Archinews 2.06 1

®

ARCHINEWS 2.06

FOKUS www.digiarch.cz

PROJEKTOVÁNÍ PODLE MICHELA ROJKINDADvû stavby ve Phaidon atlasu, ocenûní Nejlep‰í vizualizace v architektufie za rok 2002od maìarské firmy Graphisoft, pozvánka k úãasti na v˘stavû Open House – Intelligentliving od Vitra Design Museum. Nejen to prezentuje mexického architekta Michela Rojkinda, kter˘ nav‰tíví v fiíjnu Prahu a bude pfiedná‰et o digitální architektufie. Jeho rodinn˘ dÛm Casa PR34 z r. 2003 se stal oficiální poznávací znaãkou Archicadu 10. StûÏejní souãástí navrhování je pro Rojkinda pouÏívání poãítaãov˘ch programÛ.

„Architektufie se protiví vakuum,“ fiíká Rojkind.Architektura se nikdy neodehrává v izolaci, alezpoãátku je tfieba jen naslouchat. Poté se keslovu dostává dialog. Rojkind k tomu dodává:„Komunikace musí probíhat nejen s klientemnebo uÏivateli, ale také s krajinou, historií,hodnotami a nadûjemi, které projektujeme dojiÏ pfiítomné budoucnosti.“

Podle Rojkinda architektura nekonãí vyfie‰e-ním konkrétní sady problémÛ. Není jen otázkouv˘razu nebo stylu, ale je to proces, ve kterémmusí b˘t architekt angaÏován od zaãátku do kon-ce, od pocitÛ a idejí aÏ k momentu, kdy budo-va zaãne Ïít sv˘m vlastním Ïivotem, a vlastnûje‰tû dál. Není tedy uchopením prostoru vesmyslu sochy, ale mnohem spí‰e nûãím Ïiv˘m,co prochází zrozením a konãí pomyslnou smrtínebo tfieba reinkarnací. S tímto pfiístupem lzeuchopit jak drobnûj‰í práce, tak zakázky velké-ho rozsahu.

3D programy a modelStûÏejní a organickou souãástí procesu navrho-vání je pro Rojkinda pouÏívání poãítaãov˘chprogramÛ. Ty mají vliv nejen na tento proces,ale i na v˘slednou architekturu. UmoÏÀují vy-modelovat a vnímat prostor je‰tû pfiedtím, neÏzaãne budova fyzicky existovat. PÛdorysy a fie-

zy jsou sice nezbytné, ale pro uchopení prosto-ru jako takového nedostateãné. Je to právû 3Dmodel, kter˘ umoÏÀuje prÛbûÏnû ovûfiovat pro-storové vztahy – pÛsobení navrhovaného domu– a také experimentovat. âím více moÏností ãlo-vûk má, tím lépe se mu experimentuje. Rojkindsi bez poãítaãe neumí pfiedstavit znaãnou ãást sou-ãasné architektury, o designu nemluvû.

Pfiíkladem podobného pfiístupu u nás mÛÏe

Michel Rojkind (Rojkind Arquitectos, Mexiko)www.rojkindarquitectos.com patfií k progresivníma ãinorod˘m architektÛm, ktefií se nebojí experi-mentovat s formou. Z jeho pfiístupu k architektufieãi‰í temperament, mnohdy aÏ v˘bu‰n ,̆ má neu-stále chuÈ objevovat, ptát se. V jeho návrzícha realizacích je cítit radost z tvorby, jeÏ není sa-moúãelná, ale ãi‰í z ní sebevûdomí, neotfielosta hrdost. AÈ uÏ je to rodinn˘ dÛm barvy b˘ãí krvenebo v˘‰ková stavba, jejíÏ plá‰È je tvofien v˘raz-nou plástvovitou strukturou. Jeho domy vÏdy nû-ãím dokáÏou pfiekvapit a nadchnout. Individuálnípfiístup k architektufie vede k tomu, Ïe kaÏd˘ dÛmje originálem. Kreativita a touha po novém dobro-druÏství vedou nad opakováním formy.

Michel Rojkind se narodil ve mûstû Mexico Cityv roce 1969. Vystudoval architekturu na Ibero-americké univerzitû. Studia ukonãil v roce 1994,uÏ o rok dfiíve si zaloÏil vlastní studio. V letech1999–2002 s Isaacem Broidem a Miquelem Adriá

spoleãnû vytvofiili ateliér Adriá+Broid+Rojkind Arquitectos. Bûhem tfií let spolupráce vzniklo napûtadvacet projektÛ, dva z nich byly vybrány dovelkého Phaidon atlasu – F2 House a VideotecaNazionale Educativa.

V roce 2002 paralelnû zaloÏil architektonickéstudio Rojkind Arquitectos s.c., o dva roky pozdûjipak ve spolupráci s Tatianou Bilbao, Arturo Ortizema Derekem Dellekampem vznikl projekt MXDF, coÏje v˘zkumné centrum urbánního prostoru. V po-sledních letech byl pfiizván k úãasti na mnoha zajímav˘ch projektech teoretického charakteru,napfiíklad k workshopu Metropolis, kter˘ se konalv Mexico City v roce 2001–2002.

Mexick˘ architekt Michel Rojkind budev druhé polovinû fiíjna pfiedná‰et v Prazeo digitální architektufieb˘t Tanãící dÛm, jehoÏ fasáda byla vytvofiena

sérií unikátních panelÛ. Ty se v˘robci zadávalypfiímo ve formû dat. VyuÏití v prÛmyslu je zfiej-mé. Architekt mÛÏe rovnou dodávat programk v˘robû urãitého prvku, nikoliv jen v˘kresy,které musí je‰tû nûkdo dal‰í zpracovávat.

ArchicadV souãasné dobû pracuje Rojkind se sv˘m ate-liérem na nûkolika zajímav˘ch projektech. Zví-tûzil ve vyzvané soutûÏi na hotel v Oaxace, pokraãuje na projektu City Santa Fe, jehoÏ do-konãení je oãekáváno za dva roky, nebo na urbanistickém fie‰ení Lincolnova parku ãi Masa-

Vizualizace domu PR34. DÛvûrnû známá ikonapro v‰echny uÏivatele Archicadu 10

PR34 vznikl jako stfie‰ní pfiístavba rodinného domupro majitelovu dceru. Ocelové pláty pokryté ãervenoubarvou spoleãnû se zaoblen˘m proplétajícím setvarem rozloÏen˘m v rÛzn˘ch úrovních vytváfií pocit,jako by na stfie‰e pfiistál dÛm z budoucnosti.

rykovy tfiídy a na dal‰ích stavbách nejen v Me-xiku, ale napfiíklad i na Floridû.

Jeho studio Rojkind Arquitectos zamûstnávádeset architektÛ a jednoho grafika. Ke své prácipouÏívá Archicad, ale disponuje také licencí Auto-Cadu z dÛvodu, Ïe mnoho lidí pouÏívá právû tentoprogram. Podle Rojkinda se v‰ak tato skuteãnostpostupnû mûní. Architekti Archicad upfiednostÀují,

Rodinn˘ dÛm PR34 – prÛhled z lodÏie prosklenou stûnou do obytné kuchynû

protoÏe umoÏÀuje vytvofiit kompletní projektvirtuální budovy pfied vlastní realizací. Rojkindk tomu fiíká: „ZároveÀ s vytváfiením modelu mátepovûdomí o cenû, plo‰n˘ch v˘mûrách, kostrukã-ním fie‰ení. U‰etfií to spoustu ãasu. Archicad pova-Ïuji za nejkomplexnûj‰í program na trhu. Postup-nou tendencí je, aby celá kanceláfi pouÏívalaArchicad a vyrábûla model od prvního dne.“

K dal‰ímu vybavení studia Rojkind Arquitectospatfií Artlantis, nûkolik verzí programu Photoshop,Maya a 3D Studio. Konzultace se specialisty pro-bíhají pfies formáty DWG i DXF.

