Regulace plevelů

Webová prezentace

http://web2.mendelu.cz/af_217_multitext/prez

entace/plevele/htm/cas.htm

PLEVEL

= všechny rostliny, které rostou

na stanovištích kulturních rostlin proti vůli pěstitele

Plevelné rostliny

planě rostoucí, divoce rostoucí rostliny, které nebyly

člověkem ovlivněny či zušlechtěny,

Zaplevelující rostliny

kulturní rostliny, jejichž přítomnost je v porostu

nežádoucí

ZAPLEVELENOST

= množství životaschopných rozmnožovacích orgánů

a vzcházejících plevelů na určité ploše

Potenciální - množství rozmnožovacích orgánů

plevelů nacházejících se v půdě nebo v materiálech,

které se do půdy dostávají (osivo, statková hnojiva,

závlahová voda, aj.)

Aktuální - vzešlé plevele v různých fázích růstu

Práh škodlivosti

= hranice zaplevelení, jejímž překročením dochází ke

škodám

Biologický: je roven úrovni zaplevelení, kdy se jeho

vlivem významně snižuje výnos

Ekonomický: …, kdy ztráty způsobené zaplevelením

jsou rovny nákladům na regulaci

plevelů

► PŘÍMÁ - konkurence s pěstovanou plodinou

(o vodu, živiny, světlo, prostor)

ŠKODLIVOST PLEVELŮ

► NEPŘÍMÁ

na plevelech přežívají četné choroby, nebo jsou dočasnými hostiteli řady škůdců polních plodin

Např. plevele z čeledi brukvovitých jsou napadány hlenkou kapustovou, která způsobuje nádorovitost kořenů košťálové zeleniny

mnohé plevele poskytují potravu a úkryt živočišným škůdcům

Např. na čeledi brukvovitých: dřepčík, blýskáček, háďátko řepné

snižují produktivitu práce

zvyšují náklady na pěstování

léčivé rostliny - třezalka tečkovaná

- jitrocel, heřmánek pravý

- divizna

- řebříček obecný

pastva včel

humusový materiál

zabránění větrné a vodní erozi

zpevnění břehů

obohacují fytocenózu stanoviště

genofond

UŽITEČNOST PLEVELŮ

Okolnosti zaplevelení polí

jednodušší osevní postupy

vyšší zastoupení ozimů

minimalizace

kultivace

časné jarní setí

sklízecí mlátičky

statková hnojiva

Rozmnožování plevelů

generativní – “semeny”

vegetativní – různými částmi mateřské rostliny

(oddenky, hlízy, šlahouny, aj.)

Rozšiřování “semen” plevelů

vlastní hmotností = barochorie (batychorie)

vlastní silou = autochorie

větrem = anemochorie

vodou = hydrochorie

živočichy = zoochorie

činností člověka = antropochorie

Klasifikační systémy plevelů

■ podle botanického systému (dle čeledí)

■ podle plodin, ve kterých se vyskytují

■ podle vztahu k určitým stanovištím

(polní, luční, lesní, vodní)

■ podle biologických vlastností

■ jednoleté - efemérní

- časně jarní

- pozdně jarní

- ozimé

■ vytrvalé - rozmnožující se převážně generativně

- rozmnožující se vegetativně i generat.

■ parazitické a poloparazitické

Klasifikace plevelů podle

biologických vlastností

Regulace polních plevelů

PREVENTIVNÍ OPATŘENÍ

1. Zabránění šíření rozmnožovacích orgánů

■ statkovými hnojivy (hnůj, sláma, kejda,

zelené hnojení)

■ osivem

■ včasně provedená sklizeň

■ regulace plevelů na nezemědělské půdě

■ zabránění šíření expanzivních druhů

2. Vytváření vhodných agroekologických

podmínek

■ osevní postupy

■ hnojení, odrůdy, zdravé osivo

■ meliorace

1. Mechanické

■ podmítka

■ orba

■ předseťová příprava aj.

PŘÍMÉ HUBENÍ

2. Speciální fyzikální zásahy

- ■ využití vysokých teplot

- ■ využití elektromagn.záření

- ■ tekutý dusík aj.

3. Biologické prostředky

4. Chemické !

PESTICIDY chemické látky, které slouží v zemědělství k hubení

živých škodlivých činitelů pěstovaných rostlin

PESTICIDY

Herbicidy Insekticidy Fungicidy

ČESKO a SLOVENSKO

herbicidy

71%insekticidy

5%

fungicidy

20%

ostatní

4%

obilniny cukrovka řepka kukuřice brambory

luskoviny chmel vinice ovocné sady zelenina

HERBICIDY

Cílem herbicidu je:

► co největší účinnost na plevele

► co nejmenší fytotoxické působení na

pěstovanou plodinu (tzn. co nejmenší

poškození kulturní rostliny)

chemické látky, které se používají k ničení

nežádoucí vegetace (regulaci zaplevelení)

► popálení listů

► retardace růstu

► deformace rostlin

► barevné změny

Projevy fytotoxického působení:

ROZDĚLENÍ HERBICIDŮ

Z praktického hlediska:

■ Selektivní herbicidy – ničí jen určité

plevele v kulturní plodině aniž by ji

poškozovaly

■ Neselektivní herbicidy (totální) – hubí

všechny rostliny na ošetřeném stanovišti

Podle převažujícího způsobu účinku:

■ Dotykové (kontaktní) – působí hlavně v

místě dotyku s rostlinným pletivem

■ Translokační (systemické) – jsou rostlinou

absorbovány a rozváděny i do těch částí

rostliny, které nebyly látkou přímo

zasaženy

Podle toho, na kterou část rostliny se

herbicid aplikuje:

■ Listové – ošetření je prováděno

během vegetace

■ Kořenové – herbicid je aplikován na

půdu a následně je přijímán kořeny

Podle doby aplikace:

■ Předseťová aplikace – dochází k ošetření

půdy upravené předseťovou přípravou

■ Preemergentní aplikace – herbicid se

použije po zasetí nebo zasázení plodiny,

ale před jejím vzejitím

■ Postemergentní aplikace – ošetření se

provádí na vzešlé plevele v porostech

kulturních rostlin

Podle způsobu účinku:

■ Stimulátory růstu

■ Inhibitory růstu

■ Inhibitory fotosyntézy

■ Inhibitory syntézy aminokyselin

■ Inhibitory biosyntézy karotenoidů

► práškové formy - ve vodě dispergovatelné prášky (DP, WP)

- ve vodě rozpustné prášky (VRP, ST)

► granule dispergované ve vodě – (DF, DG, WG, WGD)

► granule určené pro přímý rozptyl po pozemku

► kapalné formy:

- emulgovatelné koncentráty (EC, EK)

- kapalný koncetrát pro ředění s vodou (SL, LC, KV)

- dispergovatelný koncentrát pro ředění vodou (DK, DC)

- suspenzní koncentrát pro ředění vodou (SK, SC)

Formy herbicidních přípravků: