10 nejběžnějších omylů OSVČ v přiznání k dani z příjmůAutor: Zuzana Bartůšková 1.3.2015 kategorie: Blog, OSVČ, Pro podnikatele

Víte v čem nejčastěji chybují OSVČ, když sestavují přiznání vlastními silami? Přečtěte si deset nejběžnějších omylů, kterém potkávám stále dokola v diskuzních fórech a jak je to s nimi doopravdy

1. úroky z hypotéky si uplatním vždycky, když mám potvrzení

Banka nebo stavební spořitelna nemá možnost posoudit splnění podmínek a vydá potvrzení o výši zaplacených úroků vždy. Na poplatníkovi je, aby zjistil zda splňuje všechny podmínky § 15 odst. 3 a 4. Nejčastější chybou je, že se uplatňují úroky z hypotéky u nemovitosti, která slouží k pronájmu. Pokud nemovitost slouží k podnikání nebo pronájmu nelze úroky z hypotéky uplatňovat. Zaplacené úroky z hypotéky však mohou být uplatněny jako skutečný výdaj k příjmům z pronájmu podle § 9. Pokud slouží částečně k bydlení a částečně k podnikání nebo pronájmu uplatňují se úroky z hypotéky v poměrné výši. Další častou chybou je, že poplatník, který si uplatňuje úroky z hypotéky není vlastníkem nemovitosti.Příklad rodiče si vezmou hypotéku a koupí byt, který nechají v katastru nemovitostí zapsat na dítě. V takovém případě si úroky z hypotéky nemůže uplatnit nikdo – rodiče nesplní podmínku vlastnictví nemovitosti, děti nejsou účastníky úvěrové smlouvy.

2. plátce DPH nemůže uplatňovat paušální výdaje

Paušální výdaje může uplatnit jakýkoliv poplatník, který má příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 (případně i příjmy z pronájmu podle § 9). § 7 odst. 7 a 8 nestanoví zákaz uplatňování paušálních výdajů pro plátce DPH. I plátce DPH může uplatňovat paušální výdaje daně z příjmů. Stejně tak může paušální výdaje uplatňovat OSVČ, která má zaměstnance. V paušálních výdajích jsou obsaženy veškeré výdaje a není možné uplatňovat žádné další navíc.

3. při přechodu z paušálních výdajů na skutečné a naopak nemusím nic řešit

Ohledně přechodu z paušálních výdajů na skutečné a naopak koluje hodně mýtu. Jeden z nich je, že je třeba na začátku roku hlásit FÚ jaké výdaje budu uplatňovat. To není třeba. Poplatník může celý rok vést daňovou evidenci a na konci roku se rozhodnout zda uplatní výdaje skutečné nebo paušální. Při změně metody uplatňování výdajů je třeba podat dodatečné přiznání za předchozí rok a provést úpravu základu daně o stav některých položek k 31.12. předchozího roku. Při přechodu z daňové evidence na paušální výdaje se zvýší základ daně předchozího roku o hodnotu pohledávek, cenu nespotřebovaných zásob a zůstatky vytvořených rezerv. Základ daně lze snížit o závazky. Pokud dojde k úhradě pohledávek v dalším roce, tak se příjem již podruhé nezdaňuje.Příklad OSVČ vedl ve 2013 daňovou evidenci a ve 2014 se rozhodl uplatnit paušální výdaje, protože jsou výhodnější. V přiznání 2013 evidoval tyto stavy k 31.12.2013: pohledávky 10 000 Kč, zásoby zboží na skladě 20 000 Kč, závazky 15 000 Kč, rezervy 0 Kč, všechny pohledávky a závazky z roku 2013 budou ve 2014 uhrazeny. Podá dodatečné přiznání na rok 2013 a v tabulce E příloze 1 zvýší základ daně o pohledávky 10 000 Kč a zásoby 20 000 Kč, zároveň může snížit základ daně o závazky 15 000 Kč. Pohledávky z roku 2013, uhrazené v roce 2014 již nebude zahrnovat do příjmů roku 2014 v přiznání za rok 2014.Při přechodu z paušálních výdajů na skutečné se základ daně zvýší o neuhrazené pohledávky. Pokud již při sestavování přiznání za rok 2014 poplatník ví, že ve 2015 bude chtít uplatnit jinou

metodu uplatňování výdajů může výše uvedené úpravy základu daně promítnout do přiznání za rok 2014 a nebude muset pak při sestavování přiznání za rok 2015 podávat dodatečné přiznání za rok 2014.

4. skutečné výdaje se zjistí tak, že sečtu přijaté faktury

Pokud se OSVČ rozhodne uplatňovat skutečné výdaje, má povinnost vést daňovou evidencipodle § 7b Zákona o dani z příjmů. Daňové evidence musí obsahovat informace o příjmech a výdajích v členění potřebném pro zjištění základu daně (minimálně je třeba sledovat odděleně příjmy a výdaje daňové a nedaňové). Výdaji se rozumí platby peněžní i nepeněžní uskutečněné v daném zdaňovacím období. Dále musí daňová evidence obsahovat informace o majetku a dluzích (závazcích). Majetkem se rozumí dlouhodobý majetek hmotný i nehmotný, zásoby a pohledávky.

