevené staré – řečeno je v jednom výroku.

Ve zdroji starých moudrostí, v indické Hindu filozofii se hovoří

o praně, která se objevuje v nesčetných formách a prostupuje všechny

druhy hmoty. Řídí lidský organismus a můţe se asimilovat ze

vzduchu, vody a potravy. Má se za to, ţe se takto získaná energie

nejen přelévá a dělí v organismu z jednoho energetického centra do

druhého, ale můţe se i vyzařovat do okolí, tedy i zaměřit na jiné

osoby.

Ve filozofii starých Číňanů se říká, ţe vše je energie – nebe, země,

člověk, duše. Tu energii pojmenovali či. Staří čínští mudrcové

upozorňovali: „Velký Člověk ji následuje, a pokud potřebuje, můţe ji

i zesílit.“ Rozlišovali několik druhů energie:

– prarodičovskou (dědičnou),

– energii přeţití,

– nutritivní,

– „čistou“, která se asimiluje dýcháním podle určitého postupu ze

vzduchu, který je plný „ţivotního semene“. Tento druh energie nazvali

jang energie.

Myslí-li staří mudrcové a moderní flexibilnější vědci na stejnou

praenergii při pouţívání tohoto názvu – to je otázka, kterou si poloţil

i dr. Wilhelm Reich. Získal také nové důkazy o přítomnosti orgonské

energie, coţ je jeho výraz pro pranu, či, ka a jiné názvy energie. Uvádí

místa a způsob, jak se tato energie můţe registrovat i fyzikálními

metodami, a to jak smysly, tak i některými přístroji. Kromě toho

vyvinul originální metodu její akumulace pomocí tzv. orgonských

akumulátorů, o nichţ budeme více hovořit v kapitole o akumulaci

energie.

– 20 –

„V organismu bez pochyb existuje elektricita ve formě elektricky

nabitých koloidních částic a iontů,“ říkal dr. Reich. „Celá koloidní

chemie, jakoţ i neuropsychologie s tímto operují. Přitom ale existuje

celá řada jevů, které se v ţádném případě nemohou dávat do spojení

s elektromagnetickou energií. Kdyby se naše ţivotní energie skládala

z elektricity, bylo by nepochopitelné, proč jednu vlnovou délku světla

vidíme a druhou ne, proč rentgenové záření necítíme a cítíme záření

uranis. To jsou všechno rozpory, které se nemohou vejít do rámce

známých forem energie.“ O orgonské energii následníci W. Reicha

uvádějí, ţe nemá masu, ţe je zde kolem nás i v nás od samého počátku

světa. Soudí, ţe zhušťováním jednotlivých orgonských struktur

a jejich splýváním vzniká hmota i tam, kde nebyla i sama ţivá hmota.

Je pravda, ţe dávní mudrcové neměli k dispozici takový velký fond

a ani moţnost vědění, jaký dnes má současná věda, ale tuto energii

znali zcela jasně a uměli ji s jistotou pouţívat. Pro ně to byla opora

samotné existence.

V současné době se vynakládá stále větší úsilí novým způsobem

a technologií vědy tuto sílu ukázat a vysvětlit. Ale přitom se často

zapomíná a přehlíţí – bezděky nebo schválně –, ţe se jedná o měření

efektů, které tato energie vytváří, ale ne její podstaty, kvantity

a kvality.

Tato vysvětlení se nejčastěji zmiňují o magnetismu, i kdyţ jeho

podstata není právě nejjasnější. To není náhoda. Pokud víme, ţe je

kaţdý orgán, molekula, atom v lidském organismu elektromagnetický,

a to, ţe elektromagnetické vlny mohou vcházet a vycházet z lidského

organismu, tedy je jasné, proč se někdo pokouší podstatu ţivotní

energie vysvětlovat jen z pozice magnetismu. Nejrůznější procesy

v ţivém organismu probíhají pomocí elektrických impulsů bioproudu.

A tam, kde je proud, vytváří se i elektromagnetické pole.

Na první pohled manifestace kosmické vše prostupující energie

v lidském organismu můţe být vysvětlena způsobem, který je

srozumitelný pro současného člověka. Určité oficiální zprávy

z bývalého Sovětského svazu tyto naděje podporovaly. Hovořily

o registrování zesíleného elektromagnetického pole u některých

– 21 –

zkoumaných bioenergetiků. Uměle vytvořené magnetické pole stejné

síly a zaměřené na nemocný organismus nemělo ţádný terapeutický

efekt. Kromě toho toto „vysílání umělé bioenergie“ se mohlo přerušit

a zastavit různými materiály, coţ není moţné v případě přírodní

energie. Takţe nám nezůstalo nic jiného neţ tuto hypotézu zamítnout.

Sovětské laboratoře nabízejí i jiná vysvětlení. Například komise,

kterou vedl J. Kobzarev, předpokládala, ţe lidské biopole je sestaveno

z volných elektronů a iontů. V jiném případě při zkoumání plukovníka

Krivorota a jeho synů, nadaných extrasenců, bylo při bioenergetických

seancích registrováno zesílené záření ultrafialových paprsků.

V jednom z modernějších psychotechnologických systémů –

scientologii – je potvrzeno, ţe je tělo obklopeno určitým neměnným

elektrickým polem, které je zcela nezávislé na lidských myšlenkách

a které se nachází v určité vzdálenosti od fyzického těla nebo v něm.

Podle důkazů, které nám dal zakladatel tohoto systému, můţeme

usoudit, ţe toto elektrické pole řídí skutečná fyzická struktura těla.

Jeff Law je otcem radikálnějšího modelu psychometafyziky, který

dává do souvislosti vědecký pohled na svět se starou hebrejskou

Kabalou. Pole, ve kterém se manifestuje kosmická energie kolem

člověka, nazval paramagnetické. Podle něj toto pole organizuje známé

energetické transakce v těle stejným způsobem jako magnetické pole

organizuje elektricitu vlnových modelů a orbit. Tvrdí, ţe právě toto

pole určuje, jak a do jakého stupně bude energie z okolí a jiných

ţivých bytostí protékat lidským tělem.

V posledních dvou stech letech výzkumníci tohoto fenoménu, tj.

přírodního jevu, dělali řadu pokusů konečně objevit a určit podstatu

bioenergie. Její projevy jsou většinou registrovány díky jejímu

proměnlivému mechanickému působení. Právě tato okolnost vyvolává

pochybnosti o věrohodnosti různých metod a jednotlivých teorií, které

se prosazují ve světě psychotroniky.

Na toto téma ve své knize Biologické transmutace francouzský

biolog L. Kerevan píše: „Moderní věda dělá chybu, kdyţ myslí, ţe

všechny procesy skrývající se v ţivých organismech jsou chemickými

procesy a ţe se ţivot musí chápat jedině jako chemický jev. Ţivá

– 22 –

hmota má vlastnosti, které jsme neznali, vlastnosti, které nejsou

doménou chemie ani fyziky. To není chyba či nedostatek chemických

zákonů, ale chyba, kterou dělají mnozí současní chemikové

a biochemikové ve snaze pouţívat zákony chemie za kaţdou cenu,

dokonce i tam, kde se pouţívat nemohou.“

Jak dokázat kosmickou energii v lidském těle? Podívejme se, jak na

tuto otázku odpovídá světový neuropsycholog dr. Carl Pribam

z Kalifornie: „Je zcela moţné, ţe naše mozky matematicky konstruují

skutečnost interpretací frekvencí, které k nim přicházejí z jednoho

rozměru, jednoho světa, který je mimo prostor i čas.“

S příklady z různých tradic, výroky renomovaných výzkumníků

o materialistických důkazech existence a funkce tohoto druhu energie

i různými jinými teoriemi můţeme pokračovat donekonečna.

Proto udělejme závěr:

– Jiţ odedávna i ve všech kulturách se hovoří o existenci určité

formy ţivotní energie.

– V dnešní době moderní věda a zvláště její představitelé

s flexibilnějšími názory nepopírají existenci určitého druhu

„praenergie“. Dokonce tvrdí, ţe vytváření hmoty a udrţování ţivota

bez ní je nepředstavitelné.

Těm čtenářům, kteří myslí, ţe ţivot nespočívá ve zkoušení různých

teorií dávajících jen částečnou pravdu o aktuálním problému, moţná

můţe odpovědět A. Crowley. To je značně kontradiktorní osobnost ze

světa magie a odpověď lze nalézt v jednom z veršů Liber AI, tj. Knihy

Zákona, která mu je podle jeho přesvědčení diktována kosmickou

inteligencí Aivazem:

– „Tlumočení nechť je prokleto navţdy!“ (II-29)

– „Jestli se Vůle zastaví i zakřičí „proč“, provolávaje tlumočení,

tehdy Vůle zaostane a nedělá nic.“ (II-31)

– „I rozum je leţ, protoţe existuje nekonečný a neznámý činitel,

a všechna jeho slova jsou chybná.“ (II-32)

Jak postupovat, pokud si nepřejete unavovat se mozaikou teorií bez

moţnosti získat na ně odpověď? Pokud si místo pravdy nepřejete

výseč z celku – různé vzorečky, definice a podobně, moţná ji můţete

– 23 –

hledat v návodu Carlose Kastanedy, lépe řečeno jeho tajemného

kouzelníka Don Huana. Na otázku C. Katanedy „Co je to tajemná

síla“ Don Huan odpověděl: „To je síla, která prostupuje vším, co

existuje. Staří myslitele se nesnaţili odhalit tajemství té síly, která jim

umoţňovala vytváření tajných praktik; oni ji jednoduše přijali jako

něco svatého. A noví myslitelé se na ni podívali zblízka a pojmenovali

ji Vůle, Vůle Orlích záření nebo Záměr.“ Pro praktiky to můţe být

zcela postačující definice. Nesčetně mnoho hořících svíček je nicotné

nic proti jasnému slunci. Sluncem můţe být i naše energetické tělo.

Energetické tělo

Na světě je napsáno mnoho knih o existenci, vzhledu a dynamice

energetického těla člověka.

Uvedli jsme směry, které jsou moţné při hledání důkazu její

existence. Je velmi těţké psát o něčem, co není vidět a na co si

nemůţeme sáhnout. Prozatím musíme přiznat bezmocnost vědy ve

snaze toto pole dokázat, změřit. Ale nebude to poprvé, co úspěšně

pouţíváme sílu či vlastnosti, které neznáme právě nejlépe.

Pro nás zde stačí, abychom si ujasnili některé ze základních bodů

pro poznávání energetického těla člověka tak, jak ho vidí a vysvětlují

psychotronikové.

V psychotronice se má za to, ţe kůţe, maso, kosti, tělní tekutiny

nejsou právě to, na co myslíme pod pojmem „naše tělo“. Vedle

materiálního, fyzického těla je zde i energetické tělo (zde nebereme

ohled na jiná „těla“, která jsou uváděna v různých esoterických

učeních). Neviditelné, nehmatatelné, nepopsané, ale to neplatí pro

nadané jedince, kteří mohou poznat a třídit parapsychologické

fenomény. To, ţe jejich „vidění“ energetického těla ţivých bytostí,

lidí, dokonce i rostlin nejsou vymyšlena, potvrzuje určitým způsobem

moderní elektronická technologie. Získány byly určité parametry,

které ukazují změny v biopoli.

Energetické tělo nejčastěji definujeme jako koncentrát vázané

kosmické energie. Zároveň myslíme, ţe je nositelem a tvůrcem

– 24 –

modelu nebo strukturálního základu ţivého organismu, podle jehoţ

„šablony“ se formuje i naše materiální tělo.

V celém organickém i neorganickém světě je moţné najít prvky,

které hovoří ve prospěch jeho existence. Na okamţik nás můţe udivit

výrok o přítomnosti energetického těla i v neorganickém světě.

Abychom se nepouštěli do rozpracovávání teorií tohoto typu, můţeme

jen připomenout léčivé působení například krystalů a drahých

kamenů. Co je to, co někoho léčilo a nalézalo se v neţivé hmotě, třeba

v krystalech a drahých nerostech? Skeptici opět jiţ po několikáté

řeknou: „Placebo-efekt-sugesce, autosugesce“, a to bez prověření na

zvířatech, spících lidech nebo na zcela malých dětech – v těchto

případech je placebo-efekt nemoţný.

Tím, ţe je hmotné tělo vytvořeno ztvárněním bioenergetického těla,

zároveň je i zvláštním produktem kosmické energie. Jedná-li se

o ţivočišný rod, který se rozmnoţuje pohlavně, má se za to, ţe nový

ţivot se začíná při spojování samčího spermatozoidu a samičí vaječné

buňky, ale především i jejich energetických sloţek.

Ve světových laboratořích je provedena řada pokusných měření na

více či méně sloţitých přístrojích, které poskytují udivující důkazy

o existenci „nějakých jiných těl“ u ţivých organismů. Můţeme je

pojmenovat jako nové nebo neznámé dimenze toho samého

organismu. Výzkumníci z Itálie a bývalého Sovětského svazu tvrdí, ţe

měřeními bylo dokázáno, ţe se ve vejci dva aţ čtyři dny po oplození,

kdy není ani stopy po nejjemnějších vláknech, která budou vytvářet

srdce, mohou registrovat slabé pulsace.

Při oplození se vetkávají makrokosmické principy daného

okamţiku. Nemusíme se pokoušet to dokazovat nebo zavrhovat. Stačí

ta okolnost, ţe jsme narozeni v Universu, ve kterém platí určité

zákonitosti. Některé z nich jsme zde uvedli. Protoţe člověk není

izolovaný systém, energetické tělo od momentu stvoření představuje

pevnou vazbu se základními principy, které vládnou Universem. Tuto

vazbu někteří autoři definují jako „kosmické vědomí“. Z úhlu pohledu

některé psychologie podvědomí archaické obsahy psychiky

představují kolektivní podvědomí. V tomto spojení si můţeme

– 25 –

všimnout mnohých vysvětlení psychotronických fenoménů, jako jsou

například vzpomínky na minulé ţivoty. Po vytváření energetického

těla dochází k přenosu informace pro výstavbu struktur. Stálý přítok

kosmické energie do těla se uskutečňuje přes energetická centra

v lidském organismu, mezi nimiţ je určitá specializace.

V tradicionálních systémech samovývoje či samozdokonalování

v Číně, Tibetu, Indii a Japonsku se jako základní centrum akumulace

nejčastěji uvádí oblast, která se nachází asi čtyři prsty pod pupkem.

V Číně ho nazývají Tan Tien Či Čung (moře energie), v Japonsku je to

Hara neboli pramen ţivota, a v Indii Manipura Čakra v rámci jóga-

systému. Kdybychom udělali srovnávací analýzu energetického

a materiálního těla, dostali bychom toto schéma:

MATERIÁLNÍ

TĚLO

ENERGETICKÉ

TĚLO

SLOŽENÍ buňky kvantum kosmické

energie

STAVBA

genetický materiál a

kosmické vědomí –

kolektivní

podvědomí

kosmické vědomí

(kolektivní

podvědomí), osobní

podvědomí

PŘÍJEM ENERGIE ústa, plíce čakry (nebo jiná

energetická centra)

ZDROJ ENERGIE potrava, vzduch volná kosmická

energie

PERCEPCE pět smyslů Psy-pole,

mimosmyslová

DOSAH

PERCEPCE ohraničený neohraničený

ZPRACOVÁNÍ,

ZAPAMATOVÁNÍ

INFORMACE

mozek, vědomí podvědomí

– 26 –

MATERIÁLNÍ

TĚLO

ENERGETICKÉ

TĚLO

TOK INFORMACE centrální a autonomní

nervový systém

systém energ. kanálů

(nadi-kanály,

meridiány)

PROSTŘEDKY

KOMUNIKACE hovor, gesta, psaní

Psy-pole a

bioenergetické

střídavé působení

DOSAH

KOMUNIKACE

NEBO VYSÍLÁNÍ

BIOENERGETICK

É INFORMACE

ohraničený neohraničený

PŘEKÁŽKY

různé přírodní a

umělé materiály,

prostor, čas,

atmosférické a jiné

kosmické vlivy

stupeň otevřenosti

pro příjem nebo

emisi informací a

různých kosmických

vlivů

TRVÁNÍ krátké věčné

Bioenergetické střídavé působení

Při potvrzování bioenergetické hypotézy o existenci vše prostupující

kosmické energie, jejích projevech v lidském organismu – bioenergii,

biopole, bioplazmy atd. se zároveň potvrzují názory o strukturním

základě pro vytváření materiálního těla. Proces nebo dynamiku tohoto

vytváření nazýváme bioenergetickým střídavým působením. Při tom

bereme v úvahu výměnu informací s energetickým základem uvnitř

jediného celistvého organismu cestami, které nazýváme energetické

kanály, meridiány, nadi-kanály atd. Název závisí na našem přístupu

k této problematice.

Je dost nejasností v otázkách dynamiky, úrovně a vzájemných

vztahů energetických toků v procesu bioenergetického střídavého

působení. Rozpory se objevují většinou při pokusech shrnout

– 27 –

poznatky různých směrů alternativní, tj. tradiční nebo přírodní

medicíny. Proto se často stává, ţe v literatuře nacházíme odlišné

informace o tomto tématu.

