v r v

R I S E H V Ě Z DR X X X I I Č 9

L I S T O P A D 1951

R I d iacute

D r H u b e r t S l o u k a

s Sieny redakčniacuteho kruhu

D r J Bouška D r Z B ochn iacuteček

D r B Š te rn b e rk doc D r ZA-

top ek L L an d ovA -Š tych ovA D r

V Rumx J a r U rb a n A H ru ška

red M u sil L Č e rn yacute D r J D o shy

le j š iacute D r V G u th m jr K H o rk a

K N ovaacute k

Přiacutespěvky do časopisu zasiacutelejte na redakci bdquo Ř iacuteš e H v ě z d Praha IV - Petřiacuten nebo přiacutemo členům redakčniacuteshy

ho kruhu

Obr na obaacutelce

Z letošniacuteho lovu Perseid ziacuteskal Dr Z Bochniacuteshyček zajiacutemavyacute sniacutemek velmi jasneacute Perseidy 13 srpna 1951 Čtyřikraacutete vybuchla a zanechala

kraacutesnou stopu (Viz str 206)

ŘIacuteŠE HVĚZD vychaacuteziacute desetkraacutet ročně prvyacute

den v měsiacuteci m im o červenec a srpen D otazy ob jednaacutevky a reklamace tyacuteka jiacutec iacute se časopisu vyřizuje adm inistrace Reklam ace chybějiacuteciacutech čiacutesel se přijiacutem ajiacute a vy řizu jiacute do 15 každeacuteho měshysiacutece Redakčniacute uzaacutevěrka čiacutesla 10 každeacuteho mě- raquoice Rukopisy se nevracejiacute za odbornou spraacutevshynost přiacutespěvku odpoviacutedaacute autor Ke všem piacutesemshynyacutem dotazům přiložte znaacutemku na odpověď

R o č n iacute p ř e d p la tn eacute 120 K čs

C e n a č iacutes la 12 K čs

R ě ia k ce a a d m in is t ra c e Praha IV -P e tH n Lidovaacute hvlzdaacuterna Stelaacutenikova

OBSAH

Co noveacuteho v astronomii mdash V Jaroš Nad rovem prof Dr F Nušla mdash Dr V Guth Vzpomiacuteshynaacutem mdash A A Michajlov Uacutespěshychy sovětskeacute astronomie mdash Dr Milde Neuacutenavnyacute popularisaacutetormdash Akademik O J Šmidt Vznik planet a jejich souputniacuteků mdash Sovětskaacute astronomie mdash Zpraacutevy sekciacute mdash Noveacute knihy a publishykace

COflEPJKAHHE

H t O HOBOrO B aCTpOHOMHH mdash

B flpom IieKpojior npoacuteij) flp Hymna mdash 3 p B FyT Bocno- MHHamie mdash A A Mnxaiino n ycnexit coBeTCKoH aCTpOHOMHHmdash 3p MitJiBae HeyroMHMbiň n on y jrH p iiaaTop mdash O IK m h a t

Bo3HHKH0BeHHe IIJiaHeT H HX

cnyTHHKOB mdash ConeTCKaH acTpo-

HOMIIH mdash CooSmeHHH CeKUHIacuteIacute

mdash IIO B Iiacuteie KH IITH

CONTENTS

Astronomical News bullmdash V Jashyroš In Memoriam Prof Dr P Nušl mdash Dr V Guth Glimpses from the L ife of Prof Dr F Nušl mdash A A Michajlov Suc- cessful Results of Soviet Astroshynomy mdash Dr Milde A Restless Popularizer mdash O J Schmidt About the Origin o f Planeta and their Satellites mdash Soviet Astronomy mdash Reports from Sections mdash New Books and Publications

CO NOVEacuteHO V ASTRONOMII Listopad 1951

a vědaacutech přiacutebuznyacutech amp IacuteD Iacute D r H S L O U K A

Novaacute kom eta Arend (1951 j) byla objevena hvězdaacuteřem Arendem na belgickeacute naacuterodniacute hvězdaacuterně v Uccle a změřena tato jejiacute poshyloha

1951 SC a i95igto lt5395io Hvězdnaacute velřiacutejen 4 21ll45lraquo l h24trade -f23deg27 14mZjištěnyacute denniacute pohyb mdash 16S +16

Maacute difusniacute vzhled s vyacuteznačnějšiacutem jaacutedrem chvost hlaacutešen nebylNovaacute kom eta H arrington (1951 k) Teacutehož dne co objevil Arend noshyvou kometu v Uccle nalezl Harrington na Palomarskeacute hvězdaacuterně světelně ještě slabšiacute kometu o těchto souřadniciacutech

1951 SČ 019510 lt5i 95igto Hvězdnaacute velřiacutejen 4 7h133m 0h44m +37deg11 16m

Kometa se jeviacute jako difusniacute objekt s centraacutelniacute kondensaciacute a s jaacutedshyrem menšiacutem než 1 degNovyacute měsiacutec planety Jupitera Podle zpraacutevy D r Nichoacutelsonaz Mount Wilsonu objevil tento v bliacutezkosti Jupitera reflektorem o průměru 250 m objekt 19m kteryacute je pravděpodobně dosud neshyznaacutemyacutem měsiacutecem teacuteto planety Objev byl potvrzen Dr Cunning- hamem reflektorem o průměru 150 m

Pozorovaacuteniacute kom et vykonanaacute hvězdaacuteřem E L Johnsonem z obshyservatoře v Johannesburgu přinesla tyto vyacutesledky

Periodickaacute kometa Pons-Wimnecke (1951c) 3 zaacuteřiacute jasn 14m Periodickaacute kometa Tempel 2 (1951d) 29 srpna jasn 14m Periodickaacute kometa Kopff (1951e) 29 srpna jasn 12mKometa Wilson-Harringtonova (1951i) 3 zaacuteřiacute jasn 135m

Pozorovaacuteniacute Jupitera M A K ljakotkou z moskevskeacute odbočky Va- go vykonanaacute během uplynuleacuteho roku potvrzujiacute existenci novyacutech pochodů na teacuteto zajiacutemaveacute planetěSvahy a vyacutešky některyacutech pohořiacute v M are Im briurn měřil fotome- tricky J van Diggeacutelen Zjistil že svahy nejsou prudšiacute než 140 a že vyacutešky dosahujiacute 100 až 200 m Avšak i vyacutešky 10 až 20 m bylo možno dobře rozeznat na fotografiiacutech metrovyacutem refraktorem Yerkesovy hvězdaacuterny x

m

Barvy 372 hvězd tř iacuted O a B položenyacutech jižně od deklinace mdash 40deg měřil P Th Oosterhoff Použil k tomu fotoelektrickeacuteho fotometru připojeneacuteho k refraktoru o průměru 40 cm kteryacute maacute leidenskaacute hvězdaacuterna na sveacute pobočce v Johannesburgu v Jižniacute Africe Při měřeniacute dosaacutehl značneacute přesnosti Středniacute chyba barevnyacutech indexů obnaacutešiacute pouze jednu setinu magnitudy

Rozděleniacute intensity radioveacuteho zaacuteřeniacute zkoumali G Westerhout a J H Oort Zjistili že intensita radioveacuteho zaacuteřeniacute je rozložena přishybližně stejně jako hmota v galaktickeacute soustavě Jen kolem galakshytickyacutech poacutelů a ve směru od galaktickeacuteho centra jeviacute se jistyacute nadshybytek radioveacuteho zaacuteřeniacute Ačkoliv původ tohoto nadbytku neniacute ještě vysvětlen lze snad hledati přiacutečinu v radioveacutem zaacuteřeniacute slabyacutech mimogalaktickyacutech mlhovin Na pozadiacute celkoveacuteho radioveacuteho zaacuteshyřeniacute galaktickeacute soustavy jsou patrneacute ještě jednotliveacute zdroje poshyměrně malyacutech rozměrů t zv bdquoradioveacute hvězdyrdquo Zdaacute se že nejshyintensivnějšiacute radioveacute hvězdy jsou vzdaacuteleneacute od Slunce 10 až 100 parsek

Nepravidelně prom ěnnaacute hvězda y Cassiopeia patřiacuteciacute do třiacutedy proshyměnnyacutech QN (novaacutem podobnaacute) a koliacutesajiacuteciacute v rozpětiacute l6mmdash 30 ukaacutezala naacutehle ve sveacutem spektru fotografovaneacutem 6 IX na observashytoři v Uccle zesiacuteleniacute emisniacutech čar He (D 3) H5 Hy

Nova Aquilae 1951 byla fotografovaacutena hvězdaacuteři Huthem a Ah- nertem na observatoři v Sonnebergu od dubna do zaacuteřiacute letošniacuteho roku Z 40 sniacutemků ukazujiacuteciacutech koliacutesaacuteniacute novy od 118rdquo do 135m usuzuje D r C Hoffmeister že vyacutebuch novy musel nastati značně dřiacuteve než začaacutetkem dubna 1951

Rychle pohybujiacuteciacute se objekt W ilson-M inkow ski nalezli dva hvězshydaacuteři z observatoře na Mount Palomaru a zjistili jeho souřadnice

1951 SČ ai95igto i95igto Magzaacuteřiacute 14 5h45m 0h537m +30deg53 14m

Denniacute pohyb mdash 5m12s +10 Vzhled podobnyacute hvězdě

Prom ěnnaacute RU Cas mdash algolida o maleacute amplitudě asi 015 a peshyriodě 099612 dne Podle pozorovaacuteniacute z roku 1947 1949 1950 a 1951 zjistil Zdislav Baliacutek ředitel naacuter školy v Prachoviciacutech že zaacutehadnaacute proměnnaacute hvězda často pozorovanaacute našimi pozorovateli je algolidou Podrobnějšiacute uacutedaje o pozorovaacuteniacute a redukci napiacuteše Zd Baliacutek v některeacutem z přiacuteštiacutech čiacutesel Potvrzuje tak domněnku Dr Zaacutevise Bochniacutečka že hvězda je zaacutekrytovou proměnnou o maleacute amplitudě protože hvězdy se překryacutevajiacute patrně jen zčaacutesti

CO NOVEacuteHO V ASTRONOMII Listopad 1951

a vědaacutech přiacutebuznyacutech amp IacuteD Iacute D r H S L O U K A

Novaacute kom eta Arend (1951 j) byla objevena hvězdaacuteřem Arendem na belgickeacute naacuterodniacute hvězdaacuterně v Uccle a změřena tato jejiacute poshyloha

1951 SC a i95igto lt5395io Hvězdnaacute velřiacutejen 4 21ll45lraquo l h24trade -f23deg27 14mZjištěnyacute denniacute pohyb mdash 16S +16

Maacute difusniacute vzhled s vyacuteznačnějšiacutem jaacutedrem chvost hlaacutešen nebylNovaacute kom eta H arrington (1951 k) Teacutehož dne co objevil Arend noshyvou kometu v Uccle nalezl Harrington na Palomarskeacute hvězdaacuterně světelně ještě slabšiacute kometu o těchto souřadniciacutech

1951 SČ 019510 lt5i 95igto Hvězdnaacute velřiacutejen 4 7h133m 0h44m +37deg11 16m

Kometa se jeviacute jako difusniacute objekt s centraacutelniacute kondensaciacute a s jaacutedshyrem menšiacutem než 1 degNovyacute měsiacutec planety Jupitera Podle zpraacutevy D r Nichoacutelsonaz Mount Wilsonu objevil tento v bliacutezkosti Jupitera reflektorem o průměru 250 m objekt 19m kteryacute je pravděpodobně dosud neshyznaacutemyacutem měsiacutecem teacuteto planety Objev byl potvrzen Dr Cunning- hamem reflektorem o průměru 150 m

Pozorovaacuteniacute kom et vykonanaacute hvězdaacuteřem E L Johnsonem z obshyservatoře v Johannesburgu přinesla tyto vyacutesledky

Periodickaacute kometa Pons-Wimnecke (1951c) 3 zaacuteřiacute jasn 14m Periodickaacute kometa Tempel 2 (1951d) 29 srpna jasn 14m Periodickaacute kometa Kopff (1951e) 29 srpna jasn 12mKometa Wilson-Harringtonova (1951i) 3 zaacuteřiacute jasn 135m

Pozorovaacuteniacute Jupitera M A K ljakotkou z moskevskeacute odbočky Va- go vykonanaacute během uplynuleacuteho roku potvrzujiacute existenci novyacutech pochodů na teacuteto zajiacutemaveacute planetěSvahy a vyacutešky některyacutech pohořiacute v M are Im briurn měřil fotome- tricky J van Diggeacutelen Zjistil že svahy nejsou prudšiacute než 140 a že vyacutešky dosahujiacute 100 až 200 m Avšak i vyacutešky 10 až 20 m bylo možno dobře rozeznat na fotografiiacutech metrovyacutem refraktorem Yerkesovy hvězdaacuterny x

m

Barvy 372 hvězd tř iacuted O a B položenyacutech jižně od deklinace mdash 40deg měřil P Th Oosterhoff Použil k tomu fotoelektrickeacuteho fotometru připojeneacuteho k refraktoru o průměru 40 cm kteryacute maacute leidenskaacute hvězdaacuterna na sveacute pobočce v Johannesburgu v Jižniacute Africe Při měřeniacute dosaacutehl značneacute přesnosti Středniacute chyba barevnyacutech indexů obnaacutešiacute pouze jednu setinu magnitudy

Rozděleniacute intensity radioveacuteho zaacuteřeniacute zkoumali G Westerhout a J H Oort Zjistili že intensita radioveacuteho zaacuteřeniacute je rozložena přishybližně stejně jako hmota v galaktickeacute soustavě Jen kolem galakshytickyacutech poacutelů a ve směru od galaktickeacuteho centra jeviacute se jistyacute nadshybytek radioveacuteho zaacuteřeniacute Ačkoliv původ tohoto nadbytku neniacute ještě vysvětlen lze snad hledati přiacutečinu v radioveacutem zaacuteřeniacute slabyacutech mimogalaktickyacutech mlhovin Na pozadiacute celkoveacuteho radioveacuteho zaacuteshyřeniacute galaktickeacute soustavy jsou patrneacute ještě jednotliveacute zdroje poshyměrně malyacutech rozměrů t zv bdquoradioveacute hvězdyrdquo Zdaacute se že nejshyintensivnějšiacute radioveacute hvězdy jsou vzdaacuteleneacute od Slunce 10 až 100 parsek

Nepravidelně prom ěnnaacute hvězda y Cassiopeia patřiacuteciacute do třiacutedy proshyměnnyacutech QN (novaacutem podobnaacute) a koliacutesajiacuteciacute v rozpětiacute l6mmdash 30 ukaacutezala naacutehle ve sveacutem spektru fotografovaneacutem 6 IX na observashytoři v Uccle zesiacuteleniacute emisniacutech čar He (D 3) H5 Hy

Nova Aquilae 1951 byla fotografovaacutena hvězdaacuteři Huthem a Ah- nertem na observatoři v Sonnebergu od dubna do zaacuteřiacute letošniacuteho roku Z 40 sniacutemků ukazujiacuteciacutech koliacutesaacuteniacute novy od 118rdquo do 135m usuzuje D r C Hoffmeister že vyacutebuch novy musel nastati značně dřiacuteve než začaacutetkem dubna 1951

Rychle pohybujiacuteciacute se objekt W ilson-M inkow ski nalezli dva hvězshydaacuteři z observatoře na Mount Palomaru a zjistili jeho souřadnice

1951 SČ ai95igto i95igto Magzaacuteřiacute 14 5h45m 0h537m +30deg53 14m

Denniacute pohyb mdash 5m12s +10 Vzhled podobnyacute hvězdě

Prom ěnnaacute RU Cas mdash algolida o maleacute amplitudě asi 015 a peshyriodě 099612 dne Podle pozorovaacuteniacute z roku 1947 1949 1950 a 1951 zjistil Zdislav Baliacutek ředitel naacuter školy v Prachoviciacutech že zaacutehadnaacute proměnnaacute hvězda často pozorovanaacute našimi pozorovateli je algolidou Podrobnějšiacute uacutedaje o pozorovaacuteniacute a redukci napiacuteše Zd Baliacutek v některeacutem z přiacuteštiacutech čiacutesel Potvrzuje tak domněnku Dr Zaacutevise Bochniacutečka že hvězda je zaacutekrytovou proměnnou o maleacute amplitudě protože hvězdy se překryacutevajiacute patrně jen zčaacutesti

Barvy 372 hvězd tř iacuted O a B položenyacutech jižně od deklinace mdash 40deg měřil P Th Oosterhoff Použil k tomu fotoelektrickeacuteho fotometru připojeneacuteho k refraktoru o průměru 40 cm kteryacute maacute leidenskaacute hvězdaacuterna na sveacute pobočce v Johannesburgu v Jižniacute Africe Při měřeniacute dosaacutehl značneacute přesnosti Středniacute chyba barevnyacutech indexů obnaacutešiacute pouze jednu setinu magnitudy

Rozděleniacute intensity radioveacuteho zaacuteřeniacute zkoumali G Westerhout a J H Oort Zjistili že intensita radioveacuteho zaacuteřeniacute je rozložena přishybližně stejně jako hmota v galaktickeacute soustavě Jen kolem galakshytickyacutech poacutelů a ve směru od galaktickeacuteho centra jeviacute se jistyacute nadshybytek radioveacuteho zaacuteřeniacute Ačkoliv původ tohoto nadbytku neniacute ještě vysvětlen lze snad hledati přiacutečinu v radioveacutem zaacuteřeniacute slabyacutech mimogalaktickyacutech mlhovin Na pozadiacute celkoveacuteho radioveacuteho zaacuteshyřeniacute galaktickeacute soustavy jsou patrneacute ještě jednotliveacute zdroje poshyměrně malyacutech rozměrů t zv bdquoradioveacute hvězdyrdquo Zdaacute se že nejshyintensivnějšiacute radioveacute hvězdy jsou vzdaacuteleneacute od Slunce 10 až 100 parsek

Nepravidelně prom ěnnaacute hvězda y Cassiopeia patřiacuteciacute do třiacutedy proshyměnnyacutech QN (novaacutem podobnaacute) a koliacutesajiacuteciacute v rozpětiacute l6mmdash 30 ukaacutezala naacutehle ve sveacutem spektru fotografovaneacutem 6 IX na observashytoři v Uccle zesiacuteleniacute emisniacutech čar He (D 3) H5 Hy

Nova Aquilae 1951 byla fotografovaacutena hvězdaacuteři Huthem a Ah- nertem na observatoři v Sonnebergu od dubna do zaacuteřiacute letošniacuteho roku Z 40 sniacutemků ukazujiacuteciacutech koliacutesaacuteniacute novy od 118rdquo do 135m usuzuje D r C Hoffmeister že vyacutebuch novy musel nastati značně dřiacuteve než začaacutetkem dubna 1951

Rychle pohybujiacuteciacute se objekt W ilson-M inkow ski nalezli dva hvězshydaacuteři z observatoře na Mount Palomaru a zjistili jeho souřadnice

1951 SČ ai95igto i95igto Magzaacuteřiacute 14 5h45m 0h537m +30deg53 14m

Denniacute pohyb mdash 5m12s +10 Vzhled podobnyacute hvězdě

Prom ěnnaacute RU Cas mdash algolida o maleacute amplitudě asi 015 a peshyriodě 099612 dne Podle pozorovaacuteniacute z roku 1947 1949 1950 a 1951 zjistil Zdislav Baliacutek ředitel naacuter školy v Prachoviciacutech že zaacutehadnaacute proměnnaacute hvězda často pozorovanaacute našimi pozorovateli je algolidou Podrobnějšiacute uacutedaje o pozorovaacuteniacute a redukci napiacuteše Zd Baliacutek v některeacutem z přiacuteštiacutech čiacutesel Potvrzuje tak domněnku Dr Zaacutevise Bochniacutečka že hvězda je zaacutekrytovou proměnnou o maleacute amplitudě protože hvězdy se překryacutevajiacute patrně jen zčaacutesti

N ad rovem prof D r Františka Nušla v a o l a v j a k o s

(Nar 3 X II 1867 v Jindř Hradci zemřel 17 EX 1951 v Praze)

Naacuteš velikyacute přiacutetel prof D r František Nušl dosaacutehl by 3 proshysince tohoto roku 84 let ale duchem byl staacutele mlaacuted Nadšenyacute poshytlesk mlaacutedeže když přednaacutešel naposled v Klubu mlaacutedeže ukazoshyval jak jiacute rozuměl a jak byl staacutele jedniacutem z niacute To je teacuteměř vždy ukaacutezkou velikeacuteho ducha

Byl takeacute staacutele s niacute Jako středoškolskyacute učitel jako docent astronomie na Karlově universitě v Praze i jako profesor mateshymatiky na českeacute technice v Praze kde položil zaacuteklady matemashytiky celeacute generaci inženyacuterů před prvniacute světovou vaacutelkou

Žaacuteci se raacutedi a hrdě hlaacutesili a hlaacutesiacute k tomuto sveacutemu učiteliNe nadarmo založil praacutevě on viacutece již než padesaacutetiletyacute se

svyacutemi přaacuteteli mdash oddiacutel vodniacutech skautůJeho poctivost a skromnost laacuteska k vědeckeacute pravdě odpor

proti pavědě a praacutezdneacutemu poviacutedaacuteniacute je j obracelo k vědě i ve chviacuteshyliacutech ktereacute jiniacute věnujiacute odpočinku Umožňovala mu však takeacute aby viděl včas velikeacute nebezpečiacute jež hrozilo naacuterodniacute svobodě a staacutetniacute nezaacutevislosti již brzo po vzniku Československa

Použil tedy skautu aby mohl vychovaacutevat mlaacutedež jako přiacuteštiacute nadšeneacute bojovniacuteky za svobodu naacuteroda

Vědeckaacute praacutece byla mu ze všeho nejmilejšiacute Byl astronomem fysikem a matematikem současně

Nadaacuteniacute pro astronomii projevil již na středniacute školeJeho pobyt na astronomickeacutem uacutestavě měl velikyacute vliv na vyshy

tvaacuteřeniacute jeho povahy na rozvoj jeho lidskeacuteho poměru k světu a k lidskeacute společnosti

Astronomie byla jeho laacuteskou Proto traacutevil praacutezdniny nejrashyději v Ondřejově kde vyrůstala prvniacute českaacute hvězdaacuterna

Tehdy vznikaly jeho prvniacute stroje k určovaacuteniacute zeměpisnyacutech souřadnic (cirkumzenitaacutel radiozenitaacutel a diazenitaacutel) regulaacutetor k pohonu Fričova astrografu a j sveacute vyacutezkumy věnoval Nušl i geodetickyacutem měřeniacutem a geometrickeacute optice

Roku 1922 sestavil Nušl společně s Dr Fričem novyacute model k sveacutemu cirkumzenitaacutelu přiacutestroj k určovaacuteniacute zeměpisnyacutech souřadshynic kteryacute ziacuteskal prvniacute miacutesto v světoveacute soutěži

Nušl jej pak ještě zdokonalilZa vaacutelky přerušil Nušl praacutece na těchto přiacutestrojiacutech aby neshy

padly do rukou Němců upozorněnyacutech na jeho uacutespěchy a nesloushyžily Němcům

Byl členem a spoluzakladatelem Čs astronomickeacute společshynosti dlouholetyacutem jejiacutem předsedou a čestnyacutem předsedou až do sveacute smrti členem Jednoty čs matematiků a fysiků Českeacute akademie

Kraacutelovskeacute společnosti nauk a dvakraacutet jedniacutem z miacutestopředsedů Mezinaacuterodniacute unie astronomickeacute a geodeticko-geofysikaacutelniacute

Jako živyacute skutečnyacute vědec pro něhož věda neniacute sama sobě uacutečelem nyacutebrž prostředkem a pomociacute životu uacutečastnil se prof Dr Nušl takeacute nadšeně politickeacute praacutece Byl za I světoveacute1 vaacutelky členem Mafie a po převratu členem Revolučniacuteho naacuterodniacuteho shromaacutežděniacute

Dbal vždy o to i tehdy když mu šlo o věc tak mu milou a drahou jako je vyacutestavba moderniacute observatoře aby v době kdy bylo třeba budovat staacutet od samyacutech zaacutekladů nebyly vyžadovaacuteny prostředky jež se měly věnovat naleacutehavějšiacutem uacutekolům

Pořadiacute hodnot tak bliacutezkeacute dnešniacutemu našemu myšleniacute myšleni lidově demokratickeacuteho řaacutedu

Bylo však již v podstatě tehdejšiacuteho řaacutedu že nebyl ve svyacutech představiteliacutech tak poctivyacute jak Nušl předpoklaacutedal Peněžniacutech prostředků jež chtěl Nušl věnovat na nejnaleacutehavějšiacute uacutekoly bylo užiacutevaacuteno k uacutečelům daleko meacuteně ušlechtilyacutem a potřebnyacutem než byla stavba observatoře

Škoda že neniacute již mezi naacutemi aby viděl jak je teď celyacute řaacuted budovaacuten na vědě a jak vědec skutečnyacute vědec kteryacute ciacutetiacute všecky naleacutehaveacute potřeby doby naacuteroda a lidstva a proto mu pomaacutehaacute svou vědou se staacutevaacute staacutele viacutec a viacutece milaacutečkem naacuteroda

Vždyť prof Dr František Nušl plaacutel pro všecko dobreacute a kraacutesshyneacute pro pravdu a praacuteci pro člověka

Čest jeho pamaacutetce

V z p o m iacute n aacute m Z oken pracovny vychaacuteziacute teplaacute zaacuteře viacutery naděje a laacutesshyky a draacutety anteacuten chvějiacute se věrnyacutem tikotem Purlcyňovyacutech hodin ve sveacutem zbožneacutem vaacutenočniacutem přaacuteniacute Nechť jasneacute slunečneacute raacuteno sviacutetiacute kopečku v celeacutem jeho dalšiacutem životě

Z vaacutenočniacuteho přaacuteniacute F Nušla J J Fričovi 2Jf prosince 1928

Do pozdniacuteho deštiveacuteho odpoledne kdy caacutery mraků visiacute nad Tatrami přichaacuteziacute smutnaacute zpraacuteva prof Nušl zemřel Šedaacute obloha ještě viacutece potemněla deacutešť vyťukaacutevaacute do oken monotonniacute melodii a ve vzpomiacutenkaacutech ožiacutevaacute postava dobreacuteho člověka vědce světoshyveacuteho formaacutetu Vzpomiacutenaacutem

Vaacutelečnaacute leacuteta roku 1917 Prvniacute cyklus přednaacutešek nově zaloshyženeacute Českeacute astronomickeacute společnosti Prvniacute přednaacutešejiacuteciacute prof Nušl Zengerova posluchaacuterna českeacute techniky Prof Nušl vyklaacutedaacute živě o gravitačniacutem zaacutekoně draacuteha paacutedu zaacutevisiacute od čtverce času Sahaacute do kapsy a řiacutekaacute bdquoDnes jsem si přinesl pomocniacutekardquo a vyshytahuje dětskyacute miacuteč Vzaacutepětiacute vyhazovaacuteniacutem miacuteče do různyacutech vyacutešek demonstruje platnost gravitačniacuteho zaacutekona Tak dovedl vždy jasshyně osvětliti zaacutekonitosti zdaacutenlivě složiteacute

Praacutezdniny r 1919Skautskyacute taacutebor ve Svatoshyjaacutenskyacutech proudech Na přiacutedi vratkeacute canoe ve společnosti chlapců raacutezshyně paacutedluje prof Nušl mdash zjev na tehdejšiacute dobu neshyzvyklyacute profesor technishyky při sportu mezi chlapshyc i

16 prosinec 1919Poplach mdash Ziacutetra bude konec světa planety se nakupily na jedneacute straně Slunce a vyvolajiacute mohutshynyacute vyacutebuch na Slunci L ishydeacute postrašeni tiacutesniacute se před vchodem techniky kde maacute prof Nušl před- naacutešeti o tomto aktuaacutelniacutem thematu Dvůr je lidmi přeplněn a neniacute možneacute se dostat dovnitř Uacutetlaacute poshystava prof Nušla marně se snažiacute proniknouti husshytyacutem davem Dobrotivyacutem hlasem se domaacutehaacute vstupu bdquoA le vždyť jaacute přednaacutešiacutemrdquo mdash bdquoTo by mohl řiacuteřt každyacuterdquo mdash je strohaacute odpověď kteshyreacutehosi nedočkavce Nezbylo než aby se prof Nušl protaacutehl sklepniacutem okeacutenkem a zadem se dostal do přeplněneacute posluchaacuterny kde před poacuteshydiem se tiacutesniacute i maleacute děti bdquoPrachnespravedlnost co jaacute těm lidem budu vyklaacutedatrdquo rozvažuje nahlas prof Nušl Ale už vzaacutepětiacute zashyzniacutevaacute jeho klidnyacute přesvědčivyacute hlas Konec světa ziacutetra nebude grashyvitačniacute siacutely planet jsou přiacuteliš slabeacute na to aby takovou katastrofu vyvolaly ale mezi fysiky se vynořujiacute revolucionaacuteři kteřiacute bořiacute staryacute světovyacute naacutezor a naacutesleduje jasnyacute vyacuteklad o theorii relashytivity

1924 Meacute prvniacute praacutezdniny v Ondřejově Denniacute styk s prof Nušlem mdash maacute učednickaacute leacuteta Učiacutem se diacutevaacuteniacutem dělaacutem mu světloshynoše při jeho montaacutežiacutech synchronisaciacute a pokusech s hodinami ve sklepě observatoře Rozmlouvaacute s přiacutestroji jako by byly živeacute domlouvaacute jim když jejich funkce neniacute uspokojivaacute a chvaacuteliacute je když hrajiacute dobře svou uacutelohu Obdivuji jeho manuaacutelniacute zručnost se kterou obsluhuje jemňoučkeacute kontakty ktereacute si saacutem improvi- suje i instaluje a to bez prostoroveacuteho viděniacute neboť na jedno oko je teacuteměř slepyacute

1925 Perseidy Noc maxima Je zataženo a blyacuteskaacute se Prof Syacutekora smutně obchaacuteziacute sveacute komory namiacuteřeneacute k nebi čekaacuteme na plošině hvězdaacuterny zda se přec jen nevyjasniacute mezi naacutemi i prof Nušl bdquoTak tu maacuteme celyacute kvartet pohromaděrdquo řiacutekaacute bdquozazpiacutevejme sirdquo a již přiacutejemnyacutem hlasem kteryacute prozrazuje dobreacuteho zpěvaacuteka zanotuje veselou piacutesničku

Srpen 1926 Přichaacuteziacutem s naacutepadem určovaacuteniacute rychlostiacute meshyteorů kyacutevajiacuteciacutem zrcadlem Prof Nušl mě pozorně vyslechne nic neřiacutekaacute ale začiacutenaacute hned snaacutešet různeacute součaacutesti laboratorniacute stativ Hookův kliacuteč elektromotor a do odpoledne je improvisace hotova Maacute myšlenka je daleko předstižena myslil jsem na jednoduchyacute kyacutevavyacute pohyb ale prof Nušl daacutevaacute zrcadlu kuželovyacute pohyb takže hvězdy se jeviacute po odraze v zrcadle jako kroužky a meteorickaacute stopa ať přichaacuteziacute meteor z ktereacutehokoliv směru jeviacute se jako epi- cykloida

Podzim 1926 Prvniacute bitva o mezinaacuterodniacute měřeniacute zeměpisnyacutech deacutelek Velkyacute model Nušlova-Fričova cirkumzenitaacutelu tvořiacute hlavniacute bdquohudebniacuterdquo naacutestroj dirigentem je prof Nušl ostatniacute členoveacute bdquoorshychestrurdquo Dr Frič šeacutefkonstrukteacuter prof Mašek hlavniacute radioope- rateacuter mechanik Teplickyacute a jaacute kteřiacute obsluhujiacute podle potřeby poshyhon cirkumzenitaacutelu chronograf propojovaacuteniacute spojů atd Druhyacute CZ je pod vojenskyacutem vedeniacutem i veleniacutem bdquoštaacutebyrdquo Ing Dvořaacuteka s mužstvem vojenskeacuteho zeměpisneacuteho uacutestavu Pozorujeme od řiacutejna do prosince každou jasnou noc od večera do raacutena vyacutesledshykem jsou praacutedelniacute koše plneacute chronografickyacutech paacutesků ktereacute reshydukujeme celou zimu Vyacutesledek měřeniacute jeviacute skoky bitva zdaacute se prohranaacute V roce 1927 a 1928 se jfrovaacutedějiacute novaacute měřeniacute zaacutehadu nesouhlasu objasňuje prof Nušl Naacutevrh mikrometru CZ počiacutetal s dvojiciacute čoček nekonečně tenkyacutech a těsně u sebe z konstruktivshyniacutech důvodů bylo však nutno čočky umiacutestiti ve vzaacutejemneacute vzdaacuteleshynosti 4 cm a proto vyžaduje tato konstrukce přesnou nivelaci Novaacute seacuterie měřeniacute CZ potvrzuje tento vyacuteklad Bitva se končiacute přec jen viacutetězně

Podzim 1927 Vzaacutecniacute hosteacute z celeacuteho světa se schaacutezejiacute na onshydřejovskeacutem bdquokopečkurdquo při přiacuteležitosti zasedaacuteniacute geodetickeacute a geo- fysikaacutelniacute Unie v Praze seznamujiacute se a obdivujiacute originaacutelniacute přiacuteshystroje Nušlovy myšlenky a Fričova provedeniacute

1928 Ondřejovskaacute hvězdaacuterna jejiacutež založeniacute je nerozlučně spjato se jmeacuteny Dr Friče i prof Nušla je Fričem věnovaacutena ČSR s odkazem vědě a praacuteci

1929 Maacute učňovskaacute leacuteta končiacute uděleniacutem doktorskeacuteho diploshymu ale meacute učeniacute u Nušla nekončiacute staacutele je něco čemu se přiučiti Na jižniacute stěně Nušlova obydliacute konstruujeme slunečniacute hodiny Originaacutelniacute Nušlův naacutepad jak přesně postaviti tyč (polos) ve směru zemskeacute osy na terase nad kterou jsou slunečniacute hodiny

ros

umiacutestěny vyznačiacute se na podlaze bod kam podle vyacutepočtu (směru stěny a zeměpisneacute šiacuteřky) maacute bdquopolosrdquo miacuteřiti Na toto miacutesto se položiacute zrcaacutetko tak aby do oka pozorovatele se odraacuteželo miacutesto stěny kde tyč bude definitivně upevněna ta pak se nataacutečiacute tak dlouho až se jeviacute pozorovateli jako bod (stationaacuterniacute meteor)

1933 Druhaacute bitva o zeměpisnou deacutelku opět za uacutečasti vojaacuteků z VZUacute a Dr Buchara Nušl měřiacute CZ opatřenyacutem neosobniacutem mishykrometrem Řada vtipnyacutech konstrukteacuterskyacutech novinek rychlost otaacutečeniacute mikrometru se řiacutediacute strunovyacutem ldquoregulaacutetorem kteryacute umožshyňuje laděniacute v širokyacutech meziacutech Na chronograf piacutešiacute skleněnaacute pera kteraacute se čistiacute bodlinou kaktusu mdash jak Nušl šťastně objevil Zashyvaacutediacute novyacute způsob čteniacute paacutesků chronografickyacutech s optickyacutem nashystaveniacutem Vzdaacutelenost observačniacutech domků ze kteryacutech se pozoshyruje měřiacuteme pomociacute hvězd s přesnostiacute plusmn 3 metrů Měřeniacute VZUacute s CZ končiacute velkyacutem viacutetězstviacutem Československa

Praacutece z jinyacutech oborů astronomie mě odvaacutedějiacute na čas od Nušlovyacutech přiacutestrojů ale vraciacutem se k nim vždy s radostiacute mohu-li prof Nušlovi pomoci

Prosinec 1937 Prof Nušl slaviacute sveacute sedmdesaacutetiny Oficiaacutelně se s niacutem loučiacuteme jako se svyacutem nadřiacutezenyacutem ale jeho pracovniacute elaacuten neklesaacute a maacute nyniacute viacutece času se věnovati sveacutemu CZ

16 listopad 1942 Protektorovo auto na bdquobetonurdquo ondřejovshyskeacute universitniacute půdy Zatemněnaacute pracovna přeměněnaacute naacutemi na fotometrickou miacutestnost tone v kouři Je tu prof Schaub z něshymeckeacute university se zaacuteborovyacutem rozkazem K H Franka Přiacutetomni prof Nušl Link a jaacute Samostatnost Ondřejova na čas končiacute Druhyacute den mi přinaacutešiacute prof Nušl vzkaz vytrvat za všech okolshynostiacute na sveacutem miacutestě Večer stěhujeme různeacute vzaacutecneacute dokumenty ukryteacute na observatoři a některeacute součaacutesti CZ do bezpečiacute

1943mdash 1945 Měřiacutem lomenyacutem meridiaacutenem Askania Zaacutepasiacutem s nejistotou libel a oceňuji přednosti uměleacuteho horizontu CZ Takeacute velkaacute setrvačnaacute hmota pasaacutežniacuteku při překlaacutedaacuteniacute a vklaacutedaacuteniacute do ložisek kontrastuje s lehkyacutem nosičem zrcaacutetek CZ ve prospěch CZ Po praacuteci se schaacuteziacuteme v leacutetě na zahradě u stareacuteho paacutena Dr Frice mdash prof Nušl byacutevaacute vždy přiacutetomen bullmdash a daacutevaacuteme dohromady zlomky zpraacutev ktereacute etherem pronikly do velkeacuteho koncentraacuteku bdquoBohmen und Maacutehrenrdquo

Květnovaacute revoluce 1945 S prof Nušlem v čele přebiacuteraacuteme Ondřejov

Po roce 1946 prof Nušl opět zahajuje činnost ve sveacutem doshymečku čiacutes 4 maacute ještě plno plaacutenů ktereacute bych si přaacutel realisovat s niacutem Zel že už zůstaacutevaacute většinou při plaacutenech prof Nušl naacutes zvolna opouštiacute tak jako když se rozplyacutevaacute stopa po přeletu přeshykraacutesneacuteho meteoru a 17 zaacuteřiacute 1951 naacutem miziacute nadobro

i on

Ve vzpomiacutenaacuteniacute přešel večer v noc mraky se rozplynuly a nad tatranskyacutemi velehorami se rozklenula překraacutesnaacute horskaacute obshyloha posetaacute nesčetnyacutemi hvězdami Takeacute v našem nitru se vyjasshynilo vzpomiacutenkami na prof Nušla muže vzaacutecnyacutech vlastnostiacute Vyšel z lidu svyacutemi vynaacutelezy pracoval pro něj nelitoval naacutemahy a času aby jemu podaacuteval v přiacutestupneacute formě vědeckou pravdu tak jak se k niacute poctivě probojoval a předevšiacutem nepřestal byacutet nikdy opravshydově lidskyacutem a to je jeho odkaz nejvzaacutecnějšiacute

D r V Guth

Uacutespěchy sovětskeacute astronomie A A M IC H A JLO V

(Dokončeniacute)

Zajiacutemavyacute člaacutenek prof Miehajlova z něhož jsme přinesli vyacuteňatky vyshyšed v překladu s M Kopeckeacuteho současně s člaacutenky A P Joffeho bdquoTheorie a praxe sovětskeacute fysikyrdquo a I M Vinogradova a N I Musohelišviliho bdquoSoshyvětskaacute matematikardquo v kniacutežečce vydaneacute nakl Svoboda (cena 8 Kčs) a vřele j i doporučujeme našim čtenaacuteřům

Druhyacutem důležityacutem naacuterodohospodaacuteřskyacutem uacutekolem je u r č oshyv aacute n iacute a r o z š i ř o v aacute n iacute p ř e s n eacute h o času Určovaacuteniacute času podle pozorovaacuteniacute hvězd se odedaacutevna zabyacutevajiacute hvězdaacuterny avšak dřiacuteve nebylo vhodneacuteho a universaacutelniacuteho způsobu jak ho předaacutevat všem četnyacutem zaacutejemcům Tak na př ziacuteskaacutem přesneacuteho času začaacuteshytečniacuteho poledniacuteku na lodi bylo po dlouhaacute staletiacute nejobtiacutežnějšiacutem probleacutemem S vynalezeniacutem radia se objevila možnost předaacutevat čas bez ztraacutety přesnosti na libovolnou vzdaacutelenost avšak využitiacute noveacute metody vyžadovalo patřičneacute organisace praacutece Roku 1920 byly provedeny pokusy s předaacutevaacuteniacutem přesneacuteho času radiotelegra- fiiacute z Pulkovskeacute observatoře ktereacute umožnily zřiacutedit roku 1921 prashyvidelneacute vysiacutelaacuteniacute t zv rytmickyacutech časovyacutech signaacutelů s přesnostiacute na jednu setinu vteřiny pomociacute jedneacute z leningradskyacutech radiostanic Na konec byla organisovaacutena sovětskaacute časovaacute služba spočiacutevajiacuteciacute ve vysiacutelaacuteniacute speciaacutelniacutech radiovyacutech časovyacutech signaacutelů ze třiacute observashytořiacute mdash Pulkovskeacute moskevskeacute a taškentskeacute a v přiacutejmu těchto signaacutelů na sedmi observatořiacutech za uacutečelem kontroly jejich přesshynosti Mimo to začala moskevskaacute hvězdaacuterna vysiacutelat t zv občanshyskeacute signaacutely mdash znaacutemeacute dvě čaacuterky a tečku mdash přes silneacute hodně poshyslouchaneacute radiostanice Tak byla plně uspokojena potřeba znaacutet přesnyacute čas pro celou ohromnou sovětskou zemi

Kvalita pulkovskeacute časoveacute služby byla od sameacuteho počaacutetku velmi vysokaacute Horšiacute to bylo s přesnostiacute moskevskyacutech časovyacutech signaacutelů avšak v letech Velkeacute vlasteneckeacute vaacutelky dokaacutezala evakuo- vanaacute časovaacute služba Staacutetniacuteho astronomickeacuteho uacutestavu Stember- gova značně zvyacutešit kvalitu a přesnost sveacute praacutece a zaujala v tomto

ohledu jedno z předniacutech miacutest na světě Je znaacutemeacute jak důležitou uacutelohu maacute znalost přesneacuteho času v armaacutedě vojenskeacutem loďstvu a u letectva Dobrou organisaciacute časoveacute služby přispěli sovětštiacute astronomoveacute svou hřivnou svateacute věci obrany sveacute socialistickeacute vlasti

Jedniacutem z nejdůležitějšiacutech člaacutenků v rozšiřovaacuteniacute přesneacuteho času jsou astronomickaacute pozorovaacuteniacute s pasaacutežniacutem strojem Způsob pozoshyrovaacuteniacute spočiacutevaacute v tom veacutest pomociacute mikrometrickeacuteho šroubu nit mikrometru za hvězdou prochaacutezejiacuteciacute zornyacutem polem při čemž kontakty na hlavici šroubu provaacutedějiacute automatickeacute zaacuteznamy na paacutesce chronografu umožňujiacuteciacute určit momenty průchodu hvězdy přes určiteacute body zorneacuteho pole Tento způsob určeniacute okamžiku průchodu hvězdy meridiaacutenem byl velkyacutem krokem vpřed ve srovshynaacuteniacute s dřiacuteve použiacutevanyacutem nepřesnějšiacutem způsobem avšak ani tento způsob neniacute oproštěn od chyb kteryacutech se dopouštiacute saacutem pozoroshyvatel Na Pulkovskeacute hvězdaacuterně byl zhotoven přiacutestroj pro autoshymatickou registraci průchodů hvězdy pomociacute fotoelektrickeacute buňshyky Citlivost aparaacutetu se podařilo zvyacutešit natolik že je možneacute poshyzorovat slabšiacute hvězdy než při pozorovaacuteniacute tiacutemteacutež přiacutestrojem přiacutemo zrakem současně s tiacutem se několikanaacutesobně zvyacutešila přesnost poshyzorovaacuteniacute Tato metoda je velkyacutem zdokonaleniacutem a daleko předshyhonila zahraničniacute techniku poledniacutekovyacutech pozorovaacuteniacute

Koncem minuleacuteho stoletiacute byl po dlouheacutem paacutetraacuteniacute nalezen dlouho předpoklaacutedanyacute jev pohybu zemskyacutech poacutelů Ukaacutezalo se že geografickeacute body nazyacutevaneacute poacutely Země v kteryacutech zdaacutenlivaacute osa zemskeacute rotace protiacutenaacute zemskyacute povrch vykonaacutevajiacute pomalyacute a sloshyžityacute pohyb nevzdalujiacutece se od sveacute středniacute polohy viacutec jak na 10 metrů Ukaacutezalo se že perioda pohybu se rovnaacute přibližně 14 měshysiacutecům ačkoli je ještě jinaacute ročniacute perioda podmiacuteněnaacute sezoacutenniacutemi jevy na povrchu Země hlavně přemisťovaacuteniacutem vzdušnyacutech mas padaacuteniacutem sraacutežek v podobě sněhu a odpadaacutevaacuteniacutem ledu

Studium tohoto jevu je velmi zajiacutemaveacute s hlediska mechaniky a geofysiky neboť pohyb poacutelů je těsně spjat s mechanickyacutemi vlastnostmi zeměkoule jako celku a zaacutevisiacute na rozloženiacute a pohybu mas v nitru Země Pro geologii je důležitaacute otaacutezka věkoveacuteho poshyhybu zemskyacutech poacutelů kteryacute by měl vliv na rozloženiacute klimatickyacutech paacutesů na Zemi v minulyacutech geologickyacutech obdobiacutech Konečně pro astronomy je důležiteacute znaacutet polohu poacutelů při pozorovaacuteniacutem k určeniacute souřadnic a času neboť pohyb poacutelů posouvaacute geografickou siacuteť poshyledniacuteků a rovnoběžek a pozměňuje tak deacutelky a šiacuteřky bodů na zemskeacutem povrchu

Pro to všechno byla před 50 lety organisovaacutena t zv mezinaacuteshyrodniacute služba šiacuteřky při čemž bylo po rovnoběžce 39deg8 severniacute šiacuteřky zřiacutezeno šest šiacuteřkovyacutech stanic v různyacutech čaacutestech světa ktereacute ze stejnyacutech astronomickyacutech pozorovaacuteniacute určujiacute svou šiacuteřku což

potom umožňuje určit polohu zemskyacutech poacutelů pro okamžik pozoshyrovaacuteni Jedna z těchto mezinaacuterodniacutech šiacuteřkovyacutech stanic byla v Rusku mdash a to v Čardžue (středniacute Asie) Avšak v důsledku vyacute shymolu řeky Amu-Darja a jinyacutech těžkostiacute musela byacutet tato stanice zrušena Za sovětskeacute vlaacutedy byla miacutesto niacute ihned vybudovaacutena na teacuteže šiacuteřce novaacute stanice v Kitabě (Uzbeckaacute SSR ) kteraacute ani jedshynou nepřerušila pozorovaacuteniacute dokonce ani v těžkyacutech letech Velkeacute vlasteneckeacute vaacutelky Kromě Kitabu provaacutedějiacute však soustavnaacute šiacuteřshykovaacute pozorovaacuteniacute i některeacute jineacute sovětskeacute observatoře z kteryacutech co do přesnosti a deacutelky řady je nutno postavit na prvniacute miacutesto Pulkovskou hvězdaacuternu V sovětskeacute epoše byla v Poltavě zřiacutezena gravimetrickaacute observatoř kteraacute rovněž provaacutediacute určovaacuteniacute šiacuteřky Konečně je zde otaacutezka zřiacutezeniacute ještě jedneacute šiacuteřkoveacute stanice na Daacutelshyneacutem Vyacutechodě aby bylo možno z pozorovaacuteniacute sovětskyacutech observashytořiacute určit pohyb zemskyacutech poacutelů potřebnyacute pro naše zeměměřiče a geofysiky

Největšiacute podnik v astronomii podniknutyacute kdy v našiacute zemi vznikl nedlouho před druhou světovou vaacutelkou Maacuteme na mysli sestaveniacute noveacuteho velkeacuteho katalogu kteryacute byl nazvaacuten katalogem slabyacutech hvězd Všechny existujiacuteciacute fundamentaacutelniacute hvězdneacute katashylogy s přesnyacutemi polohami hvězd obsahujiacute hvězdy prvniacutech šesti nebo sedmi velikostiacute viditelnyacutech většinou prostyacutem okem Dřiacuteve se domniacutevali že jsou to hlavně hvězdy maacutelo od naacutes vzdaacuteleneacute Avšak postupně se ukazovalo že hvězdy těchto katalogů tvořiacute značně různorodou sbiacuterku je v nich poměrně nevelkyacute počet bliacutezshykyacutech hvězd středniacute sviacutetivosti avšak většina nejbližšiacutech hvězd v nich chybiacute zato je v nich značnyacute počet hvězd velmi velkeacute jasshynosti t zv obrů viditelnyacutech bez ohledu na jejich značnou vzdaacuteshylenost od naacutes jsou zde i hvězdy středniacutech charakteristik V důshysledku vyacuteběru podle jasnosti byacutevajiacute hvězdy těchto katalogů hvězshydami všech možnyacutech spektraacutelniacutech třiacuted a tudiacutež i všemožneacute barvy velmi značně se lišiacuteciacutech vzdaacutelenostiacute a velikostiacute vlastniacutech pohybů velkeacuteho rozpětiacute visuaacutelniacute velikosti To způsobuje na jedneacute straně značneacute potiacuteže čistě pozorovaciacuteho raacutezu při ziacuteskaacutevaacuteniacute dostatečně přesnyacutech a v systematickyacutech chybaacutech stejnorodyacutech poloh těchto hvězd pro katalog Na druheacute straně to ztěžuje využiti těchto kashytalogů pro hvězdnou statistiku a pro vyjasněniacute řady otaacutezek tyacute shykajiacuteciacutech se stavby galaktickeacuteho systeacutemu a hvězdnyacutech pohybů

Sovětštiacute astronomoveacute vypracovali plaacuten noveacuteho velkeacuteho kashytalogu oproštěneacuteho od těchto nedostatků co nejviacutece stejnoroshydeacuteho svyacutem složeniacutem kteryacute maacute daacutet pevnyacute zaacuteklad pro vyacutezkumy hvězdneacute statistiky a zaacuteroveň dobře upevňovat orientaci souřadshynicoveacuteho systeacutemu Katalog maacute obsahovat přes 16 000 hvězd v y shybranyacutech speciaacutelniacutem způsobem Hvězdy katalogu ležiacute v uacutezkeacutem intervalu jasnosti mezi sedmou a devaacutetou visuaacutelniacute velikostiacute jsou

od naacutes velice vzdaacuteleny a proto majiacute maleacute vlastniacute pohyby Spek- trem a barvou jsou si takeacute navzaacutejem bliacutezkeacute Takovyacute vyacuteběr hvězd zmenšuje za prveacute systematickeacute chyby pozorovaacuteniacute a dělaacute katalog co nejviacutece stejnorodyacutem a bezvadnyacutem co do přesnosti Za druheacute se tato přesnost zachovaacute na dlouhou dobu vzhledem k nepatrnosti vlastniacutech pohybů hvězd Za třetiacute je katalog bezpečnou zaacutekladnou pro mnoheacute vyacutezkumy ve stelaacuterniacute astronomii Konečně maacute na zřeshyteli noveacute a zajiacutemaveacute opatřeniacute navaacutezaacuteniacute zaacutekladniacutech hvězd katashylogu k mimogalaktickyacutem mlhovinaacutem což zajistiacute neobyčejně velshykou stabilitu v orientaci souřadnicovyacutech os

Pro vysvětleniacute poznamenaacuteme že všechny objekty patřiacuteciacute do libovolnyacutech katalogů jsou ovšem v pohybu a proto nelze orienshytovat osy ani podle jednoho z nich Ani navaacutezaacuteniacute os na velkyacute soushyhrn objektů nezabezpečuje ještě v dostatečneacute miacuteře jejich stabishylitu neboť jsou různeacute systematičnosti v pohybech hvězd a exishystuje dokonce i rotace celeacute Mleacutečneacute draacutehy Jedniacutem z uacutekolů katashylogu je praacutevě zkoumaacuteniacute systematičnosti v pohybech hvězd Jestshyliže se dosud souřadnicoveacute osy navazovaly obvykle na směr zemshyskeacute osy a rovinu jejiacute draacutehy pak to kladlo značně vysokeacute požashydavky na to že nepůsobiacute ještě neznaacutemeacute siacutely v planetaacuterniacutem syshysteacutemu a že ie Newtonova mechanika upotřebitelnaacute pro planetaacuterniacute pohyby

Zatiacutem existujiacute ve světoveacutem prostoru objekty ktereacute jsou mnohotisiacuteckraacutet vzdaacutelenějšiacute než hvězdy všech našich katalogů Maacuteme na mysli mimogalakiickeacute mlhoviny t j hvězdneacute systeacutemy rozloženeacute daleko za hranicemi našiacute Galaxie ve vzdaacutelenostech na desiacutetky milionů světelnyacutech let A ť jsou již skutečneacute rychlosti těchto mlhovin jakkoli velikeacute jejich vlastniacute pohyby t j viditelnaacute přemisťovaacuteniacute na nebeskeacute sfeacuteře musiacute byacutet mizivě maleacute Mohou proto co nejleacutepe zajistit neproměnnost orientace souřadnyacutech os v prostoru Avšak za tiacutemto uacutečelem je nutno pozorovat je současně s hvězdami katalogu aby bylo možno proveacutest spolehliveacute navaacuteshyzaacuteniacute V tom je yšak obsažena i hlavniacute obtiacutež zatiacutem co se hvězdy ukazujiacute na nejlepšiacutech fotografiiacutech jako maleacute naprosto pravidelneacute kroužky jejichž poloha se vesměs měřiacute pomociacute přiacuteslušnyacutech přiacuteshystrojů mimogalaktickeacute mlhoviny majiacute ve většině přiacutepadů poshydlouhlyacute někdy spiraacutelovityacute tvar a zaujiacutemajiacute na fotografickeacute desce značnyacute prostor Naskytla se otaacutezka zda je možno na fotografiiacutech určit polohu t j změřit souřadnice takovyacutech mlhovin s přesshynostiacute odpoviacutedajiacuteciacute přesnosti měřeniacute sniacutemků hvězd

Zkoušky provedeneacute v tomto směru na Pulkovskeacute moskevskeacute a taškentskeacute hvězdaacuterně ukaacutezaly že se při splněniacute určityacutech podshymiacutenek provaacutediacute změřeniacute mlhovin teacuteměř stejně přesně jako změshyřeniacute hvězd Tiacutem byla vyřešena velmi důležitaacute otaacutezka jejiacutež vyacute shyznam se ukaacuteže až v budoucnosti Pozorovaacuteniacute pro tento katalog se

zuacutečastnilo sedm sovětskyacutech observatořiacute ktereacute měly k disposici poledniacutekovyacute stroj Praacutece se rozvinula a rozběhla plnyacutem tempem naacutehle však byla přerušena napadeniacutem našiacute vlasti fašistickyacutem Něshymeckem Jen dvě observatoře mdash taškentskaacute a Engelhardtova u Kazariě mdash mohly pokračovat v pozorovaacuteniacutech v omezeneacutem rozshysahu Kyjevskaacute oděskaacute a charkovskaacute hvězdaacuterna byly dočasně obsazeny nepřiacutetelem Pulkovskaacute a moskevskaacute byly evakuovaacuteny Dnes jsou pozorovaacuteniacute obnovena na většině hvězdaacuteren při čemž se do praacutece zapojila hvězdaacuterna demokratickeacuteho Polska ve Wroclavi

N E Uacute N A V N Yacute P O P U L A R I S Aacute T O R(K sedmdesaacutetinaacutem f Ing Jaroslava Štycha zakladatele našiacute

Společnosti)

Jestliže jsme před touto vaacutelkou měli jen maacutelo dobryacutech popu- larisaacutetorů kteřiacute uměli srozumitelně přiacutestupně a při tom vědecky spraacutevně vyklaacutedat na lidovyacutech shromaacutežděniacutech tiacutem meacuteně bylo těch kdo dovedli daacutet teacuteto činnosti pevnyacute ideologickyacute zaacuteklad

A mezi hrstku nejlepšiacutech patřiacute zakladatel a prvniacute jednatel ČAS Ing Jaroslav Štych

Štychova populaacuterně vědeckaacute činnost byla nerozlučně spjata s jeho politickyacutem přesvědčeniacutem vyplyacutevala z jeho socialistickyacutech naacutezorů

V časopisu bdquoSocialistickyacute monistardquo jehož byl redaktorem piacuteše v květnu 1914 bdquoTouha zodpověděti všechny otaacutezky po smyslu života s vědeckeacuteho stanoviska šiacuteřiacute se nezadržitelně i v nejshyširšiacutech vrstvaacutech lidu kteryacute vedle požadavku rovnosti hospodaacuteřshyskeacute a politickeacute žaacutedaacute i rovnost v praacutevu na vzdělaacuteniacuterdquo Proto chce Štych bdquopřeneacutest vědu do nejširšiacutech vrstev popularisovat ji až do nejkrajnějšiacutech možnostiacuterdquo považuje ji bdquoza majetek celeacuteho lidshystva na nějž maacute každyacute i ten nejposlednějšiacute proletaacuteř plneacute praacutevardquo

Tak je Štychovi šiacuteřeniacute vědeckyacutech astronomickyacutech poznatků mezi lidovyacutemi posluchači nerozlučnou součaacutestiacute jejich vyacutechovy k socialismu Neboť mdash uvažoval spraacutevně Štych mdash těžko může byacutet uvědomělyacutem socialistou ten kdo nechaacutepaje vědeckyacute naacutezor na svět je v zajetiacute jakeacutehokoli mysticismu

K veřejneacute popularisačniacute činnosti ho přiměly roku 1910 fanshytastickeacute dohady a zpraacutevy o Halleyově kometě kteraacute se tenkraacutet přibliacutežila k našiacute Zemi Štych vyvracel tyto pověry v řadě předshynaacutešek a při tom se přesvědčil jak prospěšnaacute a nutnaacute je tato činshynost Pokračoval v niacute staacutele intensivněji ale jako vyacutebornyacute orgashynisaacutetor hned uvažoval jak ji trvale zajistit v širokeacutem rozsahu A tak založil roku 1913 Svaz socialistickyacutech monistů a v květnu

1914 monistickyacute měsiacutečniacutek Saacutem měl hlavniacute podiacutel na tom že tato organisace vykonala za kraacutetkou dobu sveacuteho trvaacuteniacute tolik popula- risačniacuteeh přednaacutešek jako maacutelokteraacute jinaacute lidovyacutechovnaacute organishysace teacute doby

Nepřestal šiacuteřit astronomickeacute poznatky ani tehdy když po vypuknutiacute prvniacute světoveacute vaacutelky byl rozpuštěn Svaz socialistickyacutech monistů a zastaven jeho list

Od řiacutejna 1915 konal astronomickeacute kursy ktereacute měly neobyshyčejnyacute uacutespěch jako všechny jeho přednaacutešky Neboť Štych byl rozenyacute popularisaacutetor Jasnost přehlednost vyacutekladu promyšlenyacute methodickyacute postup a ovšem i silnaacute osobnost přednaacutešejiacuteciacuteho mu ziacuteskaacutevaly nejenom mysli ale i srdce všech posluchačů

Kursy bylo nutno pro velkyacute naacuteval rozdělit na dvě sekce mdash a jedneacute z nich použili manželeacute Štychovi jako kryciacute organisace pro svou revolučniacute protirakouskou činnost kteraacute nakonec vedla až k zřiacutezeniacute uacutestředniacute dělnickeacute rady a ke 14 řiacutejnu 1918 Štych tenshykraacutet osvědčil sveacute neobyčejneacute organisačniacute schopnosti vytvořil společně se svou chotiacute rozsaacutehlou podzemniacute siacuteť z dělnickyacutech důshyvěrniacuteků skautů i posluchačů svyacutech kursů a později velkou skushypinu žen s takovyacutem uacutespěchem a obratnostiacute že rakouskaacute policie na nic nepřišla

Při tom všem nezapomiacutenal ani na svou obliacutebenou vědu a z astronomickeacuteho kroužku založeneacuteho v listopadu 1915 vybudoshyval se svyacutemi spolupracovniacuteky (zejmeacutena Andělem a Klepeštou) Českou astronomickou společnost kteraacute měla ustavujiacuteciacute schůzi 8 prosince 1917 Štych vypracoval jejiacute stanovy a napsal uacutevodniacute člaacutenek do prvniacuteho čiacutesla jejiacuteho věstniacuteku kde za hlavniacute uacutekoly ČAS poklaacutedaacute nejen zřiacutezeniacute lidoveacute hvězdaacuterny (už tehdy ji tak nazyacuteshyval) ale takeacute astronomickeacute knihovny a astronomickeacuteho musea Nejhlavnějšiacute činnost noveacute společnosti vidiacute ovšem v bdquopořaacutedaacuteniacute populaacuterně vědeckyacutech přednaacutešek z oboru astronomie pro širšiacute veshyřejnostrdquo v kursech a pozorovaacuteniacutech

Po převratu 1918 zabral Štych jako člen branneacuteho vyacuteboru Revolučniacuteho naacuterodniacuteho shromaacutežděniacute klementinskou hvězdaacuternu aby zajistil jejiacute historickeacute pamaacutetky staral se o nejnutnějšiacute poshymůcky pro Společnost a usiloval se svyacutemi spolupracovniacuteky o zřiacuteshyzeniacute aspoň prozatiacutemniacute observatoře Pořaacutedal velkeacute veřejneacute podshyniky a peněžniacute sbiacuterky na pořiacutezeniacute dalekohledů a jinyacutech přiacutestrojů mdash zkraacutetka pomaacutehal všude tam kde Společnost potřebovala jeho rozvahy předviacutedavosti a organisačniacuteho nadaacuteniacute Byl nepostradashytelnyacutem praacutevě tak při velkyacutech častyacutech starostech se stavbou lishydoveacute hvězdaacuterny jako při organisaci důležityacutech podniků ČAS na přiacuteklad když připravoval astronomickou vyacutepravu za slunečniacutem zatměniacutem do SSSR v roce 1936 nebo když vymaacutehal našim badashytelům prostředky a pomoc pro jejich vědeckou činnost

Ale i když zastihujeme Štycha ve dvacaacutetyacutech a třicaacutetyacutech leshytech v plneacute organisačniacute praacuteci jako jednatele a potom miacutestopředshysedu Společnosti chybiacute naacutem tu jeho působeniacute nejvlastnějšiacute gtmdash populaacuterně vědeckeacute

To souvisiacute s tehdejšiacutemi poměry Tenkraacutet byla totiž popula- risace obyčejně odsuzovaacutena jako bdquosnižovaacuteniacute vědyrdquo a dokonce i v ČAS se vyskytl naacutevrh na štěstiacute nepřijatyacute aby hvězdaacuterna vy shypustila ze sveacuteho naacutezvu slovo lidovaacuterdquo Kromě toho při tehdejšiacute politickeacute roztřiacuteštěnosti a při vzaacutejemneacutem nepřaacutetelstviacute politickyacutech taacuteborů by Štych nebyl mohl prosadit ani uplatnit v ČAS sveacute soshycialistickeacute naacutezory

On konal tuto činnost i nadaacutele ne ovšem ze sveacute funkce v ČAS ale za svou osobu v různyacutech dělnickyacutech a lidovyacutech orga- nisaciacutech a mezi mlaacutedežiacute Štychovy bdquovečery pod oblohourdquo s astroshynomickyacutemi vyacuteklady pro jeho bdquoSkauty socialistyrdquo a přednaacutešky pro bdquoFederaci čsl skautů a skautekrdquo zůstaly nezapomenutelnyacutemi všem kdo se jich zuacutečastnili A ze skautů kteřiacute prošli školou manshyželů Štychovyacutech vyrostla později řada vyacuteznamnyacutech osobnostiacute našeho dnešniacuteho politickeacuteho i kulturniacuteho života

Štych působil ovšem osobně i na mlaacutedež v ČAS kteraacute vyshyrůstala pod jeho vedeniacutem v dalšiacute astronomickou generaci Ta pak vytvořila za druheacute vaacutelky ilegaacutelniacute skupinu a po vaacutelce daacutevala našiacute Společnosti ten směr a ciacutel jak je j určil Štych popularisaacutetor a Štych socialista takže vyacutebor ČAS jde dnes věrně v jeho stopaacutech

Toho se už ovšem nedočkal Zemřel před viacutetězstviacutem sociashylismu o ktereacute saacutem tolik usiloval a před osvobozeniacutem Českosloshyvenska Sovětskyacutem svazem kteryacute tolik miloval Odešel naacutem 4 ledna 1941

V den jeho sedmdesaacutetin 13 listopadu 1951 vědčně vzpomeshyneme všeho co vykonal pro šiacuteřeniacute vědeckyacutech poznatků pro naši astronomii pro- lidovost a spraacutevneacute zaměřeniacute našiacute Společnosti Jeho přiacuteklad naacutes vždycky bude povzbuzovat k tomu abychom vědeckou popularisaciacute šiacuteřeniacutem vyacutesledků sovětskeacute vědy a osvoboshyzovaacuteniacutem lidu od pověr přednaacuteškami podporovali v jeho intenciacutech československyacute lid na jeho cestě k socialismu a komunismu

MildeZ LETOŠNIacuteHO LOVU PERSEID (V iz obraz na obaacutelce)

Velmi jasnaacute Perseida mdash 4 -velikosti kteraacute iacutese rozzaacuteřila v 1 h 39 min 13 srpna 1951 nad středniacutemi Čechami Během zlomku vteřiny čtyřikraacutete vybuchla a zanechala naacutedhernou rychle se měniacuteciacute stopu jiacutež bylo možno pozorovat neozbrojenyacutem okem několik desiacutetek vteřin Sniacutemky zde reproshydukovaneacute zhotovil Dr Z Bochniacuteček v Modřanech Sonarem 1 2 f ~ 5 cm a Exaktarem 1 35 f = 75 cm na panchromatickou desku Ako a film Porna Ačkoliv na sniacutemku se Sonarem je meteor až na okraji desky ve vzdaacutelenosti přes 30deg od středu pole je na originaacutelu meteorickaacute stopa zřeshytelně zachycena