5. příjmy se zjistí tak, že sečtu vydané faktury

Pro účely daně z příjmů u fyzických osob jsou podstatné příjmy – peněžní nebo nepeněžní. Nikoliv vystavené faktury. Zdaňují se platby obdržené v daném zdaňovacím období.Příklad vystavím fakturu 31.12.2013, kterou mi zákazník uhradí 5.1.2014. Půjde o zdanitelný příjem roku 2014.Navíc je třeba vést evidenci příjmů. To platí i pro poplatníky uplatňující paušální výdaje. v § 7 odst. 8 je řečeno, že poplatník, který uplatňuje paušální výdaje má povinnost vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek.

6. podnikatel s paušálními výdaji si nikdy nemůže uplatnit slevu na dítě ani slevu na školku

V § 35ca je zakotveno omezení pro uplatňování daňového zvýhodnění na dítě a slevy na manželku pro poplatníky uplatňující paušální výdaje. Toto omezení se nijak netýká slevy na školku. Takže školkovné může uplatnit i poplatník, který má pouze příjmy, u kterých uplatňujepaušální výdaje. Co se týče daňového zvýhodnění na dítě a slevy na manželku, tak ho nemůže uplatnit poplatník jehož základ daně, u kterého používá paušální výdaje je vyšší než 50% celkového základu daně.Příklad poplatník má příjmy z podnikání 300 tisíc, uplatňuje paušální výdaje 60 % tzn. 180 tisíc Kč, příjmy z pronájmu 10 tisíc, uplatňuje paušální výdaje 30% tzn. 3 tisíce Kč a základ daně ze zaměstnání 250 tisíc Kč podle potvrzení od zaměstnavatele. Může uplatnit daňové zvýhodnění na dítě a slevu na manželku bez příjmů? Základ daně z podnikání bude 120 tisíc Kč + základ daně z pronájmu 7 tisíc Kč. = 127 tisíc Kč příjmy u kterých jsou uplatněny paušální výdaje + 250 tisíc Kč základ daně ze zaměstnání = 377 tisíc Kč celkový základ daně. Základ daně u příjmů u kterých se uplatnili paušální výdaje činí 34% celkového základu daně (127/377 * 100), takže poplatník může uplatnit daňové zvýhodnění na dítě i slevu na manželku.

7. podnikatel si do nákladů může dát všechno

§ 24 odst. 1 Zákona o daní z příjmů uvádí základní pravidlo pro uplatnění výdajů: “Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů se pro zjištění základu daně odečtou ve výši prokázané poplatníkem a ve výši stanovené tímto zákonem a zvláštními předpisy.” Pro posouzení zda je možné výdaj uplatnit je třeba být schopen prokázat (prokázat, nikoliv pouze to říct), že daný výdaj slouží k dosažení, zajištění a udržení příjmů. Jedná se o výdaje prokazatelně související s podnikáním. Nelze uplatnit výdaje, které slouží k uspokojování osobní potřeby poplatníka nebo členů jeho rodiny. Pokud nějaký výdaj slouží

současně k soukromému i podnikatelskému využití (např. auto, nemovitost) uplatňují se výdaje v poměrné výši. Kromě toho je v § 24 a § 25 uvedená celá řada výdajů, které jsou nedaňové i když slouží k zajištění a udržení příjmů nebo jsou daňové jen při splnění podmínek. Např. stravenky pouze do výše 55% nominální hodnoty stravenky a je limit i na maximální výši stravenky (§ 24 odst. 2 písm. j), výdaje na pracovní cesty do limitu (§ 24/2 k), daňové nejsou výdaje na pořízení hmotného majetku nad 40 tisíc Kč (§ 25/1a)) – majetek se do výdajů dostává prostřednictvím odpisů, penále, úroky z prodlení hrazené státním orgánům  (§ 25/1 f), pojistné na sociální a zdravotní pojištění OSVČ (§ 25/1 g), výdaje na reprezentaci a na občerstvení (§ 25/1 t) atd.

8. u paušálních výdajů dám do příjmů vždycky to, co mi přijde na účet

V některých případech přijde poplatníkovi na účet částka příjmů již ponížená o provizi za zprostředkování nebo jiné služby. Takto funguje např. Slevomat, Naučme se apod. Zdanitelným příjmem je však celková částka příjmů před snížením o provizi. Pokud poplatník uplatňuje paušální výdaje jsou v nich zahrnuty veškeré výdaje, které mu vznikly. Tedy i provize za zajištění obchodu.

9. faktury uhrazené zápočtem se v přiznání nezohledňují

Vzájemný zápočet pohledávek a závazků je forma úhrady. Proto se v přiznání v příjmech musívykázat i pohledávky hrazené zápočtem. Toto je zvlášť důležité u poplatníka, který uplatňuje paušální výdaje. Nemůže si tudíž uplatnit výdaje hrazené zápočtem. Ale má povinnost zdanit příjmy z vydané faktury hrazené zápočtem. Poplatník, který uplatňuje skutečné výdaje, zvýší příjmy o pohledávky hrazené zápočtem a zároveň zvýší výdaje o závazky hrazené zápočtem.