Jedním z těchto rozporů je vztah mezi čakrami, tedy energetickými

centry z jógy a akupunturními meridiány v tradičním čínském

lékařství.

Máme jiţ důkazy o existenci těchto center, cest a procesů, které

v nich probíhají, a nyní výzkumy zasahují i dále. V otázce vztahu

a úrovně jejich existence a funkce si můţeme všimnout tendence

k určitému porovnání a hledání souvislosti. Energetická centra

odpovídají určitým nervovým spojením a ţlázám s vnitřní sekrecí

a několik akupunkturních meridiánů začíná, končí nebo prochází

oblastí čaker. Předpokládá se, ţe úlohu spojení mezi čakrami

a energetickými cestami má meridián „Trojitého ohřívače“ (obrázek č.

4).

Je moţné, ţe jiţ v roce 1937 Sir Thomas Levis ve svém článku

Neznámý nervový systém, vydaném v Britském lékařském ţurnálu,

myslel na bioenergetické střídavé působení při psaní o objevu jednoho

neznámého nervového systému. Tvrdil, ţe tento systém není vázán ani

s centrálním, ani s vegetativním nervovým systémem. Lidé studující

bioelektrické nebo biomagnetické jevy došli k podobným závěrům.

Dr. Marschall Gulila měl za to, ţe se tento systém vyvinul dříve neţ

nervový a ţe svým působením kontroluje růst, zacelování ran, pocit

bolesti, regeneraci orgánů a údů, biologickou rytmiku a dává příslušné

odpovědi na změny v okolí, ve kterém se organismus nalézá. Závisí na

vnitřních a vnějších podmínkách a zvláště významné jsou podmínky

elektrické. „Je velmi pravděpodobné, ţe je nějakým způsobem vázán

na nervový systém, a to pomocí buněk, které obklopují nervová

zakončení.“

Dnes se pro to mohou najít přesvědčivé důkazy, mohou je nabídnout

zvláště fyzici, výzkumníci biomagnetického dění v organismu.

Zda pro funkci „nasávání“ kosmické energie určíme čakry,

akupunkturní body nebo něco jiného, to bude záleţet mimo jiné i na

osobních afinitách a fondu znalostí. Proto se můţe stát, ţe osoby, které

– 28 –

zvládly umění manipulace bioenergií jiţ v samém přístupu

a rozpracovávání metodologie působení na osobu se zhoršeným

zdravotním stavem, začnou riskovat. Kromě vrozeného talentu je

nezbytný i solidní fond znalostí z této oblasti. Při určitých základních

znalostech z klasické medicíny (moţná ve větší míře anatomie

a fyziologie) v kombinaci s nějakou jinou „anatomií“ a „fyziologií“,

které platí na subtilnější úrovni existence, ukazuje moţnost zavádění

bioterapie jako doplňkové metody při léčení. S ohledem na stále větší

zájem o různé programy zdravého ţivota a alternativně-lékařské

samopomoci je jasné, ţe jsme svědky snahy sám sobě co nejvíce

pomoci. Proto jsou v další části knihy zařazeny materiály, které toto

přání uspokojují.

– 29 –

AKUMULACE ENERGIE

„Vidět slunce uprostřed padajícího deště; vykopat

čerstvou vodu ze samotného srdce ohně…“ – Mu Čou Lu

„ZAJATÁ“ ENERGIE

Profesor Wils Veb z univerzity na Floridě má za to, ţe kaţdý

ţivočišný druh i kaţdý jedinec toho druhu má k dispozici určité

mnoţství energie, které můţe být pouţito k adaptivním účelům. Co se

tedy děje s tím „přebytkem“, který mají bioenergetici? Je jim dán pro

adaptivní účely a oni ho spotřebovávají ke své škodě ve snaze pomoci

druhým?

Trochu nás můţe udivit, ţe ve zdroji „tajných věd“ na Východě není

tolik tzv. mediálních léčitelů jako na „kopcovitém Balkáně“.

Důvodem je skutečnost, ţe v souladu se svým přesvědčením si nepřejí

převzít na sebe zátěţ cizí Karmy a cizí hříchy moţná i z „minulých“

ţivotů. Myslí, ţe má-li někdo „přebytek“ energie, je to proto, ţe ho

potřebuje sám pro sebe. Moţná ţe ve starých časech bylo ono určité

kvantum energie pouţíváno racionálněji.

Nahlédneme-li za závěs, který nás dělí od prastarých civilizací,

jejichţ vědění a výsledky nás i dnes udivují, jako kdyby přicházely

z jiného rozměru, překvapí nás zprávy o dlouhém ţivotě tehdejších

panovníků, který se rovná téměř nesmrtelnosti. Například Ahmet

Bosnič v Tajemstvích zmizelých civilizací uvádí, ţe „v Eridu vládl

Aliulim 28 000 let, Alalgar 36 000 let, v Badtibiru vládl Enmenluanna

43 000 let…“ Celkem pět sumerských měst a osm králů vládlo celkem

241 200 let. Kdyţ k tomu přidáme, ţe podle Bible Adam ţil 930 let

a syn se mu narodil ve 130. roce jeho ţivota, i kdyţ nevíme, v jakých

„letech“ se tenkrát měřil čas, můţeme si všimnout, ţe se člověk

– 30 –

odedávna pokoušel o odhalení tajemství dlouhého ţivota nebo

dokonce nesmrtelnosti. Dr. L. Pauling, chemik, dvojnásobný nositel

Nobelovy ceny, říká, ţe člověk je teoreticky nesmrtelný a ţe lidský

organismus je stroj, který sám sebe opravuje. Přesto náš ţivotní věk

není takový, jak je teoreticky moţné. Leţí klíč k tomuto problému

v mnoţství ţivotní energie, kterou máme k dispozici, a ne ve způsobu,

kterým ji pouţíváme? Moţná řešení tajemství dlouhého ţivota,

vitálnosti, vysokého bioenergetického potenciálu apod. můţeme

hledat v prostředí, které nás obklopuje a na které jsme vázáni.

Předpokládejme, ţe je tomu tak. V tom případě slova Lao Cea

o tajemné a moderními přístroji nepolapitelné síle říkají, jaká je: „Ta

síla vyrovnává záření a skládá částici k částici. Je neviditelná, a přece

tvoří, a já nevím, odkud pochází. Ale je před hvězdami!“

My jsme ji pojmenovali kosmická energie.

Bez ohledu na to, jestli se zabýváme bioenergoterapií, radioestezií

nebo rozvíjením jiných PSY-schopností nebo ne, nedostatek vitální

energie pociťujeme stále častěji. Jsme v takové situaci, ţe ji musíme

intenzivněji spotřebovávat k adaptivním účelům, tj. k obnovování

„vybledlých“ funkcí v našem organismu. Jak obnovit bioenergetický

potenciál?

Je mnoho metod a způsobů, jak to uskutečnit. Jejich klasifikaci

můţeme zhruba stanovit podle toho, co chápeme pod pojmem

kosmická energie a její manifestace v lidském organismu. V kaţdém

případě si musíme být vědomi toho, ţe ji ve skutečnosti akumulovat

nelze. Jediné, co můţeme udělat, je zvýšení její koncentrace v určitém

prostoru nebo organismu. Jakmile tento proces zaměříme na sebe, je

třeba pamatovat na to, ţe výsledky dává způsob, který umoţňuje

koncentraci a správnou cirkulaci energie všemi třemi úrovněmi

lidského organismu – psychickou, energetickou i fyzickou.

V této kapitole se hovoří o pyramidálních tvarech a orgonských

akumulátorech, tedy o výtvorech, které lidé konstruovali s přáním

akumulovat kosmickou energii a vystavit se potom jejímu působení.

Významné místo v tomto procesu mají i psychoenergetické techniky.

– 31 –

O nich mluví kapitola o rozvoji schopností bioenergetické

bezkontaktní masáţe.

Pyramidální tvary jako ozvěna universa

Je mnoho knih o tajemstvích pyramidálních tvarů. Hovoří o nich

jako o zázračných výtvorech lidské mysli ztvárněných pomocí

stavitelského umění.

Můţeme donekonečna rozprávět o symbolice obsaţené

v tajemstvích, která se objevují při pokusech dešifrovat enigmu „ohně

ve středu“ (piros – oheň, mides – střed). Kdo ví, jestli to mohli

předpokládat sami faraóni.

Dnes desetitisíce lidí v celém světě pouţívá pyramidální tvary

k různým účelům a se zajímavými výsledky. Mezi nimi jsou také

fyzikové Petěrburské univerzity, bakteriologové z Itálie, botanikové

z Oxfordu, odborné týmy zformované rumunskou vládou a jiní.

Pyramidy různých velikostí či odpovídající poměrem rozměrů

Cheopsově pyramidě nalézáme v domech, laboratořích, kadeřnických

salónech, botanických zahradách apod. O co tu vlastně jde a proč tyto

modely, zvláště model Cheopsovy pyramidy, přitahují takovou

pozornost? Odpověď můţeme hledat ve zvláštních a nevyjasněných

energetických relacích, které v nich probíhají.

Po určitém období klidu se opět zvýšil zájem o energii pyramid

objevem francouzského badatele A. Bovise kolem roku 1930. Při

návštěvě Cheopsovy pyramidy v Egyptě našel zvířata, která tu

zabloudila a zahynula, ale jejich těla zůstala bez znaků rozpadání. Po

návratu domů udělal model pyramidy ze dřeva a začal s pokusy. Byl

překvapen výsledky. Proces mumifikace se úspěšně vyvíjel i v modelu

pyramidy, která měla menší rozměry a byla z jiného materiálu neţ

originál. Mohl zde mnohem déle skladovat ovoce i zeleninu bez

známky hniloby. Nebyl schopen vědecky vysvětlit tento jev, ale intuicí

a radiostezickými postupy získal mnoho poznatků. O svých

výsledcích psal v kratších článcích, ale čtenářským publikem nebyl

příliš pochopen, pravděpodobně proto, ţe nepouţíval vědeckých

metod při dokazování zvláštních jevů.

– 32 –

Při pokusech, aby pyramidální tvary získaly uznání, nejdéle vytrval

český technik Karel Drbal, který roku 1949 předvedl veřejnosti

„Faraónův přístroj na ostření ţiletek“. V Českém úřadě pro patenty to

bylo zpočátku chápáno jako ţert. Mladý technik si však o tom myslel

něco jiného. Byla to pro něj pravá výzva výdrţe. Během desetiletého

hledání přijatelného vysvětlení „Faraónova přístroje“ kontaktoval

i eminentní světové vědce z oblasti fyziky, biologie a technických věd.

Roku 1959 byly přijaty nové důkazy K. Drbala. Téhoţ roku byl pod

číslem 91304 patentován „Faraónův přístroj pro ostření ţiletek“.

O Drbalových pokusech nemusíme více psát, neboť se o nich dost

ví. Pro čtenáře bude pravděpodobně zajímavější následující test:

Budete potřebovat model Cheopsovy pyramidy; nemusí být

uzavřeného typu. Můţete ho vyrobit pomocí rozměrů z níţe uvedené

tabulky. Dále potřebujeme trochu medu, čtverhrannou nádobu, nejlépe

o rozměrech dna 2,5×7,5 cm, z jakéhokoliv materiálu

nepropouštějícího vodu. Na dno nádoby namaţte med a pak ji

přikryjte pyramidou, kterou orientujte ve směru sever–jih. Po třech

dnech uvidíte, ţe med je tvrdší a lepivější. Není-li tomu tak,

zkontrolujte postavení pyramidy. Jedna ze stran musí být orientována

kolmo na směr sever–jih. Pokud jde vše podle plánu a med je tvrdší,

postavte nyní pyramidu tak, ţe rohy budou směřovat ke světovým

stranám. Během čtyřiadvaceti hodin se med vrátí do původního stavu.

Pyramidu tak můţete otáčet vícekrát a med bude měnit svou

konzistenci.

Některé pokusy kromě toho, ţe ukazují efekt mumifikace a moţnost

delšího uchování potravin v těchto modelech, mohou být i zábavné.

Takový je i další příklad.

Ze stejné láhve vína nalijte dvě skleničky. Jednu postavte pod

pyramidu a dbejte na správné postavení vzhledem ke světovým

stranám. Jiţ po dvaceti minutách zkontrolujte chuť vína z obou

skleniček. Chuť vína, které bylo pod pyramidou, bude plnější

a bohatší. Díky pyramidě můţete mít dobrá vína, i kdyţ jste je levně

koupili. To alespoň tvrdí autoři literatury, která se zabývá tímto

tématem.

– 33 –

Pro nás jsou však nejdůleţitější výsledky a vlivy, které pyramidální

tvary mají na ţivý organismus, zvláště na člověka.

Při pozorování rostlin a zvířat umístěných pod pyramidou si

můţeme všimnout určitých změn v jejich chování. Například hmyz

opouští prostor pod pyramidou, nebo do něj vůbec nelétá (coţ by mohl

být jeden ze způsobů ochrany potravin). Domácí zvířata budou velmi

ráda trávit většinu času pod pyramidou a ptáci jsou jí dokonce

přitahováni a shromaţďují se pod ní.

Člověk pod pyramidou velmi brzy pociťuje pozitivní změny. Ţe se

jiţ po 30–40 vteřinách zvětšují amplitudy mozkových vln, dokázal dr.

Rafael Ifra, vedoucí výzkumného týmu Pyramid Power V, Inc. Po

odstranění pyramidy se toto zvětšení amplitudy udrţuje ještě jednu aţ

dvě minuty a potom se vše vrací do původního stavu. Změny jsou

zřetelné zvláště v oblasti mozkových alfa vln.

Podle statistických ukazatelů modely pyramid mají velmi pozitivní

vliv na koncentraci, hloubku meditačního stavu, vědomí samého sebe,

změněné stavy vědomí. Měřením se také můţe lehce potvrdit větší

delta aktivita mozkových vln. Podle zpráv lidí, kteří pod pyramidou

praktikovali určité techniky meditace, se základní zkušenosti mohou

seřadit takto:

– pocit beztělesnosti,

– trnutí v těle jako slabý proud,

– pocit tepla, hlavně v horních částech těla,

– klid, relaxace, osvobození od napětí,

– sny jsou většinou v jasných barvách jako grafické představy,

– izolace od vnějších vizuálních a zvukových podnětů,

– rozšíření vědomí o prostoru při současné časové dezorientaci,

– hlubší úroveň meditace a zvětšení energetického náboje, který ji

provází.

Jiné, podstatně extrémnější zprávy se vztahovaly na mimotělní

záţitky, jasnovidectví, vzpomínky na minulé ţivoty, snění při vědomí

o tom, co se zdá, euforie, slyšení „hudby Universa“, vidění

„kosmických barev“ a podobně.

– 34 –

Má se za to, ţe pod pyramidou stačí spát čtyři aţ pět hodin,

abychom byli ráno zcela svěţí. Také je potvrzeno, ţe se pomocí

pravidelné „pyramidální praxe“ člověk stává vitálnějším. Vytváří se

pocit, ţe tělo je v souladu s jemnými kosmickými vibracemi.

Bioenergetický potenciál se doplňuje. Jsou určité domněnky, ţe se

častějším pobytem v pyramidě zpomaluje proces stárnutí a ţe se

regeneruje ţivá hmota. O tom se můţeme přesvědčit i na základě

nálezů některých mumií, u kterých jsou chromozómy dobře

zachovány a mohou se reanimovat.

Dodnes neexistuje spolehlivý přístroj, který by mohl změřit energii

koncentrovanou v pyramidě. Jednotlivé zákonitosti o chování takto

„zajaté“ kosmické energie jsou nejčastěji zjištěny pouţíváním modelů

nebo často nespolehlivými psychotronickými pomůckami. Proto

máme různá vysvětlení a různé zprávy o tom. Nyní je například

zjištěno, ţe je koncentrace energie a její cirkulace nejintenzívnější

u vrcholu a ne v jedné třetině pyramidy, jak se dříve uvádělo. Jestli se

i toto změní a potvrdí se, ţe je „oheň ve středu“, to zatím nevíme.

Starobylá stavba, která v sobě skrývá odpovědi na četné otázky,

a její modely představují pro praktikanty pomůcky i téma, které je

důleţité rozpracovávat, a co je ještě důleţitější – pouţívat je. V rámci

této knihy by bylo nejlépe chápat vše jako pokus obnovy vlastních

energetických rezerv, i kdyby podstata tohoto procesu měla být

i autosugesce, tedy víra v sílu v těchto modelů. Víra v úspěch je jiţ půl

úspěchu!

