1

SBOR CÍRKVE ASD

Zlín 6 ZÁŘÍ 06

2

Úvodník

Milí bratři a sestry.

Jsme na začátku nového údobí ţivota našeho sboru.

Skončil čas prázdnin, dovolené a také počasí venku nám hlásí, ţe léto je za námi. Kaţdý

z nás proţil jistě celou řadu hezkých záţitků a máme na co vzpomínat a za co být našemu

Pánu vděčni.

Čas se však nezastavil a běţí dál nezadrţitelným tempem. – Jak rádi bychom ho na chví-

li přibrzdili, ţel nejde to. A tak za chvíli budeme opět o rok starší, o rok blíţe okamţiku

Jeţíšova příchodu a také konci času, který nám náš Stvořitel dal k dispozici v časnosti.

Jak jsme ho vyuţili? Byl dobře investován? V knize Ef 4,15-17 jsme apoštolem Pavlem

vybízeni k tomu, abychom moudře se svým časem hospodařili a nepromarnili ho jako

nerozumní hospodáři.

Po čase oddechu všichni znovu nově zaměřujeme svou pozornost na povinnosti, které na

nás čekají v zaměstnání, ale neměli bychom při tom opomenout i úkol svěřený nám na-

ším Pánem Jeţíšem v duchu toho co čteme v ep.Kol 4,5 „Jednejte moudře ve styku

s okolním světem a využijte čas vám svěřený…“

Co měl apoštol Pavel na mysli v těchto slovech?, – kaţdý z nás přece nějak svěřený čas

vyuţívá. Předchozí verše 2. - 4. nám to blíţe vysvětlují: „…v modlitbách buďte vytrvalí,

bděte a děkujte Bohu. Modlete se také za nás, aby Bůh otevřel dveře našemu slovu, abych

mohl zvěstovat tajemství Kristovo, pro něž jsem teď ve vězení, a tak je mohl rozhlásit;

neboť k tomu jsem poslán.“ A tomu samému chci vyzvat i já vás, bratři a sestry.

Začátkem nového školního roku opět pokračujeme v pravidelném studiu našeho Kurzu

Bible v naší modlitebně (každý čtvrtek od 18oo hod.) a otvíráme nové místo kde bude

nový kurz Bible ve Zlíně na Drofě začínat (6.9.06 od 17.3o hod.). Budou pokračovat

programy v Klubu zdraví (Út-19.9.06 „O důvěře“…) a také cestopisné večery pro přátele

(So-7.10.06 „O Kanadě“…). To vše, prosím, provázejte svými modlitbami, a vyuţijte

jak pro své vzdělání, tak i pozvěte své přátele. A pokud máte své osobní přátele, kterým

byste chtěli zprostředkovat moţnost osobního studia Bible v soukromí, tak se přihlaste u

mne a rád budu s vámi spolupracovat. Vykupujme čas, náš Pán je blízko…

Bůh vám ţehnej.

Jaroslav Šlosárek

3

Co dělala mládež o prázdninách

Někdy začátkem května přišel na mlá-

deţi náš kazatel, br. Jaroslav - „Jerry“

Šlosárek s nápadem, ţe bychom si mohli

vyjet na lodě na vodu. Nápad se setkal se

vstřícnou odezvou. Byla to také dobrá

příleţitost, abychom se s ním jako mládeţ

lépe poznali.

naše „dovolenková nálada“

Termín byl zvolen na 23. -29. července.

Rozhodovali jsme se mezi Sázavou a

Vltavou, a nakonec zvítězila Vltava. To

kvůli stavu vody. Trasu jsme vybrali

z Vyššího Brodu do Boršova u Českých

Budějovic.

Jeli jsme na jednom raftu, s tím,ţe Jerry a

jeden z nás pojede s ním na kánoi. Pů-

vodně jsme mysleli, ţe pojede celá mlá-

deţ, ale nakonec nás jelo jen 8. A to

v tomto sloţení: David Bijok, Magda

Cáhlová (ze sboru Valašské Klobouky),

Dušan Gargulák, Karel Koplík, Eva Pic-

ková, „Jerry“ a Zuzka Tichavová.

