Řecká lež

Doc. Ing. Ilona Švihlíková, Ph.D.

Komplexní příčiny řeckých dluhů

• Vnitřní – Nízká daňová kvóta, obrovské výdaje na zbrojení – Ohromné daňové úniky (až 40% HDP!)– Stát jako zaměstnavatel poslední instance (slabá

ekonomická struktura)– Periferie Evropy

• Vnější – Převodní kurz– Goldman Sachs + CDS – Samotná povaha Eurozóny – asymetrie (viz dále)

Vnější příčiny

• EU o manipulaci věděla (Řecko jako jediné nesplnilo kritéria v roce 1999)

• Manipulace s dluhem Goldman Sachs a CDS (sázka na bankrot Řecka, signál o nárůstu rizika nesplacení, odraz v růstu úrokových sazeb) – vypuknutí dluhové krize. Nemožnost financovat chod státu

• Většina řeckého dluhu vlastněna nerezidenty

CDS spready – pět let

Povaha samotné eurozóny

• Nejprve nízké úrokové sazby (kvůli Německu) – přehřátí a bubliny v zemích PIGS

• Eurozóna věřiteli vnímána jako jeden prostor, ALE:

• Od počátku asymetrické nastavení.• Monetární unie – jen jednotná měna, ale

ne společná politika fiskální, ne dluhová, ne strukturální (centrum-periferie)

Role Německa

• Strukturální převaha (průmysl, export)

• Strategie mzdové deflace (posledních 10 let v Německu nerostou mzdy!) – obavy ze ztráty konkurenceschopnosti (euro)

• Růst jen vnějškem (export-led growth)

• Kumulace přebytků na běžném účtu

• Jejich investování do zemí eurozóny (exposure německých bank)

Německá mzdová deflace: strůjce exportních úspěchů

Vývoj na běžném účtu

Vývoj na finančním účtu

Externí držitelé řeckých dluhopisů

Řešení?

• EU improvizuje (EFSF, role ECB), požadavky na fiskální konsolidaci (drastické)

• Německo – i mezinárodní vliv (ústavní zákon o vyrovnaném rozpočtu, vliv v G20, rozpory s USA)

• Aktuálně: rozšíření EFSF (euroval) i na bankovní sektor, bail-outy pro země (nákup jejich obligací)

Stav řecké ekonomiky

• Řecko je ve smrtící spirále: škrty – pokles ekonomiky – další škrty – další pokles ekonomiky

• Řecko NIKDY tento dluh nedokáže splatit

• Ponížení: tlak na prodej ostrovů, privatizaci podniků…

• Katastrofální sociální situace (sociální bouře, růst počtu sebevražd…)

Vývoj HDP ve vybraných zemích EU

2010 2011 (odhad)

EU 27 1,9% 1,8%

Německo 3,7% 2,6%

Řecko -3,5% -3,5%

Portugalsko 1,4% -2,2%

Itálie 1,3% 1,0%

Irsko -0,4% 0,6%

Španělsko -0,1% 0,8%

Deficity vybraných zemí EU za rok 2010 (v % k HDP)

Eurozóna 6,0%

EU 27 6,4%

Irsko 32,4%

Řecko 10,5%

Velká Británie 10,4%

Španělsko 9,2%

Portugalsko 9,1%

Zadlužení vybraných zemí EU (2010, v % HDP)

Eurozóna 85,1%

EU27 80,0%

Řecko 142,8%

Itálie 119%

Belgie 96,8%

Irsko 96,2%

Portugalsko 93%

Německo 83,2%

Nezaměstnanost ve vybraných zemích EU (srpen 2011) v %

Eurozóna 10%

EU27 9,5%

Řecko 16,7% (červen)

Španělsko 21,2%

Irsko 14,6%

Portugalsko 12,3%

Velká Británie 8,1% (červenec)

Německo 6,0%

Skutečná řešení

• Ex post: Řecko do takto koncipované eurozóny nikdy nemělo vstupovat (nedokáže ji unést, strukturálně slabé)

• Nyní krátkodobě:– Default, odpis větší části řeckého dluhu– Věřitelé musejí nést náklady, ne jen veřejnost!

Dlouhodobá řešení

• Celková povaha eurozóny– Omezit na tvrdé jádro zemí, podobně strukturálně

stavěných (jádro kolem Německa). Ostatní návrat ke svým měnám a devalvace (zřejmě nutné znárodnění/převzetí bank)

– Skutečná hospodářská unie, tj. i fiskální, ne jen restrikce a tresty. Daňová harmonizace + fiskální redistribuce

– Jediný úspěšný příklad měnové unie je Německá měnová unie (19. století)

Děkuji za pozornost!