Denisa CísařováLIDÉ S   DEPRESÍ

(Psychologie)

„ Potvrzuji, že jsem ročníkovou písemnou práci zpracovala samostatně.“

Pro rok 2012 / 2013 ……………………

OBSAH

TEORETICKÁ ČÁST

1. Úvod…………………………………………………………………………... 5

2. Obecně o depresi…………………………………………………………. … 6

3. Příznaky deprese ……………………………………………………………. 7

4. Dělení deprese……………………………………………………………. … 74.1) Lehká deprese………………………………………………………...... … 74.2) Středně těžká deprese………………………………………………….. … 84.3) Hluboká deprese………………………………………………………….. 84.4) Další dělení……………………………………………………………….. 8

5. Typy deprese………………………………………………………………… 8

6. Příčiny deprese…………………………………………………………… ... 96.1) Dědičnost, podmínky vývoje v dětství…………………………………. .. 106.2) Biochemie mozku, lymbický systém……………………………………… 106.3) Stresové životní situace………………………………………………… .. 106.4) Psychický stav………………………………………………………….. .. 106.5) Drogy, alkohol………………………………………………………….. .. 10

7. Depresivní myšlení a jeho následky ……………………………………... .. 11 7.1) Myšlení a pohled na svět………………………………………………... .. 117.2) Špatné,,černé“myšlenky………………………………………………… ..

117.3) Možné následky deprese………………………………………………... .. 11

8. Jak pomoci lidem s depresí ………………………………………………. .. 128.1) Svépomoc………………………………………………………………...

128.2) Jak se chovat k lidem s depresí………………………………………….. .. 13 8.3) Opora rodiny…………………………………………………………… .. 13

9. Léčba……………………………………………………………………......... 14

9.1) Lékařský postup………………………………………………………….. 149.2) Vhodná medikace, antidepresiva…………………………………………. 149.3) Psychoterapie, metody……………………………………………………. 15 9.3.1) Psychoterapie…………………………………………………… .. 15 9.3.1.a) Kognitivně-behaviorální terapie…………………………. .. 15 9.3.1.b) Psychoanalýza………………………………………… ..... 16 9.3.3) Ergoterapie………………………………………………………... 16 9.3.4) Relaxace………………………………………………………….. . 16 9.3.5) Elektrokonvulzivní terapie………………………………………… 17

10. Užitečné kontakty…………………………………………………………. ... 17

11. Závěr………………………………………………………………………….. 18

VLASTNÍ VÝZKUM – PRAKTICKÁ ČÁST

12. Zpovědi lidí, kteří depresí prošli……………………………………………... 19

10.1) Vlastní zkušenost ………………………………………………………… 23

13. Přílohy…………………………………………………………………………. 25

1. ÚVOD

V této ročníkové práci se zabývám vážnou psychickou a duševní nemocí, zvanou deprese.

Díky situaci, která mi naskytla poznat člověka v depresi zblízka, jsem mohla sledovat jeho chování a proměnu osobnosti, kterou deprese působí každý den od začátku, do konce. Byla to pro mě velká zátěž, ale hlavně zkušenost, a proto bych se s Vámi ráda podělila o své poznatky. Mým cílem bude zde přiblížit Vám vážnost této nemoci, její průběh, možné následky a výsledky svého poznání.

Deprese se v dnešní uspěchané době stává velmi častou a snadno jí můžeme propadnout. Důkladně si proto pročtěte mou práci, která Vás obohatí o cenné informace týkající se této nebezpečné duševní nemoci a navede Vás k postoji, díky kterému můžete depresi předejít.

Má práce je určena lidem, kteří depresí již prošli, těm, kteří se s depresí potýkají, ale i těm, kteří se chtějí dozvědět více zajímavých a důležitých informací o této nemoci.

TEORETICKÁ ČÁST

2. OBECNĚ O DEPRESI

Deprese je vážné psychické a duševní onemocnění, jímž trpí přibližně 5% populace. Může vzniknout na základě mnoha podnětů, které na člověka působí a je velice snadné, dostat se do takového stavu, kdy jí propadneme.

,,Deprese je nemocí představivosti, tzn. že depresivní osoba trpí určitou vadou mechanismu, jímž si zobrazuje realitu, a tedy falšuje svůj vlastní život.“

(Robert Burton)

Hlavní příčinou vzniku deprese je nedostatek serotoninu, noradrenalinu a dopaminu v mozku. Deprese ovlivňuje lidské myšlení, vůli člověka a jeho celkový pohled na život. Cítí se bezvýznamní, nemá o nic zájem, ztrácí city, podhodnocují se, za vše se obviňují, jsou bezmocní, nemají chuť žít. Bohužel pro lidi trpící právě touto nemocí, je velmi obtížné, změnu svého duševního stavu a postoje k životu vypozorovat. Nejsou schopni rozeznat svou vnitřní stánku osobnosti mezi ,,parazitem“, který je balamutí a klame jejich mysl.

Deprese nás může snadno dostihnout, vystavujeme-li se velkému stresu či tíživému nátlaku, nebo zažijeme-li nějakou těžkou životní situaci. Má několik fází. Ve fázi lehké a středně těžké deprese, nám mohou pomoci lékaři, psychoterapie či antidepresiva. Budeme-li ale depresivní chování přehlížet, můžeme se dostat do těžké hluboké

deprese. V této fázi lidé často boj s depresí vzdávají a ukončí svůj život sebevraždou.

Je několik typů deprese, které se liší jak diagnózou, medikací, tak léčebným postupem.

3. PŘÍZNAKY DEPRESE

Lidé, kteří mají náročné zaměstnání, starosti s dětmi, problémy v rodině, lidé, s finančními problémy, prožívající úmrtí blízkého člověka jsou vystavováni určitému množství stresu. A právě stres je počátek následující deprese.

Mezi příznaky deprese můžeme zařadit zejména tyto:

- proměnlivá či špatná nálada - ztráta energie, skleslost, nezájem

- špatné či přerušované spaní, únava - nechuť jíst

- ztráta citů a lásky - nervozita, neklid

- nesoustředěnost - zhoršená paměť, opakování se

- sebepodceňování - sebeobviňování

- ztráta naděje, strach z budoucnosti - sebepoškozování, suicidální myšlení

U člověka v depresi dochází ke zpomalení myšlení a psychomotorických funkcí. Vším se velmi zaobírá, je nervózní a každý den mu připadá velice dlouhý. Běžné věci, jako zvednout předmět,

vstát a uklidit, číst si, jsou pro takové lidi velkou námahou. Nemají dost energie a vůle to udělat.