Pokud jste se rozhodli i sami experimentovat, bude vhodné uvést

nezbytné parametry pro konstrukci Cheopsovy pyramidy pro

praktické potřeby. Existuje více způsobů či výpočetních operací,

kterými můţete získat precizní rozměry. Tím jsou moţné i časté

neshody mezi různými autory. Moţná proto, ţe je jediný důleţitý

poznatek o Cheopsově pyramidě; úhel sevřený stranou a základnou:

51 stupeň, 51 minuta a 14 vteřin. Ostatní rozměry můţeme získat

pomocí jednoduchých matematických úkonů. Abychom vám ulehčili

výpočty, uvádíme tabulku:

– 35 –

VÝŠKA DÉLKA

STRANY

ZÁKLADNY

DÉLKA

HRANY

2 3, 1416 2,9892

3 4,71 4,48

4 6,28 5,98

5 7,85 7,45

10 15,70 14,94

15 23,56 22,41

20 31,41 29,89

25 39,27 37,36

30 47,12 44,83

40 62,83 59,78

50 78,54 74,73

60 94,24 89,67

70 109,95 104,62

80 125,66 119,56

90 141,37 134,51

100 157,08 149,46

Podle této neznatelně zkrácené tabulky autorů B. Schula a E. Pettita

si můţete délkové jednotky vybrat podle potřeby – centimetry nebo

metry.

Podobné vlastnosti, jako má pyramida, tj. akumulace kosmické

energie, její působení na ţivou a neţivou hmotu, mají i „orgonské

akumulátory“ dr. Wilhelma Reicha.

Dr. Wilhelm Reich a „kouzelné“ krabičky

Od dob starých civilizací aţ do dnešních dnů se člověk pokoušel

o konstrukci a vystavění objektů, předmětů nebo pomůcek, kterými by

mohl „shromáţdit“ kvanta kosmické energie a pouţít je podle

– 36 –

vlastních potřeb, především ke své vlastní revitalizaci. O to se pokusil

i dr. W. Reich. Někteří říkali, ţe se „zbláznil a začal chytat nějakou

kosmickou energii“, nejvíce jej pomlouvali právě jeho kolegové

psychiatři.

Dr. Reich se narodil roku 1897. Jiţ jako třiadvacetiletý byl přijat do

Mezinárodního sdruţení psychoanalytiků. Po čtrnácti letech byl

vyloučen a pět let poté emigroval do USA, kde byl pro

nekonvencionální metody léčení odsouzen koncem roku 1957 do

vězení. Ve vězení v Louisburgu také skončil jeho ţivot.

Dříve psychoanalytik freudovské orientace a později samostatný

a originální výzkumník se zvláštními pohledy na člověka a přírodu si

všiml nedostatků psychoanalytických metod a pokoušel se je

překonat. O tom píše ve své knize Obracení k malému člověku, která

byla napsána pro archív Orgon Institut roku 1946: „Řekl jsi:

Psychoanalýza! Směšné! Analyzovat se můţe moč a ne duše! To jsi

řekl, neboť z medicíny znáš jen analýzu moči. Boj o duši trval čtyřicet

těţkých let. Ten boj znám, protoţe jsem bojoval pro tebe. Jednoho dne

jsi si všiml, ţe se na nemocné lidské duši můţe vydělat spousta peněz.

Ty potřebuješ jen to, aby nemocný k tobě přicházel celá léta na jednu

hodinu tvého léčení a aby platil určitou sumu. Teprve potom jsi začal

věřit v existenci duše. Já jsem objevil, ţe duše je vlastně funkce

ţivotní energie a ţe mezi tělem a duší existuje jednota… Popíral jsi

mne celých patnáct let, ale já jsem pokračoval ve sledování stopy,

kterou jsem našel…“

Reichovo vysvětlení přírody a struktury charakteru osobnosti

a poukazování na funkcionální vázanost charakteru a tělesného stavu

představují významný krok vpřed v porozumění lidské psychiky

a lidského chování. Také vysvětlil význam a poukázal na důleţitost

nevědomých pohybů člověka při vytváření představy o zdravotním

stavu jednotlivce.

Z terapeutické praxe udělal přímější a aktivnější sílu zaváděním

účinných metod pro odstraňování emotivních poruch

a psychoenergetických bariér, které kvůli nim vznikají. Kvůli

věnování pozornosti lidské sexuálnosti, moţná více a jinak neţ jako

– 37 –

kolegové, jakoţ i kvůli pouţívání fyzického kontaktu s pacientem

(tlak na zóny křečí) byl obviňován z pouţívání sexuální stimulace

s cílem zlepšit orgastickou potenci pacienta.

„Malý člověk“ popíral jeho práci a pátrání po podstatě věcí. Ale

Reich šel dále za tím, co zjistil – všechna ţivotní energie, kterou

pojmenoval orgon nebo orgonská energie, nachází se i v těle, i mimo

tělo v atmosféře. Podařilo se mu registrovat tuto energii nejdřív ve tmě

a potom i při různých jiných příleţitostech. Zkonstruoval přístroj,

který můţe zvětšit její koncentraci na jednom místě.

Po svém objevu Reich přerušil svou psychoterapeutickou praxi

a zabýval se orgonomií, přičemţ i nadále naráţel na odmítání svých

kolegů. Sdruţení psychiatrů a zvláště psychoanalytiků číhalo na

moment, kdy ho bude moci „smrtelně udeřit“.

Reich ve své knize dále píše: „Nyní klidně a beznadějně diskutuješ

o duši, stejně jako jsi roku 1920 tvrdil, ţe neexistuje. Zůstal jsi stejný,

malý člověk. V roce 1984 budeš stejným způsobem zcela klidně

vydělávat na orgonské energii spoustu peněz a nějakou jinou pravdu

budeš špinit, pošlapávat, a to se stejnými pochybnostmi, jako jsi to

dělal při objevení kosmické energie a lidské duše…“

Jak se dalo čekat, ohlásil se i zákon. Správa pro potraviny a léky

v boji proti pouţívání orgonských akumulátorů vyhrála spor s dr.

Reichem. Bez ohledu na to i nadále propagoval orgonomii

a pokračoval v práci. Byla na něj podána ţaloba.

Hluboce přesvědčen o správnosti svých objevů a jejich působení

odmítal během souzení komentovat svou práci. Zastával názor, ţe

soudní síně nejsou místem pro rozpravy o správnosti vědeckých teorií.

Ztratil svobodu a později i ţivot. Zanechal však za sebou důkaz, ţe se

kosmická energie, o které vţdy mluvil jako o všudypřítomné a vším

prostupující, můţe projevit a zkoncentrovat na jednom místě

a v relativně malém prostoru a ţe se můţe pouţít pro dobro člověka.

Ať uţ měl pravdu, nebo ne, jeho pokusy si zaslouţí detailnější

vysvětlení jiţ kvůli síle přesvědčení, se kterou bojoval za své teorie.

Moţná ţe to ani nebyla náhoda. Posuďte sami.

– 38 –

Orgonská energie

Dr. Reich si všiml některých neznámých způsobů projevování

orgonské energie. Určil nové formy a metody pro zkoumání,

akumulaci a pouţití této energie. Poprvé ji objevil v ţivých

organismech a později i v neţivé hmotě. Staré teorie tak získaly nové

potvrzení. Kdo ví, kolikrát se to bude muset ještě opakovat! Všiml si

přítomnosti orgonské energie v atmosféře a tvrdil, ţe ji můţeme nalézt

i v „prázdném“ vesmíru, o kterém říká, ţe je vlastně jedním velkým

„orgonským oceánem“.

Existuje více úkazů a míst, kde si jí můţeme všimnout. Je to

například vlnivé „teplotní“ chvění nad silnicemi, jezery, horskými

vrcholy apod. (Nejlépe jsou vidět dalekohledem nebo kamerou.)

Statická elektřina je také jedna z forem projevování atmosférické

orgonské energie. Modrá barva nebe pochází z modré barvy orgonské

energie, a stejně tak i barva ţivé protoplazmy pod mikroskopem.

Zeleň rostlin vzniká jako spojení modré orgonské energie a ţlutavého

rostlinného stavebního materiálu. Červená krevní tělíska mají pod

mikroskopem zelenavou barvu, tedy s příměsí modré orgonské

energie. Mořská modř také ukazuje na její přítomnost. Můţeme si jí

všimnout i v bouřkových oblacích. Modravé světlo světlušek

a hnijících pařezů je takové pro její přítomnost. Taková je i polární

záře.

Coţpak fyzika a jiné vědecké disciplíny nemají odpovídající

vysvětlení pro uvedené jevy? Někdo by se mohl zeptat, jak dr. Reich

dokazoval svá tvrzení například v případě chvějivého vlnění, o kterém

fyzika říká, ţe je to vlnění teplotní.

Fyzika opravdu tvrdí, ţe v takových případech jde o teplotní vlnění,

ale tento jev – podle přesvědčení dr. Reicha – není vůbec vázán na

teplotu. Lze jej vidět i při −30 stupních C, a také se stává, ţe k němu

vůbec nedochází ve velmi teplých dnech. Kromě toho, kdyby toto

vlnění bylo teplotní, mělo by se pohybovat zdola nahoru, ale ve

skutečnosti se pohybuje ze západu k východu, ve směru rotace Země.

Tento pohyb je zvlášť zřetelný, kdyţ vítr do tohoto vlnění vţene suché

listí nebo prach.

– 39 –

Přítomnost orgonské energie ve vakuu se dokazovala pomocí

modrého světla vysílaného trubičkou, ze které je vyčerpán vzduch při

určitých podmínkách. Také je poukazováno na paradox v souvislosti

se statickou elektřinou. Je zajímavé, ţe je vzduch povaţován za

elektrický izolant. Současně ve vztahu k elektrostatice se poukazuje na

vzduch plný statické elektřiny. Dr. Reich myslí, ţe zde nelze mluvit

o energii, kterou dostáváme pohybováním vodičů v magnetickém poli.

Víme, ţe dr. Reich se svými spolupracovníky dělal závaţné pokusy

v oblasti antigravitace a mechanického pouţití orgonské energie, jakoţ

i jejího vyuţití k meteorologickým účelům. Zabýval se i včasným

zjišťováním rakoviny před vytvořením nádorů a formováním

odolnosti proti atomovému záření, a to podle principů orgonomie.

Jeden z významných úkolů, který měl před sebou, je akumulace této

energie s cílem jejího vyuţití k lékařským účelům. Zjistil, ţe ji nelze

„zmáčknout“ do nějakého přístroje na nekonečně dlouhou dobu, ale

zato je moţné měnit její koncentraci. Protoţe si všiml charakteristiky

této energie, tedy toho, ţe rozdílnou rychlostí a s rozdílnou intenzitou

prochází různými materiály, došel k závěru, ţe se jejich kombinací

můţe splnit poţadavek koncentrování atmosférické orgonské energie.

Tento poznatek vyuţil ke konstrukci orgonských akumulátorů a při

jejich vyuţití.

Ke konstrukci akumulátorů přistoupil po zjištění, ţe různými

organickými hmotami prochází energie pomalu a ţe kovy, zvláště

ţelezem, prochází rychle.

Orgonské akumulátory, jejichţ rozměry se pohybují od 20x20

centimetrů aţ do velikosti skříní, jsou sestaveny tak, ţe vnější strany

jsou z organické látky a vnitřní stěny jsou z kovu. Mezi nimi se

nacházejí střídavě vrstvy organických a anorganických látek.

Teoreticky můţe být takových vrstev nekonečně mnoho, ale dr. Reich

doporučoval tři a půl nebo osm vrstev. Od roku 1951 prosazoval

nejvíce třívrstvový akumulátor vzhledem k jeho bezpečnějšímu

vyuţívání k lékařským účelům, ale současně někteří z jeho

spolupracovníků nepovaţovali toto opatření za nezbytné a později

pouţívali akumulátory i s deseti vrstvami.

– 40 –

Účinného medicínského působení těchto přístrojů je moţné lehce si

všimnout na menších ranách a spáleninách i při mnohých nemocech.

Tvůrce akumulátorů se však snaţil o jejich vyuţívání v případech, kdy

je zapotřebí doplnění bioenergetického „rezervoáru“ lidského

organismu. Dr. Reich si totiţ všiml, ţe lidé velmi často mají problémy

s chronickou biopatií (biopatií chápal stálý nedostatek nebo nadbytek

energie). Při určitých kombinacích materiálů a konstrukčních řešeních

je moţné i odvádění energie, kdyţ je to zapotřebí.

Reichovy „lékařské“ akumulátory jsou vyráběny tak, ţe zvenku je

pouţita překliţka, která se pod tlakem prstů můţe prohnout. Vnitřní

plocha je z pozinkovaného plechu a pro plnění mezi stěnami je

pouţita ovčí vlna a ocelová vata. Účinnost tohoto přístroje se

zmenšuje, jestliţe je pouţit materiál, který saje vlhkost, například

bavlna, nebo kovy, které rezivějí, tj. oxidují. Jedním z nerezivějících

materiálů velmi vhodných pro zpracování je hliníková fólie, ale

odborníci tvrdí, ţe by hliníková fólie mohla působit jedovatě na lidský

organismus, dokonce i kdyby se před ni postavil pozinkovaný plech.

O plastických materiálech zjistil, ţe se mohou pouţívat k výrobě

akumulátorů, ale vůbec je nepouţíval. Dodnes není jasné proč. Zatím

ve světě neexistuje kvalifikovaná instituce, která by mohla ocenit

materiály vhodné pro výrobu orgonských akumulátorů. Proto se

většinou pouţívají materiály, které pouţíval sám dr. Reich.

Některé z nejdůleţitějších faktorů, které mohou působit na účinnost

orgonského akumulátoru:

– při menší relativní vlhkosti vzduchu atmosférická orgonská

energie je „volnější“ a akumulátor ji můţe snáze vsát. Je-li relativní

vlhkost větší, je tento proces pomalejší. Vlhkost vzduchu 40–50

procent je optimální pro dobrou akumulaci orgonské energie;

– také zeměpisná šířka je významným faktorem. Čím je akumulátor

blíţe rovníku, tím je účinnější. Stejný akumulátor bude jinak působit

na rovníku a jinak například v Evropě;

– výkon akumulátoru se zvyšuje se stoupající nadmořskou výškou.

Důvodem je úbytek faktorů, které na sebe váţou orgonskou energii.

– 41 –

Teoreticky to znamená, ţe by tyto přístroje byly nejúčinnější ve výšce

nad atmosférou;

– na vzdálenost vnitřních stěn je rovněţ třeba brát ohled při

konstrukci a pouţívání těchto akumulátorů. Podle zkušeností je

optimální vzdálenost 5–10 centimetrů;

– i počet akumulátorů v jedné místnosti působí na jejich účinek. Při

větším počtu přístrojů v určitém prostoru vzrůstá síla kaţdého z nich.

To platí i pro větší území, samozřejmě při velkém mnoţství těchto

přístrojů.

Orgonská energie se uvnitř akumulátoru pravidelně rozmisťuje.

Pohybuje se od slabšího k silnějšímu systému. Kdyţ říkáme silnější

nebo slabší, máme na mysli absorpční sílu. Ve vztahu k atmosféře je

akumulátor slabší zdroj, ale s větší absorpční mocí. Ve vztahu

k lidskému tělu má slabší absorpční sílu, to znamená, ţe je silnějším

zdrojem energie. To umoţňuje, aby lidský organismus doplnil svůj

bioenergetický potenciál. Je zjištěno, ţe bioenergeticky slabé nebo

„prázdné“ osoby skoro vůbec nepociťují působení koncentrované

orgonské energie, dokonce ani po několika hodinách pobytu

v akumulátoru. To samozřejmě neznamená, ţe nemohou akumulovat

odpovídající mnoţství energie. A obráceně, osoby s větším

bioenergetickým potenciálem jiţ za relativně krátkou dobu pociťují

její působení. Většinou doporučovaná doba pobytu v akumulátoru je

dvacet minut. Ale subjektivní pocity, které se při té příleţitosti

objevují, jsou nejdůleţitějším ukazatelem dostiţení vlastní

bioenergetické kapacity. Na začátku pouţívání akumulátoru jsou

pocity slabé, nebo nejsou ţádné. Kdyţ se dostihne úroveň, na které

určitý organismus můţe být „naplněn“ energií, dochází k příjemnému

pocitu v těle, provázenému mírným teplem, relaxovaností,

mravenčením apod. V tom případě by se mělo působení energie zkrátit

na 5–30 minut trvání kaţdé seance.

Organismus má schopnost samoregulace a přijme jen tolik energie,

kolik potřebuje. Překročení této hranice vyvolává nepříjemné pocity,

někdy i nesnesitelné, například tlak v hlavě, točení hlavy, nevolnost

a podobně. Stačí pouze přerušit pobyt v akumulátoru a vyjít ven na

– 42 –

čerstvý vzduch. Kromě toho se můţe vyuţít i působení energeticky

„hladové“ vody. Je známo, ţe člověk po delším pobytu ve vodě,

i kdyby byl zcela v klidu, cítí únavu, coţ se vysvětluje jako symptom

„ztráty“ energie.

Přesto, ţe od počátku sledování pouţívání akumulátorů není

zaznamenán případ smrti v souvislosti s jeho pouţitím, je potřeba

dodrţovat určitá opatření.

Při špatném počasí, v alkoholizovaném stavu, při pouţívání léků,

zvláště anorganického původu, nelze přesně předvídat škodlivé

následky, které se mohou projevit i mnohem později po pouţití

přístroje.

Při nemocech, při kterých dochází k chronickému přeplnění energií,

můţe dojít k náhlému zvýšení krevního tlaku, kolapsu, náhlým

kontraktacím, praskání cév, vegetativnímu šoku, takzvanému

přeskakování srdce a podobně.