Pak jsme v neděli ráno vyrazili vlakem

z Otrokovic přes Přerov, Brno, České

Budějovice do Vyššího Brodu kam jsme

dorazili aţ v pozdní odpoledne. Jelikoţ

jsme měli domluveno, ţe lodě vyzved-

neme aţ v pondělí, tak jsme měli zbytek

dne na prohlídku města. Stany jsme po-

stavili na jedné zahradě poblíţ Vltavy.

Vyšší Brod je malé město

s Cisterciáckým klášterem kousek pod

hrází přehradní nádrţe Lipno II.

V pondělí nám dopoledne přivezli raft a

kánoi a my jsme mohli vyrazit na naší

plavbu. Před sebou jsme měli 12 jezů a

70 km po vodě, které jsme chtěli splout

během pěti dnů. Denní reţim jsme si

určili tak, ţe denně ujedeme kolem 13

km.

Ráno jsme vyjíţděli kolem 10 hodin a

odpoledne rozbíjeli tábor kolem 15.-17.

hodiny.

V pondělí odpoledne jsme projíţděli

pěkným městem, proslaveným rybníkář-

stvím - Roţmerkem n. Vlt. Vltava tam

obtéká historické centrum, takţe člověk

vidí historické budovy z obou stran. Ko-

lem 17. hodiny jsme se ubytovali

v kempu Roţmberk. Jak jsme uţ během

dne zjistili a i tady pozorovali - Vltava

připomíná Václavák. Všude plno lidí,

lodí a v kempu hlava na hlavě.

Původně jsme chtěli pádlovat po celou

cestu, ale kdyţ jsme zjistili,ţe proud je

dost silný na to abychom zvládli 13 km

„bez práce“, tak v nás převládla „dovo-

lenková nálada“ a během plavby jsme se

jen tak rozvalovali na raftu.

V úterý jsme měli v plánu se ubytovat

v kempu těsně před Českým Krumlovem,

ale kdyţ jsem tam dorazili zjistili jsme, ţe

se tam snad uţ vůbec nevejdeme. A pro-

4 to, ţe uţ ţádný další kemp za Českým

Krumlovem nebyl, nezbylo nám nic jiné-

ho neţ se vrátit proti proudu do kempu,

který jsme před tím míjeli. Naštěstí to

bylo asi jen 300m. A nebyli jsme jediní

co takhle uvaţovali - jak jsme během

zbytku odpoledne zjistili. Později jsme se

dozvěděli, ţe tento kemp teprve den před

tím otevřeli.

zrádnost Krumlovského jezu

Ve středu jsme se byli podívat po

Českém Krumlově. Je to hezké město

plné obchůdků s úzkými uličkami. Byly

zde 2 jezy, z nichţ ten druhý patřil mezi

postrach vodáků, Jelikoţ ho jen málokdo

sjede bez „udělání“. „Udělat se“ je pojem

ve vodácké hantýrce pro vyklopení se

z lodi do vody. Na tomto jezu si to na

vlastní kůţi vyzkoušeli Jerry s Kájou,

kteří jeli v kánoi. My na raftu jsme pro-

blémy neměli, protoţe raft je nepotopitel-

ný. Na noc jsme si našli v lese plácek,

kousek od Zlaté Koruny, na kterém jsem

rozbili své stany k nočnímu táboření.

Bylo to lepší, neţ v přeplněném kempu, i

kdyţ jsme tam neměli sprchy ani toalety.

Čtvrtek se nesl ve znamení loučení, pro-

toţe musela opustit Magda. Ta se s námi

rozloučila v kempu Zlatá koruna a odkud uţ pokračovala domů vlakem. My jsme

pluli dál krásnou přírodou a čas od času

jsme míjeli romantické trampské osady.

