1

Reforma je škrtforma(a to jsme pořád na začátku)

Milan ŠtěchSenátor Parlamentu České republiky

a předseda ČMKOS

BŘEZEN 2008

Reforma je škrtforma(a to jsme pořád na začátku)

Milan ŠtěchSenátor Parlamentu České republiky

a předseda ČMKOS

BŘEZEN 2008

2

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ BYL A JE PODSTATNĚ LEPŠÍ, NEŽ JAK STRAŠÍ VLÁDA

0

1

2

3

4

5

6

7

2003 2004 2005 2006 2007 2008 odhadČNB

Deficit veřejných financí v letech 2003 až 2008 v %%

Kritérium

Česká republika

3

VE SCHODKU ROZPOČTU PATŘÍME MEZI PRŮMĚR

-10 -8 -6 -4 -2 0 2 4 6

Dánsko

Chorvatsko

Finsko

Estonsko

Bulharsko

Irsko

Švédsko

Španělsko

Kanada

Luxembursko

Nizozemsko

Belgie

Lotyšsko

Litva

Slovinsko

Kypr

Rakousko

Německo

EU 27

Rumunsko

Řecko

Francie

Malta

Velká Británie

Č R

Slovensko

Polsko

Portugalsko

Itálie

USA

Japonsko

Maďarsko

4

DLUH VEŘEJNÝCH FINANCÍ V POMĚRU K HDP NEROSTE, A DLOUHODOBĚ NENÍ NIJAK

VYSOKÝ

25

30

35

40

45

50

55

60

65

2003 2004 2005 2006 2007

%

Kritérium

Česká republika

5

ČESKÁ EKONOMIKA ROSTE TAK RYCHLE, ŽE ANI KAŽDOROČNÍ SCHODKY NEZVYŠUJÍ CELKOVÝ DLUH V POMĚRU K HDP

Podíl státního dluhu na HDP v letech 1995 - 2006 ve vybraných zemích (v %)

0

20

40

60

80

100

120

140

160

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

EU 27

Belgie

Řecko

Itálie

Č R

Estonsko

6

PODÍL VEŘEJNÉHO DLUHU NA HDP V ROCE 2006 (v %)

0 20 40 60 80 100 120 140 160 180

Japonsko

Itálie

Řecko

Belgie

Kanada

Německo

Maďarsko

Kypr

Portugalsko

Malta

Francie

USA

Rakousko

EU 27

Nizozemsko

Polsko

Švédsko

Chorvatsko

Velká Británie

Španělsko

Finsko

Slovensko

Dánsko

Č R

Slovinsko

Irsko

Bulharsko

Litva

Rumunsko

Lotyšsko

Luxembursko

Estonsko

7

ÚROKOVÉ SAZBY 10 LETÝCH VLÁDNÍCH DLUHOPISŮ (V %)

0

1

2

3

4

5

6

7

8

2002 2003 2004 2005 2006

%

Sazba v ČR

Hodnota kritéria

8

MÍRA INFLACE AŽ DOSUD BYLA VELMI NÍZKÁ

Míra inflace v letech 2002 až 2008 v %

-1

0

1

2

3

4

5

6

7

2002 2003 2004 2005 2006 2007 odhad2008

%

9

NEJLEPŠÍ LÉTA ČESKÉ EKONOMIKY

Růst HDP, produktivity práce a reálných mezdv letech 2004 až 2007 v %

0

1

2

3

4

5

6

7

2004 2005 2006 2007 ODHAD

%

HDP

PRODUKTIVITA

MZDY

10

PRO CIZÍ FIRMY JSME ZLATÝM DOLEM

• 13 firem z hlavního indexu Pražské burzy cenných papírů mělo za loňský rok zisk přes 147 miliard korun. To by stačilo na živobytí poloviny českých důchodců;

• Objem vloni vyvezených zisků z ČR do zahraničí překročil 100 miliard korun. Je to 2x více, než byl loňský schodek státního rozpočtu

11

JAKÉ JE POSTAVENÍ ČESKÉ REPUBLIKY ?