4. DĚLENÍ DEPRESE

4.1) Lehká deprese

Ve fázi lehké deprese je ještě člověk schopný zapojit se do běžných aktivit (zvládá domácnost, zvládá práci, i když je více unavený, dokáže se postarat o děti, uvařit). Pro potvrzení deprese se musí projevit alespoň 3 znaky uvedené výše – ztráta energie, zvýšená únavnost, slabá vůle, sebepodceňování aj. V této fázi si můžeme pomoci sami, změnou životního stylu, anebo docházíme pravidelně k lékaři – psychiatr, psycholog.

4.2) Středně těžká deprese

Při středně těžké depresi se výrazně zpomalí myšlení a můžeme pozorovat stupňování příznaků deprese. Člověk ztrácí chuť k jídlu, nejeví zájem o kterékoli aktivity, ztrácí na váze, opakuje věci, nenalézá východisko aj. Při této fázi je vhodná hospitalizace, léky či terapie.

4.3) Těžká hluboká deprese

Člověk v hluboké depresi je zmatený, často se opakuje, nemá žádné odhodlání a vůli, podceňuje se, sebeobviňuje, má depresivní myšlení, strach z ranního vstávání, ztrácí city k blízkým, mluví o sebevraždě, má suicidální myšlenky, je bez chuti žít. V této fázi deprese jsou potřebná antidepresiva.

4.4) Další dělení

Deprese se dále člení na:

SOMATOGENNÍ – Vzniká v závislosti na jiných fyzických onemocněních člověka.

ENDOGENNÍ – Vzniká kvůli nevyváženosti chem. látek v mozku, nebo kvůli genetickým dispozicím.

PSYCHOGENNÍ- Vzniká na základě traumatických zážitků či těžkých životních událostí.

Pod toto dělení pak spadají typy depresí uvedené níže

5. TYPY DEPRESÍ

Organické, Symptomatické, Schizoafektivní, Bipolární, Unipolární, Involuční; Neurotické, Reaktivní, Poporodní, SAD

Organická – Organickou depresi způsobuje fyzické onemocnění či zranění.

Symptomatická - Tento druh deprese mívají ženy, které jsou v menopauze.

Schizoafektivní – Má projevy jak afektivní deprese (manická, depresivní), tak schizofrenie. Rozvíjí se především mezi 20. a 30. rokem života. Může být rozvinuta geneticky i vnějšími vlivy.

Bipolární – Nebo také maniodepresivní deprese se projevují střídáním dobré a špatné nálady (manie a deprese). Tento typ deprese se může stupňovat od lehké až po hlubokou depresi. V manickém období může být doprovázena pozitivními bludy a vidinami.

Unipolární – Označení pro klinickou depresi se projevuje nejběžnějšími znaky doprovázející depresi. Jedná se např. o nespavost, smutek, úzkosti, zmatenost, neklid, pocity beznaděje, nervozita, únava aj. Může se jednat o zpomalenou depresi či naopak o zrychlenou depresi.

Involuční – Spadá do endogenní deprese a vyskytuje se ve stáří – osamocenost, nedostatek zábavy, minimální péče rodiny aj.

Neurotická – Je označována také za dysthymii a je řazena k lehké depresi. Hlavními příznaky dysthymie je nerozhodnost, ztráta sebeúcty a podhodnocování sama sebe.

Reaktivní – Je to reakce na stresovou životní situaci např. ztráta zaměstnání. Podnět vyvolávající tento typ deprese, je zřejmý a jasný. Jedná se o krátkodobé trvání, ale v případě genetických předpokladů se může jednat o mírnou či těžkou depresi.

Poporodní deprese – K příznakům poporodní deprese patří především smutek, nedostatek energie i po spánku, strach ze sebe sama ohledně chování k dítěti. Poporodní depresí můžeme chápat tzv. poporodní blues (krátkodobý emoční stav, projevující se 2 až 4 dny po porodu), poporodní depresi (závažná choroba, žena se obviňuje a má strach, že ohrožuje dítě, proto jej často chce odložit) nebo poporodní laktační psychózu (psychotické onemocnění, kdy se objevují bludy a mylné představy)

SAD – Sezónní emoční poruchy se objevují pravidelně v určitém ročním období, především pak hlavně v zimním období. Tato deprese vzniká kvůli nedostatku denního světla. Lidé trpící SAD mají zvýšenou potřebu spánku a jsou méně aktivní. Jako léčba je vhodná fototerapie.

6. PŘÍČINY DEPRESE

U deprese je často nesnadné určit a najít její spouštěč či jasnou příčinu. Každý člověk má jedinečnou osobnost a charakter, a stejně tak každý reaguje na podobné podněty rozdílně. Faktorů, které způsobují depresi, je mnoho. Mohou být sociálního směru, způsobeny životním stylem, genetického rázu či díky užívání léčivých a návykových látek, všechny tyto a další faktory jsou doprovázeny nedostatkem důležitých chemických látek v mozku a při stresu často dochází ke vzniku deprese.

Hlavní příčiny:

6.1) Dědičnost, vývoj v dětství

Genetické faktory mohou ovlivnit vznik deprese asi ze 40%. Je vědecky dokázáno, že geny mají vliv na vznik manio-depresivní

psychózu či jinak - bipolární chorobu. U lidí, kteří mají takto zaměřené genetické dispozice, se zvyšuje riziko k získání deprese 2x – 3x. Deprese může vzniknout na základě situací, které člověk prožil v dětství, souvisí např. se ztrátou sourozence či rodiče, rozvodem rodičů, týráním dítěte či naopak kladením vysokých požadavků na dítě aj.

6.2) Biochemie mozku

Depresi mohou vyvolat, anebo doprovázet již zmíněné látky v mozku, tedy jejich nedostatek – serotonin, noradrenalin a dopamin. Důsledkem toho dochází ke špatné komunikaci a přenosu informací mezi nervovými buňkami. Příčina poklesu hladin těchto látek je doposud neznámá, ale víme, že antidepresiva hladinu dovedou k rovnováze. Na rozvoji depresi se také mohou podílet vybrané hormony – adrenalin, kortizol.

6.3) Stresové životní situace

V životě se neustále setkáváme se situacemi, které vyžadují řešení. Situace těžké, kdy dochází ke změnám v sociálním či osobním životě člověka, nás můžou snadno vystavit nezdravému stresu a zvýšit riziko deprese. Spadá sem např. rozvod, narození dítěte, postavení do nové sociální role – důchodce, vdova, matka, ztráta zaměstnání, finanční krize aj.