10. příjmy do 30 tisíc Kč za rok se nedaní, protože to není podnikání

§ 420 Nového občanského zákoníku definuje podnikání takto: “Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.” Podobná definice je i v živnostenském zákoně. Nikde v žádném předpise není uvedeno, že podnikání je definováno od určité hranice příjmů. Při určování zda jde o podnikání, tedy není podstatná výše příjmů, ale výše uvedené znaky. Hlavním kritériem při určování, zda jde o příjem z podnikání dle § 7, nebo ostatní příjem dle § 10 je soustavnost. Soustavnou činností se nemyslí nepřetržitá činnost, ale činnost vykonávaná s úmyslem jí opakovat. Může tedy jít i o činnost, která je vykonávána např. jen jednou za měsíc nebo několikrát za rok. U příjmů z podnikání zákon o dani z příjmů nestanoví žádnou hranici pod kterou se příjmy nezdaňují. O osvobození příjmů do 30 tisíc Kč za rok hovoří § 10 a týká sepouze příjmů z příležitostných činností (nebudou se opakovat) nebo z příležitostného nájmu movitých věcí (příjem z nemovitých věcí se zdaňuje podle § 9 vždy i když je příležitostný) a příjmů ze zemědělské výroby a lesního a vodního hospodářství, které nejsou provozovány podnikatelem. Sem patří např. příležitostný prodej zahrádkářských přebytků.Příklad poplatník sklidil jablka ze zahrádky. Poté co většinu použil pro osobní potřebu svojí a členů své rodiny, zjistil, že mu ještě několik kilo jablek zbývá a prodal je na místních trzích za 3 tisíce Kč. Poplatník nepěstoval jablka s úmyslem je prodat a nemá v úmyslu jít na trh znova. Jedná se o příležitostný příjem podle § 10 osvobozený od daně. Příklad žena na mateřské dovolené se rozhodla vylepšit rodinný příjem tím, že bude pěstovat jablka a jednou měsíčně je prodávat na farmářských trzích. Takto vydělala za rok 3 tisíce Kč. Jedná se o soustavnou činnost

za účelem dosažení zisku tedy o podnikání. Příjem bude zdaněn podle § 7. Navíc se musí registrovat k platbám sociálního a zdravotního pojištění.Soustavnost je třeba posuzovat i u různých prodejů přes internet (např. Aukro, fotobanky), uměleckých činností (Flér), doučování apod. Vždy je podstatné, zda jde o soustavnou činnost. Pokud jde o soustavnou činnost, příjem se zdaňuje jako příjem z podnikání bez ohledu na částku a další okolnosti (např. že činnost vykonává žena na mateřské dovolené, zaměstnanec, student apod.). Až když jde jednoznačně o příležitostnou činnost řeší se limit osvobození do 30 tisíc Kč za rok.

Co byste měli vědět o dani z příjmů fyzických osob? Zuzana Bartůšková 

 23.3.2015 (3 days ago)

  

Blíží se termín pro odevzdání daňových přiznání k dani z příjmů.

Pojďme si shrnout základní fakta o této dani.Kdo je povinen podat přiznání (§ 38g)?Daňové přiznání je povinen podat každý poplatník (každá fyzická osoba včetně

nepodnikajících), jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických

osob, přesáhly 15 tisíc Kč, kromě příjmů, které jsou od daně osvobozené nebo z nichž

je vybírána daň srážkou podle zvláštní daně (např. odměny z dohody o provedení

práce do 10 tisíc Kč měsíčně u zaměstnavatele, u kterého zaměstnanec nepodepsal

prohlášení poplatníka). Daňové přiznání je povinen podat poplatník, který vykazuje

daňovou ztrátu, i když jeho příjmy nepřesáhly 15 tisíc Kč.

Daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti

podle § 6 (ze zaměstnání) pouze od jednoho nebo postupně od více zaměstnavatelů,

pokud u všech zaměstnavatelů podepsal prohlášení poplatníka, nebo pokud nemá

jiné příjmy podle § 7 až 10 vyšší než 6 tisíc Kč.

Příklad: poplatník má příjmy ze zaměstnání u zaměstnavatele A za období 1-8/2014

ve výši 300 tisíc Kč, u zaměstnavatele B za období 9-12/2014 ve výši 250 tisíc Kč.

Dále současně s pracovním poměrem vykonává u zaměstnavatele C práci na základě

dohody o provedení práce za 10 tisíc Kč hrubého měsíčně. U tohoto zaměstnavatele

nepodepsal prohlášení poplatníka. Kromě toho má příjmy z pronájmu nemovitých

věcí (§ 9) ve výši 2 tisíce Kč. Má povinnost podat daňové přiznání? Poplatník nemá

povinnost podat sám daňové přiznání, protože kromě příjmů ze závislé činnosti

postupně od více plátců a příjmů zdaněných srážkovou daní (dohoda o provedení

práce bez podpisu prohlášení) neměl zdanitelné příjmy přesahující 6 tisíc Kč za rok.