Večer jsme zakotvili v kempu pod dívčí

skálou, kde si někteří z nás vyšlápli na

zříceninu hradu nad kempem.

Cestou jsme na mnoha místech na březích

viděli další vodáckou tradici - vodácké

„bůţky“. Jsou to věţičky postavené vo-

dáky z kamenů uloţených na sebe do

výšky, ţe to vypadá jako nějaký totem.

Kaţdý večer s námi Jerry probíral induk-

tivní metodu studia Bible a pak jsme

vedli dlouho do noci diskuze na zajímavá

témata.

Pátek proběhl klidně a my jsme odpo-

ledne dorazili do Boršova, kde jsme vráti-

li lodě a potom jsme se vlakem přepravili

do Českých Budějovic, kde jsme měli

domluvený nocleh ve sboru. Tam jsme

také strávili celou sobotu. V podvečer

jsme vyrazili na zpáteční cestu domů,

kam jsme také kolem půlnoci šťastně –

bez problémů dorazili.

Zůstávají nám hezké vzpomínky.

D. Bijok

5

Soutěž

Tak máme po prázdninách. Volno,

oddych, relaxace. I náš časopis si vybíral

volno poté, co v kvapíkovém tempu uţ

vás v pěti číslech stačil informovat, potě-

šit a snad i zaujmout.

Pro ty, kteří se zapojili do soutěţe zna-

lostí bible to tak znamená, ţe v pěti ko-

lech museli napnout své mozkové závity,

vzpomenout si kde to či ono v bibli je.

Jsem potěšen výsledky jaké soutěţící

dosahovali. Jejich kvalita je tak velká, ţe

i mně, tvůrce otázek, často překvapíte.

Nacházíte totiţ více moţných odpovědí,

neţ jsem našel já sám.

Dnes je na pořadu 6. kolo, a to zname-

ná, ţe jde do tuhého. Kaţdé zaváhání

můţe při vyrovnanosti soutěţících zna-

menat nepříjemnou ztrátu. Proto vaše

pozornost nechť je na nejvyšším stupni.

A tak uţ nechám doprovodných řečí, a

nabízím...

OTÁZKY 6. KOLA

1. Kdo z významných Izraelitů „vyni-

kal nad syny východu“?

2. Kde, dle bible, končí každá moud-

rost?

3. Nejmoudřejší Izraelita, král Šalo-

moun, definoval rozdíl ve výchově otce

a matky. Jak to definoval?

4. Když Jákob prchal od Lábana, kde

jej jeho tchán dohonil?

5. Kteří dva starozákonní muži měli

za manželku ženu jménem Ada?

6. Kolikrát v bibli najdeme ženu se

jménem Eva?

7. V oblasti dnešního středního vý-

chodu se již za patriarchů vedly války.

Kdo je prvním zaznamenaným váleč-

níkem ve SZ.

8. Kolik švagrových měl Mojžíš?

9. Jedna věc přinášela zkázu a požeh-

nání. Jak se jmenovala?

10. Nedávno jsme u nás zažili sčítání

lidu. To samé prožili i Izraelci na pouš-

ti. Kolik jich bylo sečteno a kdo byl ze

sčítání vyjmut?

Ke svým odpovědím opět připojte i

zdroj kde jste odpověď našli v bibli.

V tomto kole opět můžete získat max. 20

bodů

Správné odpovědi 5. kola

1. Mojžíš – 2. Moj. 2, 15.20

4. Moj. 12,1

lze se jen domnívat, vzhledem

k tomu odkud pocházela. Uznávám

také i Josefa a Abrahama.

