Šablona -- Diplomová práce (fmk)

Labyrint

BcA. Lenka Chrobokov

Diplomov prce 2012

ABSTRAKT

Hlavn inspirac m diplomov prce je Faunv labyrint, film mexickho reisra Guiller-

ma del Toro.

Na zklad hlubokho dojmu, kter ve mne film zanechal vznikla odvn kolekce s nzvem

Labyrint, kter nese nejen narativn a vizuln prvky filmu, ale odr tak dobu, v n se

film odehrv a m osobn ztotonn s hlavn hrdinkou.

Teoretick st je zamena pedevm na reakci umn na panlsk vlen lta 1936-

1945, do n zasadil i Del Toro svj film.

Klov slova:

Labyrint, Faunv labyrint, umn, design, mda, film, panlsk obansk vlka, Druh

svtov vlka, fantazie

ABSTRACT

The main inspiration for my thesis has been the movie Pan's Labyrinth by a Mexican direc-

tor Giullermo del Toro.

Based on a deep impression that the movie has made on me, the clothing collection called

Labyrinth was created and not only carries both narrative and visual elements of the movie

but also reflects the period in which the movie takes place and finally my personal identifi-

cation with the main heroine.

The theoretical part of the thesis is mainly focused on the reaction of art to the Spanish war

period of 1936 1945, in which Del Toro situated his movie.

Keywords:

Labyrinth, Pans labyrinth, art, design, fashion, movie, Spanish civil war, Second world

war, fantasy

Rd bych podkovala Mgr.art Mrii tranekov, Art.D. za odborn veden nejen diplomo-

v prce, ale tak prce v prbhu celho studia. Dle dkuji oponentovi, panu Mgr.art

Borisi Hanekovi. M podkovan pat tak m rodin a nejblim za zzem, trplivost,

finann a hlavn psychickou podporu.

Prohlauji, e odevzdan verze diplomov prce a verze elektronick nahran do IS/STAG

jsou toton.

OBSAH

VOD .................................................................................................................................... 9

METODIKA PRCE ........................................................................................................ 10

I TEORETICK ST ............................................................................................. 11

1 NLADA NA POTKU 20. STOLET ............................................................... 12

1.1 SITUACE VE PANLSKU NA POTKU 30. LET 20.STOLET ................................... 13

1.1.1. Obansk vlka ................................................................................................. 13

1.1.2. Druh svtov vlka ve panlsku ................................................................... 15

2 UMN NA POTKU 20. STOLET .................................................................. 18

2.1 VLKA A MALSTV ............................................................................................ 18

2.1.1 Pablo Picasso ................................................................................................ 21

2.1.2 Joan Mir ..................................................................................................... 27

2.1.3 Salvador Dal ................................................................................................ 29

2.2 VLKA A LITERATURA .......................................................................................... 32

2.3 VLKA A FOTOGRAFIE .......................................................................................... 35

2.3.1 Robert Capa .................................................................................................. 36

2.4 VLKA A MDA .................................................................................................... 38

2.4.1 Uniforma ...................................................................................................... 41

2.4.2 Cristobal Balenciaga .................................................................................... 42

II PRAKTICK ST ................................................................................................ 45

3 FILM JAKO INSPIRACE ....................................................................................... 46

3.1 FAUNV LABYRINT ............................................................................................... 47

4 POJET INSPIRACE ............................................................................................... 50

5 BAREVNOST A MATERILY ............................................................................. 51

III PROJEKTOV ST ............................................................................................. 52

6 JEDNOTLIV MODELY ....................................................................................... 53

6.1 PRVN MODEL ....................................................................................................... 53

6.2 DRUH MODEL ..................................................................................................... 55

6.3 TET MODEL........................................................................................................ 57

6.4 TVRT MODEL .................................................................................................... 58

6.5 PT MODEL ........................................................................................................ 59

6.6 EST MODEL ....................................................................................................... 61

6.7 SEDM MODEL ..................................................................................................... 62

6.8 OSM MODEL ....................................................................................................... 64

7 INSPIRAN ZDROJE ........................................................................................... 66

8 KRESBY .................................................................................................................... 69

9 FOTOGRAFIE ......................................................................................................... 75

ZVR ............................................................................................................................... 84

SEZNAM POUIT LITERATURY .............................................................................. 85

SEZNAM POUITCH SYMBOL A ZKRATEK ..................................................... 87

SEZNAM OBRZK ....................................................................................................... 88

UTB ve Zln, Fakulta multimedilnch komunikac 9

VOD

Pro svou zvrenou diplomovou prci jsem po dlouhm pemlen zvolila nzev

Labyrint - hledn bez nalezen. Pro prv Labyrint se pokusm objasnit na nkolika n-

sledujcch dcch.

Je tk si vybrat tma, kterm se budu zaobrat cel rok svho ivota. Dlouho jsem

se nemohla rozhodnout. Pemlela jsem nad tmaty, kter m bav, inspiruj i trp, ale

dn mne neoslovilo natolik, abych se jej rozhodla zpracovat do diplomov kolekce. Na-

konec jsem ale nala tma, kter m mylenky propojuje. Spojnic mezi tmito drobnmi

inspiracemi se stal srdcov film reisra Guillerma del Tora, a nsledn i mj, El laberinto

del fauno (Faunv labyrint). Jedn se o fantasy film natoen v koprodukci panl-

sko/USA/ Mexiko. Odehrv se ve panlsku v roce 1944 na pozad doznvajcch oban-

skch boj mezi pvrenci frankistick ideologie a republiknskmi partyzny. Prci jsem

podle nj pojmenovala na prvn pohled jednodue - Labyrint.

Svou prci pirovnvm k labyrintu tak ze symbolickho dvodu. Labyrint m tolik

cest, kolik jsme schopni vidt. Nkter jsou slep hned na zatku, nkter jsou zdnliv

snadn, avak zken a jin zase provokativn pjemn. Ale vtinou jen jedna vede k

vysnnmu cli. Vm, e tato prce mi pome se v mm Labyrintu neztratit, ale naopak

ho pijmout se v pokorou, kter je hoden.


METODIKA PRCE

Je nezpochybniteln, e lovk, kter chce nco kreativn tvoit, tedy i odvn

designer, by ml bt obeznmen s histori a souvislostmi nejen svho oboru, ale i umn

obecn. Protoe umn je vdy ryzm shrnutm sv doby. Je dleit studovat a uit se od

svch pedchdc. A se nm to lb nebo ne, je velmi tk vymyslet nco novho, co tu

jet nebylo. Ale pokud budeme mt oi oteven, zdrav rozum a velk srdce, meme z

dvnch dob jen vytit. Meme se pouit, meme se inspirovat, ale vdy je teba do sv

tvorby zahrnout i potencil souasnosti. Proto se v teoretick sti prci budu vnovat ana-

lze doby 30. a 40. lty 20.stolet, obdobm, do jeho kontextu zasadil i Del Toro svj

film1. Po krtkm vodu do politick situace dan doby se pokusm zjistit, jak byl vliv

vlench let 1936-1945 ve panlsku na umn.

V prvn kapitole nastnm nladu doby, v n panlsko, a pot i cel svt suovala

vlka. Tato vlka mla vliv nejen na souasn stav tto stedomosk zem a tedy i umn a

odv, ale nesmrn ovlivnila tak okoln Evropsk stty, a t prbh nejvznamnjho a

nejniivjho vlenho konfliktu v lidsk existenci, Druhou svtovou vlku. V druh

kapitole piblm ivoty a tvorbu panlskch i svtovch umlc, jejich tvorbu vlka

vznamn ovlivnila. Nesmm vak zapomenout na mdu. Pedstavm podle mne nejv-

znamnjho panlskho nvrhe, je se zapsal do djin mdy zlatm psmem, Christoba-

la Balenciagu.

V Praktick sti se budu zpotku vnovat sv hlavn inspiraci, filmu Faunv laby-

rint. Pedlom nkolik zkladnch fakt o filmu. Dle pak piblm prbh vzniku kolek-

ce, objasnm vbr materil, postupy a tak vlastn pohnutky, kter m vedly k vytvoen

kolekce inspirovan prv Faunovm labyrintem.

V tet, projektov sti, pilom popisy jednotlivch model a vizuln zobrazen

kolekce - inspirace, kresby a fotografie.

Prci se pokusm zpracovat podle analyticko-syntetick metody.

1 FAUNV LABYRINT - film z roku 2006, reie Guillermo del Toro, na pomez nru fanta-

sy/mysterizn/drama/horor


I. TEORETICK ST


1 NLADA NA POTKU 20. STOLET

Hlavn inspirac praktick diplomov prce je film Faunv labyrint (2006). Dj filmu se

odehrv ve panlsku na konci druh svtov vlky. Pro dokonal pochopen a vit se do

situace mlad hrdinky je poteba se alespo zbn zorientovat v relich danho obdob.

Proto se v nsledujcch kapitolch budu vnovat jednak reln politick situaci ve panl-

sku za dob , kdy se odehrv dj filmu, ale tak vlivu vlench let 1936-1945 na umn.

Pokusm se pinst relevantn nstin, jak vnmal a zaznamenal lovk/umlec 30. a 40. lta

ve sv reln zainteresovan podob, a jak je vnm a zprostedkovv umlec dnes, tm

70let od konce vlky.

Jak u jsem zmnila v vodu, umn je vdy odrazem smlen doby, v n vznik. Dokon-

ce do t mry, e m vc se sna umlec zaveden systmy popt a bou se proti nim, tm

vce je jeho vpov zrcadlem. Lid se od nepamti nechali dit kolobhem, kter je dan

prodou. Uen nejstarch civilizac jako je Egypt, Mezopotmii i star na je zaloeno

jednoznan na dokonalm pochopen prody, kter byla, je a bude vdy silnj, ne jak-

koliv lovk nebo stroj. Tyto velk civilizace doshly rozmachu bez bank, postavily

dechberouc stavby bez jeb a lili sv nemocn i bez velkch farmaceutickch spole-

nost. lovk produ od nepamti respektoval a snail se ji chpat v jej pln sle. V

18.stolet vak nastal zlom, kdy lovk pochopil, e produ a jej slu me vyut a zne-

ut i v jinch odvtvch ne doposud. Lid dospli do fze fatlnch prmyslovch objev,

kter jim zjednoduily ivot. Byl sestrojen parn stroj, pot objeven elektrick proud, nastal

rozvoj v mnohch oblastech techniky, stavitelstv, lkastv a prmyslu a mnoh dal. Na-

stala doba stroj. Vvoj ve vech oblastech se uspil a ivot ulehil. Za pouh dv stolet

lidstvo udlalo mnohonsobn vt pokrok, ne za nkolik stolet pedchzejcch. Doba si

vak dala velk zmny tak na poli politickm. Monarchistick systm se stval zastara-

lm a jeho moc byla stle slab. Celkem slibn se ji v nkterch zemch vyvjely demo-

kratick systmy, zatmco v jinch do sebe zaaly naret formujc se a velmi protichdn

reimy totalitn. Tyto politick neshody v kombinaci s technickmi novinkami vystily v

oekvanou a krutou pointu - dv svtov vlky. Vlen dostalo jin rozmr a masovj

podobu, ne tomu bylo doposud a fatlnm zpsobem ovlivnilo uspodn celho svta.

Jednm z nepsanch muednk nrod 20. stolet se stalo panlsko.


1.1 Situace ve panlsku na potku 30. let 20. stolet

panlsko, zem rozkldajc se na Pyrenejskm poloostrov, vstoupila do 20. stolet jako

monarchie v naprosto zuboenm stavu. Politick a ekonomick zaostalost a nestabilita

sttu doslova volala po zmn. Zsadnm problmem byly propastn rozdly v ivotn

rovni jednotlivch tdnch vrstev a zaostal zemdlstv. Zatmco v industrializovanch

mstech se ivotn rove obyvatelstva mohla mit s okolnmi stty, na venkov pevldal

hlad a bda. Rolnci a emeslnci byli patn placen, asto bez prce. Touili po osvoboze-

n od nadvldy stednch vrstev, po prvu na stvku, mzdu, pdu, a sociln pi." V roce

1930 ilo v zemi 1,9 milionu bezzemk, toulajcch se asto krajem ve snaze nalzt alespo

pleitostnou prci. Drobn zemdlci, tvoc 91% vech vlastnk pdy, hospodaili na

pouhch 20% pdy, zatmco v dren 84 000 velkostatk ji bylo 52%."2 (pedevm v

centrlnm a jinm panlsku)

Dalm problmem byla akce neschopn armda, kter polykala velk finann prostedky

na jej drbu. Harry Brown trefn poznamenv, e armda byla peplnna " generly tak

obznmi, e se ani nemohli posadit na kon."3 Chalupa dle ve sv knize uvd, e na jed-

noho dstojnka pipadlo 9 vojk (daj se v jednotlivch pramenech li o cca dva voj-

ky).

