SBÍRKA ZÁKON - EPRAVO.CZrodinného domu, bytu, včetněpodílu na společ-ných částech domu nebo spoluvlastnického podílu na tomto majetku, včetněsouvisejícího pozemku,

Ročník 2008

SBÍRKA ZÁKONŮČESKÁ REPUBLIKA

Částka 62 Rozeslána dne 3. června 2008 Cena Kč 111,–

O B S A H :

193. Úplné znění zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, jak vyplývá z pozdějších změn

193

PŘEDSEDA VLÁDY

vyhlašuje

úplné znění zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 35/1993 Sb., zákonem č. 96/1993 Sb., zákonem č. 157/1993 Sb.,zákonem č. 196/1993 Sb., zákonem č. 323/1993 Sb., zákonem č. 42/1994 Sb., zákonem č. 85/1994 Sb., zákonemč. 114/1994 Sb., zákonem č. 259/1994 Sb., zákonem č. 32/1995 Sb., zákonem č. 87/1995 Sb., zákonem č. 118//1995 Sb., zákonem č. 149/1995 Sb., zákonem č. 248/1995 Sb., zákonem č. 316/1996 Sb., zákonem č. 18/1997Sb., zákonem č. 151/1997 Sb., zákonem č. 209/1997 Sb., zákonem č. 210/1997 Sb., zákonem č. 227/1997 Sb.,zákonem č. 111/1998 Sb., zákonem č. 149/1998 Sb., zákonem č. 168/1998 Sb., zákonem č. 333/1998 Sb., zá-konem č. 63/1999 Sb., zákonem č. 129/1999 Sb., zákonem č. 144/1999 Sb., zákonem č. 170/1999 Sb., zákonemč. 225/1999 Sb., nálezem Ústavního soudu vyhlášeným pod č. 3/2000 Sb., zákonem č. 17/2000 Sb., zákonemč. 27/2000 Sb., zákonem č. 72/2000 Sb., zákonem č. 100/2000 Sb., zákonem č. 103/2000 Sb., zákonem č. 121//2000 Sb., zákonem č. 132/2000 Sb., zákonem č. 241/2000 Sb., zákonem č. 340/2000 Sb., zákonem č. 492/2000Sb., zákonem č. 117/2001 Sb., zákonem č. 120/2001 Sb., zákonem č. 239/2001 Sb., zákonem č. 453/2001 Sb.,zákonem č. 483/2001 Sb., zákonem č. 50/2002 Sb., zákonem č. 128/2002 Sb., zákonem č. 198/2002 Sb., zá-

konem č. 210/2002 Sb., zákonem č. 260/2002 Sb., zákonem č. 308/2002 Sb., zákonem č. 575/2002 Sb., zákonemč. 162/2003 Sb., zákonem č. 362/2003 Sb., zákonem č. 438/2003 Sb., zákonem č. 19/2004 Sb., zákonem č. 47//2004 Sb., zákonem č. 49/2004 Sb., zákonem č. 257/2004 Sb., zákonem č. 280/2004 Sb., zákonem č. 359/2004,zákonem č. 360/2004 Sb., zákonem č. 436/2004 Sb., zákonem č. 562/2004 Sb., zákonem č. 628/2004 Sb., zá-konem č. 669/2004 Sb., zákonem č. 676/2004 Sb., zákonem č. 179/2005 Sb., zákonem č. 217/2005 Sb., zákonemč. 342/2005 Sb., zákonem č. 357/2005 Sb., zákonem č. 441/2005 Sb., zákonem č. 530/2005 Sb., zákonem č. 545//2005 Sb., zákonem č. 552/2005 Sb., zákonem č. 56/2006 Sb., zákonem č. 57/2006 Sb., zákonem č. 109/2006 Sb.,

zákonem č. 112/2006 Sb., zákonem č. 179/2006 Sb., zákonem č. 189/2006 Sb., zákonem č. 203/2006 Sb.,zákonem č. 223/2006 Sb., zákonem č. 245/2006 Sb., zákonem č. 264/2006 Sb., zákonem č. 267/2006 Sb.,zákonem č. 29/2007 Sb., zákonem č. 67/2007 Sb., zákonem č. 159/2007 Sb., zákonem č. 261/2007 Sb.,

zákonem č. 296/2007 Sb. a zákonem č. 362/2007 Sb.

ZÁKONo daních z příjmů

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

§ 1

Tento zákon upravujea) daň z příjmů fyzických osob,b) daň z příjmů právnických osob.

ČÁST PRVNÍ

DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB

§ 2Poplatníci daně z příjmů fyzických osob

(1) Poplatníky daně z příjmů fyzických osob jsoufyzické osoby (dále jen „poplatníci“).

(2) Poplatníci, kteří mají na území České repu-bliky bydliště nebo se zde obvykle zdržují, mají daňo-vou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucíze zdrojů na území České republiky, tak i na příjmyplynoucí ze zdrojů v zahraničí.

(3) Poplatníci neuvedení v odstavci 2 nebo ti,o nichž to stanoví mezinárodní smlouvy, mají daňovoupovinnost, která se vztahuje jen na příjmy plynoucí zezdrojů na území České republiky (§ 22). Poplatníci,kteří se na území České republiky zdržují pouze zaúčelem studia nebo léčení, mají daňovou povinnost,která se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojůna území České republiky, i v případě, že se na územíČeské republiky obvykle zdržují.

(4) Poplatníky obvykle se zdržujícími na územíČeské republiky jsou ti, kteří zde pobývají alespoň

Sbírka zákonů č. 193 / 2008Strana 2522 Částka 62

183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to souvislenebo v několika obdobích; do lhůty 183 dnů se zapo-čítává každý započatý den pobytu. Bydlištěm na územíČeské republiky se pro účely tohoto zákona rozumímísto, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichžlze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytězdržovat.

§ 3Předmět daně z příjmů fyzických osob

(1) Předmětem daně z příjmů fyzických osob(dále jen „daň“) jsou

a) příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6),b) příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečnéčinnosti (§ 7),

c) příjmy z kapitálového majetku (§ 8),d) příjmy z pronájmu (§ 9),e) ostatní příjmy (§ 10).

(2) Příjmem ve smyslu odstavce 1 se rozumí pří-jem peněžní i nepeněžní dosažený i směnou.

(3) Nepeněžní příjem se oceňuje podle zvláštníhoprávního předpisu1a), pokud tento zákon nestanoví ji-nak.

(4) Předmětem daně nejsoua) příjmy získané nabytím akcií nebo podílových lis-

tů podle zvláštního právního předpisu, který upra-vuje podmínky převodu majetku státu na jiné oso-by1), zděděním, vydáním2) nebo darováním nemo-vitosti nebo movité věci anebo majetkového práva,s výjimkou příjmů z nich plynoucích a s výjimkoudarů přijatých v souvislosti s výkonem činnostipodle § 6 nebo s podnikáním anebo s jinou samo-statnou výdělečnou činností; předmětem daně u fy-zických osob, provozujících školská a zdravot-nická zařízení a zařízení na ochranu opuštěnýchzvířat, nebo ohrožených druhů zvířat, není všakpříjem získaný nabytím daru v souvislosti s provo-zováním těchto činností,

b) úvěry a půjčky s výjimkou

1. příjmu, který věřitel nabyl z vrácené půjčkynebo úvěru úplatným postoupením pohledávkyvzniklé na základě této půjčky nebo úvěru, a tove výši rovnající se rozdílu mezi příjmem ply-noucím z vrácení půjčky nebo úvěru a cenou,za kterou byla pohledávka postoupena,

2. příjmu plynoucího poplatníkovi, který vede da-ňovou evidenci, z eskontního úvěru ze směnky,kterou je hrazena pohledávka,

c) příjmy z rozšíření nebo zúžení společného jměnímanželů1b),

d) příjem plynoucí z titulu spravedlivého zadostiuči-nění přiznaného Evropským soudem pro lidskápráva ve výši, kterou je Česká republika povinnauhradit, nebo z titulu smírného urovnání záleži-tosti před Evropským soudem pro lidská právave výši, kterou se Česká republika zavázala uhra-dit1c),

e) příjem plynoucí poplatníkovi uvedenému v § 2odst. 2, který vypomáhá s domácími pracemi v za-hraničí, nebo poplatníkovi uvedenému v § 2odst. 3, který vypomáhá s domácími pracemiv České republice, a to za stravu a ubytování,jde-li o příjem k uspokojování základních so-ciálních, kulturních nebo vzdělávacích potřeb(aupair),

f) příjmy získané

1. darováním nemovitosti nebo ostatního majetku,

2. převodem nemovitosti nebo ostatního majetku,

mezi osobami blízkými v souvislosti s předčasnýmukončením provozování zemědělské činnosti ze-mědělského podnikatele1e),

g) příjem plynoucí z vypořádání mezi podílovýmispoluvlastníky rozdělením majetku podle velikosti

Sbírka zákonů č. 193 / 2008Částka 62 Strana 2523

1a) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).1) Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.2) Např. zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů, zákonč. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, veznění pozdějších předpisů, zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, veznění pozdějších předpisů, zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v druž-stvech, ve znění pozdějších předpisů.

1b) § 143a občanského zákoníku.1c) Článek 37 odst. 1 a články 39 a 41 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, uveřejněné pod č. 209/1992 Sb., ve

znění Protokolu č. 11 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, uveřejněného pod č. 243/1998 Sb.1e) Nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu

pro rozvoj venkova (EZFRV).Nařízení vlády č. 69/2005 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotace v souvislosti s předčasným ukončenímprovozování zemědělské činnosti zemědělského podnikatele, ve znění nařízení vlády č. 512/2006 Sb.

jejich podílů1d), příjmy z vypořádání společnéhojmění manželů4g),

h) částka uhrazená zdravotní pojišťovnou, o kteroubyl překročen limit regulačních poplatků a do-platků na léčiva nebo potraviny podle zvláštníchprávních předpisů upravujících limity regulačníchpoplatků a doplatků na léčiva nebo potraviny.

§ 4Osvobození od daně

(1) Od daně jsou osvobozenya) příjmy z prodeje rodinného domu, bytu, včetně

podílu na společných částech domu nebo spolu-vlastnického podílu, včetně souvisejícího po-zemku, pokud v něm prodávající měl bydliště nej-méně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem.Obdobně se postupuje také u příjmů z prodejerodinného domu, bytu, včetně podílu na společ-ných částech domu nebo spoluvlastnického po-dílu, včetně souvisejícího pozemku, pokud v němprodávající měl bydliště bezprostředně před pro-dejem po dobu kratší dvou let a použije-li získanéprostředky na uspokojení bytové potřeby. Proosvobození příjmů plynoucích manželům z jejichspolečného jmění postačí, aby podmínky pro jehoosvobození splnil jen jeden z manželů, pokud ma-jetek, kterého se osvobození týká, není nebo nebylzařazen do obchodního majetku jednoho z man-želů. Osvobození se nevztahuje na příjmy z pro-deje tohoto bytu nebo domu, pokud je nebo bylzahrnut do obchodního majetku pro výkon pod-nikatelské nebo jiné samostatné výdělečné čin-nosti, a to do 2 let od jeho vyřazení z obchodníhomajetku. Osvobození se dále nevztahuje na příjmy,které plynou poplatníkovi z budoucího prodejerodinného domu, bytu, včetně podílu na společ-ných částech domu nebo spoluvlastnického podíluna tomto majetku, včetně souvisejícího pozemku,uskutečněného v době do 2 let od nabytí, a z bu-doucího prodeje rodinného domu, bytu, včetněpodílu na společných částech domu nebo spolu-vlastnického podílu na tomto majetku, včetně sou-visejících pozemků, uskutečněného v době do 2 letod jeho vyřazení z obchodního majetku, i kdyžkupní smlouva bude uzavřena až po 2 letech odnabytí nebo po 2 letech od vyřazení z obchodníhomajetku,

b) příjmy z prodeje nemovitostí, bytů nebo nebyto-vých prostor neuvedených pod písmenem a), pře-sáhne-li doba mezi nabytím a prodejem dobu pěti

let. V případě, že jde o prodej nemovitostí, bytůnebo nebytových prostor nabytých děděním odzůstavitele, který byl příbuzným v řadě příménebo manželem (manželkou), zkracuje se dobapěti let o dobu, po kterou byla nemovitost pro-kazatelně ve vlastnictví zůstavitele nebo zůstavi-telů, pokud nemovitost byla nabývána postupnýmděděním v řadě přímé nebo manželem (manžel-kou). Osvobození se nevztahuje na příjmy z pro-deje nemovitostí, bytů nebo nebytových prostorvčetně nemovitostí, bytů nebo nebytových prostoruvedených v odstavci 1 písm. g), pokud jsou nebobyly zahrnuty do obchodního majetku pro výkonpodnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné čin-nosti, a to do pěti let od jejich vyřazení z obchod-ního majetku. Osvobození se dále nevztahuje napříjmy, které plynou poplatníkovi z budoucíhoprodeje nemovitosti, bytu nebo nebytového pro-storu, uskutečněného v době do pěti let od nabytí,a z budoucího prodeje nemovitostí, bytu nebo ne-bytového prostoru, uskutečněného v době do pětilet od jejich vyřazení z obchodního majetku, i kdyžkupní smlouva bude uzavřena až po pěti letech odnabytí nebo po pěti letech od vyřazení z obchod-ního majetku. V případě prodeje pozemku naby-tého prodávajícím od pozemkového úřadu výmě-nou v rámci pozemkových úprav podle zvláštníhoprávního předpisu87) se doba 5 let zkracuje o dobu,po kterou prodávající vlastnil původní pozemek,který byl směněn, a tato doba se započítává i dodoby, která běží od vyřazení směněného pozemkuz obchodního majetku,

c) příjmy z prodeje movitých věcí. Osvobození senevztahuje na příjmy z prodeje motorových vozi-del, letadel a lodí, nepřesahuje-li doba mezi naby-tím a prodejem dobu jednoho roku. Osvobozeníse nevztahuje rovněž na příjmy z prodeje movi-tých věcí, včetně příjmů z prodeje movitých věcíuvedených v odstavci 1 písm. g), pokud jsou nebobyly zahrnuty do obchodního majetku pro výkonpodnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnostipoplatníka, a to do pěti let od jejich vyřazení z ob-chodního majetku,

d) přijatá náhrada škody, náhrada nemajetkové újmy,plnění z pojištění majetku a plnění z pojištění od-povědnosti za škody, kromě plateb přijatých ná-hradou za ztrátu příjmu a plateb přijatých jakonáhrada za škody způsobené na majetku, kterýbyl zahrnut do obchodního majetku pro výkonpodnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné čin-nosti v době vzniku škody, nebo přijatých jako


1d) § 141 a 142 občanského zákoníku.4g) § 149 a násl. občanského zákoníku.87) Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě

vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb.

náhrada za škody způsobené na majetku sloužícímv době vzniku škody k pronájmu a kromě plněníz pojištění odpovědnosti za škodu způsobenouv souvislosti s podnikatelskou nebo jinou samo-statnou výdělečnou činností poplatníka a za škoduzpůsobenou poplatníkem v souvislosti s pronáj-mem,

e) příjmy z provozu malých vodních elektráren dovýkonu 1 MW, větrných elektráren, tepelných čer-padel, solárních zařízení, zařízení na výrobua energetické využití bioplynu a dřevoplynu, za-řízení na výrobu elektřiny nebo tepla z biomasy,zařízení na výrobu biologicky degradovatelnýchlátek stanovených zvláštním předpisem, zařízenína využití geotermální energie (dále jen „zaří-zení“), a to v kalendářním roce, v němž byly po-prvé uvedeny do provozu, a v bezprostředně ná-sledujících pěti letech. Za první uvedení do pro-vozu se považuje i uvedení zařízení do zkušebníhoprovozu, na základě něhož plynuly nebo plynoupoplatníkovi příjmy, a dále případy, kdy malávodní elektrárna do výkonu 1 MW byla rekon-struována, pokud příjmy z této malé vodní elek-trárny do výkonu 1 MW nebyly již osvobozeny.Doba osvobození se nepřerušuje ani v případě od-stávky v důsledku technického zhodnocení (§ 33)nebo oprav a udržování,

f) cena z veřejné soutěže, z reklamní soutěže, neboz reklamního slosování, pokud se nejedná o spotře-bitelskou loterii podle zvláštního právního před-pisu12), cena ze sportovní soutěže v hodnotě ne-převyšující 10 000 Kč s výjimkou ceny ze spor-tovní soutěže u poplatníků, u nichž je sportovníčinnost podnikáním (§ 10 odst. 8), a ocenění v ob-lasti kultury podle zvláštních právních předpi-sů12a). Cena z veřejné soutěže a obdobná cena ply-noucí ze zahraničí je však od daně osvobozena

zcela, pokud byla v plné výši darována příjemcemna účely uvedené v § 15 odst. 1,

g) náhrady přijaté v souvislosti s nápravou některýchmajetkových křivd podle zvláštních právníchpředpisů2), příjmy z prodeje nemovitostí, movi-tých věcí nebo cenných papírů vydaných podlezvláštních právních předpisů2), příplatek (příspě-vek) k důchodu podle zvláštních právních před-pisů2c) nebo úroky ze státních dluhopisů vyda-ných v souvislosti s rehabilitačním řízením o nápra-vách křivd. Příjmy z prodeje nemovitostí vyda-ných v souvislosti s nápravou některýchmajetkových křivd podle zvláštních právníchpředpisů2) jsou osvobozeny i v případě, jestližev době mezi nabytím a prodejem nemovitosti do-šlo k vypořádání mezi podílovými spoluvlastníkyrozdělením nemovitosti podle velikosti jejich po-dílů1d) nebo jestliže byly byty nebo nebytové pro-story vymezeny jako jednotky podle zvláštníhoprávního předpisu,

h) příjem získaný ve formě dávek a služeb z nemocen-ského pojištění42), důchodového pojištění podlezákona o důchodovém pojištění43), státní sociálnípodpory44), peněžní pomoci obětem trestné čin-nosti podle zvláštního zákona44a), sociálního za-bezpečení45), plnění z uplatnění nástrojů státní po-litiky zaměstnanosti46) a všeobecného zdravotníhopojištění47), a plnění ze zahraničního povinnéhopojištění stejného druhu; jde-li však o příjmy veformě pravidelně vyplácených důchodů nebopenzí, je od daně osvobozena z úhrnu těchto pří-jmů pouze částka ve výši 198 000 Kč ročně, do nížse však nezahrnuje výše příplatku nebo příspěvkuk důchodu podle zvláštních právních předpisů2c),

ch) příjem přijatý v rámci plnění vyživovací povin-nosti nebo náhrada za tento příjem podle zákona


12) Zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách.12a) Například nařízení vlády č. 5/2003 Sb., o oceněních v oblasti kultury, udělovaných Ministerstvem kultury, ve znění nařízení

vlády č. 98/2006 Sb., zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některýchsouvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění pozdějších předpisů.

2c) Například nařízení vlády č. 622/2004 Sb., o poskytování příplatku k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobenýchkomunistickým režimem v oblasti sociální, zákon č. 357/2005 Sb., o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobo-zení Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázovépeněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů.

42) Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů.Zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů.Část šestá zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

43) Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.44) Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře.

44a) Zákon č. 209/1997 Sb., o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti a o změně a doplnění některých zákonů.45) Zákon č. 100/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů.46) Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.47) Zákon č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

o rodině nebo obdobná plnění poskytovaná ze za-hraničí,

i) dávky sociální péče, dávky pomoci v hmotnénouzi, sociální služby, dávky státní sociální pod-pory, příspěvky z veřejných rozpočtů a státnídávky (příspěvky) upravené zvláštními předpisynebo obdobná plnění poskytovaná ze zahraničí,příjem plynoucí z důvodů péče o blízkou nebojinou osobu, která má nárok na příspěvek na péčipodle zákona o sociálních službách4j), a to do výšeposkytovaného příspěvku, je-li tato péče vykoná-vána fyzickou osobou, u níž se nepožaduje regis-trace podle zákona o sociálních službách4k),

j) odměny vyplácené zdravotní správou dárcům zaodběr krve a jiných biologických materiálů z lid-ského organismu,

k) stipendia2a) ze státního rozpočtu, z rozpočtu kraje,z prostředků vysoké školy nebo veřejné vý-zkumné instituce, stipendia z prostředků práv-nické osoby, která vykonává činnost střední školynebo vyšší odborné školy, anebo obdobná plněníze zahraničí, podpory a příspěvky z prostředkůnadací, nadačních fondů a občanských sdružení48)včetně obdobných plnění poskytovaných ze za-hraničí a nepeněžního plnění, sociální výpomociposkytované zaměstnavatelem z fondu kulturnícha sociálních potřeb2b) nejbližším pozůstalým a so-ciální výpomoci nejbližším pozůstalým ze sociál-ního fondu (zisku po zdanění) za obdobných pod-mínek u zaměstnavatelů, na které se tento předpisnevztahuje, kromě plateb přijatých náhradou zaztrátu příjmu a plateb majících charakter příjmůpodle § 6 až 9,

l) plnění z pojištění osob s výjimkou plnění pro pří-pad dožití z pojištění pro případ dožití, plnění propřípad dožití z pojištění pro případ smrti nebodožití a plnění pro případ dožití z důchodovéhopojištění a s výjimkou jiného příjmu z pojištění

osob, který není pojistným plněním a nezakládázánik pojistné smlouvy,

m) plnění poskytovaná ozbrojenými silami vojákůmv základní (náhradní) službě3a), žákům škol, kteřínejsou vojáky v činné službě, vojákům v zálozepovolaným na cvičení a vojákům v aktivní zálozedobrovolné podle zvláštních právních předpisů3a),

n) kázeňské odměny poskytované příslušníkůmozbrojených sil a bezpečnostních sborů podlezvláštních předpisů3),

o) výsluhové náležitosti a přídavek na bydlení u vo-jáků z povolání a výsluhové nároky u příslušníkůbezpečnostních sborů podle zvláštních právníchpředpisů3),

p) příjem získaný ve formě dávek z úrazového pojiš-tění podle zvláštních právních předpisů upravují-cích úrazové pojištění4),

r) příjmy z převodu členských práv družstva, z pře-vodu majetkových podílů na transformovanémdružstvu13), z převodu účasti na obchodních spo-lečnostech nebo z prodeje cenných papírů neuve-dených pod písmenem w), přesahuje-li doba mezinabytím a převodem dobu 5 let. Doba 5 let mezinabytím a převodem členských práv družstva, ma-jetkových podílů na transformovaném družstvu13)nebo účasti na obchodní společnosti se zkracujeo dobu, po kterou poplatník byl společníkem ob-chodní společnosti nebo členem družstva před pře-měnou této společnosti nebo družstva. Jsou-li spl-něny podmínky uvedené v § 23b nebo § 23c, doba5 let mezi nabytím a převodem se nepřerušuje přivýměně podílů, fúzi společností nebo rozděleníspolečnosti. Osvobození se nevztahuje na příjmyz převodu členských práv družstva, z převoduúčasti na obchodních společnostech nebo z prodejecenných papírů, pokud byly pořízeny z obchod-ního majetku poplatníka, a to do 5 let po ukončeníjeho podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečnéčinnosti. Osvobození se dále nevztahuje na příjmy,


4j) Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.4k) § 83 zákona o sociálních službách.2a) Např. vyhláška č. 365/1990 Sb., o poskytování stipendií na vysokých školách v působnosti Ministerstva školství, mládeže

a tělovýchovy České republiky (stipendijní řád), vyhláška č. 400/1991 Sb., o hmotném a finančním zabezpečení cizincůstudujících na školách v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, vyhláška č. 67/1991 Sb.,o poskytování stipendií studentům postgraduálního studia.

48) Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů.2b) § 9 odst. 1 vyhlášky č. 310/1995 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb.3a) Zákon č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech

vojáků v záloze, ve znění zákona č. 128/2002 Sb.3) Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb. a zákona č. 254/2002

Sb.Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.

4) Zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců.13) Zákon č. 42/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

které plynou poplatníkovi z budoucího převodučlenských práv družstva, z převodu dalšího podíluna transformovaném družstvu, z převodu účasti naobchodních společnostech nebo z prodeje cennýchpapírů v době do 5 let od nabytí, a z budoucíhopřevodu členských práv družstva, z převodu účastina obchodních společnostech nebo z prodeje cen-ných papírů pořízených z jeho obchodního ma-jetku, pokud příjmy z tohoto převodu plynouv době do 5 let od ukončení podnikatelské nebojiné samostatné výdělečné činnosti poplatníka,i když smlouva o převodu bude uzavřena až po5 letech od nabytí nebo od ukončení podnikatelskénebo jiné samostatné výdělečné činnosti,

s) úroky z vkladů ze stavebního spoření, včetněúroků ze státní podpory podle zvláštního záko-na4a),

t) dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtu obcí,krajů, státních fondů, Národního fondu, podporyz Vinařského fondu, z přidělených grantů nebopříspěvek ze státního rozpočtu poskytnutý podlezvláštního právního předpisu13c) a nebo dotace,granty a příspěvky z prostředků Evropských spo-lečenství, na pořízení hmotného majetku, na jehotechnické zhodnocení nebo na odstranění následkůživelní pohromy (§ 24 odst. 10), s výjimkou dotacía příspěvků, které jsou účtovány do příjmů (vý-nosů) podle zvláštního právního předpisu20),

u) příjem získaný formou nabytí vlastnictví k bytujako náhrady za uvolnění bytu, a dále náhrada (od-stupné) za uvolnění bytu, vyplacená uživateli bytuza podmínky, že náhradu (odstupné) použil nebopoužije na uspokojení bytové potřeby nejpozdějido jednoho roku následujícího po roce, v němžnáhradu (odstupné) přijal. Tento příjem je osvobo-zen i v případě, že částku odpovídající náhradě(odstupnému) vynaložil na obstarání bytové po-třeby v době jednoho roku před jejím obdržením.Přijetí náhrady (odstupného) oznámí poplatníksprávci daně do konce zdaňovacího období, vekterém k jejímu přijetí došlo. Obdobně se postu-puje i u příjmů z úplatného převodu práv a povin-ností spojených s členstvím v družstvu, pokudv souvislosti s tímto převodem bude zrušena ná-jemní smlouva k bytu, použije-li poplatník získanéprostředky na uspokojení bytové potřeby; ob-dobně se postupuje také u příjmů z prodeje rodin-ného domu, bytu, včetně podílu na společnýchčástech domu nebo spoluvlastnického podílu,

včetně souvisejícího pozemku, pokud v něm pro-dávající měl bydliště bezprostředně před prodejempo dobu kratší dvou let a použije-li získané pro-středky na uspokojení bytové potřeby,

v) úrokové příjmy poplatníků uvedených v § 2odst. 3, které jim plynou z dluhopisů vydávanýchv zahraničí poplatníky se sídlem v České republicenebo Českou republikou,

w) příjmy z prodeje investičních cenných papírůa cenných papírů kolektivního investování podlezvláštního předpisu upravujícího podnikání na ka-pitálovém trhu, přesáhne-li doba mezi nabytíma převodem těchto cenných papírů při jejich pro-deji dobu 6 měsíců, a dále příjmy z podílu připa-dající na podílový list při zrušení podílovéhofondu, přesáhne-li doba mezi nabytím podílovéholistu a dnem vyplacení podílu dobu 6 měsíců.Osvobození se vztahuje pouze na osoby, jejichžcelkový podíl, přímý i nepřímý, na základním ka-pitálu a hlasovacích právech společnosti nepřevy-šoval v době 24 měsíců před prodejem cennýchpapírů 5 %. Doba 6 měsíců mezi nabytím a převo-dem cenného papíru u téhož poplatníka se nepře-rušuje při sloučení nebo splynutí podílovýchfondů nebo při přeměně uzavřeného podílovéhofondu na otevřený podílový fond. Osvobození senevztahuje na příjmy z prodeje cenných papírů,které jsou nebo byly zahrnuty do obchodního ma-jetku, a to do 6 měsíců od ukončení podnikatelskénebo jiné samostatné výdělečné činnosti, a na pří-jmy z kapitálového majetku. Osvobození se ne-vztahuje na příjmy z podílu připadající na po-dílový list při zrušení podílového fondu, kterýbyl nebo je zahrnut do obchodního majetku, a todo 6 měsíců od ukončení podnikatelské nebo jinésamostatné výdělečné činnosti. Při výměně akciíemitentem za jiné akcie o celkové stejné jmenovitéhodnotě se doba 6 měsíců mezi nabytím a převo-dem cenných papírů u téhož poplatníka nepřeru-šuje; obdobně se postupuje i při výměně podílů,fúzi společností nebo rozdělení společnosti, jsou-lisplněny podmínky uvedené v § 23b nebo § 23c.Osvobození se nevztahuje na příjmy, které plynoupoplatníkovi z budoucího prodeje cenných papírů,uskutečněného v době do 6 měsíců od nabytí,a z budoucího prodeje cenných papírů, které jsounebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a todo 6 měsíců od ukončení podnikatelské nebo jinésamostatné výdělečné činnosti, i když kupnísmlouva bude uzavřena až po 6 měsících od nabytí


4a) Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona č. 586/1992 Sb.,o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb.