6.4) Psychický a fyzický stav, osobnost

Žádný typ osobnosti nemá zvýšené riziko a náchylnost k depresi, ovšem u lidí s proměnlivou náladou a citlivostí a u lidí, kteří snadno propadají úzkosti, mají malé sebevědomí nebo u lidí, kteří jsou závislí na hodnocení druhých, je větší pravděpodobnost propuknutí této nemoci. Významné je také, zda je člověk pesimista, optimista, záleží na temperamentu člověka, jeho přístupu k životu aj. Ovlivňujícími faktory jsou pracovní podmínky a prostředí nebo rodinné zázemí. Sklon k depresi mohou mít lidé, kteří utrpěli nějakou fyzickou ztrátu např. amputace končetiny.

6.5) Léky, drogy, alkohol

Můžeme tvrdit, že některé léky mohou způsobit začátek deprese, léky na vysoký tlak nebo např. antiepileptika a diuretika. Alkohol a drogy jsou častým, ale špatným prostředkem jak depresi či depresivní stavy a nálady léčit. Alkohol a jiné návykové látky sice

zmírní aktuální náladu, ale depresi naopak prohlubují a je těžší se z deprese vyléčit.

7. DEPRESIVNÍ MYŠLENÍ A JEHO NÁSLEDKY

7.1) Myšlení a pohled na svět

Člověk v depresi se nachází v tzv. bludném kruhu deprese. Spadají sem pesimistické myšlenky, sebepodceňování, chování, naše emoce a tělesný stav.

SPOUŠTĚČ(Nedokázala jsem se postarat o Vojtu)

AUTOMATICKÉ DEPRESIVNÍ MYŠLENKY(Tohle semnou partner nevydrží, zasloužím si to, jsem k ničemu)

EMOCE ÚBYTEK ENEGIE CHOVÁNÍ (Vztek, beznaděj, strach, bezmoc) (Pláč,

nejsem ničeho schopná)

TĚLESNÉ REAKCE(Slabost, únava, úzkost, bolest hlavy)

7.2) Špatné ,,černé“ myšlenky

Je třeba si uvědomit, že naši mysl pohltila nemoc. Nejsme to my, na svět hledíme zkresleně, a to nás může velmi často dovést k myšlenkám na sebevraždu, tzv. suicidální myšlenky. Pokud se přistihneme při pomýšlení na sebevraždu, je nutné se s nimi někomu svěřit – blízkým, nejbližším přátelům a nejlépe lékaři. Je důležité včas jednat!

7.3) Možné následky deprese

Při včasném zásahu lékařů a při správné medikaci se deprese ve většině případů vyléčí. Viz. další kapitola (10. Léčba). Je nutno zmínit, že deprese mohou skončit sebevraždou, a to v 10% případů.

8. JAK POMOCI LIDEM S   DEPRESÍ

8.1) Svépomoc

Lidé často spadají do depresí, když něco ztratí, když ale víte, že vás nějaká taková změna čeká, můžete se na ni připravit. Je třeba si uvědomit, že něco není v pořádku, nebo očekávat reálné důsledky situací. Být dobře a včas připraven na nastávající změny opravdu pomáhá.

Odpočiňte si, dejte si pauzu

Až na vás bude vše padat, vezměte si jeden, dva dny volna. Není to útěk, nebudete se schovávat před vašimi problémy, naopak, budete moci v klidu lépe přemýšlet, jak s nimi naložit. Odpočinete si a naberete dostatek síly na to, abyste mohli čelit všem vašim problémům.

Nebojte se o všem mluvit

Zda-li máte možnost svěřit se vašim blízkým, určitě této možnosti využijte. Nejen že se vám uleví, ale můžete společně najít vhodná řešení, jak problém deprese vyřešit. Budete vědět, že na to nejste sami a že jsou okolo vás lidé, kteří vám poskytnou pomoc a budou vás podporovat v léčbě.

Pozměňte svůj životní styl Vyhledávejte kontakt s lidmi

Buďte otevření společnosti přátel a blízkých. Začleňte se do nějaké zájmové skupiny nebo požádejte lékaře, aby vám pomohl

dostat se do terapeutické skupiny lidé, kteří mají podobné problémy jako vy.

Péče o sebe je důležitá

Předcházejte depresi tím, že se uvolníte, budete relaxovat a upustíte od běžných aktivit. Začněte se věnovat svým zájmům. Zkuste něco nového např. cvičení zumby, taneční kurz, choďte plavat, jezděte na kole, zkuste bowling či kulturní akce – divadla, kino, koncert apod. Uvidíte, že se budete cítit lépe, jak fyzicky, tak psychicky. Budete mít radost sami ze sebe, budete vědět, že pro sebe něco děláte a to vám zajistí postupný pocit sebeukojení a pohody. Další důležitou zásadou je jíst pravidelně a neupouštět od režimu, ani když zrovna nemáte chuť k jídlu.

POZOR: Nesnažte se však vše změnit najednou!

TYP: Masáž je velmi účinná relaxace a uvolnění pro vaše tělo. Navodí vám příjemné pocity, pocit klidu a uvolní se vám vše v těle. Zapomenete na vaše starosti a jen si budete vychutnávat skvělou atmosféru masáže a vůni ji doprovázející.

Vytvořte si zápisník svých pocitů

Zapisujte si vaše nálady a pocity, jak se cítíte ráno, přes den a večer. Na konci týdne či měsíce se podívejte, jestli se váš stav lepší či naopak.

8.2) Jak se chovat k lidem s depresí

,,Každý z nás má svůj most, který se bojí přejít sám.“

(E. Larsen)

Je opravdu důležité, aby člověk, který je v depresi nebyl sám. Jsme-li v blízkosti takového člověka a chceme-li mu pomoct, je potřeba si nejprve přečíst alespoň základní informace o konkrétním typu deprese. K člověku, který je v depresi (jakéhokoli typu) je třeba přistupovat s citem a náklonností. Je potřeba navázat určitý vztah založený na vzájemné důvěře. Měli bychom být zcela vstřícní, upřímní a otevření, ochotní a uctiví k takto nemocnému člověku.

8.3) Opora rodiny

Lidé se v depresi cítí osamělí a slabí. Je velmi důležité, abychom je v tak těžké situaci nenechali samotné. Člověk, který depresi nezažil, jen těžko pochopí myšlenky a psychický stav lidí

v depresi. Zde je proto několik rad, jak našim blízkým lépe porozumět:

Deprese není lenost, ale nemoc – Do deprese je velmi snadné ,,sklouznout“, ale těžké z ní vystoupit. Je potřeba si klást otázku, jak můžeme postiženému pomoci, nikoli kdo nemoc zavinil. Je důležité, abychom těmto lidem naslouchali, snažili se jim porozumět a chápat jejich emoční stavy. Pokud bychom je nabádali k tomu, aby se vzchopili, chtěli bychom po nich nemožné. Nemají dostatek energie.