2. Moj. 41,45 1. Moj. 16, 3

2. Ezdráš – Ezd. 7, 6

Gamaliel – Sk. 5, 34

Zénus – Tit. 3, 13

Uznávám i Saula – Pavla, byl totiž

Gamalielovým žákem

3. Jákob – 1. Moj. 32, 29 - 30

Manue – Soud. 13,17

6 4. Ke zlatému jablku se stříbrnými

ozdobami – Přísl. 25, 11

5. Gabbatha – Jan 19, 13

6. 4 krát; dle kralického překladu

Zjev. 1, 8 1, 11 21, 6 22, 13

2 krát; dle ekumenického překladu

7. V příběhu o vdově, která prodala

obsah nádob oleje – 2. Král. 4, 1 -7

8. Had – 1. Moj. 3, 1

Mudrci – Mat. 2, 2

9. David – 2. Sam. 23, 20.21

Benajáš – 1. Par. 11, 23 – 24

10. Ano – Izai. 38, 21 2. Král. 20, 7

STAV SOUTĚŢÍCÍCH PO 5. KOLE

V tomto kole byl max. počet 20 bodů

90 – H. Medřická ( 20 )

84 – Froz ( 18 )

83 – KOFR ( 20 )

80 – FIL ( 20 )

30 – LOL

9 – TITI

Etiketa

V minulém čísle časopisu jsme se za-

mýšleli nad zdravením, loučením a určitě

jiţ podle toho také jednáte.

Dalším co zasluhuje naši pozornost ve

společenském chování je dnes nejrozšíře-

nější lidská komunikace –

telefonování (ţel, ţe ne osobní komuni-

kace).

I tato činnost má však svá pravidla.

Jestli si někdo myslí, ţe telefonovat není

ţádná věda a nemusí se to učit, je na

omylu. Představit se v úvodu jménem

platí tady stejně jako při jiných příleţitos-

tech. Určitě není slušné kdyţ někam

volám říci něco jako: „ halo, kdo je tam,

chtěl bych nebo sháním Frantu“. Pokud

se stane, ţe telefon vám zvedne někdo

jiný, neţ volaný, tak nebuďte zaskočeni.

Na tuto eventualitu musíme být připra-

veni! Pak také nebudeme zmateně koktat

něco ve stylu : „… jé, já hledám pana

Vrabce, dovolal sem se do bytu pana

Vrabce? …Nevím, jsem správně na čísle

xxxx?“ . Voláte -li podle telefonního

seznamu, a třeba reklamujete nefunkční

ţehličku, neoboříme se hned na prvního

člověka, který vám zvedne telefon. Větši-

nou to není jeho chyba a také obvykle

vám přímo nemůţe pomoci. Kdyţ mu

uděláte sáhodlouhé kázání nefunkčnosti

vašeho přístroje nepomůţe vám to, a ani

dotyčný, či dotyčná, z toho nebude nad-

šený. Představit se je slušnost, a tak na to

nikdy nezapomínejme.

I kdyţ někdo volá vám, tak představení

se je standart. Výjimku tvoří případy, kdy

je potřeba zachovat anonymitu. Osamělá

ţena, nemocný člověk, či velmi známá

osobnost nemusí mít zájem být zjistitel-

ný podle telefonu, kde bydlí. Dnes se,

pravda, situace díky mobilům mění, ale i

tak kaţdý má právo na soukromí. A za

kaţdou cenu se „vtírat“ do soukromí není

znakem slušného vychování. Jenţe často

je to obvyklé „halo“ , „prosím“ , „kdo je“

, „ano“ jen nevychovaností a ne zachová-

váním soukromí.

Můţe se stát, ţe se dovoláme tam kam

nechceme. Není to ţádný prohřešek, ale

pokud zběsile či neurčitě zahuhňáte tak

vězte, ţe to společenský prohřešek je.

7 Omluvit se, je to správné. Kaţdý rozum-

ný člověk na druhé straně telefonu to

přijme s pochopením. Asi kaţdému se to

v ţivotě uţ stalo a hlavu vám nikdo neu-

trhne. I na druhé straně aparátu však

můţete narazit na huhňala, a nevycho-

vance, který se nepředstaví, nebo neurčitě

a nesrozumitelně vám prozradí své jmé-

no. Nemusíte zoufat, ţe nevíte s kým

máte tu čest. Klidně se slušně zeptejte,

třeba osobu, se kterou mluvíte, naučíte

slušnému chování. Je pravdou, ţe můţete

narazit na někoho kdo nechce říci své

jméno (toto jsme řešili na jiném místě

článku), pak se slušným způsobem po

krátké chvíli zkuste zeptat s kým máte tu

čest mluvit. Samozřejmě, ţe pouţijete

slůvko „prosím“ a nebuďte při tom nepří-

jemní.

