SAVCISAVCI

Mammalia

údajně starší než ptáci - od poč. druhohor (trias), největší rozvoj v třetihorách

suchozemští, druhotně vodní, jedna skupina schopna letu (Chiroptera)

nejmenší někteří rejsci (2 g), největší plejtvák obrovský (30 tun), slon africký 7 tun.

homoiotermové specifický pokryv těla - srst. kůže s početnými kožními žlázami: - tubulózní potní žlázy s podílem na

termoregulaci, alveolární mazové žlázy mastí srst, pachové žlázy - pachová signalizace, někdy specifické (antilopy, králík...). Přeměněné potní žlázy jsou žlázy mléčné.

pokožka na povrchu rohovatí, u většiny druhů kryta srstí: pesíky, podsada, specializované chlupy - hmatové chlupy, vousy, oční brvy, žíně, hřívy...

koncové části prstů kryty rohovitými útvary - drápy, nehty, kopyta, paznehty. Specializovaní vodní - ploutvovité končetiny.

rohy - deriváty pokožky, trvalé, přirůstající parohy - kost, každoročně shazovaná a znovu

rostoucí

piloerekce - termoregulační, etologický význam.

plně osifikovaná

Páteř: - oddíl krční (vždy 7 obratlů, první atlas, druhý

epistropheus, axis) hrudní (nedělená hrudní žebra se většinou

napojují na hrudní kost - sternum) bederní křížová (4 obratle srůstají v kost křížovou)

ocasní (vývoj ocasu druhově specifický - viz např. veverka, křeček, jelen, chápan...)

Kostra

Lebka:

- počet lebečních kostí menší než u plazů

- na krční obratel nasedá 2 týlními hrboly (bikondylní lebka)

- spodní čelist tvořena 1 párovou kostí (mandibula), k lebce připojena druhotným čelistním kloubem

- vytvořeno sekundární patro, dolní spánková jáma a jařmový oblouk

Končetiny- krkavčí kost lopatkového pásma je redukována na

výběžek na lopatce, klíční kost u některých chybí (kopytníci)

- pánevní kosti srostlé, připojené ke kosti křížové- podle způsobu našlapování: ploskochodci - došlapují na prsty a záprstní

nebo zánártní kosti (hmyzožravci, hlodavci, primáti) prstochodci - došlap jen na prsty nebo jen na

jejich poslední články (většina šelem) kopytníci - došlap na špičky posledních článků

prstů, jejichž počet je redukován (koňovití, turovití)

bohatě rozrůzněno rozvoj kožních svalů na hlavě - mimické svaly,

dále žvýkací svaly - savci mechanicky zpracovávají potravu v ústní dutině.

svalnatá bránice - odděluje hrudní a břišní dutinu, s mezižeberními svaly (jejich význam stoupá v graviditě) zajišťuje dýchací pohyby

Svalstvo

CNS

rel. zvětšení mozku, rozvoj druhotné mozkové kůry koncového mozku, povrch u někt. zvětšen gyrifikací.

mozeček zvrásněn u všech mícha nedosahuje do ocasní páteře, končí

svazkem nervů v křížové kosti.

endokrinní regulace výrazně vyvinuta

Smysly vůdčí úlohu hrají různé podle taxon. skupin

Hmat - volná nerv. zakončení v kůži, různé typy hmatových

tělísek, inervace jednotlivých chlupů (zvl. význam kolem čenichu a na lysých částech těla)

Chuť - chuťové pohárky v dutině ústní, především na jazyku

Čich - většinou mimořádně důležitý- čichová sliznice na stropě nosní dutiny- u některých (kopytníci) zachován Jacobsonův orgán- mezidruhové, vnitrodruhové vztahy, orientace Sluch- vedle čichu nejvýznamnější- ucho členěné na vnější (s boltcem, často pohyblivým), střední (3 sluch. kůstky

- kladívko, kovadlinka, třmínek) a vnitřní- největší schopnost vnímání zvukových vln mají letouni a kytovci - orientace

podle odrazu signálů na principu radaru (resp. sonaru)

Zrak

- nejdůležitější u těch, kde jsou oči blízko sebe - prostorové vidění

- noční druhy nemají v sítnici čípky - nevidí barevně, v cévnatce vrstva s krystalky guaninu, odrážející dopadající světlo zpět (světélkování očí)

- zaostřování změnou tvaru čočky

- 2 víčka, mžurka zakrnělá, dobře vyvinuty slzné žlázy.