13c) § 7 odst. 1 písm. o) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (roz-počtová pravidla), ve znění zákona č. 141/2001 Sb.

20) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

nebo po 6 měsících od ukončení podnikatelskénebo jiné samostatné výdělečné činnosti. Obdobněse postupuje u příjmů plynoucích jako protiplněnímenšinovým akcionářům při uplatnění práva hlav-ního akcionáře na výkup účastnických cennýchpapírů podle zvláštního právního předpisu13d),

x) příjmy plynoucí z odpisu závazků při reorganizacinebo při oddlužení provedeném podle zvláštníhoprávního předpisu19a),

y) příjmy z úroků z přeplatků zaviněných správcemdaně49), orgánem sociálního zabezpečení50) a pří-jmy z penále z přeplatků pojistného, které přísluš-ná zdravotní pojišťovna vrátila po uplynutí lhůtystanovené pro rozhodnutí o přeplatku pojistné-ho51),

z) příjmy plynoucí ve formě daru přijatého v souvis-losti s podnikáním nebo jinou samostatnou výdě-lečnou činností jako reklamního předmětu opatře-ného obchodním jménem nebo ochrannou znám-kou poskytovatele tohoto daru, jehož hodnota ne-přesahuje 500 Kč,

za) příjmy nabyvatele bytu, garáže a ateliéru, popří-padě spoluvlastnického podílu na nebytovémprostoru, přijaté v souvislosti se vzájemným vy-pořádáním prostředků podle § 24 odst. 7 a 8 zá-kona o vlastnictví bytů60),

zb) příjmy plynoucí ve formě povinného výtisku nazákladě zvláštního právního předpisu64a) a veformě autorské rozmnoženiny, v počtu obvyklém,přijaté v souvislosti s užitím předmětu práva au-torského nebo práv souvisejících s právem autor-ským,

zc) příjmy plynoucí jako náhrada za věcné břemenovzniklé ze zákona nebo rozhodnutím státníhoorgánu podle zvláštního právního předpisu a pří-

jmy plynoucí jako náhrada za vyvlastnění na zá-kladě zvláštního právního předpisu4c),

zd) kursový zisk při směně peněz z účtu vedenéhov cizí měně, nejedná-li se o účet zahrnutý v ob-chodním majetku, s výjimkou kursového zisku přisměně peněz z účtu vedeného v cizí měně na tu-zemském nebo zahraničním veřejném trhu, na kte-rém se obchody s těmito měnami uskutečňují,

ze) plnění poskytované v souvislosti s výkonem do-brovolnické služby podle zvláštního právníhopředpisu4h),

zf) příjmy plynoucí ve formě darů poskytnutých proprovoz zoologické zahrady, jejíž provozovatel jedržitelem platné licence4i), a darů poskytnutýchfyzickým osobám pro poskytování veřejných kul-turních služeb,

zg) příjmy vlastníka bytu nebo nebytového prostoru1. plynoucí jako důsledek úhrady výdajů (ná-

kladů) na opravy, údržbu a technické zhodno-cení společných částí domu s byty a nebytovýmiprostory ve vlastnictví podle zvláštního práv-ního předpisu o vlastnictví bytů60) ve věcnémplnění, pokud tak vyplývá ze smlouvy o vý-stavbě dalšího bytu, nebo nebytového prostoru,popřípadě jejich částí za předpokladu, že sevlastníci bytů a nebytových prostorů v doměpísemně dohodnou o úhradě uvedených ná-kladů a výdajů jinak, než podle výše spoluvlast-nických podílů na společných částech domu,nebo tak stanoví zvláštní právní předpis60),

2. plynoucí jako důsledek úhrady výdajů (ná-kladů) na opravy, údržbu a technické zhodno-cení společných částí domu s byty a nebytovýmiprostory ve vlastnictví podle zvláštního práv-ního předpisu o vlastnictví bytů60) jiným vlast-níkem bytu nebo nebytového prostoru v domě


13d) § 183i a následující zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č. 216/2005 Sb.19a) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.49) § 64 odst. 6 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.50) § 17 odst. 3 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve

znění pozdějších předpisů.51) § 14 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.60) Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům

a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů.64a) Zákon č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích, ve znění zákona č. 320/2002 Sb.

Zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (kni-hovní zákon).Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů(autorský zákon).

4c) Například zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.4h) Zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě), ve znění

zákona č. 436/2004 Sb.4i) Zákon č. 162/2003 Sb., o podmínkách provozování zoologických zahrad a o změně některých zákonů (zákon o zoologic-

kých zahradách).

ve věcném plnění, a to ve výši rozdílu převyšu-jícího povinnost vlastníka bytu nebo nebyto-vého prostoru v domě hradit uvedené nákladya výdaje podle velikosti spoluvlastnického po-dílu na společných částech domu, za předpo-kladu, že se vlastníci bytů a nebytových pro-storů v domě písemně dohodnou o úhradě uve-dených nákladů a výdajů jinak, než podle výšespoluvlastnických podílů na společných částechdomu, nebo tak stanoví zvláštní právní před-pis60),

zh) příjem plynoucí z doplatku na dorovnání70a) připřeměně, výměně podílů, fúzi společností neborozdělení společnosti, na který vznikl společníkovinárok v souladu se zvláštním právním předpi-sem70a), je osvobozen, vztahuje-li se k1. akciím, u nichž doba mezi nabytím a rozhod-

ným dnem přeměny, výměny podílů, fúze spo-lečností nebo rozdělení společnosti přesáhladobu 6 měsíců. Osvobození se nevztahuje k ak-ciím, které jsou nebo byly zahrnuty do obchod-ního majetku, a to po dobu 6 měsíců od ukon-čení podnikatelské nebo jiné samostatné výdě-lečné činnosti (§ 7),

2. podílu na obchodní společnosti, u něhož dobamezi nabytím a rozhodným dnem přeměny,výměny podílů, fúze společností nebo rozděleníspolečnosti přesáhla dobu 5 let. Osvobození senevztahuje k podílům, které jsou nebo byly za-hrnuty do obchodního majetku, a to po dobu5 let od ukončení podnikatelské nebo jinésamostatné výdělečné činnosti (§ 7),

zi) náhrady (příspěvky) pobytových výloh poskyto-vané orgány Evropské unie zaměstnancům (národ-ním expertům) vyslaným k působení do institucíEvropské unie,

zj) renta, náhrady a naturální plnění poskytované bý-valému prezidentu republiky podle zvláštníhoprávního předpisu,

zk) příjem plynoucí ve formě daňového bonusu(§ 35c),

zl) příspěvky poskytované poslanci Evropského par-lamentu, zvolenému na území České republiky,z rozpočtu Evropské unie,

zm) výnosy z prostředků rezerv uložených na zvlášt-ním vázaném účtu v bance podle zvláštního práv-ního předpisu22a), stanou-li se příjmem zvláštníhovázaného účtu podle zvláštního právního předpi-su22a),

zn) příjem podle § 7 plynoucí dlužníkovi ve zdaňova-cím období, kdy bylo rozhodnuto o povolení

reorganizace podle zvláštního právního předpi-su19a), a v jednom zdaňovacím období následují-cím bezprostředně po zdaňovacím období, ve kte-rém bylo rozhodnuto o povolení reorganizace, po-kud v něm nedošlo ke skončení reorganizace.

(2) Doba mezi nabytím a prodejem podle od-stavce 1 písm. a) nebo b) se nepřerušuje, pokud v doběmezi nabytím a prodejem došlo

a) k vypořádání mezi podílovými spoluvlastníkydomu včetně příslušné poměrné části společnýchprostor nebo rodinného domu včetně souvisejícíchpozemků, rozdělením podle velikosti jejich podílů,

b) k tomu, že v budově byly byty nebo nebytovéprostory vymezené jako jednotky podle zvláštníhoprávního předpisu60),

c) k zániku nebo vypořádání společného jmění man-želů4g).

(3) Osvobození příjmů uvedených v odstavci 1písm. e) se nepoužije, pokud se poplatník tohoto osvo-bození vzdá oznámením správci daně, a to nejpozdějive lhůtě pro podání daňového přiznání za zdaňovacíobdobí, v němž byly tyto zdroje a zařízení uvedenydo provozu; osvobození se v uvedeném případě nepou-žije ani při pronájmu těchto zařízení nebo při převedenívlastnických práv k těmto zdrojům a zařízením na dal-šího vlastníka.

(4) Obchodním majetkem se pro účely daně z pří-jmů fyzických osob rozumí souhrn majetkových hod-not (věcí, pohledávek a jiných práv a penězi ocenitel-ných jiných hodnot), které jsou ve vlastnictví poplat-níka a o kterých bylo nebo je účtováno anebo jsou nebobyly uvedeny v evidenci majetku a závazků pro účelystanovení základu daně a daně z příjmů (dále jen „da-ňová evidence“). Dnem vyřazení majetku z obchodníhomajetku poplatníka se rozumí den, kdy poplatníko tomto majetku naposledy účtoval20) nebo jej napo-sledy uváděl v daňové evidenci.

§ 5

Základ daně a daňová ztráta

(1) Základem daně je částka, o kterou příjmy ply-noucí poplatníkovi ve zdaňovacím období, za které sepro účely daně z příjmů fyzických osob považuje ka-lendářní rok, přesahují výdaje prokazatelně vynaloženéna jejich dosažení, zajištění a udržení, pokud dále u jed-notlivých příjmů podle § 6 až 10 není stanoveno jinak.

(2) U poplatníka, kterému plynou ve zdaňovacímobdobí souběžně dva nebo více druhů příjmů uvede-ných v § 6 až 10, je základem daně součet dílčích zá-


70a) Například § 220a odst. 5 a § 220k odst. 1 obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.22a) Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

kladů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmůs použitím ustanovení odstavce 1.

(3) Pokud podle účetnictví, daňové evidence nebopodle záznamů o příjmech a výdajích přesáhnou výdajepříjmy uvedené v § 7 a 9, je rozdíl ztrátou. O ztrátuupravenou podle § 23 (dále jen „daňová ztráta“) se snížíúhrn dílčích základů daně zjištěných podle jednotli-vých druhů příjmů uvedených v § 7 až 10 s použitímustanovení odstavce 1. Tuto daňovou ztrátu nebo jejíčást, kterou nelze uplatnit při zdanění příjmů ve zda-ňovacím období, ve kterém vznikla, lze odečíst odúhrnu dílčích základů daně zjištěných podle jednotli-vých druhů příjmů uvedených v § 7 až 10 v následují-cích zdaňovacích obdobích podle § 34. Daňovou ztrátu(nebo její část), kterou neodečetl od svého základu danězůstavitel s příjmy podle § 7 nebo 9, může odečíst odzákladu daně dědic, bude-li dědic pokračovat v činnostizůstavitele nejpozději do 6 měsíců po jeho smrti; daňo-vou ztrátu lze odečíst od základu daně nejdéle v 5 zda-ňovacích obdobích následujících bezprostředně po zda-ňovacím období, za které se daňová ztráta vyměřuje.

(4) Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky(§ 6) vyplacené poplatníkovi nebo obdržené poplatní-kem nejdéle do 31 dnů po skončení zdaňovacího ob-dobí, za které byly dosaženy, se považují za příjmyvyplacené nebo obdržené v tomto zdaňovacím období.Příjmy vyplacené nebo obdržené po 31. dni po skon-čení zdaňovacího období jsou příjmem zdaňovacíhoobdobí, ve kterém byly vyplaceny nebo obdrženy a sra-žené zálohy z těchto příjmů plátcem daně podle § 38hse započítají u poplatníka na daňovou povinnost ažv tom zdaňovacím období, ve kterém budou vyplacenynebo obdrženy. Obdobně se postupuje při stanovenízákladu daně a při evidenci příjmů ze závislé činnostia z funkčních požitků.

(5) Do základu daně se nezahrnují příjmy osvo-bozené od daně a příjmy, pro které je dále stanoveno,že se z nich daň vybírá zvláštní sazbou daně podle § 36ze samostatného základu daně.

(6) O příjem zahrnutý do základu daně (dílčíhozákladu daně) v předchozích zdaňovacích obdobích,který byl vrácen, se sníží příjmy (výnosy) anebo sezvýší výdaje (náklady) ve zdaňovacím období, ve kte-rém k jeho vrácení došlo, za předpokladu, že pro jehovrácení existuje právní důvod a vrácení příjmů není za-chyceno v účetnictví nebo v daňové evidenci poplatníkapři zjištění základu daně (dílčího základu daně) podle§ 7 a 9. Obdobným způsobem se postupuje v případěvýdajů (nákladů) uplatněných jako výdaje (náklady) nadosažení, zajištění a udržení příjmů, při nedodrženístanovených podmínek pro jejich uplatnění jako výdaje(náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů.

Jedná-li se o částky uplatněné jako výdaj (náklad)v předchozích zdaňovacích obdobích, u kterých exi-stuje právní důvod k jejich vrácení příjemcem, zvyšujíse o tyto částky příjmy (výnosy) nebo se sníží výdaje(náklady) ve zdaňovacím období, kdy odpadl právnídůvod k jejich uplatnění, za předpokladu, že vrácenínebylo zachyceno v účetnictví nebo v daňové evidencipoplatníka při zjišťování základu daně (dílčího základudaně) podle § 7 a 9. O příjem ze závislé činnosti a funkč-ních požitků zahrnutý v předchozích zdaňovacích ob-dobích do dílčího základu daně (základu pro výpočetzálohy na daň), k jehož vrácení existuje právní důvod,se sníží u poplatníka příjem ze závislé činnosti a funkč-ních požitků v kalendářním měsíci, popř. v následujícíchkalendářních měsících ve zdaňovacím období, ve kte-rém k jeho vrácení došlo.

(7) U poplatníka s příjmy podle § 7 a 9 se při-hlédne i k zásobám pořízeným v kalendářním rocepředcházejícím roku, v němž zahájil činnost, nebo k zá-sobám získaným z dědictví po zůstaviteli, který mělpříjmy podle § 7 nebo § 9, pokud bude dědic pokračo-vat v činnosti zůstavitele nejpozději do šesti měsíců pojeho smrti. Totéž platí obdobně i pro jiné nezbytněvynaložené výdaje spojené se zahájením činnosti.

(8) Při přechodu z vedení účetnictví na daňovouevidenci se postupuje podle přílohy č. 2 k tomuto zá-konu. Při přechodu z daňové evidence na vedení účet-nictví se postupuje podle přílohy č. 3 k tomuto zákonu.

(9) Pro poplatníky uvedené v § 2 se hodnotoupohledávky rozumí jmenovitá hodnota nebo pořizo-vací cena u pohledávky nabyté postoupením nebo cenazjištěná pro účely daně dědické a nebo darovací u po-hledávky nabyté děděním nebo darem. U poplatníků,kteří jsou plátci daně z přidané hodnoty nebo jimi byliv době vzniku pohledávky, se jmenovitá hodnota po-hledávky snižuje o výši daně z přidané hodnoty, pokudbyla splněna vlastní daňová povinnost na výstupu.

(10) Rozdíl mezi příjmy a výdaji se zvyšuje oa) částku závazku, který zanikl jinak než jeho splně-

ním, započtením, splynutím práva s povinnostíu jedné osoby, dohodou mezi věřitelem a dlužní-kem, kterou se dosavadní závazek nahrazuje zá-vazkem novým, a narovnáním podle zvláštníhoprávního předpisu88). Toto se nevztahuje na zá-vazky ze smluvních pokut, úroků z prodlení, po-platků z prodlení a jiných sankcí,

b) hodnotu záloh, které jsou výdajem na dosažení,zajištění a udržení příjmů, uhrazených poplatní-kem s příjmy podle § 7, který nevede účetnictvía výdaje uplatňuje podle § 24, poplatníkovi, kterýje spojenou osobou (§ 23), který vede účetnictví,s výjimkou záloh z titulu nájemného u finančního


88) § 585 a násl. občanského zákoníku.

pronájmu s následnou koupí najaté věci, nedošlo-lik vyúčtování celkového závazku v tom zdaňova-cím období, ve kterém byly zálohy uhrazeny,

c) příjem plynoucí poplatníkovi, který vede daňovouevidenci, ze směnky, kterou je hrazena pohle-dávka, jedná-li se o příjem, který je předmětemdaně podle § 3,

d) částku ve výši ocenění nepeněžitého vkladu sníže-nou o výši vkladu, která je vyplácená obchodníspolečností společníkovi nebo družstvem členovidružstva.

(11) Rozdíl mezi příjmy a výdaji se snižuje o hod-notu záloh uhrazených poplatníkem s příjmy podle § 7,který nevede účetnictví a výdaje uplatňuje podle § 24,poplatníkovi, který je spojenou osobou (§ 23), kterývede účetnictví, s výjimkou záloh z titulu nájemnéhou finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci,o které se zvýšil základ daně podle odstavce 10, vezdaňovacím období, ve kterém byl vyúčtován celkovýzávazek.

§ 6Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky

(1) Příjmy ze závislé činnosti jsoua) příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovně-

právního, služebního nebo členského poměru a ob-dobného poměru, v nichž poplatník při výkonupráce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazůplátce. Těmito příjmy se rozumějí i příjmy za prácižáků a studentů z praktického výcviku,

b) příjmy za práci členů družstev, společníků a jedna-telů společností s ručením omezeným a komandi-tistů komanditních společností, a to i když nejsoupovinni při výkonu práce pro družstvo nebo spo-lečnost dbát příkazů plátce a příjmy za práci likvi-dátorů,

c) odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánůprávnických osob,

d) příjmy plynoucí v souvislosti se současným, bu-doucím nebo dřívějším výkonem závislé činnostipodle písmen a) až c) nebo funkce bez ohledu nato, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vy-konává závislou činnost nebo funkci, nebo odplátce, u kterého poplatník závislou činnost nebofunkci nevykonává.

(2) Poplatník s příjmy ze závislé činnosti a z funkč-ních požitků je dále označen jako „zaměstnanec“,plátce příjmu jako „zaměstnavatel“. Zaměstnavatelemje i poplatník uvedený v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3,u kterého zaměstnanci vykonávají práci podle jeho pří-kazů, i když příjmy za tuto práci jsou na základě

smluvního vztahu vypláceny prostřednictvím osobyse sídlem nebo bydlištěm v zahraničí. Z hlediska dalšíchustanovení zákona se takto vyplácený příjem považujeza příjem vyplácený poplatníkem uvedeným v § 2odst. 2 nebo v § 17 odst. 3. V případě, že v úhradáchzaměstnavatele osobě se sídlem nebo bydlištěm v zahra-ničí je obsažena i částka za zprostředkování, považujese za příjem zaměstnance nejméně 60 % z celkovéúhrady.

(3) Příjmy podle odstavce 1 se rozumějí příjmypravidelné nebo jednorázové bez ohledu na to, zda jena ně právní nárok či nikoli, zda je od zaměstnavateledostává zaměstnanec nebo osoba, na kterou přešlo pří-slušné právo podle zvláštních předpisů4b), a zda jsouvypláceny nebo připisovány k dobru anebo spočívajív jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za za-městnance, kteří jsou poplatníky z příjmů ze závisléčinnosti. Příjmem se rozumí rovněž částka, o kterouje úhrada zaměstnance zaměstnavateli za poskytnutápráva, služby nebo věci, kromě bytu, v němž měl za-městnanec bydliště po dobu 2 let bezprostředně předjeho koupí, nižší, než je cena zjištěná podle zvláštníhoprávního předpisu1a), nebo cena, kterou účtuje jinýmosobám, jakož i částka stanovená podle odstavce 6.

(4) Příjmy zúčtované nebo vyplacené zaměstnava-telem se sídlem nebo bydlištěm na území České repu-bliky a příjmy od plátců daně vymezených v § 38c jsoupo zvýšení podle odstavce 13 samostatným základemdaně pro zdanění daní vybíranou srážkou sazbou daněpodle § 36 odst. 2, jedná-li se o příjmy podle odstavce 1písm. a) a d) a podle odstavce 10, jejichž úhrnná výšepřed zvýšením podle odstavce 13 u téhož zaměstnava-tele nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 5 000 Kč. Toplatí u příjmů zúčtovaných nebo vyplacených zaměst-navatelem, u kterého zaměstnanec nepodepsal prohlá-šení k dani podle § 38k odstavce 4 nebo 5.

(5) Plynou-li příjmy uvedené v odstavci 4 zezdrojů v zahraničí, jsou základem daně (dílčím zákla-dem daně) podle § 5 odst. 2.

(6) Poskytuje-li zaměstnavatel zaměstnanci bez-platně motorové vozidlo k používání pro služebníi soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnancečástka ve výši 1 % vstupní ceny vozidla za každý i za-počatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla. Jde-li o na-jaté vozidlo, vychází se ze vstupní ceny vozidla u pů-vodního vlastníka, a to i v případě, že dojde k následnékoupi vozidla. Pokud ve vstupní ceně není zahrnutadaň z přidané hodnoty, pro účely tohoto ustanoveníse o tuto daň zvýší. Je-li částka, která se posuzuje jakopříjem zaměstnance za každý i započatý kalendářní mě-síc poskytnutí vozidla, nižší než 1 000 Kč, považuje seza příjem zaměstnance částka ve výši 1 000 Kč. Po-


4b) Např. § 260 odst. 2 zákoníku práce.

skytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně v prů-běhu kalendářního měsíce postupně za sebou více mo-torových vozidel k používání pro služební i soukroméúčely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši1 % z nejvyšší vstupní ceny motorového vozidla. Po-skytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně v prů-běhu kalendářního měsíce více motorových vozidelsoučasně, považuje se za příjem zaměstnance částkave výši 1 % z úhrnu vstupních cen všech motorovýchvozidel používaných pro služební i soukromé účely.Vstupní cenou vozidla se pro účely tohoto ustanovenírozumí vstupní cena uvedená v § 29 odst. 1 až 9.

(7) Za příjmy ze závislé činnosti se nepovažujía předmětem daně, kromě příjmů, které nejsou před-mětem daně podle § 3 odst. 4, dále nejsou

a) náhrady cestovních výdajů poskytované v souvis-losti s výkonem závislé činnosti do výše stanovenénebo umožněné zvláštním právním předpisem5)pro zaměstnance zaměstnavatele, který je uvedenv § 109 odst. 3 zákoníku práce, jakož i hodnotabezplatného stravování poskytovaná zaměstnava-telem na pracovních cestách; jiné a vyšší náhrady,než stanoví tento zvláštní právní předpis, jsou zda-nitelným příjmem podle odstavce 1,

b) hodnota osobních ochranných pracovních pro-středků, pracovních oděvů a obuvi, mycích, čisti-cích a dezinfekčních prostředků a ochranných ná-pojů poskytovaných v rozsahu stanoveném zvlášt-ním předpisem5a), včetně nákladů na udržováníosobních ochranných a pracovních prostředků, ja-kož i hodnota poskytovaných stejnokrojů, včetněpříspěvků na jejich udržování, dále hodnota pra-covního oblečení, určeného zaměstnavatelem provýkon zaměstnání, včetně příspěvků na jehoudržování,

c) částky přijaté zaměstnancem zálohově od zaměst-navatele, aby je jeho jménem vydal, nebo částky,kterými zaměstnavatel hradí zaměstnanci proká-zané výdaje, které za zaměstnavatele vynaložil zesvého tak, jako by je vynaložil přímo zaměstnava-tel,

d) náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízenía předmětů potřebných pro výkon práce poskyto-vané zaměstnanci podle zákoníku práce.

(8) Hradí-li zaměstnavatel zaměstnanci výdaje(náhrady) podle odstavce 7 písm. b) až d) paušální část-kou, považují se tyto výdaje za prokázané do výšepaušálu stanoveného zvláštními předpisy nebo paušáluuvedeného v kolektivní smlouvě, ve vnitřním předpisezaměstnavatele, v pracovní nebo jiné smlouvě za před-

pokladu, že výše paušálu byla zaměstnavatelem proka-zatelně stanovena na základě kalkulace skutečných vý-dajů. Stejným způsobem postupuje zaměstnavatel přistanovení paušálu v případech, kdy dojde ke změněpodmínek, za nichž byl paušál stanoven. Jde-li o paušálza použití vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřeb-ných pro výkon práce zaměstnance, které by jinak bylyodpisovány, uzná se jen do výše, v jaké by zaměstna-vatel uplatňoval odpisy srovnatelného hmotného ma-jetku při rovnoměrném odpisování v dalších letech od-pisování.