Pokud zazvoní telefon v místě kde je

více lidí, předpokládá se, ţe telefonující

by měl buďto odejít (mobil, přenosný

telefon) a nebo pokud to je moţné a

vhodné ostatní přítomné poţádat, aby

telefonujícího nechali v soukromí, či

alespoň ztišili svůj hovor. Poslouchat

hovor druhého je krajně neslušné. Jen

v domácím prostředí naslouchat lze, ale

to se týká osob, které mají nějakou osobní

vazbu na jednoho z telefonujících. Pozor,

jiné to je v kanceláři, kde je více telefonů

(to byste asi při permanentním zvonění

museli neustále odcházet), a nebo v tel.

ústředně ( kdo by přepojoval co?).

Soukromí

Jiţ ze samotného významu slova je

patrné, ţe se jedná o osobní intimitu –

soukromou situaci.

„Asistovat“ při hovoru druhých osob, při

kojení ţeny, při intimním ošetření osob,

byť i osoby blízké je nevychovanost.

Soukromí zkusme zachovávat i pokud

jsme pozvaní na návštěvu. Ono sedět jako

„pecka „ u někoho, zatím co domácí jiţ

poletují po bytě v nočním negliţé, a neví

jak vám naznačit, ţe jste tu „navíc“, je

vůbec nejhorší „fopa“ slušného člověka.

Pravdou je, ţe pokud vy jste ten „domá-

cí“ je na vás a vaším právem je, slušně

návštěvu „vyprovodit“. Tady ţádnou

chybu neuděláte, pokud by však ná-

vštěvník po takovém taktním „vyhazovu“

musel rovnat své tělesné orgány do

správné polohy, to by uţ slušné a ani

ţádoucí nebylo.

Můţe se stát, ţe čekáte na toho, s kým

chcete mluvit. Rozhodně hned nenasypte

na dotyčného kulomet slov. Nechejte ho

napřed „ zaostřit“ na vás a na váš pro-

blém. Čekáte – li na osobu s kterou chce-

te mluvit kupříkladu doma, a on přichází

po celodenní práci, nevrhejme se na něho

s nedočkavostí. Věřte, nebyl by z vás

nadšený a asi by na vás pak měl právo být

i nepříjemný. Vţijte se do jeho kůţe a

pochopíte víc. Přijdeme-li někam neoče-

kávaně, nevnucujme se na „návštěvu.

„Oblaţit“ svou maličkostí můţete i jindy

a za jiných okolností. A bude to rozhodně

lepší a v rámci slušného chování.

I na ohlášené návštěvě se chovejme tak,

abychom hostitele neomezovali a my pak

nezískali nálepku „nevychovance, a ne-

příjemného návštěvníka“. Věřte, vyhnete

se nepříjemnostem a nepopularitě. Určitě

byste nechtěli patřit mezi neţádoucí ná-

vštěvníky.

Suma sumárum dnešního zamyšlení:

Zkuste se na tyto rady zaměřit a uvidíte,

ţe se přichytíte při tom, jak jste to ne-

vhodně dříve dělávali. Poznáte rozdíl ve

vnímání vás ve vašem okolí.

S vámi se etiketu učí T&P

8

Prázdniny ve WALESU

Stejně jako loňský rok, tak i letos byla

moţnost strávit týden v kempu ve Walesu

ve společnosti adventistů z Čech i Anglie.

Jaké to bylo loni jste měli moţnost vidět

z fotografií a slyšet z našeho vyprávění.

Takţe o některých věcech se uţ zmiňovat

nebudu, protoţe o nich uţ víte a opakoval

bych se.