Vrazn podl na spoleensk situaci v tto zemi ml tak pli siln a historicky podm-

nn vliv crkve, vysok negramotnost obyvatelstva a regionln separatismus. Dle korup-

ce, finann skandly a neefektivn daov systm.

1.1.1. Obansk vlka

Nevyhnuteln zmna pila v podob pdu monarchie a nastolen republiky, tzv. Druh

republiky 14. 4. 1931 s prezidentem jako hlavou sttu. Do ela vldy se dostali pedevm

levicov liberalist, republikni. Tento vznamn moment pinesl veobecn naden a v-

ru, e se panlsko konen stane modernm demokratickm sttem. Nadje vak byly

vt, ne tempo, s jakm zmny pichzely. Vlda se sice o jist zmny pokusila (hlavn

2 CHALUPA, str. 15

3 BROWN in CHALUPA, str. 16


pokus o "diskvalifikaci" crkve, nkolik hospodskch a spoleenskch reforem), byla

vak pli opatrn a obyvatelstvo hladov. Na venkov slil anarchismus a stle vt sym-

patie si zskvaly i pravicov orientovan strany sympatizujc s tehdy oblbenmi dikttor-

skmi reimy. V parlamentnch volbch v roce 1933 si pravice zskala dokonce majoritn

zastoupen ve vld. Zem ji provala obdob sloitch vnitnch konflikt. Parlamentn

volby v roce 1936 pinesly neekan spch opt levici "postupujc spolen v lidov

front a umonily vytvoit po dlouh dob opravdu demokratickou a republiknskou vldu.

S tm se nechtla smit pravice, kter si udrela znan pozice v parlamentu a pedevm v

armd. Nkolik panlskch generl se pipravovalo na uchopen moci a nkte z nich,

jako nap. generl Sanjurjo, navzali spojen v zahrani, pedevm v nacistickm Nmec-

ku a faistick Itlii"4

Jako panlskou obanskou vlku oznaujeme vlen konflikt veden od ervence 1936

do dubna 1939 na zem panlsk republiky. panlsk historik Ian Gibson ji vstin

nazval "nejmezinrodnj ze vech obanskch vlek". Je pkladnou ukzkou neochoty

spolenosti pistupovat na kompromisy a upoutt ze svch poadavk, a jsou mnny

jakkoliv dobe. Podle historickch pramen se nejednalo o nijak zvl specifick problm,

kter by nebylo mono vyeit diplomatickou cestou. Pokud tomu tak opravdu je, musme

vlku chpat jako tragick selhn politickch elit, jeliko vsledkem je jeden z nejkrvavj-

ch vlench stet novodob historie s fatlnmi dsledky pro nkolik nsledujcch ge-

nerac panlskho lidu.

panlskou obanskou vlku vak meme chpat nejen jako vlen stet jednoho ste-

domoskho nroda. V irm smyslu slova je jakousi ppravu na bezprostedn nsledujc

nejvt vlen konflikt v djinch lidstva - 2.svtovou vlku. Ti roky vlenho bsnn

staily k oven techniky a bojovch postup v praxi jak sil Osy5, tak SSSR.

4 ORT, str. 94

5 Osa Berln-m - Dohoda Nmecka a Itlie na spolenm postoji k situaci ve panlsku ze dne 25.10.

1936. "Nmecko v n uznvalo Italskou anexi Etiopie a byl stanoven spolen postup ve vboru pro ne-

vmovn a dohodnuto uznn panlskch povstalc. Ob mocnosti se tak dohodly na rozdlen zjmo-

vch sfr - Nmecko - Podunaj, Itlie - oblast Stedozemnho moe." (ORT, str. 95)


Ve vlce se nakonec vyprofilovaly dv strany: pevn levicov republikni - zejmna

socialist, komunist, trockist, anarchist, baskit a katalnt nacionalist - bojujc na

stran oficiln vldy Druh republiky a na stran druh pravicov povstalci - faist, pa-

nlt nacionalist, kesant demokrat a roajalist. Zpotku se zdlo, e oficiln strana

najde zahranin podporu ve Francii a Velk Britnii. Ani jedna zem nebyla naklonna

faistickm a nacistickm dikttm. Avak nakonec byl 9.9.1936 v Londn ustanoven

vbor pro nevmovn a vyhleno embargo na dodvky zbran do panlska. Tento krok

vznamn oslabil oficiln stranu, jeliko strana povstalc byla i nadle podporovna N-

meckem a Itlii jednak vznamnou dodvkou zbran, tak i 40 000 Italskch "dobrovolnk"

a Nmeckou legi Kondor. Oficiln vldu podpoil jen ze panlskch sttnch rezerv zla-

tem placen Sovtsk svaz a dobrovolnci z "mezinrodnch brigd". Znan oslaben ofi-

ciln strany zpsobily tak vnitn neshody a konflikty mezi jednotlivmi stranami hjc-

mi a pli sv zjmy.

Vlka nakonec skonila jednoznanm vtzstvm povstalc vedench generlem Francis-

cem Francem.

1.1.2. Druh svtov vlka ve panlsku

panlsk obansk vlka skonila v dubnu 1939, tedy v pedveer nejvtho vlenho

konfliktu vech dob - Druh svtov vlky. panlsko bylo po tech letech vlenho bs-

nn ve znan zbdovanm stavu a morln i fyzicky vysleno. Proto nebylo divu, e se do

1/ Vtzn gesto Francisca Franca v beznu 1939 pi pjezdu do Barcelony

http://cs.wikipedia.org/wiki/Socialismushttp://cs.wikipedia.org/wiki/Komunismushttp://cs.wikipedia.org/wiki/Trockismushttp://cs.wikipedia.org/wiki/Anarchismushttp://cs.wikipedia.org/wiki/Baskickohttp://cs.wikipedia.org/wiki/Katal%C3%A1nskohttp://cs.wikipedia.org/wiki/Nacionalismus


dalho vlen pli nehrnulo. Bhem obansk vlky bylo panlsko mohutn podporo-

vno Nmeckem a Itli, proto Hitler potal s ujednnm trojspolku totalitn zench stt

a pipojenm panlska k Ose Berln-m. panlsk vdce Franco, vborn vyjednava,

vak velmi dlouho vhal. Byl si vdom strategickho postaven panlska na map Evropy.

Vznamnou roli sehrl tak fakt, e pokud by vstoupil do vlky po boku Nmecka, ztrat

panlsko vznamnho vvoznho a dovoznho partnera - Ameriku - na kterm byla zb-

dovan zem zvisl. panlsko se tedy chovalo takticky a vystupovalo jako "nevlc

stt", kter se stal "pouze" vznamnou surovinovou zkladnou Nmecka, pekladitm

materilu a prostorem pro Nmeckou vlenou pion.

Pelomovmi se stala lta 1942-43, kdy se karta zaala postupn obracet v neprospch Osy.

V t dob zaalo panlsko tzv. hrt na ob strany. Sice stle dodvalo suroviny Nmecku,

avak "druhho kvtna 1944 byla mezi madridskou a washingtonskou vldou uzavena

dohoda o navzn pmho radiotelegrafickho spojen. Krtce pot Amerian dostali

prvo zdit vojenskou zkladnu v Barajas u Madridu a zskali adu hospodskch vhod.

Tato tajn mluva se na jae 1945 doplnila dodatkem, podle nho mohli amerit piloti

pouvat vechna panlsk letit, ppadn dle poteby budovat dal"6 V t dob vak

vlka byla ji u konce a zaalo se vyjednvat o povlench otzkch. panlsko peruilo

diplomatick styky s Nmeckem, avak jako faistick stt nebylo pijato do OSN.

V lt roku 1947 se panlsko stalo opt krlovstvm, zatm bez krle. "Nekorunovanm

"krlem" zstv Franco,"7 a to a do sv smrti v roce 1975.

Film Faunv labyrint se odehrv prv na konci Druh svtov vlky v horch, v roce

1944. Nezobrazuje vlku v oslnivch mnohaminutovch bitvch a krvavch scnch, jak to

znme z Hollywoodskch trhk, nbr jako velmi intimn zleitost stle doznvajcch

nevyzench t siln Frankistick moci a nkolika anarchistickch partyzn odhodla-

nch poloit sv ivoty za svou svobodu. Jak jsem uvdla ve, v reln situaci se ve ty-

ictch letech ve panlsku opravdu jednalo vcemn o stle doznvajc incidenty lokl-

nho charakteru vyplvajc ze sporu z pedchoz obansk vlky. Je otzka, do jak mry je

6 CLEK, str. 424

7 CLEK, str. 426


toto filmov pojet spe romantickm heroizmem smylench postav a do jak mry by

byli mui, znieni nkolikaletou vlkou ochotni pijmout jistou smrt a postavit se ozbroje-

nm silm i v ppad, e by tm nikomu neprospli, ba naopak.


2 UMN NA POTKU 20. STOLET

Stejn jako byla na potku 20. stolet vyhrocena politicko-spoleensk situace, tak i umn

se vydalo svbytnou cestou, je byla zapoata koncem 19.stolet, cestou vlastnho objevo-

vn a popen dosavadnch hodnot. Knony klasickho umn ecka a ma byly po stale-

tch obdivu odsunuty na druhou kolej a inspirac se stalo umn primitivn a jemu pbuzn

formy. Ve, co bylo doposud nejdleitjm zjmem umlce najednou ztratilo na hodnot

- naturalismus, modelace, objem, pechody, perspektiva. Umlci experimentovali, hledali a

nachzeli novou estetiku tzv. -ism, je vychzela z hloubky due a sly intelektu. Projevo-

vala se strhujc rafinovanost, bezmeznm individualismem a chtem po vem novm a

odvnm. Fauvist zaali experimentovat s barvou, s rozkladem pedmt na elementrn

tvary si pohrvali Kubist v ele s Picassem, na slu vrazu se zamili expresionist. Krse

stroj vzdvali hold Futurist, proti morlce se bouilo hnut negace a vzpoury Dadaismus

a poznatk Freudovy psychoanalzy vyuili Surrealist. Zrodily se avantgardn smry, ale

svj zrod zailo tak modern abstraktn umn. rodnou pdou byla Pa, kde modern

umn prolo obdobm zsadnch revoluc. Pa poskytla tak toit mnohm panl-

skm umlcm za dob krutch nepokoj. Mohli odtud v bezpe sledovat prbh vlky a

tvoit sv horliv dla stavjc se a u na stranu Republiky, nebo na stranu Franca.

2.1 Vlka a malstv

Ji v vodu jsem zmnila, e umn je vdy obrazem doby. Pokud se vak nad touto hypo-

tzou budeme zamlet v souvislosti se panlskm malstvm, musme jt v tvrzen jet

o rove ve. panlsk malstv je symbizou veho, co ho po dobu jeho tvrd historie

potkalo. Krsn se v nm zrcadl mocn a pevn vliv crkve, maursk tradice a zejmna

panlsk folklor, kter umn vtiskl specifick charakter pln drsn dramatinosti, horko-

krevnosti, sklon k extrmnosti, traginosti a fantasknosti, ale tak psnosti v barv i ve

volb syetu. Doslova tradin je zpracovvn tmat jako b zpasy, ivoty panlskho

obyvatelstva, nboensk tmatika a vjevy z crkevnch oslav. Naprosto zsadnmi posta-

vami historie panlskho malstv jsou El Greco, Vlazquez a Goya, ti velikni, je mli

neopomenuteln vliv na vechny nsledujc generace panlskho umn. Dokonce i sm

Del Toro ve svm filmu pouil odkaz Goyova Saturna porajcho sv dti v postav od-

pornho humanoida z podsvt.


Potek dvactho stolet sebou pinesl hned nkolik vjimench osobnost, jejich dlo

se zapsalo do djin malstv zlatm psmem. Jednoznan nejvznamnjmi osobnostmi

jsou Pablo Picasso, Juan Gris, Joan Mir a Salvador Dal. Jejich avantgardn novtorstv a

umleck revolta je pnosem nemalm. Stejn jako jejich krajany Marii Blanchardovou,

Francisca Borse, Mariana Andreu i Antonia Clav je spojuje pslunost k Pask kole,

ale tak lska k rodnmu panlsku a s n spojen poteba vyjadovat se k panlskm pro-

blmm, vlku a jej dsledky nevyjmaje.

O dramatick nmty se smyslem pro barokn drsnost nen nouzi v dlech mal jako byl

Ignacio Zuloaga Zabaleta (1870 - 1945). Vyuval tradinch nmt jako jsou b zpasy,

koujc Cikni, tanenice i chud baskit rolnci. Stejn jako mnoho jeho souasnk i

Zuloagu vlka poznamenala skliujc samotou, je penesl nejen do dla malskho, ale

svj postoj poal vyjadovat tak skrz dlo sochask. Dalmi mali "dramatickho" ma-

lstv byli Jos Gutierez Solana (1886-1945) i Jos Mria Sert ( 1876-1945).

