8
SEVEROČESKÉ LISTY ZPRAVODAJ Z MÍST, KTERÁ ZNÁTE A O LIDECH, KTERÉ POTKÁVÁTE ROČNÍK VIII. LÉTO 2016 KONTROLNÍ DEN NA REKULTIVACÍCH DNT DOLY NÁSTUP TUŠIMICE – Sta‑ rostové a zastupitelé z Málkova, Spořic, Droužkovic a Března ne‑ chyběli na letošním kontrolním dni rekultivovaných ploch DNT. Kom‑ plexní terénní exkurze se kromě zástupců sousedních obcí účastnili také přestavitelé orgánů ochrany zemědělského půdního fondu, Kraj‑ ského úřadu a Ministerstva ŽP ČR. Příslušní specialisté SD jim podrob‑ ně představili aktuální výsledky re‑ kultivačního procesu na Tušimicku. Uplatňovaná krajinotvorná koncepce proměňuje plochy bývalých výsypek v příjemnou novou krajinu s lesními a zemědělskými plochami, která si v ničem nezadá s původní krajinou. „Kontrolních dnů na DNT se účastním pravidelně. Na první pohled je vidět, že tady rekultivačnímu procesu věnu‑ jí náležitou péči,“ uvedl Josef Eger‑ mann, starosta obce Málkov (vlevo). STOP PRACHU V SOUSEDSTVÍ DB DOLY BÍLINA Stop prach je spo‑ lečná iniciativa měst a obcí v soused‑ ství Dolů Bílina a Severočeských dolů, která úspěšně funguje od roku 2009. Na jarním veřejném zasedání společ‑ ného monitorovacího výboru iniciativy a Protiprašného projektu SD se v in‑ formačním centru Elektrárny Ledvice přítomní dozvěděli nejen o splnění úkolů stanovených pro rok 2015, ale měli možnost seznámit se blíže s ná‑ vrhy protiprašných opatření pro další období, kdy budou například pokra‑ čovat další investiční ekologické akce v ledvické úpravně – odsávání a filtra‑ ce hlubinných zásobníků a realizace protivětrné zábrany v kolejišti. Disku‑ se se týkala také možností čerpání dotací z fondů EU na výměnu kotlů na pevná paliva za nové kotle s minimál‑ ními emisemi znečišťujících látek. Březenští školáci získávají o tra‑ gických událostech druhé světové války dobrý přehled. Loni v rámci evropského projektu navštívili památ‑ ník v koncentračním táboře Dachau. Každoročně si pak ve své obci připo‑ mínají památku 306 obětí vlakových transportů vězňů z koncentračních táborů, které jejich nacističtí trýzni‑ telé vláčeli v nelidských podmínkách napříč Evropou před postupující fron‑ tou. Na konci dubna 1945 zastavily dva transportní vlaky na několik dní v Březně. Fundovanými přednáškami na toto téma seznamuje mládež bře‑ zenský kronikář Bedřich Šístek, který spolu se starostou Zdeňkem Valentou a učiteli doprovodil žáky druhého stup‑ ně i na letošní cestě zaměřené na po‑ znávání české historie. Pro ZŠ Březno ji připravily Severočeské doly a cílem byl tentokrát Terezín, který byl v době nacistické okupace přeměněn na kon‑ centrační tábor, kde zahynulo 35 tisíc nevinných lidí. Seznamování s historií druhé světové války na Litoměřicku pokračovalo prohlídkou expozice pod‑ zemní továrny Richard, kde vězňové z koncentračních táborů pod koman‑ dem německých okupantů vybudovali spojeneckým náletům utajenou zbro‑ jovku. Továrna smrti Richard vznikla rozšířením vápencového dolu a vyrá‑ běly se zde součástky motorů pro tan‑ ky wehrmachtu. V letech 1944–1945 zde zahynuly 4,5 tisíce vězňů. aktuálně Poslední školní den udělaly Se‑ veročeské doly radost všem bra‑ ňanským školákům. Ve spolupráci s obecním úřadem, zaměstnanci školy a místního Selského dvora – statku plného koní a poníků – při‑ pravily přímo v areálu školy zábavné dopoledne plné nejrůznějších soutě‑ ží, projížděk na koních a vystoupení oblíbeného zpěváka Marka Ztrace‑ ného. Vrcholem programu bylo po‑ děkování jedničkářům ze všech tříd a předání výjimečného daru žákyni deváté třídy Kateřině Hajzlerové. Za píli a trvale výborné výsledky převza‑ la horské kolo v barvách Severočes‑ kých dolů z rukou generálního ředi‑ tele Iva Pěgřímka. Gratulaci připojili také braňanský starosta Petr Škanta, ředitel školy Petr Kratochvíl a ředitel strategie a komunikace SD Rudolf Kozák. Zdá se, že tak vzniká další milá tradice, neboť už loni zde Ivo Pěgřímek obdaroval jednoho žáka za výrazné meziroční zlepšení ve všech předmětech. Kdokoliv ze 115 braňanských školáků má tak šanci získat za vynikající prospěchové vý‑ sledky ve školním roce 2016/2017 opět pěkný a praktický dárek – kva‑ litní horské kolo. „Vážíme si dlouhole‑ té podpory, které se netýká jen naší školy. Pro rozvoj Braňan jsou Seve‑ ročeské doly strategickým partne‑ rem,“ uvedl starosta Petr Škanta. DĚTI Z BŘEZNA POZNÁVAJÍ HISTORII II. SVĚTOVÉ VÁLKY UŽITEČNÉ VČELY JOSEFA VYTLAČILA str. 6 VLASTIMIL HARAPES OSLAVIL 70. NAROZENINY str. 5 www.sdas.cz Rozhovor s Jaroslavem Sikorou, starostou Mariánských Radčic str. 2 Kolo v barvách SD pro braňanskou školačku Prázdniny odstartovaly netradiční oslavou konce školního roku Během zábavného dopoledne byli oceněni žáci s nejlepším prospěchem ZŠ Braňany, 30. června 2016 – slavnostní předání horského kola. Žákyni Kateřině Hajzlerové pogratulovali (zleva) ředitel školy Petr Kratochvíl, starosta Petr Škanta, generální ředitel SD Ivo Pěgřímek a ředitel strategie a komunikace SD Rudolf Kozák. Emeritní učitel dějepisu a obecní kronikář Bedřich Šístek v doprovodu žáka 7.A Jakuba Sklenára uctili za Březno památku obětí holocaustu v Terezíně.

Rozhovor SEVEROČESKÉLISTY Mariánských Radčic · 2016-08-04 · ZPRAVODAJ Z MÍST, KTERÁ ZNÁTE A O LIDECH, KTERÉ POTKÁVÁTE ROČNÍK VIII. LÉTO 2016 KONTROLNÍ DEN NA REKULTIVACÍCH

  • Upload
    others

  • View
    0

  • Download
    0

Embed Size (px)

Citation preview

Page 1: Rozhovor SEVEROČESKÉLISTY Mariánských Radčic · 2016-08-04 · ZPRAVODAJ Z MÍST, KTERÁ ZNÁTE A O LIDECH, KTERÉ POTKÁVÁTE ROČNÍK VIII. LÉTO 2016 KONTROLNÍ DEN NA REKULTIVACÍCH

SEVEROČESKÉ LISTYZPRAVODAJ Z MÍST, KTERÁ ZNÁTE A O LIDECH, KTERÉ POTKÁVÁTE ROČNÍK VIII. LÉTO 2016

KONTROLNÍ DEN NA REKULTIVACÍCH DNTDOLY NÁSTUP TUŠIMICE – Sta‑rostové a zastupitelé z Málkova, Spořic, Droužkovic a Března ne‑chyběli na letošním kontrolním dni rekultivovaných ploch DNT. Kom‑plexní terénní exkurze se kromě zástupců sousedních obcí účastnili také přestavitelé orgánů ochrany zemědělského půdního fondu, Kraj‑ského úřadu a Ministerstva ŽP ČR. Příslušní specialisté SD jim podrob‑ně představili aktuální výsledky re‑kultivačního procesu na Tušimicku. Uplatňovaná krajinotvorná koncepce proměňuje plochy bývalých výsypek v příjemnou novou krajinu s lesními a zemědělskými plochami, která si v ničem nezadá s původní krajinou.

„Kontrolních dnů na DNT se účastním pravidelně. Na první pohled je vidět, že tady rekultivačnímu procesu věnu‑jí náležitou péči,“ uvedl Josef Eger‑mann, starosta obce Málkov (vlevo).