K těmto nemocem patří:

– zánětlivé procesy na kůţi,

– záněty sliznic a očí,

– zvýšený krevní tlak (přes 150 mmHg),

– nevyléčitelné srdeční vady,

– mozková mrtvice,

– nemoci vyvolané zvýšenou koncentrací cholesterolu v krvi,

– nemoci vyvolané zúţením cév,

– hysterie,

– akutní impotence nebo frigidnost apod.

V kaţdém případě tato oblast psychotroniky, nebo také

„paramedicíny“ hovoří o něčem, co působí. Moţné je určité srovnání

působení na lidský organismus orgonskou energií a bioenergií. Moţná

jsou i srovnání výsledku akumulace energie pouţitím těchto aparátů

a jiných technik nebo metod energetického zcelování. Čtenář zde má

moţnost zkoumání i experimentování.

Někteří lidé se k orgonomii chovají jako příliš velcí nadšenci

a někteří ji popírají. Dr. Reich doporučil toto:

– 43 –

– nesmí se zformovat jakékoliv myšlení nebo postoj k orgonomii

bez provádění orgonské praxe na sobě,

– kaţdý musí znát efekty působení orgonských akumulátorů ve

standardních podmínkách i v podmínkách změněných,

– kaţdý musí být i svědkem i účastníkem při působení na různé

nemoci a na různé úrovně naplněnosti lidského organismu a musí se

seznámit s druhy působení orgonské energie na ně,

– musí se pravidelně a delší dobu psát terapeutický protokol kvůli

statistickému a jinému zpracování údajů.

Nakonec něco o dnešní situaci v oblasti orgonomie. Výzkumy

v orgonomii jsou dnes decentralizovány a většinou jsou individuální.

Cílem toho je vyhnout se různým politickým a klanovým zájmům

a vlivům. Podle rady dr. Reicha má orgonomie zůstat samostatná,

mimo vlivy, které by mohly usměrňovat a kontrolovat její rozvoj

v určitém směru. Nikdo také nemá patentní právo na orgonský

akumulátor, coţ znamená, ţe jej můţe vyrábět kaţdý a pouţívat podle

svého přání.

– 44 –

ŠKOLA BIOENERGIE – 1. STUPEŇ: ROZVOJ

SCHOPNOSTI BIOENERGETICKÉ

BEZKONTAKTNÍ MASÁŽE

„Váţné vám říkám, Země se ještě stane místem

ozdravení! Jiţ ji obklopuje nový duch, který přináší

zcelení, – a nová naděje.“ – Friedrich Nietzsche

ZÍSKÁVÁNÍ „NADPŘIROZENÉ“ MOCI

PROSTŘEDNICTVÍM NÁVRATU K PROŽITKU

Kdybychom srovnali projevené moţnosti s latentními, byli bychom

zmateni a překvapeni rozdílem mezi těmito dvěma krajnostmi. Je

pravda, ţe jsme daleko od představy dosahu skrytých nebo

zapomenutých lidských schopností. O smyslu jejich rozvíjení a vůbec

buzení mohou svědčit „paranormálně“ talentovaní jedinci nebo ti,

kteří se jimi stali díky houţevnatosti a vytrvalosti v trénování.

U lidí se objevuje snaha a přání rozšířit svoje vidění reálnosti

pomocí schopností, o kterých intuitivně vědí, ţe jsou v nich ukryty. To

lze pozorovat jako expanzi zájmu o neobyčejné schopnosti

a mimosmyslové fenomény. Jednou z otázek, kterou mi často dávají,

je: „Jak jste objevil, ţe máte bioenergii?“ Bioenergii mají všichni, více

či méně výraznou. Ale to, co mě zajímalo, je důvod té zvědavosti.

Cítil jsem, jako by chyběla otázka: „Jak já mohu rozpoznat

a rozvinout takovou schopnost?“ Proto jsem se rozhodl svoje znalosti

a zkušenosti shrnout do jednoho celku, přizpůsobeného obecnému

způsobu myšlení s cílem pomoci všem, kteří chtějí pracovat na sobě –

věnovat se samorozvoji. Potřeboval jsem dost času pro takové

rozhodnutí. Na jedné straně bylo přání odpovědět na ţádosti stále

většího počtu lidí a na druhé straně nebezpečí ze zneuţití této cenné

– 45 –

metody pomoci člověku. Tento rozpor odkládal mé rozhodnutí, ale

časem se ukázalo, ţe mé pochyby byly neopodstatněné.

Minula doba, kdy se myslelo, ţe „nadpřirozené“ schopnosti mají jen

vybraní jedinci. Přesto je pravda, ţe rozvoj bioenergetických a jiných

parapsychologických schopností není vůbec jednoduchý proces.

Kromě toho stupeň, do kterého se mohou rozvinout, je u různých lidí

různý. Kdyby tomu tak nebylo, dnes by je kaţdý pouţíval

a nemocnice by byly prázdné. Bohatství toho, co se dostane, je přímo

úměrné vynaloţené námaze a umění to získat.

V systémech praktické filozofie nebo psychofyzického

samozdokonalování Východu máme mnoho konkrétních návodů pro

rozvoj schopností zcelování metodou vysílání bioimpulsů. Ale Evropa

ţila svůj duchovní a intelektuální ţivot v jiných podmínkách a podle

jiné religiózní, filozofické a vědecké koncepce. Jakákoliv technika

nebo způsob samorozvoje, který se chce přenést na evropské území,

můţe ztratit svou účinnost, pokud se nepřenese i představa o něm,

o původním duchovním výtvoru. S ohledem na jiný kulturně

historický vývoj Evropy je jasné, ţe člověk se západním způsobem

myšlení bude zmaten při pokusech přenést a pouţít nějakou techniku

vzniklou na Východě.

Největší počet praktických postupů práce na sobě nabízí jóga.

I kdyţ je nejznámější ze všech východních systémů, neuspokojuje

potřeby západního člověka. O tom K. G. Jung říká: „Historická

mentalita Indie nemá ţádné zásadní těţkosti pro pouţívání pojmu,

jako je například prana. Avšak Západ jednak kvůli svému špatnému

zvyku, ţe si přeje věřit, jednak kvůli své vědecké a filozofické kritice

bude buď chycen do pasti víry a neopatrně přijme pojmy, jako je

prana, atman, čakra, samdhi atd., nebo svou vědeckou kritikou

zakopne jiţ o pojem prana a purše… Pro Západ je to buď zcela věc

religie, nebo trénink, jako je mnemotechnika, cvičení dýchání,

eurytmie atd., ale po celku a jednotě bytosti, které jsou vlastní józe,

zde není ani stopy… Tolik, kolik je jóga hygiena, tolik je jako kaţdý

druhý systém vhodná pro západního člověka. Ale jóga v nejhlubším

– 46 –

smyslu tím není, protoţe si přeje mnohem více.“ (K. G. Jung:

Dynamika podvědomí)

Jung nezpochybňuje cenu tohoto duchovního výtvoru Východu.

Naopak, chápe ho jako jedno z největších bohatství, které lidský duch

vůbec vytvořil. Ale poznávaje nedostatky západní civilizace, věřil, ţe

časem vytvoří při svém dalším vývoji svoji jógu.

Jeden z významnějších důvodů, proč v této kapitole nejsou uvedeny

metody jógy pro rozvoj schopností bioenergetické bezkontaktní

masáţe, spočívají právě v charakteristice západního člověka, kterou

Jung zdůrazňoval, kdyţ hovořil o problému provádění jógy na

Západě.

Podle metodologie, která je zde uvedena, se účastníci semináře

originálním a jednoduchým způsobem seznamují s „tajemstvími“

objevování, poznávání a aktivování vlastních kreativních sil kvůli

bioenergetickému potenciálu. Obrazně řečeno, cílem je vejít do

„banky“ a vyzvednout vlastní peníze. Strategie jejich utrácení je

záleţitost vůle kaţdého jednotlivce. Zde jsou uvedené směrnice

a určitá obecná pravidla o vyuţívání rozvinuté schopnosti vysílání

bioenergie. Konkrétní a podrobné návody nebo „přísná pravidla“,

podle nichţ probíhá jedna bioenergetická seance, jsou ponechány pro

vyšší stupeň této „školy“. Cenné je vědomí o existenci moţnosti

zvětšení vlastních bioenergetických potenciálů a spektra jejich pouţití

v kaţdodenním ţivotě bez ohledu na to, jestli budeme bioenergetici

nebo ne, a ţe existuje přímý a skoro automatizovaný způsob realizovat

to.

V literatuře můţeme najít různé údaje o procentech nebo promilích,

ve kterých je udáván počet lidí na Zemi s „nadpřirozenými

schopnostmi“. Tato metoda umoţňuje, ţe počet takových lidí bude

20–30 procent, a to po deseti hodinách práce, samozřejmě při pomoci

odborného a spolehlivého vedoucího. Myslím, ţe jsou moţné i lepší

výsledky při delší praxi a častějším pouţívání cvičení obsaţených

v tomto kursu. Jejich účinnosti napomáhá skutečnost, ţe jsou

zaměřena na podstatu věci.

– 47 –

Některá z nich můţeme nalézt v systémech, jako je scientologie,

dianetika, holistická jóga Charlese Bernera, vudu-magie, západní

herme-tismus a jiné. Zde jsou svým způsobem sjednocena, očištěna

a modifikována a nedává se v nich přednost ani jednomu ze systémů,

ze kterých pocházejí.

Pokud by se zdálo, ţe je zde příliš subjektivnosti při oceňování

tohoto konceptu rozvoje bioenergetických schopností, je to proto, ţe

jiţ mnozí prošli touto praxí, ale nejsprávnější je vlastní posouzení.

Moudrý člověk to, o čem si přeje mluvit, nejprve prosije skrz síto své

vlastní zkušenosti a prověření. Ani jedna autorita nemůţe měnit

přírodní zákony, můţe je jedině různými způsoby interpretovat. Tak je

třeba postupovat i v případě této knihy.

Jedna stará pověst hovoří o člověku, který uviděl Nasredina, jak

něco hledá na zemi. „Co jste ztratil?“ zeptal se ho. „Klíč,“ odpověděl.

Člověk si také klekl a hledali oba. Za chvíli přišel ještě jeden člověk

a zeptal se: „Kde vám ten klíč vypadl?“ „V mém domě,“ odpověděl

Nasredin. „A proč ho tedy hledáte tady?“ Odpověď zněla: „Protoţe je

zde více světla neţ v domě.“

Účelem tohoto kursu je naučit člověka pomocí zkušenosti

v „hledání klíče“, aby mohl osvětlit vlastní dům a pokračovat

v hledání. Pokud si to i vy přejete, tedy „rozsviťte světlo“.

Cesta k úplnějšímu vyuţívání bioenergetických potenciálů,

k získávání schopnosti vysílání bioimpulsů ke druhé lidské bytosti pro

zlepšení jejího zdravotního stavu se podobá trati s menšími či většími

překáţkami.

Jdouce po ní, abychom se dostali k cíli, bouráme bariéry v nás

a v okolí, které nám vadí v našem záměru. Odsouváme nepotřebné

a vytváříme průchod.

V rámci této metodologie nazýváme tuto cestu časovým pásmem

našeho ţivota. Jediné, co můţeme a na co máme právo, je vytvářet

cestu pro vlastní energii kvůli svobodnější cirkulaci, dělat místo pro

dodatečnou akumulaci vším prostupující energie a umoţnit její

manifestaci v zaměřeném a kontrolovaném vyvolávání změn

v souladu s vlastní vůlí.

– 48 –

Tři podmínky jsou nutné a musí být splněny, abychom dosáhli

maximálního výsledku podle tohoto programu:

1. Zbavit se psychologických jedů, lépe řečeno jejich působení, tj.

sniţování pouţitelné energie a omezování pravidelné cirkulace

lidským organismem.

2. Očistit minulé zkušenosti od incidentů, tedy uvolnit energii

vázanou na tyto záţitky z minulosti, které měly vliv na její nesprávné

pouţití.

3. Stát se svobodným a otevřeným, vytvářet dobrou komunikaci

s okolím.

Aby vynaloţené úsilí přineslo plody, musí si účastník semináře ve

své mysli udělat dostatečné místo pro nové poznatky, nový a jiný

přístup k jiţ známým věcem, novým záţitkům a zkušenostem. Moţná

i proto, aby neudělal stejnou chybu jako jeden univerzitní profesor,

který navštívil japonského učitele zenu Nin lna s přáním naučit se

něco o tomto prakticko-filozofickém systému. Učitel naléval

profesorovi čaj tak dlouho, aţ šálek začal přetékat, a přesto v nalévání

pokračoval. Profesor vykřikl: „Je plný, víc uţ se tam nemůţe vejít!“

Učitel promluvil: „Jako tento šálek i ty jsi pln svých přesvědčení

a předpokladů. Jak ti mohu vysvětlit zen, kdyţ nejdřív nevyliješ svůj

šálek?“

Toto obrazně vysvětluje, jaký má být ten, kdo si přeje dozvědět se

něco více o hodnotě nějakého systému samozdokonalování nebo ho

pouţívat s konkrétními výsledky. Kdyţ jste se jiţ rozhodli věnovat

pozornost problému rozvoje schopnosti bioenergetické masáţe,

udělejte to s „prázdným šálkem“, bez přebytečné analýzy

a intelektualizace. Pokud se zabýváte praxí, v některých věcech se

nebudeme moci shodnout. Záţitky a pocity vyplývající z praxe jsou

různé, protoţe i lidé jsou různí. „Privilegium“ shodování svých

„osobních“ záţitků mají nejčastěji teoretici, kteří jen vyprávějí to, co

si přečetli v knihách.

Dejte se do práce, projděte cvičení, která jsou zde uvedena, a potom

přemýšlejte o svých dojmech. Průvodcem při tápání neznámými

vodami pro vás můţe být deník, který byste si měli vést. Často se

– 49 –

stává, ţe síla záţitku převaţuje i nad nejlogičtějšími vědeckými

teoriemi a do popředí postaví subjektivní zkušenost. Jen ta je pak

pravdivá a správná v daném okamţiku.

Je třeba se snaţit o vědecká vysvětlení určitých

parapsychologických, tj. psychotronických jevů a mechanismů, podle

kterých k nim dochází. Nesmíme samozřejmě zapomínat, ţe se určité

PSY-schopnosti mohou kontrolované pouţívat a ţe toho, kdo je

pouţívá, stavějí do pozice důvodu a ne důsledku. Nemám právě

dojem, ţe se mé schopnosti zvětší díky vědeckým vysvětlením těchto

moţností. Většina technik, které i dnes pouţívám, fungují jednoduše

proto, ţe něco pouţívám a kontroluji.

Zjištění, ţe to jsou elektromagnetické vlny, biomagnetismus,

ultrafialové paprsky, vysoká teplota, virtuální fotony atd., mi opravdu

nemůţe mnoho pomoci. Asi i proto v této knize nebudeme energii

ţádným způsobem v objektivním smyslu definovat. Určujeme ji jen

pomocí výsledků jejího působení. Chápeme ji jako něco, co

způsobuje, ţe se něco děje. To je energie a můţe být sestavena z řady

sloţek psychické, neurofyziologické, fyzické a jiné podstaty. Ale to

zde není tak důleţité a nemusíme na to brát ohled. Důleţité je, ţe

aktivizující prvek můţeme nazvat energie.

Na dalších stránkách je teorie zastoupena jen v té míře, aby

umoţnila pochopení poţadavků jednotlivých cvičení.

S ohledem na to, ţe zde mluvíme o praxi, která umoţňuje

projevování psychotronických fenoménů, jistě se zeptáme: „Co je to,

co umoţňuje, ţe k nim dochází?“ Při pokusu o zodpovězení této

otázky se získávají předpoklady, které i mne vedly ke kreaci tohoto

kursu. Společným znakem psychotronických jevů, a tedy

i bioenergetického zcelování, jsou změněné stavy vědomí. Tohoto

nejmenšího „společného jmenovatele“ si můţeme všimnout jak

u subjektu, tak u objektu (samozřejmě pokud má vědomí) při

probíhání transmise a přijímání energie.

Tyto stavy jsou chápány jako otevírání brány do samotného zdroje

všudypřítomné a vším prostupující energie a nadaný jedinec, v našem

případě bioenergoterapeut, pomocí změn ve vlastním vědomí a těle

– 50 –

vytváří s tímto zdrojem spojení. Dalšími konkrétními kreacemi na té

přeměněné úrovni vědomí vytváří mimosmyslovou komunikaci

s jiným organismem, nebo přesněji – s lidskou bytostí jako celkem, ve

smyslu zlepšení jejího zdravotního stavu.

Při podmínce, ţe jsme si vytvořili představu o „normálním“ stavu

vědomí pro pochopení kaţdodenního dění pomocí známých smyslů,

tedy stavy změněné úrovně vědomí, bychom měli zkoumat a učit se

umění dostat se do této úrovně podle přání. To budeme potřebovat při

snaze pochopit podstatu mimosmyslové komunikace, coţ je kromě

jiného i emise bioimpulsů, tedy bioenergoterapie.