(9) Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4,dále osvobozeny

a) částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu vý-dajů spojených s odborným rozvojem zaměst-nanců a rekvalifikací, související s předmětem jehočinnosti, s výjimkou částek vynaložených na zvý-šení kvalifikace; toto osvobození se nevztahuje napříjmy plynoucí zaměstnancům v této souvislostijako mzda, plat, odměna nebo jako náhrada za ušlýpříjem,

b) hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžníplnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spo-třebě na pracovišti nebo v rámci závodního stra-vování zajišťovaného prostřednictvím jiných sub-jektů,

c) hodnota nealkoholických nápojů poskytovanýchjako nepeněžní plnění ze sociálního fondu, zezisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub vý-dajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) nadosažení, zajištění a udržení příjmů zaměstnavate-lem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti,

d) nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelemzaměstnancům z fondu kulturních a sociálních po-třeb6a), ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) pojeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů),které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištěnía udržení příjmů, ve formě možnosti používat re-kreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, před-školní zařízení, závodní knihovny, tělovýchovnáa sportovní zařízení nebo ve formě příspěvku nakulturní pořady a sportovní akce; jde-li však o po-skytnutí rekreace včetně zájezdů, je u zaměstnancez hodnoty nepeněžního plnění od daně osvobo-zena v úhrnu nejvýše částka 20 000 Kč za kalen-dářní rok. Jako plnění zaměstnavatele zaměstnancise posuzuje i plnění poskytnuté pro rodinné pří-slušníky zaměstnance,


5) Například část sedmá hlava třetí zákoníku práce.5a) Např. § 133 odst. 2 zákoníku práce.6a) Vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění vyhlášky č. 510/2002 Sb.

e) zvýhodnění poskytovaná zaměstnavatelem provo-zujícím veřejnou dopravu osob svým zaměstnan-cům a jejich rodinným příslušníkům ve formě bez-platných nebo zlevněných jízdenek,

f) příjmy ze závislé činnosti vykonávané na územíČeské republiky, plynoucí poplatníkům uvede-ným v § 2 odst. 3 od zaměstnavatelů se sídlemnebo bydlištěm v zahraničí, pokud časové obdobísouvisející s výkonem této činnosti nepřesáhne183 dnů v jakémkoliv období 12 měsíců po sobějdoucích; osvobození se nevztahuje na příjmyz osobně vykonávané činnosti umělců, sportovců,artistů a spoluúčinkujících osob vystupujících naveřejnosti a na příjmy z činností vykonávaných vestálé provozovně (§ 22 odst. 2),

g) hodnota nepeněžních darů poskytovaných z fondukulturních a sociálních potřeb podle příslušnéhopředpisu6a), u zaměstnavatelů, na které se tentopředpis nevztahuje, hodnota nepeněžních darů po-skytovaných za obdobných podmínek ze sociál-ních fondů nebo ze zisku (příjmu) po jeho zda-nění, anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsouvýdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udrženípříjmů, a to až do úhrnné výše 2 000 Kč ročněu každého zaměstnance,

h) peněžní plnění za výstrojní a proviantní náležitostiposkytované příslušníkům ozbrojených sil a natu-rální náležitosti poskytované příslušníkům bez-pečnostních sborů podle zvláštních právních před-pisů3), zvláštní požitky poskytované příslušníkůmbezpečnostních sborů podle zvláštního právníhopředpisu6b) a úhrada majetkové újmy podle zvlášt-ního právního předpisu6c),

ch) náhrady za ztrátu na služebním příjmu poskyto-vané příslušníkům bezpečnostních sborů podleprávních předpisů účinných do 31. prosince 2005,

i) hodnota přechodného ubytování, nejde-li o ubyto-vání při pracovní cestě, poskytovaná jako nepeněž-ní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům v souvis-losti s výkonem práce, pokud obec přechodnéhoubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanecbydliště, a to maximálně do výše 3 500 Kč mě-síčně,

j) mzdové vyrovnání vyplácené podle zvláštníchpředpisů6d) ve výši rozdílu mezi dávkami nemo-cenského pojištění,

k) náhrada za ztrátu na důchodu přiznaná podle zá-koníku práce za dobu před 1. lednem 1989 a vy-plácená po 31. prosinci 1992,

l) peněžní zvýhodnění plynoucí zaměstnancůmv souvislosti s poskytováním bezúročných půjčeknebo půjček s úrokem nižším, než je obvyklá výšeúroku, zaměstnavatelem z fondu kulturních a so-ciálních potřeb podle zvláštního předpisu6a) a u za-městnavatelů, na které se tento předpis nevztahuje,ze sociálního fondu nebo ze zisku (příjmu) po jehozdanění, jedná-li se o návratné půjčky poskytnutézaměstnanci na bytové účely do výše 100 000 Kčnebo k překlenutí tíživé finanční situace do výše20 000 Kč a u zaměstnance postiženého živelnípohromou do výše 1 000 000 Kč na bytové účelya do výše 200 000 Kč k překlenutí tíživé finančnísituace,

m) zvláštní příplatek nebo příplatek za službu v zahra-ničí poskytovaný v cizí měně podle zvláštníchprávních předpisů vojákům a příslušníkům bez-pečnostních sborů6e) vyslaným v rámci jednotkymnohonárodních sil nebo mezinárodních bezpeč-nostních sborů mimo území České republiky podobu působení v zahraničí,

n) odstupné podle vyhlášky č. 19/1991 Sb., o pracov-ním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníkův hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadnípráci, vyplácené pracovníkům přeřazeným nebouvolněným ze zdravotních důvodů pro pracovníriziko, nemoc z povolání, pracovní úraz nebo one-mocnění vznikající nebo se zhoršující vlivem pra-covního prostředí,

o) příjmy do výše 500 000 Kč poskytnuté zaměstna-vatelem jako sociální výpomoc zaměstnanciv přímé souvislosti s překlenutím jeho mimořádněobtížných poměrů v důsledku živelní pohromy,ekologické nebo průmyslové havárie na územích,na kterých byl vyhlášen nouzový stav65), za před-pokladu, že tyto příjmy jsou vypláceny z fondukulturních a sociálních potřeb2b) nebo ze sociál-ního fondu za obdobných podmínek u zaměstna-


6b) § 139 zákona č. 361/2003 Sb.6c) § 66 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb.6d) § 7 odst. 2 vyhlášky č. 19/1991 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví dlouhodobě

nezpůsobilých k dosavadní práci.6e) Například § 11 odst. 3 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých

dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, § 119 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru pří-slušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.

65) Čl. 5 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.

vatelů, na které se předpis o fondu kulturních a so-ciálních potřeb nevztahuje nebo ze zisku (příjmu)po jeho zdanění (a u zaměstnavatelů, kteří nevy-tvořili zisk), na vrub výdajů (nákladů), které ne-jsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištěnía udržení příjmů,

p) příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištěníse státním příspěvkem poukázaný na účet jeho za-městnance u penzijního fondu9a), částky pojistné-ho, které hradí zaměstnavatel pojišťovně34b) za za-městnance na pojištění pro případ dožití nebo propřípad smrti nebo dožití nebo na důchodové po-jištění, a to i při sjednání dřívějšího plnění v případěvzniku nároku na starobní důchod nebo plný in-validní důchod, nebo v případě, stane-li se zaměst-nanec plně invalidním podle zákona o důchodovémpojištění, nebo v případě smrti (dále jen „sou-kromé životní pojištění“), na základě pojistnésmlouvy uzavřené mezi zaměstnancem jako pojist-níkem a pojišťovnou, která je oprávněna k provo-zování pojišťovací činnosti na území České repu-bliky podle zvláštního právního předpisu89), nebojinou pojišťovnou usazenou na území členskéhostátu Evropské unie nebo Evropského hospodář-ského prostoru, za podmínky, že ve smlouvě bylasjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalen-dářních měsících a současně nejdříve v roce dosa-žení věku 60 let; v úhrnu však maximálně do výše24 000 Kč ročně od téhož zaměstnavatele. Totoplatí v případech, kdy má právo na plnění z pojist-ných smluv soukromého životního pojištění pojiš-těný zaměstnanec, a je-li pojistnou událostí smrtpojištěného, osoba určená podle zvláštního před-pisu o pojistné smlouvě123), kromě zaměstnavatele,který hradil pojistné,

r) naturální plnění a náhrada výdajů ve výši peněžitéhodnoty naturálního plnění poskytovaná podlezvláštních právních předpisů6g) představitelům

státní moci a některých státních orgánů a soudcůma poslancům Evropského parlamentu, zvolenýmna území České republiky,

s) příjem získaný ve formě náhrady mzdy, platunebo odměny nebo sníženého platu nebo sníženéodměny za dobu dočasné pracovní neschopnostinebo karantény podle zvláštních právních předpi-sů47a), do výše minimálního nároku určenéhozvláštním právním předpisem upravujícím pracov-něprávní vztahy47b),

t) částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu vý-dajů spojených s výplatou mzdy a se srážkami zemzdy zaměstnanci, s placením příspěvku na pojist-né (připojištění) ve prospěch zaměstnance, jakoži částky vynaložené zaměstnavatelem na úhraduvýdajů spojených s poskytováním nepeněžitéhoplnění zaměstnanci.

(10) Funkčními požitky jsou

a) funkční platy členů vlády, poslanců a senátorůParlamentu České republiky a poslanců Evrop-ského parlamentu, zvolených na území České re-publiky a platy vedoucích ústředních úřadů státnísprávy,

b) odměny za výkon funkce v orgánech obcí, v jinýchorgánech územní samosprávy, státních orgánech,občanských a zájmových sdruženích, komorácha v jiných orgánech a institucích.

(11) Za funkční požitek se nepovažují a předmě-tem daně nejsou náhrady výdajů poskytované v souvis-losti s výkonem funkce, na které vzniká nárok podlezvláštních předpisů, s výjimkou náhrady ušlého příjmu.Za funkční požitek se nepovažují příjmy znalců a tlu-močníků, zprostředkovatelů kolektivních sporů a roz-


9a) Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jehozavedením.

34b) Zákon č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 320/1993 Sb.89) Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění

pozdějších předpisů.123) § 51 zákona č. 37/2004 Sb.6g) Například zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci

a některých státních orgánů a soudců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalšíchnáležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovostv rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.

47a) Například § 192 až 194 zákoníku práce, § 34 odst. 4 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojenýchs výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, veznění pozdějších předpisů, § 73 odst. 4 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, § 48odst. 3 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, § 53 odst. 4 zákona č. 131/2000 Sb.,o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.

47b) § 192 odst. 2 zákoníku práce.

hodců za činnost vykonávanou podle zvláštních před-pisů6f).

(12) Ustanovení odstavců 7, 8 a 9 se použijí ob-dobně i pro plnění poskytovaná v souvislosti s výkonemfunkce.

(13) Základem daně (dílčím základem daně) jsoupříjmy ze závislé činnosti nebo funkční požitky, s vý-jimkou uvedenou v odstavcích 4 a 5, zvýšené o částkuodpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a pří-spěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému navšeobecné zdravotní pojištění, které je z těchto příjmůpodle zvláštních právních předpisů21) povinen platit za-městnavatel sám za sebe, a u zaměstnance, na kterého sevztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu,zvýšené o částku odpovídající příspěvkům zaměstnava-tele na toto zahraniční pojištění.

(14) Jedná-li se o příjem plynoucí ze zdrojů v za-hraničí, je u poplatníka uvedeného v § 2 odst. 2 zákla-dem daně jeho příjem ze závislé činnosti vykonávané vestátě, s nímž Česká republika neuzavřela smlouvu o za-mezení dvojího zdanění, zvýšený o částku odpovídajícípříspěvkům zaměstnavatele na pojištění povinně pla-cené podle odstavce 13 a snížený o daň zaplacenouz tohoto příjmu v zahraničí. Je-li závislá činnost vy-konávána ve státě, s nímž Česká republika uzavřelasmlouvu o zamezení dvojího zdanění, je základem daněpříjem ze závislé činnosti vykonávané v tomto státězvýšený o částku odpovídající příspěvkům zaměstnava-tele na pojištění povinně placené podle odstavce 13a snížený o daň zaplacenou z tohoto příjmu v zahraničí,ale pouze v rozsahu, v němž nebyla tato daň započtenana daňovou povinnost v tuzemsku podle § 38f v před-chozím zdaňovacím období.

§ 7

Příjmy z podnikání a z jiné samostatnévýdělečné činnosti

(1) Příjmy z podnikání jsou

a) příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodníhohospodářství7),

b) příjmy ze živnosti8),c) příjmy z jiného podnikání podle zvláštních před-

pisů,d) podíly společníků veřejné obchodní společnosti

a komplementářů komanditní společnosti na zisku.

(2) Příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti,pokud nepatří do příjmů uvedených v § 6, jsou

a) příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslo-vého nebo jiného duševního vlastnictví, autor-ských práv včetně práv příbuzných právu autor-skému9), a to včetně příjmů z vydávání, rozmno-žování a rozšiřování literárních a jiných děl vlast-ním nákladem,

b) příjmy z výkonu nezávislého povolání, které neníživností ani podnikáním podle zvláštních před-pisů,

c) příjmy znalce, tlumočníka, zprostředkovatele ko-lektivních sporů, zprostředkovatele kolektivnícha hromadných smluv podle autorského zákona,rozhodce za činnost podle zvláštních právníchpředpisů6f),

d) příjmy z činnosti insolvenčního správce, včetněpříjmů z činnosti předběžného insolvenčníhosprávce, zástupce insolvenčního správce, odděle-ného insolvenčního správce a zvláštního insolvenč-ního správce, které nejsou živností ani podnikánímpodle zvláštního právního předpisu19a).

(3) Základem daně (dílčím základem daně) jsoupříjmy uvedené v odstavcích 1 a 2 s výjimkou uvedenouv odstavci 6. Tyto příjmy se snižují o výdaje vynalo-žené na jejich dosažení, zajištění a udržení s výjimkoupříjmů uvedených v odstavci 1 písm. d). Pro zjištěnízákladu daně (dílčího základu daně) se použijí ustano-vení § 23 až 33. Příjmy uvedené v § 22 odst. 1 písm. c),f) a písm. g) bodech 1 a 2 plynoucí poplatníkům uve-deným v § 2 odst. 3 jsou samostatným základem daněpro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36).


6f) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů.§ 11 a § 13 odst. 1 až 4 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů.§ 14 odst. 4 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony.Vyhláška č. 114/1991 Sb., o odměně zprostředkovateli a rozhodci, výši poplatku za stejnopis kolektivní smlouvy vyššíhostupně a výši a způsobu úhrady nákladů řízení před rozhodcem, ve znění vyhlášky č. 210/1995 Sb.

21) Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozděj-ších předpisů.Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

7) § 2e zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 85/2004 Sb.8) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).9) Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích.

Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

(4) Základem daně (dílčím základem daně) společ-níka veřejné obchodní společnosti je část základu daněveřejné obchodní společnosti stanoveného podle § 23až 33. Tato část základu daně se stanoví ve stejnémpoměru, jako je rozdělován zisk podle společenskésmlouvy, jinak rovným dílem9b). Vykáže-li podle § 23až 33 veřejná obchodní společnost ztrátu, rozděluje sena společníka část této ztráty stejně jako základ daně.Při stanovení základu daně společníka veřejné ob-chodní společnosti se nepřihlíží k ustanovení věty první§ 18 odst. 9, a k ustanovení § 19 odst. 1 písm. g).

(5) U poplatníka, který je komplementářem ko-manditní společnosti, je součástí základu daně část zá-kladu daně nebo daňové ztráty komanditní společnostiurčená ve stejném poměru, jakým je rozdělován zisknebo ztráta komanditní společnosti na tohoto komple-mentáře podle zvláštního právního předpisu9c).

(6) Příjmy autorů za příspěvky do novin, časo-pisů, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů naúzemí České republiky jsou samostatným základemdaně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36) za před-pokladu, že jde o příjmy uvedené v odstavci 2 písm. a)a úhrn těchto příjmů od téhož plátce nepřesáhne v ka-lendářním měsíci 7 000 Kč.

(7) Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelněvynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu,může uplatnit výdaje s výjimkou uvedenou v § 11 nebo12 ve výši

a) 80 % z příjmů podle odstavce 1 písm. a),

b) 60 % z příjmů ze živností řemeslných8),

c) 50 % z příjmů podle odstavce 1 písm. b) s výjim-kou příjmů ze živností řemeslných8),

d) 40 % z příjmů podle odstavce 1 písm. c) neboz příjmů podle odstavce 2 písm. a) s výjimkou pří-jmů podle odstavce 8, a nebo z příjmů podle od-stavce 2 písm. b) až d).

Způsob uplatnění výdajů podle tohoto odstavce nelzezpětně měnit.

(8) Uplatní-li poplatník výdaje podle odstavce 7,má se za to, že v částce výdajů jsou zahrnuty veškerévýdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahová-ním příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečnéčinnosti. Poplatník, který uplatňuje výdaje podle od-stavce 7, je povinen vždy vést záznamy o příjmecha evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s podni-katelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činností.

(9) Jde-li o nemovitost nebo movitou věc v bezpo-dílovém spoluvlastnictví manželů, která je využívánapro podnikání nebo jinou samostatnou výdělečnou čin-

nost (odstavce 1 a 2) jedním z manželů nebo oběmamanžely, vkládá tuto nemovitost nebo movitou věcdo obchodního majetku jeden z manželů. V případě,že tuto nemovitost nebo movitou věc má v obchodnímmajetku jeden z manželů, avšak je pro podnikání nebojinou samostatnou výdělečnou činnost (odstavce 1 a 2)využívána také druhým z manželů, lze výdaje (náklady)související s touto nemovitostí nebo movitou věcí, kterépřipadají na část nemovitosti nebo movité věci využí-vané pro podnikatelskou činnost nebo jinou samostat-nou výdělečnou činnost oběma manžely, rozdělit mezioba manžele v poměru, v jakém ji využívají při svéčinnosti podle odstavců 1 a 2. Příjmy z prodeje nemo-vitosti nebo movité věci v bezpodílovém spoluvlastnic-tví manželů jsou zdaňovány u toho z manželů, kterýměl takovou nemovitost nebo movitou věc zahrnutouv obchodním majetku. Po ukončení podnikatelskénebo jiné samostatné výdělečné činnosti se postupujepodle § 10 odst. 5 zákona.

(10) Za příjmy podle § 7 odst. 1 písm. d) se ne-považují a předmětem daně nejsou náhrady cestovníchvýdajů poskytované společníkům veřejných obchod-ních společností a komplementářům komanditních spo-lečností do výše stanovené zvláštním předpisem5).

(11) Dojde-li k ukončení (přerušení) podnikatel-ské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti a poplatník,který vede účetnictví, zaplatí částky pojistného podle§ 23 odst. 3 písm. a) bodu 5 a § 24 odst. 2 písm. f) postanoveném termínu, může podat dodatečné daňovépřiznání na daňovou povinnost nižší. Obdobně postu-puje právní nástupce poplatníka s příjmy podle § 7v případě úmrtí poplatníka.

(12) Pokud poplatník s příjmy podle § 7 odst. 1písm. a) nebo b) uplatní jako účetní období hospodář-ský rok20), je dílčím základem daně nebo daňovou ztrá-tou rozdíl mezi příjmy a výdaji za ukončený hospodář-ský rok. Při změně účtování v kalendářním roce naúčtování v hospodářském roce je dílčím základem daněnebo daňovou ztrátou podle § 7 rozdíl mezi příjmya výdaji do posledního dne měsíce, kterým poplatníkukončil účtování v kalendářním roce. Při změně účto-vání v hospodářském roce na účtování v kalendářnímroce je dílčím základem daně nebo daňovou ztrátoupodle § 7 odst. 1 písm. a) nebo b) součet rozdílu mezipříjmy a výdaji v hospodářském roce a rozdílu mezipříjmy a výdaji od doby ukončení účtování v hospodář-ském roce do konce kalendářního roku. Dílčí základdaně se zahrne do daňového přiznání za kalendářnírok, ve kterém končí hospodářský rok nebo účtovánípřechodu z kalendářního roku na hospodářský roka naopak. Pokud poplatník uplatní postup podle od-stavců 7 a 8, § 7a, 12 a 13 nebo má příjmy podle od-


9b) § 82 obchodního zákoníku.9c) § 100 obchodního zákoníku.

stavce 1 písmene c) nebo písmene d) nebo odstavce 2,nelze změnit způsob účtování v kalendářním roce naúčtování v hospodářském roce. Uplatní-li poplatníkv období, kdy účtuje v hospodářském roce, postup po-dle odstavců 7, 8, § 7a, § 12 nebo 13, anebo má příjmypodle odstavce 1 písm. c), d) nebo podle odstavce 2,změní v tomto období způsob účtování na účtovánív kalendářním roce. Obdobně postupuje poplatníks příjmy podle § 7 odst. 1 písm. d), pokud veřejná ob-chodní společnost nebo komanditní společnost uplatníjako účetní období hospodářský rok.

(13) Poplatníci s příjmy podle odstavců 1 a 2, kteřínevedou účetnictví a neuplatňují výdaje podle od-stavce 7, postupují podle § 7b. Vede-li každý z účast-níků sdružení, které není právnickou osobou (§ 12),daňovou evidenci, mohou vést i daňovou evidenci, vekteré evidují společné příjmy a společné výdaje na do-sažení, zajištění a udržení příjmů; přitom na konci zda-ňovacího období nebo při ukončení činnosti v průběhuzdaňovacího období, uvedou do své daňové evidencepodíl na společných příjmech a podíl na společnýchvýdajích na dosažení, zajištění a udržení příjmů.

§ 7a

Daň stanovená paušální částkou

(1) Poplatníkovi, kterému kromě příjmů od daněosvobozených a příjmů zdanitelných zvláštní sazboudaně plynou příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) až c)včetně úroků z vkladů na běžném účtu, který je podlepodmínek banky určen k podnikání poplatníka [§ 8odst. 1 písm. g)], pokud provozuje podnikatelskou čin-nost bez zaměstnanců nebo spolupracujících osob s vý-jimkou uvedenou v odstavci 2, u něhož roční výšetěchto příjmů v bezprostředně předcházejících 3 zda-ňovacích obdobích nepřesáhla 5 000 000 Kč, není účast-níkem sdružení, které není právnickou osobou, můžesprávce daně stanovit na žádost poplatníka podanounejpozději do 31. ledna běžného zdaňovacího obdobídaň paušální částkou. V žádosti poplatník uvede před-pokládané příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) (dálejen „předpokládané příjmy“) a předpokládané výdajek těmto příjmům (dále jen „předpokládané výdaje“)a další skutečnosti rozhodné pro stanovení daně pau-šální částkou uvedené v odstavcích 2 až 7.

(2) Provozuje-li poplatník činnost podle od-stavce 1 za spolupráce druhého z manželů, může o sta-novení daně paušální částkou požádat i spolupracujícímanžel (manželka). V tom případě se předpokládanépříjmy a předpokládané výdaje rozdělí na spolupracu-jícího manžela (manželku) v poměru stanoveném podle§ 13. Nezdanitelné části základu daně podle § 15, slevuna dani podle § 35ba nebo slevu na dani podle § 35cuplatní poplatník i spolupracující manžel (manželka)samostatně.

(3) Výše daně paušální částkou se určí v závislosti

na výši předpokládaných příjmů, které jsou předmětemdaně, kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů,z nichž se daň vybírá zvláštní sazbou daně, a na výšipředpokládaných výdajů, nejméně však ve výši podle§ 7 odst. 7. Do předpokládaných příjmů se zahrnujíi příjmy z prodeje majetku, který byl vložen do ob-chodního majetku, příjmy ze zrušení rezervy vytvořenépodle zákona o rezervách22a) a do předpokládanýchvýdajů se zahrnuje i zůstatková cena prodaného ma-jetku, který lze podle tohoto zákona odpisovat, a výšerezervy vytvořené pro příslušné zdaňovací období po-dle zákona o rezervách22a). Rozdíl mezi předpokláda-nými příjmy a předpokládanými výdaji se upraví o vý-daje uplatněné podle § 24, u kterých odpadl právní dů-vod pro jejich uplatnění, nebo o předpokládané nezda-nitelné části základu daně podle § 15. Správce daněstanoví daň paušální částkou po projednání s poplatní-kem do 15. května běžného zdaňovacího období. Po-kud stanovený termín nebude dodržen, nelze stanovitpro toto zdaňovací období daň paušální částkou.

(4) Z rozdílu mezi předpokládanými příjmya předpokládanými výdaji upravenými podle od-stavce 2 se daň vypočte sazbou daně podle § 16. Vy-počtená daň se dále sníží o předpokládanou slevu nadani podle § 35ba nebo o předpokládanou slevu na danipodle § 35c, uplatněnou poplatníkem v žádosti o stano-vení daně paušální částkou podle odstavce 1. K předpo-kládanému nároku na uplatnění daňového bonusu po-dle § 35c se při stanovení daně paušální částkou nepři-hlédne. Daň stanovená paušální částkou činí, i po sní-žení o uplatněné předpokládané slevy na dani podle§ 35ba a 35c, nejméně 600 Kč za zdaňovací období.

(5) Dosáhne-li poplatník v průběhu zdaňovacíhoobdobí příjmů z prodeje věci nebo práva, které bylyzahrnuty do obchodního majetku nebo jiných příjmůpodle § 6, § 7 odst. 1 písm. d), § 7 odst. 2, § 8 až 10v úhrnné výši přesahující 6 000 Kč za zdaňovací ob-dobí, kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů,z nichž se daň vybírá zvláštní sazbou daně, než přistanovení daně paušální částkou předpokládal, je povi-nen po skončení zdaňovacího období podat řádné da-ňové přiznání a příjmy a výdaje z činností podle § 7odst. 1 písm. a) až c) uplatní v přiznání ve výši, ze kterésprávce daně vycházel při stanovení daně paušální část-kou, a zaplacenou daň paušální částkou započte na vý-slednou daňovou povinnost. Podáním tohoto přiznáníse rozhodnutí o dani stanovené paušální částkou ruší.Správce daně může daň paušální částkou stanovit i navíce zdaňovacích období, nejdéle však na 3.

(6) Správce daně může zrušit rozhodnutím daňstanovenou podle odstavce 1 pro zdaňovací období ná-sledující po zdaňovacím období, v němž bylo zjištěno,že její výše neodpovídá příjmu z činnosti, ze které bylastanovena daň paušální částkou, nebo došlo ke změněpodmínek uvedených v odstavci 1 rozhodných pro sta-novení daně paušální částkou daně.


(7) O stanovení daně paušální částkou sepíšesprávce daně protokol o ústním jednání9e). Součástíprotokolu je i rozhodnutí vyhlášené při jednání, kterémusí obsahovat zejména předpokládanou výši příjmů,předpokládanou výši výdajů, rozdíl mezi předpokláda-nými příjmy a předpokládanými výdaji upravený podleodstavce 2, výši uplatněných částek podle § 15, výšislevy na dani podle § 35ba nebo slevy na dani podle§ 35c, výši daně a zdaňovací období, kterého se týká.Jestliže poplatník s takto stanovenou daní souhlasí, ne-lze se proti tomuto vyhlášenému rozhodnutí odvolat;v případě jeho nesouhlasu nebude daň paušální částkoustanovena. Takto stanovená daň se již nevyměřuje pla-tebním výměrem. Poplatník je povinen vést jednodu-chou evidenci o výši dosahovaných příjmů, výši pohle-dávek a o hmotném majetku používaném pro výkončinnosti. Pokud je poplatník plátcem daně z přidanéhodnoty, je povinen vést evidenci podle zvláštníhoprávního předpisu upravujícího daň z přidané hodno-ty9d).

(8) Daň stanovená paušální částkou je splatná nej-později do 15. prosince běžného zdaňovacího období.

§ 7bDaňová evidence

(1) Daňová evidence zajišťuje zjištění základudaně z příjmů a obsahuje údaje o

a) příjmech a výdajích, v členění potřebném pro zjiš-tění základu daně,

b) majetku a závazcích.

(2) Pro obsahové vymezení složek majetku v da-ňové evidenci se použijí zvláštní právní předpisy o účet-nictví20h), není-li dále stanoveno jinak.

(3) Pro ocenění majetku a závazků v daňové evi-denci se hmotný majetek oceňuje podle § 29, pohle-dávky se oceňují podle § 5. Ostatní majetek se oceňujepořizovací cenou31), je-li pořízen úplatně, vlastními ná-klady31), je-li pořízen ve vlastní režii, nebo cenou zjiš-těnou pro účely daně dědické nebo darovací u majetkunabytého děděním nebo darem. Závazky se oceňují přivzniku jmenovitou hodnotou, při převzetí pořizovacícenou. Peněžní prostředky a ceniny se oceňují jejichjmenovitými hodnotami. Pořizovací cenou pozemkuje cena včetně porostu, pokud se nejedná o pěstitelskýcelek trvalých porostů (§ 26). Do pořizovací ceny ma-jetku pořízeného formou finančního pronájmu s násled-

nou koupí najaté věci se zahrnou výdaje s jeho poříze-ním související, hrazené nájemcem. V případě úplat-ného pořízení nemovitých a movitých věcí, majetko-vých práv, pohledávek a závazků, nebo částiuvedeného majetku a závazků, za jednu pořizovacícenu, se cena jednotlivých složek majetku stanoví v po-měrné výši k ceně jednotlivých složek majetku oceně-ných podle zvláštního právního předpisu1a), s výjimkoupeněz, cenin, pohledávek a závazků. Je-li v případěúplatného pořízení nemovitých a movitých věcí, majet-kových práv, pohledávek a závazků, nebo části tohotomajetku a závazků, rozdíl mezi pořizovací cenou a oce-něním tohoto majetku podle zvláštního právního před-pisu1a), zvýšeným o hodnotu peněz, cenin, pohledávekvčetně daně z přidané hodnoty, a snížený o hodnotuzávazků, záporný, postupuje se obdobně jako v přípa-dě záporného oceňovacího rozdílu při koupi podni-ku (§ 23).