HDP na obyvatele ve vybraných zemích (EU-15 = 100)

19931) 20072) Rozdíl v p.b.

Česká republika 61,5 72,9 11,4

Maďarsko 45,2 58,5 13,3

Polsko 34,6 49,4 14,8

Slovensko 41,43) 60,5 19,14)

Slovinsko 62,73) 82,1 19,44)

12

O CO TEDY VLÁDĚ VLASTNĚ JDE?

Chce omezit přerozdělování a tedy solidaritu jak v daních, tak ve financování zdravotnictví, sociálních a veřejných služeb.

Hodlá privatizací vytvořit prostor pro vstup soukromého kapitálu do těchto perspektivně velmi lukrativních oblastí veřejných služeb (zdravotnictví, školství), či sociálních transferů (důchody, nemocenské dávky, podpora v nezaměstnanosti).

Reforma výrazně snižuje daňovou zátěž bohatým, a to jak cestousnížení přímých daní a změnou struktury snížení sociálního a zdravotní pojištěnísnížení daní právnickým osobám každý rok o 1 % redukcí majetkových daní a daní z kapitálových výnosů, což jim například v roce 2010 přinese navíc proti dnešku 78 mld. Kč,

tak přenesením daňového břemene na středně a nízkopříjmové skupiny,a to prostřednictvím:

zvýšení sazby daně z přidané hodnoty z 5 % na 9 %, což ihned zvýší ceny léků a potravinzavedením ekologických daní u elektrické energie, plynu a uhlízvýšením spotřební daně u tabákových výrobků, čímž od nich celkově vybere v roce 2010 navíc proti dnešku 39 mld. Kč.

13

Stanovení měsíčního maximálního vyměřovacího základu ve výši 4 násobku průměrné měsíční mzdy

POJISTNÉ

2008 2009 2010

Dopad na příjmy z pojistného v mld. Kč ročně

důchody -3,6 -3,8 -4,1

nemocenské -0,6 -0,5 -0,4

zaměstnanost -0,2 -0,2 -0,2

celkem -4,4 -4,5 -4,7

Dopad do zdravotního pojištění v mld. Kč ročně

-1,8 -1,9 -2,0

14

Nemocenské se snížilo všem zaměstnancům

Výše nemocenské zaměstnance pobírajícího průměrnou mzdu (v Kč)

Délka pracovní neschopnosti

Stávající stav

Reforma Změna

14 dní PN 4690 3700 -990

30 dní PN 11490 9610 -1880

NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ

15

REFORMA ZDRAVOTNICTVÍ

SLIBY ° finanční stabilizaci zdravotního systému ° odvrácení údajného krachu českého zdravotnictví

REALITA V roce 2008 lze očekávat propad příjmů ve zdravotním pojištění

minimálně o 10–11 mld. Kč, a to• -3,4 mld. Kč omezením platby za státní pojištěnce• - 4 mld. Kč zastropováním pojistného• -3 až -4 mld. Kč zavedením nové cenové regulace cen léků a „limitu“

5000 Kč DŮSLEDKY ° I kdyby v roce 2008 regulační poplatky přinesly dodatečné příjmy a

úspory ve výši 7,5 – 8 mld. Kč, celkové záporné saldo bude minimálně 2,4 až 3,9 mld. Kč

° V letech 2009 a 2010 lze očekávat propad příjmů veřejného zdravotního pojištění ještě vyšší:

- rok 2009 minimálně 5,5 až 7 mld. Kč- rok 2010 dokonce 8,2 až 9,7 mld. Kč

16

DALŠÍ DOPADY REFORMY ZDRAVOTNICTVÍ

Regulační poplatky:• dopadnou zejména na rodiny s dětmi a na důchodce,

kteří jsou v průměru častěji nemocní, než dospělí• stanou se překážkou řádného léčení, zvláště u těch

nejchudších• zpoplatnění zdravotních služeb je dalším krokem k plné

privatizaci veřejných služeb a ústup od Ústavy

Zastropování pojistného: znamená narušení solidarity, protože v systému bude o

to méně peněz na zaplacení léčby

přinese úlevu jen bohatým

17

CO ZNAMENÁ „LIMIT“ 5000 KČ?