DOMINIK HERZÁN dominik.herzan@earchitekt.cz

FOKUSPROJEKTOVÁNÍ PODLE MICHELA ROJKINDA 1NOVÉ P¤ÍSTUPY A POHLEDY 2DIGITÁLNÍ ARCHITEKT [06] 2âTY¤I DIMENZE 3ANKETAM. CAJTHAMLOVÁ VS J. MERGER 3PROJEKTSOCIÁLNÍ BYDLENÍ NA P¤ÍKLADU KLADNA 4REALIZACENOVOSTAVBA T¤Í BYTOV¯CH DOMÒ 5SOFTWAREARCHICAD 10 6JAK NA STATICKÉ V¯POâTY 6RADIOZITA V POHYBU V ARTLANTIS STUDIO 7HARDWAREVIZUALIZACE A PRACOVNÍ STANICE 7ROZHOVOROCELOVÉ KONSTRUKCE? NA WWW.E-ARCHITEKT.CZ 8

DIALOGMobil, poãítaã, software, tiskárna, internet, e-mail, digitální fotoaparáty a kamery,GPS. . . To v‰e se postupnû stává neodmyslitelnou souãástí na‰eho Ïivota. Pro cobyste se urãitû vrátili domÛ, kdybyste zapomnûli klíãe, penûÏenku nebo mobil? Asipro to poslední, protoÏe bez ostatních vûcí byste se jistû obe‰li. Co byste dûlali,kdyby vám nefungoval internet? Byli byste schopni pracovat? Nechybûly by vám in-formace nebo moÏnost vyfiídit neodkladnou po‰tu? A co jádro va‰í vlastní práce –navrhování a projektování. Jak byste dlouho dûlali projekt bez poãítaãe? Byli bystevÛbec konkurenceschopní?AÈ chceme nebo ne, musíme si pfiipustit, Ïe bez moderní techniky a informaãníchtechnologií se jiÏ dnes neobejdeme. Díky tomu získáváme nové pfiíleÏitosti a ne-ustále rozvíjíme na‰e schopnosti a zku‰enosti a jimi zpûtnû ovlivÀujeme jejich v˘-voj. Je to nekoneãn˘ dialog, v jehoÏ dÛsledku se v‰e dostává na kvalitativnû vy‰‰íúroveÀ.Na stejném principu vznikla i spolupráce CEGRA a portálu e-architekt. V˘sledkem jenové ãíslo Archinews. NejenÏe se v nich, jak jste zvyklí, doãtete o posledních no-vinkách v oblasti software a hardware a o zajímav˘ch projektech zpracovan˘chv CAD, ale budete mít moÏnost seznámit se i s architekty svûtov˘ch jmen a s jejichprací, posledními trendy v architektufie a moÏnostmi, kde získat informace prosvou práci.

TOMÁ· LEJSEK lejsek@cegra.cz PETR VANùK petr.vanek@earchitekt.cz

www.cegra.cz | www.e-architekt.cz

Archicad 10 pro studenty a uãitelezdarma ke staÏení na

www.graphisoft.com/community/education/downloads/

2 Archinews 2.06

Andrew Kudless(Material Systems Organization, USA)www.materialsystems.org

FOKUS www.digiarch.cz

NOVÉ P¤ÍSTUPY A POHLEDYNejen Michel Rojkind, ale i Andrew Kudless, Pavel Hladík a Vladimír Soukenka pfiijali pozvání, aby se zúãastnilipodzimní série pfiedná‰ek Digitální architekt [06]. KaÏd˘ Ïije a pracuje v jiné zemi, v jin˘ch podmínkách a na rozdíln˘chprojektech. Ani se nejedná o stejnou generaci architektÛ, jedna vûc je ale spojuje. Fascinace digitální architekturou.

Material Systems Organization, v níÏ americk˘architekt a pedagog Andrew Kudless pÛsobí, jearchitektonická kanceláfi, která zkoumá vztahymezi architekturou, stavitelstvím, biologií a in-formatikou. Architekturu chápe jako tûlo, vÏdyz urãitého materiálu se sv˘mi vnitfiními i vnûj‰í-mi silami, jeÏ se vztahují k jeho formû, rÛstua chování. Mezi úkoly, jimiÏ se studio zab˘vá,najdeme i postavené spekulativní projektya v˘voj nov˘ch nástrojÛ, které slouÏí k integra-ci profesí a oborÛ vstupujících do návrhu a v˘-roby staveb.

Andrew Kudless pÛsobí v Columbusu v Ohio,kde uãí na Ohio State University (OSU). Je za-kladatelem architektonické kanceláfie material-systems.org. Kromû ateliérÛ na OSU vedl takéworkshopy zamûfiené na navrhování, informati-ku a zpracování na Architectural Associationv Lond˘nû, kde pfied tím absolvoval kurz Emer-gent Technologies and Design, na Yale Universi-ty a Rice University. V roce 2004 získal ocenûnív prestiÏní soutûÏi Far Eastern International Di-gital Architecture Design (FEIDAD). V roce 1998mu bylo udûleno Fulbrightovo stipendium prostudium architektury a urbanismu v Kansais-kém regionu v Japonsku. Práce studia material-systems.org jsou známé díky nemalému poãtuv˘stav, jichÏ se v minul˘ch letech úãastnily.

DIGITÁLNÍ ARCHITEKT [06] Podzimní série pfiedná‰eko architektufie voln˘ch forema obl˘ch tvarÛ

26. 9.Andrew Kudless | Cellular StructuresAmerick˘ architekt a pedagog je pfiedsta-vitelem mladé generace architektÛ–expe-rimentátorÛ

26. 10.Michel Rojkind | Resonance:Echoes Along A Personal JourneyZnám˘ mexick˘ architekt pfiedstaví svénejnovûj‰í projekty a realizace

9. 11.Pavel Hladík | Sensitive ArchitectureO navrhování architektury vzhledem k moÏ-nostem a kapacitû materiálÛ podle kritériíumoÏÀujících v˘bûr pozice a adaptivní rÛst.Architektura jako souãást ekosystému.

23. 11.Vladimír Soukenka | Z virtuality do realityO navrhování a realizaci architekturyvoln˘ch forem v na‰ich krajích

Tematické zamûfiení série pfiedná‰ek Digitálníarchitekt se bûhem uplynul˘ch tfií let pozvolnaposouvalo smûrem k v˘zkumu a experimen-tÛm v architektufie. Ukázalo se, Ïe v˘zkuma v˘voj v architektufie získaly s rozvojem in-formaãních technologií v˘konnûj‰í nástroje,nové cíle a hranice. Nûkteré velké architekto-nické kanceláfie samy studují moÏnosti uplat-nûní digitálních postupÛ pfii sv˘ch projektech,ale ve vût‰inû pfiípadÛ jsou to akademie, kdese experimentuje s opravdu nov˘mi zpÛsobynavrhování a realizace staveb. Experimentys moÏnostmi vyuÏití digitálních technologiíposouvají hranice „nemoÏného“ v architek-tufie. MoÏná závaÏnûj‰í je ale jejich dopad naformální stránku architektury, kde se slovo„digitální“ stalo synonymem pro architekturuvoln˘ch forem a obl˘ch tvarÛ.

JAROSLAV HULÍN jaroslav.hulin@digiarch.cz

Pavel Hladík(Nolimat, âR)www.movingstructure.info

Vladimír Soukenka(FA âVUT Praha, âR)

Andrew Kudless: Manifold. Objekt je, stejnû jako je tomu u pfiírodního materiálu,spojením estetick˘ch a funkãních vlastností

Pavel Hladík: Moving Structure, pulsující struktura z komponentÛ z kovu s tvarovou pamûtí

Vladimír Soukenka: Palác Karlín, organick˘ interiérov˘ objekt

Absolvent praÏské fakulty architektury âVUTv souãasnosti pokraãuje ve studiu na AA v Lon-d˘nû. Je jedním z na‰ich prvních experimentá-torÛ s digitální architekturou, ktefií se jiÏ úspû‰nûuvedli i v zahraniãních digitálnû-architektonick˘chkruzích. Jeho práce byly publikovány v ãasopi-sech nejen u nás, ale také ve Velké Británii,Kanadû a na Taiwanu. K velk˘m úspûchÛmPavla Hladíka patfií ãestné uznání na Bienálev Miami za projekt Moving Structure.

Pavel Hladík se podílí na projektech v âeskérepublice i Velké Británii. Nedávno se úãastnilsympozia Subtle Technologies v Torontu nebosympozií na AA v Lond˘nû (Techniques andTechnologies in Morphogenetic Design, Diffe-rentiated Structures in Nature and Design).

U nás vyvolala nejvût‰í ohlas zpráva, ÏePavel Hladík se na bienále v Miami umístilv uωím finále v oblasti nazvané E–competi-tion: Possible Futures III. Za tfii roãníky biená-le se stal prvním âechem, kter˘ v nûm v˘raz-nûji uspûl. Pfii návrhu Moving Structure uplatnilv‰echny hlavní oblasti svého zájmu, k nimÏpatfií biometrické inÏen˘rství, vyvíjející se struk-tury a také materiály.

Akademick˘ architekt, absolvent UMPRUM ate-liéru profesora J. Svobody.

Vladimír Soukenka pracoval od poãátku 80.let 20. století jako scénograf, studiov˘ a interié-rov˘ architekt pro celou fiadu divadelních scéna âeskou televizi. Od roku 1991 vyuãuje napraÏské fakultû architektury âVUT, kde pÛsobív souãasnosti jako vedoucí ateliéru na Ústavuinteriéru, v˘stavnictví a designu.

Jako divadelní scénograf pro‰el scénami Mûst-ského divadla ve Zlínû, Národního divadlav Praze a Laterny Magiky. Jako hostující scéno-graf spolupracoval na více neÏ 60 návrzích scénãinoher, oper a baletÛ v Národním divadlev Brnû, Mûstském divadle v Plzni, Ústí nadLabem ãi Olomouci.