Lpěte na tom, aby depresivní osoba navštívila psychiatra – Lidé se za depresi často stydí. Věří, že nemoc musí zvládnout sami, vlastní vůlí. Ale jelikož je deprese nemoc vůle, není to možné. Psychiatra vyhledejte ihned, jestliže se postižený zmíní o depresi, nepodceňujte tato slova, lidé v tomto to psychickém stavu jsou schopni velkých věcí, které by nás mohli překvapit.

Trpělivost přináší růže – Deprese je nemoc vůle a naděje. Postižení lidé považují své neštěstí a úzkost za stav trvalý a odmítají brát předepsané léky. To je ale velký klam. Je důležité naléhat a dohlížet na to, aby byly léky užívány pravidelně a i když léčba nezabere ihned, podporovat postiženého v jeho naději na vyléčení.

Neobviňujte a nezlehčujte stav nemocného – Když budeme stav nemocného zlehčovat, nemocný se bude cítit nepochopen a ještě více osamocen. Depresi však ještě více prohlubuje obviňování postiženého. To, že mu budeme říkat, že se málo snaží, jeho stav bezmoci jen zhorší. Nemocný už neví jak dál a může ho to dovést k sebevraždě.

Člověk trpící depresí potřebuje citovou podporu – Potřebuje cítit a vědět, že o něj rodina stojí, že se mu snaží pomoci a podporovat ho v jeho léčbě.

Člověka v depresi k činnostem trpělivě zvěte, ale nenuťte – Deprese výrazně snižuje lidskou výkonnost i soustředěnost. Je beznadějné nemocného k činnostem nutit, protože lidé v depresi nemají chuť do ničeho. Snažme se je spíše vybízet k jednoduchým a odpočinkovým činnostem, jako jsou krátké procházky nebo poslech hudby.

(Jan Praško, 2011)

9. LÉČBA

Jak už jsme se dozvěděli, je mnoho druhů a typů deprese. Liší se příznaky, příčinami a stejně tak léčbou. Je zřejmé, že tato nemoc je velmi závažná, i když na první pohled není vidět. Léčba deprese je zdlouhavý proces, ale funguje. Jestliže na sobě zpozorujeme známky deprese a jejího chování, neměli bychom váhat a zcela jistě vyhledat lékařskou pomoc.

9.1) Lékařský postup

V první řadě je důležité si uvědomit, že máme nějaký problém a co nejdříve vyhledat svého praktického lékaře, který nám pomůže vyhledat správnou cestu léčebného postupu. V případě nutnosti můžeme přivolat první pomoc, nebo navštívit středisko lékařské pohotovosti. Existují i krizová střediska, kdy pracovníci dochází přímo za pacientem domů.

9.2) Vhodná medikace, antidepresiva

Při depresi dochází ke snižování hladiny neurotransmiterů v lymbickém systému. Antidepresiva vrací hladinu těchto látek zpět do normálu. Existuje mnoho antidepresiv a každé má své výhody a nevýhody. Na léčbu antidepresivy reaguje kladně 60 až 70 % pacientů.

Druhy antidepresiv:

TCA - tricyklická antidepresiva: jsou první antidepresiva, která se používala v 50. letech 20. století. Nevýhodou je mnoho vedlejších účinků - např. útlum reakcí, zvýšení hmotnosti aj. Jsou to: Amitriptylin, Imipramin, Dosulepin, Doxepin, Klomipramin a Lofepramin.

SSRI – selektivní inhibitory zpětného vychytání serotoninu: Tyto antidepresiva působí pouze na jednu chemickou látku v mozku, a to serotonin. Jsou velmi účinné, bezpečné a málo toxické. Spadají sem např. Citalopram, Fluoxetin, Sertralin aj. Typická je zvýšená hladina energie, pocit klidu či zlepšení spánku.

RIMA – reverzibilní inhibitory monoaminooxidázy: Tato antidepresiva jsou novou generací tzv. IMAO. U nás existuje pouze jeden druh tohoto typu, a to Moclobemid. Je vhodný pro pacienty, kteří trpí

sociální fobií , nebo panickými záchvaty. Výhodou je minimální výskyt vedlejších účinků.

NDRI – inhibitory zpětného vychytání noradrenalinu a dopaminu: Tato antidepresiva se podávají lidem, kteří jsou závislí na drogách a jiných návykových látkách. Mezi tuto skupinu léků patří Bupropion.

Stabilizátory nálady:

Používají se jako doplňující medikamenty antidepresiv. Stabilizují náladu v rovnovážné hladině a zabraňují návratu depresí.

Tymoprofylaktika – Prevence manických a depresivních epizod, tedy bipolární deprese.Lithium – Prevence lidí trpících recidivující depresí, brání návratu deprese. Před používáním je nutné podstoupit krevní testy a vyšetření srdce. Biston – Stabilizátor nálady. Nutné krevní prohlídky každých 14 dní po dobu prvních dvou měsíců.Convulex - Stabilizátor epileptických stavů. Podmínkou jsou krevní testy.Thyroxin – Stabilizátor nálady, při střídání dobrých a špatných nálad.

9.3) Psychoterapie, metody

9.3.1) Psychoterapie

,,Porozumíte-li, jak co vzniká, budete s větší pravděpodobností s to dát to do pořádku“

(Earnie Larsen)

Psychoterapie se snaží hlouběji proniknout k problému depresivního člověka, jeho vnímání sama sebe a jeho duševního stavu. Lidé se léčí psychologickými prostředky, tedy sociálním kontaktem, vztahy mezi lidmi, komunikací. Tyto prostředky mají vlídný vliv na depresivního člověka, pomáhají mu a léčí ho. Psychoterapeutická sezení dobu léčby zkracují a ulehčují. S lidmi pracuje zkušený psychoterapeut, který je schopen vcítit se do toho, co prožíváte. Pomůže vám nalézt odpovědi na otázky ohledně deprese a vašich duševních stavů, dovede vás ke klidu a zažene depresivní myšlení.

Psychoterapii můžeme rozdělit na dvě další odvětví:

9.3.1.a) Kognitivně - behaviorální terapie – Tato terapie se zabývá analýzou myšlení a chování pacienta. Zaměřuje se na současný stav pacienta, nezabývá se minulostí a vlivy z dětství (jako

psychoanalýza). Probíhá po dobu 1 - 20 sezení v délce 1,5 hodiny. Sezení vede zkušený odborník, který pacienty seznamuje s programem hodin a terapeutickými postupy. Nacházejí společné příčiny a řešení pacientovi deprese, jsou k sobě otevření. Jde o přeučení depresivního myšlení na konstruktivní a uspořádané. Kognitivně - behaviorální terapie může probíhat v malé skupině lidí nebo pouze mezi odborníkem a klientem. Cílem terapie je soběstačnost klienta a překonávání svých obav.

