ROK NA ČESKÉ VSIROK NA ČESKÉ VSI

Základní škola Jakuba Jana Ryby Rožmitál pod TřemšínemZákladní škola Jakuba Jana Ryby Rožmitál pod TřemšínemEfektivní výuka pro rozvoj potenciálu žáka Efektivní výuka pro rozvoj potenciálu žáka

projekt v rámci Operačního programuprojekt v rámci Operačního programu VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOSTVZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST

MasopustMasopust

- Třídenní svátek, který předcházel popeleční středě, jíž začínal čtyřicetidenní půst končící o velikonocích

- Tento svátek byl stejně pohyblivý jako velikonoce (může být 1. února až 7. března)

- Přípravě na masopust tzv. "tučný čtvrtek", mnohdy předcházela zabijačka

- Tradičním jídlem byla vepřová pečeně se zelím- Tento den měl člověk co nejvíce jíst a pít, aby byl celý rok při síle - Hlavní masopustní zábava začínala o masopustní neděli - bohatý

oběd- Následovala zábava s tancem, která pokračovala až do rána- Masopustní pondělí pokračovalo v zábavě a tanci- V mnohých vsích se konal tzv. "mužovský bál" pouze pro ženaté a

vdané- Mnohde lidé věřili, že jak vysoko bude selka při tanci vyskakovat,

tak vysoké obilí příští rok naroste- Vyvrcholení bylo o masopustním úterý kdy se konaly průvody

maškar a divadelní představení.

Popeleční středaPopeleční středa

- Popeleční středa zahajuje období předvelikonočního půstu- Následuje po masopustním úterý, kdy veškeré

masopustní rozpustilosti vrcholily- Její název pochází od svěceného popelu, kterým

kněz dělá věřícím kříž na čele a říká: "Pomni, člověče, že prach jsi a v prach se navrátíš„

- Tím připomíná pomíjivost pozemského života a nutnost pokání

- Popel, který je k tomuto úkonu používán, se získává spálením ratolestí kvetoucí jívy (kočiček), které kněz před téměř celým rokem na květnou neděli posvětil.

2.neděle postní - pražná2.neděle postní - pražná

- Pražná neděle dostala své označení od pokrmu v postě hojně připravovaného, nazývaného

pražmo- Pražení nedozrálých klasů obilí či jednotlivých zrn

patří k nejstarším způsobům úpravy obilí- Obilí se tím i konzervuje. Po upražení se obilí dále

upravovalo, případně ve stoupě roztíralo a používalo na polévku

• Stoupa - velká nádoba na ruční drcení nebo roztloukání něčeho (obilí, máku).

3.neděle postní - kýchavá3.neděle postní - kýchavá

- Kýchavou se tato neděle nazývá proto, že se tento den konala mše za odvrácení moru, jehož prvními příznaky bylo nadměrné kýchání

- Přání "Pomáhej Pán Bůh" a "Pozdrav Tě Pán Bůh", které dodnes říkáme kýchajícím, pochází právě z obavy před tímto morem

- Věřilo se, že kdo kolikrát tento den kýchne, tolik let bude živ.

4. neděle postní - družebná4. neděle postní - družebná

- Tato neděle tvoří téměř střed postního období, a proto je v tento den projevována radost z času,

který již v postu uplynul- Slavena byla v družném veselí- Mnohde se konaly tancovačky, nejlépe na

veřejném prostranství pod dohledem celé obce- Někdy je také název odvozován od družby, který

ten den spolu se ženichem navštívil domácnost vyhlídnuté nevěsty a předjednával tam námluvy

- V souvislosti s těmito myšlenkami na námluvy se tento den mladé dvojice obdarovávali

- Pro družbu se ženichem se připravovaly koláče zvané "družbance

5. neděle postní - smrtná5. neděle postní - smrtná

- Název připomíná, že myšlenky věřících se Název připomíná, že myšlenky věřících se mají plně soustředit na umučení a smrt Páně. mají plně soustředit na umučení a smrt Páně.

- Zároveň ale připomíná zvyk sahající až k Zároveň ale připomíná zvyk sahající až k pohanským kořenům - vynášení smrti pohanským kořenům - vynášení smrti (Smrtholky, Moreny, Morany, Mořeny, (Smrtholky, Moreny, Morany, Mořeny, Mařeny)Mařeny)

- Jednalo se o figurínu ušitou z látky a Jednalo se o figurínu ušitou z látky a vycpanou hadry nebo slámouvycpanou hadry nebo slámou

- Morana byla za zpěvu odnesena k řece a Morana byla za zpěvu odnesena k řece a vhozením do vody se symbolicky pochovala vhozením do vody se symbolicky pochovala zimazima

- Na Bydžovsku dávali za okno len, aby ten rok Na Bydžovsku dávali za okno len, aby ten rok nikdo nezemřel.nikdo nezemřel.

