CAO News 1

á H o r o l e z c i b y l i

v z a c n e p l e m e n o . Vse c h n o t o b y l i

v e l m i z v l a st n ı l i d e . L isi l i s e o d

k o h o k o l i , k o h o j s e m az d o t e

d o b y p o t k a l . B y l i m i m o j i n e c e l k o v č

m n o h e m m en č s o b e c t ı ,

v e l k o m y s l n č jsı , e n e r g i c t č jsı ,

b y s t re jsı . Z d a l o s e , ze j s o u t r o c h u

b l a z n i . N e v y p a d a l o t o , ze

b y s e z a j ım a l i o d u l ezi t e v č c i

vse d n ıh o d n e . P u s o b i l i d o j m e m ,

ze j e t č sı t a k p ose t i l e v č c i j a k o

v k l a d a t ý p l n č vse c h n o , c o

c l o v č k m a , d o c i n n o s t i , k t e r a j e

v č tsi n o u s v č t a p o v azo v a n a z a

sı l e n s t v ı . P o c ın a t s i t ım t o

z p u s o b e m , m ı t t u t o p e r s p e k t i v u ,

t o v yza d u j e u r c i t y d r u h c l o v č k a “ –

CC aa ss oo pp ii ss hh oo rr oo ll ee zz ee cc kkeehh oo oo dd ddııll uu CC AA OO DD čč cc ıınn Roc nık 2, c ıslo 7 C ervenec 2000

MIMO NEBEZPE C I

Royal

Robbins

The Totem Pole, Cape Hauy, Tasmania

CAO News 2

Co nove ho v CAO De cın? Informace z oddılová ho de nı.

Jirı Cha ra Predseda CAO Dčc ın

e d n ı m slovem prazdniny. Okurkova sezona. Cely oddıl se rozjel po sve te uz ıvat dobrodruz stvı a c erpat inspiraci pro dobrodruz stvı prıstı. Zippich do Chorvatska, Kudrna a

Uhde pro zmenu taků do Chorvatska, ale k vode , Horac ek s Hrozou do Tater, Vajsharo s Houbou do Slovinska a Italie atd., atd.

Pravidelna schuzka CAO De c ın pripadla na nes–astny termın 5.7. Č prazdniny a jeste k tomu statnı svatek. C est oddılu zachranil svou „c astı Josef. Program schuze, kde byl Josef predsedajıcım i vsemi c leny v jednů osobe , shrnul takto: á Dal jsem si pivo a gulas a pak jsem sel domu “ í

Urlaub

Za jezd do Chorvatska.

Petr S tč pa n CAO Dčc ın

e d ı m e na vrcholu Rabenfelsu ve Frankenjure s Tomen Melenem. “Ty, Pe–o, chces jet s nami do Chorvatska? Ja tam jedu na jachtu a ty muz es lůzt v Paklenici. Mame dve

mısta volna.Ř

Lepsı muzika k my m usım nemohla dolehnout. “Jasne jedu.Ř Uz spekuluji, kde sehnat par–aka. R eknu Vendovi Storzerovi nebo oslovım Chorose, taků vyjanc ım Kaju Hofmana.

“Ty jedes do Paklanice?Ř, prilısala se moje z ena Jirina, “to pojedu s tebou, more bude mıt uz spravnou teplotu.Ř “Tak jo, ale sem tam me odjistıs ne jakou stenkuŘ a uz na ni pasuji sedak a davam skolenı prace s gri gri.

Tom jiz ty den brazdı vlny Jadranu. My odjız dıme v sobotu 3.6. Michal Vala a Jarda Dunovsky jedou strıdat posadku. Karel Hofman prijede za ty den autobusem. V sobotu vec er se auto divilo. Odjız dıme napechovany po okraj, jen nam hlavy vykukujı mezi batohy. Na hranice prijız dıme v pul patů rano netuse, z e prejezd do Rakouska se protahne. “Kam jedeteŘ, vyptava se komisne celnıc ek a podezrele sjız dı pohledem nase napechovanů auto. “UrlaubŘ, vykrikl na neho Michal zvesela. Celnıc kovi se najez ili beÁary. Urlaub? Kulaty ! Vy jedete urlaubovat a ja musım po ranu hakovat. Pomyslel si adolescent v Rakoustine . “Na vahu!Ř A uz jsme couvali. Computer na nas prasknul, z e mame sto kilo nad vahu. A curik nach c esko potaz mo moravsko, protoz e jsme hranice prejız de li v Mikulove . Z heslem nas nedostanou jsme popojeli asi tricet km na prechod Helvin. Tam snad vahu mıt nebudou. Pro jistotu Michal s Jardou vystoupili pred prechodem, krytı houstinou hodili bagly na ramena a vydali se cu fus pres c aru coby stopari. Odlehc eny starık se starenkou (Pe–a s Jirinou) v pohode prejeli hranici. Zaparkoval jsem na rakousky navsi. Zamyslene prechazım sem tam, c ekam na pesaky, vtom me uderı do oc ı napis v c estine vyvedeny pres cely stıt domu naproti mne . PrijÁte si koupit pokoje, loz nice atd. Jez ıs Maria!! Ja jsem prejel do C eska. Uplne zblblej. Jedeme.

Odpoledne jsme nasli Tomase. Kotvil v zalivu malebnů vesnic ky Vinisc e. Vsichni jsme se radovali. Vykladame Sieru. Tricet kilo voda, dalsıch dvacet pivo a tak to slo dal. Vec er romanticků posezenı na jachte uprostred zalivu. Rano zapraham podvalnık na jachtu a odjız dım do Paklenice asi 160 km. Netuse co me c eka i kdyz akce s Tomem patrı mezi adrenalinovů. Po dvou km jızdy me u podvalnıku upadla cela lista na kterů jsou namontovany zadnı sve tla, blinkry, espůzetka, co rıkam namontovany, pri bliz sım ohledanı zjis–uji, z e je to vse prilepenů, zadratovanů, dokonce jsem objevil i hrebıky. Material na opravu jsem nasel podůl silnice, jeste z e je v Chorvatsku bordel. Lista me upadla cestou jeste jednou.

J

S

Toma s Melen odra zı od brehu ke sve jachtč , kotvıcı opoda l

Pohled na masiv Ani c a Kuk ň nepreberne mnozstvı kra snych cest

CAO News 3

V Paklenici camp, spanek, rano uz nas vıtajı strmů steny v soutesce Paklenice. “Kdyby tady byl Uher, ten by c ume l.Ř Lezu stenky podůl cesty, Jirina me jistı. “Tohle by se Uhrovi lıbilo.Ř Po desatům oslovenı Uhra - “ty sis me l vzıt Uhra za z enu a byl by od tebe klidŘ, prohodil muj jistic Jirina pri manipulaci s gri gri.

V sobotu prijel Karel. Koupil jsem pruvodce, ve kterům je popsano tricet lezecky ch oblastı v celům Chorvatsku za 170 kun, asi 40 DM. Vstupenka (ulaznica) do rokle stojı 40 kun, asi 200,-- Kc , na pe t dnu. Takto vyzbrojeni jsme se pustili do zlůzanı dlouhy ch cest, kterů jsou v pruvodci jasne popsany, je z c eho vybırat. Napr: Anic a Kuk, Z stena Č Juha 6a+ (3, 6a, 5c, 5c, 6a, 6a+, 6a, 6a), osm důlek v peknů stene , 250 m lezenı pro normalnı lezce. Pavouci si taků prıjdou na svů. Napr: Anic a Kuk - Alan fjord 7c (6a, 6a+, 6c, 7a+, 7a, 7c, 7a+, 6c+, 6a+), deve t důlek 350 m. V jednom dni jsme na Anc u vylezli dve cesty, Kac a 6a 350 m, Braham 5c 300 m, nastup do steny v osm, dva sestupy a ve c tyri bylo posekano. Dobra prıprava do

alpsky ch sten. Odpoledne jsme se koupali v bobrım potoku. Ten jsme nazvali bobrı podle vy razny ch znaku koupajıcıch se prevaz ne nemecky mluvıcıch dam bez, pric emz jsme si taků povyrazili oc i. Dıvat se cely den na zpocenůho chlapa Č no uznejte. Slunıc ka se bat nemusıte i kdyz fest praz ı. Cely kanon lez ı v ose sever jih. Dopoledne je stın v pravů c asti, odpoledne v levů, cely den muz ete lůzt ve stınu. Do severozapadnı steny Anc i zac ına slunce svıtit kolem druhů hod. po poledni. Bilance: 9 lezecky ch dnu, 31 cest, 2162 m, 62 důlek.

