Upload
others
View
1
Download
0
Embed Size (px)
Citation preview
ČOS 999915
4. vydání
ČESKÝ OBRANNÝ STANDARD
ŽÁROVÉ POVLAKY
PRO SOUČÁSTI VOJENSKÉ TECHNIKY
ČOS 999915
4. vydání
2
(VOLNÁ STRANA)
ČOS 999915
4. vydání
3
ČESKÝ OBRANNÝ STANDARD
ŽÁROVÉ POVLAKY PRO SOUČÁSTI VOJENSKÉ TECHNIKY
Základem pro tvorbu tohoto standardu byly následující originály dokumentů:
ČOS 999915, 2. vydání Žárové povlaky pro součásti vojenské techniky
ASTM A123/A123M-15
STANDARD SPECIFICATION FOR ZINC (HOT-DIP
GALVANIZED) COATINGS ON IRON AND STEEL
PRODUCTS
Standardní specifikace pro zinkové povlaky (žárové zinkované
ponorem) na železných a ocelových výrobcích
ASTM A385/A385M-15
STANDARD PRACTICE FOR PROVIDING HIGH-
QUALITY ZINC COATINGS (HOT-DIP)
Standardní postup poskytující vysoce kvalitní zinkové povlaky
(žárově zinkované ponorem)
ČSN EN ISO 1461:2010 Zinkové povlaky nanášené žárově ponorem na ocelové
a litinové výrobky - Specifikace a zkušební metody (03 8560)
ČSN EN ISO 14713-1:2010 Zinkové povlaky - Směrnice a doporučení pro ochranu
ocelových a litinových konstrukcí proti korozi - Část 1:
Všeobecné zásady pro navrhování a odolnost proti korozi
(03 8261)
ČSN EN ISO 14713-2:2010 Zinkové povlaky - Směrnice a doporučení pro ochranu
ocelových a litinových konstrukcí proti korozi - Část 2: Žárové
zinkování ponorem (03 8261)
ČSN EN 13507:2010 Žárové stříkání - Příprava povrchů kovových dílů a součástí
před žárovým stříkáním (03 8731)
ČSN EN ISO 14921:2011 Žárové stříkání - Postup nanášení žárově stříkaných povlaků
na strojírenské součásti (03 8732)
© Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti
Praha 2017
http://eshop.normservis.cz/norma/astm/a385-a385m-11/1.11.2011
ČOS 999915
4. vydání
4
OBSAH ......................................................................................................................... Strana
1 Předmět standardu .............................................................................................................. 5 2 Nahrazení standardů (norem) ............................................................................................. 5
3 Související dokumenty ....................................................................................................... 5 4 Zpracovatel ČOS .............................................................................................................. 15 5 Použité zkratky, značky a definice ................................................................................... 15
5.1 Zkratky a značky ................................................................................................................... 15
5.2 Definice ................................................................................................................................. 16 6 Žárové povlaky nanášené ponorem .................................................................................. 16
6.1 Rozsah použití ....................................................................................................................... 17
6.2 Požadavky na povlak ............................................................................................................ 18
6.3 Úprava podkladového kovu před nanášením povlaku .......................................................... 25
6.4 Nanášení povlaku .................................................................................................................. 26
6.5 Dodatečné úpravy povlaku .................................................................................................... 26
6.6 Označení povlaku .................................................................................................................. 27
6.7 Zkoušky znaků kvality povlaků ............................................................................................ 29
6.8 Opravy nepokovených ploch nebo ploch s poškozeným povlakem...................................... 30 7 Žárově stříkané povlaky (metalizace) .............................................................................. 30
7.1 Rozsah použití ....................................................................................................................... 33
7.2 Požadavky na povlak ............................................................................................................ 33
7.3 Úprava podkladového kovu před pokovením ....................................................................... 42
7.4 Nanášení povlaku .................................................................................................................. 43
7.5 Dodatečné úpravy povlaku .................................................................................................... 44
7.6 Označení povlaku .................................................................................................................. 45
7.7 Zkoušky znaků kvality .......................................................................................................... 46
Přílohy
Příloha A Návaznost normativních dokumentů ..……….……………………………… 50
Příloha B Bibliografie identických EN, IEC a ISO dokumentů k ČSN ……………….. 53
ČOS 999915
4. vydání
5
1 Předmět standardu
Standard stanovuje kvalitativní požadavky na povlaky nanášené žárově ponorem a na
povlaky žárově stříkané na povrchy součástí vojenské techniky za účelem dosažení
specifických povrchových vlastností definovaných konstrukční, technologickou či provozní
dokumentací, technickými podmínkami apod.
Standard stanovuje postupy a standardy kvality doporučované v odkazovaných
standardech kompatibilních se standardy používanými členskými zeměmi NATO (STANAG
4457). K tomu jsou vymezeny soubory národních, evropských a mezinárodních standardů.
Pro účely tohoto standardu se používají definice uvedené v normách ČSN EN ISO
1461, ČSN EN ISO 2064, ČSN EN ISO 2063, ČSN EN ISO 10684, ČSN EN ISO 14923,
ČSN EN 657, ISO 14917 a ASTM A902.
2 Nahrazení standardů (norem)
Tímto standardem se nahrazuje ČOS 999915, 3. Vydání,Oprava 1.
3 Související dokumenty1
V tomto ČOS jsou normativní odkazy na následující citované dokumenty (celé nebo
jejich části), které jsou nezbytné pro jeho použití. U odkazů na datované citované dokumenty
platí tento dokument bez ohledu na to, zda existují novější vydání/edice tohoto dokumentu.
U odkazů na nedatované dokumenty se používá pouze nejnovější vydání/edice dokumentu
(včetně všech změn).
ČOS 801001 NÁTĚROVÉ SYSTÉMY PRO POZEMNÍ VOJENSKOU
TECHNIKU
STANAG 4457 ENGINEERING DOCUMENTATION IN MULTINA-
TIONAL JOINT PROJECTS (AEDP-1)
Technická dokumentace v mezinárodních společných
projektech
ASTM A90/A90M-13
STANDARD TEST METHOD FOR WEIGHT [MASS] OF
COATING ON IRON AND STEEL ARTICLES WITH
ZINC OR ZINC-ALLOY COATINGS
Standardní zkušební metoda pro vážkové stanovení plošné
hmotnosti povlaků zinku nebo slitin zinku na ocelových
a železných podkladech
ASTM A143/A143M-07
(2014)
STANDARD PRACTICE FOR SAFEGUARDING
AGAINST EMBRITTLEMENT OF HOT-DIP
GALVANIZED STRUCTURAL STEEL PRODUCTS AND
PROCEDURE FOR DETECTING EMBRITTLEMENT
Standardní postup pro ochranu proti křehnutí konstrukčních
ocelových výrobků při žárovém zinkování ponorem a postup
pro detekci křehnutí
ASTM A153/A153M-16a STANDARD SPECIFICATION FOR ZINC COATING
(HOT-DIP) ON IRON AND STEEL HARDWARE
Standardní specifikace zinkových povlaků (žárově
nanášených ponorem) na železné a ocelové zboží
1 Návaznost ČSN na identické nebo obdobné evropské a mezinárodní normy uvádí příloha A.
http://eshop.normservis.cz/norma/astm/a143-a143m-07/1.5.2007http://eshop.normservis.cz/norma/astm/a143-a143m-07/1.5.2007
ČOS 999915
4. vydání
6
ASTM A384/A384M-07
(2013)
STANDARD PRACTICE FOR SAFEGUARDING
AGAINST WARPAGE AND DISTORTION DURING
HOT-DIP GALVANIZING OF STEEL ASSEMBLIES
Standardní postup pro ochranu proti pokřivení a deformování
ocelových součástí během žárového zinkování ponorem
ASTM A463/A463M-15 STANDARD SPECIFICATION FOR STEEL SHEET,
ALUMINUM-COATED, BY THE HOT-DIP PROCESS
Standardní specifikace ocelových plechů, pokrytých
povlakem hliníku, naneseným žárovým ponorem
ASTM A653/A653M-15e STANDARD SPECIFICATION FOR STEEL SHEET,
ZINC-COATED (GALVANIZED) OR ZINC-IRON
ALLOY-COATED (GALVANNEALED) BY THE HOT-
DIP PROCESS
Standardní specifikace ocelových plechů, pokrytých
povlakem zinku nebo slitinou zinek-železo, nanesených
žárovým ponorem
ASTM A755/A755M-16e1 STANDARD SPECIFICATION FOR STEEL SHEET,
METALLIC COATED BY THE HOT-DIP PROCESS AND
PREPAINTED BY THE COIL-COATING PROCESS FOR
EXTERIOR EXPOSED BUILDING PRODUCTS
Standardní specifikace ocelových plechů, pokrytých žárovým
kovovým povlakem naneseným ponorem a opatřených
nátěrem (procesy kontinuálního lakování) pro vnější nekryté
stavební produkty
ASTM A780/A780M-09
(2015)
STANDARD PRACTICE FOR REPAIR OF DAMAGED
AND UNCOATED AREAS OF HOT-DIP GALVANIZED
COATINGS
Standardní postup pro opravu poškozených a nepokrytých
ploch žárově ponorem zinkovaných povlaků