STOP PRACHU V SOUSEDSTVÍ DBDOLY BÍLINA – Stop prach je spo‑lečná iniciativa měst a obcí v soused‑ství Dolů Bílina a Severočeských dolů, která úspěšně funguje od roku 2009. Na jarním veřejném zasedání společ‑ného monitorovacího výboru iniciativy a Protiprašného projektu SD se v in‑formačním centru Elektrárny Ledvice přítomní dozvěděli nejen o splnění úkolů stanovených pro rok 2015, ale měli možnost seznámit se blíže s ná‑vrhy protiprašných opatření pro další období, kdy budou například pokra‑čovat další investiční ekologické akce v ledvické úpravně – odsávání a filtra‑ce hlubinných zásobníků a realizace protivětrné zábrany v kolejišti. Disku‑se se týkala také možností čerpání dotací z fondů EU na výměnu kotlů na pevná paliva za nové kotle s minimál‑ními emisemi znečišťujících látek.

Březenští školáci získávají o tra‑gických událostech druhé světové války dobrý přehled. Loni v rámci evropského projektu navštívili památ‑ník v koncentračním táboře Dachau. Každoročně si pak ve své obci připo‑mínají památku 306 obětí vlakových transportů vězňů z koncentračních táborů, které jejich nacističtí trýzni‑telé vláčeli v nelidských podmínkách napříč Evropou před postupující fron‑tou. Na konci dubna 1945 zastavily

dva transportní vlaky na několik dní v Březně. Fundovanými přednáškami na toto téma seznamuje mládež bře‑zenský kronikář Bedřich Šístek, který spolu se starostou Zdeňkem Valentou a učiteli doprovodil žáky druhého stup‑ně i na letošní cestě zaměřené na po‑znávání české historie. Pro ZŠ Březno ji připravily Severočeské doly a cílem byl tentokrát Terezín, který byl v době nacistické okupace přeměněn na kon‑centrační tábor, kde zahynulo 35 tisíc

nevinných lidí. Seznamování s historií druhé světové války na Litoměřicku pokračovalo prohlídkou expozice pod‑zemní továrny Richard, kde vězňové z koncentračních táborů pod koman‑dem německých okupantů vybudovali spojeneckým náletům utajenou zbro‑jovku. Továrna smrti Richard vznikla rozšířením vápencového dolu a vyrá‑běly se zde součástky motorů pro tan‑ky wehrmachtu. V letech 1944–1945 zde zahynuly 4,5 tisíce vězňů.

aktuálně

Poslední školní den udělaly Se‑veročeské doly radost všem bra‑ňanským školákům. Ve spolupráci s obecním úřadem, zaměstnanci školy a místního Selského dvora – statku plného koní a poníků – při‑pravily přímo v areálu školy zábavné dopoledne plné nejrůznějších soutě‑ží, projížděk na koních a vystoupení oblíbeného zpěváka Marka Ztrace‑ného. Vrcholem programu bylo po‑děkování jedničkářům ze všech tříd a předání výjimečného daru žákyni deváté třídy Kateřině Hajzlerové. Za píli a trvale výborné výsledky převza‑la horské kolo v barvách Severočes‑kých dolů z rukou generálního ředi‑tele Iva Pěgřímka. Gratulaci připojili také braňanský starosta Petr Škanta, ředitel školy Petr Kratochvíl a ředitel strategie a komunikace SD Rudolf Kozák. Zdá se, že tak vzniká další milá tradice, neboť už loni zde Ivo Pěgřímek obdaroval jednoho žáka za výrazné meziroční zlepšení ve všech předmětech. Kdokoliv ze 115 braňanských školáků má tak šanci získat za vynikající prospěchové vý‑sledky ve školním roce 2016/2017 opět pěkný a praktický dárek – kva‑litní horské kolo. „Vážíme si dlouhole‑té podpory, které se netýká jen naší školy. Pro rozvoj Braňan jsou Seve‑ročeské doly strategickým partne‑rem,“ uvedl starosta Petr Škanta.

DĚTI Z BŘEZNA POZNÁVAJÍ HISTORII II. SVĚTOVÉ VÁLKY

UŽITEČNÉ VČELY JOSEFA VYTLAČILA str. 6

VLASTIMIL HARAPES OSLAVIL 70. NAROZENINY str. 5

www.sdas.cz

Rozhovor s Jaroslavem Sikorou, starostou Mariánských Radčic

str. 2

Kolo v barvách SD pro braňanskou školačkuPrázdniny odstartovaly netradiční oslavou konce školního roku Během zábavného dopoledne byli oceněni žáci s nejlepším prospěchem

ZŠ Braňany, 30. června 2016 – slavnostní předání horského kola. Žákyni Kateřině Hajzlerové pogratulovali (zleva) ředitel školy Petr Kratochvíl, starosta Petr Škanta, generální ředitel SD Ivo Pěgřímek a ředitel strategie a komunikace SD Rudolf Kozák.

Emeritní učitel dějepisu a obecní kronikář Bedřich Šístek v doprovodu žáka 7.A Jakuba Sklenára uctili za Březno památku obětí holocaustu v Terezíně.

Page 2: Rozhovor SEVEROČESKÉLISTY Mariánských Radčic · 2016-08-04 · ZPRAVODAJ Z MÍST, KTERÁ ZNÁTE A O LIDECH, KTERÉ POTKÁVÁTE ROČNÍK VIII. LÉTO 2016 KONTROLNÍ DEN NA REKULTIVACÍCH

2 SEVEROČESKÉ LISTY

SEVEROČESKÉ LISTY – příloha HORNICKÝCH LISTŮ č. 2/2016 Registrační číslo: MK ČR E 13126 Vydavatel: Severočeské doly a. s., B. Němcové 5359, 430 01 Chomutov IČ: 49901982 Šéfredaktor: Tomáš Vrba E ‑mail: [email protected] Texty: Tomáš Vrba, Fotografie: Tomáš Vrba, Jiří Píša, Václav Šafář a archiv SD

Pro SD a. s. zajistil: INFO ‑PRINCIP, s. r. o. Tisk: Tiskárna AKORD Chomutov, s. r. o.

Tradice dobrovolných hasičů ve Spořicích sahá až do roku 1889, kdy byl založen první sbor. Od letošního března má 12členná výjezdová jednot‑ka k dispozici novou cisternovou auto‑mobilovou stříkačku CAS 20 4000/240 Scania, která představuje současnou špičku hasicí techniky. K jejímu vybave‑ní mimo jiné patří vyhřívané dvoupláš‑ťové čerpadlo, integrované držáky dý‑chacích přístrojů šestičlenné posádky, 4000litrová nádrž na vodu a 240litrová na pěnidlo, otočná lafeta umístěná na předním nárazníku, nebo elektrocen‑trála. Motor o výkonu 323 kW splňuje emisní normu Euro 5. Cena novinky vozového parku spořických hasičů dosáhla 5,6 mil. korun, z nichž zhruba 2,5 mil. korun bylo uhrazeno z dotace

Střed obce Droužkovice se neustále vylepšuje. Nedávno pošla úpravou kři‑žovatka, budova obecního úřadu září novou fasádou. Nyní se pustili do další důležité investiční akce – rekonstrukce a rozšíření kulturního domu. Protože v Droužkovicích pořádají během roku řadu kulturních a společenských akcí pro všechny věkové kategorie, navíc v kulturním domě funguje restaurace a mají tady zázemí členové sportov‑ního klubu TJ Slavoj, je modernizace a zkapacitnění tohoto pro život obce strategického místa velmi žádoucí. Z výběrového řízení vzešlá stavební fir‑ma zahájila práce 1. srpna. Do konce letošního roku, kdy má být podle plá‑nu rekonstrukce dokončena, provede

přístavbou rozšíření sálu o 135 m2, položení nové střechy a zateplení při‑stavěné části. Rekonstrukce se bude týkat také elektroinstalace, klimatizace a nového sociálního zařízení. Optimální ovzduší a příjemné prostředí bude za‑jišťovat odvětrání a nová vzduchotech‑nika. Součástí projektu je také nové venkovní posezení s pergolou. Náklady na rekonstrukci a rozšíření kulturního domu si vyžádají zhruba 3 mil. korun. Část, přibližně 300 tis. korun, bude hrazena z dotace KÚ. „Po dobu pěti mě‑síců, kdy probíhá rekonstrukce, bude fungovat hospoda v provizorním režimu. Její případné uzavření chceme minimali‑zovat v závislosti na postupu stavebních prací,“ uvedl starosta Milan Živný.

Fondu zábrany škod České kanceláře pojistitelů – dotačního programu gene‑rálního ředitelství Hasičského záchran‑ného sboru ČR. „S novou Scanií jsme zatím absolvovali dva výjezdy. Ve Spoři‑cích jsme v Luční ulici likvidovali požár trávy. V červnu jsme na žádost krajské‑ho operačního střediska zasahovali při požáru střechy budovy bývalého JZD v Zámecké ulici v Údlicích, kde požár zasáhl zhruba 200 m2, připomněl Ros‑tislav Fisek, zástupce velitele jednotky SDH Spořice.