O VZNIKU PLANET A JEJICH SOUPUTNIacuteKŮPřeložil Dr Jan Bouška Akademik O J Smidt

(Pokračovaacuteniacute)

3 Pozorneacute zkoumaacuteniacute znaacutemyacutech dat o našiacute planetaacuterniacute soushystavě přivaacutediacute naacutes k těmto pravidlům

1 Slunce bylo obklopeno protaacutehlyacutem rojem malyacutech čaacutestic pohybujiacuteciacutech se kolem něho pod vlivem gravitačniacutech sil po elipshysaacutech

2 tento roj měl moment hybnosti od nuly různyacute3 čaacutestice roje se mohly spojit ve většiacute tělesa při čemž způshy

sob spojeniacute se dosud nespecifikujeZ vyacutechoziacutech pravidel je třeba odvoditi všechny znaacutemeacute zaacuteshy

kladniacute rysy planetaacuterniacute soustavy Takto danyacute uacutekol můžeme nazvat uacutestředniacutem probleacutemem planetaacuterniacute kosmogonie K němu se přimyshykajiacute dva dalšiacute

a) určit v souhlasu s poznatky astrofysiky a stelaacuterniacute astroshynomie kdy z čeho a jakyacutem způsobem se objevil uvedenyacute roj u Slunce

b) odvodit z řešeniacute uacutestředniacuteho probleacutemu geofysikaacutelniacute zaacutevěry a ověřiti si je dosavadniacutemi poznatky věd o Zemi

Posledniacute dva probleacutemy vztahujiacuteciacute se k epochaacutem před a po utvořeniacute planet v teacuteto přednaacutešce podrobně rozebiacuterat nebudu

Dnes se omeziacutem na vyacuteše formulovanyacute uacutestředniacute probleacutem kteryacute je specifickyacutem uacutekolem planetaacuterniacute kosmogonie

Některaacute z vyacuteše uvedenyacutech třiacute pravidel (nebo oravidla s nimi souhlasnaacute) vyskytujiacute se viacutece nebo meacuteně jasně ve většině existushyjiacuteciacutech kosmogonickyacutech hypothes odlišnyacutech od sebe ani ne tak v uacutestředniacutem planetaacuterniacutem probleacutemu jako v otaacutezce odkud a v jashykeacutem stavu se bere vyacutechoziacute materiaacutel pro planety Uvedenaacute tři prashyvidla nejsou tedy ničiacutem absolutně novyacutem Tiacutem spiacuteše se jejich přesnaacute formulace ukaacutezala velmi nutnaacute pro řešeniacute daneacuteho uacutekolu mdash objasněniacute hlavniacutech rysů planetaacuterniacute soustavy

Tyto hlavniacute rysy kromě rysů již dřiacuteve připomenutyacutech [a) komplanaacuternost b) kruhoveacute draacutehy a c) obiacutehaacuteniacute ve stejneacutem směshyru] jsou

d) zaacutekoniteacute rozděleniacute planet podle jejich vzdaacutelenostiacute od Slunce

e) děleniacute planet na dvě skupiny velkeacute vzdaacuteleneacute (Jupiter Saturn Uran Neptun) a poměrně nevelkeacute bližšiacute (Merkur Veshynuše Země M ars )

f ) ubyacutevaacuteniacute hmoty velkyacutech planet se vzdaacutelenostiacute od Slunceg ) přiacutetomnost souputniacuteků u většiny planet

h) obiacutehaacuteniacute souputniacuteků nejčastěji ve směru přiacutemeacutem (shodshyneacutem se směrem oběhu planet) ale v řadě přiacutepadů takeacute v obraacuteshyceneacutem

i) rotace planet okolo os při čemž převlaacutedaacute otaacutečeniacute přiacutemeacute

Je znaacutemo že ani jedna z dřiacutevějšiacutech kosmogonickyacutech hypo- thes nemohla současně vysvětlit všechny uvedeneacute hlavniacute rysy planetaacuterniacute soustavy V nejlepšiacutem přiacutepadě byla vysvětlena jen některaacute jejich čaacutest Autoři kosmogoniiacute vysvětlovali původ vyacute shychoziacute hmoty různě ale při objasňovaacuteniacute konkreacutetniacutech rysů seacute omeshyzovali a to slovniacute formou na některeacute všeobecneacute poznaacutemky o nejshyjednoduššiacutech vlastnostech (o komplanaacutemosti atd) Tak tomu bylo i ve znameniteacute na svou dobu hypothese J Jeanse Ti nemnoziacute kosmogonisteacute kteřiacute se snažili jiacutet daacutele nedosaacutehli uacutespěchu zřejmě hlavně proto že použiacutevali jen uacutevah z elementaacuterniacute geometrie a nebeskeacute mechaniky (na př Moulton) i tam kde pro objasněniacute vzniku planetaacuterniacute soustavy nestačiacute jen klasickaacute nebeskaacute mechashynika Saacutem charakter uacutekolu žaacutedaacute předevšiacutem statistickou methodu Kromě gravitačniacutech sil je nutneacute přihleacutednout takeacute ke světelneacutemu tlaku a ztraacutetě čaacutesti draacutehoveacute energie měniacuteciacute se v teplo

4 Hlavniacute ideou meacuteho naacutevrhu na objasněniacute všech zaacutekladniacutech rysů planetaacuterniacute soustavy je uacutevaha (v matematickeacute formě) o těch procesech přirozeneacuteho statistickeacuteho souboru ktereacute probiacutehajiacute při tvořeniacute planet Při tom vychaacuteziacutem ze třiacute vyacuteše formulovanyacutech prashyvidel

Pohyb planet ve společneacute teacuteměř rovině ve stejneacutem směru a po drahaacutech maacutelo odlišnyacutech od kruhovyacutech vyplyacutevaacute z našich prashyvidel přirozeně a prostě jak bylo již vysvětleno Přejdeme k ostatshyniacutem přesnějšiacutem charakteristikaacutem Začneme od zaacutekona vzdaacuteleshynostiacute planet Zopakuji ještě jednou sveacute řešeniacute teacuteto otaacutezky daacutevaje tentokraacutet zaacutevěru obecnějšiacute charakter

Čaacutestice roje majiacute rozličnou velikost specifickeacuteho momentu (momentu na jednotku hm oty) Nechť se celaacute hmota roje rozděliacute v zaacutevislosti na velikosti specifickeacuteho momentu q podle některeacuteho diferenciaacutelniacuteho zaacutekona rozděleniacute f(q )d q Ukaacutežeme že každeacutemu zaacutekonu rozděleniacute t j každeacute funkci f ( q ) odpoviacutedaacute vlastniacute zaacutekon vzdaacutelenostiacute planet

Budeme se zajiacutemat o osudy dvou sousedniacutech planetaacuterniacutech jader (zaacuterodků) ve stadiu jejich růstu Jsou-li tato jaacutedra velmi bliacutezkaacute rychle vyčerpajiacute zaacutesobu čaacutesshytic ktereacute majiacute možnost dostat se do oblasti mezi jejich drahami Jestliže se tato dvě planetaacuterniacute jaacutedra nespojiacute v jedno budou daacutele ziacuteskaacutevat hmotu a moment už většinou od ěaacutestic obiacutehajiacuteciacutech na vnějšiacutech stranaacutech vyčerpaneacute oblasti Při tom moment na jednotku hmoty se u jedneacute planety bude zmenšovat u druheacute zvětšovat a poloměry drah obou planet se začnou rozchaacutezet Tak v sameacutem procesu růstu plashynet je obsažen i princip regulace vzdaacutelenostiacute mezi nimi Vychaacuteziacuteme z toho že při tvořeniacute planet maacute každaacute čaacutestice největšiacute vyhliacutedky dostat se na tu planetu jejiacutež

specifickyacute moment je co nejmeacuteně odlišnyacute od specifickeacuteho momentu čaacutestice Ovšem odděleneacute čaacutestice se takeacute nemusiacute dostat na bdquosvouldquo planetu ale tyto vyacutejimky se vzaacutejemně kompensujiacute takže pro vyacutepočet je možneacute předpoklaacutedat že čaacutestice jsou přesně rozděleny po bdquooblastech11 přidělenyacutech na ose specifickyacutech momentů každeacute planetě Hraniciacute oblasti bude hodnota specifickeacuteho momentu stejně vzdaacutelenaacute od specifickyacutech momentů dvou sousedniacutech planet Nechť fln značiacute moment odpoviacutedashyjiacuteciacute hranici mezi oblastmi n-teacute a n + 1-niacute planety jejichž specifickeacute momenty jsou rovny qn resp qn + 1 Pak podle toho co bylo vyacuteše řečeno

(1)p glaquo gn+1

2 Při spojeniacute čaacutestic oblasti v planetu je specifickyacute moment planety

fqj () dgn ff(q)dq (2)

při čemž meze integrace jsou fiacuten+j ajS Vyjadřujiacutece tato ji pomociacute gbdquo+ i podlelsquo (1) dostaacutevaacuteme ve (2) rovnici pro momenty qn Ale pro planety vzhledem ke kruhoshyveacutemu charakteru jejich drah qn = amp]M ^R n kde R n je poloměr draacutehy h-teacute planety M je hmota SluAce k je gravitačniacute konstanta Tak naacutem daacute rovnice (2) zaacutekon vzdaacuteleshynostiacute planet odpoviacutedajiacuteciacute funkci J(q)

Pro konkreacutetniacute přiacutepady je třeba specifikovat funkci j(q ) Neniacute důvodu předposhyklaacutedat že v reaacutelnyacutech podmiacutenkaacutech přiacuterody f (q ) může byacutet funkciacute velmi rychle se měniacuteciacute Proto podle analogie s mnohyacutemi uacutevahami theoretickeacute fysiky a astrofysiky připustiacuteme že f (q ) je s dostatečilou přesnostiacute aproximovaacutena funkciacute tvaru c q kde c je konstanta V takoveacutem přiacutepadě z vyacutesledků pozorovaacuteniacute můžeme určit exponent X Specifickeacute momenty čaacutestic jsou ohraničeneacute Za spodniacute jejich hranici je možneacute vziacutet veličinu bliacutezkou nule a za horniacute -mdash bdquopraktickou hranici momentu v slunečniacute soustavě mdash veličinu bliacutezkou specifickeacutemu momentu Neptuna (maacutem v patrnosti že za touto praktickou hraniciacute je už velmi maacutelo čaacutestic a pokud jsou neurčujiacute stav soustavy) Horniacute hranice specifickyacutech momentů nechť je Q Pakstředniacute moment celeacute planetaacuterniacute soustavy je q

Jg() dq

iacute = deg

t j při () = c q^ obdržiacuteme

Q() dq 0

ldquo ldquof -i = F T 2 lt 2 - ( 3 )

Z pozorovaacuteniacute viacuteme že přijmeme-li za jednotku hmotu Slunce vzdaacutelenost Země od Slunce a rok dělenyacute 2n dostaneme Q mdash ] 30 = 548 a středniacute moment q = 264 Středniacute moment je tedy přibližně dvakraacutet menšiacute než maximaacutelniacute Pak ze vzorce (3) vyplyacutevaacute X mdash 0 t j

(g) dq = c dq

To označuje rovnoměrneacute rozděleniacute celkoveacute hmoty čaacutestic podle osy specifickyacutech momentů Při tomto zvlaacuteštniacutem vzhledu funkce j [q ) se řešeniacutem diferenčniacute rovnice (2) objevuje jak snadno nahleacutedneme

9n = a + bnkde a a b jsou konstanty

Přejdeme-li od momentů ke vzdaacutelenostem dostaneme hleshydanyacute zaacutekon vzdaacutelenostiacute planet

Kraacutelovskeacute společnosti nauk a dvakraacutet jedniacutem z miacutestopředsedů Mezinaacuterodniacute unie astronomickeacute a geodeticko-geofysikaacutelniacute

Jako živyacute skutečnyacute vědec pro něhož věda neniacute sama sobě uacutečelem nyacutebrž prostředkem a pomociacute životu uacutečastnil se prof Dr Nušl takeacute nadšeně politickeacute praacutece Byl za I světoveacute1 vaacutelky členem Mafie a po převratu členem Revolučniacuteho naacuterodniacuteho shromaacutežděniacute

Dbal vždy o to i tehdy když mu šlo o věc tak mu milou a drahou jako je vyacutestavba moderniacute observatoře aby v době kdy bylo třeba budovat staacutet od samyacutech zaacutekladů nebyly vyžadovaacuteny prostředky jež se měly věnovat naleacutehavějšiacutem uacutekolům

Pořadiacute hodnot tak bliacutezkeacute dnešniacutemu našemu myšleniacute myšleni lidově demokratickeacuteho řaacutedu

Bylo však již v podstatě tehdejšiacuteho řaacutedu že nebyl ve svyacutech představiteliacutech tak poctivyacute jak Nušl předpoklaacutedal Peněžniacutech prostředků jež chtěl Nušl věnovat na nejnaleacutehavějšiacute uacutekoly bylo užiacutevaacuteno k uacutečelům daleko meacuteně ušlechtilyacutem a potřebnyacutem než byla stavba observatoře

Škoda že neniacute již mezi naacutemi aby viděl jak je teď celyacute řaacuted budovaacuten na vědě a jak vědec skutečnyacute vědec kteryacute ciacutetiacute všecky naleacutehaveacute potřeby doby naacuteroda a lidstva a proto mu pomaacutehaacute svou vědou se staacutevaacute staacutele viacutec a viacutece milaacutečkem naacuteroda

Vždyť prof Dr František Nušl plaacutel pro všecko dobreacute a kraacutesshyneacute pro pravdu a praacuteci pro člověka

Čest jeho pamaacutetce

V z p o m iacute n aacute m Z oken pracovny vychaacuteziacute teplaacute zaacuteře viacutery naděje a laacutesshyky a draacutety anteacuten chvějiacute se věrnyacutem tikotem Purlcyňovyacutech hodin ve sveacutem zbožneacutem vaacutenočniacutem přaacuteniacute Nechť jasneacute slunečneacute raacuteno sviacutetiacute kopečku v celeacutem jeho dalšiacutem životě

Z vaacutenočniacuteho přaacuteniacute F Nušla J J Fričovi 2Jf prosince 1928

Do pozdniacuteho deštiveacuteho odpoledne kdy caacutery mraků visiacute nad Tatrami přichaacuteziacute smutnaacute zpraacuteva prof Nušl zemřel Šedaacute obloha ještě viacutece potemněla deacutešť vyťukaacutevaacute do oken monotonniacute melodii a ve vzpomiacutenkaacutech ožiacutevaacute postava dobreacuteho člověka vědce světoshyveacuteho formaacutetu Vzpomiacutenaacutem

Vaacutelečnaacute leacuteta roku 1917 Prvniacute cyklus přednaacutešek nově zaloshyženeacute Českeacute astronomickeacute společnosti Prvniacute přednaacutešejiacuteciacute prof Nušl Zengerova posluchaacuterna českeacute techniky Prof Nušl vyklaacutedaacute živě o gravitačniacutem zaacutekoně draacuteha paacutedu zaacutevisiacute od čtverce času Sahaacute do kapsy a řiacutekaacute bdquoDnes jsem si přinesl pomocniacutekardquo a vyshytahuje dětskyacute miacuteč Vzaacutepětiacute vyhazovaacuteniacutem miacuteče do různyacutech vyacutešek demonstruje platnost gravitačniacuteho zaacutekona Tak dovedl vždy jasshyně osvětliti zaacutekonitosti zdaacutenlivě složiteacute

Praacutezdniny r 1919Skautskyacute taacutebor ve Svatoshyjaacutenskyacutech proudech Na přiacutedi vratkeacute canoe ve společnosti chlapců raacutezshyně paacutedluje prof Nušl mdash zjev na tehdejšiacute dobu neshyzvyklyacute profesor technishyky při sportu mezi chlapshyc i

16 prosinec 1919Poplach mdash Ziacutetra bude konec světa planety se nakupily na jedneacute straně Slunce a vyvolajiacute mohutshynyacute vyacutebuch na Slunci L ishydeacute postrašeni tiacutesniacute se před vchodem techniky kde maacute prof Nušl před- naacutešeti o tomto aktuaacutelniacutem thematu Dvůr je lidmi přeplněn a neniacute možneacute se dostat dovnitř Uacutetlaacute poshystava prof Nušla marně se snažiacute proniknouti husshytyacutem davem Dobrotivyacutem hlasem se domaacutehaacute vstupu bdquoA le vždyť jaacute přednaacutešiacutemrdquo mdash bdquoTo by mohl řiacuteřt každyacuterdquo mdash je strohaacute odpověď kteshyreacutehosi nedočkavce Nezbylo než aby se prof Nušl protaacutehl sklepniacutem okeacutenkem a zadem se dostal do přeplněneacute posluchaacuterny kde před poacuteshydiem se tiacutesniacute i maleacute děti bdquoPrachnespravedlnost co jaacute těm lidem budu vyklaacutedatrdquo rozvažuje nahlas prof Nušl Ale už vzaacutepětiacute zashyzniacutevaacute jeho klidnyacute přesvědčivyacute hlas Konec světa ziacutetra nebude grashyvitačniacute siacutely planet jsou přiacuteliš slabeacute na to aby takovou katastrofu vyvolaly ale mezi fysiky se vynořujiacute revolucionaacuteři kteřiacute bořiacute staryacute světovyacute naacutezor a naacutesleduje jasnyacute vyacuteklad o theorii relashytivity

1924 Meacute prvniacute praacutezdniny v Ondřejově Denniacute styk s prof Nušlem mdash maacute učednickaacute leacuteta Učiacutem se diacutevaacuteniacutem dělaacutem mu světloshynoše při jeho montaacutežiacutech synchronisaciacute a pokusech s hodinami ve sklepě observatoře Rozmlouvaacute s přiacutestroji jako by byly živeacute domlouvaacute jim když jejich funkce neniacute uspokojivaacute a chvaacuteliacute je když hrajiacute dobře svou uacutelohu Obdivuji jeho manuaacutelniacute zručnost se kterou obsluhuje jemňoučkeacute kontakty ktereacute si saacutem improvi- suje i instaluje a to bez prostoroveacuteho viděniacute neboť na jedno oko je teacuteměř slepyacute

1925 Perseidy Noc maxima Je zataženo a blyacuteskaacute se Prof Syacutekora smutně obchaacuteziacute sveacute komory namiacuteřeneacute k nebi čekaacuteme na plošině hvězdaacuterny zda se přec jen nevyjasniacute mezi naacutemi i prof Nušl bdquoTak tu maacuteme celyacute kvartet pohromaděrdquo řiacutekaacute bdquozazpiacutevejme sirdquo a již přiacutejemnyacutem hlasem kteryacute prozrazuje dobreacuteho zpěvaacuteka zanotuje veselou piacutesničku

Srpen 1926 Přichaacuteziacutem s naacutepadem určovaacuteniacute rychlostiacute meshyteorů kyacutevajiacuteciacutem zrcadlem Prof Nušl mě pozorně vyslechne nic neřiacutekaacute ale začiacutenaacute hned snaacutešet různeacute součaacutesti laboratorniacute stativ Hookův kliacuteč elektromotor a do odpoledne je improvisace hotova Maacute myšlenka je daleko předstižena myslil jsem na jednoduchyacute kyacutevavyacute pohyb ale prof Nušl daacutevaacute zrcadlu kuželovyacute pohyb takže hvězdy se jeviacute po odraze v zrcadle jako kroužky a meteorickaacute stopa ať přichaacuteziacute meteor z ktereacutehokoliv směru jeviacute se jako epi- cykloida

Podzim 1926 Prvniacute bitva o mezinaacuterodniacute měřeniacute zeměpisnyacutech deacutelek Velkyacute model Nušlova-Fričova cirkumzenitaacutelu tvořiacute hlavniacute bdquohudebniacuterdquo naacutestroj dirigentem je prof Nušl ostatniacute členoveacute bdquoorshychestrurdquo Dr Frič šeacutefkonstrukteacuter prof Mašek hlavniacute radioope- rateacuter mechanik Teplickyacute a jaacute kteřiacute obsluhujiacute podle potřeby poshyhon cirkumzenitaacutelu chronograf propojovaacuteniacute spojů atd Druhyacute CZ je pod vojenskyacutem vedeniacutem i veleniacutem bdquoštaacutebyrdquo Ing Dvořaacuteka s mužstvem vojenskeacuteho zeměpisneacuteho uacutestavu Pozorujeme od řiacutejna do prosince každou jasnou noc od večera do raacutena vyacutesledshykem jsou praacutedelniacute koše plneacute chronografickyacutech paacutesků ktereacute reshydukujeme celou zimu Vyacutesledek měřeniacute jeviacute skoky bitva zdaacute se prohranaacute V roce 1927 a 1928 se jfrovaacutedějiacute novaacute měřeniacute zaacutehadu nesouhlasu objasňuje prof Nušl Naacutevrh mikrometru CZ počiacutetal s dvojiciacute čoček nekonečně tenkyacutech a těsně u sebe z konstruktivshyniacutech důvodů bylo však nutno čočky umiacutestiti ve vzaacutejemneacute vzdaacuteleshynosti 4 cm a proto vyžaduje tato konstrukce přesnou nivelaci Novaacute seacuterie měřeniacute CZ potvrzuje tento vyacuteklad Bitva se končiacute přec jen viacutetězně

Podzim 1927 Vzaacutecniacute hosteacute z celeacuteho světa se schaacutezejiacute na onshydřejovskeacutem bdquokopečkurdquo při přiacuteležitosti zasedaacuteniacute geodetickeacute a geo- fysikaacutelniacute Unie v Praze seznamujiacute se a obdivujiacute originaacutelniacute přiacuteshystroje Nušlovy myšlenky a Fričova provedeniacute

1928 Ondřejovskaacute hvězdaacuterna jejiacutež založeniacute je nerozlučně spjato se jmeacuteny Dr Friče i prof Nušla je Fričem věnovaacutena ČSR s odkazem vědě a praacuteci

1929 Maacute učňovskaacute leacuteta končiacute uděleniacutem doktorskeacuteho diploshymu ale meacute učeniacute u Nušla nekončiacute staacutele je něco čemu se přiučiti Na jižniacute stěně Nušlova obydliacute konstruujeme slunečniacute hodiny Originaacutelniacute Nušlův naacutepad jak přesně postaviti tyč (polos) ve směru zemskeacute osy na terase nad kterou jsou slunečniacute hodiny

ros

umiacutestěny vyznačiacute se na podlaze bod kam podle vyacutepočtu (směru stěny a zeměpisneacute šiacuteřky) maacute bdquopolosrdquo miacuteřiti Na toto miacutesto se položiacute zrcaacutetko tak aby do oka pozorovatele se odraacuteželo miacutesto stěny kde tyč bude definitivně upevněna ta pak se nataacutečiacute tak dlouho až se jeviacute pozorovateli jako bod (stationaacuterniacute meteor)

1933 Druhaacute bitva o zeměpisnou deacutelku opět za uacutečasti vojaacuteků z VZUacute a Dr Buchara Nušl měřiacute CZ opatřenyacutem neosobniacutem mishykrometrem Řada vtipnyacutech konstrukteacuterskyacutech novinek rychlost otaacutečeniacute mikrometru se řiacutediacute strunovyacutem ldquoregulaacutetorem kteryacute umožshyňuje laděniacute v širokyacutech meziacutech Na chronograf piacutešiacute skleněnaacute pera kteraacute se čistiacute bodlinou kaktusu mdash jak Nušl šťastně objevil Zashyvaacutediacute novyacute způsob čteniacute paacutesků chronografickyacutech s optickyacutem nashystaveniacutem Vzdaacutelenost observačniacutech domků ze kteryacutech se pozoshyruje měřiacuteme pomociacute hvězd s přesnostiacute plusmn 3 metrů Měřeniacute VZUacute s CZ končiacute velkyacutem viacutetězstviacutem Československa

Praacutece z jinyacutech oborů astronomie mě odvaacutedějiacute na čas od Nušlovyacutech přiacutestrojů ale vraciacutem se k nim vždy s radostiacute mohu-li prof Nušlovi pomoci

Prosinec 1937 Prof Nušl slaviacute sveacute sedmdesaacutetiny Oficiaacutelně se s niacutem loučiacuteme jako se svyacutem nadřiacutezenyacutem ale jeho pracovniacute elaacuten neklesaacute a maacute nyniacute viacutece času se věnovati sveacutemu CZ

16 listopad 1942 Protektorovo auto na bdquobetonurdquo ondřejovshyskeacute universitniacute půdy Zatemněnaacute pracovna přeměněnaacute naacutemi na fotometrickou miacutestnost tone v kouři Je tu prof Schaub z něshymeckeacute university se zaacuteborovyacutem rozkazem K H Franka Přiacutetomni prof Nušl Link a jaacute Samostatnost Ondřejova na čas končiacute Druhyacute den mi přinaacutešiacute prof Nušl vzkaz vytrvat za všech okolshynostiacute na sveacutem miacutestě Večer stěhujeme různeacute vzaacutecneacute dokumenty ukryteacute na observatoři a některeacute součaacutesti CZ do bezpečiacute

1943mdash 1945 Měřiacutem lomenyacutem meridiaacutenem Askania Zaacutepasiacutem s nejistotou libel a oceňuji přednosti uměleacuteho horizontu CZ Takeacute velkaacute setrvačnaacute hmota pasaacutežniacuteku při překlaacutedaacuteniacute a vklaacutedaacuteniacute do ložisek kontrastuje s lehkyacutem nosičem zrcaacutetek CZ ve prospěch CZ Po praacuteci se schaacuteziacuteme v leacutetě na zahradě u stareacuteho paacutena Dr Frice mdash prof Nušl byacutevaacute vždy přiacutetomen bullmdash a daacutevaacuteme dohromady zlomky zpraacutev ktereacute etherem pronikly do velkeacuteho koncentraacuteku bdquoBohmen und Maacutehrenrdquo

Květnovaacute revoluce 1945 S prof Nušlem v čele přebiacuteraacuteme Ondřejov

Po roce 1946 prof Nušl opět zahajuje činnost ve sveacutem doshymečku čiacutes 4 maacute ještě plno plaacutenů ktereacute bych si přaacutel realisovat s niacutem Zel že už zůstaacutevaacute většinou při plaacutenech prof Nušl naacutes zvolna opouštiacute tak jako když se rozplyacutevaacute stopa po přeletu přeshykraacutesneacuteho meteoru a 17 zaacuteřiacute 1951 naacutem miziacute nadobro

i on

Ve vzpomiacutenaacuteniacute přešel večer v noc mraky se rozplynuly a nad tatranskyacutemi velehorami se rozklenula překraacutesnaacute horskaacute obshyloha posetaacute nesčetnyacutemi hvězdami Takeacute v našem nitru se vyjasshynilo vzpomiacutenkami na prof Nušla muže vzaacutecnyacutech vlastnostiacute Vyšel z lidu svyacutemi vynaacutelezy pracoval pro něj nelitoval naacutemahy a času aby jemu podaacuteval v přiacutestupneacute formě vědeckou pravdu tak jak se k niacute poctivě probojoval a předevšiacutem nepřestal byacutet nikdy opravshydově lidskyacutem a to je jeho odkaz nejvzaacutecnějšiacute

D r V Guth

Uacutespěchy sovětskeacute astronomie A A M IC H A JLO V

(Dokončeniacute)

Zajiacutemavyacute člaacutenek prof Miehajlova z něhož jsme přinesli vyacuteňatky vyshyšed v překladu s M Kopeckeacuteho současně s člaacutenky A P Joffeho bdquoTheorie a praxe sovětskeacute fysikyrdquo a I M Vinogradova a N I Musohelišviliho bdquoSoshyvětskaacute matematikardquo v kniacutežečce vydaneacute nakl Svoboda (cena 8 Kčs) a vřele j i doporučujeme našim čtenaacuteřům

Druhyacutem důležityacutem naacuterodohospodaacuteřskyacutem uacutekolem je u r č oshyv aacute n iacute a r o z š i ř o v aacute n iacute p ř e s n eacute h o času Určovaacuteniacute času podle pozorovaacuteniacute hvězd se odedaacutevna zabyacutevajiacute hvězdaacuterny avšak dřiacuteve nebylo vhodneacuteho a universaacutelniacuteho způsobu jak ho předaacutevat všem četnyacutem zaacutejemcům Tak na př ziacuteskaacutem přesneacuteho času začaacuteshytečniacuteho poledniacuteku na lodi bylo po dlouhaacute staletiacute nejobtiacutežnějšiacutem probleacutemem S vynalezeniacutem radia se objevila možnost předaacutevat čas bez ztraacutety přesnosti na libovolnou vzdaacutelenost avšak využitiacute noveacute metody vyžadovalo patřičneacute organisace praacutece Roku 1920 byly provedeny pokusy s předaacutevaacuteniacutem přesneacuteho času radiotelegra- fiiacute z Pulkovskeacute observatoře ktereacute umožnily zřiacutedit roku 1921 prashyvidelneacute vysiacutelaacuteniacute t zv rytmickyacutech časovyacutech signaacutelů s přesnostiacute na jednu setinu vteřiny pomociacute jedneacute z leningradskyacutech radiostanic Na konec byla organisovaacutena sovětskaacute časovaacute služba spočiacutevajiacuteciacute ve vysiacutelaacuteniacute speciaacutelniacutech radiovyacutech časovyacutech signaacutelů ze třiacute observashytořiacute mdash Pulkovskeacute moskevskeacute a taškentskeacute a v přiacutejmu těchto signaacutelů na sedmi observatořiacutech za uacutečelem kontroly jejich přesshynosti Mimo to začala moskevskaacute hvězdaacuterna vysiacutelat t zv občanshyskeacute signaacutely mdash znaacutemeacute dvě čaacuterky a tečku mdash přes silneacute hodně poshyslouchaneacute radiostanice Tak byla plně uspokojena potřeba znaacutet přesnyacute čas pro celou ohromnou sovětskou zemi

Kvalita pulkovskeacute časoveacute služby byla od sameacuteho počaacutetku velmi vysokaacute Horšiacute to bylo s přesnostiacute moskevskyacutech časovyacutech signaacutelů avšak v letech Velkeacute vlasteneckeacute vaacutelky dokaacutezala evakuo- vanaacute časovaacute služba Staacutetniacuteho astronomickeacuteho uacutestavu Stember- gova značně zvyacutešit kvalitu a přesnost sveacute praacutece a zaujala v tomto

ohledu jedno z předniacutech miacutest na světě Je znaacutemeacute jak důležitou uacutelohu maacute znalost přesneacuteho času v armaacutedě vojenskeacutem loďstvu a u letectva Dobrou organisaciacute časoveacute služby přispěli sovětštiacute astronomoveacute svou hřivnou svateacute věci obrany sveacute socialistickeacute vlasti

Jedniacutem z nejdůležitějšiacutech člaacutenků v rozšiřovaacuteniacute přesneacuteho času jsou astronomickaacute pozorovaacuteniacute s pasaacutežniacutem strojem Způsob pozoshyrovaacuteniacute spočiacutevaacute v tom veacutest pomociacute mikrometrickeacuteho šroubu nit mikrometru za hvězdou prochaacutezejiacuteciacute zornyacutem polem při čemž kontakty na hlavici šroubu provaacutedějiacute automatickeacute zaacuteznamy na paacutesce chronografu umožňujiacuteciacute určit momenty průchodu hvězdy přes určiteacute body zorneacuteho pole Tento způsob určeniacute okamžiku průchodu hvězdy meridiaacutenem byl velkyacutem krokem vpřed ve srovshynaacuteniacute s dřiacuteve použiacutevanyacutem nepřesnějšiacutem způsobem avšak ani tento způsob neniacute oproštěn od chyb kteryacutech se dopouštiacute saacutem pozoroshyvatel Na Pulkovskeacute hvězdaacuterně byl zhotoven přiacutestroj pro autoshymatickou registraci průchodů hvězdy pomociacute fotoelektrickeacute buňshyky Citlivost aparaacutetu se podařilo zvyacutešit natolik že je možneacute poshyzorovat slabšiacute hvězdy než při pozorovaacuteniacute tiacutemteacutež přiacutestrojem přiacutemo zrakem současně s tiacutem se několikanaacutesobně zvyacutešila přesnost poshyzorovaacuteniacute Tato metoda je velkyacutem zdokonaleniacutem a daleko předshyhonila zahraničniacute techniku poledniacutekovyacutech pozorovaacuteniacute

Koncem minuleacuteho stoletiacute byl po dlouheacutem paacutetraacuteniacute nalezen dlouho předpoklaacutedanyacute jev pohybu zemskyacutech poacutelů Ukaacutezalo se že geografickeacute body nazyacutevaneacute poacutely Země v kteryacutech zdaacutenlivaacute osa zemskeacute rotace protiacutenaacute zemskyacute povrch vykonaacutevajiacute pomalyacute a sloshyžityacute pohyb nevzdalujiacutece se od sveacute středniacute polohy viacutec jak na 10 metrů Ukaacutezalo se že perioda pohybu se rovnaacute přibližně 14 měshysiacutecům ačkoli je ještě jinaacute ročniacute perioda podmiacuteněnaacute sezoacutenniacutemi jevy na povrchu Země hlavně přemisťovaacuteniacutem vzdušnyacutech mas padaacuteniacutem sraacutežek v podobě sněhu a odpadaacutevaacuteniacutem ledu

Studium tohoto jevu je velmi zajiacutemaveacute s hlediska mechaniky a geofysiky neboť pohyb poacutelů je těsně spjat s mechanickyacutemi vlastnostmi zeměkoule jako celku a zaacutevisiacute na rozloženiacute a pohybu mas v nitru Země Pro geologii je důležitaacute otaacutezka věkoveacuteho poshyhybu zemskyacutech poacutelů kteryacute by měl vliv na rozloženiacute klimatickyacutech paacutesů na Zemi v minulyacutech geologickyacutech obdobiacutech Konečně pro astronomy je důležiteacute znaacutet polohu poacutelů při pozorovaacuteniacutem k určeniacute souřadnic a času neboť pohyb poacutelů posouvaacute geografickou siacuteť poshyledniacuteků a rovnoběžek a pozměňuje tak deacutelky a šiacuteřky bodů na zemskeacutem povrchu

Pro to všechno byla před 50 lety organisovaacutena t zv mezinaacuteshyrodniacute služba šiacuteřky při čemž bylo po rovnoběžce 39deg8 severniacute šiacuteřky zřiacutezeno šest šiacuteřkovyacutech stanic v různyacutech čaacutestech světa ktereacute ze stejnyacutech astronomickyacutech pozorovaacuteniacute určujiacute svou šiacuteřku což

potom umožňuje určit polohu zemskyacutech poacutelů pro okamžik pozoshyrovaacuteni Jedna z těchto mezinaacuterodniacutech šiacuteřkovyacutech stanic byla v Rusku mdash a to v Čardžue (středniacute Asie) Avšak v důsledku vyacute shymolu řeky Amu-Darja a jinyacutech těžkostiacute musela byacutet tato stanice zrušena Za sovětskeacute vlaacutedy byla miacutesto niacute ihned vybudovaacutena na teacuteže šiacuteřce novaacute stanice v Kitabě (Uzbeckaacute SSR ) kteraacute ani jedshynou nepřerušila pozorovaacuteniacute dokonce ani v těžkyacutech letech Velkeacute vlasteneckeacute vaacutelky Kromě Kitabu provaacutedějiacute však soustavnaacute šiacuteřshykovaacute pozorovaacuteniacute i některeacute jineacute sovětskeacute observatoře z kteryacutech co do přesnosti a deacutelky řady je nutno postavit na prvniacute miacutesto Pulkovskou hvězdaacuternu V sovětskeacute epoše byla v Poltavě zřiacutezena gravimetrickaacute observatoř kteraacute rovněž provaacutediacute určovaacuteniacute šiacuteřky Konečně je zde otaacutezka zřiacutezeniacute ještě jedneacute šiacuteřkoveacute stanice na Daacutelshyneacutem Vyacutechodě aby bylo možno z pozorovaacuteniacute sovětskyacutech observashytořiacute určit pohyb zemskyacutech poacutelů potřebnyacute pro naše zeměměřiče a geofysiky

Největšiacute podnik v astronomii podniknutyacute kdy v našiacute zemi vznikl nedlouho před druhou světovou vaacutelkou Maacuteme na mysli sestaveniacute noveacuteho velkeacuteho katalogu kteryacute byl nazvaacuten katalogem slabyacutech hvězd Všechny existujiacuteciacute fundamentaacutelniacute hvězdneacute katashylogy s přesnyacutemi polohami hvězd obsahujiacute hvězdy prvniacutech šesti nebo sedmi velikostiacute viditelnyacutech většinou prostyacutem okem Dřiacuteve se domniacutevali že jsou to hlavně hvězdy maacutelo od naacutes vzdaacuteleneacute Avšak postupně se ukazovalo že hvězdy těchto katalogů tvořiacute značně různorodou sbiacuterku je v nich poměrně nevelkyacute počet bliacutezshykyacutech hvězd středniacute sviacutetivosti avšak většina nejbližšiacutech hvězd v nich chybiacute zato je v nich značnyacute počet hvězd velmi velkeacute jasshynosti t zv obrů viditelnyacutech bez ohledu na jejich značnou vzdaacuteshylenost od naacutes jsou zde i hvězdy středniacutech charakteristik V důshysledku vyacuteběru podle jasnosti byacutevajiacute hvězdy těchto katalogů hvězshydami všech možnyacutech spektraacutelniacutech třiacuted a tudiacutež i všemožneacute barvy velmi značně se lišiacuteciacutech vzdaacutelenostiacute a velikostiacute vlastniacutech pohybů velkeacuteho rozpětiacute visuaacutelniacute velikosti To způsobuje na jedneacute straně značneacute potiacuteže čistě pozorovaciacuteho raacutezu při ziacuteskaacutevaacuteniacute dostatečně přesnyacutech a v systematickyacutech chybaacutech stejnorodyacutech poloh těchto hvězd pro katalog Na druheacute straně to ztěžuje využiti těchto kashytalogů pro hvězdnou statistiku a pro vyjasněniacute řady otaacutezek tyacute shykajiacuteciacutech se stavby galaktickeacuteho systeacutemu a hvězdnyacutech pohybů

Sovětštiacute astronomoveacute vypracovali plaacuten noveacuteho velkeacuteho kashytalogu oproštěneacuteho od těchto nedostatků co nejviacutece stejnoroshydeacuteho svyacutem složeniacutem kteryacute maacute daacutet pevnyacute zaacuteklad pro vyacutezkumy hvězdneacute statistiky a zaacuteroveň dobře upevňovat orientaci souřadshynicoveacuteho systeacutemu Katalog maacute obsahovat přes 16 000 hvězd v y shybranyacutech speciaacutelniacutem způsobem Hvězdy katalogu ležiacute v uacutezkeacutem intervalu jasnosti mezi sedmou a devaacutetou visuaacutelniacute velikostiacute jsou

od naacutes velice vzdaacuteleny a proto majiacute maleacute vlastniacute pohyby Spek- trem a barvou jsou si takeacute navzaacutejem bliacutezkeacute Takovyacute vyacuteběr hvězd zmenšuje za prveacute systematickeacute chyby pozorovaacuteniacute a dělaacute katalog co nejviacutece stejnorodyacutem a bezvadnyacutem co do přesnosti Za druheacute se tato přesnost zachovaacute na dlouhou dobu vzhledem k nepatrnosti vlastniacutech pohybů hvězd Za třetiacute je katalog bezpečnou zaacutekladnou pro mnoheacute vyacutezkumy ve stelaacuterniacute astronomii Konečně maacute na zřeshyteli noveacute a zajiacutemaveacute opatřeniacute navaacutezaacuteniacute zaacutekladniacutech hvězd katashylogu k mimogalaktickyacutem mlhovinaacutem což zajistiacute neobyčejně velshykou stabilitu v orientaci souřadnicovyacutech os

Pro vysvětleniacute poznamenaacuteme že všechny objekty patřiacuteciacute do libovolnyacutech katalogů jsou ovšem v pohybu a proto nelze orienshytovat osy ani podle jednoho z nich Ani navaacutezaacuteniacute os na velkyacute soushyhrn objektů nezabezpečuje ještě v dostatečneacute miacuteře jejich stabishylitu neboť jsou různeacute systematičnosti v pohybech hvězd a exishystuje dokonce i rotace celeacute Mleacutečneacute draacutehy Jedniacutem z uacutekolů katashylogu je praacutevě zkoumaacuteniacute systematičnosti v pohybech hvězd Jestshyliže se dosud souřadnicoveacute osy navazovaly obvykle na směr zemshyskeacute osy a rovinu jejiacute draacutehy pak to kladlo značně vysokeacute požashydavky na to že nepůsobiacute ještě neznaacutemeacute siacutely v planetaacuterniacutem syshysteacutemu a že ie Newtonova mechanika upotřebitelnaacute pro planetaacuterniacute pohyby

Zatiacutem existujiacute ve světoveacutem prostoru objekty ktereacute jsou mnohotisiacuteckraacutet vzdaacutelenějšiacute než hvězdy všech našich katalogů Maacuteme na mysli mimogalakiickeacute mlhoviny t j hvězdneacute systeacutemy rozloženeacute daleko za hranicemi našiacute Galaxie ve vzdaacutelenostech na desiacutetky milionů světelnyacutech let A ť jsou již skutečneacute rychlosti těchto mlhovin jakkoli velikeacute jejich vlastniacute pohyby t j viditelnaacute přemisťovaacuteniacute na nebeskeacute sfeacuteře musiacute byacutet mizivě maleacute Mohou proto co nejleacutepe zajistit neproměnnost orientace souřadnyacutech os v prostoru Avšak za tiacutemto uacutečelem je nutno pozorovat je současně s hvězdami katalogu aby bylo možno proveacutest spolehliveacute navaacuteshyzaacuteniacute V tom je yšak obsažena i hlavniacute obtiacutež zatiacutem co se hvězdy ukazujiacute na nejlepšiacutech fotografiiacutech jako maleacute naprosto pravidelneacute kroužky jejichž poloha se vesměs měřiacute pomociacute přiacuteslušnyacutech přiacuteshystrojů mimogalaktickeacute mlhoviny majiacute ve většině přiacutepadů poshydlouhlyacute někdy spiraacutelovityacute tvar a zaujiacutemajiacute na fotografickeacute desce značnyacute prostor Naskytla se otaacutezka zda je možno na fotografiiacutech určit polohu t j změřit souřadnice takovyacutech mlhovin s přesshynostiacute odpoviacutedajiacuteciacute přesnosti měřeniacute sniacutemků hvězd

Zkoušky provedeneacute v tomto směru na Pulkovskeacute moskevskeacute a taškentskeacute hvězdaacuterně ukaacutezaly že se při splněniacute určityacutech podshymiacutenek provaacutediacute změřeniacute mlhovin teacuteměř stejně přesně jako změshyřeniacute hvězd Tiacutem byla vyřešena velmi důležitaacute otaacutezka jejiacutež vyacute shyznam se ukaacuteže až v budoucnosti Pozorovaacuteniacute pro tento katalog se

zuacutečastnilo sedm sovětskyacutech observatořiacute ktereacute měly k disposici poledniacutekovyacute stroj Praacutece se rozvinula a rozběhla plnyacutem tempem naacutehle však byla přerušena napadeniacutem našiacute vlasti fašistickyacutem Něshymeckem Jen dvě observatoře mdash taškentskaacute a Engelhardtova u Kazariě mdash mohly pokračovat v pozorovaacuteniacutech v omezeneacutem rozshysahu Kyjevskaacute oděskaacute a charkovskaacute hvězdaacuterna byly dočasně obsazeny nepřiacutetelem Pulkovskaacute a moskevskaacute byly evakuovaacuteny Dnes jsou pozorovaacuteniacute obnovena na většině hvězdaacuteren při čemž se do praacutece zapojila hvězdaacuterna demokratickeacuteho Polska ve Wroclavi

N E Uacute N A V N Yacute P O P U L A R I S Aacute T O R(K sedmdesaacutetinaacutem f Ing Jaroslava Štycha zakladatele našiacute

Společnosti)

Jestliže jsme před touto vaacutelkou měli jen maacutelo dobryacutech popu- larisaacutetorů kteřiacute uměli srozumitelně přiacutestupně a při tom vědecky spraacutevně vyklaacutedat na lidovyacutech shromaacutežděniacutech tiacutem meacuteně bylo těch kdo dovedli daacutet teacuteto činnosti pevnyacute ideologickyacute zaacuteklad

A mezi hrstku nejlepšiacutech patřiacute zakladatel a prvniacute jednatel ČAS Ing Jaroslav Štych

Štychova populaacuterně vědeckaacute činnost byla nerozlučně spjata s jeho politickyacutem přesvědčeniacutem vyplyacutevala z jeho socialistickyacutech naacutezorů

V časopisu bdquoSocialistickyacute monistardquo jehož byl redaktorem piacuteše v květnu 1914 bdquoTouha zodpověděti všechny otaacutezky po smyslu života s vědeckeacuteho stanoviska šiacuteřiacute se nezadržitelně i v nejshyširšiacutech vrstvaacutech lidu kteryacute vedle požadavku rovnosti hospodaacuteřshyskeacute a politickeacute žaacutedaacute i rovnost v praacutevu na vzdělaacuteniacuterdquo Proto chce Štych bdquopřeneacutest vědu do nejširšiacutech vrstev popularisovat ji až do nejkrajnějšiacutech možnostiacuterdquo považuje ji bdquoza majetek celeacuteho lidshystva na nějž maacute každyacute i ten nejposlednějšiacute proletaacuteř plneacute praacutevardquo

Tak je Štychovi šiacuteřeniacute vědeckyacutech astronomickyacutech poznatků mezi lidovyacutemi posluchači nerozlučnou součaacutestiacute jejich vyacutechovy k socialismu Neboť mdash uvažoval spraacutevně Štych mdash těžko může byacutet uvědomělyacutem socialistou ten kdo nechaacutepaje vědeckyacute naacutezor na svět je v zajetiacute jakeacutehokoli mysticismu

K veřejneacute popularisačniacute činnosti ho přiměly roku 1910 fanshytastickeacute dohady a zpraacutevy o Halleyově kometě kteraacute se tenkraacutet přibliacutežila k našiacute Zemi Štych vyvracel tyto pověry v řadě předshynaacutešek a při tom se přesvědčil jak prospěšnaacute a nutnaacute je tato činshynost Pokračoval v niacute staacutele intensivněji ale jako vyacutebornyacute orgashynisaacutetor hned uvažoval jak ji trvale zajistit v širokeacutem rozsahu A tak založil roku 1913 Svaz socialistickyacutech monistů a v květnu

1914 monistickyacute měsiacutečniacutek Saacutem měl hlavniacute podiacutel na tom že tato organisace vykonala za kraacutetkou dobu sveacuteho trvaacuteniacute tolik popula- risačniacuteeh přednaacutešek jako maacutelokteraacute jinaacute lidovyacutechovnaacute organishysace teacute doby

Nepřestal šiacuteřit astronomickeacute poznatky ani tehdy když po vypuknutiacute prvniacute světoveacute vaacutelky byl rozpuštěn Svaz socialistickyacutech monistů a zastaven jeho list

Od řiacutejna 1915 konal astronomickeacute kursy ktereacute měly neobyshyčejnyacute uacutespěch jako všechny jeho přednaacutešky Neboť Štych byl rozenyacute popularisaacutetor Jasnost přehlednost vyacutekladu promyšlenyacute methodickyacute postup a ovšem i silnaacute osobnost přednaacutešejiacuteciacuteho mu ziacuteskaacutevaly nejenom mysli ale i srdce všech posluchačů

Kursy bylo nutno pro velkyacute naacuteval rozdělit na dvě sekce mdash a jedneacute z nich použili manželeacute Štychovi jako kryciacute organisace pro svou revolučniacute protirakouskou činnost kteraacute nakonec vedla až k zřiacutezeniacute uacutestředniacute dělnickeacute rady a ke 14 řiacutejnu 1918 Štych tenshykraacutet osvědčil sveacute neobyčejneacute organisačniacute schopnosti vytvořil společně se svou chotiacute rozsaacutehlou podzemniacute siacuteť z dělnickyacutech důshyvěrniacuteků skautů i posluchačů svyacutech kursů a později velkou skushypinu žen s takovyacutem uacutespěchem a obratnostiacute že rakouskaacute policie na nic nepřišla

Při tom všem nezapomiacutenal ani na svou obliacutebenou vědu a z astronomickeacuteho kroužku založeneacuteho v listopadu 1915 vybudoshyval se svyacutemi spolupracovniacuteky (zejmeacutena Andělem a Klepeštou) Českou astronomickou společnost kteraacute měla ustavujiacuteciacute schůzi 8 prosince 1917 Štych vypracoval jejiacute stanovy a napsal uacutevodniacute člaacutenek do prvniacuteho čiacutesla jejiacuteho věstniacuteku kde za hlavniacute uacutekoly ČAS poklaacutedaacute nejen zřiacutezeniacute lidoveacute hvězdaacuterny (už tehdy ji tak nazyacuteshyval) ale takeacute astronomickeacute knihovny a astronomickeacuteho musea Nejhlavnějšiacute činnost noveacute společnosti vidiacute ovšem v bdquopořaacutedaacuteniacute populaacuterně vědeckyacutech přednaacutešek z oboru astronomie pro širšiacute veshyřejnostrdquo v kursech a pozorovaacuteniacutech

Po převratu 1918 zabral Štych jako člen branneacuteho vyacuteboru Revolučniacuteho naacuterodniacuteho shromaacutežděniacute klementinskou hvězdaacuternu aby zajistil jejiacute historickeacute pamaacutetky staral se o nejnutnějšiacute poshymůcky pro Společnost a usiloval se svyacutemi spolupracovniacuteky o zřiacuteshyzeniacute aspoň prozatiacutemniacute observatoře Pořaacutedal velkeacute veřejneacute podshyniky a peněžniacute sbiacuterky na pořiacutezeniacute dalekohledů a jinyacutech přiacutestrojů mdash zkraacutetka pomaacutehal všude tam kde Společnost potřebovala jeho rozvahy předviacutedavosti a organisačniacuteho nadaacuteniacute Byl nepostradashytelnyacutem praacutevě tak při velkyacutech častyacutech starostech se stavbou lishydoveacute hvězdaacuterny jako při organisaci důležityacutech podniků ČAS na přiacuteklad když připravoval astronomickou vyacutepravu za slunečniacutem zatměniacutem do SSSR v roce 1936 nebo když vymaacutehal našim badashytelům prostředky a pomoc pro jejich vědeckou činnost

Ale i když zastihujeme Štycha ve dvacaacutetyacutech a třicaacutetyacutech leshytech v plneacute organisačniacute praacuteci jako jednatele a potom miacutestopředshysedu Společnosti chybiacute naacutem tu jeho působeniacute nejvlastnějšiacute gtmdash populaacuterně vědeckeacute

To souvisiacute s tehdejšiacutemi poměry Tenkraacutet byla totiž popula- risace obyčejně odsuzovaacutena jako bdquosnižovaacuteniacute vědyrdquo a dokonce i v ČAS se vyskytl naacutevrh na štěstiacute nepřijatyacute aby hvězdaacuterna vy shypustila ze sveacuteho naacutezvu slovo lidovaacuterdquo Kromě toho při tehdejšiacute politickeacute roztřiacuteštěnosti a při vzaacutejemneacutem nepřaacutetelstviacute politickyacutech taacuteborů by Štych nebyl mohl prosadit ani uplatnit v ČAS sveacute soshycialistickeacute naacutezory

On konal tuto činnost i nadaacutele ne ovšem ze sveacute funkce v ČAS ale za svou osobu v různyacutech dělnickyacutech a lidovyacutech orga- nisaciacutech a mezi mlaacutedežiacute Štychovy bdquovečery pod oblohourdquo s astroshynomickyacutemi vyacuteklady pro jeho bdquoSkauty socialistyrdquo a přednaacutešky pro bdquoFederaci čsl skautů a skautekrdquo zůstaly nezapomenutelnyacutemi všem kdo se jich zuacutečastnili A ze skautů kteřiacute prošli školou manshyželů Štychovyacutech vyrostla později řada vyacuteznamnyacutech osobnostiacute našeho dnešniacuteho politickeacuteho i kulturniacuteho života

Štych působil ovšem osobně i na mlaacutedež v ČAS kteraacute vyshyrůstala pod jeho vedeniacutem v dalšiacute astronomickou generaci Ta pak vytvořila za druheacute vaacutelky ilegaacutelniacute skupinu a po vaacutelce daacutevala našiacute Společnosti ten směr a ciacutel jak je j určil Štych popularisaacutetor a Štych socialista takže vyacutebor ČAS jde dnes věrně v jeho stopaacutech

Toho se už ovšem nedočkal Zemřel před viacutetězstviacutem sociashylismu o ktereacute saacutem tolik usiloval a před osvobozeniacutem Českosloshyvenska Sovětskyacutem svazem kteryacute tolik miloval Odešel naacutem 4 ledna 1941

V den jeho sedmdesaacutetin 13 listopadu 1951 vědčně vzpomeshyneme všeho co vykonal pro šiacuteřeniacute vědeckyacutech poznatků pro naši astronomii pro- lidovost a spraacutevneacute zaměřeniacute našiacute Společnosti Jeho přiacuteklad naacutes vždycky bude povzbuzovat k tomu abychom vědeckou popularisaciacute šiacuteřeniacutem vyacutesledků sovětskeacute vědy a osvoboshyzovaacuteniacutem lidu od pověr přednaacuteškami podporovali v jeho intenciacutech československyacute lid na jeho cestě k socialismu a komunismu

MildeZ LETOŠNIacuteHO LOVU PERSEID (V iz obraz na obaacutelce)

Velmi jasnaacute Perseida mdash 4 -velikosti kteraacute iacutese rozzaacuteřila v 1 h 39 min 13 srpna 1951 nad středniacutemi Čechami Během zlomku vteřiny čtyřikraacutete vybuchla a zanechala naacutedhernou rychle se měniacuteciacute stopu jiacutež bylo možno pozorovat neozbrojenyacutem okem několik desiacutetek vteřin Sniacutemky zde reproshydukovaneacute zhotovil Dr Z Bochniacuteček v Modřanech Sonarem 1 2 f ~ 5 cm a Exaktarem 1 35 f = 75 cm na panchromatickou desku Ako a film Porna Ačkoliv na sniacutemku se Sonarem je meteor až na okraji desky ve vzdaacutelenosti přes 30deg od středu pole je na originaacutelu meteorickaacute stopa zřeshytelně zachycena

O VZNIKU PLANET A JEJICH SOUPUTNIacuteKŮPřeložil Dr Jan Bouška Akademik O J Smidt

(Pokračovaacuteniacute)

3 Pozorneacute zkoumaacuteniacute znaacutemyacutech dat o našiacute planetaacuterniacute soushystavě přivaacutediacute naacutes k těmto pravidlům

1 Slunce bylo obklopeno protaacutehlyacutem rojem malyacutech čaacutestic pohybujiacuteciacutech se kolem něho pod vlivem gravitačniacutech sil po elipshysaacutech

2 tento roj měl moment hybnosti od nuly různyacute3 čaacutestice roje se mohly spojit ve většiacute tělesa při čemž způshy

sob spojeniacute se dosud nespecifikujeZ vyacutechoziacutech pravidel je třeba odvoditi všechny znaacutemeacute zaacuteshy

kladniacute rysy planetaacuterniacute soustavy Takto danyacute uacutekol můžeme nazvat uacutestředniacutem probleacutemem planetaacuterniacute kosmogonie K němu se přimyshykajiacute dva dalšiacute

a) určit v souhlasu s poznatky astrofysiky a stelaacuterniacute astroshynomie kdy z čeho a jakyacutem způsobem se objevil uvedenyacute roj u Slunce

b) odvodit z řešeniacute uacutestředniacuteho probleacutemu geofysikaacutelniacute zaacutevěry a ověřiti si je dosavadniacutemi poznatky věd o Zemi

Posledniacute dva probleacutemy vztahujiacuteciacute se k epochaacutem před a po utvořeniacute planet v teacuteto přednaacutešce podrobně rozebiacuterat nebudu

Dnes se omeziacutem na vyacuteše formulovanyacute uacutestředniacute probleacutem kteryacute je specifickyacutem uacutekolem planetaacuterniacute kosmogonie

Některaacute z vyacuteše uvedenyacutech třiacute pravidel (nebo oravidla s nimi souhlasnaacute) vyskytujiacute se viacutece nebo meacuteně jasně ve většině existushyjiacuteciacutech kosmogonickyacutech hypothes odlišnyacutech od sebe ani ne tak v uacutestředniacutem planetaacuterniacutem probleacutemu jako v otaacutezce odkud a v jashykeacutem stavu se bere vyacutechoziacute materiaacutel pro planety Uvedenaacute tři prashyvidla nejsou tedy ničiacutem absolutně novyacutem Tiacutem spiacuteše se jejich přesnaacute formulace ukaacutezala velmi nutnaacute pro řešeniacute daneacuteho uacutekolu mdash objasněniacute hlavniacutech rysů planetaacuterniacute soustavy

Tyto hlavniacute rysy kromě rysů již dřiacuteve připomenutyacutech [a) komplanaacuternost b) kruhoveacute draacutehy a c) obiacutehaacuteniacute ve stejneacutem směshyru] jsou

d) zaacutekoniteacute rozděleniacute planet podle jejich vzdaacutelenostiacute od Slunce

e) děleniacute planet na dvě skupiny velkeacute vzdaacuteleneacute (Jupiter Saturn Uran Neptun) a poměrně nevelkeacute bližšiacute (Merkur Veshynuše Země M ars )

f ) ubyacutevaacuteniacute hmoty velkyacutech planet se vzdaacutelenostiacute od Slunceg ) přiacutetomnost souputniacuteků u většiny planet

h) obiacutehaacuteniacute souputniacuteků nejčastěji ve směru přiacutemeacutem (shodshyneacutem se směrem oběhu planet) ale v řadě přiacutepadů takeacute v obraacuteshyceneacutem

i) rotace planet okolo os při čemž převlaacutedaacute otaacutečeniacute přiacutemeacute

Je znaacutemo že ani jedna z dřiacutevějšiacutech kosmogonickyacutech hypo- thes nemohla současně vysvětlit všechny uvedeneacute hlavniacute rysy planetaacuterniacute soustavy V nejlepšiacutem přiacutepadě byla vysvětlena jen některaacute jejich čaacutest Autoři kosmogoniiacute vysvětlovali původ vyacute shychoziacute hmoty různě ale při objasňovaacuteniacute konkreacutetniacutech rysů seacute omeshyzovali a to slovniacute formou na některeacute všeobecneacute poznaacutemky o nejshyjednoduššiacutech vlastnostech (o komplanaacutemosti atd) Tak tomu bylo i ve znameniteacute na svou dobu hypothese J Jeanse Ti nemnoziacute kosmogonisteacute kteřiacute se snažili jiacutet daacutele nedosaacutehli uacutespěchu zřejmě hlavně proto že použiacutevali jen uacutevah z elementaacuterniacute geometrie a nebeskeacute mechaniky (na př Moulton) i tam kde pro objasněniacute vzniku planetaacuterniacute soustavy nestačiacute jen klasickaacute nebeskaacute mechashynika Saacutem charakter uacutekolu žaacutedaacute předevšiacutem statistickou methodu Kromě gravitačniacutech sil je nutneacute přihleacutednout takeacute ke světelneacutemu tlaku a ztraacutetě čaacutesti draacutehoveacute energie měniacuteciacute se v teplo

4 Hlavniacute ideou meacuteho naacutevrhu na objasněniacute všech zaacutekladniacutech rysů planetaacuterniacute soustavy je uacutevaha (v matematickeacute formě) o těch procesech přirozeneacuteho statistickeacuteho souboru ktereacute probiacutehajiacute při tvořeniacute planet Při tom vychaacuteziacutem ze třiacute vyacuteše formulovanyacutech prashyvidel

Pohyb planet ve společneacute teacuteměř rovině ve stejneacutem směru a po drahaacutech maacutelo odlišnyacutech od kruhovyacutech vyplyacutevaacute z našich prashyvidel přirozeně a prostě jak bylo již vysvětleno Přejdeme k ostatshyniacutem přesnějšiacutem charakteristikaacutem Začneme od zaacutekona vzdaacuteleshynostiacute planet Zopakuji ještě jednou sveacute řešeniacute teacuteto otaacutezky daacutevaje tentokraacutet zaacutevěru obecnějšiacute charakter

Čaacutestice roje majiacute rozličnou velikost specifickeacuteho momentu (momentu na jednotku hm oty) Nechť se celaacute hmota roje rozděliacute v zaacutevislosti na velikosti specifickeacuteho momentu q podle některeacuteho diferenciaacutelniacuteho zaacutekona rozděleniacute f(q )d q Ukaacutežeme že každeacutemu zaacutekonu rozděleniacute t j každeacute funkci f ( q ) odpoviacutedaacute vlastniacute zaacutekon vzdaacutelenostiacute planet

Budeme se zajiacutemat o osudy dvou sousedniacutech planetaacuterniacutech jader (zaacuterodků) ve stadiu jejich růstu Jsou-li tato jaacutedra velmi bliacutezkaacute rychle vyčerpajiacute zaacutesobu čaacutesshytic ktereacute majiacute možnost dostat se do oblasti mezi jejich drahami Jestliže se tato dvě planetaacuterniacute jaacutedra nespojiacute v jedno budou daacutele ziacuteskaacutevat hmotu a moment už většinou od ěaacutestic obiacutehajiacuteciacutech na vnějšiacutech stranaacutech vyčerpaneacute oblasti Při tom moment na jednotku hmoty se u jedneacute planety bude zmenšovat u druheacute zvětšovat a poloměry drah obou planet se začnou rozchaacutezet Tak v sameacutem procesu růstu plashynet je obsažen i princip regulace vzdaacutelenostiacute mezi nimi Vychaacuteziacuteme z toho že při tvořeniacute planet maacute každaacute čaacutestice největšiacute vyhliacutedky dostat se na tu planetu jejiacutež

specifickyacute moment je co nejmeacuteně odlišnyacute od specifickeacuteho momentu čaacutestice Ovšem odděleneacute čaacutestice se takeacute nemusiacute dostat na bdquosvouldquo planetu ale tyto vyacutejimky se vzaacutejemně kompensujiacute takže pro vyacutepočet je možneacute předpoklaacutedat že čaacutestice jsou přesně rozděleny po bdquooblastech11 přidělenyacutech na ose specifickyacutech momentů každeacute planetě Hraniciacute oblasti bude hodnota specifickeacuteho momentu stejně vzdaacutelenaacute od specifickyacutech momentů dvou sousedniacutech planet Nechť fln značiacute moment odpoviacutedashyjiacuteciacute hranici mezi oblastmi n-teacute a n + 1-niacute planety jejichž specifickeacute momenty jsou rovny qn resp qn + 1 Pak podle toho co bylo vyacuteše řečeno

(1)p glaquo gn+1

2 Při spojeniacute čaacutestic oblasti v planetu je specifickyacute moment planety

fqj () dgn ff(q)dq (2)

při čemž meze integrace jsou fiacuten+j ajS Vyjadřujiacutece tato ji pomociacute gbdquo+ i podlelsquo (1) dostaacutevaacuteme ve (2) rovnici pro momenty qn Ale pro planety vzhledem ke kruhoshyveacutemu charakteru jejich drah qn = amp]M ^R n kde R n je poloměr draacutehy h-teacute planety M je hmota SluAce k je gravitačniacute konstanta Tak naacutem daacute rovnice (2) zaacutekon vzdaacuteleshynostiacute planet odpoviacutedajiacuteciacute funkci J(q)

Pro konkreacutetniacute přiacutepady je třeba specifikovat funkci j(q ) Neniacute důvodu předposhyklaacutedat že v reaacutelnyacutech podmiacutenkaacutech přiacuterody f (q ) může byacutet funkciacute velmi rychle se měniacuteciacute Proto podle analogie s mnohyacutemi uacutevahami theoretickeacute fysiky a astrofysiky připustiacuteme že f (q ) je s dostatečilou přesnostiacute aproximovaacutena funkciacute tvaru c q kde c je konstanta V takoveacutem přiacutepadě z vyacutesledků pozorovaacuteniacute můžeme určit exponent X Specifickeacute momenty čaacutestic jsou ohraničeneacute Za spodniacute jejich hranici je možneacute vziacutet veličinu bliacutezkou nule a za horniacute -mdash bdquopraktickou hranici momentu v slunečniacute soustavě mdash veličinu bliacutezkou specifickeacutemu momentu Neptuna (maacutem v patrnosti že za touto praktickou hraniciacute je už velmi maacutelo čaacutestic a pokud jsou neurčujiacute stav soustavy) Horniacute hranice specifickyacutech momentů nechť je Q Pakstředniacute moment celeacute planetaacuterniacute soustavy je q

Jg() dq

iacute = deg

t j při () = c q^ obdržiacuteme

Q() dq 0

ldquo ldquof -i = F T 2 lt 2 - ( 3 )

Z pozorovaacuteniacute viacuteme že přijmeme-li za jednotku hmotu Slunce vzdaacutelenost Země od Slunce a rok dělenyacute 2n dostaneme Q mdash ] 30 = 548 a středniacute moment q = 264 Středniacute moment je tedy přibližně dvakraacutet menšiacute než maximaacutelniacute Pak ze vzorce (3) vyplyacutevaacute X mdash 0 t j

(g) dq = c dq

To označuje rovnoměrneacute rozděleniacute celkoveacute hmoty čaacutestic podle osy specifickyacutech momentů Při tomto zvlaacuteštniacutem vzhledu funkce j [q ) se řešeniacutem diferenčniacute rovnice (2) objevuje jak snadno nahleacutedneme

9n = a + bnkde a a b jsou konstanty

Přejdeme-li od momentů ke vzdaacutelenostem dostaneme hleshydanyacute zaacutekon vzdaacutelenostiacute planet

Praacutezdniny r 1919Skautskyacute taacutebor ve Svatoshyjaacutenskyacutech proudech Na přiacutedi vratkeacute canoe ve společnosti chlapců raacutezshyně paacutedluje prof Nušl mdash zjev na tehdejšiacute dobu neshyzvyklyacute profesor technishyky při sportu mezi chlapshyc i