(4) Zjištění skutečného stavu zásob, hmotnéhomajetku, pohledávek a závazků provede poplatník k po-slednímu dni zdaňovacího období. O tomto zjištěníprovede zápis. O případné rozdíly upraví základ daněpodle § 24 a 25.

(5) Poplatník je povinen uschovávat daňovou evi-denci za všechna zdaňovací období, pro která neskon-čila lhůta pro vyměření daně stanovená tímto zákonemnebo zvláštním právním předpisem28b).

§ 7czrušen

§ 8Příjmy z kapitálového majetku

(1) Příjmy z kapitálového majetku, pokud nejdeo příjmy podle § 6 odst. 1 nebo § 7 odst. 1 písm. d),jsou

a) podíly na zisku (dividendy) z majetkového podíluna akciové společnosti, na společnosti s ručenímomezeným a komanditní společnosti, podíly nazisku z členství v družstvu a dále úroky a jiné vý-nosy z držby cenných papírů, příjmy z vyrovnáníspolečníkovi, který není účastníkem smlouvy (dálejen „mimo stojící společník“), dosažené na základěsmlouvy o převodu zisku podle zvláštního práv-ního předpisu (dále jen „smlouva o převoduzisku“) nebo ovládací smlouvy podle zvláštníhoprávního předpisu (dále jen „ovládací smlouva“),


9e) § 12 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění zákona č. 255/1994 Sb.9d) Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.

20h) § 6 až 9 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve zněnípozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví.

31) § 25 odst. 4 zákona č. 563/1991 Sb.28b) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.

b) podíly na zisku tichého společníka z účasti na pod-nikání, pokud se nepoužijí k doplnění vkladu sní-ženého o podíly na ztrátách do původní výše,

c) úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladníchknížkách, úroky z peněžních prostředků na vkla-dovém účtu, s výjimkou úroků a jiných výnosůz vkladů přijímaných zaměstnavatelem od jeho za-městnanců, není-li zaměstnavatel k přijímánívkladů od veřejnosti nebo od zaměstnanců opráv-něn podle zvláštního právního předpisu9f),

d) výnosy z vkladových listů a z vkladů jim na roveňpostavených,

e) dávky penzijního připojištění se státním příspěv-kem9a) po snížení podle odstavce 6,

f) plnění ze soukromého životního pojištění nebojiný příjem z pojištění osob, který není pojistnýmplněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, posnížení podle odstavce 7,

g) úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půj-ček, úroky z prodlení, poplatek z prodlení, úrokyz práva na dorovnání, úroky z vkladů na běžnýchúčtech s výjimkou podle § 7a a úroky z hodnotysplaceného vkladu ve smluvené výši společníkůobchodních společností. Úroky z vkladů na běž-ných účtech, které podle podmínek banky nejsouurčeny k podnikání (sporožirové účty, devizovéúčty apod.), se posuzují podle písmene c),

h) úrokové a jiné výnosy z držby směnek (např. di-skont z částky směnky, úrok ze směnečné sumy).

(2) Za příjmy z kapitálového majetku se dále po-važují

a) rozdíl mezi vyplacenou jmenovitou (nominální)hodnotou dluhopisu včetně vkladního listu nebovkladu jemu na roveň postaveného a emisním kur-sem při jejich vydání; v případě předčasného zpět-ného nákupu se použije místo jmenovité hodnotycena zpětného nákupu,

b) příjmy z prodeje předkupního práva na cenné pa-píry.

(3) Příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) až f)a v odstavci 2 písm. a) a úrokové příjmy a jiné výnosyz držby směnky vystavené bankou k zajištění pohle-dávky vzniklé z vkladu věřitele [odstavec 1 písm. h)],plynoucí ze zdrojů na území České republiky, jsousamostatným základem daně pro zdanění zvláštní saz-bou daně (§ 36).

(4) Plynou-li příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a)až f) a v odstavci 2 písm. a) ze zdrojů v zahraničí, jsounesnížené o výdaje základem daně (dílčím základemdaně).

(5) Úrokové příjmy z dluhopisů vydaných v za-hraničí poplatníkem se sídlem v České republice ne-bo Českou republikou plynoucí poplatníkům uvede-ným v § 2 odst. 2 a příjmy uvedené v odstavci 1písm. g) a h) nesnížené o výdaje jsou základem daně(dílčím základem daně), s výjimkou úroků a jiných vý-nosů ze směnky vystavené bankou k zajištění pohle-dávky vzniklé z vkladu věřitele, které jsou samostat-ným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně(§ 36). Příjmy uvedené v odstavci 2 písm. b) se snižujío pořizovací cenu předkupního práva. Jsou-li výdajespojené s příjmem uvedeným v odstavci 2 písm. b) vyš-ší než příjem, k rozdílu se nepřihlíží.

(6) Dávka penzijního připojištění se státním pří-spěvkem se považuje za základ daně po snížení o za-placené příspěvky a o státní příspěvky na penzijní při-pojištění. Jde-li o penzi, rozloží se tyto příspěvky rov-noměrně na vymezené období pobírání penze. Není-liobdobí pobírání penze vymezeno, stanoví se jakostřední délka života účastníka podle úmrtnostních ta-bulek Českého statistického úřadu v době, kdy penzizačne poprvé pobírat. Jednorázové vyrovnání nebo od-bytné se pro zjištění základu daně nesnižuje o příspěvkyzaplacené penzijnímu fondu zaměstnavatelem za za-městnance po 1. lednu 2000.

(7) Plnění ze soukromého životního pojištěnínebo jiný příjem z pojištění osob, který není pojistnýmplněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, se pova-žuje za základ daně po snížení o zaplacené pojistné.V případě jiného příjmu z pojištění osob, který nenípojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy,se za základ daně považuje tento příjem snížený o za-placené pojistné ke dni výplaty, a to až do výše tohotopříjmu. Plyne-li jiný příjem z pojištění osob, který nenípojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvyopakovaně v průběhu trvání pojistné smlouvy, nelzetento příjem snižovat o dříve uplatněné zaplacené po-jistné. U plnění ve formě dohodnutého důchodu(penze) se považuje za základ daně plnění z pojištěnísnížené o zaplacené pojistné, rovnoměrně rozdělené naobdobí pobírání důchodu. Není-li období pobírání dů-chodu vymezeno, stanoví se jako střední délka životaúčastníka podle úmrtnosti z tabulek Českého statistic-kého úřadu v době, kdy důchod začne poprvé pobírat.Plnění ze soukromého životního pojištění se pro zjiš-tění základu daně nesnižuje o zaplacené pojistné, kterébylo dříve uplatněno v souvislosti s jiným příjmemz pojištění osob, který není pojistným plněním a neza-kládá zánik pojistné smlouvy. Odbytné se pro zjištěnízákladu daně nesnižuje o příspěvky zaplacené zaměst-navatelem za zaměstnance po 1. lednu 2001 a dále o za-placené pojistné, které bylo dříve uplatněno v souvislos-


9f) Například § 1 odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, a § 34 odst. 1 zákona č. 6/1993 Sb.,o České národní bance.

ti s jiným příjmem z pojištění osob, který není pojist-ným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy.

(8) Jedná-li se o příjem podle odstavce 1 nebo od-stavce 2 plynoucí do společného jmění manželů zezdroje, který je vložen do obchodního majetku jed-noho z manželů, zdaňuje se jen u tohoto manžela.Jedná-li se o příjem podle odstavce 1 nebo 2 plynoucído společného jmění manželů ze zdroje, který nenívložen do obchodního majetku žádného z manželů,zdaňuje se jen u jednoho z nich.

§ 9Příjmy z pronájmu

(1) Příjmy z pronájmu, pokud nejde o příjmy uve-dené v § 6 až 8, jsou

a) příjmy z pronájmu nemovitostí (jejich částí) nebobytů (jejich částí),

b) příjmy z pronájmu movitých věcí, kromě příleži-tostného pronájmu podle § 10 odst. 1 písm. a).

(2) Příjmy podle odstavce 1, plynoucí manželůmz bezpodílového spoluvlastnictví, se zdaňují jen u jed-noho z nich.

(3) Základem daně (dílčím základem daně) jsoupříjmy uvedené v odstavci 1 snížené o výdaje vynalo-žené na jejich dosažení, zajištění a udržení (§ 5 odst. 2).Pro zjištění základu daně (dílčího základu daně) se pou-žijí ustanovení § 23 až 33. Příjem z pronájmu plynoucípoplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 je, s výjimkoupříjmů z pronájmu nemovitostí nebo bytů, samostat-ným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně(§ 36).

(4) Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelněvynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů,může je uplatnit ve výši 30 % z příjmů uvedených v od-stavci 1.

(5) Uplatní-li poplatník výdaje podle odstavce 4,jsou v částkách výdajů zahrnuty veškeré výdaje poplat-níka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmůz pronájmu podle § 9. Poplatník, který uplatňuje vý-daje podle odstavce 4, je povinen vždy vést záznamyo příjmech a evidenci pohledávek vzniklých v souvislos-ti s pronájmem.

(6) Poplatníci mající příjmy z pronájmu a uplatňu-jící u těchto příjmů skutečné výdaje vynaložené na je-jich dosažení, zajištění a udržení vedou záznamy o pří-jmech a výdajích vynaložených na dosažení, zajištěnía udržení příjmů v časovém sledu, evidenci hmotnéhomajetku, který lze odpisovat, evidenci o tvorbě a použitírezervy na opravy hmotného majetku, pokud ji vytvá-řejí, evidenci o pohledávkách a závazcích ve zdaňova-

cím období, ve kterém dochází k ukončení pronájmu,a mzdové listy, pokud vyplácejí mzdy. Pokud se všakpoplatníci rozhodnou vést účetnictví, přestože k tomunejsou podle účetních předpisů20) povinni, pak postu-pují podle těchto předpisů, budou-li takto postupovatpo celé zdaňovací období, přitom se movitý i nemovitýmajetek, o kterém je účtováno, nepovažuje za obchodnímajetek ve smyslu daně z příjmů fyzických osob.

(7) Při nájmu podniku podle zvláštního právníhopředpisu70) je příjmem pronajímatele, který nevedeúčetnictví, také

a) hodnota pohledávek a závazků, s výjimkou zá-vazků, jejichž úhrada by byla výdajem snižujícímzáklad daně, které přecházejí na nájemce, není-lidohodnuta jejich úhrada. Je-li dohodnuta částečnáúhrada pohledávek a závazků, s výjimkou zá-vazků, jejichž úhrada by byla výdajem snižujícímzáklad daně, je příjmem jejich hodnota. Je-li do-hodnuta úhrada pohledávek a závazků s výjimkouzávazků, jejichž úhrada by byla výdajem snižují-cím základ daně vyšší, než je jejich hodnota, jepříjmem tato vyšší cena,

b) neuhrazený rozdíl mezi hodnotou nemovitostía věcí movitých v podniku na začátku nájmu a je-jich vyšší hodnotou při ukončení nájmu stanove-nou podle zvláštního právního předpisu1a) nebopodle údajů uvedených v účetnictví nájemce, ve-deném podle zvláštních právních předpisů20).

Základ daně se nebude zvyšovat dle tohoto ustanovenív případech, kdy bude z titulu operací popsanýchv tomto ustanovení zvyšován na základě jiných ustano-vení tohoto zákona. Pro účely tohoto ustanovení senepoužije ustanovení § 23 odst. 13.

§ 10

Ostatní příjmy

(1) Ostatními příjmy, při kterých dochází ke zvý-šení majetku, pokud nejde o příjmy podle § 6 až 9, jsouzejména

a) příjmy z příležitostných činností nebo z příleži-tostného pronájmu movitých věcí, včetně příjmůze zemědělské výroby, která není provozovánapodnikatelem (samostatně hospodařícím rolní-kem),

b) příjmy z převodu vlastní nemovitosti, bytu nebonebytového prostoru nebo spoluvlastnického po-dílu na nich, movité věci, cenného papíru a příjmyplynoucí jako protiplnění menšinovým akcioná-řům při uplatnění práva hlavního akcionáře na vý-kup účastnických cenných papírů podle zvláštníhoprávního předpisu13d) s výjimkou uvedenou v § 4,


70) Obchodní zákoník.

c) příjmy z převodu účasti na společnosti s ručenímomezeným, komanditisty na komanditní společ-nosti nebo z převodu členských práv a povinnostík družstvu a majetkových podílů na transformo-vaném družstvu13) s výjimkou uvedenou v § 4,

d) příjmy ze zděděných práv z průmyslového a jinéhoduševního vlastnictví, včetně práv autorskýcha práv příbuzných právu autorskému10),

e) přijaté výživné, důchody11) a obdobné opakující sepožitky s výjimkou uvedenou v § 4,

f) podíl společníka obchodní společnosti s výjimkouspolečníka veřejné obchodní společnosti, komple-mentáře komanditní společnosti nebo podíl členadružstva na likvidačním zůstatku při likvidaci spo-lečnosti nebo družstva a nebo podíl majitele po-dílového listu z podílu připadajícího na podílovýlist při zrušení podílového fondu, s výjimkou sply-nutí nebo sloučení podílového fondu,

g) vypořádací podíl při zániku účasti společníka ob-chodní společnosti, s výjimkou společníka veřejnéobchodní společnosti a komplementáře koman-ditní společnosti, nebo při zániku členství v druž-stvu a další podíl na majetku družstva13),

h) výhry v loteriích, sázkách a jiných podobnýchhrách a výhry z reklamních soutěží a slosovánís výjimkou uvedenou v odstavci 3 písm. b) a v § 4,

ch) ceny z veřejných soutěží, ze sportovních soutěžía ceny ze soutěží, v nichž je okruh soutěžícíchomezen podmínkami soutěže, anebo jde o soutěžícívybrané pořadatelem soutěže, s výjimkou uvede-nou v § 4,

i) příjmy, které společník veřejné obchodní společ-nosti nebo komplementář komanditní společnostiobdrží v souvislosti s ukončením účasti na veřejnéobchodní společnosti nebo komanditní společnostiod jiné osoby než od veřejné obchodní společnostinebo komanditní společnosti, v níž ukončil účast,

j) příjmy z převodu jmění na společníka a příjmyz vypořádání podle zvláštního právního před-pisu70),

k) příjmy z jednorázového odškodnění budoucíchnároků na náhradu za ztrátu příjmu na základěpísemné dohody o jejich úplném a konečném vy-pořádání mezi oprávněným a pojišťovnou73) s vý-jimkou uvedenou v § 4.(2) Příjmy podle odstavce 1, plynoucí manželům

ze společného jmění manželů, se zdaňují u jednohoz nich. Příjmy plynoucí manželům z prodeje nebo pře-

vodu majetku nebo práva ve společném jmění manželů,které byly zahrnuty v obchodním majetku, se zdaňujíu toho z manželů, který měl takový majetek neboprávo zahrnuty v obchodním majetku. U příjmů ply-noucích z prodeje nebo převodu majetku nebo práva vespolečném jmění manželů, které byly zahrnuty v ob-chodním majetku zemřelého manžela (manželky), kteréplynou pozůstalému manželovi (manželce), se ke lhůtěuvedené v § 4 vztahující se k majetku nebo právu za-hrnutým v obchodním majetku nepřihlíží.

(3) Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4,osvobozeny

a) příjmy podle odstavce 1 písm. a), pokud jejichúhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím ob-dobí 20 000 Kč; přitom příjmem poplatníka, kte-rému plyne příjem z chovu včel a u kterého nepře-kročí ve zdaňovacím období počet včelstev 40, ječástka 500 Kč na jedno včelstvo,

b) výhry z loterií, sázek a podobných her provozo-vaných na základě povolení vydaného podlezvláštních předpisů12) nebo na základě obdobnýchpředpisů vydaných v členských státech Evropskéunie nebo dalších státech, které tvoří Evropskýhospodářský prostor.

(4) Základem daně (dílčím základem daně) je pří-jem snížený o výdaje prokazatelně vynaložené na jehodosažení. Jsou-li výdaje spojené s jednotlivým druhempříjmu uvedeným v odstavci 1 vyšší než příjem, k roz-dílu se nepřihlíží. Plynou-li příjmy podle odstavce 1písm. h) a ch) ze zdrojů v zahraničí, je základem daně(dílčím základem daně) příjem nesnížený o výdaje. Jde--li o příjmy ze zemědělské výroby, lze výdaje uplatnitpodle § 7 odst. 7 písm. a). Poplatník, který uplatňujevýdaje podle § 7 odst. 7 písm. a), je povinen vždy véstzáznamy o příjmech. Příjmy plynoucí ze splátek nazákladě uzavřené kupní smlouvy nebo ze zálohy nazákladě uzavřené smlouvy o budoucím prodeji nemo-vitosti se zahrnou do dílčího základu daně za zdaňovacíobdobí, ve kterém byly dosaženy. Plynou-li příjmypodle odstavce 1 písm. k), jsou samostatným základemdaně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36).

(5) U příjmů podle odstavce 1 písm. b) je výdajemcena, za kterou poplatník věc (právo) prokazatelně na-byl, a jde-li o věc (právo) zděděnou nebo darovanou,cena zjištěná pro účely daně dědické nebo darovací.U příjmů z postoupení pohledávky nabyté postoupe-ním, darem nebo zděděním je výdajem hodnota pohle-dávky. Jde-li o hmotný majetek odpisovaný podle § 26


10) Část II a část IV zákona č. 35/1965 Sb.11) Např. § 842 občanského zákoníku.73) § 449a občanského zákoníku.

§ 34 odst. 1 a § 44 odst. 4 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistnésmlouvě).

a následujících, který byl zahrnut do obchodního ma-jetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatnévýdělečné činnosti nebo sloužil k pronájmu, je výdajemzůstatková cena podle § 29 odst. 2. Jde-li o věc (právo)získanou směnou nebo výhrou, vychází se z ceny podlezvláštního předpisu1a) (§ 3 odst. 3). Výdajem jsou téžčástky prokazatelně vynaložené na technické zhodno-cení, opravu a údržbu věci, včetně dalších výdajů sou-visejících s uskutečněním prodeje s výjimkou výdajů naosobní potřebu poplatníka. K hodnotě vlastní prácepoplatníka na věci, kterou si sám vyrobil nebo vlastníprací zhodnotil, se při stanovení výdajů nepřihlíží.U příjmů z prodeje cenných papírů lze kromě nabývacíceny akcie a pořizovací ceny ostatních cenných papírůuplatnit i výdaje související s uskutečněním prodejea platby za obchodování na trhu s cennými papíry připořízení cenných papírů. Výdaje, které převyšují pří-jmy podle odstavce 1 písm. b), c), f) a g) v tom zdaňo-vacím období, kdy poprvé plynou splátky nebo zálohyna prodej věcí movitých, cenných papírů, nemovitosti,na budoucí prodej nemovitosti nebo na prodej účasti naspolečnosti s ručením omezeným, komanditní společ-nosti, podílu na základním kapitálu družstva nebo po-hledávky podle § 33a zákona o úpravě vlastnickýchvztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku s vý-jimkou uvedenou v § 4, mohou být uplatněny v tomtozdaňovacím období až do výše tohoto příjmu. Jestližepříjem plyne i v dalších zdaňovacích obdobích, postu-puje se obdobně, a to až do výše celkové částky, kteroulze podle tohoto ustanovení uplatnit. U příjmů z pro-deje nemovitého majetku je výdajem zaplacená daňz převodu nemovitostí podle § 24 odst. 2 písm. ch),i když je uhrazena v jiném zdaňovacím období, nežv tom, v němž plyne příjem z prodeje. U příjmů z pro-deje nemovitého majetku, který byl v bezpodílovémspoluvlastnictví manželů, je výdajem daň z převodu ne-movitostí zaplacená kterýmkoliv z nich. U příjmů po-dle odstavce 1 písm. b) je výdajem vrácená záloha,i když je vrácena v jiném zdaňovacím období.

(6) U příjmů podle odstavce 1 písm. c), f) a g) seza výdaj považuje nabývací cena podílu. Výdajem nenípodíl na majetku družstva převedený v rámci transfor-mace družstev podle zvláštního předpisu13) s výjimkoupodílu nebo jeho části, který je náhradou podle zvlášt-ních předpisů2), a s výjimkou dalšího podílu na majetkudružstva13), je-li vydán ve věcném nebo nepeněžitémplnění. Při přeměně investičního fondu na otevřenýpodílový fond, při přeměně uzavřeného podílovéhofondu na otevřený podílový fond, při změně obhospo-dařovatele podílového fondu, při sloučení a splynutípodílových fondů a při sloučení, splynutí a rozděleníinvestičního fondu se za nabývací cenu akcie nebo po-dílového listu u téhož poplatníka považuje nabývacícena akcie původního investičního fondu nebo podílo-vého listu původního podílového fondu. U příjmůz převodu jmění na společníka se za výdaj považujenabývací cena podílu nebo pořizovací cena cenných

papírů, převzaté závazky, které byly následně uhra-zeny, a uhrazené vypořádání, i když k uhrazení dojdev jiném zdaňovacím období, než v tom, v němž plynepříjem z převodu jmění na společníka. U příjmů z vy-pořádání se za výdaj považuje nabývací cena podílunebo pořizovací cena cenných papírů.

(7) Důchod podle občanského zákoníku11) se po-važuje za základ daně (dílčí základ daně) po sníženío částku pořizovací ceny rovnoměrně rozdělenou naobdobí pobírání důchodu. Toto období se stanoví jakostřední délka života účastníka podle úmrtnostních ta-bulek Českého statistického úřadu v době, kdy důchodzačne poprvé pobírat.

(8) Příjmem podle odstavce 1 písm. f) a g) je takékladný rozdíl mezi oceněním majetku podle zvláštníhoprávního předpisu1a) a výší jeho hodnoty zachycenév účetnictví obchodní společnosti nebo družstva v sou-ladu se zvláštním právním předpisem20), při zánikuúčasti společníka v obchodní společnosti nebo členstvív družstvu, pokud je podíl na likvidačním zůstatkunebo vypořádací podíl vypořádáván v nepeněžní formě.Pokud společníkovi nebo členovi družstva při zánikujeho účasti v obchodní společnosti nebo družstvuvznikne vedle práva na vypořádací podíl v nepeněžníformě současně i závazek vůči obchodní společnostinebo družstvu, sníží se tento kladný rozdíl o částkuzávazku. Příjmy podle odstavce 1 písm. f) až ch) s vý-jimkou příjmů z podílu na likvidačním zůstatku a vy-pořádacího podílu u společníků veřejné obchodní spo-lečnosti a komplementářů komanditní společnosti ply-noucí ze zdrojů na území České republiky jsou samo-statným základem daně pro zdanění zvláštní sazboudaně (§ 36). Plynou-li tyto příjmy ze zdrojů v zahraničí,jsou základem daně (dílčím základem daně) podle § 5odst. 2. Je-li v ceně z veřejné soutěže zahrnuta odměnaza užití díla nebo výkonu, sníží se o částku připadajícína tuto odměnu základ daně zdaňovaný zvláštní saz-bou daně a tato částka se zahrne do příjmů uvedenýchv § 7. U poplatníků uvedených v § 2 odst. 2, u nichž jesportovní činnost podnikáním nebo jinou samostatnouvýdělečnou činností, se považují přijaté ceny ze spor-tovních soutěží za příjmy podle § 7.

§ 11Výpočet příjmu spoluvlastníka

Příjmy dosažené společně dvěma nebo více poplat-níky z titulu spoluvlastnictví k věci nebo ze společnýchpráv a společné výdaje vynaložené na jejich dosažení,zajištění a udržení se rozdělují mezi poplatníky podlejejich spoluvlastnických podílů. Plynou-li příjmy z uží-vání věci ve spoluvlastnictví na základě písemnésmlouvy uzavřené všemi spoluvlastníky jen určitýmspoluvlastníkům nebo jinak, než odpovídá jejich spolu-vlastnickým podílům, rozdělují se tyto příjmy a výdajena dosažení, zajištění a udržení těchto příjmů podle tétosmlouvy; přitom výdaje musí být pro účely tohoto


ustanovení rozdělovány ve stejném poměru jako pří-jmy. Pokud nejsou příjmy a výdaje rozděleny mezispoluvlastníky podle spoluvlastnických podílů, mohouspoluvlastníci uplatnit výdaje na ně připadající pouzev prokázané výši.

§ 12Výpočet příjmu účastníka sdružení, které není

právnickou osobou

Příjmy dosažené poplatníky při společném podni-kání nebo společné jiné samostatné výdělečné činnosti(§ 7) na základě smlouvy o sdružení a výdaje vynalo-žené na dosažení, zajištění a udržení příjmů se rozdělujímezi poplatníky rovným dílem, není-li ve smlouvěo sdružení stanoveno jinak. Pokud nejsou příjmy a vý-daje rozděleny mezi účastníky sdružení rovným dílem,mohou účastníci sdružení uplatnit výdaje na ně připa-dající pouze v prokázané výši.

§ 13Výpočet příjmů spolupracujících osob

Příjmy dosažené při podnikání nebo jiné samo-statné výdělečné činnosti [§ 7 odst. 1 písm. a) až c)a odst. 2] provozované za spolupráce druhého z man-želů a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištěnía udržení se rozdělují tak, aby podíl připadající naspolupracujícího manžela (manželku) nečinil více než50 %; přitom částka připadající na spolupracujícíhomanžela (manželku), o kterou příjmy přesahují výdaje,smí činit nejvýše 540 000 Kč při spolupráci po celézdaňovací období nebo 45 000 Kč za každý i započatýměsíc této spolupráce. V ostatních případech spolu-práce manžela (manželky) a ostatních osob žijícíchv domácnosti s poplatníkem, popřípadě za spoluprácejen ostatních osob žijících v domácnosti s poplatníkem,se příjmy dosažené při podnikání nebo jiné samostatnévýdělečné činnosti rozdělují na spolupracující osobytak, aby jejich podíl na společných příjmech a výdajíchčinil v úhrnu nejvýše 30 %; přitom částka připadajícív úhrnu na spolupracující osoby, o kterou příjmy pře-sahují výdaje, smí činit nejvýše 180 000 Kč při spolu-práci po celé zdaňovací období nebo 15 000 Kč zakaždý i započatý měsíc spolupráce. U spolupracujícíhomanžela (manželky) a dalších spolupracujících osobmusí být přitom výše podílu na společných příjmecha výdajích stejná. Příjmy a výdaje nelze rozdělovat naděti až do ukončení jejich povinné školní docházkya na děti v kalendářních měsících, ve kterých je na ně

uplatňováno daňové zvýhodnění podle § 35c a 35d,nebo na manžela (manželku), je-li na něj (na ni) vezdaňovacím období uplatněna sleva na dani podle§ 35ba odst. 1 písm. b).

§ 13azrušen

§ 14zrušen

§ 15Nezdanitelná část základu daně

(1) Od základu daně lze odečíst hodnotu darů po-skytnutých obcím, krajům, organizačním složkám stá-tu30b), právnickým osobám se sídlem na území Českérepubliky, jakož i právnickým osobám, které jsou po-řadateli veřejných sbírek podle zvláštního zákona14e),a to na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vý-vojových účelů, kultury, školství, na policii15a), na po-žární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, naochranu zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdra-votnické a ekologické, humanitární, charitativní, nábo-ženské pro registrované církve a náboženské společ-nosti, tělovýchovné a sportovní, a politickým stranáma politickým hnutím na jejich činnost, dále fyzickýmosobám s bydlištěm na území České republiky provo-zujícím školská a zdravotnická zařízení a zařízení naochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhůzvířat, na financování těchto zařízení, dále fyzickýmosobám s bydlištěm na území České republiky, kteréjsou poživateli částečného nebo plného invalidního dů-chodu a nebo jsou nezletilými dětmi závislými na péčijiné osoby podle zvláštního právního předpisu4j), nazdravotnické prostředky114) nejvýše do částky nehra-zené zdravotními pojišťovnami nebo na rehabilitačnía kompenzační pomůcky uvedené ve zvláštním práv-ním předpise115) nejvýše do částky nehrazené příspěv-kem ze státního rozpočtu a na majetek usnadňujícítěmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání, po-kud úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období pře-sáhne 2 % ze základu daně a nebo činí alespoň1 000 Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 10 % ze základudaně. Obdobně se postupuje u darů na financování od-straňování následků živelní pohromy, ke které došlo naúzemí České republiky. Jako dar na zdravotnické účelyse hodnota jednoho odběru krve bezpříspěvkovéhodárce oceňuje částkou 2 000 Kč.