6. neděle postní - květná6. neděle postní - květná

- Květná neděle připomíná den slavného příchodu Krista do Jeruzaléma, kdy byl vítán zelenými ratolestmi házenými na cestu, zatím co jiní mu vyšli vstříc s palmovými listy a volali: "Hossana, požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně, král izraelský„

- Na památku této události světí tento den kněz kvetoucí ratolesti (u nás kočičky = kvetoucí vrba jíva), které pak rozdává účastníkům mše.

Pašijový týdenPašijový týden

- Poslední týden čtyřicetidenního postu se nazývá pašijový týden na památku Kristova utrpení

- Ráz všech obřadů v tomto týdnu je truchlivý- V úterý se čtou pašije sepsané sv. Markem a

ve středu pašije sepsané sv. Lukášem- V tomto týdnu mládež chodívala s řehtačkami,

hrkačkami a tragači, které svým zvukem nahrazovaly zvonění zvonů, jež v té době podle víry odletěly do Říma, a proto nezvonily.

Škaredá středa - sazometnáŠkaredá středa - sazometná

- - Škaredá je nazývána proto, že tento den Jidáš zradil Krista

- Sazometná zase podle vymetání komínů, které se ten den obzvlášť doporučuje- Není dobře se ten den mračit, aby se

dotyčný nemračil po všechny středy v roce.

Zelený čtvrtekZelený čtvrtek - Na zelený čtvrtek se dodržoval přísný půst- Povoleno bylo jediné syté jídlo bez masa a jiných

produktů z teplokrevných zvířat- Jedla se tedy pouze zelenina - proto Zelený čtvrtek- Dalším vysvětlením označení Zelený čtvrtek je

modlitba Krista na zelené louce v zahradě getsemanské na Olivové hoře

- V tento den bylo zvykem pošlehat podlahu i peřiny proutkem posvěceným na Květnou neděli a proti čarodějnicím vykropit svěcenou vodou z nového hrnečku věchýtkem slámy obydlí

Věchýtek - svazek kratších stébel slámy svázaný nebo

skroucený k různým účelům

Velký pátekVelký pátek

- Velký pátek je hustě obestřen kouzlem lidové poezie

- Věří se, že země vydává poklady, že se na několik hodin otvírá Blaník

- Nesmělo se hýbat zemí, proto se nekonaly žádné práce na poli

Bílá sobotaBílá sobota

- Bílá sobota je posledním dnem čtyřicetidenního postu a bílou se nazývá podle bílého oděvu těch, kteří byli tento den křtěni

- Je také označována jako den světla- Všechny činnosti v předchozí i tento den mají

hlavní cíl v očistě duše, těla i příbytků, aby večer bylo vše jako z cukru a lidé ve svátečních šatech byli připraveni na slavnou mši - "vzkříšení„

- Hospodyně doma uhasila všechny ohně a sebou ke kostelu vzala poleno

- Tam jej zapálila v posvěceném ohni, přenesla domů a tím opět oheň rozdělala

Boží hod velikonočníBoží hod velikonoční

- Při mši v neděli velikonoční světí kněz pokrmy, které do kostela sebou přinesou hospodyně a položí k oltáři

- Tyto posvěcené pokrmy hospodyně opět domů odnesou a při slavnostním obědě je rodina obřadně sní

- Věřilo se, že když pocestný zabloudí a vzpomene si, s kým jedl velikonočního beránka, najde cestu domů- Ve východních Čechách se část posvěcených pokrmů

nosila do pole, zahrady a studny, aby byla dobrá úroda a dostatek dobré vody

Pondělí velikonočníPondělí velikonoční

- Je dnem uvolnění a veselí, dnem vzývajícím nový život a zajišťujícím zdraví

- Pošlehávání čerstvými pruty, které mohou být i umě spletené (označení "pomlázka" je od slova pomladit), má zajistit přenesení posilující životadárné mízy stromů do těla člověka

- Odměnou za toto pošlehání je zdobené vajíčko.

LetniceLetnice- Jsou to také svátky pohyblivé- Slaví se 50 dní po Velikonocích, tedy deset dnů po tzv.

Nanebevzetí Páně- Slavily se v celé Evropě- Letnice se slavily jinak ve městě a jinak na vesnici- Často se při oslavách užívalo masek, které samozřejmě už

ve středověku ztratily svůj původní význam- Venkov měl svého "krále letničního" neboli "rusadelného„- Město konalo oslavy "střílení ku ptáku" a mělo "krále

ptačího„- Se svatodušními svátky je také nerozlučně spjat zvyk

stavění máje nebo kácení máje- Nejznámějším letničním zvykem jsou jízdy králů, které se

odbývaly většinou na svatodušní pondělí- Cyklus letních kalendářních obyčejů vyvrcholil pálením

ohňů o filipojakubské noci a ohňů svatojánských.