Nová technika pro spořické hasiče

V Droužkovicích zrekonstruují a rozšíří kulturní dům

V předstihu před budoucím postu­pem těžební fronty sousedních Dolů Bílina začala ve východní části obce realizace ochranných opatření eliminujících vliv báňské­ho provozu na Mariánské Radčice. Můžete přiblížit, v jaké fázi se tato ochrana obce nachází?

Už v roce 2008 byla na východ‑ním okraji obce postavena ochranná protipohledová zelená stěna a vysá‑zena ochranná zeleň. Vlastní ocelová konstrukce stěny měla zarůst popína‑vými rychle rostoucími rostlinami. To se bohužel nepodařilo. Proto jsme se se zástupci Severočeských dolů dohodli na nutné rekonstrukci. Stěna bude nově opláštěna hluk pohlcují‑cími betonovými panely. Zároveň se stěna zvýší zhruba o dva metry. Cel‑ková výška rekonstruované stěny pak tedy bude 11,6 m nad úrovní terénu. Před negativními vlivy z důlního pro‑vozu nás bude chránit také široký les‑ní pás. Byl bych rád, kdyby tato opat‑ření byla skutečně účinná a snížila obtěžující hluk i prašnost. Se zástup‑ci SD máme korektní vztahy a naše komunikace dobře funguje. Pro pro‑jednávání rozsahu ochranných opat‑ření byla utvořena pětičlenná obecní komise. Její členové se s představite‑li SD pravidelně setkávají a následně informují naše zastupitelstvo. Je to ur‑čitě výhoda, když se naši lidé mohou k projednávané problematice otevře‑ně vyjadřovat.

Náves krášlí nová fasáda nejstarší budovy z 18. století. Kdy bude ob­nova tohoto památkově chráněné­ho objektu kompletně dokončena a jaké bude jeho další využití?

S touto budovou, původně do‑mem lékárníka, jsme měli velké starosti. Obec ji získala ve značně zdevastovaném stavu do vlastnic‑tví v roce 2008, ale rekonstrukce začala až v roce 2014. Vloni byla dokončena její vnější část, včetně nové střechy, krovů, oken a fasády.

Starostou obce s necelými pěti sty obyvateli je od roku 2012. Během této relativně krátké doby se v obci podařilo například zachránit nejstarší památ-kově chráněnou obecní budovu, upravit park a zahájit realizaci významné investiční akce – vybudování splaškové kanalizace a čistírny odpadních vod. Důsledně dbá na utužování soudružnosti občanů a podporuje kulturní a spo-lečenské akce, jejichž vrcholem bude letos jubilejní – už desátá Mariánská pouť, která se uskuteční v sobotu 17. září.

Na úpravu interiéru už máme dokon‑čenou projektovou dokumentaci. Brzy proběhne výběrové řízení zhotovitele a vlastní stavební práce by se měly ro‑zeběhnout už na podzim. Počítáme, že v přízemí bude kancelář a zasedací místnost a v patře další dvě kanceláře a archiv. Navíc bude možné využívat také prostory v půdní vestavbě. Samo‑zřejmostí je patřičné sociální zařízení. Rekonstrukce interiéru by měla být dokončena v polovině roku 2017 a do konce toho roku se tam přestěhuje náš obecní úřad.

Logicky tedy vyvstává otázka – co bude s uvolněnou budovou stávající­ho obecního úřadu?

Kromě obecního úřadu jsou zde dva obecní byty a knihovna. Je možné do uvolněných prostor přestěhovat školku, ale zaleží pochopitelně na rozhodnutí zastupitelstva, jak se budova využije.

Čeho se konkrétně týkají vaše snahy o zkvalitnění zdejšího života?

Jednoznačně velmi důležitá pro budoucnost Mariánských Radčic je výstavba splaškové kanalizace a čis‑tírny odpadních vod, která začala

18. července. Na kanalizaci bude napojena celá obec. Financování je z větší části zajištěno z dotací Mi‑nisterstva zemědělství ČR. Zároveň jsme požádali o další dotaci také Fond vodního hospodářství ÚK. Vě‑řím, že i zde nám bude vyhověno. Vý‑hledově bychom také chtěli zpříjem‑nit školní docházku našich dětí, které nyní absolvují nižší stupeň ve škole v Louce a pak pokračují buď v Lit‑vínově, nebo Lomu. Pokud se nám podaří vyřešit dopravu žáků, byla by reálná možnost navštěvovat školu v Braňanech, a to od 1. až do 9. třídy. Braňanská ZŠ má moderní vybavení a zázemí – a hlavně je od nás něja‑kých 2,5 km.

V září vás čeká kulturně­­společenský vrchol sezony – Mariánská pouť. Na co se její ná­vštěvníci mohou těšit tentokrát?

Letošní pouť je už v pořadí desá‑tá. Opět je připraven bohatý a pestrý program, kde nebudou chybět šer‑míři, sokolníci, dechovka, mažoretky, zpěváci Bohouš Josef, Michal Foret a nakonec velký ohňostroj. Přijďte se v sobotu 17. září podívat!

Jaroslava Sikoru, starostu obce Mariánské RadčicePět otázek pro:

Jaroslav Sikora s moderátorem loňské pouti hercem Romanem Skamene.

Page 3: Rozhovor SEVEROČESKÉLISTY Mariánských Radčic · 2016-08-04 · ZPRAVODAJ Z MÍST, KTERÁ ZNÁTE A O LIDECH, KTERÉ POTKÁVÁTE ROČNÍK VIII. LÉTO 2016 KONTROLNÍ DEN NA REKULTIVACÍCH

ROČNÍK VIII. LÉTO 2016 3

Na rekultivované výsypce býva‑lého hnědouhelného lomu u Lipska byl v roce 2002 otevřen největší zá‑bavní park ve východní části Němec‑ka ‑ Belantis. Už v roce 2007 tam vyvezly Severočeské doly v rámci projektu Pomáháme první skupinu dětí z Mariánských Radčic. Protože park rozkládající se na 27 ha vzor‑ně rekultivované pohádkové krajiny každý rok rozšiřuje počet dechbe‑roucích atrakcí, nikdy se tam děti a jejich dospělý doprovod z Marián‑ských Radčic nenudí. „Během dese‑ti let se stal Belantis pro naše obča‑ny skutečným pojmem. Na výlet se těší celý rok. Také letošní, už desátý výlet se vydařil. Všechna místa byla

jako vždy okamžitě obsazena. V Be‑lantisu si každá dětská věková sku‑pina našla ty své atrakce a rozhodně jsme se nenudili ani my dospělí, kte‑ří naše děti doprovázíme. Ráda bych i touto cestou poděkovala Severo‑českým dolů za bezvadné výlety,“ ohodnotila letošní výpravu do Be‑lantisu místostarostka Martina Ko‑váčová. Kromě Mariánských Radčic si úchvatné horské dráhy, kolotoče, tobogány, projížďky na lodích užívají také děti z dalších obcí a měst sou‑sedících s důlními provozy na Bílin‑sku i Tušimicku. Během uplynulých deseti let dopřály Severočeské doly návštěvu Belantisu už dohromady dvěma tisícům dětí.

Severočeské doly jsou dlouhodobým a tradičním partnerem braňanské školy. Po celý školní rok ve spolupráci s obecním úřadem připravují pro zdejší žáky nejrůznější vzdělávací a zábavné akce. Všem 115 braňanským školákům nepochybně udělaly ra-dost také netradiční oslavou konce školního roku.

ZŠ Braňany a Severočeské doly pěstují dlouhodobě kvalitní vzájemné vztahy

Dobrá nálada při vyplňování vědomostního kvízu na výstavě Titanic.Vítězům vědomostního kvízu o legendárním Titanicu popřáli (zprava) ředitel strategie a komunikace SD Rudolf Kozák, starosta Petra Škanta a ředitel školy Petr Kratochvíl.

Střídání žáků v ZŠ Braňany – žáci 9. třídy po absolvování povinné školní docházky a netrpěliví předškoláci, kteří v září nastoupí do první třídy.

Poslední školní den – paní učitelka Jana Přibylová a přerostlý pan školník.

nebo tradiční výlety do Belantisu, saské zmenšené obdoby Disneylandu, a také do tuzemských i zahraničních aquapar‑ků, vždy byli žáci mimořádné nadšeni. Své bezprostřední okolí, tedy i rozlehlý dobývací prostor Dolů Bílina braňanští školáci poznávají při exkurzích do nej‑hlubšího hnědouhelného povrchového dolu v ČR a při tradičních odchytech

VÝLETY DO BELANTISU BAVÍ DĚTI Z MARIÁNSKÝCH RADČIC UŽ DESET LET

Jen během posledních let se Seve‑ročeské doly podílely například na mo‑dernizaci školní jídelny, pořízení nové půdní vestavby a hřiště. Pomoc není jen materiální, ale dlouhodobě umož‑ňuje zdejším dětem opravdu nevšední zážitky. Ať už to byla vystoupení oblí‑beného Michala Nesvadby či skupiny Maxim Turbulence přímo v tělocvičně,

objevení v roce 1985. Formou vědo‑mostního kvízu se všechny děti zapojily do aktivní prohlídky nevšední výstavy. Žákům, kteří získali nejvyšší počet bodů, pogratulovali a předali tematické ceny – týkající se kdysi největšího dopravního parníku na světě s tragickým osudem

– ředitel strategie a komunikace SD Rudolf Kozák a starosta Petr Škanta. Třemi šťastlivci byli Kateřina Hajzlerová, Matěj Kraft a David Kutzler. „Výprava na Titanic se povedla. Kromě vystavených exponátů a dobových reálií naše žáky zaujala třeba souvislost Titanicu s uhlím.