30b) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.14e) Zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů (zákon o veřejných sbírkách).15a) Zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky.

Zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii.114) Zákon č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích, ve znění pozdějších předpisů.115) § 33 vyhlášky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

(2) Dary poskytnuté veřejnou obchodní společ-ností nebo komanditní společností se posuzují jakodary poskytnuté jednotlivými společníky veřejné ob-chodní společnosti nebo komplementáři komanditníspolečnosti a rozdělují se stejně jako základ daně podle§ 7 odst. 4 nebo 5.

(3) Od základu daně se odečte částka, která serovná úrokům zaplaceným ve zdaňovacím obdobíz úvěru ze stavebního spoření4a), úrokům z hypoteč-ního úvěru53) poskytnutého bankou109) nebo poboč-kou zahraniční banky109) anebo zahraniční bankou,sníženým o státní příspěvek poskytnutý podle zvlášt-ních právních předpisů55), jakož i úvěru poskytnutéhostavební spořitelnou56), bankou nebo pobočkou zahra-niční banky v souvislosti s úvěrem ze stavebního spo-ření nebo s hypotečním úvěrem, a použitým na finan-cování bytových potřeb, pokud se nejedná o bytovouvýstavbu, údržbu61) ani o změnu stavby bytovéhodomu nebo bytu ve vlastnictví podle zvláštního práv-ního předpisu60) prováděnou v rámci podnikatelskéa jiné samostatné výdělečné činnosti nebo pro účelypronájmu. Bytovými potřebami pro účely tohoto zá-kona se rozumí

a) výstavba bytového domu58), rodinného domu59),bytu podle zvláštního právního předpisu60) nebozměna32) stavby,

b) koupě pozemku, pokud na něm bude postavenastavba uvedená v písmenu a) s využitím úvěru nafinancování bytových potřeb, za předpokladu, žena pozemku bude zahájena výstavba bytové po-třeby podle písmene a) do 4 let od okamžiku uza-vření úvěrové smlouvy a koupě pozemku v souvis-losti s pořízením bytové potřeby uvedené v pís-menu c),

c) koupě bytového domu, rodinného domu včetněrozestavěné stavby těchto domů nebo bytu, nebobytu podle zvláštního právního předpisu,

d) splacení členského vkladu nebo vkladu právnickéosobě jejím členem nebo společníkem za účelemzískání práva nájmu nebo jiného užívání bytunebo rodinného domu,

e) údržba61) a změna32) stavby bytového domu, ro-dinného domu nebo bytu ve vlastnictví podlezvláštního právního předpisu a bytů v nájmu nebov užívání,

f) vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví man-želů nebo vypořádání spoludědiců v případě, žepředmětem vypořádání je úhrada podílu spojenéhose získáním bytu, rodinného domu nebo bytovéhodomu,

g) úhrada za převod členských práv a povinnostídružstva nebo podílu na obchodní společnostiuskutečněná v souvislosti s převodem práva nájmunebo jiného užívání bytu,

h) splacení úvěru nebo půjčky použitých poplatní-kem na financování bytových potřeb uvedenýchv písmenech a) až g).

Použije-li se nebo používá-li se bytová potřeba podlepísmen a) až h) nebo její část k podnikatelské nebo jinésamostatné výdělečné činnosti anebo k pronájmu, lzeodečet úroků po dobu užívání bytové potřeby k uvede-ným účelům uplatnit pouze v poměrné výši.

(4) V případě, že účastníky smlouvy o úvěru nafinancování bytové potřeby je více zletilých osob62),uplatní odpočet buď jedna z nich, anebo každá z nich,a to rovným dílem. Jde-li o předmět bytové potřebyuvedený v odstavci 3 písm. a) až c) a e), může být zá-klad daně snížen pouze ve zdaňovacím období, po je-hož celou dobu poplatník předmět bytové potřeby uve-dený v odstavci 3 písm. a) až c) vlastnil a předmět by-tové potřeby uvedený v odstavci 3 písm. a), c) a e) uží-val k vlastnímu trvalému bydlení nebo trvalémubydlení druhého z manželů, potomků, rodičů neboprarodičů obou manželů a v případě výstavby, změnystavby32) nebo koupě rozestavěné stavby užíval před-mět bytové potřeby k vlastnímu trvalému bydlení nebok trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, ro-dičů nebo prarodičů obou manželů po splnění povin-ností stanovených zvláštním právním předpisem proužívání staveb63). V roce nabytí vlastnictví však stačí,jestliže předmět bytové potřeby poplatník vlastnil kekonci zdaňovacího období. Jde-li o předmět bytové


53) § 14 odst. 2 zákona č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona č. 84/1995 Sb.109) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů.55) Nařízení vlády č. 244/1995 Sb., kterým se stanoví podmínky státní finanční podpory hypotečního úvěrování bytové vý-

stavby, ve znění nařízení vlády č. 276/1996 Sb.56) § 2 zákona č. 96/1993 Sb.61) § 86 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).58) § 43 vyhlášky č. 83/1976 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu.59) § 44 odst. 1 vyhlášky č. 83/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.32) § 139b zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb.62) § 8 odst. 2 občanského zákoníku, ve znění zákona č. 509/1991 Sb.63) § 76 a násl. zákona č. 50/1976 Sb.

§ 119 a násl. zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

potřeby uvedený v odstavci 3 písm. d), f), g), může býtzáklad daně snížen pouze ve zdaňovacím období, kdypoplatník byt, rodinný dům nebo bytový dům získanýpodle odstavce 3 písm. d), f), g) užíval k vlastnímu trva-lému bydlení nebo k trvalému bydlení druhého z man-želů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů.Úhrnná částka úroků, o které se snižuje základ daněpodle odstavce 3 ze všech úvěrů poplatníků v téže do-mácnosti, nesmí překročit 300 000 Kč. Při placeníúroků jen po část roku nesmí uplatňovaná částka pře-kročit jednu dvanáctinu této maximální částky za každýměsíc placení úroků.

(5) Od základu daně ve zdaňovacím období lzeodečíst příspěvek zaplacený poplatníkem na jeho pen-zijní připojištění se státním příspěvkem9a) podlesmlouvy o penzijním připojištění se státním příspěv-kem uzavřené mezi poplatníkem a penzijním fondem.Částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu pří-spěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní při-pojištění se státním příspěvkem na zdaňovací obdobísníženému o 6 000 Kč. Maximální částka, kterou lzetakto odečíst za zdaňovací období, činí 12 000 Kč. Po-kud poplatníkovi jeho penzijní připojištění zaniklo beznároku na penzi nebo jednorázové vyrovnání a sou-časně bylo poplatníkovi vyplaceno odbytné, pak nárokna uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu danězaniká a příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období, vekterém k této skutečnosti došlo, jsou částky, o které bylpoplatníkovi v příslušných letech z důvodu zaplace-ných příspěvků na jeho penzijní připojištění se státnímpříspěvkem základ daně snížen.

(6) Od základu daně za zdaňovací období lze ode-číst poplatníkem zaplacené pojistné ve zdaňovacím ob-dobí na jeho soukromé životní pojištění podle pojistnésmlouvy uzavřené mezi poplatníkem jako pojistníkema pojištěným v jedné osobě a pojišťovnou, která jeoprávněna k provozování pojišťovací činnosti na územíČeské republiky podle zvláštního právního předpisu89),nebo jinou pojišťovnou usazenou na území členskéhostátu Evropské unie nebo Evropského hospodářskéhoprostoru za předpokladu, že výplata pojistného plnění(důchodu nebo jednorázového plnění) je ve smlouvěsjednána až po 60 měsících od uzavření smlouvy a sou-časně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhudosáhne poplatník věku 60 let, a u pojistné smlouvys pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožitínavíc za předpokladu, že pojistná smlouva s pevně sjed-nanou pojistnou částkou pro případ dožití s pojistnoudobou od 5 do 15 let včetně má sjednanou pojistnoučástku alespoň na 40 000 Kč a pojistná smlouva s pevněsjednanou pojistnou částkou pro případ dožití s pojist-

nou dobou nad 15 let má sjednanou pojistnou částkualespoň na 70 000 Kč. U důchodového pojištění se zasjednanou pojistnou částku považuje odpovídající jed-norázové plnění při dožití. V případě jednorázovéhopojistného se zaplacené pojistné poměrně rozpočítána zdaňovací období podle délky trvání pojištění s přes-ností na dny. Maximální částka, kterou lze odečíst zazdaňovací období, činí v úhrnu 12 000 Kč, a to i v pří-padě, že poplatník má uzavřeno více smluv s více pojiš-ťovnami. Při nedodržení těchto podmínek z důvoduzániku pojištění nebo dodatečné změny doby trvánípojištění nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné částizákladu daně zaniká a příjmem podle § 10 ve zdaňova-cím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsoučástky, o které byl poplatníkovi v příslušných letechz důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen,s výjimkou pojistných smluv, u nichž nebude vypla-ceno pojistné plnění nebo odbytné a zároveň rezervanebo kapitálová hodnota pojištění bude převedena nanovou smlouvu soukromého životního pojištění splňu-jící podmínky pro uplatnění nezdanitelné části základudaně.

(7) Od základu daně lze odečíst zaplacené člensképříspěvky zaplacené ve zdaňovacím období členem od-borové organizace odborové organizaci, která podlesvých stanov obhajuje hospodářské a sociální zájmyzaměstnanců v rozsahu vymezeném zvláštním právnímpředpisem82). Takto lze odečíst částku do výše 1,5 %zdanitelných příjmů podle § 6, s výjimkou příjmů po-dle § 6 zdaněných srážkou podle zvláštní sazby daně,maximálně však do výše 3 000 Kč za zdaňovací období.

(8) Od základu daně ve zdaňovacím období lzeodečíst úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšíhovzdělávání podle zákona o ověřování a uznávání vý-sledků dalšího vzdělávání82a), pokud nebyly hrazenyzaměstnavatelem ani nebyly uplatněny jako výdaj po-dle § 24 poplatníkem s příjmy podle § 7, nejvýše však10 000 Kč. U poplatníka, který je osobou se zdravot-ním postižením, lze za zdaňovací období odečíst až13 000 Kč, a u poplatníka, který je osobou s těžšímzdravotním postižením, až 15 000 Kč.

(9) U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 se základdaně podle odstavců 3 a 4 sníží za zdaňovací období,pokud úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území Českérepubliky podle § 22 činí nejméně 90 % všech jehopříjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětemdaně podle § 3 nebo 6, nebo jsou od daně osvobozenypodle § 4, 6 nebo 10, nebo příjmů, z nichž je daň vy-bírána srážkou podle zvláštní sazby daně.


82) § 18 a násl. zákoníku práce.82a) Zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání

výsledků dalšího vzdělávání).

§ 16Sazba daně

Daň ze základu daně sníženého o nezdanitelnoučást základu daně (§ 15) a o odčitatelné položky odzákladu daně (§ 34) zaokrouhleného na celá sta Kč dolůčiní 15 %.

ČÁST DRUHÁ

DAŇ Z PŘÍJMŮ PRÁVNICKÝCH OSOB

§ 17Poplatníci daně z příjmů právnických osob

(1) Poplatníky daně z příjmů jsou osoby, kterénejsou fyzickými osobami, a i organizační složky státupodle zvláštního právního předpisu30b) (dále jen „po-platníci“).

(2) Od daně se osvobozuje ústřední banka Českérepubliky.

(3) Poplatníci, kteří mají na území České repu-bliky své sídlo nebo místo svého vedení, kterým serozumí adresa místa, ze kterého je poplatník řízen (dálejen „sídlo“), mají daňovou povinnost, která se vztahujejak na příjmy plynoucí ze zdroje na území České repu-bliky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí.

(4) Poplatníci, kteří nemají na území České repu-bliky své sídlo, mají daňovou povinnost, která se vzta-huje pouze na příjmy ze zdrojů na území České repu-bliky.

(5) Od daně jsou osvobozena veřejná neziskováústavní zdravotnická zařízení zřízená podle zvláštníhoprávního předpisu.

§ 17aZdaňovací období

(1) Zdaňovacím obdobím jea) kalendářní rok,b) hospodářský rok20),c) období od rozhodného dne fúze nebo převodu

jmění na společníka anebo rozdělení obchodníspolečnosti nebo družstva70) do konce kalendář-ního roku nebo hospodářského roku, ve kterémbyly fúze nebo převod jmění na společníka aneborozdělení zapsány v obchodním rejstříku, nebo

d) účetní období20), pokud je toto účetní období delšínež nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců.

§ 18

Předmět daně

(1) Předmětem daně jsou příjmy (výnosy) z veš-keré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem (dálejen „příjmy“), není-li dále stanoveno jinak.

(2) Předmětem daně nejsoua) příjmy získané nabytím akcií podle zvláštního zá-

kona1), zděděním nebo darováním nemovitostinebo movité věci anebo majetkového práva s vý-jimkou z nich plynoucích příjmů,

b) u poplatníků, kteří mají postavení oprávněné oso-by na základě zvláštního zákona15b), příjmy zís-kané s vydáním pohledávky, a to do výše náhradpodle zvláštních zákonů2), do výše nároků na vy-dání základního podílu13), a dále příjmy z vydánídalšího podílu13) v nepeněžní formě,

c) příjmy z vlastní činnosti Správy úložišť radioaktiv-ních odpadů19e) s výjimkou příjmů podléhajícíchzvláštní sazbě daně vybírané srážkou podle § 36tohoto zákona,

d) příjmy plynoucí z titulu spravedlivého zadostiuči-nění přiznaného Evropským soudem pro lidskápráva ve výši, kterou je Česká republika povinnauhradit, nebo z titulu smírného urovnání záleži-tosti před Evropským soudem pro lidská právave výši, kterou se Česká republika zavázala uhra-dit1c).

(3) U poplatníků, kteří nejsou založeni nebo zří-zeni za účelem podnikání17), jsou předmětem daněvždy příjmy z reklam, z členských příspěvků a pří-jmy z nájemného s výjimkou uvedenou v odstavci 4písm. d).

(4) U poplatníků uvedených v odstavci 3 nejsoupředmětem daně příjmy

a) z činností vyplývajících z jejich poslání za pod-mínky, že náklady (výdaje) vynaložené podle to-hoto zákona v souvislosti s prováděním těchto čin-ností jsou vyšší; činnosti, které jsou poslánímtěchto poplatníků, jsou stanoveny zvláštními před-pisy17a), statutem, stanovami, zřizovacími a zakla-datelskými listinami,

b) z dotací, příspěvků na provoz a jiných podpor ze


15b) § 33a zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.19e) § 26 odst. 8 zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon)

a o změně a doplnění některých zákonů.17) § 2 odst. 1 obchodního zákoníku.

17a) Např. zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, zákon č. 367/1990 Sb., o obcích(obecní zřízení), zákony o profesních komorách.

státního rozpočtu, rozpočtu kraje a rozpočtu obceposkytnutých podle zvláštních právních předpi-sů17b), z prostředků poskytnutých státními fondy,z podpory poskytnuté regionální radou regionusoudržnosti podle zvláštního právního před-pisu124), z podpory od Vinařského fondu, z pro-středků poskytnutých z rozpočtu Evropské unienebo veřejných rozpočtů cizích států, a dále pří-jmy krajů a obcí, plynoucí z výnosu daní nebopodílu na nich, výnosu poplatků a peněžních od-vodů, které jsou podle zvláštních zákonů příjmemkraje a obce,

c) z úroků z vkladů na běžném účtu,

d) z úplatných převodů a úplatného užívání státníhomajetku mezi organizačními složkami státu a stát-ními organizacemi30b) a z pronájmů a prodeje stát-ního majetku, které jsou podle zvláštního právníhopředpisu17b) příjmem státního rozpočtu.

(5) U poplatníků, kteří jsou veřejnou vysokouškolou nebo veřejnou výzkumnou institucí, jsou před-mětem daně všechny příjmy s výjimkou příjmů

a) z investičních transferů,

b) z úroků z vkladů na běžném účtu.

(6) U poplatníků uvedených v odstavci 3 se spl-nění podmínky uvedené v odstavci 4 písm. a) posuzujeza celé zdaňovací období podle jednotlivých druhů čin-ností. Pokud jednotlivá činnost v rámci téhož druhučinnosti je prováděna jak za ceny, kdy dosažené příjmyjsou nižší nebo rovny než související náklady (výdaje)vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, takza ceny, kdy dosažené příjmy jsou vyšší než souvisejícínáklady (výdaje) vynaložené na jejich dosažení, zajiště-ní a udržení, jsou předmětem daně pouze příjmy z těchjednotlivých činností, které jsou vykonávány za ceny,kdy příjmy převyšují související výdaje.

(7) Poplatníci uvedení v odstavci 3 jsou povinnivést účetnictví tak, aby nejpozději ke dni účetní zá-věrky byly vedeny odděleně příjmy, které jsou před-mětem daně, od příjmů, které předmětem daně nejsounebo předmětem daně jsou, ale jsou od daně osvobo-zeny. Obdobně to platí i pro vykazování nákladů (vý-dajů). Pokud tato povinnost nebude splněna nebo ne-

může být splněna organizačními složkami státu30b), ob-cemi u jednorázových příjmů, které v souladu se zvlášt-ními předpisy17b) jsou součástí rozpočtových příjmů,učiní se tak mimoúčetně v daňovém přiznání.

(8) Za poplatníky podle odstavce 3 se považují ze-jména zájmová sdružení právnických osob, pokud majítato sdružení právní subjektivitu17c) a nejsou zřízena zaúčelem výdělečné činnosti, občanská sdružení včetněodborových organizací, politické strany a politickáhnutí, registrované církve a náboženské společnosti, na-dace, nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, ve-řejné vysoké školy, veřejné výzkumné instituce, škol-ské právnické osoby podle zvláštního právního před-pisu17d), obce, organizační složky státu30b), kraje17d),příspěvkové organizace, státní fondy a subjekty, o nichžtak stanoví zvláštní zákon. Za tyto poplatníky se ne-považují obchodní společnosti a družstva, i když ne-byly založeny za účelem podnikání. Tímto nejsou do-tčena ustanovení zvláštních právních předpisů17n).

(9) U veřejné obchodní společnosti jsou předmě-tem daně pouze příjmy, z nichž je daň vybírána zvláštnísazbou (§ 36). Při stanovení základu daně společníkaveřejné obchodní společnosti se k předchozí větě ne-přihlíží.

(10) U Pozemkového fondu České republiky jsoupředmětem daně pouze příjmy uvedené ve zvláštnímpředpise18b).

(11) U poplatníka, který je společníkem veřejnéobchodní společnosti, je předmětem daně také část zá-kladu daně veřejné obchodní společnosti stanovenéhopodle § 23 až 33; přitom tato část základu daně sestanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělován ziskpodle společenské smlouvy, jinak rovným dílem9b).

(12) U poplatníka, který je komplementářem ko-manditní společnosti, je předmětem daně také část zá-kladu daně komanditní společnosti určená ve stejnémpoměru, jako je rozdělován zisk nebo ztráta koman-ditní společnosti na tohoto komplementáře podlezvláštního právního předpisu9c).

(13) U zdravotních pojišťoven zřízených zvlášt-ním právním předpisem nebo podle zvláštního práv-


17b) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), veznění pozdějších předpisů.Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.

124) Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů.17c) § 20f občanského zákoníku.17d) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).17n) Například § 20 odst. 4 písm. a) zákona č. 357/1992 Sb.18b) § 15 odst. 4 zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění zákona č. 546/1992 Sb.

ního předpisu17e) nejsou předmětem daně příjmy ply-noucí

a) z pojistného na veřejné zdravotní pojištění podlezvláštního právního předpisu17f),

b) z pokut uložených za neplnění povinností pojiš-těnců a plátců pojistného17g),

c) z penále od plátců pojistného17h),d) z přirážek k pojistnému vyměřených zaměstnava-

telům17ch),e) z náhrad škod17i),f) od zaměstnavatelů na úhradu plateb za výkony

závodní preventivní péče a specifické zdravotnípéče17j),

g) z kauce17k),h) z návratné finanční výpomoci ze státního rozpoč-

tu17l),ch) z účelové dotace ze státního rozpočtu17m).

(14) U poplatníků zřízených zvláštním právnímpředpisem k poskytování veřejné služby v televiznímnebo rozhlasovém vysílání17o) jsou předmětem daněvšechny příjmy s výjimkou příjmů

a) z investičních dotací,b) z úroků z vkladů na běžném účtu.

(15) U poplatníků uvedených v odstavci 3, kteříprovozují zdravotnické zařízení podle zvláštního práv-

ního předpisu17p), jsou předmětem daně všechny pří-jmy s výjimkou příjmů

a) z investičních transferů a dotací na pořízení a tech-nické zhodnocení majetku,

b) z úroků z vkladů na běžném účtu.

§ 19

Osvobození od daně

(1) Od daně jsou osvobozeny

a) členské příspěvky podle stanov, statutu, zřizova-cích nebo zakladatelských listin, přijaté zájmovýmisdruženími právnických osob, profesními komo-rami s nepovinným členstvím18a), občanskýmisdruženími včetně odborových organizací, politic-kými stranami a politickými hnutími,

b) výnosy kostelních sbírek, příjmy za církevníúkony a příspěvky členů u registrovaných církvía náboženských společností,

c) příjmy

1. z cenově regulovaného18d) nájemného z bytů,z nájemného z garáží a z úhrad za plnění po-skytovaná s užíváním těchto bytů a garáží v do-mech ve vlastnictví a spoluvlastnictví bytovýchdružstev, zřízených po roce 1958, na jejichž vý-stavbu byla poskytnuta finanční, úvěrová a jinápomoc podle zvláštních právních předpisů18e),


17e) Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů.Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějšíchpředpisů.

17f) Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.17g) § 26 zákona č. 592/1992 Sb.

§ 44 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.17h) § 18 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

17ch) § 45 zákona č. 48/1997 Sb.17i) § 55 zákona č. 48/1997 Sb.17j) § 4 písm. e) zákona č. 551/1991 Sb., ve znění zákona č. 127/1998 Sb.

§ 12 odst. 2 písm. a) zákona č. 280/1992 Sb.17k) § 4a zákona č. 280/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.17l) § 8 zákona č. 551/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 6 zákona č. 280/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.17m) Například § 6 odst. 2 písm. h) vyhlášky č. 227/1998 Sb., kterou se stanoví podrobnější vymezení okruhu a výše příjmů

a výdajů fondů veřejného zdravotního pojištění zdravotních pojišťoven, podmínky jejich tvorby, užití, přípustnosti vzájem-ných převodů finančních prostředků a hospodaření s nimi, limit nákladů na činnost zdravotních pojišťoven krytých zezdrojů základního fondu včetně postupu propočtu tohoto limitu.

17o) Zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů.Zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů.

17p) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.18a) Např. zákon č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, ve znění zákona

č. 121/1993 Sb.18d) § 3 a 4 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách.18e) Např. vyhláška č. 136/1985 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě a modernizaci

rodinných domků v osobním vlastnictví, ve znění pozdějších předpisů.

2. z nájemného z bytů a garáží v domech ve vlast-nictví a spoluvlastnictví bytových družstev,označovaných podle dřívějších předpisů jakolidová bytová družstva18f), a z nájemného z bytůa garáží užívaných společníky nebo členy po-platníků, vzniklých proto, aby se stali vlastníkydomů, a z úhrad za plnění poskytovaná s užívá-ním uvedených bytů a garáží, a to za předpo-kladu, že u nájemného z bytů budou dodrženapravidla regulace nájemného z bytů platná do17. prosince 2002 týkající se uvedených bytů,pokud zvláštní právní předpis nestanoví pravi-dla jiná,

d) příjmy z provozu malých vodních elektráren dovýkonu 1 MW, větrných elektráren, tepelných čer-padel, solárních zařízení, zařízení na výrobua energetické využití bioplynu a dřevoplynu, za-řízení na výrobu elektřiny nebo tepla z biomasy,zařízení na výrobu biologicky degradovatelnýchlátek stanovených zvláštním předpisem, zařízenína využití geotermální energie (dále jen „zaří-zení“), a to v kalendářním roce, v němž byly po-prvé uvedeny do provozu, a v bezprostředně ná-sledujících pěti letech. Za první uvedení do pro-vozu se považuje i uvedení zařízení do zkušebníhoprovozu, na základě něhož plynuly nebo plynoupoplatníkovi příjmy a dále případy, kdy malávodní elektrárna do výkonu 1 MW byla rekon-struována, pokud příjmy z této malé vodní elek-trárny do výkonu 1 MW nebyly již osvobozeny.Doba osvobození se nepřerušuje ani v případě od-stávky v důsledku technického zhodnocení (§ 33)nebo oprav a udržování,

e) příjmy státních fondů stanovené zvláštními před-pisy19),

f) příjmy Fondu dětí a mládeže,

g) příjmy ze všech vsazených částek ze všech poplat-níkem provozovaných loterií a jiných podobnýchher, u nichž bylo povolení k provozování vydánopodle § 4 odst. 2 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích

a jiných podobných hrách, ve znění pozdějšíchpředpisů,

h) příjmy plynoucí z odpisu závazků oddlužení neboreorganizaci provedené podle zvláštního právníhopředpisu19a), pokud jsou podle zvláštního práv-ního předpisu20) zaúčtovány ve prospěch výnosů,

ch) příjmy poplatníků, kteří nejsou založeni nebo zří-zeni za účelem podnikání, které jim plynou jakoodvod části výtěžku loterií a jiných podobnýchher povolených podle zvláštního právního před-pisu92),

i) úrokové příjmy poplatníků uvedených v § 17odst. 4, které jim plynou z dluhopisů vydávanýchv zahraničí poplatníky se sídlem v České republicenebo Českou republikou,

j) příjmy Podpůrného a garančního rolnického a les-nického fondu, a. s., plynoucí z prodeje cennýchpapírů v majetku fondu,

k) podíly na zisku tichého společníka z účasti na pod-nikání, pokud jsou použity k doplnění vkladu sní-ženého o podíly na ztrátách do původní výše,

l) příjmy plynoucí v souvislosti s privatizovanýmmajetkem, které jsou vedeny Ministerstvem financína zvláštních účtech podle zvláštního právníhopředpisu125) a příjmy plynoucí z nakládání s pro-středky těchto zvláštních účtů na finančním trhu,a dále příjmy plynoucí z práv, která přešla ze za-niklé České konsolidační agentury na stát podlezvláštního právního předpisu125a),

m) příjmy spořitelních a úvěrních družstev18c) z úrokůa jiných výnosů z vkladů u bank,

n) příjmy z úroků z přeplatků zaviněných správcemdaně49) a z úroků z přeplatků zaviněných orgánemsociálního zabezpečení50),

o) příjmy Fondu pojištění vkladů, Garančního fonduobchodníků s cennými papíry a Zajišťovacíhofondu podle § 22a zákona č. 280/1992 Sb., o resort-ních, oborových, podnikových a dalších zdravot-ních pojišťovnách, ve znění zákona č. 48/1997 Sb.,


18f) Zákon č. 53/1954 Sb., o lidových družstvech a o družstevních organizacích, ve znění zákonného opatření č. 20/1956 Sb.,a následující předpisy.

19) Např. zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky.92) § 4 odst. 2 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů.

125) Zákon č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve zněnípozdějších předpisů.Zákon č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jinéprávnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů.Zákon č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku České republiky a o působnosti Ministerstva financí připrivatizaci majetku České republiky (zákon o zrušení Fondu národního majetku), ve znění pozdějších předpisů.