Obecné charakteristiky změněných stavů vědomí

Změněnými stavy vědomí nazýváme všechny stavy, při kterých je

pozornost intenzívně obrácena směrem dovnitř, čímţ se vytváří

tajemné spojení s „vnitřním člověkem“, stavy dezidentifikace s tělem

a také ty, při kterých skutečnost není vnímána obvyklým způsobem –

tj. smysly.

Takovým stavem je například den, déjà vue, meditativní

a hypnotické stavy, mimotělní zkušenost, stav smyslové izolace či

monotonie, alfa stav vědomí. V podstatě to jsou všechny stavy mezi

kaţdodenním a transcendentálním, jejich společnými

charakteristikami je aktivnost kůry velkého mozku do nějakého

stupně, z čehoţ vyplývá zachování určité úrovně vědomí, vysoký

stupeň relaxovanosti svalů, zaměření pozornosti na vnitřní psychické

děje, citelně zmenšená kvalitativní i kvantitativní analýza smyslových

podnětů z vnějšího prostředí, hypertrofie duševní oblasti a naopak

zmenšení tělesné, a dále modifikované proţívání prostoru a času.

Tyto charakteristiky svědčí o silnějším proţívání podvědomé části

psychiky subjektu, coţ je velmi váţný moment s ohledem na to, ţe

četné psychotronické metody jsou zaměřené na uvědomování si

podvědomé části psychiky a jejího účelového modifikování.

Změněné stavy vědomí mohou mimo jiné vzniknout i z organických

a psychoemotivních důvodů.

– 51 –

Organické důvody: fyziologický stres, šok, nemoc, vystavování se

působení silného magnetického pole, působení drogy, pobyt

v beztíţném stavu, organický šok apod.

Psychoemotivní důvody: emotivní šok, pobyt v osamění,

praktikování určitých psychotechnologických metod aj.

Zvláštnosti proţívání změněných stavů vědomí u jedinců závisí jak

na dispozici při narození, tak i na individuálních zkušenostech během

ţivota a i na neurosomatickém podkladu. To vše má vliv na kvalitu

aktuálního záţitku.

Můţeme tedy udělat závěr, ţe je řeč o reálnosti, která má stejnou

hodnotu a důleţitost jako i kaţdá silněji proţitá fyzická reálnost,

i kdyţ ji někdy nazýváme „nějakou jinou skutečností“.

– 52 –

PRAKTIKUM

„Poznání druhých je moudrost, poznání sebe je

prosvícení. Vládnutí druhými vyţaduje násilí, k ovládání

sebe je třeba síla.“ – Lao Ce

* * *

POZNÁMKA: Tento kurs se nedoporučuje osobám léčeným kvůli

duševním nemocem a těm, kteří jsou krajními psychiatrickými

případy.

* * *

Kurs Rozvoj schopnosti bioenergetické bezkontaktní masáţe je

koncipován především tak, ţe dává maximální účinky při skupinové

práci. V tom případě specifická energetická „přelévání“ a určité

zákonitosti působí jako katalyzátory. Zkušenost ukázala, ţe

s dostatečně dobrou vůlí, důsledností, správně vytyčeným záměrem

a časem, které určíte pro kaţdodenní praktikování zde uvedených

cvičení, můţete získat schopnosti, o kterých jste věřili, ţe je mají jen

„vyvolení“. Kdy se to stane, záleţí jen na vás. Jsou lidé, kteří se

spokojí i s efekty jednotlivých cvičení. To není ţádná chyba. Těţko je

říci, co je cennější v tomto kursu – rozvoj schopnosti, nebo „vedlejší“

efekty.

Ještě několik rad, neţ přejdeme k praxi. Pokud to bude zapotřebí,

přečtěte si návod pro jednotlivá cvičení i vícekrát. Nepokračujte dále,

dokud si nejste jisti, ţe jste vše pochopili. Nevynechávejte ani cvičení,

které jste neovládli.

– 53 –

CVIČENÍ Č. 1. UVOLŇOVÁNÍ ENERGETICKÝCH TOKŮ

POMOCÍ SNIŽOVÁNÍ NAPĚTÍ

Napětí je jako zhoubná nemoc dnešního člověka, a to více neţ

kdykoliv předtím. Od chvíle, kdy člověk pochopil, ţe napětí brzdí

jeho výkonnost při kaţdodenních aktivitách, začal hledat způsoby, jak

se ho zbavit. Existuje mnoho individuálních receptů a celých systémů,

které více či méně pomáhají. V tomto kursu bychom se mohli

shodnout v teorii, ţe napětí vzniká v podstatě jako výsledek působení

dvou „sil“. Nesmím a musím. V napětí, které brzdí a deformuje

volnou cirkulaci vitální energie, můţeme rozlišovat tři její kategorie:

fyzickou, emotivní a mentální.

Intenzívní a snadno viditelný výsledek spoutávání volné cirkulace

vlastní bioenergie je fyzické napětí. V kaţdodenním ţivotě se

manifestuje jako pocit stahování tkání, ztuhnutí a bolestí v některých

částech těla. Přítomnost svalového napětí zde můţeme potvrdit

jednoduchým svalovým testem.

Pro emotivní napětí také platí pravidlo antagonistického působení

výše uvedených sil. Vzniká v důsledku emotivních konfliktů. Charles

Berner připomíná, ţe toto napětí poznáme jako pocit, ţe jsme někomu

na obtíţ, ţe to, co děláme, není dobré apod. Emotivní napětí trvající

dlouhou dobu určitě vede k depresi. O jeho přítomnosti nám hovoří

i tělo. Bioenergetika, psychoterapeutická metoda, jejímţ zakladatelem

je dr. W. Reich, tlumočí tento hovor a zkoumá podstatu emotivního

napětí. Zvláštní pozornost věnuje pocitům a polohám, ve kterých se

nacházejí kolena, lumbálně-sakrální a zádová část.

U mentálního napětí si všímáme přítomnosti pochybností

a konfliktů. To jsou signály, které nám ukazují nutnost něco

podniknout, abychom se napětí zbavili. Důvod vzniku této kategorie

napětí Charles Bernes viděl ve lţích, které jsme vyřkli.

Čeho dosáhneme, zbavíme-li se napětí? Dosáhneme osvobození

energie vázané na toto napětí, tedy zvyšujeme vlastní bioenergetický

potenciál čili kvantum energie, kterou máme k dispozici pro dosaţení

cíle – rozvoje bioenergetické schopnosti. Kromě toho na sniţování

napětí trváme i kvůli zákonitosti, která platí v mimosmyslové

– 54 –

komunikaci, a to, ţe napjatý člověk, ať si je toho vědom nebo ne,

stejné napětí vyvolává i u ostatních. Co by to znamenalo při

bioenergetické seanci v přítomnosti osoby, která poţádala o pomoc, je

zbytečné zdůrazňovat.

Účel cvičení Uvolňování energetických toků pomocí sniţování

napětí je vytvořit podmínky pro správný průběh dalších cvičení.

Jakými prostředky toho můţeme dosáhnout?

Fyzického napětí se můţeme zbavit především tak, ţe se naučíme

techniku uvolňování podle návodů, které jsou uvedeny v literatuře

o systémech samozdokonalování. Můţe se zdát, ţe praktikování

techniky fyzického uvolňování dvakrát denně po pěti minutách

postačí, ale vzhledem k cíli, který jsme si zde vytyčili, budou nároky

větší. Samotné uvolňování začíná testem svalového napětí, který se

provádí ve dvojici.

Čtenáři, kteří mají zkušenost s metodami fyzického uvolňování,

mohou říci, ţe tyto metody nestačí a ţe působí při samotném

uvolňování nebo krátce potom. V tom budou mít pravdu. Proto naším

dodatečným úkolem bude hledání vnitřní pravdy, osvětlení vlastní

podstaty. Vnitřní konflikty, které se tak jasně manifestují fyzickým

napětím, mizí, kdyţ je člověk upřímný sám k sobě, kdyţ si je jist, ţe si

opravdu přeje a dělá to, co je v souladu s jeho opravdovou vůlí. „Dělej

to, co ti říká tvoje Vůle, a to ať je jediný zákon,“ vzkazuje nám

hlasatel Nové Doby, veliký umělec magie Aleister Crowley.

Pro uvolňování a sniţování emotivního napětí se navrhuje naučit se

pomáhat a dělat úsluhy jiným lidem, ale bez pocitu obětování se pro

jiného, bez očekávání odměny. V praxi se ukázalo, ţe tento

jednoduchý recept zbavuje člověka pocitu, ţe je někomu na obtíţ, ţe

nemůţe vyjádřit emoce, ţe je ţivot proti němu.

Mentální napětí můţe sníţit „zpověď“, tj. přiznávání vyřčených lţí.

Pokud věnujete pozornost lidem, se kterými jste v kontaktu, nebo sobě

samému, všimnete si, ţe při přiznání pravdy často slyšíte povzdech:

„Ach, nyní mi je lehčeji.“ Ten či přiznání přinesl vnitřní klid. Jaké

mají být vaše první kroky, abyste se zbavili vnitřního napětí? Nejprve

přestaňte lhát. Doporučuje se napsat seznam 5–15 lţí, které jste vyřkli

– 55 –

v minulosti, a o nich říci příteli, partnerovi nebo členu rodiny či

někomu, komu důvěřujete. Jestliţe jste byli poctiví k sobě a dospěli

k výsledku pouţitím tohoto receptu, bude váš postoj k jiné lidské

bytosti nebo k řešení obvyklých problémů přirozený a bez napětí.

Subtilnější osoby mohou mít subjektivní pocit volnosti a zbavení se

psychoenergetických blokád, budou připraveni vejít do světa

mimosmyslové komunikace a emise bioenergie. V této fázi se

objevuje kvalitativně jiné chápání druhé lidské bytosti, sebe samého

a fluida, které spojuje nás všechny.

CVIČENÍ 1A. TEST SVALOVÉHO NAPĚTÍ

Toto cvičení ukazuje stupeň napětí, tj. jak tělo jako instrument

neverbální komunikace reaguje na příčiny napětí. Čas potřebný

k provedení tohoto testu je velmi krátký. Stačí i jedna minuta. Ukázalo

se však, ţe test můţeme chápat i jako šanci pro dosahování určitého

stupně relaxovanosti svalového systému a ţe je lepší dělat ho o něco

déle.

Pracuje se ve dvojici. Stůjte tváří v tvář. Osoba, která je testována,

stojí uvolněně, s rukama podél těla. Partner ji uchopí za palec na ruce

a ruku zdvihá do libovolné výšky. Sugeruje osobě, ţe tělo má být

uvolněno a zvláště ruka, kterou zdvihá.

Úkol testované osoby je pouze uvolnit se a ne partnerovi ruku

podávat nebo jinak pomáhat. Partner má ruku v jím určeném

okamţiku pustit a pozorovat, co se stane. Mnozí se diví, protoţe ruka

často zůstává ve vzduchu v té výšce, do které byla zdvihnuta. To, ţe

tak zůstala, způsobilo napětí a křeč ve svalech. Nesprávné je téţ snaţit

se o rychlý pád ruky. Ruka má padnout jako neţivá věc a zůstat viset

podél těla.

Kdyţ se vám to podařilo s jednou rukou, zkuste to s druhou a potom

s oběma. Opakujte test tolikrát, dokud výsledek není dobrý. I kdyţ je

to jen test, můţete se u něj zdrţet déle. Tím zkrátíte čas potřebný pro

získávání krajního efektu některých jiných cvičení.

– 56 –

Abyste mohli zkontrolovat výsledek, pouţijte tento postup: drţte

partnera oběma rukama za palce, ale pusťte v libovolném okamţiku

pouze jeden z nich. Váš partner nesmí vědět, kterou ruku pustíte.

Kdyţ výsledek testování jedné osoby bude dobrý, vyměňte si úlohy.

Čas pro získávání uspokojivého výsledku je velmi různý. Rozhodně se

nemusíte trápit, jestliţe se vám nevede volný pád ruky. Důleţité je

všimnout si napětí – svalové tenze.

Toto je zkrácená verze svalového testu. Existují postupy pro

zjišťování napětí v ramenou, zádech, nohách atd. Tyto testy se mohou

provádět v případě potřeby.

Z toho tedy vyplývá, ţe volný pád ruky je signál toho, ţe osoba je

schopna hlubší relaxace a ţe udělala první krok na cestě k proměně.

Větší psychofyzickou relaxovanost můţeme očekávat při dalších

cvičeních.

CVIČENÍ 1B. RELAXACE

Existuje větší mnoţství metod relaxace. Pokud jste jiţ dříve

s úspěchem pouţívali některé z nich, nemusíte přesně dodrţovat zde

uvedené instrukce. Dbejte pouze na to, aby to byla technika zaměřená

výhradně na relaxaci. Pro ty, kteří nemají ţádné zkušenosti, můţeme

doporučit tento postup:

– Najděte vhodnou polohu, kterou nebudete muset v průběhu

cvičení měnit a budete se v ní cítit příjemně.

– Zavřete oči.

– Dovolte, aby vás zaplavilo přání zcela se uvolnit.

– Věřte, ţe se budete cítit příjemně v průběhu uvolňování.

– Dýchejte hluboce a rytmicky. Nenuťte se k nějakému zvláštnímu

rytmu dýchání. Najděte takový rytmus, který ve vás sniţuje napětí.

– Odeţeňte všechny starosti, vzpomínky a nepřemýšlejte o tom, co

bude dál. To není důleţité.

– Uvolněte se.

– Zcela se uvolněte.

– Uvolněte celé tělo.

– Uvolněte prsty… prsty na nohou… ruce… nohy… všechny svaly.

– 57 –

– Pomalu zapomínejte na okolí.

– Pozornost zcela věnujte svému tělu, které se jiţ uvolňuje. Důleţité

je být si vědom kaţdé části těla.

– Uvědomte si, kde se jednotlivé části těla nacházejí.

– Zaměřte pozornost na hlavu.

– Uvědomte si obličej, oči, čelo, uši. Pokud se vám to nedaří, lehce

se prsty dotkněte těchto částí.

– Soustřeďte se na krk… na ramena… na ruce… na pravou ruku…

pravé předloktí… pravou dlaň… levou ruku… předloktí… dlaň…

levý loket… levé rameno… prsa.

– Nyní se soustřeďte na nohy… na pravou nohu… v mysli jděte ke

kolenům… k chodidlům.

– Stejně i s levou nohou.

– Uvědomte si prostor kolem vás, ale pozor! To nemají být

předměty z místnosti, ve které cvičíte. Prostor si uvědomte jako

nedefinované fluidum, jehoţ příjemné vibrace cítíte celým tělem a jeţ

vás uvolňují.

– Kromě toho prostoru pro vás nic jiného neexistuje.

– Pomocí představivosti nyní obarvěte tento prostor mléčně bílým

světlem, které se stává hustší neţ vzduch a lehčí neţ voda.

– Ať váš dech pohybuje tímto prostorem, jako kdyţ pomalý pohyb

rukou pohybuje vodou ve vaně.

– Při tom pohupování dovolte, aby vámi mléčně bílé fluidum

prostupovalo.

– Vdechujte to fluidum.

– Vydechujte ho. Pokud se při vydechování změní jeho barva,

nevěnujte tomu pozornost. Pokračujte dále a v určitém momentu

začnete vydechovat fluidum takové, jaké jste ho i vdechli.

– Při kaţdém výdechu ať se vám tělo stále více uvolňuje a propadá.

– Kdyţ si budete myslet, ţe jiţ není moţné prohloubit tento stav,

ještě několikrát vdechněte a vydechněte a pokuste se ještě více se

uvolnit.

– Budete-li si přát přerušit uvolňování, protoţe jste došli na hranici,

kterou nemůţete překročit, zeptejte se, co je s vašimi buňkami.

– 58 –

Můţete je uvolnit a nechat odpočinout? Zkuste vykonat uvolňování

i na úrovni buněk.

Do skutečnosti se vracejte pomalu, uvědomujte si jednotlivé části

těla, okolí – tentokrát jako předměty, které vás obklopují, svěţest

vzduchu, který dýcháte, krev, která proudí vaším tělem, sílu ve

svalech. Po několika hlubokých vdechnutích otevřte oči. Chvíli

zůstaňte ve stejné poloze. Podívejte se na strop, zdi, okna, své ruce

a můţete se pohnout.

Období, na které můţete prodlouţit stav relaxace, bude záleţet i na

vaší schopnosti soustředit se dostatečně dlouhou dobu.

Časem a pomocí cvičení dosáhnete toho, ţe relaxace bude

nastupovat automaticky a výsledek budete pociťovat okamţitě.

CVIČENÍ Č. 2. „ZDE A NYNÍ“ V BIOENERGETICKÉ

KOMUNIKACI

Základní „ozubené kolo“, kterým se dotýkáme jeden druhého

a pomocí kterého jsme ve styku s jinými, je komunikace. Komunikace

není jen mluvení. Je třeba ji chápat komplexněji a šířeji. V kaţdodenní

komunikaci děláme mnoho chyb. Z toho pramení různá

nedorozumění, nechápání toho, co nám druzí chtějí říci apod.