ASTM A792/A792M-10
(2015)
STANDARD SPECIFICATION FOR STEEL SHEET, 55%
ALUMINUM-ZINC ALLOY-COATED BY THE HOT-DIP
PROCESS
Standardní specifikace ocelových plechů, pokrytých žárovým
povlakem slitiny 55% hliník-zinek, naneseným ponorem
ASTM A875/A875M-13
STANDARD SPECIFICATION FOR STEEL SHEET,
ZINC-5% ALUMINUM ALLOY-COATED BY THE HOT-
DIP PROCESS
Standardní specifikace ocelových plechů, pokrytých žárovým
povlakem slitiny hliník–zinek (5%), naneseným ponorem
ASTM A924/A924M-16ae1 STANDARD SPECIFICATION FOR GENERAL
REQUIREMENTS FOR STEEL SHEET, METALLIC
COATED BY THE HOT-DIP PROCESS
Standardní specifikace základních požadavků pro ocelové
plechy, pokovované žárově ponorem
http://eshop.normservis.cz/norma/astm/a384-a384m-07_2013/1.5.2013http://eshop.normservis.cz/norma/astm/a384-a384m-07_2013/1.5.2013http://eshop.normservis.cz/norma/astm/a463-a463m-10/1.11.2010http://eshop.normservis.cz/norma/astm/a653-a653m-13/1.12.2013http://eshop.normservis.cz/norma/astm/a755-a755m-11/1.11.2011http://eshop.normservis.cz/norma/astm/a780-a780m-09/1.5.2009http://eshop.normservis.cz/norma/astm/a780-a780m-09/1.5.2009
ČOS 999915
4. vydání
7
ASTM B117-16 STANDARD PRACTICE FOR OPERATING SALT
SPRAY (FOG) APPARATUS
Standardní postup pro řízení přístroje solné mlhy
ASTM B244-09 (2014) STANDARD TEST METHOD FOR MEASUREMENT OF
THICKNESS OF ANODIC COATINGS ON ALUMINUM
AND OF OTHER NONCONDUCTIVE COATINGS ON
NONMAGNETIC BASIS METALS WITH EDDY-
CURRENT INSTRUMENTS
Standardní zkušební metoda pro měření tloušťky anodických
povlaků na hliníku a jiných nevodivých povlaků na
nemagnetických kovových podkladech přístroji s vířivými
proudy
ASTM B487-85 (2013)
STANDARD TEST METHOD FOR MEASUREMENT OF
METAL AND OXIDE COATING THICKNESS BY
MICROSCOPICAL EXAMINATION OF A CROSS
SECTION
Standardní zkušební metoda měření tloušťky kovových
a oxidových povlaků mikroskopickou prohlídkou příčného
řezu
ASTM B499-09 (2014) STANDARD TEST METHOD FOR MEASUREMENT OF
COATING THICKNESSES BY THE MAGNETIC
METHOD: NONMAGNETIC COATINGS ON
MAGNETIC BASIS METALS
Standardní zkušební metoda pro měření tloušťky
magnetickou metodou: nemagnetické povlaky na
magnetických kovových podkladech
ASTM B504-90 (2011) STANDARD TEST METHOD FOR MEASUREMENT OF
THICKNESS OF METALLIC COATINGS BY THE
COULOMETRIC METHOD
Standardní zkušební metoda pro měření tloušťky kovových
povlaků coulorimetrickou metodou
ASTM B567-98 (2014) STANDARD TEST METHOD FOR MEASUREMENT OF
COATING THICKNESS BY THE BETA BACKSCATTER
METHOD
Standardní zkušební metoda pro měření tloušťky povlaku
metodou zpětného rozptylu záření beta
ASTM B571-97 (2013)
STANDARD PRACTICE FOR QUALITATIVE
ADHESION TESTING OF METALLIC COATINGS
Standardní postup pro kvalitativní zkoušení přilnavosti
kovových povlaků
ASTM B659-90 (2014) STANDARD GUIDE FOR MEASURING THICKNESS OF
METALLIC AND INORGANIC COATING
Standardní směrnice pro postup měření tloušťky kovových
a anorganických povlaků
ČOS 999915
4. vydání
8
ASTM B809-95 (2013)
STANDARD TEST METHOD FOR POROSITY IN
METALLIC COATINGS BY HUMID SULFUR VAPOR
(„FLOWERS-OF-SULFUR“)
Standardní zkušební metoda na pórovitost v kovových
povlacích vlhkým sirným výparem („sirné květy“)
ASTM C633-13
STANDARD TEST METHOD FOR ADHESION OR
COHESION STRENGTH OF THERMAL SPRAY
COATINGS
Standardní zkušební metoda pro adhezní nebo kohezní
pevnost žárově stříkaných povlaků
ASTM D1731-09 (2014) STANDARD PRACTICES FOR PREPARATION OF HOT-
DIP ALUMINUM SURFACES FOR PAINTING
Standardní postupy pro přípravu hliníkových povrchů
nanesených žárově ponorem pro natírání
ASTM D6386-16a STANDARD PRACTICE FOR PREPARATION OF ZINC
(HOT-DIP GALVANIZED) COATED IRON AND STEEL
PRODUCT AND HARDWARE SURFACES FOR
PAINTING
Standardní postup pro přípravu povrchů výrobků a zboží
ze železa a oceli s povlakem zinku (žárové zinkování
ponorem) pro natírání
ASTM E376-11 STANDARD PRACTICE FOR MEASURING COATING
THICKNESS BY MAGNETIC-FIELD OR EDDY-
CURRENT (ELECTROMAGNETIC) TEST METHODS
Nevodivé povlaky na nemagnetických podkladech -
Standardní postup pro měření tloušťky povlaku magnetickou
metodou nebo metodou vířivých proudů
ASTM E384-16 STANDARD TEST METHOD FOR MICROINDENTA-
TION HARDNESS OF MATERIALS
Standardní zkušební metoda mikroindentační tvrdosti
materiálů
ČSN EN 582:1996 Žárové stříkání - Stanovení přilnavosti v tahu (03 8720)
ČSN EN 657:2005 Žárové stříkání - Názvosloví, klasifikace (03 8700)
ČSN EN 1274:2006
Žárové stříkání - Prášky - Složení, technické dodací
podmínky (03 8740)
ČSN EN 10025-1:2005
Opr. 1:2011
Výrobky válcované za tepla z konstrukčních ocelí - Část 1:
Všeobecné technické dodací podmínky (42 0904)
ČSN EN 10025-2:2005
Opr. 1:2007
Výrobky válcované za tepla z konstrukčních ocelí - Část 2:
Technické dodací podmínky pro nelegované konstrukční
oceli (42 0904)
ČSN EN 10025-3:2005
Opr. 1:2015
Výrobky válcované za tepla z konstrukčních ocelí - Část 3:
Technické dodací podmínky pro normalizačně
žíhané/normalizačně válcované svařitelné jemnozrnné
konstrukční oceli (42 0904)
ČOS 999915
4. vydání
9
ČSN EN 10025-4:2005 Výrobky válcované za tepla z konstrukčních ocelí - Část 4:
Technické dodací podmínky pro termomechanicky válcované
svařitelné jemnozrnné konstrukční oceli (42 0904)
ČSN EN 10025-5:2005
Opr. 1:2011
Výrobky válcované za tepla z konstrukčních ocelí - Část 5:
Technické dodací podmínky na konstrukční oceli se
zvýšenou odolností proti atmosférické korozi (42 0904)
ČSN EN 10025-6+A1:2009 Výrobky válcované za tepla z konstrukčních ocelí - Část 6:
Technické dodací podmínky pro ploché výrobky z ocelí
s vyšší mezí kluzu v zušlechtěném stavu (42 0904)
ČSN EN 10143:2006 Ocelové plechy a pásy kontinuálně pokovené - Mezní
úchylky rozměrů a tolerance tvaru (42 0036)
ČSN EN 10163-3:2005 Dodací podmínky pro jakost povrchu za tepla válcovaných
ocelových plechů, široké oceli a tyčí tvarových - Část 3: Tyče
tvarové (42 0018)
ČSN EN 10204:2005
Opr. 1:2013
Kovové výrobky - Druhy dokumentů kontroly (42 0009)
ČSN EN 10240:2001 Vnitřní a/nebo vnější ochranné povlaky na ocelových
trubkách - Požadavky na povlaky nanášené žárovým
zinkováním ponorem v automatizovaných provozech
(42 0255)
ČSN EN 10346:2016 Kontinuálně žárově ponorem povlakované ocelové ploché
výrobky - Technické dodací podmínky (42 0110)
ČSN EN 12502-3:2005 Ochrana kovových materiálů proti korozi - Návod na
stanovení pravděpodobnosti koroze v soustavách pro
distribuci a skladování vody - Část 3: Faktory ovlivňující
žárově zinkované železné materiály (03 8270)
ČSN EN 13438:2014 Nátěrové hmoty - Povlaky z práškových organických
nátěrových hmot pro žárově zinkované ponorem nebo
sherardované ocelové výrobky pro konstrukční účely
(67 3152)
ČSN EN 15340:2007 Žárové stříkání - Stanovení odolnosti žárově stříkaných
povlaků proti namáhání střihem (03 8721)
ČSN EN 15520:2008
Žárové stříkání - Doporučení pro konstrukční řešení součástí
s žárově stříkanými povlaky (03 8736)
ČSN EN 15648:2009 Žárové stříkání - Kvalifikace postupů ve vztahu ke stříkaným
součástem (03 8714)
ČSN EN 15773:2010 Průmyslové nanášení práškových nátěrových hmot na žárově
zinkované ponorem nebo sherardované ocelové výrobky
(duplexní systémy) - Specifikace, doporučení a směrnice
(67 3153)
ČSN EN ISO 1460:1997 Kovové povlaky - Žárové povlaky zinku nanášené ponorem
na železných podkladech - Vážkové stanovení plošné
hmotnosti (03 8561)
ČSN EN ISO 1463:2004 Kovové a oxidové povlaky - Měření tloušťky povlaku -
Mikroskopická metoda (03 8189)
ČSN EN ISO 2063:2005 Žárové stříkání - Kovové a jiné anorganické povlaky - Zinek,
hliník a jejich slitiny (03 8734)
ČOS 999915
4. vydání
10
ČSN EN ISO 2064:2000 Kovové a jiné anorganické povlaky - Definice a dohody
týkající se měření tloušťky (03 8155)
ČSN EN ISO 2177:2004 Kovové povlaky - Měření tloušťky povlaku - Coulometrická
metoda anodickým rozpouštěním (03 8191)
ČSN EN ISO 2178:2017 Nemagnetické povlaky na magnetických podkladech -
Měření tloušťky povlaku - Magnetická metoda (03 8181)
ČSN EN ISO 2360:2004 Nevodivé povlaky na nemagnetických elektricky vodivých
podkladech - Měření tloušťky povlaku - Metoda vířivých
proudů využívající změn amplitud (03 8185)
ČSN EN ISO 2409:2013 Nátěrové hmoty - Mřížková zkouška (67 3085)
ČSN EN ISO 2808:2007 Nátěrové hmoty - Stanovení tloušťky nátěru (67 3061)
ČSN EN ISO 3274:1999 Geometrické požadavky na výrobky (GPS) - Struktura
povrchu: Profilová metoda - Jmenovité charakteristiky
dotykových (hrotových) přístrojů (25 2322)
ČSN EN ISO 3452-1:2014 Nedestruktivní zkoušení - Kapilární zkouška - Část 1:
Obecné zásady (01 5018)
ČSN EN ISO 3543:2001 Kovové a nekovové povlaky - Měření tloušťky - Metoda
zpětného rozptylu záření beta (03 8184)
ČSN EN ISO 3549:2003 Pigmenty z práškového zinku pro nátěrové hmoty -
Specifikace a zkušební metody (67 1415)
ČSN EN ISO 3868:1997 Kovové a jiné anorganické povlaky - Měření tloušťky
povlaku - Metoda mnohosvazkové interferometrie podle
Fizeaua (03 8186)
ČSN EN ISO 4287:1999 Geometrické požadavky na výrobky (GPS) - Struktura