Období vyvrcholení zemědělských Období vyvrcholení zemědělských pracíprací

- V tomto období se konala řada pověrečných praktik, které měly podpořit plodnost dobytka, zdar úrody

- Veškerá energie byla soustředěna na zdárný a rychlý průběh sklizně a zpracování sklizených plodin

- Zemědělské práce vrcholily slavností dožínek, vinobraním, dočesnou chmele apod.

DUŠIČKYDUŠIČKY- Od roku 998 se konají svátky zesnulých 1. a 2. listopadu

- Venkovské, ale i městské hřbitovy, byly v minulosti v katolických oblastech doslova naplněny kovanými železnými kříži se středovou schránkou i bez ní

- Tyto kříže představují jeden z nejvýznamnějších projevů lidového řemeslného umění

- V některých obcích se peklo i zvláštní pečivo, nazývané "dušičky" pro žebráky, pocestné a vůbec chudý lid

- Dnes se hroby zdobí květinami, věnci a zapálenými svíčkami

- Lidé věřili a věří, že duše zemřelých se může v tento den vrátit na zem zem

Sv. Martin - 11. listopaduSv. Martin - 11. listopadu

• ""Sv. Martin přijíždí na bílém koni„

• Znamenalo to první sníh a posvícenskou husu.

• Sv. Martin však také vykonal mnoho nejen jako doručitel posvícení, ale pro křesťanskou kulturu znamená jednu z největších postav středověké misie

• Známe ho z vyobrazení, jak dává žebrákovi polovinu svého pláště, což má symbolizovat jeho dobrotu

ADVENTADVENT

- - Adventní doba (období čtyř neděl Adventní doba (období čtyř neděl před vánočními svátky) je dobou před vánočními svátky) je dobou postní, kdy se zpívají "roráty", což je postní, kdy se zpívají "roráty", což je odvozeno z latinského pojmu "rosy odvozeno z latinského pojmu "rosy nebeské„nebeské„

- Vázaly se adventní věnce, kterými se - Vázaly se adventní věnce, kterými se zdobily domy (připevňovaly se na zdobily domy (připevňovaly se na dveře). dveře).

Mikuláš - 6. prosinceMikuláš - 6. prosince- - V předvečer chodí průvod Mikuláše, anděla a čerta- S těmito pochůzkami je spjata nejenom řada písní a

koled, ale i zvyků- Čert nikdy nenaděluje, ale má mít krásnou divokou

masku- Dětem naděluje s příslušným napomenutím pouze

anděl- Mikuláš má mít nějaké to jablíčko a nejvíc se zavděčí,

má-li při sobě množství různých figurek, dřevěných hraček, píšťalek, nožíků i hrníčků, prostě všeho, co pak dává andělovi a pověřuje ho, aby to rozdal

- Děti mají mít za oknem, pod polštářem, v síni, na klice punčošku ještě pro noční dárky od Mikuláše

- Děti na Hané dostávaly pečivo formované do podoby figurek lidí a zvířat, v jihozápadních Čechách zase figurky ze sušených švestek.

Lucie - 13. prosinceLucie - 13. prosince

- V předvečer 13. prosince ještě dodnes obcházejí (např. na Valašsku) tajemné, bíle oděné postavy, tzv. "Lucky„

- Staré české přísloví praví: "Lucie noci upije, dne nepřidá„

- Přísloví pochází ještě z dob před reformou tzv. juliánského kalendáře

- Zvyky a vše co se kolem dne sv. Lucie odehrává, zůstaly pak při tomto posunutém svátku

- Na den Lucie, která bývala v pohanských dobách démonickou, slunovratovou bytostí, ženy nesměly příst

- "Lucky" ometaly domy a příbytky husí peroutkou, čímž očišťovaly lidské bydlení.

• TémaTéma: : ROK NA ČESKÉ VSIROK NA ČESKÉ VSI• Použitý softwarePoužitý software: držitel licence - ZŠ J. J. : držitel licence - ZŠ J. J.

Ryby v Rožmitále p.Tř.Ryby v Rožmitále p.Tř.• Windows XP ProfessionalWindows XP Professional• Power PointPower Point• internet internet • Autor:Autor: Mgr. Alena Šmolíková Mgr. Alena Šmolíková• ZŠ J. J. Ryby v Rožmitále p.Tř. ZŠ J. J. Ryby v Rožmitále p.Tř.

(www.zsrozmital.cz)(www.zsrozmital.cz)