V sobotu jsme naloz ili jachtu, zabalili vercajk a v 21 hod. jsme sede li ve vinnům sklıpku u Znojma. Hrala cimbalovka “PolankaŘ, sklepnıkova z ena panı Adamkova zrovna slavila padesatiny a my do toho. Nejprve pan Adamek nas pozval na ochutnavku, Vlassky ryzlink vıno mladů osırenů, dale Ryzlink Ry nsky , c ichanı, chu–, barva, M l̈ler Turgau, kabinety, archivnı vına, Burgun bıly kabinet r. 98. Kluci c ichali a ochutnavali jako o z ivot. Nakonec vybrana vına nalil do dz banku a uz se nespalo. Protoz e dobry cestovatel nema z adnů pevnů plany a nelpı na prıjezdu, domu jsme prijeli v nede li po dvacatů obte z kani lahvinkami bılůho.

Vııınec ko buıılee “ .

Skandinávský Silvestr 2000

III. ROCNIK SPOLECENSKE AKCE CAO DÁCIN

Ve stredu 21. c ervna 2000 probčhl v restauraci Karta c

v Bťle za bujareho veselı III. roc nık spolec enske akce

CAO Dťc ın Skandinávský Silvestr 2000.

Necela desıtka lezcu z Dč c ına prisla oslavit letnı slunovrat po vzoru skandina vskych zemı, nčkterı dokonce ve stylovem ýboru ň kraýasy, kulich, zimnı rukavice a slunec nı bryle. O

obsluhu se vzornč starala Ta n a Losóa kova (ktere to v zimnı c epici a brylıch moc sluselo), o hudbu (21. c erven je oficia lnım Evropskym dnem hudby) se postarali Libor Svoboda a Houba. Prvnı se dostavil nedoc kavy Josef, ktery si predtım dal dvč cesty na Tlustou jehlu solo (!!!), jako poslednı dorazil Pavouk (!) z lezenı ve Zlebu. Zpıvalo se a pilo, jen na jıdlo si museli za jemci dojıt do jine hospody, protoze na Karta c i nebyl prıtomen kuchar. Zippich byl jestč plny dojmu z cesty do Chorvatska a neusta le nam ma val pred oc ima novym pruvodcem, Josef koulel oc ima a se zaujetım zpıval, blonČata Lenka ucuca vala bıle vınko, Jarda se jenom culil a Houba si sta le nčco zapisoval do redakc nıho za pisnıku. Pred pulnocı ubalil Libor á cosi– a nechal to kolovat. Smıchu pak nebylo konce. Nejdelsı den se zvolna zmťnil v nejkratsı noc v roce a my se rozesli k domovu m. Ale uz teř se tťsıme na prıstı rok“

(Na ilustrac nıch snımcıch je Skandina vsky Silvestr pred dvčma lety.)

RACE of DEATH CYKLISTICKA 24 HODINOVKA Jirı Houba Cha ra CAO De cın

s o b o t u 17. c ervna skonc il II. roc nık cyklistickůho extrůmnıho zavodu “ Race of Deathá aneb 24 hodin v sedle. Zavod vyhral skve ly m vy konem 500 km

Vaclav Spinka z De c ına. Zavodu se z„c astnilo celkem 15 borcu, z toho jedna z ena a jeden dorostenec. Jelo se za pome rne prıznivůho poc ası. Zde je kratky zaznam nejdulez ite jsıch okamz iku:

Startovalo se hromadne v patek 16.6. v 18.00 od zimnıho stadionu v De c ıne . Jezdil se zhruba sesti kilometrovy okruh: Zimnı stadion, vy chodnı nadraz ı, statek v Libverde , Breziny a po druhů strane zpe t ke stadionu. Na ceste c ekalo zavodnıky hned nekolik „skalı Č predne 3 z eleznic nı prejezdy, „sek s “koc ic ımi hlavamiŘ, jeden nizounky podjezd a standardne rozbity povrch vozovek. Prume rna rychlost byla 25 Č 28

V

Ö

Anic a Kuk, sektor Stup, 6a

CAO News 4

km/hod. Krome dvou silnic nıch kol jeli vsichni ostatnı na horsky ch kolech. Shodou okolnostı oba borci na silnic kach odstoupili Č nejprve Jan Palivec potů, co trikrat, kratce po sobe , pıchl a pak i Zdenek Vaishar pro bolest v koleni. Poslednı, kdo odstoupil, byl skve le si vedoucı Roman Hrach. Zhruba po ujetı 300 km (!) mu praskl rafek. Vsichni ostatnı zavod dokonc ili.

Taktika jednotlivy ch jezdcu byla hodne ruzna Č nekdo dodrz oval vıcemůne pravidelnů prestavky, nekdo odpoc ıval vıce a pak jezdil rychleji na okruhu, dalsı zkracovali prestavky na minimum. Vaclav S pinka dokazal skloubit obojı dohromady Č moc neodpoc ıvat a hlavne jezdit ve sviz nům, stejnome rnům tempu.

Jedina z ena v poli startujıcıch se pokusila o jakousi “anti 24 hodinovkuŘ, coz spoc ıvalo ve snaze ujet co nejmůne (?). To se jı podarilo Č ujela pouhy ch 65 km. Jejı syn, Dan Palivec, zmakl 71 km.

Mezi deseti zbyly mi muz i jeden, jak uz jsem rekl, dosahl na hranici 500 km, trem se podarilo prekonat hranici 400 km, c tyrem hranici 300 km a dva jezdci zustali tesne pod touto hranicı.

Role zapisovatelek se zhostili Tereza Sikorova a Andrea s Lenkou Kubelovou, kterů pres noc vystrıdal odstoupivsı Josef. V sobotu v 18.00 hodin byl zavod ukonc en a Jirı Chara predal vıtezum ceny od sponzora akce - KUR SPORTu .

Vy sledkova listina C y k l i s t i c k a 2 4 h o d i n o v k a

16. � 17. 6. 2000 (Delka jednoho okruhu = 5.877 m.)

Kategorie MUZ I

Poradı Jmeno Roc nık Poc et

ujetych kol

Celkem kilometru Poznamka

1. Vaclav S pinka 1959 85 500 MTB Č S

2. Radovan Fabera 1971 75 441 MTB Č S

3. Jirı Chara 1960 72 425 MTB

4. Libor Hajek 1961 71 417 MTB Č S

5. Jaroslav Uher 1942 67 394 MTB Č S

6. Bohumil Kubela 1960 57 335 MTB Č S

7. Radek Prochazka 1977 54 317 MTB

8. Jaroslav Sikora 1959 53 311 MTB

9. Petr Zaruba 1966 50 294 MTB Č S

10. Pavel Zaruba 1966 45 264 MTB Č S

Kategorie ZENY

Poradı Jmeno Roc nık Poc et

ujetych kol

Celkem kilometru Poznamka

1. Dana Palivcova 1960 11 65 MTB Kategorie DOROST

Poradı Jmůno Roc nık Poc et

ujetych kol

Celkem kilometru Poznamka

1. Dan Palivec 12 71 MTB

Nedokonc ili

Poradatel: CAO Dč c ın Sponzor zavodu: KUR SPORT Zapisovatelky: Tereza Sikorova, Andrea a Lenka Kubelova

CAO De c ın dekuje tımto sponzoru akce, firme KUR SPORT.