Slavnostní vyplutí totiž ohrozila stávka anglických horníků. Nakonec se po‑dařilo přesunout palivo z ostatních lodí společnosti White Star Line a zásobníky Titanicu zaplnit 5 892 tunami uhlí, což bylo množství postačující k plavbě do New Yorku,“ připomněl Petr Kratochvíl, ředitel školy. Letos už uplynulo 55 let od data, kdy byla v hornickém sídlišti v Bra‑ňanech otevřena tehdy nová budova základní školy. U příležitosti tohoto vý‑ročí se uskuteční v sobotu 24. září Den otevřených dveří. Srdečně jsou zváni všichni bývalí žáci a přátelé školy.

a následných přesunech obojživelníků, kteří žijí v místech plánované těžby uhlí v předpolí Dolů Bílina. Pro žáky druhého stupně jsou určené poznávací cesty při‑pomínající českou historii. Už se tak po‑drobně seznámili například s Pražským hradem, Památníkem Terezín a sbírkami Vojenského historického ústavu v Pra‑ze. Letos zvídavým braňanským školá‑kům neušla úspěšná expozice Titanic. Na výstavišti v pražských Letňanech si nejen prohlédli artefakty vytažené ze severního Atlantiku, které byly ve čtyřki‑lometrové hloubce skryty světu od po‑topení Titanicu v roce 1912 až do jejich

Zpěvák Marek Ztracený pogratuloval Kateřině Hajzlerové k originálnímu dárku od SD za vynikající prospěch – kvalitnímu horskému kolu.

Page 4: Rozhovor SEVEROČESKÉLISTY Mariánských Radčic · 2016-08-04 · ZPRAVODAJ Z MÍST, KTERÁ ZNÁTE A O LIDECH, KTERÉ POTKÁVÁTE ROČNÍK VIII. LÉTO 2016 KONTROLNÍ DEN NA REKULTIVACÍCH

4 SEVEROČESKÉ LISTY

Jihomoravský lignit nahradila biomasa

Prvním cílem poznávací exkur‑ze byl jihomoravský Hodonín, kdysi centrum těžby lignitu. Od roku 1825 do ukončení těžebních aktivit v roce 1994 dosáhl jeho odbyt celkem 93 mil. tun. Dnes jsou lokality býva‑lých hlubinných dolů technicky zlikvi‑dovány a poddolované plochy už byly z větší části zrekultivovány. Navštívili jsme přes padesát let starou hodonín‑skou elektrárnu, která je dnes – jako nejstarší a nejmenší zdroj (105 MW)

– začleněna do teplárenské organi‑zační jednotky divize výroba ČEZ. Elektrárna spaluje místo původního lignitu už jen biomasu v kombinova‑ném režimu výroby elektřiny a tepla. Prošla procesem ekologizace včet‑ně důkladného omezení hlučnosti vzhledem k poloze v bezprostřední

blízkosti města. I bez lignitu si region zachovává energetický profil – mimo těžby ropy tady najdeme hraniční pře‑dávací stanici zemního plynu, pod‑zemní zásobník a kompresorovou stanici zemního plynu a kromě hodo‑nínské elektrárny i teplárnu v Kyjově.

Slovinsko chce dál těžit hnědé uhlíPřijeli jsme do slovinského revíru

Velenje, které se pyšní jednou z nej‑mocnějších hnědouhelných slojí na světě (přes 170 m) a v současné době těží ročně 4 mil. tun. Perspek‑tiva dolu Velenje je zatím nastavena do roku 2054, zatímco minulost sahá do roku 1888. Až dosud bylo vytě‑ženo celkem 220 mil. tun uhlí. Měli jsme možnost seznámit se s unikát‑ní „velenjskou“ metodou stěnování s rozšířenou zónou extrakce uhlí, která je od roku 1947 patentově

chráněna. Velenje je jedním z největ‑ších a nejmodernějších hlubinných dolů v Evropě a přímo na úseku těžby zaměstnává 1617, celkově pak 2773 lidí. Zásobuje palivem přilehlou elek‑trárnu Šoštanj. Diskutovali jsme o hlu‑bokých změnách v evropské energe‑tice a nepříznivém vývoji trhu s uhlím a elektřinou, na které musí samozřej‑mě i slovinský důl reagovat razantní racionalizací. Reálně by mohlo hrozit i uzavření těžebních lokalit ještě před vyuhlením.

Přesvědčili jsme se, že území v revíru poškozené četnými důlními poklesy je sanačně ošetřeno a zre‑kultivováno. Dnes představuje fungu‑jící turisticko ‑rekreační oázu s třemi jezery a četnými biotopy.

Za návštěvu stálo vynikající Slovin‑ské hornické muzeum, které v opuš‑těné mohutné šachtě Škala provozuje

přímo hnědouhelná společnost Pre‑mogovnik Velenje. Je tak populární a ověšené evropskými cenami, že zájemci si musí rezervovat návštěvu dlouho dopředu. S tradiční havíř‑skou svačinou v kapse nás historic‑ký výtah dopravil do hloubky 160 m. Přestoupili jsme do důlního vláčku a postupně prožívali 18 scén ze ži‑vota velenjských horníků. Po vyfárá‑ní jsme si prohlédli sál, kde od roku 1961 probíhají slavnostní skoky přes kůži – přesně podle tradice převzaté z Česka a Slovenska.

Zajímali jsme se rovněž o post‑socialistické město Velenje, které si postavili hlavně v 50. letech minu‑lého století horníci pro sebe a své rodiny. Dnes je to s 25 tisíci obyva‑tel čtvrté největší město Slovinska. Městská rada realizuje celou řadu projektů pro novou funkci rozsáhlých

Také letos pozvaly Severočeské doly starosty a zastupitele měst a obcí v sousedství DNT a DB na exkurzi zaměřenou na hlubší poznání regionů poznamenaných těžební činností. Tentokrát se účastníci podívali do míst již bývalé těžby jihomoravského lignitu a podrobně se pak seznámili se současnou produkcí slovinské-ho hnědého uhlí. V rakouské Solné komoře se věnovali historii kdysi celoevropsky významné těžby kamen-né soli. Přesvědčili se, jak hornické regiony i jinde v Evropě pečují o zachování hornických tradic a podpo-rují rozvoj industriální či montánní turistiky budováním zajímavých muzejních expozic a naučných stezek.

PO STOPÁCH TĚŽBY UHLÍ A SOLIa energeticky neúčinných staveb a zařízení z éry socialismu 1945‑1989. Spolupráce města s těžaři je tradičně velmi dobrá a Premogovnik Velenje se stará o zlepšení životního prostředí nejen ve městě, ale i v šir‑ším regionu.

Solná komoraCelou slavnou Solnou komoru

rozloženou na území tří rakouských spolkových zemí jsme sice neproces‑tovali, ale Severočeské doly vybraly k návštěvě její historický klenot – Ha‑llstatt. V Solné komoře těžba probíhá už 2500 let. Začali Keltové – nejprve z povrchu, kde první horníci odlamo‑vali velké kusy kamenné soli a nosi‑či je pak v kožených vacích snášeli do údolí. Počátkem středověku se přešlo na mokrý způsob – vyluho‑vání soli vodou vháněnou do podze‑mí. Solanka pak dřevěným potrubím proudila do solivarů v údolí, kde se ve velkých pánvích na ohni voda od‑pařovala a zůstala jen vzácná sůl. Její produkce přinášela velké zisky císaři i salcburským arcibiskupům. Doly prosperovaly až do poloviny 20. sto‑letí a v nesrovnatelně menším mě‑řítku se těží sůl dodnes – něco přes milion tun ročně. Tři staré doly Solné komory byly přeměněny na historické expozice zvané Salzwelten. Jeden takový „svět soli“ jsme profárali prá‑vě v hallstattském Salzbergu – nej‑starším solném dole na světě. Přidali jsme se tak ke každoročnímu počtu 200 tisíc návštěvníků z celého světa, kteří přijíždějí obdivovat těžkou práci horníků zanechávající několikakilo‑metrové labyrinty štol a chodeb v alp‑ském horském masivu.