16 prosinec 1919Poplach mdash Ziacutetra bude konec světa planety se nakupily na jedneacute straně Slunce a vyvolajiacute mohutshynyacute vyacutebuch na Slunci L ishydeacute postrašeni tiacutesniacute se před vchodem techniky kde maacute prof Nušl před- naacutešeti o tomto aktuaacutelniacutem thematu Dvůr je lidmi přeplněn a neniacute možneacute se dostat dovnitř Uacutetlaacute poshystava prof Nušla marně se snažiacute proniknouti husshytyacutem davem Dobrotivyacutem hlasem se domaacutehaacute vstupu bdquoA le vždyť jaacute přednaacutešiacutemrdquo mdash bdquoTo by mohl řiacuteřt každyacuterdquo mdash je strohaacute odpověď kteshyreacutehosi nedočkavce Nezbylo než aby se prof Nušl protaacutehl sklepniacutem okeacutenkem a zadem se dostal do přeplněneacute posluchaacuterny kde před poacuteshydiem se tiacutesniacute i maleacute děti bdquoPrachnespravedlnost co jaacute těm lidem budu vyklaacutedatrdquo rozvažuje nahlas prof Nušl Ale už vzaacutepětiacute zashyzniacutevaacute jeho klidnyacute přesvědčivyacute hlas Konec světa ziacutetra nebude grashyvitačniacute siacutely planet jsou přiacuteliš slabeacute na to aby takovou katastrofu vyvolaly ale mezi fysiky se vynořujiacute revolucionaacuteři kteřiacute bořiacute staryacute světovyacute naacutezor a naacutesleduje jasnyacute vyacuteklad o theorii relashytivity

1924 Meacute prvniacute praacutezdniny v Ondřejově Denniacute styk s prof Nušlem mdash maacute učednickaacute leacuteta Učiacutem se diacutevaacuteniacutem dělaacutem mu světloshynoše při jeho montaacutežiacutech synchronisaciacute a pokusech s hodinami ve sklepě observatoře Rozmlouvaacute s přiacutestroji jako by byly živeacute domlouvaacute jim když jejich funkce neniacute uspokojivaacute a chvaacuteliacute je když hrajiacute dobře svou uacutelohu Obdivuji jeho manuaacutelniacute zručnost se kterou obsluhuje jemňoučkeacute kontakty ktereacute si saacutem improvi- suje i instaluje a to bez prostoroveacuteho viděniacute neboť na jedno oko je teacuteměř slepyacute

1925 Perseidy Noc maxima Je zataženo a blyacuteskaacute se Prof Syacutekora smutně obchaacuteziacute sveacute komory namiacuteřeneacute k nebi čekaacuteme na plošině hvězdaacuterny zda se přec jen nevyjasniacute mezi naacutemi i prof Nušl bdquoTak tu maacuteme celyacute kvartet pohromaděrdquo řiacutekaacute bdquozazpiacutevejme sirdquo a již přiacutejemnyacutem hlasem kteryacute prozrazuje dobreacuteho zpěvaacuteka zanotuje veselou piacutesničku

Srpen 1926 Přichaacuteziacutem s naacutepadem určovaacuteniacute rychlostiacute meshyteorů kyacutevajiacuteciacutem zrcadlem Prof Nušl mě pozorně vyslechne nic neřiacutekaacute ale začiacutenaacute hned snaacutešet různeacute součaacutesti laboratorniacute stativ Hookův kliacuteč elektromotor a do odpoledne je improvisace hotova Maacute myšlenka je daleko předstižena myslil jsem na jednoduchyacute kyacutevavyacute pohyb ale prof Nušl daacutevaacute zrcadlu kuželovyacute pohyb takže hvězdy se jeviacute po odraze v zrcadle jako kroužky a meteorickaacute stopa ať přichaacuteziacute meteor z ktereacutehokoliv směru jeviacute se jako epi- cykloida

Podzim 1926 Prvniacute bitva o mezinaacuterodniacute měřeniacute zeměpisnyacutech deacutelek Velkyacute model Nušlova-Fričova cirkumzenitaacutelu tvořiacute hlavniacute bdquohudebniacuterdquo naacutestroj dirigentem je prof Nušl ostatniacute členoveacute bdquoorshychestrurdquo Dr Frič šeacutefkonstrukteacuter prof Mašek hlavniacute radioope- rateacuter mechanik Teplickyacute a jaacute kteřiacute obsluhujiacute podle potřeby poshyhon cirkumzenitaacutelu chronograf propojovaacuteniacute spojů atd Druhyacute CZ je pod vojenskyacutem vedeniacutem i veleniacutem bdquoštaacutebyrdquo Ing Dvořaacuteka s mužstvem vojenskeacuteho zeměpisneacuteho uacutestavu Pozorujeme od řiacutejna do prosince každou jasnou noc od večera do raacutena vyacutesledshykem jsou praacutedelniacute koše plneacute chronografickyacutech paacutesků ktereacute reshydukujeme celou zimu Vyacutesledek měřeniacute jeviacute skoky bitva zdaacute se prohranaacute V roce 1927 a 1928 se jfrovaacutedějiacute novaacute měřeniacute zaacutehadu nesouhlasu objasňuje prof Nušl Naacutevrh mikrometru CZ počiacutetal s dvojiciacute čoček nekonečně tenkyacutech a těsně u sebe z konstruktivshyniacutech důvodů bylo však nutno čočky umiacutestiti ve vzaacutejemneacute vzdaacuteleshynosti 4 cm a proto vyžaduje tato konstrukce přesnou nivelaci Novaacute seacuterie měřeniacute CZ potvrzuje tento vyacuteklad Bitva se končiacute přec jen viacutetězně

Podzim 1927 Vzaacutecniacute hosteacute z celeacuteho světa se schaacutezejiacute na onshydřejovskeacutem bdquokopečkurdquo při přiacuteležitosti zasedaacuteniacute geodetickeacute a geo- fysikaacutelniacute Unie v Praze seznamujiacute se a obdivujiacute originaacutelniacute přiacuteshystroje Nušlovy myšlenky a Fričova provedeniacute

1928 Ondřejovskaacute hvězdaacuterna jejiacutež založeniacute je nerozlučně spjato se jmeacuteny Dr Friče i prof Nušla je Fričem věnovaacutena ČSR s odkazem vědě a praacuteci

1929 Maacute učňovskaacute leacuteta končiacute uděleniacutem doktorskeacuteho diploshymu ale meacute učeniacute u Nušla nekončiacute staacutele je něco čemu se přiučiti Na jižniacute stěně Nušlova obydliacute konstruujeme slunečniacute hodiny Originaacutelniacute Nušlův naacutepad jak přesně postaviti tyč (polos) ve směru zemskeacute osy na terase nad kterou jsou slunečniacute hodiny

ros

umiacutestěny vyznačiacute se na podlaze bod kam podle vyacutepočtu (směru stěny a zeměpisneacute šiacuteřky) maacute bdquopolosrdquo miacuteřiti Na toto miacutesto se položiacute zrcaacutetko tak aby do oka pozorovatele se odraacuteželo miacutesto stěny kde tyč bude definitivně upevněna ta pak se nataacutečiacute tak dlouho až se jeviacute pozorovateli jako bod (stationaacuterniacute meteor)

1933 Druhaacute bitva o zeměpisnou deacutelku opět za uacutečasti vojaacuteků z VZUacute a Dr Buchara Nušl měřiacute CZ opatřenyacutem neosobniacutem mishykrometrem Řada vtipnyacutech konstrukteacuterskyacutech novinek rychlost otaacutečeniacute mikrometru se řiacutediacute strunovyacutem ldquoregulaacutetorem kteryacute umožshyňuje laděniacute v širokyacutech meziacutech Na chronograf piacutešiacute skleněnaacute pera kteraacute se čistiacute bodlinou kaktusu mdash jak Nušl šťastně objevil Zashyvaacutediacute novyacute způsob čteniacute paacutesků chronografickyacutech s optickyacutem nashystaveniacutem Vzdaacutelenost observačniacutech domků ze kteryacutech se pozoshyruje měřiacuteme pomociacute hvězd s přesnostiacute plusmn 3 metrů Měřeniacute VZUacute s CZ končiacute velkyacutem viacutetězstviacutem Československa

Praacutece z jinyacutech oborů astronomie mě odvaacutedějiacute na čas od Nušlovyacutech přiacutestrojů ale vraciacutem se k nim vždy s radostiacute mohu-li prof Nušlovi pomoci

Prosinec 1937 Prof Nušl slaviacute sveacute sedmdesaacutetiny Oficiaacutelně se s niacutem loučiacuteme jako se svyacutem nadřiacutezenyacutem ale jeho pracovniacute elaacuten neklesaacute a maacute nyniacute viacutece času se věnovati sveacutemu CZ

16 listopad 1942 Protektorovo auto na bdquobetonurdquo ondřejovshyskeacute universitniacute půdy Zatemněnaacute pracovna přeměněnaacute naacutemi na fotometrickou miacutestnost tone v kouři Je tu prof Schaub z něshymeckeacute university se zaacuteborovyacutem rozkazem K H Franka Přiacutetomni prof Nušl Link a jaacute Samostatnost Ondřejova na čas končiacute Druhyacute den mi přinaacutešiacute prof Nušl vzkaz vytrvat za všech okolshynostiacute na sveacutem miacutestě Večer stěhujeme různeacute vzaacutecneacute dokumenty ukryteacute na observatoři a některeacute součaacutesti CZ do bezpečiacute

1943mdash 1945 Měřiacutem lomenyacutem meridiaacutenem Askania Zaacutepasiacutem s nejistotou libel a oceňuji přednosti uměleacuteho horizontu CZ Takeacute velkaacute setrvačnaacute hmota pasaacutežniacuteku při překlaacutedaacuteniacute a vklaacutedaacuteniacute do ložisek kontrastuje s lehkyacutem nosičem zrcaacutetek CZ ve prospěch CZ Po praacuteci se schaacuteziacuteme v leacutetě na zahradě u stareacuteho paacutena Dr Frice mdash prof Nušl byacutevaacute vždy přiacutetomen bullmdash a daacutevaacuteme dohromady zlomky zpraacutev ktereacute etherem pronikly do velkeacuteho koncentraacuteku bdquoBohmen und Maacutehrenrdquo

Květnovaacute revoluce 1945 S prof Nušlem v čele přebiacuteraacuteme Ondřejov

Po roce 1946 prof Nušl opět zahajuje činnost ve sveacutem doshymečku čiacutes 4 maacute ještě plno plaacutenů ktereacute bych si přaacutel realisovat s niacutem Zel že už zůstaacutevaacute většinou při plaacutenech prof Nušl naacutes zvolna opouštiacute tak jako když se rozplyacutevaacute stopa po přeletu přeshykraacutesneacuteho meteoru a 17 zaacuteřiacute 1951 naacutem miziacute nadobro

i on

Ve vzpomiacutenaacuteniacute přešel večer v noc mraky se rozplynuly a nad tatranskyacutemi velehorami se rozklenula překraacutesnaacute horskaacute obshyloha posetaacute nesčetnyacutemi hvězdami Takeacute v našem nitru se vyjasshynilo vzpomiacutenkami na prof Nušla muže vzaacutecnyacutech vlastnostiacute Vyšel z lidu svyacutemi vynaacutelezy pracoval pro něj nelitoval naacutemahy a času aby jemu podaacuteval v přiacutestupneacute formě vědeckou pravdu tak jak se k niacute poctivě probojoval a předevšiacutem nepřestal byacutet nikdy opravshydově lidskyacutem a to je jeho odkaz nejvzaacutecnějšiacute

D r V Guth

Uacutespěchy sovětskeacute astronomie A A M IC H A JLO V

(Dokončeniacute)

Zajiacutemavyacute člaacutenek prof Miehajlova z něhož jsme přinesli vyacuteňatky vyshyšed v překladu s M Kopeckeacuteho současně s člaacutenky A P Joffeho bdquoTheorie a praxe sovětskeacute fysikyrdquo a I M Vinogradova a N I Musohelišviliho bdquoSoshyvětskaacute matematikardquo v kniacutežečce vydaneacute nakl Svoboda (cena 8 Kčs) a vřele j i doporučujeme našim čtenaacuteřům

Druhyacutem důležityacutem naacuterodohospodaacuteřskyacutem uacutekolem je u r č oshyv aacute n iacute a r o z š i ř o v aacute n iacute p ř e s n eacute h o času Určovaacuteniacute času podle pozorovaacuteniacute hvězd se odedaacutevna zabyacutevajiacute hvězdaacuterny avšak dřiacuteve nebylo vhodneacuteho a universaacutelniacuteho způsobu jak ho předaacutevat všem četnyacutem zaacutejemcům Tak na př ziacuteskaacutem přesneacuteho času začaacuteshytečniacuteho poledniacuteku na lodi bylo po dlouhaacute staletiacute nejobtiacutežnějšiacutem probleacutemem S vynalezeniacutem radia se objevila možnost předaacutevat čas bez ztraacutety přesnosti na libovolnou vzdaacutelenost avšak využitiacute noveacute metody vyžadovalo patřičneacute organisace praacutece Roku 1920 byly provedeny pokusy s předaacutevaacuteniacutem přesneacuteho času radiotelegra- fiiacute z Pulkovskeacute observatoře ktereacute umožnily zřiacutedit roku 1921 prashyvidelneacute vysiacutelaacuteniacute t zv rytmickyacutech časovyacutech signaacutelů s přesnostiacute na jednu setinu vteřiny pomociacute jedneacute z leningradskyacutech radiostanic Na konec byla organisovaacutena sovětskaacute časovaacute služba spočiacutevajiacuteciacute ve vysiacutelaacuteniacute speciaacutelniacutech radiovyacutech časovyacutech signaacutelů ze třiacute observashytořiacute mdash Pulkovskeacute moskevskeacute a taškentskeacute a v přiacutejmu těchto signaacutelů na sedmi observatořiacutech za uacutečelem kontroly jejich přesshynosti Mimo to začala moskevskaacute hvězdaacuterna vysiacutelat t zv občanshyskeacute signaacutely mdash znaacutemeacute dvě čaacuterky a tečku mdash přes silneacute hodně poshyslouchaneacute radiostanice Tak byla plně uspokojena potřeba znaacutet přesnyacute čas pro celou ohromnou sovětskou zemi

Kvalita pulkovskeacute časoveacute služby byla od sameacuteho počaacutetku velmi vysokaacute Horšiacute to bylo s přesnostiacute moskevskyacutech časovyacutech signaacutelů avšak v letech Velkeacute vlasteneckeacute vaacutelky dokaacutezala evakuo- vanaacute časovaacute služba Staacutetniacuteho astronomickeacuteho uacutestavu Stember- gova značně zvyacutešit kvalitu a přesnost sveacute praacutece a zaujala v tomto

ohledu jedno z předniacutech miacutest na světě Je znaacutemeacute jak důležitou uacutelohu maacute znalost přesneacuteho času v armaacutedě vojenskeacutem loďstvu a u letectva Dobrou organisaciacute časoveacute služby přispěli sovětštiacute astronomoveacute svou hřivnou svateacute věci obrany sveacute socialistickeacute vlasti

Jedniacutem z nejdůležitějšiacutech člaacutenků v rozšiřovaacuteniacute přesneacuteho času jsou astronomickaacute pozorovaacuteniacute s pasaacutežniacutem strojem Způsob pozoshyrovaacuteniacute spočiacutevaacute v tom veacutest pomociacute mikrometrickeacuteho šroubu nit mikrometru za hvězdou prochaacutezejiacuteciacute zornyacutem polem při čemž kontakty na hlavici šroubu provaacutedějiacute automatickeacute zaacuteznamy na paacutesce chronografu umožňujiacuteciacute určit momenty průchodu hvězdy přes určiteacute body zorneacuteho pole Tento způsob určeniacute okamžiku průchodu hvězdy meridiaacutenem byl velkyacutem krokem vpřed ve srovshynaacuteniacute s dřiacuteve použiacutevanyacutem nepřesnějšiacutem způsobem avšak ani tento způsob neniacute oproštěn od chyb kteryacutech se dopouštiacute saacutem pozoroshyvatel Na Pulkovskeacute hvězdaacuterně byl zhotoven přiacutestroj pro autoshymatickou registraci průchodů hvězdy pomociacute fotoelektrickeacute buňshyky Citlivost aparaacutetu se podařilo zvyacutešit natolik že je možneacute poshyzorovat slabšiacute hvězdy než při pozorovaacuteniacute tiacutemteacutež přiacutestrojem přiacutemo zrakem současně s tiacutem se několikanaacutesobně zvyacutešila přesnost poshyzorovaacuteniacute Tato metoda je velkyacutem zdokonaleniacutem a daleko předshyhonila zahraničniacute techniku poledniacutekovyacutech pozorovaacuteniacute

Koncem minuleacuteho stoletiacute byl po dlouheacutem paacutetraacuteniacute nalezen dlouho předpoklaacutedanyacute jev pohybu zemskyacutech poacutelů Ukaacutezalo se že geografickeacute body nazyacutevaneacute poacutely Země v kteryacutech zdaacutenlivaacute osa zemskeacute rotace protiacutenaacute zemskyacute povrch vykonaacutevajiacute pomalyacute a sloshyžityacute pohyb nevzdalujiacutece se od sveacute středniacute polohy viacutec jak na 10 metrů Ukaacutezalo se že perioda pohybu se rovnaacute přibližně 14 měshysiacutecům ačkoli je ještě jinaacute ročniacute perioda podmiacuteněnaacute sezoacutenniacutemi jevy na povrchu Země hlavně přemisťovaacuteniacutem vzdušnyacutech mas padaacuteniacutem sraacutežek v podobě sněhu a odpadaacutevaacuteniacutem ledu

Studium tohoto jevu je velmi zajiacutemaveacute s hlediska mechaniky a geofysiky neboť pohyb poacutelů je těsně spjat s mechanickyacutemi vlastnostmi zeměkoule jako celku a zaacutevisiacute na rozloženiacute a pohybu mas v nitru Země Pro geologii je důležitaacute otaacutezka věkoveacuteho poshyhybu zemskyacutech poacutelů kteryacute by měl vliv na rozloženiacute klimatickyacutech paacutesů na Zemi v minulyacutech geologickyacutech obdobiacutech Konečně pro astronomy je důležiteacute znaacutet polohu poacutelů při pozorovaacuteniacutem k určeniacute souřadnic a času neboť pohyb poacutelů posouvaacute geografickou siacuteť poshyledniacuteků a rovnoběžek a pozměňuje tak deacutelky a šiacuteřky bodů na zemskeacutem povrchu

Pro to všechno byla před 50 lety organisovaacutena t zv mezinaacuteshyrodniacute služba šiacuteřky při čemž bylo po rovnoběžce 39deg8 severniacute šiacuteřky zřiacutezeno šest šiacuteřkovyacutech stanic v různyacutech čaacutestech světa ktereacute ze stejnyacutech astronomickyacutech pozorovaacuteniacute určujiacute svou šiacuteřku což

potom umožňuje určit polohu zemskyacutech poacutelů pro okamžik pozoshyrovaacuteni Jedna z těchto mezinaacuterodniacutech šiacuteřkovyacutech stanic byla v Rusku mdash a to v Čardžue (středniacute Asie) Avšak v důsledku vyacute shymolu řeky Amu-Darja a jinyacutech těžkostiacute musela byacutet tato stanice zrušena Za sovětskeacute vlaacutedy byla miacutesto niacute ihned vybudovaacutena na teacuteže šiacuteřce novaacute stanice v Kitabě (Uzbeckaacute SSR ) kteraacute ani jedshynou nepřerušila pozorovaacuteniacute dokonce ani v těžkyacutech letech Velkeacute vlasteneckeacute vaacutelky Kromě Kitabu provaacutedějiacute však soustavnaacute šiacuteřshykovaacute pozorovaacuteniacute i některeacute jineacute sovětskeacute observatoře z kteryacutech co do přesnosti a deacutelky řady je nutno postavit na prvniacute miacutesto Pulkovskou hvězdaacuternu V sovětskeacute epoše byla v Poltavě zřiacutezena gravimetrickaacute observatoř kteraacute rovněž provaacutediacute určovaacuteniacute šiacuteřky Konečně je zde otaacutezka zřiacutezeniacute ještě jedneacute šiacuteřkoveacute stanice na Daacutelshyneacutem Vyacutechodě aby bylo možno z pozorovaacuteniacute sovětskyacutech observashytořiacute určit pohyb zemskyacutech poacutelů potřebnyacute pro naše zeměměřiče a geofysiky

Největšiacute podnik v astronomii podniknutyacute kdy v našiacute zemi vznikl nedlouho před druhou světovou vaacutelkou Maacuteme na mysli sestaveniacute noveacuteho velkeacuteho katalogu kteryacute byl nazvaacuten katalogem slabyacutech hvězd Všechny existujiacuteciacute fundamentaacutelniacute hvězdneacute katashylogy s přesnyacutemi polohami hvězd obsahujiacute hvězdy prvniacutech šesti nebo sedmi velikostiacute viditelnyacutech většinou prostyacutem okem Dřiacuteve se domniacutevali že jsou to hlavně hvězdy maacutelo od naacutes vzdaacuteleneacute Avšak postupně se ukazovalo že hvězdy těchto katalogů tvořiacute značně různorodou sbiacuterku je v nich poměrně nevelkyacute počet bliacutezshykyacutech hvězd středniacute sviacutetivosti avšak většina nejbližšiacutech hvězd v nich chybiacute zato je v nich značnyacute počet hvězd velmi velkeacute jasshynosti t zv obrů viditelnyacutech bez ohledu na jejich značnou vzdaacuteshylenost od naacutes jsou zde i hvězdy středniacutech charakteristik V důshysledku vyacuteběru podle jasnosti byacutevajiacute hvězdy těchto katalogů hvězshydami všech možnyacutech spektraacutelniacutech třiacuted a tudiacutež i všemožneacute barvy velmi značně se lišiacuteciacutech vzdaacutelenostiacute a velikostiacute vlastniacutech pohybů velkeacuteho rozpětiacute visuaacutelniacute velikosti To způsobuje na jedneacute straně značneacute potiacuteže čistě pozorovaciacuteho raacutezu při ziacuteskaacutevaacuteniacute dostatečně přesnyacutech a v systematickyacutech chybaacutech stejnorodyacutech poloh těchto hvězd pro katalog Na druheacute straně to ztěžuje využiti těchto kashytalogů pro hvězdnou statistiku a pro vyjasněniacute řady otaacutezek tyacute shykajiacuteciacutech se stavby galaktickeacuteho systeacutemu a hvězdnyacutech pohybů

Sovětštiacute astronomoveacute vypracovali plaacuten noveacuteho velkeacuteho kashytalogu oproštěneacuteho od těchto nedostatků co nejviacutece stejnoroshydeacuteho svyacutem složeniacutem kteryacute maacute daacutet pevnyacute zaacuteklad pro vyacutezkumy hvězdneacute statistiky a zaacuteroveň dobře upevňovat orientaci souřadshynicoveacuteho systeacutemu Katalog maacute obsahovat přes 16 000 hvězd v y shybranyacutech speciaacutelniacutem způsobem Hvězdy katalogu ležiacute v uacutezkeacutem intervalu jasnosti mezi sedmou a devaacutetou visuaacutelniacute velikostiacute jsou

od naacutes velice vzdaacuteleny a proto majiacute maleacute vlastniacute pohyby Spek- trem a barvou jsou si takeacute navzaacutejem bliacutezkeacute Takovyacute vyacuteběr hvězd zmenšuje za prveacute systematickeacute chyby pozorovaacuteniacute a dělaacute katalog co nejviacutece stejnorodyacutem a bezvadnyacutem co do přesnosti Za druheacute se tato přesnost zachovaacute na dlouhou dobu vzhledem k nepatrnosti vlastniacutech pohybů hvězd Za třetiacute je katalog bezpečnou zaacutekladnou pro mnoheacute vyacutezkumy ve stelaacuterniacute astronomii Konečně maacute na zřeshyteli noveacute a zajiacutemaveacute opatřeniacute navaacutezaacuteniacute zaacutekladniacutech hvězd katashylogu k mimogalaktickyacutem mlhovinaacutem což zajistiacute neobyčejně velshykou stabilitu v orientaci souřadnicovyacutech os

Pro vysvětleniacute poznamenaacuteme že všechny objekty patřiacuteciacute do libovolnyacutech katalogů jsou ovšem v pohybu a proto nelze orienshytovat osy ani podle jednoho z nich Ani navaacutezaacuteniacute os na velkyacute soushyhrn objektů nezabezpečuje ještě v dostatečneacute miacuteře jejich stabishylitu neboť jsou různeacute systematičnosti v pohybech hvězd a exishystuje dokonce i rotace celeacute Mleacutečneacute draacutehy Jedniacutem z uacutekolů katashylogu je praacutevě zkoumaacuteniacute systematičnosti v pohybech hvězd Jestshyliže se dosud souřadnicoveacute osy navazovaly obvykle na směr zemshyskeacute osy a rovinu jejiacute draacutehy pak to kladlo značně vysokeacute požashydavky na to že nepůsobiacute ještě neznaacutemeacute siacutely v planetaacuterniacutem syshysteacutemu a že ie Newtonova mechanika upotřebitelnaacute pro planetaacuterniacute pohyby

Zatiacutem existujiacute ve světoveacutem prostoru objekty ktereacute jsou mnohotisiacuteckraacutet vzdaacutelenějšiacute než hvězdy všech našich katalogů Maacuteme na mysli mimogalakiickeacute mlhoviny t j hvězdneacute systeacutemy rozloženeacute daleko za hranicemi našiacute Galaxie ve vzdaacutelenostech na desiacutetky milionů světelnyacutech let A ť jsou již skutečneacute rychlosti těchto mlhovin jakkoli velikeacute jejich vlastniacute pohyby t j viditelnaacute přemisťovaacuteniacute na nebeskeacute sfeacuteře musiacute byacutet mizivě maleacute Mohou proto co nejleacutepe zajistit neproměnnost orientace souřadnyacutech os v prostoru Avšak za tiacutemto uacutečelem je nutno pozorovat je současně s hvězdami katalogu aby bylo možno proveacutest spolehliveacute navaacuteshyzaacuteniacute V tom je yšak obsažena i hlavniacute obtiacutež zatiacutem co se hvězdy ukazujiacute na nejlepšiacutech fotografiiacutech jako maleacute naprosto pravidelneacute kroužky jejichž poloha se vesměs měřiacute pomociacute přiacuteslušnyacutech přiacuteshystrojů mimogalaktickeacute mlhoviny majiacute ve většině přiacutepadů poshydlouhlyacute někdy spiraacutelovityacute tvar a zaujiacutemajiacute na fotografickeacute desce značnyacute prostor Naskytla se otaacutezka zda je možno na fotografiiacutech určit polohu t j změřit souřadnice takovyacutech mlhovin s přesshynostiacute odpoviacutedajiacuteciacute přesnosti měřeniacute sniacutemků hvězd

Zkoušky provedeneacute v tomto směru na Pulkovskeacute moskevskeacute a taškentskeacute hvězdaacuterně ukaacutezaly že se při splněniacute určityacutech podshymiacutenek provaacutediacute změřeniacute mlhovin teacuteměř stejně přesně jako změshyřeniacute hvězd Tiacutem byla vyřešena velmi důležitaacute otaacutezka jejiacutež vyacute shyznam se ukaacuteže až v budoucnosti Pozorovaacuteniacute pro tento katalog se

zuacutečastnilo sedm sovětskyacutech observatořiacute ktereacute měly k disposici poledniacutekovyacute stroj Praacutece se rozvinula a rozběhla plnyacutem tempem naacutehle však byla přerušena napadeniacutem našiacute vlasti fašistickyacutem Něshymeckem Jen dvě observatoře mdash taškentskaacute a Engelhardtova u Kazariě mdash mohly pokračovat v pozorovaacuteniacutech v omezeneacutem rozshysahu Kyjevskaacute oděskaacute a charkovskaacute hvězdaacuterna byly dočasně obsazeny nepřiacutetelem Pulkovskaacute a moskevskaacute byly evakuovaacuteny Dnes jsou pozorovaacuteniacute obnovena na většině hvězdaacuteren při čemž se do praacutece zapojila hvězdaacuterna demokratickeacuteho Polska ve Wroclavi

N E Uacute N A V N Yacute P O P U L A R I S Aacute T O R(K sedmdesaacutetinaacutem f Ing Jaroslava Štycha zakladatele našiacute

Společnosti)

Jestliže jsme před touto vaacutelkou měli jen maacutelo dobryacutech popu- larisaacutetorů kteřiacute uměli srozumitelně přiacutestupně a při tom vědecky spraacutevně vyklaacutedat na lidovyacutech shromaacutežděniacutech tiacutem meacuteně bylo těch kdo dovedli daacutet teacuteto činnosti pevnyacute ideologickyacute zaacuteklad

A mezi hrstku nejlepšiacutech patřiacute zakladatel a prvniacute jednatel ČAS Ing Jaroslav Štych

Štychova populaacuterně vědeckaacute činnost byla nerozlučně spjata s jeho politickyacutem přesvědčeniacutem vyplyacutevala z jeho socialistickyacutech naacutezorů

V časopisu bdquoSocialistickyacute monistardquo jehož byl redaktorem piacuteše v květnu 1914 bdquoTouha zodpověděti všechny otaacutezky po smyslu života s vědeckeacuteho stanoviska šiacuteřiacute se nezadržitelně i v nejshyširšiacutech vrstvaacutech lidu kteryacute vedle požadavku rovnosti hospodaacuteřshyskeacute a politickeacute žaacutedaacute i rovnost v praacutevu na vzdělaacuteniacuterdquo Proto chce Štych bdquopřeneacutest vědu do nejširšiacutech vrstev popularisovat ji až do nejkrajnějšiacutech možnostiacuterdquo považuje ji bdquoza majetek celeacuteho lidshystva na nějž maacute každyacute i ten nejposlednějšiacute proletaacuteř plneacute praacutevardquo

Tak je Štychovi šiacuteřeniacute vědeckyacutech astronomickyacutech poznatků mezi lidovyacutemi posluchači nerozlučnou součaacutestiacute jejich vyacutechovy k socialismu Neboť mdash uvažoval spraacutevně Štych mdash těžko může byacutet uvědomělyacutem socialistou ten kdo nechaacutepaje vědeckyacute naacutezor na svět je v zajetiacute jakeacutehokoli mysticismu

K veřejneacute popularisačniacute činnosti ho přiměly roku 1910 fanshytastickeacute dohady a zpraacutevy o Halleyově kometě kteraacute se tenkraacutet přibliacutežila k našiacute Zemi Štych vyvracel tyto pověry v řadě předshynaacutešek a při tom se přesvědčil jak prospěšnaacute a nutnaacute je tato činshynost Pokračoval v niacute staacutele intensivněji ale jako vyacutebornyacute orgashynisaacutetor hned uvažoval jak ji trvale zajistit v širokeacutem rozsahu A tak založil roku 1913 Svaz socialistickyacutech monistů a v květnu

1914 monistickyacute měsiacutečniacutek Saacutem měl hlavniacute podiacutel na tom že tato organisace vykonala za kraacutetkou dobu sveacuteho trvaacuteniacute tolik popula- risačniacuteeh přednaacutešek jako maacutelokteraacute jinaacute lidovyacutechovnaacute organishysace teacute doby

Nepřestal šiacuteřit astronomickeacute poznatky ani tehdy když po vypuknutiacute prvniacute světoveacute vaacutelky byl rozpuštěn Svaz socialistickyacutech monistů a zastaven jeho list

Od řiacutejna 1915 konal astronomickeacute kursy ktereacute měly neobyshyčejnyacute uacutespěch jako všechny jeho přednaacutešky Neboť Štych byl rozenyacute popularisaacutetor Jasnost přehlednost vyacutekladu promyšlenyacute methodickyacute postup a ovšem i silnaacute osobnost přednaacutešejiacuteciacuteho mu ziacuteskaacutevaly nejenom mysli ale i srdce všech posluchačů

Kursy bylo nutno pro velkyacute naacuteval rozdělit na dvě sekce mdash a jedneacute z nich použili manželeacute Štychovi jako kryciacute organisace pro svou revolučniacute protirakouskou činnost kteraacute nakonec vedla až k zřiacutezeniacute uacutestředniacute dělnickeacute rady a ke 14 řiacutejnu 1918 Štych tenshykraacutet osvědčil sveacute neobyčejneacute organisačniacute schopnosti vytvořil společně se svou chotiacute rozsaacutehlou podzemniacute siacuteť z dělnickyacutech důshyvěrniacuteků skautů i posluchačů svyacutech kursů a později velkou skushypinu žen s takovyacutem uacutespěchem a obratnostiacute že rakouskaacute policie na nic nepřišla

Při tom všem nezapomiacutenal ani na svou obliacutebenou vědu a z astronomickeacuteho kroužku založeneacuteho v listopadu 1915 vybudoshyval se svyacutemi spolupracovniacuteky (zejmeacutena Andělem a Klepeštou) Českou astronomickou společnost kteraacute měla ustavujiacuteciacute schůzi 8 prosince 1917 Štych vypracoval jejiacute stanovy a napsal uacutevodniacute člaacutenek do prvniacuteho čiacutesla jejiacuteho věstniacuteku kde za hlavniacute uacutekoly ČAS poklaacutedaacute nejen zřiacutezeniacute lidoveacute hvězdaacuterny (už tehdy ji tak nazyacuteshyval) ale takeacute astronomickeacute knihovny a astronomickeacuteho musea Nejhlavnějšiacute činnost noveacute společnosti vidiacute ovšem v bdquopořaacutedaacuteniacute populaacuterně vědeckyacutech přednaacutešek z oboru astronomie pro širšiacute veshyřejnostrdquo v kursech a pozorovaacuteniacutech

Po převratu 1918 zabral Štych jako člen branneacuteho vyacuteboru Revolučniacuteho naacuterodniacuteho shromaacutežděniacute klementinskou hvězdaacuternu aby zajistil jejiacute historickeacute pamaacutetky staral se o nejnutnějšiacute poshymůcky pro Společnost a usiloval se svyacutemi spolupracovniacuteky o zřiacuteshyzeniacute aspoň prozatiacutemniacute observatoře Pořaacutedal velkeacute veřejneacute podshyniky a peněžniacute sbiacuterky na pořiacutezeniacute dalekohledů a jinyacutech přiacutestrojů mdash zkraacutetka pomaacutehal všude tam kde Společnost potřebovala jeho rozvahy předviacutedavosti a organisačniacuteho nadaacuteniacute Byl nepostradashytelnyacutem praacutevě tak při velkyacutech častyacutech starostech se stavbou lishydoveacute hvězdaacuterny jako při organisaci důležityacutech podniků ČAS na přiacuteklad když připravoval astronomickou vyacutepravu za slunečniacutem zatměniacutem do SSSR v roce 1936 nebo když vymaacutehal našim badashytelům prostředky a pomoc pro jejich vědeckou činnost

Ale i když zastihujeme Štycha ve dvacaacutetyacutech a třicaacutetyacutech leshytech v plneacute organisačniacute praacuteci jako jednatele a potom miacutestopředshysedu Společnosti chybiacute naacutem tu jeho působeniacute nejvlastnějšiacute gtmdash populaacuterně vědeckeacute

To souvisiacute s tehdejšiacutemi poměry Tenkraacutet byla totiž popula- risace obyčejně odsuzovaacutena jako bdquosnižovaacuteniacute vědyrdquo a dokonce i v ČAS se vyskytl naacutevrh na štěstiacute nepřijatyacute aby hvězdaacuterna vy shypustila ze sveacuteho naacutezvu slovo lidovaacuterdquo Kromě toho při tehdejšiacute politickeacute roztřiacuteštěnosti a při vzaacutejemneacutem nepřaacutetelstviacute politickyacutech taacuteborů by Štych nebyl mohl prosadit ani uplatnit v ČAS sveacute soshycialistickeacute naacutezory

On konal tuto činnost i nadaacutele ne ovšem ze sveacute funkce v ČAS ale za svou osobu v různyacutech dělnickyacutech a lidovyacutech orga- nisaciacutech a mezi mlaacutedežiacute Štychovy bdquovečery pod oblohourdquo s astroshynomickyacutemi vyacuteklady pro jeho bdquoSkauty socialistyrdquo a přednaacutešky pro bdquoFederaci čsl skautů a skautekrdquo zůstaly nezapomenutelnyacutemi všem kdo se jich zuacutečastnili A ze skautů kteřiacute prošli školou manshyželů Štychovyacutech vyrostla později řada vyacuteznamnyacutech osobnostiacute našeho dnešniacuteho politickeacuteho i kulturniacuteho života

Štych působil ovšem osobně i na mlaacutedež v ČAS kteraacute vyshyrůstala pod jeho vedeniacutem v dalšiacute astronomickou generaci Ta pak vytvořila za druheacute vaacutelky ilegaacutelniacute skupinu a po vaacutelce daacutevala našiacute Společnosti ten směr a ciacutel jak je j určil Štych popularisaacutetor a Štych socialista takže vyacutebor ČAS jde dnes věrně v jeho stopaacutech

Toho se už ovšem nedočkal Zemřel před viacutetězstviacutem sociashylismu o ktereacute saacutem tolik usiloval a před osvobozeniacutem Českosloshyvenska Sovětskyacutem svazem kteryacute tolik miloval Odešel naacutem 4 ledna 1941

V den jeho sedmdesaacutetin 13 listopadu 1951 vědčně vzpomeshyneme všeho co vykonal pro šiacuteřeniacute vědeckyacutech poznatků pro naši astronomii pro- lidovost a spraacutevneacute zaměřeniacute našiacute Společnosti Jeho přiacuteklad naacutes vždycky bude povzbuzovat k tomu abychom vědeckou popularisaciacute šiacuteřeniacutem vyacutesledků sovětskeacute vědy a osvoboshyzovaacuteniacutem lidu od pověr přednaacuteškami podporovali v jeho intenciacutech československyacute lid na jeho cestě k socialismu a komunismu

MildeZ LETOŠNIacuteHO LOVU PERSEID (V iz obraz na obaacutelce)

Velmi jasnaacute Perseida mdash 4 -velikosti kteraacute iacutese rozzaacuteřila v 1 h 39 min 13 srpna 1951 nad středniacutemi Čechami Během zlomku vteřiny čtyřikraacutete vybuchla a zanechala naacutedhernou rychle se měniacuteciacute stopu jiacutež bylo možno pozorovat neozbrojenyacutem okem několik desiacutetek vteřin Sniacutemky zde reproshydukovaneacute zhotovil Dr Z Bochniacuteček v Modřanech Sonarem 1 2 f ~ 5 cm a Exaktarem 1 35 f = 75 cm na panchromatickou desku Ako a film Porna Ačkoliv na sniacutemku se Sonarem je meteor až na okraji desky ve vzdaacutelenosti přes 30deg od středu pole je na originaacutelu meteorickaacute stopa zřeshytelně zachycena

O VZNIKU PLANET A JEJICH SOUPUTNIacuteKŮPřeložil Dr Jan Bouška Akademik O J Smidt

(Pokračovaacuteniacute)

3 Pozorneacute zkoumaacuteniacute znaacutemyacutech dat o našiacute planetaacuterniacute soushystavě přivaacutediacute naacutes k těmto pravidlům

1 Slunce bylo obklopeno protaacutehlyacutem rojem malyacutech čaacutestic pohybujiacuteciacutech se kolem něho pod vlivem gravitačniacutech sil po elipshysaacutech

2 tento roj měl moment hybnosti od nuly různyacute3 čaacutestice roje se mohly spojit ve většiacute tělesa při čemž způshy

sob spojeniacute se dosud nespecifikujeZ vyacutechoziacutech pravidel je třeba odvoditi všechny znaacutemeacute zaacuteshy

kladniacute rysy planetaacuterniacute soustavy Takto danyacute uacutekol můžeme nazvat uacutestředniacutem probleacutemem planetaacuterniacute kosmogonie K němu se přimyshykajiacute dva dalšiacute

a) určit v souhlasu s poznatky astrofysiky a stelaacuterniacute astroshynomie kdy z čeho a jakyacutem způsobem se objevil uvedenyacute roj u Slunce

b) odvodit z řešeniacute uacutestředniacuteho probleacutemu geofysikaacutelniacute zaacutevěry a ověřiti si je dosavadniacutemi poznatky věd o Zemi

Posledniacute dva probleacutemy vztahujiacuteciacute se k epochaacutem před a po utvořeniacute planet v teacuteto přednaacutešce podrobně rozebiacuterat nebudu

Dnes se omeziacutem na vyacuteše formulovanyacute uacutestředniacute probleacutem kteryacute je specifickyacutem uacutekolem planetaacuterniacute kosmogonie

Některaacute z vyacuteše uvedenyacutech třiacute pravidel (nebo oravidla s nimi souhlasnaacute) vyskytujiacute se viacutece nebo meacuteně jasně ve většině existushyjiacuteciacutech kosmogonickyacutech hypothes odlišnyacutech od sebe ani ne tak v uacutestředniacutem planetaacuterniacutem probleacutemu jako v otaacutezce odkud a v jashykeacutem stavu se bere vyacutechoziacute materiaacutel pro planety Uvedenaacute tři prashyvidla nejsou tedy ničiacutem absolutně novyacutem Tiacutem spiacuteše se jejich přesnaacute formulace ukaacutezala velmi nutnaacute pro řešeniacute daneacuteho uacutekolu mdash objasněniacute hlavniacutech rysů planetaacuterniacute soustavy

Tyto hlavniacute rysy kromě rysů již dřiacuteve připomenutyacutech [a) komplanaacuternost b) kruhoveacute draacutehy a c) obiacutehaacuteniacute ve stejneacutem směshyru] jsou

d) zaacutekoniteacute rozděleniacute planet podle jejich vzdaacutelenostiacute od Slunce

e) děleniacute planet na dvě skupiny velkeacute vzdaacuteleneacute (Jupiter Saturn Uran Neptun) a poměrně nevelkeacute bližšiacute (Merkur Veshynuše Země M ars )

f ) ubyacutevaacuteniacute hmoty velkyacutech planet se vzdaacutelenostiacute od Slunceg ) přiacutetomnost souputniacuteků u většiny planet

h) obiacutehaacuteniacute souputniacuteků nejčastěji ve směru přiacutemeacutem (shodshyneacutem se směrem oběhu planet) ale v řadě přiacutepadů takeacute v obraacuteshyceneacutem

i) rotace planet okolo os při čemž převlaacutedaacute otaacutečeniacute přiacutemeacute

Je znaacutemo že ani jedna z dřiacutevějšiacutech kosmogonickyacutech hypo- thes nemohla současně vysvětlit všechny uvedeneacute hlavniacute rysy planetaacuterniacute soustavy V nejlepšiacutem přiacutepadě byla vysvětlena jen některaacute jejich čaacutest Autoři kosmogoniiacute vysvětlovali původ vyacute shychoziacute hmoty různě ale při objasňovaacuteniacute konkreacutetniacutech rysů seacute omeshyzovali a to slovniacute formou na některeacute všeobecneacute poznaacutemky o nejshyjednoduššiacutech vlastnostech (o komplanaacutemosti atd) Tak tomu bylo i ve znameniteacute na svou dobu hypothese J Jeanse Ti nemnoziacute kosmogonisteacute kteřiacute se snažili jiacutet daacutele nedosaacutehli uacutespěchu zřejmě hlavně proto že použiacutevali jen uacutevah z elementaacuterniacute geometrie a nebeskeacute mechaniky (na př Moulton) i tam kde pro objasněniacute vzniku planetaacuterniacute soustavy nestačiacute jen klasickaacute nebeskaacute mechashynika Saacutem charakter uacutekolu žaacutedaacute předevšiacutem statistickou methodu Kromě gravitačniacutech sil je nutneacute přihleacutednout takeacute ke světelneacutemu tlaku a ztraacutetě čaacutesti draacutehoveacute energie měniacuteciacute se v teplo

4 Hlavniacute ideou meacuteho naacutevrhu na objasněniacute všech zaacutekladniacutech rysů planetaacuterniacute soustavy je uacutevaha (v matematickeacute formě) o těch procesech přirozeneacuteho statistickeacuteho souboru ktereacute probiacutehajiacute při tvořeniacute planet Při tom vychaacuteziacutem ze třiacute vyacuteše formulovanyacutech prashyvidel

Pohyb planet ve společneacute teacuteměř rovině ve stejneacutem směru a po drahaacutech maacutelo odlišnyacutech od kruhovyacutech vyplyacutevaacute z našich prashyvidel přirozeně a prostě jak bylo již vysvětleno Přejdeme k ostatshyniacutem přesnějšiacutem charakteristikaacutem Začneme od zaacutekona vzdaacuteleshynostiacute planet Zopakuji ještě jednou sveacute řešeniacute teacuteto otaacutezky daacutevaje tentokraacutet zaacutevěru obecnějšiacute charakter

Čaacutestice roje majiacute rozličnou velikost specifickeacuteho momentu (momentu na jednotku hm oty) Nechť se celaacute hmota roje rozděliacute v zaacutevislosti na velikosti specifickeacuteho momentu q podle některeacuteho diferenciaacutelniacuteho zaacutekona rozděleniacute f(q )d q Ukaacutežeme že každeacutemu zaacutekonu rozděleniacute t j každeacute funkci f ( q ) odpoviacutedaacute vlastniacute zaacutekon vzdaacutelenostiacute planet

Budeme se zajiacutemat o osudy dvou sousedniacutech planetaacuterniacutech jader (zaacuterodků) ve stadiu jejich růstu Jsou-li tato jaacutedra velmi bliacutezkaacute rychle vyčerpajiacute zaacutesobu čaacutesshytic ktereacute majiacute možnost dostat se do oblasti mezi jejich drahami Jestliže se tato dvě planetaacuterniacute jaacutedra nespojiacute v jedno budou daacutele ziacuteskaacutevat hmotu a moment už většinou od ěaacutestic obiacutehajiacuteciacutech na vnějšiacutech stranaacutech vyčerpaneacute oblasti Při tom moment na jednotku hmoty se u jedneacute planety bude zmenšovat u druheacute zvětšovat a poloměry drah obou planet se začnou rozchaacutezet Tak v sameacutem procesu růstu plashynet je obsažen i princip regulace vzdaacutelenostiacute mezi nimi Vychaacuteziacuteme z toho že při tvořeniacute planet maacute každaacute čaacutestice největšiacute vyhliacutedky dostat se na tu planetu jejiacutež

specifickyacute moment je co nejmeacuteně odlišnyacute od specifickeacuteho momentu čaacutestice Ovšem odděleneacute čaacutestice se takeacute nemusiacute dostat na bdquosvouldquo planetu ale tyto vyacutejimky se vzaacutejemně kompensujiacute takže pro vyacutepočet je možneacute předpoklaacutedat že čaacutestice jsou přesně rozděleny po bdquooblastech11 přidělenyacutech na ose specifickyacutech momentů každeacute planetě Hraniciacute oblasti bude hodnota specifickeacuteho momentu stejně vzdaacutelenaacute od specifickyacutech momentů dvou sousedniacutech planet Nechť fln značiacute moment odpoviacutedashyjiacuteciacute hranici mezi oblastmi n-teacute a n + 1-niacute planety jejichž specifickeacute momenty jsou rovny qn resp qn + 1 Pak podle toho co bylo vyacuteše řečeno

(1)p glaquo gn+1

2 Při spojeniacute čaacutestic oblasti v planetu je specifickyacute moment planety

fqj () dgn ff(q)dq (2)

při čemž meze integrace jsou fiacuten+j ajS Vyjadřujiacutece tato ji pomociacute gbdquo+ i podlelsquo (1) dostaacutevaacuteme ve (2) rovnici pro momenty qn Ale pro planety vzhledem ke kruhoshyveacutemu charakteru jejich drah qn = amp]M ^R n kde R n je poloměr draacutehy h-teacute planety M je hmota SluAce k je gravitačniacute konstanta Tak naacutem daacute rovnice (2) zaacutekon vzdaacuteleshynostiacute planet odpoviacutedajiacuteciacute funkci J(q)

Pro konkreacutetniacute přiacutepady je třeba specifikovat funkci j(q ) Neniacute důvodu předposhyklaacutedat že v reaacutelnyacutech podmiacutenkaacutech přiacuterody f (q ) může byacutet funkciacute velmi rychle se měniacuteciacute Proto podle analogie s mnohyacutemi uacutevahami theoretickeacute fysiky a astrofysiky připustiacuteme že f (q ) je s dostatečilou přesnostiacute aproximovaacutena funkciacute tvaru c q kde c je konstanta V takoveacutem přiacutepadě z vyacutesledků pozorovaacuteniacute můžeme určit exponent X Specifickeacute momenty čaacutestic jsou ohraničeneacute Za spodniacute jejich hranici je možneacute vziacutet veličinu bliacutezkou nule a za horniacute -mdash bdquopraktickou hranici momentu v slunečniacute soustavě mdash veličinu bliacutezkou specifickeacutemu momentu Neptuna (maacutem v patrnosti že za touto praktickou hraniciacute je už velmi maacutelo čaacutestic a pokud jsou neurčujiacute stav soustavy) Horniacute hranice specifickyacutech momentů nechť je Q Pakstředniacute moment celeacute planetaacuterniacute soustavy je q

Jg() dq

iacute = deg

t j při () = c q^ obdržiacuteme

Q() dq 0

ldquo ldquof -i = F T 2 lt 2 - ( 3 )

Z pozorovaacuteniacute viacuteme že přijmeme-li za jednotku hmotu Slunce vzdaacutelenost Země od Slunce a rok dělenyacute 2n dostaneme Q mdash ] 30 = 548 a středniacute moment q = 264 Středniacute moment je tedy přibližně dvakraacutet menšiacute než maximaacutelniacute Pak ze vzorce (3) vyplyacutevaacute X mdash 0 t j

(g) dq = c dq

To označuje rovnoměrneacute rozděleniacute celkoveacute hmoty čaacutestic podle osy specifickyacutech momentů Při tomto zvlaacuteštniacutem vzhledu funkce j [q ) se řešeniacutem diferenčniacute rovnice (2) objevuje jak snadno nahleacutedneme

9n = a + bnkde a a b jsou konstanty

Přejdeme-li od momentů ke vzdaacutelenostem dostaneme hleshydanyacute zaacutekon vzdaacutelenostiacute planet

1925 Perseidy Noc maxima Je zataženo a blyacuteskaacute se Prof Syacutekora smutně obchaacuteziacute sveacute komory namiacuteřeneacute k nebi čekaacuteme na plošině hvězdaacuterny zda se přec jen nevyjasniacute mezi naacutemi i prof Nušl bdquoTak tu maacuteme celyacute kvartet pohromaděrdquo řiacutekaacute bdquozazpiacutevejme sirdquo a již přiacutejemnyacutem hlasem kteryacute prozrazuje dobreacuteho zpěvaacuteka zanotuje veselou piacutesničku

Srpen 1926 Přichaacuteziacutem s naacutepadem určovaacuteniacute rychlostiacute meshyteorů kyacutevajiacuteciacutem zrcadlem Prof Nušl mě pozorně vyslechne nic neřiacutekaacute ale začiacutenaacute hned snaacutešet různeacute součaacutesti laboratorniacute stativ Hookův kliacuteč elektromotor a do odpoledne je improvisace hotova Maacute myšlenka je daleko předstižena myslil jsem na jednoduchyacute kyacutevavyacute pohyb ale prof Nušl daacutevaacute zrcadlu kuželovyacute pohyb takže hvězdy se jeviacute po odraze v zrcadle jako kroužky a meteorickaacute stopa ať přichaacuteziacute meteor z ktereacutehokoliv směru jeviacute se jako epi- cykloida

Podzim 1926 Prvniacute bitva o mezinaacuterodniacute měřeniacute zeměpisnyacutech deacutelek Velkyacute model Nušlova-Fričova cirkumzenitaacutelu tvořiacute hlavniacute bdquohudebniacuterdquo naacutestroj dirigentem je prof Nušl ostatniacute členoveacute bdquoorshychestrurdquo Dr Frič šeacutefkonstrukteacuter prof Mašek hlavniacute radioope- rateacuter mechanik Teplickyacute a jaacute kteřiacute obsluhujiacute podle potřeby poshyhon cirkumzenitaacutelu chronograf propojovaacuteniacute spojů atd Druhyacute CZ je pod vojenskyacutem vedeniacutem i veleniacutem bdquoštaacutebyrdquo Ing Dvořaacuteka s mužstvem vojenskeacuteho zeměpisneacuteho uacutestavu Pozorujeme od řiacutejna do prosince každou jasnou noc od večera do raacutena vyacutesledshykem jsou praacutedelniacute koše plneacute chronografickyacutech paacutesků ktereacute reshydukujeme celou zimu Vyacutesledek měřeniacute jeviacute skoky bitva zdaacute se prohranaacute V roce 1927 a 1928 se jfrovaacutedějiacute novaacute měřeniacute zaacutehadu nesouhlasu objasňuje prof Nušl Naacutevrh mikrometru CZ počiacutetal s dvojiciacute čoček nekonečně tenkyacutech a těsně u sebe z konstruktivshyniacutech důvodů bylo však nutno čočky umiacutestiti ve vzaacutejemneacute vzdaacuteleshynosti 4 cm a proto vyžaduje tato konstrukce přesnou nivelaci Novaacute seacuterie měřeniacute CZ potvrzuje tento vyacuteklad Bitva se končiacute přec jen viacutetězně

Podzim 1927 Vzaacutecniacute hosteacute z celeacuteho světa se schaacutezejiacute na onshydřejovskeacutem bdquokopečkurdquo při přiacuteležitosti zasedaacuteniacute geodetickeacute a geo- fysikaacutelniacute Unie v Praze seznamujiacute se a obdivujiacute originaacutelniacute přiacuteshystroje Nušlovy myšlenky a Fričova provedeniacute

1928 Ondřejovskaacute hvězdaacuterna jejiacutež založeniacute je nerozlučně spjato se jmeacuteny Dr Friče i prof Nušla je Fričem věnovaacutena ČSR s odkazem vědě a praacuteci

1929 Maacute učňovskaacute leacuteta končiacute uděleniacutem doktorskeacuteho diploshymu ale meacute učeniacute u Nušla nekončiacute staacutele je něco čemu se přiučiti Na jižniacute stěně Nušlova obydliacute konstruujeme slunečniacute hodiny Originaacutelniacute Nušlův naacutepad jak přesně postaviti tyč (polos) ve směru zemskeacute osy na terase nad kterou jsou slunečniacute hodiny

ros

umiacutestěny vyznačiacute se na podlaze bod kam podle vyacutepočtu (směru stěny a zeměpisneacute šiacuteřky) maacute bdquopolosrdquo miacuteřiti Na toto miacutesto se položiacute zrcaacutetko tak aby do oka pozorovatele se odraacuteželo miacutesto stěny kde tyč bude definitivně upevněna ta pak se nataacutečiacute tak dlouho až se jeviacute pozorovateli jako bod (stationaacuterniacute meteor)

1933 Druhaacute bitva o zeměpisnou deacutelku opět za uacutečasti vojaacuteků z VZUacute a Dr Buchara Nušl měřiacute CZ opatřenyacutem neosobniacutem mishykrometrem Řada vtipnyacutech konstrukteacuterskyacutech novinek rychlost otaacutečeniacute mikrometru se řiacutediacute strunovyacutem ldquoregulaacutetorem kteryacute umožshyňuje laděniacute v širokyacutech meziacutech Na chronograf piacutešiacute skleněnaacute pera kteraacute se čistiacute bodlinou kaktusu mdash jak Nušl šťastně objevil Zashyvaacutediacute novyacute způsob čteniacute paacutesků chronografickyacutech s optickyacutem nashystaveniacutem Vzdaacutelenost observačniacutech domků ze kteryacutech se pozoshyruje měřiacuteme pomociacute hvězd s přesnostiacute plusmn 3 metrů Měřeniacute VZUacute s CZ končiacute velkyacutem viacutetězstviacutem Československa

Praacutece z jinyacutech oborů astronomie mě odvaacutedějiacute na čas od Nušlovyacutech přiacutestrojů ale vraciacutem se k nim vždy s radostiacute mohu-li prof Nušlovi pomoci

Prosinec 1937 Prof Nušl slaviacute sveacute sedmdesaacutetiny Oficiaacutelně se s niacutem loučiacuteme jako se svyacutem nadřiacutezenyacutem ale jeho pracovniacute elaacuten neklesaacute a maacute nyniacute viacutece času se věnovati sveacutemu CZ

16 listopad 1942 Protektorovo auto na bdquobetonurdquo ondřejovshyskeacute universitniacute půdy Zatemněnaacute pracovna přeměněnaacute naacutemi na fotometrickou miacutestnost tone v kouři Je tu prof Schaub z něshymeckeacute university se zaacuteborovyacutem rozkazem K H Franka Přiacutetomni prof Nušl Link a jaacute Samostatnost Ondřejova na čas končiacute Druhyacute den mi přinaacutešiacute prof Nušl vzkaz vytrvat za všech okolshynostiacute na sveacutem miacutestě Večer stěhujeme různeacute vzaacutecneacute dokumenty ukryteacute na observatoři a některeacute součaacutesti CZ do bezpečiacute

1943mdash 1945 Měřiacutem lomenyacutem meridiaacutenem Askania Zaacutepasiacutem s nejistotou libel a oceňuji přednosti uměleacuteho horizontu CZ Takeacute velkaacute setrvačnaacute hmota pasaacutežniacuteku při překlaacutedaacuteniacute a vklaacutedaacuteniacute do ložisek kontrastuje s lehkyacutem nosičem zrcaacutetek CZ ve prospěch CZ Po praacuteci se schaacuteziacuteme v leacutetě na zahradě u stareacuteho paacutena Dr Frice mdash prof Nušl byacutevaacute vždy přiacutetomen bullmdash a daacutevaacuteme dohromady zlomky zpraacutev ktereacute etherem pronikly do velkeacuteho koncentraacuteku bdquoBohmen und Maacutehrenrdquo

Květnovaacute revoluce 1945 S prof Nušlem v čele přebiacuteraacuteme Ondřejov

Po roce 1946 prof Nušl opět zahajuje činnost ve sveacutem doshymečku čiacutes 4 maacute ještě plno plaacutenů ktereacute bych si přaacutel realisovat s niacutem Zel že už zůstaacutevaacute většinou při plaacutenech prof Nušl naacutes zvolna opouštiacute tak jako když se rozplyacutevaacute stopa po přeletu přeshykraacutesneacuteho meteoru a 17 zaacuteřiacute 1951 naacutem miziacute nadobro

i on

Ve vzpomiacutenaacuteniacute přešel večer v noc mraky se rozplynuly a nad tatranskyacutemi velehorami se rozklenula překraacutesnaacute horskaacute obshyloha posetaacute nesčetnyacutemi hvězdami Takeacute v našem nitru se vyjasshynilo vzpomiacutenkami na prof Nušla muže vzaacutecnyacutech vlastnostiacute Vyšel z lidu svyacutemi vynaacutelezy pracoval pro něj nelitoval naacutemahy a času aby jemu podaacuteval v přiacutestupneacute formě vědeckou pravdu tak jak se k niacute poctivě probojoval a předevšiacutem nepřestal byacutet nikdy opravshydově lidskyacutem a to je jeho odkaz nejvzaacutecnějšiacute

D r V Guth

Uacutespěchy sovětskeacute astronomie A A M IC H A JLO V

(Dokončeniacute)

Zajiacutemavyacute člaacutenek prof Miehajlova z něhož jsme přinesli vyacuteňatky vyshyšed v překladu s M Kopeckeacuteho současně s člaacutenky A P Joffeho bdquoTheorie a praxe sovětskeacute fysikyrdquo a I M Vinogradova a N I Musohelišviliho bdquoSoshyvětskaacute matematikardquo v kniacutežečce vydaneacute nakl Svoboda (cena 8 Kčs) a vřele j i doporučujeme našim čtenaacuteřům

Druhyacutem důležityacutem naacuterodohospodaacuteřskyacutem uacutekolem je u r č oshyv aacute n iacute a r o z š i ř o v aacute n iacute p ř e s n eacute h o času Určovaacuteniacute času podle pozorovaacuteniacute hvězd se odedaacutevna zabyacutevajiacute hvězdaacuterny avšak dřiacuteve nebylo vhodneacuteho a universaacutelniacuteho způsobu jak ho předaacutevat všem četnyacutem zaacutejemcům Tak na př ziacuteskaacutem přesneacuteho času začaacuteshytečniacuteho poledniacuteku na lodi bylo po dlouhaacute staletiacute nejobtiacutežnějšiacutem probleacutemem S vynalezeniacutem radia se objevila možnost předaacutevat čas bez ztraacutety přesnosti na libovolnou vzdaacutelenost avšak využitiacute noveacute metody vyžadovalo patřičneacute organisace praacutece Roku 1920 byly provedeny pokusy s předaacutevaacuteniacutem přesneacuteho času radiotelegra- fiiacute z Pulkovskeacute observatoře ktereacute umožnily zřiacutedit roku 1921 prashyvidelneacute vysiacutelaacuteniacute t zv rytmickyacutech časovyacutech signaacutelů s přesnostiacute na jednu setinu vteřiny pomociacute jedneacute z leningradskyacutech radiostanic Na konec byla organisovaacutena sovětskaacute časovaacute služba spočiacutevajiacuteciacute ve vysiacutelaacuteniacute speciaacutelniacutech radiovyacutech časovyacutech signaacutelů ze třiacute observashytořiacute mdash Pulkovskeacute moskevskeacute a taškentskeacute a v přiacutejmu těchto signaacutelů na sedmi observatořiacutech za uacutečelem kontroly jejich přesshynosti Mimo to začala moskevskaacute hvězdaacuterna vysiacutelat t zv občanshyskeacute signaacutely mdash znaacutemeacute dvě čaacuterky a tečku mdash přes silneacute hodně poshyslouchaneacute radiostanice Tak byla plně uspokojena potřeba znaacutet přesnyacute čas pro celou ohromnou sovětskou zemi

Kvalita pulkovskeacute časoveacute služby byla od sameacuteho počaacutetku velmi vysokaacute Horšiacute to bylo s přesnostiacute moskevskyacutech časovyacutech signaacutelů avšak v letech Velkeacute vlasteneckeacute vaacutelky dokaacutezala evakuo- vanaacute časovaacute služba Staacutetniacuteho astronomickeacuteho uacutestavu Stember- gova značně zvyacutešit kvalitu a přesnost sveacute praacutece a zaujala v tomto

ohledu jedno z předniacutech miacutest na světě Je znaacutemeacute jak důležitou uacutelohu maacute znalost přesneacuteho času v armaacutedě vojenskeacutem loďstvu a u letectva Dobrou organisaciacute časoveacute služby přispěli sovětštiacute astronomoveacute svou hřivnou svateacute věci obrany sveacute socialistickeacute vlasti

Jedniacutem z nejdůležitějšiacutech člaacutenků v rozšiřovaacuteniacute přesneacuteho času jsou astronomickaacute pozorovaacuteniacute s pasaacutežniacutem strojem Způsob pozoshyrovaacuteniacute spočiacutevaacute v tom veacutest pomociacute mikrometrickeacuteho šroubu nit mikrometru za hvězdou prochaacutezejiacuteciacute zornyacutem polem při čemž kontakty na hlavici šroubu provaacutedějiacute automatickeacute zaacuteznamy na paacutesce chronografu umožňujiacuteciacute určit momenty průchodu hvězdy přes určiteacute body zorneacuteho pole Tento způsob určeniacute okamžiku průchodu hvězdy meridiaacutenem byl velkyacutem krokem vpřed ve srovshynaacuteniacute s dřiacuteve použiacutevanyacutem nepřesnějšiacutem způsobem avšak ani tento způsob neniacute oproštěn od chyb kteryacutech se dopouštiacute saacutem pozoroshyvatel Na Pulkovskeacute hvězdaacuterně byl zhotoven přiacutestroj pro autoshymatickou registraci průchodů hvězdy pomociacute fotoelektrickeacute buňshyky Citlivost aparaacutetu se podařilo zvyacutešit natolik že je možneacute poshyzorovat slabšiacute hvězdy než při pozorovaacuteniacute tiacutemteacutež přiacutestrojem přiacutemo zrakem současně s tiacutem se několikanaacutesobně zvyacutešila přesnost poshyzorovaacuteniacute Tato metoda je velkyacutem zdokonaleniacutem a daleko předshyhonila zahraničniacute techniku poledniacutekovyacutech pozorovaacuteniacute

Koncem minuleacuteho stoletiacute byl po dlouheacutem paacutetraacuteniacute nalezen dlouho předpoklaacutedanyacute jev pohybu zemskyacutech poacutelů Ukaacutezalo se že geografickeacute body nazyacutevaneacute poacutely Země v kteryacutech zdaacutenlivaacute osa zemskeacute rotace protiacutenaacute zemskyacute povrch vykonaacutevajiacute pomalyacute a sloshyžityacute pohyb nevzdalujiacutece se od sveacute středniacute polohy viacutec jak na 10 metrů Ukaacutezalo se že perioda pohybu se rovnaacute přibližně 14 měshysiacutecům ačkoli je ještě jinaacute ročniacute perioda podmiacuteněnaacute sezoacutenniacutemi jevy na povrchu Země hlavně přemisťovaacuteniacutem vzdušnyacutech mas padaacuteniacutem sraacutežek v podobě sněhu a odpadaacutevaacuteniacutem ledu

Studium tohoto jevu je velmi zajiacutemaveacute s hlediska mechaniky a geofysiky neboť pohyb poacutelů je těsně spjat s mechanickyacutemi vlastnostmi zeměkoule jako celku a zaacutevisiacute na rozloženiacute a pohybu mas v nitru Země Pro geologii je důležitaacute otaacutezka věkoveacuteho poshyhybu zemskyacutech poacutelů kteryacute by měl vliv na rozloženiacute klimatickyacutech paacutesů na Zemi v minulyacutech geologickyacutech obdobiacutech Konečně pro astronomy je důležiteacute znaacutet polohu poacutelů při pozorovaacuteniacutem k určeniacute souřadnic a času neboť pohyb poacutelů posouvaacute geografickou siacuteť poshyledniacuteků a rovnoběžek a pozměňuje tak deacutelky a šiacuteřky bodů na zemskeacutem povrchu

