1

Reliéf �R

typy reliéfuzákladní regionalizace

Reliéf �R

• hlavní rysy: 2 odlišné typy:* �eská vyso�ina (geologicky �eský masív)* Karpaty

- odlišné typy zemské k�ryZ - stará, konsolidovaná k�ra západoevropské platformyV - mladá k�ra Karpat

- výrazné ovlivn�ní reliéfu tektonikou- složitá kerná stavba �eské vyso�iny

- p�íkrovová stavba Karpat- ovlivn�ní exogenními pochody

�lenitost reliéfu - absolutní

Nejvyšší �ásti:• �eská vyso�ina: Sn�žka (1 602 m n.m.)• Karpaty: Lysá hora (1 323 m n.m.)

Nejvyšší vrcholy v �R:• 1. Sn�žka 1602 m n.m.• 2. Lu�ní hora 1555 m n.m.• 3. Studni�ní hora 1554 m n.m.• 4. Vysoké kolo 1509 m n.m.• 5. Prad�d 1491 m n.m.• 6. St�íbrný h�bet 1490 m n.m.• 7. Violík 1472 m n.m.• 8. Vysoká hole 1465 m n.m.• 9. Malý Šišák 1440 m n.m.• 10. Kotel 1435 m n.m.

• �eské republice je v 16 poho�ích celkem 392 hlavních (HLV)

+ 170 vedlejších (VV)tisícimetrových vrchol�

z 20 nejvyšších v �R je 15 v Krkonoších

Tisícimetrová poho�í �R - nejvyšší poho�í �R1. Krkonoše Sn�žka (1602 m n.m.)2. Hrubý Jeseník Prad�d (1491 m n.m.)3. Králický Sn�žník Králický Sn�žník (1424 m n.m)4. Šumava Plechý (1378 m n.m.)5. Moravskoslezské Beskydy Lysá hora (1323 m n.m.)6. Krušné hory Klínovec (1244 m n.m.)7. Rychlebské hory Smrk (1125 m n.m.)8. Jizerské hory Smrk (1124 m n.m.)9. Orlické hory Velká Deštná (1115 m n.m)10. Šumavské podh��í Libín (1093 m n.m.)11. Novohradské hory Kamenec (1072 m n.m.)12. �eský les �erchov (1042 m n.m.)13. Hostýnsko-vsetínská horn. Vysoká (1024 m n.m.)14. Javorníky Malý Javorník (1021 m n.m.)15. Ješt�dsko-kozákovský h�bet Ješt�d (1013 m n.m.)16. Hanušovická vrchovina Je�áb (1003 m n.m.)

Nejnižší místa

• Labe - H�ensko (115 m n.m.)• soutok Moravy - Dyje (149 m n. m.)

antropogenní �innostVelkolom �SA (u Mostu)

dno: 160 - 200 metr� pod okolním terénem (230 m n.m.)� dno lomu 30 m n.m.

≈ Velkolom Bílina (40 m n.m.)

2

Základní typy reliéfu

Podle absolutní výškové �lenitosti• Nížiny • Vyso�inyPodle relativní výškové �lenitosti• Roviny• Pahorkatiny• Vrchoviny• Hornatiny

Geomorfologická regionalizace

• 1971 - bývalý Geografický ústav �SAV v Brn� vydal mapu Regionální �len�ní reliéfu �SR v m��ítku 1:500 000

• �len�ní navazovalo na studii prof. Dr. J. Hromádky z roku 1956

• Editor mapy: T. CzudekRegionáln�-geomorfologické �len�ní vycházelo: • z kritéria vzhledu povrchu terénu (v�etn� morfometrie) • z morfostruktury• z vývoje (geneze) georeliéfu

Zem�pisný lexikon �SR Hory a nížiny

• mapa byla využita pro mapy i text publikace Zem�pisný lexikon �SR svazek Hory a nížiny, který byl vydaný nakladatelstvím Academia v Praze v roce 1987

• v Lexikonu byla mapa vytišt�na po listech, ve kterých hranice geomorfologických jednotek byly znázorn�ny �ern� a vodní toky a jména sídel modrou barvou

Geomorfologické �len�ní �ech (B�etislav Balatka, 2002)

• v letech 1993 až 2002 zpracoval B. Balatka na Univerzit�Karlov� v Praze velmi podrobné geomorfologické �len�níhistorického území �ech až po geomorfologicképodokrsky v pracovním m��ítku 1:100 000

• v roce 2002 byla vytvo�ena analogová i digitální mapa Geomorfologické jednotky na území �ech

• v m��ítku 1:500 000 až po geomorfologické okrsky.

Geomorfologické jednotky �R 2005• v souvislosti s p�ípravou 2. vydání Zem�pisného lexikonu �R a p�ípravou vydání Atlasu krajiny �R byla v roce 2005 rozhodnuto v Agentu�e ochrany p�írody a krajiny �R pracovišt� Brno zpracovat novou mapu geomorfologického �len�ní státního území

• editorem nové mapy je P. Mackov�in• spoluautory B. Balatka, P. Cibulková, J. Demek, M.