9.3.1.b) Psychoanalýza – Psychoanalýza vychází z myšlenek Sikmunda Freuda, zakladatele psychoanalýzy. Zabývá se vztahem pacienta a deprese. Zabíhá do minulosti a zkoumá případné spouštěče deprese např. v dětství či mládí. Vychází z myšlenky S. Freuda, který se domníval, že deprese je zlost, která byla potlačena. Konflikt nebyl vyřešen a stále dřímá v duši člověka. Terapie probíhá dlouhodobě a pacient dochází k terapeutovi pravidelně každý den či několikrát týdně. Cílem terapie je uvolnit vnitřní napětí pacienta, vyřešit vnitřní konflikty, strachy, obavy a frustrace z dřívějších let.

Skupinová psychoterapie

Skupinová terapie je vhodná při léčení sociálních problémů a vztahovými problémy v zaměstnání nebo rodině. Přináší pacientovi lepší a snadnější porozumění svým problémů. Je vhodná pro pacienty s lehkou depresí, nebo jako doléčení deprese. Probíhá v 8 -12 členné skupině a sezení trvají až 2 hodiny. Sezení vedou většinou dva terapeutové s cílem poznat souvislosti mezi chováním jedince a jeho problémy. Společně se snaží otevřeně hovořit o svých problémech a nalézat řešení. Pomáhá také v tom, že člověk si může uvědomit, že druzí mnohdy prožívají podobné problémy a že není jediný, kdo se s problémy potýká.

9.3.3) Ergoterapie

Ergoterapie je léčba pracovními činnostmi. Hodiny ergoterapie vede 1-2 ergoterapeutové.

Terapie trvá 1-2 hodiny. Pacienti si mohou vybrat z mnoha činností, výtvarných, tělesných

či motorických. Cílem ergoterapie je osamostatnění a zdokonalení pacientových

dovedností. Pomáhá zlepšit schopnosti, které osoba potřebuje pro zvládání běžných

denních činností, pracovních činností a aktivit volného času a umožňuje osobě naplňovat

její sociální role.

9.3.4) Relaxace

Hudba a zpěv – Hudba může velmi ovlivnit naše vnímání a dokáže uklidnit naši mysl a duši. Je potřeba zjistit, který druh hudby či jakého skladatele má depresivní osoba ráda a umožnit jí poslechy této hudby. Ještě účinnější než reprodukce hudby je aktivní zapojení se do hudební činnosti – hra na hudební nástroje, zpěv. Rozvíjí se pacientova soustředěnost a vytváří pocit radosti, kterou hudba člověku dělá.

Autogenní trénink – Je to relaxační technika, kterou vede zkušený terapeut. Jde o navození příjemných představ pacienta. Probíhá tak, že terapeut vypráví a popisuje nějaký děj, obraz, věc, kterou si pacient může jakkoli představovat. Cílem autogenního tréninku je uvolnění pacientova organismu a mysli a odvedení od depresivních myšlenek. Jde o stavy, které vznikají ,,samy ze sebe“. Autogenní trénink může být zaměřen na duševní uvolnění nebo na tělesné uvolnění.

Masáže – Masáž vám pomůže dostatečně se uvolnit a odreagovat se. S masáží může pomoct partner nebo přítelkyně. Navodí klidný pocit a příjemně emoce. Tyto speciální masáže pomáhají proti stresu:a) Šiacu – Je to japonská masážní technika, která tvrdí, že vaším tělem proudí jistými cestami životní síla. Když se tato cesta zablokuje, dojde k narušení celé tělesné a duševní rovnováhy. Šiacu se provádí masáží a manipulací tlakových bodů a uvolní blokádu vaší vnitřní síly.b) Aromaterapie – Je to využití vonných rostlinných esencí, které slouží k navození slastného duševního pocitu.c) Reflexní masáž – Jde spíše o tělesnou úlevu. Reflexní masáž je zaměřena na různé oblasti chodidel, u nichž se předpokládá, že mají vztah k různým tělesným soustavám. Manipulací těchto bodů jsou zablokovaná místa uvedena opět do pořádku.

9.3.5) Elektrokonvulzivní terapie

Elektrokonvulzivní terapie je jednou z nejúčinnějších psychiatrických léčebných metod. Používá se u pacientů trpících hlubokou depresivní poruchou nebo při poporodních depresích, dále v případě, že antidepresiva nemají kladný vliv na pacienta, nebo v ohrožení pacientova života. ECT je prováděna v celkové anestezii a k jejímu

provedení je potřeba souhlasu pacienta, souhlasu praktického lékaře, psychiatra a sociálního pracovníka.

10. UŽITE ČNÉ KONTAKTY

SOS – Centrum DiakonieKrizové a poradenské psychoterapeutické pracoviště

Centrum krizové intervencePsychiatrická léčebna BohniceÚstavní 91, Praha 802/84 01 66 66

Linka důvěry krizového centraPsychiatrická klinika VFNKe Karlovu 11, Praha 202/ 24 92 32 55

D-CentrumStředisko psychoterapeutické pomoci pro děti a rodičeWerichova 981, Praha 502/ 581 20 87

Linka naděje –BrnoPsychiatrická první pomoc05/ 47 21 23 33

Senior linkaŠtefánikova 43, Brno05/ 41 24 88 44

Studentská linkaLinka důvěry pro studenty VŠ, VOŠ a SŠ02/ 22 51 40 40

Gay linka pomociPro homosexuální občany,jejich příbuzné a známé02/ 22 51 40 40

Bílý kruh bezpečíPomoc obětem trestné činnostiSlovinská 41, Brno05/ 41 21 81 22

Krizové centrumpři FN Brno-Bohunice05/ 47 19 20 77

11. ZÁVĚR

Deprese je velmi závažná psychická a duševní choroba. Je jedním z nejčastějších onemocnění současné doby. Může mít mnoho podob a příčin. Depresi může propadnout každý z nás, někdo méně, někdo hlouběji. Je důležité vědět, že deprese se dá léčit a vyléčit. V mé práci jsem se zabývala různými typy deprese, jejími příčinami a léčbou. Mým záměrem bylo, se více seznámit s touto chorobou a

pochopit myšlení a psychický stav lidí, kteří touto nemocí prošli. Můj výzkum jsem prováděla formou řízených rozhovorů s dvěma osobami, které depresí již ve svém životě prošli a ne jednou. Jejich výpovědi jsem mohla srovnat se svými teoretickými informacemi a můžu říci, že jak příčiny, tak charakterové vlastnosti i depresivní emoční stavy a nálady byly velmi podobné. Má práce mě jistě obohatila o spousty nových informací a díky výpovědím lidí, dříve trpících depresí, jsem získala i jiný náhled na depresi, než ten, který jsem si vytvořila z mých zkušeností v pozici pozorovatele přihlížejícího chování a jednání depresivního člověka. Ráda bych jim tímto poděkovala, že byly ochotny, vrátit se zpět do těžkých dob jejich života a zodpověděly mi všechny mé dotazy týkající se deprese.