Trávicí soustava více členěná

Zuby - ukusování, mechanické zpracování potravy- mléčný a trvalý chrup - řezáky (dentes incisivi), špičáky (d. canini), zuby třenové (d.

praemolares) a stoličky (d. molares, chybějí v mléčném chrupu) - zubní vzorce uvádějí počty zubů v polovinách obou čelistí. Úplný

chrup placentálů: 3 1 4 3 3 1 4 3- u některých počty zubů redukovány

do ústní dutiny ústí 3 páry velkých slinných žláz žaludek různě modifikován (přežvýkavci !) nejdelší oddíl je tenké střevo, slepé je zvl.

vyvinuto u býložravců (trávení celulózy, mikroorganismy)

u řady druhů potravní specializace

Dýchací soustava- plíce velké, roztažitelné, vnitřní povrch zvětšen

plicními sklípky

- v hrtanu hlasové orgány tvořené blanitými hlasivkami a chrupavčitými částmi

Oběhová soustava- podobná jako u ptáků, má ale jen levou aortu, bezjaderné krvinky nejmenší z obratlovců (zvl. horské druhy), tělesná teplota nižší než u ptáků, kolem 360 C.

Vylučovací soustava - vylučovací orgány - pravé ledviny- u všech je močový měchýř

U řady druhů schopnost hibernace (popř. estivace) - složitý fyziologický proces !

Pohlavní soustava pohlavní žlázy párové samčí - varlata u většiny druhů sestupují do

scrota (trvale nebo periodicky) - nižší teplota než tělní umožňuje dozrání spermií

- penis - močová trubice plní funkci chámomočovodu

samičí - vaječníky v tělní dutině, vajíčka zachytávána nálevkou vejcovodů, koncové části vejcovodů přecházejí v dělohy, v různé míře spojené, vagina nepárová

- močové cesty oddělené od pohlavních

u ptakořitných ústí vývodné cesty trávicího, pohlavního a močového ústrojí do kloaky, kladou vejce s kožovitým obalem, termoregulace není ještě dokonalá,

u vačnatců nedokonalá výživa zárodků v děloze - nemají placentu, vývoj pokračuje ve vaku, podloženém vakovými kostmi - zárodky přisáty - přirůstají k bradavkám, novorozený klokan má hmotnost 30 000 x menší než matka, dítě 20 x, březost u klokana 30 dní, ve vaku dalších až 250 dní).

spermie dozrávají podle druhu kontinuálně nebo během rozmnožovacího období, vajíčka po několika v druhově specifických odstupech

ke splynutí dochází většinou ve vejcovodech období páření (říje) souvisí s ovulací, ta s našich

šířkách s délkou dne

vývoj zárodku - v děloze - po zač. rýhování nidace ve stěně děložní,

část zárodečných obalů srůstá se stěnou dělohy v placentu různého typu - ta zajišťuje výživu, dýchání a vylučování zárodku. V pokročilejším stádiu vývoje je zárodek spojen s placentou pupeční šňůrou

doba gravidity

- odpovídá do určité míry velikosti savce a stupni vývinu mláďat (holá, slepá, s nedostatečnou termoregulací na jedné straně a vyvinutá, s funkčními smysly, schopná následovat matku na straně druhé (kopytníci, kytovci),

- někdy nesouvisí s taxon. příslušností - králík a zajíc

- extrémy - 2 týdny u drobných hlodavců, 22 - 24 měs. u slona

počet mláďat - souvisí s tím, kolik je samice schopna kojit:- hlodavci až 15- šelmy a nepřežvýkaví sudokopytníci 5 – 10- většina primátů, kytovců, letounů 1

u některých skupin - tzv. utajená březost, u netopýrů dochází k páření na podzim, oplození až po hibernaci - utajené oplození. Význam - narození mláďat v příznivém období roku.

mláďata kojena různou dobu, různě vyvinutá péče (doupata, hnízda, donášení potravy...)

značně vyvinuté sociální chování, často složité vnitrodruhové vztahy, teritoriální chování...

migrace - netopýři na přezimování, migrace kopytníků za potravou, mořských ploutvonožců a kytovců na místa rozmnožování

mnoho druhů domestikováno

Taxonomie

Třída: Savci (Mammalia)

Podtřída Vejcorodí (Prototheria)

Řád Ptakořitní (Monotremata)

Podtřída Živorodí (Theria)

Nadřád Vačnatí (Metatheria)

Řád Vačnatci (Marsupialia)

Nadřád Placentálové (Placentalia) Řád Hmyzožravci (Insectivora) Řád Letouni (Chiroptera) Řád Primáti (Primates) Řád Chudozubí (Edentata) Řád Hlodavci (Rodentia) Řád Šelmy (Carnivora) Řád Zajícovci (Lagomorpha) Řád Chobotnatci (Proboscidea) Řád Lichokopytníci (Perissodactyla) Řád Sudokopytníci (Artiodactyla) Řád Kytovci (Cetacea)