Na potku 20. stolet se mnoho panlskch mal piklonilo k abstraktn malb. V ency-

klopedii Larousse meme najt rozdlen na malbu s vrazem "dramatickm", "romantic-

km" nebo "geometrickm". Jednm z nejvznamnjch abstraktnch mal 20. stolet je

Antoni Tapis. Narodil se v roce 1923 v Barcelon. Po krtkm, ale pro jeho tvorbu dlei-

tm surrealistickm obdob je Tapis jednm z pedstavitel tendenc Arte povera. Experi-

menty s materily a rozruen plochy nnos nejrznjch barev, kter vypadaj, jakoby

proly u dlouhm asovm obdobm nm odkrvaj hlubok rny mladho chlapce, kter

vlku proil nejble, jak jen mohl - pmo se j astnil. Tato zkuenost v nm zanechala

vzpomnky, kter dodaly jeho dlu rozmr sly a asto i politick podtn. Jeho tvorba je

pmou reakc na politick udlosti, kter formovaly jeho vlast i svt, byl v pm opozici k

dikttorskmu reimu generla Franca. "Tpiesovo uit kadodennch materil odrelo

nauky mimovolnho uspodn informelu, kter se inspiroval vedenm umlcova podv-

dom. Velk vliv na jeho tvorbu mla tak druh svtov vlka a udlosti spojen se svre-

nm atomov bomby, kter navdy pozmnily vnmn lidskch pedstav."8 Joan Mir se k

jeho tvorb vyjdil takto: " Dlo Antoni Tpiese je soust tradice onch vbuch, k nim

8 GLENN, Martina. Artmuseum.cz. [online]. [cit. 2012-03-10].

http://es.wikipedia.org/wiki/1870http://es.wikipedia.org/wiki/1945http://www.artmuseum.cz/smery_list.php?smer_id=70


as od asu dochz v na zemi a kter pohnou tolika mrtvmi vcmi. Je autenticky Barce-

lonsk, s celosvtovm dopadem."9

K abstraktn form projevu se piklonili t Juan Vila Casas (1920), Antonio Surez

(1923), Manolo Millares (1926-1972) nebo Antonio Saura (1930 - 1998).

Zatek dvactho stolet se na poli umleckm vyznaoval relativn stabilitou a vyzrlost

pedchozch generac, vlka vak vvoj zastavila. Zpsobila propast a dezorientaci. A v

polovin stolet se podailo zptky navzat na to, co vlka peruila dky vnjm vlivm na

mlad autory. V roce 1957 Antonio Saura v Madridu zaloil umleckou skupinu El Paso,

jej vedouc podstavou byl a do roku 1960, kdy se skupina rozpadla. A nemla dlouhho

trvn, zastvala inovativn mylenky pro modern panlsk umn a rozvjela panlsk

informalismus a evropsk informel. Jeho skupina duchovn odpovdala na politickou situ-

aci frankovskho panlska t doby a svm umnm stejn jako expresionist reagovala na

tlak nesvobody.

9 ARTETA, BINKOV, str. 742

2/ Antoni Tpies

http://www.artmuseum.cz/smery_list.php?smer_id=70http://www.artmuseum.cz/smery_list.php?smer_id=63http://www.google.cz/search?hl=cs&tbo=p&tbm=bks&q=inauthor:%22Antonio+Ubieto+Arteta%22&source=gbs_metadata_r&cad=4http://www.google.cz/search?hl=cs&tbo=p&tbm=bks&q=inauthor:%22Simona+Binkov%C3%A1%22&source=gbs_metadata_r&cad=4


Na vlku ve panlsku vak reagovali nejen panlt mali, ale tak zahranin. Jednm z

nich byl americk mal a filosof Robert Motherwell. Narodil se v roce 1915 v Aberdeen ve

stt Washington. Studoval na kole vtvarnch umn v San Franciscu a pozdji tak filo-

sofii v Kalifornskm Stanfordu a tak na Harvardu. Motherwell je jednm z pedstavitel

tzv. Newyorsk koly mal spolu s Jacksonem Pollockem, Markem Rothkem nebo

Willemem de Kooningem. Jeho obrazy, grafiky, kresby a kole jsou spojovna s hnutm

abstraktnho realismu. V roce 1948 zaal pracovat na srii obraz s nzvem Elegie ke pa-

nlsk republice. Jedn se o masivn formy ern a bl barvy na velkch pltnech ve stylu

abstrakce. Tmto dlem reagoval na udlosti v letech 1936-1939 ve panlsku, protoe

panlskou obanskou vlku vnmal jako jednu z politickch udlost, kter ovlivnily jeho

mld.

Z eskch mal na panlsko a blc se svtovou vlku reagoval nap. Josef apek v

srii satirickch kreseb Modern times, dle pak v obrazech Ohnky (1937), Tko (1937)

nebo v Krajin s kem a holuby (1937).

2.1.1 Pablo Picasso

Nepochybn jednou z nejvznamnjch osobnost v djinch malstv je Pablo Ruiz Pi-

casso. Narodil se v roce 1881 v Malaze do rodiny male, dona Jos Ruiz Blasca, dky n-

mu cel dtstv il obklopen mali, bsnky a hudebnky. Jmno Picasso vak pozdji

pijal po matce, Mari Picasso y Lopez.

3/ Robert Motherwell - Elegie ke panlsk republice

http://www.artmuseum.cz/umelec.php?art_id=349http://www.artmuseum.cz/umelec.php?art_id=525


V jedencti letech nastoupil do sv prvn umleck koly v La Coru i na severu panlska,

o tyi roky pozdji byl pijat na akademii La Lonja v Barcelon, kde s pehledem sloil

umleck zkouky a nastoupil proto pmo do vyho stupn studia. Akoliv Picasso str-

vil ve panlsku ani ne polovinu svho ivota, sv koeny ve sv povaze nezapel - siln

hrdost, ve a oddanost. Vdy vzhlel k veliknm panlskho malstv - El Grecovi,

Velzquezovi a Goyovi, jejich vliv na Picassovo dlo je evidentn.

Po nkolika nvtvch Pae se tam v roce 1904 odsthoval natrvalo. Svm nevednm

nadnm a osobitm projevem si mezi soudobou avantgardou brzy nael sv postaven. V

roce 1907 byl u zrodu radiklnho avantgardnho smru - Kubismu. Picassa meme pova-

ovat nejen za male, ale tak sochae, kresle, grafika, keramika i bsnka.

Ve sv tvorb si Picasso proel hned nkolika obdobmi, kter urovaly rz jeho prce.

Jednou z vznamnch kapitol v jeho umleckm ivot je tak vlen obdob let 1936-

1945. Picassovi bylo tehdy 55 let, il v Pai jako uznvan a sebestedn umlec, horko-

krevn andalzan. Nebl se ci a udlat, co si mysl, ale co si mysl uml tak vborn

skrvat. Avak prochzel si jistou ivotn a potamo i umleckou kriz. Zpotku vlky se

zdlo, e k situaci ve panlsku zaujme znan lhostejn postoj a krajn vyhrocen postoje

jeho krajan ijcch v Pai ho nechvaly chladnm. Picasso se vak rozhodl postavit na

stranu republiky, co bylo vznamn gesto tehdy ji uznvanho umlce. panlsk vlda

jej "za odmnu" jmenovala editelem muzea Prado. Avak Francova armda se v t dob

ji chystala na bombardovn Madridu a umleck sbrky musely bt narychlo pevezeny

do Valencie. Nen dkaz, e by se Picasso tehdy njak zvl zhostil sv funkce a postaral

se o bezpe artefakt. Jeho uveden do funkce editele byla spe politicky vznamn zle-

itost, pesto vak vznamn bojoval proti faistm vlastnmi zbranmi - barvou, ttcem a

vlastnm vhlasem.

Akoli se od zatku vlky umlecky lehce odmlel, v roce 1937 opt zaal tvoit a s vn

sob vlastn napsal bse nazvanou "Sue o y mentira de Franco" (Sen a le generla Fran-

ca), "surrealistick dlo pln zuivch vraz, kter do sebe narej v bsnn blcm se

deliriu"10

10 OBRIAN, str. 320


"Vkiky dt, vkiky en, vkiky ptk, vkiky kvtin, vkiky

strom a kamen, vkiky cihel, nbytku, idl, zclon, hrnc, ko-

ek a papr, vkiky zpach, kter zasahuj po sob, vkiky

koue, kter bod do ramenou, vkiky, kter se dus ve velkm

kotli a hejna ptk, kte plavou pes moe."11

(zvren slova z

bsn)

Bse byla urena panlskm poslucham a jejich asociacm. Picasso bse doprovodil

adou lept v tradinm katalnskm stylu auca. Nkter zobrazuj hrzy vlky - zabit

eny, hoc domy, znsilovn,, nkter podobu generla Franca, "jen je na nich zn-

zornn v podob odporn amorfn bytosti, jaksi mosk ryby zvan sumka, jec se krt-

kmi, dkmi hrboly, avak pesto jet rozpoznateln jako lovk: tento tvor rozbj kla-

divem klasick poprs, je zobrazen v podob pyje prochzejcho se ve vysokch jezdec-

kch botch po napjatm lan s posvtnm praporem v ruce, obklopen ze vech stran ost-

natm drtem se modl ped monstranc oznaenou npisem duro (pt peset a veobecn

vraz pro penze), zabj pegasa, je to jaksi hnusn kentaur, jemu rozerval bicho bk: ten

se v cyklu objevuje celkem tikrt, dvakrt to na caudilla12

a jednou ho pouze vyds.

Zpotku bylo tchto vjev trnct, v ervnu pidal dal tyi, na nich vidme nakajc

eny, pobjen novorozence a zavradnou dvku."13

Picasso v dle poukzal na nesmysl-

nou krutost, beznadj a chaos, jak vlka pin. Poprv tak oteven vyjdil kategorick

nesouhlas s Francovou politikou a faismem. Jeliko o Picassovi ji v t dob zaaly chodit

pomluvy, e ne tak pln sympatizuje s politikou oficiln panlsk vldy, toto dlo m-

eme chpat i jako nutn strategick tah.

11 WALTHER, str. 67

12 Ze p. vdce - oznaen pro Francisca Franca

13 OBRIAN, str. 320-321


Toho roku se mla konat dal vznamn svtov vstava v Pai a panlsk vlda po-

dala Picassa, aby pro tuto pleitost namaloval obraz. Vyhradila mu tehdy celou jednu st-

nu v jednom ze panlskch pavilon. Picasso nabdku pijal, avak jejm naplnnm si ve

skutenosti vbec nebyl jist. Rozhodnut udlal a 28. dubna, kdy do Pae pila hr-

zostran zprva o vybombardovn baskickho msteka Guernicy14

nmeckou legi Kon-

dor. Picasso tehdy zareagoval se panlskou bezprostednost a vlasteneckou potebou se k

on tragick udlosti vyjdit. O dva dny pozdji ji zaaly vznikat skici k mon nejv-

znamnjmu Picassovu dlu - obrazu Guernica. Akoli Picasso k prci pistoupil v nvalu

beznadjn zlosti nad lidskou bestialitou, je ho provzela po nkolik tdn, kdy obraz

vznikal, prci pojal velmi zodpovdn a doprovzelo ji nesetn mnostv skic, nvrh a

peliv promylench tah. Dlo mlo bt rafinovanm zsahem do ernho v osobnm

boji proti brutalit, a proto bylo zapoteb vyut vech pocit, schopnost tvr dernosti a

dosavadnch zkuenosti zralho mue/umlce. Monumentln obraz o rozmrech 7,7x3,5

metr (daje se v jednotlivch publikacch vrazn li) nkolikrt radikln mnil.

14 Guernica - msteko v Baskicku, je bylo za panlsk obansk vlky vybombardovno Legi Kondor

nacistick Luftwaffe. Stalo se tak dne 26. dubna 1937. Ze 7000 obyvatel vce ne 1600 lid padlo a nko-

lik set jich bylo zranno. Jedn se o prvn neltostn tok proti bezbrannmu civilnmu obyvatelstvu v no-

vodob historii, kter otsl celm svtem. O dva dny pozdji vybombardovanou Guernicu dobyli frankis-

t.

4/ Pablo Picasso - Sen a le generla Franca

http://cs.wikipedia.org/wiki/Legie_Condorhttp://cs.wikipedia.org/wiki/Luftwaffe_%28Wehrmacht%29http://cs.wikipedia.org/wiki/26._dubenhttp://cs.wikipedia.org/wiki/1937


Vsledn obraz fantastickm zpsobem popisuje Picassv ptel Patric OBrian: "Vysoko

uprosted plochy obrazu hne ze stnu rovka pipomnajc lidsk oko, vevidouc oko,

jak znme z etnch nejstarch evropskch fresek, pod n klopt a i bolest vyzbl

k se hbetem probodnutm zlomenou pkou, jej hrot mu tr z boku. Pod kopyty le

mrtvola lovka rozbit na kusy, jako bvaj rozttn sochy, jedna pae se vztahuje k

levmu okraji obrazu, kdeto druh svr zlomen me a dotk se rostouc kvtinky.