Pro to všechno byla před 50 lety organisovaacutena t zv mezinaacuteshyrodniacute služba šiacuteřky při čemž bylo po rovnoběžce 39deg8 severniacute šiacuteřky zřiacutezeno šest šiacuteřkovyacutech stanic v různyacutech čaacutestech světa ktereacute ze stejnyacutech astronomickyacutech pozorovaacuteniacute určujiacute svou šiacuteřku což

potom umožňuje určit polohu zemskyacutech poacutelů pro okamžik pozoshyrovaacuteni Jedna z těchto mezinaacuterodniacutech šiacuteřkovyacutech stanic byla v Rusku mdash a to v Čardžue (středniacute Asie) Avšak v důsledku vyacute shymolu řeky Amu-Darja a jinyacutech těžkostiacute musela byacutet tato stanice zrušena Za sovětskeacute vlaacutedy byla miacutesto niacute ihned vybudovaacutena na teacuteže šiacuteřce novaacute stanice v Kitabě (Uzbeckaacute SSR ) kteraacute ani jedshynou nepřerušila pozorovaacuteniacute dokonce ani v těžkyacutech letech Velkeacute vlasteneckeacute vaacutelky Kromě Kitabu provaacutedějiacute však soustavnaacute šiacuteřshykovaacute pozorovaacuteniacute i některeacute jineacute sovětskeacute observatoře z kteryacutech co do přesnosti a deacutelky řady je nutno postavit na prvniacute miacutesto Pulkovskou hvězdaacuternu V sovětskeacute epoše byla v Poltavě zřiacutezena gravimetrickaacute observatoř kteraacute rovněž provaacutediacute určovaacuteniacute šiacuteřky Konečně je zde otaacutezka zřiacutezeniacute ještě jedneacute šiacuteřkoveacute stanice na Daacutelshyneacutem Vyacutechodě aby bylo možno z pozorovaacuteniacute sovětskyacutech observashytořiacute určit pohyb zemskyacutech poacutelů potřebnyacute pro naše zeměměřiče a geofysiky

Největšiacute podnik v astronomii podniknutyacute kdy v našiacute zemi vznikl nedlouho před druhou světovou vaacutelkou Maacuteme na mysli sestaveniacute noveacuteho velkeacuteho katalogu kteryacute byl nazvaacuten katalogem slabyacutech hvězd Všechny existujiacuteciacute fundamentaacutelniacute hvězdneacute katashylogy s přesnyacutemi polohami hvězd obsahujiacute hvězdy prvniacutech šesti nebo sedmi velikostiacute viditelnyacutech většinou prostyacutem okem Dřiacuteve se domniacutevali že jsou to hlavně hvězdy maacutelo od naacutes vzdaacuteleneacute Avšak postupně se ukazovalo že hvězdy těchto katalogů tvořiacute značně různorodou sbiacuterku je v nich poměrně nevelkyacute počet bliacutezshykyacutech hvězd středniacute sviacutetivosti avšak většina nejbližšiacutech hvězd v nich chybiacute zato je v nich značnyacute počet hvězd velmi velkeacute jasshynosti t zv obrů viditelnyacutech bez ohledu na jejich značnou vzdaacuteshylenost od naacutes jsou zde i hvězdy středniacutech charakteristik V důshysledku vyacuteběru podle jasnosti byacutevajiacute hvězdy těchto katalogů hvězshydami všech možnyacutech spektraacutelniacutech třiacuted a tudiacutež i všemožneacute barvy velmi značně se lišiacuteciacutech vzdaacutelenostiacute a velikostiacute vlastniacutech pohybů velkeacuteho rozpětiacute visuaacutelniacute velikosti To způsobuje na jedneacute straně značneacute potiacuteže čistě pozorovaciacuteho raacutezu při ziacuteskaacutevaacuteniacute dostatečně přesnyacutech a v systematickyacutech chybaacutech stejnorodyacutech poloh těchto hvězd pro katalog Na druheacute straně to ztěžuje využiti těchto kashytalogů pro hvězdnou statistiku a pro vyjasněniacute řady otaacutezek tyacute shykajiacuteciacutech se stavby galaktickeacuteho systeacutemu a hvězdnyacutech pohybů

Sovětštiacute astronomoveacute vypracovali plaacuten noveacuteho velkeacuteho kashytalogu oproštěneacuteho od těchto nedostatků co nejviacutece stejnoroshydeacuteho svyacutem složeniacutem kteryacute maacute daacutet pevnyacute zaacuteklad pro vyacutezkumy hvězdneacute statistiky a zaacuteroveň dobře upevňovat orientaci souřadshynicoveacuteho systeacutemu Katalog maacute obsahovat přes 16 000 hvězd v y shybranyacutech speciaacutelniacutem způsobem Hvězdy katalogu ležiacute v uacutezkeacutem intervalu jasnosti mezi sedmou a devaacutetou visuaacutelniacute velikostiacute jsou

od naacutes velice vzdaacuteleny a proto majiacute maleacute vlastniacute pohyby Spek- trem a barvou jsou si takeacute navzaacutejem bliacutezkeacute Takovyacute vyacuteběr hvězd zmenšuje za prveacute systematickeacute chyby pozorovaacuteniacute a dělaacute katalog co nejviacutece stejnorodyacutem a bezvadnyacutem co do přesnosti Za druheacute se tato přesnost zachovaacute na dlouhou dobu vzhledem k nepatrnosti vlastniacutech pohybů hvězd Za třetiacute je katalog bezpečnou zaacutekladnou pro mnoheacute vyacutezkumy ve stelaacuterniacute astronomii Konečně maacute na zřeshyteli noveacute a zajiacutemaveacute opatřeniacute navaacutezaacuteniacute zaacutekladniacutech hvězd katashylogu k mimogalaktickyacutem mlhovinaacutem což zajistiacute neobyčejně velshykou stabilitu v orientaci souřadnicovyacutech os

Pro vysvětleniacute poznamenaacuteme že všechny objekty patřiacuteciacute do libovolnyacutech katalogů jsou ovšem v pohybu a proto nelze orienshytovat osy ani podle jednoho z nich Ani navaacutezaacuteniacute os na velkyacute soushyhrn objektů nezabezpečuje ještě v dostatečneacute miacuteře jejich stabishylitu neboť jsou různeacute systematičnosti v pohybech hvězd a exishystuje dokonce i rotace celeacute Mleacutečneacute draacutehy Jedniacutem z uacutekolů katashylogu je praacutevě zkoumaacuteniacute systematičnosti v pohybech hvězd Jestshyliže se dosud souřadnicoveacute osy navazovaly obvykle na směr zemshyskeacute osy a rovinu jejiacute draacutehy pak to kladlo značně vysokeacute požashydavky na to že nepůsobiacute ještě neznaacutemeacute siacutely v planetaacuterniacutem syshysteacutemu a že ie Newtonova mechanika upotřebitelnaacute pro planetaacuterniacute pohyby

Zatiacutem existujiacute ve světoveacutem prostoru objekty ktereacute jsou mnohotisiacuteckraacutet vzdaacutelenějšiacute než hvězdy všech našich katalogů Maacuteme na mysli mimogalakiickeacute mlhoviny t j hvězdneacute systeacutemy rozloženeacute daleko za hranicemi našiacute Galaxie ve vzdaacutelenostech na desiacutetky milionů světelnyacutech let A ť jsou již skutečneacute rychlosti těchto mlhovin jakkoli velikeacute jejich vlastniacute pohyby t j viditelnaacute přemisťovaacuteniacute na nebeskeacute sfeacuteře musiacute byacutet mizivě maleacute Mohou proto co nejleacutepe zajistit neproměnnost orientace souřadnyacutech os v prostoru Avšak za tiacutemto uacutečelem je nutno pozorovat je současně s hvězdami katalogu aby bylo možno proveacutest spolehliveacute navaacuteshyzaacuteniacute V tom je yšak obsažena i hlavniacute obtiacutež zatiacutem co se hvězdy ukazujiacute na nejlepšiacutech fotografiiacutech jako maleacute naprosto pravidelneacute kroužky jejichž poloha se vesměs měřiacute pomociacute přiacuteslušnyacutech přiacuteshystrojů mimogalaktickeacute mlhoviny majiacute ve většině přiacutepadů poshydlouhlyacute někdy spiraacutelovityacute tvar a zaujiacutemajiacute na fotografickeacute desce značnyacute prostor Naskytla se otaacutezka zda je možno na fotografiiacutech určit polohu t j změřit souřadnice takovyacutech mlhovin s přesshynostiacute odpoviacutedajiacuteciacute přesnosti měřeniacute sniacutemků hvězd

Zkoušky provedeneacute v tomto směru na Pulkovskeacute moskevskeacute a taškentskeacute hvězdaacuterně ukaacutezaly že se při splněniacute určityacutech podshymiacutenek provaacutediacute změřeniacute mlhovin teacuteměř stejně přesně jako změshyřeniacute hvězd Tiacutem byla vyřešena velmi důležitaacute otaacutezka jejiacutež vyacute shyznam se ukaacuteže až v budoucnosti Pozorovaacuteniacute pro tento katalog se

zuacutečastnilo sedm sovětskyacutech observatořiacute ktereacute měly k disposici poledniacutekovyacute stroj Praacutece se rozvinula a rozběhla plnyacutem tempem naacutehle však byla přerušena napadeniacutem našiacute vlasti fašistickyacutem Něshymeckem Jen dvě observatoře mdash taškentskaacute a Engelhardtova u Kazariě mdash mohly pokračovat v pozorovaacuteniacutech v omezeneacutem rozshysahu Kyjevskaacute oděskaacute a charkovskaacute hvězdaacuterna byly dočasně obsazeny nepřiacutetelem Pulkovskaacute a moskevskaacute byly evakuovaacuteny Dnes jsou pozorovaacuteniacute obnovena na většině hvězdaacuteren při čemž se do praacutece zapojila hvězdaacuterna demokratickeacuteho Polska ve Wroclavi

N E Uacute N A V N Yacute P O P U L A R I S Aacute T O R(K sedmdesaacutetinaacutem f Ing Jaroslava Štycha zakladatele našiacute

Společnosti)

Jestliže jsme před touto vaacutelkou měli jen maacutelo dobryacutech popu- larisaacutetorů kteřiacute uměli srozumitelně přiacutestupně a při tom vědecky spraacutevně vyklaacutedat na lidovyacutech shromaacutežděniacutech tiacutem meacuteně bylo těch kdo dovedli daacutet teacuteto činnosti pevnyacute ideologickyacute zaacuteklad

A mezi hrstku nejlepšiacutech patřiacute zakladatel a prvniacute jednatel ČAS Ing Jaroslav Štych

Štychova populaacuterně vědeckaacute činnost byla nerozlučně spjata s jeho politickyacutem přesvědčeniacutem vyplyacutevala z jeho socialistickyacutech naacutezorů

V časopisu bdquoSocialistickyacute monistardquo jehož byl redaktorem piacuteše v květnu 1914 bdquoTouha zodpověděti všechny otaacutezky po smyslu života s vědeckeacuteho stanoviska šiacuteřiacute se nezadržitelně i v nejshyširšiacutech vrstvaacutech lidu kteryacute vedle požadavku rovnosti hospodaacuteřshyskeacute a politickeacute žaacutedaacute i rovnost v praacutevu na vzdělaacuteniacuterdquo Proto chce Štych bdquopřeneacutest vědu do nejširšiacutech vrstev popularisovat ji až do nejkrajnějšiacutech možnostiacuterdquo považuje ji bdquoza majetek celeacuteho lidshystva na nějž maacute každyacute i ten nejposlednějšiacute proletaacuteř plneacute praacutevardquo

Tak je Štychovi šiacuteřeniacute vědeckyacutech astronomickyacutech poznatků mezi lidovyacutemi posluchači nerozlučnou součaacutestiacute jejich vyacutechovy k socialismu Neboť mdash uvažoval spraacutevně Štych mdash těžko může byacutet uvědomělyacutem socialistou ten kdo nechaacutepaje vědeckyacute naacutezor na svět je v zajetiacute jakeacutehokoli mysticismu

K veřejneacute popularisačniacute činnosti ho přiměly roku 1910 fanshytastickeacute dohady a zpraacutevy o Halleyově kometě kteraacute se tenkraacutet přibliacutežila k našiacute Zemi Štych vyvracel tyto pověry v řadě předshynaacutešek a při tom se přesvědčil jak prospěšnaacute a nutnaacute je tato činshynost Pokračoval v niacute staacutele intensivněji ale jako vyacutebornyacute orgashynisaacutetor hned uvažoval jak ji trvale zajistit v širokeacutem rozsahu A tak založil roku 1913 Svaz socialistickyacutech monistů a v květnu

1914 monistickyacute měsiacutečniacutek Saacutem měl hlavniacute podiacutel na tom že tato organisace vykonala za kraacutetkou dobu sveacuteho trvaacuteniacute tolik popula- risačniacuteeh přednaacutešek jako maacutelokteraacute jinaacute lidovyacutechovnaacute organishysace teacute doby

Nepřestal šiacuteřit astronomickeacute poznatky ani tehdy když po vypuknutiacute prvniacute světoveacute vaacutelky byl rozpuštěn Svaz socialistickyacutech monistů a zastaven jeho list

Od řiacutejna 1915 konal astronomickeacute kursy ktereacute měly neobyshyčejnyacute uacutespěch jako všechny jeho přednaacutešky Neboť Štych byl rozenyacute popularisaacutetor Jasnost přehlednost vyacutekladu promyšlenyacute methodickyacute postup a ovšem i silnaacute osobnost přednaacutešejiacuteciacuteho mu ziacuteskaacutevaly nejenom mysli ale i srdce všech posluchačů

Kursy bylo nutno pro velkyacute naacuteval rozdělit na dvě sekce mdash a jedneacute z nich použili manželeacute Štychovi jako kryciacute organisace pro svou revolučniacute protirakouskou činnost kteraacute nakonec vedla až k zřiacutezeniacute uacutestředniacute dělnickeacute rady a ke 14 řiacutejnu 1918 Štych tenshykraacutet osvědčil sveacute neobyčejneacute organisačniacute schopnosti vytvořil společně se svou chotiacute rozsaacutehlou podzemniacute siacuteť z dělnickyacutech důshyvěrniacuteků skautů i posluchačů svyacutech kursů a později velkou skushypinu žen s takovyacutem uacutespěchem a obratnostiacute že rakouskaacute policie na nic nepřišla

Při tom všem nezapomiacutenal ani na svou obliacutebenou vědu a z astronomickeacuteho kroužku založeneacuteho v listopadu 1915 vybudoshyval se svyacutemi spolupracovniacuteky (zejmeacutena Andělem a Klepeštou) Českou astronomickou společnost kteraacute měla ustavujiacuteciacute schůzi 8 prosince 1917 Štych vypracoval jejiacute stanovy a napsal uacutevodniacute člaacutenek do prvniacuteho čiacutesla jejiacuteho věstniacuteku kde za hlavniacute uacutekoly ČAS poklaacutedaacute nejen zřiacutezeniacute lidoveacute hvězdaacuterny (už tehdy ji tak nazyacuteshyval) ale takeacute astronomickeacute knihovny a astronomickeacuteho musea Nejhlavnějšiacute činnost noveacute společnosti vidiacute ovšem v bdquopořaacutedaacuteniacute populaacuterně vědeckyacutech přednaacutešek z oboru astronomie pro širšiacute veshyřejnostrdquo v kursech a pozorovaacuteniacutech

Po převratu 1918 zabral Štych jako člen branneacuteho vyacuteboru Revolučniacuteho naacuterodniacuteho shromaacutežděniacute klementinskou hvězdaacuternu aby zajistil jejiacute historickeacute pamaacutetky staral se o nejnutnějšiacute poshymůcky pro Společnost a usiloval se svyacutemi spolupracovniacuteky o zřiacuteshyzeniacute aspoň prozatiacutemniacute observatoře Pořaacutedal velkeacute veřejneacute podshyniky a peněžniacute sbiacuterky na pořiacutezeniacute dalekohledů a jinyacutech přiacutestrojů mdash zkraacutetka pomaacutehal všude tam kde Společnost potřebovala jeho rozvahy předviacutedavosti a organisačniacuteho nadaacuteniacute Byl nepostradashytelnyacutem praacutevě tak při velkyacutech častyacutech starostech se stavbou lishydoveacute hvězdaacuterny jako při organisaci důležityacutech podniků ČAS na přiacuteklad když připravoval astronomickou vyacutepravu za slunečniacutem zatměniacutem do SSSR v roce 1936 nebo když vymaacutehal našim badashytelům prostředky a pomoc pro jejich vědeckou činnost

Ale i když zastihujeme Štycha ve dvacaacutetyacutech a třicaacutetyacutech leshytech v plneacute organisačniacute praacuteci jako jednatele a potom miacutestopředshysedu Společnosti chybiacute naacutem tu jeho působeniacute nejvlastnějšiacute gtmdash populaacuterně vědeckeacute

To souvisiacute s tehdejšiacutemi poměry Tenkraacutet byla totiž popula- risace obyčejně odsuzovaacutena jako bdquosnižovaacuteniacute vědyrdquo a dokonce i v ČAS se vyskytl naacutevrh na štěstiacute nepřijatyacute aby hvězdaacuterna vy shypustila ze sveacuteho naacutezvu slovo lidovaacuterdquo Kromě toho při tehdejšiacute politickeacute roztřiacuteštěnosti a při vzaacutejemneacutem nepřaacutetelstviacute politickyacutech taacuteborů by Štych nebyl mohl prosadit ani uplatnit v ČAS sveacute soshycialistickeacute naacutezory

On konal tuto činnost i nadaacutele ne ovšem ze sveacute funkce v ČAS ale za svou osobu v různyacutech dělnickyacutech a lidovyacutech orga- nisaciacutech a mezi mlaacutedežiacute Štychovy bdquovečery pod oblohourdquo s astroshynomickyacutemi vyacuteklady pro jeho bdquoSkauty socialistyrdquo a přednaacutešky pro bdquoFederaci čsl skautů a skautekrdquo zůstaly nezapomenutelnyacutemi všem kdo se jich zuacutečastnili A ze skautů kteřiacute prošli školou manshyželů Štychovyacutech vyrostla později řada vyacuteznamnyacutech osobnostiacute našeho dnešniacuteho politickeacuteho i kulturniacuteho života

Štych působil ovšem osobně i na mlaacutedež v ČAS kteraacute vyshyrůstala pod jeho vedeniacutem v dalšiacute astronomickou generaci Ta pak vytvořila za druheacute vaacutelky ilegaacutelniacute skupinu a po vaacutelce daacutevala našiacute Společnosti ten směr a ciacutel jak je j určil Štych popularisaacutetor a Štych socialista takže vyacutebor ČAS jde dnes věrně v jeho stopaacutech

Toho se už ovšem nedočkal Zemřel před viacutetězstviacutem sociashylismu o ktereacute saacutem tolik usiloval a před osvobozeniacutem Českosloshyvenska Sovětskyacutem svazem kteryacute tolik miloval Odešel naacutem 4 ledna 1941

V den jeho sedmdesaacutetin 13 listopadu 1951 vědčně vzpomeshyneme všeho co vykonal pro šiacuteřeniacute vědeckyacutech poznatků pro naši astronomii pro- lidovost a spraacutevneacute zaměřeniacute našiacute Společnosti Jeho přiacuteklad naacutes vždycky bude povzbuzovat k tomu abychom vědeckou popularisaciacute šiacuteřeniacutem vyacutesledků sovětskeacute vědy a osvoboshyzovaacuteniacutem lidu od pověr přednaacuteškami podporovali v jeho intenciacutech československyacute lid na jeho cestě k socialismu a komunismu

MildeZ LETOŠNIacuteHO LOVU PERSEID (V iz obraz na obaacutelce)

Velmi jasnaacute Perseida mdash 4 -velikosti kteraacute iacutese rozzaacuteřila v 1 h 39 min 13 srpna 1951 nad středniacutemi Čechami Během zlomku vteřiny čtyřikraacutete vybuchla a zanechala naacutedhernou rychle se měniacuteciacute stopu jiacutež bylo možno pozorovat neozbrojenyacutem okem několik desiacutetek vteřin Sniacutemky zde reproshydukovaneacute zhotovil Dr Z Bochniacuteček v Modřanech Sonarem 1 2 f ~ 5 cm a Exaktarem 1 35 f = 75 cm na panchromatickou desku Ako a film Porna Ačkoliv na sniacutemku se Sonarem je meteor až na okraji desky ve vzdaacutelenosti přes 30deg od středu pole je na originaacutelu meteorickaacute stopa zřeshytelně zachycena

O VZNIKU PLANET A JEJICH SOUPUTNIacuteKŮPřeložil Dr Jan Bouška Akademik O J Smidt

(Pokračovaacuteniacute)

3 Pozorneacute zkoumaacuteniacute znaacutemyacutech dat o našiacute planetaacuterniacute soushystavě přivaacutediacute naacutes k těmto pravidlům

1 Slunce bylo obklopeno protaacutehlyacutem rojem malyacutech čaacutestic pohybujiacuteciacutech se kolem něho pod vlivem gravitačniacutech sil po elipshysaacutech

2 tento roj měl moment hybnosti od nuly různyacute3 čaacutestice roje se mohly spojit ve většiacute tělesa při čemž způshy

sob spojeniacute se dosud nespecifikujeZ vyacutechoziacutech pravidel je třeba odvoditi všechny znaacutemeacute zaacuteshy

kladniacute rysy planetaacuterniacute soustavy Takto danyacute uacutekol můžeme nazvat uacutestředniacutem probleacutemem planetaacuterniacute kosmogonie K němu se přimyshykajiacute dva dalšiacute

a) určit v souhlasu s poznatky astrofysiky a stelaacuterniacute astroshynomie kdy z čeho a jakyacutem způsobem se objevil uvedenyacute roj u Slunce

b) odvodit z řešeniacute uacutestředniacuteho probleacutemu geofysikaacutelniacute zaacutevěry a ověřiti si je dosavadniacutemi poznatky věd o Zemi

Posledniacute dva probleacutemy vztahujiacuteciacute se k epochaacutem před a po utvořeniacute planet v teacuteto přednaacutešce podrobně rozebiacuterat nebudu

Dnes se omeziacutem na vyacuteše formulovanyacute uacutestředniacute probleacutem kteryacute je specifickyacutem uacutekolem planetaacuterniacute kosmogonie

Některaacute z vyacuteše uvedenyacutech třiacute pravidel (nebo oravidla s nimi souhlasnaacute) vyskytujiacute se viacutece nebo meacuteně jasně ve většině existushyjiacuteciacutech kosmogonickyacutech hypothes odlišnyacutech od sebe ani ne tak v uacutestředniacutem planetaacuterniacutem probleacutemu jako v otaacutezce odkud a v jashykeacutem stavu se bere vyacutechoziacute materiaacutel pro planety Uvedenaacute tři prashyvidla nejsou tedy ničiacutem absolutně novyacutem Tiacutem spiacuteše se jejich přesnaacute formulace ukaacutezala velmi nutnaacute pro řešeniacute daneacuteho uacutekolu mdash objasněniacute hlavniacutech rysů planetaacuterniacute soustavy

Tyto hlavniacute rysy kromě rysů již dřiacuteve připomenutyacutech [a) komplanaacuternost b) kruhoveacute draacutehy a c) obiacutehaacuteniacute ve stejneacutem směshyru] jsou

d) zaacutekoniteacute rozděleniacute planet podle jejich vzdaacutelenostiacute od Slunce

e) děleniacute planet na dvě skupiny velkeacute vzdaacuteleneacute (Jupiter Saturn Uran Neptun) a poměrně nevelkeacute bližšiacute (Merkur Veshynuše Země M ars )

f ) ubyacutevaacuteniacute hmoty velkyacutech planet se vzdaacutelenostiacute od Slunceg ) přiacutetomnost souputniacuteků u většiny planet

h) obiacutehaacuteniacute souputniacuteků nejčastěji ve směru přiacutemeacutem (shodshyneacutem se směrem oběhu planet) ale v řadě přiacutepadů takeacute v obraacuteshyceneacutem

i) rotace planet okolo os při čemž převlaacutedaacute otaacutečeniacute přiacutemeacute

Je znaacutemo že ani jedna z dřiacutevějšiacutech kosmogonickyacutech hypo- thes nemohla současně vysvětlit všechny uvedeneacute hlavniacute rysy planetaacuterniacute soustavy V nejlepšiacutem přiacutepadě byla vysvětlena jen některaacute jejich čaacutest Autoři kosmogoniiacute vysvětlovali původ vyacute shychoziacute hmoty různě ale při objasňovaacuteniacute konkreacutetniacutech rysů seacute omeshyzovali a to slovniacute formou na některeacute všeobecneacute poznaacutemky o nejshyjednoduššiacutech vlastnostech (o komplanaacutemosti atd) Tak tomu bylo i ve znameniteacute na svou dobu hypothese J Jeanse Ti nemnoziacute kosmogonisteacute kteřiacute se snažili jiacutet daacutele nedosaacutehli uacutespěchu zřejmě hlavně proto že použiacutevali jen uacutevah z elementaacuterniacute geometrie a nebeskeacute mechaniky (na př Moulton) i tam kde pro objasněniacute vzniku planetaacuterniacute soustavy nestačiacute jen klasickaacute nebeskaacute mechashynika Saacutem charakter uacutekolu žaacutedaacute předevšiacutem statistickou methodu Kromě gravitačniacutech sil je nutneacute přihleacutednout takeacute ke světelneacutemu tlaku a ztraacutetě čaacutesti draacutehoveacute energie měniacuteciacute se v teplo

4 Hlavniacute ideou meacuteho naacutevrhu na objasněniacute všech zaacutekladniacutech rysů planetaacuterniacute soustavy je uacutevaha (v matematickeacute formě) o těch procesech přirozeneacuteho statistickeacuteho souboru ktereacute probiacutehajiacute při tvořeniacute planet Při tom vychaacuteziacutem ze třiacute vyacuteše formulovanyacutech prashyvidel

Pohyb planet ve společneacute teacuteměř rovině ve stejneacutem směru a po drahaacutech maacutelo odlišnyacutech od kruhovyacutech vyplyacutevaacute z našich prashyvidel přirozeně a prostě jak bylo již vysvětleno Přejdeme k ostatshyniacutem přesnějšiacutem charakteristikaacutem Začneme od zaacutekona vzdaacuteleshynostiacute planet Zopakuji ještě jednou sveacute řešeniacute teacuteto otaacutezky daacutevaje tentokraacutet zaacutevěru obecnějšiacute charakter

Čaacutestice roje majiacute rozličnou velikost specifickeacuteho momentu (momentu na jednotku hm oty) Nechť se celaacute hmota roje rozděliacute v zaacutevislosti na velikosti specifickeacuteho momentu q podle některeacuteho diferenciaacutelniacuteho zaacutekona rozděleniacute f(q )d q Ukaacutežeme že každeacutemu zaacutekonu rozděleniacute t j každeacute funkci f ( q ) odpoviacutedaacute vlastniacute zaacutekon vzdaacutelenostiacute planet

Budeme se zajiacutemat o osudy dvou sousedniacutech planetaacuterniacutech jader (zaacuterodků) ve stadiu jejich růstu Jsou-li tato jaacutedra velmi bliacutezkaacute rychle vyčerpajiacute zaacutesobu čaacutesshytic ktereacute majiacute možnost dostat se do oblasti mezi jejich drahami Jestliže se tato dvě planetaacuterniacute jaacutedra nespojiacute v jedno budou daacutele ziacuteskaacutevat hmotu a moment už většinou od ěaacutestic obiacutehajiacuteciacutech na vnějšiacutech stranaacutech vyčerpaneacute oblasti Při tom moment na jednotku hmoty se u jedneacute planety bude zmenšovat u druheacute zvětšovat a poloměry drah obou planet se začnou rozchaacutezet Tak v sameacutem procesu růstu plashynet je obsažen i princip regulace vzdaacutelenostiacute mezi nimi Vychaacuteziacuteme z toho že při tvořeniacute planet maacute každaacute čaacutestice největšiacute vyhliacutedky dostat se na tu planetu jejiacutež

specifickyacute moment je co nejmeacuteně odlišnyacute od specifickeacuteho momentu čaacutestice Ovšem odděleneacute čaacutestice se takeacute nemusiacute dostat na bdquosvouldquo planetu ale tyto vyacutejimky se vzaacutejemně kompensujiacute takže pro vyacutepočet je možneacute předpoklaacutedat že čaacutestice jsou přesně rozděleny po bdquooblastech11 přidělenyacutech na ose specifickyacutech momentů každeacute planetě Hraniciacute oblasti bude hodnota specifickeacuteho momentu stejně vzdaacutelenaacute od specifickyacutech momentů dvou sousedniacutech planet Nechť fln značiacute moment odpoviacutedashyjiacuteciacute hranici mezi oblastmi n-teacute a n + 1-niacute planety jejichž specifickeacute momenty jsou rovny qn resp qn + 1 Pak podle toho co bylo vyacuteše řečeno

(1)p glaquo gn+1

2 Při spojeniacute čaacutestic oblasti v planetu je specifickyacute moment planety

fqj () dgn ff(q)dq (2)

při čemž meze integrace jsou fiacuten+j ajS Vyjadřujiacutece tato ji pomociacute gbdquo+ i podlelsquo (1) dostaacutevaacuteme ve (2) rovnici pro momenty qn Ale pro planety vzhledem ke kruhoshyveacutemu charakteru jejich drah qn = amp]M ^R n kde R n je poloměr draacutehy h-teacute planety M je hmota SluAce k je gravitačniacute konstanta Tak naacutem daacute rovnice (2) zaacutekon vzdaacuteleshynostiacute planet odpoviacutedajiacuteciacute funkci J(q)

Pro konkreacutetniacute přiacutepady je třeba specifikovat funkci j(q ) Neniacute důvodu předposhyklaacutedat že v reaacutelnyacutech podmiacutenkaacutech přiacuterody f (q ) může byacutet funkciacute velmi rychle se měniacuteciacute Proto podle analogie s mnohyacutemi uacutevahami theoretickeacute fysiky a astrofysiky připustiacuteme že f (q ) je s dostatečilou přesnostiacute aproximovaacutena funkciacute tvaru c q kde c je konstanta V takoveacutem přiacutepadě z vyacutesledků pozorovaacuteniacute můžeme určit exponent X Specifickeacute momenty čaacutestic jsou ohraničeneacute Za spodniacute jejich hranici je možneacute vziacutet veličinu bliacutezkou nule a za horniacute -mdash bdquopraktickou hranici momentu v slunečniacute soustavě mdash veličinu bliacutezkou specifickeacutemu momentu Neptuna (maacutem v patrnosti že za touto praktickou hraniciacute je už velmi maacutelo čaacutestic a pokud jsou neurčujiacute stav soustavy) Horniacute hranice specifickyacutech momentů nechť je Q Pakstředniacute moment celeacute planetaacuterniacute soustavy je q

Jg() dq

iacute = deg

t j při () = c q^ obdržiacuteme

Q() dq 0

ldquo ldquof -i = F T 2 lt 2 - ( 3 )

Z pozorovaacuteniacute viacuteme že přijmeme-li za jednotku hmotu Slunce vzdaacutelenost Země od Slunce a rok dělenyacute 2n dostaneme Q mdash ] 30 = 548 a středniacute moment q = 264 Středniacute moment je tedy přibližně dvakraacutet menšiacute než maximaacutelniacute Pak ze vzorce (3) vyplyacutevaacute X mdash 0 t j

(g) dq = c dq

To označuje rovnoměrneacute rozděleniacute celkoveacute hmoty čaacutestic podle osy specifickyacutech momentů Při tomto zvlaacuteštniacutem vzhledu funkce j [q ) se řešeniacutem diferenčniacute rovnice (2) objevuje jak snadno nahleacutedneme

9n = a + bnkde a a b jsou konstanty

Přejdeme-li od momentů ke vzdaacutelenostem dostaneme hleshydanyacute zaacutekon vzdaacutelenostiacute planet

umiacutestěny vyznačiacute se na podlaze bod kam podle vyacutepočtu (směru stěny a zeměpisneacute šiacuteřky) maacute bdquopolosrdquo miacuteřiti Na toto miacutesto se položiacute zrcaacutetko tak aby do oka pozorovatele se odraacuteželo miacutesto stěny kde tyč bude definitivně upevněna ta pak se nataacutečiacute tak dlouho až se jeviacute pozorovateli jako bod (stationaacuterniacute meteor)

1933 Druhaacute bitva o zeměpisnou deacutelku opět za uacutečasti vojaacuteků z VZUacute a Dr Buchara Nušl měřiacute CZ opatřenyacutem neosobniacutem mishykrometrem Řada vtipnyacutech konstrukteacuterskyacutech novinek rychlost otaacutečeniacute mikrometru se řiacutediacute strunovyacutem ldquoregulaacutetorem kteryacute umožshyňuje laděniacute v širokyacutech meziacutech Na chronograf piacutešiacute skleněnaacute pera kteraacute se čistiacute bodlinou kaktusu mdash jak Nušl šťastně objevil Zashyvaacutediacute novyacute způsob čteniacute paacutesků chronografickyacutech s optickyacutem nashystaveniacutem Vzdaacutelenost observačniacutech domků ze kteryacutech se pozoshyruje měřiacuteme pomociacute hvězd s přesnostiacute plusmn 3 metrů Měřeniacute VZUacute s CZ končiacute velkyacutem viacutetězstviacutem Československa

Praacutece z jinyacutech oborů astronomie mě odvaacutedějiacute na čas od Nušlovyacutech přiacutestrojů ale vraciacutem se k nim vždy s radostiacute mohu-li prof Nušlovi pomoci

Prosinec 1937 Prof Nušl slaviacute sveacute sedmdesaacutetiny Oficiaacutelně se s niacutem loučiacuteme jako se svyacutem nadřiacutezenyacutem ale jeho pracovniacute elaacuten neklesaacute a maacute nyniacute viacutece času se věnovati sveacutemu CZ

16 listopad 1942 Protektorovo auto na bdquobetonurdquo ondřejovshyskeacute universitniacute půdy Zatemněnaacute pracovna přeměněnaacute naacutemi na fotometrickou miacutestnost tone v kouři Je tu prof Schaub z něshymeckeacute university se zaacuteborovyacutem rozkazem K H Franka Přiacutetomni prof Nušl Link a jaacute Samostatnost Ondřejova na čas končiacute Druhyacute den mi přinaacutešiacute prof Nušl vzkaz vytrvat za všech okolshynostiacute na sveacutem miacutestě Večer stěhujeme různeacute vzaacutecneacute dokumenty ukryteacute na observatoři a některeacute součaacutesti CZ do bezpečiacute

1943mdash 1945 Měřiacutem lomenyacutem meridiaacutenem Askania Zaacutepasiacutem s nejistotou libel a oceňuji přednosti uměleacuteho horizontu CZ Takeacute velkaacute setrvačnaacute hmota pasaacutežniacuteku při překlaacutedaacuteniacute a vklaacutedaacuteniacute do ložisek kontrastuje s lehkyacutem nosičem zrcaacutetek CZ ve prospěch CZ Po praacuteci se schaacuteziacuteme v leacutetě na zahradě u stareacuteho paacutena Dr Frice mdash prof Nušl byacutevaacute vždy přiacutetomen bullmdash a daacutevaacuteme dohromady zlomky zpraacutev ktereacute etherem pronikly do velkeacuteho koncentraacuteku bdquoBohmen und Maacutehrenrdquo

Květnovaacute revoluce 1945 S prof Nušlem v čele přebiacuteraacuteme Ondřejov

Po roce 1946 prof Nušl opět zahajuje činnost ve sveacutem doshymečku čiacutes 4 maacute ještě plno plaacutenů ktereacute bych si přaacutel realisovat s niacutem Zel že už zůstaacutevaacute většinou při plaacutenech prof Nušl naacutes zvolna opouštiacute tak jako když se rozplyacutevaacute stopa po přeletu přeshykraacutesneacuteho meteoru a 17 zaacuteřiacute 1951 naacutem miziacute nadobro

i on

Ve vzpomiacutenaacuteniacute přešel večer v noc mraky se rozplynuly a nad tatranskyacutemi velehorami se rozklenula překraacutesnaacute horskaacute obshyloha posetaacute nesčetnyacutemi hvězdami Takeacute v našem nitru se vyjasshynilo vzpomiacutenkami na prof Nušla muže vzaacutecnyacutech vlastnostiacute Vyšel z lidu svyacutemi vynaacutelezy pracoval pro něj nelitoval naacutemahy a času aby jemu podaacuteval v přiacutestupneacute formě vědeckou pravdu tak jak se k niacute poctivě probojoval a předevšiacutem nepřestal byacutet nikdy opravshydově lidskyacutem a to je jeho odkaz nejvzaacutecnějšiacute

D r V Guth

Uacutespěchy sovětskeacute astronomie A A M IC H A JLO V

(Dokončeniacute)

Zajiacutemavyacute člaacutenek prof Miehajlova z něhož jsme přinesli vyacuteňatky vyshyšed v překladu s M Kopeckeacuteho současně s člaacutenky A P Joffeho bdquoTheorie a praxe sovětskeacute fysikyrdquo a I M Vinogradova a N I Musohelišviliho bdquoSoshyvětskaacute matematikardquo v kniacutežečce vydaneacute nakl Svoboda (cena 8 Kčs) a vřele j i doporučujeme našim čtenaacuteřům

Druhyacutem důležityacutem naacuterodohospodaacuteřskyacutem uacutekolem je u r č oshyv aacute n iacute a r o z š i ř o v aacute n iacute p ř e s n eacute h o času Určovaacuteniacute času podle pozorovaacuteniacute hvězd se odedaacutevna zabyacutevajiacute hvězdaacuterny avšak dřiacuteve nebylo vhodneacuteho a universaacutelniacuteho způsobu jak ho předaacutevat všem četnyacutem zaacutejemcům Tak na př ziacuteskaacutem přesneacuteho času začaacuteshytečniacuteho poledniacuteku na lodi bylo po dlouhaacute staletiacute nejobtiacutežnějšiacutem probleacutemem S vynalezeniacutem radia se objevila možnost předaacutevat čas bez ztraacutety přesnosti na libovolnou vzdaacutelenost avšak využitiacute noveacute metody vyžadovalo patřičneacute organisace praacutece Roku 1920 byly provedeny pokusy s předaacutevaacuteniacutem přesneacuteho času radiotelegra- fiiacute z Pulkovskeacute observatoře ktereacute umožnily zřiacutedit roku 1921 prashyvidelneacute vysiacutelaacuteniacute t zv rytmickyacutech časovyacutech signaacutelů s přesnostiacute na jednu setinu vteřiny pomociacute jedneacute z leningradskyacutech radiostanic Na konec byla organisovaacutena sovětskaacute časovaacute služba spočiacutevajiacuteciacute ve vysiacutelaacuteniacute speciaacutelniacutech radiovyacutech časovyacutech signaacutelů ze třiacute observashytořiacute mdash Pulkovskeacute moskevskeacute a taškentskeacute a v přiacutejmu těchto signaacutelů na sedmi observatořiacutech za uacutečelem kontroly jejich přesshynosti Mimo to začala moskevskaacute hvězdaacuterna vysiacutelat t zv občanshyskeacute signaacutely mdash znaacutemeacute dvě čaacuterky a tečku mdash přes silneacute hodně poshyslouchaneacute radiostanice Tak byla plně uspokojena potřeba znaacutet přesnyacute čas pro celou ohromnou sovětskou zemi

Kvalita pulkovskeacute časoveacute služby byla od sameacuteho počaacutetku velmi vysokaacute Horšiacute to bylo s přesnostiacute moskevskyacutech časovyacutech signaacutelů avšak v letech Velkeacute vlasteneckeacute vaacutelky dokaacutezala evakuo- vanaacute časovaacute služba Staacutetniacuteho astronomickeacuteho uacutestavu Stember- gova značně zvyacutešit kvalitu a přesnost sveacute praacutece a zaujala v tomto

ohledu jedno z předniacutech miacutest na světě Je znaacutemeacute jak důležitou uacutelohu maacute znalost přesneacuteho času v armaacutedě vojenskeacutem loďstvu a u letectva Dobrou organisaciacute časoveacute služby přispěli sovětštiacute astronomoveacute svou hřivnou svateacute věci obrany sveacute socialistickeacute vlasti

Jedniacutem z nejdůležitějšiacutech člaacutenků v rozšiřovaacuteniacute přesneacuteho času jsou astronomickaacute pozorovaacuteniacute s pasaacutežniacutem strojem Způsob pozoshyrovaacuteniacute spočiacutevaacute v tom veacutest pomociacute mikrometrickeacuteho šroubu nit mikrometru za hvězdou prochaacutezejiacuteciacute zornyacutem polem při čemž kontakty na hlavici šroubu provaacutedějiacute automatickeacute zaacuteznamy na paacutesce chronografu umožňujiacuteciacute určit momenty průchodu hvězdy přes určiteacute body zorneacuteho pole Tento způsob určeniacute okamžiku průchodu hvězdy meridiaacutenem byl velkyacutem krokem vpřed ve srovshynaacuteniacute s dřiacuteve použiacutevanyacutem nepřesnějšiacutem způsobem avšak ani tento způsob neniacute oproštěn od chyb kteryacutech se dopouštiacute saacutem pozoroshyvatel Na Pulkovskeacute hvězdaacuterně byl zhotoven přiacutestroj pro autoshymatickou registraci průchodů hvězdy pomociacute fotoelektrickeacute buňshyky Citlivost aparaacutetu se podařilo zvyacutešit natolik že je možneacute poshyzorovat slabšiacute hvězdy než při pozorovaacuteniacute tiacutemteacutež přiacutestrojem přiacutemo zrakem současně s tiacutem se několikanaacutesobně zvyacutešila přesnost poshyzorovaacuteniacute Tato metoda je velkyacutem zdokonaleniacutem a daleko předshyhonila zahraničniacute techniku poledniacutekovyacutech pozorovaacuteniacute

Koncem minuleacuteho stoletiacute byl po dlouheacutem paacutetraacuteniacute nalezen dlouho předpoklaacutedanyacute jev pohybu zemskyacutech poacutelů Ukaacutezalo se že geografickeacute body nazyacutevaneacute poacutely Země v kteryacutech zdaacutenlivaacute osa zemskeacute rotace protiacutenaacute zemskyacute povrch vykonaacutevajiacute pomalyacute a sloshyžityacute pohyb nevzdalujiacutece se od sveacute středniacute polohy viacutec jak na 10 metrů Ukaacutezalo se že perioda pohybu se rovnaacute přibližně 14 měshysiacutecům ačkoli je ještě jinaacute ročniacute perioda podmiacuteněnaacute sezoacutenniacutemi jevy na povrchu Země hlavně přemisťovaacuteniacutem vzdušnyacutech mas padaacuteniacutem sraacutežek v podobě sněhu a odpadaacutevaacuteniacutem ledu

Studium tohoto jevu je velmi zajiacutemaveacute s hlediska mechaniky a geofysiky neboť pohyb poacutelů je těsně spjat s mechanickyacutemi vlastnostmi zeměkoule jako celku a zaacutevisiacute na rozloženiacute a pohybu mas v nitru Země Pro geologii je důležitaacute otaacutezka věkoveacuteho poshyhybu zemskyacutech poacutelů kteryacute by měl vliv na rozloženiacute klimatickyacutech paacutesů na Zemi v minulyacutech geologickyacutech obdobiacutech Konečně pro astronomy je důležiteacute znaacutet polohu poacutelů při pozorovaacuteniacutem k určeniacute souřadnic a času neboť pohyb poacutelů posouvaacute geografickou siacuteť poshyledniacuteků a rovnoběžek a pozměňuje tak deacutelky a šiacuteřky bodů na zemskeacutem povrchu

Pro to všechno byla před 50 lety organisovaacutena t zv mezinaacuteshyrodniacute služba šiacuteřky při čemž bylo po rovnoběžce 39deg8 severniacute šiacuteřky zřiacutezeno šest šiacuteřkovyacutech stanic v různyacutech čaacutestech světa ktereacute ze stejnyacutech astronomickyacutech pozorovaacuteniacute určujiacute svou šiacuteřku což

potom umožňuje určit polohu zemskyacutech poacutelů pro okamžik pozoshyrovaacuteni Jedna z těchto mezinaacuterodniacutech šiacuteřkovyacutech stanic byla v Rusku mdash a to v Čardžue (středniacute Asie) Avšak v důsledku vyacute shymolu řeky Amu-Darja a jinyacutech těžkostiacute musela byacutet tato stanice zrušena Za sovětskeacute vlaacutedy byla miacutesto niacute ihned vybudovaacutena na teacuteže šiacuteřce novaacute stanice v Kitabě (Uzbeckaacute SSR ) kteraacute ani jedshynou nepřerušila pozorovaacuteniacute dokonce ani v těžkyacutech letech Velkeacute vlasteneckeacute vaacutelky Kromě Kitabu provaacutedějiacute však soustavnaacute šiacuteřshykovaacute pozorovaacuteniacute i některeacute jineacute sovětskeacute observatoře z kteryacutech co do přesnosti a deacutelky řady je nutno postavit na prvniacute miacutesto Pulkovskou hvězdaacuternu V sovětskeacute epoše byla v Poltavě zřiacutezena gravimetrickaacute observatoř kteraacute rovněž provaacutediacute určovaacuteniacute šiacuteřky Konečně je zde otaacutezka zřiacutezeniacute ještě jedneacute šiacuteřkoveacute stanice na Daacutelshyneacutem Vyacutechodě aby bylo možno z pozorovaacuteniacute sovětskyacutech observashytořiacute určit pohyb zemskyacutech poacutelů potřebnyacute pro naše zeměměřiče a geofysiky

Největšiacute podnik v astronomii podniknutyacute kdy v našiacute zemi vznikl nedlouho před druhou světovou vaacutelkou Maacuteme na mysli sestaveniacute noveacuteho velkeacuteho katalogu kteryacute byl nazvaacuten katalogem slabyacutech hvězd Všechny existujiacuteciacute fundamentaacutelniacute hvězdneacute katashylogy s přesnyacutemi polohami hvězd obsahujiacute hvězdy prvniacutech šesti nebo sedmi velikostiacute viditelnyacutech většinou prostyacutem okem Dřiacuteve se domniacutevali že jsou to hlavně hvězdy maacutelo od naacutes vzdaacuteleneacute Avšak postupně se ukazovalo že hvězdy těchto katalogů tvořiacute značně různorodou sbiacuterku je v nich poměrně nevelkyacute počet bliacutezshykyacutech hvězd středniacute sviacutetivosti avšak většina nejbližšiacutech hvězd v nich chybiacute zato je v nich značnyacute počet hvězd velmi velkeacute jasshynosti t zv obrů viditelnyacutech bez ohledu na jejich značnou vzdaacuteshylenost od naacutes jsou zde i hvězdy středniacutech charakteristik V důshysledku vyacuteběru podle jasnosti byacutevajiacute hvězdy těchto katalogů hvězshydami všech možnyacutech spektraacutelniacutech třiacuted a tudiacutež i všemožneacute barvy velmi značně se lišiacuteciacutech vzdaacutelenostiacute a velikostiacute vlastniacutech pohybů velkeacuteho rozpětiacute visuaacutelniacute velikosti To způsobuje na jedneacute straně značneacute potiacuteže čistě pozorovaciacuteho raacutezu při ziacuteskaacutevaacuteniacute dostatečně přesnyacutech a v systematickyacutech chybaacutech stejnorodyacutech poloh těchto hvězd pro katalog Na druheacute straně to ztěžuje využiti těchto kashytalogů pro hvězdnou statistiku a pro vyjasněniacute řady otaacutezek tyacute shykajiacuteciacutech se stavby galaktickeacuteho systeacutemu a hvězdnyacutech pohybů

Sovětštiacute astronomoveacute vypracovali plaacuten noveacuteho velkeacuteho kashytalogu oproštěneacuteho od těchto nedostatků co nejviacutece stejnoroshydeacuteho svyacutem složeniacutem kteryacute maacute daacutet pevnyacute zaacuteklad pro vyacutezkumy hvězdneacute statistiky a zaacuteroveň dobře upevňovat orientaci souřadshynicoveacuteho systeacutemu Katalog maacute obsahovat přes 16 000 hvězd v y shybranyacutech speciaacutelniacutem způsobem Hvězdy katalogu ležiacute v uacutezkeacutem intervalu jasnosti mezi sedmou a devaacutetou visuaacutelniacute velikostiacute jsou

od naacutes velice vzdaacuteleny a proto majiacute maleacute vlastniacute pohyby Spek- trem a barvou jsou si takeacute navzaacutejem bliacutezkeacute Takovyacute vyacuteběr hvězd zmenšuje za prveacute systematickeacute chyby pozorovaacuteniacute a dělaacute katalog co nejviacutece stejnorodyacutem a bezvadnyacutem co do přesnosti Za druheacute se tato přesnost zachovaacute na dlouhou dobu vzhledem k nepatrnosti vlastniacutech pohybů hvězd Za třetiacute je katalog bezpečnou zaacutekladnou pro mnoheacute vyacutezkumy ve stelaacuterniacute astronomii Konečně maacute na zřeshyteli noveacute a zajiacutemaveacute opatřeniacute navaacutezaacuteniacute zaacutekladniacutech hvězd katashylogu k mimogalaktickyacutem mlhovinaacutem což zajistiacute neobyčejně velshykou stabilitu v orientaci souřadnicovyacutech os

Pro vysvětleniacute poznamenaacuteme že všechny objekty patřiacuteciacute do libovolnyacutech katalogů jsou ovšem v pohybu a proto nelze orienshytovat osy ani podle jednoho z nich Ani navaacutezaacuteniacute os na velkyacute soushyhrn objektů nezabezpečuje ještě v dostatečneacute miacuteře jejich stabishylitu neboť jsou různeacute systematičnosti v pohybech hvězd a exishystuje dokonce i rotace celeacute Mleacutečneacute draacutehy Jedniacutem z uacutekolů katashylogu je praacutevě zkoumaacuteniacute systematičnosti v pohybech hvězd Jestshyliže se dosud souřadnicoveacute osy navazovaly obvykle na směr zemshyskeacute osy a rovinu jejiacute draacutehy pak to kladlo značně vysokeacute požashydavky na to že nepůsobiacute ještě neznaacutemeacute siacutely v planetaacuterniacutem syshysteacutemu a že ie Newtonova mechanika upotřebitelnaacute pro planetaacuterniacute pohyby

Zatiacutem existujiacute ve světoveacutem prostoru objekty ktereacute jsou mnohotisiacuteckraacutet vzdaacutelenějšiacute než hvězdy všech našich katalogů Maacuteme na mysli mimogalakiickeacute mlhoviny t j hvězdneacute systeacutemy rozloženeacute daleko za hranicemi našiacute Galaxie ve vzdaacutelenostech na desiacutetky milionů světelnyacutech let A ť jsou již skutečneacute rychlosti těchto mlhovin jakkoli velikeacute jejich vlastniacute pohyby t j viditelnaacute přemisťovaacuteniacute na nebeskeacute sfeacuteře musiacute byacutet mizivě maleacute Mohou proto co nejleacutepe zajistit neproměnnost orientace souřadnyacutech os v prostoru Avšak za tiacutemto uacutečelem je nutno pozorovat je současně s hvězdami katalogu aby bylo možno proveacutest spolehliveacute navaacuteshyzaacuteniacute V tom je yšak obsažena i hlavniacute obtiacutež zatiacutem co se hvězdy ukazujiacute na nejlepšiacutech fotografiiacutech jako maleacute naprosto pravidelneacute kroužky jejichž poloha se vesměs měřiacute pomociacute přiacuteslušnyacutech přiacuteshystrojů mimogalaktickeacute mlhoviny majiacute ve většině přiacutepadů poshydlouhlyacute někdy spiraacutelovityacute tvar a zaujiacutemajiacute na fotografickeacute desce značnyacute prostor Naskytla se otaacutezka zda je možno na fotografiiacutech určit polohu t j změřit souřadnice takovyacutech mlhovin s přesshynostiacute odpoviacutedajiacuteciacute přesnosti měřeniacute sniacutemků hvězd

Zkoušky provedeneacute v tomto směru na Pulkovskeacute moskevskeacute a taškentskeacute hvězdaacuterně ukaacutezaly že se při splněniacute určityacutech podshymiacutenek provaacutediacute změřeniacute mlhovin teacuteměř stejně přesně jako změshyřeniacute hvězd Tiacutem byla vyřešena velmi důležitaacute otaacutezka jejiacutež vyacute shyznam se ukaacuteže až v budoucnosti Pozorovaacuteniacute pro tento katalog se

zuacutečastnilo sedm sovětskyacutech observatořiacute ktereacute měly k disposici poledniacutekovyacute stroj Praacutece se rozvinula a rozběhla plnyacutem tempem naacutehle však byla přerušena napadeniacutem našiacute vlasti fašistickyacutem Něshymeckem Jen dvě observatoře mdash taškentskaacute a Engelhardtova u Kazariě mdash mohly pokračovat v pozorovaacuteniacutech v omezeneacutem rozshysahu Kyjevskaacute oděskaacute a charkovskaacute hvězdaacuterna byly dočasně obsazeny nepřiacutetelem Pulkovskaacute a moskevskaacute byly evakuovaacuteny Dnes jsou pozorovaacuteniacute obnovena na většině hvězdaacuteren při čemž se do praacutece zapojila hvězdaacuterna demokratickeacuteho Polska ve Wroclavi

N E Uacute N A V N Yacute P O P U L A R I S Aacute T O R(K sedmdesaacutetinaacutem f Ing Jaroslava Štycha zakladatele našiacute

Společnosti)

Jestliže jsme před touto vaacutelkou měli jen maacutelo dobryacutech popu- larisaacutetorů kteřiacute uměli srozumitelně přiacutestupně a při tom vědecky spraacutevně vyklaacutedat na lidovyacutech shromaacutežděniacutech tiacutem meacuteně bylo těch kdo dovedli daacutet teacuteto činnosti pevnyacute ideologickyacute zaacuteklad

A mezi hrstku nejlepšiacutech patřiacute zakladatel a prvniacute jednatel ČAS Ing Jaroslav Štych

Štychova populaacuterně vědeckaacute činnost byla nerozlučně spjata s jeho politickyacutem přesvědčeniacutem vyplyacutevala z jeho socialistickyacutech naacutezorů

V časopisu bdquoSocialistickyacute monistardquo jehož byl redaktorem piacuteše v květnu 1914 bdquoTouha zodpověděti všechny otaacutezky po smyslu života s vědeckeacuteho stanoviska šiacuteřiacute se nezadržitelně i v nejshyširšiacutech vrstvaacutech lidu kteryacute vedle požadavku rovnosti hospodaacuteřshyskeacute a politickeacute žaacutedaacute i rovnost v praacutevu na vzdělaacuteniacuterdquo Proto chce Štych bdquopřeneacutest vědu do nejširšiacutech vrstev popularisovat ji až do nejkrajnějšiacutech možnostiacuterdquo považuje ji bdquoza majetek celeacuteho lidshystva na nějž maacute každyacute i ten nejposlednějšiacute proletaacuteř plneacute praacutevardquo

Tak je Štychovi šiacuteřeniacute vědeckyacutech astronomickyacutech poznatků mezi lidovyacutemi posluchači nerozlučnou součaacutestiacute jejich vyacutechovy k socialismu Neboť mdash uvažoval spraacutevně Štych mdash těžko může byacutet uvědomělyacutem socialistou ten kdo nechaacutepaje vědeckyacute naacutezor na svět je v zajetiacute jakeacutehokoli mysticismu

K veřejneacute popularisačniacute činnosti ho přiměly roku 1910 fanshytastickeacute dohady a zpraacutevy o Halleyově kometě kteraacute se tenkraacutet přibliacutežila k našiacute Zemi Štych vyvracel tyto pověry v řadě předshynaacutešek a při tom se přesvědčil jak prospěšnaacute a nutnaacute je tato činshynost Pokračoval v niacute staacutele intensivněji ale jako vyacutebornyacute orgashynisaacutetor hned uvažoval jak ji trvale zajistit v širokeacutem rozsahu A tak založil roku 1913 Svaz socialistickyacutech monistů a v květnu

1914 monistickyacute měsiacutečniacutek Saacutem měl hlavniacute podiacutel na tom že tato organisace vykonala za kraacutetkou dobu sveacuteho trvaacuteniacute tolik popula- risačniacuteeh přednaacutešek jako maacutelokteraacute jinaacute lidovyacutechovnaacute organishysace teacute doby

Nepřestal šiacuteřit astronomickeacute poznatky ani tehdy když po vypuknutiacute prvniacute světoveacute vaacutelky byl rozpuštěn Svaz socialistickyacutech monistů a zastaven jeho list

Od řiacutejna 1915 konal astronomickeacute kursy ktereacute měly neobyshyčejnyacute uacutespěch jako všechny jeho přednaacutešky Neboť Štych byl rozenyacute popularisaacutetor Jasnost přehlednost vyacutekladu promyšlenyacute methodickyacute postup a ovšem i silnaacute osobnost přednaacutešejiacuteciacuteho mu ziacuteskaacutevaly nejenom mysli ale i srdce všech posluchačů

Kursy bylo nutno pro velkyacute naacuteval rozdělit na dvě sekce mdash a jedneacute z nich použili manželeacute Štychovi jako kryciacute organisace pro svou revolučniacute protirakouskou činnost kteraacute nakonec vedla až k zřiacutezeniacute uacutestředniacute dělnickeacute rady a ke 14 řiacutejnu 1918 Štych tenshykraacutet osvědčil sveacute neobyčejneacute organisačniacute schopnosti vytvořil společně se svou chotiacute rozsaacutehlou podzemniacute siacuteť z dělnickyacutech důshyvěrniacuteků skautů i posluchačů svyacutech kursů a později velkou skushypinu žen s takovyacutem uacutespěchem a obratnostiacute že rakouskaacute policie na nic nepřišla

Při tom všem nezapomiacutenal ani na svou obliacutebenou vědu a z astronomickeacuteho kroužku založeneacuteho v listopadu 1915 vybudoshyval se svyacutemi spolupracovniacuteky (zejmeacutena Andělem a Klepeštou) Českou astronomickou společnost kteraacute měla ustavujiacuteciacute schůzi 8 prosince 1917 Štych vypracoval jejiacute stanovy a napsal uacutevodniacute člaacutenek do prvniacuteho čiacutesla jejiacuteho věstniacuteku kde za hlavniacute uacutekoly ČAS poklaacutedaacute nejen zřiacutezeniacute lidoveacute hvězdaacuterny (už tehdy ji tak nazyacuteshyval) ale takeacute astronomickeacute knihovny a astronomickeacuteho musea Nejhlavnějšiacute činnost noveacute společnosti vidiacute ovšem v bdquopořaacutedaacuteniacute populaacuterně vědeckyacutech přednaacutešek z oboru astronomie pro širšiacute veshyřejnostrdquo v kursech a pozorovaacuteniacutech

Po převratu 1918 zabral Štych jako člen branneacuteho vyacuteboru Revolučniacuteho naacuterodniacuteho shromaacutežděniacute klementinskou hvězdaacuternu aby zajistil jejiacute historickeacute pamaacutetky staral se o nejnutnějšiacute poshymůcky pro Společnost a usiloval se svyacutemi spolupracovniacuteky o zřiacuteshyzeniacute aspoň prozatiacutemniacute observatoře Pořaacutedal velkeacute veřejneacute podshyniky a peněžniacute sbiacuterky na pořiacutezeniacute dalekohledů a jinyacutech přiacutestrojů mdash zkraacutetka pomaacutehal všude tam kde Společnost potřebovala jeho rozvahy předviacutedavosti a organisačniacuteho nadaacuteniacute Byl nepostradashytelnyacutem praacutevě tak při velkyacutech častyacutech starostech se stavbou lishydoveacute hvězdaacuterny jako při organisaci důležityacutech podniků ČAS na přiacuteklad když připravoval astronomickou vyacutepravu za slunečniacutem zatměniacutem do SSSR v roce 1936 nebo když vymaacutehal našim badashytelům prostředky a pomoc pro jejich vědeckou činnost

Ale i když zastihujeme Štycha ve dvacaacutetyacutech a třicaacutetyacutech leshytech v plneacute organisačniacute praacuteci jako jednatele a potom miacutestopředshysedu Společnosti chybiacute naacutem tu jeho působeniacute nejvlastnějšiacute gtmdash populaacuterně vědeckeacute

To souvisiacute s tehdejšiacutemi poměry Tenkraacutet byla totiž popula- risace obyčejně odsuzovaacutena jako bdquosnižovaacuteniacute vědyrdquo a dokonce i v ČAS se vyskytl naacutevrh na štěstiacute nepřijatyacute aby hvězdaacuterna vy shypustila ze sveacuteho naacutezvu slovo lidovaacuterdquo Kromě toho při tehdejšiacute politickeacute roztřiacuteštěnosti a při vzaacutejemneacutem nepřaacutetelstviacute politickyacutech taacuteborů by Štych nebyl mohl prosadit ani uplatnit v ČAS sveacute soshycialistickeacute naacutezory

On konal tuto činnost i nadaacutele ne ovšem ze sveacute funkce v ČAS ale za svou osobu v různyacutech dělnickyacutech a lidovyacutech orga- nisaciacutech a mezi mlaacutedežiacute Štychovy bdquovečery pod oblohourdquo s astroshynomickyacutemi vyacuteklady pro jeho bdquoSkauty socialistyrdquo a přednaacutešky pro bdquoFederaci čsl skautů a skautekrdquo zůstaly nezapomenutelnyacutemi všem kdo se jich zuacutečastnili A ze skautů kteřiacute prošli školou manshyželů Štychovyacutech vyrostla později řada vyacuteznamnyacutech osobnostiacute našeho dnešniacuteho politickeacuteho i kulturniacuteho života

Štych působil ovšem osobně i na mlaacutedež v ČAS kteraacute vyshyrůstala pod jeho vedeniacutem v dalšiacute astronomickou generaci Ta pak vytvořila za druheacute vaacutelky ilegaacutelniacute skupinu a po vaacutelce daacutevala našiacute Společnosti ten směr a ciacutel jak je j určil Štych popularisaacutetor a Štych socialista takže vyacutebor ČAS jde dnes věrně v jeho stopaacutech

Toho se už ovšem nedočkal Zemřel před viacutetězstviacutem sociashylismu o ktereacute saacutem tolik usiloval a před osvobozeniacutem Českosloshyvenska Sovětskyacutem svazem kteryacute tolik miloval Odešel naacutem 4 ledna 1941

V den jeho sedmdesaacutetin 13 listopadu 1951 vědčně vzpomeshyneme všeho co vykonal pro šiacuteřeniacute vědeckyacutech poznatků pro naši astronomii pro- lidovost a spraacutevneacute zaměřeniacute našiacute Společnosti Jeho přiacuteklad naacutes vždycky bude povzbuzovat k tomu abychom vědeckou popularisaciacute šiacuteřeniacutem vyacutesledků sovětskeacute vědy a osvoboshyzovaacuteniacutem lidu od pověr přednaacuteškami podporovali v jeho intenciacutech československyacute lid na jeho cestě k socialismu a komunismu

MildeZ LETOŠNIacuteHO LOVU PERSEID (V iz obraz na obaacutelce)

Velmi jasnaacute Perseida mdash 4 -velikosti kteraacute iacutese rozzaacuteřila v 1 h 39 min 13 srpna 1951 nad středniacutemi Čechami Během zlomku vteřiny čtyřikraacutete vybuchla a zanechala naacutedhernou rychle se měniacuteciacute stopu jiacutež bylo možno pozorovat neozbrojenyacutem okem několik desiacutetek vteřin Sniacutemky zde reproshydukovaneacute zhotovil Dr Z Bochniacuteček v Modřanech Sonarem 1 2 f ~ 5 cm a Exaktarem 1 35 f = 75 cm na panchromatickou desku Ako a film Porna Ačkoliv na sniacutemku se Sonarem je meteor až na okraji desky ve vzdaacutelenosti přes 30deg od středu pole je na originaacutelu meteorickaacute stopa zřeshytelně zachycena

O VZNIKU PLANET A JEJICH SOUPUTNIacuteKŮPřeložil Dr Jan Bouška Akademik O J Smidt

(Pokračovaacuteniacute)

3 Pozorneacute zkoumaacuteniacute znaacutemyacutech dat o našiacute planetaacuterniacute soushystavě přivaacutediacute naacutes k těmto pravidlům

1 Slunce bylo obklopeno protaacutehlyacutem rojem malyacutech čaacutestic pohybujiacuteciacutech se kolem něho pod vlivem gravitačniacutech sil po elipshysaacutech

2 tento roj měl moment hybnosti od nuly různyacute3 čaacutestice roje se mohly spojit ve většiacute tělesa při čemž způshy

sob spojeniacute se dosud nespecifikujeZ vyacutechoziacutech pravidel je třeba odvoditi všechny znaacutemeacute zaacuteshy

kladniacute rysy planetaacuterniacute soustavy Takto danyacute uacutekol můžeme nazvat uacutestředniacutem probleacutemem planetaacuterniacute kosmogonie K němu se přimyshykajiacute dva dalšiacute

a) určit v souhlasu s poznatky astrofysiky a stelaacuterniacute astroshynomie kdy z čeho a jakyacutem způsobem se objevil uvedenyacute roj u Slunce

b) odvodit z řešeniacute uacutestředniacuteho probleacutemu geofysikaacutelniacute zaacutevěry a ověřiti si je dosavadniacutemi poznatky věd o Zemi

Posledniacute dva probleacutemy vztahujiacuteciacute se k epochaacutem před a po utvořeniacute planet v teacuteto přednaacutešce podrobně rozebiacuterat nebudu

Dnes se omeziacutem na vyacuteše formulovanyacute uacutestředniacute probleacutem kteryacute je specifickyacutem uacutekolem planetaacuterniacute kosmogonie

Některaacute z vyacuteše uvedenyacutech třiacute pravidel (nebo oravidla s nimi souhlasnaacute) vyskytujiacute se viacutece nebo meacuteně jasně ve většině existushyjiacuteciacutech kosmogonickyacutech hypothes odlišnyacutech od sebe ani ne tak v uacutestředniacutem planetaacuterniacutem probleacutemu jako v otaacutezce odkud a v jashykeacutem stavu se bere vyacutechoziacute materiaacutel pro planety Uvedenaacute tři prashyvidla nejsou tedy ničiacutem absolutně novyacutem Tiacutem spiacuteše se jejich přesnaacute formulace ukaacutezala velmi nutnaacute pro řešeniacute daneacuteho uacutekolu mdash objasněniacute hlavniacutech rysů planetaacuterniacute soustavy