A i při cestě zpátky domů jsme tro‑chu sledovali cestu rakouské soli do Čech – z Gmundenu vedla v letech 1827 až 1836 koněspřežná dráha přes Linec do Českých Budějovic.

Místostarosta Droužkovic Luděk Nesládek obdivoval vytěžené krystaly hallstattské soli.

Pavel Bursa, místostarosta Málkova, a Zuzana Bařtipánová, místostarostka Bíliny, při výkladu historie těžby v dole Salzberg.

V menším měřítku pokračuje těžba soli v Hallstattu dodnes.

Page 5: Rozhovor SEVEROČESKÉLISTY Mariánských Radčic · 2016-08-04 · ZPRAVODAJ Z MÍST, KTERÁ ZNÁTE A O LIDECH, KTERÉ POTKÁVÁTE ROČNÍK VIII. LÉTO 2016 KONTROLNÍ DEN NA REKULTIVACÍCH

ROČNÍK VIII. LÉTO 2016 5

PO STOPÁCH TĚŽBY UHLÍ A SOLI Vlastimil Harapes oslavil 70. narozeniny

A tančím dál70. narozeniny zastihly Vlastimila

Harapese ve skvělé formě a v plném pracovním nasazení. Aktivně působí nejen jako umělecký šéf Meziná‑rodní konzervatoře Praha a čestný předseda Českého hnutí speciál‑ních olympiád pro osoby s mentál‑ním postižením, ale především hraje v legendárním divadle Semafor. Ži‑votní jubileum oslavil s přáteli a pří‑znivci ve Státní opeře v Praze, kde během své taneční kariéry jako sóli‑sta baletu Národního divadla ztvárnil desítky nezapomenutelných rolí. Na benefičním představení nazvaném A tančím dál Vlastimilu Harapesovi popřála řada jeho kolegů a kama‑rádů. Nechyběli sólista baletu Ná‑rodního divadla Michal Štípa, operní pěvkyně Dagmar Pecková, kytarový virtuóz Lubomír Brabec, Zdena Stu‑dénková a Hana Zagorová. Finále obstaral principál divadla Semafor

Legenda českého baletu - droužkovický rodák Vlastimil Harapes – oslavil 24. července 70. narozeniny. Mezi gratulanty na narozeninovém benefičním galavečeru ve Státní opeře v Praze nechyběl Milan Živný, starosta obce Droužkovice. Umělecký záběr jubilanta Vlastimila Harapese je značně ši-roký. Působil jako tanečník, herec, choreograf, režisér a je bezesporu nej-významnější osobností českého baletu 20. století. I když z rodné vesnice odešel v 15 letech do Prahy studovat konzervatoř, ke svým droužkovickým kořenům se veřejně hrdě hlásí.

Nejstarší dřevěné schodiště na světě z roku 1344 před naším letopočtem dobře zakonzervované solí v hlubině dolu.

Zajímavou exkurzi v Elektrárně Hodonín s odborným výkladem si pochvalovali také představitelé obce Braňany (zleva) místostarosta Lukáš Šťastný a starosta Petr Škanta.

Naše skupina před sfáráním do dolu Škala ve slovinském Velenje.

Prohlídka bohaté sbírky historických důlních strojů ve Velenje: (zleva) starosta Března Zdeněk Valenta, ředitel strategie a komunikace SD Rudolf Kozák, starostka Ledvic Zdeňka Fritscherová a místostarosta Spořic Jan Kujíček. Jiří Suchý s Jitkou Molavcovou. Slav‑

nostní galavečer natáčela Česká tele‑vize, která poctu Vlastimilu Harapesovi odvysílá na podzim.

Vlastimil Harapes na droužkovické rodáky nezapomíná

„Na dětství v Droužkovicích rád vzpo‑mínám. Od patnácti let, kdy jsem byl přijat na pražskou Státní konzervatoř, jsem se sem vracel už jen na víkendy. Po absolvování jsem pochopitelně zů‑stal kvůli uplatnění v Praze. Do Drouž‑kovic jsem se ale čas od času vracel. Dokud žila maminka, přijížděl jsem častěji. V poslední době občas navště‑vuji sestru. Rád se také účastním akcí pořádaných spolužáky z naší obecné školy. Dojatě vzpomínám také na oslavy 700 let obce Droužkovice v roce 2014, kdy mi bylo uděleno čestné občanství,“ uvedl Vlastimil Harapes. Droužkovič‑tí stále sledují uměleckou tvorbu své slavného rodáka. V loňském roce díky

podpoře Severočeských dolů vy‑pravili celý autobus do legendárního divadla Semafor a zhlédli hudební komedii Jiřího Suchého Prsten pana Nibelunga. „Vím, že Vlasta v Semafo‑ru vystupuje v dalším pěkném před‑stavení. Samozřejmě, že bychom se opět rádi podívali. Výjezd do Prahy bychom chtěli uskutečnit hned, jak začne nová divadelní sezona, tedy v září nebo nejpozději v říjnu,“ pro‑zradil starosta Milan Živný. Droužko‑vičtí se tak mohou těšit na muzikál Čochtanův divotvorný hrnec, který tentokrát režíroval Jiří Menzel. Sema‑forská adaptace Divotvorného hrnce je plná laskavého humoru a nadčaso‑vých hitů – Tam za tou duhou a Jak‑pak je dnes u nás doma – otextova‑ných kdysi Voskovcem a Werichem. Představení se stalo v Semaforu diváckým hitem, kde ústřední dvojici Suchý – Molavcová, zdatně sekun‑dují Michal Malátný, Lucie Černíková a VLASTIMIL HARAPES.

A TANČÍM DÁLbenefiční Galavečer k 70. narozeninám

Vlastimila Harapese

Starosta Droužkovic Milan Živný patřil mezi početné gratulanty k významnému životnímu jubileu.

Droužkovické návraty Vlastimila Harapese.

Page 6: Rozhovor SEVEROČESKÉLISTY Mariánských Radčic · 2016-08-04 · ZPRAVODAJ Z MÍST, KTERÁ ZNÁTE A O LIDECH, KTERÉ POTKÁVÁTE ROČNÍK VIII. LÉTO 2016 KONTROLNÍ DEN NA REKULTIVACÍCH

6 SEVEROČESKÉ LISTY

Petr Sloup a Jiří Šulák z Mariánských Radčic patří ke kdysi početné generaci místních obyvatel, která většinou pracovala v hlubinném dole Kohinoor. Hor-nické řemeslo a úskalí hlubinného dobývání uhlí si oba připomněli při prohlídce expozice Podkrušno-horského technického muzea.

v Mariánských Radčicích, jehož rozvoj kulminoval v 80. letech, kdy roční těžby dosahovaly při počtu více než dvou tisíc pracovníků až 1,5 mil. tun, byl druhým domovem důlního zámečníka Petra Sloupa a důlního dopraváře Jiřího Šu‑láka. „Myslím, že nejsme sami, kdo na práci v hlubině rádi vzpomínáme. Vždyť hlubinná těžba uhlí bývala typickým fenoménem našeho kraje. Proto jsou pro nás milým připomenutím našich profesí návštěvy muzejních expozic hlubinných dolů, které pro nás připra‑vují Severočeské doly. Ať už to bylo na druhé straně Krušných hor v Oelsnitz, nebo teď v areálu Podkrušnohorského technického muzea v Kopistech,“ uve‑dl Jiří Šulák.

Specifická a náročná práce v hlu­binném dole

Hřeblák, hajcman, hupcuk, fajsel… a další desítky výrazů havířského slan‑gu mnohokrát zazněly od pánů Šuláka a Sloupa při prohlídce areálu Podkruš‑nohorského technického muzea. Se

Konec hlubinné těžby hnědého uhlí na Mostecku

Když letos na jaře ukončil provoz poslední hlubinný důl Centrum v Dol‑ním Jiřetíně, uzavřela se zároveň zhru‑ba 150letá etapa podzemní metody průmyslového dolování uhlí v severo‑české hnědouhelné pánvi. Centrumka

sice fungovala v útlumovém režimu až do března 2016, ale to už dávno

– přes 50 let – dominovala v celorevír‑ních produkčních objemech povrcho‑vá těžba uhlí. Po roce 1990 v revíru fungovalo už jen pět hlubinných dolů: Julius III, Žižka, Gottwald/Alexander, Centrum a Kohinoor. A právě Kohinoor

Braňanský rodák Josef Vytlačil je v rodině už třetí generací věnující se včelařství. S včelstvy mu nyní pomáhá i mladší syn Luděk, a tak se dá předpokládat, že tradiční braňanský smíšený květový med bude k mání i pro další pokolení širokého okruhu spokojených konzumentů, kteří si k Vytlačilům pro med jezdí z celého okolí.