Letos jsem jel autem spolu s dalšími

třemi mládeţníky z Čech. V pátek 28.7.

byl odjezd z Prahy. Sobotu jsme strávili

v jednom menším sboru v Německu a

večer pak pokračovali dál do Anglie.

V neděli ráno jsme se pak nalodili na

trajekt v Dunkerqu a k večeru dorazili

v pořádku do kempu v Aberdaronu.

V neděli večer bylo „oficiální“ zahájení a

po večeři a poboţnosti byly na programu

hry zaměřené víceméně tak, abychom se

vzájemně seznámili.

V pondělí ráno byla snídaně spolu

s poboţností a potom různé aktivity.

Večer kolem šesté hodiny byla večeře a

po ní poboţnost, po které následovaly

hry.

Během týdne jsme se mohli projet

v motorovém člunu, na chariotu. Vyzkou-

šeli jsme kajaky, chodili na pláţ a podni-

kali mnoho dalších věcí.

Sobota ráno měla normální průběh a po

kázání jsme jeli na výlet na Bardsey Is-

land a večer táborák, tím skončil náš

„Czech/English Camp“.

Naše čtveřice zůstala v kampu ještě do

středy, kaţdý den jsme vyráţeli na výlety

po Snowdonii. Podívali se také do Caer-

narfornu na hrad, navštívili National slate

museum v Llanbeeris a Abersoch. Ve

středu jsme se přesunuli do Westbury

k naší adventní rodině, kterou jsme znali

z loňského roku a strávili tu zbytek naše-

ho pobytu v Anglii. Podívali jsme se na

Stonehenge, katedrálu v Salisbury, opat-

ství v Bathu a na další místa. Sobotu jsme

pak proţili ve sboru v Bathu.

V neděli ve tři hodiny ráno jsme uţ vyra-

zili na cestu domů. Unaveni a touţící po

koupeli jsme dorazili v pondělí v časných

ranních hodinách do Čech.

Děkuji Bohu, ţe nás chránil a vedl, takţe

jsme mohli strávit pěkné dva týdny

v příjemné společnosti a na pěkných

místech.

R. Koutný

9

Misionář u nás

Pamatuji si, ţe kdyţ jsem byl malý, tak

jsem měl moţnost číst kníţku, kterou

napsali jedni manţelé o svém „dobro-

druţném“ ţivotě v dţungli jako misioná-

ři. Ta kniha se jmenovala „Když džungle

volá“. Byla bestsellerem, moţná proto, ţe

v dobách totality byla takzvaně „černou“

literaturou. Pro mne, kluka v letech do-

spívání, byla takovou „křesťanskou Máy-

ovkou“. Přál jsem si vţdycky vidět tako-

vé misionáře na vlastní oči. Představoval

jsem si je jako velmi odváţné, tělesně

vyspělé a hlavně osobnosti, na kterých

uţ na první pohled vidíte „výjimečnost“ .

A vidíte, dnes se mi splnil sen o tom, ţe

budu vidět misionáře na vlastní oči. Pro

nás ve Zlíně je privilegiem, ţe misionář

br. Milan Moskala je tady ve Zlíně vţdy

hostem, kdyţ s rodinou zavítá na dovole-

nou do Čech z daleké Bangladéše. Psát o

tom co tam dělá je pro nás, zlíňáky, asi

házením hrachu na stěnu. V sobotu 5.

srpna 2006 byla u nás opět velká „se-

šlost“ všech, kteří se chtěli setkat

s manţely Moskalovými. Byla to také

příleţitost si poslechnout a vidět co tam

v asijské Bangladéši dělají a jak tam lidé

ţijí. Přišli i sponzoři z projektu adopce

na dálku Bangbaby.

K této události byla vydána tisková

zpráva, a já jsem vděčen Alence Rusové

za poskytnutí této zprávy. Vybral jsem

z ní to nejpodstatnější.