povrchu: Profilová metoda - Termíny, definice a parametry
struktury povrchu (01 4450)
ČSN EN ISO 4516:2003 Kovové a jiné anorganické povlaky - Zkoušky mikrotvrdosti
podle Vickerse a podle Knoopa (03 8159)
ČSN EN ISO 4624:2003 Nátěrové hmoty - Odtrhová zkouška přilnavosti (67 3077)
ČSN EN ISO 6507-1:2006 Kovové materiály - Zkouška tvrdosti podle Vickerse - Část 1:
Zkušební metoda (42 0374)
ČSN EN ISO 6508-1:2006 Kovové materiály - Zkouška tvrdosti podle Rockwella
- Část 1: Zkušební metoda (stupnice A, B, C, D, E, F, G, H,
K, N, T) (42 0360)
ČSN EN ISO 8501-1:2007 Příprava ocelových povrchů před nanesením nátěrových
hmot a obdobných výrobků - Vizuální vyhodnocení čistoty
povrchu - Část 1: Stupně zarezavění a stupně přípravy
ocelového podkladu bez povlaku a ocelového podkladu po
úplném odstranění předchozích povlaků (03 8221)
ČSN EN ISO 8504-1:2002 Příprava ocelových podkladů před nanesením nátěrových
hmot a obdobných výrobků - Metody přípravy povrchu
- Část 1: Obecné zásady (03 8224)
ČSN EN ISO 8504-2:2002 Příprava ocelových podkladů před nanesením nátěrových
hmot a obdobných výrobků - Metody přípravy povrchu
- Část 2: Otryskávání (03 8224)
ČSN EN ISO 8894-1:2011 Žárovzdorné materiály - Stanovení tepelné vodivosti
- Část 1: Metoda topného drátu (křížové uspořádání a
uspořádání s odporovým teploměrem) (72 6047)
ČOS 999915
4. vydání
11
ČSN EN ISO 9220:1997 Kovové povlaky - Měření tloušťky povlaku - Metoda
rastrovacím elektronovým mikroskopem (03 8187)
ČSN EN ISO 9227:2012 Korozní zkoušky v umělých atmosférách - Zkoušky solnou
mlhou (03 8132)
ČSN EN ISO 10308:2006 Kovové povlaky - Přehled zkoušek pórovitosti (03 8154)
ČSN EN ISO 10684:2005 Spojovací součásti - Žárové povlaky zinku nanášené
ponorem (02 1032)
ČSN EN ISO 11124-2:1998 Příprava ocelových podkladů před nanesením nátěrových
hmot a obdobných výrobků - Specifikace kovových
otryskávacích prostředků - Část 2: Písek z lité oceli (03 8234)
ČSN EN ISO 11126-3:1998 Příprava ocelových podkladů před nanesením nátěrových
hmot a obdobných výrobků - Specifikace nekovových
otryskávacích prostředků - Část 3: Měděná struska (03 8236)
ČSN EN ISO 11126-4:1998 Příprava ocelových podkladů před nanesením nátěrových
hmot a obdobných výrobků - Specifikace nekovových
otryskávacích prostředků - Část 4: Uhelná vysokopecní
struska (03 8236)
ČSN EN ISO 11126-7:1999 Příprava ocelových podkladů před nanesením nátěrových
hmot a obdobných výrobků - Specifikace nekovových
otryskávacích prostředků - Část 7: Tavený oxid hlinitý
(03 8236)
ČSN EN ISO 12670:2016 Žárové stříkání - Součásti s žárově stříkanými povlaky -
Technické dodací podmínky (03 8703)
ČSN EN ISO 12679:2016 Žárové stříkání - Doporučení pro žárové stříkání (03 8702)
ČSN EN ISO 12690:2011 Kovové a jiné anorganické povlaky - Dozor nad žárovým
stříkáním - Úkoly a odpovědnosti (03 8712)
ČSN EN ISO 12944-1:1998 Nátěrové hmoty - Protikorozní ochrana ocelových konstrukcí
ochrannými nátěrovými systémy - Část 1: Obecné zásady
(03 8241)
ČSN EN ISO 12944-2:1998 Nátěrové hmoty - Protikorozní ochrana ocelových konstrukcí
ochrannými nátěrovými systémy - Část 2: Klasifikace
vnějšího prostředí (03 8241)
ČSN EN ISO 12944-3:1999 Nátěrové hmoty - Protikorozní ochrana ocelových konstrukcí
ochrannými nátěrovými systémy - Část 3: Navrhování
(03 8241)
ČSN EN ISO 12944-4:1998 Nátěrové hmoty - Protikorozní ochrana ocelových konstrukcí
ochrannými nátěrovými systémy - Část 4: Typy povrchů
podkladů a jejich příprava (03 8241)
ČSN EN ISO 12944-5:2008 Nátěrové hmoty - Protikorozní ochrana ocelových konstrukcí
ochrannými nátěrovými systémy - Část 5: Ochranné nátěrové
systémy (03 8241)
ČSN EN ISO 12944-6:1998 Nátěrové hmoty - Protikorozní ochrana ocelových konstrukcí
ochrannými nátěrovými systémy - Část 6: Laboratorní
zkušební metody (03 8241)
ČOS 999915
4. vydání
12
ČSN EN ISO 12944-7:1999 Nátěrové hmoty - Protikorozní ochrana ocelových konstrukcí
ochrannými nátěrovými systémy - Část 7: Provádění a dozor
při zhotovování nátěrů (03 8241)
ČSN EN ISO 12944-8:1999 Nátěrové hmoty - Protikorozní ochrana ocelových konstrukcí
ochrannými nátěrovými systémy - Část 8: Zpracování
specifikací pro nové a údržbové nátěry + Oprava 2005
(03 8241)
ČSN EN ISO 13565-1:1999 Geometrické požadavky na výrobky (GPS) - Struktura
povrchu: Profilová metoda; povrchy mající stratifikované
funkční vlastnosti - Část 1: Filtrace a všeobecné podmínky
měření (01 4446)
ČSN EN ISO 13565-2:1999 Geometrické požadavky na výrobky (GPS) - Struktura
povrchu: Profilová metoda; povrchy mající stratifikované
funkční vlastnosti - Část 2: Výškové charakteristiky
využívající křivku lineárního materiálového poměru
(01 4446)
ČSN EN ISO 14577-1:2016 Kovové materiály - Instrumentovaná vnikací zkouška
stanovení tvrdosti a materiálových parametrů - Část 1:
Zkušební metoda (42 0378)
ČSN EN ISO 14918:1999 Žárové stříkání - Zkoušení způsobilosti pracovníků
provádějících žárové stříkání (03 8750)
ČSN EN ISO 14919:2016 Žárové stříkání - Dráty, tyčinky a kordy pro stříkání
plamenem a stříkání elektrickým obloukem - Klasifikace -
Technické dodací podmínky (03 8741)
ČSN EN ISO 14920:2016 Žárové stříkání - Stříkání a tavení natavitelných slitin
(03 8730)
ČSN EN ISO 14922-1:1999 Žárové stříkání - Požadavky na jakost při žárovém stříkání
konstrukcí - Část 1: Směrnice pro jejich volbu a použití
(03 8711)
ČSN EN ISO 14922-2:1999 Žárové stříkání - Požadavky na jakost při žárovém stříkání
konstrukcí - Část 2: Komplexní požadavky na jakost
(03 8711)
ČSN EN ISO 14922-3:1999 Žárové stříkání - Požadavky na jakost při žárovém stříkání
konstrukcí - Část 3: Standardní požadavky na jakost
(03 8711)
ČSN EN ISO 14922-4:1999 Žárové stříkání - Požadavky na jakost při žárovém stříkání
konstrukcí - Část 4: Základní požadavky na jakost (03 8711)
ČSN EN ISO 14923:2004 Žárové stříkání - Charakterizace a zkoušení žárově stříkaných
povlaků (03 8701)
ČSN EN ISO 14924:2006
Žárové stříkání - Dodatečné úpravy a konečná úprava žárově
stříkaných povlaků (03 8735)
ČSN EN ISO 16276-2:2008 Ochrana ocelových konstrukcí proti korozi ochrannými
nátěrovými systémy - Hodnocení a kritéria přijetí,
adheze/koheze (odtrhová pevnost) povlaku - Část 2:
Mřížková zkouška a křížový řez (67 3202)
ČSN EN ISO 17834:2004 Žárové stříkání - Povlaky na ochranu proti korozi a oxidaci
za zvýšených teplot (03 8733)
ČOS 999915
4. vydání
13
ČSN EN ISO 17836:2006 Žárové stříkání - Stanovení účinnosti nástřiku při žárovém
stříkání (03 8705)
ČSN IEC 93:1993 Z1:2012 Skúšky tuhých elektroizolačných materiálov. Metódy
merania vnútornej rezistivity a povrchovej rezistivity tuhých
elektroizolačných materiálov (34 6460)
ČSN IEC 167:1993 Z1:2012 Skúšky tuhých elektroizolačných materiálov. Skúšobné
metódy na stanovenie izolačného odporu tuhých
elektroizolačných materiálov (34 6461)
ČSN IEC 345:1992 Z1:2012 Metóda merania elektrického izolačného odporu a rezistivity
elekroizolačných materiálov pri zvýšených teplotách
(34 6465)
ČSN ISO 965-4:2000 Metrické závity ISO pro všeobecné použití - Tolerance - Část
4: Mezní rozměry vnějších závitů, určených pro žárové
pokovení ponorem, které jsou po pokovení slícovány
s vnitřními závity s polohou tolerančního pole H nebo G
(01 4314)
ČSN ISO 965-5:2000 Metrické závity ISO pro všeobecné použití - Tolerance –
Část 5: Mezní rozměry vnitřních závitů, určených pro
slícování s vnějšími závity žárově pokovenými ponorem,
s polohou tolerančního pole h před pokovováním (01 4314)
ČSN ISO 2859-1:2000
Amd.1:2013
Statistické přejímky srovnáváním - Část 1: Přejímací plány
AQL pro kontrolu každé dávky v sérii (01 0261)
ČSN ISO 2859-2:1992 Statistické přejímky srovnáváním - Část 2: Přejímací plány
LQ pro kontrolu izolovaných dávek (01 0261)
ČSN ISO 2859-3:2006 Statistické přejímky srovnáváním - Část 3: Občasná přejímka
(01 0261)
ČSN ISO 2859-4:2003 Statistické přejímky srovnáváním - Část 4: Postupy pro
posouzení deklarovaných úrovní jakosti (01 0261)
ČSN ISO 4541:1994 Z1:1995 Kovové a jiné anorganické povlaky - Korozní zkouška
Corrodkote (Zkouška CORR) (03 8142)
ČSN ISO 6988:1994 Z1:1995
Kovové a jiné anorganické povlaky - Zkouška oxidem
siřičitým s povšechnou kondenzací vlhkosti (03 8130)
ČSN ISO 11844-1:2007
Z1:2008
Koroze kovů a slitin - Klasifikace vnitřních atmosfér s nízkou
korozní agresivitou - Část 1: Stanovení a odhad korozní
agresivity vnitřních atmosfér (03 8211)
Def Stan 03-3 PROTECTION OF ALUMINIUM ALLOYS BY SPRAYED
METAL COATINGS
Ochrana hliníkových slitin žárově stříkanými kovovými
povlaky
IEC 60093:1980 METHODS OF TEST FOR VOLUME RESISTIVITY AND
SURFACE RESISTIVITY OF SOLID ELECTRICAL
INSULATING MATERIALS
Metody měření vnitřní rezistivity a povrchové rezistivity
pevných elektrických izolačních materiálů
IEC 60167:1964 METHODS OF TEST FOR THE DETERMINATION OF
THE INSULATION RESISTANCE OF SOLID
INSULATING MATERIALS
Zkušební metody na stanovení izolačního odporu tuhých
izolačních materiálů
ČOS 999915
4. vydání
14
IEC 60345:1971 METHOD OF TEST FOR ELECTRICAL RESISTANCE
AND RESISTIVITY OF INSULATING MATERIALS AT