Od kdy se věnujete včelařství?V naší rodině choval včely už můj

dědeček, který svůj um předal mému otci. Já sám jsem oběma rád pomáhal někdy od roku 1961. A od smrti tatínka se včelařství už věnuji sám. Nesmím za‑pomenout na manželku, která mi oběta‑vě pomáhá – třeba s výrobou rámečků, čištěním, tavením mezistěn a tak bych mohl pokračovat. Prostě je mojí velkou oporou. Jsem rád, že v poslední době se včelařství věnuje také můj mladší syn Luděk.

Jaký druh včel chováte?U nás v Čechách se chová hlav‑

ně včela medonosná kraňská, která pochází ze Slovinska, z oblasti Kranj, a byla sem dovážena hlavně v obdo‑bí první republiky. Je odolnější vůči

UŽITEČNÉ VČELY JOSEFA VYTLAČILA

zájmem si prohlédli všech 14 muzejních objektů v areálu dolu Julius III, který v Kopistech fungoval v letech 1882 až 1992. Bývalí havíři z nedalekého mari‑ánskoradčického Kohinooru rozhodně nepatřili k běžným návštěvníkům. S prů‑vodci a ředitelem muzea Zbyňkem Jak‑šem se bavili jako s blízkými kolegy. Na‑víc do muzejní síně tradic sami přinesli darem dva exponáty – fotografii party komorářů z dolu Kohinoor pořízenou na počátku 80. let a pamětní desku z dolu Vítězný únor v Záluží. A jaké dojmy si ze vzpomínkového muzejního fárání odnesli? „Dokonale jsme si připomněli práci, kterou jsme měli rádi. Klidně bych se vrátil v čase zpátky. Byli jsme dobrá parta, drželi při sobě a zažili i spoustu srandy. Byly pochopitelně také tragické momenty. Moc pěkně je tady v muzeu vyjádřena pieta všem obětem důlních neštěstí. Zaujala mě samosebou i tech‑nika. Ať už to byl stěnový kombajn nebo hřeblový dopravník, a to v obdivuhodně funkčním stavu,“ shrnul dojmy z návště‑vy Petr Sloup.

Petr Sloup (vlevo) a Jiří Šulák ocenili funkčnost vystavované dobývací techniky.

Bývalí havíři z Mariánských Radčic věnovali muzeu dobové fotografie připomínající hlubinnou těžbu uhlí na Mostecku.

Zpátky v hlubinném dole

jednodruhový med, ten můj je smíšený květový. Včely mají snůšku v okruhu ko‑lem pěti kilometrů. Z tady opylovaných rostlin pochází nektar a z něho pak vzni‑ká náš med.Víme, že jste jako většina braňan­ských obyvatel zasvětil celý profesní život sousedním Dolům Bílina. Stalo se vám včelařství po odchodu do penze hlavní aktivitou?

Je to tak. Hlavní sezona včelaře před‑stavuje období od května do července, kdy probíhá medování, ale včelstvu se

místním nemocem. Má raný jarní rozvoj a je tedy vhodnější na brzké snůšky než třeba včela tmavá, která je orientovaná spíš na pozdější snůšky z lesa. Dnes ale ubývají lesy a přibývají ranější snůš‑ky typu ovocných stromů, řepek a aká‑tů. Z toho důvodu jsou zapotřebí právě ranější druhy včelstev.

Kolik máte vy včelstev?Mám jich jedenáct, ve včelíně v naší

zahradě, který postavil tatínek. Kromě toho ještě mívám nějaké čtyři oddělky, což jsou mladá včelstva, která cho‑vám pro udržení stavu a obnovování počtu včelstev, protože včelí matka už po dvou až třech letech nemá takovou výkonnost.

Podle statistiky Českého svazu vče­lařství se u nás stará téměř 50 tisíc včelařů o více než 540 tisíc včelstev. Navzdory zvyšujícímu se počtu vče­lařů ale počet včelstev ubývá. V čem vlastně podle vás spočívá význam chování včel?

Když pomineme včelařství jako ko‑níček, případně zdroj příjmu, pak hlavní význam nese skutečnost, že včely jsou nenahraditelnými opylovači. Včely jsou nezastupitelné pro opylování rostlin a udržení stability ekosystémů. Oproti ostatním hmyzím opylovačům mají výho‑du, že zimu přečká celé včelstvo v po‑čtu 10 až 15 tisíc jedinců, a proto jsou už brzy na jaře připravené k opylování.

Z jakých opylovaných rostlin je váš med?

Na rozdíl od kočovných včelařů, kteří umístí včelnici například na poli s řepkou či slunečnicemi a mají pak

BŘEZNO – Pod dohledem bota‑niků pražské ČZU úspěšně pro‑běhl plánovaný transfer ohrožené a chráněné rostliny kozince dán‑ského z míst budoucího postupu DNT do vhodného náhradního pro‑středí – přírodní památky Střezov‑ská rokle u obce Březno. Akce je součástí plánu péče o tuto přírodní památku, který budou Severočes‑ké doly postupně plnit v období 2015–2024 jako kompenzační opatření za úbytek biotopů při po‑volené hornické činnosti na DNT. Díky maximální pozornosti rekulti‑vačních pracovníků SD, kteří pra‑videlně sledují jejich stav, se všem 26 na jaře přesazeným vzácným rostlinám ve Střezovské rokli daří.

DOLY BÍLINA – Společnost Revitrans, člen skupiny SD, za pomoci moderní techniky (3 za‑metacích vozů, 9 kropících cis‑teren) pomáhá udržovat čistší mikroklima v okolí Dolů Bílina. Kromě zmáhání prachu na důl‑ních komunikacích a v areálech úpravny uhlí i dílen Prodeco za‑hrnuje akční rádius zkvalitňování životního prostředí také sousední obce a města: Mariánské Rad‑čice, Braňany včetně Kaňkova, Ledvice, Chotějovice, část Du‑chcova a Mostecké předměstí Bíliny. Ve všech těchto lokalitách provádějí podle stanoveného harmonogramu sedm dnů v týd‑nu ve dvanáctihodinových smě‑nách zametací vozy Revitransu úklid komunikací.

Transfer kozince dánského

Revitrans účinně přispívá ke

snížení prašnosti

věnuji pochopitelně celý rok. Další mojí aktivitou je masérství. Už na začátku 90. let jsem absolvoval kurz maséra a později navštěvoval další tematické semináře. Zaměřuji se na uvolňování energetických a psychických bloků, ale také na tlakoměrné kyčelní napravová‑ní. Mám stálou klientelu, nechybí ani za‑městnanci Dolů Bílina nebo Revitransu. A tak se při jejich masírování dovídám aktuální novinky ze šachty a alespoň tak si udržuji kontakt s mojí původní hrdou profesí řidiče velkostroje.

Page 7: Rozhovor SEVEROČESKÉLISTY Mariánských Radčic · 2016-08-04 · ZPRAVODAJ Z MÍST, KTERÁ ZNÁTE A O LIDECH, KTERÉ POTKÁVÁTE ROČNÍK VIII. LÉTO 2016 KONTROLNÍ DEN NA REKULTIVACÍCH

ROČNÍK VIII. LÉTO 2016 7

BŘEZNO – Podle dochovaných pramenů se v Březně u Chomuto‑va se pěstovala vinná réva už ve 14. století. Letošní 700. výročí narození krále a císaře Karla IV., který mimo jiné přispěl k rozkvětu vinařství v Čechách, bylo inspirací k výsadbě 54 roubovaných saze‑nic ušlechtilých stolních odrůd vín (picurka, muscat blau, solaris) pří‑mo ve středu obce. I když se za‑kládáním nové malé vinice v Břez‑ně pomáhali žáci základní školy, hlavní starost o zdárný růst bude mít na svých bedrech místní zku‑šený vinař Karel Němeček, který už několik let na jižních svazích obce Stranná (místní část Března) vinnou révu s úspěchem pěstuje.

LEDVICE – Mohutný ochranný val (délka 550 m, výška nad okol‑ním terénem 25 m) bránící proni‑kání vlivů hornické činnosti Dolů Bílina do sousedního města Led‑vice byl vybudován na přelomu let 2013/14. Bezprostředně po jeho dokončení zde proběhla aplikace hydroosevu. Tím byl zpevněn po‑vrch proti erozi a zabránilo se pro‑nikání prašnosti. Na podzim 2015 pak bylo na 18 ha zelených ploch valu vysázeno 3 189 stromků s balem a 10 574 keřů. Samozřej‑mostí je pěstební péče (vyžínání, zalévání, přihnojování) prováděná Severočeskými doly. Ochranný val nejen zlepšuje životní prostře‑dí, ale vytváří i novou estetickou tvář západního okraje Ledvic.

Březno navázalo na starou

vinařskou tradici

Ochranný val se zazelenal tisícovkami

stromů a keřů

V případě získání dotace vznikne podél dobývacího prostoru a rekultivovaných ploch DNT cyklostezka spojující Prunéřov s Černovicemi. Nová cyklistická trasa v celkové délce zhruba 8 km povede také po ka-tastru obce Málkov. Zdejší starosta Josef Egermann pro realizaci ambiciózního plánu dělá opravdu hodně.