Kolmo pres hory popate Arnost Haufert

HK Varnsdorf

o u c e n i lonsky mi zkusenostmi jsme si letos trochu privstali a k sokolovne v Dolnı Chribsků jsme se vydali o neco drıve. Psala se sobota 24. c ervna lůta pane 2000 a

v 8:00 hod. me la zac ıt prezentace „c astnıku 5. roc nıku zavodu “Luz icků sedmistovkyŘ. Pulhodinu pred zahajenım prezentace, kterou jsme zıskali vc asny m prıjezdem na organizac nı stanoviste zavodu, jsme plne vyuz ili ke shanenı klıc u, vylepovanı mapek a plakatu s pravidly a k vybalovanı vseho o c em jsme si mysleli, z e by se mohlo hodit. Klıc e od sokolovny jsme na rozdıl od minulůho roc nıku zıskali jeste pred zac atkem zavodu a tak prezentace „c astnıku zac ala v kryty ch prostorach a dokonce vc as. Hranım si na rannı ptac atka se nam drobny m „vodnım zmatkum stejne nepodarilo predejıt. Bez toho by to stejne nebylo ono. Takhle jsme si alespon mohli rıct jak jsme sikovnı, z e jsme to tak dobre zvladli. Poradanı lonskůho roc nıku jsme byli nuceni zodpovıdat na sprave CHKO Luz icků hory kvuli upozornenı nekterůho z nasich prıznivcu. Nastestı jsme se na uvedenů instanci setkali s pochopenım a tak letosnı konanı zavodu bylo vc as ohlaseno, schvaleno a 5. roc nık zavodu tedy muz eme prezentovat jako ouredne povoleny . Pro prıstı roc nık jsme se dokonce domluvili, z e celou vec poz eneme jeste vy s, az na samotnů Ministerstvo z ivotnıho prostredı, kde mame jiz predjednanů patric nů kroky. Okruh nasich “prıznivcuŘ se tımto snız ı doufejme na minimum a neohrozı se tım konanı dalsıch roc nıku. A teÁ konec ne neco o vlastnım zavodu. Pro c tenare veci neznalů musım uvůst, z e “Luz icků sedmistovkyŘ jsou zavod cyklisticko-be z ecko-chodecky , mezinarodnı a jeste ke vsemu „redne povoleny , v nemz je hlavnım cılem radne unavit nase zhy c kana a rozmazlena te la. Tım vedlejsım je pak samozrejme zıskanı libovolnůho poc tu kontrol z 10-ti vrcholu Luz icky ch hor, kterů prevysujı nadmorskou vy sku 700 m, a to pokud moz no v co nejkratsım c ase. Pritom nam vubec nezalez ı na tom, kudy kdo pojede nebo pobe z ı. Ovsem urc ita pravidla se musı dodrz ovat v chraneny ch zonach CHKO. Sokolovna ve Chribsků se nachazı v nadmorsků vy sce kolem 320 m a pri optimalnı volbe trasy odhadujeme, z e důlka trati je kolem 70 km na kole a 10 km po svy ch s celkovy m prevy senım zhruba 2 km. Hlavnı kategorii zavodu tvorı zavod dvojic, ale jak jsme se jiz podruhů mohli z vy sledku presvedc it, jednotlivci jsou rychlejsı. Jak jsem jiz uvedl, hlavnım cılem zavodu je dat te lu co proto. Z tohoto duvodu lze absolutnıho vıteze poznat velmi obtız ne . Nehlede na to, z e by nekdo mohl celkovou vyc erpanost

Poradı Jmeno Roc nık Poc et

ujetych kol

Celkem kilometru Poznamka

Roman Hrach 1965 51 300 MTB Č S

Zdenek Vaishar 1957 16 94 Silnic nı

Jan Palivec 1957 6 35 Silnic nı

P

CAO News 5

simulovat. Kaz dy „c astnık proto po dokonc enı zavodu obdrz el diplom s originalnı kresbou od Slavy Hrkala.

Na druhou stranu ale nemohu opomenout vy sledky, jaky ch nejlepsı z aktůru zavodu dosahli. Nejrychlejsım muz em se nejen pro letosnı rok, ale v celů historii zavodu “Luz icků sedmistovkyŘ, stal Milan Misık, ktery poprvů pokoril hranici 5-ti hodin. Vsechny kontroly se mu podarilo sesbırat v c ase 4:56 hod. Č tady se projevila ta lůta driny a odrıkanı. I druhy nejlepsı c as 5:11 hod. patrı „c astnıkovi zavodu jednotlivcu Jaroslavu Semıkovi, ktery zajistů vezme hranici 5-ti hodin a vy kon Milana Misıka jako vy zvu pro dalsı roc nık. Tretım nejrychlejsım jednotlivcem se stal Jirı Sucharda, ktery dojel v c ase 5:46 hod. Celkove tretıho nejlepsıho c asu a zaroven nejlepsıho vy konu v kategorii dvojic dosahla hlıdka Milan Spurny Č Josef Kroupa, kterı se k Sokolovne vratili za 5:12 hod. Druhů mısto v kategorii dvojic putovalo za hranice C esků republiky do SRN a odvezli si jej R d̈iger Cervinka a Andreas Kittel, kterı dosahli c asu 5:26 hod. Karel Hofman a Erich Melzer sice dosahli stejnůho c asu, ale jelikoz jsou prıslusnıci poradajıcıho HK Varnsdorf, byli nemilosrdne odsunuti az na pozici c . 3. Vloni jsme me li moz nost zaznamenat historicky prvnı a zatım stale jedinou ryze z enskou hlıdku. Letos to zase byla neby vala „c ast v kategorii smıseny ch dvojic. O medaile (i kdyz z adnů nedostaly) se popraly celkem 4 dvojice. V tuto chvıli je na mıste upozornit na to, z e prvorady m hodnotıcım kritůriem je vz dy poc et zdolany ch vrcholu a az na druhům mıste je dosaz eny c as. Tato skutec nost byla totiz v tůto nadupanů kategorii zasadnı pro umıstenı na nejvyssıch pozicıch. Prvnı mısto nas ani neprekvapilo, protoz e S arka Vıchova by vala C eskou reprezentantkou v silnic nı cyklistice. Spolec ne s Martinem Rudolfem dosahli c asu 8:28 hod. Druhůho mısta si zdolanım vsech 10-ti vrcholu a c asem 10:21 hod. vydobyli Blanka Turc anova a Evz en Hollmann. I presto, z e je to vy kon obdivuhodny , nejedna se o tra–ovy rekord. Ten padl v prvnım roc nıku, postaral se o ne j Jarda Madl a s devıti zdolany mi vrcholy c inı 10:30 hod. Tretı nejrychlejsı smısenou dvojicı se s sesti dobyty mi vrcholy a c asem 6:08 hod. stali Libuse Hamplova a Jan Korbel. Nejstarsım „c astnıkem byl ope t zminovany drz itel tra–ovůho rekordu Jaroslav Madl (1939) a na druhou stranu nejmladsım Jakub Krız (1983). Z celkovůho poc tu 52 borcu, kterı utvorili 31 startujıcıch hlıdek (21 dvouc lenny ch a 10 jednotlivcu) zavod dokonc ilo hlıdek 29. Kurioznı situace se stala tandemu Miroslav Janec ek Č Ales Matusek, kterı se vzajemnou sraz kou

sami vyradili z boje. Zadna „jma na zdravı ani na majetku nebyla v prubehu zavodu zaregistrovana. V letosnım 5. roc nıku zavodu “Luz icků sedmistovkyŘ se nejvıce oblıbeny m vrcholem stal zrejme pro svou vy sku Bourny (702,5 m n.m.) a nejmůne oblıbeny m se stal, jako jiz tradic ne , vrchol Hvozdu.