Vedle divadelní a televizní scénografie se vû-nuje také navrhování interiérÛ. A právû interié-rovou tvorbou je inspirována jeho pfiedná‰ka,kterou nazval Z virtuality do reality, a jak sámautor napovídá, pfiedná‰ka bude „o rozporechmezi projekãními a v˘robními technologieminelineárních forem, pfiíbûhem projektu a reali-zace organického interiérového objektu v paláciKarlín v Praze.“

DOMINIK HERZÁN dominik.herzan@earchitekt.czJAROSLAV HULÍN jaroslav.hulin@digiarch.cz

Archinews 2.06 3

Dnes bûÏnû v projekãní praxi nasazené CADprogramy jsou z valné vût‰iny vyuÏívány jakor˘sovací prkno. Platí to i pro vût‰inu textov˘cheditorÛ; ty pouze nahradily psací stroje, pokudmoÏno do v‰ech detailÛ. PouÏívat v tomtosmyslu oznaãení digitální není pfiíli‰ trefné.ZpÛsob práce vût‰iny architektÛ se nezmûnil,pouze dostali nové nástroje. Îádná revolucese nekonala.

Pfiínos tabulkov˘ch editorÛ je z hlediska ino-vace podstatnû zajímavûj‰í. Mnoho rutinníchúkonÛ se zautomatizovalo, nauãili jsme se tvo-fiit vazby a závislosti jednotliv˘ch polí, a to jenezbytn˘ mezistupeÀ na cestû za digitální ar-chitekturou.

FOKUS www.digiarch.cz

âTY¤I DIMENZEDne‰ní doba je dobou digitální, o tom není pochyb. Témûfi kaÏdé zafiízení, se kter˘mãlovûk pfiijde do styku, je postaveno na digitálních technologiích. Slovo „digitální“ takztrácí svoji v˘luãnost a nepfiedstavuje neoãekávanou vlastnost. Co se v‰ak skr˘vá zatímto pfiívlastkem ve vztahu k architektufie?

Není digitální jako digitálníRozdíl mezi tradiãní a digitální architekturou jezakofienûn v samotném poãátku procesu navr-hování. Digitální architektura je definována zpÛ-sobem uvaÏování, kter˘ navrhování provází. Ni-zozemsk˘ architekt, kter˘ patfií mezi digitálníavantgardu, Kas Oosterhuis* fiíká: „Od poãátkuje architektura vnímána pouze jako statickázáleÏitost. ‚Umûlé jeskynû‘ zÛstávaly neteãné,mrtvé, bez zájmu o své obyvatele a okolí. DnesuÏ je to trochu jinak. Dne‰ní budovy, nacpanétechnologiemi od suterénu aÏ po stfiechu, oÏí-vají. Komunikují s lidmi, s okolím i se sebounavzájem. Prostor nemá pouze tfii rozmûry, aleãtyfii. A architektura je zaãíná dob˘vat v‰echny.Architektura se stává ãtyfirozmûrnou. Architek-tura oÏívá. Architektura se boufií.“

Podstata a cíleDigitální technologie a postupy se dostávajído popfiedí práce architektÛ jako nové nástrojea zdroj inspirace a otázek. BûÏná praxe vyuÏívátyto technologie aÏ pfii zpracování prezentace,projektové dokumentace nebo pfii realizaci.Digitální architektura je architektura „vylep‰e-ná“, neboÈ hledá inspiraci i fie‰ení v digitál-

*KAS OOSTERHUIS (ONL, Holandsko) mÛÏe b˘tpokládán za nestora a zároveÀ za rebela digi-tální architektury. Vyuãuje na Technické univer-zitû v Delftu, kde zaloÏil skupinu Hyperbodya zároveÀ se svou manÏelkou Ilonou Lénárdvede kanceláfi ONL. www.oosterhuis.nl

*BRANKO KOLAREVIå (UPENN, USA) je profeso-rem na University of Pennsylvania známé jakoPenn, kde vyuãuje design a digitální média.Branko uãil a pfiedná‰el takfika po celém

ANKETAPfiekvapily vás úãast a úroveÀ práce úãastníkÛVII. pfiehlídky diplomov˘ch prací 2006?

ních technologiích a nebojí se jít do hloubky.Architektura voln˘ch forem nebo organick˘ch

tvarÛ je s pojmem digitální úzce spojena. PrvnímdÛvodem b˘vají parametry, které do návrhuvstupují; napfiíklad hodnoty denního osvûtlení,které v prostoru plynule pfiecházejí z vût‰ích domen‰ích, nelámou se, ani náhle nemizejí. Ply-nulá zmûna hodnot tûchto parametrÛ se odráÏív tekoucím tvaru. Druh˘m dÛvodem je fakt, Ïejakákoliv architektura voln˘ch forem se jen stûÏíobejde bez digitálních technologií. Pfii stavbû,nebo lépe v˘robû budov organick˘ch tvarÛ na-leznou uplatnûní postupy jako napfiíklad tzv.File-to-Factory, CNC obrábûní, laserové fiezání ãiRapid Prototyping.

Rychl˘ pokrok v oblasti digitálních technolo-gií pfiiná‰í stále nové podnûty a smûry, kterémohou architekti zkoumat a vyuÏívat v praxi.Rychlost rozvoje digitální architektury jde rukuv ruce s rychlostí rozvoje digitálních technolo-gií. Ov‰em platí, Ïe, i kdyÏ tradiãní architekturaspatfiuje svûtlo svûta díky digitálním technolo-giím, digitální je‰tû ve své podstatû není.

Mark Goulthorpe, dECOi Architects, MIT – AegisHyposurface: Interaktivní umûlecké dílo navrÏenédo vefiejného prostoru, jehoÏ dynamick˘ promûn-liv˘ povrch je schopen reagovat v reálném ãasena pohyb a zvuk ve svém okolí. Na fotografii jezachycena fáze testování interaktivní plochy

Ve znamení nov˘ch moÏností„Architektura ve smyslu navrhování budov sev posledních letech znaãnû vyvíjí. MÛÏememluvit skuteãnû o revoluci, kde nové v˘poãet-ní technologie a v˘robní prostfiedky podstatnûzmûnily práci architektÛ. Tyto nové moÏnostinám daly prostor, abychom znovu zauvaÏovalio vztahu architektury a stavební v˘roby,“ fiíkáamerick˘ architekt a designer Branko Kolareviç,*kter˘ sleduje problematiku digitální architekturyuÏ od jejích poãátkÛ, a jeho znalosti a pfiehledz nûho dûlají jednoho z prvních historikÛ digi-tální avantgardy.

Digitální architektura není zdaleka jen tvar,kter˘ nelze vyjádfiit euklidovskou geometrií,a není vymezena Ïádn˘mi pfiesn˘mi hranicemi.KaÏd˘ z tvÛrcÛ, kter˘ se tímto smûrem vydal,si na‰el svou cestu, jak digitální architekturuuchopit. Práce „digitálního architekta“ balan-cuje na hranici mezi experimentem a vûdeck˘mv˘zkumem.

Architekti, ktefií se zafiadili mezi „digitálníavantgardu“, vyuÏívají dostupné technologiezpÛsobem, jenÏ jim otevfiel nov˘ pohled naproces navrhování s pfiímou návazností naproces v˘roby.

PETR VANùK petr.vanek@earchitekt.czJAROSLAV HULÍN jaroslav.hulin@digiarch.cz

Bernhard Franken: V˘stavní pavilon Bubbleve Frankfurtu nad Mohanem. V˘sledn˘ tvarbyl vytvofien na základû poãítaãové simulacesilov˘ch polí dvou dot˘kajících se vodníchkapek ovlivnûn˘ch gravitací

Kas Oosterhuis, Ilona Lénárd, ONL: Interiérautosalonu Cockpit. Autosalon je souãástíprotihlukové bariéry dlouhé 1,5 km (Utrecht,Holandsko), která se jako hadovité tûlo plazípodél dálnice

NeING. ARCH. MARKÉTA CAJTHAMLOVÁmarketa-c@volny.czNemohu porovnat minulé roãníky, protoÏejsem je nevidûla, ale bylo pfiihlá‰eno dalekovíce prací, coÏ jistû svûdãí o vzrÛstající pres-tiÏi této soutûÏe. To mne pfiekvapilo. A to jedobfie. Jinak jako v kaÏdé soutûÏi je nûkolikprací podprÛmûrn˘ch, vût‰ina standardnícha pár v˘jimeãn˘ch. V tom se ani tato sou-tûÏ, ani tento roãník asi neli‰í od ostatních.Proã by taky mûl.