Havlí�ek, M. Hrádek, K. Kirchner a P. Slavík

SYSTÉM → SUBSYSTÉM → PROVINCIE

Systém = nejvyšší GJ, odpovídá základní strukturn�-tektonické jednotce

• Hercynský systém• Alpsko-himálajský systém

Subsystém = odpovídá orografickému komplexu základní strukturn� tektonické jednotky

• Hercynská poho�í• Karpaty• Panonská pánev

3

SYSTÉM:HercynskýAlpsko-himálajský

SUBSYSTÉM:Hercynská poho�íKarpatyPanonská pánev

Provincie = odpovídá strukturn� tektonické jednotce nižšího �ádu

Hercynská poho�í (SS)• �eská vyso�ina• St�edoevropská nížinaKarpaty (SS)• Západní KarpatyPanonská pánev (SS)• Západopanonská pánev

Hierarchie a struktura geomorfologického �len�ní 2005

� 10 geomorfologických soustav� 27 geomorfologických podsoustav� 93 geomorfologických celk�� 268 geomorfologických podcelk�� 935 geomorfologických okrsk�

� Oproti p�vodnímu Zem�pisnému lexikonu byl pozm�n�n kód u okrsk� (nap�. IA-1A-a na IA-1A-1)

Genetické typy reliéfu

• reliéf skalních m�st (nap�. Koko�ínsko, Labské pískovce, �eský ráj)

• krasový reliéf (Moravský kras, �eský kras)• sope�ný reliéf (Doupovské hory, �eské st�edoho�í)• glaciální reliéf (Krkonoše, Šumava, Opavská pahorkatina,

Šluknovská pahorkatina)• antropogenní reliéf (Podkrušnoho�í, Ostravská pánev,

vodohospodá�ská krajina T�ebo�ska)

Reliéf skalních m�st

Ji�ínská pahorkatina�eský rájskalní m�sta:

• Hruboskalské• Maloskalské• Prachovské skály• P�íhrazské st�ny• Kloko�ské skály• Údolí Plakánek

4

• Ond�íkovický pseudokrasový systém tvo�í labyrint vzájemn� propojených ponor�, propadání a vyv�ra�ek, které vznikly rozši�ováním puklin ve slínovcích p�i saxonském vrásn�ní

• povrchová voda, která na náhorních plošinách u Roudného a Ond�íkovic proniká do podzemí, rozpouští vápnitou složku horniny a na p�íhodných místech op�t vytéká ve form� pramen�

• nejv�tší z celého komplexu je 25 m dlouhájeskyn� Bartošova pec budovaná turonskými opukami + vyv�rá zde Ond�íkovický potok

Ralská pahorkatina

Hrad�anské st�nyPolomené horyKoko�ínsko - skalní m�sto• dlouhodobou erozní �inností se vyvinula hustá sí�

ka�onovitých údolí (doly) podél hlavních tok�: Pšovka, Lib�chovka

• mikrotvary - produkty selektivního zv�trávání• železité inkrustace• skalní pokli�ky

Broumovská vrchovina

skalní m�sta:• Adršpašsko-teplické skály

Adršpašské skalní m�stoTeplické skalní m�sto

• Broumovské st�ny• Hejda• Ostaš• K�ížový vrch

Adršpašsko-teplické skalní m�sto

• nejv�tší ve st�ední Evrop�• chrán�no od roku 1933• NPR: 1 771,8 ha (1992)• skalní m�sto rozd�leno na 2 �ásti• nejvyšší vrchol: �áp (786 m n.m.)• typické tvary skalního m�sta (skalní v�že, p�evisy,

voštiny, pseudokrasové jeskyn�)• vegeta�ní a klimatická inverze• odvod�ování: Adršpašský potok + Metuje

�eské Švýcarsko

• �eskosaské Švýcarsko:- pískovcová m�sta mezi D��ínem a saskou Pirnou

• geomorfologicky: D��ínská vrchovina- �ást na P b�ehu Labe- D��ínské st�ny (okrajov�) + Jet�ichovické st�ny

�áste�n� okrsek R�žovská vrchovina (povodíKamenice)