VY SLEDKY 5. ROCNIKU (Pouze prvnı 3 nejlepsı v kazde kategorii)

MUZ I:

Umıstčnı v kategorii / celkovč

Jmeno Rocnık Cas Poc et zdolanych

vrcholu 1. / 3. Milan Spurny

Josef Kroupa 1961 1972

5:12

10

2. / 4. R d̈iger Cervinka Andreas Kittel

1970 1970

5:26 10

3. / 5. Karel Hofman Erich Melzer

1969 1970

5:26 10

SMISENE DVOJICE:

Umıstčnı v kategorii / celkovč

Jmeno Roc nık C as Poc et zdolanych

vrcholu 1. / 18. S arka Vıchova

Martin Rudolf 1969 1962

8:28 10

2. / 21. Blanka Turc anova Evz en Hollmann

1958 1963

10:21 10

3. / 26. Libuse Hamplova Jan Korbel

1976 1979

6:08 6

JEDNOTLIVCI:

Umıstčnı v kategorii / celkovč

Jmeno Roc nık Cas Poc et zdolanych

vrcholu 1. / 1. Milan Mysık 1964 4:56 10 2. / 2. Jaroslav Semık 1974 5:11 10 3. / 7. Jirı Sucharda 1958 5:46 10

Navs tevovanost jednotlivych vrcholu :

27

26

27

27

24

27

27

27

26

29

20 22 24 26 28 30

Luz (793)

Pčnkavc ı vrch (792)

Jedlova (773,9)

Klıc (759,4)

Hvozd (749,3)

Studenec (736,5)

Velky Buk (735,5)

Maly Buk (712,4)

Weberberg (711)

Bourny (702,5)

To, jestli jsou tyto dosaz enů c asy zpusobeny touhou podat co nejlepsı sportovnı vy kon nebo skutec nostı, z e souc astı dolnochribsků sokolovny je i restaurace, se muz eme jen domy slet. C ernou skvrnou tohoto roc nıku se vsak stalo to, z e pro mnohů zavodnıky vysnena restaurace, me la v den zavodu zavıracı den a ani pres nekolikero urgencı se nam nepodarilo

CAO News 6

presvedc it provozovatele, aby svuj hostinec otevrel. C asomeric LaÁa Strihavka, ktery byl nucen c ekat tůmer 5 hodin na prvnıho navrativsıho se zavodnıka, musel uvedeny c as promrhat bez jedinů kapky zlatavůho moku. Jedinů co me l k dispozici bylo asi 30 bananu a 40 tatranek, puvodne urc eny ch prıpadny m dalsım startujıcım. Chte l bych mu touto cestou jmůnem vsech z„c astneny ch podekovat, z e splnil svuj nelehky „kol a nezbehl do nekterůho z okolnıch pivnıch stanku. Zaroven tımto dekuji vsem aktůrum zavodu a vsem preji mnoho krasny ch chvil straveny ch v sedlech svy ch stroju.

Tež , kdyz uz vsechno vıte, mi nezby va nic jineho, nez vas pozvat na dalsı, 6. rocnık mezinarodnıho

cyklisticko-búzecko-chodeckeho a doufejme, ze i urednú povoleneho zavodu

“ Luzicke sedmistovkyá , ktery se opú t uskutecnı poslednı sobotu v cervnu roku 2001.

Moje osmitisıcovky

Netradicnı pohled na cyklisticky za vod.

Petr S tč pa n CAO Dčc ın

Skutec ne preka zky c asto nebyvajı na strmych ýboc ıch velehor, ale hluboko v nasem vlastnım nitru.

u z i c k ů sedmistovky. Deset vrcholu nad sedm set metru v Luz icky ch horach v jednom dni. Horolezecky klub Varnsdorf poradal jiz paty roc nık zavodu horsky ch

kol ve kterům dvojice nebo jednotlivci musı zdolat deset vrcholu. V sobotu 24.6. prijelo nejvıce „c astnıku v historii zavodu. Startovalo se od pul devatů. Ja jedu jiz druhy roc nık sam, solo. Zda se mi to tak bojovne jsı nebo, jako sobec a egoista, se nechci de lit o zaz itky, proste sam. Startuji v 8.50 hod. Nastupuji na prvnı kopec. Nejzapadne jsı sedmistovka Studenec se tyc ı do vy se 737 m. Ze Chribsků stoupam po silnici sme r Krız ovy Buk, pomalu vypınam mozek a pokladam se do snenı kterů mne bude provazet cely zavod.

Stoupam na svoji prvnı osmitisıcovku. Nanga Parbat Č Naha hora 8125 m. Zdolavam Rekhiot Peak a stoupam do “Strıbrnůho sedlaŘ, myslım na Welzenbacha a jedenact serpu, vsichni zahynuli.

Zatahuje se, zac ınam bloudit, ztracım c as a sıly, nakratko se mraky rozplynuly. Vidım sestupovat z vrcholu muz e z expedice Varnsdorf. Poznavam pratele Hofmana, Melzera a dalsı. Zdravıme se.

V 10.10 hod. stojım na vrcholu Nanga Parbatu. Studenec, c as 10.10 hod., od startu na vrchol hodina dvacet,

hrozna ztrata, kdo jel zavod vı, o c em pısi. Nic, c eka me dalsı vrchol, Maly Buk 712 m vy chodnım sme rem.

Z Nepalsků vesnice Kit-li-ce vede vy stupova trasa na osmitisıcovy vrchol Manaslu Č Svata hora 8163 m. Stoupam po severovy chodnım „boc ı, ve stopach Japonsků vy pravy, ktera tudy poprvů prosla 9.5.1956. Dıvam se do Moty lıho „dolı v jiz nı stene . Na vrcholu jsem v 11.10 hod.

C eka mne tretı vrchol, Klıc 759 m. Tretı osmitisıcovka Lhotse, blız enec Everestu, se vypına do vy se 8516 m.

Prechazım ledovec Khumbu, nejnebezpec ne jsı c ast vy stupu, brodım se hluboky m snehem, stavım postupovů tabory, konec ne dosahuji vrcholu, je 11.45 hod.

Je krasna viditelnost, v dali vidım Luz icky Everest Luz , dalsı cıl roztouz enůho horolezeckůho nitra. Probouzım se do realu, sebehnout do „dolı a podniknout c tvrtou vy pravu v poradı na Velky Buk 736 m.

Jsem ope t v objetı masivu Cho Oyu Č Kralovna tyrkysu 8205 m. Pri vy stupu na vrchol jsem potkal nejvıce c lenu ostatnıch expedic, ale v himalajskům sve te hor jsem byl ponoren sam i kdyz kdo vı?

Kontrolu propisuji v 12.30 hod. a vydavam se na nejvy chodne jsı vrchol luz icky ch hor 749 m vysoky Hvozd.

Uz jsem zase v tom. Stojım v serpsků vesnici Krom-pach a zaklanım hlavu abych dohlůdl na vrchol “Velků c ernůŘ Makalu 8463 m. Stoupam pomalu, myslım na Karla Schuberta ktery v roce 1976 zahynul pod jihovy chodnım vrcholem. Po nekolika dennıch „trapach dolůzam na vrchol mojı patů osmitisıcovky, sedam si a odpoc ıvam, je 13.40 hod.

Jsou tu prevaz ne Nemci, vz dy– polovina kopce je Nemecka, Hvozd Č Hochwald. Sedam si a odpoc ıvam, otvıram plechovku Spiritu a slastne a pomalu piji. Sbıham po kamenny ch schodech do „dolı, musım opatrne , kovovů naslapy na botach nebezpec ne klouz ou. Dobıham ke kolu, au, prvnı krec se mi zakusuje do stehna, potrebuji sul. V Dolnı sve tlů si kupuji Podebradku, snad se mi podarı ne jaků mineraly vstrebat, je to lepsı. Tupe slapu do kopce a cıtım jak se rozehrava dalsı prıbeh v klukovsků dusi chlapa. Jedu na Luz , nejvyssı kopec Luz icky ch hor 793 m.

Ne, nejedu na Luz , ja stoupam na Mount Everest 8848 m, na C homolungmu, na Sagarmathu. Prechazım ledopad Khumbu, ktery se rodı v zapadnım kotli. Camp 1, camp 2, camp 3, camp 4, konec ne jiz nı sedlo. Tady nekde zahynul Joz o Psotka 1934 Č 1984. Jiz nı sedlo, tudy prochazeli slavnı muz i Hillary, Tenzing, Messner, Kukuczka, Bonington. Stoupam k vrcholu, sne z ı a fouka vıtr. Konec ne nenı kam stoupat, hora me prijala, je 14.45 hod. Usmıvam se. Prsı, co z e prsı na vrcholu Everestu?