SLIBY Vláda slibovala prospěch pro pacienty s vážnými a

dlouhodobými onemocněními REALITA Do „limitu“ se nezapočítává:• skutečná výše zaplacených doplatků za léky – ale pouze ve

výši doplatku za nejlevnější lék se stejnou účinnou látkou• poplatky za pohotovost, • léky určené k podpůrné léčbě ani platby za hospitalizaci

v nemocnici a v léčebnách dlouhodobě nemocných

DŮSLEDKY• skutečné doplatky mohou u těžce a dlouhodobě nemocných

překročit „limit“ až o několik tisíc Kč za rok• těžce a dlouhodobě nemocní budou nuceni omezit čerpání

zdravotní péče z nedostatku financí

18

ČESKÉ ZDRAVOTNICTVÍ JE PODFINANCOVANÉ,

NEBOŤ VÝDAJE V PŘEPOČTU NA OBYVATELE JSOU NÍZKÉ

0 1000 2000 3000 4000 5000 6000 7000

Slovensko

Polsko

Maďarsko

ČR

Portugalsko

Španělsko

Velká Británie

Německo

Rakousko

Francie

Lucembursko

USA

USD/obyvatele

19

VÝDAJE NA ZDRAVOTNICTVÍ V POMĚRU K HDP v %

0 2 4 6 8 10 12 14 16 18

Polsko

Slovensko

ČR

Finsko

Irsko

Maďarsko

Španělsko

Velká Británie

Itálie

Norsko

Švédsko

Dánsko

Nizozemsko

Řecko

Rakousko

Portugalsko

Belgie

Německo

Francie

Švýcarsko

USA

%

20

ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY JSOU ZISKOVÉ

• Systém veřejného zdravotního pojištění kryl 79,3 % výdajů, státní a územní rozpočty 8,5 % a soukromé výdaje 12,2 % výdajů (rok 2006);

• Hospodaření zdravotních pojišťoven bylo ziskové ve výši 2,8 mld. Kč – a to někoho láká

• Příjmy ... 182,8 mld. Kč• Výdaje … 180,0 mld. Kč

21

KDE JSOU HLAVNÍ RIZIKA JULÍNKOVÝCH NÁVRHŮ

VĚCNÝCH ZÁMĚRŮ ZDRAVOTNICKÝCH ZÁKONŮ? • Sníží se objem veřejných prostředků určených na

zdravotní péči o případný zisk pojišťoven a o slíbené bonusy (čerpané zdravými pacienty), tj. oslabí se solidarita;

• Zvýší se tlak na zvýšení spoluúčasti pacientů i na růst sazeb povinného zdravotního pojištění, což povede jak k vyšším příjmům systému, ale také k vyššímu pokušení jejich zneužití;

• Chce se opustit veřejnoprávní charakter zdravotních pojišťoven

• Chystá se změna charakteru dnes neziskových zdravotnických zařízení ve výdělečné firmy

• Otevírá se cesta k vertikálnímu propojení jak zdravotních pojišťoven, tak zdravotnických zařízení (třeba nemocnic) pod jednoho vlastníka s cílem dosahovat zisku jako v jiných akciových společnostech – zdraví bude na prodej?

• Jde o další vlnu privatizace, tentokrát v sociální oblasti

22

OMYLY VLÁDY V POLITICE DŮCHODŮValorizace důchodů je poloviční, než inflace ODS před volbami slibovala 1 000 Kč každému důchodci jako kompenzaci

očekávané inflace, ale obelhala je Valorizace penzí od ledna 2008 na minimální úrovni činila necelých 350

korun, ale protože inflace již v lednu dosáhla téměř 7 % a na průměrném důchodu tak sebrala asi 650 korun, kupní síla průměrného důchodu se v důsledku toho snížila asi o 300 korun.