ELEVATED TEMPERATURES
Metoda měření elektrického odporu a rezistivity izolačních
materiálů při zvýšených teplotách
IEC 60468:1974 METHOD OF MEASUREMENT OF RESISTIVITY OF
METALLIC MATERIALS
Metoda měření rezistivity kovových materiálů
ISO 209-1:1989 WROUGHT ALUMINIUM AND ALUMINIUM ALLOYS -
CHEMICAL COMPOSITION AND FORMS OF
PRODUCTS - PART 1: CHEMICAL COMPOSITION
Tvářený hliník a hliníkové slitiny - Chemické složení
a formy výrobků - Část 1: Chemické složení
ISO 752:2004/Cor 1:2006 ZINC INGOTS
Zinkové ingoty
ISO 14788:2011 CONTINUOUS HOT-DIP ZINC-5% ALUMINIUM
ALLOY COATED STEEL SHEETS AND COILS
Kontinuálně žárově ponorem pokovené ocelové plechy
a svitky slitinou zinek-5% hliník
ISO 14917:1999 THERMAL SPRAYING - TERMINOLOGY –
CLASSIFICATION
Žárové stříkání - Terminologie - Klasifikace
ISO 27831-1:2008 METALLIC AND OTHER INORGANIC COATINGS -
CLEANING AND PREPARATION OF METAL
SURFACES - PART 1: FERROUS METALS AND
ALLOYS
Kovové a jiné anorganické povlaky - Čištění a příprava
kovových povrchů - Část 1: Železné kovy a slitiny
ISO 27831-2:2008 METALLIC AND OTHER INORGANIC COATINGS -
CLEANING AND PREPARATION OF METAL
SURFACES - PART 2: NON-FERROUS METALS AND
ALLOYS
Kovové a jiné anorganické povlaky - Čištění a příprava
kovových povrchů - Část 2: Neželezné kovy a slitiny
MIL-C-17711B COATINGS, CHROMATE, FOR ZINC ALLOY
CASTINGS AND HOT DIP GALVANIZED SURFACES
Chromátové povlaky pro slévárenské slitiny zinku a ponorem
vytvořené žárové zinkové povrchy
MIL-STD-1687A(1) THERMAL SPRAY PROCESSES FOR NAVAL SHIP
MACHINERY APPLICATIONS
Procesy žárového stříkání pro aplikace na strojní zařízení
námořního loďstva
MIL-STD-1916 DOD PREFERRED METHODS FOR ACCEPTANCE OF
PRODUCT
DoD preferované metody pro přijetí výrobku (MIL-STD-
105E)
NF A35-503:1994 PRODUITS SIDÉRURGIQUES - ACIERS POUR
GALVANISATION PAR IMMERSION À CHAID
Železo a ocel. Oceli pro žárové pozinkování ponorem
ČOS 999915
4. vydání
15
SAE AMS 5036H STEEL SHEET AND STRIP, ALUMINUM COATED,
LOW CARBON
Ocelové plechy a svitky, pokryté hliníkem, nízkouhlíkové
SAE J 1562:2009 SELECTION OF ZINC AND ZINC-ALLOY (HOT-DIPPED
AND ELECTRODEPOSITED) COATED STEEL SHEET
Výběr ocelových plechů pokrytých zinkem a slitinami zinku
(žárové nanášených ponorem a elektrolyticky vyloučených)
4 Zpracovatel ČOS
Vojenský výzkumný ústav s. p., Brno – Mgr. Eva Jančová
5 Použité zkratky, značky a definice
5.1 Zkratky a značky
Zkratka Název v originálu Český název
AČR Armáda České republiky
AFNOR Association francaise de normalisation Francouzská společnost pro
normalizaci
ASTM American Society for Testing and
Materials
Americká společnost pro zkoušení
a materiály
CEN Comité Européen de Normalisation Evropský výbor pro normalizaci
ČOS Český obranný standard
ČSN Česká technická norma
Def Stan Defence Standards Britské vojenské standardy
EN Evropská norma vydaná CEN
HB Tvrdost podle Brinella
HD Symbol pro neodstředěný povlak
zhotovený žárovým pokovováním
ponorem
HDc Symbol pro odstředěný povlak
zhotovený žárovým pokovováním
ponorem
HRC Tvrdost podle Rockwella
HV Tvrdost podle Vickerse
IEC Norma vydaná International
Electrotechnical Commission
ISO Norma vydaná International
Organization for Standardization
MIL Military Standards Vojenské standardy USA
NATO North Atlantic Treaty Organization Organizace Severoatlantické
smlouvy
NF Francouzské normy vydané AFNOR
SAE Mezinárodní normy vydané SAE
(Engineering Society for Advancing
ČOS 999915
4. vydání
16
Mobility Land, Sea, Air and Space)
STANAG NATO Standardization Agreement Standardizační dohoda NATO
TS Symbol označující povlak
zhotovený žárovým stříkáním
Úř OSK SOJ Úřad pro obrannou standardizaci,
katalogizaci a státní ověřování
jakosti
µm Mikrometr, 1 mikrometr = 1 µm =
10-6
m
5.2 Definice
Odběratel Určitý subjekt, ke kterému má jiný subjekt, dodavatel, povinnost plnění
výkonů (prací, služeb, zboží, výrobků, materiálu apod.) zpravidla na základě
smlouvy. Oblast dodavatelsko odběratelských vztahů je součástí obchodně
závazkových vztahů, jejichž úpravou se zabývá obchodní zákoník
(např. kupní smlouva, smlouva o prodeji podniku, smlouva komisionářská).
Dodavatel Určitý subjekt zajišťující určitou dodávku výkonů (prací, služeb, zboží,
výrobků, materiálu apod.) pro jiný subjekt, kterým je odběratel. Oblast
dodavatelsko odběratelských vztahů je součástí obchodně závazkových
vztahů, jejichž úpravou se zabývá obchodní zákoník.
6 Žárové povlaky nanášené ponorem
Žárové pokovování ponorem je proces zhotovování kovového povlaku ponořením
předmětu do lázně roztaveného kovu. Zaujímá významné postavení pro snadnost tvorby
povlaku a pro možnost hromadné výroby. Využívají se hlavně kovy s nízkým bodem tání,
např. zinek, cín, olovo.
Pro žárové povlaky nanášené ponorem jsou obecně vhodné nelegovaná uhlíková ocel,
nízkolegované oceli, šedá a temperovaná litina. Pokud má být pokovena ocel jiného typu, má
odběratel poskytnout dodavateli dostatečné informace nebo vzorky, aby se mohl rozhodnout,
zda může být tento materiál uspokojivě pokoven. Ponořením ocelového výrobku do
roztaveného kovu se vytvářejí na oceli slitinové vrstvy (intermetalické fáze), které tvoří
kotvící základ pro vlastní povlak ochranného kovu. Ten vzniká na povrchu výrobku až při
jeho vyjímání z taveniny.
Tradiční pojem "žárové zinkování", označující zhotovení zinkového povlaku ponorem
do lázně roztaveného zinku, se doporučuje vždy užívat s určujícím přívlastkem "ponorem".
Některé prvky v oceli mohou pozinkování ovlivnit, např. křemík (Si), hliník (Al), fosfor (P)
a síra (S). Složení povrchu oceli má vliv na tloušťku a vzhled zinkového povlaku. Určitá
množství křemíku a fosforu mohou zapříčinit nerovný, lesklý anebo tmavě šedý matný
povlak, který může být křehký a tlustý (viz tabulka 1). Normy NF A35-503 a ČSN EN ISO
14713-2 uvádějí í některé informace o chování ocelí a o materiálech vhodných pro
pozinkování ponorem. Automatové oceli obsahující síru jsou obvykle nevhodné.
ČOS 999915
4. vydání
17
TABULKA 1 – Vztah mezi vlastnostmi povlaku a složením oceli *)
Třída Typický obsah
reaktivních prvků
Doplňující informace Typické vlastnosti povlaku
A ≤ 0,04 % Si
a < 0,02 % P
Lze očekávat, že tyto vlastnosti
povlaku budou dosaženy i u ocelí,
jejichž složení vyhovuje vztahu Si
+ 2,5P ≤ 0,09 % a u ocelí
válcovaných za studena, jejichž
složení vyhovuje vztahu Si + 2,5P
≤ 0,04%.
Povlak má lesklý vzhled
a jemnější texturu. Stavba
povlaku obsahuje vnější
vrstvu čistého zinku. B 0,14 % Si až
0,25 % Si
Slitina Fe/Zn může dosahovat až
k povrchu povlaku. S rostoucím
obsahem Si roste tloušťka
povlaku. Obsah P nad 0,035 %
způsobí zvýšení reaktivity.
C >0,04 % Si až
≤0,14 % % Si
Mohou vznikat povlaky
s nadměrnou tloušťkou.
Povlak má tmavý vzhled
a hrubší texturu. V povlaku
převažují slitiny Fe/Zn, které
často dosahují až k povrchu
povlaku. Odolnost proti
poškození při manipulaci je
snížená.
D 0,25 % Si S rostoucím obsahem Si roste
tloušťka povlaku.
POZNÁMKA: *) žárové zinkování ponorem při teplotách 445 °C až 460 °C.
6.1 Rozsah použití
V technické praxi jsou tepelné ponorové procesy využívány jako kontinuální pro
povrchovou úpravu plechových pásů, trubek a drátů (viz ČSN EN 10346, ČSN EN 10240,
ČSN EN 10143) nebo diskontinuální (vanové) s různými typy dopravy kusového zboží.
Nejpoužívanější diskontinuální ponorové procesy jsou:
- hromadné zinkování nebo cínování v koších (spojovací materiál, drobné součástky),
- zinkování jednotlivých dílů (běžné strojírenské součásti, menší ocelové konstrukce, části stavebních celků a podobné díly).
Nejčastěji jsou používány žárové povlaky zinku, které se vyznačují vysokou korozní
odolností při odpovídající dekorativnosti povlaku. Těchto vlastností je využíváno zejména při
možné náhradě organických povrchových úprav (lakování). Konstrukční řešení výrobků,
které mají být pozinkovány ponorem, musí být pro tento proces vhodné. Doporučení
a omezení uvádějí normy ČSN EN ISO 14713-1 a příloha A ČSN EN ISO 14713-2. Odběratel
by se měl před navržením a zhotovením výrobku určeného k pozinkování ponorem poradit
s dodavatelem, protože někdy je nezbytné konstrukci výrobku přizpůsobit procesu zinkování.
U tepelně zpracovaných nebo za studena tvářených ocelí může zahřátím v zinkovací lázni
dojít k popuštění, takže ocel částečně ztratí zvýšenou pevnost získanou tepelným zpracováním
nebo tvářením za studena.
Doporučuje se svařovat před nanesením povlaku bez použití svařovacích sprejů se
sloučeninami na bázi silikonů, které při předúpravě povrchu k nanesení povlaku žárově
ponorem nelze odstranit. Zbytky po svařování (struska) musí být před nanesením povlaku
odstraněny. Pokud se svařuje až po nanesení povlaku, doporučuje se před svařováním povlak
ČOS 999915
4. vydání
18
odstranit. Po svařování má být ochranný povlak obnoven žárovým stříkáním, pájkou
a/nebo nátěrem obsahujícím práškový zinek.
Problematika koroze povlaků nanesených žárově ponorem v různých prostředích
je detailně diskutována v ČSN EN ISO 14713-1.