Vpravo od kon se vykln z okna hlava vyden eny, je dr v dlouh ruce olejovou

lampu dosahujc tm a k hlav kon, kter neosvtluje dm, z nho se ena vykln,

ale jeden oste vymezen prostor, koskou hru a horn polovinu jin, polonah eny: ta se

s patrnou bolest, jako by byla ommena, pohybuje ke stedu pltna a noha s velkm kole-

nem a chodidlem, kterou vlee za sebou, sah a k pravmu dolnmu okraji dla. Ze tmy

panujc vlevo od kon, avak v jin rovin, se vynouje na svtlo nebezpen hlava, plece

a jedna noha mohutnho bka a vlevo sed v podepu jec ena, je svr mezi nohami

mrtv dt. Daleko napravo odpovd jejm zoufalm vkikm dal ena, je uvzla v

hocch troskch, bl pae m rozphnut vzhru a blou hlavu zvrcenou v tomt p-

ernm utrpen. Ozen tvercov oknko nad n, nad kterm lehaj bled plameny, tvo

protjek blho ocasu, je vychz ze zadku zvete proti ed tvercov rodin, piem

spojen mezi jeho ozenou hlavou a tlem ztracenm v temnu zstv nejasn. A z temno-

5/ Pablo Picasso - Guernica


ty za hrozivou hlavou nezeteln pp na had njak ptk - holubice, kue nebo husa, v

kadm ppad jde o njakho domcho opeence."15

Akoliv se bombardovn Guernicy odehrlo odpoledne, Picasso dj zasadil do noci. Pou-

il pitom minimalistickou barevnost, sp nebarevnost, pouze ernou, blou a edou.

Kompozice obrazu je trojhelnkov. Picasso v obraze vyuil symboliku, s n se setkv-

me ji v pedchozch jeho dlech: bk, k a nositel pochodn, jaksi labyrint Picassovy

mysli.

Podle historika Simona Shama Picasso do svho dla vloil velk vzruen modernismem,

ale zrove posedlost minulost a vlastn intimn proitky lsky a zrmutku. Poukzal t

na fakt, e Picassovou evidentn inspirac byl nepochybn Goyuv obraz Madridsk poprava

povstalc. Goya zde, stejn jako poslze Picasso, naznail Kristova stigmata na ruce po-

pravovanho a nechal mu rozpaen ruce tak, jak je ml i Kristus v okamiku sv smrti.

Svtlo, obecn nositel nadje, bylo zobrazeno spe jako symbol vradn. Picasso jej

umstil pmo uprosted obrazu, jako neohroen hnouc rovku faismu. Z prav strany

na n to olejov lampa "istho" svtla - heroick bitva dobrch a zlch svtel. Picasso

nikdy nepestal vyznvat kesanstv, i pesto, e byl republikn s pozdji a komunistic-

kmi nzory.

Vsledn obraz spatil svtlo svta v ervnu roku 1937 a jedn se nejen o Picassovu sub-

jektivn vpov, ale je tak jeho osobnm souhrnem umleck ei, v n se snoub nco z

"Picassa modrho obdob, jet vce z Picassa z psn kubistickho obdob, z neobyej-

n dokonalho kresle, z ptele surrealist, z male zabvajcho se tmatem ukiovn a

metamorfz rznch bytost i z tvrce "Minotauromachie. Obraz je jaksi sukus veho, co

Picasso vytvoil za pedchozch ticet let"16

Picassv obraz byl vystaven na svtov vstav v lt roku 1937, od prvnch okamik

sklzel rozporupln ohlasy. Jeden z pchozch dajn poznamenal: "Pouh soukrom

vichice, ani se nechumelilo." S odstupem asu vak je Guernica chpna jako jeden z nej-

vznamnjch poin modernho malstv. Obraz je jasnm vystoupenm proti zlm si-

15 OBRIAN, str. 324-325

16 OBRIAN, str. 328


lm, Picasso vak na nm nepouil jedin pm odkaz k inspiraci. dn zaat psti, d-

n uniformy, ani jin konkrtn gesta. Obraz tedy meme chpat jako jaksi univerzln

poselstv nsledujcm generacm, a tak dkaz, e i politick umn me bt modern, ne

jen sociln-realistick.

Picasso se tmatem vlky zabval i v dalch dlech, a u vdom i nevdom. Vtinou

to ani nepiznal, ale toto trauma je v obrazech ctit. Jmenovat meme napklad obraz

Plac ena (1937), Otesn koka s ptkem v tlam, je je vykldna jako strach z nad-

chzejc svtov vlky, Non lov ryb v Antibes (1939) se svm pro Picassa velmi netypic-

km koloritem, i Zti s volskou lebkou (1942). Jako uzaven tmatu meme chpat

obraz Kostnice (1944/5), jim jakoby voln navzal na Guernicu jednak podobnm vizul-

nm stylem, tak mnostvm symbol a odkaz. Je zhotoven technikou olej a uhel na pltn

o rozmrech 2 x 2,5m, stejn jako Guernica je komponovn do trojhelnku a vyhotoven

pouze v ern, bl a edivch tnech. " Kostnice vznikla pod dojmem zprv z osvoboze-

nch koncentranch tbor."17

V roce 1952 byl Picasso podn o vymalovn hradn kaple ve Vallauris. Gnius se roz-

hodl kapli promnit v jaksi chrm mru. Cyklus t monumentlnch panel Picasso po-

jmenoval La Guerre et la Paix ( Vlka a mr). Vzniklo monumentln alegorick dlo, kter

vak nepedilo nalhavost Guernicy.

2.1.2 Joan Mir

Katalnsk mal Joan Mir se narodil 20. 4. 1893 v Barcelon. Mir odmalika prohlao-

val, e se stane malem. Jeho otec, zlatnk a hodin, vak s tmto rozhodnutm nesouhla-

sil, a proto musel mlad Joan v roce 1907 nastoupit do uen na obchodn kolu v Barcelo-

n. Souasn vak navtvoval vtvarnou kolu v La Lonja, stejn jako ped lety Picasso. V

roce 1911 onemocnl tyfem a nervov se zhroutil. Bhem rekonvalescence se rozhodl i

pes nesouhlas rodiny zapsat na umleckou akademii pod vedenm Francesca Galliho, kde

se seznmil s mnoha pro nj dleitmi lidmi. V roce 1919 podnikl prvn cestu do Pae,

kde se o rok pozdji usdlil.

17 WALTHER, str. 74


Mir je znm jako jeden z pedstavitel surrealismu. Svou tvorbu od potku pojmal vel-

mi originlnm zpsobem s velkm vlivem katalnskch koen. Pijoan jeho styl popisuje

takto: "Kdy se lovk dv na obrazy, kter Mir maloval v letech 1924-1930, m pocit,

e barva je tu zachycena ve svm zrodu - barva zrove bohat i lehk, do n jsou vepsny

s praprvotn jistotou znaky jaksi zakavac magie, provzejc a rytmujc nejneoekva-

nj duchovn slavnost. Mir nm pedvd hvzdy se stejnou dvivost, s jakou dt

ukazuje sv kuliky, tanc, kdliv, laskajc hvzdy, kter si hraj v przran noci se

psy, kokami, kobylkami, ptky, enskmi vlasy a tetcmi bludikami."18

Jeho nn

barevn pltna jsou poset prazvltnmi motivy od neskutench tvor a rostlin a po

zm ar, teek, kudrlin, vous a hvzd.

I pes Mirvo osobn tst v podob spokojenho rodinnho zzem, vliv panlsk krize a

vlky na jeho tvorbu je zejm. Poetick lehk pltna se najednou jaksi pokivila, barevnost

se upinila. Nastalo obdob "per", ktermi Mir velmi citliv reagoval na blc se pa-

nlskou pohromu. Obdob postrdajc vekerou Mirvu bezstarostnost a harmonii. Do

jeho tvorby se vnutila dramatinost pichzejc zmny, nhl przdnota z nsil a lidsk

bestiality vyvrajc z podvdom do podoby trochu sadistick, trochu groteskn, ale hodn

ton. Sm Mir tyto malby nazval "Divosk". Pery vyvedeny v straidelnch tnech,

s otevenmi sty a deformovanmi tvemi, usthan nehty a rezav etzy sice na obra-

zech mench rozmr, ale psobc o to vce tragitji. Toto obdob vyvrcholilo v letech

1937-38.

Typickmi obrazy z tohoto temnho obdob jsou nap. Mu a ena u kopy vkal (1936),

Zti se starou botou, nebo ebk niku (1939). Podstatn jin je autorv Autoportrt z

roku 1937, jako by jej ani nemaloval Mir. Mario Bucci o nm napsal: "je pesnm od-

razem jeho duevnho rozpoloen. U to nen odraz pedmt, kter se deformuj, ani by-

tost, kter se stvaj perami, ale jeho samho, redukovan na pzrak, rozpitvan podle

zkon pevn, hroziv geometrie, podle stejn stavby, kterou mlad Mir pouil v dvnm

Autoportrtu z r. 1919 a kter se dramaticky rozpadv jako domeek z karet."19

18 PIJOAN, str. 38

19 BUCCI, str. 43


Od roku 1939 se tendence v Mirv tvorb opt zmnily. Sm mal ekl: "Ctil jsem hlu-

bokou touhu uniknout. Nemilosrdn jsem se uzavel do sebe. Noc, hudba a hvzdy zaaly

mt prvoadou lohu pi inspiraci mch maleb."20

Mir zaal malovat obrazy pln hvzd,

souhvzd, propojen tenkmi vlkny. Namaloval si "svou oblohu" jako symbol niku,

osvobozen, vytvoil si vlastn svt, pln vry, krsy, hudby, protoe nevil, e by nacist

mohli nevyhrt vlku. Od roku 1941 namaloval dvacet ti obraz souhvzd.

2.1.3 Salvador Dal

Salvador Felipe Jacinto Dal Domnech se narodil 11. kvtna roku 1904 ve Figuerasu. V

roce 1922 zaal navtvovat odbornou kolu malby, sochastv a grafiky v Madridu, kde se

poprv setkal tak s Luisem Buuelem a Federicem Garcou Lorcou, velmi dleitmi

mui Dalho umleckho i soukromho ivota. V roce 1926 byl z akademie vylouen a

podnikl svou prvn cestu do Pae. V roce 1929 v Pai navzal styky se surrealistickou

skupinou v ele s Andr Bretonem a poprv potkal femme fatal svho ivota - Galu, se

kterou se o pt let pozdji oenil.

Dal se jako "nejsurrealistitj surrealista" angaoval v mnoha smrech umleckho tvo-

en. Je znm pedevm jako mal, ale podlel se tak na mnoha scnografickch projek-

tech, jako tvrce kostm, dezn, bytovch interir, filmovch scn a mnoho dalch.

20 MIR IN BUCCI, str. 44

6/ Joan Mir - Zti se starou botou


Salvador Dal byl velmi kontroverzn osobnost se zlibou okovat i mystifikovat. I pes

mnostv pramen a odkaz k jeho osob spousta otzek zstv nezodpovzena a dn

jeho nzory nememe tvrdit se stoprocentn jistotou. Dal asto mnil nzory a jednn

podle toho, jak se mu zrovna zalbilo. A proto meme definovat jeho postoj k vlce ve

panlsku asi s takovou jistotou, s jakou hovome o jeho homosexulnm vztahu k nej-

blimu pteli, bsnku Federicu Garca Lorcovi. Lorca byl vedle milovan Galy Dalho

nejdleitj osobou jeho ivota, proto jej jeho poprava falangistickmi vojky hned po

vypuknut panlsk obansk vlky musela jistojist zashnout a stejn tak vlka jako

takov, kter suovala jeho rodnou domovinu mu jist nebyla lhostejn. Oteven se vak

Dal o tchto udlostech pli nevyjadoval.

Z obdob kolem roku 1936 pochz nkolik mistrovskch dl Dalho surrealismu reagujc

na panlskou otzku obansk vlky, nap. Podzimn kanibalismus. Avak nejotevenj-

m umleckm vyjdenm Dalho ke stavu jeho rodn zem je obraz Mkk konstrukce s

vaenmi fazolemi, kter pozdji pejmenovala na Pedtuchu obansk vlky. Tento obraz

namaloval v Pai jet ped vypuknutm obansk vlky jako mistrovsk dlo, jedinen

vyvrcholen obdob kanibalismu, sebemrzaen a sebepojdn. Kdy jsem piel do Pa-

e, namaloval jsem velk obraz, kter jsem nazval Pedtucha obansk vlky. Na tomto

obraze jsem ukzal nesmrn lidsk tlo, z nho porznu vyrstaj nestvrn ruce a nohy,

tahajc jedna druhou v deliriu seberdouen. Za pozad tto architektury lenho masa

pohlcovanho narcistickm a biologickm kataklyzmatem jsem namaloval geologickou

krajinu, kter byla nesmysln petvena cel tiscilet, ztuhlou v jejm normlnm vvoji.