5

Jet�ichovické st�ny

• pískovce st�edního turonu až coniaku• vyvinutá kvádrová odlu�nost• hustá sí� údolí a roklí• charakteristické tvary selektivního zv�trávání• t�ípatrová krajina:

svrchní patro: stolové hory (relikty p�vodní plošiny)+ neovulkanické vrchy (480 m)

st�ední: pískovcová skalní m�staspodní: sí� sout�sek a údolí

Svitavská pahorkatina

PR Maštale (1083,6 hektar�)• v povodí horního toku Novohradky• sedimenty svrchní k�ídy• denudací k�ídových sediment� bylo místy odkryto

krystalické podloží (zejména ruly a granitoidy) • Budislavské skály - soustava skalnatých údolí,

za�íznutých místy až do výše 60 m do pískovc� i podložních krystalických hornin

Kryogenní modelace

• ledovcové (glacigenní) sedimenty• uloženiny nezaledn�ných (extraglaciálních) oblastí- území �R leželo v areálu mezi kontinentálním

zaledn�ním a velehorským alpským zaledn�ním- pozice v periglaciální zón�- v �R 2x okraj pevninského ledovce v pleistocénu :

saalské zaledn�ní (= st�edopolské)elsterské zaledn�ní (starší)

halštrovské zaledn�ní (elsterské, krakovské)- podle �eky Bílý Halštrov- nejstarší prokázané zaledn�ní severoevropské nížiny

sálské zaledn�ní (st�edopolské)- podle saské a durynské �eky saale- koreluje s risským zaledn�ním Alp- Moravskou bránou dosáhlo až hlavní evropské

rozvodí (sedimenty leží až v tzv. Porubské brán�)

• nejv�tší bludný balvan v �R: Kun�ický bludný balvan• v Ostrav�-Kun�icích, Vratimovské ulici• vykopán z hloubky 6,8 m p�i stavb� Nové huti v Ostrav�-

Kun�icích v roce 1954• rozm�r: 320 x 250 x 155 cm• objem 7 m3, hmotnost 17 tun• nadmo�ská výška 229 m n.m.• porfyrický granit• st�ední Švédsko nebo jižní Finsko

Porubský bludný balvan – 2. nejv�tší v �R- z �ervené skandinávské žuly (st�ední Švédsko)- o rozm�rech 320 x 170 x 120 cm - váží p�ibližn� 10,8 t- koncem dvacátých let 20 stol. byl vyzdvižen z místa svého

nálezu a použit jako sou�ást pomníku k 10. výro�í vzniku �SR umíst�ného poblíž M�Ú v Ostrav�-Porub�

- v roce 1968 byl p�esunut na ulici V�esinskou, kde je dodnes

- od r. 1989 je vyhlášen chrán�ným p�írodním výtvoremod r. 1992 PP

6

Glaciální reliéf – horské zaledn�ní

Horské zaledn�ní• Doklady: Krkonoše, Šumava, Hrubý Jeseník• Diskuse: Krušné hory, Králický Sn�žník, MS Beskydy• pleistocén• o zaledn�ní rozhodovaly klimatické a geomorfologické

pom�ry

• Poznatky o zaledn�ní Krkonoš: 1894 (J.Partsch)

• Krkonoše zaledn�ny 2x• Maximální zaledn�ní: riss• Dnešní podoba kar� a trog�: zaledn�ní ve würmu• Starší zaledn�ní zatím nebylo prokázáno – je však

pravd�podobné• V poslední dob�: názor o náhorním (fjeldovém)

pleistocenním zaledn�ní vybraných �ástí (názor nap�. Sekyry, 2002)

• Pravd�podobné lokality náhorního zaledn�ní: Bílá louka (S od Studni�ní a Lu�ní hory), prostor Pan�avské louky

Zaledn�ní v KrkonošíchPoloha �ela ledovce:

820 – 895 m n.m.

Zaledn�ní Šumavy• výzkum zaledn�ní �eské i n�mecké �ásti Šumavy: pozornost již

p�ed 150 lety• nejvýznamn�jší práce: na konci 19. a v 1. polovin� 20. století• Kunský (1933) - shrnul názory na rozsah a charakter zaledn�ní

Šumavy• po 2. sv. válce

� pohrani�ní pásmo prakticky nedostupné� výzkumná aktivita v tomto prostoru utlumena

• ojedin�lé práce – nap�. v okolí Plešného jezera Votýpka (1979)• 2000 - zahájeny výzkumy na Prášilském jeze�e (nap�. Mentlík

2002) a pozd�ji na jeze�e Laka (Mentlík 2005)

Hrubý Jeseník

• sn�žná �ára 1150 m n.m.• pouze karový ledovec• 14 údolních uzáv�r�

glaciáln� nebo niva�n�p�emodelováno

• zaledn�ní prokázáno pouze v uzáv�ru Moravice: Velkákotlina

• uzáv�ry zakryty sutí, cožstírá rozdíly a starší tvary

Antropogenní reliéf

• T�žební krajina – d�sledek t�žební �innosti – Ostravskápánev, Pokrušnohorské pánve

• Vodohospodá�ská krajina – úpravy vodních tok� (regulace, stavby rybník� a p�ehrad) – T�ebo�sko

• Agrární krajina – množství terénních úprav v souvislosti se zem�d�lskou �inností (agrární terasy – nap�. p�stování vinnérévy)

• Rekrea�ní a sportovní areály – skokanské m�stky