Správná komunikace se můţe učit v různých organizacích, existuje

i více systémů takového učení. Jedním z nejúčinnějších systémů je

způsob učení podle teorie Rona Hubbarda. Jedná se o téměř vzorový

koncept komunikace, jejímţ základem je tzv. ARK-trojúhelník

(afinita, reálnost a komunikace verbální). O takových systémech

můţeme říci, ţe nabízejí způsob, jak zlepšit náš vztah k druhým lidem.

Ale to, co nás zde zajímá, je komunikace jako celek, konkrétně ve

smyslu mimosmyslové vazby mezi lidskými bytostmi. Za takovou

povaţujeme i bioenergoterapii.

V komunikaci, ať je mimosmyslová nebo není, je vţdy ten, který

přijímá, a ten, kdo posílá. To nemají být rozhovory mezi dvěma

magnetofony. Zde vyţadujeme, aby partneři při komunikaci si byli

vědomi jeden druhého jako bytosti, které mají svoji unikátní podstatu.

– 59 –

Váš partner v tomto cvičení nemusí být takový, jakou představu jste si

o něm vytvořili. On je to, co je.

Kromě toho si jako odesilatel informace musíte přát, aby došla

k partnerovi, jako příjemce si musíte přát přijmout a pochopit to, co

bylo jako informace vysíláno.

Bylo pozorováno, ţe se při „normální“ komunikaci vyvolávají

vzpomínky a zájem jiné osoby. Chápeme-li bioenergoterapii neboli

bezkontaktní masáţ jako komunikaci, můţeme ji povaţovat za způsob

vyvolávání vzpomínek v jiném organismu na to, ţe byl zdravý a ţe má

zájem, aby znovu byl. V tom případě si všimneme, ţe se v něm daly

do pohybu určité bioenergetické rezervy v přesně určeném směru.

Při bezkontaktní masáţi jako komunikaci – bez ohledu na to, jestli

probíhá kvůli pomoci druhému nebo rozvoji této schopnosti –

můţeme mnohé bariéry, které zabraňují tomuto procesu, zrušit stavem

a pocitem ZDE a NYNÍ.

Jestliţe jsme příliš vázáni k minulosti nebo plánování budoucnosti,

odříkáme se určitého mnoţství energie, coţ se jeví jako sníţení

jednotek pozornosti. Kvůli větší výkonnosti v aktuálním okamţiku je

potřebná zde a nyní. Ten okamţik znamená dávání do pohybu

vlastních bioenergetických toků z nepouţívaných zdrojů, zvětšení

fondu energie, kterou máme k dispozici a zvýšení vysílání bioimpulsů.

To znamená, ţe vše, co se v dalším cvičení ţádá, je to, abyste byli,

kde jste, a v současném okamţiku. Jejím účelem je dosáhnout tohoto

stavu a prodlouţit ho na dostatečně dlouhou dobu, ale bez pocitu

napětí nebo nepříjemnosti.

Cvičení se provádí ve dvojici. Partneři sedí proti sobě na vzdálenost

asi jednoho metru. Je třeba dávat pozor na správné sezení, aby

eventuální náhlý a spontánní průtok energie správně proběhl

významnými energetickými cestami podél páteře.

Potom zavřete oči a uvědomte si sebe zde, kde jste, a v současném

okamţiku. Zpočátku se bude objevovat tendence logicky formovat

obraz nynějšího okamţiku a místa. To není záţitek. Zaţít neznamená

vidět, pocítit, podívat se do sebe nebo něco podobného. Proţít

znamená jen to: proţít. Pokud si budete přát se pohnout, změnit

– 60 –

polohu, polknout a podobně, nepřerušujte cvičení. To je jen malá

krize, ze které vyjdete tak, jak jste se do ní dostali, tedy pokračováním

v práci. Přerušte těkání myšlenek a neobracejte pozornost ani na

tělesné pocity, ani na představy, které vám vyvstávají před očima. Aţ

proţijete sebe zde a nyní, zapamatujte si ten proţitek. Naučte se co

nejdříve vytvořit tento stav a prodlouţit ho co nejdéle.

Nezkoušejte ho dosáhnout nějakými jinými metodami, například

meditací. Toto není meditace, autosugesce, cvičení koncentrace apod.

Před koncem cvičení, které můţe trvat asi patnáct minut, si

uvědomte svého partnera a vytvářejte pozitivní stav k němu, tj. afinitu.

Uvědomte si ho jako vědomou bytost. Neanalyzujte ho. Nezařazujte

ho do konkrétních kategorií osobností. Buďte otevření. Bez rušení

získaného stavu „zde a nyní“ celý proţitek rozšiřte na prostor

a okamţik, ve kterém se nalézáte.

CVIČENÍ Č. 2A. „ZDE A NYNÍ“ – S OTEVŘENÝMA OČIMA

Toto cvičení je varianta předchozího. Úkony a doba trvání jsou

stejné, uvádíme ještě dodatečné instrukce:

– dívejte se partnerovi do očí

– nemrkejte, pokud nemusíte

– polykejte, jen kdyţ je to potřeba a ne kaţdou chvíli

– snaţte se být otevření k partnerovi.

Nepotřebné mrkání zde znamená ochranu od partnera z nějakého

důvodu a časté polykání naprázdno potlačování nějakých myšlenek.

Otevřeností chápeme nemít předem vytvořené představy o něčem

nebo o někom, nemít určeno něco, co by se muselo podle nějaké

logiky stát. Představovat si, ţe by něco mělo vypadat „tak a tak“, vás

můţe spoutávat proţít věci takové, jaké jsou.

V tomto cvičení se objevují různé psychotronické fenomény. Podle

zpráv účastníků je nejčastější vidění biopole partnera a telepatie.

Konečného efektu tohoto cvičení je dosaţeno, kdyţ cítíte, ţe můţete

i dále sedět, cítit se příjemně, být otevření a udrţovat afinitu

k partnerovi, a kdyţ jste rozeznali a proţili okamţik volného krouţení

energie. Někteří mohou pocítit i vzájemnou transmisi energie.

– 61 –

Na vynaloţeném úsilí k dosaţení konečného efektu těchto cvičené

bude záviset průběh a výsledek dalších cvičení.

CVIČENÍ Č. 3. ODSTRAŇOVÁNÍ INHIBICÍ – CVIČENÍ

VYTVÁŘENÍ VAZEB

Odstraňování inhibicí, zábran, překáţek, útlumů na první pohled

nemá ţádný styčný bod s rozvojem schopnosti bioenergetické

bezkontaktní masáţe. Ale s ohledem na to, ţe bioenergetická

komunikace probíhá a rozvíjí se díky jiné lidské bytosti, je jasné, ţe

pokud jsme inhibováni, těţko nebo jen nekvalitně ji můţeme

uskutečnit. Inhibice je další proces, který na sebe váţe část energie

a blokuje její pravidelnou cirkulaci. Můţe zmenšit nebo špatně

usměrňovat vysílání bioimpulsů.

Dřívější praxe ukázala, ţe toto cvičení přináší určité nejasnosti nebo

při jeho provádění vzniká vnitřní odpor. Důvodem pro to je

idealizovaná představa člověka o sobě samém. Tato představa je

součástí osobnosti, která se neformovala pod vlivem opravdové

bytosti, ale nejčastěji vznikala pod vlivem okolí. Zde nacházíme

důvod, proč se někdo uzavírá do sebe a blokuje bioenergetické toky,

jakmile se nalezne v situaci, ve které se hroutí jeho klamná představa

o sobě.

Odstraněním inhibicí se člověk začne cítit jistějším a méně

zranitelným. Tyto pocity nepřímo hovoří o shromaţďování vlastní

energie.

Podle mých zkušeností při praktikování různých systémů

samorozvoje a řízení kursu „Rozvoj bioenergetické schopnosti“ pro

poţadavek odstranění inhibicí a kvalitnějšího vytváření vazeb mezi

příjemcem a odesilatelem energie jsou tzv. diádová cvičení. Delší řadu

let jsem experimentoval s několika cvičeními a jako nejúčinnější se

ukázalo cvičení vytváření vazeb Yogeshwara Munia (Charles Berner).

Tato technika, kterou lze provádět i s cílem zlepšení vztahů dvou osob,

určitým subtilním a téměř nepozorovatelným způsobem zvyšuje

energetický fond kaţdého jedince a umoţňuje mu najít klíčový

– 62 –

moment emise bioenergie, a to je okamţik, kdy pocítíte, ţe jste vy

a váš partner JEDNO.

Vytváření vazeb je současně i cestou k větší vědomosti, úspěchu

a štěstí. Pozornější čtenáři si mohou všimnout, ţe je tento koncept

„školy rozvoje bioenergetické schopnosti“ jedinečná cesta

k samorozvoji, a to je pravděpodobně cennější neţ – jak se to obvykle

říká – mít bioenergetickou schopnost.

Vprůběhu tohoto cvičení buďte k sobě opravdu poctiví a mluvte

o věcech tak, jak je skutečně vidíte. Znakem správnosti a poctivosti je

i výskyt určitých těţkostí. Moţná ţe se vám nebude chtít mluvit

o nějakém problému a budete hledat nejrůznější způsoby pro přerušení

cvičení. Taková krize se můţe projevit jako vrtění, smích, chichotání

nebo nucení k odpovědím. Můţe nás napadnout i to, ţe toto vše je jen

hloupost. Je však třeba vědět, ţe právě v takovém případě došlo

k hlubšímu vytváření vazby a to, co nás do krize přivedlo, nás z ní

i vyvede. Proto pokračujte v práci dále a vše bude v pořádku.

Toto cvičení není intelektuálním cvičením, a proto v jeho průběhu

zkoušejte proţít sebe i svého partnera jako opravdovou lidskou bytost.

Střetněte se s reálností svého partnera a proţijte ho přímo.

Překonáváním bariér ve vztazích k ostatním překonáváme i své

energetické bariéry a právě to je naším cílem.

V domácím prostředí toto cvičení můţete provádět alespoň jednou

týdně během pěti týdnů. Při prvním cvičení se nejraději řiďte pořadím,

které je zde uvedeno.

Váš partner a vy budete sedět ve vzdálenosti, která je pro vás oba

přijatelná.

Jeden z partnerů (označíme ho A) si vybírá cvičení, které bude

provádět, a druhý mu bude dávat otázky přesně tak, jak jsou zde

formulované. Ti, kteří začínají, musí projít všechny etapy, tj. otázky

v tomto pořadí bez přeskakování.

Ten z partnerů, který dostal instrukci – otázku (partner B), dává

odpověď podle svého mínění a pouze na tu otázku. Také naznačuje,

kdy ukončil odpověď.

– 63 –

Partner A potom potvrzuje, ţe slyšel odpověď, pomocí významného

a upřímného „Děkuji ti!“. Poslouchající partner má skutečně dobře

naslouchat, má být zde a nyní, má se pokusit partnerovi dobře

rozumět. Nemusí nic komentovat, potvrzuje kývnutím hlavy nebo

nějakým jiným gestem v průběhu odpovědi.

Po pěti minutách si můţete úlohy vyměnit.

Otázky:

I.

A: Řekni mi, jaký problém máš nyní v ţivotě.

B: Odpovídá.

A. Děkuji ti!

A. Řekni mi, co mám vědět, abych zcela rozuměl tvému problému.

B: Odpovídá.

A: Děkuji ti!

II.

A: Řekni mi, jak si přeješ, aby tě ostatní měli rádi.

B: Odpovídá.

A. Děkuji ti!

A. Řekni mi, jak si přeješ mít rád ostatní.

B: Odpovídá.

A: Děkuji ti!

III.

A: Řekni mi jednu tvoji významnou schopnost.

B: Odpovídá.

A: Děkuji ti!

IV.

A: Řekni mi něco, v čem myslíš, ţe se neshodujeme.

B: Odpovídá.

A. Děkuji ti!

A: Řekni mi něco o mně, co se ti líbí.

B: Odpovídá.

A: Děkuji ti!

A: Řekni mi něco o sobě.

B: Odpovídá.

– 64 –

A: Děkuji ti!

V.

A: Řekni mi, jak si myslíš, ţe tě vidí ostatní.

B: Odpovídá.

A: Děkuji ti!

A: Řekni mi, jak si přeješ, aby tě ostatní viděli.

B: Odpovídá.

A: Děkuji ti!

Cvičení pro dvojice lidí, kteří se znají

I.

Řekni mi něco, v čem se podle tvého myšlení shodujeme. (Děkuji

ti!)

Řekni mi, co se ti na mně líbí. (Děkuji ti!)

Řekni mi něco, co bych podle tvého myšlení měl vědět. (Děkuji ti!)

II.

Řekni mi něco, co jsi mi zatajil. (Děkuji ti!)

III.

Řekni mi, jaké jsou tvé cíle v ţivotě. (Děkuji ti!)

Řekni mi, jaké jsou tvé cíle v našem vztahu. (Děkuji ti!)

IV.

Jak ti mohu pomoci? (Děkuji ti!)

Jak mi můţeš pomoci? (Děkuji ti!)

V.

Řekni mi, co bych měl podle tvého myšlení vědět o sexu. (Děkuji

ti!)

VI.

Řekni mi, co je to…

– láska,

– sex,

– přátelství.

(Děkuji ti!)

Prací s otázkami v rámci tohoto cvičení jsou vytvářeny podmínky

k práci na subtilnější úrovni. Taková úroveň znamená kreativní tvoření

– 65 –

ve změněném stavu vědomí. V tomto kursu to bude většinou alfa stav

vědomí.

CVIČENÍ Č. 4. VSTUP DO ALFA STAVU VĚDOMÍ

Alfa stav je velmi vhodný a účinný pro práci na samoprogramování

s cílem rozvoje různých PSY-schopností. Zakladatel tzv. alfa tréninku

José Silva po provedených výzkumech určil principy a vyvinul

technologii vstupu do tohoto stavu našeho vědomí. S ohledem na to,

ţe hovoříme o stavu vědomí, ve kterém se obvykle nacházíme

bezprostředně před usnutím nebo po probuzení, můţeme lehce

rozeznat konečný efekt tohoto cvičení. Pro tento účel je zkonstruován

i elektronový přístroj, který nejčastěji zvukovým signálem určuje

okamţik dosaţení očekávaného stavu. Pokud tento přístroj nemáte,

výše uvedené vysvětlení alfa stavu vědomí a obecné charakteristiky

změněného stavu vědomí vám ho pomohou rozeznat.

Při skupinové práci v kursu se praktikuje především metodologický

postup J. Silvy a dosaţení efektu se urychluje pomocí poslouchání

audiokazety s alfa rytmem. Pro samostatnou práci doma můţete pouţít

jiný postup. Způsob vstupu do alfa stavu, který zde navrhujeme,

umoţňuje vyuţít okamţik přirozeného postupu. Proto je cvičení č.

4 třeba provádět, kdyţ jste ospalí, tedy bezprostředně před usnutím.

Pohodlně si lehněte, pomalu a bez rychlých pohybů. Přitom se

uvolňujte aţ do stavu úplné relaxovanosti. Mějte pocit, ţe se vaše tělo

propadá. Snaţte se být si vědomi stavu, ve kterém se nalézáte. Dejte

pozor, abyste neusnuli příliš rychle.

Zpočátku stačí všimnout si a zapamatovat tento stav přechodu ke

snu. Později se snaţte prodlouţit ho déle a komplexně ho proţít.

Najděte si svůj vlastní mechanismus jeho kontroly a prodluţování

podle vašeho přání. V tomto stavu můţete očekávat vytváření

mentálních představ a pocitů, které jsou uloţeny v podvědomé části

psychiky. Sledujte je bez uvaţování otom, co znamenají. Stačí

nedovolit jim, aby zmizely bez povšimnutí. Kdyţ se vám i to podaří,

další fáze je vaše rozhodnutí o setrvání v alfa stavu nebo usnutí.

– 66 –

Vícenásobným opakováním tohoto postupu je třeba dosáhnout

určitého automatismu a kontroly stavu, ve kterém je lehké být

kreátorem svého samorozvoje.

Důvod provádění tohoto cvičení nejlépe vystihuje jedno indiánské

pořekadlo: „Měníme se my, i naše pozornost. Tato změna pozorování

se pak stává novým učitelem uvnitř nás.“

Ve kterém směru budeme sebe i naši pozornost měnit, nám ukáţe

další cvičení – výstavba prostoru.

CVIČENÍ Č. 5. VÝSTAVBA PROSTORU

V procesu rozvoje bioenergetických schopností pro dosaţení lepších

výsledků je potřeba seznámit se se zákonem atrakce, který platí na

úrovni i mentálně energetických reakcí.

Zákon atrakce ve sluţbě pouţívání skrytých sil v člověku, ať je řeč

o metodologii samorozvoje vzniklé na Východě nebo na Západě je

povaţován za zákon, který započíná subtilní energetické dění v nás

i v našem okolí.

Kaţdá myšlenka má svou určitou vibraci, která dává do pohybu

fluidum neboli kvanta energetické substance. I kdyţ tento proces

nemůţeme registrovat měřícími přístroji, o jeho působení můţeme

soudit prostřednictví efektů, které vyvolává. Tvrdí se, ţe tyto vibrace

jsou velmi vysoké frekvence. Mnohem niţší frekvence má světlo,

zvuk, teplo atd.