Mkkou strukturu tto velk hromady masa v obansk vlce jsem vyzdobil nkolika vae-

nmi fazolemi, protoe by si lovk neuml pedstavit, jak spolknout vechno tohle nev-

dom maso bez ptomnosti (jakkoli inspirujc) njak mounat a melancholick lutni-

ny.21

21 SALVADOR DAL in FRANE. Grafologie a Psychologie: Salvador Dal. In: [online]. [cit.2012-04-29].


I pes Lorcovu jednoznanou nklonnost k republiknskm nzorm a dokonce jeho osob-

n nasazen v lidov front Dal sympatizoval vce mn s faistickmi nzory. Z tohoto

dvodu pravdpodobn tak odmtl vystavit sv dla na Svtov vstav v Pai roku

1936, kde vystavoval Picasso Guernicu a kter byla jednoznan mnna jako podpora pa-

nlskch republikn. Dalho fascinoval faismus nejen jako politick smr, obdivoval

hlavnho vdce a inicitora diktatury Adolfa Hitlera. Mnoh me zarazit, s jakm obdi-

vem a posedlost se o dikttorovi vyjadoval.: "Fascinovala m Hitlerova mkk, masit

zda, vdy tak tsn upnut do uniformy. Kdykoli jsem zaal malovat ten koen emen

vedouc ikmo od jeho pasu k rameni, mkkost toho hitlerovskho masa vtsnanho do

vojensk blzy mne uvedla do posilujc a wagnerovsk extze, je mi rozbuila srdce, do

vzcnho stavu vzruen, jak jsem nezail dokonce ani pi milostnm aktu... Krom toho

jsem vnmal Hitlera jako masochistu posedlho utkvlou mylenkou zat vlku a hrdinsky

ji prohrt."22

22 SALVADOR DAL in FRANE. Grafologie a Psychologie: Salvador Dal. In: [online]. [cit. 2012-04-29].

7/ Salvador Dal - Pedtucha Obansk vlky


S koncem obansk vlky a blcm se nstupem vlky svtov se Dal oteven vyjdil v

dopise meceni Edwardu Jamesi o sv radikln zmn. Svil se se svou rostouc podr-

dnost a tak, e ze svho ivota vytsnil vekerou lehkovnost. Jeho dlo mlo bt nyn

pln drav, nesmiiteln, oslniv tvrdosti. Pracoval tyikrt vce ne doposud a stejn jako

Picasso vynalezl Kubismu bhem prvn svtov vlky, chtl Dal souasn stav takt vyu-

t jako novou etapu sv tvorby.

Se zatkem Druh svtov vlky se Dal se svou enou na dobu osm let pesthoval do

Ameriky a jeho ivot i tvorba zaznamenala nov impulsy. "Vbuch atomov bomby 6. srp-

na 1945 zpsobil, e mnou pronikl seismick otes. Od t doby se stal atom pro m myle-

n stednm. Mnoho scn, kter jsem v t dob namaloval, vyjaduje onen nesmrn

strach, kter mne uchvtil, kdy jsem uslyel o vbuchu bomby. Pouil jsem svou parano-

icko-kritickou metodu23

k analze svta. Chci vnmat skryt sly a zkony vc a porozumt

jim, abych je ml ve sv moci. Skvl inspirace mi ukazuje, e disponuji nezvyklou zbran,

kter mi pome proniknout k jdru skutenosti: mysticismem - tj. hlubokm intuitivnm

porozumnm tomu, co je, pmou komunikac s tm vm, absolutn viz z milosti pravdy,

z milosti Bo"24

2.2 Vlka a literatura

Literaturu jsem do sv prce zahrnula z toho dvodu, e je umleckm odvtvm, je vlka

poznamenala nejvce a zrove literatura jako umleck oblast mohla nejvce ovlivnit vl-

ku. panlsk obansk vlka vyburcovala velk zjem ze strany litert, a to panlskch

i svtovch, je se po zkuenostech z prvn svtov vlky angaovali nejen na poli morl-

nch kritik a vlench reportr. Mnoz z nich se vlky astnili tak aktivn jako in-

terbrigadist, jako napklad Andr Malraux, George Orwell nebo John Cornford. Njak

as ve panlsku strvili tak Ernst Hemingway, John Dos Passos, Stephen Spender, W. H.

Auden i Antoine de Saint-Exupry.

23 Paranoicko-kritick metoda - Metoda volnch asociac s rznmi postavami a pedmty, s jej pomoc

Dal vyjadoval sv nejniternj fantazie.

24 SALVADOR DAL in FRANE. Grafologie a Psychologie: Salvador Dal. In: [online]. [cit. 2012-04-29].


Nejvt zjem intelektul si zskala strana Republiky, a u jako pesvden komunist,

anarchist i zatvrzel odprci faismu, mezi nimi Miguel Hernndez, Rafael Alberti, Ste-

phen Spender, Cecil Day-Lewis, Hugh MacDiarmid a Pablo Neruda. Podpora umlc se

stala velmi vznamnou formou republiknsk propagandy v boji s pravic, zatmco vnitn

levicov boj vyhrli komunist.

Bezpochyby svtov nejvznamnj literrn osobou, je podporovala republiku byl ame-

rick spisovatel, pedstavitel tzv. Ztracen generace, Ernst Hemingway. Hemingway sice

stranil komunistm a podporoval je, ale bylo to pouze z dvodu jeho hlubok nenvisti k

faismu. Byl jednoznan individualistou, kter se stal vlivnm nstrojem komunistick

propagandy. Jeho zkuenosti s obanskou vlkou se promtly tak do jeho tvorby, zejmna

do jednoho z jeho nejvznamnjch romn Komu zvon hrana. Hlavnm hrdinou je ame-

rick uitel panltiny Robert Jordan (Hemingwayv autoportrt), je pichz do panl-

ska jako dobrovolnk. Dostv dleit kol odplit za frontou most a zamezit tm pcho-

du neptelskch posil pi plnovanm republiknskm toku. Dramatick situace se zane

jevit jako pedem ztracen. V tchto chvlch Robert potkv mladou dvku Marii, do ni

se neekan zamiluje a proije s n velkou hlubokou lsku. Robert si zan uvdomovat

krsu a rozmanitost ivota, ale tak blc se smrt. Partiznsk akce se nakonec da, avak

Robert umr jako hrdina. Dj romnu, v nm Hemingway dokonale vykreslil zvec iny

vlcch stran, se odehrv bhem t dn a t noc. Souasn autor pokld otzku: "Exis-

toval vbec nkdy njak nrod, jeho vdcov se k nmu chovali tak stran neptelsky

jako tito?"25

panlskou vlkou je inspirovno tak jedin drama, kter Hemingway napsal

- Pt kolona.

Jednm z nejvznamnjch romanopisc 20.stolet je George Orwell, jeho tvorba je tak-

t poznamenan zitky ze panlsk vlky. Kniha Hold Katalnsku, v n popisuje zit-

ky z vlky vetn svho tkho zrann z 20. kvtna 1937, kdy byl zasaen do krku fais-

tickm odstelovaem. Jako "dodatek" ke knize vyla v roce 1943 esej Ohldnut za pa-

nlskou vlkou, jaksi politick rozbor panlsk obansk vlky. Orwell ve svch dlech

vdy velmi kritizoval diktatury, a to zejmna ve svch nejvznamnjch romnech Farma

zvat a 1984. O svm dle prohlsil: Kadou dku, kterou jsem od roku 1936 napsal a

25 HEMINGWAY in BEEVOR, str. 182

http://cs.wikipedia.org/wiki/1936


kter stoj za zmnku, jsem pmo i nepmo psal proti totalitarismu a pro demokratick

socialismus, jak jej chpu.26

O odporu republikn proti frankistickmu povstn ve panlsku je romn Nadje (1937)

od francouzskho romanopisce, esejisty a politika Andr Malraux. Moment vlky je tet

st autobiografick trilogie od Laurie Lee a je zaloena na autorovch civilnch vlench

zitcch. Jako vatky z cestovatelskch denk doplnn o nov materil zskan bhem

panlsk obansk vlky vznikly Journeys Between Wars americkho spisovatele Johna

dos Passose.

Symbolem boje panlskho lidu proti faismu a tak pozdjm literrnm nmtem se

stala osoba Federica Garca Lorcy. Tento panlsk bsnk, dramatik, mal, hudebnk a

blzk ptel Salvadora Dalho byl v roce 1936 chladnokrevn popraven faistickmi voj-

ky za ukrvn vyslaky, kterou dajn navazoval spojen s republikny. Ve skutenosti se

jim vak nelbila Lorcova neskrvan homosexualita. Lorcovo literrn dlo je inspirovno

zejmna panlskm lidovm umnm a ivotem prostch venkovan. Jedno z nejvznam-

njch dl, je Lorca napsal tsn ped smrt v roce 1936, divadeln hra Dm Bernardy

Alby, vykresluje pedvlenou Andalusii v tom nejrealistitjm svtle s bigotn katolic-

kou crkv, sociln nerovnost a utlaovnm en.

Vvoj panlsk literatury na pelomu a zatku dvactho stolet meme rozlenit podle

nkolika vvojovch generac estetickho vnmn na generaci 98, generaci 14, generaci 27

a generaci 3627

. Mohlo by se zdt, e vznik posledn uveden, pevn bsnick generace

m spojitost s vypuknutm panlskho konfliktu. Opak je pravdou. Stmelujcm prvkem

jejich vzniku bylo tyst vro mrt renesannho bsnka Garcilaso de la Vegy. Po

avantgardn odosobnn ist poezii generace 27 (Juan Ramn Jimnez) se nsledujc

generace ve sv tvorb odkazovala na Garcilasovu milostnou poezii, melancholicky lyric-

kou a plnou citu. Sklon ke klasinosti vytlail experimenttorstv dvactch let. Ze zstup-

c nap. Miguel Hernndez, Luis Rosales i Jos Antonio Muoz Rojas. Do vvoje skupi-

ny vak neltostn zashla vlka. "Ve zptn charakteristice ji proto jeden z jejich pslu-

26 ORWELL in RAJLICH, MAJTENYI, str. 85

27 slo oznauje rok, ke ktermu je piazovn potek tvorby dan generace.

http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Laurie_Lee&action=edit&redlink=1


nk, Aranguren, pojmenoval jako generaci "vyvrenou", a to do vzen, exilu, vypuzenou

ze kol, ze soukromho ivota, zahnanou do niternosti. Jako generaci ideologicky promn-

livou, protoe vlen udlosti uvrhly jej pslunky do protilehlch tbor, jako generaci

zatenou patnm svdomm a soustednou na vlastn existenci. Prost jako generaci pr-

chavou, pechodnou."28

Mnoho z ji etablovanch panlskch autor evropsk rovn

bylo nuceno peruit kariru v rodn zemi, stejn jako neznm nastupujc autoi mlad

generace byli nuceni emigrovat, m se otevel prostor pro vznik novho proudu exilov

literatury, zpotku nostalgicky vzpomnajc na rodn panlsko, pozdji vyvjejc se

podle osobnost jednotlivch autor.

Autoi sympatizujc spe s pravicovmi nzory byli nap. Hilaire Belloc, Ezra Pound,

Gertrude Steinov a Evelyn Waugh.

panlsk obansk vlka si nala msto i v esk poezii nap. v Halasov sbrce Dokon

i Holanov sbrce Kameni pichz, kterou se etabloval jako bsnk. Dle pak v poezii

Nezvalov i Seifertov.

2.3 Vlka a fotografie

Fotografie je specifick mdium, jej vlastnost je vrn a naprosto realisticky zazname-

nvn obrazu. Z toho dvodu se ji na potcch svho vzniku zaala hojn vyuvat nejen

ve sfe vdeck i umleck, ale tak k vojenskm elm. Prvn fotograficky zazname-

nanm vlenm konfliktem byla Krymsk vlka v letech 1853-1856, tedy pouhch 14 let

po vzniku tohoto "mdia budoucnosti".

Vlen reportn fotografie - specifick styl, kter sdluje, komentuje, kritizuje, pomh.

Hrzy vlky, nesmysln vradn a nekonen smutek zastnnch nm velmi vrn

zprostedkovv a do tepla naich domov, kde nm klepe na elo uvdomn si neschop-

nosti lid vzjemnho respektu.

panlsk obansk vlka se stala mstem srazu mnoha intelektul a umlc z celho sv-

ta, je mli tu potebu a dostaten mnostv odvahy se k slcm nepokojm vyjdit, ale

tak volnm polem psobnosti pro velkou spoustu vlench fotoreportr. Mezi nimi byli

28 FORBELSK, 1999, str. 38

http://cs.wikipedia.org/wiki/Ezra_Poundhttp://cs.wikipedia.org/wiki/Gertrude_Steinov%C3%A1http://cs.wikipedia.org/wiki/Evelyn_Waugh


Gerta Taro, David Seymour, Hans Namuth, Georg Reisner, Constantino Surez a dal.