Povinnost podat daňové přiznání za rok 2014 má také poplatník (včetně poplatníka,

který má pouze příjmy ze závislé činnosti od jednoho zaměstnavatele), u něhož se

daň zvyšuje o solidární zvýšení daně podle § 16a. Od 1. 1. 2015 nemají povinnost

podat daňové přiznání poplatníci, kteří mají příjmy pouze ze zaměstnání, u nichž

dochází k solidárnímu zvýšení daně jen u zálohy na daň.

Od 1. 1. 2014 se může poplatník rozhodnout uplatnit i příjmy zdaněné srážkovou daní

a odečíst si zaplacenou daň podle zvláštní sazby. V tomto případě musí také podat

daňové přiznání. Uplatnit lze srážkovou daň odvedenou z příjmů uvedených v § 6

odst. 4 (dohody o provedení práce do 10 tisíc Kč měsíčně u zaměstnavatele, u

kterého zaměstnanec nepodepsal prohlášení) a srážkovou daň odvedenou z příjmů

uvedených v § 7 odst. 6 (příjmy autorů do 10 tisíc Kč měsíčně). Tyto příjmy se uvádějí

v přiznání na základě zvláštního potvrzení od plátce daně (zaměstnavatele nebo

plátce, který vyplácí autorské příjmy).

Poplatníci, kteří jsou rezidenty České republiky, uvedou v přiznání všechny své

celosvětové příjmy, tj. jak příjmy z České republiky, tak příjmy ze zahraničí.

Poplatníci, kteří jsou daňovými nerezidenty, uvádí v přiznání pouze příjmy z České

republiky.

Kdo je poplatníkPoplatníkem daně z příjmů fyzických osob jsou fyzické osoby, které jsou daňovými

rezidenty nebo daňovými nerezidenty České republiky.

Poplatník je daňovým rezidentem České republiky, pokud má na území České

republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržuje alespoň 183 dnů v kalendářním roce.

Bydlištěm se myslí stálý byt, ve kterém má poplatník úmysl se trvale zdržovat.

Stálým bytem se nemyslí trvalé bydliště. Daňový rezident uvádí v daňovém přiznání

příjmy jak z České republiky, tak ze zahraničí.

Daňový nerezident je poplatník, který nesplňuje výše uvedené podmínky, nebo pokud

to stanoví mezinárodní smlouvy. Poplatníci, kteří se na území ČR zdržují pouze za

účelem studia nebo léčení, jsou daňovými nerezidenty. Daňový nerezident zdaňuje v

daňovém přiznání pouze příjmy z ČR.

Osvobozené příjmy – § 4 a § 4aPříjmy osvobozené od daně se neuvádějí v daňovém přiznání. Od 1. 1. 2015 má

poplatník povinnost oznámit přijetí osvobozených příjmů v hodnotě přesahují 5 mil.

Kč za jednotlivý příjem, a to nejpozději do lhůty pro podání daňového přiznání.

V § 4 je uveden výčet různých důvodů pro osvobození daně. Do § 4a se pak přesunula

pravidla pro osvobození příjmů z dědictví a darů, která dříve spadala pod daň

dědickou a darovací.

Mezi příjmy osvobozené od daně patří např.:

Příjem z prodeje rodinného domu a souvisejícího pozemku nebo bytu, pokud v

něm měl prodávající bydliště po dobu 2 let bezprostředně před prodejem.

Příjem z prodeje rodinného domu a souvisejícího pozemku nebo bytu, použije-li

poplatník získané prostředky na uspokojení bytové potřeby. Pokud byly výše

uvedené nemovitosti zahrnuty v obchodním majetku, lze uplatnit osvobození,

pouze pokud k prodeji došlo až po 2 letech od vyřazení z obchodního majetku.

Příjem z prodeje nemovitých věcí, který nelze osvobodit podle výše uvedených

pravidel, přesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem 5 let. Prodej nelze

osvobodit, pokud byly nemovitosti 5 let před prodejem zahrnuty v obchodním

majetku.

Příjem z prodeje movité věci – s výjimkou motorového vozidla, letadla nebo lodě,

nepřesahuje-li doba mezi nabytím a prodejem 1 rok. Osvobozený není příjem z

prodeje cenného papíru (kromě níže uvedeného) a movité věci, která byla 5 let

před prodejem zahrnuta v obchodním majetku.

Příjem z prodeje cenného papíru, přesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem 3

roky. Osvobození se nevztahuje na prodej cenného papíru zahrnutého do

obchodního majetku, a to do 3 let od ukončení činnosti.

Zálohy na daňPovinnost platit zálohy na daň má poplatník, jehož poslední známá daňová povinnost

(daň) přesáhla 30 tisíc Kč.

Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost byla mezi 30 tisíci a 150 tisíci Kč,

platí dvě zálohy – 15. 6. a 15. 12. – ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti.

Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 150 tisíc Kč, platí čtyři

zálohy – 15. 3., 15. 6., 15. 9. a 15. 12. – ve výši 1/4 poslední známé daňové

povinnosti. Záloha na daň se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru.