Zvýhodnění OSVČ přetrvává a vytváří problém nízkých penzí Vyměřovací základ OSVČ pro placení pojistného činí jen 36 % základu

zaměstnance a proto OSVČ jsou ti skuteční „černí pasažéři“ Místo pomoci podnikání jsou tyto nízké základy jen příčinou budoucích

nízkých důchodů živnostníků a těm nezbývá, než žádat o sociální podporu

Zastropování pojistného Nastavením stropu odvodu na čtyřnásobek průměrného příjmu dala vláda

dárek nejvíce vydělávajícím poplatníkům To ale znamená, že o tyto miliardy snížila příjmy do systému a dále

oslabila princip solidarity

23

REFORMA DŮCHODŮ ANO, ALE JINAK

Vláda pokračuje v prodlužování důchodového věku• schválila zvýšení důchodového věku na 65 let• začíná se již diskutovat o hranici 67 let a vyšší• nebere v úvahu zdravotní stav zvláště některých zaměstnanců v

exponovaných profesích ani pracovní podmínky, kvůli kterým část zaměstnanců opouští zaměstnání dlouho před dosažením současné zákonné hranice (63 let)

Nebezpečí „opt-out“• možnost vyvázání se ze základního systému a převádět peníze na

privátní účty především destabilizuje I. pilíř státních penzí, sníží solidaritu mezi pojištěnci a přinese plošné riziko nižších důchodů

• převedení části peněz do soukromých fondů neznamená automaticky dostatečné navýšení příjmu pro stáří pro ty, kteří by „opt-out“ využili, protože jejich investování na kapitálových trzích nemá zaručený zisk a je mnohem nákladnější, než provoz průběžného systému

• soukromé fondy neposkytnou potřebnou jistotu jako státem garantovaný základní důchodový systém

24

STRAVENKY

Vláda chce na úkor zaměstnanců navýšit příjmy státního rozpočtu o cca 0,6 -1 mld. Kč

a to bez ohledu:

• na negativní dopady na zdraví zaměstnanců• na zhoršení bezpečnosti při práci• na udržení produktivity práce• na zvyšování stresu• na vliv na zaměstnanost v oblasti restaurací

a jídelen a jejich ekonomiku

25

ZMĚNA V DANI Z PŘIDANÉ HODNOTY

Růst HPH přinese veřejným rozpočtům v roce 2010 dodatečných 28 mld.

Kč, ale především na úkor chudších domácností:

• nízkopříjmové skupiny odvedou 21,20 Kč z každých 1000 Kč čistého

příjmu

• skupiny s vysokými příjmy jen 14,80 Kč.

Zvýšení základní sazby DPH je proto asociální a nespravedlivé, neboť

postihne chudší domácnosti podstatně více, než ty bohaté.

26

Typ rodiny (rok 2008)

Vliv změny daně z příjmu,

sociálních dávek a DPH(Kč měsíčně na rodinu)

I. Rodina se 2 dětmi, oba rodiče výdělečně činní

hrubá mzda obou rodičů celkem 93 tis. měsíčně

+3 080

hrubá mzda obou rodičů celkem 120 tis. měsíčně

+7 400

hrubá mzda obou rodičů celkem 220 tis. měsíčně

+32 550

II. Neúplná dvoučlenná rodina s 1 dítětem

hrubá mzda rodiče 75 tis. Kč měsíčně +2 960

hrubá mzda rodiče 100 tis. Kč měsíčně +7 070

hrubá mzda rodiče 200 tis. Kč měsíčně +31 390

KDO NA REFORMĚ NEJVÍCE VYDĚLÁ…

27

… A KDO NEJVÍCE PRODĚLÁ?