Uděláme-li podrobnou analýzu událostí v našem ţivotě, všimneme

si, ţe jejich původ leţí v nás samých, dokonce i tehdy, kdyţ to tak

nevypadá. Máme sklon k hledání důvodů především v jiných lidech

a ne v nás a v našich myšlenkách.

Zákon atrakce říká, ţe jaké vibrace vysíláme, takové i přitahujeme.

Jako kdyby se samy reprodukovaly. A jak to vypadá v kaţdodenním

ţivotě a nejen v magii, odkud je tato technika převzata?

Řekněme, ţe rozhořčení a nahněvaní přicházíme do zaměstnání,

pijeme ranní kávu s kolegy. Jim není do hovoru. Objevuje se zákazník,

který „ve vzduchu“ cítí zlobu a rozhoduje se odloţit podepsání

smlouvy. To je pro nás důkaz, ţe lidem není moţno věřit. Máme toho

– 67 –

dost a jdeme k řediteli, abychom si vzali na pár dní dovolenou,

a přitom myslíme, ţe ani on není o nic lepší neţ ostatní. Ptá se, co je

se smlouvou, která není podepsána, a rozzlobený nesouhlasí

s dovolenou. Ještě jeden důkaz, ţe máme „pravdu“, a tak se řadí jedna

událost za druhou a my si nejsme vědomi, ţe jsme je sami vytvořili.

Co by se stalo při vytvoření pozitivního stavu od samého rána, není

třeba zvláště zdůrazňovat. Stojí za to přemýšlet o tom.

Na subtilnější úrovni komunikace v rámci psychotronické praxe,

například bioenergie a radioestezie, se působením tohoto zákona můţe

často pocítit téměř okamţitě. Správná mentálně energetická

konstrukce můţe být pouţita díky znalosti tohoto zákona k cíli, ke

kterému v tomto kursu směřujeme.

Toto cvičení má umoţnit, aby samorozvoj nebo bioenergetická

seance proběhla v moři dobrých vibrací. Působení jakékoliv metody

rozvoje bioenergetických schopností bude menší, máme-li sklon

k vysílání a přitahování negativních vibrací a naopak. Schopnost

získanou tímto cvičením je moţné dále kvalitně rozvíjet.

Kromě toho správně vytvořený mentálně energetický obal člověka

chrání před nepříznivými vlivy. Tím můţeme pro sebe získat část

energie, která je jinak vázána na ochranu proti nim. Tento zákon

a cvičení zaloţené na něm umoţňují, aby bioenergetik určitým

způsobem zabránil negativním důsledkům terapií, které by se mohly

odrazit na jeho zdraví, o čemţ se dnes stále více hovoří.

Cíl a účel seznámení se zákonem atrakce a tohoto cvičení je, aby

účastník ovládl a účelně řídil svoje záměry a vůli, čímţ kolem sebe

vytváří odpovídající prostor s pozitivními vibracemi.

Dříve lidé uměli podstatu svých spirituálních zkušeností dobře

vyjádřit v pořekadlech a příslovích. Zákon atrakce se moţná nejlépe

odrazil ve slovech „dobré se vrací dobrem“ nebo „jak zaseješ, tak

i sklidíš“.

Při cvičení Výstava prostoru postupujte podle těchto instrukcí:

– Vzpomeňte si na situaci ve svém ţivotě, kdy jste se cítili příjemně

a spokojeně, například na odpočinek na louce, leţení na slunci, vůni

– 68 –

moře, trávy apod. Kritériem pro výběr takové situace má být velké

uvolnění a spokojenost.

– Pokuste se vrátit se do tohoto okamţiku co nejdokonaleji, coţ

znamená, ţe se na něj nebudete dívat jako na film, ale ţe ho opět

proţijete. Všimněte si, oţivte a proţijte co nejvíce detailů. Pociťte je

svým tělem a celou bytostí.

– Všechny tyto pocity a proţitky „shromáţděte“ do prostoru

o poloměru asi jeden metr. Vy buďte centrum toho kruhu. Kdyţ vám

to pomůţe, představte si ten prostor ohraničený kruhem, který

připomíná duhu apod.

Jakmile si budete jisti, ţe se nacházíte v tom prostoru, postupujte

takto:

– Představte si nějakou nepříjemnou situaci. Pak spolu se svým

prostorem do té situace vstupte. Beze změny svých pocitů, které jste

vytvořili výstavbou prostoru, pozorujte odráţení negativních

a škodlivých vlivů od vašeho prostoru.

Totéţ procvičujte i ve skutečných ţivotních situacích. Ukazatelem

konečného efektu tohoto cvičení je jistota, ţe můţete odráţet

nejrůznější negativní vlivy na psychoenergetické úrovni a ţe jste

vytvořili pozitivní energetický náboj a sladili vlastní energetické toky.

Přitom si musíte být jisti, ţe vytvořené pole dosahuje i do okolí, do

jiné lidské bytosti, coţ velmi názorně vyjadřuje Zarathuštrova otázka

Slunci: „Velké nebeské světlo! V čem by bylo tvoje štěstí, kdyby

nebylo těch, kterým svítíš?!“

CVIČENÍ Č. 6. ASTRÁLNÍ HOUPAČKA NEBOLI VESMÍRNÝ

LET DUŠE

V hraničních oblastech vědy, které sjednocují staré i moderní

pohledy na člověka a jeho moţnosti, jsme se naučili nepovaţovat ho

pouze za fyzické tělo. V technikách, jako je toto zdokonalování,

probíhá na jiném poli existence. Podstatou tohoto cvičení je přenesení

vědomí do „nějaké jiné skutečnosti – reálnosti“, tj. do jiného těla,

které není fyzické. Proč to děláme? Shodli jsme se, ţe pojem energie,

který pouţíváme v bioenergoterapii, přesahuje rámec známých

– 69 –

fyzikálních energií. To, co je zde fyzické, to je efekt, který energie

způsobuje, nebo ještě lépe – proces měření změn, které vyvolává, je

čistě fyzický. Abychom přišli do spojení s hypotetickou vším

prostupující energií, musíme pouţít nějakého druhu vyšší formy

komunikace, pro kterou nám tělo neslouţí jako standardní nositel

vědomí. Tímto cvičením se zároveň pokoušíme akumulovat energii,

která prostupuje touto „jinou reálností“ při zachování vědomí o tomto

procesu, abychom ho později mohli reprodukovat bez zvláštních

příprav. K dříve dosaţenému alfa stavu vědomí nyní přidáváme

aktivnosti dané v uvedeném postupu:

– Dýchejte rytmicky.

– V duchovním oku čili v mentální obrazovce máte „vidět“

nedaleko od sebe houpačku v pohybu.

– Vţijte se do toho houpání.

– Vejděte do houpačky a pohodlně se usaďte.

– Staňte se vy sami tím houpáním.

– Zvětšujte výkyvy stále více a snaţte se co nejlépe proţít jejich

zvětšování.

– V okamţiku, kdy je amplituda největší, zůstaňte „ve vzduchu“

(signál pro to je na kursu obvykle začátek astrální muziky).

– Prohlédněte si prostor, ve kterém se nalézáte, podívejte se pod

sebe dolů na Zemi, která připomíná globus.

– Při letu vesmírným prostorem odhazujte nečistoty ze svého těla,

které jste ještě neodhodili.

– Ať se vám do těla vlévá neutrální světlo a energie, kterou je

vesmír prostoupen, aţ do pocitu, ţe jste jí vyplněni.

– Vracejte se na Zemi a vytvářejte svým tělem kanál, kterým budete

vázáni se světelným energetickým prostorem, ve kterém jste pobývali.

Jeho tvar a kvalitu zformujte sami.

– Vraťte se do místnosti, kde se nacházíte.

– Zůstaňte několik okamţiků v klidu a analyzujte dojmy. Zadrţte

tento stav a zapamatujte si ho.

Znak uskutečnění, spojení se vším prostupující energií jsou pocity

vibrací, trnutí, tepla apod. Projevuje se v různých místech a na konci

– 70 –

cvičení i v celém těle. Akumulovaná energie spojuje naše tělo

s univerzální kosmickou energií. Vibrace a trnutí nejsou energií. Jsou

to signály, které chápeme jako informaci o dosaţeném výsledku.

Toto cvičení se vůbec nedoporučuje osobám, které trpí duševními

nemocemi. Pro ostatní mohou být dobrým ukazatelem na této cestě

Dantova slova o volání nebes: „Vzpomeň si, ţe tento den nikdy

nezačne znovu. Nebesa nás volají, kolo je kolem vás. Pociťte vnější

krásy, ale vaše tělo ať se dívá na Zemi.“

Existují i jiné metody akumulace energie. Jedna z nejjednodušších,

pokud ji chápeme jako součást tohoto kursu, předpokládá, ţe jí

předcházela dříve uvedená cvičení; je to tibetská metoda převzatá

z méně známé samomasáţe Kum Nie.

V poloze, jaká je na obrázku, účastník kursu proţívá akumulaci

energie dlaněmi a tím ve skutečnosti dává do pohybu odpovídající

mentálně energetické procesy, které přinášejí téměř stejný výsledek

jako cvičení č. 6. Po pocítění jiţ uvedených indikátorů průběhu

procesu akumulace se ruce umisťují na srdce a energie se „vyzařuje“

do těla. Zde je moţné očekávat i efekty samozcelení.

Cirkulace bioenergie a cvičení dýchání

Nelze přehlédnout skutečnost, ţe ţivot je absolutně závislý na

dýchání, které můţeme povaţovat za nejdůleţitější funkci organismu.

Kromě udrţování ţivota má funkci v procesu revitalizace čili

akumulace tzv. vitální energie a její rozdělení v lidském organismu, ať

jiţ jde o ochranu vlastního zdraví nebo o rozvoj schopnosti

bioenergetické bezkontaktní masáţe.

Zde nás zajímá především pročišťující efekt, kterého můţeme

dosáhnout vědomě kontrolovaným dýcháním. Je-li totiţ krev

správným způsobem vystavena působení vdechnutého vzduchu,

začíná proces ničení některých nečistot. Všechny části těla sílí

pravidelným zásobováním kyslíkem. Kyslík je nezbytný v procesu

vstřebávání trávené potravy, takţe nesprávné dýchání se projevuje

i špatným trávením. Proto cvičení dýchání můţeme chápat jako ještě

jednu moţnost pro odstraňování spousty nečistot z organismu. Pro nás

– 71 –

je to významné z hlediska zvětšení vlastního potenciálu akumulace

energie.

Podle esoterických učení se vitální energie nachází všude, tedy i ve

vzduchu, a to ve zcela volné formě. Při cvičení je potřeba zaměřit

pozornost na energetická centra a zvláště na oblast plexus solaris,

nazvanou „abdominálním mozkem“. V opačném případě by to bylo

jen něco více neţ fyzická námaha nebo gymnastika dýchání.

Západní netrpělivost a touha mít rychle výsledky nám daly i jeden

minisystém, který dává maximální výsledek. Charles Berner navrhuje

cyklus dýchacích cvičení, který je pouţit i v tomto kursu. Důvodem

pro to je to, ţe po provádění těchto cvičení zůstává nepochybný pocit

i v těle i ve vědomí o zřejmých výsledcích dřívějších i tohoto cvičení.

V této technice se nádech provádí nosem a výdech ústy. To zvyšuje

rozdíl potenciálů a tím se rychleji získává ţádaný výsledek.

CVIČENÍ Č. CVIČENÍ DÝCHÁNÍ

Stůjte ve stoji spatném. Vdechujte nosem a nataţené paţe pomalu

zdvihejte nad hlavu. Potom silně vydechněte ústy a paţe spusťte dolů.

Opakujte to třikrát. Potom uvolněte tělo a pozornost zaměřte na páteř.

Po krátkém odpočinku opakujte předchozí cyklus. Znakem dobře

provedeného cvičení je pocit osvěţení a zesílení. To je výsledek

cirkulace ţivotní energie čili bioenergie.

Cvičení 7a

Nyní stojíte s chodidly dále od sebe, v šířce ramen, ruce v bok.

Začínáte výdechem ústy a zadrţením dýchání při prázdných plicích.

Tak se opět vytváří rozdíl potenciálů. Potom se bez nadechování

shýbněte dopředu a pak se zakloňte, nebo obráceně. Vzpřimte se

a nadechněte se nosem. Hned potom pokračujte výdechem a zopakujte

celý cyklus třikrát a pak se uvolněte. Kdyby v plicích zůstalo po

výdechu ještě trochu vzduchu, při shybu ho můţete vydechnout.

Cvičení č. 7b

Ve stoji spatném vdechněte nosem a zadrţte dech. Potom paţemi

udělejte sedm kruhů před tělem. Při sedmém kruhu vydechněte

a spouštějte paţe dolů. Potom vdechněte při napjatých a pevně

– 72 –

stisknutých nohou. Cyklus opakujte třikrát. Pokud jste zatím neměli

představu, jak vypadá cirkulace bioenergie, po tomto cvičení vám to

bude zcela jasné.

Cvičení č. 7c

Chodidla rozkročte do šíře ramen, ruce v bok. Lokty mají být ve

stejné rovině s tělem. V tomto cvičení vdechujete nosem při zaklánění

vzad a vydechujte ústy při předklánění. Zopakujte to sedmkrát.

Pracujte pomalu a ve vlastním rytmu. Na konci cyklu a pak i na konci

celého cvičení zůstaňte kratší dobu v předklonu. Potom se vztyčte,

uvolněte a sledujte dění ve svém těle.

Cvičení č. 7d

Chodila jsou vedle sebe, nohy napnuté, při nádechu se paţe přes

rozpaţení vzpaţují aţ nad hlavu. Při výdechu se paţe spouštějí.

Opakujte to třikrát. Kdyţ jsou paţe ve výši ramen, máte mít

vydechnutu polovinu vzduchu z plic. V této poloze při třetím výdechu

zadrţte dech, jak dlouho můţete, ale bez velkého namáhání. Potom

paţe spouštějte dolů a vydechujte zbytek vzduchu. Uvolněte se

a soustřeďte se na páteř.

Nemusíte pospíchat, cvičení provádějte pomalu. Po jejich ukončení

se oddejte tělesným pocitům vzniklým pohybem vaší bioenergie.

Zvláště intenzívní pocity budete mít, pokud jste celý kurs provedli

vcelku.

Jste-li spokojeni s dosaţenými výsledky, zvláště při čištění

a akumulaci energie, můţeme přejít na jednu z technik zaměřování

a vysílání bioenergie.

Za předpokladu, ţe jste v předchozích cvičeních pročistili vlastní

energetické kanály a akumulovali energii, můţeme se pokusit o emisi

bioimpulsů, tj. správně zaměřit cirkulaci energie. Pro to existuje více

způsobů. Většinou se pouţívá technika dýchání provázená

odpovídající mentální aktivitou – vizualizací. Vytrvalejším cvičením si

kaţdý, někdo dříve, někdo později, vytvoří kontrolu pohybu vitální

energie – bioenergie – v těle a vůlí ji zaměří na jiný organismus.

Jedna z nejjednodušších a velmi účinných technik je tato:

– 73 –

– Najděte si pohodlnou polohu, mějte však rovná záda a narovnanou

páteř.

– Uvolněte se.

– Dýchejte nosem, klidně.

– Pozornost zaměřte na průchod vzduchu nosem a na své proţitky.

– Potom si představte a proţijte, ţe nosem při výdechu, který je

delší a hlubší neţ obvykle, vychází teplá pára.

– Při nádechu si představujte světlo kolem vás. Ať je jím vyplněna

místnost, ve které se nacházíte. Vdechujte vzduch, který je nyní

světlem. Sledujte jeho průchod nosem a šíření celým tělem. Buďte si

vědomi toho, ţe je to vším prostupující energie. Aţ určíte formu jejího

projevování mentální aktivností a uvidíte ji duchovním „okem“,

opravdu jí pohybujte v ţádaném směru. Snaţte se o skutečný proţitek

a ne jen „o dívání se na film“.

– Nyní energii, která prostupuje vaším tělem, koncentrujte do

kořene páteře tak, ţe vizualizujete tento proces. Všimněte si, zda na

tom místě cítíte teplo, lehké vlnění apod. Nesugerujte si tyto pocity,

ale počkejte, aţ se samy objeví. To je znak, ţe celý proces probíhá

správně.

– Při výdechu proţijte pohyb energie, který se manifestuje jako

teplo podél celé páteře nejvýše do temene. Teplo v páteři je ukazatel

pohybu vitální energie.

– Přejete-li si uskutečnit emisi bioimpulsů, můţete teplo stoupající

podél páteře vyvést rukama.

Délka nádechů a výdechů můţe být stejná, nebo výdech dvakrát

delší neţ nádech, ale jen kdyţ vás to nenamáhá. Minimum trvání

tohoto cvičení je pět minut.