Povinnost platit zálohy nemá poplatník, u kterého základ daně ze závislé činnosti (ze

zaměstnání) činí více než 50 % celkového základu daně. Činí-li základ daně ze závislé

činnosti 15 % až 50 % celkového základu daně, platí zálohy na daň v poloviční výši.

Výpočet záloh není přímo součástí daňového přiznání. Pokud však sestavujete

daňové přiznání na daňovém portálu finanční správy ČR EPO

(www.daneelektronicky.cz), je zde výpočet záloh zohledněn.

Lhůty pro podání přiznání a splatnost daněDaňové přiznání za rok 2014 je třeba podat nejpozději 1. 4. 2015. Pokud daňové

přiznání zpracovává daňový poradce na základě plné moci, je lhůta prodloužena do 1.

7. 2015. Plná moc daňového poradce k zastupování musí být správci daně podána

nejpozději 1. 4. 2015.

Podá-li poplatník daňové přiznání po lhůtě a zpoždění je delší než 5 pracovních dnů,

běží mu pokuta ve výši 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení.

Minimální výše pokuty za pozdní podání přiznání činí 500 Kč.

Daň je splatná ve lhůtě pro podání přiznání, přičemž za den úhrady daně se považuje

den, kdy byla platba připsána na účet správce daně.

Úrok z prodlení za pozdní úhradu daně začíná běžet pátým pracovním dnem (tedy již

po 4 pracovních dnech od lhůty pro zaplacení) po dni splatnosti. Úrok z prodlení

odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou (na www.cnb.cz)

zvýšené o 14 procentních bodů. Aktuální výše repo sazby činí 0,05 %, takže aktuální

úrok z prodlení je 14,05 % ročně.

Odkazy na ustanovení zákona se týkají zákona č. 586/1992 Sb. o daních z

příjmů ve znění platném pro zdaňovací období 2014.

Co zdanit a jak si daně snížit? Zuzana Bartůšková  Today  

Víte, co vše je třeba v daňovém přiznání zdanit? A jak si naopak

daně snížit? Inspirujte se v článku.Předmět daněPředmětem daně z příjmů fyzických osob jsou:

příjmy ze závislé činnosti (ze zaměstnání) – § 6,

příjmy ze samostatné činnosti (z podnikání) – § 7,

příjmy z kapitálového majetku – § 8,

příjmy z nájmu – § 9,

ostatní příjmy – § 10.

Příjmy ze závislé činnosti (ze zaměstnání) – § 6Poplatník, který má povinnost podávat přiznání, musí do přiznání zahrnout veškeré

své příjmy, a to včetně příjmů ze zaměstnání.

Do přiznání není třeba zahrnout příjmy vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně

(zdaněné srážkovou daní) na základě dohody o provedení práce ve výši maximálně

10 tisíc Kč měsíčně, pokud zaměstnanec nepodepsal u zaměstnavatele prohlášení

poplatníka. Od r. 2014 je ale možné tyto příjmy zahrnout do daňového přiznání

dobrovolně, pokud je to pro poplatníka výhodnější.

Příjmy se do přiznání uvádějí dle Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé

činnosti, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění, které vystavuje

zaměstnavatel. Pokud se poplatník rozhodne uplatnit příjmy zdaněné srážkovou daní,

vystavuje mu zaměstnavatel Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti

plynoucích na základě dohod o provedení práce podle § 6 odst. 4 zákona č. 586/1992

Sb. o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) a o sražené

dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně. Potvrzení se přikládají k daňovému

přiznání.

Základem daně ze závislé činnosti jsou příjmy ze závislé činnosti zvýšené o pojistné

na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem. U příjmů ze závislé

činnosti se neuplatňují žádné výdaje.

Příjmy ze samostatné činnosti (z podnikání) – § 7

Základem daně ze samostatné činnosti jsou příjmy snížené o výdaje vynaložené na

dosažení, zajištění a udržení příjmů. Výdaje lze uplatnit buď ve skutečné výši, nebo v

paušální výši. Poplatník, který se rozhodne uplatňovat výdaje ve skutečné výši, má

povinnost vést daňovou evidenci dle § 7b. Daňová evidence musí obsahovat údaje o

příjmech a výdajích, v členění nezbytném pro zjištění základu daně. Dále musí

poskytovat informace o majetku a dluzích – o pohledávkách, zásobách, hmotném

majetku. K 31. 12. je povinnost zjistit skutečný stav zásob, hmotného majetku,

pohledávek a dluhů, tzn. provést inventarizaci, a o výsledku inventarizace učinit

zápis. Při uplatňování výdajů je třeba respektovat ustanovení § 23 až 33 zákona o

dani z příjmů. Ne všechny výdaje, které slouží k zajištění příjmů, jsou daňově

uznatelným výdajem: např. nelze za daňové výdaje uznat výdaje na reprezentaci a

občerstvení, placené sociální a zdravotní pojištění OSVČ nebo pořízení hmotného

majetku s dobou použitelnosti delší než 1 rok a cenou vyšší než 40 tisíc Kč (ve

výdajích se hmotný majetek uplatňuje formou daňových odpisů).