AnoING. ARCH. JI¤Í MERGERjiri-merger@volny.czÚãast na pfiehlídce diplomov˘ch prací absol-ventÛ vysok˘ch ‰kol architektury se protiloÀskému roku zv˘‰ila o více neÏ padesátprocent. Loni bylo pfiihlá‰eno 41, letos 64prací. ÚroveÀ pfiehlídky byla podle mého ná-zoru dobrá. Poãítaãová grafika se stala ne-odmyslitelnou souãástí práce moderníhoarchitekta. VáÏím si, Ïe nûkteré firmy vypi-sují ceny pro vítûze, a tím zvy‰ují atraktivituakce a pfiispívají k tomu, aby se do pfiehlíd-ky hlásilo stále více úãastníkÛ.

svûtû a je autorem a editorem nûkolika knih,napfi. Architektura v digitální dobû: Designa v˘roba (Spon Press, 2003) a nedávno vyda-né knihy Funkãní architektura: Více neÏ techni-ka (Spon Press, 2005). Branko Kolareviç je b˘val˘ prezident ACADIA (Association for Com-puter Aided Design in Architecture) a zaklada-tel Digital Design Research Lab na Pennsyl-vánské univerzitû. Vystudoval architekturuv Bûlehradû a design na Harvardu (Massachu-setts, USA)

1 âást projektu lokalita Slepá, pohled ze dvorak západu – souãasn˘ stav

2 Situace Slepá: dÛm je na severu pozemku.Pozemek je pfiístupn˘ ze tfií cest rÛzn˘chv˘‰kov˘ch úrovní

3 PÛdorysná schémata jednotliv˘ch podlaÏí4 Pfiíãn˘ a podéln˘ fiezopohled5 Pfiíklady bytÛ (základní byt 2+1+kk

a dostavûn˘ byt 3+kk)6 Vizualizace, jiÏní pohled

PROJEKT www.diplomy.cz

TEREZA HRADILKOVÁ: SOCIÁLNÍ BYDLENÍ NA P¤ÍKLADU KLADNA(FA âVUT Praha, ateliér ing. arch. Ivana Kroupy, ing. Tomá‰e Novotnéhoa ing. arch. Jana Aulíka, vedoucí práce ing. arch. Ivan Kroupa) Páté místo v soutûÏi Pfiehlídka diplomov˘ch prací 2006 âKA a zvlá‰tní cena Archicadu

Cílem projektu bylo zamyslet se nad tím, jakby mûlo vypadat sociální bydlení na pfiíkladustfiedoãeského Kladna. Bytová situace je jenmalá ãást celé problematiky, a proto práce vy-cházela z pfiedpokladu, Ïe by byl pfiístup kev‰em ãástem komplexnû promy‰len .̆

Mûsto Kladno má sedm ãástí. Struktura soci-álního bydlení byla pojata jako men‰í objektys rÛznorodou promíchanou náplní.

Objekty mají odli‰n˘ charakter vycházejícíz rÛzn˘ch lokalit.

Jako pfiíklad jsou uvedeny dvû z lokalit v nej-star‰í z mûstsk˘ch ãástí Kladna. Lokalita Slepáje v centru mûsta, uvnitfi vícepodlaÏního blokuv kompaktní struktufie. Lokalita PodprÛhon jev podzámãí a má charakter vesnice. Principy do-mÛ jsou navrÏeny tak, aby pomohly souÏití jejichobyvatel, a aby mohly rÛst, kdyÏ bude potfieba.Z malého startovního bytu by se tak mohl státvelk˘ byt – ze sociálního bydlení nûco jiného. . .

SlepáDÛm je na severu pozemku, zachová tak jiÏnídvÛr, do nûhoÏ jsou orientovány pokoje na se-verní cestu zázemí. V domû nejsou spoleãnéprostory, je jasné, kdo se o co stará. To, Ïe jepozemek pfiístupn˘ ze tfií cest rÛzn˘ch v˘‰ko-v˘ch úrovní, umoÏÀuje samostatné pfiístupy do

v‰ech bytÛ a co nejvût‰í poãet bezbariérov˘chvstupÛ. V domû jsou byty rÛzn˘ch velikostí prov‰echny potfiebné skupiny. Jejich uspofiádání jetakové, aby bylo moÏné je dostavovat. Je tovolba mezi samostatn˘m venkovním prostoremnebo jedním pokojem navíc. JiÏní fasáda je pfii-pravena na vû‰ení prádla nebo kvûtináãÛ.

V˘chodní ãást domu je pro vefiejnost, z uliceje orientován obchod, ze dvora pak ‰kolka –klubovna pro dûti, aby se matky mohly vûno-vat práci. Konstrukce je z ciheln˘ch tvárnic, abyse masivností a Ïivotností vyrovnala okolnímdomÛm. Vytápûní a ohfiev vody je pomocí kom-binovaného systému slunce a plyn, akumulaãnínádrÏe na teplou vodu jsou v podkroví pod so-lárními panely.

PodprÛhonSamostatné domy jsou navrÏeny podél cestyjako pokraãování stávající struktury. Vejde sesem maximálnû 5 podéln˘ch pozemkÛ. Na v˘-chodû ústí do louky a lesíku, kde je dûtskéhfii‰tû. Smûrem do cesty je orientováno zázemídomu (vstup, koupelna, kamna a sklad nadfievo, kuchynû), je to pevná a nezbytná ãást.Smûrem do zahrady jsou obytné pokoje. Nazaãátku jen dva, aby byla pofiizovací cena pfiizastavûné plo‰e 52 m2 jeden milion korun.

Hodnocení porotyDiplomová práce se snaÏí fie‰it sociální byd-lení men‰ího prÛmyslového mûsta. LokalitaPodprÛhon je architektonicky a urbanistickysiln˘ koncept, kter˘ je schopen absorbovatjejí pfiedpokládan˘ dal‰í v˘voj. Lokalita Slepána rozdíl od první volné neuzavfiené struktu-ry doplÀuje a uzavírá mûstskou strukturu.Projekt byl vyhodnocen nejlépe z prací uchá-zejících se o získání zvlá‰tní ceny Archicad.

Dal‰í pokoje si mÛÏe kaÏdá rodina dostavûtpodle sv˘ch potfieb a moÏností. Pozemky jsouod zaãátku rozdûleny zdí, podél níÏ mohoudomy rÛst. Zázemí je zdûné, pokoje jsou z dfie-vûn˘ch fo‰en. Vytápûní je pomocí kamen nadfievo.

Poãítaãové zpracování„Poãítaãovû“ je diplomov˘ projekt zpracovan˘formou virtuální budovy, tzn. pÛdorysy, fiezya pohledy jsou dokumenty odvozené z jednoho3D modelu. Tento model je naopak modifiko-ván zmûnami v kterémkoli ze 2D dokumentÛ.Hlavnû díky lep‰í pfiedstavû o prostorovém fie-‰ení a sníÏení rizika chyb (napfi. „nenavazující“v˘kresy jednotliv˘ch podlaÏí) pfiedstavuje tentopfiístup zjednodu‰ení a zrychlení práce.

Pro 3D i 2D v˘kresy byl pouÏíván stejn˘ mo-del, pomocí hladin ãi podlaÏí vybrány potfiebnéãásti (napfi. bylo rendrováno jen to, co je v zá-bûru vidût). Na realistické vizualizace byl pouÏitArtlantis R, protoÏe je rychlej‰í, umoÏÀuje v˘-

poãet radiozity a lep‰í manipulaci s materiály.Dokumentace k projektu je uloÏena pfiímoz Archicadu vesmûs ve formátu PDF.

PETR VANùK petr.vanek@earchitekt.cz(zdroj: Autorská zpráva)

Vítûzové 7. roãníku soutûÏe Pfiehlídky diplomov˘ch prací,vypisované âeskou komorou architektÛ

Vyhodnocení provedla porota: ing. arch. J. Merger (pfiedseda),ing. arch. M. Cajthamlová, ing. arch. M. Matiska, ing. arch. R. Korandaa MgA. ing. arch. P. Uhlík. Hodnoceno bylo 63 prací, které splnily podmínkyk úãasti. Do soutûÏe o zvlá‰tní cenu Archicadu se pfiihlásilo 7 absolventÛ,o zvlá‰tní cenu Allplanu se pfiihlásili 2 absolventi, cena nebyla udûlena)

1. místoVeronika Barto‰ová: The Roosevelt Island Universal Art Center(FA TU Liberec, vedoucí prof. ing. arch. akad. arch. Jifií Suchomel)

2. místoMichal ·i‰ka: Sociální bydlení (nejen) pro Romy v Kutné Hofie(FA âVUT Praha, vedoucí ing. arch. Ivan Kroupa)

3. místoTomበPetrá‰ek: Nedûlní krajina – dva plány novohradské krajiny(FA âVUT Praha, vedoucí doc. ing. arch. Jan Boãan)

1

2

3

5

4

6

4 Archinews 2.06

REALIZACE

Architektonické fie‰eníArchitektonické fie‰ení je zaloÏeno na jednodu-chém a pfiehledném ãlenûní fasád a hmot tak,aby objekty odpovídaly mûfiítkovû okolní zá-stavbû. Fasády jsou ãlenûny ark˘fii a balkóny,jejich umístûní reaguje na dispoziãní uspofiáda-ní domu, a proto je jejich fie‰ení na kaÏdémobjektu jiné. Stfiecha se v uliãních pohledechuplatÀuje minimálnû.

Objekty A a B jsou ve 2. a 3. nadzemním po-dlaÏí propojeny prosklen˘m mÛstkem s obytn˘-mi místnostmi bytÛ. Na severních fasádách sev˘raznûji uplatÀují schodi‰tû. Na fasádách ob-jektÛ A a B tak vznikají vertikální pruhy zesklobetonu, u objektu C pfiedsazené prosklenéschodi‰Èové vûÏe.

Byla pouÏita omítka v tlumen˘ch barevn˘chodstínech, cembonitov˘ obklad, dfievûná neboplastová okna, ocelové a sklenûné zábradlí,titanzinkové oplechování, dfievûné ro‰ty pfii v˘-stupu do pfiedzahrádek, opticky dûlicí pfiíãkyz barevn˘ch cembonitov˘ch desek.