Tyto hlavniacute rysy kromě rysů již dřiacuteve připomenutyacutech [a) komplanaacuternost b) kruhoveacute draacutehy a c) obiacutehaacuteniacute ve stejneacutem směshyru] jsou

d) zaacutekoniteacute rozděleniacute planet podle jejich vzdaacutelenostiacute od Slunce

e) děleniacute planet na dvě skupiny velkeacute vzdaacuteleneacute (Jupiter Saturn Uran Neptun) a poměrně nevelkeacute bližšiacute (Merkur Veshynuše Země M ars )

f ) ubyacutevaacuteniacute hmoty velkyacutech planet se vzdaacutelenostiacute od Slunceg ) přiacutetomnost souputniacuteků u většiny planet

h) obiacutehaacuteniacute souputniacuteků nejčastěji ve směru přiacutemeacutem (shodshyneacutem se směrem oběhu planet) ale v řadě přiacutepadů takeacute v obraacuteshyceneacutem

i) rotace planet okolo os při čemž převlaacutedaacute otaacutečeniacute přiacutemeacute

Je znaacutemo že ani jedna z dřiacutevějšiacutech kosmogonickyacutech hypo- thes nemohla současně vysvětlit všechny uvedeneacute hlavniacute rysy planetaacuterniacute soustavy V nejlepšiacutem přiacutepadě byla vysvětlena jen některaacute jejich čaacutest Autoři kosmogoniiacute vysvětlovali původ vyacute shychoziacute hmoty různě ale při objasňovaacuteniacute konkreacutetniacutech rysů seacute omeshyzovali a to slovniacute formou na některeacute všeobecneacute poznaacutemky o nejshyjednoduššiacutech vlastnostech (o komplanaacutemosti atd) Tak tomu bylo i ve znameniteacute na svou dobu hypothese J Jeanse Ti nemnoziacute kosmogonisteacute kteřiacute se snažili jiacutet daacutele nedosaacutehli uacutespěchu zřejmě hlavně proto že použiacutevali jen uacutevah z elementaacuterniacute geometrie a nebeskeacute mechaniky (na př Moulton) i tam kde pro objasněniacute vzniku planetaacuterniacute soustavy nestačiacute jen klasickaacute nebeskaacute mechashynika Saacutem charakter uacutekolu žaacutedaacute předevšiacutem statistickou methodu Kromě gravitačniacutech sil je nutneacute přihleacutednout takeacute ke světelneacutemu tlaku a ztraacutetě čaacutesti draacutehoveacute energie měniacuteciacute se v teplo

4 Hlavniacute ideou meacuteho naacutevrhu na objasněniacute všech zaacutekladniacutech rysů planetaacuterniacute soustavy je uacutevaha (v matematickeacute formě) o těch procesech přirozeneacuteho statistickeacuteho souboru ktereacute probiacutehajiacute při tvořeniacute planet Při tom vychaacuteziacutem ze třiacute vyacuteše formulovanyacutech prashyvidel

Pohyb planet ve společneacute teacuteměř rovině ve stejneacutem směru a po drahaacutech maacutelo odlišnyacutech od kruhovyacutech vyplyacutevaacute z našich prashyvidel přirozeně a prostě jak bylo již vysvětleno Přejdeme k ostatshyniacutem přesnějšiacutem charakteristikaacutem Začneme od zaacutekona vzdaacuteleshynostiacute planet Zopakuji ještě jednou sveacute řešeniacute teacuteto otaacutezky daacutevaje tentokraacutet zaacutevěru obecnějšiacute charakter

Čaacutestice roje majiacute rozličnou velikost specifickeacuteho momentu (momentu na jednotku hm oty) Nechť se celaacute hmota roje rozděliacute v zaacutevislosti na velikosti specifickeacuteho momentu q podle některeacuteho diferenciaacutelniacuteho zaacutekona rozděleniacute f(q )d q Ukaacutežeme že každeacutemu zaacutekonu rozděleniacute t j každeacute funkci f ( q ) odpoviacutedaacute vlastniacute zaacutekon vzdaacutelenostiacute planet

Budeme se zajiacutemat o osudy dvou sousedniacutech planetaacuterniacutech jader (zaacuterodků) ve stadiu jejich růstu Jsou-li tato jaacutedra velmi bliacutezkaacute rychle vyčerpajiacute zaacutesobu čaacutesshytic ktereacute majiacute možnost dostat se do oblasti mezi jejich drahami Jestliže se tato dvě planetaacuterniacute jaacutedra nespojiacute v jedno budou daacutele ziacuteskaacutevat hmotu a moment už většinou od ěaacutestic obiacutehajiacuteciacutech na vnějšiacutech stranaacutech vyčerpaneacute oblasti Při tom moment na jednotku hmoty se u jedneacute planety bude zmenšovat u druheacute zvětšovat a poloměry drah obou planet se začnou rozchaacutezet Tak v sameacutem procesu růstu plashynet je obsažen i princip regulace vzdaacutelenostiacute mezi nimi Vychaacuteziacuteme z toho že při tvořeniacute planet maacute každaacute čaacutestice největšiacute vyhliacutedky dostat se na tu planetu jejiacutež

specifickyacute moment je co nejmeacuteně odlišnyacute od specifickeacuteho momentu čaacutestice Ovšem odděleneacute čaacutestice se takeacute nemusiacute dostat na bdquosvouldquo planetu ale tyto vyacutejimky se vzaacutejemně kompensujiacute takže pro vyacutepočet je možneacute předpoklaacutedat že čaacutestice jsou přesně rozděleny po bdquooblastech11 přidělenyacutech na ose specifickyacutech momentů každeacute planetě Hraniciacute oblasti bude hodnota specifickeacuteho momentu stejně vzdaacutelenaacute od specifickyacutech momentů dvou sousedniacutech planet Nechť fln značiacute moment odpoviacutedashyjiacuteciacute hranici mezi oblastmi n-teacute a n + 1-niacute planety jejichž specifickeacute momenty jsou rovny qn resp qn + 1 Pak podle toho co bylo vyacuteše řečeno

(1)p glaquo gn+1

2 Při spojeniacute čaacutestic oblasti v planetu je specifickyacute moment planety

fqj () dgn ff(q)dq (2)

při čemž meze integrace jsou fiacuten+j ajS Vyjadřujiacutece tato ji pomociacute gbdquo+ i podlelsquo (1) dostaacutevaacuteme ve (2) rovnici pro momenty qn Ale pro planety vzhledem ke kruhoshyveacutemu charakteru jejich drah qn = amp]M ^R n kde R n je poloměr draacutehy h-teacute planety M je hmota SluAce k je gravitačniacute konstanta Tak naacutem daacute rovnice (2) zaacutekon vzdaacuteleshynostiacute planet odpoviacutedajiacuteciacute funkci J(q)

Pro konkreacutetniacute přiacutepady je třeba specifikovat funkci j(q ) Neniacute důvodu předposhyklaacutedat že v reaacutelnyacutech podmiacutenkaacutech přiacuterody f (q ) může byacutet funkciacute velmi rychle se měniacuteciacute Proto podle analogie s mnohyacutemi uacutevahami theoretickeacute fysiky a astrofysiky připustiacuteme že f (q ) je s dostatečilou přesnostiacute aproximovaacutena funkciacute tvaru c q kde c je konstanta V takoveacutem přiacutepadě z vyacutesledků pozorovaacuteniacute můžeme určit exponent X Specifickeacute momenty čaacutestic jsou ohraničeneacute Za spodniacute jejich hranici je možneacute vziacutet veličinu bliacutezkou nule a za horniacute -mdash bdquopraktickou hranici momentu v slunečniacute soustavě mdash veličinu bliacutezkou specifickeacutemu momentu Neptuna (maacutem v patrnosti že za touto praktickou hraniciacute je už velmi maacutelo čaacutestic a pokud jsou neurčujiacute stav soustavy) Horniacute hranice specifickyacutech momentů nechť je Q Pakstředniacute moment celeacute planetaacuterniacute soustavy je q

Jg() dq

iacute = deg

t j při () = c q^ obdržiacuteme

Q() dq 0

ldquo ldquof -i = F T 2 lt 2 - ( 3 )

Z pozorovaacuteniacute viacuteme že přijmeme-li za jednotku hmotu Slunce vzdaacutelenost Země od Slunce a rok dělenyacute 2n dostaneme Q mdash ] 30 = 548 a středniacute moment q = 264 Středniacute moment je tedy přibližně dvakraacutet menšiacute než maximaacutelniacute Pak ze vzorce (3) vyplyacutevaacute X mdash 0 t j

(g) dq = c dq

To označuje rovnoměrneacute rozděleniacute celkoveacute hmoty čaacutestic podle osy specifickyacutech momentů Při tomto zvlaacuteštniacutem vzhledu funkce j [q ) se řešeniacutem diferenčniacute rovnice (2) objevuje jak snadno nahleacutedneme

9n = a + bnkde a a b jsou konstanty

Přejdeme-li od momentů ke vzdaacutelenostem dostaneme hleshydanyacute zaacutekon vzdaacutelenostiacute planet

Ve vzpomiacutenaacuteniacute přešel večer v noc mraky se rozplynuly a nad tatranskyacutemi velehorami se rozklenula překraacutesnaacute horskaacute obshyloha posetaacute nesčetnyacutemi hvězdami Takeacute v našem nitru se vyjasshynilo vzpomiacutenkami na prof Nušla muže vzaacutecnyacutech vlastnostiacute Vyšel z lidu svyacutemi vynaacutelezy pracoval pro něj nelitoval naacutemahy a času aby jemu podaacuteval v přiacutestupneacute formě vědeckou pravdu tak jak se k niacute poctivě probojoval a předevšiacutem nepřestal byacutet nikdy opravshydově lidskyacutem a to je jeho odkaz nejvzaacutecnějšiacute

D r V Guth

Uacutespěchy sovětskeacute astronomie A A M IC H A JLO V

(Dokončeniacute)

Zajiacutemavyacute člaacutenek prof Miehajlova z něhož jsme přinesli vyacuteňatky vyshyšed v překladu s M Kopeckeacuteho současně s člaacutenky A P Joffeho bdquoTheorie a praxe sovětskeacute fysikyrdquo a I M Vinogradova a N I Musohelišviliho bdquoSoshyvětskaacute matematikardquo v kniacutežečce vydaneacute nakl Svoboda (cena 8 Kčs) a vřele j i doporučujeme našim čtenaacuteřům

Druhyacutem důležityacutem naacuterodohospodaacuteřskyacutem uacutekolem je u r č oshyv aacute n iacute a r o z š i ř o v aacute n iacute p ř e s n eacute h o času Určovaacuteniacute času podle pozorovaacuteniacute hvězd se odedaacutevna zabyacutevajiacute hvězdaacuterny avšak dřiacuteve nebylo vhodneacuteho a universaacutelniacuteho způsobu jak ho předaacutevat všem četnyacutem zaacutejemcům Tak na př ziacuteskaacutem přesneacuteho času začaacuteshytečniacuteho poledniacuteku na lodi bylo po dlouhaacute staletiacute nejobtiacutežnějšiacutem probleacutemem S vynalezeniacutem radia se objevila možnost předaacutevat čas bez ztraacutety přesnosti na libovolnou vzdaacutelenost avšak využitiacute noveacute metody vyžadovalo patřičneacute organisace praacutece Roku 1920 byly provedeny pokusy s předaacutevaacuteniacutem přesneacuteho času radiotelegra- fiiacute z Pulkovskeacute observatoře ktereacute umožnily zřiacutedit roku 1921 prashyvidelneacute vysiacutelaacuteniacute t zv rytmickyacutech časovyacutech signaacutelů s přesnostiacute na jednu setinu vteřiny pomociacute jedneacute z leningradskyacutech radiostanic Na konec byla organisovaacutena sovětskaacute časovaacute služba spočiacutevajiacuteciacute ve vysiacutelaacuteniacute speciaacutelniacutech radiovyacutech časovyacutech signaacutelů ze třiacute observashytořiacute mdash Pulkovskeacute moskevskeacute a taškentskeacute a v přiacutejmu těchto signaacutelů na sedmi observatořiacutech za uacutečelem kontroly jejich přesshynosti Mimo to začala moskevskaacute hvězdaacuterna vysiacutelat t zv občanshyskeacute signaacutely mdash znaacutemeacute dvě čaacuterky a tečku mdash přes silneacute hodně poshyslouchaneacute radiostanice Tak byla plně uspokojena potřeba znaacutet přesnyacute čas pro celou ohromnou sovětskou zemi

Kvalita pulkovskeacute časoveacute služby byla od sameacuteho počaacutetku velmi vysokaacute Horšiacute to bylo s přesnostiacute moskevskyacutech časovyacutech signaacutelů avšak v letech Velkeacute vlasteneckeacute vaacutelky dokaacutezala evakuo- vanaacute časovaacute služba Staacutetniacuteho astronomickeacuteho uacutestavu Stember- gova značně zvyacutešit kvalitu a přesnost sveacute praacutece a zaujala v tomto

ohledu jedno z předniacutech miacutest na světě Je znaacutemeacute jak důležitou uacutelohu maacute znalost přesneacuteho času v armaacutedě vojenskeacutem loďstvu a u letectva Dobrou organisaciacute časoveacute služby přispěli sovětštiacute astronomoveacute svou hřivnou svateacute věci obrany sveacute socialistickeacute vlasti

Jedniacutem z nejdůležitějšiacutech člaacutenků v rozšiřovaacuteniacute přesneacuteho času jsou astronomickaacute pozorovaacuteniacute s pasaacutežniacutem strojem Způsob pozoshyrovaacuteniacute spočiacutevaacute v tom veacutest pomociacute mikrometrickeacuteho šroubu nit mikrometru za hvězdou prochaacutezejiacuteciacute zornyacutem polem při čemž kontakty na hlavici šroubu provaacutedějiacute automatickeacute zaacuteznamy na paacutesce chronografu umožňujiacuteciacute určit momenty průchodu hvězdy přes určiteacute body zorneacuteho pole Tento způsob určeniacute okamžiku průchodu hvězdy meridiaacutenem byl velkyacutem krokem vpřed ve srovshynaacuteniacute s dřiacuteve použiacutevanyacutem nepřesnějšiacutem způsobem avšak ani tento způsob neniacute oproštěn od chyb kteryacutech se dopouštiacute saacutem pozoroshyvatel Na Pulkovskeacute hvězdaacuterně byl zhotoven přiacutestroj pro autoshymatickou registraci průchodů hvězdy pomociacute fotoelektrickeacute buňshyky Citlivost aparaacutetu se podařilo zvyacutešit natolik že je možneacute poshyzorovat slabšiacute hvězdy než při pozorovaacuteniacute tiacutemteacutež přiacutestrojem přiacutemo zrakem současně s tiacutem se několikanaacutesobně zvyacutešila přesnost poshyzorovaacuteniacute Tato metoda je velkyacutem zdokonaleniacutem a daleko předshyhonila zahraničniacute techniku poledniacutekovyacutech pozorovaacuteniacute

Koncem minuleacuteho stoletiacute byl po dlouheacutem paacutetraacuteniacute nalezen dlouho předpoklaacutedanyacute jev pohybu zemskyacutech poacutelů Ukaacutezalo se že geografickeacute body nazyacutevaneacute poacutely Země v kteryacutech zdaacutenlivaacute osa zemskeacute rotace protiacutenaacute zemskyacute povrch vykonaacutevajiacute pomalyacute a sloshyžityacute pohyb nevzdalujiacutece se od sveacute středniacute polohy viacutec jak na 10 metrů Ukaacutezalo se že perioda pohybu se rovnaacute přibližně 14 měshysiacutecům ačkoli je ještě jinaacute ročniacute perioda podmiacuteněnaacute sezoacutenniacutemi jevy na povrchu Země hlavně přemisťovaacuteniacutem vzdušnyacutech mas padaacuteniacutem sraacutežek v podobě sněhu a odpadaacutevaacuteniacutem ledu

Studium tohoto jevu je velmi zajiacutemaveacute s hlediska mechaniky a geofysiky neboť pohyb poacutelů je těsně spjat s mechanickyacutemi vlastnostmi zeměkoule jako celku a zaacutevisiacute na rozloženiacute a pohybu mas v nitru Země Pro geologii je důležitaacute otaacutezka věkoveacuteho poshyhybu zemskyacutech poacutelů kteryacute by měl vliv na rozloženiacute klimatickyacutech paacutesů na Zemi v minulyacutech geologickyacutech obdobiacutech Konečně pro astronomy je důležiteacute znaacutet polohu poacutelů při pozorovaacuteniacutem k určeniacute souřadnic a času neboť pohyb poacutelů posouvaacute geografickou siacuteť poshyledniacuteků a rovnoběžek a pozměňuje tak deacutelky a šiacuteřky bodů na zemskeacutem povrchu

Pro to všechno byla před 50 lety organisovaacutena t zv mezinaacuteshyrodniacute služba šiacuteřky při čemž bylo po rovnoběžce 39deg8 severniacute šiacuteřky zřiacutezeno šest šiacuteřkovyacutech stanic v různyacutech čaacutestech světa ktereacute ze stejnyacutech astronomickyacutech pozorovaacuteniacute určujiacute svou šiacuteřku což

potom umožňuje určit polohu zemskyacutech poacutelů pro okamžik pozoshyrovaacuteni Jedna z těchto mezinaacuterodniacutech šiacuteřkovyacutech stanic byla v Rusku mdash a to v Čardžue (středniacute Asie) Avšak v důsledku vyacute shymolu řeky Amu-Darja a jinyacutech těžkostiacute musela byacutet tato stanice zrušena Za sovětskeacute vlaacutedy byla miacutesto niacute ihned vybudovaacutena na teacuteže šiacuteřce novaacute stanice v Kitabě (Uzbeckaacute SSR ) kteraacute ani jedshynou nepřerušila pozorovaacuteniacute dokonce ani v těžkyacutech letech Velkeacute vlasteneckeacute vaacutelky Kromě Kitabu provaacutedějiacute však soustavnaacute šiacuteřshykovaacute pozorovaacuteniacute i některeacute jineacute sovětskeacute observatoře z kteryacutech co do přesnosti a deacutelky řady je nutno postavit na prvniacute miacutesto Pulkovskou hvězdaacuternu V sovětskeacute epoše byla v Poltavě zřiacutezena gravimetrickaacute observatoř kteraacute rovněž provaacutediacute určovaacuteniacute šiacuteřky Konečně je zde otaacutezka zřiacutezeniacute ještě jedneacute šiacuteřkoveacute stanice na Daacutelshyneacutem Vyacutechodě aby bylo možno z pozorovaacuteniacute sovětskyacutech observashytořiacute určit pohyb zemskyacutech poacutelů potřebnyacute pro naše zeměměřiče a geofysiky

Největšiacute podnik v astronomii podniknutyacute kdy v našiacute zemi vznikl nedlouho před druhou světovou vaacutelkou Maacuteme na mysli sestaveniacute noveacuteho velkeacuteho katalogu kteryacute byl nazvaacuten katalogem slabyacutech hvězd Všechny existujiacuteciacute fundamentaacutelniacute hvězdneacute katashylogy s přesnyacutemi polohami hvězd obsahujiacute hvězdy prvniacutech šesti nebo sedmi velikostiacute viditelnyacutech většinou prostyacutem okem Dřiacuteve se domniacutevali že jsou to hlavně hvězdy maacutelo od naacutes vzdaacuteleneacute Avšak postupně se ukazovalo že hvězdy těchto katalogů tvořiacute značně různorodou sbiacuterku je v nich poměrně nevelkyacute počet bliacutezshykyacutech hvězd středniacute sviacutetivosti avšak většina nejbližšiacutech hvězd v nich chybiacute zato je v nich značnyacute počet hvězd velmi velkeacute jasshynosti t zv obrů viditelnyacutech bez ohledu na jejich značnou vzdaacuteshylenost od naacutes jsou zde i hvězdy středniacutech charakteristik V důshysledku vyacuteběru podle jasnosti byacutevajiacute hvězdy těchto katalogů hvězshydami všech možnyacutech spektraacutelniacutech třiacuted a tudiacutež i všemožneacute barvy velmi značně se lišiacuteciacutech vzdaacutelenostiacute a velikostiacute vlastniacutech pohybů velkeacuteho rozpětiacute visuaacutelniacute velikosti To způsobuje na jedneacute straně značneacute potiacuteže čistě pozorovaciacuteho raacutezu při ziacuteskaacutevaacuteniacute dostatečně přesnyacutech a v systematickyacutech chybaacutech stejnorodyacutech poloh těchto hvězd pro katalog Na druheacute straně to ztěžuje využiti těchto kashytalogů pro hvězdnou statistiku a pro vyjasněniacute řady otaacutezek tyacute shykajiacuteciacutech se stavby galaktickeacuteho systeacutemu a hvězdnyacutech pohybů

Sovětštiacute astronomoveacute vypracovali plaacuten noveacuteho velkeacuteho kashytalogu oproštěneacuteho od těchto nedostatků co nejviacutece stejnoroshydeacuteho svyacutem složeniacutem kteryacute maacute daacutet pevnyacute zaacuteklad pro vyacutezkumy hvězdneacute statistiky a zaacuteroveň dobře upevňovat orientaci souřadshynicoveacuteho systeacutemu Katalog maacute obsahovat přes 16 000 hvězd v y shybranyacutech speciaacutelniacutem způsobem Hvězdy katalogu ležiacute v uacutezkeacutem intervalu jasnosti mezi sedmou a devaacutetou visuaacutelniacute velikostiacute jsou

od naacutes velice vzdaacuteleny a proto majiacute maleacute vlastniacute pohyby Spek- trem a barvou jsou si takeacute navzaacutejem bliacutezkeacute Takovyacute vyacuteběr hvězd zmenšuje za prveacute systematickeacute chyby pozorovaacuteniacute a dělaacute katalog co nejviacutece stejnorodyacutem a bezvadnyacutem co do přesnosti Za druheacute se tato přesnost zachovaacute na dlouhou dobu vzhledem k nepatrnosti vlastniacutech pohybů hvězd Za třetiacute je katalog bezpečnou zaacutekladnou pro mnoheacute vyacutezkumy ve stelaacuterniacute astronomii Konečně maacute na zřeshyteli noveacute a zajiacutemaveacute opatřeniacute navaacutezaacuteniacute zaacutekladniacutech hvězd katashylogu k mimogalaktickyacutem mlhovinaacutem což zajistiacute neobyčejně velshykou stabilitu v orientaci souřadnicovyacutech os

Pro vysvětleniacute poznamenaacuteme že všechny objekty patřiacuteciacute do libovolnyacutech katalogů jsou ovšem v pohybu a proto nelze orienshytovat osy ani podle jednoho z nich Ani navaacutezaacuteniacute os na velkyacute soushyhrn objektů nezabezpečuje ještě v dostatečneacute miacuteře jejich stabishylitu neboť jsou různeacute systematičnosti v pohybech hvězd a exishystuje dokonce i rotace celeacute Mleacutečneacute draacutehy Jedniacutem z uacutekolů katashylogu je praacutevě zkoumaacuteniacute systematičnosti v pohybech hvězd Jestshyliže se dosud souřadnicoveacute osy navazovaly obvykle na směr zemshyskeacute osy a rovinu jejiacute draacutehy pak to kladlo značně vysokeacute požashydavky na to že nepůsobiacute ještě neznaacutemeacute siacutely v planetaacuterniacutem syshysteacutemu a že ie Newtonova mechanika upotřebitelnaacute pro planetaacuterniacute pohyby

Zatiacutem existujiacute ve světoveacutem prostoru objekty ktereacute jsou mnohotisiacuteckraacutet vzdaacutelenějšiacute než hvězdy všech našich katalogů Maacuteme na mysli mimogalakiickeacute mlhoviny t j hvězdneacute systeacutemy rozloženeacute daleko za hranicemi našiacute Galaxie ve vzdaacutelenostech na desiacutetky milionů světelnyacutech let A ť jsou již skutečneacute rychlosti těchto mlhovin jakkoli velikeacute jejich vlastniacute pohyby t j viditelnaacute přemisťovaacuteniacute na nebeskeacute sfeacuteře musiacute byacutet mizivě maleacute Mohou proto co nejleacutepe zajistit neproměnnost orientace souřadnyacutech os v prostoru Avšak za tiacutemto uacutečelem je nutno pozorovat je současně s hvězdami katalogu aby bylo možno proveacutest spolehliveacute navaacuteshyzaacuteniacute V tom je yšak obsažena i hlavniacute obtiacutež zatiacutem co se hvězdy ukazujiacute na nejlepšiacutech fotografiiacutech jako maleacute naprosto pravidelneacute kroužky jejichž poloha se vesměs měřiacute pomociacute přiacuteslušnyacutech přiacuteshystrojů mimogalaktickeacute mlhoviny majiacute ve většině přiacutepadů poshydlouhlyacute někdy spiraacutelovityacute tvar a zaujiacutemajiacute na fotografickeacute desce značnyacute prostor Naskytla se otaacutezka zda je možno na fotografiiacutech určit polohu t j změřit souřadnice takovyacutech mlhovin s přesshynostiacute odpoviacutedajiacuteciacute přesnosti měřeniacute sniacutemků hvězd

Zkoušky provedeneacute v tomto směru na Pulkovskeacute moskevskeacute a taškentskeacute hvězdaacuterně ukaacutezaly že se při splněniacute určityacutech podshymiacutenek provaacutediacute změřeniacute mlhovin teacuteměř stejně přesně jako změshyřeniacute hvězd Tiacutem byla vyřešena velmi důležitaacute otaacutezka jejiacutež vyacute shyznam se ukaacuteže až v budoucnosti Pozorovaacuteniacute pro tento katalog se

zuacutečastnilo sedm sovětskyacutech observatořiacute ktereacute měly k disposici poledniacutekovyacute stroj Praacutece se rozvinula a rozběhla plnyacutem tempem naacutehle však byla přerušena napadeniacutem našiacute vlasti fašistickyacutem Něshymeckem Jen dvě observatoře mdash taškentskaacute a Engelhardtova u Kazariě mdash mohly pokračovat v pozorovaacuteniacutech v omezeneacutem rozshysahu Kyjevskaacute oděskaacute a charkovskaacute hvězdaacuterna byly dočasně obsazeny nepřiacutetelem Pulkovskaacute a moskevskaacute byly evakuovaacuteny Dnes jsou pozorovaacuteniacute obnovena na většině hvězdaacuteren při čemž se do praacutece zapojila hvězdaacuterna demokratickeacuteho Polska ve Wroclavi

N E Uacute N A V N Yacute P O P U L A R I S Aacute T O R(K sedmdesaacutetinaacutem f Ing Jaroslava Štycha zakladatele našiacute

Společnosti)

Jestliže jsme před touto vaacutelkou měli jen maacutelo dobryacutech popu- larisaacutetorů kteřiacute uměli srozumitelně přiacutestupně a při tom vědecky spraacutevně vyklaacutedat na lidovyacutech shromaacutežděniacutech tiacutem meacuteně bylo těch kdo dovedli daacutet teacuteto činnosti pevnyacute ideologickyacute zaacuteklad

A mezi hrstku nejlepšiacutech patřiacute zakladatel a prvniacute jednatel ČAS Ing Jaroslav Štych

Štychova populaacuterně vědeckaacute činnost byla nerozlučně spjata s jeho politickyacutem přesvědčeniacutem vyplyacutevala z jeho socialistickyacutech naacutezorů

V časopisu bdquoSocialistickyacute monistardquo jehož byl redaktorem piacuteše v květnu 1914 bdquoTouha zodpověděti všechny otaacutezky po smyslu života s vědeckeacuteho stanoviska šiacuteřiacute se nezadržitelně i v nejshyširšiacutech vrstvaacutech lidu kteryacute vedle požadavku rovnosti hospodaacuteřshyskeacute a politickeacute žaacutedaacute i rovnost v praacutevu na vzdělaacuteniacuterdquo Proto chce Štych bdquopřeneacutest vědu do nejširšiacutech vrstev popularisovat ji až do nejkrajnějšiacutech možnostiacuterdquo považuje ji bdquoza majetek celeacuteho lidshystva na nějž maacute každyacute i ten nejposlednějšiacute proletaacuteř plneacute praacutevardquo

Tak je Štychovi šiacuteřeniacute vědeckyacutech astronomickyacutech poznatků mezi lidovyacutemi posluchači nerozlučnou součaacutestiacute jejich vyacutechovy k socialismu Neboť mdash uvažoval spraacutevně Štych mdash těžko může byacutet uvědomělyacutem socialistou ten kdo nechaacutepaje vědeckyacute naacutezor na svět je v zajetiacute jakeacutehokoli mysticismu

K veřejneacute popularisačniacute činnosti ho přiměly roku 1910 fanshytastickeacute dohady a zpraacutevy o Halleyově kometě kteraacute se tenkraacutet přibliacutežila k našiacute Zemi Štych vyvracel tyto pověry v řadě předshynaacutešek a při tom se přesvědčil jak prospěšnaacute a nutnaacute je tato činshynost Pokračoval v niacute staacutele intensivněji ale jako vyacutebornyacute orgashynisaacutetor hned uvažoval jak ji trvale zajistit v širokeacutem rozsahu A tak založil roku 1913 Svaz socialistickyacutech monistů a v květnu

1914 monistickyacute měsiacutečniacutek Saacutem měl hlavniacute podiacutel na tom že tato organisace vykonala za kraacutetkou dobu sveacuteho trvaacuteniacute tolik popula- risačniacuteeh přednaacutešek jako maacutelokteraacute jinaacute lidovyacutechovnaacute organishysace teacute doby

Nepřestal šiacuteřit astronomickeacute poznatky ani tehdy když po vypuknutiacute prvniacute světoveacute vaacutelky byl rozpuštěn Svaz socialistickyacutech monistů a zastaven jeho list

Od řiacutejna 1915 konal astronomickeacute kursy ktereacute měly neobyshyčejnyacute uacutespěch jako všechny jeho přednaacutešky Neboť Štych byl rozenyacute popularisaacutetor Jasnost přehlednost vyacutekladu promyšlenyacute methodickyacute postup a ovšem i silnaacute osobnost přednaacutešejiacuteciacuteho mu ziacuteskaacutevaly nejenom mysli ale i srdce všech posluchačů

Kursy bylo nutno pro velkyacute naacuteval rozdělit na dvě sekce mdash a jedneacute z nich použili manželeacute Štychovi jako kryciacute organisace pro svou revolučniacute protirakouskou činnost kteraacute nakonec vedla až k zřiacutezeniacute uacutestředniacute dělnickeacute rady a ke 14 řiacutejnu 1918 Štych tenshykraacutet osvědčil sveacute neobyčejneacute organisačniacute schopnosti vytvořil společně se svou chotiacute rozsaacutehlou podzemniacute siacuteť z dělnickyacutech důshyvěrniacuteků skautů i posluchačů svyacutech kursů a později velkou skushypinu žen s takovyacutem uacutespěchem a obratnostiacute že rakouskaacute policie na nic nepřišla

Při tom všem nezapomiacutenal ani na svou obliacutebenou vědu a z astronomickeacuteho kroužku založeneacuteho v listopadu 1915 vybudoshyval se svyacutemi spolupracovniacuteky (zejmeacutena Andělem a Klepeštou) Českou astronomickou společnost kteraacute měla ustavujiacuteciacute schůzi 8 prosince 1917 Štych vypracoval jejiacute stanovy a napsal uacutevodniacute člaacutenek do prvniacuteho čiacutesla jejiacuteho věstniacuteku kde za hlavniacute uacutekoly ČAS poklaacutedaacute nejen zřiacutezeniacute lidoveacute hvězdaacuterny (už tehdy ji tak nazyacuteshyval) ale takeacute astronomickeacute knihovny a astronomickeacuteho musea Nejhlavnějšiacute činnost noveacute společnosti vidiacute ovšem v bdquopořaacutedaacuteniacute populaacuterně vědeckyacutech přednaacutešek z oboru astronomie pro širšiacute veshyřejnostrdquo v kursech a pozorovaacuteniacutech

Po převratu 1918 zabral Štych jako člen branneacuteho vyacuteboru Revolučniacuteho naacuterodniacuteho shromaacutežděniacute klementinskou hvězdaacuternu aby zajistil jejiacute historickeacute pamaacutetky staral se o nejnutnějšiacute poshymůcky pro Společnost a usiloval se svyacutemi spolupracovniacuteky o zřiacuteshyzeniacute aspoň prozatiacutemniacute observatoře Pořaacutedal velkeacute veřejneacute podshyniky a peněžniacute sbiacuterky na pořiacutezeniacute dalekohledů a jinyacutech přiacutestrojů mdash zkraacutetka pomaacutehal všude tam kde Společnost potřebovala jeho rozvahy předviacutedavosti a organisačniacuteho nadaacuteniacute Byl nepostradashytelnyacutem praacutevě tak při velkyacutech častyacutech starostech se stavbou lishydoveacute hvězdaacuterny jako při organisaci důležityacutech podniků ČAS na přiacuteklad když připravoval astronomickou vyacutepravu za slunečniacutem zatměniacutem do SSSR v roce 1936 nebo když vymaacutehal našim badashytelům prostředky a pomoc pro jejich vědeckou činnost

Ale i když zastihujeme Štycha ve dvacaacutetyacutech a třicaacutetyacutech leshytech v plneacute organisačniacute praacuteci jako jednatele a potom miacutestopředshysedu Společnosti chybiacute naacutem tu jeho působeniacute nejvlastnějšiacute gtmdash populaacuterně vědeckeacute

To souvisiacute s tehdejšiacutemi poměry Tenkraacutet byla totiž popula- risace obyčejně odsuzovaacutena jako bdquosnižovaacuteniacute vědyrdquo a dokonce i v ČAS se vyskytl naacutevrh na štěstiacute nepřijatyacute aby hvězdaacuterna vy shypustila ze sveacuteho naacutezvu slovo lidovaacuterdquo Kromě toho při tehdejšiacute politickeacute roztřiacuteštěnosti a při vzaacutejemneacutem nepřaacutetelstviacute politickyacutech taacuteborů by Štych nebyl mohl prosadit ani uplatnit v ČAS sveacute soshycialistickeacute naacutezory

On konal tuto činnost i nadaacutele ne ovšem ze sveacute funkce v ČAS ale za svou osobu v různyacutech dělnickyacutech a lidovyacutech orga- nisaciacutech a mezi mlaacutedežiacute Štychovy bdquovečery pod oblohourdquo s astroshynomickyacutemi vyacuteklady pro jeho bdquoSkauty socialistyrdquo a přednaacutešky pro bdquoFederaci čsl skautů a skautekrdquo zůstaly nezapomenutelnyacutemi všem kdo se jich zuacutečastnili A ze skautů kteřiacute prošli školou manshyželů Štychovyacutech vyrostla později řada vyacuteznamnyacutech osobnostiacute našeho dnešniacuteho politickeacuteho i kulturniacuteho života

Štych působil ovšem osobně i na mlaacutedež v ČAS kteraacute vyshyrůstala pod jeho vedeniacutem v dalšiacute astronomickou generaci Ta pak vytvořila za druheacute vaacutelky ilegaacutelniacute skupinu a po vaacutelce daacutevala našiacute Společnosti ten směr a ciacutel jak je j určil Štych popularisaacutetor a Štych socialista takže vyacutebor ČAS jde dnes věrně v jeho stopaacutech

Toho se už ovšem nedočkal Zemřel před viacutetězstviacutem sociashylismu o ktereacute saacutem tolik usiloval a před osvobozeniacutem Českosloshyvenska Sovětskyacutem svazem kteryacute tolik miloval Odešel naacutem 4 ledna 1941

V den jeho sedmdesaacutetin 13 listopadu 1951 vědčně vzpomeshyneme všeho co vykonal pro šiacuteřeniacute vědeckyacutech poznatků pro naši astronomii pro- lidovost a spraacutevneacute zaměřeniacute našiacute Společnosti Jeho přiacuteklad naacutes vždycky bude povzbuzovat k tomu abychom vědeckou popularisaciacute šiacuteřeniacutem vyacutesledků sovětskeacute vědy a osvoboshyzovaacuteniacutem lidu od pověr přednaacuteškami podporovali v jeho intenciacutech československyacute lid na jeho cestě k socialismu a komunismu

MildeZ LETOŠNIacuteHO LOVU PERSEID (V iz obraz na obaacutelce)

Velmi jasnaacute Perseida mdash 4 -velikosti kteraacute iacutese rozzaacuteřila v 1 h 39 min 13 srpna 1951 nad středniacutemi Čechami Během zlomku vteřiny čtyřikraacutete vybuchla a zanechala naacutedhernou rychle se měniacuteciacute stopu jiacutež bylo možno pozorovat neozbrojenyacutem okem několik desiacutetek vteřin Sniacutemky zde reproshydukovaneacute zhotovil Dr Z Bochniacuteček v Modřanech Sonarem 1 2 f ~ 5 cm a Exaktarem 1 35 f = 75 cm na panchromatickou desku Ako a film Porna Ačkoliv na sniacutemku se Sonarem je meteor až na okraji desky ve vzdaacutelenosti přes 30deg od středu pole je na originaacutelu meteorickaacute stopa zřeshytelně zachycena

O VZNIKU PLANET A JEJICH SOUPUTNIacuteKŮPřeložil Dr Jan Bouška Akademik O J Smidt

(Pokračovaacuteniacute)

3 Pozorneacute zkoumaacuteniacute znaacutemyacutech dat o našiacute planetaacuterniacute soushystavě přivaacutediacute naacutes k těmto pravidlům

1 Slunce bylo obklopeno protaacutehlyacutem rojem malyacutech čaacutestic pohybujiacuteciacutech se kolem něho pod vlivem gravitačniacutech sil po elipshysaacutech

2 tento roj měl moment hybnosti od nuly různyacute3 čaacutestice roje se mohly spojit ve většiacute tělesa při čemž způshy

sob spojeniacute se dosud nespecifikujeZ vyacutechoziacutech pravidel je třeba odvoditi všechny znaacutemeacute zaacuteshy

kladniacute rysy planetaacuterniacute soustavy Takto danyacute uacutekol můžeme nazvat uacutestředniacutem probleacutemem planetaacuterniacute kosmogonie K němu se přimyshykajiacute dva dalšiacute

a) určit v souhlasu s poznatky astrofysiky a stelaacuterniacute astroshynomie kdy z čeho a jakyacutem způsobem se objevil uvedenyacute roj u Slunce

b) odvodit z řešeniacute uacutestředniacuteho probleacutemu geofysikaacutelniacute zaacutevěry a ověřiti si je dosavadniacutemi poznatky věd o Zemi

Posledniacute dva probleacutemy vztahujiacuteciacute se k epochaacutem před a po utvořeniacute planet v teacuteto přednaacutešce podrobně rozebiacuterat nebudu

Dnes se omeziacutem na vyacuteše formulovanyacute uacutestředniacute probleacutem kteryacute je specifickyacutem uacutekolem planetaacuterniacute kosmogonie

Některaacute z vyacuteše uvedenyacutech třiacute pravidel (nebo oravidla s nimi souhlasnaacute) vyskytujiacute se viacutece nebo meacuteně jasně ve většině existushyjiacuteciacutech kosmogonickyacutech hypothes odlišnyacutech od sebe ani ne tak v uacutestředniacutem planetaacuterniacutem probleacutemu jako v otaacutezce odkud a v jashykeacutem stavu se bere vyacutechoziacute materiaacutel pro planety Uvedenaacute tři prashyvidla nejsou tedy ničiacutem absolutně novyacutem Tiacutem spiacuteše se jejich přesnaacute formulace ukaacutezala velmi nutnaacute pro řešeniacute daneacuteho uacutekolu mdash objasněniacute hlavniacutech rysů planetaacuterniacute soustavy

Tyto hlavniacute rysy kromě rysů již dřiacuteve připomenutyacutech [a) komplanaacuternost b) kruhoveacute draacutehy a c) obiacutehaacuteniacute ve stejneacutem směshyru] jsou

d) zaacutekoniteacute rozděleniacute planet podle jejich vzdaacutelenostiacute od Slunce

e) děleniacute planet na dvě skupiny velkeacute vzdaacuteleneacute (Jupiter Saturn Uran Neptun) a poměrně nevelkeacute bližšiacute (Merkur Veshynuše Země M ars )

f ) ubyacutevaacuteniacute hmoty velkyacutech planet se vzdaacutelenostiacute od Slunceg ) přiacutetomnost souputniacuteků u většiny planet

h) obiacutehaacuteniacute souputniacuteků nejčastěji ve směru přiacutemeacutem (shodshyneacutem se směrem oběhu planet) ale v řadě přiacutepadů takeacute v obraacuteshyceneacutem

i) rotace planet okolo os při čemž převlaacutedaacute otaacutečeniacute přiacutemeacute

Je znaacutemo že ani jedna z dřiacutevějšiacutech kosmogonickyacutech hypo- thes nemohla současně vysvětlit všechny uvedeneacute hlavniacute rysy planetaacuterniacute soustavy V nejlepšiacutem přiacutepadě byla vysvětlena jen některaacute jejich čaacutest Autoři kosmogoniiacute vysvětlovali původ vyacute shychoziacute hmoty různě ale při objasňovaacuteniacute konkreacutetniacutech rysů seacute omeshyzovali a to slovniacute formou na některeacute všeobecneacute poznaacutemky o nejshyjednoduššiacutech vlastnostech (o komplanaacutemosti atd) Tak tomu bylo i ve znameniteacute na svou dobu hypothese J Jeanse Ti nemnoziacute kosmogonisteacute kteřiacute se snažili jiacutet daacutele nedosaacutehli uacutespěchu zřejmě hlavně proto že použiacutevali jen uacutevah z elementaacuterniacute geometrie a nebeskeacute mechaniky (na př Moulton) i tam kde pro objasněniacute vzniku planetaacuterniacute soustavy nestačiacute jen klasickaacute nebeskaacute mechashynika Saacutem charakter uacutekolu žaacutedaacute předevšiacutem statistickou methodu Kromě gravitačniacutech sil je nutneacute přihleacutednout takeacute ke světelneacutemu tlaku a ztraacutetě čaacutesti draacutehoveacute energie měniacuteciacute se v teplo

4 Hlavniacute ideou meacuteho naacutevrhu na objasněniacute všech zaacutekladniacutech rysů planetaacuterniacute soustavy je uacutevaha (v matematickeacute formě) o těch procesech přirozeneacuteho statistickeacuteho souboru ktereacute probiacutehajiacute při tvořeniacute planet Při tom vychaacuteziacutem ze třiacute vyacuteše formulovanyacutech prashyvidel

Pohyb planet ve společneacute teacuteměř rovině ve stejneacutem směru a po drahaacutech maacutelo odlišnyacutech od kruhovyacutech vyplyacutevaacute z našich prashyvidel přirozeně a prostě jak bylo již vysvětleno Přejdeme k ostatshyniacutem přesnějšiacutem charakteristikaacutem Začneme od zaacutekona vzdaacuteleshynostiacute planet Zopakuji ještě jednou sveacute řešeniacute teacuteto otaacutezky daacutevaje tentokraacutet zaacutevěru obecnějšiacute charakter

Čaacutestice roje majiacute rozličnou velikost specifickeacuteho momentu (momentu na jednotku hm oty) Nechť se celaacute hmota roje rozděliacute v zaacutevislosti na velikosti specifickeacuteho momentu q podle některeacuteho diferenciaacutelniacuteho zaacutekona rozděleniacute f(q )d q Ukaacutežeme že každeacutemu zaacutekonu rozděleniacute t j každeacute funkci f ( q ) odpoviacutedaacute vlastniacute zaacutekon vzdaacutelenostiacute planet

Budeme se zajiacutemat o osudy dvou sousedniacutech planetaacuterniacutech jader (zaacuterodků) ve stadiu jejich růstu Jsou-li tato jaacutedra velmi bliacutezkaacute rychle vyčerpajiacute zaacutesobu čaacutesshytic ktereacute majiacute možnost dostat se do oblasti mezi jejich drahami Jestliže se tato dvě planetaacuterniacute jaacutedra nespojiacute v jedno budou daacutele ziacuteskaacutevat hmotu a moment už většinou od ěaacutestic obiacutehajiacuteciacutech na vnějšiacutech stranaacutech vyčerpaneacute oblasti Při tom moment na jednotku hmoty se u jedneacute planety bude zmenšovat u druheacute zvětšovat a poloměry drah obou planet se začnou rozchaacutezet Tak v sameacutem procesu růstu plashynet je obsažen i princip regulace vzdaacutelenostiacute mezi nimi Vychaacuteziacuteme z toho že při tvořeniacute planet maacute každaacute čaacutestice největšiacute vyhliacutedky dostat se na tu planetu jejiacutež

specifickyacute moment je co nejmeacuteně odlišnyacute od specifickeacuteho momentu čaacutestice Ovšem odděleneacute čaacutestice se takeacute nemusiacute dostat na bdquosvouldquo planetu ale tyto vyacutejimky se vzaacutejemně kompensujiacute takže pro vyacutepočet je možneacute předpoklaacutedat že čaacutestice jsou přesně rozděleny po bdquooblastech11 přidělenyacutech na ose specifickyacutech momentů každeacute planetě Hraniciacute oblasti bude hodnota specifickeacuteho momentu stejně vzdaacutelenaacute od specifickyacutech momentů dvou sousedniacutech planet Nechť fln značiacute moment odpoviacutedashyjiacuteciacute hranici mezi oblastmi n-teacute a n + 1-niacute planety jejichž specifickeacute momenty jsou rovny qn resp qn + 1 Pak podle toho co bylo vyacuteše řečeno

(1)p glaquo gn+1

2 Při spojeniacute čaacutestic oblasti v planetu je specifickyacute moment planety

fqj () dgn ff(q)dq (2)

při čemž meze integrace jsou fiacuten+j ajS Vyjadřujiacutece tato ji pomociacute gbdquo+ i podlelsquo (1) dostaacutevaacuteme ve (2) rovnici pro momenty qn Ale pro planety vzhledem ke kruhoshyveacutemu charakteru jejich drah qn = amp]M ^R n kde R n je poloměr draacutehy h-teacute planety M je hmota SluAce k je gravitačniacute konstanta Tak naacutem daacute rovnice (2) zaacutekon vzdaacuteleshynostiacute planet odpoviacutedajiacuteciacute funkci J(q)

Pro konkreacutetniacute přiacutepady je třeba specifikovat funkci j(q ) Neniacute důvodu předposhyklaacutedat že v reaacutelnyacutech podmiacutenkaacutech přiacuterody f (q ) může byacutet funkciacute velmi rychle se měniacuteciacute Proto podle analogie s mnohyacutemi uacutevahami theoretickeacute fysiky a astrofysiky připustiacuteme že f (q ) je s dostatečilou přesnostiacute aproximovaacutena funkciacute tvaru c q kde c je konstanta V takoveacutem přiacutepadě z vyacutesledků pozorovaacuteniacute můžeme určit exponent X Specifickeacute momenty čaacutestic jsou ohraničeneacute Za spodniacute jejich hranici je možneacute vziacutet veličinu bliacutezkou nule a za horniacute -mdash bdquopraktickou hranici momentu v slunečniacute soustavě mdash veličinu bliacutezkou specifickeacutemu momentu Neptuna (maacutem v patrnosti že za touto praktickou hraniciacute je už velmi maacutelo čaacutestic a pokud jsou neurčujiacute stav soustavy) Horniacute hranice specifickyacutech momentů nechť je Q Pakstředniacute moment celeacute planetaacuterniacute soustavy je q

Jg() dq

iacute = deg

t j při () = c q^ obdržiacuteme

Q() dq 0

ldquo ldquof -i = F T 2 lt 2 - ( 3 )

Z pozorovaacuteniacute viacuteme že přijmeme-li za jednotku hmotu Slunce vzdaacutelenost Země od Slunce a rok dělenyacute 2n dostaneme Q mdash ] 30 = 548 a středniacute moment q = 264 Středniacute moment je tedy přibližně dvakraacutet menšiacute než maximaacutelniacute Pak ze vzorce (3) vyplyacutevaacute X mdash 0 t j

(g) dq = c dq

To označuje rovnoměrneacute rozděleniacute celkoveacute hmoty čaacutestic podle osy specifickyacutech momentů Při tomto zvlaacuteštniacutem vzhledu funkce j [q ) se řešeniacutem diferenčniacute rovnice (2) objevuje jak snadno nahleacutedneme

9n = a + bnkde a a b jsou konstanty

Přejdeme-li od momentů ke vzdaacutelenostem dostaneme hleshydanyacute zaacutekon vzdaacutelenostiacute planet

ohledu jedno z předniacutech miacutest na světě Je znaacutemeacute jak důležitou uacutelohu maacute znalost přesneacuteho času v armaacutedě vojenskeacutem loďstvu a u letectva Dobrou organisaciacute časoveacute služby přispěli sovětštiacute astronomoveacute svou hřivnou svateacute věci obrany sveacute socialistickeacute vlasti

Jedniacutem z nejdůležitějšiacutech člaacutenků v rozšiřovaacuteniacute přesneacuteho času jsou astronomickaacute pozorovaacuteniacute s pasaacutežniacutem strojem Způsob pozoshyrovaacuteniacute spočiacutevaacute v tom veacutest pomociacute mikrometrickeacuteho šroubu nit mikrometru za hvězdou prochaacutezejiacuteciacute zornyacutem polem při čemž kontakty na hlavici šroubu provaacutedějiacute automatickeacute zaacuteznamy na paacutesce chronografu umožňujiacuteciacute určit momenty průchodu hvězdy přes určiteacute body zorneacuteho pole Tento způsob určeniacute okamžiku průchodu hvězdy meridiaacutenem byl velkyacutem krokem vpřed ve srovshynaacuteniacute s dřiacuteve použiacutevanyacutem nepřesnějšiacutem způsobem avšak ani tento způsob neniacute oproštěn od chyb kteryacutech se dopouštiacute saacutem pozoroshyvatel Na Pulkovskeacute hvězdaacuterně byl zhotoven přiacutestroj pro autoshymatickou registraci průchodů hvězdy pomociacute fotoelektrickeacute buňshyky Citlivost aparaacutetu se podařilo zvyacutešit natolik že je možneacute poshyzorovat slabšiacute hvězdy než při pozorovaacuteniacute tiacutemteacutež přiacutestrojem přiacutemo zrakem současně s tiacutem se několikanaacutesobně zvyacutešila přesnost poshyzorovaacuteniacute Tato metoda je velkyacutem zdokonaleniacutem a daleko předshyhonila zahraničniacute techniku poledniacutekovyacutech pozorovaacuteniacute

Koncem minuleacuteho stoletiacute byl po dlouheacutem paacutetraacuteniacute nalezen dlouho předpoklaacutedanyacute jev pohybu zemskyacutech poacutelů Ukaacutezalo se že geografickeacute body nazyacutevaneacute poacutely Země v kteryacutech zdaacutenlivaacute osa zemskeacute rotace protiacutenaacute zemskyacute povrch vykonaacutevajiacute pomalyacute a sloshyžityacute pohyb nevzdalujiacutece se od sveacute středniacute polohy viacutec jak na 10 metrů Ukaacutezalo se že perioda pohybu se rovnaacute přibližně 14 měshysiacutecům ačkoli je ještě jinaacute ročniacute perioda podmiacuteněnaacute sezoacutenniacutemi jevy na povrchu Země hlavně přemisťovaacuteniacutem vzdušnyacutech mas padaacuteniacutem sraacutežek v podobě sněhu a odpadaacutevaacuteniacutem ledu

Studium tohoto jevu je velmi zajiacutemaveacute s hlediska mechaniky a geofysiky neboť pohyb poacutelů je těsně spjat s mechanickyacutemi vlastnostmi zeměkoule jako celku a zaacutevisiacute na rozloženiacute a pohybu mas v nitru Země Pro geologii je důležitaacute otaacutezka věkoveacuteho poshyhybu zemskyacutech poacutelů kteryacute by měl vliv na rozloženiacute klimatickyacutech paacutesů na Zemi v minulyacutech geologickyacutech obdobiacutech Konečně pro astronomy je důležiteacute znaacutet polohu poacutelů při pozorovaacuteniacutem k určeniacute souřadnic a času neboť pohyb poacutelů posouvaacute geografickou siacuteť poshyledniacuteků a rovnoběžek a pozměňuje tak deacutelky a šiacuteřky bodů na zemskeacutem povrchu

Pro to všechno byla před 50 lety organisovaacutena t zv mezinaacuteshyrodniacute služba šiacuteřky při čemž bylo po rovnoběžce 39deg8 severniacute šiacuteřky zřiacutezeno šest šiacuteřkovyacutech stanic v různyacutech čaacutestech světa ktereacute ze stejnyacutech astronomickyacutech pozorovaacuteniacute určujiacute svou šiacuteřku což

potom umožňuje určit polohu zemskyacutech poacutelů pro okamžik pozoshyrovaacuteni Jedna z těchto mezinaacuterodniacutech šiacuteřkovyacutech stanic byla v Rusku mdash a to v Čardžue (středniacute Asie) Avšak v důsledku vyacute shymolu řeky Amu-Darja a jinyacutech těžkostiacute musela byacutet tato stanice zrušena Za sovětskeacute vlaacutedy byla miacutesto niacute ihned vybudovaacutena na teacuteže šiacuteřce novaacute stanice v Kitabě (Uzbeckaacute SSR ) kteraacute ani jedshynou nepřerušila pozorovaacuteniacute dokonce ani v těžkyacutech letech Velkeacute vlasteneckeacute vaacutelky Kromě Kitabu provaacutedějiacute však soustavnaacute šiacuteřshykovaacute pozorovaacuteniacute i některeacute jineacute sovětskeacute observatoře z kteryacutech co do přesnosti a deacutelky řady je nutno postavit na prvniacute miacutesto Pulkovskou hvězdaacuternu V sovětskeacute epoše byla v Poltavě zřiacutezena gravimetrickaacute observatoř kteraacute rovněž provaacutediacute určovaacuteniacute šiacuteřky Konečně je zde otaacutezka zřiacutezeniacute ještě jedneacute šiacuteřkoveacute stanice na Daacutelshyneacutem Vyacutechodě aby bylo možno z pozorovaacuteniacute sovětskyacutech observashytořiacute určit pohyb zemskyacutech poacutelů potřebnyacute pro naše zeměměřiče a geofysiky

Největšiacute podnik v astronomii podniknutyacute kdy v našiacute zemi vznikl nedlouho před druhou světovou vaacutelkou Maacuteme na mysli sestaveniacute noveacuteho velkeacuteho katalogu kteryacute byl nazvaacuten katalogem slabyacutech hvězd Všechny existujiacuteciacute fundamentaacutelniacute hvězdneacute katashylogy s přesnyacutemi polohami hvězd obsahujiacute hvězdy prvniacutech šesti nebo sedmi velikostiacute viditelnyacutech většinou prostyacutem okem Dřiacuteve se domniacutevali že jsou to hlavně hvězdy maacutelo od naacutes vzdaacuteleneacute Avšak postupně se ukazovalo že hvězdy těchto katalogů tvořiacute značně různorodou sbiacuterku je v nich poměrně nevelkyacute počet bliacutezshykyacutech hvězd středniacute sviacutetivosti avšak většina nejbližšiacutech hvězd v nich chybiacute zato je v nich značnyacute počet hvězd velmi velkeacute jasshynosti t zv obrů viditelnyacutech bez ohledu na jejich značnou vzdaacuteshylenost od naacutes jsou zde i hvězdy středniacutech charakteristik V důshysledku vyacuteběru podle jasnosti byacutevajiacute hvězdy těchto katalogů hvězshydami všech možnyacutech spektraacutelniacutech třiacuted a tudiacutež i všemožneacute barvy velmi značně se lišiacuteciacutech vzdaacutelenostiacute a velikostiacute vlastniacutech pohybů velkeacuteho rozpětiacute visuaacutelniacute velikosti To způsobuje na jedneacute straně značneacute potiacuteže čistě pozorovaciacuteho raacutezu při ziacuteskaacutevaacuteniacute dostatečně přesnyacutech a v systematickyacutech chybaacutech stejnorodyacutech poloh těchto hvězd pro katalog Na druheacute straně to ztěžuje využiti těchto kashytalogů pro hvězdnou statistiku a pro vyjasněniacute řady otaacutezek tyacute shykajiacuteciacutech se stavby galaktickeacuteho systeacutemu a hvězdnyacutech pohybů

Sovětštiacute astronomoveacute vypracovali plaacuten noveacuteho velkeacuteho kashytalogu oproštěneacuteho od těchto nedostatků co nejviacutece stejnoroshydeacuteho svyacutem složeniacutem kteryacute maacute daacutet pevnyacute zaacuteklad pro vyacutezkumy hvězdneacute statistiky a zaacuteroveň dobře upevňovat orientaci souřadshynicoveacuteho systeacutemu Katalog maacute obsahovat přes 16 000 hvězd v y shybranyacutech speciaacutelniacutem způsobem Hvězdy katalogu ležiacute v uacutezkeacutem intervalu jasnosti mezi sedmou a devaacutetou visuaacutelniacute velikostiacute jsou

od naacutes velice vzdaacuteleny a proto majiacute maleacute vlastniacute pohyby Spek- trem a barvou jsou si takeacute navzaacutejem bliacutezkeacute Takovyacute vyacuteběr hvězd zmenšuje za prveacute systematickeacute chyby pozorovaacuteniacute a dělaacute katalog co nejviacutece stejnorodyacutem a bezvadnyacutem co do přesnosti Za druheacute se tato přesnost zachovaacute na dlouhou dobu vzhledem k nepatrnosti vlastniacutech pohybů hvězd Za třetiacute je katalog bezpečnou zaacutekladnou pro mnoheacute vyacutezkumy ve stelaacuterniacute astronomii Konečně maacute na zřeshyteli noveacute a zajiacutemaveacute opatřeniacute navaacutezaacuteniacute zaacutekladniacutech hvězd katashylogu k mimogalaktickyacutem mlhovinaacutem což zajistiacute neobyčejně velshykou stabilitu v orientaci souřadnicovyacutech os

Pro vysvětleniacute poznamenaacuteme že všechny objekty patřiacuteciacute do libovolnyacutech katalogů jsou ovšem v pohybu a proto nelze orienshytovat osy ani podle jednoho z nich Ani navaacutezaacuteniacute os na velkyacute soushyhrn objektů nezabezpečuje ještě v dostatečneacute miacuteře jejich stabishylitu neboť jsou různeacute systematičnosti v pohybech hvězd a exishystuje dokonce i rotace celeacute Mleacutečneacute draacutehy Jedniacutem z uacutekolů katashylogu je praacutevě zkoumaacuteniacute systematičnosti v pohybech hvězd Jestshyliže se dosud souřadnicoveacute osy navazovaly obvykle na směr zemshyskeacute osy a rovinu jejiacute draacutehy pak to kladlo značně vysokeacute požashydavky na to že nepůsobiacute ještě neznaacutemeacute siacutely v planetaacuterniacutem syshysteacutemu a že ie Newtonova mechanika upotřebitelnaacute pro planetaacuterniacute pohyby

Zatiacutem existujiacute ve světoveacutem prostoru objekty ktereacute jsou mnohotisiacuteckraacutet vzdaacutelenějšiacute než hvězdy všech našich katalogů Maacuteme na mysli mimogalakiickeacute mlhoviny t j hvězdneacute systeacutemy rozloženeacute daleko za hranicemi našiacute Galaxie ve vzdaacutelenostech na desiacutetky milionů světelnyacutech let A ť jsou již skutečneacute rychlosti těchto mlhovin jakkoli velikeacute jejich vlastniacute pohyby t j viditelnaacute přemisťovaacuteniacute na nebeskeacute sfeacuteře musiacute byacutet mizivě maleacute Mohou proto co nejleacutepe zajistit neproměnnost orientace souřadnyacutech os v prostoru Avšak za tiacutemto uacutečelem je nutno pozorovat je současně s hvězdami katalogu aby bylo možno proveacutest spolehliveacute navaacuteshyzaacuteniacute V tom je yšak obsažena i hlavniacute obtiacutež zatiacutem co se hvězdy ukazujiacute na nejlepšiacutech fotografiiacutech jako maleacute naprosto pravidelneacute kroužky jejichž poloha se vesměs měřiacute pomociacute přiacuteslušnyacutech přiacuteshystrojů mimogalaktickeacute mlhoviny majiacute ve většině přiacutepadů poshydlouhlyacute někdy spiraacutelovityacute tvar a zaujiacutemajiacute na fotografickeacute desce značnyacute prostor Naskytla se otaacutezka zda je možno na fotografiiacutech určit polohu t j změřit souřadnice takovyacutech mlhovin s přesshynostiacute odpoviacutedajiacuteciacute přesnosti měřeniacute sniacutemků hvězd

Zkoušky provedeneacute v tomto směru na Pulkovskeacute moskevskeacute a taškentskeacute hvězdaacuterně ukaacutezaly že se při splněniacute určityacutech podshymiacutenek provaacutediacute změřeniacute mlhovin teacuteměř stejně přesně jako změshyřeniacute hvězd Tiacutem byla vyřešena velmi důležitaacute otaacutezka jejiacutež vyacute shyznam se ukaacuteže až v budoucnosti Pozorovaacuteniacute pro tento katalog se

zuacutečastnilo sedm sovětskyacutech observatořiacute ktereacute měly k disposici poledniacutekovyacute stroj Praacutece se rozvinula a rozběhla plnyacutem tempem naacutehle však byla přerušena napadeniacutem našiacute vlasti fašistickyacutem Něshymeckem Jen dvě observatoře mdash taškentskaacute a Engelhardtova u Kazariě mdash mohly pokračovat v pozorovaacuteniacutech v omezeneacutem rozshysahu Kyjevskaacute oděskaacute a charkovskaacute hvězdaacuterna byly dočasně obsazeny nepřiacutetelem Pulkovskaacute a moskevskaacute byly evakuovaacuteny Dnes jsou pozorovaacuteniacute obnovena na většině hvězdaacuteren při čemž se do praacutece zapojila hvězdaacuterna demokratickeacuteho Polska ve Wroclavi

N E Uacute N A V N Yacute P O P U L A R I S Aacute T O R(K sedmdesaacutetinaacutem f Ing Jaroslava Štycha zakladatele našiacute

Společnosti)

Jestliže jsme před touto vaacutelkou měli jen maacutelo dobryacutech popu- larisaacutetorů kteřiacute uměli srozumitelně přiacutestupně a při tom vědecky spraacutevně vyklaacutedat na lidovyacutech shromaacutežděniacutech tiacutem meacuteně bylo těch kdo dovedli daacutet teacuteto činnosti pevnyacute ideologickyacute zaacuteklad

A mezi hrstku nejlepšiacutech patřiacute zakladatel a prvniacute jednatel ČAS Ing Jaroslav Štych

Štychova populaacuterně vědeckaacute činnost byla nerozlučně spjata s jeho politickyacutem přesvědčeniacutem vyplyacutevala z jeho socialistickyacutech naacutezorů

V časopisu bdquoSocialistickyacute monistardquo jehož byl redaktorem piacuteše v květnu 1914 bdquoTouha zodpověděti všechny otaacutezky po smyslu života s vědeckeacuteho stanoviska šiacuteřiacute se nezadržitelně i v nejshyširšiacutech vrstvaacutech lidu kteryacute vedle požadavku rovnosti hospodaacuteřshyskeacute a politickeacute žaacutedaacute i rovnost v praacutevu na vzdělaacuteniacuterdquo Proto chce Štych bdquopřeneacutest vědu do nejširšiacutech vrstev popularisovat ji až do nejkrajnějšiacutech možnostiacuterdquo považuje ji bdquoza majetek celeacuteho lidshystva na nějž maacute každyacute i ten nejposlednějšiacute proletaacuteř plneacute praacutevardquo

Tak je Štychovi šiacuteřeniacute vědeckyacutech astronomickyacutech poznatků mezi lidovyacutemi posluchači nerozlučnou součaacutestiacute jejich vyacutechovy k socialismu Neboť mdash uvažoval spraacutevně Štych mdash těžko může byacutet uvědomělyacutem socialistou ten kdo nechaacutepaje vědeckyacute naacutezor na svět je v zajetiacute jakeacutehokoli mysticismu

K veřejneacute popularisačniacute činnosti ho přiměly roku 1910 fanshytastickeacute dohady a zpraacutevy o Halleyově kometě kteraacute se tenkraacutet přibliacutežila k našiacute Zemi Štych vyvracel tyto pověry v řadě předshynaacutešek a při tom se přesvědčil jak prospěšnaacute a nutnaacute je tato činshynost Pokračoval v niacute staacutele intensivněji ale jako vyacutebornyacute orgashynisaacutetor hned uvažoval jak ji trvale zajistit v širokeacutem rozsahu A tak založil roku 1913 Svaz socialistickyacutech monistů a v květnu

1914 monistickyacute měsiacutečniacutek Saacutem měl hlavniacute podiacutel na tom že tato organisace vykonala za kraacutetkou dobu sveacuteho trvaacuteniacute tolik popula- risačniacuteeh přednaacutešek jako maacutelokteraacute jinaacute lidovyacutechovnaacute organishysace teacute doby

Nepřestal šiacuteřit astronomickeacute poznatky ani tehdy když po vypuknutiacute prvniacute světoveacute vaacutelky byl rozpuštěn Svaz socialistickyacutech monistů a zastaven jeho list

Od řiacutejna 1915 konal astronomickeacute kursy ktereacute měly neobyshyčejnyacute uacutespěch jako všechny jeho přednaacutešky Neboť Štych byl rozenyacute popularisaacutetor Jasnost přehlednost vyacutekladu promyšlenyacute methodickyacute postup a ovšem i silnaacute osobnost přednaacutešejiacuteciacuteho mu ziacuteskaacutevaly nejenom mysli ale i srdce všech posluchačů