Rozhodne-li se poplatník uplatňovat paušální výdaje, postupuje podle § 7 odst. 7 a

výdaje činí:

80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z

řemeslných živností (od 1. 1. 2015 je limit výdajů 1 600 000 Kč);

60 % z příjmů z ostatního (neřemeslného) živnostenského podnikání (od 1. 1.

2015 je limit výdajů 1 200 000 Kč);

40 % z příjmů z jiného podnikání (vše, co není živnost nebo zemědělská činnost),

nejvýše lze uplatnit ve výdajích 800 000 Kč;

30 % z nájmu obchodního majetku, nejvýše lze uplatnit ve výdajích 600 000 Kč.

V paušálních výdajích jsou zahrnuty veškeré výdaje poplatníka. Nemůže si již

uplatňovat žádné další, např. odpisy majetku. Poplatník, který uplatňuje paušální

výdaje, je povinen vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek.

Příjmy z kapitálového majetku – § 8Za příjmy z kapitálového majetku se považují např. podíly na zisku tichého

společníka, přijaté úroky z účtu (pokud nejsou zdaněny srážkovou daní – občanské

české účty, může jít např. o zahraniční účty), úroky z držení cenných papírů (nikoliv

příjmy z prodeje cenných papírů – ty patří do § 10), pokud nejsou zdaněny srážkovou

daní (může jít např. o úroky ze zahraničí), přijaté úroky z nepodnikatelských půjček a

zápůjček.

Ve většině případů nelze výdaje u příjmů z kapitálového majetku uplatnit. Výdaje lze

u těchto příjmů uplatnit pouze ve specifických případech podle § 8.

Příjmy z nájmu – § 9V § 9 se zdaňují příjmy z nájmu nemovitých věcí a příjmy z nájmu movitých věcí

kromě příležitostného nájmu. Příležitostný nájem movitých věcí se zdaňuje v § 10 –

ostatní příjmy.

Základem daně z nájmu jsou příjmy snížené o výdaje vynaložené na dosažení,

zajištění a udržení příjmů. Výdaje lze uplatnit ve skutečné nebo paušální výši.

Paušální výdaje činí 30 % z příjmů nejvýše do částky 600 000 Kč. V paušálních

výdajích jsou zahrnuty veškeré výdaje a nelze uplatňovat žádné další. Poplatník,

který uplatňuje paušální výdaje, je povinen vést záznamy o příjmech a evidenci

pohledávek.

Poplatník, který se rozhodne uplatňovat skutečné výdaje, vede evidenci o příjmech a

výdajích, evidenci hmotného majetku, který lze odepisovat, evidenci o tvorbě a

použití rezervy na opravu hmotného majetku (pokud jí vytváří), evidenci pohledávek

a dluhů a mzdové listy, pokud vyplácí mzdy.

Ostatní příjmy – § 10Ostatní příjmy jsou příjmy, které nepatří do žádného z předchozích paragrafů (§ 6-9).

Jde např. o příjmy z příležitostných činností včetně příjmů ze zemědělské výroby,

lesního a vodního hospodářství, pokud nejsou vykonávány podnikatelem, příjmy z

příležitostného nájmu movitých věcí, příjmy z převodu účasti na společnosti s

ručením omezeným.

Příjmy z příležitostných činností a příležitostného nájmu movitých věcí jsou

osvobozeny od daně z příjmů do částky 30 000 Kč za rok.

Základem daně jsou příjmy snížené o výdaje prokazatelně vynaložené na jejich

dosažení. Paušální výdaje nelze u ostatních příjmů uplatňovat.

Nezdanitelné částky základu daně – § 15Nezdanitelné částky snižují základ daně. Uplatňují se ročně v daňovém přiznání.

Zaměstnanec je může uplatnit v ročním zúčtování daně u zaměstnavatele.

Mezi položky, o které lze snížit základ daně, patří:

dary na tzv. dobročinné účely,

úroky z hypotéky nebo z úvěru ze stavebního spoření,

příspěvky na penzijní pojištění placené poplatníkem (nikoliv zaměstnavatelem),

platba životního pojištění placená poplatníkem (nikoliv zaměstnavatelem),

zaplacené odborové příspěvky,

úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání.

Bližší informace k nezdanitelným částkám daně za rok 2014 najdete v

článku Nezdanitelné části základu daně v přiznání za rok 2014.