Koncepce cyklotrasy vychází z Plánu rekultivací území dotčeného těžbou DNT a revitalizačních opatření severočeské hnědouhelné pánve na Chomutovsku a zároveň navazuje na cyklostezku Kadaň – Prunéřov. Nová cyklotrasa Prunéřov – Málkov – Čer‑novice z asfaltové směsi bez dehtu bude sloužit jako veřejná stezka pro pěší a cyklisty. Rozpočet dosahu‑je 42 mil. korun. V dubnu letošního roku byla podána žádost o dotaci ve výši 95 % uznatelných nákladů u EU IROP – Evropského fondu pro regi‑onální rozvoj ‑ Integrovaný regionální operační program. Za účelem získání dotace byl založen Dobrovolný svazek

obcí, jehož členy jsou ty obce, na jejichž katastru budoucí trasa cyklo‑stezky povede, tj. Málkov, Místo, Ka‑daň, Černovice a Spořice. Rozhod‑nutí o udělení dotace se předpokládá během podzimu. V případě získání dotace by měla po proběhnutí výběro‑vého řízení na dodavatele začít v roce 2017 realizace cyklostezky. „Jdeme do toho, protože si myslíme, že vybu‑dování cyklostezky je dobrá věc. Zhru‑ba polovina trasy povede po našem katastru a cyklostezka bude velkým přínosem nejen pro naše málkovské občany, ale i pro širší veřejnost z okolí. Věřím, že se podaří získat dotaci a zá‑měr zrealizovat, neboť nic podobného

Sportovní centrum, dobře vybavená školka, obecní vodojem a vodovod­ní řád, vzorná úprava zeleně – to jsou jen některé z realizovaných pro­jektů, které zkvalitňují a zpříjemňují život v obci jejím zhruba 550 obyva­telům. Přesto zdejší zastupitelé dál hledají možnosti, jak tvář Černovic ještě více vylepšit. K zatím posledním příkladům patří oprava hřbitovní zdi, nebo chystaná úpravu parčíku ve středu obce a nevyužitého prosto­ru v sídle obecního úřadu.

Parčík o rozloze zhruba 350 m2 vy‑užívají v Černovicích zejména během adventu, kdy sem pravidelně umísťují obecní vánoční strom. Po zbytek roku už tady zastaralé dětské prolézačky prakticky nikoho nelákají. To se ale má v brzké době změnit. „Chtěli bychom v parčíku postavit altán, hřiště na pé‑tanque o rozměrech 4×15 m a chod‑níky pro nejmenší děti, aby mohly jez‑dit na tříkolkách a koloběžkách mimo silnici. Počítáme také s lavičkami a tabulí pro zaznamenávání výsledků pétanqueových klání, nebo na kresby od nejmenších návštěvníků. Protože v našem parčíku jsou pěkné vzrostlé stromy, myslím, že vznikne příjemný oddychový prostor pro naše občany každého věku. Věřím, že vše stihneme dokončit už do podzimu,“ upřesnil plá‑ny proměny středu obce člen zastupi‑telstva Jindřich Binder. O využití pro‑storu pro francouzskou společenskou hru družstev, která se snaží umístit koule co nejblíže k cíli – dřevěné kulič‑ce, nebude v Černovicích určitě nou‑ze, neboť pod vedením Jiřího Píši už mnozí splnili kvalifikační předpoklady pro účast na turnajích. Další dobrou věc pak slibuje nové využití místnos‑ti v přízemí budovy obecního úřadu, která dříve sloužila pro poskytování internetu občanům. V současné době, kdy už má většina lidí vlastní připojení, není o tuto službu zájem. O tom, jak by se uvolněný prostor mohl využívat, hlasují občané v anketě uveřejněné na obecních webových stránkách. Zatím

si nejlépe vede možnost, aby míst‑nost sloužila k setkávání šikovných občanů, například jako dílna pro ruční práce, výzdobu obce, či pro tvůrčí ak‑tivity dětí a mládeže. Zatímco úprava volné místnosti obecního úřadu i par‑číku na realizaci teprve čeká, oprava hřbitovní zdi a zvonice byla dokončena už počátkem srpna. Tato oprava byla vůbec první investicí, na kterou obec požádala o dotaci. Až dosud totiž všechny akce hradila výhradně z vlast‑ního rozpočtu. „Bylo to možné díky dlouhodobé výborné spolupráci s na‑ším sousedem – Severočeskými doly. Pomocí jejich příspěvků se mohou Černovice rozvíjet a modernizovat,“ doplnil Jindřich Binder.

V ČERNOVICÍCH ZVELEBÍ STŘED OBCE

Okolo Málkova povede cyklostezka

Den plný zábavy a relaxace v nej‑větším aquaparku ve střední Evropě prožily děti z Ledvic a Braňan. Cí‑lem jejich výletu, který zajistily Se‑veročeské doly, byl totiž obří vodní areál v Čestlicích u Prahy. Na ploše 2 550 m2 je umístěno několik desítek tobogánů a skluzavek o celkové dél‑ce přesahující 1 250 m. Samozřej‑mostí je bazén s umělým vlnobitím a potápěčská jáma. Výletu s prázd‑ninovými radovánkami se účastni‑la se svým vnukem také starostka

města Ledvice Zdeňka Fritscherová. „Díky Severočeským dolům jsme už poznali vodní centrum na německé straně Krušných hor v Marienber‑gu. Tam se nám také moc líbilo, ale pražský Aquapalace svojí velikostí a nabídkou služeb překonal naše očekávání. Mokré dovádění si tady dosyta užila nejen děcka všech věkových kategorií, ale také my do‑spělí jako jejich doprovod,“ shrnula výpravu za vodním dobrodružstvím Zdeňka Fritscherová.

Nový požární vodovod v dél‑ce 1200 m včetně dvou odboček bude sloužit k zásobování vodní požární nádrže, závlahového sys‑tému fotbalového hřiště a také potřebám hřbitova. Vodovod bude využíván od jara do podzimu. Na zimu se vyprázdní a uzavře. Nový požární vodovod nahradí původ‑ní, který vedl z úpravny uhlí. Po ukončení provozu skládky mourů a likvidaci všech tamějších úpra‑várenských objektů byl totiž tento původní vodovod zrušen. Trasa nového vedení požárního vodo‑vodu, jehož výstavba začala letos v květnu, vede od napojení na Lab‑ský přivaděč v prostoru před hlav‑ní vrátnicí úpravny uhlí, pokračuje pod kolejištěm a podél horkovod‑ního potrubí až do prostoru bývalé skladky mourů a dále v trase vede‑ní původního vodovodu. Výstavba nového požárního vodovodu bude dokončena do konce léta. V mezi‑čase, po uzavření toho původního v roce 2014 až do zprovoznění

VODNÍ RADOVÁNKY V AQUAPALACE PRAHA

PRUNÉŘOV

ČERNOVICEMÁLKOV

DNT

POŽÁRNÍ VODOVOD V LEDVICÍCH

nového vedení vodovodu, využíva‑ly Ledvice elektrárenský přivaděč směřující k nedalekému odkališti Fučík. Zároveň s výstavbou požár‑ního vodovodu probíhá v Ledvicích rekonstrukce kanalizace a vodovo‑du, včetně odstranění výusti, a to v ulicích Mírová, Odboje a Hřbi‑tovní. Práce na rekonstrukci ka‑nalizace a vodovodu začaly v letos v dubnu a kompletně budou ukon‑čeny v září.

široko daleko není. Vznikne ideální cesta pěkným vzorně rekultivovaným prostředím, kde budou moci rodiče i s dětmi bezstarostně jezdit mimo nadměrně frekventované silnice. Je důležité také připomenout, že projek‑tovou dokumentaci pro získání staveb‑ního povolení uhradily Severočeské doly, které jsou myšlence vybudovat

cyklostezku od počátku nakloněny,“ prohlásil starosta obce Málkov Josef Egermann. Pokud se toto společné dílo podaří, předpokládá se, že v bu‑doucnu se nová cyklostezka napojí na pokračování z Černovic přes Spořice a Droužkovice až do Března. Také na tuto druhou etapu již byla vypracována projektová dokumentace.