Kursy bylo nutno pro velkyacute naacuteval rozdělit na dvě sekce mdash a jedneacute z nich použili manželeacute Štychovi jako kryciacute organisace pro svou revolučniacute protirakouskou činnost kteraacute nakonec vedla až k zřiacutezeniacute uacutestředniacute dělnickeacute rady a ke 14 řiacutejnu 1918 Štych tenshykraacutet osvědčil sveacute neobyčejneacute organisačniacute schopnosti vytvořil společně se svou chotiacute rozsaacutehlou podzemniacute siacuteť z dělnickyacutech důshyvěrniacuteků skautů i posluchačů svyacutech kursů a později velkou skushypinu žen s takovyacutem uacutespěchem a obratnostiacute že rakouskaacute policie na nic nepřišla

Při tom všem nezapomiacutenal ani na svou obliacutebenou vědu a z astronomickeacuteho kroužku založeneacuteho v listopadu 1915 vybudoshyval se svyacutemi spolupracovniacuteky (zejmeacutena Andělem a Klepeštou) Českou astronomickou společnost kteraacute měla ustavujiacuteciacute schůzi 8 prosince 1917 Štych vypracoval jejiacute stanovy a napsal uacutevodniacute člaacutenek do prvniacuteho čiacutesla jejiacuteho věstniacuteku kde za hlavniacute uacutekoly ČAS poklaacutedaacute nejen zřiacutezeniacute lidoveacute hvězdaacuterny (už tehdy ji tak nazyacuteshyval) ale takeacute astronomickeacute knihovny a astronomickeacuteho musea Nejhlavnějšiacute činnost noveacute společnosti vidiacute ovšem v bdquopořaacutedaacuteniacute populaacuterně vědeckyacutech přednaacutešek z oboru astronomie pro širšiacute veshyřejnostrdquo v kursech a pozorovaacuteniacutech

Po převratu 1918 zabral Štych jako člen branneacuteho vyacuteboru Revolučniacuteho naacuterodniacuteho shromaacutežděniacute klementinskou hvězdaacuternu aby zajistil jejiacute historickeacute pamaacutetky staral se o nejnutnějšiacute poshymůcky pro Společnost a usiloval se svyacutemi spolupracovniacuteky o zřiacuteshyzeniacute aspoň prozatiacutemniacute observatoře Pořaacutedal velkeacute veřejneacute podshyniky a peněžniacute sbiacuterky na pořiacutezeniacute dalekohledů a jinyacutech přiacutestrojů mdash zkraacutetka pomaacutehal všude tam kde Společnost potřebovala jeho rozvahy předviacutedavosti a organisačniacuteho nadaacuteniacute Byl nepostradashytelnyacutem praacutevě tak při velkyacutech častyacutech starostech se stavbou lishydoveacute hvězdaacuterny jako při organisaci důležityacutech podniků ČAS na přiacuteklad když připravoval astronomickou vyacutepravu za slunečniacutem zatměniacutem do SSSR v roce 1936 nebo když vymaacutehal našim badashytelům prostředky a pomoc pro jejich vědeckou činnost

Ale i když zastihujeme Štycha ve dvacaacutetyacutech a třicaacutetyacutech leshytech v plneacute organisačniacute praacuteci jako jednatele a potom miacutestopředshysedu Společnosti chybiacute naacutem tu jeho působeniacute nejvlastnějšiacute gtmdash populaacuterně vědeckeacute

To souvisiacute s tehdejšiacutemi poměry Tenkraacutet byla totiž popula- risace obyčejně odsuzovaacutena jako bdquosnižovaacuteniacute vědyrdquo a dokonce i v ČAS se vyskytl naacutevrh na štěstiacute nepřijatyacute aby hvězdaacuterna vy shypustila ze sveacuteho naacutezvu slovo lidovaacuterdquo Kromě toho při tehdejšiacute politickeacute roztřiacuteštěnosti a při vzaacutejemneacutem nepřaacutetelstviacute politickyacutech taacuteborů by Štych nebyl mohl prosadit ani uplatnit v ČAS sveacute soshycialistickeacute naacutezory

On konal tuto činnost i nadaacutele ne ovšem ze sveacute funkce v ČAS ale za svou osobu v různyacutech dělnickyacutech a lidovyacutech orga- nisaciacutech a mezi mlaacutedežiacute Štychovy bdquovečery pod oblohourdquo s astroshynomickyacutemi vyacuteklady pro jeho bdquoSkauty socialistyrdquo a přednaacutešky pro bdquoFederaci čsl skautů a skautekrdquo zůstaly nezapomenutelnyacutemi všem kdo se jich zuacutečastnili A ze skautů kteřiacute prošli školou manshyželů Štychovyacutech vyrostla později řada vyacuteznamnyacutech osobnostiacute našeho dnešniacuteho politickeacuteho i kulturniacuteho života

Štych působil ovšem osobně i na mlaacutedež v ČAS kteraacute vyshyrůstala pod jeho vedeniacutem v dalšiacute astronomickou generaci Ta pak vytvořila za druheacute vaacutelky ilegaacutelniacute skupinu a po vaacutelce daacutevala našiacute Společnosti ten směr a ciacutel jak je j určil Štych popularisaacutetor a Štych socialista takže vyacutebor ČAS jde dnes věrně v jeho stopaacutech

Toho se už ovšem nedočkal Zemřel před viacutetězstviacutem sociashylismu o ktereacute saacutem tolik usiloval a před osvobozeniacutem Českosloshyvenska Sovětskyacutem svazem kteryacute tolik miloval Odešel naacutem 4 ledna 1941

V den jeho sedmdesaacutetin 13 listopadu 1951 vědčně vzpomeshyneme všeho co vykonal pro šiacuteřeniacute vědeckyacutech poznatků pro naši astronomii pro- lidovost a spraacutevneacute zaměřeniacute našiacute Společnosti Jeho přiacuteklad naacutes vždycky bude povzbuzovat k tomu abychom vědeckou popularisaciacute šiacuteřeniacutem vyacutesledků sovětskeacute vědy a osvoboshyzovaacuteniacutem lidu od pověr přednaacuteškami podporovali v jeho intenciacutech československyacute lid na jeho cestě k socialismu a komunismu

MildeZ LETOŠNIacuteHO LOVU PERSEID (V iz obraz na obaacutelce)

Velmi jasnaacute Perseida mdash 4 -velikosti kteraacute iacutese rozzaacuteřila v 1 h 39 min 13 srpna 1951 nad středniacutemi Čechami Během zlomku vteřiny čtyřikraacutete vybuchla a zanechala naacutedhernou rychle se měniacuteciacute stopu jiacutež bylo možno pozorovat neozbrojenyacutem okem několik desiacutetek vteřin Sniacutemky zde reproshydukovaneacute zhotovil Dr Z Bochniacuteček v Modřanech Sonarem 1 2 f ~ 5 cm a Exaktarem 1 35 f = 75 cm na panchromatickou desku Ako a film Porna Ačkoliv na sniacutemku se Sonarem je meteor až na okraji desky ve vzdaacutelenosti přes 30deg od středu pole je na originaacutelu meteorickaacute stopa zřeshytelně zachycena

O VZNIKU PLANET A JEJICH SOUPUTNIacuteKŮPřeložil Dr Jan Bouška Akademik O J Smidt

(Pokračovaacuteniacute)

3 Pozorneacute zkoumaacuteniacute znaacutemyacutech dat o našiacute planetaacuterniacute soushystavě přivaacutediacute naacutes k těmto pravidlům

1 Slunce bylo obklopeno protaacutehlyacutem rojem malyacutech čaacutestic pohybujiacuteciacutech se kolem něho pod vlivem gravitačniacutech sil po elipshysaacutech

2 tento roj měl moment hybnosti od nuly různyacute3 čaacutestice roje se mohly spojit ve většiacute tělesa při čemž způshy

sob spojeniacute se dosud nespecifikujeZ vyacutechoziacutech pravidel je třeba odvoditi všechny znaacutemeacute zaacuteshy

kladniacute rysy planetaacuterniacute soustavy Takto danyacute uacutekol můžeme nazvat uacutestředniacutem probleacutemem planetaacuterniacute kosmogonie K němu se přimyshykajiacute dva dalšiacute

a) určit v souhlasu s poznatky astrofysiky a stelaacuterniacute astroshynomie kdy z čeho a jakyacutem způsobem se objevil uvedenyacute roj u Slunce

b) odvodit z řešeniacute uacutestředniacuteho probleacutemu geofysikaacutelniacute zaacutevěry a ověřiti si je dosavadniacutemi poznatky věd o Zemi

Posledniacute dva probleacutemy vztahujiacuteciacute se k epochaacutem před a po utvořeniacute planet v teacuteto přednaacutešce podrobně rozebiacuterat nebudu

Dnes se omeziacutem na vyacuteše formulovanyacute uacutestředniacute probleacutem kteryacute je specifickyacutem uacutekolem planetaacuterniacute kosmogonie

Některaacute z vyacuteše uvedenyacutech třiacute pravidel (nebo oravidla s nimi souhlasnaacute) vyskytujiacute se viacutece nebo meacuteně jasně ve většině existushyjiacuteciacutech kosmogonickyacutech hypothes odlišnyacutech od sebe ani ne tak v uacutestředniacutem planetaacuterniacutem probleacutemu jako v otaacutezce odkud a v jashykeacutem stavu se bere vyacutechoziacute materiaacutel pro planety Uvedenaacute tři prashyvidla nejsou tedy ničiacutem absolutně novyacutem Tiacutem spiacuteše se jejich přesnaacute formulace ukaacutezala velmi nutnaacute pro řešeniacute daneacuteho uacutekolu mdash objasněniacute hlavniacutech rysů planetaacuterniacute soustavy

Tyto hlavniacute rysy kromě rysů již dřiacuteve připomenutyacutech [a) komplanaacuternost b) kruhoveacute draacutehy a c) obiacutehaacuteniacute ve stejneacutem směshyru] jsou

d) zaacutekoniteacute rozděleniacute planet podle jejich vzdaacutelenostiacute od Slunce

e) děleniacute planet na dvě skupiny velkeacute vzdaacuteleneacute (Jupiter Saturn Uran Neptun) a poměrně nevelkeacute bližšiacute (Merkur Veshynuše Země M ars )

f ) ubyacutevaacuteniacute hmoty velkyacutech planet se vzdaacutelenostiacute od Slunceg ) přiacutetomnost souputniacuteků u většiny planet

h) obiacutehaacuteniacute souputniacuteků nejčastěji ve směru přiacutemeacutem (shodshyneacutem se směrem oběhu planet) ale v řadě přiacutepadů takeacute v obraacuteshyceneacutem

i) rotace planet okolo os při čemž převlaacutedaacute otaacutečeniacute přiacutemeacute

Je znaacutemo že ani jedna z dřiacutevějšiacutech kosmogonickyacutech hypo- thes nemohla současně vysvětlit všechny uvedeneacute hlavniacute rysy planetaacuterniacute soustavy V nejlepšiacutem přiacutepadě byla vysvětlena jen některaacute jejich čaacutest Autoři kosmogoniiacute vysvětlovali původ vyacute shychoziacute hmoty různě ale při objasňovaacuteniacute konkreacutetniacutech rysů seacute omeshyzovali a to slovniacute formou na některeacute všeobecneacute poznaacutemky o nejshyjednoduššiacutech vlastnostech (o komplanaacutemosti atd) Tak tomu bylo i ve znameniteacute na svou dobu hypothese J Jeanse Ti nemnoziacute kosmogonisteacute kteřiacute se snažili jiacutet daacutele nedosaacutehli uacutespěchu zřejmě hlavně proto že použiacutevali jen uacutevah z elementaacuterniacute geometrie a nebeskeacute mechaniky (na př Moulton) i tam kde pro objasněniacute vzniku planetaacuterniacute soustavy nestačiacute jen klasickaacute nebeskaacute mechashynika Saacutem charakter uacutekolu žaacutedaacute předevšiacutem statistickou methodu Kromě gravitačniacutech sil je nutneacute přihleacutednout takeacute ke světelneacutemu tlaku a ztraacutetě čaacutesti draacutehoveacute energie měniacuteciacute se v teplo

4 Hlavniacute ideou meacuteho naacutevrhu na objasněniacute všech zaacutekladniacutech rysů planetaacuterniacute soustavy je uacutevaha (v matematickeacute formě) o těch procesech přirozeneacuteho statistickeacuteho souboru ktereacute probiacutehajiacute při tvořeniacute planet Při tom vychaacuteziacutem ze třiacute vyacuteše formulovanyacutech prashyvidel

Pohyb planet ve společneacute teacuteměř rovině ve stejneacutem směru a po drahaacutech maacutelo odlišnyacutech od kruhovyacutech vyplyacutevaacute z našich prashyvidel přirozeně a prostě jak bylo již vysvětleno Přejdeme k ostatshyniacutem přesnějšiacutem charakteristikaacutem Začneme od zaacutekona vzdaacuteleshynostiacute planet Zopakuji ještě jednou sveacute řešeniacute teacuteto otaacutezky daacutevaje tentokraacutet zaacutevěru obecnějšiacute charakter

Čaacutestice roje majiacute rozličnou velikost specifickeacuteho momentu (momentu na jednotku hm oty) Nechť se celaacute hmota roje rozděliacute v zaacutevislosti na velikosti specifickeacuteho momentu q podle některeacuteho diferenciaacutelniacuteho zaacutekona rozděleniacute f(q )d q Ukaacutežeme že každeacutemu zaacutekonu rozděleniacute t j každeacute funkci f ( q ) odpoviacutedaacute vlastniacute zaacutekon vzdaacutelenostiacute planet

Budeme se zajiacutemat o osudy dvou sousedniacutech planetaacuterniacutech jader (zaacuterodků) ve stadiu jejich růstu Jsou-li tato jaacutedra velmi bliacutezkaacute rychle vyčerpajiacute zaacutesobu čaacutesshytic ktereacute majiacute možnost dostat se do oblasti mezi jejich drahami Jestliže se tato dvě planetaacuterniacute jaacutedra nespojiacute v jedno budou daacutele ziacuteskaacutevat hmotu a moment už většinou od ěaacutestic obiacutehajiacuteciacutech na vnějšiacutech stranaacutech vyčerpaneacute oblasti Při tom moment na jednotku hmoty se u jedneacute planety bude zmenšovat u druheacute zvětšovat a poloměry drah obou planet se začnou rozchaacutezet Tak v sameacutem procesu růstu plashynet je obsažen i princip regulace vzdaacutelenostiacute mezi nimi Vychaacuteziacuteme z toho že při tvořeniacute planet maacute každaacute čaacutestice největšiacute vyhliacutedky dostat se na tu planetu jejiacutež

specifickyacute moment je co nejmeacuteně odlišnyacute od specifickeacuteho momentu čaacutestice Ovšem odděleneacute čaacutestice se takeacute nemusiacute dostat na bdquosvouldquo planetu ale tyto vyacutejimky se vzaacutejemně kompensujiacute takže pro vyacutepočet je možneacute předpoklaacutedat že čaacutestice jsou přesně rozděleny po bdquooblastech11 přidělenyacutech na ose specifickyacutech momentů každeacute planetě Hraniciacute oblasti bude hodnota specifickeacuteho momentu stejně vzdaacutelenaacute od specifickyacutech momentů dvou sousedniacutech planet Nechť fln značiacute moment odpoviacutedashyjiacuteciacute hranici mezi oblastmi n-teacute a n + 1-niacute planety jejichž specifickeacute momenty jsou rovny qn resp qn + 1 Pak podle toho co bylo vyacuteše řečeno

(1)p glaquo gn+1

2 Při spojeniacute čaacutestic oblasti v planetu je specifickyacute moment planety

fqj () dgn ff(q)dq (2)

při čemž meze integrace jsou fiacuten+j ajS Vyjadřujiacutece tato ji pomociacute gbdquo+ i podlelsquo (1) dostaacutevaacuteme ve (2) rovnici pro momenty qn Ale pro planety vzhledem ke kruhoshyveacutemu charakteru jejich drah qn = amp]M ^R n kde R n je poloměr draacutehy h-teacute planety M je hmota SluAce k je gravitačniacute konstanta Tak naacutem daacute rovnice (2) zaacutekon vzdaacuteleshynostiacute planet odpoviacutedajiacuteciacute funkci J(q)

Pro konkreacutetniacute přiacutepady je třeba specifikovat funkci j(q ) Neniacute důvodu předposhyklaacutedat že v reaacutelnyacutech podmiacutenkaacutech přiacuterody f (q ) může byacutet funkciacute velmi rychle se měniacuteciacute Proto podle analogie s mnohyacutemi uacutevahami theoretickeacute fysiky a astrofysiky připustiacuteme že f (q ) je s dostatečilou přesnostiacute aproximovaacutena funkciacute tvaru c q kde c je konstanta V takoveacutem přiacutepadě z vyacutesledků pozorovaacuteniacute můžeme určit exponent X Specifickeacute momenty čaacutestic jsou ohraničeneacute Za spodniacute jejich hranici je možneacute vziacutet veličinu bliacutezkou nule a za horniacute -mdash bdquopraktickou hranici momentu v slunečniacute soustavě mdash veličinu bliacutezkou specifickeacutemu momentu Neptuna (maacutem v patrnosti že za touto praktickou hraniciacute je už velmi maacutelo čaacutestic a pokud jsou neurčujiacute stav soustavy) Horniacute hranice specifickyacutech momentů nechť je Q Pakstředniacute moment celeacute planetaacuterniacute soustavy je q

Jg() dq

iacute = deg

t j při () = c q^ obdržiacuteme

Q() dq 0

ldquo ldquof -i = F T 2 lt 2 - ( 3 )

Z pozorovaacuteniacute viacuteme že přijmeme-li za jednotku hmotu Slunce vzdaacutelenost Země od Slunce a rok dělenyacute 2n dostaneme Q mdash ] 30 = 548 a středniacute moment q = 264 Středniacute moment je tedy přibližně dvakraacutet menšiacute než maximaacutelniacute Pak ze vzorce (3) vyplyacutevaacute X mdash 0 t j

(g) dq = c dq

To označuje rovnoměrneacute rozděleniacute celkoveacute hmoty čaacutestic podle osy specifickyacutech momentů Při tomto zvlaacuteštniacutem vzhledu funkce j [q ) se řešeniacutem diferenčniacute rovnice (2) objevuje jak snadno nahleacutedneme

9n = a + bnkde a a b jsou konstanty

Přejdeme-li od momentů ke vzdaacutelenostem dostaneme hleshydanyacute zaacutekon vzdaacutelenostiacute planet

potom umožňuje určit polohu zemskyacutech poacutelů pro okamžik pozoshyrovaacuteni Jedna z těchto mezinaacuterodniacutech šiacuteřkovyacutech stanic byla v Rusku mdash a to v Čardžue (středniacute Asie) Avšak v důsledku vyacute shymolu řeky Amu-Darja a jinyacutech těžkostiacute musela byacutet tato stanice zrušena Za sovětskeacute vlaacutedy byla miacutesto niacute ihned vybudovaacutena na teacuteže šiacuteřce novaacute stanice v Kitabě (Uzbeckaacute SSR ) kteraacute ani jedshynou nepřerušila pozorovaacuteniacute dokonce ani v těžkyacutech letech Velkeacute vlasteneckeacute vaacutelky Kromě Kitabu provaacutedějiacute však soustavnaacute šiacuteřshykovaacute pozorovaacuteniacute i některeacute jineacute sovětskeacute observatoře z kteryacutech co do přesnosti a deacutelky řady je nutno postavit na prvniacute miacutesto Pulkovskou hvězdaacuternu V sovětskeacute epoše byla v Poltavě zřiacutezena gravimetrickaacute observatoř kteraacute rovněž provaacutediacute určovaacuteniacute šiacuteřky Konečně je zde otaacutezka zřiacutezeniacute ještě jedneacute šiacuteřkoveacute stanice na Daacutelshyneacutem Vyacutechodě aby bylo možno z pozorovaacuteniacute sovětskyacutech observashytořiacute určit pohyb zemskyacutech poacutelů potřebnyacute pro naše zeměměřiče a geofysiky

Největšiacute podnik v astronomii podniknutyacute kdy v našiacute zemi vznikl nedlouho před druhou světovou vaacutelkou Maacuteme na mysli sestaveniacute noveacuteho velkeacuteho katalogu kteryacute byl nazvaacuten katalogem slabyacutech hvězd Všechny existujiacuteciacute fundamentaacutelniacute hvězdneacute katashylogy s přesnyacutemi polohami hvězd obsahujiacute hvězdy prvniacutech šesti nebo sedmi velikostiacute viditelnyacutech většinou prostyacutem okem Dřiacuteve se domniacutevali že jsou to hlavně hvězdy maacutelo od naacutes vzdaacuteleneacute Avšak postupně se ukazovalo že hvězdy těchto katalogů tvořiacute značně různorodou sbiacuterku je v nich poměrně nevelkyacute počet bliacutezshykyacutech hvězd středniacute sviacutetivosti avšak většina nejbližšiacutech hvězd v nich chybiacute zato je v nich značnyacute počet hvězd velmi velkeacute jasshynosti t zv obrů viditelnyacutech bez ohledu na jejich značnou vzdaacuteshylenost od naacutes jsou zde i hvězdy středniacutech charakteristik V důshysledku vyacuteběru podle jasnosti byacutevajiacute hvězdy těchto katalogů hvězshydami všech možnyacutech spektraacutelniacutech třiacuted a tudiacutež i všemožneacute barvy velmi značně se lišiacuteciacutech vzdaacutelenostiacute a velikostiacute vlastniacutech pohybů velkeacuteho rozpětiacute visuaacutelniacute velikosti To způsobuje na jedneacute straně značneacute potiacuteže čistě pozorovaciacuteho raacutezu při ziacuteskaacutevaacuteniacute dostatečně přesnyacutech a v systematickyacutech chybaacutech stejnorodyacutech poloh těchto hvězd pro katalog Na druheacute straně to ztěžuje využiti těchto kashytalogů pro hvězdnou statistiku a pro vyjasněniacute řady otaacutezek tyacute shykajiacuteciacutech se stavby galaktickeacuteho systeacutemu a hvězdnyacutech pohybů

Sovětštiacute astronomoveacute vypracovali plaacuten noveacuteho velkeacuteho kashytalogu oproštěneacuteho od těchto nedostatků co nejviacutece stejnoroshydeacuteho svyacutem složeniacutem kteryacute maacute daacutet pevnyacute zaacuteklad pro vyacutezkumy hvězdneacute statistiky a zaacuteroveň dobře upevňovat orientaci souřadshynicoveacuteho systeacutemu Katalog maacute obsahovat přes 16 000 hvězd v y shybranyacutech speciaacutelniacutem způsobem Hvězdy katalogu ležiacute v uacutezkeacutem intervalu jasnosti mezi sedmou a devaacutetou visuaacutelniacute velikostiacute jsou

od naacutes velice vzdaacuteleny a proto majiacute maleacute vlastniacute pohyby Spek- trem a barvou jsou si takeacute navzaacutejem bliacutezkeacute Takovyacute vyacuteběr hvězd zmenšuje za prveacute systematickeacute chyby pozorovaacuteniacute a dělaacute katalog co nejviacutece stejnorodyacutem a bezvadnyacutem co do přesnosti Za druheacute se tato přesnost zachovaacute na dlouhou dobu vzhledem k nepatrnosti vlastniacutech pohybů hvězd Za třetiacute je katalog bezpečnou zaacutekladnou pro mnoheacute vyacutezkumy ve stelaacuterniacute astronomii Konečně maacute na zřeshyteli noveacute a zajiacutemaveacute opatřeniacute navaacutezaacuteniacute zaacutekladniacutech hvězd katashylogu k mimogalaktickyacutem mlhovinaacutem což zajistiacute neobyčejně velshykou stabilitu v orientaci souřadnicovyacutech os

Pro vysvětleniacute poznamenaacuteme že všechny objekty patřiacuteciacute do libovolnyacutech katalogů jsou ovšem v pohybu a proto nelze orienshytovat osy ani podle jednoho z nich Ani navaacutezaacuteniacute os na velkyacute soushyhrn objektů nezabezpečuje ještě v dostatečneacute miacuteře jejich stabishylitu neboť jsou různeacute systematičnosti v pohybech hvězd a exishystuje dokonce i rotace celeacute Mleacutečneacute draacutehy Jedniacutem z uacutekolů katashylogu je praacutevě zkoumaacuteniacute systematičnosti v pohybech hvězd Jestshyliže se dosud souřadnicoveacute osy navazovaly obvykle na směr zemshyskeacute osy a rovinu jejiacute draacutehy pak to kladlo značně vysokeacute požashydavky na to že nepůsobiacute ještě neznaacutemeacute siacutely v planetaacuterniacutem syshysteacutemu a že ie Newtonova mechanika upotřebitelnaacute pro planetaacuterniacute pohyby

Zatiacutem existujiacute ve světoveacutem prostoru objekty ktereacute jsou mnohotisiacuteckraacutet vzdaacutelenějšiacute než hvězdy všech našich katalogů Maacuteme na mysli mimogalakiickeacute mlhoviny t j hvězdneacute systeacutemy rozloženeacute daleko za hranicemi našiacute Galaxie ve vzdaacutelenostech na desiacutetky milionů světelnyacutech let A ť jsou již skutečneacute rychlosti těchto mlhovin jakkoli velikeacute jejich vlastniacute pohyby t j viditelnaacute přemisťovaacuteniacute na nebeskeacute sfeacuteře musiacute byacutet mizivě maleacute Mohou proto co nejleacutepe zajistit neproměnnost orientace souřadnyacutech os v prostoru Avšak za tiacutemto uacutečelem je nutno pozorovat je současně s hvězdami katalogu aby bylo možno proveacutest spolehliveacute navaacuteshyzaacuteniacute V tom je yšak obsažena i hlavniacute obtiacutež zatiacutem co se hvězdy ukazujiacute na nejlepšiacutech fotografiiacutech jako maleacute naprosto pravidelneacute kroužky jejichž poloha se vesměs měřiacute pomociacute přiacuteslušnyacutech přiacuteshystrojů mimogalaktickeacute mlhoviny majiacute ve většině přiacutepadů poshydlouhlyacute někdy spiraacutelovityacute tvar a zaujiacutemajiacute na fotografickeacute desce značnyacute prostor Naskytla se otaacutezka zda je možno na fotografiiacutech určit polohu t j změřit souřadnice takovyacutech mlhovin s přesshynostiacute odpoviacutedajiacuteciacute přesnosti měřeniacute sniacutemků hvězd

Zkoušky provedeneacute v tomto směru na Pulkovskeacute moskevskeacute a taškentskeacute hvězdaacuterně ukaacutezaly že se při splněniacute určityacutech podshymiacutenek provaacutediacute změřeniacute mlhovin teacuteměř stejně přesně jako změshyřeniacute hvězd Tiacutem byla vyřešena velmi důležitaacute otaacutezka jejiacutež vyacute shyznam se ukaacuteže až v budoucnosti Pozorovaacuteniacute pro tento katalog se

zuacutečastnilo sedm sovětskyacutech observatořiacute ktereacute měly k disposici poledniacutekovyacute stroj Praacutece se rozvinula a rozběhla plnyacutem tempem naacutehle však byla přerušena napadeniacutem našiacute vlasti fašistickyacutem Něshymeckem Jen dvě observatoře mdash taškentskaacute a Engelhardtova u Kazariě mdash mohly pokračovat v pozorovaacuteniacutech v omezeneacutem rozshysahu Kyjevskaacute oděskaacute a charkovskaacute hvězdaacuterna byly dočasně obsazeny nepřiacutetelem Pulkovskaacute a moskevskaacute byly evakuovaacuteny Dnes jsou pozorovaacuteniacute obnovena na většině hvězdaacuteren při čemž se do praacutece zapojila hvězdaacuterna demokratickeacuteho Polska ve Wroclavi

N E Uacute N A V N Yacute P O P U L A R I S Aacute T O R(K sedmdesaacutetinaacutem f Ing Jaroslava Štycha zakladatele našiacute

Společnosti)

Jestliže jsme před touto vaacutelkou měli jen maacutelo dobryacutech popu- larisaacutetorů kteřiacute uměli srozumitelně přiacutestupně a při tom vědecky spraacutevně vyklaacutedat na lidovyacutech shromaacutežděniacutech tiacutem meacuteně bylo těch kdo dovedli daacutet teacuteto činnosti pevnyacute ideologickyacute zaacuteklad

A mezi hrstku nejlepšiacutech patřiacute zakladatel a prvniacute jednatel ČAS Ing Jaroslav Štych

Štychova populaacuterně vědeckaacute činnost byla nerozlučně spjata s jeho politickyacutem přesvědčeniacutem vyplyacutevala z jeho socialistickyacutech naacutezorů

V časopisu bdquoSocialistickyacute monistardquo jehož byl redaktorem piacuteše v květnu 1914 bdquoTouha zodpověděti všechny otaacutezky po smyslu života s vědeckeacuteho stanoviska šiacuteřiacute se nezadržitelně i v nejshyširšiacutech vrstvaacutech lidu kteryacute vedle požadavku rovnosti hospodaacuteřshyskeacute a politickeacute žaacutedaacute i rovnost v praacutevu na vzdělaacuteniacuterdquo Proto chce Štych bdquopřeneacutest vědu do nejširšiacutech vrstev popularisovat ji až do nejkrajnějšiacutech možnostiacuterdquo považuje ji bdquoza majetek celeacuteho lidshystva na nějž maacute každyacute i ten nejposlednějšiacute proletaacuteř plneacute praacutevardquo

Tak je Štychovi šiacuteřeniacute vědeckyacutech astronomickyacutech poznatků mezi lidovyacutemi posluchači nerozlučnou součaacutestiacute jejich vyacutechovy k socialismu Neboť mdash uvažoval spraacutevně Štych mdash těžko může byacutet uvědomělyacutem socialistou ten kdo nechaacutepaje vědeckyacute naacutezor na svět je v zajetiacute jakeacutehokoli mysticismu

K veřejneacute popularisačniacute činnosti ho přiměly roku 1910 fanshytastickeacute dohady a zpraacutevy o Halleyově kometě kteraacute se tenkraacutet přibliacutežila k našiacute Zemi Štych vyvracel tyto pověry v řadě předshynaacutešek a při tom se přesvědčil jak prospěšnaacute a nutnaacute je tato činshynost Pokračoval v niacute staacutele intensivněji ale jako vyacutebornyacute orgashynisaacutetor hned uvažoval jak ji trvale zajistit v širokeacutem rozsahu A tak založil roku 1913 Svaz socialistickyacutech monistů a v květnu

1914 monistickyacute měsiacutečniacutek Saacutem měl hlavniacute podiacutel na tom že tato organisace vykonala za kraacutetkou dobu sveacuteho trvaacuteniacute tolik popula- risačniacuteeh přednaacutešek jako maacutelokteraacute jinaacute lidovyacutechovnaacute organishysace teacute doby

Nepřestal šiacuteřit astronomickeacute poznatky ani tehdy když po vypuknutiacute prvniacute světoveacute vaacutelky byl rozpuštěn Svaz socialistickyacutech monistů a zastaven jeho list

Od řiacutejna 1915 konal astronomickeacute kursy ktereacute měly neobyshyčejnyacute uacutespěch jako všechny jeho přednaacutešky Neboť Štych byl rozenyacute popularisaacutetor Jasnost přehlednost vyacutekladu promyšlenyacute methodickyacute postup a ovšem i silnaacute osobnost přednaacutešejiacuteciacuteho mu ziacuteskaacutevaly nejenom mysli ale i srdce všech posluchačů

Kursy bylo nutno pro velkyacute naacuteval rozdělit na dvě sekce mdash a jedneacute z nich použili manželeacute Štychovi jako kryciacute organisace pro svou revolučniacute protirakouskou činnost kteraacute nakonec vedla až k zřiacutezeniacute uacutestředniacute dělnickeacute rady a ke 14 řiacutejnu 1918 Štych tenshykraacutet osvědčil sveacute neobyčejneacute organisačniacute schopnosti vytvořil společně se svou chotiacute rozsaacutehlou podzemniacute siacuteť z dělnickyacutech důshyvěrniacuteků skautů i posluchačů svyacutech kursů a později velkou skushypinu žen s takovyacutem uacutespěchem a obratnostiacute že rakouskaacute policie na nic nepřišla

Při tom všem nezapomiacutenal ani na svou obliacutebenou vědu a z astronomickeacuteho kroužku založeneacuteho v listopadu 1915 vybudoshyval se svyacutemi spolupracovniacuteky (zejmeacutena Andělem a Klepeštou) Českou astronomickou společnost kteraacute měla ustavujiacuteciacute schůzi 8 prosince 1917 Štych vypracoval jejiacute stanovy a napsal uacutevodniacute člaacutenek do prvniacuteho čiacutesla jejiacuteho věstniacuteku kde za hlavniacute uacutekoly ČAS poklaacutedaacute nejen zřiacutezeniacute lidoveacute hvězdaacuterny (už tehdy ji tak nazyacuteshyval) ale takeacute astronomickeacute knihovny a astronomickeacuteho musea Nejhlavnějšiacute činnost noveacute společnosti vidiacute ovšem v bdquopořaacutedaacuteniacute populaacuterně vědeckyacutech přednaacutešek z oboru astronomie pro širšiacute veshyřejnostrdquo v kursech a pozorovaacuteniacutech

Po převratu 1918 zabral Štych jako člen branneacuteho vyacuteboru Revolučniacuteho naacuterodniacuteho shromaacutežděniacute klementinskou hvězdaacuternu aby zajistil jejiacute historickeacute pamaacutetky staral se o nejnutnějšiacute poshymůcky pro Společnost a usiloval se svyacutemi spolupracovniacuteky o zřiacuteshyzeniacute aspoň prozatiacutemniacute observatoře Pořaacutedal velkeacute veřejneacute podshyniky a peněžniacute sbiacuterky na pořiacutezeniacute dalekohledů a jinyacutech přiacutestrojů mdash zkraacutetka pomaacutehal všude tam kde Společnost potřebovala jeho rozvahy předviacutedavosti a organisačniacuteho nadaacuteniacute Byl nepostradashytelnyacutem praacutevě tak při velkyacutech častyacutech starostech se stavbou lishydoveacute hvězdaacuterny jako při organisaci důležityacutech podniků ČAS na přiacuteklad když připravoval astronomickou vyacutepravu za slunečniacutem zatměniacutem do SSSR v roce 1936 nebo když vymaacutehal našim badashytelům prostředky a pomoc pro jejich vědeckou činnost

Ale i když zastihujeme Štycha ve dvacaacutetyacutech a třicaacutetyacutech leshytech v plneacute organisačniacute praacuteci jako jednatele a potom miacutestopředshysedu Společnosti chybiacute naacutem tu jeho působeniacute nejvlastnějšiacute gtmdash populaacuterně vědeckeacute

To souvisiacute s tehdejšiacutemi poměry Tenkraacutet byla totiž popula- risace obyčejně odsuzovaacutena jako bdquosnižovaacuteniacute vědyrdquo a dokonce i v ČAS se vyskytl naacutevrh na štěstiacute nepřijatyacute aby hvězdaacuterna vy shypustila ze sveacuteho naacutezvu slovo lidovaacuterdquo Kromě toho při tehdejšiacute politickeacute roztřiacuteštěnosti a při vzaacutejemneacutem nepřaacutetelstviacute politickyacutech taacuteborů by Štych nebyl mohl prosadit ani uplatnit v ČAS sveacute soshycialistickeacute naacutezory

On konal tuto činnost i nadaacutele ne ovšem ze sveacute funkce v ČAS ale za svou osobu v různyacutech dělnickyacutech a lidovyacutech orga- nisaciacutech a mezi mlaacutedežiacute Štychovy bdquovečery pod oblohourdquo s astroshynomickyacutemi vyacuteklady pro jeho bdquoSkauty socialistyrdquo a přednaacutešky pro bdquoFederaci čsl skautů a skautekrdquo zůstaly nezapomenutelnyacutemi všem kdo se jich zuacutečastnili A ze skautů kteřiacute prošli školou manshyželů Štychovyacutech vyrostla později řada vyacuteznamnyacutech osobnostiacute našeho dnešniacuteho politickeacuteho i kulturniacuteho života

Štych působil ovšem osobně i na mlaacutedež v ČAS kteraacute vyshyrůstala pod jeho vedeniacutem v dalšiacute astronomickou generaci Ta pak vytvořila za druheacute vaacutelky ilegaacutelniacute skupinu a po vaacutelce daacutevala našiacute Společnosti ten směr a ciacutel jak je j určil Štych popularisaacutetor a Štych socialista takže vyacutebor ČAS jde dnes věrně v jeho stopaacutech

Toho se už ovšem nedočkal Zemřel před viacutetězstviacutem sociashylismu o ktereacute saacutem tolik usiloval a před osvobozeniacutem Českosloshyvenska Sovětskyacutem svazem kteryacute tolik miloval Odešel naacutem 4 ledna 1941

V den jeho sedmdesaacutetin 13 listopadu 1951 vědčně vzpomeshyneme všeho co vykonal pro šiacuteřeniacute vědeckyacutech poznatků pro naši astronomii pro- lidovost a spraacutevneacute zaměřeniacute našiacute Společnosti Jeho přiacuteklad naacutes vždycky bude povzbuzovat k tomu abychom vědeckou popularisaciacute šiacuteřeniacutem vyacutesledků sovětskeacute vědy a osvoboshyzovaacuteniacutem lidu od pověr přednaacuteškami podporovali v jeho intenciacutech československyacute lid na jeho cestě k socialismu a komunismu

MildeZ LETOŠNIacuteHO LOVU PERSEID (V iz obraz na obaacutelce)

Velmi jasnaacute Perseida mdash 4 -velikosti kteraacute iacutese rozzaacuteřila v 1 h 39 min 13 srpna 1951 nad středniacutemi Čechami Během zlomku vteřiny čtyřikraacutete vybuchla a zanechala naacutedhernou rychle se měniacuteciacute stopu jiacutež bylo možno pozorovat neozbrojenyacutem okem několik desiacutetek vteřin Sniacutemky zde reproshydukovaneacute zhotovil Dr Z Bochniacuteček v Modřanech Sonarem 1 2 f ~ 5 cm a Exaktarem 1 35 f = 75 cm na panchromatickou desku Ako a film Porna Ačkoliv na sniacutemku se Sonarem je meteor až na okraji desky ve vzdaacutelenosti přes 30deg od středu pole je na originaacutelu meteorickaacute stopa zřeshytelně zachycena

O VZNIKU PLANET A JEJICH SOUPUTNIacuteKŮPřeložil Dr Jan Bouška Akademik O J Smidt

(Pokračovaacuteniacute)

3 Pozorneacute zkoumaacuteniacute znaacutemyacutech dat o našiacute planetaacuterniacute soushystavě přivaacutediacute naacutes k těmto pravidlům

1 Slunce bylo obklopeno protaacutehlyacutem rojem malyacutech čaacutestic pohybujiacuteciacutech se kolem něho pod vlivem gravitačniacutech sil po elipshysaacutech

2 tento roj měl moment hybnosti od nuly různyacute3 čaacutestice roje se mohly spojit ve většiacute tělesa při čemž způshy

sob spojeniacute se dosud nespecifikujeZ vyacutechoziacutech pravidel je třeba odvoditi všechny znaacutemeacute zaacuteshy

kladniacute rysy planetaacuterniacute soustavy Takto danyacute uacutekol můžeme nazvat uacutestředniacutem probleacutemem planetaacuterniacute kosmogonie K němu se přimyshykajiacute dva dalšiacute

a) určit v souhlasu s poznatky astrofysiky a stelaacuterniacute astroshynomie kdy z čeho a jakyacutem způsobem se objevil uvedenyacute roj u Slunce

b) odvodit z řešeniacute uacutestředniacuteho probleacutemu geofysikaacutelniacute zaacutevěry a ověřiti si je dosavadniacutemi poznatky věd o Zemi

Posledniacute dva probleacutemy vztahujiacuteciacute se k epochaacutem před a po utvořeniacute planet v teacuteto přednaacutešce podrobně rozebiacuterat nebudu

Dnes se omeziacutem na vyacuteše formulovanyacute uacutestředniacute probleacutem kteryacute je specifickyacutem uacutekolem planetaacuterniacute kosmogonie

Některaacute z vyacuteše uvedenyacutech třiacute pravidel (nebo oravidla s nimi souhlasnaacute) vyskytujiacute se viacutece nebo meacuteně jasně ve většině existushyjiacuteciacutech kosmogonickyacutech hypothes odlišnyacutech od sebe ani ne tak v uacutestředniacutem planetaacuterniacutem probleacutemu jako v otaacutezce odkud a v jashykeacutem stavu se bere vyacutechoziacute materiaacutel pro planety Uvedenaacute tři prashyvidla nejsou tedy ničiacutem absolutně novyacutem Tiacutem spiacuteše se jejich přesnaacute formulace ukaacutezala velmi nutnaacute pro řešeniacute daneacuteho uacutekolu mdash objasněniacute hlavniacutech rysů planetaacuterniacute soustavy

Tyto hlavniacute rysy kromě rysů již dřiacuteve připomenutyacutech [a) komplanaacuternost b) kruhoveacute draacutehy a c) obiacutehaacuteniacute ve stejneacutem směshyru] jsou

d) zaacutekoniteacute rozděleniacute planet podle jejich vzdaacutelenostiacute od Slunce

e) děleniacute planet na dvě skupiny velkeacute vzdaacuteleneacute (Jupiter Saturn Uran Neptun) a poměrně nevelkeacute bližšiacute (Merkur Veshynuše Země M ars )

f ) ubyacutevaacuteniacute hmoty velkyacutech planet se vzdaacutelenostiacute od Slunceg ) přiacutetomnost souputniacuteků u většiny planet

h) obiacutehaacuteniacute souputniacuteků nejčastěji ve směru přiacutemeacutem (shodshyneacutem se směrem oběhu planet) ale v řadě přiacutepadů takeacute v obraacuteshyceneacutem

i) rotace planet okolo os při čemž převlaacutedaacute otaacutečeniacute přiacutemeacute

Je znaacutemo že ani jedna z dřiacutevějšiacutech kosmogonickyacutech hypo- thes nemohla současně vysvětlit všechny uvedeneacute hlavniacute rysy planetaacuterniacute soustavy V nejlepšiacutem přiacutepadě byla vysvětlena jen některaacute jejich čaacutest Autoři kosmogoniiacute vysvětlovali původ vyacute shychoziacute hmoty různě ale při objasňovaacuteniacute konkreacutetniacutech rysů seacute omeshyzovali a to slovniacute formou na některeacute všeobecneacute poznaacutemky o nejshyjednoduššiacutech vlastnostech (o komplanaacutemosti atd) Tak tomu bylo i ve znameniteacute na svou dobu hypothese J Jeanse Ti nemnoziacute kosmogonisteacute kteřiacute se snažili jiacutet daacutele nedosaacutehli uacutespěchu zřejmě hlavně proto že použiacutevali jen uacutevah z elementaacuterniacute geometrie a nebeskeacute mechaniky (na př Moulton) i tam kde pro objasněniacute vzniku planetaacuterniacute soustavy nestačiacute jen klasickaacute nebeskaacute mechashynika Saacutem charakter uacutekolu žaacutedaacute předevšiacutem statistickou methodu Kromě gravitačniacutech sil je nutneacute přihleacutednout takeacute ke světelneacutemu tlaku a ztraacutetě čaacutesti draacutehoveacute energie měniacuteciacute se v teplo

4 Hlavniacute ideou meacuteho naacutevrhu na objasněniacute všech zaacutekladniacutech rysů planetaacuterniacute soustavy je uacutevaha (v matematickeacute formě) o těch procesech přirozeneacuteho statistickeacuteho souboru ktereacute probiacutehajiacute při tvořeniacute planet Při tom vychaacuteziacutem ze třiacute vyacuteše formulovanyacutech prashyvidel

Pohyb planet ve společneacute teacuteměř rovině ve stejneacutem směru a po drahaacutech maacutelo odlišnyacutech od kruhovyacutech vyplyacutevaacute z našich prashyvidel přirozeně a prostě jak bylo již vysvětleno Přejdeme k ostatshyniacutem přesnějšiacutem charakteristikaacutem Začneme od zaacutekona vzdaacuteleshynostiacute planet Zopakuji ještě jednou sveacute řešeniacute teacuteto otaacutezky daacutevaje tentokraacutet zaacutevěru obecnějšiacute charakter

Čaacutestice roje majiacute rozličnou velikost specifickeacuteho momentu (momentu na jednotku hm oty) Nechť se celaacute hmota roje rozděliacute v zaacutevislosti na velikosti specifickeacuteho momentu q podle některeacuteho diferenciaacutelniacuteho zaacutekona rozděleniacute f(q )d q Ukaacutežeme že každeacutemu zaacutekonu rozděleniacute t j každeacute funkci f ( q ) odpoviacutedaacute vlastniacute zaacutekon vzdaacutelenostiacute planet

Budeme se zajiacutemat o osudy dvou sousedniacutech planetaacuterniacutech jader (zaacuterodků) ve stadiu jejich růstu Jsou-li tato jaacutedra velmi bliacutezkaacute rychle vyčerpajiacute zaacutesobu čaacutesshytic ktereacute majiacute možnost dostat se do oblasti mezi jejich drahami Jestliže se tato dvě planetaacuterniacute jaacutedra nespojiacute v jedno budou daacutele ziacuteskaacutevat hmotu a moment už většinou od ěaacutestic obiacutehajiacuteciacutech na vnějšiacutech stranaacutech vyčerpaneacute oblasti Při tom moment na jednotku hmoty se u jedneacute planety bude zmenšovat u druheacute zvětšovat a poloměry drah obou planet se začnou rozchaacutezet Tak v sameacutem procesu růstu plashynet je obsažen i princip regulace vzdaacutelenostiacute mezi nimi Vychaacuteziacuteme z toho že při tvořeniacute planet maacute každaacute čaacutestice největšiacute vyhliacutedky dostat se na tu planetu jejiacutež

specifickyacute moment je co nejmeacuteně odlišnyacute od specifickeacuteho momentu čaacutestice Ovšem odděleneacute čaacutestice se takeacute nemusiacute dostat na bdquosvouldquo planetu ale tyto vyacutejimky se vzaacutejemně kompensujiacute takže pro vyacutepočet je možneacute předpoklaacutedat že čaacutestice jsou přesně rozděleny po bdquooblastech11 přidělenyacutech na ose specifickyacutech momentů každeacute planetě Hraniciacute oblasti bude hodnota specifickeacuteho momentu stejně vzdaacutelenaacute od specifickyacutech momentů dvou sousedniacutech planet Nechť fln značiacute moment odpoviacutedashyjiacuteciacute hranici mezi oblastmi n-teacute a n + 1-niacute planety jejichž specifickeacute momenty jsou rovny qn resp qn + 1 Pak podle toho co bylo vyacuteše řečeno

(1)p glaquo gn+1

2 Při spojeniacute čaacutestic oblasti v planetu je specifickyacute moment planety

fqj () dgn ff(q)dq (2)

při čemž meze integrace jsou fiacuten+j ajS Vyjadřujiacutece tato ji pomociacute gbdquo+ i podlelsquo (1) dostaacutevaacuteme ve (2) rovnici pro momenty qn Ale pro planety vzhledem ke kruhoshyveacutemu charakteru jejich drah qn = amp]M ^R n kde R n je poloměr draacutehy h-teacute planety M je hmota SluAce k je gravitačniacute konstanta Tak naacutem daacute rovnice (2) zaacutekon vzdaacuteleshynostiacute planet odpoviacutedajiacuteciacute funkci J(q)

Pro konkreacutetniacute přiacutepady je třeba specifikovat funkci j(q ) Neniacute důvodu předposhyklaacutedat že v reaacutelnyacutech podmiacutenkaacutech přiacuterody f (q ) může byacutet funkciacute velmi rychle se měniacuteciacute Proto podle analogie s mnohyacutemi uacutevahami theoretickeacute fysiky a astrofysiky připustiacuteme že f (q ) je s dostatečilou přesnostiacute aproximovaacutena funkciacute tvaru c q kde c je konstanta V takoveacutem přiacutepadě z vyacutesledků pozorovaacuteniacute můžeme určit exponent X Specifickeacute momenty čaacutestic jsou ohraničeneacute Za spodniacute jejich hranici je možneacute vziacutet veličinu bliacutezkou nule a za horniacute -mdash bdquopraktickou hranici momentu v slunečniacute soustavě mdash veličinu bliacutezkou specifickeacutemu momentu Neptuna (maacutem v patrnosti že za touto praktickou hraniciacute je už velmi maacutelo čaacutestic a pokud jsou neurčujiacute stav soustavy) Horniacute hranice specifickyacutech momentů nechť je Q Pakstředniacute moment celeacute planetaacuterniacute soustavy je q

Jg() dq

iacute = deg

t j při () = c q^ obdržiacuteme

Q() dq 0

ldquo ldquof -i = F T 2 lt 2 - ( 3 )

Z pozorovaacuteniacute viacuteme že přijmeme-li za jednotku hmotu Slunce vzdaacutelenost Země od Slunce a rok dělenyacute 2n dostaneme Q mdash ] 30 = 548 a středniacute moment q = 264 Středniacute moment je tedy přibližně dvakraacutet menšiacute než maximaacutelniacute Pak ze vzorce (3) vyplyacutevaacute X mdash 0 t j

(g) dq = c dq

To označuje rovnoměrneacute rozděleniacute celkoveacute hmoty čaacutestic podle osy specifickyacutech momentů Při tomto zvlaacuteštniacutem vzhledu funkce j [q ) se řešeniacutem diferenčniacute rovnice (2) objevuje jak snadno nahleacutedneme

9n = a + bnkde a a b jsou konstanty

Přejdeme-li od momentů ke vzdaacutelenostem dostaneme hleshydanyacute zaacutekon vzdaacutelenostiacute planet

od naacutes velice vzdaacuteleny a proto majiacute maleacute vlastniacute pohyby Spek- trem a barvou jsou si takeacute navzaacutejem bliacutezkeacute Takovyacute vyacuteběr hvězd zmenšuje za prveacute systematickeacute chyby pozorovaacuteniacute a dělaacute katalog co nejviacutece stejnorodyacutem a bezvadnyacutem co do přesnosti Za druheacute se tato přesnost zachovaacute na dlouhou dobu vzhledem k nepatrnosti vlastniacutech pohybů hvězd Za třetiacute je katalog bezpečnou zaacutekladnou pro mnoheacute vyacutezkumy ve stelaacuterniacute astronomii Konečně maacute na zřeshyteli noveacute a zajiacutemaveacute opatřeniacute navaacutezaacuteniacute zaacutekladniacutech hvězd katashylogu k mimogalaktickyacutem mlhovinaacutem což zajistiacute neobyčejně velshykou stabilitu v orientaci souřadnicovyacutech os

Pro vysvětleniacute poznamenaacuteme že všechny objekty patřiacuteciacute do libovolnyacutech katalogů jsou ovšem v pohybu a proto nelze orienshytovat osy ani podle jednoho z nich Ani navaacutezaacuteniacute os na velkyacute soushyhrn objektů nezabezpečuje ještě v dostatečneacute miacuteře jejich stabishylitu neboť jsou různeacute systematičnosti v pohybech hvězd a exishystuje dokonce i rotace celeacute Mleacutečneacute draacutehy Jedniacutem z uacutekolů katashylogu je praacutevě zkoumaacuteniacute systematičnosti v pohybech hvězd Jestshyliže se dosud souřadnicoveacute osy navazovaly obvykle na směr zemshyskeacute osy a rovinu jejiacute draacutehy pak to kladlo značně vysokeacute požashydavky na to že nepůsobiacute ještě neznaacutemeacute siacutely v planetaacuterniacutem syshysteacutemu a že ie Newtonova mechanika upotřebitelnaacute pro planetaacuterniacute pohyby

Zatiacutem existujiacute ve světoveacutem prostoru objekty ktereacute jsou mnohotisiacuteckraacutet vzdaacutelenějšiacute než hvězdy všech našich katalogů Maacuteme na mysli mimogalakiickeacute mlhoviny t j hvězdneacute systeacutemy rozloženeacute daleko za hranicemi našiacute Galaxie ve vzdaacutelenostech na desiacutetky milionů světelnyacutech let A ť jsou již skutečneacute rychlosti těchto mlhovin jakkoli velikeacute jejich vlastniacute pohyby t j viditelnaacute přemisťovaacuteniacute na nebeskeacute sfeacuteře musiacute byacutet mizivě maleacute Mohou proto co nejleacutepe zajistit neproměnnost orientace souřadnyacutech os v prostoru Avšak za tiacutemto uacutečelem je nutno pozorovat je současně s hvězdami katalogu aby bylo možno proveacutest spolehliveacute navaacuteshyzaacuteniacute V tom je yšak obsažena i hlavniacute obtiacutež zatiacutem co se hvězdy ukazujiacute na nejlepšiacutech fotografiiacutech jako maleacute naprosto pravidelneacute kroužky jejichž poloha se vesměs měřiacute pomociacute přiacuteslušnyacutech přiacuteshystrojů mimogalaktickeacute mlhoviny majiacute ve většině přiacutepadů poshydlouhlyacute někdy spiraacutelovityacute tvar a zaujiacutemajiacute na fotografickeacute desce značnyacute prostor Naskytla se otaacutezka zda je možno na fotografiiacutech určit polohu t j změřit souřadnice takovyacutech mlhovin s přesshynostiacute odpoviacutedajiacuteciacute přesnosti měřeniacute sniacutemků hvězd

Zkoušky provedeneacute v tomto směru na Pulkovskeacute moskevskeacute a taškentskeacute hvězdaacuterně ukaacutezaly že se při splněniacute určityacutech podshymiacutenek provaacutediacute změřeniacute mlhovin teacuteměř stejně přesně jako změshyřeniacute hvězd Tiacutem byla vyřešena velmi důležitaacute otaacutezka jejiacutež vyacute shyznam se ukaacuteže až v budoucnosti Pozorovaacuteniacute pro tento katalog se

zuacutečastnilo sedm sovětskyacutech observatořiacute ktereacute měly k disposici poledniacutekovyacute stroj Praacutece se rozvinula a rozběhla plnyacutem tempem naacutehle však byla přerušena napadeniacutem našiacute vlasti fašistickyacutem Něshymeckem Jen dvě observatoře mdash taškentskaacute a Engelhardtova u Kazariě mdash mohly pokračovat v pozorovaacuteniacutech v omezeneacutem rozshysahu Kyjevskaacute oděskaacute a charkovskaacute hvězdaacuterna byly dočasně obsazeny nepřiacutetelem Pulkovskaacute a moskevskaacute byly evakuovaacuteny Dnes jsou pozorovaacuteniacute obnovena na většině hvězdaacuteren při čemž se do praacutece zapojila hvězdaacuterna demokratickeacuteho Polska ve Wroclavi

N E Uacute N A V N Yacute P O P U L A R I S Aacute T O R(K sedmdesaacutetinaacutem f Ing Jaroslava Štycha zakladatele našiacute

Společnosti)

Jestliže jsme před touto vaacutelkou měli jen maacutelo dobryacutech popu- larisaacutetorů kteřiacute uměli srozumitelně přiacutestupně a při tom vědecky spraacutevně vyklaacutedat na lidovyacutech shromaacutežděniacutech tiacutem meacuteně bylo těch kdo dovedli daacutet teacuteto činnosti pevnyacute ideologickyacute zaacuteklad

A mezi hrstku nejlepšiacutech patřiacute zakladatel a prvniacute jednatel ČAS Ing Jaroslav Štych

Štychova populaacuterně vědeckaacute činnost byla nerozlučně spjata s jeho politickyacutem přesvědčeniacutem vyplyacutevala z jeho socialistickyacutech naacutezorů

V časopisu bdquoSocialistickyacute monistardquo jehož byl redaktorem piacuteše v květnu 1914 bdquoTouha zodpověděti všechny otaacutezky po smyslu života s vědeckeacuteho stanoviska šiacuteřiacute se nezadržitelně i v nejshyširšiacutech vrstvaacutech lidu kteryacute vedle požadavku rovnosti hospodaacuteřshyskeacute a politickeacute žaacutedaacute i rovnost v praacutevu na vzdělaacuteniacuterdquo Proto chce Štych bdquopřeneacutest vědu do nejširšiacutech vrstev popularisovat ji až do nejkrajnějšiacutech možnostiacuterdquo považuje ji bdquoza majetek celeacuteho lidshystva na nějž maacute každyacute i ten nejposlednějšiacute proletaacuteř plneacute praacutevardquo

Tak je Štychovi šiacuteřeniacute vědeckyacutech astronomickyacutech poznatků mezi lidovyacutemi posluchači nerozlučnou součaacutestiacute jejich vyacutechovy k socialismu Neboť mdash uvažoval spraacutevně Štych mdash těžko může byacutet uvědomělyacutem socialistou ten kdo nechaacutepaje vědeckyacute naacutezor na svět je v zajetiacute jakeacutehokoli mysticismu

K veřejneacute popularisačniacute činnosti ho přiměly roku 1910 fanshytastickeacute dohady a zpraacutevy o Halleyově kometě kteraacute se tenkraacutet přibliacutežila k našiacute Zemi Štych vyvracel tyto pověry v řadě předshynaacutešek a při tom se přesvědčil jak prospěšnaacute a nutnaacute je tato činshynost Pokračoval v niacute staacutele intensivněji ale jako vyacutebornyacute orgashynisaacutetor hned uvažoval jak ji trvale zajistit v širokeacutem rozsahu A tak založil roku 1913 Svaz socialistickyacutech monistů a v květnu

1914 monistickyacute měsiacutečniacutek Saacutem měl hlavniacute podiacutel na tom že tato organisace vykonala za kraacutetkou dobu sveacuteho trvaacuteniacute tolik popula- risačniacuteeh přednaacutešek jako maacutelokteraacute jinaacute lidovyacutechovnaacute organishysace teacute doby

Nepřestal šiacuteřit astronomickeacute poznatky ani tehdy když po vypuknutiacute prvniacute světoveacute vaacutelky byl rozpuštěn Svaz socialistickyacutech monistů a zastaven jeho list

Od řiacutejna 1915 konal astronomickeacute kursy ktereacute měly neobyshyčejnyacute uacutespěch jako všechny jeho přednaacutešky Neboť Štych byl rozenyacute popularisaacutetor Jasnost přehlednost vyacutekladu promyšlenyacute methodickyacute postup a ovšem i silnaacute osobnost přednaacutešejiacuteciacuteho mu ziacuteskaacutevaly nejenom mysli ale i srdce všech posluchačů

Kursy bylo nutno pro velkyacute naacuteval rozdělit na dvě sekce mdash a jedneacute z nich použili manželeacute Štychovi jako kryciacute organisace pro svou revolučniacute protirakouskou činnost kteraacute nakonec vedla až k zřiacutezeniacute uacutestředniacute dělnickeacute rady a ke 14 řiacutejnu 1918 Štych tenshykraacutet osvědčil sveacute neobyčejneacute organisačniacute schopnosti vytvořil společně se svou chotiacute rozsaacutehlou podzemniacute siacuteť z dělnickyacutech důshyvěrniacuteků skautů i posluchačů svyacutech kursů a později velkou skushypinu žen s takovyacutem uacutespěchem a obratnostiacute že rakouskaacute policie na nic nepřišla

Při tom všem nezapomiacutenal ani na svou obliacutebenou vědu a z astronomickeacuteho kroužku založeneacuteho v listopadu 1915 vybudoshyval se svyacutemi spolupracovniacuteky (zejmeacutena Andělem a Klepeštou) Českou astronomickou společnost kteraacute měla ustavujiacuteciacute schůzi 8 prosince 1917 Štych vypracoval jejiacute stanovy a napsal uacutevodniacute člaacutenek do prvniacuteho čiacutesla jejiacuteho věstniacuteku kde za hlavniacute uacutekoly ČAS poklaacutedaacute nejen zřiacutezeniacute lidoveacute hvězdaacuterny (už tehdy ji tak nazyacuteshyval) ale takeacute astronomickeacute knihovny a astronomickeacuteho musea Nejhlavnějšiacute činnost noveacute společnosti vidiacute ovšem v bdquopořaacutedaacuteniacute populaacuterně vědeckyacutech přednaacutešek z oboru astronomie pro širšiacute veshyřejnostrdquo v kursech a pozorovaacuteniacutech

Po převratu 1918 zabral Štych jako člen branneacuteho vyacuteboru Revolučniacuteho naacuterodniacuteho shromaacutežděniacute klementinskou hvězdaacuternu aby zajistil jejiacute historickeacute pamaacutetky staral se o nejnutnějšiacute poshymůcky pro Společnost a usiloval se svyacutemi spolupracovniacuteky o zřiacuteshyzeniacute aspoň prozatiacutemniacute observatoře Pořaacutedal velkeacute veřejneacute podshyniky a peněžniacute sbiacuterky na pořiacutezeniacute dalekohledů a jinyacutech přiacutestrojů mdash zkraacutetka pomaacutehal všude tam kde Společnost potřebovala jeho rozvahy předviacutedavosti a organisačniacuteho nadaacuteniacute Byl nepostradashytelnyacutem praacutevě tak při velkyacutech častyacutech starostech se stavbou lishydoveacute hvězdaacuterny jako při organisaci důležityacutech podniků ČAS na přiacuteklad když připravoval astronomickou vyacutepravu za slunečniacutem zatměniacutem do SSSR v roce 1936 nebo když vymaacutehal našim badashytelům prostředky a pomoc pro jejich vědeckou činnost

Ale i když zastihujeme Štycha ve dvacaacutetyacutech a třicaacutetyacutech leshytech v plneacute organisačniacute praacuteci jako jednatele a potom miacutestopředshysedu Společnosti chybiacute naacutem tu jeho působeniacute nejvlastnějšiacute gtmdash populaacuterně vědeckeacute

To souvisiacute s tehdejšiacutemi poměry Tenkraacutet byla totiž popula- risace obyčejně odsuzovaacutena jako bdquosnižovaacuteniacute vědyrdquo a dokonce i v ČAS se vyskytl naacutevrh na štěstiacute nepřijatyacute aby hvězdaacuterna vy shypustila ze sveacuteho naacutezvu slovo lidovaacuterdquo Kromě toho při tehdejšiacute politickeacute roztřiacuteštěnosti a při vzaacutejemneacutem nepřaacutetelstviacute politickyacutech taacuteborů by Štych nebyl mohl prosadit ani uplatnit v ČAS sveacute soshycialistickeacute naacutezory

On konal tuto činnost i nadaacutele ne ovšem ze sveacute funkce v ČAS ale za svou osobu v různyacutech dělnickyacutech a lidovyacutech orga- nisaciacutech a mezi mlaacutedežiacute Štychovy bdquovečery pod oblohourdquo s astroshynomickyacutemi vyacuteklady pro jeho bdquoSkauty socialistyrdquo a přednaacutešky pro bdquoFederaci čsl skautů a skautekrdquo zůstaly nezapomenutelnyacutemi všem kdo se jich zuacutečastnili A ze skautů kteřiacute prošli školou manshyželů Štychovyacutech vyrostla později řada vyacuteznamnyacutech osobnostiacute našeho dnešniacuteho politickeacuteho i kulturniacuteho života

Štych působil ovšem osobně i na mlaacutedež v ČAS kteraacute vyshyrůstala pod jeho vedeniacutem v dalšiacute astronomickou generaci Ta pak vytvořila za druheacute vaacutelky ilegaacutelniacute skupinu a po vaacutelce daacutevala našiacute Společnosti ten směr a ciacutel jak je j určil Štych popularisaacutetor a Štych socialista takže vyacutebor ČAS jde dnes věrně v jeho stopaacutech

Toho se už ovšem nedočkal Zemřel před viacutetězstviacutem sociashylismu o ktereacute saacutem tolik usiloval a před osvobozeniacutem Českosloshyvenska Sovětskyacutem svazem kteryacute tolik miloval Odešel naacutem 4 ledna 1941

V den jeho sedmdesaacutetin 13 listopadu 1951 vědčně vzpomeshyneme všeho co vykonal pro šiacuteřeniacute vědeckyacutech poznatků pro naši astronomii pro- lidovost a spraacutevneacute zaměřeniacute našiacute Společnosti Jeho přiacuteklad naacutes vždycky bude povzbuzovat k tomu abychom vědeckou popularisaciacute šiacuteřeniacutem vyacutesledků sovětskeacute vědy a osvoboshyzovaacuteniacutem lidu od pověr přednaacuteškami podporovali v jeho intenciacutech československyacute lid na jeho cestě k socialismu a komunismu

MildeZ LETOŠNIacuteHO LOVU PERSEID (V iz obraz na obaacutelce)

Velmi jasnaacute Perseida mdash 4 -velikosti kteraacute iacutese rozzaacuteřila v 1 h 39 min 13 srpna 1951 nad středniacutemi Čechami Během zlomku vteřiny čtyřikraacutete vybuchla a zanechala naacutedhernou rychle se měniacuteciacute stopu jiacutež bylo možno pozorovat neozbrojenyacutem okem několik desiacutetek vteřin Sniacutemky zde reproshydukovaneacute zhotovil Dr Z Bochniacuteček v Modřanech Sonarem 1 2 f ~ 5 cm a Exaktarem 1 35 f = 75 cm na panchromatickou desku Ako a film Porna Ačkoliv na sniacutemku se Sonarem je meteor až na okraji desky ve vzdaacutelenosti přes 30deg od středu pole je na originaacutelu meteorickaacute stopa zřeshytelně zachycena

O VZNIKU PLANET A JEJICH SOUPUTNIacuteKŮPřeložil Dr Jan Bouška Akademik O J Smidt

(Pokračovaacuteniacute)

3 Pozorneacute zkoumaacuteniacute znaacutemyacutech dat o našiacute planetaacuterniacute soushystavě přivaacutediacute naacutes k těmto pravidlům

1 Slunce bylo obklopeno protaacutehlyacutem rojem malyacutech čaacutestic pohybujiacuteciacutech se kolem něho pod vlivem gravitačniacutech sil po elipshysaacutech