Obrzky z vlky a ivota v republiknsk zn poizovali brati Paco, Cndido a Julio

Souza Fernndezovi a brati Faustino a Pablo del Castillo Cubillo, pozdji znm pod

oznaen agentura Foto-Mayo. Jejich innost byla velice systematick, protoe se kad

soustedil na jinou panlskou lokalitu. V republiknskch slubch pracoval t Agust

Centelles, kter po sob zanechal pln kufr snmk pozench za panlsk obansk vl-

ky. Pi tku ze panlska v roce 1939, je Centelles brnil vlastnm tlem, aby se nedostaly

do rukou Frankistm a na nich vyobrazen lidi neuvrhl v nebezpe odvety. Ze strachu ped

konfiskac byl kufr ukrvn a do roku 1976, kdy Franco zemel. V roce 1986, rok po Cen-

tellesov smrti, byl fotografick soubor ocenn ministerstvem kultury Nrodn cenou za

fotografii.

2.3.1 Robert Capa

Jednm z nejslavnjch vlench fotoreportr byl Robert Capa. Narodil se v roce 1913 v

Maarsku jako Endre Friedmann do idovsk rodiny. Zpotku se ivil jako pomocnk v

temn komoe u firmy Dephot v Berln. Endre ml velk zjem o svtovou politiku. Pot,

co mu byly otitny fotografie Lva Trockho z jedn Kodask politick schze se zaal

vnovat fotografovn a pesthoval se do Pae. V roce 1936 se svou enou Gerdou Poho-

rylles (pozdji Gerdou Taro) zaloit trojlenn fotografick spolek - Gerda jako sekretka,

Endre jako laborant v ern komoe a slavn a bohat fotograf Robert Capa, kter vak

nikdy neexistoval. Endre a Gerda si jej vymysleli jako obchodn tah, kter jim vyel. Jako

slavn a bohat americk fotograf peci musel Capa pobrat mnohem vy plat ne ne-

znm maarsk zatenk.

Tho roku vypukla panlsk obansk vlka a Capa nevhal zaznamenat ji z jej tsn

blzkosti. Prv na panlskm bitevnm poli vznikla nejznmj Capova fotografie, sym-

bol panlsk vlky a mon nejznmj vlen fotografie vbec - Padajc republikn.

Capa ne tto fotografii zachytil vojka Federica Borell Garci z Alicante v smrteln kei

padajcho k zemi bezprostedn po zasaen kulkou do hlavy. Fotografie pochz z 5. z

1936 z boj v oblasti Cerro Muriano. Capovi se podailo zaznamenat nebezpe a smrt,

kter je tak blzko. Fotografie obletla svt a z neznmho Friedmanna se stal opravdov

uznvan Robert Capa, zakladatel modern vlen fotodokumentaristiky a ptel velkch

umlc jako Pabla Picassa, Louise Aragona, Johna Steinbecka i Ernesta Hemingwaye (pi

http://es.wikipedia.org/wiki/Faustino_Mayo


psan romnu Komu zvon hrana Hemingway vychzel z informac, kter mu poskytl Ca-

pa, je se boj v prsmyku Puerto de Navacerrada jako fotograf zastnil).

Capa nikdy nefotografoval potoky krve a masakry vlench udlost. Jeho fotografie za-

chycuj hlavn osudy obyejnch lid, dt, pocity, kter vlka vzbuzuje. Jsou pln smutku,

bolesti, hrzy a nebezpe. Sousted se vdy na konkrtn osobu, konkrtnho vojka a

jeho pbh. Nebyl z tch fotograf, kte fotili z bezpenho povzdl, byl vdy v centru

dn. Z toho tak vychz jeho znm citt: "Nejsou-li Vae fotografie dobr, nebyl jste

dost blzko."29

Tento citt lze chpat jednak v doslovnm vznamu fyzick blzkosti, ale

tak v rovin citov, v pochopen nmtu a potebn empatii. Capa nenvidl vlku. Pro-

hlaoval: "Vlka je jako strnouc hereka, stle nebezpenj a stle mn fotogenick."30

Capa nsledn fotografoval jet nkolik vlek (Druhou svtovou vlku, nsko-Japonskou

vlku, vlku v Izraeli,), ale soubor, kter podil ve panlsku je povaovn za jeho jed-

noznan nejzdailej prci.

29 In CAPA, str. 12

30 In CAPA, str. 12

8/ Robert Capa - Padajc republikn


V obdob 1948-1953 fotografoval pevn vedn udlosti a sv ptele nap. Ernesta He-

mingwaye, Pabla Picassa, Henriho Matisse atd. a doufal, e ji nikdy nebude fotografovat

vlku. V roce 1954 byl vak pemluven k fotodokumentaci vlky v Indon, kter se mu

tak stala osudnou - neastnou nhodou lpl na minu a na nsledky zrann zemel.

Capovy kritici mu vytali technickou nedokonalost a nepli velk um, s jakm poizoval

fotografie. Jeho prci vnmali tak, e stailo "bt u toho". Capovym pnosem vak nen

akademicky dokonal fotografie, nbr mnostv emoc a lidskch pbh, kter byl scho-

pen zaznamenat a prostednictvm fotografie nechat t.

2.4 Vlka a mda

I pes svtovou hospodskou krizi se 30. lta stala jednou z nejelegantnjch a nejluxus-

njch r stolet prodchnutou hravou nadasovost Elsy Schiaparelli i zrodem mdnch

ikon. Realita vlench let si vak vydala zmnu t v mdn oblasti a to ji v posledn

tetin 30. let. Pdlov systm, vynucen nejrznjmi nedostatky, vnesl i do oblasti

9/ Barcelona, jen 1938


odvn naprosto nov pstup. V tchto hubench letech bohatost a rafinovan enskost,

charakterizujc pedvlen obdob, ustoupila zcela zkonit maskulinnjmu vzhledu:

hranat eleganci vycpanch ramen, zk sukni, oiven jednm nebo dvma sklady, a pi-

lhavmu pasu.31

Praktinost. Dlka sukn dosahovala kousek pod kolena, ruce zakrvaly

rukaviky. Hlavy zdobily peliv vyesan vlasy zakryt tky, turbanovitmi pokrvkami

i klobouky, kter se staly jedinou monost pro experimentovn a kreativitu. eny si d-

valy zleet na kadm drobnm detailu, protoe jejich pstn vzhled ml dodvat odvahu

vojkm. I pes nedostatek a patnou kvalitu lidel byly nejdleitjm detailem erven

rty a jemn vykrouen obo. Nutnost byly punochy, kter nebyly k dostn. Proto si

eny nanely na nohy make-up a tukou na obo dokreslovaly zadn ev punoch. Boty

se nosily na nzkm podpatku muskho charakteru, do spolenosti pak boty na platform.

Na potku 40. let se sukn opt mrn rozily, avak nejdleitjm kritriem pro odv

byla stle spoteba co nejmenho mnostv materilu, kterho byl alostn nedostatek.

Na zatku vlky ukonil svou innost francouzsk Vogue, mnoho mdnch dom bylo

zaveno a nacist usilovali o peveden mdnho centra z Pae do Berlna, co by zlikvi-

dovalo celou tradici francouzskho mdnho prmyslu. To se natst nestalo, za co se

vznamnou mrou zaslouil Lucien Lelong.

31 MCHALOV, str. 52

10/ Dmsk mda z pelomu 30. a 40. let 20. stolet


V oblasti musk mdy je situace ponkud jednotvrnj. Pnsk odv se ji od devate-

nctho stolet ustlil na kombinaci sako, kalhoty, koile, kravata a ta je platn dodnes. V

jednotlivch mdnch etapch se pak mn pouze proporce, barevnost a materilov sloen

tohoto ustlenho outfitu.

Tict lta 20. stolet se v pnsk md stejn jako u dam vyznauj velkou eleganc.

Mda byla ovlivnna luxusem znmch Hollywoodskch ikon jako Fred Astair,

gangsterskmi filmy. Dlouh saka s vycpvkami na est knoflk s irokou faznou a

vyznaenm pasem, kapesnk v nprsn kapsice a jehlice v iroce pruhovan kravat,

dvouadov vesta. Obleky jsou uity v anglickm stylu, vyuvaj kontrast vzor a

barev, tmav tny flanel, kepr, prosazuj se puntky, svtl i tmav pruhy, nmonic-

k mod, indigo a barva ed oceli, mui se zaali holit. Uzkonn dovolen a zkrce-

n tdenn pracovn doby lidem umonilo vce cestovat a sportovat, co se projevilo ve

velk oblib sportovn mdy a mdy pro voln as. Plavky, ortky, polokoile, vesty,

pruhovan trika, slamn klobouky,.

Avak celosvtov hospodsk krize a blc se vlky mly za nsledek posun i v oblasti

pnsk mdy k jistmu uskromnn. Mda jakoby zhrubla a zchudla. Podle dochovanch

fotografi ze panlsk obansk vlky se musk civiln odv omezil na pomrn voln

kalhoty, koili, krtk kabt i pletenou vestu a baret. Vtinov zastoupen v pnsk md

11/ Mda v podn umlc S. Dalho, J. M. Villa, L. Bu uela, F. G. Lorcy a J. Antonia


v obdob vlky m vak vojensk uniforma, odv jednotnho charakteru slouc k roze-

znvn len jednotlivch vojsk, vojenskch sloek a hodnost. Vliv vojensk uniformy na

celkovou odvn linii mu i en v obdob vlench let je zsadn a zcela evidentn.

2.4.1 Uniforma

Vojenskch uniforem zastoupench v obansk vlce bylo nesetn mnostv. Zamme

se tedy na zkladn linie musk uniformy Francovy strany, tedy t, kter sehrla svou roli

ve filmu Faunv labyrint a kter mne inspirovala pi tvorb kolekce. Zklad kad unifor-

my je stejn a nemnn ji nkolik destek let, tedy horn st (kabtec, blza i bunda),

kalhoty, koile, pokrvka hlavy, boty a doplky s dleitou rozliovac funkc jako jsou

odznaky, spony, psky atd.

Zatmco republiknsk uniforma vychzela z tradin panlsk nrodn uniformy, vzhle-

dem z politickm tendencm Francovy strany inklinujcm k Nmeckm nzorm i linie

jeho uniformy vychz z klasickho nmeckho zkladu. Uniforma milic Falangy, pravi-

cov smlejc oficiln politick strany v obdob panlsk obansk vlky, se skldala

obecn z modr koile a kabtce stejn barvy s blmi nebo ervenmi lemy. Kabtec mohl

bt t v ern barv, zdoben lemy nebo ervenmi stapci. Na lev stran kabtce nad

kapsou byla umstna vivka znaku falangy - jamo a py. Tento znak m pvod ji v

hlubok panlsk historii a jedn se o spojen erb Isabely Kastilsk (jamo) a krle Ferdi-

nanda (py). Pokud bylo vyhotoven v barvch erven a stbrn, jednalo se o vojka v

prvn linii, v barv zelen a zlat jej nosily zlon sly. Z nkterch pramen je patrn, e

bylo mon nosit t ernou koili jako symbol faismu. Z dvodu vt nenpadnosti nosi-

li venkovt falangist khaki koile s modrm lmcem, nramenky a nkdy i nkrytem ka-

pes. Kalhoty byly rozdln, pedepsan mla pchota. Nosily se bu rovn kalhoty s nz-

kmi baganaty, nebo rajtky - od kolen dol zen, s ltky ovinutmi onucemi a nzkmi

baganaty nebo zakasan do vysokch koench holinek.

V roce 1937 Franco spojil Falangu se stranou JONS a vznikla jedin oficiln pravicov

strana ve panlsku, Falange Espa ola de las JONS. V t dob dolo tak k uritmu pro-

msen prvk uniforem tchto jednotlivch stran. Kad z nich se vak snaila pokud mo-

no vracet ke svm starm, typickm uniformm.

Jak u bylo zmnno ve, Druh svtov vlky se panlsko nezastnilo. Vystupovalo

jako neutrln stt, avak inklinujc k politickm pesvdenm sil Osy. Ze strategickch


dvod vyslal Franco na pomoc nmcm divizi dobrovolnk o sle piblin 18 000 mu.

25. ervence 1941 byla vyslna na vchodn frontu jako 250. p divize. Tito dobrovolnci

byli odni do nmeckch polnch uniforem, avak ponechali si falangistickou modrou koi-

li - odtud nzev Modr divize. Na pravm rukvu blzy, stejn jako na kabtci a bon

stran pilby mli znak ve tvaru ttu v barvch panlska a znak Falangy - jamo a py.

Do Falangistick uniformy je odn t kapitn Vidal, jedna z hlavnch postav filmov ped-

lohy. Nos blou koili, kalhoty-rajtky i kabtec v modr barv se zlatmi knoflky, odznak

na prav pai je vyveden v barv zlonho vojka. Ti esticp hvzdy na rukvech a po-

krvce hlavy znamenaj jeho hodnost kapitna. Uniforma je doplnna vysokmi koenmi

holinkami.