Dispoziãní a technické fie‰eníHlavní vstupy do objektÛ A a B jsou z ulice KeStírce. V kaÏdém z objektÛ jsou dvû komuni-kaãní jádra se schodi‰tûm a bezbariérov˘m pfií-stupem k v˘tahu. Byty byly fie‰eny individuálnûpodle pfiání investora od velikosti 1+kk po 5+kk.Pfievahu tvofií byty 3+kk. Byty mají prostorné uspo-fiádání s kuchyÀsk˘m koutem orientované najihozápad, loÏnice pfieváÏnû na severov˘choda samostatnou komoru.

Chodbou v 1. NP mohou obyvatelé domu vy-jít do spoleãné zahrady. V suterénu je parková-ní osobních automobilÛ s oboustrann˘m kolm˘mstáním. Vjezd a v˘jezd do parkingu je fie‰en obou-smûrnou rampou v objektu B. Rampa je na-

pojena na dopravnû klidnou ulici Ke Stírce. V objektu je dostateãn˘ poãet sklepÛ pro

v‰echny byty. V suterénu se dále nachází stro-jovna v˘tahu a vzduchotechniky a místnost namûfiení vody.

Z prodlouÏené ulice Na hlínách jsou situová-ny hlavní vstupy do objektu C, ve kterém senachází dvû komunikaãní jádra se schodi‰tûma bezbariérov˘m pfiístupem k v˘tahu. Byty bylytaké fie‰eny individuálnû. Pfievahu tvofií byty4+kk. Obytn˘ prostor s kuchyÀsk˘m koutem jeu bytÛ orientován na jihozápad, loÏnice pfieváÏ-nû na severov˘chod, kaÏd˘ byt má samostat-nou komoru. V suterénu je fie‰eno parkovánístejnû jako u objektÛ A a B. Vjezd a v˘jezdz parkingu je fie‰en krytou rampou na západ-ním konci objektu. Rampa je napojena na do-pravnû klidnou ulici Na hlínách.

V objektu je také dostateãn˘ poãet sklepÛpro v‰echny byty a v suterénu strojovna v˘tahua vzduchotechniky a místnost na mûfiení vody.

ZahradaByty v prvním nadzemním podlaÏí mají umoÏ-nûn v˘stup do pfiedzahrádky. Spoleãn˘ prostorpfiedev‰ím mezi objekty B a C tvofií zeleÀ,chodníky, laviãky a dûtské hfii‰tû. Plochy budouãlenûny zídkami z lomového kamene.

Stavební fie‰eníZaloÏení objektÛ je na základové desce, sute-rén je fie‰en jako Ïelezobetonov˘ monolitick˘skelet, svislé nosné konstrukce jednotliv˘chpodlaÏí jsou navrÏeny stûnové z ciheln˘ch tva-rovek Porotherm. Stropy jsou také monolitické,Ïelezobetonové. Obvodov˘ plá‰È je vyzdívan˘z keramick˘ch tvárnic se zateplením kontaktnímsystémem.

Název a místo stavby: Novostavba tfií bytov˘ch domÛ, Ke Stírce, Praha 8, k. ú. KobylisyInvestor: âNES Bau-Export a.s.Architektonické a stavební fie‰ení: ing. Martin Sladk ,̆ ing. arch. Ludûk Podlipn˘

NOVOSTAVBA T¤Í BYTOV¯CH DOMÒAreál je navrÏen na nezastavûném pozemku, kter˘ je ohraniãen stávající zástavbou v ulicíchKe Stírce, Na Hlínách a Zenklova. Bytové domy jsou situovány do ulice Ke Stírce (domy Aa B) a do prodlouÏení ulice na Hlínách (dÛm C). Jednotlivé objekty doplÀují stávající uliãnífrontu, a vytváfiejí tak spoleãnou zahradu. Objekty mají ãtyfii nadzemní podlaÏí a jedno pod-zemní podlaÏí (parking), 4. NP je fie‰eno jako ustupující s velk˘m podílem stfie‰ních teras.

Ve‰keré instalace jsou k bytÛm vedeny v in-stalaãních jádrech. KaÏd˘ byt má svÛj samo-statn˘ plynov˘ kotel pro vytápûní napojen˘ naspoleãn˘ komínov˘ prÛduch.

Poãítaãové zpracování Studie a architektonick˘ návrh byly provedenyv jednom souboru Archicadu, na kterém bylozpracováno architektonické fie‰ení domÛ ve3D modelu a ozkou‰ena návaznost vnitfiníchdispozic na fasády. Z modelu byla vygenerová-na vizualizace a 2D fiezy. Díky jednoduchémunastavení renderování pfiímo v Archicadu bylynávrhy rychle prezentovány investorovi.

Ve stavebním povolení se 3D model, kter˘ uÏ autofii dále nevyvíjeli, oddûlil od pÛdorysÛ.Na pÛdorysech a fiezech dále pracovali s vyuÏi-tím v‰ech v˘hod Archicadu (sendviãové stûny,mûfiení ploch s odkazem do tabulky místností,

kótování otvorÛ a knihovní prvky). V˘hodoubylo umístûní v‰ech podlaÏí nad sebou v jed-nom souboru, které umoÏÀuje snadnou orienta-ci v projektu.

Jednoduch˘ pfievod do formátu DWG usnadnilkomunikaci se specialisty. Archicad byl velk˘mpfiínosem ve fázi studie propojení 3D modelus pÛdorysem pro neustálou kontrolu hmotové-ho a architektonického návrhu ve 3D zobrazení.MnoÏství a variabilita knihovních prvkÛ umoÏnilyzrychlení „zafiizování pÛdorysu“. V dal‰ích fázíchprojektu bylo neocenitelné jednoduché nasta-vení ‰raf konstrukcí, v˘poãet ploch a inteligent-ní kótování pfii zapracování zmûn. Pfiehlednénastavení ãar a textÛ umoÏnilo 100% kontrolunad grafikou v˘kresu. Autofii tiskli ve formátuPDF pomocí jednoduchého tiskového ovladaãe.

LUDùK PODLIPN¯ podlipny@psarchitekti.cz

1 Koordinaãní situace2 Poãítaãová vizualizace (Archicad), nadhledová

perspektiva3 Poãítaãová vizualizace (Archicad), objekt C4 Zahájení v˘stavby objektu C (stav 8/2006)5 PÛdorys 3. NP, stupeÀ dokumentace studie6 PÛdorys 3. NP, dokumentace pro stavební

povolení7 Fasáda – pohled severní8 Pfiíãn˘ fiez schodi‰tûm, dokumentace

pro stavební povolení

1

2 3 4

7

8

5

6

Archinews 2.06 5

SOFTWARE www.cegra.cz/home/seznam.php/archicad10

1

2 3

4 5 6

7 8 9

6 Archinews 2.06

ARCHICAD 10Desátá verze Archicadu ukazuje jak vyzrá-lou a pokrokovou technologií je virtuálníbudova. ZpÛsob ovládání programu sestále více pfiizpÛsobuje logice stavûní domu, ne jeho pouhému r˘sování.

Desítka pfiiná‰í v˘razné roz‰ífiení moÏností mo-delování konstrukcí obecn˘ch tvarÛ. Automatikagenerování 2D dokumentace a v˘kazÛ je ale za-chována. V˘kresové prostfiedí je plnû integrovánodo vlastního Archicadu, ale na rozdíl od jin˘chBIM (Building Information Modeling) systémÛ nenív˘kres prost˘m zobrazením fiezu modelem, aleparametricky nastaviteln˘m dokumentem.

Archicad 10 nepotfiebuje stejnû jako jeho pfied-chozí verze Ïádn˘ doplÀující 2D kreslicí CAD.I z „datového“ pohledu Graphisoft dosáhl v˘-razného úspûchu. Velikost souborÛ se zmen‰ilaaÏ o 25 %, vznikl tzv. „kontejner“ (prázdn˘projekt urãen˘ pro pfienos knihoven) a Team-Work dokáÏe pfii práci na velk˘ch projektechefektivnûji rozdûlit data mezi projektanty.

Virtuální budova není pouze nástrojem prozpracování stavební dokumentace, ale je vyuÏi-telná i pro dal‰í profese (napfi. statika, energe-tické v˘poãty, rozpoãty a projekt management)nebo je navázána na dal‰í nové technologie(napfi. Google Earth).

Konstrukce obecn˘ch tvarÛZdi, sloupy a nosníky lze umístit pod jak˘mkoliúhlem. To znamená, Ïe zdi mohou b˘t svislé,‰ikmé a oboustrannû zkosené. Archicad 10 rov-nûÏ umoÏÀuje pfiifiadit zdem, sloupÛm a nosní-kÛm obecn˘ profil (obr. 1). Obecn˘ profil semÛÏe skládat z nûkolika komponentÛ z rozdílnéhomateriálu. Základní pfiíkazy pro úpravu kon-strukcí jsou dostupné ve v‰ech pohledech.Editace se provádí v oknû, kde je to nejjedno-du‰‰í (obr. 2).