PRAKTICKÁ ČÁST

12. SPOVĚDI LIDÍ, KTEŘÍ TRPĚLI DEPRESÍ

,,Zvládnutí deprese, je jedním z největších životních úspěchů“

(Earnie Larsen)

Mou praktickou část jsem prováděla metodou řízeného rozhovoru, kdy jsme si napsala otázky týkající se mé práce. Rozhovor jsem vedla s dvěma ženami, které depresi již prožily. Díky těmto rozhovorům, jsem lépe poznala, jak se lidé v depresi opravdu cítí a jak vnímají sami sebe. Do mé praktické části jsem dále zařadila i svou vlastní zkušenost s depresí – jako pozorovatel blízkého člověka v depresi, po dobu 1 roku.

Pohlaví: ŽENA

Věk nyní: 56

,,Žádná nemoc, ani deprese nepřijde nikdy jen tak z ničeho nic, ze dne na den. Vše se v našem těle ukládá a střádá spousty let a pak to jednou propukne.“

1. Můžete mi říct, co bylo příčinou vaší deprese?

Příčin mé deprese je více:- Vyrovnání se s tělesným postižením našeho syna /2/ od narození 1981 (vozíčkář).- Jeho odloučení od rodiny – odchod do školy Jedličkův ústav Liberec.- Smrt našeho syna v jeho 15 letech – (1996) velká bolest z jeho ztráty, smutek, lítost, pocity viny, nechuť k životu (Chorobný smutek)

2. Vy už jste jednou depresi prožila, můžete mi popsat, čím byla způsobena a zda-li se deprese lišily?

Druhou depresi vyvolalo úmrtí mého manžela. Měla jsem nervový záchvat, který nebyl až tak intenzivní. Deprese se nijak výrazně nelišily, začala jsem opět hubnout, slábla jsem, v hlavě jsem měla větší zmatky a cítila jsem, že to nezvládnu. Musela jsem zůstat doma.

3. Popište mi, prosím, vaše fyziologické rekce a chování?

Pociťovala jsem vnitřní neklid, třes, bušení srdce, velkou úzkost, pocity strachu, svíravý pocit na hrudi a žaludku, nechuť k jídlu /hodně jsem zhubla/ a divné stavy chování – pocit odcizení, zamlklost, samota. Cítila jsem se, jako bych byla v jiném světě, za sklem.

4. Cítila jste na sobě změny v chování, když přicházela deprese?

Ano, neklid, divno, samotářství, nechuť k jídlu k bavení se s lidmi a přáteli, hubnutí…

5. Jak jste depresi vnímala?

Neměla jsem náladu vůbec na nic. Nevěděla jsem, co se semnou děje. Byla jsem neklidná, jen jsem se snažila přežít každý den v naději, že mi bude lépe.

6. Jak jste vnímala okolní svět a vaše povinnosti?

Okolní svět jsem vnímala jako z dálky, jako za sklem. Nebyla jsem to já, chtěla jsem se probudit, žila jsem v jiném moc ošklivém světě, ze kterého jsem nemohla ven. Cítila jsem se tak sama a opuštěná! Povinnosti jsem vykonávala s těžkostí, vyčerpávaly mě, nic mě nebavilo, chtěla jsem, aby vše skončilo.

7. Co vám pomáhalo v době deprese?

Nevím, jestli to pomáhalo, ale doma jsem neměla stání, hodně jsem chodila / rychlou chůzí venku / do přírody nebo jsem pracovala na zahradě.

8. Můžete mi říct, jaké léky jste užívala, a zabíraly?

Na psychiatrii mi předepsali XANAX a DEREX. DEPREX mi vysadili, bylo mi hůře a přidali PROTTHIADEN a NEUROL. Léky jsem brala dlouho, ale moc nepomáhaly. Požádala jsem o změnu léků, předepsali mi RIVOTRIL 0,5, PROTHIADEN 0,25 a příležitostně NEUROL 0,5. Nastalo zlepšení a hlavně jsem nastoupila do práce, ve které mi bylo dobře, a o kterou jsem v době neschopnosti přišla.

9. Můžete mi ve stručnosti popsat váš duševní stav PŘED depresí, PŘI depresi a PO prodělání deprese?

PŘED: Nikdy jsem nebyla optimistická, jsem lítostivá i dnes. Vadily a vadí mi veškeré živ. změny, které na mě nepříznivě působily, a těžce a dlouho se se vším vyrovnávám. Ráda jsem si četla, chodila na procházky do lesa, ale hodně času nám zabrala péče o našeho, jen tělesně postiženého syna, který měl optimismu na rozdávání a naši rodinu posílil.

PŘI: Sama ani dnes nechápu, co se semnou dělo. Nebyla jsme to já. Jsou to hrozné stavy, které nikdo, kdo nebyl v této situaci, nepochopí. Měla jsem strach sama ze sebe, myslela jsem, že se zblázním, trpěla jsem úzkostmi a vše bylo tak neskutečné a má snaha nikam nevedla.

PO: Pociťovala jsem úlevu, že je mi lépe, ale i strach z toho, aby se vše nevrátilo. Vím, že celoživotně budu brát léky. Moc se snažím, ale mívám chvíle, kdy mi není nejlépe. Ale již vím, že to zase přejde a já to zvládnu, protože i když v mém životě přišly těžké chvíle /úmrtí manžela, rodičů, syna/, vím, že musím jít dál, abych to hrozné nezažila znovu!

10. Myslíte si, že vám deprese přinesla i něco dobrého? Změnila jste nějaké své priority, koníčky?

Určitě ano. Když si sáhnete až na samé dno a dostanete se z něj tak těžce nahoru, uvědomíte si, že nic v životě není samozřejmé. Důležité je zdraví, spokojenost, skromnost a to si i já často sama sobě musím připomenout. Vše co se stalo, se na mě podepsalo. Vážím si zdánlivě obyčejných věcí. Hezky strávený den, kdy se cítím dobře, když má někdo radost, nic mě nebolí a chci hlavně jen zdraví, klid, pohodu a to nejen pro sebe.