125a) Zákon č. 239/2001 Sb., o České konsolidační agentuře a o změně některých zákonů (zákon o České konsolidační agentuře),ve znění pozdějších předpisů.

18c) Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákonač. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

p) výnosy z operací s prostředky jaderného účtu nafinančním trhu podle § 27 odst. 1 písm. c) zákonač. 18/1997 Sb., o mírovém využití jaderné energiea ionizujícího záření (atomový zákon) a o změněa doplnění některých zákonů, ve znění zákonač. 83/1998 Sb.,

r) příjmy plynoucí z pronájmu nemovitostí, kteréjsou součástí nadačního jmění a jsou zapsányv nadačním rejstříku, příjmy plynoucí z pronájmuuměleckých děl, která jsou součástí nadačníhojmění a jsou zapsána v nadačním rejstříku, úrokovépříjmy a jiné výnosy plynoucí z cenných papírů,které jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsányv nadačním rejstříku, a příjmy z jejich prodeje,příjmy plynoucí z úroků z peněžních prostředků,které jsou součástí nadačního jmění, za podmínky,že jsou uloženy na zvláštním účtu u banky nebopobočky zahraniční banky působící na území Čes-ké republiky a číslo tohoto účtu je zapsáno v na-dačním rejstříku, a veškeré výnosy z cenných pa-pírů, které jsou součástí nadačního jmění a kteréjsou smlouvou o správě cenných papírů podlezvláštního zákona13b) spravovány k tomu opráv-něnou osobou, a za podmínky, že údaje o tétosmlouvě jsou zapsány v nadačním rejstříku, příjmyplynoucí z autorských a patentových práv, kterájsou součástí nadačního jmění a jsou zapsána v na-dačním rejstříku; osvobození se nevztahuje na pří-jmy, které byly nadací použity v rozporu sezvláštním zákonem57),

s) zrušeno

t) příjmy z úroků plynoucí zdravotní pojišťovně zří-zené zvláštním právním předpisem nebo podlezvláštního právního předpisu17e) z vkladů u bank,pokud jsou vložené prostředky získány ze zdrojůveřejného zdravotního pojištění,

u) příjmy regionální rady regionu soudržnosti stano-vené zvláštním právním předpisem124),

v) příjmy fondu Energetického regulačního úřaduz příspěvku na úhradu prokazatelné ztráty držitelelicence plnícího povinnost dodávky nad rámec li-cence85),

w) úrokové příjmy Česko-německého fondu budouc-nosti,

x) úrokové příjmy plynoucí orgánu státní správy,samosprávy a subjektu pověřenému Ministerstvemfinancí zabezpečováním realizace programů po-moci Evropských společenství, a to z vkladu navkladovém účtu zřízeném pro uložení prostředkůposkytnutých České republice Evropskými spole-čenstvími, a dále úrokové příjmy plynoucí orgánustátní správy a samosprávy z vkladu na vkladovémúčtu zřízeném pro uložení prostředků poskytnu-tých České republice Světovou bankou, Evrop-skou bankou pro obnovu a rozvoj a Evropskouinvestiční bankou,

y) úrokové příjmy plynoucí z prostředků veřejnésbírky14e) pořádané k účelům vymezeným v § 15odst. 1 a § 20 odst. 8,

z) příjmy České konsolidační agentury,za) příjmy Vinařského fondu stanovené zvláštním

právním předpisem57a) a příjmy z podpory od Vi-nařského fondu,

zb) příjmy plynoucí v souvislosti s výkonem dobro-volnické služby poskytované podle zvláštníhoprávního předpisu4h),

zc) příjmy plynoucí z příspěvků výrobců podle zvlášt-ního právního předpisu121) provozovatelům ko-lektivního systému zajišťujícího zpětný odběr,zpracování, využití a odstranění elektrozařízenínebo oddělený sběr, zpracování, využití a odstra-nění elektroodpadu, pokud jsou zaregistrováni po-dle zvláštního právního předpisu121),

zd) ocenění v oblasti kultury podle zvláštních právníchpředpisů12a),

ze) příjmy z1. dividend a jiných podílů na zisku, vyplácené

dceřinou společností, která je poplatníkem uve-deným v § 17 odst. 3, mateřské společnosti,

2. převodu podílu mateřské společnosti v dceřinéspolečnosti plynoucí poplatníkovi uvedenémuv § 17 odst. 3 nebo stálé provozovně společ-nosti, která je daňovým rezidentem jiného člen-ského státu Evropské unie, umístěné na územíČeské republiky.

Toto se nevztahuje na dividendy a jiné podíly nazisku vyplácené dceřinou společností a příjmyz převodu podílu mateřské společnosti v dceřiné


13b) § 8 odst. 2 písm. b) a § 8 odst. 3 písm. a) a f) zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění zákona č. 362/2000 Sb.57) Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon

o nadacích a nadačních fondech).85) § 14 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně

některých zákonů (energetický zákon).57a) § 18f odst. 1 zákona č. 115/1995 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících právních předpisů, ve

znění pozdějších předpisů.121) § 37h odst. 1 písm. c), § 37n a 37o zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění

pozdějších předpisů.

společnosti, plynoucí poplatníkovi uvedenémuv § 17 odst. 3 nebo stálé provozovně společnosti,která je daňovým rezidentem jiného členskéhostátu Evropské unie, pokud je dceřiná společnostpoplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 a je v likvi-daci,

zf) příjmy mateřské společnosti při snížení základníhokapitálu dceřiné společnosti, a to nejvýše dočástky, o kterou byl zvýšen vklad společníka nebojmenovitá hodnota akcie při zvýšení základníhokapitálu z vlastních zdrojů společnosti podlezvláštního právního předpisu70), byl-li zdrojem to-hoto zvýšení zisk společnosti nebo fond vytvo-řený ze zisku,

zg) zisk převáděný řídící nebo ovládající osobě na zá-kladě smlouvy o převodu zisku nebo ovládacísmlouvy, jedná-li se o příjmy plynoucí od dceřinéspolečnosti mateřské společnosti,

zh) příjem mimo stojícího společníka z vyrovnání nazákladě smlouvy o převodu zisku nebo ovládacísmlouvy, pokud je tento mimo stojící společníkmateřskou společností ve vztahu k ovládané nebořízené osobě,

zi) příjmy z dividend a jiných podílů na zisku, ply-noucí od dceřiné společnosti, která je daňovýmrezidentem jiného členského státu Evropské unie,mateřské společnosti, která je poplatníkem uvede-ným v § 17 odst. 3, a stálé provozovně mateřskéspolečnosti, která je poplatníkem uvedeným v § 17odst. 4 a je umístěna na území České republiky.Toto se nevztahuje na podíly na likvidačním zů-statku, vypořádací podíly a podíly na zisku vyplá-cené dceřinou společností, která je v likvidaci,

zj) licenční poplatky plynoucí společnosti, která je da-ňovým rezidentem jiného členského státu Evrop-ské unie, od obchodní společnosti nebo družstva,je-li poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3, nebood stálé provozovny společnosti, která je daňovýmrezidentem jiného členského státu Evropské uniena území České republiky,

zk) úroky z úvěrů, půjček, dluhopisů, vkladních listů,vkladových certifikátů a vkladů jim na roveň po-stavených a ze směnek, jejichž vydáním získávásměnečný dlužník peněžní prostředky, a obdob-ných právních vztahů vzniklých v zahraničí (dálejen „úvěry a půjčky“) plynoucí společnosti, kteráje daňovým rezidentem jiného členského státuEvropské unie, od obchodní společnosti nebodružstva, je-li poplatníkem uvedeným v § 17odst. 3, nebo od stálé provozovny společnosti,která je daňovým rezidentem jiného členskéhostátu Evropské unie na území České republiky.

Toto se nevztahuje na úroky z úvěrů a půjček,které jsou považovány za podíly na zisku podle§ 22 odst. 1 písm. g) bodu 3 a dále na úrokyz úvěrů a půjček, pokud věřitel má právo

1. podílet se na zisku dlužníka z titulu úvěrovéhovztahu, nebo

2. změnit právo na úroky z úvěrů a půjček naprávo podílet se na zisku dlužníka,

zl) výnosy z prostředků rezerv uložených na zvlášt-ním vázaném účtu v bance podle zvláštního práv-ního předpisu22a) a výnosy ze státních dluhopisůpořízených z prostředků zvláštního vázaného účtuv bance podle zvláštního právního předpisu22a)a vedených na samostatném účtu u České národníbanky, ve Středisku cenných papírů nebo v centrál-ním depozitáři, na který Česká republika jednajícíprostřednictvím Ministerstva financí převede evi-dence Střediska cenných papírů (dále jen „centrálnídepozitář“)71), v případě, stanou-li se příjmemzvláštního vázaného účtu podle zvláštního práv-ního předpisu22a),

zm) příjmy Státního ústavu pro kontrolu léčiv a Ústavupro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a lé-čiv plynoucí z úkonů vykonávaných podle zvlášt-ního právního předpisu112),

zn) příjmy plynoucí jako náhrada za věcné břemenovzniklé ze zákona nebo rozhodnutím státníhoorgánu podle zvláštního právního předpisu a pří-jmy plynoucí jako náhrada za vyvlastnění na zá-kladě zvláštního právního předpisu4c),

zo) příjem podle § 18 plynoucí dlužníkovi ve zdaňo-vacím období, ve kterém bylo rozhodnuto o povo-lení reorganizace podle zvláštního právního před-pisu19a), a v jednom zdaňovacím období následu-jícím bezprostředně po zdaňovacím období, vekterém bylo rozhodnuto o povolení reorganizace,pokud v něm nedošlo ke skončení reorganizace.

(2) Osvobození příjmů uvedených v odstavci 1písm. d) se nepoužije, pokud se poplatník tohoto osvo-bození vzdá oznámením správci daně, a to nejpozdějive lhůtě pro podání daňového přiznání za zdaňovacíobdobí, v němž byly tyto zdroje a zařízení uvedenydo provozu; osvobození se v uvedeném případě nepou-žije ani při pronájmu těchto zařízení nebo při převedenívlastnických práv k těmto zdrojům a zařízením na dal-šího vlastníka.

(3) Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) společností, která je daňovým rezidentem jiného


71) Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu.112) Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

členského státu Evropské unie, společnost, kteránení poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 a

1. má některou z forem uvedených v předpisechEvropských společenství93); tyto formy uve-řejní Ministerstvo financí ve Finančním zpravo-daji a v informačním systému s dálkovým pří-stupem a

2. podle daňových zákonů členských států Evrop-ské unie je považována za daňového rezidentaa není považována za daňového rezidenta mimoEvropskou unii podle ustanovení smlouvy o za-mezení dvojího zdanění s třetím státem a

3. podléhá některé z daní uvedených v příslušnémprávním předpisu Evropských společenství93),které mají stejný nebo podobný charakter jakodaň z příjmů. Seznam těchto daní uveřejní Mi-nisterstvo financí ve Finančním zpravodaji a v in-formačním systému s dálkovým přístupem. Zaspolečnost podléhající těmto daním se nepova-žuje společnost, která je od daně osvobozenanebo si může zvolit osvobození od daně,

b) mateřskou společností obchodní společnost nebodružstvo, je-li poplatníkem uvedeným v § 17odst. 3 a má formu akciové společnosti, nebo spo-lečnosti s ručením omezeným nebo družstva nebospolečnost, která je daňovým rezidentem jinéhočlenského státu Evropské unie, a která má nejméněpo dobu 12 měsíců nepřetržitě alespoň 10% podílna základním kapitálu jiné společnosti,

c) dceřinou společností obchodní společnost nebodružstvo, je-li poplatníkem uvedeným v § 17odst. 3 a má formu akciové společnosti nebo spo-lečnosti s ručením omezeným, nebo družstva nebospolečnost, která je daňovým rezidentem jinéhočlenského státu Evropské unie, na jejímž základ-ním kapitálu má mateřská společnost nejméně podobu 12 měsíců nepřetržitě alespoň 10% podíl,

d) třetím státem stát, který není členským státemEvropské unie.

(4) Osvobození podle odstavce 1 písm. ze) až zi)a podle odstavce 9 lze uplatnit při splnění podmínky10% podílu na základním kapitálu, i před splněnímpodmínky 12 měsíců nepřetržitého trvání podle od-stavce 3, avšak následně musí být tato podmínka spl-něna. Nebude-li splněna minimální výše podílu 10 %

na základním kapitálu nepřetržitě po dobu nejméně12 měsíců, posuzuje se osvobození od daně podle

a) odstavce 1 písm. zf) až zi) uplatněné poplatníkemuvedeným v § 17 odst. 3 jako nesplnění jeho da-ňové povinnosti ve zdaňovacím období nebo ob-dobí, za něž je podáváno daňové přiznání, za kterébylo osvobození od daně uplatněno,

b) odstavce 1 písm. ze) až zh) uplatněné plátcemdaně jako nesplnění povinnosti plátce daně a postu-puje se podle § 38s.

(5) Osvobození podle odstavce 1 písm. zj) a zk)lze uplatnit, pokud

1. plátce úroků z úvěrů a půjček nebo licenčníchpoplatků a příjemce úroků z úvěrů a půjčeknebo licenčních poplatků jsou osobami přímokapitálově spojenými po dobu alespoň 24 mě-síců nepřetržitě po sobě jdoucích a

2. příjemce úroků z úvěrů a půjček nebo licenč-ních poplatků je jejich skutečným vlastníkem a

3. úroky z úvěrů a půjček nebo licenční poplatkynejsou přičitatelné stálé provozovně umístěnéna území České republiky nebo třetího státu a

4. příjemci úroků z úvěrů a půjček nebo licenčníchpoplatků bylo vydáno rozhodnutí podle§ 38nb.

Osvobození lze uplatnit i před splněním podmínkyuvedené v bodě 1, avšak následně musí být tato pod-mínka splněna. Při nedodržení této podmínky se po-stupuje přiměřeně podle odstavce 4.

(6) Příjemce dividend a jiných podílů na zisku,příjmu z převodu podílu mateřské společnosti v dceřinéspolečnosti, úroků z úvěrů a půjček a licenčních po-platků je jejich skutečným vlastníkem, pokud tytoplatby přijímá ve svůj vlastní prospěch a nikoliv jakozprostředkovatel, zástupce nebo zmocněnec pro jinouosobu.

(7) Licenčním poplatkem se rozumí platba jaké-hokoliv druhu, která představuje náhradu za užití neboza poskytnutí práva na užití autorského nebo jinéhoobdobného práva k dílu literárnímu, uměleckému nebovědeckému, včetně filmu a filmových děl, počítačovéhoprogramu (software), dále práva na patent, ochrannouznámku, průmyslový vzor, návrh nebo model, plán,tajný vzorec nebo výrobní postup, nebo za výrobnětechnické a obchodní poznatky (know-how). Licenč-


93) Směrnice Rady 90/435/EHS ze dne 23. července 1990 o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společnostíz různých členských států, ve znění směrnice Rady 2003/123/ES a směrnice Rady 2006/98/ES.Směrnice Rady 90/434/EHS ze dne 23. července 1990 o společném systému zdanění při fúzích, rozděleních, převodechaktiv a výměně akcií týkajících se společností z různých členských států, ve znění směrnice Rady 2005/19/ES a směrniceRady 2006/98/ES.Směrnice Rady 2003/49/ES ze dne 3. června 2003 o společném systému zdanění úroků a licenčních poplatků mezi při-druženými společnostmi z různých členských států, ve znění směrnice Rady 2004/66/ES, směrnice Rady 2004/76/ESa směrnice Rady 2006/98/ES.

ním poplatkem se rozumí také příjem za pronájemnebo za jakékoliv jiné využití průmyslového, obchod-ního nebo vědeckého zařízení.

(8) Osvobození podle odstavce 1 písm. ze), zi) ažzk) lze za podmínek uvedených v odstavcích 3 až 7 prospolečnost, která je daňovým rezidentem jiného člen-ského státu Evropské unie, použít obdobně i pro spo-lečnost, která je daňovým rezidentem Švýcarské konfe-derace nebo mateřskou společností daňového rezidentaŠvýcarské konfederace, je-li poplatníkem podle § 17odst. 3; přitom osvobození podle odstavce 1 písm. zj)lze použít počínaje dnem 1. ledna 2011. Při využitíosvobození podle tohoto odstavce se použije obdobněustanovení § 25 odst. 1 písm. zk).

(9) Osvobození podle odstavce 1 písm. ze) a zi)platí i pro příjmy plynoucí poplatníkovi uvedenémuv § 17 odst. 3 a stálé provozovně společnosti, která jedaňovým rezidentem jiného členského státu Evropskéunie, umístěné na území České republiky, z dividenda jiných podílů na zisku vyplácených společností a z pře-vodu podílu ve společnosti, pokud tato společnost

1. je daňovým rezidentem třetího státu, se kterým máČeská republika uzavřenou účinnou smlouvu o za-mezení dvojího zdanění, a

2. má právní formu se srovnatelnou právní charakteris-tikou jako společnost s ručením omezeným,akciová společnost nebo družstvo podle zvláštníhoprávního předpisu70), a

3. je v obdobném vztahu vůči poplatníkovi, kterémupříjmy z dividend a jiných podílů na zisku neboz převodu podílu ve společnosti plynou, jako dce-řiná společnost vůči mateřské společnosti za podmí-nek stanovených v odstavcích 3 a 4, a

4. podléhá dani obdobné dani z příjmů právnickýchosob, u níž sazba daně není nižší než 12 %, a toalespoň ve zdaňovacím období, v němž poplatníkuvedený v § 17 odst. 3 o příjmu z dividend a jinýchpodílů na zisku nebo z převodu podílu ve společ-nosti účtuje jako o pohledávce v souladu se zvlášt-ním právním předpisem20), a ve zdaňovacím obdobípředcházejícím tomuto zdaňovacímu období; při-tom došlo-li u společnosti k zániku bez provedenílikvidace, posuzuje se splnění této podmínky u práv-ního předchůdce. Za společnost podléhající takovédani se nepovažuje společnost, která je od daněosvobozena, nebo si může zvolit osvobození neboobdobnou úlevu od této daně.

Osvobození podle odstavce 1 písm. ze) a zi) a podletohoto odstavce lze uplatnit, pokud příjemce příjmu

z dividend a jiných podílů na zisku nebo z převodupodílu je jejich skutečný vlastník. Výdajem vynalože-ným na příjem uvedený v odstavci 1 písm. ze) bodu 2je vždy nabývací cena tohoto podílu stanovená podletohoto zákona. Pro stanovení výdajů (nákladů) vynalo-žených na příjmy (výnosy) osvobozené podle tohotoodstavce se ustanovení § 25 odst. 1 písm. zk) použijepřiměřeně. Osvobození podle odstavce 1 písm. ze)bodu 2 a podle tohoto odstavce nelze uplatnit u podílůve společnosti, které byly nabyty v rámci koupě pod-niku nebo části podniku (§ 23 odst. 15).

§ 20

Základ daně a položky snižující základ daně

(1) Pro stanovení základu daně platí ustanovení§ 23 až 33 a ustanovení odstavců 2 až 6.

(2) U poplatníka, u něhož dochází ke zrušení s lik-vidací, je základem daně v průběhu likvidace i po jejímukončení výsledek hospodaření upravený podle § 23až 33.

(3) U investiční společnosti vytvářející podílovéfondy16) se základ daně stanoví samostatně za investičníspolečnost a odděleně za jednotlivé podílové fondy.Základ daně stanovený odděleně za jednotlivý podílovýfond lze snížit o rozdíl, o který v předchozím zdaňo-vacím období výdaje (náklady) upravené podle § 23převyšovaly jeho příjmy upravené podle § 23. O tentorozdíl lze u jednotlivého podílového fondu snížit zá-klad daně nejdéle v 5 zdaňovacích obdobích následují-cích bezprostředně po zdaňovacím období, ve kterémbyl tento rozdíl vykázán, a to i v případě, kdy došlok převodu obhospodařování podílového fondu na jinouinvestiční společnost nebo k přeměně investiční společ-nosti podle zvláštního právního předpisu70). U otevře-ného podílového fondu vzniklého z investičního fonduzaniklého bez provedení likvidace lze o vyměřenou da-ňovou ztrátu nebo její část neuplatněnou jako odčita-telnou položku od základu daně tímto investičním fon-dem snížit základ daně, a to ve zdaňovacích obdobíchzbývajících do pěti zdaňovacích období bezprostředněnásledujících po zdaňovacím období, za které byla da-ňová ztráta tomuto investičnímu fondu vyměřena.

(4) U komanditní společnosti se základ daně sta-novený podle § 23 až 33 snižuje o částku připadajícíkomplementářům19c).

(5) U poplatníka, který je společníkem veřejné ob-


16) Zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech.19c) § 100 odst. 1 obchodního zákoníku.

chodní společnosti, je součástí základu daně část zá-kladu daně nebo část daňové ztráty veřejné obchodníspolečnosti; přitom tato část základu daně nebo daňovéztráty se stanoví ve stejném poměru, jako je rozdělovánzisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dí-lem9b).

(6) U poplatníka, který je komplementářem ko-manditní společnosti, je součástí základu daně část zá-kladu daně nebo daňové ztráty komanditní společnostiurčená ve stejném poměru, jakým je rozdělován zisknebo ztráta komanditní společnosti na tohoto komple-mentáře podle zvláštního právního předpisu9c).

(7) Poplatníci vymezení v § 18 odst. 3, kteří ne-jsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, mo-hou základ daně zjištěný podle odstavce 1 snížený po-dle § 34 dále snížit až o 30 %, maximálně všako 1 000 000 Kč, použijí-li prostředky získané takto do-saženou úsporou daňové povinnosti ke krytí nákladů(výdajů) souvisejících s činnostmi, z nichž získanépříjmy nejsou předmětem daně, a to nejpozději ve3 bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích;přitom u poplatníků zřízených k poskytování veřejnéslužby v televizním nebo rozhlasovém vysílání pouzetehdy, použijí-li takto získané prostředky v následují-cím zdaňovacím období ke krytí nákladů (výdajů) spo-jených s poskytováním veřejné služby a u společenstvívlastníků jednotek pouze tehdy, použijí-li takto získanéprostředky v následujícím zdaňovacím období ke krytínákladů (výdajů) spojených se správou domu, u poplat-níků provozujících zdravotnické zařízení pouze tehdy,použijí-li takto získané prostředky v následujícím zda-ňovacím období ke krytí nákladů (výdajů) spojenýchs poskytováním zdravotní péče. V případě, že 30%snížení činí méně než 300 000 Kč, lze odečíst částkuve výši 300 000 Kč, maximálně však do výše základudaně. Veřejné vysoké školy a veřejné výzkumné insti-tuce mohou základ daně zjištěný podle odstavce 1 sní-žený podle § 34 dále snížit až o 30 %, maximálně všako 3 000 000 Kč, použijí-li prostředky získané taktodosaženou úsporou daňové povinnosti v následujícímzdaňovacím období ke krytí nákladů (výdajů) na vzdě-lávání, vědecké, výzkumné, vývojové nebo umělec-ké činnosti a v případě, že 30% snížení činí méněnež 1 000 000 Kč, mohou odečíst částku ve výši1 000 000 Kč, maximálně však do výše základu daně.

(8) Od základu daně sníženého podle § 34 lzeodečíst hodnotu darů poskytnutých obcím, krajům,organizačním složkám státu30b), právnickým osobámse sídlem na územíČeské republiky, jakož i právnickýmosobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podlezvláštního zákona14e), a to na financování vědy a vzdě-lání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, škol-ství, na policii15a), na požární ochranu, na podporua ochranu mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví,na účely sociální, zdravotnické, ekologické, humani-tární, charitativní, náboženské pro registrované církve

a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní,a politickým stranám a politickým hnutím na jejichčinnost, dále fyzickým osobám s bydlištěm na územíČeské republiky provozujícím školská a zdravotnickázařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat neboohrožených druhů zvířat, na financování těchto zaří-zení dále fyzickým osobám s bydlištěm na území Českérepubliky, které jsou poživateli částečného nebo plnéhoinvalidního důchodu a nebo jsou nezletilými dětmi zá-vislými na péči jiné osoby podle zvláštního právníhopředpisu4j), na zdravotnické prostředky114) nejvýše dočástky nehrazené zdravotními pojišťovnami nebo narehabilitační a kompenzační pomůcky uvedené vezvláštním právním předpise115) nejvýše do částky ne-hrazené příspěvkem ze státního rozpočtu a na majetekusnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do za-městnání, pokud hodnota daru činí alespoň 2 000 Kč.Obdobně se postupuje u darů na financování odstraňo-vání následků živelní pohromy, ke které došlo na územíČeské republiky. U darovaného majetku je hodnotoudaru nejvýše zůstatková cena hmotného majetku (§ 29odst. 2) nebo hodnota zachycená v účetnictví podlezvláštního právního předpisu20) u ostatního majetku.V úhrnu lze odečíst nejvýše 5 % ze základu daně sní-ženého podle § 34; přitom v případě poskytnutí darůvysokým školám a veřejným výzkumným institucímlze základ daně snížit nejvýše o dalších 5 %. Tentoodpočet nemohou uplatnit poplatníci, kteří nejsou za-loženi nebo zřízeni za účelem podnikání.

(9) U poplatníka, který je společníkem veřejné ob-chodní společnosti, je součástí hodnoty darů, kterou lzeodečíst od základu daně podle odstavce 8, i část hod-noty darů poskytnutých veřejnou obchodní společnostína účely vymezené v odstavci 8, stanovená ve stejnémpoměru, jako se rozděluje základ daně nebo ztráta po-dle odstavce 5.

(10) Hodnota darů poskytnutých komanditníspolečností na účely vymezené v odstavci 8 se rozdělujena komplementáře a komanditní společnost ve stejnémpoměru, v jakém se snižuje základ daně podle od-stavce 4. U poplatníka, který je komplementářem ko-manditní společnosti, je součástí hodnoty darů, kteroulze odečíst podle odstavce 8, i část hodnoty darů po-skytnutých komanditní společností na účely vymezenév odstavci 8, připadající komplementářům v poměru,v jakém se rozděluje na jednotlivé komplementáře zá-klad daně nebo ztráta podle odstavce 6.

(11) Základ daně snížený podle odstavců 7 a 8a § 34 se zaokrouhluje na celé tisíce Kč dolů.

§ 20a

(1) Akciová společnost, která je jen část zdaňova-cího období investičním fondem podle zvláštního před-pisu16), rozdělí základ daně (§ 20 odst. 1) snížený o po-


ložky podle § 34 a § 20 odst. 8 s přesností na dny, a tona část

a) připadající do dne předcházejícího dni ukončeníčinnosti investičního fondu podle zvláštního před-pisu19d), která se zaokrouhluje na celé tisíce Kčdolů,

b) připadající na zbývající část zdaňovacího období,která se zaokrouhluje na celé tisíce Kč dolů.

Obdobně se postupuje u akciové společnosti, ze kterévznikl v průběhu zdaňovacího období investiční fond.

§ 20bSamostatný základ daně

(1) Do samostatného základu daně se zahrnujíveškeré příjmy z dividend, podílů na zisku, vypořáda-cích podílů, podílů na likvidačním zůstatku nebo jimobdobná plnění, a to ve výši včetně daně sražené v za-hraničí, plynoucí poplatníkům uvedeným v § 17 odst. 3ze zdrojů v zahraničí v příslušném zdaňovacím období.Do samostatného základu daně se nezahrnují příjmyosvobozené od daně. Jednotlivý příjem z vypořádacíhopodílu nebo podílu na likvidačním zůstatku anebo z ob-dobného plnění zahrnovaného do samostatného zá-kladu daně se snižuje o nabývací cenu podílu na ob-chodní společnosti nebo družstvu. Obdobně se postu-puje i u poplatníka uvedeného v § 17 odst. 4, pokudpříjmy z dividend, podílů na zisku, vypořádacích po-dílů, podílů na likvidačním zůstatku nebo jim obdobnáplnění plynoucí ze zahraničí se přičítají jeho stálé pro-vozovně umístěné na území České republiky. Totoustanovení se nevztahuje na penzijní fondy.