3D zóny se automaticky pfiizpÛsobují v˘-sledné geometrii konstrukce. Navíc organic-ké tvary lze v prostfiedí virtuální budovynavrhovat pomocí aplikace MaxonForm(viz Archinews 2.2005, obr. 3 – M. Kováã,FS âVUT, projekt z workshopu Architektu(H)ra2006). PÛdorysné zobrazení konstrukcí re-flektuje v˘‰ku fiezu, ze které je pÛdorys gene-rován, a moÏnost nastavit rÛznou symbolikuvykreslení. Archicad 10 disponuje ‰irokouparametrizací 2D zobrazení, i velmi sloÏitékonstrukce se v pÛdoryse automaticky zo-brazí tak, jak je vyÏadováno normou a zvy-klostmi.

Systémové poÏadavkyOperaãní systém: Microsoft® Windows® XP Pronebo XP Pro x64, Macintosh® OS X 10.3nebo OS X 10.4CPU: Intel® Pentium® 4, Intel® Centrino®

nebo kompatibilní, Power Macintosh® G4 1 GHz(vyÏadován), Power Macintosh série G5(doporuãen)RAM: minimum 1 GB, pro sloÏité modelyje doporuãeno více neÏ 1 GBGrafika: nutná grafická karta standardu OpenGL,doporuãeno 128 a více MB pamûti, informaceo kompatibilitû grafick˘ch karet naleznete nahttp://archicad-talk.graphisoft.com/compatibility.php

CenyArchicad 10 138 800 KãArchicad 10 se SupportPackem 111 000 KãArchicad 10 pro „ãerstvé“absolventy 69 400 Kã

Ceny bez DPH. Verze pro studenty a uãitelea demo verze zdarma ke staÏení nawww.graphisoft.com/community/education/downloads/

JAK NA STATICKÉ V¯POâTYDesign stavby ovlivÀuje konstrukãní systém –konstrukãní systém se promítá do designu.Z tohoto faktu vychází zpÛsob propojení Archi-cadu se statick˘m programem. Pro postup práceobecnû platí: Architekt vytvofií v˘chozí model za pouÏití prvkÛ z knihovny Archicadu. Potémodel exportuje do aplikace pro statické v˘-poãty. Statik fie‰í vazby prvkÛ konstrukce, ana-lyzuje model a navrhuje konkrétní profily. Poté

exportuje model zpût do Archicadu. Architekt –projektant dokonãí model a pfiípadnû zpracujev˘kresovou dokumentaci. Pfiímo z aplikace prostatické v˘poãty lze poslat popis konstrukcepfiímo na CNC zafiízení. Archicad v souãasnostikomunikuje s programy Tekla Structures 11.2,ETABS v9, SAP2000 v10, CBS Pro 19.0, FEM--Design 5.2 a AxisVM.

Model ocelové konstrukce vytvofien˘ v Archicadu

PÛvodní model znovu naãten˘ do Archicadu. Ve statickém programu byly dopracovány detailykonstrukce (do Archicadu je model pfienesen bezspojovacích n˘tÛ a ‰roubÛ)

Jednotné pracovní prostfiedíV‰echny procesy, od modelování ke zpracování2D dokumentace (PlotMaker), jsou integroványdo Archicadu. Ve‰keré dokumenty a v˘kresovésestavy jsou pfiístupné v Navigátoru, kter˘ je roz-‰ífien o správce v˘kresÛ (obr. 4). Jakoukoli kres-bu lze mezi dokumenty pfiesouvat systémem„táhni a pusÈ“. Pfiímo do Archicadu lze nyní vlo-Ïit v˘robní specifikace a dal‰í poÏadované do-kumenty ve formátu PDF. Pfii exportu lze uklá-dat do 3D PDF. Archicad pfiímo otvírá a ukládádata DWG/DXF, DGN a IFC 2x2, aniÏ by byl po-tfieba dal‰í konverzní program.

Model je plnû modifikovateln˘ prostfiednictvíminteraktivní tabulky objektÛ (obr. 5). Objekty lzev tabulce tfiídit a fiadit podle rÛzn˘ch kritérií.JestliÏe je parametr objektu v tabulce zmûnûn,zmûna se projeví ve v‰ech dokumentech. Inter-aktivní tabulky lze v grafické formû umisÈovatna v˘kresy, jejich tvar se automaticky pfiizpÛso-buje velikosti v˘kresu.

Funkce Teamworku jsou roz‰ífieny i na v˘kre-sové prostfiedí. Systém správy dokumentÛ jepfiizpÛsoben pro práci i na velk˘ch projektech.

KaÏd˘ v˘kres mÛÏe b˘t kreslen jinou sadouper. Nastavení sady je souãástí Navigátoru, tzn.studii lze jednodu‰e pfiifiadit jinou sadu per neÏprovádûcí dokumentaci.

Pro lep‰í 2D grafické znázornûní v˘kresÛ bylyv˘plnû roz‰ífieny o moÏnost nastavení barevné-

ho gradientu (obr. 6). Samozfiejmostí je nasta-vení poãátku a orientace v˘plnû.

Archicad 10 pfiiná‰í dal‰í moÏnosti nastavenítisku a plotrování – vysoké rozli‰ení i pro tiskvelk˘ch formátÛ, tisk ve vlasov˘ch ãarách, tiskvybran˘ch vrstev v Navigátoru a nastavení veli-kosti v˘kresové sestavy podle velikosti papírua ti‰tûné v˘kresové sestavy v %.

UÏivatelské rozhraníPoslední verze Archicadu plnû odpovídá stan-dardÛm Windows XP, resp. MacOS. Nov˘ systémnápovûdy nabízí více informací pfii provádûníjednotliv˘ch operací. V pfiípadû stisku pravéhotlaãítka my‰i v jakémkoli místû Archicad reagu-je zpÛsobem „co to je?“ nebo „skokem“ do re-levantního místa nápovûdy.

Nová organizace pracovního prostfiedí napo-máhá nastavení firemních pracovních schémat,která lze centrálnû kontrolovat z jednoho poãí-taãe.

Desítka urychluje zadávání objektÛ pomocídoãasnû se zobrazujících vodicích ãar. UÏivatelmá k dispozici komplexní grafick˘ systém prodosaÏení poÏadovaného umístûní, vzdálenostia úhlu (obr. 7).

V pfiípadû posunu objektÛ je dÛleÏitá pfies-nost. Archicad 10 chápe v‰echny hrany a „rohy“objektÛ jako uchopovací body, kter˘m pfiifiazuje„magnetismus“ (obr. 8).

Dal‰í v˘hodou je roz‰ífiení moÏností pro za-dávání soufiadnic a rozmûrÛ objektÛ. Paletas ãíseln˘mi údaji, tzv. „informátor“, sleduje kur-zor, údaje jsou neustále aktualizovány. KdykoliuÏivatel zadá hodnotu, pozice objektu se pfii-zpÛsobí automaticky. Pfii zadávání soufiadniclze pfieskakovat mezi absolutním a relativnímsoufiadn˘m systémem.

V˘‰ky pro generování pÛdorysÛ lze nastavit(obr. 9). Grafické znázornûní struktury podlaÏíse zobrazuje v fiezu, zde lze nastavení v˘‰ekpodlaÏí provést graficky. Ve‰keré konstrukce seprovedené zmûnû automaticky pfiizpÛsobí.

Standardem pro ovládání pohybu ve 3D sestaly poãítaãové hry. Archicad 10 se chovástejnû, coÏ umoÏÀuje souãasnou editaci a na-táãení.

TOMÁ· LEJSEK lejsek@cegra.cz

SOFTWARE www.cegra.cz/produkty/seznam.php/artlantisstudio

1

2

3 4 5

HARDWARE www.archishop.cz

1Archicad, SketchUp a VectorWorks pfiímo ukládajídata ve formátu Artlantis, kter˘ navíc naãítá dataz ARC+ a bûÏné 3D formáty (DXF, DWG nebo 3DS),a to i vãetnû informací, jako jsou namapovanétextury nebo pouÏitá svûtla. Funkce „PouÏij refe-renãní soubor“ umoÏÀuje aktualizovat a mûnit model,aniÏ by do‰lo ke ztrátû informací o materiálech,texturách a svûtlech

2Pfiehledné a navíc upravitelné uÏivatelské rozhranívãetnû „on-line“ náhledového okna dovolují rychloupráci

3, 4, 5Animovat lze pohyb objektÛ i zmûnu svûtla.Zde se mûní osvûtlení interiéru a souãasnû sepohybuje vûtrák u stropu. Animace © Abvent

RADIOZITA V POHYBU V ARTLANTIS STUDIOArtlantis Studio roz‰ifiuje technologii Artlantis R o moÏnost zpracování animací objektÛ(pohybu) a scén (zmûny polohy a barvy osvûtlení). UÏivatelské rozhraní, postup prácepfii vytváfiení scény (tj. s materiály, objekty a se svûtlem) a nástroje jako napfi. „pohled-nice“ jsou totoÏné (viz Archinews 2.05), pfiesto nûkteré funkce oba programy odli‰ují.

AnimacePfiímá kombinace animace objektÛ a zmûnyumístûní kamery umoÏÀuje vytvofiení podrobné„skriptované“ prezentace. Chování prvkÛ scénylze popsat. Prvky scény jsou atmosférické efek-ty, materiály (zobrazení – nezobrazení), objekty(zobrazení – nezobrazení, pohyb po dráze, ro-tace) a svûtla (zobrazení – nezobrazení, pohybpo dráze, rotace, zmûna barvy). Jakmile je zapomoci okna náhledu nastaven „scénáfi“ (napfi.