„Misionář Milan Moskala byl zde ve

Zlíně po sedmé od roku 1999, kdy běží

projekt bangbaby.. Ještě nikdy však se

nesetkal s takovým zájmem jako nyní.

Setkání se zůčastnili sponzoři jak

z nejbližšího okolí, tak i Brna, Třince,

Vrbna pod Pradědem, Lanžhota, Trutno-

va , Přelouče, Prahy a jiných míst. Milý-

mi hosty byli také zástupci města – ná-

městkyně primátora paní Irena Ondrová

a vedoucí kanceláře primátora paní He-

lena Eidová.

Manželé D. z Napajedel sponzorují celkem

sedm dětí. „Pokaždé, když má můj manžel

nějaké peníze navíc, začne uvažovat o

„adopci“ dalšího bengálského dítěte. Šest

nebo osm tisíc není zase až taková částka,

přičemž tato investice postačí na to, aby

bengálské dítě mohlo chodit do školy a

pořádně se najedlo“ poznamenala paní

Blanka. „Jsem rád, že jsem tady mohl být! Teď

mám ucelenější představu o životním pro-

středí „našich“ dvou sponzorovaných

dívek Pantry a Ruthy. Studují na internátní

škole v Gopalgonju a v Monoshopaře.

Taky mě těší, že jsem mohl Moskalovy

osobně poznat, “ přiznal František B.,

sponzor z Prahy. Bengálské dívce Pantře

nedávno zemřel tatínek. Po doktoru Mos-

kalovi poslal dopis a malý finanční příspě-

vek.

Jak se domlouváte se svým vzdáleným

synem,“ zněla otázka na 81-letou maminku

Marii Moskalovou. Rodačka z Českého

10 Těšína nejdříve neporozuměla otázce a

odpověděla: „Po našemu.“ Poté objasnila,

jak byla nucena naučit se ve svých 72 le-

tech pracovat s počítačem. Dnes si bez

problému mejluje se všemi svými pěti do-

spělými dětmi.

Do projektu, který má část potravinovou,

zdravotnickou, vzdělávací, rekonstrukční

a vzdělávací, je zařazeno již více než

1000 bengálských dětí. Třech z dosud 259

„volných“ se přímo v sále ujali noví

sponzoři. „Mám sice malý důchod, ale

500 Kč měsíčně vyšetřím, “ řekla odhod-

laně Evženie M. z Otrokovic.“ Rodina Moskalových se však po za-

slouţené dovolené musela vrátit do své

druhé vlasti a jiţ máme první dojmy a

zprávy z daleké Bangladéše. A opět zde

máme tiskovou zprávu.

Ve své druhé vlasti, asijské Bangladéši,

již opět žijí, pracují a studují Milan,

Eva a Gabriela Moskalovi – celá misi-

onářská rodina, která v jedné

z nejchudších zemí světa působí od

roku 1998. Se zásilkou dopisů od čes-

kých „adoptivních rodičů“ pro „jejich“

bengálské dětí odletěli v pondělí 7.

srpna 2006. Vzácné pozdravy mohli

vzít s sebou díky povolené bezplatné

nadváze leteckých společností ČSA,

Lufthansa a Qatar. „Tak jsme šťastně doletěli! Je tady nesne-

sitelné horko, na ulicích plno žebrajících

dětí a u nás v bytě spousta kokrošů (pozn.:

kokroš je velký, létající šváb, přes dodržo-

vání přísných hygienických pravidel se

dostane i do „civilizovaných“ příbytků) a

mravenců,“ popisuje své první dojmy po

návratu do Bangladéše Eva Moskalová.

Jako zdravotní sestra je spolu se svým

manţelem zaměstnána v Adventistické

zubní klinice v hlavním městě Dháce.

Doktor Moskala zde pracuje jako lékař a

zároveň ředitel nově zrekonstruovaného

zařízení.

„Čekalo nás velmi pěkné uvítání, jsem

vděčný za všechny naše bengálské spolu-

pracovníky,“ napsal doktor Moskala.