2 tento roj měl moment hybnosti od nuly různyacute3 čaacutestice roje se mohly spojit ve většiacute tělesa při čemž způshy

sob spojeniacute se dosud nespecifikujeZ vyacutechoziacutech pravidel je třeba odvoditi všechny znaacutemeacute zaacuteshy

kladniacute rysy planetaacuterniacute soustavy Takto danyacute uacutekol můžeme nazvat uacutestředniacutem probleacutemem planetaacuterniacute kosmogonie K němu se přimyshykajiacute dva dalšiacute

a) určit v souhlasu s poznatky astrofysiky a stelaacuterniacute astroshynomie kdy z čeho a jakyacutem způsobem se objevil uvedenyacute roj u Slunce

b) odvodit z řešeniacute uacutestředniacuteho probleacutemu geofysikaacutelniacute zaacutevěry a ověřiti si je dosavadniacutemi poznatky věd o Zemi

Posledniacute dva probleacutemy vztahujiacuteciacute se k epochaacutem před a po utvořeniacute planet v teacuteto přednaacutešce podrobně rozebiacuterat nebudu

Dnes se omeziacutem na vyacuteše formulovanyacute uacutestředniacute probleacutem kteryacute je specifickyacutem uacutekolem planetaacuterniacute kosmogonie

Některaacute z vyacuteše uvedenyacutech třiacute pravidel (nebo oravidla s nimi souhlasnaacute) vyskytujiacute se viacutece nebo meacuteně jasně ve většině existushyjiacuteciacutech kosmogonickyacutech hypothes odlišnyacutech od sebe ani ne tak v uacutestředniacutem planetaacuterniacutem probleacutemu jako v otaacutezce odkud a v jashykeacutem stavu se bere vyacutechoziacute materiaacutel pro planety Uvedenaacute tři prashyvidla nejsou tedy ničiacutem absolutně novyacutem Tiacutem spiacuteše se jejich přesnaacute formulace ukaacutezala velmi nutnaacute pro řešeniacute daneacuteho uacutekolu mdash objasněniacute hlavniacutech rysů planetaacuterniacute soustavy

Tyto hlavniacute rysy kromě rysů již dřiacuteve připomenutyacutech [a) komplanaacuternost b) kruhoveacute draacutehy a c) obiacutehaacuteniacute ve stejneacutem směshyru] jsou

d) zaacutekoniteacute rozděleniacute planet podle jejich vzdaacutelenostiacute od Slunce

e) děleniacute planet na dvě skupiny velkeacute vzdaacuteleneacute (Jupiter Saturn Uran Neptun) a poměrně nevelkeacute bližšiacute (Merkur Veshynuše Země M ars )

f ) ubyacutevaacuteniacute hmoty velkyacutech planet se vzdaacutelenostiacute od Slunceg ) přiacutetomnost souputniacuteků u většiny planet

h) obiacutehaacuteniacute souputniacuteků nejčastěji ve směru přiacutemeacutem (shodshyneacutem se směrem oběhu planet) ale v řadě přiacutepadů takeacute v obraacuteshyceneacutem

i) rotace planet okolo os při čemž převlaacutedaacute otaacutečeniacute přiacutemeacute

Je znaacutemo že ani jedna z dřiacutevějšiacutech kosmogonickyacutech hypo- thes nemohla současně vysvětlit všechny uvedeneacute hlavniacute rysy planetaacuterniacute soustavy V nejlepšiacutem přiacutepadě byla vysvětlena jen některaacute jejich čaacutest Autoři kosmogoniiacute vysvětlovali původ vyacute shychoziacute hmoty různě ale při objasňovaacuteniacute konkreacutetniacutech rysů seacute omeshyzovali a to slovniacute formou na některeacute všeobecneacute poznaacutemky o nejshyjednoduššiacutech vlastnostech (o komplanaacutemosti atd) Tak tomu bylo i ve znameniteacute na svou dobu hypothese J Jeanse Ti nemnoziacute kosmogonisteacute kteřiacute se snažili jiacutet daacutele nedosaacutehli uacutespěchu zřejmě hlavně proto že použiacutevali jen uacutevah z elementaacuterniacute geometrie a nebeskeacute mechaniky (na př Moulton) i tam kde pro objasněniacute vzniku planetaacuterniacute soustavy nestačiacute jen klasickaacute nebeskaacute mechashynika Saacutem charakter uacutekolu žaacutedaacute předevšiacutem statistickou methodu Kromě gravitačniacutech sil je nutneacute přihleacutednout takeacute ke světelneacutemu tlaku a ztraacutetě čaacutesti draacutehoveacute energie měniacuteciacute se v teplo

4 Hlavniacute ideou meacuteho naacutevrhu na objasněniacute všech zaacutekladniacutech rysů planetaacuterniacute soustavy je uacutevaha (v matematickeacute formě) o těch procesech přirozeneacuteho statistickeacuteho souboru ktereacute probiacutehajiacute při tvořeniacute planet Při tom vychaacuteziacutem ze třiacute vyacuteše formulovanyacutech prashyvidel

Pohyb planet ve společneacute teacuteměř rovině ve stejneacutem směru a po drahaacutech maacutelo odlišnyacutech od kruhovyacutech vyplyacutevaacute z našich prashyvidel přirozeně a prostě jak bylo již vysvětleno Přejdeme k ostatshyniacutem přesnějšiacutem charakteristikaacutem Začneme od zaacutekona vzdaacuteleshynostiacute planet Zopakuji ještě jednou sveacute řešeniacute teacuteto otaacutezky daacutevaje tentokraacutet zaacutevěru obecnějšiacute charakter

Čaacutestice roje majiacute rozličnou velikost specifickeacuteho momentu (momentu na jednotku hm oty) Nechť se celaacute hmota roje rozděliacute v zaacutevislosti na velikosti specifickeacuteho momentu q podle některeacuteho diferenciaacutelniacuteho zaacutekona rozděleniacute f(q )d q Ukaacutežeme že každeacutemu zaacutekonu rozděleniacute t j každeacute funkci f ( q ) odpoviacutedaacute vlastniacute zaacutekon vzdaacutelenostiacute planet

Budeme se zajiacutemat o osudy dvou sousedniacutech planetaacuterniacutech jader (zaacuterodků) ve stadiu jejich růstu Jsou-li tato jaacutedra velmi bliacutezkaacute rychle vyčerpajiacute zaacutesobu čaacutesshytic ktereacute majiacute možnost dostat se do oblasti mezi jejich drahami Jestliže se tato dvě planetaacuterniacute jaacutedra nespojiacute v jedno budou daacutele ziacuteskaacutevat hmotu a moment už většinou od ěaacutestic obiacutehajiacuteciacutech na vnějšiacutech stranaacutech vyčerpaneacute oblasti Při tom moment na jednotku hmoty se u jedneacute planety bude zmenšovat u druheacute zvětšovat a poloměry drah obou planet se začnou rozchaacutezet Tak v sameacutem procesu růstu plashynet je obsažen i princip regulace vzdaacutelenostiacute mezi nimi Vychaacuteziacuteme z toho že při tvořeniacute planet maacute každaacute čaacutestice největšiacute vyhliacutedky dostat se na tu planetu jejiacutež

specifickyacute moment je co nejmeacuteně odlišnyacute od specifickeacuteho momentu čaacutestice Ovšem odděleneacute čaacutestice se takeacute nemusiacute dostat na bdquosvouldquo planetu ale tyto vyacutejimky se vzaacutejemně kompensujiacute takže pro vyacutepočet je možneacute předpoklaacutedat že čaacutestice jsou přesně rozděleny po bdquooblastech11 přidělenyacutech na ose specifickyacutech momentů každeacute planetě Hraniciacute oblasti bude hodnota specifickeacuteho momentu stejně vzdaacutelenaacute od specifickyacutech momentů dvou sousedniacutech planet Nechť fln značiacute moment odpoviacutedashyjiacuteciacute hranici mezi oblastmi n-teacute a n + 1-niacute planety jejichž specifickeacute momenty jsou rovny qn resp qn + 1 Pak podle toho co bylo vyacuteše řečeno

(1)p glaquo gn+1

2 Při spojeniacute čaacutestic oblasti v planetu je specifickyacute moment planety

fqj () dgn ff(q)dq (2)

při čemž meze integrace jsou fiacuten+j ajS Vyjadřujiacutece tato ji pomociacute gbdquo+ i podlelsquo (1) dostaacutevaacuteme ve (2) rovnici pro momenty qn Ale pro planety vzhledem ke kruhoshyveacutemu charakteru jejich drah qn = amp]M ^R n kde R n je poloměr draacutehy h-teacute planety M je hmota SluAce k je gravitačniacute konstanta Tak naacutem daacute rovnice (2) zaacutekon vzdaacuteleshynostiacute planet odpoviacutedajiacuteciacute funkci J(q)

Pro konkreacutetniacute přiacutepady je třeba specifikovat funkci j(q ) Neniacute důvodu předposhyklaacutedat že v reaacutelnyacutech podmiacutenkaacutech přiacuterody f (q ) může byacutet funkciacute velmi rychle se měniacuteciacute Proto podle analogie s mnohyacutemi uacutevahami theoretickeacute fysiky a astrofysiky připustiacuteme že f (q ) je s dostatečilou přesnostiacute aproximovaacutena funkciacute tvaru c q kde c je konstanta V takoveacutem přiacutepadě z vyacutesledků pozorovaacuteniacute můžeme určit exponent X Specifickeacute momenty čaacutestic jsou ohraničeneacute Za spodniacute jejich hranici je možneacute vziacutet veličinu bliacutezkou nule a za horniacute -mdash bdquopraktickou hranici momentu v slunečniacute soustavě mdash veličinu bliacutezkou specifickeacutemu momentu Neptuna (maacutem v patrnosti že za touto praktickou hraniciacute je už velmi maacutelo čaacutestic a pokud jsou neurčujiacute stav soustavy) Horniacute hranice specifickyacutech momentů nechť je Q Pakstředniacute moment celeacute planetaacuterniacute soustavy je q

Jg() dq

iacute = deg

t j při () = c q^ obdržiacuteme

Q() dq 0

ldquo ldquof -i = F T 2 lt 2 - ( 3 )

Z pozorovaacuteniacute viacuteme že přijmeme-li za jednotku hmotu Slunce vzdaacutelenost Země od Slunce a rok dělenyacute 2n dostaneme Q mdash ] 30 = 548 a středniacute moment q = 264 Středniacute moment je tedy přibližně dvakraacutet menšiacute než maximaacutelniacute Pak ze vzorce (3) vyplyacutevaacute X mdash 0 t j

(g) dq = c dq

To označuje rovnoměrneacute rozděleniacute celkoveacute hmoty čaacutestic podle osy specifickyacutech momentů Při tomto zvlaacuteštniacutem vzhledu funkce j [q ) se řešeniacutem diferenčniacute rovnice (2) objevuje jak snadno nahleacutedneme

9n = a + bnkde a a b jsou konstanty

Přejdeme-li od momentů ke vzdaacutelenostem dostaneme hleshydanyacute zaacutekon vzdaacutelenostiacute planet

zuacutečastnilo sedm sovětskyacutech observatořiacute ktereacute měly k disposici poledniacutekovyacute stroj Praacutece se rozvinula a rozběhla plnyacutem tempem naacutehle však byla přerušena napadeniacutem našiacute vlasti fašistickyacutem Něshymeckem Jen dvě observatoře mdash taškentskaacute a Engelhardtova u Kazariě mdash mohly pokračovat v pozorovaacuteniacutech v omezeneacutem rozshysahu Kyjevskaacute oděskaacute a charkovskaacute hvězdaacuterna byly dočasně obsazeny nepřiacutetelem Pulkovskaacute a moskevskaacute byly evakuovaacuteny Dnes jsou pozorovaacuteniacute obnovena na většině hvězdaacuteren při čemž se do praacutece zapojila hvězdaacuterna demokratickeacuteho Polska ve Wroclavi

N E Uacute N A V N Yacute P O P U L A R I S Aacute T O R(K sedmdesaacutetinaacutem f Ing Jaroslava Štycha zakladatele našiacute

Společnosti)

Jestliže jsme před touto vaacutelkou měli jen maacutelo dobryacutech popu- larisaacutetorů kteřiacute uměli srozumitelně přiacutestupně a při tom vědecky spraacutevně vyklaacutedat na lidovyacutech shromaacutežděniacutech tiacutem meacuteně bylo těch kdo dovedli daacutet teacuteto činnosti pevnyacute ideologickyacute zaacuteklad

A mezi hrstku nejlepšiacutech patřiacute zakladatel a prvniacute jednatel ČAS Ing Jaroslav Štych

Štychova populaacuterně vědeckaacute činnost byla nerozlučně spjata s jeho politickyacutem přesvědčeniacutem vyplyacutevala z jeho socialistickyacutech naacutezorů

V časopisu bdquoSocialistickyacute monistardquo jehož byl redaktorem piacuteše v květnu 1914 bdquoTouha zodpověděti všechny otaacutezky po smyslu života s vědeckeacuteho stanoviska šiacuteřiacute se nezadržitelně i v nejshyširšiacutech vrstvaacutech lidu kteryacute vedle požadavku rovnosti hospodaacuteřshyskeacute a politickeacute žaacutedaacute i rovnost v praacutevu na vzdělaacuteniacuterdquo Proto chce Štych bdquopřeneacutest vědu do nejširšiacutech vrstev popularisovat ji až do nejkrajnějšiacutech možnostiacuterdquo považuje ji bdquoza majetek celeacuteho lidshystva na nějž maacute každyacute i ten nejposlednějšiacute proletaacuteř plneacute praacutevardquo

Tak je Štychovi šiacuteřeniacute vědeckyacutech astronomickyacutech poznatků mezi lidovyacutemi posluchači nerozlučnou součaacutestiacute jejich vyacutechovy k socialismu Neboť mdash uvažoval spraacutevně Štych mdash těžko může byacutet uvědomělyacutem socialistou ten kdo nechaacutepaje vědeckyacute naacutezor na svět je v zajetiacute jakeacutehokoli mysticismu

K veřejneacute popularisačniacute činnosti ho přiměly roku 1910 fanshytastickeacute dohady a zpraacutevy o Halleyově kometě kteraacute se tenkraacutet přibliacutežila k našiacute Zemi Štych vyvracel tyto pověry v řadě předshynaacutešek a při tom se přesvědčil jak prospěšnaacute a nutnaacute je tato činshynost Pokračoval v niacute staacutele intensivněji ale jako vyacutebornyacute orgashynisaacutetor hned uvažoval jak ji trvale zajistit v širokeacutem rozsahu A tak založil roku 1913 Svaz socialistickyacutech monistů a v květnu

1914 monistickyacute měsiacutečniacutek Saacutem měl hlavniacute podiacutel na tom že tato organisace vykonala za kraacutetkou dobu sveacuteho trvaacuteniacute tolik popula- risačniacuteeh přednaacutešek jako maacutelokteraacute jinaacute lidovyacutechovnaacute organishysace teacute doby

Nepřestal šiacuteřit astronomickeacute poznatky ani tehdy když po vypuknutiacute prvniacute světoveacute vaacutelky byl rozpuštěn Svaz socialistickyacutech monistů a zastaven jeho list

Od řiacutejna 1915 konal astronomickeacute kursy ktereacute měly neobyshyčejnyacute uacutespěch jako všechny jeho přednaacutešky Neboť Štych byl rozenyacute popularisaacutetor Jasnost přehlednost vyacutekladu promyšlenyacute methodickyacute postup a ovšem i silnaacute osobnost přednaacutešejiacuteciacuteho mu ziacuteskaacutevaly nejenom mysli ale i srdce všech posluchačů

Kursy bylo nutno pro velkyacute naacuteval rozdělit na dvě sekce mdash a jedneacute z nich použili manželeacute Štychovi jako kryciacute organisace pro svou revolučniacute protirakouskou činnost kteraacute nakonec vedla až k zřiacutezeniacute uacutestředniacute dělnickeacute rady a ke 14 řiacutejnu 1918 Štych tenshykraacutet osvědčil sveacute neobyčejneacute organisačniacute schopnosti vytvořil společně se svou chotiacute rozsaacutehlou podzemniacute siacuteť z dělnickyacutech důshyvěrniacuteků skautů i posluchačů svyacutech kursů a později velkou skushypinu žen s takovyacutem uacutespěchem a obratnostiacute že rakouskaacute policie na nic nepřišla

Při tom všem nezapomiacutenal ani na svou obliacutebenou vědu a z astronomickeacuteho kroužku založeneacuteho v listopadu 1915 vybudoshyval se svyacutemi spolupracovniacuteky (zejmeacutena Andělem a Klepeštou) Českou astronomickou společnost kteraacute měla ustavujiacuteciacute schůzi 8 prosince 1917 Štych vypracoval jejiacute stanovy a napsal uacutevodniacute člaacutenek do prvniacuteho čiacutesla jejiacuteho věstniacuteku kde za hlavniacute uacutekoly ČAS poklaacutedaacute nejen zřiacutezeniacute lidoveacute hvězdaacuterny (už tehdy ji tak nazyacuteshyval) ale takeacute astronomickeacute knihovny a astronomickeacuteho musea Nejhlavnějšiacute činnost noveacute společnosti vidiacute ovšem v bdquopořaacutedaacuteniacute populaacuterně vědeckyacutech přednaacutešek z oboru astronomie pro širšiacute veshyřejnostrdquo v kursech a pozorovaacuteniacutech

Po převratu 1918 zabral Štych jako člen branneacuteho vyacuteboru Revolučniacuteho naacuterodniacuteho shromaacutežděniacute klementinskou hvězdaacuternu aby zajistil jejiacute historickeacute pamaacutetky staral se o nejnutnějšiacute poshymůcky pro Společnost a usiloval se svyacutemi spolupracovniacuteky o zřiacuteshyzeniacute aspoň prozatiacutemniacute observatoře Pořaacutedal velkeacute veřejneacute podshyniky a peněžniacute sbiacuterky na pořiacutezeniacute dalekohledů a jinyacutech přiacutestrojů mdash zkraacutetka pomaacutehal všude tam kde Společnost potřebovala jeho rozvahy předviacutedavosti a organisačniacuteho nadaacuteniacute Byl nepostradashytelnyacutem praacutevě tak při velkyacutech častyacutech starostech se stavbou lishydoveacute hvězdaacuterny jako při organisaci důležityacutech podniků ČAS na přiacuteklad když připravoval astronomickou vyacutepravu za slunečniacutem zatměniacutem do SSSR v roce 1936 nebo když vymaacutehal našim badashytelům prostředky a pomoc pro jejich vědeckou činnost

Ale i když zastihujeme Štycha ve dvacaacutetyacutech a třicaacutetyacutech leshytech v plneacute organisačniacute praacuteci jako jednatele a potom miacutestopředshysedu Společnosti chybiacute naacutem tu jeho působeniacute nejvlastnějšiacute gtmdash populaacuterně vědeckeacute

To souvisiacute s tehdejšiacutemi poměry Tenkraacutet byla totiž popula- risace obyčejně odsuzovaacutena jako bdquosnižovaacuteniacute vědyrdquo a dokonce i v ČAS se vyskytl naacutevrh na štěstiacute nepřijatyacute aby hvězdaacuterna vy shypustila ze sveacuteho naacutezvu slovo lidovaacuterdquo Kromě toho při tehdejšiacute politickeacute roztřiacuteštěnosti a při vzaacutejemneacutem nepřaacutetelstviacute politickyacutech taacuteborů by Štych nebyl mohl prosadit ani uplatnit v ČAS sveacute soshycialistickeacute naacutezory

On konal tuto činnost i nadaacutele ne ovšem ze sveacute funkce v ČAS ale za svou osobu v různyacutech dělnickyacutech a lidovyacutech orga- nisaciacutech a mezi mlaacutedežiacute Štychovy bdquovečery pod oblohourdquo s astroshynomickyacutemi vyacuteklady pro jeho bdquoSkauty socialistyrdquo a přednaacutešky pro bdquoFederaci čsl skautů a skautekrdquo zůstaly nezapomenutelnyacutemi všem kdo se jich zuacutečastnili A ze skautů kteřiacute prošli školou manshyželů Štychovyacutech vyrostla později řada vyacuteznamnyacutech osobnostiacute našeho dnešniacuteho politickeacuteho i kulturniacuteho života

Štych působil ovšem osobně i na mlaacutedež v ČAS kteraacute vyshyrůstala pod jeho vedeniacutem v dalšiacute astronomickou generaci Ta pak vytvořila za druheacute vaacutelky ilegaacutelniacute skupinu a po vaacutelce daacutevala našiacute Společnosti ten směr a ciacutel jak je j určil Štych popularisaacutetor a Štych socialista takže vyacutebor ČAS jde dnes věrně v jeho stopaacutech

Toho se už ovšem nedočkal Zemřel před viacutetězstviacutem sociashylismu o ktereacute saacutem tolik usiloval a před osvobozeniacutem Českosloshyvenska Sovětskyacutem svazem kteryacute tolik miloval Odešel naacutem 4 ledna 1941

V den jeho sedmdesaacutetin 13 listopadu 1951 vědčně vzpomeshyneme všeho co vykonal pro šiacuteřeniacute vědeckyacutech poznatků pro naši astronomii pro- lidovost a spraacutevneacute zaměřeniacute našiacute Společnosti Jeho přiacuteklad naacutes vždycky bude povzbuzovat k tomu abychom vědeckou popularisaciacute šiacuteřeniacutem vyacutesledků sovětskeacute vědy a osvoboshyzovaacuteniacutem lidu od pověr přednaacuteškami podporovali v jeho intenciacutech československyacute lid na jeho cestě k socialismu a komunismu

MildeZ LETOŠNIacuteHO LOVU PERSEID (V iz obraz na obaacutelce)

Velmi jasnaacute Perseida mdash 4 -velikosti kteraacute iacutese rozzaacuteřila v 1 h 39 min 13 srpna 1951 nad středniacutemi Čechami Během zlomku vteřiny čtyřikraacutete vybuchla a zanechala naacutedhernou rychle se měniacuteciacute stopu jiacutež bylo možno pozorovat neozbrojenyacutem okem několik desiacutetek vteřin Sniacutemky zde reproshydukovaneacute zhotovil Dr Z Bochniacuteček v Modřanech Sonarem 1 2 f ~ 5 cm a Exaktarem 1 35 f = 75 cm na panchromatickou desku Ako a film Porna Ačkoliv na sniacutemku se Sonarem je meteor až na okraji desky ve vzdaacutelenosti přes 30deg od středu pole je na originaacutelu meteorickaacute stopa zřeshytelně zachycena

O VZNIKU PLANET A JEJICH SOUPUTNIacuteKŮPřeložil Dr Jan Bouška Akademik O J Smidt

(Pokračovaacuteniacute)

3 Pozorneacute zkoumaacuteniacute znaacutemyacutech dat o našiacute planetaacuterniacute soushystavě přivaacutediacute naacutes k těmto pravidlům

1 Slunce bylo obklopeno protaacutehlyacutem rojem malyacutech čaacutestic pohybujiacuteciacutech se kolem něho pod vlivem gravitačniacutech sil po elipshysaacutech

2 tento roj měl moment hybnosti od nuly různyacute3 čaacutestice roje se mohly spojit ve většiacute tělesa při čemž způshy

sob spojeniacute se dosud nespecifikujeZ vyacutechoziacutech pravidel je třeba odvoditi všechny znaacutemeacute zaacuteshy

kladniacute rysy planetaacuterniacute soustavy Takto danyacute uacutekol můžeme nazvat uacutestředniacutem probleacutemem planetaacuterniacute kosmogonie K němu se přimyshykajiacute dva dalšiacute

a) určit v souhlasu s poznatky astrofysiky a stelaacuterniacute astroshynomie kdy z čeho a jakyacutem způsobem se objevil uvedenyacute roj u Slunce

b) odvodit z řešeniacute uacutestředniacuteho probleacutemu geofysikaacutelniacute zaacutevěry a ověřiti si je dosavadniacutemi poznatky věd o Zemi

Posledniacute dva probleacutemy vztahujiacuteciacute se k epochaacutem před a po utvořeniacute planet v teacuteto přednaacutešce podrobně rozebiacuterat nebudu

Dnes se omeziacutem na vyacuteše formulovanyacute uacutestředniacute probleacutem kteryacute je specifickyacutem uacutekolem planetaacuterniacute kosmogonie

Některaacute z vyacuteše uvedenyacutech třiacute pravidel (nebo oravidla s nimi souhlasnaacute) vyskytujiacute se viacutece nebo meacuteně jasně ve většině existushyjiacuteciacutech kosmogonickyacutech hypothes odlišnyacutech od sebe ani ne tak v uacutestředniacutem planetaacuterniacutem probleacutemu jako v otaacutezce odkud a v jashykeacutem stavu se bere vyacutechoziacute materiaacutel pro planety Uvedenaacute tři prashyvidla nejsou tedy ničiacutem absolutně novyacutem Tiacutem spiacuteše se jejich přesnaacute formulace ukaacutezala velmi nutnaacute pro řešeniacute daneacuteho uacutekolu mdash objasněniacute hlavniacutech rysů planetaacuterniacute soustavy

Tyto hlavniacute rysy kromě rysů již dřiacuteve připomenutyacutech [a) komplanaacuternost b) kruhoveacute draacutehy a c) obiacutehaacuteniacute ve stejneacutem směshyru] jsou

d) zaacutekoniteacute rozděleniacute planet podle jejich vzdaacutelenostiacute od Slunce

e) děleniacute planet na dvě skupiny velkeacute vzdaacuteleneacute (Jupiter Saturn Uran Neptun) a poměrně nevelkeacute bližšiacute (Merkur Veshynuše Země M ars )

f ) ubyacutevaacuteniacute hmoty velkyacutech planet se vzdaacutelenostiacute od Slunceg ) přiacutetomnost souputniacuteků u většiny planet

h) obiacutehaacuteniacute souputniacuteků nejčastěji ve směru přiacutemeacutem (shodshyneacutem se směrem oběhu planet) ale v řadě přiacutepadů takeacute v obraacuteshyceneacutem

i) rotace planet okolo os při čemž převlaacutedaacute otaacutečeniacute přiacutemeacute

Je znaacutemo že ani jedna z dřiacutevějšiacutech kosmogonickyacutech hypo- thes nemohla současně vysvětlit všechny uvedeneacute hlavniacute rysy planetaacuterniacute soustavy V nejlepšiacutem přiacutepadě byla vysvětlena jen některaacute jejich čaacutest Autoři kosmogoniiacute vysvětlovali původ vyacute shychoziacute hmoty různě ale při objasňovaacuteniacute konkreacutetniacutech rysů seacute omeshyzovali a to slovniacute formou na některeacute všeobecneacute poznaacutemky o nejshyjednoduššiacutech vlastnostech (o komplanaacutemosti atd) Tak tomu bylo i ve znameniteacute na svou dobu hypothese J Jeanse Ti nemnoziacute kosmogonisteacute kteřiacute se snažili jiacutet daacutele nedosaacutehli uacutespěchu zřejmě hlavně proto že použiacutevali jen uacutevah z elementaacuterniacute geometrie a nebeskeacute mechaniky (na př Moulton) i tam kde pro objasněniacute vzniku planetaacuterniacute soustavy nestačiacute jen klasickaacute nebeskaacute mechashynika Saacutem charakter uacutekolu žaacutedaacute předevšiacutem statistickou methodu Kromě gravitačniacutech sil je nutneacute přihleacutednout takeacute ke světelneacutemu tlaku a ztraacutetě čaacutesti draacutehoveacute energie měniacuteciacute se v teplo

4 Hlavniacute ideou meacuteho naacutevrhu na objasněniacute všech zaacutekladniacutech rysů planetaacuterniacute soustavy je uacutevaha (v matematickeacute formě) o těch procesech přirozeneacuteho statistickeacuteho souboru ktereacute probiacutehajiacute při tvořeniacute planet Při tom vychaacuteziacutem ze třiacute vyacuteše formulovanyacutech prashyvidel

Pohyb planet ve společneacute teacuteměř rovině ve stejneacutem směru a po drahaacutech maacutelo odlišnyacutech od kruhovyacutech vyplyacutevaacute z našich prashyvidel přirozeně a prostě jak bylo již vysvětleno Přejdeme k ostatshyniacutem přesnějšiacutem charakteristikaacutem Začneme od zaacutekona vzdaacuteleshynostiacute planet Zopakuji ještě jednou sveacute řešeniacute teacuteto otaacutezky daacutevaje tentokraacutet zaacutevěru obecnějšiacute charakter

Čaacutestice roje majiacute rozličnou velikost specifickeacuteho momentu (momentu na jednotku hm oty) Nechť se celaacute hmota roje rozděliacute v zaacutevislosti na velikosti specifickeacuteho momentu q podle některeacuteho diferenciaacutelniacuteho zaacutekona rozděleniacute f(q )d q Ukaacutežeme že každeacutemu zaacutekonu rozděleniacute t j každeacute funkci f ( q ) odpoviacutedaacute vlastniacute zaacutekon vzdaacutelenostiacute planet

Budeme se zajiacutemat o osudy dvou sousedniacutech planetaacuterniacutech jader (zaacuterodků) ve stadiu jejich růstu Jsou-li tato jaacutedra velmi bliacutezkaacute rychle vyčerpajiacute zaacutesobu čaacutesshytic ktereacute majiacute možnost dostat se do oblasti mezi jejich drahami Jestliže se tato dvě planetaacuterniacute jaacutedra nespojiacute v jedno budou daacutele ziacuteskaacutevat hmotu a moment už většinou od ěaacutestic obiacutehajiacuteciacutech na vnějšiacutech stranaacutech vyčerpaneacute oblasti Při tom moment na jednotku hmoty se u jedneacute planety bude zmenšovat u druheacute zvětšovat a poloměry drah obou planet se začnou rozchaacutezet Tak v sameacutem procesu růstu plashynet je obsažen i princip regulace vzdaacutelenostiacute mezi nimi Vychaacuteziacuteme z toho že při tvořeniacute planet maacute každaacute čaacutestice největšiacute vyhliacutedky dostat se na tu planetu jejiacutež

specifickyacute moment je co nejmeacuteně odlišnyacute od specifickeacuteho momentu čaacutestice Ovšem odděleneacute čaacutestice se takeacute nemusiacute dostat na bdquosvouldquo planetu ale tyto vyacutejimky se vzaacutejemně kompensujiacute takže pro vyacutepočet je možneacute předpoklaacutedat že čaacutestice jsou přesně rozděleny po bdquooblastech11 přidělenyacutech na ose specifickyacutech momentů každeacute planetě Hraniciacute oblasti bude hodnota specifickeacuteho momentu stejně vzdaacutelenaacute od specifickyacutech momentů dvou sousedniacutech planet Nechť fln značiacute moment odpoviacutedashyjiacuteciacute hranici mezi oblastmi n-teacute a n + 1-niacute planety jejichž specifickeacute momenty jsou rovny qn resp qn + 1 Pak podle toho co bylo vyacuteše řečeno

(1)p glaquo gn+1

2 Při spojeniacute čaacutestic oblasti v planetu je specifickyacute moment planety

fqj () dgn ff(q)dq (2)

při čemž meze integrace jsou fiacuten+j ajS Vyjadřujiacutece tato ji pomociacute gbdquo+ i podlelsquo (1) dostaacutevaacuteme ve (2) rovnici pro momenty qn Ale pro planety vzhledem ke kruhoshyveacutemu charakteru jejich drah qn = amp]M ^R n kde R n je poloměr draacutehy h-teacute planety M je hmota SluAce k je gravitačniacute konstanta Tak naacutem daacute rovnice (2) zaacutekon vzdaacuteleshynostiacute planet odpoviacutedajiacuteciacute funkci J(q)

Pro konkreacutetniacute přiacutepady je třeba specifikovat funkci j(q ) Neniacute důvodu předposhyklaacutedat že v reaacutelnyacutech podmiacutenkaacutech přiacuterody f (q ) může byacutet funkciacute velmi rychle se měniacuteciacute Proto podle analogie s mnohyacutemi uacutevahami theoretickeacute fysiky a astrofysiky připustiacuteme že f (q ) je s dostatečilou přesnostiacute aproximovaacutena funkciacute tvaru c q kde c je konstanta V takoveacutem přiacutepadě z vyacutesledků pozorovaacuteniacute můžeme určit exponent X Specifickeacute momenty čaacutestic jsou ohraničeneacute Za spodniacute jejich hranici je možneacute vziacutet veličinu bliacutezkou nule a za horniacute -mdash bdquopraktickou hranici momentu v slunečniacute soustavě mdash veličinu bliacutezkou specifickeacutemu momentu Neptuna (maacutem v patrnosti že za touto praktickou hraniciacute je už velmi maacutelo čaacutestic a pokud jsou neurčujiacute stav soustavy) Horniacute hranice specifickyacutech momentů nechť je Q Pakstředniacute moment celeacute planetaacuterniacute soustavy je q

Jg() dq

iacute = deg

t j při () = c q^ obdržiacuteme

Q() dq 0

ldquo ldquof -i = F T 2 lt 2 - ( 3 )

Z pozorovaacuteniacute viacuteme že přijmeme-li za jednotku hmotu Slunce vzdaacutelenost Země od Slunce a rok dělenyacute 2n dostaneme Q mdash ] 30 = 548 a středniacute moment q = 264 Středniacute moment je tedy přibližně dvakraacutet menšiacute než maximaacutelniacute Pak ze vzorce (3) vyplyacutevaacute X mdash 0 t j

(g) dq = c dq

To označuje rovnoměrneacute rozděleniacute celkoveacute hmoty čaacutestic podle osy specifickyacutech momentů Při tomto zvlaacuteštniacutem vzhledu funkce j [q ) se řešeniacutem diferenčniacute rovnice (2) objevuje jak snadno nahleacutedneme

9n = a + bnkde a a b jsou konstanty

Přejdeme-li od momentů ke vzdaacutelenostem dostaneme hleshydanyacute zaacutekon vzdaacutelenostiacute planet

1914 monistickyacute měsiacutečniacutek Saacutem měl hlavniacute podiacutel na tom že tato organisace vykonala za kraacutetkou dobu sveacuteho trvaacuteniacute tolik popula- risačniacuteeh přednaacutešek jako maacutelokteraacute jinaacute lidovyacutechovnaacute organishysace teacute doby

Nepřestal šiacuteřit astronomickeacute poznatky ani tehdy když po vypuknutiacute prvniacute světoveacute vaacutelky byl rozpuštěn Svaz socialistickyacutech monistů a zastaven jeho list

Od řiacutejna 1915 konal astronomickeacute kursy ktereacute měly neobyshyčejnyacute uacutespěch jako všechny jeho přednaacutešky Neboť Štych byl rozenyacute popularisaacutetor Jasnost přehlednost vyacutekladu promyšlenyacute methodickyacute postup a ovšem i silnaacute osobnost přednaacutešejiacuteciacuteho mu ziacuteskaacutevaly nejenom mysli ale i srdce všech posluchačů

Kursy bylo nutno pro velkyacute naacuteval rozdělit na dvě sekce mdash a jedneacute z nich použili manželeacute Štychovi jako kryciacute organisace pro svou revolučniacute protirakouskou činnost kteraacute nakonec vedla až k zřiacutezeniacute uacutestředniacute dělnickeacute rady a ke 14 řiacutejnu 1918 Štych tenshykraacutet osvědčil sveacute neobyčejneacute organisačniacute schopnosti vytvořil společně se svou chotiacute rozsaacutehlou podzemniacute siacuteť z dělnickyacutech důshyvěrniacuteků skautů i posluchačů svyacutech kursů a později velkou skushypinu žen s takovyacutem uacutespěchem a obratnostiacute že rakouskaacute policie na nic nepřišla

Při tom všem nezapomiacutenal ani na svou obliacutebenou vědu a z astronomickeacuteho kroužku založeneacuteho v listopadu 1915 vybudoshyval se svyacutemi spolupracovniacuteky (zejmeacutena Andělem a Klepeštou) Českou astronomickou společnost kteraacute měla ustavujiacuteciacute schůzi 8 prosince 1917 Štych vypracoval jejiacute stanovy a napsal uacutevodniacute člaacutenek do prvniacuteho čiacutesla jejiacuteho věstniacuteku kde za hlavniacute uacutekoly ČAS poklaacutedaacute nejen zřiacutezeniacute lidoveacute hvězdaacuterny (už tehdy ji tak nazyacuteshyval) ale takeacute astronomickeacute knihovny a astronomickeacuteho musea Nejhlavnějšiacute činnost noveacute společnosti vidiacute ovšem v bdquopořaacutedaacuteniacute populaacuterně vědeckyacutech přednaacutešek z oboru astronomie pro širšiacute veshyřejnostrdquo v kursech a pozorovaacuteniacutech

Po převratu 1918 zabral Štych jako člen branneacuteho vyacuteboru Revolučniacuteho naacuterodniacuteho shromaacutežděniacute klementinskou hvězdaacuternu aby zajistil jejiacute historickeacute pamaacutetky staral se o nejnutnějšiacute poshymůcky pro Společnost a usiloval se svyacutemi spolupracovniacuteky o zřiacuteshyzeniacute aspoň prozatiacutemniacute observatoře Pořaacutedal velkeacute veřejneacute podshyniky a peněžniacute sbiacuterky na pořiacutezeniacute dalekohledů a jinyacutech přiacutestrojů mdash zkraacutetka pomaacutehal všude tam kde Společnost potřebovala jeho rozvahy předviacutedavosti a organisačniacuteho nadaacuteniacute Byl nepostradashytelnyacutem praacutevě tak při velkyacutech častyacutech starostech se stavbou lishydoveacute hvězdaacuterny jako při organisaci důležityacutech podniků ČAS na přiacuteklad když připravoval astronomickou vyacutepravu za slunečniacutem zatměniacutem do SSSR v roce 1936 nebo když vymaacutehal našim badashytelům prostředky a pomoc pro jejich vědeckou činnost

Ale i když zastihujeme Štycha ve dvacaacutetyacutech a třicaacutetyacutech leshytech v plneacute organisačniacute praacuteci jako jednatele a potom miacutestopředshysedu Společnosti chybiacute naacutem tu jeho působeniacute nejvlastnějšiacute gtmdash populaacuterně vědeckeacute

To souvisiacute s tehdejšiacutemi poměry Tenkraacutet byla totiž popula- risace obyčejně odsuzovaacutena jako bdquosnižovaacuteniacute vědyrdquo a dokonce i v ČAS se vyskytl naacutevrh na štěstiacute nepřijatyacute aby hvězdaacuterna vy shypustila ze sveacuteho naacutezvu slovo lidovaacuterdquo Kromě toho při tehdejšiacute politickeacute roztřiacuteštěnosti a při vzaacutejemneacutem nepřaacutetelstviacute politickyacutech taacuteborů by Štych nebyl mohl prosadit ani uplatnit v ČAS sveacute soshycialistickeacute naacutezory

On konal tuto činnost i nadaacutele ne ovšem ze sveacute funkce v ČAS ale za svou osobu v různyacutech dělnickyacutech a lidovyacutech orga- nisaciacutech a mezi mlaacutedežiacute Štychovy bdquovečery pod oblohourdquo s astroshynomickyacutemi vyacuteklady pro jeho bdquoSkauty socialistyrdquo a přednaacutešky pro bdquoFederaci čsl skautů a skautekrdquo zůstaly nezapomenutelnyacutemi všem kdo se jich zuacutečastnili A ze skautů kteřiacute prošli školou manshyželů Štychovyacutech vyrostla později řada vyacuteznamnyacutech osobnostiacute našeho dnešniacuteho politickeacuteho i kulturniacuteho života

Štych působil ovšem osobně i na mlaacutedež v ČAS kteraacute vyshyrůstala pod jeho vedeniacutem v dalšiacute astronomickou generaci Ta pak vytvořila za druheacute vaacutelky ilegaacutelniacute skupinu a po vaacutelce daacutevala našiacute Společnosti ten směr a ciacutel jak je j určil Štych popularisaacutetor a Štych socialista takže vyacutebor ČAS jde dnes věrně v jeho stopaacutech

Toho se už ovšem nedočkal Zemřel před viacutetězstviacutem sociashylismu o ktereacute saacutem tolik usiloval a před osvobozeniacutem Českosloshyvenska Sovětskyacutem svazem kteryacute tolik miloval Odešel naacutem 4 ledna 1941

V den jeho sedmdesaacutetin 13 listopadu 1951 vědčně vzpomeshyneme všeho co vykonal pro šiacuteřeniacute vědeckyacutech poznatků pro naši astronomii pro- lidovost a spraacutevneacute zaměřeniacute našiacute Společnosti Jeho přiacuteklad naacutes vždycky bude povzbuzovat k tomu abychom vědeckou popularisaciacute šiacuteřeniacutem vyacutesledků sovětskeacute vědy a osvoboshyzovaacuteniacutem lidu od pověr přednaacuteškami podporovali v jeho intenciacutech československyacute lid na jeho cestě k socialismu a komunismu

MildeZ LETOŠNIacuteHO LOVU PERSEID (V iz obraz na obaacutelce)

Velmi jasnaacute Perseida mdash 4 -velikosti kteraacute iacutese rozzaacuteřila v 1 h 39 min 13 srpna 1951 nad středniacutemi Čechami Během zlomku vteřiny čtyřikraacutete vybuchla a zanechala naacutedhernou rychle se měniacuteciacute stopu jiacutež bylo možno pozorovat neozbrojenyacutem okem několik desiacutetek vteřin Sniacutemky zde reproshydukovaneacute zhotovil Dr Z Bochniacuteček v Modřanech Sonarem 1 2 f ~ 5 cm a Exaktarem 1 35 f = 75 cm na panchromatickou desku Ako a film Porna Ačkoliv na sniacutemku se Sonarem je meteor až na okraji desky ve vzdaacutelenosti přes 30deg od středu pole je na originaacutelu meteorickaacute stopa zřeshytelně zachycena

O VZNIKU PLANET A JEJICH SOUPUTNIacuteKŮPřeložil Dr Jan Bouška Akademik O J Smidt

(Pokračovaacuteniacute)

3 Pozorneacute zkoumaacuteniacute znaacutemyacutech dat o našiacute planetaacuterniacute soushystavě přivaacutediacute naacutes k těmto pravidlům

1 Slunce bylo obklopeno protaacutehlyacutem rojem malyacutech čaacutestic pohybujiacuteciacutech se kolem něho pod vlivem gravitačniacutech sil po elipshysaacutech

2 tento roj měl moment hybnosti od nuly různyacute3 čaacutestice roje se mohly spojit ve většiacute tělesa při čemž způshy

sob spojeniacute se dosud nespecifikujeZ vyacutechoziacutech pravidel je třeba odvoditi všechny znaacutemeacute zaacuteshy

kladniacute rysy planetaacuterniacute soustavy Takto danyacute uacutekol můžeme nazvat uacutestředniacutem probleacutemem planetaacuterniacute kosmogonie K němu se přimyshykajiacute dva dalšiacute

a) určit v souhlasu s poznatky astrofysiky a stelaacuterniacute astroshynomie kdy z čeho a jakyacutem způsobem se objevil uvedenyacute roj u Slunce

b) odvodit z řešeniacute uacutestředniacuteho probleacutemu geofysikaacutelniacute zaacutevěry a ověřiti si je dosavadniacutemi poznatky věd o Zemi

Posledniacute dva probleacutemy vztahujiacuteciacute se k epochaacutem před a po utvořeniacute planet v teacuteto přednaacutešce podrobně rozebiacuterat nebudu

Dnes se omeziacutem na vyacuteše formulovanyacute uacutestředniacute probleacutem kteryacute je specifickyacutem uacutekolem planetaacuterniacute kosmogonie

Některaacute z vyacuteše uvedenyacutech třiacute pravidel (nebo oravidla s nimi souhlasnaacute) vyskytujiacute se viacutece nebo meacuteně jasně ve většině existushyjiacuteciacutech kosmogonickyacutech hypothes odlišnyacutech od sebe ani ne tak v uacutestředniacutem planetaacuterniacutem probleacutemu jako v otaacutezce odkud a v jashykeacutem stavu se bere vyacutechoziacute materiaacutel pro planety Uvedenaacute tři prashyvidla nejsou tedy ničiacutem absolutně novyacutem Tiacutem spiacuteše se jejich přesnaacute formulace ukaacutezala velmi nutnaacute pro řešeniacute daneacuteho uacutekolu mdash objasněniacute hlavniacutech rysů planetaacuterniacute soustavy

Tyto hlavniacute rysy kromě rysů již dřiacuteve připomenutyacutech [a) komplanaacuternost b) kruhoveacute draacutehy a c) obiacutehaacuteniacute ve stejneacutem směshyru] jsou

d) zaacutekoniteacute rozděleniacute planet podle jejich vzdaacutelenostiacute od Slunce

e) děleniacute planet na dvě skupiny velkeacute vzdaacuteleneacute (Jupiter Saturn Uran Neptun) a poměrně nevelkeacute bližšiacute (Merkur Veshynuše Země M ars )

f ) ubyacutevaacuteniacute hmoty velkyacutech planet se vzdaacutelenostiacute od Slunceg ) přiacutetomnost souputniacuteků u většiny planet

h) obiacutehaacuteniacute souputniacuteků nejčastěji ve směru přiacutemeacutem (shodshyneacutem se směrem oběhu planet) ale v řadě přiacutepadů takeacute v obraacuteshyceneacutem

i) rotace planet okolo os při čemž převlaacutedaacute otaacutečeniacute přiacutemeacute

Je znaacutemo že ani jedna z dřiacutevějšiacutech kosmogonickyacutech hypo- thes nemohla současně vysvětlit všechny uvedeneacute hlavniacute rysy planetaacuterniacute soustavy V nejlepšiacutem přiacutepadě byla vysvětlena jen některaacute jejich čaacutest Autoři kosmogoniiacute vysvětlovali původ vyacute shychoziacute hmoty různě ale při objasňovaacuteniacute konkreacutetniacutech rysů seacute omeshyzovali a to slovniacute formou na některeacute všeobecneacute poznaacutemky o nejshyjednoduššiacutech vlastnostech (o komplanaacutemosti atd) Tak tomu bylo i ve znameniteacute na svou dobu hypothese J Jeanse Ti nemnoziacute kosmogonisteacute kteřiacute se snažili jiacutet daacutele nedosaacutehli uacutespěchu zřejmě hlavně proto že použiacutevali jen uacutevah z elementaacuterniacute geometrie a nebeskeacute mechaniky (na př Moulton) i tam kde pro objasněniacute vzniku planetaacuterniacute soustavy nestačiacute jen klasickaacute nebeskaacute mechashynika Saacutem charakter uacutekolu žaacutedaacute předevšiacutem statistickou methodu Kromě gravitačniacutech sil je nutneacute přihleacutednout takeacute ke světelneacutemu tlaku a ztraacutetě čaacutesti draacutehoveacute energie měniacuteciacute se v teplo

4 Hlavniacute ideou meacuteho naacutevrhu na objasněniacute všech zaacutekladniacutech rysů planetaacuterniacute soustavy je uacutevaha (v matematickeacute formě) o těch procesech přirozeneacuteho statistickeacuteho souboru ktereacute probiacutehajiacute při tvořeniacute planet Při tom vychaacuteziacutem ze třiacute vyacuteše formulovanyacutech prashyvidel

Pohyb planet ve společneacute teacuteměř rovině ve stejneacutem směru a po drahaacutech maacutelo odlišnyacutech od kruhovyacutech vyplyacutevaacute z našich prashyvidel přirozeně a prostě jak bylo již vysvětleno Přejdeme k ostatshyniacutem přesnějšiacutem charakteristikaacutem Začneme od zaacutekona vzdaacuteleshynostiacute planet Zopakuji ještě jednou sveacute řešeniacute teacuteto otaacutezky daacutevaje tentokraacutet zaacutevěru obecnějšiacute charakter

Čaacutestice roje majiacute rozličnou velikost specifickeacuteho momentu (momentu na jednotku hm oty) Nechť se celaacute hmota roje rozděliacute v zaacutevislosti na velikosti specifickeacuteho momentu q podle některeacuteho diferenciaacutelniacuteho zaacutekona rozděleniacute f(q )d q Ukaacutežeme že každeacutemu zaacutekonu rozděleniacute t j každeacute funkci f ( q ) odpoviacutedaacute vlastniacute zaacutekon vzdaacutelenostiacute planet

Budeme se zajiacutemat o osudy dvou sousedniacutech planetaacuterniacutech jader (zaacuterodků) ve stadiu jejich růstu Jsou-li tato jaacutedra velmi bliacutezkaacute rychle vyčerpajiacute zaacutesobu čaacutesshytic ktereacute majiacute možnost dostat se do oblasti mezi jejich drahami Jestliže se tato dvě planetaacuterniacute jaacutedra nespojiacute v jedno budou daacutele ziacuteskaacutevat hmotu a moment už většinou od ěaacutestic obiacutehajiacuteciacutech na vnějšiacutech stranaacutech vyčerpaneacute oblasti Při tom moment na jednotku hmoty se u jedneacute planety bude zmenšovat u druheacute zvětšovat a poloměry drah obou planet se začnou rozchaacutezet Tak v sameacutem procesu růstu plashynet je obsažen i princip regulace vzdaacutelenostiacute mezi nimi Vychaacuteziacuteme z toho že při tvořeniacute planet maacute každaacute čaacutestice největšiacute vyhliacutedky dostat se na tu planetu jejiacutež

specifickyacute moment je co nejmeacuteně odlišnyacute od specifickeacuteho momentu čaacutestice Ovšem odděleneacute čaacutestice se takeacute nemusiacute dostat na bdquosvouldquo planetu ale tyto vyacutejimky se vzaacutejemně kompensujiacute takže pro vyacutepočet je možneacute předpoklaacutedat že čaacutestice jsou přesně rozděleny po bdquooblastech11 přidělenyacutech na ose specifickyacutech momentů každeacute planetě Hraniciacute oblasti bude hodnota specifickeacuteho momentu stejně vzdaacutelenaacute od specifickyacutech momentů dvou sousedniacutech planet Nechť fln značiacute moment odpoviacutedashyjiacuteciacute hranici mezi oblastmi n-teacute a n + 1-niacute planety jejichž specifickeacute momenty jsou rovny qn resp qn + 1 Pak podle toho co bylo vyacuteše řečeno

(1)p glaquo gn+1

2 Při spojeniacute čaacutestic oblasti v planetu je specifickyacute moment planety

fqj () dgn ff(q)dq (2)

při čemž meze integrace jsou fiacuten+j ajS Vyjadřujiacutece tato ji pomociacute gbdquo+ i podlelsquo (1) dostaacutevaacuteme ve (2) rovnici pro momenty qn Ale pro planety vzhledem ke kruhoshyveacutemu charakteru jejich drah qn = amp]M ^R n kde R n je poloměr draacutehy h-teacute planety M je hmota SluAce k je gravitačniacute konstanta Tak naacutem daacute rovnice (2) zaacutekon vzdaacuteleshynostiacute planet odpoviacutedajiacuteciacute funkci J(q)

Pro konkreacutetniacute přiacutepady je třeba specifikovat funkci j(q ) Neniacute důvodu předposhyklaacutedat že v reaacutelnyacutech podmiacutenkaacutech přiacuterody f (q ) může byacutet funkciacute velmi rychle se měniacuteciacute Proto podle analogie s mnohyacutemi uacutevahami theoretickeacute fysiky a astrofysiky připustiacuteme že f (q ) je s dostatečilou přesnostiacute aproximovaacutena funkciacute tvaru c q kde c je konstanta V takoveacutem přiacutepadě z vyacutesledků pozorovaacuteniacute můžeme určit exponent X Specifickeacute momenty čaacutestic jsou ohraničeneacute Za spodniacute jejich hranici je možneacute vziacutet veličinu bliacutezkou nule a za horniacute -mdash bdquopraktickou hranici momentu v slunečniacute soustavě mdash veličinu bliacutezkou specifickeacutemu momentu Neptuna (maacutem v patrnosti že za touto praktickou hraniciacute je už velmi maacutelo čaacutestic a pokud jsou neurčujiacute stav soustavy) Horniacute hranice specifickyacutech momentů nechť je Q Pakstředniacute moment celeacute planetaacuterniacute soustavy je q

Jg() dq

iacute = deg

t j při () = c q^ obdržiacuteme

Q() dq 0

ldquo ldquof -i = F T 2 lt 2 - ( 3 )

Z pozorovaacuteniacute viacuteme že přijmeme-li za jednotku hmotu Slunce vzdaacutelenost Země od Slunce a rok dělenyacute 2n dostaneme Q mdash ] 30 = 548 a středniacute moment q = 264 Středniacute moment je tedy přibližně dvakraacutet menšiacute než maximaacutelniacute Pak ze vzorce (3) vyplyacutevaacute X mdash 0 t j

(g) dq = c dq

To označuje rovnoměrneacute rozděleniacute celkoveacute hmoty čaacutestic podle osy specifickyacutech momentů Při tomto zvlaacuteštniacutem vzhledu funkce j [q ) se řešeniacutem diferenčniacute rovnice (2) objevuje jak snadno nahleacutedneme

9n = a + bnkde a a b jsou konstanty

Přejdeme-li od momentů ke vzdaacutelenostem dostaneme hleshydanyacute zaacutekon vzdaacutelenostiacute planet

Ale i když zastihujeme Štycha ve dvacaacutetyacutech a třicaacutetyacutech leshytech v plneacute organisačniacute praacuteci jako jednatele a potom miacutestopředshysedu Společnosti chybiacute naacutem tu jeho působeniacute nejvlastnějšiacute gtmdash populaacuterně vědeckeacute

To souvisiacute s tehdejšiacutemi poměry Tenkraacutet byla totiž popula- risace obyčejně odsuzovaacutena jako bdquosnižovaacuteniacute vědyrdquo a dokonce i v ČAS se vyskytl naacutevrh na štěstiacute nepřijatyacute aby hvězdaacuterna vy shypustila ze sveacuteho naacutezvu slovo lidovaacuterdquo Kromě toho při tehdejšiacute politickeacute roztřiacuteštěnosti a při vzaacutejemneacutem nepřaacutetelstviacute politickyacutech taacuteborů by Štych nebyl mohl prosadit ani uplatnit v ČAS sveacute soshycialistickeacute naacutezory

On konal tuto činnost i nadaacutele ne ovšem ze sveacute funkce v ČAS ale za svou osobu v různyacutech dělnickyacutech a lidovyacutech orga- nisaciacutech a mezi mlaacutedežiacute Štychovy bdquovečery pod oblohourdquo s astroshynomickyacutemi vyacuteklady pro jeho bdquoSkauty socialistyrdquo a přednaacutešky pro bdquoFederaci čsl skautů a skautekrdquo zůstaly nezapomenutelnyacutemi všem kdo se jich zuacutečastnili A ze skautů kteřiacute prošli školou manshyželů Štychovyacutech vyrostla později řada vyacuteznamnyacutech osobnostiacute našeho dnešniacuteho politickeacuteho i kulturniacuteho života

Štych působil ovšem osobně i na mlaacutedež v ČAS kteraacute vyshyrůstala pod jeho vedeniacutem v dalšiacute astronomickou generaci Ta pak vytvořila za druheacute vaacutelky ilegaacutelniacute skupinu a po vaacutelce daacutevala našiacute Společnosti ten směr a ciacutel jak je j určil Štych popularisaacutetor a Štych socialista takže vyacutebor ČAS jde dnes věrně v jeho stopaacutech

Toho se už ovšem nedočkal Zemřel před viacutetězstviacutem sociashylismu o ktereacute saacutem tolik usiloval a před osvobozeniacutem Českosloshyvenska Sovětskyacutem svazem kteryacute tolik miloval Odešel naacutem 4 ledna 1941

V den jeho sedmdesaacutetin 13 listopadu 1951 vědčně vzpomeshyneme všeho co vykonal pro šiacuteřeniacute vědeckyacutech poznatků pro naši astronomii pro- lidovost a spraacutevneacute zaměřeniacute našiacute Společnosti Jeho přiacuteklad naacutes vždycky bude povzbuzovat k tomu abychom vědeckou popularisaciacute šiacuteřeniacutem vyacutesledků sovětskeacute vědy a osvoboshyzovaacuteniacutem lidu od pověr přednaacuteškami podporovali v jeho intenciacutech československyacute lid na jeho cestě k socialismu a komunismu

MildeZ LETOŠNIacuteHO LOVU PERSEID (V iz obraz na obaacutelce)

Velmi jasnaacute Perseida mdash 4 -velikosti kteraacute iacutese rozzaacuteřila v 1 h 39 min 13 srpna 1951 nad středniacutemi Čechami Během zlomku vteřiny čtyřikraacutete vybuchla a zanechala naacutedhernou rychle se měniacuteciacute stopu jiacutež bylo možno pozorovat neozbrojenyacutem okem několik desiacutetek vteřin Sniacutemky zde reproshydukovaneacute zhotovil Dr Z Bochniacuteček v Modřanech Sonarem 1 2 f ~ 5 cm a Exaktarem 1 35 f = 75 cm na panchromatickou desku Ako a film Porna Ačkoliv na sniacutemku se Sonarem je meteor až na okraji desky ve vzdaacutelenosti přes 30deg od středu pole je na originaacutelu meteorickaacute stopa zřeshytelně zachycena

O VZNIKU PLANET A JEJICH SOUPUTNIacuteKŮPřeložil Dr Jan Bouška Akademik O J Smidt

(Pokračovaacuteniacute)

3 Pozorneacute zkoumaacuteniacute znaacutemyacutech dat o našiacute planetaacuterniacute soushystavě přivaacutediacute naacutes k těmto pravidlům

1 Slunce bylo obklopeno protaacutehlyacutem rojem malyacutech čaacutestic pohybujiacuteciacutech se kolem něho pod vlivem gravitačniacutech sil po elipshysaacutech

2 tento roj měl moment hybnosti od nuly různyacute3 čaacutestice roje se mohly spojit ve většiacute tělesa při čemž způshy

sob spojeniacute se dosud nespecifikujeZ vyacutechoziacutech pravidel je třeba odvoditi všechny znaacutemeacute zaacuteshy

kladniacute rysy planetaacuterniacute soustavy Takto danyacute uacutekol můžeme nazvat uacutestředniacutem probleacutemem planetaacuterniacute kosmogonie K němu se přimyshykajiacute dva dalšiacute

a) určit v souhlasu s poznatky astrofysiky a stelaacuterniacute astroshynomie kdy z čeho a jakyacutem způsobem se objevil uvedenyacute roj u Slunce

b) odvodit z řešeniacute uacutestředniacuteho probleacutemu geofysikaacutelniacute zaacutevěry a ověřiti si je dosavadniacutemi poznatky věd o Zemi

Posledniacute dva probleacutemy vztahujiacuteciacute se k epochaacutem před a po utvořeniacute planet v teacuteto přednaacutešce podrobně rozebiacuterat nebudu

Dnes se omeziacutem na vyacuteše formulovanyacute uacutestředniacute probleacutem kteryacute je specifickyacutem uacutekolem planetaacuterniacute kosmogonie

Některaacute z vyacuteše uvedenyacutech třiacute pravidel (nebo oravidla s nimi souhlasnaacute) vyskytujiacute se viacutece nebo meacuteně jasně ve většině existushyjiacuteciacutech kosmogonickyacutech hypothes odlišnyacutech od sebe ani ne tak v uacutestředniacutem planetaacuterniacutem probleacutemu jako v otaacutezce odkud a v jashykeacutem stavu se bere vyacutechoziacute materiaacutel pro planety Uvedenaacute tři prashyvidla nejsou tedy ničiacutem absolutně novyacutem Tiacutem spiacuteše se jejich přesnaacute formulace ukaacutezala velmi nutnaacute pro řešeniacute daneacuteho uacutekolu mdash objasněniacute hlavniacutech rysů planetaacuterniacute soustavy

Tyto hlavniacute rysy kromě rysů již dřiacuteve připomenutyacutech [a) komplanaacuternost b) kruhoveacute draacutehy a c) obiacutehaacuteniacute ve stejneacutem směshyru] jsou

d) zaacutekoniteacute rozděleniacute planet podle jejich vzdaacutelenostiacute od Slunce

e) děleniacute planet na dvě skupiny velkeacute vzdaacuteleneacute (Jupiter Saturn Uran Neptun) a poměrně nevelkeacute bližšiacute (Merkur Veshynuše Země M ars )

f ) ubyacutevaacuteniacute hmoty velkyacutech planet se vzdaacutelenostiacute od Slunceg ) přiacutetomnost souputniacuteků u většiny planet

h) obiacutehaacuteniacute souputniacuteků nejčastěji ve směru přiacutemeacutem (shodshyneacutem se směrem oběhu planet) ale v řadě přiacutepadů takeacute v obraacuteshyceneacutem

i) rotace planet okolo os při čemž převlaacutedaacute otaacutečeniacute přiacutemeacute

Je znaacutemo že ani jedna z dřiacutevějšiacutech kosmogonickyacutech hypo- thes nemohla současně vysvětlit všechny uvedeneacute hlavniacute rysy planetaacuterniacute soustavy V nejlepšiacutem přiacutepadě byla vysvětlena jen některaacute jejich čaacutest Autoři kosmogoniiacute vysvětlovali původ vyacute shychoziacute hmoty různě ale při objasňovaacuteniacute konkreacutetniacutech rysů seacute omeshyzovali a to slovniacute formou na některeacute všeobecneacute poznaacutemky o nejshyjednoduššiacutech vlastnostech (o komplanaacutemosti atd) Tak tomu bylo i ve znameniteacute na svou dobu hypothese J Jeanse Ti nemnoziacute kosmogonisteacute kteřiacute se snažili jiacutet daacutele nedosaacutehli uacutespěchu zřejmě hlavně proto že použiacutevali jen uacutevah z elementaacuterniacute geometrie a nebeskeacute mechaniky (na př Moulton) i tam kde pro objasněniacute vzniku planetaacuterniacute soustavy nestačiacute jen klasickaacute nebeskaacute mechashynika Saacutem charakter uacutekolu žaacutedaacute předevšiacutem statistickou methodu Kromě gravitačniacutech sil je nutneacute přihleacutednout takeacute ke světelneacutemu tlaku a ztraacutetě čaacutesti draacutehoveacute energie měniacuteciacute se v teplo

4 Hlavniacute ideou meacuteho naacutevrhu na objasněniacute všech zaacutekladniacutech rysů planetaacuterniacute soustavy je uacutevaha (v matematickeacute formě) o těch procesech přirozeneacuteho statistickeacuteho souboru ktereacute probiacutehajiacute při tvořeniacute planet Při tom vychaacuteziacutem ze třiacute vyacuteše formulovanyacutech prashyvidel

Pohyb planet ve společneacute teacuteměř rovině ve stejneacutem směru a po drahaacutech maacutelo odlišnyacutech od kruhovyacutech vyplyacutevaacute z našich prashyvidel přirozeně a prostě jak bylo již vysvětleno Přejdeme k ostatshyniacutem přesnějšiacutem charakteristikaacutem Začneme od zaacutekona vzdaacuteleshynostiacute planet Zopakuji ještě jednou sveacute řešeniacute teacuteto otaacutezky daacutevaje tentokraacutet zaacutevěru obecnějšiacute charakter

Čaacutestice roje majiacute rozličnou velikost specifickeacuteho momentu (momentu na jednotku hm oty) Nechť se celaacute hmota roje rozděliacute v zaacutevislosti na velikosti specifickeacuteho momentu q podle některeacuteho diferenciaacutelniacuteho zaacutekona rozděleniacute f(q )d q Ukaacutežeme že každeacutemu zaacutekonu rozděleniacute t j každeacute funkci f ( q ) odpoviacutedaacute vlastniacute zaacutekon vzdaacutelenostiacute planet

Budeme se zajiacutemat o osudy dvou sousedniacutech planetaacuterniacutech jader (zaacuterodků) ve stadiu jejich růstu Jsou-li tato jaacutedra velmi bliacutezkaacute rychle vyčerpajiacute zaacutesobu čaacutesshytic ktereacute majiacute možnost dostat se do oblasti mezi jejich drahami Jestliže se tato dvě planetaacuterniacute jaacutedra nespojiacute v jedno budou daacutele ziacuteskaacutevat hmotu a moment už většinou od ěaacutestic obiacutehajiacuteciacutech na vnějšiacutech stranaacutech vyčerpaneacute oblasti Při tom moment na jednotku hmoty se u jedneacute planety bude zmenšovat u druheacute zvětšovat a poloměry drah obou planet se začnou rozchaacutezet Tak v sameacutem procesu růstu plashynet je obsažen i princip regulace vzdaacutelenostiacute mezi nimi Vychaacuteziacuteme z toho že při tvořeniacute planet maacute každaacute čaacutestice největšiacute vyhliacutedky dostat se na tu planetu jejiacutež

specifickyacute moment je co nejmeacuteně odlišnyacute od specifickeacuteho momentu čaacutestice Ovšem odděleneacute čaacutestice se takeacute nemusiacute dostat na bdquosvouldquo planetu ale tyto vyacutejimky se vzaacutejemně kompensujiacute takže pro vyacutepočet je možneacute předpoklaacutedat že čaacutestice jsou přesně rozděleny po bdquooblastech11 přidělenyacutech na ose specifickyacutech momentů každeacute planetě Hraniciacute oblasti bude hodnota specifickeacuteho momentu stejně vzdaacutelenaacute od specifickyacutech momentů dvou sousedniacutech planet Nechť fln značiacute moment odpoviacutedashyjiacuteciacute hranici mezi oblastmi n-teacute a n + 1-niacute planety jejichž specifickeacute momenty jsou rovny qn resp qn + 1 Pak podle toho co bylo vyacuteše řečeno

(1)p glaquo gn+1

2 Při spojeniacute čaacutestic oblasti v planetu je specifickyacute moment planety

fqj () dgn ff(q)dq (2)

při čemž meze integrace jsou fiacuten+j ajS Vyjadřujiacutece tato ji pomociacute gbdquo+ i podlelsquo (1) dostaacutevaacuteme ve (2) rovnici pro momenty qn Ale pro planety vzhledem ke kruhoshyveacutemu charakteru jejich drah qn = amp]M ^R n kde R n je poloměr draacutehy h-teacute planety M je hmota SluAce k je gravitačniacute konstanta Tak naacutem daacute rovnice (2) zaacutekon vzdaacuteleshynostiacute planet odpoviacutedajiacuteciacute funkci J(q)