KompatibilitaArchicad, SketchUp, VectorWorks,ARC+, DXF, DWG, 3DS

Doporuãená konfiguracePC Intel Core Duo 2 Ghz2 GB RAMWindows XP(není kompatibilní s Windows 2000)OpenGL grafická karta s 256 MB pamûtiQuickTime 7.1

Macintosh Intel Core Duo2 GB RAMMac OS X 10.4.1(není kompatibilní s MacOS 10.3 a niωím)OpenGL grafická karta s 256 MB pamûtiQuicktime 7.1

CenaArtlantis Studio: 25 900 Kã (bez DPH)Artlantis Studio (upgrade z Artlantis R):9 800 Kã (bez DPH)

Demo verze zdarma ke staÏenína www.artlantis.com

dráha a pohyb kamery a objektÛ), ArtlantisStudio vyrenderuje scénu do zvoleného formátu(JPG, TGA, MOV, AVI).

Virtuální realitaAutomatické ukládání do souborÛ QuickTime veformû objektÛ (VR) nebo panoramatick˘ch scén(Cubic) umoÏÀuje vytváfiet pfiesvûdãivé interak-tivní prezentace. NejenÏe se jedná o mnohemmen‰í data, neÏ je tfieba video, ale lze je po-

uÏít i pro vytváfiení interaktivních prezentací,kde detailnost a rozli‰ení obrazu jsou zcelapod kontrolou autora.

TechnologieDíky vyuÏití nejmodernûj‰ích technologií, jakojsou multiprocesor management nebo OpenGLnavigace, vná‰í Artlantis Studio revoluãnû nov˘koncept do svûta vizualizací. SDA (Selective Dis-play Accelerator) dovoluje interaktivní práci sescénou. OpenGL Display Engine Artlantis Studiovybírá a zobrazuje nejdÛleÏitûj‰í povrchy a na-opak ménû dÛleÏité dokáÏe odmaskovat, díkytomu je manipulace s modelem interaktivní.FastRadiosity™ Engine poãítá rozpt˘lené svûtlos bezkonkurenãní rychlostí, a to jak v oknûnáhledu, tak pfii zobrazení finálních rendrÛ.

LUBO· CIPRA cipra@cegra.cz

VIZUALIZACE A PRACOVNÍ STANICEArchicad 10 pfiinesl fiadu zmûn t˘kajících se i hardware. Nároãnost aplikace na stávajícívybavení se nezvy‰uje, ale v˘raznû se zlep‰ila vyuÏitelnost dfiíve opomíjen˘ch „super-sestav“. Archicad dosud neumûl vyuÏívat více neÏ jeden procesor, dokonce ani populárníhypertrading nebyl pro tento CAD pfiínosem.

Je faktem, Ïe prozatím nebyl dÛvod, proã vyuÏítpfii práci v Archicadu více procesorÛ. K samotné-mu návrhu nebo hmotové studii je tfieba v˘kon-ná grafická karta. Pro pÛdorysy a kótování jeurãující v˘kon a produktivita uÏivatele a pro roz-sáhlé územní plány a urbanistické studie víceprocesorÛ není fie‰ením. V tomto pfiípadû je roz-hodující souãinnost více pracovníkÛ a Teamwork.

V ãem jsou tedy nové zmûny a inovace? Vevizualizacích.

Vizualizace pomáhá získat zakázku, pfiizpÛso-bovat projekt uÏ od zaãátku potfiebám investoraa finálnû upfiesÀovat stavební a interiérové de-taily na dálku. V oblasti vizualizaãních nástrojÛ

uãinil Archicad evoluãní krok vpfied a koneãnûzaãal vyuÏívat sílu víceprocesorové stanice. JiÏdevítka podporovala novou renderovací techno-logii Lightworks, ale vyuÏitelnost více procesorÛbyla patrná pouze na platformû Apple MacOS X.To dnes jiÏ neplatí.

EvoluceTesty superv˘konn˘ch víceprocesorov˘ch pra-covních stanic Fox Computers, které provádûlaCEGRA, ukázaly, Ïe desítka renderuje nûkolika-násobnû rychleji neÏ pfiedcházející verze. Zfie-telnû bylo vidût, Ïe v devítce probûhl render zapomoci jen jednoho procesoru, i kdyÏ k dispo-

FOXPC(2 x AMD Opteron 270 DualCore, 4 GB RAM,VGA ASUS N6200 Extreme/256 MB,2 x HDD 73 GB SCSI + 500 GB SATA):98 000 Kã (bez DPH)

Apple MacPro QUAD XEON(2 x DualCore Intel Xeon 3.0 GHz, 4 GB RAM,VGA NVIDIA GF7300 GT/256 MB,2 x HDD 250 GB SATA + 500 GB SATA):136 900 Kã (bez DPH)

zici byly aÏ ãtyfii. V˘sledné zrychlení neovlivnilpouze prost˘ podíl ãas/poãet procesorÛ. Bylavylep‰ena i technologie samotná, a tak se ob-rázek, shodn˘ v obou programech, renderovaldesetkrát rychleji pfii ãtyfiech procesorech. Jin˘-mi slovy, pokud jsme dfiíve na render v Archi-cadu ãekali 10 minut, nyní je hotov za minutu.

Nastavení renderuRenderovací engine LightWorks;4048 x 4048 pixelu, 4048 dpivelikost renderu; v‰echna svûtlaa slunce jsou zapnuty, hodnotynejlep‰í; pozadí jednotná ãerná;testovací projekt Archicadu 9 –Sadafiství, zapnuté v‰echny vrstvy,odstranûné stfiechy

RevoluceRevoluãní zmûny v hardware pfiiná‰el vÏdyApple. Zatímco Microsoft svou novou 64-bito-vou verzi Windows Vista v osobních poãíta-ãích stále oddaluje, MacOS má jiÏ ohlá‰enoupátou verzi svého 64-bitového MacOS X.

Problémy Apple s v˘robou v˘konn˘ch procesorÛ vedly k dal‰í revoluci: ProcesoryIntel a Microsoft Windows byly instaloványv poãítaãích Apple, ãtyfii 64-bitová Intel Xeonprocesorová jádra pod v˘konn˘m a odzkou-‰en˘m 64-bitov˘m systémem. Graphisoft jeu této revoluce v osobních poãítaãích pfiíto-men. Jako jedna z prvních firem ohlásil, Ïejejí software – Archicad 10 – je pfiipraven pronativní pouÏití i na platformû Intel. Tyto super-v˘konné pracovní stanice jsou podle slovhlavního importéra Apple, firmy CDS, objed-natelné jiÏ nyní.

PAVEL âERMÁK cermak@cegra.cz

FOXPC Apple MacPro

Archinews 2.06 7

8 Archinews 2.06

ROZHOVOR

Co si slibujete od pravideln˘chtematick˘ch rubrik na va‰em portále?Architektura a ocel www.e-architekt.cz/ocel jelogick˘m pokraãováním série tematick˘ch rubrikArchitektura a beton www.e-architekt.cz/betona Architektura a svûtlo www.e-architekt.cz/svetlo.Tato témata pfiipravuje redakce e-architekta vÏdyv pfiibliÏnû tfiímûsíãní periodû s cílem nabídnoutna jednom místû komplexní informace na kon-krétní téma, a to zejména formou ãlánkÛ.

Jak architekti vnímají ocelové konstrukce? Na tuto otázku nelze odpovûdût jednotnû zav‰echny architekty, protoÏe sympatie k urãit˘mmateriálÛm si vytváfií kaÏd˘ individuálnû. VolbamateriálÛ i jejich kombinace se pro architektamÛÏe stát typick˘m rysem a druh materiálu sepak stává jedním z charakteristick˘ch znakÛ ar-chitektova rukopisu. UÏití oceli ãi obecnû kovujako exponovaného materiálu, kter˘ se inten-zivnû podílí na architektonicko-konstrukãnímpojetí architektury není v na‰ich podmínkáchpfiíli‰ ãasté. Na druhou stranu v zahraniãí nalez-neme fiadu v˘znamn˘ch staveb od architektÛsvûtové kvality, ktefií ve spolupráci s inÏen˘rydokáÏí díky oceli vtisknout budovám ojedinûl˘v˘raz.

Co chybí ãastûj‰í aplikaci oceliv ãeském stavebnictví?Ve svûtû se zaãíná prosazovat proud tzv. digi-tální architektury, která se díky poãítaãov˘m

technologiím stává „chytfiej‰í“. Tento trend nesouvisí pouze s návrhem architektonického díla, ale hlavnû s jeho realizací. Díky pouÏit˘mdigitálním technologiím je pak moÏné hledata nalézat optimalizovaná fie‰ení konstrukcí, nakteré jsou právem py‰ní jak architekti, tak i in-Ïen˘fii. Ocel se v tomto trendu jeví jako materi-ál, kter˘ je mezi digitálními architekty oblíben˘pro své charakteristické vlastnosti. RealizaceprojektÛ celosvûtovû znám˘ch projekãních kan-celáfií, jak˘mi jsou napfiíklad Foster and Part-ners, Kohn Pedersen Fox nebo Ove Arup hovofiíve prospûch uÏití oceli nejen jako konstrukãní-ho materiálu, ale také jako prvku, kter˘ domuvtiskne jeho specifick˘ architektonick˘ v˘raz,samozfiejmû v kombinaci s dal‰ími stavebnímimateriály.