2.4.2 Cristobal Balenciaga

I mda zaznamenala vznamnho panlskho rodka, vznamnho revolucione a legen-

du mdy 50. let. Cristobal Balenciaga se narodil v Baskickm msteku Guetaria v roce

1895 jako syn vadleny. Ji jako estnctilet chlapec zaloil krejovskou dlnu. V roce

12/ Kapitn Vidal, jedna z hlavnch postav filmu Faunv labyrint


1914 za pomoci sv mecenky Markzi de Casa Torres otevel vlastn krejovsk salon ve

panlskm San Sebastianu. Pozdji si pod jmnem sv matky, Eisa, otevel tak poboky

v Madridu a v Barcelon a stal se nvrhem bohatch aristokrat. Se zatkem panlsk

obansk vlky saln pesthoval do Pae, Mekky umn a mdy. Do Madridu se vrtil

u jen nakrtko bhem druh svtov vlky. Vliv rodn zem a mal - krajan Goyi a

Vlazqueze vak byl v Balenciagov tvorb velmi ctit.

Akoliv jako tvrce psobil ji ped a bhem vlky, jeho hvzda vyla a tsn po n. Po

letech odkn, strohosti a uniformit nastal hlad po dokonale ensk, velkorys md.

Nastal as pro Balenciagovy dramatick modely s dokonale promylenmi barevnmi val-

ry, sloitmi stihovmi eenmi a precizn prac podobn architektonickmu pojet. Jeho

modely byly dokonale vyven a nadasov. Zhy se stal velmi vlivnm a spnm cou-

tirierem. Ji v roce 1939 piel s typickm tvercovm stihem rukv, o ti roky pozdji

s lini soudek a v roce 1946 pinesl prvn pytlovit paleto a redingoty s kimonovmi ru-

kvy. Jeho novinkou byly halenky bez lmce, kter prodluovaly krk a rby s obrovskmi

volny a vlekami, s rzn posazovanou pasovou lini. Balenciaga si zakldal na haute cou-

ture prci a zaekl se, e nikdy nezavede strojn vrobu. Ostatn jeho modely byly tak rafi-

novanho stihu a z luxusnch, asto tuhch materil, e se pro tuto vrobu ani nehodily.

V roce 1968 zavel saln, zklamn masovost, kter se do mdy vkradla.

Obnoven znaky pilo a po trncti letech. Dnes pat do spolenosti Gucci group a

hlavnm designerem znaky je Nicolas Ghesquire.


13/ Reklama z Vogue na salon Balenciaga, 1938


II. PRAKTICK ST


3 FILM JAKO INSPIRACE

Bylo nebylo, v Podzemnm krlovstv, kde

neznali le a bolest, ila tam jedna princez-

na, kter touila po lidskm ivot, po mod-

r obloze, po jemnm vnku a slunenm

svtle. Jednoho den princezna oklamala

stre a utekla. Ale venku ji svtlo oslepilo

a vymazalo ji vechny vzpomnky, kter m-

la. Zapomnla kdo je a odkud. Tlem ji

proel chlad, nevolnost a bolest. A potom

zahynula. Ale jej otec, krl, byl pesvd-

en, e se jej due jednoho dne vrt, v ji-

nm tle na jinm mst a v jinm ase. A

tak na ni ek dokud nevypust posledn

dech, dokud se svt nepestane toit

Pro nkoho smutn, pro nkoho nadjn, ale kadopdn okouzlujc slova. Uvdj pbh,

je je pro mne natolik siln, e mne pinutil k jeho pevyprvn mdiem mne vlastn -

odvem. Jsem si vdoma skal, kter mi tohle rozhodnut pin. Je mi jasn, e jsem si

zvolila tma oemetn a snadno pi nm mu sklouznout k povrchnosti i ki. Avak

tento film byl pro mne takov zitek, e jsem se tohle riziko rozhodla podstoupit a vech-

ny pozitivn i negativn emoce, kter ve mne vyvolal investovat do sv kolekce.

Tma filmu Faunv labyrint se to kolem pohdkovch sn a fantazi mal dvky, je je na

pozad vlenho bsnn 40. let vystavena nemilosrdn zkouce osudu, ani by na nj by-

la, a snad i mohla bt, pipravena. Je to velmi citliv pbh pln vn, odhodlanosti a

urputnosti, ale tak brutality, zlosti, smutku a zklamn. Ta naivn dtsk upmnost, kter

vede kad Ofliin krok ve mne vyvolv velkou vlnu ztotonn, pochopen a dojet. Je-

jm prostednictvm jsem se vrtila zpt do svta fantazie, jak ji znm z dtstv, kdy jsem

svt eila po svm, kdy mne nesvazovaly zbrany a komplexy, existence byla samozej-

most Nco z toho nezbednho dtte ve mne pod dm a j si tu kehkou vzpomnku

chci uchovat, chci ji zhmotnit a chci ji ukazovat. Chci vytvoit kolekci, kter bude instink-

tivn, fantazijn a ne tak uesan, jako byla m dosavadn, pomrn konzervativn, prce.

Chci zhmotnit sv pedstavy tak, jako je Del Torro zhmotnil Oflii. Ale, u neumm ltat


3.1 Faunv labyrint

Film se odehrv v roce 1944, kdy dvanctilet Oflie pijd se svou matkou za ot-

mem, frankistickm dstojnkem Vidalem, kter v horch na severu panlska potlauje

zbytky republiknskho povstn. "Sledujeme osudy panlky Oflie na konci 2. svtov

vlky, je ped hrzou faistick diktatury unik do fantasknch pbh, kter jednak te

a jednak sama vyprv. Ofliina maminka je shodou neastnch okolnost thotn s bru-

tlnm faistickm kapitnem Vidalem, kter bojuje hluboko v horskch lesch s posled-

nmi partyzny. Nastvajc matka i nevlastn dcera musej za kapitnem pijet a trvit

dlouh, nudn a sychrav dny daleko od civilizace. Oflie u po cest objev hmyz vlu,

je ji poslze dovede do podzemnho labyrintu. Tam se od mrn ztrouchnivlho fauna

dozv, e je zakletou, pevtlenou princeznou ze starodvn e, v n se nestrne a nikdo

nezn nenvist. Aby se ovem Oflie dostala zptky, mus ne nastane plnk v trojici

kol osvdit statenost, nestupnost, zsadovost a dobr srdce. Kapitn Vidal mezitm

masakruje a mu vechny lidi v okol podezel z partyzntiny a po Oflii chce maxi-

mln, aby si neumazala svten atiky. Co se j da dodret pomrn patn, protoe

jej fantasy quest (kter trochu pipomn potaov hry) vyaduje brodit se skrze blto,

zatuchlinu a rzn dal sajrajty." 32

Film Faunv labyrint byl natoen v koprodukci panlsko/USA/Mexiko v roce 2006. Jed-

n se o film na pomez nr mysterizn, drama, fantasy a horor. Jeho "otcem i matkou"

je mexick reisr hororovch snmk Guillermo del Toro. Pro samotnho Del Tora je

tento film srdcovou zleitost a na jeho realizaci se pipravoval mnoho let. Mezitm stih-

nul natoit nkolik dalch snmk jako je Hellboy, Blade 2 nebo blova pte (El spina-

zo del diablo). A prv mezi blovou pte a Faunovm labyrintem je asto nachzena

znan podobnost. Oba filmy se odehrvaj v obdob Druh svtov vlky, hlavnmi hrdi-

ny jsou mal dti a jsou tm identick i z hlediska kombinace nr. Nkte lid tvrd,

e je blova pte vce mn ppravou na "Fauna", nebo dokonce to stejn. Dle mho

nzoru tomu tak pln nen. Djov linka se rozchz. V blov ptei se malmu chlap-

32 FILA, Kamil. Faunv labyrint. [online]. [cit. 2012-04-29].


ci zjevuje duch nezvstnho chovance sirotince a navd ho k vykonn pomsty za ohav-

nosti, kter byly na nm spchny, pbh m vak jednoznan "happy end".

V "Labyrintu" meme djovou linku rozdlit na dva proudy, kter se v prbhu filmu

postupn rozchz a zase sbhaj, tedy na ten realistick - dosplck, vlen, surov a

krvav, a imaginativn - dtsk, fantazijn a malebn. Obma proudm nechal Del Toro

potebn prostor i vhu, dn nepebj ten druh. Prv naopak, vborn se dopluj.

Vytv mezi sebou neobyejn siln kontrast, ale mohly by fungovat i jeden bez druhho

jako dva kompaktn celky. Oba dva svty jsou drsn a nekompromisn, Ofliin dtsk svt

si ve sv krutosti a urputnosti v niem nezavd se svtem Vidalovy reality, ktermu jet

dti "nemou rozumt". Ale dti jsou mnohdy vnmavj, ne bychom si mohli pipustit

a zatmco Vidal se bezhlav sna o likvidaci partyzn, Oflii nezbv nic jinho, ne

poslechnout vlastn instinkt, uvit starmu faunovi pbh o jej nesmrtelnosti a podnik-

nout riskantn cestu do starho ztrouchnivlho stromu, do podzem kde bydl ten, je nen

lovk a nakonec zase zptky do labyrintu, kde vechno zaalo. Nem co ztratit. Je natolik

osaml a vystraen ve svt lid, e v boji s nadpirozenem me jen zskat.

Labyrint kon dvojznan - pokud se lovk ztoton spe s relnm zkladem pbhu

pak kon patn, pokud je vak naladn na vlnu romanticko-pohdkovou, pak mu pbh

nabdne ndhern vystn v podob nvratu ztracen dcery.

Ale zpt k filmu samotnmu. Premira filmu byla 27. 5. 2006 na festivalu v Cannes, kde

sklidil dlouh ovace ve stoje. Nsledn si tvrci odnesli hned ti soky z udlen nej-

prestinj filmov ceny Oscar, a to za nejlep kameru, vpravu a masky. Nominaci v

kategorii nejlep cizojazyn film, hudba a scn vak v soku nepromnil. Film byl no-

minovn na tinct cen Goya. Zskal jich nakonec sedm: za nejlep enskou vedlej roli

(Ivana Baquero), nejlep pvodn scn (Guillermo del Toro), nejlep kameru (Guiller-

mo Navarro), nejlep stih (Emilio Ruiz del Ro), nejlep zvuk, nejlep maskovn a

vlasovou pravu a za nejlep speciln efekty. Pi vbru herc do hlavnch rol ml del

Toro tst na neuviteln charismatick herce. Malou umanutou Oflii ztvrnila dvanc-

tilet panlka Ivana Baquero. Del Toro kvli n lehce pozmnil scn, protoe pvodn

Oflie mla mt jen osm let. V roli kapitna se pedstavil panlsk herec Sergi Lopz,

kter se jako dosavadn pedstavitel kladnch rol dokzal a pekvapiv dobe ztotonit s

bezcitnm tyranem jako byl Vidal. Ve vedlej roli jsme pak mli monost shldnout Ma-

ribel Verd jako sluku Mercedes, znmou z filmu Mexick jzda, i Ariadnu Gil jako


matku Oflie. V neposledn ad se pedstavil tak vborn Doug Jones v roli Fauna, kter

jako jedin herec neuml panlsky, a proto se vechny dialogy musel nauit nazpam.

Jeho role byla o to sloitj, e se jako faun musel kad den podrobit dajn plhodino-

vmu maskovn a oblkn do kostmu.

Cel film nabz asnou hororovou, avak citlivou a malebnou atmosfru, je podtrhuje

tak celkov vizuln stylizace filmu. Za hlavn kameru se postavil kameraman Guillermo

Navarro. Dj se odehrv nkdy na jae v lese, obrazu tud dominuj barvy jako je zelen

a hnd. Podstatn st filmu se odehrv v noci, m se barevnost omezuje na ernou,

blou, edivou a snad vechny odstny modr. O to vraznji a dsivj se jev erven,

kter se objevuje jen v podob krve.

Autorem hudby je Javier Navarrete, jen lvm podlem pispl k citliv nlad celho fil-

mu. Jeho soundtrack nen nijak zvl pekombinovan mnostvm motiv, ale naopak je

pjemn jednoduch. Vychz z jedin melodie ukolbavky, je sluka Mercedes tie zp-

v Oflii v jejich netch chvlch, kdy pichz o matku i dvru fauna.

O kostmy se postarala jedna z nejvznamnjch panlskch kostmnch vtvarnic Lala

Huete.


4 POJET INSPIRACE

Jak u jsem psala ve, m kolekce je prostor pro fantazii dosplho lovka s du dtte,

kter u neum ltat. Tedy, stejn jako je mal Oflie vystavena nemilosrdnm nstrahm

reality, tak i na to "dt" ve mn je zapomnno skrz kadodenn realitu, stereotyp a kon-

vence. Je spoutno pravidly, kter je pjemn obas poruovat.