Vz dy– stojım na Luz i, na sestům kopci v poradı zavodu. Usmıvam se. Je krasny vy hled, slunce osve tluje bourkovů mraky. Propisuji kontrolu. Jsem zpatky v jiz nım sedle. Naskakuji na kolo, au krec , stojım jako z irafı mlade , nohy napnuty , krk vytrc eny dopredu, kolo mezi nohama a nemohu se hnout. Musım to rozchodit, jde to ztuha.

Jedu pomalu, zac ınam vide t bılů plane . Stoupam na Gasherbrum II 8035 m, nejlehc ı osmitısıcovka, taků K4. Sedmůho c ervence 1956 vystupujı poprvů na vrchol Rakusanů F. Moravec, H. Willenpart a S. Larch. Weberberg 710 m je skutec ne nejlehc ı sedmistovka, c as 15.15hod. Nasel jsem dalsı vychytavku, jak se co nejrychleji dostat na Penkavc ı vrch 792 m, sedmy v poradı zavodu.

K2 Č C chokori 8611 m , Hora hor, c erna pyramida, druha nejvyssı je nejen krasna, ale taků nebezpec na. Nekterů z mnoha tragediı, kterů se tam udaly, zustaly dosud nevysve tlenů. Snım si svuj himalajsky sen a kopec doby vam v 15.45 hod.

Z Penkavaku sjız dım do

L

CAO News 7

Stoz eckeho sedla a odtud traverzovkou rychle pod Bourny 703 m.

Anapurna 8091m, prvnı vylezena osmitisıcovka. Vy stup si proz ıvam ve svům nitru. Obchazım ledovou barieru, poustım se do vrcholovů steny. Na vrcholu je mlha, nenı nic vide t, je 15.50 hod .

Ne to nenı mlha, to jsou stromy kolem mne, pres kterů nevidım poslednı vrchol, spanilou Jedlovou 774 m.

Kanchendzongu Č Pe t pokladnic snehu 8586 m. Poslednı metry k vrcholu jsou nejte z sı. Hladka ledova stena se prede mnou stavı tůmer do kolmice. Moje myslenky na moment zaskoc ı nekolik tisıc kilometru na zapad. Ve vzpomınkach si vybavuji silnic ku na vrchol Jedlovů. Poslednı metry, nerozhoduje sıla, rozhoduje vule, ktera dava te lu krıdla. Vystoupil jsem na desatou osmitisıcovku. Je 16.30 hod. Dıky fantazii jsem zıskal schopnost snovůho zdolanı himalajsky ch vrcholu a v myslenkach jsem proz il opravdovů dobrodruz stvı.

Dojız dım do cıle. Za osm a p l̊ hodiny jsem vystoupil na deset

osmitisıcovek nebo sedmistovek? Mam je ulozeny hluboko ve sve dusi pro dalsı zitı. Usmıvam se.

Lovci lidı Petr S tč pa n

CAO Dčc ın

Pri lezenı na Mravenc ı stčnu v Laba ku jsem si vsiml boc nı stčny rokle. Vedle cesty Rozverna ca kalka je pra zdna stčna, ale zarostla na letem, brıza az ke stčnč . Skoda pra zdne stčnky, rekl jsem si a v pondč lı ra no uz vrc ela motorova pila. Vyc istil jsem teren a upravil stezku k Mravenc ı stčnč . Z hlediska horolezce za sluzny c in, z pohledu ochrana re, smrtelny zloc in. Vsak jsem mč l trochu bobky, protoze naproti pres Labe stojı Zlebska ha jenka. Poseka no, balım pilu a tu slysım hlasy, v pudu sebeza chovy jsem se prikrc il pod previs. Koutkem oka jsem zahledl dva chla pky v zelenych bunda ch, kterı rychlym, rekl bych temčr pa tracım, krokem, jako lovec tı ohari, brousili po hranč masivu a nahlızeli do ýdolı. Jako by nčco hledali. Poc kal jsem, az zmizı za Ruzovou včzı a prikrc en, s pilou na za dech, jsem zmizel v houstinč . Asi se podivujete nad tım, s jakou lehkostı jsem na sebe pra sknul ohavny zloc in. Mozna proto, abychom se zamysleli nad tım, co prırodč skodı a co je prospčsne.

- - -

Prımluva za pilu Reakce na cla nek Lovci lidı

Jirı Cha ra CAO Dčc ın

d y z m e Petr prinesl svuj c lanek “Lovci lidıŘ, tak me jednak potesilo, z e se nebojı “jıt se svou kuz ı na trhŘ a zaroven mi to nedalo a rekl jsem si, z e k tomuto

“problůmuŘ musım pripojit i svuj nazor na vec. Tady je: V lonskům roce byla v de c ınskům muzeu zajımava vy stava historicky ch map, vedut a obrazku naseho kraje. Navstevnık se mohl kochat pohledy na nadherny kraj oc ima ume lcu, badatelu a prırodovedcu a vide t znama „dolı, mesta c i skalnı „tvary tak, jak vypadaly pred mnoha lety.

Horolezce pak nezbytne musely zaujmout veduty znamy ch skalnıch oblastı Č Sne z nık, Labak, Jetrichovice, Tokan ale treba i Boren, Vrabinec c i Klıc . A pri bliz sım prostudovanı obrazku kaz důho lezce prımo prastila do oc ı jedna skutec nost Č skaly byly buž to uplnú hole anebo zcela jasnú vystupovaly z upraveneho lesa, ktery pripomınal spıse park a se skalnımi „tvary pusobil jako ne jaka vyslechtena skalka nekde na zahradce. Nenı divu, z e tento krasny , tak trochu tajemny , kraj lakal k navsteve spousty vy letnıku a taků, z e se stal terc em snahy ochranaru. Svojı „chvatnostı si to opravdu zaslouz il. Jenz e co se nestalo. Prısna ochrana zpusobila to, z e za nekolik desıtek let “ochranyŘ na mnoha mıstech zc asti, nebo zcela, zmizel puvodnı duvod ochrany. Paradox, z e ano? Krasnů lesy prorostly nejrychleji rostoucımi plevelny mi drevinami a zmenily se v neproniknutelnou houstinu, slunnů strane zmizely pod porosty hlohu a sıpkovy ch keru a skaly se utopily pod

K

CAO News 8

naletem brız. Zmizely drıve vyhledavanů vyhlıdky, palouc ky, z rozhleden se nenı kam rozhlız et a horolezcum dodnes mizı rada skal prımo pod rukama. Evidentnı situace byla naprıklad na Borni. Jiz nı holů svahy byly odjakz iva domovem velice vzacny ch suchomilny ch a teplomilny ch spolec enstev bylin. Tak vzacny ch, z e je ruka ochranarova zac ala ochranovat tak vehementne , z e malem zmizely! Letos je museli zachranovat Č sve te div se - horolezci! Cely jih byl absolutne zarostly sıpkovou ruz ı, hlohem, jasany, javory a jiny mi drevinami a keri. Lezcum z Bıliny a okolı se nakonec podarilo presvedc it kompetentnı lidi, z e ochrana neznamena hystericky lpú t na kazdem slahounu zelenú , ale z e musı by t racionalnı Č pokud chci ochranit raseliniste , nenecham chybnou melioracı lokalitu vyschnout a pokud chci zachovat stepnı charakter krajiny, nemohu ji ponechat na pospas naletu brızy. Zjednodusene by se dalo rıci, z e prılisnů kacenı skodı stejne , jako za d n e kacenı. Pokud pojedete z Mostu do Bıliny, naskytne se vam dnes pri pohledu na siluetu Borne podobny malebny obraz, jako z davny ch dob. Je to sice jen povestnů “zrnko pıskuŘ, ale c loveka potesı.