Informace o pravděpodobnosti koroze zinkových povlaků vytvořených žárově
ponorem použitých v soustavách pro skladování a rozvod vody uvádí ČSN EN 12502-3.
Informace, které musí odběratel poskytnout výrobci povlaku:
1. Základní informace – označení požadované normy pro nanášení povlaku.
2. Doplňující informace poskytované odběratelem
a) složení a veškeré vlastnosti podkladového kovu, které mohou ovlivnit pozinkování ponorem, včetně specifikace stavu oceli při dodání, s odkazy na příslušné normy
(např. ČSN EN 10025-1 až 6, ČSN EN 10163-3, ČSN EN 10204 aj.),
b) zda se na výrobku nacházejí povrchy řezané plamenem, laserem nebo plazmou,
c) označení funkčních povrchů, např. nákresem nebo opatřením vhodně označených vzorků,
d) nákres nebo jiné označení míst, kde by povrchové nerovnosti, např. kapky nebo stopy po dotyku, znemožnily zamýšlené použití pokoveného výrobku; odběratel musí se
zhotovitelem projednat postup řešení tohoto problému,
jestliže výrobky dodané k pozinkování obsahují vnitřně větrané uzavřené dutiny, musí
zhotovitel povlaku před provedením prací obdržet o této skutečnosti písemný doklad,
aby se zajistilo správné umístění a správná velikost větracích otvorů (dle ČSN EN ISO
14713-2 a ČSN EN ISO 1461),
VÝSTRAHA – nevětrané uzavřené dutiny nesmí být žárově zinkovány ponorem,
protože mohou v průběhu procesu zinkování způsobit výbuch, což představuje velké
nebezpečí pro přítomné.
f) vzorek nebo jinou ukázku požadované kvality povrchu,
g) veškeré zvláštní požadavky na předběžnou úpravu povrchu,
h) veškeré zvláštní požadavky na tloušťky povlaku,
i) potřebu nebo přijatelnost odstředěného povlaku, který splňuje požadavky uvedené v tabulce 5 místo požadavků uvedených v tabulce 4,
j) veškeré dodatečné zpracování zinkového povlaku nebo nanesení nátěru na zinkový povlak (např. duplexní povlak dle ČSN EN 15773 aj.) ,
k) program kontroly.
Doplňující informace poskytované zhotovitelem povlaku:
a) veškeré jemu dostupné informace, včetně způsobu opravy nepokovených ploch,
b) certifikát shody podle ČSN EN 10204, pokud je požadován,
c) prokázání zavedeného systému kvality, např. podle ISO 9001. Požadavek na tento typ certifikátu má odběratel uplatnit před započetím prací.
6.2 Požadavky na povlak
Metody specifikace všeobecných požadavků na žárové povlaky nanášené ponorem
jsou v normativních dokumentech uvedených v tabulce 2.
ČOS 999915
4. vydání
19
TABULKA 2 – Základní standardy pro žárové povlaky nanášené ponorem
Podkladový
kov
Povlak České technické normy Evropské, mezinárodní a vojenské standardy
slitiny železa zinek ČSN EN ISO 1461 EN ISO 1461, ISO 1461, ASTM A123,
ASTM A153, ASTM A385, ASTM A653
zinek ČSN EN ISO 14713-1
ČSN EN ISO 14713-2
EN ISO 14713-1, ISO 14713-1
EN ISO 14713-2, ISO 14713-2, ASTM A924
zinek ČSN EN 10240 EN 10240
zinek ČSN EN ISO 10684 EN ISO 10684, ISO 10684
hliník - ASTM A463
Al-Si - SAE AMS 5036
Zn-Al - ISO 14788
ČSN EN ISO 1461 uvádí všeobecné vlastnosti a metody zkoušení povlaků zinku
(neobsahující více než 2 % jiných kovů) vytvořených žárově ponorem na železných
a ocelových výrobcích. Tato norma neplatí pro:
a) plechy a dráty pozinkované kontinuálním způsobem; kontinuálně žárově ponorem povlakované ploché výrobky řeší ČSN EN 10346,
b) trubky pozinkované ponorem v automatických zařízeních,
c) ponorem pozinkované výrobky, pro něž existují speciální normy, které mohou obsahovat další požadavky nebo požadavky, které se liší od požadavků uváděných v této evropské
normě.
ČSN EN ISO 1461 nezahrnuje dodatečné zpracování ponorem pozinkovaných
výrobků ani nanášení dalšího povlaku na tyto výrobky.
ČSN EN ISO 14713-1 obsahuje všeobecná doporučení týkající se protikorozní
ochrany železných a ocelových konstrukcí (včetně spojů) zinkovými povlaky. V této normě
jsou odkazy zejména na žárové pokovování ponorem a žárové stříkání na ocel válcovanou za
tepla, nebo tvářenou za studena. Poskytuje všeobecná doporučení, nezabývá se však provozní
údržbou protikorozní ochrany oceli se zinkovým povlakem. Tuto je třeba řešit využitím
ČSN EN ISO 12944-5 nebo ČSN EN ISO 12944-8.
ČSN EN ISO 14713-2 obsahuje směrnici a doporučení pro ochranu proti korozi železa
a oceli v konstrukcích povlaky žárově zinkovanými ponorem. Ochrana, kterou povlak
žárového zinku nanesený ponorem výrobku poskytuje, závisí na způsobu nanášení povlaku,
konstrukčním řešení výrobku a specifickém prostředí, kterému je výrobek vystaven. Žárově
zinkovaný výrobek lze navíc chránit nanesením dalších povlaků (které nejsou předmětem této
normy), např. organických povlaků (nátěrů nebo povlaků z práškových nátěrových hmot).
Požadavky specifické pro konkrétní výrobky (např. pro povlaky žárového zinku nanesené
ponorem na trubkách nebo spojovacích součástech) mají před těmito všeobecnými
doporučeními přednost.
ČSN EN 10240 je zaměřena na vnitřní a/nebo vnější ochranné povlaky na ocelových
trubkách, uvádí požadavky na povlaky nanášené žárovým zinkováním ponorem
v automatizovaných provozech.
ČSN EN ISO 10684 specifikuje materiály, procesy, rozměrové a některé funkční
požadavky na povlaky žárově pozinkované ponorem s odstředěním, použité na ocelových
spojovacích součástech s hrubým závitem od M8 až do M64 včetně a třídy pevnosti do 10.9
včetně pro šrouby a do třídy pevnosti 12 včetně pro matice. Není doporučeno žárově zinkovat
ponorem závitové spojovací součásti se závitem menším než M8 a/nebo s roztečí menší
ČOS 999915
4. vydání
20
než 1,25 mm. Specifikace normy smí být také uplatněny u součástí bez závitu, jako jsou
podložky.
ASTM A463 zahrnuje dva typy hliníkem potažených ocelových plechů s několika
hmotnostmi hliníkového povlaku.
SAE AMS 5036 je zaměřena na povlaky slitiny hliník-křemík nanášené žárovým
ponorem na nízkouhlíkové ocelové svitky nebo plechy. Povlak hliník-křemík (s obsahem 5 %
až 11 % křemíku) s plošnou hmotností povlaku (95 – 160) g.m-2
dosahuje minimální korozní
odolnosti 200 hodin v neutrální solné mlze podle ASTM B117.
ISO 14788 specifikuje minimální požadavky pro ocelové plechy s kontinuálně
nanášeným slitinovým povlakem zinku s 5 % hliníku.
6.2.1 Vzhled povlaku
Šedá barva povlaku zinku smí být od stříbřité lesklé do tmavě šedé. Na funkčním
povrchu výrobků nesmí být viditelné hrudky, puchýře (tj. vypouklá místa bez dotyku
s kovovým podkladem), drsné plochy, ostré výstupky, nepokovené plochy a zbytky tavidel.
Kapky ani zinkový popel nejsou přípustné, pokud mohou ovlivnit požadované použití
pozinkovaného výrobku nebo jeho odolnost proti korozi.
Výskyt tmavších nebo světlejších šedých míst na povlaku zinku nebo některé
povrchové nerovnosti nejsou důvodem pro zamítnutí. Skvrny způsobené skladováním ve
vlhkém prostředí (bílé nebo tmavé zplodiny koroze – hlavně oxid zinečnatý) nejsou důvodem
pro zamítnutí, pokud tloušťka povlaku je nadále vyšší než předepsaná minimální hodnota.
Pokud jsou na povlak kladeny zvláštní požadavky (např. povrch se má ještě natírat),
musí být na požádání předem zhotoven vzorek.
Výrobky, které při vizuální kontrole nevyhověly, mohou být opraveny (viz 6.8).
Na povlaku cínu se nepřipouští tmavé skvrny, puchýře, trhlinky, odlupování, hrubé
stečeniny a nepokovená místa.
6.2.2 Tloušťka povlaku
6.2.2.1 Tloušťka povlaku zinku
Požadavky ČSN EN ISO 1461 na tloušťky povlaku na neodstředěných vzorcích jsou
uvedeny v tabulce 3, tloušťky povlaku na odstředěných vzorcích jsou uvedeny v tabulce 4.
V praxi mohou být požadovány i tlustší povlaky než jsou v této normě uvedeny.
TABULKA 3 – Minimální tloušťky povlaku na neodstředěných vzorcích
Výrobky a jejich
tloušťka
Znaky kvality povlaku
Místní
tloušťka
[μm] *)
Místní
plošná hmotnost
[g.m-2
] **)
Průměrná
tloušťka
[μm] ***)
Průměrná
plošná hmotnost
[g.m-2
] **)
Ocel > 6 mm 70 505 85 610
Ocel > 3 mm až ≤ 6 mm 55 395 70 505
Ocel ≥ 1,5 mm až ≤ 3 mm 45 325 55 395
Ocel < 1,5 mm 35 250 45 325
Odlitky ≥ 6 mm 70 505 80 575
Odlitky < 6 mm 60 430 70 505
POZNÁMKY: *)
Místní tloušťka povlaku se vztahuje pouze k oblastem měření vybraným podle
článku 6.2.3 ČSN EN ISO 1461.
**)
Při použití jmenovité hustoty povlaku 7,2 g.cm-3
.
***)
Podle článku 3.9 ČSN EN ISO 1461.
ČOS 999915
4. vydání
21
TABULKA 4 – Minimální tloušťky povlaku na odstředěných vzorcích
Výrobky a jejich
tloušťka
Znaky kvality povlaku
Místní
Tloušťka
[μm] *)
Místní
plošná hmotnost
[g.m-2
] **)
Průměrná
tloušťka
[μm] ***)
Průměrná
plošná hmotnost
[g.m-2
] **)
Výrobky se závity:
průměr > 6 mm 40 285 50 360
průměr ≤ 6 mm 20 145 25 180
Ostatní výrobky (včetně
odlitků):
≥ 3 mm 45 325 55 395
< 3 mm 35 250 45 325
POZNÁMKY: *)
Místní tloušťka povlaku se vztahuje pouze k oblastem měření vybraným podle
článku 6.2.3 v ČSN EN ISO 1461.
**)
Při použití jmenovité hustoty povlaku 7,2 g.cm-3
.
***)
Podle článku 3.9 v ČSN EN ISO 1461.