(2) U poplatníka, který je společníkem veřejné ob-chodní společnosti nebo komplementářem komanditníspolečnosti, je součástí samostatného základu daně i částpříjmů veřejné obchodní společnosti nebo komanditníspolečnosti, podle odstavce 1; přitom tato část samo-statného základu se stanoví

a) u společníka veřejné obchodní společnosti ve stej-ném poměru, v jakém je rozdělován zisk podlespolečenské smlouvy, jinak rovným dílem9b),

b) u komplementáře komanditní společnosti ve stej-ném poměru, jakým je rozdělován zisk nebo ztrátakomanditní společnosti na tohoto komplementářepodle zvláštního právního předpisu9c).

§ 21Sazba daně

(1) Sazba daně činí 21 %, pokud v odstavcích 2 a 3není stanoveno jinak. Tato sazba daně se vztahuje na

základ daně snížený o položky podle § 34 a § 20 odst. 7a 8, který se zaokrouhluje na celé tisícikoruny dolů.

(2) Sazba daně činí 5 %

a) u investičního fondu. Tato sazba daně se vztahujena základ daně snížený o položky podle § 34,který se zaokrouhluje na celé tisícikoruny dolů, a

b) u podílového fondu16). Tato sazba daně se vzta-huje na základ daně snížený podle § 20 odst. 3,který se zaokrouhluje na celé tisícikoruny dolů.

(3) Sazba daně činí 5 % u penzijního fondu9a).Tato sazba daně se vztahuje na základ daně sníženýo položky podle § 34, který se zaokrouhluje na celétisícikoruny dolů.

(4) Sazba daně 15 % se vztahuje na samostatnýzáklad daně podle § 20b zaokrouhlený na celé tisíciko-runy dolů.

(5) U investičního fondu, který v průběhu zdaňo-vacího období ukončil činnost19d), se použije sazbadaně podle odstavce 2 jen na část základu daně stano-veného podle § 20a. Obdobně se postupuje u akciovéspolečnosti, ze které v průběhu zdaňovacího obdobívznikl investiční fond.

(6) Pro stanovení daně se použije sazba daně po-dle předchozích odstavců účinná k prvnímu dni zdaňo-vacího období nebo období, za něž je podáváno daňovépřiznání.

ČÁST TŘETÍ

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

§ 22

Zdroj příjmů

(1) Za příjmy ze zdrojů na území České republikyse u poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4považují

a) příjmy z činností vykonávaných prostřednictvímstálé provozovny,

b) příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání) s výjimkoupříjmů uvedených v písmenu f) bodu 2, která jevykonávána na území České republiky nebo napalubách lodí či letadel, které jsou provozoványpoplatníky uvedenými v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3,

c) příjmy ze služeb s výjimkou provádění stavebněmontážních projektů, příjmy z obchodního, tech-nického nebo jiného poradenství, řídicí a zpro-středkovatelské činnosti a obdobných činností po-skytovaných na území České republiky,


19d) § 35i zákona č. 248/1992 Sb., ve znění zákona č. 151/1996 Sb.

d) příjmy z prodeje nemovitostí umístěných na územíČeské republiky a z práv s nimi spojených,

e) příjmy z užívání nemovitostí (jejich částí) včetněbytů (jejich částí) umístěných na území České re-publiky,

f) příjmy1. z nezávislé činnosti, např. architekta, lékaře, in-ženýra, právníka, vědce, učitele, umělce, daňo-vého či účetního poradce a podobných profesí,vykonávané na území České republiky,

2. z osobně vykonávané činnosti na území Českérepubliky nebo zde zhodnocované veřejně vy-stupujícího umělce, sportovce, artisty a spolu-účinkujících osob, bez ohledu na to, komu tytopříjmy plynou a z jakého právního vztahu,

g) příjmy z úhrad od poplatníků uvedených v § 2odst. 2 a § 17 odst. 3 a od stálých provozovenpoplatníků uvedených v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4,kterými jsou

1. náhrady za poskytnutí práva na užití nebo zaužití předmětu průmyslového vlastnictví, po-čítačových programů (software), výrobnětechnických a jiných hospodářsky využitel-ných poznatků (know-how),

2. náhrady za poskytnutí práva na užití nebo zaužití práva autorského nebo práva příbuznéhoprávu autorskému,

3. podíly na zisku, vypořádací podíly, podíly nalikvidačním zůstatku obchodních společnostía družstev a jiné příjmy z držby kapitálovéhomajetku a část zisku po zdanění vyplácená ti-chému společníkovi. Za podíly na zisku se proúčely zákona považuje i zjištěný rozdíl mezisjednanou cenou a cenou obvyklou na trhu(§ 23 odst. 7) a dále úroky, které se neuznávajíjako výdaj (náklad) podle § 25 odst. 1písm. w),

4. úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrůa půjček a obdobné příjmy plynoucí z jinýchobchodních vztahů, z vkladů a z investičníchnástrojů podle zvláštního právního předpisu,upravujícího podnikání na kapitálovémtrhu71),

5. příjmy z užívání movité věci nebo její částiumístěné na území České republiky,

6. odměny členů statutárních orgánů a dalšíchorgánů právnických osob,

7. příjmy z prodeje movitých věcí, které jsouv obchodním majetku stálé provozovny, in-vestičních nástrojů podle zvláštního právníhopředpisu, upravujícího podnikání na kapitálo-

vém trhu71), majetkových práv registrovanýchna území České republiky a z prodeje podíluna obchodní společnosti nebo družstvu se síd-lem na území České republiky,

8. výhry v loteriích, sázkách a jiných podobnýchhrách, výhry z reklamních soutěží a slosování,ceny z veřejných soutěží a ze sportovních sou-těží,

9. výživné a důchody11),10. příjmy plynoucí společníkovi obchodní spo-

lečnosti v souvislosti se snížením základníhokapitálu,

11. příjmy z úhrad pohledávky nabyté postoupe-ním.

(2) Stálou provozovnou se rozumí místo k výkonučinností poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 a § 17odst. 4 na území České republiky, např. dílna, kancelář,místo k těžbě přírodních zdrojů, místo prodeje (odby-tiště), staveniště. Staveniště, místo provádění stavebněmontážních projektů a dále poskytování činností a slu-žeb uvedených v odstavci 1 písm. c) a f) bod 1 poplat-níkem nebo zaměstnanci či osobami pro něho pracují-cími se považují za stálou provozovnu, přesáhne-li je-jich doba trvání šest měsíců v jakémkoliv období12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích. Jestližeosoba jedná na území České republiky v zastoupenípoplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4a má a obvykle zde vykonává oprávnění uzavíratsmlouvy, které jsou závazné pro tohoto poplatníka,má se za to, že tento poplatník má stálou provozovnuna území České republiky, a to ve vztahu ke všemčinnostem, které osoba pro poplatníka na území Českérepubliky provádí.

(3) Příjem společníka veřejné obchodní společ-nosti nebo komplementáře komanditní společnostianebo účastníka ve sdružení bez právní subjektivity19g),který je poplatníkem podle § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4,plynoucí z účasti na této společnosti nebo na tomtosdružení a z úvěrů a půjček poskytnutých této společ-nosti se považuje za příjem dosahovaný prostřednic-tvím stálé provozovny. Pro zajištění daně z příjmů spo-lečníka veřejné obchodní společnosti nebo komplemen-táře komanditní společnosti platí ustanovení § 38eodst. 3.

(4) Příjmem podle odstavce 1 se rozumí i nepeněž-ní plnění přijaté poplatníkem.

§ 23Základ daně

(1) Základem daně je rozdíl, o který příjmy, s vý-jimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, a příjmů


19g) § 829 a násl. občanského zákoníku.

osvobozených od daně, převyšují výdaje (náklady), a topři respektování jejich věcné a časové souvislosti v da-ném zdaňovacím období, upravený podle následujícíchodstavců.

(2) Pro zjištění základu daně se vycházía) z výsledku hospodaření (zisk nebo ztráta), a to

vždy bez vlivu Mezinárodních účetních standardů,u poplatníků, kteří vedou účetnictví20). Poplatník,který sestavuje účetní závěrku podle Mezinárod-ních účetních standardů upravených právemEvropských společenství126), pro účely tohoto zá-kona použije ke zjištění výsledku hospodařenía pro stanovení dalších údajů rozhodných pro sta-novení základu daně zvláštní právní předpis20i). Přistanovení základu daně se nepřihlíží k zápisůmv knihách podrozvahových účtů, není-li v tomtozákoně stanoveno jinak. Pro zjištění základu daněveřejné obchodní společnosti a komanditní společ-nosti se vychází z výsledku hospodaření uprave-ného o převod podílů na výsledku hospodařeníspolečníkům veřejné obchodní společnosti nebokomplementářům komanditní společnosti,

b) z rozdílu mezi příjmy a výdaji u poplatníků, kteřínevedou účetnictví.

(3) Výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi pří-jmy a výdaji podle odstavce 2

a) se zvyšuje o1. částky neoprávněně zkracující příjmy,2. částky, které nelze podle tohoto zákona za-

hrnout do výdajů (nákladů),3. výdaje (náklady) uplatněné podle § 24 odst. 2

písm. za) při porušení podmínek stanovenýchtímto zákonem,

4. částky, o které byl snížen výsledek hospoda-ření podle písmene c) bodů 1 a 2 za předchozízdaňovací období, a to ve zdaňovacím období,kdy je oprava nesprávností v účetnictví pro-vedena a ovlivnila výsledek hospodaření. Vý-sledek hospodaření se zvyšuje dále o částku,o kterou byl snížen výsledek hospodaření po-dle písmene c) bodu 1 za předchozí zdaňovacíobdobí, a to v tom zdaňovacím období, kdy jeoprava nesprávností zaúčtována rozvahově,

5. částky pojistného na sociální zabezpečení, pří-

spěvku na státní politiku zaměstnanosti a po-jistného na veřejné zdravotní pojištění, které jepodle zvláštních právních předpisů21) povinenplatit zaměstnanec a byly zaměstnavatelem,který vede účetnictví, sraženy, avšak neodve-deny do konce měsíce následujícího po uply-nutí zdaňovacího období nebo jeho části. Po-kud je daňový subjekt povinen podat podletohoto zákona nebo zvláštního zákona28b) da-ňové přiznání v průběhu zdaňovacího období,jsou částky pojistného na sociální zabezpečení,příspěvku na státní politiku zaměstnanostia pojistného na veřejné zdravotní pojištěníčástkami, o které se zvýší výsledek hospoda-ření, nebudou-li odvedeny do termínu pro po-dání daňového přiznání,

6. přijaté úhrady smluvních pokut, úroků z pro-dlení, poplatků z prodlení, penále a jinýchsankcí ze závazkových vztahů u věřitele, kterývede účetnictví, pokud byly podle písmene b)bodu 1 položkou snižující výsledek hospoda-ření v předchozích zdaňovacích obdobích; při-tom za přijetí úhrady se považuje i vzájemnézapočtení pohledávky a závazku podle zvlášt-ního právního předpisu. Věřitel, který vedeúčetnictví a postoupí pohledávku z těchtosmluvních sankcí nebo u kterého pohledávkaz těchto sankcí zanikne jiným způsobem nežjejím uhrazením nebo splynutím práva s povin-ností u jedné osoby a její výše byla podle pís-mene b) bodu 1 položkou snižující výsledekhospodaření v předchozích zdaňovacích ob-dobích, je povinen o částku této pohledávkyzvýšit výsledek hospodaření, pokud již nebylo stejnou částku zvýšen podle bodu 2. Ob-dobně to platí pro právního nástupce poplat-níka zaniklého bez provedení likvidace,

7. částku zrušené rezervy, jejíž způsob tvorbya výši pro daňové účely stanoví zvláštní právnípředpis22a), u poplatníka, který nevede účet-nictví,

8. rozdíl mezi oceněním nepeněžitého vkladua výší vkladu vyplácený obchodní společnostíspolečníkovi nebo družstvem členovi druž-stva94) nebo část tohoto rozdílu, o který ne-byla snížena nabývací cena podílu (§ 24


126) Nařízení ES č. 1606/2002 Evropského parlamentu a Rady ze dne 19. července 2002 o používání Mezinárodních účetníchstandardů.

20i) Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějšíchpředpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví.Vyhláška č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějšíchpředpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi.Vyhláška č. 502/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějšíchpředpisů, pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami.

94) § 163a odst. 3 obchodního zákoníku.

odst. 7), a to ke dni vzniku obchodní společ-nosti nebo družstva při založení nové ob-chodní společnosti nebo družstva, v ostatníchpřípadech ke dni splacení vkladu70). Toto senevztahuje na poplatníky uvedené v § 2,

9. prostředky nebo jejich část, o které byl sníženzáklad daně podle § 20 odst. 7, a to v takovévýši, v jaké takto získané prostředky nebylypoužity v souladu s podmínkou pro sníženízákladu daně, a to v tom zdaňovacím období,kdy poplatník končí činnost nebo končí sta-novená lhůta pro použití prostředků,

10. kladný rozdíl mezi vzájemnými závazky a po-hledávkami zúčastněných a nástupnických ob-chodních společností nebo družstev, u nichždochází k zániku v důsledku přeměny splynu-tím osoby dlužníka a věřitele, vyloučený v za-hajovací rozvaze ve prospěch vlastního kapi-tálu, a to u nástupnické společnosti nebo druž-stva v prvním zdaňovacím období nebo ob-dobí, za něž je nástupnická společnostpovinna podat daňové přiznání, přičemž tentorozdíl se stanoví bez vlivu ocenění reálnouhodnotou pro účely přeměny. Tento rozdílse snižuje o tu část pohledávky zanikající v dů-sledku splynutí osoby dlužníka a věřitele,která byla u věřitele odepsána do nákladů,které nebyly považovány za daňově uznatelnépodle § 24. Toto ustanovení se nevztahuje napohledávky a závazky z titulu závazkovýchpokut, úroků z prodlení, poplatků z prodlení,penále a jiných sankcí ze smluvních vztahů,

11. kladný rozdíl mezi oceněním majetku podlezvláštního právního předpisu1a) a výší jehohodnoty zachycené v účetnictví obchodní spo-lečnosti nebo družstva v souladu se zvláštnímprávním předpisem20) u společníka nebo členadružstva při zániku jeho účasti v obchodníspolečnosti nebo členství v družstvu, pokudje podíl na likvidačním zůstatku nebo vypořá-dací podíl vypořádáván v nepeněžní formě.Pokud společníkovi nebo členovi družstvapři zániku jeho účasti v obchodní společnostinebo družstvu vznikne vedle práva na vypo-řádací podíl v nepeněžní formě současně i zá-vazek vůči obchodní společnosti nebo druž-stvu, sníží se tento kladný rozdíl o částku zá-vazku,

12. částku neuhrazeného závazku zachycenéhov účetnictví dlužníka odpovídajícího pohle-dávce, od jejíž splatnosti uplynulo 36 měsícůnebo se promlčela, a dále o částku závazku

zachyceného v rozvaze, který zanikl jinaknež jeho splněním, započtením, splynutímpráva s povinností u jedné osoby, dohodoumezi věřitelem a dlužníkem, kterou se dosa-vadní závazek nahrazuje závazkem novýmnebo narovnáním podle zvláštního právníhopředpisu88), pokud nebyla podle zvláštníhoprávního předpisu20) zaúčtována ve prospěchvýnosů nebo se o tuto částku závazku nezvy-šuje výsledek hospodaření podle bodu 10.Toto se nevztahuje na závazky dlužníka, kterýje v úpadku podle zvláštního právního před-pisu41c), 127) a u ostatních poplatníků na zá-vazky z titulu cenných papírů a ostatních in-vestičních nástrojů71), plnění ve prospěchvlastního kapitálu, úhrady ztráty společnosti,úvěrů, půjček, ručení, záloh, smluvních pokut,úroků z prodlení, poplatků z prodlení a jinýchsankcí ze závazkových vztahů a dále na zá-vazky, z jejichž titulu vznikl výdaj (náklad),ale je výdajem (nákladem) na dosažení, zajiš-tění a udržení zdanitelných příjmů, jen pokudbyl zaplacen. Toto ustanovení se dále nevzta-huje na závazky, z jejichž titulu nebyl uplat-něn výdaj (náklad) na dosažení, zajištěnía udržení zdanitelných příjmů a dále na zá-vazky, o které vedou poplatníci rozhodčí ří-zení podle zvláštního právního předpisu nebosoudní řízení a nebo správní řízení podlezvláštního právního předpisu, jehož se poplat-ník řádně účastní a řádně a včas činí úkonypotřebné k uplatnění svého práva, a to až dodoby pravomocného rozhodnutí. Za závazkyse pro účely tohoto ustanovení v případě po-platníků, kteří vedou účetnictví, nepovažujídohadné položky pasivní nebo rezervy zachy-cené v účetnictví poplatníka v souladu sezvláštním právním předpisem20). Obdobněpostupují poplatníci s příjmy podle § 7 nebo9, kteří nevedou účetnictví,

13. částku, o kterou byl snížen základ daně podle§ 34 odst. 9 a 10 v předchozích zdaňovacíchobdobích, pokud poplatník pohledávkuvzniklou z titulu postoupení majetkovéhopodílu dále postoupil,

b) se snižuje o

1. rozdíl, o který smluvní pokuty a úroky z pro-dlení, poplatky z prodlení, penále a jiné sankceze závazkových vztahů zúčtované ve prospěchvýnosů podle zvláštního právního předpisu20)u poplatníka, který vede účetnictví, převyšujípřijaté částky v tomto zdaňovacím období. Do


41c) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.127) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.

tohoto rozdílu nelze zahrnout částky pohledá-vek z těchto sankcí, které zanikly v průběhunebo k poslednímu dni zdaňovacího období.Za zánik pohledávky se pro účely tohoto usta-novení považuje i její postoupení,

2. částky pojistného na sociální zabezpečení, pří-spěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojist-ného na veřejné zdravotní pojištění, o které bylzvýšen výsledek hospodaření u poplatníka,který vede účetnictví, podle písmene a) bo-du 5, dojde-li k jejich odvedení. Obdobně toplatí pro právního nástupce poplatníka za-niklého bez provedení likvidace, pokud tytočástky pojistného a příspěvku odvede za po-platníka zaniklého bez provedení likvidace,

3. částky dalších výdajů (nákladů), které lze uplat-nit jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištěnía udržení zdanitelných příjmů, jen pokud bylyzaplaceny, dojde-li k jejich zaplacení v jinémzdaňovacím období, než ve kterém tyto ná-klady ovlivnily výsledek hospodaření. Ob-dobně to platí pro právního nástupce poplat-níka zaniklého bez provedení likvidace. Základdaně nelze snížit o zaplacené úroky, které ne-byly výdajem (nákladem) na dosažení, udrženía zajištění příjmů z důvodů uvedených v § 25odst. 1 písm. w),

4. částky zaúčtované podle zvláštního právníhopředpisu20) ve prospěch výnosů nebo nákladův účetnictví společníka při nabytí akcií neboobchodního podílu v rámci přeměny podlezvláštního předpisu70), pokud v této souvislostinedojde ke zvýšení nabývací ceny (§ 24odst. 7),

5. částky zaúčtované podle zvláštního právníhopředpisu20) ve prospěch výnosů nebo nákladův účetnictví společníka při nabytí akcií tímtospolečníkem, pokud tyto akcie byly nově emi-továny na základě zvýšení základního kapitálupodle zvláštního předpisu70), byl-li zdrojem to-hoto zvýšení zisk společnosti, fond vytvořenýze zisku či jiné složky vlastního kapitálu, pokudv této souvislosti nedojde ke zvýšení nabývacíceny (§ 24 odst. 7),

c) lze snížit o1. částky, o které byly nesprávně zvýšeny příjmy,2. částky nezahrnuté do výdajů (nákladů), které

lze podle tohoto zákona do výdajů (nákladů)zahrnout,

3. částky související s rozpouštěním rezerv

a opravných položek, jejichž tvorba nebylapro daňové účely výdajem (nákladem) na do-sažení, zajištění a udržení příjmů, pokud jsoupodle zvláštního právního předpisu20) zaúčto-vány ve prospěch nákladů nebo výnosů,

4. oceňovací rozdíl vzniklý jinak než koupí ma-jetku, není-li v tomto zákoně dále stanovenojinak,

5. částky ve výši záporného rozdílu mezi oceně-ním podniku nebo části podniku tvořící samo-statnou organizační složku při nabytí vklademnebo přeměnou70) a souhrnem jeho indivi-duálně přeceněných složek majetku sníženýmo převzaté závazky (goodwill), pokud jsou po-dle zvláštního právního předpisu20) zaúčtoványve prospěch výnosů,

6. hodnotu splněného nebo započteného závazkunebo jeho části, o kterou byl zvýšen základdaně podle písmene a) bodu 12. Obdobně po-stupují poplatníci s příjmy podle § 7 nebo 9,kteří nevedou účetnictví.

Obdobně se postupuje, je-li daňové přiznání podávánoza jiné období, než je zdaňovací období.

(4) Do základu daně podle odstavce 1 se neza-hrnují

a) u poplatníků uvedených v § 2 odst. 2, v § 17odst. 3 a u stálé provozovny (§ 22 odst. 2) příjmy,z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou podle § 36.U penzijních fondů se do základu daně nezahrnujítaké úrokové příjmy z dluhopisu35a) a obdobnéhocenného papíru v zahraničí, z dividend a z podílůna likvidačním zůstatku nebo jim obdobná plněníplynoucí ze zahraničí, ze směnky vystavené ban-kou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu vě-řitele, z vkladního listu a vkladu mu na roveň po-stavenému35b), úroky, výhry a jiné výnosy z vkladuna vkladní knížce a vkladovém účtu35d),

b) příjmy, které jsou zdaňovány sazbou daně podle§ 21 odst. 4,

c) příjmy z nákupu vlastních akcií pod jmenovitouhodnotu při následném snížení základního kapi-tálu,

d) částky, které již byly zdaněny podle tohoto zá-kona u téhož poplatníka nebo u poplatníka zanik-lého bez provedení likvidace v případě, kdy jsoupříjmem u jeho právního nástupce,

e) částky zaúčtované do příjmů (výnosů), pokud sou-visejí s výdaji (náklady) neuznanými v předchozíchzdaňovacích obdobích jako výdaje (náklady) na


35a) Zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů.35b) § 786 a 787 občanského zákoníku.35d) § 716 a násl. obchodního zákoníku.

dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to maxi-málně do výše těchto neuznaných výdajů (ná-kladů) v předchozích zdaňovacích obdobích. Ob-dobně postupují poplatníci uvedení v § 2, kteřínevedou účetnictví; ustanovení tohoto písmene senepoužije u výdajů (nákladů), které nejsou uznányjako výdaje (náklady) na dosažení, zajištěnía udržení příjmů podle § 25 odst. 1 písm. w),

f) podíl na likvidačním zůstatku nebo vypořádacípodíl společníka veřejné obchodní společnostia komplementáře komanditní společnosti,

g) částka zaúčtovaná do příjmů (výnosů) podlezvláštního právního předpisu20), pokud souvisís výdajem (nákladem) vynaloženým na příjem,který nebyl v předchozích zdaňovacích obdobíchpředmětem daně nebo byl od daně osvobozen, a tomaximálně do výše tohoto souvisejícího výdaje(nákladu),

h) částka vyplacená společníkovi obchodní společ-nosti nebo členovi družstva z titulu účasti v ob-chodní společnosti nebo družstvu při snížení zá-kladního kapitálu, která snižuje nabývací cenupodílu (§ 24 odst. 7),

i) změna ocenění podílu v obchodní společnostinebo v družstvu ekvivalencí (protihodnotou), po-kud je zaúčtována podle zvláštního právního před-pisu20) jako náklad nebo výnos. Ocenění ekviva-lencí (protihodnotou) se pro účely tohoto zákonanepovažuje za ocenění reálnou hodnotou20),

j) u poplatníka uvedeného v § 17 částka zaúčtovanáve prospěch výnosů ve výši rozdílu mezi oceněnímnepeněžitého vkladu a výší vkladu vyplácená ob-chodní společností společníkovi nebo družstvemčlenovi družstva94), pokud se o ni snižuje nabývacícena podílu,

k) změna reálné hodnoty (oceňovací rozdíl) u pohle-dávek, které poplatník nabyl a určil k obchodování,o kterých je účtováno jako o nákladu nebo výnosupodle zvláštního právního předpisu20),

l) změna reálné hodnoty (oceňovací rozdíl) u podílu,který se v souladu se zvláštním právním před-pisem20) oceňuje reálnou hodnotou a který bybyl při převodu osvobozen podle § 19 odst. 1písm. ze) nebo podle § 19 odst. 9.

(5) Náklady (výdaje) související s druhem činnostinebo jednotlivou činností v rámci téhož druhu činnosti,z níž dosažené příjmy nejsou předmětem daně nebojsou předmětem daně, ale jsou od daně osvobozeny,nelze přičítat k nákladům (výdajům) souvisejícím s dru-hem činnosti nebo jednotlivou činností v rámci téhoždruhu činnosti, z níž dosažené příjmy jsou předmětemdaně a nejsou od daně osvobozeny.

(6) Za příjmy se považuje jak peněžní plnění, taki nepeněžní plnění, oceněné podle zvláštního předpi-su1a), pokud tento zákon nestanoví jinak; přitom sepříjmy získané směnou posuzují pro účely zákona ob-dobně jako příjmy získané prodejem. Nepeněžním pří-jmem vlastníka (pronajímatele) jsou výdaje (náklady)vynaložené nájemcem na najatém majetku se souhlasempronajímatele nad rámec smluveného nájemného a ne-hrazené vlastníkem (pronajímatelem), a to:

a) ve zdaňovacím období, kdy došlo k ukončení ná-jmu, pokud nepeněžním plněním jsou výdaje (ná-klady) uvedené v § 24 odst. 2 písm. zb) a výdaje nadokončené technické zhodnocení (§ 33), za pod-mínky, že o hodnotu technického zhodnocení ne-zvýšil vlastník (pronajímatel) vstupní cenu, ani ne-bylo v průběhu nájmu odpisováno nájemcem.Toto nepeněžní plnění se ocení zůstatkovou ce-nou, kterou by měl majetek při rovnoměrném od-pisování [§ 31 odst. 1 písm. a)], nebo znaleckýmposudkem,

b) ve zdaňovacím období, kdy došlo k ukončení ná-jmu nebo k písemnému zrušení souhlasu vlastníkas odpisováním doručenému nájemci, pokud nepe-něžním plněním jsou výdaje na dokončené tech-nické zhodnocení (§ 33), které odpisoval nájemcese souhlasem vlastníka (pronajímatele). Toto nepe-něžní plnění se ocení zůstatkovou cenou, kterouby měl majetek při rovnoměrném odpisování [§ 31odst. 1 písm. a)], nebo znaleckým posudkem,

c) ve zdaňovacím období, ve kterém bylo technickézhodnocení (§ 33) uvedeno do užívání, pokudo hodnotu technického zhodnocení vlastník (pro-najímatel) zvýší vstupní (zůstatkovou) cenu. Totonepeněžní plnění se ocení ve výši výdajů (nákladů)vynaložených nájemcem.