Jeden z nich, Bipul, pokračoval v době

nepřítomnosti české rodiny v péči o školu

a hladové děti ve slumu Gulshan. Její

zaloţení je pouze jednou z mnohých

aktivit českého zubaře, rodáka z Českého

Těšína. Kromě vybudování dalších škol,

např. ve vesnicích Bordal, Konabari nebo

Bonorupa, provádí o víkendech spolu se

svou manţelkou a dcerou tzv. Free servi-

ce. Do měst a vesniček, v nichţ čeští a

slovenští sponzoři na vzdělání podporují

bengálské školáky, přijíţdějí Moskalovi

dětem i dospělým ošetřovat chrup zdar-

ma.

11 Doktor Moskala je iniciátorem projektu na

pomoc chudým bengálským dětem

s názvem BangBaby, který ve zlínském

pracovišti ADRA vznikl v roce 1999. Do

projektu, který má část potravinovou,

zdravotnickou, vzdělávací, rekonstrukční a

vzdělávací, je zařazeno jiţ více neţ 1000

bengálských dětí. Momentálně kolem 250

„volných“ bengálských potencionálních

školáků na svého českého sponzora teprve

čeká (viz: fotografie dětí na

www.adra.cz/bangbaby.)

Se zdrojů Adry zpracoval T& P

Sborová oznámení

- Občanské sdruţení Ţivot a zdraví vás

v rámci Klubu zdraví zve na přednášku

Mgr. Aleny Střelcové Odměny a tresty.

Tato přednáška je věnovaná výchově dětí

a k tomu příbuzných odvětví. Srdečně jste

zváni v úterý 5. září 2006 od 18.00 hodin

v prostorách naší modlitebny.

- Výbor sboru se sejde 11. září jako vţdy

v prostorách modlitebny od 17.30 hodin.

- Slavnost Památky večeře Páně budeme

společně slavit v sobotu 30. září. Pama-

tujme jiţ nyní na tuto slavnost, abychom

mohli s úctou a důstojně oslavit slavnost

chleba a vína ve společné shodě.

„O čem všem je Bible“… ve Zlíně

Rok od roku je Zlín krásnějším, větším a

modernějším městem.

Máme zato, ţe nastal čas oslovit posel-

stvím Bible i jeho obyvatele.

Pravidelná setkávání jsou připravena od

měsíce září vţdy 1. a 3. středu v 17,30

hod. v klubu Charity na Drofě.

Rádi bychom tentokrát lidem nabídli

nejen teologické pravdy a body naší vě-

rouky, ale i společenství a přátelství.

Chceme, aby se mezi námi cítili dobře

dřív, neţ k nám budou patřit. Věříme, ţe

se nám tak podaří vyvrátit fakt, který se

dříve stal mylně podmínkou: ţe totiţ lidé

musí nejdřív věřit tomu čemu my, pak

podle toho ţít, a teprve pak , - moţná,

budou mezi nás i patřit.

Někdy se zdá, jakoby se dnešní moderní

lidé obrátili k Bohu zády a nám připadá,

ţe čas jim věnovaný bude zbytečný. Ale i

kdyby naším svědectvím nebyl zachráněn

ţádný člověk, je naším posláním mluvit o

tom, co jsme se z Bible dozvěděli. A

hlavně – ovoce našeho snaţení chceme

bezvýhradně nechat na Bohu.

Klub Charity na Drofě není ve vlastnic-

tví naší církve (říkáme tomu oficiálně

náhradní prostory) a také tuto akci pořá-

dáme pod hlavičkou sdruţení Ţivot a

zdraví, které má studium Bible ve své

nabídce programů.

Setkávání nad Biblí ve Zlíně je po delší

době opět nová oslovit přátele přímo

v samotném centru města.

Prosíme, modlete se, aby Bůh připravil

srdce lidí, které si chce zachránit pro své

království a srdce nás ostatních, abychom

mu při tom byli dobrými pomocníky.

Děkuje odd. evangelizace