Pro projekty uplatňované v NATO je prioritní standard ASTM A153, který uvádí
rovněž požadavek na plošnou hmotnost žárového zinkového povlaku nanášeného ponorem na
slitinách železa (viz tabulku 5). Plošná hmotnost povlaku se stanovuje podle ASTM A90.
TABULKA 5 – Minimální plošná hmotnost povlaku na odstředěných vzorcích
Třída Materiál Průměrná plošná
hmotnost povlaku
[g.m-2
]
Místní plošná
hmotnost povlaku
[g.m-2
]
A Odlitky- temperovaná litina, ocel 610 550
B Válcované, lisované aj. výrobky,
nezahrnuté ve třídě C a D
B1 – tloušťka ≥ 4,76 mm, délka ≥ 381 mm 610 550
B2 – tloušťka < 4,76 mm, délka < 381 mm 458 281
B3 – jakákoliv tloušťka, délka < 381 mm 397 336
C Spojovací materiál, průměr ≥ 9,52 mm,
tloušťka 4,76 a 6,35 mm
381 305
D Spojovací materiál, průměr < 9,52 mm,
tloušťka < 4,76
305 259
POZNÁMKA: Tloušťka povlaku 1 μm = g.m-2
. 0,14.
Požadavky na kovové povlaky, které jsou nanášeny při výrobě určitých výrobků
a které tvoří integrální součást těchto výrobků (např. hřebíků, spojovacích součástí, železných
trubek), jsou uvedeny v příslušných normách na výrobky.
Mezní rozměry vnějších závitů, určených pro žárové pokovení ponorem, které jsou po
pokovení slícovány s vnitřními závity s polohou tolerančního pole H nebo G uvádí ČSN ISO
965-4. Mezní rozměry vnitřních závitů, určených pro slícování s vnějšími závity žárově
pokovenými ponorem, s polohou tolerančního pole h před pokovováním jsou uvedeny
v ČSN ISO 965-5.
ČSN EN ISO 14713-1 obsahuje všeobecná doporučení týkající se protikorozní
ochrany železných a ocelových konstrukcí (včetně spojů) zinkovými nebo hliníkovými
ČOS 999915
4. vydání
22
povlaky. Uvádí doporučené povlakové systémy na ochranu železných a ocelových konstrukcí
ve specifických prostředích. Při výběru povlakového systému se musí brát v úvahu:
- obecné podmínky prostředí, ve kterém bude výrobek používán (viz tabulku 6), - místní odchylky podmínek prostředí, včetně předvídatelných budoucích změn a veškerých
zvláštních podmínek,
- požadovaná životnost kovového povlaku do první údržby (viz tabulku 7, 8 a 9) pro příslušné prostředí,
- potřeba pomocných součástí, - potřeba nanesení nátěru, a to buď hned na počátku, nebo na konci životnosti povlaku do
první údržby, aby se náklady na údržbu co nejvíce snížily,
- dostupnost a cena, - snadnost údržby, pokud je životnost systému do první údržby menší než požadovaná
životnost výrobku.
TABULKA 6 – Kategorie prostředí, korozní agresivita a korozní rychlost
Kategorie
prostředí
[stupeň]
Korozní prostředí *)
Korozní
agresivita
prostředí
Korozní rychlost
– průměrný
úbytek tloušťky
pro zinek
[μm.rok-1
]
C1 **)
Vnitřní: suché, nevýznamné znečištění
Venkovní: suchá nebo studená oblast, nevýznamné
znečištění
Velmi nízká Icorr≤ 0,1
C2 **)
Vnitřní: nevytápěné prostory, občasná kondenzace,
nízký stupeň znečištění
Venkovní: mírné pásmo, suchá nebo studená oblast
s krátkodobým ovlhčením, nízký stupeň znečištění
(SO2 < 5 μm.m-3
)
Nízká 0,1 < Icorr ≤ 0,7
C3 Vnitřní: středně častý výskyt kondenzace, střední
stupeň znečištění
Venkovní: mírné pásmo, městské vnitrozemské nebo
mírné přímořské, střední stupeň znečištění
(SO2 5 μm.m-3
až 30 μm.m-3
)
Střední 0,7 < Icorr ≤ 2
C4 Vnitřní: častý výskyt kondenzace, vysoký stupeň
znečištění, plovárny, chemické závody atd.
Venkovní: mírné pásmo, vysoký stupeň znečištění
(SO2 30 μm.m-3
až 90 μm.m-3
), nebo subtropické a
tropické pásmo se středním stupněm znečištění
Vysoká 2 < Icorr ≤ 4
C5 Vnitřní: velmi častý výskyt kondenzace a /nebo vysoký
stupeň znečištění z výrobního procesu
Venkovní: mírné a subtropické pásmo, velmi vysoký
stupeň znečištění (SO2 90 μm.m-3
až 250 μm.m-3
),
průmyslové oblasti s vysokou vlhkostí nebo přímořské
oblasti s vysokou salinitou
Velmi
vysoká
4 < Icorr ≤ 8
CX Vnitřní: téměř neustálá kondenzace a /nebo vysoké
znečištění z výrobního procesu
Venkovní: subtropické a tropické pásmo, velmi vysoký
stupeň znečištění (SO2 přes 250 μm.m-3
) a /nebo silné
působení chloridů
Extrémní 8 < Icorr ≤ 25
POZNÁMKY: *)
Příklady typických prostředí viz ČSN EN ISO 14713-1. **)
Podrobný popis vnitřních prostředí o stupni korozní agresivity C1 a C2 je uveden
v ČSN ISO 11844-1.
ČOS 999915
4. vydání
23
TABULKA 7 – Životnost povlaků do první údržby v různých kategoriích prostředí
Žárové
zinkování
Refer.
norma
Min.
tloušťka
[μm]
Vybraný způsob korozní agresivity (ČSN EN ISO 9223)
Životnost min./max. [let]1
Kategorie životnosti ochrany2
C3 C4 C5 CX
Ponorem ISO
1461
85 40/>100 VH 20/40 VH 10/20 H 3/10 M
140 67/>100 VH 33/67 VH 17/33 VH 6/17 H
200 95/>100 VH 48/95 VH 24/48 VH 8/24 H
Plechy EN
10346
20 10/29 H 5/10 M 2/5 L 1/2 VL
42 20/60 VH 10/20 H 5/10 M 2/5 L
Trubky EN
10240
55 26/79 VH 13/26 H 7/13 H 2/7 L
POZNÁMKA 1: Hodnoty životnosti jsou zaokrouhleny na celá čísla. Přiřazení kategorie ochrany
vychází z průměru mezi minimální a maximální vypočtenou životností do první údržby. Např. pro
zinkový povlak o tloušťce 85 μm v prostředí o stupni korozní agresivity C4 (korozní rychlost zinku je
mezi 2,1 μm za rok a 4,2 μm za rok) je předpokládaná doba ochrany 85/2,1 = 40,746 let
(zaokrouhleno na 40 let) a 85/4,2 = 20,238 (zaokrouhleno na 20 let). Průměrná doba trvání ochrany je
(20 + 40)/2 = 30 let – označí se „VH“.
POZNÁMKA 2: Kategorie životnosti ochrany:
VL ( very low), velmi krátká, 0 až < 2 roky
L (low), krátká, 2 až < 5 let
M (medium), střední, 5 až < 10 let
H (high), dlouhá, 10 až < 20 let
VH (very high), velmi dlouhá, ≥ 20 let
Pokud se dva rozdílné kovy dostanou do přímého kontaktu za přítomnosti elektrolytu
(např. vlhkosti), může nastat bimetalická koroze, při které kov, který je podle elektrodového
potenciálu elektronegativnější (více anodický), koroduje přednostně a tím zabraňuje korozi
druhého kovu (viz tabulka 8). Stupeň bimetalické koroze závisí na řadě činitelů, např. na
konkrétních kovech v kontaktu, poměru ploch těchto kovů (ideálně má být poměr anodického
kovu ke katodickému vysoký), podmínkách expozice (nejméně příznivý je trvalý ponor
do roztoku) – viz tabulku 9.
ČOS 999915
4. vydání
24
TABULKA 8 – Elektrochemická řada (podle elektrodových potenciálů) znázorňující
postavení zinku vzhledem k jiným kovům
Anodický kov (náchylnější ke korozi)
Hořčík (Mg)
Zinek (Zn)
Hliník (Al)
Uhlíková a nízkolegovaná ocel
Litina
Olovo (Pb)
Cín (Sn)
Měď, mosaz, bronz
Nikl (Ni) pasivní
Titan (Ti)
Korozivzdorná ocel
Katodický kov (méně náchylný ke korozi)
TABULKA 9 – Údaje o předpokládaném zvýšení korozního napadení v důsledku
přímého kontaktu zinku s jinými kovovými materiály
Kov Atmosférické prostředí Ponor
venkovní průmyslové/
městské
přímořské ve sladké vodě v mořské vodě
Hliník a a – b a – b b b – c
Mosaz b b a – c b – c c – d
Bronz b b b – c b – c c – d
Litina b b b – c b – c c – d
Měď *) b b – c b – c b – c c – d
Olovo a a – b a – b a – c a – c
Korozivzdorná
ocel **)
a – b a – b a – b b b – c
POZNÁMKY:
„a“ Buď nedojde k žádnému zvýšení korozního napadení zinkového povlaku, nebo jen k velmi
mírnému, které je v provozu obvykle přijatelné.
„b“ Dojde k mírnému nebo střednímu zvýšení korozního napadení zinkového povlaku, které za
určitých okolností může být přijatelné.
„c“ Může dojít k poměrně značnému zvýšení korozního napadení zinkového povlaku, obvykle budou
nezbytná ochranná opatření.
„d“ Může dojít ke značnému zvýšení korozního napadení zinkového povlaku, kontaktu je nutno
zabránit izolačními podložkami, nebo u překrývajících povrchů nanesením vhodného nátěrového
systému na povrch jednoho z kovů.
POZNÁMKY:
*) Vzhledem k velkému potenciálu vznikajícímu v důsledku kontaktu pozinkované oceli s mědí
a slitinami mědi, se vždy doporučují elektrické izolace (i v atmosférických podmínkách). Pokud je to
ČOS 999915
4. vydání
25
možné, má konstrukční řešení rovněž zabránit odtékání vody z mědi na pozinkované povrchy,
protože se na nich mohou usazovat malá množství mědi rozpuštěné ve vodě a způsobit tak
bimetalickou korozi.
**) Možnost vzniku bimetalické koroze při kontaktu korozivzdorných matic a šroubů
s pozinkovanou ocelí je malá, nicméně nejlepším řešením je elektrická izolace pomocí pryžových
nebo plastových izolačních podložek.
Postupy měření tloušťky uvádí ČSN EN ISO 1461 nebo ASTM B659. Přednostně se
provádí magnetickou metodou dle ČSN EN ISO 2178 (obd. ASTM B499) nebo vážkovou
metodou dle ČSN EN ISO 1460 (obd. ASTM A90), alternativně coulometrickou metodou dle
ČSN EN ISO 2177 (obd. ASTM B504) a mikroskopickou metodou dle ČSN EN ISO 1463
(obd. ASTM B487). Počet a poloha oblastí měření a jejich velikost pro magnetickou nebo
vážkovou metodu musí být vybrány s ohledem na tvar a velikost výrobků, aby výsledek
průměrné tloušťky povlaku nebo plošné hmotnosti byl tak reprezentativní, jak je jen možné.