Slevy na dani a daňové zvýhodnění na dítě – § 35ba, § 35bb, § 35cSlevy na dani snižují přímo vypočtenou daň, a to maximálně do nuly. Pokud je výše

slev na dani vyšší než celková daň, je daň nulová. Neuplatněná část slevy na dani se

nepřevádí do dalšího období ani ji poplatník nemůže nijak jinak uplatnit. Kromě slevy

na poplatníka se všechny slevy uplatňují ve výši 1/12 za každý měsíc, ve kterém jsou

splněny podmínky pro nárok na slevu na dani. Slevy na dani jsou tyto:

sleva na poplatníka – 24 840 Kč. Uplatňuje se vždy v celé roční výši;

sleva na manžela/ku, který/á žije s poplatníkem ve společné domácnosti, pokud

nemá vlastní příjem přesahující 68 tisíc Kč – 24 840 Kč. Pokud je manžel/ka

držitelem průkazu ZTP/P, činí slevy dvojnásobek;

sleva na invaliditu prvního nebo druhého stupně – 2 520 Kč;

sleva na invaliditu třetího stupně – 5 040 Kč;

sleva na držitele průkazu ZTP/P – 16 140 Kč;

sleva na studenta do 26 let nebo do 28 let, pokud studuje v prezenční formě

doktorského studijního programu – 4 020 Kč;

sleva za umístění dítěte ve školce, tzv. „školkovné” – ve výši prokázaných výdajů

za umístění dítěte ve školce maximálně 8 500 Kč. Školkovné může uplatnit jen

jeden z rodičů.

Bližší informace o slevách na dani najdete v článku Slevy na dani a v článku Odečtěte

si školkovné za dítě z daní!

Daňové zvýhodnění na vyživované dítě, které žije s poplatníkem ve společné

domácnosti, činí 13 404 Kč ročně. Daňové zvýhodnění se uplatňuje ve výši 1/12 za

každý měsíc, kdy je splněna podmínka vyživovaného dítěte. Daňové zvýhodnění

může na jedno dítě uplatnit vždy jen jeden z rodičů. Daňové zvýhodnění na dítě má

jako jediné formu daňového bonusu. To znamená, že pokud je výše daně po odečtu

všech výše uvedených slev nižší než daňové zvýhodnění na dítě, vzniká poplatníkovi

nárok na vyplacení tohoto rozdílu, který se nazývá daňový bonus. Další informace

naleznete v článku Daňové zvýhodnění na dítě.

Uplatňuje-li poplatník paušální výdaje u příjmů z podnikání nebo z pronájmu a součet

těchto dílčích základů daně je vyšší než 50 % celkového základu daně, nemůže

poplatník uplatnit slevu na manžela/ku a daňové zvýhodnění na dítě. „Školkovné” ale

uplatnit může.

Jak vyplnit formulář přiznání a spočítat daňJak se počítá daň? Do kterého řádku přiznání co napsat? Vše najdete v přehledné tabulce.

Postup výpočtu daněPostup výpočtu daně nezohledňuje příjmy ze zahraničí. Pokud máte příjmy ze zahraničí, doporučuji problematiku konzultovat s odborníkem.

 

PoložkaŘádek daň.přizn.

Úhrn příjmů od všech zaměstnavatelů dle „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění” ř. 1 nebo dle „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě dohod o provedení práce podle § 6 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon") a o sražené dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně” ř. 1

31

Úhrn povinného pojistného dle „Potvrzení o zdanitelných příjmech” ř. 6

32

Základ daně ze zaměstnání dle § 6 (příjmy + pojistné) 36

Základ daně ze samostatné činnosti dle § 7 (z podnikání) dle přílohy č. 1

37

Základ daně z kapitálového majetku dle § 8 38

Základ daně z pronájmu dle § 9 39

Základ daně z ostatních příjmů dle § 10 40

Základ daně (základ daně ze závislé činnosti nelze ponižovat o ztrátu z ostatních dílčích základů daně)

42

Odečet daňové ztráty z předchozích období (ztrátu lze odečítat pouze od základů daně dle § 7 až 10, nelze ztrátou snižovat příjmy ze závislé činnosti dle § 6)

44

PoložkaŘádek daň.přizn.

Základ daně po odečtu ztráty 45

Základ daně po odečtu ztráty se snižuje o nezdanitelné částky dle § 15, a to o:

Nezdanitelná částka daně Řádek daňového přiznání

Poskytnuté dary dle § 15 odst. 1 (minimálně 2 % ze základu daně anebo alespoň 1000 Kč, maximálně 15 % ze základu daně na ř. 42)

46

Úroky z hypotečního úvěru nebo z úvěru ze stavebního spoření dle § 15 odst. 3 a 4 (dle potvrzení banky nebo stavební spořitelny, nejvýše 300 tisíc Kč za rok)

47

Penzijní připojištění dle § 15 odst. 5 (dle potvrzení penzijního fondu, částka na potvrzení se snižuje o 12 tisíc Kč, max. 12 tisíc Kč za rok)

48

Životní pojištění dle § 15 odst. 6 (dle potvrzení pojišťovny, max. 12 tisíc Kč za rok)

49

Odborové příspěvky dle § 15 odst. 7 (dle potvrzení odborové organizace, max. 1,5 % příjmů podle § 6, nejvýše do částky 3 tisíce Kč za rok)

50

Úhrada za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle zákona č. 179/2006 Sb. dle § 15 odst. 8 (max. 10 tisíc Kč za rok, u poplatníka se zdravotním postižením max. 13 tisíc Kč a s těžším zdravotním postižením max. 15 tisíc Kč za rok)

51

Výše výdajů vynaložených při realizaci výzkumu a vývoje Pokyn D-288 dle § 34 odst. 4

52

PoložkaŘádek daň.přizn.