M kolekce je tedy sms fantazie a reality, hrubosti a nnosti, citu a vnosti. Vychzm

pedevm z filmov pedlohy, kter je sama o sob vrazn vtvarn zajmav a to jak v

motivech, tak v barevnosti. Jednotliv odvy jsou inspirovny nkdy konkrtn postavou,

dleitm motivem, nap. Ofli, vlou, faunem, stromem, nebo jen pocitem z filmu.

Film se odehrv na podzim v roce 1944 kdesi v lesch na severu panlska. Z kadho

obrazu je ctit chlad, nebezpe a odcizen. Herci maj na sob svetry, kabty, ve v mdlch

barvch a evidentn z nepjemnch materil. Atmosfra je straideln a napjat. Tento

pocit byl pro mne urujc. Hned jsem si vybavila pocit, kdy mi nen dobe, ctm se ohro-

en nebo nejsem ve sv ki. V takov situaci bych si nikdy neoblkla nic extravagantn-

ho, odhalujcho, stahujcho. Naopak, snam se, aby mi bylo pjemn, teplo, zahaluji se,

snam se choulit do obrovsk ly a po nos, do huatho svetru, schovvm se ped sv-

tem. Dlm se neviditelnou. Myslm si, e tyto tendence m kad z ns. A obzvl za

vlky, nejen e pro mdn vstednosti nen prostor, ale zejm nen ani plin nlada.

Pud sebezchovy je silnj, ne jakkoliv jin. Proto ve sv kolekci pracuji hlavn s ple-

teninami rznch charakter, ze kterch vytvm svetry s pedimenzovanmi rukvy a

rolky. Dvm tak prostor flaui a kabtm.

V kolekci pracuji tak s dobovou mdou a frankistickou uniformou, je vdy dopluji o

prvky, kter odkazuj k fantazii. Jsou to hlavn koen psky s protlaovanmi motivy fan-

tastickch kvtin spletitch, jako je ivot sm, kter spoutaj do snu a nepust.

Mm zmrem bylo, aby kolekce psobila tak trochu "nehezkm" dojmem, proto budu aty

doplovat o pleten ponoky a obuv bez podpatk, nzk, poppad na klnku a jednodu-

ch koen holinky. Z tho dvodu volm hrub zapnn, jako jsou cvoky a kovov zipy.


5 BAREVNOST A MATERILY

Barevnost cel kolekce vychz jednoznan z pedlohy. Non atmosfra filmu je stylizo-

vna hlavn do odstn modr barvy. Jeliko se dj odehrv pevn v lese, velk prostor

je ponechn tak zemitm barvm jako je hnd, zelen, ed,Jedinm vraznm akcen-

tem je erven, kter se vak objevuje jen na rtech a v podob krve. Proto i m kolekce

zahrnuje nkolik materil v modrch, hndch a bovch odstnech. V kolekci uplatuji

t ervenou barvu, ale jen ve form podvky, jako symbol vnitn vn, odhodlanosti a

horkokrevnosti, s jakou postavy jednaj - typick vlastnosti panl. V pbhu m svj

prostor tak zlat barva, a to na knoflcch kapitna Vidala, ale tak jako svtlo, pradvn

symbol nadje (symbol svtla pouil t Picasso na obraze Guernica viz. ve) J zlatou

barvu vyuvm pouze ve form zapnn - pezky na psky, knoflky a zipy, doplky.

Jak u jsem naznaila v pedchoz kapitole, zkladnm materilem pro kolekci je pletenina,

a to hned nkolik typ - od nejjemnj bavlnn, k hrub s vypltanmi copnky. Dle

pouvm flau s kamrovm vlknem ve frankistickm odstnu a velmi pjemn bl

viskzov flau. Nezastupitelnou lohu v m kolekci hraje prav ke v tmav hndm

odstnu. Pouvm ji na rukvy a opasky (viz. ve). Ke je ponechna nezaitn. Je

symbolem jakhosi nespoutanho ivoina, ivota.


III. PROJEKTOV ST


6 JEDNOTLIV MODELY

Jak u jsem zmnila dve, jednotliv modely jsou navreny tak, aby vyprvly pbh fil-

mu. Tedy vce i mn respektuj nejen vizuln ztvrnn, ale tak naraci filmu. Nkter

modely jsou inspirovan konkrtnmi postavami, zbyl mezi nimi tvo jakoby spojovac

lnky a jsou inspirovny spe mm vlastnm pocitem z nastolench situac. Kolekce za-

n jako realistick, uniformn, pozdji se uvoluje a nechv se propltat pohdkovm p-

bhem s dobrm i patnm koncem.

Modely jsou doplnny o koen rukavice, vysok kalhotky do pasu, ponoky a nrovac

boty bez podpatku poppad na hrub platform podtrhujc "oklivost" 40. let.

6.1 Prvn model

Pi designovn prvnho modelu jsem se inspirovala hlavn hrdinkou Ofli. Oflie je dva-

nctilet dvka, nevinn dt, avak velice vnmav a citliv k okolnostem, kterm jet

"neme rozumt". A pod slupkou nevinn holiky se skrv vniv a urputn panlka.

Jej dtsk naivita ji dodv odvahu, se kterou se pout do nebezpench kol relnho

svta i svta fantazie a pohdek. Oflie vyrstala ve mst. Na zatku pbhu pijd se

svou thotnou matkou do starho mlna kdesi hluboko v lesch k novmu otmovi, bez-

citnmu kapitnu Vidalovi. Oflie je neastn a vystraen z otma i novho prosted a

proto se upn k tomu jedinmu, co ji zbylo - ke svm pohdkovm knihm, ve kterch

vechno vdy skon dobe.

Prvn model je bl kabt, kter stihov vychz z filmovho kostmu mal hrdinky. Bl

barva symbolizuje Ofliinu nevinnost a jaksi zatek. Kabt, kter na prvn pohled vypad

kehce a mile je podit ervenou podvkou jako symbol vnitn vn a odhodlanosti, kter

kdekoho pekvap. Je lenn v pase, abych doclila lepho padnut na postav a pknho

rozen smrem dol, v zadnm dle jsou zaehleny dva rubov protizhyby. Bon ev a

pedn prsn zevek jsou spojeny do jednoho diagonln vybhajcho zevku od bonho

pasovho bodu smrem k prsnmu hrotu. Zadn dl ivtku je vytvarovn pomoc dvou

pasovch zevk, kter jsou zakoneny dramatickou vlnovkou. Ta poslouila jednak jako

designov prvek v kolekci k navozen jist nervznosti, ale tak jako pln funkn prvek -

jsou do n pevedeny pro mne jinak ruiv ramenn odevky.


V pase je umstn tenk psek z tmav hnd nezaitn ke, kter je vzadu propleten

do florlnch fantasy motiv inspirovanch filmovou pedlohou (motiv se objevuje nap-

klad v knize, kterou Oflie dostala od starho fauna). Motivy jsem si upravila podle vlast-

nho nvrhu.

Prvotn mylenkou bylo propojit "dobov" kus odvu uniformnho charakteru, kter zastu-

puje realistickou podstatu postavy s fantasy pskem, kter hrdinku spoutv do svta poh-

dek a fantazie.

15/ Prvn model - pedn a zadn dl

14/ Prvn model - TN


6.2 Druh model

U druhho modelu jsem se nechala inspirovat postavou kapitna Vidala a prvnm obrazem,

ve kterm projevil svou bezcitnost a brutalitu. Je to obraz, kdy brutlnm zpsobem zabije

dva obyejn farme, kter myln povauje za nepohodln partyzny, ani by se pesvd-

il, zda je tomu opravdu tak. Po brutlnm aktu vythne z pytle ulovenho krlka.

Tento model je variac pedchozho kabtu. Sako je stihov eeno velice podobn, ale je

jakoby zminimalizovno co do subtilnosti, ale tak v potu potebnch v. Stejn jako u

kabtu jsem spojila bon ev s pednm zevkem a zadn pasov zevek s ramennm.

Zruila jsem pestien v pase, kter jsem nahradila pouze krtkm vem v bon partii.

Protizhyby jsem nahradila rozparky a doln kraj kabtku jsem zeikmila kvli vt dyna-

minosti. Sako je pepsno tenkm pskem z nezaitn ke s popraskanm efektem.

Podvku jsem zvolila opt v barv krve ze stejnho dvodu, jako v pedchozm modelu.

Sako je doplnno sukn zenho stihu v nesluiv dlce pod kolena, kter byla typick v

obdob vlench let, ale svou psnost a kontroverzn dlkou m tak navozovat nep-

jemn pocit, kter mme pi zmnn scn. V zadnm dle jsou dva lenc vy plynule

navazujc na rozparky saka, v jednom z nich je umstno zdrhovadlo. Bon vy jsou opt

eeny pouze zevkem.

Myslm, e inspirace kapitnovou uniformou je na prvn pohled zejm hlavn v barevnos-

ti. Zvolila jsem stedn modr kamrov flau. Msto kalhot jsem vak model doplnila o

sukni, protoe oblkm enu, kter m bt siln. A ta je vdy silnj pokud pizn, e je

enou a vyuije vechny sv ensk zbran.

Model je doplnn o tmav hnd koen rukavice s vitm pruhem krli koeiny na

hbet ruky, co modelu dodv ivoinost a dramatinost.


17/ Druh model - pedn a zadn dl

16/ Druh model - TN


6.3 Tet model

Tet model je inspirovn samotnm faunem. Jedn se o top z prav ke s vliskem obli-

eje fauna. Ve filmu je tento obliej vytesn do kamene na vstupn brn do labyrintu. Ob-

liej jsem nejprve vytvarovala ze sdry tak, aby z jedn strany koproval tlo a z druh tv

fauna, pot je odl

Šablona -- Diplomová práce (fmk)

Text of Šablona -- Diplomová práce (fmk)

Šablona -- Diplomová práce (uni)

Návrhy zákazník šablona

FMK-integration i KMD Nexus · 2.5 30.10.2019 I forbindelse med implementeringen af FMK version 1.4.4.E2, er følgende afsnit ændret/tilføjet: ’Ny FMK ordination’, ’Opfølgningsdatoer,

ŠABLONA PRO DP/BP PRÁCE · 2017-02-21 · Aplikace elektrického parního vyvíječe v soustavě CZT Bc. Miroslav Florián 2016 Abstrakt Tato diplomová práce je zaměřena na

FMK 2013 Namenskonventionen, Heike Landschulz

FMK 2013 FM_Mentoring, Friedrich Egbert

Nyt simac fmk 20131212

Šablona závěrečných prací ÚADI

Šablona -- Diplomová práce (fmk) - Fresh Eyefresh-eye.cz/wp-content/uploads/2014/06/ZLIN_Rek... · Naratologie jeoznačeníprovětev literárníteorie,která se zabývá zkoumánímzpůsobu

FMK 2013 Xojo, Christian Schmitz

Šablona -- Diplomová práce (ft) · Web view8.1 Ian McEwan’s portrayal of WWII 37. 8.2 Joe Wright’s portrayal of WWII 38. 9. comparison of the epilogue 41. Conclusion 43

CAD Studio Silniční šablona

FMK Nov 10

Hazine fmk

Šablona -- Diplomová práce (fmk)

Šablona -- Diplomová práce (fame)

FMK 6750001 Designguide

fmk. & fmk. foodfactory Book 2014

Šablona -- Diplomová práce (fame) · 7 ÚVOD Zvíata nám poskytují spoleþnost, pozitivn působí na kvalitu našeho života a nerozlišují mezi tím, jestli je nkdo ošklivý,

Šablona -- Diplomová práce (ft)javvi.webzdarma.cz/bc.doc · Web viewWord - je textový procesor, který je součástí kancelářského balíku Microsoft Office. Jeho první

Šablona -- Diplomová práce · 2019-01-03 · My bachelor thesis concerns exploring Northern Ireland identity. Firstly, it explains what the term identity means in general. It then

Šablona -- Diplomová práce (fai) - UTB

Šablona -- Diplomová práce (ft)

ŠABLONA SEMINÁRNÍ PRÁCE DSKE1 - DSpace at ...PADOESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ Katedra technologií a mení DIPLOMOVÁ PRÁCE Metodika predikce tvrdosti a

Šablona -- Diplomová práce (fame) · Web viewPrávní subjekt Mateřská škola Máj Nový Jičín vznikl 1. 1. 2003 a sdružuje čtyři mateřské školy, které spolu úzce spolupracují

FMK Capa de Presentacion

Workshop Josefa Vojty: Neuromarketing, FMK

fmk. + Fact Newsletter 02/2012

ŠABLONA PRO DP/BP PRÁCE - otik.uk.zcu.cz prace Petr... · zÁpadoČeskÁ univerzita v plzni fakulta elektrotechnickÁ katedra elektroenergetiky a ekologie diplomovÁ prÁce systém

ŠABLONA 32

Documents

Šablona -- Diplomová práce (fmk)

Text of Šablona -- Diplomová práce (fmk)