Magnetická metoda dle ČSN EN ISO 2178 (obd. ASTM B499) je nejvhodnější pro
použití ve výrobě a pro pravidelnou kontrolu kvality. Vzhledem k tomu, že při této metodě se
každé měření provádí na velmi malé ploše, jednotlivé hodnoty mohou být nižší než místní
nebo průměrné tloušťky povlaku. Pokud se v oblasti měření získá dostatečné množství
výsledků, bude místní tloušťka stanovená magnetickou metodou stejná jako u vážkové
metody.
ČSN EN ISO 1460 specifikuje metodu stanovení plošné hmotnosti žárových povlaků
zinku nanášených ponorem na železných podkladech. Norma se používá především pro
vzorky, jejichž plochu lze snadno stanovit, protože u této metody je přesná znalost plochy
povrchu důležitá. Pokud u vzorků o velké hmotnosti nelze vyhovět těmto požadavkům, musí
se plošná hmotnost žárového povlaku stanovit jinou metodou.
6.2.2.2 Tloušťka povlaku cínu
Průměrná (střední) tloušťka povlaku se předepisuje v technických podmínkách podle
druhu a použití výrobku. Např. pro konzervové obaly vyhovuje průměrná tloušťka 3 μm
(tj. plošná hmotnost povlaku 45 g.m-2
), pro ocelové varné nádoby nebo nádoby vystavené
působení ostré vodní páry dostačuje průměrná tloušťka povlaku cínu 30 μm (plošná hmotnost
povlaku 450 g.m-2
), při použití měděné nebo mosazné mezivrstvy dostačuje 20 μm tloušťka
povlaku cínu (plošná hmotnost povlaku 300 g.m-2
).
6.2.3 Přilnavost povlaku
Je-li nezbytné přilnavost zkoušet, např. u výrobků, které jsou vystaveny velkému
mechanickému namáhání, musí být zkoušky prováděny pouze na funkčním povrchu,
tj. v oblastech, kde je dobrá přilnavost důležitá pro předpokládané použití výrobku.
6.3 Úprava podkladového kovu před nanášením povlaku
Povrch podkladového kovu má být před ponořením do roztaveného kovu očištěn.
Přípravou povrchu pro pokovování ponorem se zabývají normy ISO 27831-1, ISO 27831-2
a ČSN EN ISO 14713-2. Doporučenou metodou čištění povrchu je moření v kyselině
chlorovodíkové nebo sírové. Je třeba se vyhnout nadměrnému moření. Povrchové nečistoty,
které se nedají odstranit mořením, např. uhlíkaté vrstvy, olej, mazací tuk, nátěr, struska po
svařování a podobné nečistoty, mají být odstraněny ještě před mořením. V případě silně
znečištěného či zamaštěného povrchu se provede hrubé odmaštění (obvykle organickým
rozpouštědlem). I pokud povrch není zjevně zamaštěný, je třeba provést následné alkalické
odmaštění ve vhodném prostředku. Teprve toto odmaštění zaručí smáčivost povrchu a zamezí
postupnému znečištění a zamaštění mořicí lázně.
ČOS 999915
4. vydání
26
Odlitky mají mít co nejméně povrchových pórů a staženin a mají být čištěny
tryskáním drtí, elektrolytickým mořením nebo jinou metodou vhodnou pro odlitky.
Drsnost povrchu oceli ovlivňuje tloušťku a strukturu povlaku. Nerovnost povrchu
podkladového kovu obvykle zůstává viditelná i po pokovování. Drsný povrch oceli před
mořením (způsobený tryskáním drtí, hrubým broušením atd.) vede ke vzniku tlustšího
povlaku než na povrchu získaném pouhým mořením.
Řezání plamenem mění složení a strukturu oceli v oblasti řezu, takže požadované
tloušťky povlaku uvedené v tabulkách 2 a 3 jsou obtížněji dosažitelné. Aby se zajistilo
dosažení požadované tloušťky, musí výrobce povrch řezu obrousit a odstranit ostré hrany.
Během procesu pokovování ponorem se v podkladovém kovu uvolňují některá napětí,
což může způsobit deformaci pokovovaného výrobku. Standardní postup pro ochranu proti
pokřivení a deformování ocelových součástí během žárového zinkování ponorem uvádí
ASTM A384.
Ocelové výrobky, které jsou tvářené za studena, mohou zkřehnout. Toto zkřehnutí
závisí na typu oceli a stupni tváření za studena. Protože zinkování ponorem je druhem
tepelného zpracování, může urychlit nástup křehnutí u ocelí, které jsou k němu náchylné. Aby
se předešlo zkřehnutí výrobku, doporučuje se před mořením a zinkováním odstranit vnitřní
napětí tepelným zpracováním.
POZNÁMKA 1 Náchylnost ke zpevnění a z toho plynoucí nebezpečí křehnutí je zapříčiněno
dusíkem obsaženým v oceli, jehož množství silně závisí na způsobu výroby
oceli. U moderních způsobů výroby oceli se tento problém obvykle
nevyskytuje. Oceli uklidněné přísadou hliníku jsou ke zpevnění jen velmi
málo náchylné.
U tepelně zpracovaných nebo za studena tvářených ocelí může dojít v roztaveném
kovu zahřátím k popuštění, takže částečně ztratí zvýšenou pevnost, získanou tepelným
zpracováním nebo tvářením za studena.
Tvrzené oceli anebo oceli s vysokou pevností v tahu mohou obsahovat vnitřní napětí
takové velikosti, že moření a pokovování ponorem mohou zvýšit nebezpečí praskání oceli
v pokovovací lázni. Nebezpečí praskání lze snížit odstraněním napětí před mořením.
Konstrukční oceli obvykle absorpcí vodíku během moření nekřehnou, absorbovaný
vodík během pokovování ponorem unikne. Pokud je tvrdost oceli vyšší než přibližně 34 HRC,
340 HV nebo 325 HB, je nezbytné zabezpečit, aby absorpce vodíku během přípravy povrchu
byla co nejmenší.
Standardní postupy pro ochranu proti křehnutí žárových povlaků nanášených ponorem
na stavební ocelové výrobky uvádí ČSN EN ISO 14713-2 a postup detekce křehnutí uvádí
ASTM A143.
6.4 Nanášení povlaku
Vlastní ponorové pokovování je složeno z operací:
- nanášení tavidla (výrobek je buď samostatně zanořen do tavidla, nebo tavidlo je na povrchu pokovovací lázně kovu),
- tepelné ponorové pokovení (dle použitého kovu teploty 240 °C až 700 °C),
- konečná úprava výrobků. Součástí linky pokovení bývá i technologická operace chemického odstraňování
povlaku – odmoření povlaku.
6.5 Dodatečné úpravy povlaku
Konečnou úpravou povrchu žárového povlaku naneseného ponorem může být:
- konzervace olejováním (SAE J1562),
ČOS 999915
4. vydání
27
- chromátování (MIL-C-17711, SAE J1562),
- fosfátování (SAE J1562),
- dekorativnost (velký nebo malý tzv. květ zinkového povlaku),
- matování (pomocí válcování),
- nátěr nebo práškový povlak (ČSN EN ISO 12944-5, ČSN EN 13438, ČSN EN 15773, ASTM A755/A755M, ASTM D1731, ASTM D6386),
- tepelná úprava povlaku – tzv. „ferrozinek“ (ASTM A653).
Chromátování ponorem vytvořených žárových povlaků zinku specifikuje MIL-C-
17711. Chromátování a fosfátování ponorem vytvořených žárových povlaků uvádí SAE
J 1562. Fosfátové povlaky mají plošnou hmotnost nánosu mezi 0,5 g.m-2
až 1,5 g.m-2
.
ČSN EN ISO 12944-5, ASTM A755/A755M, ASTM D1731 a ASTM D6386
specifikují zinkové a hliníkové povlaky s dodatečnými nátěry. Podle ČSN EN ISO 12944-5
pro méně agresivní prostředí (nebo pro kratší životnosti výrobku než je uvedeno) postačuje po
příslušné předběžné úpravě povrchu (pokud je předepsána) jen jedna vrstva nátěru. Pro
agresivnější nebo vlhká prostředí se používají dvě vrstvy nátěru, aby se minimalizoval výskyt
pórů pronikajících celou tloušťkou nátěru (průchozích pórů). Životnost konstrukce opatřené
povlakem bývá delší než životnost samotného povlakového systému, protože se připouští
zkorodování určité části oceli ještě před tím, než konstrukce přestane být použitelná. Pokud je
nezbytné životnost povlaku prodloužit, musí se údržba provést před vznikem rzi a nejlépe
v době, kdy ještě zbývá nejméně 20 μm až 30 μm kovového povlaku. To zajistí delší životnost
kovového povlaku s dodatečným nátěrem, než jakou má samotný nátěr. Pokud se údržba
zpozdila tak, že povlak již prokorodoval a objevila se rez, musí se údržba oceli a železa
provést stejně jako u korozně napadené oceli opatřené pouze nátěrem (viz ČOS 801001).
ČSN EN 13438 specifikuje požadavky na provedení povlaků z práškových nátěrových
hmot aplikovaných na žárově nebo difusně zinkované ocelové výrobky pro stavební
(vnitřní nebo vnější aplikace) a konstrukční účely a materiály na pletivo. Žárově zinkované
ocelové výrobky mohou být hromadně žárově zinkovány (zinkování hotového výrobku) nebo
mohou být vyrobeny z kontinuálně žárově zinkovaných plechů, které jsou následně
zpracovávány. Tato norma se netýká výrobků se zinko-hliníkovými nebo hliníko-zinkovými
povlaky nebo kontinuálně žárově zinkovaných drátů. Norma také specifikuje požadavky na
čištění a předúpravu žárově nebo difusně zinkovaných ocelových výrobků před nanášením
práškové nátěrové hmoty.
6.6 Označení povlaku
6.6.1 Označení povlaku pro projekty uplatňované v NATO
Pro projekty uplatňované v NATO jsou podle STANAG 4457 prioritní mezinárodní
a vojenské standardy. Označení povlaku musí obsahovat:
a) označení požadované normy pro přípravu povlaku, b) spojovník,
c) kód podkladového kovu, tj. jeho chemickou značku (nebo chemickou značku hlavní složky slitiny) s normalizovaným označením podkladového kovu,
d) symbol HD označující typ povlaku (HD = hot dip = žárové pokovování ponorem), e) chemickou značku kovu povlaku,
f) číslo označující průměrnou plošnou hmotnost povlaku v gramech na metr čtverečný, nebo minimální místní tloušťku povlaku na funkčním povrchu v μm,
g) normu anebo třídu povlaku vymezující druh dodatečných úprav.
http://eshop.cni.cz/iPopWeb/ikapr/produktListAction.do;jsessionid=0000S0VYLAZ2ZJDGGME1KULZVYI:-1?action=prodDetail&id=63769http://assist2.daps.dla.mil/quicksearch/basic_profile.cfm?ident_number=101862http://assist2.daps.dla.mil/quicksearch/basic_profile.cfm?ident_number=101862
ČOS 999915
4. vydání
28
Jednotlivé položky označení se oddělují lomítky.