Pohlaví: ŽENA

Věk nyní: 38

1. Jak vznikla vaše deprese, jaký typ jste měla?

Pracovala jsem v Ústavu sociální péče a mé povahové vlastnosti, snaživost a pečlivost vyjít každému vstříc, mě velmi vyčerpávala a lékař mi diagnostikoval – Syndrom vyhoření (2005).

Příčinou mé druhé deprese (2012) byl stereotyp a únava na mateřské dovolené, dvouměsíční výpomoc v mateřské škole, úmrtí mého bratra

a nástup v pozici vedoucí vychovatelky zpět do práce, kde na mě čekalo spoustu nových věcí a více zodpovědnosti. Diagnostika – Hluboká těžká deprese.

2. Můžete mi ve stručnosti popsat váš duševní stav před depresí? Jaká jste byla, co vás bavilo?

Jsem člověk poctivý – spravedlivý – řeším vše moc dopodrobna, složitě - snažím se mít věci v pořádku - chtěla bych, aby vše bylo správně - mám nízké sebevědomí - mé snížení, nebo zvýšení sebevědomí ovlivňuje posuzování druhých – srovnávám se s druhými - ráda dělám radost těm, které mám ráda a ráda jim pomáhám – jsem aktivní – společenská – kreativní – ráda cestuji se svou rodinou.

3. Jak se projevovali vaše fyziologické reakce a chování?

Obě deprese se projevovaly ze začátku podobně: únava, předčasné probouzení, podceňování se, zmatek v hlavě, neklid, nervozita, obava z budoucnosti, nezájem o aktivity, které mě předtím bavily, emoční rozladění, necit, sebevražedné myšlenky…

4. Cítila jste na sobě změny, když přicházela deprese, rozpoznala jste to?

První depresi jsem vůbec nerozpoznala, nevěděla jsem o této nemoci vůbec nic, nikdy jsem se s ní nesetkala. Druhou etapu deprese jsem si nechtěla připustit, museli mě o ní přesvědčovat i psychiatři v nemocnici.

5. Jak jste vy vnímala okolní svět, vaše povinnosti?

Všechno jakoby se pro mě zastavilo, neviděla jsem dopředu nic pozitivně. Styděla jsem se ve společnosti, vyhýbala jsem se jí. Byla jsem chvíli v reálném světě a jindy ,,někde za sklem.“ Někdy jsem nevěděla, kde právě jsem. Domácí povinnosti jsem dělala z povinnosti, nerada, ale zvládala jsem je. Při první etapě deprese pro mě neměla smysl žádná činnost, kterou jsem vykonávala.

6. Co Vám v době deprese nejvíce pomáhalo?

- Určitě podpora rodiny, povzbuzení, že už mi brzy bude lépe.

- Nesnesla jsem samotu. Byla jsem ráda, když se mnou byla moje maminka, nebo když dcera přijela z internátu.

- Nerada jsem byla zavřená doma. Často jsem chodila ven na procházky, na zahradu.

- Pomáhalo mi, mluvit s lidmi, kteří depresí již prošli.

- Potřebovala jsem se někomu vypovídat, sdělit mu mé pocity, pochopení.

7. Můžete mi popsat vaše emoce k rodině, city v době deprese?

Emoce jsou značně rozladěné, měla jsem pocit, že necítím k nikomu nic.. Dokonce jsem vlastní matce řekla, že nikoho z nich nemám ráda, ležela jsem vedle vlastní dcery a nic jsem necítila. Zároveň jsem si to vyčítala a to mě opět sráželo dolů. Tento necit vedl i k menší trpělivosti ke svým dětem.

8. Jaké léky jste užívala a zabíraly?

Užívala jsem Esprital a Lexaurin, které mi při první depresi, sice po delší době, zabraly. Po vyléčení první deprese jsem nadále žádné léky neužívala. Po 7 letech, při druhé depresi, mi tyto prášky po opětném nasazení nezabraly a museli mi je změnit na Venlafaxin, Valproát a Zyprexu, které mi značně a rychleji zabíraly.

9. Vyčítáte si někdy své chování v depresi, nebo to berete jako součást deprese?

V depresi jsem si své chování vyčítala. Říkala jsem si, co jsem to za matku, když jsem ochladla i ke svému dítěti, že nemám nápady s ním nic dělat, že na něj nemám náladu a nervy, přitom jsme dříve měla. Dnes vím, že to vše k depresi patří, ale i přesto se budu snažit, abych do deprese znovu nespadla, neboť kdo to nezažije, neví, jak hrozně trýznivý stav to je.

10. Zkuste se zamyslet nad tím, zda jste změnila nějaké priority, vlastnosti, koníčky, názory po prožití deprese?

Tím, že jsem stále doma, na neschopence, mám čas sama o sobě přemýšlet. Myslím, že v mém případě to chce myslet pozitivně a nemít tolik obav, co se týče mé budoucí práce. Měla bych se naučit vidět věci a nahlížet na ně s nadsázkou a nedělat si ze všeho těžkou hlavu.

Do mé praktické části bych ráda zařadila i svou vlastní zkušenost s depresí. Naštěstí jsem nebyla obětí této choroby, ale pouhým

pozorovatelem depresivního člověka. Chtěla bych zde popsat i tento náhled na depresi. Jak se deprese projeví na lidech a příbuzných, které se o depresivního člověka starají a jsou s ním v neustálém kontaktu.

10.1) Vlastní zkušenost

Není tomu tak dávno, co má matka onemocněla klinickou depresí, která se časem vyvinula v těžkou hlubokou depresi. Počátky deprese, nebyly ani tak rozpoznatelné. Matka se cítila jen více unavená a stěžovala si na přetrvávající stereotyp v domácnosti. Postupně se její nářky stupňovaly. Ráno nerada vstávala, neměla náladu na své oblíbené činnosti, nesoustředila se a při rozhovorech o svém stavu se třásla. Nejhorší bylo, že si stále nepřipouštěla, že je nemocná a za vše vinila sebe.

Celá její deprese trvala přibližně rok. Nejvíce vyčerpávající pro mne a celou mou rodinu, bylo jí přesvědčit o tom, že je nemocná a že něco není v pořádku. Všichni jsme se jí snažili nějakým způsobem pomoct, mluvit s ní. Ovšem takový rozhovor je také velmi vysilující. Je to neustále přesvědčování a dohady o tom, jak to každý vidíme jinak. Když stejné rozhovory vedete 3krát denně a k ničemu to nevede, začnete být také zoufalí. Všechno její chování se na všech určitě podepisovalo, i když jsme si to v tu chvíli nepřipouštěli. Začala jsem být více citlivá, měla jsem obavy a strach aby si matka něco neudělala a z toho, jak to vše dopadne. Ve fázi kdy má matka ochladla i v citech k nám, mě to samozřejmě mrzelo, i když jsem chápala, že je to důsledkem nemoci. Nic ji samozřejmě nevyčítám.