Aţ si všimnete, ţe máte ruce „plné energie“, můţete se pokusit

o její „vyzařování“ ke konkrétnímu objektu. Je-li tímto objektem

člověk, dbejte na jeho zdravotní stav (měla by to být zdravá osoba)

a na to, aby vás neviděl. Rozvinutá vizualizace a schopnost proţívání

procesu emise bioenergie vám pomohou dosáhnout konečného efektu

tohoto cvičení – emise a příjem bioenergetických impulsů. Podstata

– 74 –

postupu je v záměru a vůli předat proces uskutečněný ve vlastním těle

prostorem k druhé osobě.

Pokud se vám to nepodaří a váš partner nepocítí ţádné působení při

pokusu vysílání bioenergie nebo to nelze určit měřicími přístroji,

nemusíte být zklamáni. I přesto jste pro sebe udělali hodně, neboť

„vedlejší“ efekty těchto cvičení mohou být cennější pro jedince neţ

zaměřování a vysílání bioenergie k někomu jinému s cílem

bioenergetické bezkontaktní masáţe. Ti vytrvalejší dosáhnou

konečného efektu i po delší době. Výsledků lze dosáhnout

i prováděním cvičení ve skupině. Práce ve skupině lidí, kteří současně

pracují stejnými technikami, umoţňuje větší účinnost cvičení.

Sama technologie působení na jednotlivé nemoci při bioenergetické

seanci není uvedena v tomto prvním stupni kursu.

Pro ty, kteří si přece jen přejí vyzkoušet své schopnosti pomoci

nemocnému, doporučujeme nejprve se dobře seznámit se základními

poznatky ke konkrétní nemoci v lékařských knihách a prostudovat

principy, na kterých jsou zaloţeny tradiční čínské metody léčení –

akupunktura a akupresura. V kaţdém případě pomoc nemocnému

provádějí na vlastní odpovědnost.

Konkrétní techniky bioenergetické bezkontaktní masáţe budou

uvedeny ve vyšším stupni kursu.

– 75 –

OBJEKTIVIZACE DOSAŽENÝCH VÝSLEDKŮ

Stupeň objektivního potvrzení dosaţení odpovídajících výsledků

v tomto kursu je důleţitý pro získání jistoty, která nám bude

napomáhat při dalším učení a zdokonalování.

Jiţ dříve bylo zdůrazněno, ţe zdroj a modelování emise bioimpulsů

není v rukou, ale v celé lidské bytosti. Dosahuje se jí prostřednictvím

změněného stavu vědomí a vyvoláváním proměn v souladu s vůlí,

čehoţ se v ţádném případě nedosahuje pomocí rukou. Proto metody,

které bioenergetickou schopnost určují kvantitativně měřením záření

z rukou (Kirlianova fotografie, rozdíl teplot pravé a levé ruky apod.),

můţeme povaţovat v nejlepším případě za nedostatečné.

Přístroje, které byly pouţívány na pořádaných kursech, mohou být

součástí systému verifikace něčí bioenergetické schopnosti. Ve světě

se k tomu účelu nepouţívají. Zjištěno je, ţe mohou být vhodné při

oceňování určitých dějů v těle účastníka kursu, které svědčí o získání

schopnosti emise bioimpulsů. Správně je můţeme povaţovat za

přístroje slouţící k urychlení učení.

PSYCHOENERGOMETR je přístroj, kterým můţeme detektovat

schopnost zbavování se psychoenergetických blokád a snahu vejít vůlí

do změněného stavu vědomí, jakoţ i otevřenost při záměru vysílat

bioenergii. Podle některých zjištění tento přístroj můţe signalizovat

i samotný pohyb bioenergie v lidském organismu.

OPERATIVNÍ ZESILOVAČ IPG je přístroj ukazující schopnost

odesílání určitých impulsů, řekněme bioenergie. V určité vzdálenosti

registruje více fyzických efektů, které bioenergie způsobuje.

BIOKONTROL-DIAGNOSTIC umoţňuje rychlé zjištění vyvolání

určitých změn v „léčeném“ organismu vysíláním bioimpulsů. Jedná se

o princip měření elektrocharakteristik určitých akupunkturních bodů.

– 76 –

Měření se nejčastěji provádí v tzv. bodech „zdroj“ nebo podle

„riodorak“, metody Japonce Nakataniho.

Mohou být samozřejmě pouţity jiné přístroje a metody, například

elektrofotografie. Přitom je však často potřeba provést větší změny

v samotné metodologii takových měření. Pokud se jedná

o elektrofotografii čili v podstatě platí pro všechny přístroje, na které

je potřeba pokládat ruce při měření. Četné jsou faktory, které mohou

měnit „obraz bioenergie“. Takové metody lze přesto pouţít, ale

s určitými korekcemi. Platný výsledek můţe být totiţ ten, který svědčí

o schopnosti emise bioenergie do biopole jiné osoby. Proto by bylo

třeba sledovat vnikání bioimpulsů do sury, coţ by vyţadovalo sledovat

přístroji obě zkoumané osoby: toho, kdo impulsy vysílá, jakoţ i toho,

kdo je přijímá. Kdyţ víme, ţe ruce nejsou vysílači bioenergie, ale jen

pomůcky, vzniká ještě větší dilema, které přístroje pouţít pro náš cíl.

Je iluzorní hovořit jen o jediném přístroji, který by měřil „mnoţství

něčí bioenergie“. To by bylo moţné, kdyby byla známa podstata

bioenergie. S ohledem na dnešní přístroj, stupeň rozvoje vědy a jejích

hraničních oblastí se musíme spokojit se skupinou přístrojů.

Kromě technických pomůcek můţeme za vhodné pokládat

i odpovídající testy osobnosti, na jejichţ základě se bude usuzovat

o kvalitě vysílané bioenergie. Důvodem pro to je předpoklad, ţe

kvalita bioenergie a extrasensová povaha jsou přímo vázané

a podmíněné.

– 77 –

SLOVO NA ZÁVĚR

Došli jsme ke konci této knihy. Mnohé otázky zůstaly

nezodpovězené. To je zcela normální v oblasti, ve které se hovoří

o staré, tisícileté zkušenosti lidského rodu. Abych řekl pravdu, některé

zajímavé momenty z teorie a praxe bioenergetické bezkontaktní

masáţe byly vynechány záměrně, ale pouze dočasně. To se vztahuje

především na paradiagnostiku a zcelování na dálku. I kdyţ jsem

během dlouholeté spolupráce s doc. dr. Dţelaludinem Kantardţičem

v rámci oficiálního projektu potvrdil hypotézy a dohady o moţnostech

bioenergie, myslím, ţe by prezentování těchto závěrů bylo předčasné.

Mám pro to více důvodů. Jedním z nich je nynější stav v hraničních

oblastech vědy, kde často platí „zákony estrády“, hlavně kdyţ se jedná

o „zvláštní moci“, které zaslepují mysl. Proto existuje moţnost

nesprávného vysvětlení a pouţití některých znalostí, coţ není vhodné

v dnešní fázi expanze mystérií pramenících z nitra lidské bytosti. Také

nejsem kompetentní pro vysvětlování některých záleţitostí, protoţe

nemám tak velké znalosti „čistého“ lékařství a vědy.

Myslím, ţe takto koncipovaná „škola bioenergie“ nebude

připravovat bioenergetiky, kteří by dávali příklad a vzor, protoţe jsem

vícekrát poukazoval na to, ţe rozvoj těchto schopností má být chápán

jako šance a výzva k rozvoji vlastní osobnosti.

Je třeba se zmínit ještě o něčem. Zcela samozřejmě se objevuje

přání osobního kontaktu mezi lidmi, kteří se snaţí nahlédnout „za

oponu“. Dnes existuje více sdruţení, kde se shromaţďují zájemci

o tuto oblast. Při hledání těch, se kterými se chcete kontaktovat,

pamatujte na to, ţe ti, kteří vše slibují, vše mohou a vše znají, a přitom

popírají jiné teorie, nejsou právě nejspolehlivější a nejvhodnější.

– 78 –

V takových případech je normální určitá dávka skepse. To platí i pro

výběr bioenergetiků, které chcete poţádat o pomoc.

– 79 –

MÍSTO DOSLOVU

Kniha, kterou jste právě přečetli, je dílem pravého milovníka

výzkumů moţností fenoménu, který dnes nazýváme bioenergií. Na

rozdíl od mnohých bioenergetiků, s jejichţ jmény a „úspěšným

léčením“ se setkáváme v tisku, Dragan Puač dal své přírodní

bioenergetické potenciály k dispozici oficiální medicíně, nabízeje

kaţdou moţnost registrovat bioenergii v celé její spektakulárnosti

s cílem zjištění jejích ozdravujících moţností. Jedná se tedy o člověka,

který se sloţitou prací pokouší vytyčit cestu a zabezpečit bioenergii

„právo na ţivot“. „Škola bioenergie“ je jedním ze způsobů dosaţení

tohoto cíle.

Existuje nespočetně mnoho otázek.

Ve starých spisech jsou odpovědi na některé z nich jen nejasně

formulovány. Ve filozofických rozpravách se otázky mnoţí ještě

rychleji. V mýtech a legendách starých národů jsem nacházel

fascinující zprávy bez jakýchkoliv potvrzení. „A on mohl svýma

rukama obdařit lidi zdravím…,“ zapsal starý sumerský písař na

hliněné tabulce, jejíţ stáří se odhaduje na více neţ pět tisíciletí.

Pátral jsem po odpovědích na Východě. Byl jsem na Filipínách,

studoval indické knihy moudrosti, pobýval mezi lámy a hlídači

vědomostí v buddhistických chrámech v Ladaku, Nepálu a Tibetu.

Hledal jsem odpovědi v Číně a na Tchaj-wanu.

Nenacházel jsem je, a k divům dále docházelo. Nevzdělaní přírodní

zcelovatelé pomáhali a často léčili i nemoci, se kterými se západní

lékařství teprve seznamuje. Jak je to moţné? Je to opravdu moţné?

Odmítal jsem věřit do té doby, neţ jsem si přečetl vysvětlení široce

vzdělaných tolerantních lidí dneška, jako je Stefan Zweig, dr. Zdeněk

Rejdák, dr. Andrija Puharič a jiní.

– 80 –

Bioenergie nám moţná otevírá dveře jednoho neznámého světa,

který lidstvu slibuje zdraví. S pomocí knihy D. Puače budeme značně

blíţe tomuto světu.

Přesto nezapomeňte, ţe představuje jen jeden lístek květu, s jehoţ

krásou a léčivostí se musíme teprve seznámit.

POHLED NA TEXT Z HLEDISKA FUNDAMENTÁLNÍ VĚDY

Rozvoj vědy přispěl k poznatku, ţe lidský organismus je

psychosomatický celek. O tom dnes máme mnohé údaje a důkazy.

Tento celek má svou vnitřní samoregulaci, která je v normálních

ţivotních podmínkách v udivujícím souladu. Ale na organismus

působí z vnějšího prostředí faktory, které jsou jiţ známy nebo se

zkoumají. Porucha souladu v samoregulaci psychosomatického celku

vyvolává různé potíţe a onemocnění. Dragan Puač se v první části

knihy také zabývá pojmem psyhosomatického celku organismu

způsobem, který je dnes pouţíván v moderní vědě. V druhé části uvádí

praktická cvičení napomáhající samoregulaci lidského organismu.

Pouţívá při tom zdroje z evropské literatury, staré východní spisy

a své vlastní zkušenosti. Bez ohledu na pouţívání terminologie ve

vědě nezvyklé jsou téměř všechna praktická cvičení zaloţena právě na

zákonitostech z různých oblastí vědy – fyziky, bioenergetiky,

fyziologie, psychologie a jiných oborů lékařství.

Text je psán dobře, pro odborníky jasně a pro všechny čtenáře

zajímavě. Laici se budou muset snaţit pochopit popsané postupy

a techniku práce. Pozorní čtenáři a ti, kteří si opravdu přejí pomoci

sobě i ostatním, naleznou v této knize velmi účinné a praktické

návody.

Jako fyziolog jsem text přečetl se zájmem. Některé teorie z oblasti

hraničních oblastí vědy nemohu akceptovat, ale s praktickými

cvičeními a ostatními vysvětleními, která autor uvádí, souhlasím

a knihu vřele doporučuji.

Dr. fyziologie Vojislav Pavlovič profesor Univerzity Sarajevo

– 81 –

DODATEK

Některé statistické ukazatele struktury účastníků kursu, na nichž

byly uvedené postupy ověřovány

Údaje v %

Doktoři věd 8,08

Magistři věd, ukončená postdiplomová specializace 4,72

Vysokoškolsky vzdělaní 19,53

Nástavba 10,02

Studenti vysokých a středních škol 55,67

Základní vzdělání 2,00

Účastníci s lékařským vzděláním:

Doktoři lékařských věd 0,59

Specialisté 1,18

Lékaři technici 1,18

Účastníci s přírodovědeckým vzděláním 2,00

Účastníci s technickým vzděláním 28,17

Osvětoví pracovníci 4,54

Ekonomové 4,60

Právníci 1,15

Vojenští pracovníci 1,18

Kosmetičky 2,72

Dělníci 11,81

Svobodná zaměstnání 6,36

Důchodci 6,30

Ostatní 31,17

Účastníci se zkušenostmi v praktikování některých

psychotronických metod samorozvoje 30,90

Účastníci, kteří měli připomínky ke svému zdravotnímu stavu 1,54

– 82 –

Některé z obvyklých zpráv účastníků kursu

S tímto kursem jsem velmi spokojena, protoţe jsem se naučila

základním věcem:

– vysílání a přijímání bioenergie,

– co mi je nejdraţší,

– jak své tělo naplnit ţivotní energií a sama sobě pomoci,

– jak se uvolnit.

Jsem vám velmi vděčná!

Kdyţ jsem slyšela, ţe se bude konat Draganův kurs, byla jsem

šťastná, ţe se seznámím s takovým člověkem s mnoha znalostmi,

porozuměním a citem pro ty, kteří se nalézají v jeho přítomnosti.

Nejsem zklamaná. Jsem uvolněná, coţ je důkaz, ţe Dragan dobře

vysvětluje cvičení. Dozvěděla jsem se vše, pro co jsem dlouho hledala

vysvětlení. Draganovi se podařilo, abych to i proţila. Děkuji jemu

i jeho spolupracovníkům za obětavou práci a přeji si ho opět vidět na

příštích kursech.

Na první přednášce jsem pocítila teplo v celém těle. Nevím, zda to

byl vliv přednášejícího. Na prvním kursu jsem proţila uvolnění,

vytvořila jsem si ochranný plášť, několikrát jsem cítila teplo, coţ se

mi dříve nestávalo.

Měla jsem problémy s dýchacími cestami a po prvním kursu došlo

ke zlepšení. Cvičení „vesmírný let duše“ jsem proţila fantasticky.

Energii jsem nasávala z bílých cévek seřazených vertikálně, takţe

vcházela do celého organismu.

Druhý den jsem se těţko soustředila, aţ později jsem získala sílu.

Na konci cvičení jsem měla strnulé ruce.

Můj celkový pocit a dojem je výjimečný.

Monika Bauchová ze Ţenevy

– 83 –

LITERATURA

W. Reich: The Orgone Energy Accumulator It’s Scientific and

medical Use, USA 1951

J. F. Freihold: Der Orgonakumulator nach Wilhelm Reich, NSR

1983

V. Skulačov: Raskazi o bioenergetike, SSSR 1982

V. Mezencev: Enciklopedija čudes, SSSR 1979

Dr. M. Rýzl: ASW Training, NSR

L R. Hubbard: Self Analysis, New era publications ApS, Copenhag

1975

L R. Hubbard: The Fundamentale of Thought, Newera publications

ApS, Copenhag 1976

Diagnostika. Materiál pro vnitřní potřeby Druţstva pro PFR, Zječar

1981

K. G. Jung: Dynamika podvědomí, Matice srbská 1978

P. Twitchel: Soul Travel – the iluminated Way, Eckankar 1980

A. Dragomirecký: Psychika, ČSFR 1982

P. Mand: Energetische Terminalpunkt – Diagnose, Essen, NSR 1983

– 84 –

VÝTAH Z RECENZE

Sledoval jsem autorovu intenzívní víceletou práci při psaní knihy,

ve které si přál čtenáři vysvětlit své postoje a pohledy na tyto

fenomény a s nejlepšími úmysly a humánností mu umoţnit, aby sám

na sobě zkoumal tzv. psychoenergetické schopnosti a vyuţíval

určitých výhod pro svůj organismus…

V dnešní „záplavě“ literatury, která se zabývá tradicionální

medicínou nebo tzv. extrasenzorickými schopnostmi, myslím, ţe

Dragan Puač je pravý autor, který s velikou vlastní zkušeností

a s mírou i opatrností dává čtenáři text, který ho bude bavit a bude mu

uţitečný.

Věřím, ţe kniha Škola bioenergie – výzva lékařství ve prospěch

lékařství najde mnoho spokojených a vděčných čtenářů. Stejně tak

věřím, ţe Dragan Puač bude v publikovat ještě mnoho zajímavých

textů pod svým heslem, ţe „rozvoj neobyčejných schopností má být

pochopen jako šance a výzva pro rozvoj vlastní osobnosti“.

Doc. MUDr. Dţelaludin Kantardţič, neuropsychiatr