Výdaje na podporu odborného vzdělávání dle § 34 odst. 4 52a

Úhrn nezdanitelných částí základu daně 54

Základ daně snížený o nezdanitelné části daně 55

Základ daně zaokrouhlený na celá sta Kč dolů 56

Daň 15 % ze zaokrouhleného základu daně na ř. 56 57

K dani se připočte solidární zvýšení daně podle § 16a, tj. 7 % z kladného rozdílu (základu daně ze závislé činnosti dle § 6 ř. 43 + základu daně z podnikání dle § 7 ř. 114 v příloze 1) mínus 48násobek průměrné mzdy, tj. 1 245 216 Kč pro rok 2014

59

Daň + solidární zvýšení daně 61

Vypočtená daň včetně solidárního zvýšení daně se snižuje o slevy na dani, a to až do nuly. Je-li celková daň nižší než součet všech slev, na které má poplatník nárok, je celková daň nula.Slevy na dani:

Druh slevy Řádek daňového přiznání

Výše slevy v Kč za rok

Základní sleva na poplatníka dle § 35ba odst. 1 písm. a) (tuto slevu může uplatnit každý poplatník)

64 24840

Sleva na manžela/ku dle § 35ba odst. 1 písm. b), který/á nemá vlastní příjmy přesahující 68 000 Kč za rok (slevu nelze uplatnit, pokud dílčí základ daně, u kterých jsou použity paušální výdaje - z podnikání nebo pronájmu - přesahují 50 % celkového základu daně)

65a) 24840

Sleva na manžela/ku dle § 35ba odst. 1 písm. b), který/á je 65b) 49680

PoložkaŘádek daň.přizn.

držitelem průkazu ZTP/P a nemá vlastní příjmy přesahující 68 000 Kč za rok (slevu nelze uplatnit, pokud dílčí základ daně, u kterých jsou použity paušální výdaje - z podnikání nebo pronájmu - přesahují 50 % celkového základu daně)

Sleva na invaliditu prvního nebo druhého stupně dle § 35ba odst. 1 písm. c)

66 2520

Sleva na invaliditu třetího stupně dle § 35ba odst. 1 písm. d) 67 5040

Sleva pro držitele průkazu ZTP/P dle § 35ba odst. 1 písm. e) 68 16140

Sleva na studenta dle § 35ba odst. 1 písm. f), který se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem do 26 let nebo v prezenčním doktorském studiu do 28 let

69 4020

Sleva za umístění dítěte ve školce, tzv. školkovné dle § 35ba odst. 1 písm. g) a § 35bb (dle potvrzení školky)

69a ve výši výdajů prokazatelně vynaložených poplatníkem za umístění dítěte ve školce max. 8500 Kč za každé dítě

Úhrn slev na dani 70

Daň snížená o slevy (nula nebo kladné číslo, nemůže být záporná. Pokud vyjde záporné číslo, píše se nula.)

71

Daňové zvýhodnění na vyživované dítě dle § 35c 72 13404 za každé dítě, 26808 Kč za dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P

Sleva na dani na vyživované dítě (daňové zvýhodnění na dítě maximálně do výše daně na ř. 71)

73

Daň po uplatnění slevy na dítě (daň ř. 71 mínus sleva na dani ř. 73. Musí být nula nebo kladné číslo.)

74

PoložkaŘádek daň.přizn.

Daňový bonus na vyživované dítě (tj. část daňového zvýhodnění na dítě, která přesahuje výši daně ř. 72-73)

75

Úhrn vyplacených měsíčních daňových bonusů (dle potvrzení o zdanitelných příjmech - daňové bonusy vyplacené v zaměstnání)

76

Rozdíl na daňovém bonusu (ř. 75 mínus ř. 76) 77

Nakonec, když se stanoví výše daně po slevách a případně se vypočte daňový bonus na dítě, zúčtovávají se zálohy zaplacené na daň:

Úhrn sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (dle Potvrzení ř. 12)

84

Na zbývajících zálohách zaplaceno celkem (uvádějí se ostatní zálohy, které měl poplatník povinnost platit kromě záloh placených v zaměstnání)

85

Sražená daň podle § 36 odst. 7 (od r. 2014 lze uplatnit i příjmy zdaněné srážkovou daní - buď příjmy z dohody o provedení práce do 10 tisíc Kč měsíčně u zaměstnavatele, kde zaměstnanec nepodepsal prohlášení dle § 6 odst. 4, nebo autorské odměny zdaněné srážkovou daní dle § 7 odst. 6. Pokud se poplatník rozhodne uplatnit zaplacenou srážkovou daň, musí přiznat i příjmy zdaněné srážkovou daní. Je na zvážení poplatníka, zda do daňového přiznání příjmy zdaněné srážkovou daní zahrne či nikoliv.)

87a

Zbývá doplatit (daň po slevách po odečtu zaplacených záloh. Kladná částka znamená, že je třeba doplatit daň. Záporná částka představuje přeplatek na dani, o jehož vrácení může poplatník požádat.)

91