Rok 2008Vliv změny daně z příjmu,

sociálních dávek a DPH(Kč měsíčně na rodinu)

I. Úplná rodina s dítětem ve věku 3,5 roku s rodičem na rodičovské dovolené

hrubá mzda pracujícího rodiče 18 tis. Kč měsíčně - 3 520

hrubá mzda pracujícího rodiče 40 tis. Kč měsíčně -3 960

II. Úplná rodina, 1 rodič výdělečně činný, druhý pobírá podporu v nezaměstnanosti

s 1 dítětem, hrubá mzda rodiče 21 tis. Kč měsíčně - 1 720

hrubá mzda rodiče 40 tis. Kč měsíčně - 2 240

se 2 dětmi, hrubá mzda rodiče 25 tis. Kč měsíčně - 1 920

hrubá mzda rodiče 30 tis. Kč měsíčně - 2 130

se 3 dětmi, hrubá mzda rodiče 25 tis. Kč měsíčně - 1 830

hrubá mzda rodiče 40 tis. Kč měsíčně - 2 430

III. Úplná rodina, oba rodiče pobírají podporu v nezaměstnanosti (2 nezaopatřené děti)

podprůměrná předchozí hrubá mzda obou rodičů - 800 až - 950

průměrná předchozí hrubá mzda obou rodičů - 480 až - 550

nadprůměrná předchozí hrubá mzda obou rodičů -450

IV. Důchodci

(na osobu domácnosti) - 150 (valorizace důchodů kompenzuje

pouze zvýšení cen v předcházejícím období)

28

K TOMU JE NUTNO JEŠTĚ PŘIPOČÍTAT:

zvýšení nájemného v nájemním bytě(na průměrnou domácnost)

- 300 až - 500 Kč měsíčně

růst cen elektrické energie(na průměrnou domácnost)

- 160 Kč měsíčně

ekologické daně(na průměrnou domácnost)

- 50 až - 60 Kč měsíčně

poplatky ve zdravotnictví:

u lékaře za návštěvu - 30 Kč

za léky na předpis(za každý lék)

- 30 Kč

při hospitalizaci(za každý den)

- 60 Kč

resp. další výdaje

29

CO NAVRHUJEME ZA PRVÉ?

Zpracovat nezávislou a objektivní analýzu současného stavu a výhledu vývoje veřejných financí včetně identifikace jeho skutečných příčin.

Reformu směřovat pouze k jednomu cíli – na snížení deficitu veřejných financí.

Ke snížení deficitu přijímat aktivní opatření jak na výdajové, tak i na příjmové straně veřejných financí.

Podporovat udržení vysokého tempa ekonomického růstu, který je nejlepším stabilizátorem veřejných financí. Každé procento nominálního růstu HDP přinese veřejným financím přímo 15 mld. Kč dodatečných příjmů.

30

Nepřipustit její další pokles. Složenou daňovou kvótu (součet všech daní a jejich podíl na HDP) stabilizovat na úrovni let 2006-2007. Každým procentem poklesu této kvóty přicházejí veřejné finance o 40 mld. Kč příjmu.

Nepřipustit snižování přímých daní a přenos daňového břemene ve prospěch daní nepřímých. Tento proces jen urychluje trend samovolného poklesu daňové kvóty.

Opatření ke stabilizaci daňové kvóty směřovat k rovnoměrnému rozložení daňového břemene na jednotlivé skupiny obyvatelstva. Ke stabilizaci daňové kvóty využít kromě úprav v oblasti přímých daní a majetkových daní i očekávaný výnos z ekologických daní.

Stabilizovat celkovou složenou daňovou kvótu

CO NAVRHUJEME ZA DRUHÉ?

31

Provedením auditu odpočitatelných položek, daňových slev, prominutí daně, rozdílného přístupu k různým daňovým subjektům ve všech daňových okruzích a v pojistném na sociální a zdravotní pojištění

Vypracováním a přijetím podrobného akčního plánu boje proti daňovým únikům a práci načerno směřující v prvé řadě k nezbytnému zvýšení rizika odhalení pro subjekty porušující daňové zákony (černí pasažéři). Snížit objem daňových nedoplatků

Zavést audit všech výdajových programů ve všech kapitolách veřejných rozpočtů bez ohledu na jejich výši zbytečně neplýtvat

Odstranit z daňového systému privilegia

CO NAVRHUJEME ZA TŘETÍ?

32

Děkuji za pozornost