Nejhorší období začalo zhruba po 2 měsících v domácnosti na nemocenské. Matka se začala zmiňovat o sebevraždě, mívala pocity beznaděje, nedoufala, že jí někdy může být lépe, nevěděla jak dál. Jednoho dne, svou myšlenku učinila a skočila ze skály. Snažili jsme se jí nabádat již předtím, že ji odvezeme do nemocnice na psychiatrii. Léky a vhodná péče by ji v tomto činu zajisté zabránily.

Začalo období strachu, smutku a velké úzkosti. Byl to pro nás velký šok, ale protože mám ještě malého bratra, snažili jsme se nedávat naše obavy tak najevo. Matku převezli do Kadaňské nemocnice a odtud pak vrtulníkem do Ústí nad Labem. Měla poranění krční a hrudní páteře a potrhané plíce. V nemocnici strávila asi 14 dní. Podávali ji antidepresiva a uklidňující prášky. Poté byla převezena do Mostecké nemocnice a nasadili jí i stabilizátory nálady. Její stav se

začal velmi rychle zlepšovat. Velmi se nám ulevilo, že je zase v pořádku, ovšem můj psychický a emoční stav se teprve začal opravdu hlásit. Jako by mi celý ten měsíc, co byla matka v nemocnici, nezbyl čas na mé emoce. Zařadila jsem naplno do naší domácnosti a snažila se pomoct ve všem, jak to šlo. A poté co se matka z nemocnice vrátila, nebylo dne, kdy jsem neplakala. Neustále jsem vše měla před očima. Vracela jsem se zpátky do doby strachu a představovala si, jaké by to bylo, kdyby to vše dopadlo jinak. Vše mi připomínalo matku, jakákoli písnička ve mně vyvolala vzpomínku na ni a zároveň obraz toho, jaké by to bylo teď, kdyby tu s námi nebyla. Snažila jsem se přemoci tento pocit a potlačovat ho, ale moc se mi to nedařilo. Navštívila jsem psycholožku a po její návštěvě, se mi značně ulevilo, i když jen na nějakou chvíli.

Chtěla jsem jen upozornit na to, že těžké to nemá jen ten, který trpí depresí, nýbrž i ti, kteří jsou s depresivní osobou v blízkosti. I ti potřebují určitou oporu. Někoho komu mohou sdělit, jak se cítí.

13. PŘÍLOHY

1. Brownova stupnice pro hodnocení závažnosti deprese2. Fotky – depresivní člověk, po léčbě páteře a plic – zranění

způsobeno sebevraždou

1) Hodnocení závažnosti deprese – Brown 1960

Nálada

Myšlenkový obsah

Psychomotorická aktivita

Somaticky Chuť k jídlu Spánek

Váha Mimika Libido

Autonomní nervstvo

Lehká deprese Střední deprese

Hluboká deprese

PosmutnělostSkleslostSklíčenost

SebepodceňováníStížnosti na tělesnépotíže

Zpomalení napětí

Pokles nebo vzestupPotíže s usínáním

Ztráta nebo nárůstSníženáZvýšené nebo snížené

Proměnné reakce

Smutek Deprese

SebeodsuzováníSebeznehodnocováníSomatické stížnostiSuicidální myšlenky

Retardace

AnorexiePředčasné probouzení

ZtrátaDepresivní faciesVýrazně snížené

Silné reakce

Silná depreseBeznadějBezmoc

Bludné autoakuzaceSomatické bludyPlánování suicidia

AgitaceVýrazná retardaceStupor

Závažná anorexieVýrazné předčasné probouzení

Velká ztrátaMaskovitý obličejVymizelé

Velmi silné

reakce

2)

Seznam odborné literatury

a jiné zdroje:

Gwyneth

Lewisová, Slunění v dešti, Jota s.r.o., Brno, 2006, ISBN 80 -7217 – 435 - 5

Don Miguel Ruiz , Čtyři dohody, Pragma, 2001, ISBN 80 - 7205 – 826 - 6

Dr. Kwame

McKenzie, Informace a rady lékaře

DEPRESE, Česká lékařská spol. J.E. Purkyně, 2000, ISBN 80 – 247 – 0093 -X

Ján Praško, Miloš Šlepecký – Kognitivně-behaviorální terapie depresivních poruch, Psychiatrické centrum Praha, 1995

Jaro Křivohlavý, Jak zvládat depresi, GRADA publishing, 1997, ISBN 8071693499

Tim Cantopher, Depresivní onemocnění, přeložila Petra Poislová, ANAG s.r.o., Olomouc, 2012, ISBN 978 – 80 – 7263 – 768 - 3

Cesty z duševní krize, nadace Stiftung Gralsbotschaft, Stuttgart, 2012, ISBN 978-3-87860-422-8

J. Koutek, J. Kocourková, Sebevražedné chování, Portál, Praha, 2007, ISBN 80-7178-732-9

E. Herman, P. Doubek, Deprese a Stres, MAXDORF, Praha 4, 2008, ISBN 978-80-7345-157-8

Ján Praško, Barbora Buliková, Zuzana Sikmundová, Depresivní porucha a jak ji překonat, Galen, 2011, ISBN 978-80-7262-656-4

Jaro Křivohlavý, Optimismus, pesimismus a prevence deprese, GRADA publishing, Praha, 2012, ISBN 978-80-247-4007-2

Ján Praško, Lucie Závěšická, Nespavost, Portál s.r.o., Praha, 2004,   ISBN 80-7178-919-4

http://lecbadeprese.ic.cz

http://www.deprese.psychoweb.cz/

http://www.zheng.cz

http://jarda.3.14.sweb.cz/trideni.html

http://www.deprese.psychoweb.cz/

http://deprese.bloger.cz/Deprese/Deprese-rozdelni-na-druhy

http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/

http://deprese.eu/lecba-deprese/

http://www.eurochem.cz/polavolt/org/obory/farmacie/uvod/nemoci/deprese.htm

http://www.osvor.cz/SharedFiles/Download.aspx?pageid=5&fileid=5&mid=31

http://samsara.cz/Autori/clanky_Barbara/Barbara_Clanek_19.php

http://www.ordinace.cz/clanek/priciny-deprese/

http://www.paveldanko.com/deprese/priciny.php

http://www.lundbeck.com

http://www.relaxace.psychoweb.cz

http://www.ergoterapie.cz