PŘÍKLAD 1 ASTM A153-Fe#/HD/Zn/ClassB3/MIL-C-17711B
- část označení
odstředěného žárového povlaku zinku naneseného dle požadavků
ASTM A153 na ocelový podklad (# zde doplnit materiálovou normu),
s plošnou hmotností povlaku 397 g.m-2
, s dodatečnou úpravou chromátováním
podle MIL-C-17711B.
6.6.2 Označení povlaku podle požadavků evropských norem
Označení povlaku podle požadavků evropských norem musí obsahovat:
a) označení požadované normy pro přípravu povlaku,
b) spojovník,
c) kód podkladového kovu, tj. jeho chemickou značku (nebo chemickou značku hlavní složky slitiny) s normalizovaným označením podkladového kovu,
d) symbol označující typ povlaku (HD neodstředěný, HDc odstředěný),
e) chemickou značku kovu povlaku,
f) číslo označující průměrnou plošnou hmotnost povlaku v gramech na metr čtverečný, nebo minimální místní tloušťku povlaku na funkčním povrchu v μm,
g) normu povlaku vymezující druh dodatečných úprav.
PŘÍKLAD 2 ČSN EN ISO 1461–Fe#/≥6/HD/Zn/610
- část označení neodstředěného žárového povlaku zinku naneseného ponorem
dle požadavků ČSN EN ISO 1461 na ocelový podklad (# zde doplnit
materiálovou normu) tloušťky ≥6 mm, s průměrnou plošnou hmotností
povlaku 610 g.m-2
, bez dodatečných úprav.
PŘÍKLAD 3 ČSN EN ISO 1461–Fe#/≥6/HD/Zn/85
- část označení neodstředěného
žárového povlaku zinku naneseného ponorem dle požadavků ČSN EN ISO
1461 na ocelový podklad (# zde doplnit materiálovou normu) tloušťky
≥6 mm, s minimální místní tloušťkou povlaku 85 μm, bez dodatečných úprav.
6.6.3 Označení povlaku pro spojovací součásti
Při objednávání povlakovaných spojovacích součástí podle mezinárodní normy
ČSN EN ISO 10684 musí být zhotoviteli povlaku poskytnuty následující informace:
a) odkaz na tuto normu a označení povlaku;
b) materiál součásti, číslo výrobní dávky a stav součástí, např. tepelné zpracování, tvrdost nebo jiné vlastnosti, které mohou být ovlivněny procesem povlakování;
c) je-li požadována zvláštní tloušťka povlaku;
d) doplňkové zkoušky, pokud jsou požadovány;
e) doplňkové úpravy jako mazání, chromátování atd., pokud jsou požadovány.
Spojovací součásti musí být označeny podle příslušných výrobkových norem.
Označení povlaku musí být doplněno k označení výrobku podle specifikace v ISO 8991
použitím označení tZn pro žárový povlak zinku nanášený ponorem.
Příklad 4 se vztahuje ke kombinaci šroub/matice, pro matice s řezaným závitem,
viz ČSN EN ISO 10684, čl. 6.2.2.
ČOS 999915
4. vydání
29
PŘÍKLAD 4 Šestihranná matice ISO 4032-M12-8Z-Zn
– označení šestihranné matice podle ISO 4032, velikosti M12, třída pevnosti
8, žárově pozinkované ponorem s řezaným závitem na toleranční třídu závitu
6AZ ( v případě toleranční třídy závitu 6AX je 8Z nahrazeno 8X).
Přidružený šroub se šestihrannou hlavou podle ISO 4014, velikosti M12 x 80,
třída pevnosti 8.8, toleranční třída závitu 69 a žárově pozinkovaný ponorem se
označí: Šroub se šestihrannou hlavou ISO-M12 x 80-8.8-tZn
Příklad 5 se vztahuje ke kombinaci šroub/matice, pro šrouby se závitem pod hodnotou
jmenovitého průměru, viz ČSN EN ISO 10684, čl. 6.2.3.
PŘÍKLAD 5 Šroub se šestihrannou hlavou ISO 4014-M12 x 80 - 8.8U-tZn
– označení šroubu se šestihrannou hlavou podle ISO 4014, velikosti M12
x 80, třída pevnosti 8.8, toleranční třída závitu 6AZ a žárově pozinkovaného
ponorem.
Lícovaná šestihranná matice podle ISO 4032, velikosti M12, třída pevnosti 8,
žárově pozinkovaná ponorem s řezaným závitem na toleranční třídu závitu 6H
se označí: Šestihranná matice ISO 4032-M12-8-tZn
6.7 Zkoušky znaků kvality povlaků
Vzorkování se provádí podle požadavku odběratele. Odběratel musí specifikovat
způsoby vzorkování, přejímací úrovně a jiné požadavky na kontrolu, pokud se liší
od doporučení ČSN EN ISO 1461.
Shoda s požadavky na povlak musí být ověřena stanovenými zkouškami.
Kontrolované znaky kvality se specifikují podle požadavků příslušného normativního
dokumentu. Příklady kontrolovaných znaků kvality uvádí tabulka 10.
Způsob přejímky a kontrolní úroveň musí být dohodnuty mezi odběratelem
a dodavatelem. Přejímací postupy jsou stanoveny v ČSN ISO 2859-1 až 4 a MIL-STD-1916.
Doporučená kritéria přejímky uvádí ČSN EN ISO 1461 v čl. 6.5.
TABULKA 10 – Zkoušky znaků kvality žárových povlaků nanášených ponorem
Kontrolované znaky kvality Metoda zkoušení České technické normy
Vzhled vizuální *) ČSN EN ISO 1461 čl. 6.1
Tloušťka, μm magnetická **)
mikroskopická
ČSN EN ISO 2178
ČSN EN ISO 1463
Plošná hmotnost povlaku, g.m-2
gravimetrická ***) ČSN EN ISO 1460
Pórovitost povlaku ČSN EN ISO 10308
Tloušťka nátěru, μm magnetická **) ČSN EN ISO 2808
Přilnavost nátěru ****) ČSN EN ISO 2409
ČOS 999915
4. vydání
30
POZNÁMKY:
*) Nepřípustné jsou viditelné výrůstky, puchýře, drsné plochy, ostré výstupky, nepokovené
plochy, zbytky tavidel, nerovnosti povrchu, zinkový popel.
**) Požadovaný počet a oblasti měření specifikuje ČSN EN ISO 1461 v čl. 6.2.3.
Nejvhodnější metody pro pravidelnou kontrolu kvality.
***) Referenční metoda. Plošná hmotnost povlaku (v g.m-2
) vydělená jmenovitou hustotou
povlaku Zn (7,2 g.m-3
) = místní tloušťka povlaku (v μm).
****) Na zkoušení přilnavosti Zn povlaku v současné době neexistují vhodné mezinárodní
normy. Mřížková zkouška podle ČSN EN ISO 16276-2 poskytuje informace
o mechanických vlastnostech Zn povlaku, ale v některých případech může být náročnější
než provozní podmínky.
6.8 Opravy nepokovených ploch nebo ploch s poškozeným povlakem
Celková nepokovená plocha určená pro opravu zhotovitelem povlaku nesmí být větší
než 0,5 % celkové plochy povrchu součásti. Jednotlivá nepokovená plocha pro opravu nesmí
být větší než 10 cm2. Pokud jsou nepokovené plochy větší, výrobek musí být znovu
pozinkován, pakliže se odběratel a zhotovitel nedohodnou jinak.
Oprava se provádí
- žárovým stříkáním zinku (např. podle ČSN EN ISO 2063), nebo
- nanesením vhodného nátěru obsahujícího pigment z práškového zinku (podle ČSN EN ISO 3549), nebo
- povlakem ze zinkových mikrolamel, nebo
- zinkovou pastou, nebo
- pájkou ze slitiny zinku.
Odběratel nebo konečný uživatel musí být výrobcem obeznámen se způsobem opravy.
Standardní postup pro opravu poškozených a nepokrytých ploch žárově zinkovaných povlaků
ponorem uvádí i ASTM A780.
Oprava musí zahrnovat odstranění veškerých okují, očištění a všechny předběžné úpravy
nezbytné k zajištění přilnavosti.
Tloušťka povlaku na opravované ploše musí být nejméně 100 µm. Pokud je pozinkovaný
povrch určen k nanesení dalšího povlaku, musí být tloušťka na opravených plochách stejná,
jako u povlaku naneseného ponorem.
Pokud odběratel má speciální požadavky, musí ho dodavatel předem seznámit
s navrženým postupem opravy.
7 Žárově stříkané povlaky (metalizace)
Žárové stříkání je proces vytváření povlaku nástřikem roztaveného nebo teplem
změkčeného materiálu z pistole na libovolný podklad (většinou otryskaný).
Podle typu stříkaného materiálu se rozlišují procesy:
- žárového stříkání z drátů,
- žárového stříkání z tyček,
- žárového stříkání z kordů,
- žárového stříkání z prášků,
- žárového stříkání z roztaveného kovu.
Podle charakteru operace:
- ruční nástřik, - mechanizovaný nástřik,
ČOS 999915
4. vydání
31
- automatický nástřik.
Největší využití má plynová metalizace používající drát. Plamen trysky je
kyslíkoplynový nebo vzduchoplynový. Jako plyn se používá zpravidla acetylen nebo vodík.
Kombinace plynů je určena typem taveného materiálu – čím vyšší je bod tání materiálu,
tím vyšší teploty plamene je zapotřebí. K rozprašování a vrhání roztavených částic kovu na
upravovanou plochu je používán tlakový vzduch.
Elektrická metalizace s drátem a vzduchovým rozprašováním se využívá zejména pro
vyšší výkony a pro stříkání materiálu s vyšším bodem tání.
Metalizační technikou nastříkané povlaky jsou tvořeny lístkovými částicemi kovu, které
jsou od sebe odděleny tenkou vrstvou oxidu, takže výsledný povlak je pórovitý. Pro zvýšení
protikorozní účinnosti těchto povlaků je třeba, aby vzniklé póry byly vhodným způsobem
utěsněny (viz kapitolu 7.5).
Rozsáhlé názvosloví z oblasti žárového stříkání uvádějí ČSN EN 657 a ISO 14917.
Normy definují metody a všeobecné termíny z oblasti žárového stříkání. Klasifikují metody
žárového stříkání podle typu přídavného materiálu, charakteru operace a druhu nositele
energie. ČSN EN 657 obsahuje tabulku se zkratkami jednotlivých metod, jejich popisy
a schematické nákresy.
Schéma třídění žárového stříkání podle nositele energie uvádí obrázek 1 a tabulka 11.
ČOS 999915
4. vydání
32
OBRÁZEK 1 – Třídění žárového stříkání podle nositele energie
ČOS 999915
4. vydání
33
TABULKA 11 – Klasifikace a označování metod žárového stříkání dle nositele energie
Klasifikace žárového stříkání podle nositele energie Značení
metody
zkratkou
Popis
metody
v ČSN EN
657
ŽS rozprašováním
taveniny
N