Pfiejdûme k portálu obecnû.Kdo jsou va‰i ãtenáfii?âtenáfie lze na e-architektu obecnû rozdûlit naodborné a laické. Z fiad odborné vefiejnosti jsouto studenti architektury a praktikující architekti.K vytvofiení dialogu mezi dal‰ími profesemi, jeÏse podílejí na projektování a realizaci staveb, by-chom v budoucnosti chtûli více oslovit inÏen˘ry,developery i dal‰í úãastníky procesu v˘stavby.K tomuto dialogu má pfiispût i na‰e nová kon-cepce zmínûn˘ch tematick˘ch rubrik. Chcemetak reagovat na chybûjící komunikaci meziúãastníky procesu v˘stavby. Chápeme jej jakomoÏn˘ motor, kter˘ by mohl b˘t pfiínosem

i pro samotnou architekturu. VÏdyÈ ve svûtûnalezneme spousty zajímav˘ch staveb, kterévznikly díky vzájemnû se stimulující spoluprácimezi architekty a inÏen˘ry.

V neposlední fiadû má internet tu v˘hodu,Ïe dokáÏe oslovit i ãtenáfie, ktefií se o danétéma aktuálnû zaãnou zajímat, a pomÛÏe jimzískat bezprostfiednû více informací. TudíÏ zdedochází k urãitému prolínání odborné a ‰ir‰ívefiejnosti, coÏ by mûlo vést v jiné rovinû k dal-‰ímu dialogu. ¤eknûme mezi architektem a jehoklientem.

Jaká je aktuální sledovanost portálu? Internetov˘ portál e-architekt.cz si zakládá naaktuálnosti a informaãní hodnotû témat. Mezi-roãnû sledovanost stále stoupá, mûsíãnû do-sahuje aÏ 30 000 ãtenáfiÛ, coÏ pfiedstavuje aÏ120 000 zobrazen˘ch stránek. Novû jsme také zaãali sledovat tzv. aktivní náv‰tûvníky, tj. ãtenáfie, ktefií na nበweb chodí pravidelnûbûhem mûsíce vícekrát. Tyto ãtenáfie vnímámepodobnû jako ti‰tûná média své abonenty, tedypfiedplatitele. Pro nás to jsou ãtenáfii, ktefií nás

Mezi ty zásadní patfií soutûÏ mûstského mobi-liáfie City Point | Na cestû mûstem (www.city-point.cz), pokraãování projektu Digitální archi-tekt (www.digiarch.cz) nebo zahájená spolu-práce s âeskou komorou architektÛ pfii realizaciPfiehlídky diplomov˘ch prací absolventÛ vyso-k˘ch ‰kol architektury (www.diplomy.cz). âinnostwww.e-architekt.cz smûfiuje k vytvofiení rozsáhléinternetové platformy zaloÏené na spoluprácimnoha subjektÛ, protoÏe si uvûdomuje dÛle-Ïitost rÛzn˘ch pohledÛ na vybran˘ problém.

povaÏují za relevantní médium z oboru archi-tektury a stavebnictví a sledují – odebírají – náspravidelnû.

Více neÏ ãtyfii roky provozování doménye-architekt.cz nutnû vede k ohlédnutí a zároveÀtaké k zamy‰lení, kam se internetov˘ portálodbornû zamûfien˘ má v budoucnu ubírat . . .Internet má v˘hodu, Ïe dokáÏe oslovit i ãtenáfie,kter˘ by si bûÏnû odborn˘ ãasopis obdobnéhocharakteru nekoupil. Tím se roz‰ifiuje ãtenáfiskéspektrum, které mÛÏe internetové médium oslovit.

Nechceme ale jen pfiiná‰et prosté informaceo zajímavém dûní v architektufie. Chceme se nazajímavém obsahu také podílet. DÛkazem tohojsou speciální projekty.

Dal‰ím krokem ve v˘voji portálu je oslovitãtenáfie, ktefií vítají nejen informace kulturnû--spoleãenského charakteru, ale i potfiebné proprofesní rÛst. To znamená ty, jeÏ budou pfií-nosem a uÏiteãn˘m zdrojem informací pro je-jich práci.

VLADISLAV K·ÍR ksir@cegra.cz

OCELOVÉ KONSTRUKCE? NA WWW.E-ARCHITEKT.CZInformace o oceli jako stavebním materiálu a o novinkách z oboru ocelov˘ch(a obecnû kovov˘ch) konstrukcí aktuálnû pfiiná‰í portál e-architekt www.e-architekt.czve spolupráci s ãasopisem Konstrukce jako odborn˘m garantem. Zeptali jsme sevydavatele portálu architekta Petra VaÀka na to, co v‰e se mohou architektia projektanti nejen v této rubrice dozvûdût.

PROâ âTU E-ARCHITEKTA?

ZDENùK LUKE·, historik a architektzlukes@mistral.cz, www.neviditelnypes.czStránky e-architekta ãtu rád. Jsem zvykl˘hned ráno projet nûkolik oblíben˘ch webÛa mezi nimi je i tento portál. Vyhovuje mizpÛsob fiazení aktuálních zpráv i jednotlivérubriky. âtení je to pestré a chytré a navíce-architekt pÛsobí skuteãnû nezávisle.Nestraní Ïádnému klanu, coÏ není v ãeskékotlinû bûÏné.

OSAMU OKAMURA,‰éfredaktor ãasopisu Era 21okamura@erag.cz, www.era21.czInformaãní server e-architekt systematickysoustfieìuje nejvíce informací o poãítaão-v˘ch technologiích a CAD systémech pro sta-vebnictví a architekturu v prostfiedí ãeskéhointernetu. Nastoluje otázky spojené s nov˘mimoÏn˘mi horizonty dal‰ího v˘voje stavebníhoprÛmyslu a informuje nás o dûní ve svûto-v˘ch v˘zkumn˘ch centrech. Projekt Digitálníarchitekt pfiiná‰í inovativní my‰lenky a tolikpotfiebné propojení v˘zkumu s praxí.

DISKUSE V PLNÉM PROUDUPfied necel˘m rokem vstoupilo do „vefiejného“prostoru internetové diskusní fórum Archiforumpro uÏivatele Archicadu, Artlantisu a dal‰ích s nimikompatibilních programÛ (viz Archinews 2.05)www.archiforum.cz. Od té doby se zaregistro-valo 183 uÏivatelÛ, prÛmûrná denní náv‰tûvnostãiní 130 pfiístupÛ a bylo zaznamenáno 1824pfiíspûvkÛ. Tato ãísla potvrzují, Ïe se podafiilovytvofiit platformu pro v˘mûnu zku‰eností a da-tabanku hodnotn˘ch informací. Fórum je otev-fiené, lze jej nav‰tûvovat anonymnû. Pfiíspûvkylze zasílat jen jako registrovan˘ uÏivatel.

Fórum je rozdûleno do ‰esti základních kapi-tol (Obecná diskuse, Archicad otázky a odpovûdi,Dal‰í programy, Speciál, Námûty na vylep‰ení,Ostatní), zaslané pfiíspûvky jsou celkem rovno-mûrnû rozdûleny podle jednotliv˘ch témat.Nejvíce nav‰tûvovanou je ale Práce v Archicaduz kapitoly Archicad otázky.

V rámci této snahy v ãláncích odkazuje nadal‰í zdroje informací k danému tématu, moni-toruje ostatní internetová média, prezentujeupoutávky na ti‰tûná periodika ãi zajímavouãást jejich obsahu. Dává tak ãtenáfiÛm moÏ-nost porovnat jejich úhly pohledu s odli‰n˘-mi názory. V˘sledkem této snahy je médiumpfiiná‰ející nezávisl˘ pohled na architekto-nickou scénu.

KATE¤INA E·NEROVÁ katerina.esnerova@earchitekt.cz

OHLÉDNUTÍâasopis e-architekt.cz jiÏ více neÏ ãtyfii roky pfiiná‰í dennû zpravodajství a aktuality t˘kajícíse architektury, urbanismu, umûní a dal‰ích souvisejících oborÛ. Nejen Ïe za dobu svéexistence roz‰ífiil svou ãtenáfiskou obec, ale uskuteãnil také fiadu projektÛ.

Archiforum je klasické diskusní fórum a jako takovésplÀuje základní poÏadavky na fóra kladené:pfiehlednost a jednoduchost zadávání pfiíspûvkÛ

ARCHINEWS 2.06 Vydává Centrum pro podporu poãítaãové grafiky âR s.r.o. ve spolupráci s e-architekt, Nad Obcí I 1392/2, 140 00 Praha 4, tel. 257 310 090, fax 257 314 106, e-mail cegra@cegra.cz, www.cegra.cz. Redakãní a grafická úprava ek&aa. Zapsáno v evidenci periodického tisku pod ãíslem MK âR E 10494. Noviny jsou k dispozici na www.cegra.cz. Vydavatel si vyhrazuje právo publikované materiály zvefiejnit téÏ na internetu.