Page 8: Rozhovor SEVEROČESKÉLISTY Mariánských Radčic · 2016-08-04 · ZPRAVODAJ Z MÍST, KTERÁ ZNÁTE A O LIDECH, KTERÉ POTKÁVÁTE ROČNÍK VIII. LÉTO 2016 KONTROLNÍ DEN NA REKULTIVACÍCH

8 SEVEROČESKÉ LISTY

ŠTRBIČTÍ HASIČI SUVERÉNNĚ ZVÍTĚZILI V NOČNÍM POŽÁRNÍM ÚTOKU

Václav Šafář oslavil 18. narozeniny na stupních vítězů prestižního závodu FIA CARS Central Europe Challenge

Tomáš Burda, Tomáš Libovický, Jiří Pleva, Ladislav Stárek, Petr Ša‑šek, Václav Vlček a Petr Zelinka – to jsou členové vítězného družstva SDH Štrbice, kteří v nejkratším čase vy‑běhli od startovní čáry, nastartovali motorovou stříkačku, sešroubovali přívodní a dopravní vedení a útočnými proudy vody stříkali na dva terče. Na všechny uvedené činnosti jim stačil čas 17,6 vteřin. Dobrovolní hasiči ze Štrbic zvítězili v noční soutěži už po‑páté, předtím v letech 2003, 2004, 2005 a 2012. Ve Štrbicích se začala psát historie místních hasičů už v roce 1909. V současné době má hasičský sbor 36 členů, přičemž nejstarší je vi‑tální Elfrýda Siřišťová. Její členství trvá už 62 let. Zdejší hasiči jsou mimořád‑ně činorodí nejen při likvidování požá‑rů, ale také v oblasti požárního sportu a při osvětové práci s mládeží. Kvalitní dobrovolný hasičský sbor podporují

Talentovaný závodník Václav Ša‑fář z Ledvic se motoristickému sportu věnuje od devíti let. Po zářné kariéře motokárového jezdce se mu podařilo plynule přejít do závodů formulí. V le‑tošní sezoně je členem týmu Chabr‑motorsport. Pěkný dárek si k dovršení plnoletosti nadělil v podobě skvělého

užívá řízení auta mimo závodní okruhy. Mezi milé povinnosti nadějného závod‑níka patří také trenérská činnost. Pro začínajícího motokárového závodníka z Rumburku Romana Nováka je Vašek vzorem úspěšného jezdce motokár.

Sochařské sympozium pořá‑dala obec Březno ve spolupráci s Místní akční skupinou (MAS) Sdružení západního Krušnohoří, které se aktivně podílí na realizaci programu obnovy a všestranné‑ho rozvoje venkova s cílem zlepšit zdejší kvalitu života prostřednictvím setrvalého a integrovaného místní‑ho rozvoje. Inspirací k uspořádání sympozia v Březně byla původní skupina zajímavých dřevěných skulptur – pohádkový háj, který už před lety vytvořil podél příjezdo‑vé silnice ve směru od Chomutova nadaný umělecký řezbář Zdeněk Vejražka. Jeho tvorba je místním dobře známa, neboť pro Březno vy‑tvořil i postavami osazený dřevěný betlém, který během adventu krášlí náměstí. Pan Vejražka nechyběl ani na letošním sympoziu, kde vytvořil další přírůstek do březenského bet‑léma, tentokrát kováře. Jeho kolega, umělecký řezbář Václav Havlíček, zase zhotovil z kusu dubového kme‑ne dílo tematicky zaměřené na řeku

Ohři. Lavičku s reliéfem pstruha po‑jmenoval Rybářův sen. Toto dílo je umístěno na cestě k řece v místní části Vičice. Šplouch – tak nazval svoji práci Milan Bezaniuk. Zachytil mistrně nalévání vína do číše, čímž připomněl Březno jako místo s vi‑nařskou tradicí. Sochaře při tvorbě chodily pravidelně sledovat děti z místní školky. Určitě jsou stejně nadšené i z faktu, že jeden originál‑ní vyřezávaný exemplář – nazvaný Díkůvzdání – krášlí teď jejich školní zahradu. Až na sochu koncertního piána od Jiřího Němce našly dře‑věné skulptury umístění na nejrůz‑nějších místech obce. Jen zmíně‑né mohutné dubové křídlo zůstalo v místě svého vzniku, tedy v parku. Letošní sochařské sympozium bylo skvěle zorganizované a umožnilo vzniknout skutečně originálním dí‑lům s vysokou estetickou hodnotou. Výsledky místní občany vskutku na‑dchly, takže se dá předpokládat, že se sochařské sympozium v Březně v budoucnu někdy zopakuje.

Od 20. do 24. června se park uprostřed Března proměnil v obrovskou řezbářskou dílnu. Probíhal tady totiž už pátý ročník sochařského sym­pozia. Deset uměleckých řezbářů a sochařů vytvořilo deset originál­ních skulptur z dubového dřeva, které spojovalo téma vinařství, vody a také postav z betléma. Místní občané trpělivě sledovali nejen tvorbu a etapy opracování dřeva, ale díky tomu, že sochy v Březně zůstávají, se mohou s dokončenými uměleckými díly denně potkávat na různých místech obce. Březno je zase krásnější o desítku nevšedních dřevě­ných soch, které umocňují jeho přívětivou tvář.

Jako dítě okupoval přední místa českých a mezinárodních závodů motokár. V patnácti letech přesedlal do skutečných formulí a daří se mu i nadále. Zatím naposledy bodoval na červnovém šampionátu formulí s obsahem do 1600 ccm, kde s přehledem porážel starší zkušenější závodníky.

V pořadí už 14. ročník noční hasičské soutěže v požárním útoku uspořádal v sobotu 2. července Sbor dobrovolných hasičů Štrbice a obec Světec. Borcům z hostitelského družstva se na domácí půdě mimořádně dařilo a s přehledem zvítězili mezi 29 týmy tvořenými dobrovolnými hasiči nejen z blízkého okolí, ale i z Děčínska a Litoměřicka. Vítězové ze SDH Štrbice tak v náročném klání sedmičlenných družstev usilujících o co nejrychlejší zasažení sklopných terčů vodou z přenosné stříkačky uspěli před početným domácím publikem v dosavadní historii soutěže už popáté.

také Severočeské doly. V roce 2013 jim a kolegům ze Světce předaly dvě nová užitková vozidla Peugeot Boxer, která pomáhají nejen při zásahové čin‑nosti, ale také při dopravě na hasičské soutěže, nebo při svážení účastníků nejrůznějších kulturních akcí ze spá‑dových obcí Světce.

Radost početným divákům, kte‑ří přišli podpořit své týmy soutěžící v nočním požárním útoku ve Štrbicích umocnil ohňostroj, který na krátký čas přerušil sportovní klání. Protože letošního ročníku soutěže se účastnil rekordně vysoký počet družstev, a to jak v kategorii mužů tak i žen, došlo na slavnostní vyhlášení výsledků a předá‑ní cen z rukou starostky Světce Bar‑bory Bažantové až hluboko po půlnoci. Nikomu to nevadilo. Radost z vítězství a krásná letní noc umocnily nevšední klání v požárním útoku v příjemném prostředí hostitelských Štrbic.

2. místa v závodě FIA CARS Central Eu‑rope Challenge, který se jel 19. června na autodromu v Mostě. Čerstvě 18letý Šafář skončil za Tomášem Chabrem, majitelem a šéfem stáje Chabrmotor‑sport, a tak jejich tým získal v Mos‑tě cenné double. Ledvický závodník jezdí kategorii formulí do 1600 ccm

Když ho Roman oslovil, zda by se ne‑stal jeho trenérem, bez váhání souhlasil. Předává tak své zkušenosti lemované vítězstvími ve Světovém poháru a čes‑kém motokárovém seriálu Easykart 100 nastupující generaci závodníků motokár.

s monopostem Tomis 03 s obsahem 1 l a výkonem 190 k. Příští závody sé‑rie FIA CARS, neboli Mezinárodního mistrovství ČR, Vašek pojede 20. 8. na Slovakia ringu a 10. – 11. 9. na okruhu v Brně. Oba tyto podniky odvysílá ČT Sport. Vašek Šafář zároveň soutěží ve formulovém seriálu Carboniacup. Prá‑vě teď má za sebou polovinu sezony, kdy se mu během čtyř startů podařilo dvakrát zvítězit, ale také kvůli technické závadě i dvakrát závod nedokončit. Už 10. 8. pokračuje Carboniacup dalším závodem na mosteckém autodromu. Po zářijovém přesunu soutěže na Slovakia ring se do Mostu tento podnik vrací zpátky 9. 10., kdy proběhne poslední závod letošní sezony. Navzdory nabité‑mu programu se 18letý student teplic‑ké Střední školy AGC ve volném času věnuje cyklistice a řízení osobních aut svých rodičů v běžném provoze. I když závodí ve formuli od patnácti let, teprve teď, po získání řidičského průkazu, si

Sochařské sympozium v Březně

Vašek Šafář na volantem monopostu Tomis 03 v oranžovočerných barvách stáje Chabrmotorsport.

Vítězné družstvo SDH Štrbice.

Starostka Světce Barbora Bažantová předala ceny a diplomy nejlepším hasičům.

K povinnostem talentovaného závodníka

patří také poskytování rozhovorů.