Mu j zavťr znı � primlouvam se za pilu“

å JO , T O J S E M J E S TE P I L , aneb jak se lezlo kdyz pivecko sta lo kacku s edesa t...

V dobach, kdy jsme se vıce druzili, bivakovali a

posedavali po lezenı u ohnıc ku ve skalnım kralovstvı, vypravčly se prıbčhy lezcu . Mobilova

doba prıbčhu m nepreje. Vypravčnı se smrsklo na prijetı esemesky a prıbčhy upadajı pomalu

v zapomenutı. Aby se tak nestavalo otvırame novou rubriku s nazvem ó Jo, to jsem jestč pil, aneb jak se lezlo kdyz pivec ko stalo kac ku sedesat. Nebojte se zverejnit svoje ťlety, po le tech se stavajı balzamem, ktery osvčzı horolezeckou, osmami ztyranou dusi. Karle Bčlino, z tvych historek se da napsat kniha,

RosŠo Sedlisky, tve pikanterie jsou uz promlc eny a vy vsichni ostatnı - smčle piste!

Zde vam nabızıme prıbčh prvnı:

Antracit TEXT: PETR STÁPAN

ILUSTRACE: JIR INA A PETR STÁPANOVI

Asi tak v polovinč sedmdesa tych let, v pracovnı neschopnosti (angına) bivakujem pod Velkym pravc ounem. Je sobota, lezem jako kdyz hrom bije. Velky pravc oun, Nedč lnı, Ma jova , Bratrska , Homole, prostč ra z na ra z.

V okolı bivaku nenı voda, tak si rukavice umyvame az v hospodč na Meznı Louce, tehdy tretı cenovka. Na nohy nedoslo, byla to sıla. V kotnıkovych lezec ka ch z NDR nenosım ponozky, tudız veskery pısek, ktery do bot napadal se zmčnil v c erne mazlave bla tıc ko. Nohy jsou pri konzumaci pod stolem, tak o co jde? Pijeme pivec ko, prida vame si, v hospudce je ýtulno a veselo. Kdyz byla za včrec na , tak si kazdy koupil lahva c e, aby bylo c ım zapıt vajıc ka na speku, ktere mč ly byt

k snıdani. Ano, c tete dobre, vloc ky v te dobč zral jenom á podivın– Venca Sirl.

Vesele kra c ıme do bivaku po tehdejsı Fuc ıkovce. Baterka vzadu, ja o nčkolik temp vepredu. á Kluci pozor, na cestč jsou zra dne koreny vrostle občma konci do zemč , drevčna oka!– Varova nı jsem nestac il dopovčdč t a uz jsem letč l. Nohu v oku, ruce pred sebou a pra sk. La hev se roztrıskla a strep mi prorızl zılu v za pčstı. Sedım na zemi a nevčrıcnč pozoruji jak v pravidelnych tepech vyteka krev na cestu. Skolnı uka zka zilnıho krva cenı. Vsak to take kamara di horolezci s uzna nım komentovali, pry by byla ale lepsı presmikla tepna, to je vč tsı strik. Debaty skonc ily a rozpoutala se za chranka, leka rna samozrejmč nikde. Nčkdo udč lal tlakovy obvaz z podkolenky. Jarda Uher, ac se to dnes nezda , byl sveho c asu take pčkny lupen. Pivec ek mč l vypito pč t kousku, nasla pl svoji Jawu 350, hlavy jsme omotali svetry, pres nč nata hli kapuce vč trovek, jako ze mame prilby, kvuli esenba kum. Kazda hlava mč la v prumčru asi padesa t c ısel, jako mimozemsóane. Motorku Jarda nesetril a v pul druhe v noci s tou velkou hlavou mac kam pohotovostnı zvonek na chıre v dč c ınske nemocnici.

Sestric ka, ktera prisla otevrıt, spra skla ruce a s vykrikem á Pro Krista pa na, co to ma te s hlavou?!– mč c apla za tu rozrızlou ruku a vta hla mč do ordinace. Jak mč skubla s rukou, tlakovy obvaz povolil a krev zac ala opč t tepat. Zac al jsem si strha vat ty svetry z hlavy, mč l jsem tam nahecmany dva. Hlavu jsem si pritom zapatlal krvı. Zujte si boty a v trenka ch si lehnč te tamhle na stul.

Lezım sam na operac nım stole, hanba mč fackovala.

Jestčze mam tu hlavu upatlanou od krve a nenı vidč t, jak se c ervenam, pri pohledu na c erne nohy, ktere v bılem sterilnım prostredı za rily jako antracit. Kolem se jako na potvoru motaly mlady sestric ky. Hlavou se mi honı, jak okecam tu presmiknutou zılu. Marodım, mam si doma lec it angınu a ne smejdit nčkde po skala ch. á Sestric ko ja , ja “ – koktam vymysleny prıbčh, jak jdu do sklepa pro pivo, jak se mi smekla noha a ja se zrıtil s lahva c em do uhlı, ktere mi ty nohy oc ernilo. Tota lnı pta kovina. Co taky muze vymyslet chuda k pripareny nasinec ve dvč v noci. Sestric ce to bylo fuk, na ty brikety hodila rousku a bylo.

O tyden pozdč ji uha nıme vesele s Ferym Amperem vlakem do Prıhraz. Prıhodu z minuleho tydne mi pripomına uz jen nova pracovnı neschopenka.

- - -

CAO News 9

ñ TE T A KLA R A , aneb stezky manzelky horolezceů

A protoze vesele prıhody zazıvajı nejen drsnı lezci, ale i jejich drahe polovic ky c i prıtelkynč, otvırame druhou rubriku vyhradnč (anebo te mčr vyhradnč)

pro zeny. Zvedne nektera z vas hozenou rukavici, chci rıci

rukavicku?!

Dne 29. cervence oslavı svá narozeniny (61) horolezec a s achista Jindrich Strauss, dlouholety

clen HK De cın. Vs e nejleps ı, pevná zdravı a co mozna nejmá ne matu!!

Dne 4. srpna oslavı svá narozeniny (71) taká de cınsky horolezec a sportovec Bedrich Fabia n, dlouholety clen HK De cın. Prejeme vs e nejleps ı,

pevná zdravı, pohodu a s te stı!!

Dne 6. srpna oslavı svá narozeniny (23) vynikajıcı lezec Rostislav S tefa nek z De cına. RosÁo, nenech se znechutit za vistivcema a jdi za svym cılem. AÁ ti

to leze sta le lá pe! -jch-

ó S U S KA S E.

Ø Ze prej chce Horac zase do ne jaky dıry°

Ø J.H. + K.J. = V.L.H.P. Ø Kdesi v „trobach mesta Varnsdorfu se „dajne lıhne

zachranarska hvezda. Je to pravda, Dano? Nechat se zachranovat od Tebe, touzı cela muzska cast klubu CAO!!!

Ø Sojc aku, tentokrat to pry bude kluk! Prejeme Irene a Tobe , aby se predpoveÁ vyplnila - ochranaru nikdy nenı dost.

Ø Jo a taky se suska, z e prej brzy po ranu je v Bynove , zrovna tam, co bydlı Kudrna s Radkou, moz no na obloze spatrit dlouze krouz it naky ho c apa. To jsou veci, to jsou veci°

~ ST R IP K Y

NEBEZPEC NI PITBULLOV– SEVERNI FRANKENJURA 11. CERVNA 2000

e , n e b u d e rec o LaÁovi Pitbullovi Jirkalovi, ale o opravdickům pejsanku tůto rasy. Na minulům zajezdu do Jury jsme poslednı den lezenı navstıvili oblast Dreistaffelfels, uz

cestou k domovu. Prave jsem se s Jardou Uhrem chystal nastoupit do jednů cesty, kdyz jsem se ohlůdl, jestli uz jde za nami Josef. Prave v tom okamz iku jsem zahlůdl, jak na Josefa letı z boku c erna de lova koule Č a pitbull se mu, nastestı jen zlehy nka, zahryzl do ramena. Josef nehnul ani brvou a vydesenůho majitele (horolezeckůho instruktora) uklidnil, z e to nic nenı. Nicmůne mu rana nekolik dnı mokvala a dlouho se nehojila.