Pro konkreacutetniacute přiacutepady je třeba specifikovat funkci j(q ) Neniacute důvodu předposhyklaacutedat že v reaacutelnyacutech podmiacutenkaacutech přiacuterody f (q ) může byacutet funkciacute velmi rychle se měniacuteciacute Proto podle analogie s mnohyacutemi uacutevahami theoretickeacute fysiky a astrofysiky připustiacuteme že f (q ) je s dostatečilou přesnostiacute aproximovaacutena funkciacute tvaru c q kde c je konstanta V takoveacutem přiacutepadě z vyacutesledků pozorovaacuteniacute můžeme určit exponent X Specifickeacute momenty čaacutestic jsou ohraničeneacute Za spodniacute jejich hranici je možneacute vziacutet veličinu bliacutezkou nule a za horniacute -mdash bdquopraktickou hranici momentu v slunečniacute soustavě mdash veličinu bliacutezkou specifickeacutemu momentu Neptuna (maacutem v patrnosti že za touto praktickou hraniciacute je už velmi maacutelo čaacutestic a pokud jsou neurčujiacute stav soustavy) Horniacute hranice specifickyacutech momentů nechť je Q Pakstředniacute moment celeacute planetaacuterniacute soustavy je q

Jg() dq

iacute = deg

t j při () = c q^ obdržiacuteme

Q() dq 0

ldquo ldquof -i = F T 2 lt 2 - ( 3 )

Z pozorovaacuteniacute viacuteme že přijmeme-li za jednotku hmotu Slunce vzdaacutelenost Země od Slunce a rok dělenyacute 2n dostaneme Q mdash ] 30 = 548 a středniacute moment q = 264 Středniacute moment je tedy přibližně dvakraacutet menšiacute než maximaacutelniacute Pak ze vzorce (3) vyplyacutevaacute X mdash 0 t j

(g) dq = c dq

To označuje rovnoměrneacute rozděleniacute celkoveacute hmoty čaacutestic podle osy specifickyacutech momentů Při tomto zvlaacuteštniacutem vzhledu funkce j [q ) se řešeniacutem diferenčniacute rovnice (2) objevuje jak snadno nahleacutedneme

9n = a + bnkde a a b jsou konstanty

Přejdeme-li od momentů ke vzdaacutelenostem dostaneme hleshydanyacute zaacutekon vzdaacutelenostiacute planet

O VZNIKU PLANET A JEJICH SOUPUTNIacuteKŮPřeložil Dr Jan Bouška Akademik O J Smidt

(Pokračovaacuteniacute)

3 Pozorneacute zkoumaacuteniacute znaacutemyacutech dat o našiacute planetaacuterniacute soushystavě přivaacutediacute naacutes k těmto pravidlům

1 Slunce bylo obklopeno protaacutehlyacutem rojem malyacutech čaacutestic pohybujiacuteciacutech se kolem něho pod vlivem gravitačniacutech sil po elipshysaacutech

2 tento roj měl moment hybnosti od nuly různyacute3 čaacutestice roje se mohly spojit ve většiacute tělesa při čemž způshy

sob spojeniacute se dosud nespecifikujeZ vyacutechoziacutech pravidel je třeba odvoditi všechny znaacutemeacute zaacuteshy

kladniacute rysy planetaacuterniacute soustavy Takto danyacute uacutekol můžeme nazvat uacutestředniacutem probleacutemem planetaacuterniacute kosmogonie K němu se přimyshykajiacute dva dalšiacute

a) určit v souhlasu s poznatky astrofysiky a stelaacuterniacute astroshynomie kdy z čeho a jakyacutem způsobem se objevil uvedenyacute roj u Slunce

b) odvodit z řešeniacute uacutestředniacuteho probleacutemu geofysikaacutelniacute zaacutevěry a ověřiti si je dosavadniacutemi poznatky věd o Zemi

Posledniacute dva probleacutemy vztahujiacuteciacute se k epochaacutem před a po utvořeniacute planet v teacuteto přednaacutešce podrobně rozebiacuterat nebudu

Dnes se omeziacutem na vyacuteše formulovanyacute uacutestředniacute probleacutem kteryacute je specifickyacutem uacutekolem planetaacuterniacute kosmogonie

Některaacute z vyacuteše uvedenyacutech třiacute pravidel (nebo oravidla s nimi souhlasnaacute) vyskytujiacute se viacutece nebo meacuteně jasně ve většině existushyjiacuteciacutech kosmogonickyacutech hypothes odlišnyacutech od sebe ani ne tak v uacutestředniacutem planetaacuterniacutem probleacutemu jako v otaacutezce odkud a v jashykeacutem stavu se bere vyacutechoziacute materiaacutel pro planety Uvedenaacute tři prashyvidla nejsou tedy ničiacutem absolutně novyacutem Tiacutem spiacuteše se jejich přesnaacute formulace ukaacutezala velmi nutnaacute pro řešeniacute daneacuteho uacutekolu mdash objasněniacute hlavniacutech rysů planetaacuterniacute soustavy

Tyto hlavniacute rysy kromě rysů již dřiacuteve připomenutyacutech [a) komplanaacuternost b) kruhoveacute draacutehy a c) obiacutehaacuteniacute ve stejneacutem směshyru] jsou

d) zaacutekoniteacute rozděleniacute planet podle jejich vzdaacutelenostiacute od Slunce

e) děleniacute planet na dvě skupiny velkeacute vzdaacuteleneacute (Jupiter Saturn Uran Neptun) a poměrně nevelkeacute bližšiacute (Merkur Veshynuše Země M ars )

f ) ubyacutevaacuteniacute hmoty velkyacutech planet se vzdaacutelenostiacute od Slunceg ) přiacutetomnost souputniacuteků u většiny planet

h) obiacutehaacuteniacute souputniacuteků nejčastěji ve směru přiacutemeacutem (shodshyneacutem se směrem oběhu planet) ale v řadě přiacutepadů takeacute v obraacuteshyceneacutem

i) rotace planet okolo os při čemž převlaacutedaacute otaacutečeniacute přiacutemeacute

Je znaacutemo že ani jedna z dřiacutevějšiacutech kosmogonickyacutech hypo- thes nemohla současně vysvětlit všechny uvedeneacute hlavniacute rysy planetaacuterniacute soustavy V nejlepšiacutem přiacutepadě byla vysvětlena jen některaacute jejich čaacutest Autoři kosmogoniiacute vysvětlovali původ vyacute shychoziacute hmoty různě ale při objasňovaacuteniacute konkreacutetniacutech rysů seacute omeshyzovali a to slovniacute formou na některeacute všeobecneacute poznaacutemky o nejshyjednoduššiacutech vlastnostech (o komplanaacutemosti atd) Tak tomu bylo i ve znameniteacute na svou dobu hypothese J Jeanse Ti nemnoziacute kosmogonisteacute kteřiacute se snažili jiacutet daacutele nedosaacutehli uacutespěchu zřejmě hlavně proto že použiacutevali jen uacutevah z elementaacuterniacute geometrie a nebeskeacute mechaniky (na př Moulton) i tam kde pro objasněniacute vzniku planetaacuterniacute soustavy nestačiacute jen klasickaacute nebeskaacute mechashynika Saacutem charakter uacutekolu žaacutedaacute předevšiacutem statistickou methodu Kromě gravitačniacutech sil je nutneacute přihleacutednout takeacute ke světelneacutemu tlaku a ztraacutetě čaacutesti draacutehoveacute energie měniacuteciacute se v teplo

4 Hlavniacute ideou meacuteho naacutevrhu na objasněniacute všech zaacutekladniacutech rysů planetaacuterniacute soustavy je uacutevaha (v matematickeacute formě) o těch procesech přirozeneacuteho statistickeacuteho souboru ktereacute probiacutehajiacute při tvořeniacute planet Při tom vychaacuteziacutem ze třiacute vyacuteše formulovanyacutech prashyvidel

Pohyb planet ve společneacute teacuteměř rovině ve stejneacutem směru a po drahaacutech maacutelo odlišnyacutech od kruhovyacutech vyplyacutevaacute z našich prashyvidel přirozeně a prostě jak bylo již vysvětleno Přejdeme k ostatshyniacutem přesnějšiacutem charakteristikaacutem Začneme od zaacutekona vzdaacuteleshynostiacute planet Zopakuji ještě jednou sveacute řešeniacute teacuteto otaacutezky daacutevaje tentokraacutet zaacutevěru obecnějšiacute charakter

Čaacutestice roje majiacute rozličnou velikost specifickeacuteho momentu (momentu na jednotku hm oty) Nechť se celaacute hmota roje rozděliacute v zaacutevislosti na velikosti specifickeacuteho momentu q podle některeacuteho diferenciaacutelniacuteho zaacutekona rozděleniacute f(q )d q Ukaacutežeme že každeacutemu zaacutekonu rozděleniacute t j každeacute funkci f ( q ) odpoviacutedaacute vlastniacute zaacutekon vzdaacutelenostiacute planet

Budeme se zajiacutemat o osudy dvou sousedniacutech planetaacuterniacutech jader (zaacuterodků) ve stadiu jejich růstu Jsou-li tato jaacutedra velmi bliacutezkaacute rychle vyčerpajiacute zaacutesobu čaacutesshytic ktereacute majiacute možnost dostat se do oblasti mezi jejich drahami Jestliže se tato dvě planetaacuterniacute jaacutedra nespojiacute v jedno budou daacutele ziacuteskaacutevat hmotu a moment už většinou od ěaacutestic obiacutehajiacuteciacutech na vnějšiacutech stranaacutech vyčerpaneacute oblasti Při tom moment na jednotku hmoty se u jedneacute planety bude zmenšovat u druheacute zvětšovat a poloměry drah obou planet se začnou rozchaacutezet Tak v sameacutem procesu růstu plashynet je obsažen i princip regulace vzdaacutelenostiacute mezi nimi Vychaacuteziacuteme z toho že při tvořeniacute planet maacute každaacute čaacutestice největšiacute vyhliacutedky dostat se na tu planetu jejiacutež

specifickyacute moment je co nejmeacuteně odlišnyacute od specifickeacuteho momentu čaacutestice Ovšem odděleneacute čaacutestice se takeacute nemusiacute dostat na bdquosvouldquo planetu ale tyto vyacutejimky se vzaacutejemně kompensujiacute takže pro vyacutepočet je možneacute předpoklaacutedat že čaacutestice jsou přesně rozděleny po bdquooblastech11 přidělenyacutech na ose specifickyacutech momentů každeacute planetě Hraniciacute oblasti bude hodnota specifickeacuteho momentu stejně vzdaacutelenaacute od specifickyacutech momentů dvou sousedniacutech planet Nechť fln značiacute moment odpoviacutedashyjiacuteciacute hranici mezi oblastmi n-teacute a n + 1-niacute planety jejichž specifickeacute momenty jsou rovny qn resp qn + 1 Pak podle toho co bylo vyacuteše řečeno

(1)p glaquo gn+1

2 Při spojeniacute čaacutestic oblasti v planetu je specifickyacute moment planety

fqj () dgn ff(q)dq (2)

při čemž meze integrace jsou fiacuten+j ajS Vyjadřujiacutece tato ji pomociacute gbdquo+ i podlelsquo (1) dostaacutevaacuteme ve (2) rovnici pro momenty qn Ale pro planety vzhledem ke kruhoshyveacutemu charakteru jejich drah qn = amp]M ^R n kde R n je poloměr draacutehy h-teacute planety M je hmota SluAce k je gravitačniacute konstanta Tak naacutem daacute rovnice (2) zaacutekon vzdaacuteleshynostiacute planet odpoviacutedajiacuteciacute funkci J(q)

Pro konkreacutetniacute přiacutepady je třeba specifikovat funkci j(q ) Neniacute důvodu předposhyklaacutedat že v reaacutelnyacutech podmiacutenkaacutech přiacuterody f (q ) může byacutet funkciacute velmi rychle se měniacuteciacute Proto podle analogie s mnohyacutemi uacutevahami theoretickeacute fysiky a astrofysiky připustiacuteme že f (q ) je s dostatečilou přesnostiacute aproximovaacutena funkciacute tvaru c q kde c je konstanta V takoveacutem přiacutepadě z vyacutesledků pozorovaacuteniacute můžeme určit exponent X Specifickeacute momenty čaacutestic jsou ohraničeneacute Za spodniacute jejich hranici je možneacute vziacutet veličinu bliacutezkou nule a za horniacute -mdash bdquopraktickou hranici momentu v slunečniacute soustavě mdash veličinu bliacutezkou specifickeacutemu momentu Neptuna (maacutem v patrnosti že za touto praktickou hraniciacute je už velmi maacutelo čaacutestic a pokud jsou neurčujiacute stav soustavy) Horniacute hranice specifickyacutech momentů nechť je Q Pakstředniacute moment celeacute planetaacuterniacute soustavy je q

Jg() dq

iacute = deg

t j při () = c q^ obdržiacuteme

Q() dq 0

ldquo ldquof -i = F T 2 lt 2 - ( 3 )

Z pozorovaacuteniacute viacuteme že přijmeme-li za jednotku hmotu Slunce vzdaacutelenost Země od Slunce a rok dělenyacute 2n dostaneme Q mdash ] 30 = 548 a středniacute moment q = 264 Středniacute moment je tedy přibližně dvakraacutet menšiacute než maximaacutelniacute Pak ze vzorce (3) vyplyacutevaacute X mdash 0 t j

(g) dq = c dq

To označuje rovnoměrneacute rozděleniacute celkoveacute hmoty čaacutestic podle osy specifickyacutech momentů Při tomto zvlaacuteštniacutem vzhledu funkce j [q ) se řešeniacutem diferenčniacute rovnice (2) objevuje jak snadno nahleacutedneme

9n = a + bnkde a a b jsou konstanty

Přejdeme-li od momentů ke vzdaacutelenostem dostaneme hleshydanyacute zaacutekon vzdaacutelenostiacute planet

h) obiacutehaacuteniacute souputniacuteků nejčastěji ve směru přiacutemeacutem (shodshyneacutem se směrem oběhu planet) ale v řadě přiacutepadů takeacute v obraacuteshyceneacutem

i) rotace planet okolo os při čemž převlaacutedaacute otaacutečeniacute přiacutemeacute

Je znaacutemo že ani jedna z dřiacutevějšiacutech kosmogonickyacutech hypo- thes nemohla současně vysvětlit všechny uvedeneacute hlavniacute rysy planetaacuterniacute soustavy V nejlepšiacutem přiacutepadě byla vysvětlena jen některaacute jejich čaacutest Autoři kosmogoniiacute vysvětlovali původ vyacute shychoziacute hmoty různě ale při objasňovaacuteniacute konkreacutetniacutech rysů seacute omeshyzovali a to slovniacute formou na některeacute všeobecneacute poznaacutemky o nejshyjednoduššiacutech vlastnostech (o komplanaacutemosti atd) Tak tomu bylo i ve znameniteacute na svou dobu hypothese J Jeanse Ti nemnoziacute kosmogonisteacute kteřiacute se snažili jiacutet daacutele nedosaacutehli uacutespěchu zřejmě hlavně proto že použiacutevali jen uacutevah z elementaacuterniacute geometrie a nebeskeacute mechaniky (na př Moulton) i tam kde pro objasněniacute vzniku planetaacuterniacute soustavy nestačiacute jen klasickaacute nebeskaacute mechashynika Saacutem charakter uacutekolu žaacutedaacute předevšiacutem statistickou methodu Kromě gravitačniacutech sil je nutneacute přihleacutednout takeacute ke světelneacutemu tlaku a ztraacutetě čaacutesti draacutehoveacute energie měniacuteciacute se v teplo

4 Hlavniacute ideou meacuteho naacutevrhu na objasněniacute všech zaacutekladniacutech rysů planetaacuterniacute soustavy je uacutevaha (v matematickeacute formě) o těch procesech přirozeneacuteho statistickeacuteho souboru ktereacute probiacutehajiacute při tvořeniacute planet Při tom vychaacuteziacutem ze třiacute vyacuteše formulovanyacutech prashyvidel

Pohyb planet ve společneacute teacuteměř rovině ve stejneacutem směru a po drahaacutech maacutelo odlišnyacutech od kruhovyacutech vyplyacutevaacute z našich prashyvidel přirozeně a prostě jak bylo již vysvětleno Přejdeme k ostatshyniacutem přesnějšiacutem charakteristikaacutem Začneme od zaacutekona vzdaacuteleshynostiacute planet Zopakuji ještě jednou sveacute řešeniacute teacuteto otaacutezky daacutevaje tentokraacutet zaacutevěru obecnějšiacute charakter

Čaacutestice roje majiacute rozličnou velikost specifickeacuteho momentu (momentu na jednotku hm oty) Nechť se celaacute hmota roje rozděliacute v zaacutevislosti na velikosti specifickeacuteho momentu q podle některeacuteho diferenciaacutelniacuteho zaacutekona rozděleniacute f(q )d q Ukaacutežeme že každeacutemu zaacutekonu rozděleniacute t j každeacute funkci f ( q ) odpoviacutedaacute vlastniacute zaacutekon vzdaacutelenostiacute planet

Budeme se zajiacutemat o osudy dvou sousedniacutech planetaacuterniacutech jader (zaacuterodků) ve stadiu jejich růstu Jsou-li tato jaacutedra velmi bliacutezkaacute rychle vyčerpajiacute zaacutesobu čaacutesshytic ktereacute majiacute možnost dostat se do oblasti mezi jejich drahami Jestliže se tato dvě planetaacuterniacute jaacutedra nespojiacute v jedno budou daacutele ziacuteskaacutevat hmotu a moment už většinou od ěaacutestic obiacutehajiacuteciacutech na vnějšiacutech stranaacutech vyčerpaneacute oblasti Při tom moment na jednotku hmoty se u jedneacute planety bude zmenšovat u druheacute zvětšovat a poloměry drah obou planet se začnou rozchaacutezet Tak v sameacutem procesu růstu plashynet je obsažen i princip regulace vzdaacutelenostiacute mezi nimi Vychaacuteziacuteme z toho že při tvořeniacute planet maacute každaacute čaacutestice největšiacute vyhliacutedky dostat se na tu planetu jejiacutež

specifickyacute moment je co nejmeacuteně odlišnyacute od specifickeacuteho momentu čaacutestice Ovšem odděleneacute čaacutestice se takeacute nemusiacute dostat na bdquosvouldquo planetu ale tyto vyacutejimky se vzaacutejemně kompensujiacute takže pro vyacutepočet je možneacute předpoklaacutedat že čaacutestice jsou přesně rozděleny po bdquooblastech11 přidělenyacutech na ose specifickyacutech momentů každeacute planetě Hraniciacute oblasti bude hodnota specifickeacuteho momentu stejně vzdaacutelenaacute od specifickyacutech momentů dvou sousedniacutech planet Nechť fln značiacute moment odpoviacutedashyjiacuteciacute hranici mezi oblastmi n-teacute a n + 1-niacute planety jejichž specifickeacute momenty jsou rovny qn resp qn + 1 Pak podle toho co bylo vyacuteše řečeno

(1)p glaquo gn+1

2 Při spojeniacute čaacutestic oblasti v planetu je specifickyacute moment planety

fqj () dgn ff(q)dq (2)

při čemž meze integrace jsou fiacuten+j ajS Vyjadřujiacutece tato ji pomociacute gbdquo+ i podlelsquo (1) dostaacutevaacuteme ve (2) rovnici pro momenty qn Ale pro planety vzhledem ke kruhoshyveacutemu charakteru jejich drah qn = amp]M ^R n kde R n je poloměr draacutehy h-teacute planety M je hmota SluAce k je gravitačniacute konstanta Tak naacutem daacute rovnice (2) zaacutekon vzdaacuteleshynostiacute planet odpoviacutedajiacuteciacute funkci J(q)

Pro konkreacutetniacute přiacutepady je třeba specifikovat funkci j(q ) Neniacute důvodu předposhyklaacutedat že v reaacutelnyacutech podmiacutenkaacutech přiacuterody f (q ) může byacutet funkciacute velmi rychle se měniacuteciacute Proto podle analogie s mnohyacutemi uacutevahami theoretickeacute fysiky a astrofysiky připustiacuteme že f (q ) je s dostatečilou přesnostiacute aproximovaacutena funkciacute tvaru c q kde c je konstanta V takoveacutem přiacutepadě z vyacutesledků pozorovaacuteniacute můžeme určit exponent X Specifickeacute momenty čaacutestic jsou ohraničeneacute Za spodniacute jejich hranici je možneacute vziacutet veličinu bliacutezkou nule a za horniacute -mdash bdquopraktickou hranici momentu v slunečniacute soustavě mdash veličinu bliacutezkou specifickeacutemu momentu Neptuna (maacutem v patrnosti že za touto praktickou hraniciacute je už velmi maacutelo čaacutestic a pokud jsou neurčujiacute stav soustavy) Horniacute hranice specifickyacutech momentů nechť je Q Pakstředniacute moment celeacute planetaacuterniacute soustavy je q

Jg() dq

iacute = deg

t j při () = c q^ obdržiacuteme

Q() dq 0

ldquo ldquof -i = F T 2 lt 2 - ( 3 )

Z pozorovaacuteniacute viacuteme že přijmeme-li za jednotku hmotu Slunce vzdaacutelenost Země od Slunce a rok dělenyacute 2n dostaneme Q mdash ] 30 = 548 a středniacute moment q = 264 Středniacute moment je tedy přibližně dvakraacutet menšiacute než maximaacutelniacute Pak ze vzorce (3) vyplyacutevaacute X mdash 0 t j

(g) dq = c dq

To označuje rovnoměrneacute rozděleniacute celkoveacute hmoty čaacutestic podle osy specifickyacutech momentů Při tomto zvlaacuteštniacutem vzhledu funkce j [q ) se řešeniacutem diferenčniacute rovnice (2) objevuje jak snadno nahleacutedneme

9n = a + bnkde a a b jsou konstanty

Přejdeme-li od momentů ke vzdaacutelenostem dostaneme hleshydanyacute zaacutekon vzdaacutelenostiacute planet

specifickyacute moment je co nejmeacuteně odlišnyacute od specifickeacuteho momentu čaacutestice Ovšem odděleneacute čaacutestice se takeacute nemusiacute dostat na bdquosvouldquo planetu ale tyto vyacutejimky se vzaacutejemně kompensujiacute takže pro vyacutepočet je možneacute předpoklaacutedat že čaacutestice jsou přesně rozděleny po bdquooblastech11 přidělenyacutech na ose specifickyacutech momentů každeacute planetě Hraniciacute oblasti bude hodnota specifickeacuteho momentu stejně vzdaacutelenaacute od specifickyacutech momentů dvou sousedniacutech planet Nechť fln značiacute moment odpoviacutedashyjiacuteciacute hranici mezi oblastmi n-teacute a n + 1-niacute planety jejichž specifickeacute momenty jsou rovny qn resp qn + 1 Pak podle toho co bylo vyacuteše řečeno

(1)p glaquo gn+1

2 Při spojeniacute čaacutestic oblasti v planetu je specifickyacute moment planety

fqj () dgn ff(q)dq (2)

při čemž meze integrace jsou fiacuten+j ajS Vyjadřujiacutece tato ji pomociacute gbdquo+ i podlelsquo (1) dostaacutevaacuteme ve (2) rovnici pro momenty qn Ale pro planety vzhledem ke kruhoshyveacutemu charakteru jejich drah qn = amp]M ^R n kde R n je poloměr draacutehy h-teacute planety M je hmota SluAce k je gravitačniacute konstanta Tak naacutem daacute rovnice (2) zaacutekon vzdaacuteleshynostiacute planet odpoviacutedajiacuteciacute funkci J(q)

Pro konkreacutetniacute přiacutepady je třeba specifikovat funkci j(q ) Neniacute důvodu předposhyklaacutedat že v reaacutelnyacutech podmiacutenkaacutech přiacuterody f (q ) může byacutet funkciacute velmi rychle se měniacuteciacute Proto podle analogie s mnohyacutemi uacutevahami theoretickeacute fysiky a astrofysiky připustiacuteme že f (q ) je s dostatečilou přesnostiacute aproximovaacutena funkciacute tvaru c q kde c je konstanta V takoveacutem přiacutepadě z vyacutesledků pozorovaacuteniacute můžeme určit exponent X Specifickeacute momenty čaacutestic jsou ohraničeneacute Za spodniacute jejich hranici je možneacute vziacutet veličinu bliacutezkou nule a za horniacute -mdash bdquopraktickou hranici momentu v slunečniacute soustavě mdash veličinu bliacutezkou specifickeacutemu momentu Neptuna (maacutem v patrnosti že za touto praktickou hraniciacute je už velmi maacutelo čaacutestic a pokud jsou neurčujiacute stav soustavy) Horniacute hranice specifickyacutech momentů nechť je Q Pakstředniacute moment celeacute planetaacuterniacute soustavy je q

Jg() dq

iacute = deg

t j při () = c q^ obdržiacuteme

Q() dq 0

ldquo ldquof -i = F T 2 lt 2 - ( 3 )

Z pozorovaacuteniacute viacuteme že přijmeme-li za jednotku hmotu Slunce vzdaacutelenost Země od Slunce a rok dělenyacute 2n dostaneme Q mdash ] 30 = 548 a středniacute moment q = 264 Středniacute moment je tedy přibližně dvakraacutet menšiacute než maximaacutelniacute Pak ze vzorce (3) vyplyacutevaacute X mdash 0 t j

(g) dq = c dq

To označuje rovnoměrneacute rozděleniacute celkoveacute hmoty čaacutestic podle osy specifickyacutech momentů Při tomto zvlaacuteštniacutem vzhledu funkce j [q ) se řešeniacutem diferenčniacute rovnice (2) objevuje jak snadno nahleacutedneme

9n = a + bnkde a a b jsou konstanty

Přejdeme-li od momentů ke vzdaacutelenostem dostaneme hleshydanyacute zaacutekon vzdaacutelenostiacute planet

t j druheacute odmocniny vzdaacutelenosti planet od Slunce tvoři aritmeticshykou řadu

Srovnaacuteme tento zaacutekon s vyacutesledky pozorovaacuteniacute Prozkoumaacuteme nejprve velkeacute planety Přisoudiacuteme-li Jupiteru 0 Saturnu 1 atd můžeme disponovati parametry zaacutekona tak že za A vezmeme specifickyacute moment Jupitera t j ve vyacuteše uvedenyacutech jednotkaacutech A = 228 a za veličinu B mdash průměrnyacute rozdiacutel specifickyacutech moshymentů mezi velkyacutemi planetami t j B = 1 Pak obdržiacuteme theo- reticky předpověděneacute vzdaacutelenosti ktereacute jsou v tabulce 1 srovshynaacuteny se vzdaacutelenostmi skutečnyacutemi

Tabulka 1

Planety Jupiter Saturn Uran Neptun Pluto

]ň theoretiekoacute 228 328 428 528 628R skutečneacute 228 309 438 548 629

Shoda je pro statistickyacute zaacutekon dobraacute o mnoho lepšiacute než u znaacutemeacuteho empirickeacuteho bdquozaacutekona Bodeovardquo

(Pokračovaacuteniacute)

Sovětskaacute astronomie

50 VYacuteRO ČIacute EN GELrsquo G ARDTOVY OBSERVATOŘE V K AZ A NT

Oslava 501eteacuteho trvaacuteniacute Engelrsquogardtovy observatoře byla zahaacutejena veshyčer 26 května 1951 v saacuteJe Leninoivy university v Kaz ani při zasedaacuteniacute Věshydeckeacute rady university kteraacute za velkeacute uacutečasti hostů vyslechla referaacutety D Ja M a r t y n o v a o praacuteci Engelrsquogardtovy observatoře v letech 1901mdash 1951 a A A N ě f e d ě v a o astronomickeacute a kulturniacute činnosti V P Engelrsquogardta dopisujiacuteciacuteho člena Akademie věd vyacuteznačneacuteho astronoma-amateacutera a přiacuteshytele skladatele M I G 1 i n k y Přednaacutešejiacuteciacute zdůraznili velkyacute rozmach věshydeckeacute praacutece na observatoři za sovětskeacute vlaacutedy v obdobiacute Stalinskyacutech pětishyletek Činnost observatoře byla zaměřena hlavně k studiu proměnnyacutech hvězd a astrometrii zvlaacuteště k studiu pohybu Měsiacutece Za padesaacutet roků bylo publikovaacuteno na 400 vědeckyacutech praciacute a zpraacutev

Na konci zasedaacuteniacute všichni přiacutetomniacute přijali s nadšeniacutem pozdravnyacute doshypis J V S t a l i n o v i v němž byla vyjaacutedřena vděčnost za otcovskou peacuteči o sovětskou vědu

Naacutesledujiacuteciacuteho dne uacutečastniacuteci jubilejniacute oslavy odjeli vlakem na observashytoř kterou si dopoledne prohleacutedli Odpoledne byly zahaacutejeny dvě vědeckeacute konference a večer byl věnovaacuten přaacutetelskeacute besedě uacutečastniacuteků

Souběžně s oslavami se konaly dvě konference o proměnnyacutech hvězshydaacutech a o astronomii Konference o proměnnyacutech hvězdaacutech se konala 28 a 29 května a byla zahaacutejena referaacutetem tajemniacuteka Uacutestředniacute komise pro stushydium proměnnyacutech hvězd B V K u k a r k i n a Během zasedaacuteniacute bylo proshyneseno 29 referaacutetů od znaacutemyacutech sovětskyacutech badatelů jako na př D Ja

M a r t y n o v a V P C e s e v i č e P N C h o 1 o p o v a B A V o r o n- c o v a - V e l j a m i n o v a P G K u l i k o v s k eacute h o a j V zaacutevěru konfeshyrence byla přijata resoluce kteraacute určuje pro nejbližšiacute leacuteta dalšiacute praacuteci ve studiu proměnnyacutech hvězd v SSSR

Konference o astrometrii se zabyacutevala probleacutemy jež jsou řešeny na observatoři Takeacute na teacuteto konferenci byla pronesena řada vědeckyacutech reshyferaacutetů

(Astronomičeskij cirkuljar 115 6 června 1951) Ši

Z planetaacuterniacute sekce

CESTY PLAN E TO G R AF IE V OBTIacuteŽNEacuteM PROBLEacuteMU

Visuaacutelniacutemu pozorovaacuteniacute planet věnovala řada staryacutech pozorovatelů mnoho času a praacutece z tohoto uacutesiliacute pak vyrostla největšiacute diacutela klasiků pla- netografie C a s s i n i h o B i a n c h i n i h o S c h r d t ť e r a S e c c h i h o S c h i a p a r e l l i h o a jinyacutech Porvrch teacuteměř všech planet je dnes zmaposhyvaacuten dosti dokonale a naše znalosti jsou doplněny spektroskopickyacutemi vyacute shysledky A d a m s e D u n h a m a W i l d t a a ostatniacutech nemeacuteně vyacuteznamshynyacutech pozorovatelů Počaacutetkem našeho stoletiacute se počal obracet zaacutejem astroshynomů od planet k jinyacutem oborům astronomie kde kynula většiacute naděje na uacutespěch než v tomto pracneacutem a namaacutehaveacutem odvětviacute kde značneacute množstviacute otaacutezek bylo již vyřešeno a ty ktereacute vyřešeny nebyly se staly možnaacute neshypřekonatelnyacutemi překaacutežkami v pokroku normaacutelniacute pozorovatelskeacute praxi Sem patřiacute zejmeacutena otaacutezka planety V e n u š e t j konstituce je jiacute atmosfeacutery a jejiacute rotačniacute doby O složeniacute atmosfeacutery Venuše jsou asi dvě domněnky jednali staraacute domněnka že atmosfeacutera Venuše je plynnaacute jednak že se sklaacutedaacute z prachovyacutech čaacutestic N a tuto možnost poukaacutezal H o y 1 e (The Observaacutetory 70 223) Sklaacutedala-li by se však atmosfeacutera Venuše z prachovyacutech čaacutestic abshysorbovala by světlo neselektivně to by však odporovalo (vyacutesledkům Rosso- vyacutech fotografiiacute v infračerveneacutem a ultrafialoveacutem světle neboť R o s s (Ap Joum 68 62) neziacuteskal v infračerveneacutem světle žaacutedneacute detaily kdežto v ulshytrafialoveacutem světle zachytil řadu temnyacutech uacutetfvarů což značiacute že zde zaznashymenal dvě vrstvy atmosfeacutery a neniacute přirozenějšiacuteho vysvětleniacute než že fotoshygrafie v infračerveneacutem světle zachycujiacute spodniacute vrstvy atmosfeacutery nebo snad i povrch kdežto fotografie v ultrafialoveacutem světle vrchniacute vrstvy atmosfeacutery Existuje tedy v atmosfeacuteře- Venuše selektivniacute absorpce což svědčiacute že je p l y n n aacute Oproti tomu jinyacute zajiacutemavyacute vyacutesledek ziacuteskal L i n k (B A C I No 2) při studiu prodlouženiacute růžků planety při maleacute faacutezi Izde dochaacuteziacute k zaacuteshyvěru že v atmosfeacuteře Venuše existuje rozptyl světla na prachovyacutech čaacutestishyciacutech Z těchto přiacutekladů vidiacuteme jak velikaacute je neurčitost ve vyacutesledciacutech jedshynotlivyacutech astronomů nemůžeme teacutež zcela vyloučit možnost že ani jedna z domněnek neniacute spraacutevnaacute a že fysikaacutelniacute stav atmosfeacutery Venuše nelze srovshynaacutevat s ovzdušiacutem našiacute Země

Pokud se tyacutekaacute detailů na planetě jsou i zde různaacute miacuteněniacute Jsou poshyzorovateleacute domniacutevajiacuteciacute se že změny uacutetvarů jsou na teacuteto planetě zcela chaoshytickeacute avšak značnaacute čaacutest vyacuteznamnyacutech pozorovatelů mezi neacutež patřiacute i A nshyt o n i a d i zastaacutevaacute naacutezor že mnoheacute uacutetvary se udržujiacute na staacutele stejnyacutech miacutestech čiacutemž by byla daacutena spojitost atmosfeacutery s povrchem planety

Položiacuteme si nyniacute otaacutezku Jakyacutemi cestami se bude ubiacuterat vědeckeacute baacuteshydaacuteniacute v budoucnosti Je jisteacute že se budou čas od času v časopisech objeshyvovat visuaacutelniacute pozorovaacuteniacute planety vykonanaacute malyacutemi i většiacutemi přiacutestroji Naskyacutetaacute se otaacutezka zda by mohla přispět k vyřešeniacute probleacutemu pozorovaacuteniacute mamutiacutemi dalekohledy viacutece než menšiacutemi přiacutestroji neboť zvyacutešiacuteme-li rozlishy

šovaciacute schopnost přiacutestroje zvětšiacute se tiacutem nejen počet uacutetvarů pozorovatelnyacutech na planetě ale i velikost neklidu atmosfeacutery Země v němž potom detaily zmiziacute a tak je jistě alespoň do určiteacute m iacutery spraacutevnyacute naacutezor některyacutech pozoshyrovatelů že k řešeniacute otaacutezky rotace a atmosfeacutery Venuše mohou přispět maleacute 15- až 30centimetroveacute refraktory viacutece než obrovskeacute přiacutestroje Zde se pak mohou uplatnit i amateacuteři

Pravděpodobnějšiacute však je že se bude vyacutezkum ubiacuterat jinyacutemi cestami za pomoci jinyacutech přiacutestrojů Snad to bude r a d a r snad jin iacute pomocniacuteci astronoma budoucnosti Nesmiacuteme však zabiacutehat svyacutemi myšlenkami přiacuteliš daleko od skutečnosti a stavět vzdušneacute zaacutemky na sveacute fantasii musiacuteme se na celyacute probleacutem diacutevat s důvěrou v pokrok vědy To znamenaacute že nesmiacuteme propadnout druheacutemu extreacutemu mdash naprosteacute beznaději kdy zjistivše chaos dosavadniacutech vyacutesledků nechaacuteme stranou celyacute probleacutem v domněniacute že je dashyleko z dosahu našich možnostiacute A Hruška

Ze stelaacuterniacute astronomie

SLABEacute MODREacute HVEacuteZD Y V O KO LIacute G ALAKTICKEacuteH O POacuteLU

Již dlouho je znaacutemo že různeacute skupiny hvězd v galaktickeacute soustavě se navzaacutejem lišiacute jak prostorovyacutem rozloženiacutem tak svyacutemi pohybovyacutemi vlastshynostmi Důsledneacute rozděleniacute hvězd do jednotlivyacutech podsysteacutemů provedli však teprve sovětštiacute astronomoveacute K u k a r k i n a P a r e n a g o v posledniacutech letech V galaktickeacute soustavě jsou zastoupeny podsysteacutemy od zcela ploshychyacutech jejichž členoveacute se vyskytujiacute jen v těsneacute bliacutezkosti galaktickeacute roviny a jež si proto můžeme znaacutezomiti značně zploštělyacutem elipsoidem až k podshysysteacutemům kulovyacutem jejichž členoveacute jak tomu nasvědčuje jmeacuteno vyplňujiacute prostor viacutece nebo meacuteně kulovyacute Mezi oběma krajniacutemi připady existuje ještě řada přechodnyacutech podsysteacutemů

V tomto člaacutenku si všiacutemaacuteme jen modryacutech hvězd a proto uvedeme jen že hvězdy třiacutedy B tvořiacute typicky plochyacute podsysteacutem kdežto jineacute biacuteleacute až nashymodraleacute hvězdy biacuteliacute trpasliacuteci tvořiacute přechodnyacute podsysteacutem Jineacute modreacute hvězdy jsou zatiacutem znaacutemy jen v kulovyacutech hvězdokupaacutech S nimi se tam vyshyskytujiacute proměnneacute typu R R Lyrae jež však se v dosti značneacutem množstviacute nachaacutezejiacute iacute volně v galaktickeacute soustavě Volneacute proměnneacute typu RR Lyrae tvořiacute kulovyacute podsysteacutem

Hvězdy B se vyskytujiacute jen v těsneacute bliacutezkosti galaktickeacute roviny Ve směru ke galaktickyacutem plt51ům jich ubyacutevaacute tak rychle že již po 100 až 300 parseciacutech je jich již lOkraacutet meacuteně než v okoliacute Slunce Hvězdy B majiacute velkou sviacutetivost jejich absolutniacute velikost M se pohybuje okolo mdash 15 Pro zdaacutenlivou velikost m platiacute znaacutemaacute rovnice

m = M -|- 5 log r mdash 5

kde r je vzdaacutelenost v parseciacutech Pro r mdash 100 ps vychaacuteziacute zdaacutenlivaacute velikost m = 35 Ojediněleacute hvězdy B ktereacute by se snad vyskytly ve vzdaacutelenosti 500 parsek od galaktickeacute roviny by -měly -podle teacuteže rovnice m = 7 Je tedy velmi nepravděpodobneacute že bychom směrem ke galaacutektickeacutemu poacutelu nalezli slabšiacute normaacutelniacute hvězdu B než sedmeacute velikosti

Jinak je tomu u biacutelyacutech trpasliacuteků To jsou hvězdy velmi slabeacute absoshylutniacute velikosti 10 až 14 takže i hvězdy z bliacutezkeacuteho okoliacute slunečniacuteho budou patřit mezi nejslabšiacute hvězdy vůbec Proto bychom se mohli domniacutevat že každaacute velmi slabaacute modraacute hvězda v okoliacute galaktickeacuteho poacutelu je biacutelyacute trpasliacutek

Touto myšlenkou byli takeacute vedeni H u m a s o n a Z w i c k y když v roce 1947 objevili v okoliacute severniacuteho galaktickeacuteho poacutelu 31 modryacutech hvězd

zdaacutenliveacute velikosti 10 až 15 Jakeacute však bylo jejich překvapeni když spekshytraacutelniacute rozbor ukaacutezal že 29 z nich pravděpodobně nejsou biacuteliacute trpasliacuteci Tiacutem se naskytla otaacutezka k jakeacutemu druhu hvězd vlastně patřiacute neboť i jejich přiacuteslušnost k normaacutelniacutem hvězdaacutem B byla velmi maacutelo pravděpodobnaacute

Prvniacutem uacutekolem je alespoň řaacutedově určit jejich vzdaacutelenost a tiacutem takeacute k jakeacutemu podsysteacutemu patřiacute Spektroskopickou parallaxu mdash to znamenaacute určit vzdaacutelenost ze znaacutemeacute absolutniacute velikosti s pomociacute rovnice vyacuteše uveshydeneacute mdash zde určit neniacute možno protože ani jeden z obou předpokladů o abshysolutniacute velikosti neniacute pravděpodobnyacute Jinyacutem vodiacutetkem pro řaacutedoveacute určeniacute vzdaacutelenosti je vlastniacute pohyb avšak v době objevu byly znaacutemy vlastniacute poshyhyby pouze čtyř z objevenyacutech hvězd

Aby se tato otaacutezka osvětlila změřili P o 1 s a autor vlastniacute pohyby dalšiacutech 10 hvězd a pro kontrolu ještě jedneacute je jiacutež vlastniacute pohyb byl již dřiacuteve znaacutem Ukaacutezalo se že průměrnyacute vlastniacute pohyb hvězd jež nejsou biacutelyacutemi trpasliacuteky obnaacutešiacute 0022 za rok Za předpokladu že by se jednalo o norshymaacutelniacute hvězdy B ve vzdaacutelenosti asi 4000 parsek odpoviacutedala by tato hodnota rychlosti 400 až 600 kmsec vzhledem ke Slunci Galaktickaacute soustava by svou přitažlivostiacute nemohla udržet hvězdu pohybujiacutec se takovou rychlostiacute a v teacute vzdaacutelenosti a takovaacute hvězda by tedy přichaacutezela z mezigalaktiacuteckeacuteho prostoru Toto vysvětleniacute se však nezdaacute uspokojiveacute neboť slabyacutech modryacutech hvězd bylo objeveno viacutece Spiacuteše se lze domniacutevati že tyto hvězdy patřiacute k něshyjakeacutemu dosud neznaacutemeacutemu druhu a že tvořiacute kulovyacute podsysteacutem Plochyacute podshysysteacutem tvořit nemohou neboť v tom přiacutepadě by jejich vlastniacute pohyby mushysely byacutet podstatneacute většiacute Snad lze uveacutest že proměnneacute typu RR Lyrae tvořiacute rovněž kulovyacute podsysteacutem a že majiacute rychlosti jež by odpoviacutedaly mdash za stejshynyacutech ostatniacutech podmiacutenek mdash průměrneacutemu vlastniacutemu pohybu 0028 za rok což je dosti bliacutezko teacuteže hodnotě pro slabeacute modreacute hvězdy Snad tedy jsou slabeacute modreacute hvězdy podobneacute hvězdaacutem ranyacutech typů jež se spolu s proměnshynyacutemi typu RR Lyrae vyskytujiacute v kulovyacutech hvězdokupaacutech

S definitivniacutemi zaacutevěry je ovšem třeba vyčkat bohatšiacuteho pozorovaciacuteho materiaacutelu Perek

Z astronomickyacutech kroužků

Šk o l s k aacute s k u p i n a p o m aacute h aacute p o l y t e c h n i s a c i Šk o l y

V paacutetek dne 27 dubna t r uspřaacutedala školskaacute skupina CSM Vyššiacute průmysloveacute školy strojnickeacute v Praze H spolu s Čsl astronomickou sposhylečnostiacute z iniciativy ředitelstviacute školy a učitelskeacuteho sboru velkeacute mevro mlaacutedeže pro školy HI stupně v Domě uměniacute nazvaneacute bdquoMožnosti meziplashynetaacuterniacutech letů očima technika astronoma a biologardquo Toto mevro bylo uskutečněno zaacutesluhou vědeckeacuteho kolektivu Dr H Slouky Lidoveacute hvězshydaacuterny na Petřiacuteně Ing J Bukovskeacuteho z Čsl zaacutevodů automobilniacutech a letec-

kyacutech Dr J Grozdanoviče z biologickeacuteho odděleniacute Purkyůova uacutestavu a Dr J Pichy meteorologa kteřiacute provedli přednaacuteškoveacute paacutesmo a diskusi

Mevra se zuacutečastnil s Jaroš referent pro školstviacute vědy a uměniacute Uacutestředniacuteho naacuterodniacuteho vyacuteboru krajskyacute inspektor s Šlosar krajskyacute inspekshytor s Ing Pletka krajskaacute inspektorka s Pavliacutekovaacute četnaacute mlaacutedež škol m stupně a mnoho jinyacutech zaacutejemců

V uacutevodu mevra promluvil s Jaroš kteryacute zhodnotil vyacutestavu bdquoNaše novaacute směnardquo zachycujiacuteciacute tvůrčiacute elaacuten školniacute mlaacutedeže odraz to celeacuteho uacutesiliacute pracujiacuteciacuteho lidu o přestavbu společnosti v našem staacutetě Ve vlastniacutem pořadu podal nejprve s Dr Slouka historickyacute přehled o vyacutevoji astronomie načež se pak rozvinulo přednaacuteškoveacute paacutesmo všech členů vědeckeacuteho kolektivu ktereacute s Dr Slouka usměrňoval ke thematu mevra Přednaacutešejiacuteciacute rozebiacuterali

probleacutemy spojeneacute s možnosti meziplanetaacuterniacutech letů s hlediska jednotlivyacutech zastoupenyacutech oborů jak se jevi pod zornyacutem uacutehlem vědeckyacutech poznatků a posledniacutech vyacutezkumů Vyacutesledky doprovaacutezeli diapositivy a kraacutetkyacutemi filmy K obsahu technickeacutemu přispěl nemaacutelo mohutnyacute naacutekres rakety kteryacute proshyvedla ŠS ČSM

Toto mevro ukaacutezalo jak lze vhodnyacutem způsobem vzbudit ještě větSiacute touhu mladeacuteho člověka po věděniacute populaacuterniacute formou přibliacutežiti všechny taje vědeckyacutech poznatků a probuditi v mlaacutedeži nadšence vědy a techniky Při tom si každyacute uvědomoval že je to socialistickaacute věda kteraacute netvořiacute veacutedu pro vědu ale je nejuacutečinnějbiacutem pomocniacutekem pracujiacuteciacuteho člověka v boji o přetvaacuteřeniacute přiacuterody a ve vyacutestavbě socialistickeacute společnosti

Zaacutevěrem možno řiacuteci že mevro bylo vyacutesledkem zdařileacute spolupraacutece ŠS ČSM s Čsl astronomickou společnostiacute a zaacuteroveň kraacutesnou propagaciacute popu- larisovaacuteniacute astronomickyacutech poznatků mezi mlaacutedežiacute takže jistě naacutebor do Čsl astronomickeacute společnosti i je jiacute noveacute založeneacute Astronautickeacute sekce kteryacute byl nakonec proveden setkal se s plnyacutem pochopeniacutem u mlaacutedeže nashyšich škol

Miro Zvirocky - Dr Veverka Prům škola Praha II Černaacute 11

ASTRO NO M ICKAacute V Yacute S T A V K A V Č BUDĚJOVICIacuteCHVe dnech 1mdash 10 června 1951 uspořaacutedal Astronomickyacute kroužek mlaacuteshy

deže v Č Budějoviciacutech propagačniacute vyacutestavku u přiacuteležitosti vyacuteročiacute jednoshyleteacuteho trvaacuteniacute kroužku

Vyacutestavka se konala v miacutestnostech Lidoveacute hvězdaacuterny v Č Budějovishyciacutech a co do obsahu ji můžeme rozdělit na dvě čaacutesti na čistě kroužkovou a povšechně astronomickou Jaacutedrem prveacute byly čtyři stoly na nichž vystashyvovalo vyacutesledky svyacutech praciacute pět pracovniacutech sekciacute kroužku planetaacuterniacute meshyteorickaacute lunaacuterniacute silunečniacute a proměnnyacutech hvězd Byly to Wavně různeacute vyacuteshykresy fotografie mapky a opisy protokolů ktereacute zde upoutaly pozornost V průčeli miacutestnosti ve vkusneacutem raacutemci velikyacutech astronomickyacutech fotografiiacute pořiacutezenyacutech největšiacutemi dalekohledy světa byl vystaven stůl se sedmi deniacuteky členů v nichž byla zaznamenaacutena různaacute zajiacutemavaacute pozorovaacuteniacute

N a jineacutem stole byly vystaveny různeacute speciaacutelniacute astronomickeacute přiacutestroje jako tellurium maleacute planetaacuterium model planety Saturna libelovyacute oktant astrokomora a znaacutezorněn celyacute postup při amateacuterskeacutem broušeniacute zrcadla Tuto vyacutebavu velmi dobře vyplňovalo šest dalekohledů vystavenyacutech v poshyzadiacute 120 mm refraktor majetek kroužku 160 mm reflektor B Polesneacuteho 50 mm refraktor A Zapletala 60 mm refraktor A Grubera 55 mm reshyfraktor bdquoAm ateacuterrdquo (majetek kroužku) a znaacutemyacute binar Somet 25X100 Poshysledniacute z nich byl umiacutestěn ve vkusneacutem zaacutekoutiacute obklopen mapami a atlasy z nichž nejviacutece vynikal kraacutesnyacute Atlas Coeli a miacuteřil na naacutestěnnou spektraacutelniacute mapu nebe od KJepešty Ve středu miacutestnosti byl pak velkyacute stůl na němž bylo vystaveno asi 200 knih z knihovny hvězdaacuterny Zlatyacutem hřebem celeacute vyacutestavky byl však bezpochyby velkyacute kamennyacute meteorit siderit nalezenyacute s L Bezděkou kteryacute zde byl vystaven spolu s jinyacutemi mineraacutely a pozorushyhodnyacutemi zkamenělinami z druhohor Naacutevštěva vyacutestavky pak byla ještě spojena s prohliacutedkou budovy hvězdaacuterny a zejmeacutena jejiacuteho velkeacuteho 31 cm Cassegrainu jiacutem ž byla za jasnyacutech nociacute pozorovaacutena obloha za dne slunečniacute skvrny a některeacute terrestrickeacute předměty

Vyacutestavka byla otevřena denně od 15mdash 20 hodin a v neděli takeacute od 8 do 12 hodin a navštiacutevilo ji celkem 550 osob na jeden den pak připadaacute průshyměrnaacute naacutevštěva asi 55 osob Vyacutestavku připravili i vedli pouze členoveacute kroužku dva z nich J Šperger a B Polesnyacute pak takeacute provaacuteděli obecenshystvo podaacutevajiacutece u každeacuteho stolu kraacutetkyacute referaacutet a pak odpoviacutedajiacutece na přiacuteshypadneacute dotazy jichž byacutevalo tak mnoho a ktereacute nejleacutepe ukazovaly velkyacute zaacuteshyjem naacutevštěvniacuteků o astronomii

V budoucaau se chce kroužek věnovat hlavně pozorovaciacute činnosti a prohloubit činnost popularizačniacute v různyacutech přednaacuteškaacutech atd seznaacutemit českobudějovickou veřejnost a hlavně žactvo středniacutech škol s hlavniacutemi zaacuteshyklady astronomie a vůbec s moderniacutem světovyacutem naacutezorem kteryacute lze praacutevě tak jedinečně vyložit pouze s ohledem na nejmodemějšiacute (astronomickeacute vyacute shyzkumy J Špetrger

Noveacute knihy a publikace

Prof RNDr Ing- J a r o s l a v P r o c h aacute z k a Astronom ie sfeacuterickaacute203 strany 60 obr 13 tato Vydal Donaacutetův fond při Benešově technice v Brně s podporou MŠVU 1951 Cena 100mdash Kčs (Zasiacutelaacute administr ft H)

V našiacute literatuře po dlouhaacute leacuteta jsme postraacutedali uacuteplnějšiacute učebnici sfeacuterickeacute astronomie Profesor Prochaacutezka svou Astronomiiacute sfeacuterickou vyshyplňuje citelnou mezeru v našich zaacutekladniacutech vysokoškolskyacutech učebniciacutech I když je to učebnice pro posluchače zeměměřictviacute je forma i rozsah vyacuteshykladů určen pro širšiacute raampsah zaacutejemců

Prvniacute kapitola je věnovaacutena vyacutekladu souřadnicovyacutech systeacutemů a transshyformaci souřadnic Druhaacute kapitola pojednaacutevaacute o refraikci Naacutesledujiacuteciacute třetiacute kapitola je dosti podrobnyacute vyacuteklad probleacutemu dvou těles kteryacute osvětliacute dynashymickou straacutenku oběhu Země Současně je připojen vyacuteklad elementů drah a stručnyacute vyacutečet jednotlivyacutech oběhů Měsiacutece

Dalšiacute kapitola je věnovaacutena času v niacutež je odstavec věnovanyacute kalenshydaacuteři V naacutesledujiacuteciacute kapitole je vyložen pojem parallaxy (geocentrickeacute a ročniacute) jakož i v liv parallaxy na souřadnice tělesa Praacutevě tak v dalšiacute kashypitole je probraacutena aberace Naacutesledujiacuteciacute kapitoly jsou věnovaacuteny vlastniacutemu pohybu hvězd precesi a nutaci variaci šiacuteřek Kapitola o redukci posic hvězd je vhodně doplněna odstavcem mdash katalogy a ročenky

Tato prvaacute čaacutest vlastniacute obsah knihy je doplněna čtyřmi dodatky jedshynak stručnyacutem uacutevodem do sfeacuterickeacute trigonometrie daacutele vyacutekladem interposhylace seznamem některyacutech konstant a konečně přeiacutehledem literatury Naacuteshysleduje pak slovniacuteček nejčastěji užiacutevanyacutech vyacuterazů v ročenkaacutech s vyacuterazy v češtině ruštině francouzštině angličině a němčině Kniha je pak ukonshyčena 13 tabulkami a rejstřiacutekem

Celkovaacute uacuteprava knihy je velmi pěknaacute Zde nutno se předevšiacutem zmiacutenit o obrazech v textu Ve většině astronomickyacutech učebnic se setkaacutevaacuteme se znaacutezorněniacutem světoveacute koule po straacutence deskriptivniacute geometrie chybnyacutem Ing V Hebda kteryacute provedl saacutem celou gTafickou uacutepravu knihy vyhnul se na naacutevrh autorův teacuteto chybě a provedl všechny kresby z přiacutesneacuteho des- kriptivniacuteho hlediska Vhodnou volbou pohledu dosaacutehl Hebda obraacutezků ktereacute jsou vyacuterazneacute a instruktivniacute Velkyacutem kladem knihy je řada propočiacutetanyacutech přiacutekladů ktereacute může použiacutet i amateacuter jako vzor pro sveacute vyacutepočty

Je pochopitelneacute že vzhledem k obsahu a poslaacuteniacute teacuteto knihy nemůshyžeme ji považovat za -populaacuterniacute Bez znalostiacute vyššiacute matematiky jsou něshyktereacute čaacutesti knihy nepřiacutestupneacute Nicmeacuteně řada kapitol nebo odstavců je lehce srozumitelnaacute Pro amateacutera bez vysokoškolskeacuteho vzdělaacuteniacute jsou dopo- ručitelneacute 1mdash 7 odstavec kap I 1 2 5 6 odstavec kap XI 6 11 12 13 odst kap m celaacute kapitola o čase a kalendaacuteři z V kap 1 2 odstashyvec z VI kap 1 2 4 5 6 odstavec ze vn a V III kapitoly uacutevod a odshystavec Katalogy a ročenky jakož i všechny dodatky

Tuto knihu možno vřele doporučit každeacutemu kdo maacute o astronomii hlubšiacute zaacutejem a neměla bv chybět v žaacutedneacute knihovně ať již astronomickyacutech uacutestavů nebo lidovyacutech hvězdaacuteren Dr V Vanyacutesek

Publikace uacutestředniacutech vědeckyacutech uacutestavů (astronomickyacute biologickyacute fy- sikaacutelniacute geologickyacute chemickyacute matematickyacute a polarigrafiacuteckyacute) jsou vydaacuteshyvaacuteny ve třech vydaacuteniacutech a to česky ruskyacute anglicky a francouzskyacute Českeacute vydaacuteniacute obsahuje zpravidla člaacutenky přiacutestupně psaneacute i pro širšiacute vrstvy zaacutejemců majiacuteciacutech již určiteacute předběžneacute vědomosti z přiacuteslušneacuteho oboru za shytiacutem co cizojazyčnaacute vydaacuteniacute obsahujiacute původniacute vědeckeacute praacutece Ruskeacute vydaacuteniacute obsahuje tyteacutež člaacutenky jako francouzskeacute s anglickyacutem Prvniacute čiacuteslo ruskeacuteho vydaacuteniacute časopisu Uacutestředniacuteho uacutestavu astronomickeacuteho vyšlo v těchto dnech a je všem zaacutejemcům na požaacutedaacuteniacute za Kčs 15mdash- zaslaacuteno (Zasiacutelaacute Uacute Uacute A Praha X II Budečskaacute 6) Obsahuje tyto člaacutenky Zd Švestka Ha-emise z chromosfeacuteriekyacutech erupciacute Link-Širokyacute Fotometrickaacute diskuse posledniacutech zatměni Měsiacutece Z Bochniacuteček Světelnaacute křivka novy DK Lacertae 1950 Mayer-Kopeckyacute O planetaacuterniacutech vlivech na Slunce V III Z Bochniacuteček Zobecněniacute Wienova posunovaciacuteho zaacutekona E Buchar Zaacutekryty hveacutezd Měshysiacutecem z let 1934mdash 1935 a 1946mdash 1949 Z Bochniacuteček-J Bouška Zaacutekryty hvězd pozorovaneacute na univ hvězdaacuterně v roce 1949 mdash Prvniacute čiacuteslo českeacuteho vydaacuteniacute časopisu Uacute Uacute A obsahuje původniacute člaacutenek P Linka o radioastro- nomii a recense původniacutech vědeckyacutech praciacute ciziacutech a našich astronomů Tyto jsou stručně a přiacutestupně různyacutemi autory zpracovaacuteny a budou jistě viacutetaacuteny všemi vaacutežnějšiacutemi pracovniacuteky v českeacute astronomii Cena jednoho čiacutesla česshykeacuteho vydaacuteniacute je rovněž Kčs 15-mdash a lze ho objednat na vyacuteše uvedeneacute adrese

A G i ž i c k i j E fem eridy hvězd pro určeniacute astronom ickyacutech bodů ve vysokyacutech šiacuteřkaacutech mdash Akademie nauk SSSR Moskva 1947 Cena vaacutez 15 r Str 82

Gižickijho efemeridy hvězd v noveacutem velkeacutem vydaacuteniacute jsou vhodnou poshymůckou pro geodety Obsahujiacute tabulky efemerid jasnyacutech hvězd k určeniacute času z azimutů i šiacuteřek z vyacutešek bliacutezko meridiaacutenu v šiacuteřkaacutech od 66 do 78deg Daacutele tabulky efemerid hvězd sloužiacuteciacutech k určeniacute šiacuteřek z azimutaacutelniacutech poshyzorovaacuteniacute v šiacuteřkaacutech od 60deg do 80deg Dalšiacute tabulky a gra fy jsou určeny k seshystaveniacute efemerid hvězd bliacuteže prvniacuteho vertikaacutelu v šiacuteřkaacutech 60degmdash 80deg Tyto tabulky sloužiacute zejmeacutena geografickyacutem praciacutem (tedy mapovaacuteniacute) za polaacutershyniacutem kruhem kde určeni poloh miacutest pomociacute Slunce nedaacutevaacute dostatečnou přesnost

Dr J a n B o u š k a - Dr Ing J o s e f V y k u l i l M apa isogon ČSR pro epochu 19495 4deg str 16 4- velkaacute mapa jako přiacuteloha Publikace Staacutetshyniacuteho uacutestavu geofysikaacutelniacuteho a Vojenskeacuteho zeměpisneacuteho uacutestavu Praha 1950

Tato publikace je vzornyacutem přiacutekladem velkoryse provedeneacute praacutece ve velkeacutem měřiacutetku Noveacute a uacuteplneacute magnetickeacute mapovaacuteniacute uacutezemiacute CSR ohlaacutešeneacute již v roce 1932 bylo provaacuteděno od roku 1946 autory a to Dr J Bouškou kteryacute mapovaciacute praacutece začal v zaacutepadniacutech Cechaacutech a Dr Ing J Vykutilem kteryacute měřeniacute I řaacutedu ve všech elementech doplnil ještě H řaacutedem v magshynetickeacute deklinaci Pro Slovensko bylo užito staršiacutech měřeniacute R Běhounka a Fr Cechury Celkem byly změřeny na 427 bodech magnetickeacute deklinace 183 v Čechaacutech 120 na Moravě a ve Slezsku a 124 na Slovensku Azimuty miacutest byly určovny geodeticky nebo astronomicky Mapa isogon na zaacutekladě těchto měřeniacute zhotovenaacute je velmi přehledně nakreslena a ukazuje na mnoha miacutestech značneacute složitosti ktereacute lze vysvětlit působeniacutem geologicshykyacutech přiacutečin i jinyacutech dosud neznaacutemyacutech Připojenou mapku isopor křivek spojujiacuteciacutech miacutesta stejnyacutech ročniacutech změn magnetickeacute deklinace vypracoval Bř Beraacutenek Celaacute tato obsažnaacute a zaacutekladniacute geofysikaacutelniacute praacutece je vlastně nej vyacuteznamnějšiacute geofysikaacutelniacute praciacute velkyacutech rozměrů kteraacute během posledshyniacutech let U naacutes byla vydaacutena Autoři mohou ma ni byacutet praacutevem hrdi

Pr H Slouka

Oba kotouče vystřihneme a na kryciacutem vyřiacutezneme otvory podle vyčaacuterkovanyacutech čar Den a měshysiacutec kdy pozorujeme natočiacuteme k hodině pozorovaacuteniacute na kryciacutem kotouči a ve vyacute- A řezu se ukaacuteže praacutevě vi ditelnaacute čaacutest oblohy

V0 bullJolaquo rsquo r03

raquo Aacute~ BS

lsquoV ildquoČ Ě gt C0B

f A- bull V bull ilaquo raquoh jlaquoU bull- laquo- - 1 a i V I v

7i laquo iacuteiiacute0uwh Iacute V a-gt1 I

IacuteT mdash -oacuteftlt dege bullgt V v vV-A

i 1 V X | 1 v

I 3- O 2- 1 1 bull4 3 -2 O I-2 3- 2- O bull4 bull 2 bull4 3 - IO 23 bull3 bull2 1-0 bull4 3 1 O l rsquo bull4 0 -3 2 bull4- bull3 0 -1 bull2 -4 4 1 2- bullC 4 -35 I- 0 2- bull3 4- 5 I O -4 3-bull 2 O bull bull3 4- c 1 O iacute -2 bullt bull1 O 3- 4- bull2bull 7 1 O bull48 3 0 I- 2-4- 8 1 3- 2- O 1- bull4

3- 2- lsquo O laquo l bull3 1 O 4-10 O l- -3 bull -2 O 10 1 O l- 2- 4-11 A- bull3 C -1 bull2 11 2 O -3 4-12 4- | O 2- bull3 12 1 bull2 1- O ltbull 3-i iacute 4- 2 O -3 13 1 4- O -1M bull4 bulli O 3- tm i 4- 0 2-5103- -4 O 1- 2- 151 4 3- 2- O I-1ti o 1 1CI 4 -3 1 O17 bull3 bull2 -t 10- 17 I 4 -30 I- 2-I8J_____________ ~ ______________________ -3 O IS|_________________________ j4 2- -O l151 1 1 - 0 rsquo o -4 19 101-20 2- O l -3 -4 20 bull4 O -1 -iraquo-JI 1- 0 2 3- 1 ldquo 21 I 1-3- 0 4 2-22 3 0 - 1 -2 - 4- 22 | 3- 2- O -1 -423 3- -12-0 4- 23 1 3 1 -0 2 424 bull3 -2 O l- 4- 24 bull3 O I- -2 -42 bull3 O V i O 3 -426 4 O rsquo3- 20 Q |- bull2 O 3 4-27 4- 2- O 1 -3 27 | O 2 3- 1-28 4- 1- -2 0 3- 28 103- 1 bull O 2- 420 4- 0 3- 1 2 29 l 3- 2- 04 - 130102- -4 3- -1 O 30 rsquo bull3 4-1- -2 0

31 | 4- -3 O 1- 232 |Q2- 41 1 0 3

Jupiterovy měsiacutece v listopadu a v prosinci 1951 Uacutedaje v SČ

S Uacute Uacute A v T atran ske j Lomnici vypisuje konkurz na obsadenie niekolrsquo- kyacutech odbornyacutech miest (vedeckyacutech pracovniacutekov z astrofyziky a astronomie s uacuteplnyacutem vysokoškolskyacutem vzdělaacuteniacutem) astr asistenta počtaacutera (absolvenshytův gymnaacutezii) a pomocnyacutech sil (zriadenec upratovačka) a to jednak pre okamžiteacute nastuacutepenie jednak pre nastuacutepenie po 1 I 1952 Predbežneacute žia- dosti s podrobnyacutem udaacuteniacutem odborneacuteho vzdelania a praxe (z astronomie připadne z přiacutebuznyacutech odborov) pošlite na Slovenskyacute uacutestrednyacute uacutestav astroshynomickyacute v Tatranskej Lomnici Riaditelrsquostvo uacutestavu

bdquoKoupiacutem zařiacutezen iacute pro pohon dalekohledurdquo V D 1 a b Čejetice čiacutes 8 pp Mladaacute Boleslav

Prodaacutem m ikroskop Dotazy do redakce

Koupiacutem 8 mm Cineacute přijiacutem ačku daacutem dokonaleacute zrcadlo protiuacutečtem a doplashytiacutem Nabiacutedky do redakce

Předaacutem New tonův re flek to r s pohlinikovanyacutem zrkad lom o priemere 200 mm F = 1600 mm T Š t e f k o v i č Šoty mlyacuten Levice

Prodaacute se astr re frak to r objektiv 9 a půl cm parallakt řiacutezeniacute 4 okulaacutery od 34mdash 130 zenit a terestric okulaacuter ohnisk daacutelka 135 cm stativ vyacuteše 180 cm clony atd Adresa K a r e l Š v e s t k a Benešov u Prahy 486

Majetniacutek a vydavatel časopisu Řiacuteše hvězd Československaacute společnost astroshynomickaacute Praha IV-Petřiacuten mdash Tiskem Staacutetniacute tiskaacuterny naacuterodniacute podnik zaacuteshyvod 05 (Prometheus) Praha 8 -mdash Novinoveacute znaacutemkovaacuteni povoleno č ř 159366TIIa37 mdash Dohleacutedaciacute poštovniacute uacuteřad Praha 022 mdash 1 listopadu 1951