Bylo to prvne , co jsme vide li, z e by pitbullteriůr za„toc il na c loveka. Otazkou zustava, proc to ude lal? Jeho majitel pusobil jako klidny , vyrovnany c lovek a psa k ne c emu podobnůmu urc ite nevedl. Pes lez el volne mezi velky m mnoz stvım lidı, kolem ne j prochazelo stale mnoho lezcu a prosli jsme kolem nekolik okamz iku pred Josefem i my. Ten den ovsem bylo extrůmnı horko (33 Ň C), tesne pred bourkou a pes v c ernům koz ichu lez el na slunci, kde muselo by t urc ite kolem 50-ti stupnu. To by mohl by t jeden z duvodu. Taků nas napadlo, z e si Pepu proste spletl s jiny m, obrovsky m pitbullem. Josef me l na sobe c ernů triko, moz na i trosku fune l a nezvykle (a podezrele) pomalu se sunul kolem lez ıcıho a prehratůho psa. Svojı velikostı ho zrejme tak vydesil, z e za„toc il. Inu, kdo vı?

-jch-

MONTANA Ý JEDINY CELOSTATNI LEZECKY

C ASOPIS NEBO PROVINC NI PLATEK?

n a t e t o Č jdete domu a ve schrance se krc ı

Montana. Dnesnı program je razem dany . Nes–astnů partnerky c i manz elky uz vedı, z e komunikace bude vaznout a vec er zrejme nebude sex. Prastıte sebou do kresla a lac ne hltate stranku za strankou, nejprve vyhledavate bonbonky, pak se vracıte k můne zajımavy m c lankum a nakonec ji prec tete celou. Tak to je, anebo spıs bylo. Poslednı dobou se stale c aste ji stava, z e nejiste listujete obsahem a hledate “núcoŘ, co nakonec nenajdete. C tenar, neznaly mıstnıch pome ru, by podle Montany upadl v podezrenı, z e u nas (C R) leze jen Marek Mara Havlık a Ros–a Tomanec, z lezeckůho pote ru rekneme Terezka Kysilkova, no a sem tam neco taků nase reprezentace. Prusvih je, kdyz neco vyleze nekdo jiny Č pokud sebou neme l filmovy stab, pe t fotografu, dvanact svedku a statnıho notare, ma zade lano na pekny malůr! RT ho setre jak pocintany stul. Trochu mi to pripomına stary for. Jelcin a Clinton be z ı zavod na 100 m a vyhraje s prehledem Clinton. Druhy den Izvestij pıse: ŘAmerika poraz ena na celů c are! Zatımco nas prezident Jelcin dobehl na skve lům druhům mıste , Clinton dobehl do cıle jako predposlednıŘ°

-jch-

N

Z

VV yy rr oo cc ıı ss rr pp ee nn 22 00 00 00

CAO News 10

MANGRT 2.679 M SLOVINSKO CERVENEC 2000

y s t u p e m na 2.679 m vysoky Mangrt v Julsky ch Alpach skonc ila pekna ty dennı dovolena ve Slovinsku,

kterou absolvovali Vaisharovi a Charovi z CAO De c ın. Po trech tropicky ch dnech u more nasledovala navsteva dvou lezecky ch oblastı Č Osp (jak rıka Alena “oespůŘ) a Vipavska Bela. Oblast Osp, jak znamo, je tvorena c tyrmi stenami a je zde mnoho cest, bohuz el ve tsinou pouze pro ty lepsı lezce. My jsme nalezli a vylezli ve stene Misja pec jen dve , kterů nas pustily Č Joz etovu v levů c asti steny (Chara Č Vaishar) a Oslovskou v centralnı c asti (Chara). Nutno podotknout, z e steny po ve tsinu dne zely prazdnotou, nebo– v dobe nası navstevy suz ovala zdejsı kraje extrůmnı vedra. Druha navstıvena oblast nabızela dostatek stınu i prıjemnůho, chladivůho ve trıku Č Vipavska Bela. Je tvorena „dolım rıc ky Bela a zaleze si tu i „plny zac atec nık. Proti proudu rıc ky jsme pri pruzkumu objevili i novů vysoků a mohutne previslů steny, kde jsou novů, velice te z ků cesty, kterů si nezadajı s temi v Ospu. My jsme lezli kratsı cesty na hlavnım masivu a cesty to byly krasnů.

Zave r patril, tak jako vloni, navsteve Julsky ch Alp. V silnům vichru a od 2.200 metru i v mlze jsme vystoupili Italskou cestou na Mangrt.

-jch-

VESELA PR IHODA Z FRANKENJURY SEVERNI FRANKENJURA CERVEN 2000 Tri chlapıci z CAO dorazili do Frankenjury. Po dvou dnech lezenı si vybrali z pruvodce dve lakavů oblasti (Dooser Wand a Rabenecker Wand) a navec er se k nim presunuli. Bajec nou noc stravili na placku s altanem u rıc ky Wiesent. Druhy den v parnům ranu vyrazili. Dooser Wand nasli ihned a podle nac rtku v pruvodci, me lo by t nalezenı Rabeneckeru stejne banalnı zalez itostı. Prvnı pokus nevysel. Nevysel ani druhy a tretı pokus. Vsichni tri zkusenı borci, zocelenı

horolezecky mi orientac nımi behy, zırali neverıcne do mapky a rozhodli se proc esat c tverec, ve kterům stena proste musı by t. Nebyla. Byl tam jen prehoustly , mısty az neproniknutelny les, koprivy, ostruz iny. Slunıc ko dostoupilo tůmer vrcholu, borci zborcenı potem a „navou se ope t radili nad jasny m nakresem. “Proste tam nekde musı by t!Ř, ujis–ovali se shodne . Jeste jednou marne proc esali i dalsı okolı a nakonec totalne vyrızenı vzdali. Schladili rozbolave la a svedıcı te la v rıc ce, nasedli do vozu a zhnusene odjız de li jinam. Z auta jeste odevzdane koukali sme rem, kde me la by t obrovska stena. Nic. A tu, ejhle! Stena existuje, ale „plne jinde, nez me la by t! Chybic ka se vloudila. Aby jste se vyhnuli podobnů anabazi, prikladame kopii planku z original nemeckůho pruvodce. Chybne zakreslena stena Rabenecker Wand je skrtla, spravne dokreslenou jsme oznac ili sipkou.

Otravenů chlapıky (J.P., J.U. a J.CH.) na stenu presla chu– a pokrac ovali rade ji vstrıc novů oblasti°

DVA STR IPKY Z HO VARNSDORF

o d e l sı pauze se ope t vratil do skal Martin Hendrich ve skve lů forme a bojovů nalade . Hned Pů–u zjebal za ten

jeho osmnact let stary „vazek. Ma pravdu.

a j a H o f m a n pod Golsteinem vybalil batoh a zjistil, z e nechal doma smyc ky. Takz e Kaja je v normalu.

“Kluci, ja mam doma takovy ch smyc ek° Ř -ps-

CAO NEWS EXISTUJE PRVNI ROK! DÁC IN CERVENEC 2000

n o , p r v n ı rok existence zaznamenal

tento mesıc “horolezecky c asopis severoc eskůho regionuŘ CAO News. V c ervenci roku 1999 vyslo historicky prvnı c ıslo. (Viz obra zek.) Na dvou stranach a v nakladu 10 vy tisku prineslo nekolik informacı kolem oddılu CAO De c ın. V prosinci 1999 byla vytvorena redakc nı rada ve

V

P

K

A

Triglavsky na rodnı park, Mangrtske sedlo 2.055 m, predvec er vystupu.

CAO News 11

sloz enı Jirı Chara, Petr S tepan a Jan Horak a prvne jsme na titulnı stranku pouz ili fotografii. Poc ınaje lednem 2000 je formalnı stranka c asopisu ustalena do tů podoby, jak ji znate dnes.

Plan ̊do budoucna je hodnú , ale uvidıme co prinese, tak jako v zivotú , casꊳ

DYNAMO ZEZICE OD NASEHO ZPRAVODAJE CERVENEC 2000

b e c Z e z i c e lez ı mezi Nestemicemi a Ustım nad Labem a na prvnı pohled nenı nic ım vyjımec na. Je

to vsak mısto s nejvyssı hustotou horolezcu mezi jejımi obyvateli. Prvnı jmůna lezcu z Zez ic se zac aly objevovat ve vrcholovy ch knihach poc atkem lonskůho roku. Brzy nato vzniklo Dynamo Z ezice a lezci zac ali aktivne navstevovat vsechny oblasti na severu C ech. Jejich guru byl zpoc atku Karel Be lina, ale pozde ji zac aly nasledovat i samostatnů vy stupy i prvovy stupy, nejodvaz ne jsı z ez ic tı vyrazili se svy m guru i do Alp a ne na ledajaků cesty! V CAO News 5 jsme prinesli informace o jejich aktivite v Ostrove Č naprıklad nova ve z ic ka naproti Krtine nese nazev Zez icka jehla.

Mezi nejaktivne jsı lezouny patrı jednoznac ne Michal Svajgl, vy borne leze Pavel Borkovec, ale se svy mi vy kony se mohou pochlubit i Jirı Mudra c i Milan

Borkovec. Zda se, z e o jednom z nejmladsıch oddılu jeste uslysıme.

-kb-jch-

C E K A N A S.

K A L E N D A R A K C I C A O D E CIN Nenı nutne vyhrat

ale zucastnit se...

- Prodlouzeny vıkend v O tztaskych Alpach. Termın od 27. ó 30. 7. 2000. Turistika a lezenı, Wildspitze 3.772 m. Odjezd ve c tvrtek odpoledne z Dčc ına.

- 14 osmitisıcovek za jeden den. srpen 2000, Adrspach, oblast Himalaje ó vystup na včze pojmenovane po himalajskych velehorach.

- Eiger. srpen 2000, porada HO Spartak Ustı nad Labem (J. Rada)

- Mezinarodnı festival horolezeckych filmu . Od 25. do 27. srpna probčhne v Teplicıch nad Metujı dalsı roc nık MFHF. Festival je doplnčn radou doprovodnych akcı ó ru zne zavody (lezenı, MTB, bčh), vystavy a koncerty. V okolı nepreberne mnozstvı lezeckych cılu .

- Souteska ó zavod na MTB. Dne 26.8.2000 se kona v okolı Dčc ına zavod na horskych kolech. TraŠ mčrı kolem 90 km.

- Hlavnı akce CAO ó v prvnım tydnu v zarı (1. - 10.9.2000). Zajezd do Dolomit do oblastı Brenta a Rosengatren. Lezenı, Via Ferraty, turistika. Odjezd v patek 1.9. z Dčc ına.

O K – N K O HK VARNSDORF

Z C H Y S T A N YC H A K C I H K V A R N S D O R F

srpen - zajezd do Recka (28.7.-13.8.)? - lezenı v pıskovcovych oblastech u nas a v Nčmecku - Horolezecky filmovy festival v Teplicıch za rı - lezenı v pıskovcovych oblastech (VlhosŠ, Blızevedly)

Informace na tel.: 0413/373 101, 370 987, 373 333 nebo mobil 0606 27 72 74

O

i

Pavel Borkovec a Michal Svajgl z Dynama Zezice v Ostrovč

CAO News 12

CCAAOO NNeewwss - Casopis horolezecke ho oddılu CAO Dčc ın ó Pouze pro vnitrnı potrebu oddılu ó Sıdlo redakce: CAO Dčc ın, Hrdinu 365, Dčc ın XXXII, 407 11, Czech republic, tel.: 0603 727753 - Naklad: neuveden ó Sazba: MicrosoftŮ Word 2000 ó Zdarma

Climbing ó Adventure - Outdoors

CCAAOO NNeewwss HH oo rr oo ll ee zz ee cc kkyy cc aa ss oo pp ii ss ss ee vv ee rr oo cc ee ss kkeehh oo rr ee gg ii oo nn uu

Cervencove c ıslo CCAAOO NNeewwss vychazı s mırnym

zpozdčnım, zpu sobenym dovolenou cele redakc nı rady. Omlouvame se tedy netrpčlivym c tenaru m a jako odpustek prinasıme (jak jste si uz asi vsimli) dvč nove rubriky: Jo, to jsem jes te pil a Teta Klara, jednu (spıse) pro muze, druhou (spıse) pro nčznčjsı c ast populace.

Jarda Uher zıskal neobyc ejny poklad ó tri velke krabice nadhernych c ernobılych fotografiı horolezcu a lezenı a tento ťzasny archiv poskytl k dispozici redakci CAO News. Nynı fotografie s nejvčtsı opatrnostı a pe c ı trıdıme a zpracovavame, abychom vam mohli ty nejlepsı postupnč predkladat.

Snad se va m bude sedmicka CCAAOO NNeewwss lıbit. A az budete balit svuj expedicnı kletr, nezapomente pribalit

blok a tuzku na vs echny ty kra sná za z itky, která Va s jiste na cesta ch potkajı! My ostatnı se na ne te s ıme!

Prıjemnť prozitı prazdnin, mnoho

zajımavych zazitku a s Řastnť navraty ze

vs ech dobrodruzstvı preje svym ctenaru m redakcnı rada CAO

News. Neoznac ene prıspčvky jsou

dılem redakc nı rady. Redakc nı rada se schazı pravidelnč 15 minut pred

zahajenım schu ze CAO Dčc ın anebo dle potreby na zavolanı.

Chces byt IN? Tak cti CCAAOO NNeewwss!!!

U P O Z O R N E N I P R O C L E N Y C A O D E C IN

PRISTI ODDILOVA SCHÝZE JE VYJIMECNÁ PRELOZENA NA

UTERY 1. SRPNA 2000 V RESTAURACI ZA VÁTREM. ZACATEK SCHÝZE JE JAKO VZDY OD 18:00 HOD. PRO CLENY REDAKCNI RADY CCAAOO

NNeewwss OD 17:45 HOD. NA PROGRAMU BUDE ORGANIZACE HLAVNI LETOSNI AKCE CAO!

TVA UCAST JE PROTO VELICE ZADOUCI. TESIM SE NA SETKANI S VAMI!

Malů ohlůdnutı za prvnım pololetım letosnıho roc nıku CAO News.

Titulnı stra nky CCAAOO NNeewwss -- leden az cerven 2000

Po uzavčrce

Zippich nezahalı LABSKA STRAN

Petr Zippich Stepan se letosnı le to

nesetrı. Do redakce prinesl nčkolik fotografiı z dalsıho zajezdu, tentokrat do me nč navstčvovanych pıskovcovych oblastı Francie. Navstıvili Falc a take malou oblast Windstein (viz obrazek). Pri zpatec nı cestč toho jestč nemčli dost, a tak neodolali a zastavili se ve Frankenjure.

Petrovo aktivita je opravdu zavidčnıhodna. Letos jiz vylezl vıce jak 300 cest!

Nynı sve plany upıra k blızıcı se expedici na povčstnou horu Eigerď

C erna streda DEC IN

Bohuzel take dorazila spatna zprava ó Libor Svoboda

s Tan ou Los Řakovou mčli ve stredu 5. c ervence tčzkou autonehodu na motocyklu. Pri navratu z projızňky na novč opravene masinč, jim z vedlejsı silnice vjel do cesty podnapilej chlapık se skovovkou. Tanu prevezli do nemocnice se zlomenou paterı, Libora s tčzkym otresem mozku a zlomeninami. Pri vsı smu le to snad vypada, ze oba budou v poradku. Libora uz z nemocnice propustili, Tana se nejdrıve musı nauc it chodit s krunyrem, ktery pčknč dlouho nesunda. Ta n o, moc Ti vsichni fandıme a drzıme palce!!!