(7) Liší-li se ceny sjednané mezi spojenými oso-bami od cen, které by byly sjednány mezi nezávislýmiosobami v běžných obchodních vztazích za stejnýchnebo obdobných podmínek, a není-li tento rozdíluspokojivě doložen, upraví správce daně základ daněpoplatníka o zjištěný rozdíl; nelze-li určit cenu, kteráby byla sjednávána mezi nezávislými osobami v běž-ných obchodních vztazích za stejných nebo obdob-ných podmínek, použije se cena zjištěná podle zvlášt-ního právního předpisu1a). V případě, kdy sjednanávýše úroků u půjčky20d) a úvěru mezi spojenými oso-bami je nižší, než by byla cena sjednaná mezi nezávis-lými osobami, a věřitelem je poplatník uvedený v § 2odst. 3 nebo v § 17 odst. 4 nebo je věřitelem společníknebo člen družstva uvedený v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3,ustanovení věty první se nepoužije. Toto ustanovení senepoužije při úplatném poskytnutí místnosti s nezbyt-ným vybavením zaměstnavatelem odborové organizaci


20d) § 657 a násl. občanského zákoníku.

pro nezbytnou provozní činnost. Spojenými osobamise pro účely tohoto zákona rozumí

a) kapitálově spojené osoby, přitom

1. jestliže se jedna osoba přímo podílí na kapitálunebo hlasovacích právech druhé osoby, anebose jedna osoba přímo podílí na kapitálu nebohlasovacích právech více osob; a přitom tentopodíl představuje alespoň 25 % základního ka-pitálu nebo 25 % hlasovacích práv těchto osob,jsou všechny tyto osoby vzájemně osobamipřímo kapitálově spojenými,

2. jestliže se jedna osoba nepřímo podílí na kapi-tálu nebo hlasovacích právech druhé osoby,anebo se jedna osoba přímo nebo nepřímo po-dílí na kapitálu nebo hlasovacích právech víceosob; a přitom tento podíl představuje alespoň25 % základního kapitálu nebo 25 % hlasova-cích práv těchto osob, jsou všechny tyto osobyvzájemně osobami kapitálově spojenými,

b) jinak spojené osoby, kterými jsou osoby

1. kdy se jedna osoba podílí na vedení nebo kon-trole jiné osoby,

2. kdy se shodné osoby nebo osoby blízké20c)podílejí na vedení nebo kontrole jiných osob,tyto jiné osoby jsou vzájemně osobami jinakspojenými. Za jinak spojené osoby se nepova-žují osoby, kdy je jedna osoba členem dozor-čích rad obou osob,

3. ovládající a ovládaná a také osoby ovládané stej-nou ovládající osobou,

4. blízké20c),

5. které vytvořily právní vztah převážně za účelemsnížení základu daně nebo zvýšení daňovéztráty.

Podíl na základním kapitálu nebo podíl s hlasovacímprávem ve zdaňovacím období nebo období, za něž jepodáváno daňové přiznání, se stanoví jako aritmetickýprůměr měsíčních stavů. Účast v kontrolní komisi neboobdobném kontrolním orgánu a provádění kontroly zaúplatu se nepovažuje za podílení se na kontrole.

(8) Výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi pří-jmy a výdaji, z něhož se vychází pro zjištění základudaně za zdaňovací období (část zdaňovacího období)předcházející dni ukončení podnikatelské nebo jinésamostatné výdělečné činnosti, pronájmu nebo zahájenílikvidace, se upraví

a) u poplatníků uvedených v § 17, kteří vedou účet-nictví, o zůstatky vytvořených rezerv22a) a oprav-ných položek, výnosů příštích období, výdajů pří-štích období, příjmů příštích období a nákladů pří-

štích období, které nebudou prokazatelně zúčto-vány v období likvidace20),

b) u poplatníků uvedených v § 2

1. pokud vedou účetnictví, o zůstatky vytvoře-ných rezerv22a) a opravných položek, výnosůpříštích období, výdajů příštích období, příjmůpříštích období a nákladů příštích období;avšak nájemné včetně nájemného u finančníhopronájmu s následnou koupí najatého hmot-ného majetku se do základu daně zahrne pouzev poměrné výši připadající ze sjednané doby napříslušné zdaňovací období do ukončení pod-nikatelské činnosti a do ukončení pronájmu,

2. pokud vedou daňovou evidenci, o výši pohle-dávek [s výjimkou pohledávek uvedenýchv § 24 odst. 2 písm. y)] a závazků s výjimkoupřijatých a zaplacených záloh, o cenu nespotře-bovaných zásob, a o zůstatky vytvořených re-zerv22a); přitom nájemné u finančního pro-nájmu s následnou koupí najaté věci se do zá-kladu daně zahrne pouze v poměrné výši při-padající ze sjednané doby na příslušnézdaňovací období do ukončení podnikatelskéčinnosti nebo jiné samostatné výdělečné čin-nosti nebo do ukončení pronájmu. Do základudaně se zahrne při dalším prodeji nespotřebo-vaných zásob již zahrnutých do základu daněpouze rozdíl, o který převyšuje cena, za kteroubyly nespotřebované zásoby prodány, cenu ne-spotřebovaných zásob zahrnutých do základudaně. Obdobně se postupuje u poplatníků, kteříměli příjmy z pronájmu (§ 9) a kteří nevedouúčetnictví, ale výdaje na dosažení, zajištěnía udržení příjmů uplatňují nebo uplatňovaliv prokázané výši,

3. v případech, kdy poplatník nevede účetnictvís výjimkou uvedenou v bodě 2, ani nevede da-ňovou evidenci, o cenu nespotřebovaných zá-sob, o výši pohledávek, [s výjimkou pohledávekuvedených v § 24 odst. 2 písm. y)] a zaplace-ných záloh.

Stejným způsobem postupují poplatníci uvedení v § 2,pokud v průběhu zdaňovacího období přeruší podni-katelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost(§ 7) nebo pronájem (§ 9), a podnikatelskou nebo jinousamostatnou výdělečnou činnost (§ 7) nebo pronájem(§ 9) nezahájí do termínu pro podání daňového při-znání za příslušné zdaňovací období, ve kterém bylypodnikatelská nebo jiná samostatná výdělečná činnost(§ 7) nebo pronájem (§ 9) přerušeny. Stejným způso-bem dále postupují poplatníci uvedení v § 2 při změnězpůsobu uplatňování výdajů podle § 24 na způsob po-dle § 7 odst. 7 nebo § 9 odst. 4 anebo při zahájení


20c) § 116 a násl. občanského zákoníku.

účtování, nebo při zahájení vedení daňové evidence.Základ daně (dílčí základ daně) se upraví za zdaňovacíobdobí předcházející zdaňovacímu období, ve kterémke změně způsobu uplatňování výdajů došlo.

(9) U poplatníků, kteří vedou účetnictví, se výsle-dek hospodaření neupravuje o oceňovací rozdíl zezměny reálné hodnoty podle zvláštního právního před-pisu20)

a) cenného papíru s výjimkou směnek a s výjimkouuvedenou v § 23 odst. 4 písm. l),

b) derivátu a části majetku a závazku zajištěného de-rivátem,

c) závazku vrátit cenný papír, který poplatník zcizila do okamžiku ocenění jej nezískal zpět,

d) finančního umístění a technických rezerv u poplat-níků, kteří mají povolení k provozování pojišťo-vací nebo zajišťovací činnosti podle zvláštníhoprávního předpisu89).

(10) Pro zjištění základu daně se vychází z účetnic-tví vedeného podle zvláštního předpisu20), pokudzvláštní předpis nebo tento zákon nestanoví jinakanebo pokud nedochází ke krácení daňové povinnostijiným způsobem.

(11) U stálé provozovny (§ 22 odst. 2) nemůžebýt základ daně nižší nebo daňová ztráta vyšší, než jakéby dosáhl z téže nebo podobné činnosti vykonávané zaobdobných podmínek poplatník se sídlem či bydlištěmna území České republiky. Ke stanovení může být pou-žito poměru zisku nebo ztráty k nákladům nebo hru-bým příjmům u srovnatelných poplatníků nebo čin-ností, srovnatelné výše obchodního rozpětí (provize)a jiných srovnatelných údajů. Rovněž lze použít me-tody rozdělení celkových zisků nebo ztrát zřizovatelestálé provozovny jeho různým částem.

(12) Ustanovení předchozích odstavců platí i propoplatníky uvedené v § 2, pokud není v § 5 stanovenojinak.

(13) U poplatníků, kteří nevedou účetnictví přivložení pohledávky do obchodní společnosti nebodružstva a při postoupení pohledávky, s výjimkou po-hledávky podle § 33a zákona o úpravě vlastnickýchvztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, je pří-jmem hodnota této pohledávky, a to i v případě, že sejedná o pohledávku postoupenou nebo pohledávkuvloženou za cenu nižší, než je její hodnota. Pokud bylapohledávka postoupena za cenu vyšší, než je její hod-nota, je příjmem tato vyšší cena. Při postoupení pohle-dávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y) je příjmemčástka, za kterou byly pohledávky postoupeny.

(14) Při přechodu z daňové evidence na vedeníúčetnictví u poplatníka s příjmy podle § 7 lze hodnotuzásob a pohledávek, které poplatník evidoval v dobězahájení vedení účetnictví, zahrnout do základu daněbuď jednorázově v době zahájení vedení účetnictví

nebo postupně po 9 následujících zdaňovacích období,počínaje zdaňovacím obdobím zahájení vedení účetnic-tví. Ukončí-li nebo přeruší-li poplatník činnost neboukončí-li vedení účetnictví anebo změní-li způsobuplatňování výdajů podle § 24 na uplatňování výdajůpodle § 7 odst. 7 před uplynutím doby zahrnování zá-sob a pohledávek do základu daně, zvýší ve zdaňova-cím období, ve kterém byla činnost přerušena neboukončena nebo ve kterém bylo ukončeno vedení účet-nictví anebo ve kterém uplatňoval výdaje podle § 24před změnou způsobu uplatňování výdajů podle § 7odst. 7, základ daně o hodnotu zásob a pohledávek,které nezahrnul do základu daně.

(15) Do základu daně se zahrnuje i rozdíl mezioceněním podniku nebo části podniku, tvořící samo-statnou organizační složku70), nabytého koupí a sou-hrnem ocenění jeho jednotlivých složek majetku v účet-nictví prodávajícího sníženým o převzaté závazky (dálejen „oceňovací rozdíl při koupi podniku nebo částipodniku“). Kladný oceňovací rozdíl při koupi podnikunebo části podniku se zahrnuje do výdajů (nákladů)rovnoměrně během 180 měsíců, a to v poměrné výšipřipadající na počet měsíců v příslušném zdaňovacímobdobí nebo období, za něž je podáváno daňové při-znání. Záporný oceňovací rozdíl při koupi podnikunebo části podniku je částkou zvyšující výsledek hos-podaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji rovnoměrněběhem 180 měsíců, a to v poměrné výši připadající napočet měsíců v příslušném zdaňovacím období neboobdobí, za něž je podáváno daňové přiznání, pokudnebyl ve stejné výši podle zvláštního právního před-pisu20) součástí příjmů (výnosů). Neodepsanou část zá-porného oceňovacího rozdílu při koupi podniku nebočásti podniku je poplatník povinen zahrnout do zá-kladu daně při vyřazení poslední složky dlouhodobéhonehmotného majetku nebo hmotného majetku; ob-dobně lze postupovat i u neodepsané části kladnéhooceňovacího rozdílu při koupi podniku nebo části pod-niku. Při postupném vyřazování majetku tvořícíhokoupený podnik nebo část podniku se oceňovací rozdílnemění. Při nájmu podniku70), jehož pronajímatel od-pisoval oceňovací rozdíl při koupi podniku nebo částipodniku, může nájemce na základě písemné smlouvys pronajímatelem pokračovat v zahrnování tohoto oce-ňovacího rozdílu do základu daně obdobně po dobutrvání nájmu. Při fúzi nebo při převodu jmění na spo-lečníka nebo při rozdělení obchodní společnosti nebodružstva70), kdy rozdělovaná obchodní společnostnebo družstvo zaniká, se neodepsaná část kladnéhonebo záporného oceňovacího rozdílu při koupi pod-niku nebo části podniku zahrne do základu daně za-nikající obchodní společnosti nebo družstva, pokud ne-bylo dohodnuto, že nástupnická obchodní společnostnebo družstvo pokračuje v zahrnování do základu daněobdobně, jako by k přeměně nedošlo. Při rozděleníobchodní společnosti nebo družstva, kdy rozdělovanáobchodní společnost nebo družstvo zaniká a nástup-


nická obchodní společnost nebo družstvo pokračujev zahrnování kladného nebo záporného oceňovacíhorozdílu při koupi podniku nebo části podniku do zá-kladu daně, může nástupnická obchodní společnostnebo družstvo tento oceňovací rozdíl zahrnovat do zá-kladu daně pouze v rozsahu zjištěném podle ekono-micky zdůvodnitelného kritéria. Při rozdělení ob-chodní společnosti nebo družstva, kdy rozdělovaná ob-chodní společnost nebo družstvo nezaniká, je kladnýnebo záporný oceňovací rozdíl při koupi podniku nebočásti podniku zahrnován do základu daně rozdělovanéobchodní společnosti nebo družstva a do základu daněnástupnické obchodní společnosti nebo družstva pouzev rozsahu zjištěném podle ekonomicky zdůvodnitel-ného kritéria. Kladný nebo záporný rozdíl mezi oceně-ním podniku nebo části podniku, tvořící samostatnouorganizační složku70), nabytého koupí a souhrnem jehoindividuálně přeceněných složek majetku sníženýmo převzaté závazky (goodwill) se zahrnuje do základudaně obdobně jako oceňovací rozdíl při koupi podnikunebo části podniku.

(16) Při prodeji podniku nebo jeho části poplatní-kem, který nevede účetnictví, vstupuje do základu daněpříjem z prodeje a hodnota všech postupovaných zá-vazků. Jsou-li součástí prodeje podniku nebo jeho částii zásoby uplatněné jako výdaj, zvýší se základ daněo rozdíl mezi hodnotou zásob a jejich cenou stanove-nou při prodeji. Jedná-li se o plátce daně z přidanéhodnoty, rozumí se pro účely tohoto ustanovení hod-notou závazků, jedná-li se o zdanitelné plnění podléha-jící dani z přidané hodnoty se sníženou nebo základnísazbou, hodnota včetně daně z přidané hodnoty. Proúčely tohoto ustanovení se nepoužije ustanovení od-stavce 13.

Společný systém zdanění při převodu podniku,výměně podílů, fúzi a rozdělení

§ 23aPřevod podniku nebo jeho samostatné části

na společnost

(1) Převodem podniku nebo jeho samostatné částina společnost (dále jen „převod podniku nebo jehosamostatné části“) se pro účely tohoto zákona rozumípostup, při kterém společnost převádí, bez toho, abyzanikla (dále jen „převádějící společnost“), podnik nebojeho část, která představuje samostatný organizačnía funkční celek sloužící k provozování jednoho nebovíce předmětů podnikání (dále jen „podnik nebo jehosamostatná část“), na jinou společnost (dále jen „při-jímající společnost“) tak, že za převedený podnik nebojeho samostatnou část získá převádějící společnostpodíl v přijímající společnosti nebo se zvýší její vkladdo základního kapitálu přijímající společnosti.

(2) Nabývací cenou podílu v přijímající společ-nosti je cena převedeného podniku nebo jeho samo-

statné části, jak byl oceněn pro nepeněžitý vklad podlezvláštního právního předpisu70), v ostatních případechcena zjištěná podle zvláštního právního předpisu1a).

(3) Příjmy (výnosy) vzniklé u převádějící společ-nosti při převodu podniku nebo jeho samostatné částiv souvislosti s oceněním převedeného majetku a zá-vazků pro účely převodu podniku nebo jeho samo-statné části se nezahrnují do základu daně.

(4) Přijímající společnost nebo přijímající společ-nost prostřednictvím své stálé provozovny umístěné naúzemí České republiky pokračuje v odpisování zapo-čatém převádějící společností u převedeného hmotnéhoa nehmotného majetku, který lze odpisovat podle to-hoto zákona [§ 30 odst. 10 písm. m)].

(5) Přijímající společnost nebo přijímající společ-nost prostřednictvím své stálé provozovny umístěné naúzemí České republiky je oprávněna

a) převzít rezervy a opravné položky souvisejícís převedeným podnikem nebo s jeho samostatnoučástí, vytvořené převádějící společností podlezvláštního právního předpisu22a) za podmínek,které by platily pro převádějící společnost, pokudby se převod podniku nebo jeho samostatné částineuskutečnil,

b) převzít daňovou ztrátu nebo část daňové ztrátyvyměřené převádějící společnosti, která souvisís převedeným podnikem nebo jeho samostatnoučástí a dosud nebyla uplatněna jako položka od-čitatelná od základu daně převádějící společností.Tuto daňovou ztrátu lze uplatnit jako položku od-čitatelnou od základu daně ve zdaňovacích obdo-bích zbývajících do pěti zdaňovacích období bez-prostředně následujících po zdaňovacím obdobínebo období, za něž je podáváno daňové přiznání,za které byla daňová ztráta převádějící společnostivyměřena za podmínek stanovených tímto záko-nem. Neprokáže-li poplatník, jaká část daňovéztráty se vztahuje k převedenému podniku nebok jeho samostatné části, stanoví se tato část daňovéztráty podle poměru hodnoty převedeného ma-jetku zachycené v účetnictví převádějící společ-nosti podle zvláštního právního předpisu20) bez-prostředně před převodem snížené o převedenézávazky při převodu podniku nebo jeho samo-statné části a hodnoty veškerého majetku zachy-cené v účetnictví převádějící společnosti podlezvláštního právního předpisu20) snížené o veškerézávazky převádějící společnosti bezprostředněpřed provedením převodu,

c) převzít položky odčitatelné od základu daně vzta-hující se k převedenému podniku nebo jeho samo-statné části, na něž vznikl nárok převádějící spo-lečnosti podle § 34 odst. 4, 6, 9 a 10 a které dosudnebyly uplatněny převádějící společností, za pod-mínek, které by platily pro převádějící společnost,


pokud by se převod podniku nebo jeho samo-statné části neuskutečnil.

(6) Ustanovení odstavců 2, 3 a 5 se použijí, pokuda) převádějící společnost i přijímající společnost jsou

poplatníky uvedenými v § 17 odst. 3 a mají formuakciové společnosti nebo společnosti s ručenímomezeným anebo evropské družstevní společnos-ti35g),

b) převádějící společnost je společností, která je da-ňovým rezidentem jiného členského státu Evrop-ské unie a přijímající společnost je poplatníkemuvedeným v § 17 odst. 3 a má formu akciové spo-lečnosti nebo společnosti s ručením omezenýmanebo evropské družstevní společnosti35g) a převe-dený majetek a závazky nejsou po převodu sou-částí stálé provozovny přijímající společnostiumístěné mimo území České republiky, nebo

c) převádějící společnost je poplatníkem uvedenýmv § 17 odst. 3 a má formu akciové společnosti nebospolečnosti s ručením omezeným anebo evropskédružstevní společnosti35g), nebo je společností,která je daňovým rezidentem jiného členskéhostátu Evropské unie, a přijímající společnost jespolečností, která je daňovým rezidentem jinéhočlenského státu Evropské unie a převedený maje-tek a závazky jsou po převodu součástí stálé pro-vozovny přijímající společnosti umístěné na územíČeské republiky.

§ 23bVýměna podílů

(1) Výměnou podílů se pro účely tohoto zákonarozumí postup, při kterém jedna společnost (dále jen„nabývající společnost“) získá podíl v jiné společnosti(dále jen „nabytá společnost“) v rozsahu, který před-stavuje většinu hlasovacích práv nabyté společnosti, a totak, že poskytne společníkům nabyté společnosti zapodíl v nabyté společnosti podíl v nabývající společ-nosti s případným doplatkem na dorovnání. Většinouhlasovacích práv se rozumí více než 50 % všech hlaso-vacích práv. Nabytí podílu v nabyté společnosti pro-vedené nabývající společností prostřednictvím obchod-níka s cennými papíry nebo osoby s obdobným posta-vením v zahraničí se posuzuje jako jedna transakce, a toza předpokladu, že se uskuteční v rámci šestiměsíčníhoobdobí.

(2) Doplatkem na dorovnání se při výměně podílůrozumí platba poskytnutá bývalým majitelům podíluv nabyté společnosti k podílu v nabývající společnostipři výměně podílů, jež nesmí přesáhnout 10 % jmeno-vité hodnoty všech podílů v nabývající společnosti,nebo nelze-li určit jmenovitou hodnotu podílu v nabý-

vající společnosti, 10 % účetní hodnoty všech podílův nabývající společnosti.

(3) Nabývací cenou podílu v nabývající společ-nosti je u společníka nabyté společnosti hodnota, jakouměl podíl v nabyté společnosti pro účely tohoto zákonav době výměny. Stejným způsobem se stanoví nabývacícena podílu v nabývající společnosti, který není zahrnutv obchodním majetku u poplatníka uvedeného v § 2.

(4) Příjmy (výnosy) vzniklé u společníka nabytéspolečnosti z důvodu přecenění podílu v nabyté spo-lečnosti při převodu podílu se nezahrnují při výměněpodílů do základu daně. Toto se nevztahuje na doplatekna dorovnání.

(5) Nabývací cena podílu v nabyté společnosti seu nabývající společnosti stanoví jako jejich reálná hod-nota podle zvláštního právního předpisu20).

(6) Ustanovení odstavců 3 až 5 se použijí, pokudnabývající společnost i nabytá společnost jsou poplat-níky uvedenými v § 17 odst. 3, kteří mají formu ak-ciové společnosti nebo společnosti s ručením omeze-ným anebo evropské družstevní společnosti35g) nebojsou společnostmi, které jsou daňovými rezidenty ji-ného členského státu Evropské unie a společník nabytéspolečnosti

a) je poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 2 nebo v § 17odst. 3, nebo

b) není poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 2 nebov § 17 odst. 3, ale držel podíl v nabyté společnostia drží podíl v nabývající společnosti prostřednic-tvím stálé provozovny, umístěné na území Českérepubliky.

§ 23c

Fúze a rozdělení společností

(1) Fúzí společností se pro účely tohoto zákonarozumí postup, při kterém

a) veškerý majetek a závazky jedné nebo více společ-ností, která zaniká a je zrušena bez likvidace (dálejen „zanikající společnost“), přechází na jinou exi-stující společnost (dále jen „nástupnická existujícíspolečnost“), přičemž společníci zanikající společ-nosti zpravidla nabudou podíl v nástupnické exi-stující společnosti s případným doplatkem na do-rovnání,

b) veškerý majetek a závazky dvou nebo více zanika-jících společností přechází na nově vzniklou spo-lečnost (dále jen „nástupnická založená společ-nost“), kterou tyto zanikající společnosti založily,přičemž společníci zanikajících společností nabu-


35g) Nařízení Rady (ES) č. 1435/2003 ze dne 22. července 2003 o statutu evropské družstevní společnosti (SCE).

dou podíl v nástupnické založené společnosti s pří-padným doplatkem na dorovnání,

c) veškerý majetek a závazky zanikající společnostipřechází na jinou společnost, která je jediným spo-lečníkem zanikající společnosti (dále jen „nástup-nická společnost, která je jediným společníkem“).

(2) Rozdělením společnosti se pro účely tohotozákona rozumí postup, při kterém

a) veškerý majetek a závazky zanikající společnostipřechází na 2 nebo více existujících nebo nověvzniklých společností (dále jen „nástupnické spo-lečnosti při rozdělení“), přičemž společníci zanika-jící společnosti zpravidla nabudou podíl v nástup-nických společnostech při rozdělení s případnýmdoplatkem na dorovnání, nebo

b) vyčleněná část jmění společnosti, která nezaniká(dále jen „rozdělovaná společnost“), přechází najednu nebo více nástupnických společností při roz-dělení, přičemž společníci rozdělované společnostizpravidla nabudou podíl v nástupnické společnostipři rozdělení nebo nástupnických společnostechpři rozdělení s případným doplatkem na dorov-nání.

(3) Za fúzi společností a rozdělení společnosti sepovažují také přeměny společnosti podle zvláštníhoprávního předpisu70), přitom převod jmění na společ-níka se považuje za fúzi společností, pouze jsou-li spl-něny podmínky uvedené v odstavci 1 písm. c).

(4) Příjmy (výnosy) nástupnické existující společ-nosti, nástupnické založené společnosti, nástupnickéspolečnosti, která je jediným společníkem, nebo ná-stupnické společnosti při rozdělení společnosti vznikléz důvodu přecenění majetku a závazků pro účely fúzespolečností nebo rozdělení společnosti se nezahrnují dozákladu daně.

(5) Příjmy (výnosy) společníka zanikající neborozdělované společnosti vzniklé z důvodu přeceněnímajetku a závazků pro účely fúze společností neborozdělení společnosti se nezahrnují do základu daně.Toto se nevztahuje na doplatek na dorovnání. Ustano-vení tohoto odstavce se použije, pokud zanikající neborozdělovaná společnost i nástupnická existující společ-nost, nástupnická založená společnost, nástupnickáspolečnost, která je jediným společníkem, nebo nástup-nická společnost při rozdělení jsou poplatníky uvede-nými v § 17 odst. 3, kteří mají formu akciové společ-nosti nebo společnosti s ručením omezeným aneboevropské družstevní společnosti35g), nebo jsou společ-nostmi, které jsou daňovými rezidenty jiného člen-ského státu Evropské unie a společník zanikající neborozdělované společnosti

a) je poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 2 nebo v § 17odst. 3, nebo

b) není poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 2 nebo

v § 17 odst. 3, ale drží podíl v rozdělované společ-nosti nebo držel podíl v zanikající společnostia drží podíl v nástupnické existující společnosti,nástupnické založené společnosti, nástupnickéspolečnosti, která je jediným společníkem, nebonástupnické společnosti při rozdělení prostřednic-tvím stálé provozovny umístěné na území Českérepubliky.

(6) Nabývací cenou podílu v nástupnické existu-jící společnosti, nástupnické založené společnosti, ná-stupnické společnosti, která je jediným společníkem,nebo nástupnické společnosti při rozdělení získanéhopři fúzi společností nebo rozdělení společnosti je u spo-lečníka zanikající nebo rozdělované společnosti hod-nota, jakou měl podíl v zanikající společnosti pro účelytohoto zákona ke dni předcházejícímu rozvahový denpřed rozhodným dnem fúze nebo rozdělení. Nabývacícena podílu u společníka zanikající společnosti při roz-dělení nebo rozdělované společnosti se rozdělí na na-bývací cenu podílu na rozdělované společnosti a na na-bývací cenu podílu na nástupnické společnosti při roz-dělení nebo na nabývací ceny podílů na nástupnickýchspolečnostech při rozdělení na základě ekonomickyzdůvodnitelného kritéria. Stejným způsobem se stanovínabývací cena podílu v nástupnické existující společ-nosti, nástupnické založené společnosti, nástupnickéspolečnosti, která je jediným společníkem, nebo ná-stupnické společnosti při rozdělení, který není zahrnutv obchodním majetku u poplatníka uvedeného v § 2.

(7) Nástupnická existující společnost, nástupnickázaložená společnost, nástupnická společnost, která jejediným společníkem, nebo nástupnická společnostpři rozdělení nebo nástupnická existující společnost,nástupnická založená společnost, nástupnická společ-nost, která je jediným společníkem, nebo nástupnickáspolečnost při rozdělení prostřednictvím své stálé pro-vozovny umístěné na území České republiky pokračujev odpisování započatém zanikající nebo rozdělovanouspolečností u hmotného a nehmotného majetku, ježpřešel v důsledku fúze společností nebo rozdělení spo-lečnosti, a který lze odpisovat podle tohoto zákona[§ 30 odst. 10 písm. m)].

(8) Nástupnická existující společnost, nástupnickázaložená společnost, nástupnická společnost, která jejediným společníkem, nebo nástupnická společnostpři rozdělení nebo nástupnická existující společnost,nástupnická založená společnost, nástupnická společ-nost, která je jediným společníkem, nebo nástupnickáspolečnost při rozdělení prostřednictvím své stálé pro-vozovny umístěné na území České republiky, je opráv-něna

a) převzít rezervy a opravné položky vytvořené za-nikající nebo rozdělovanou společností podlezvláštního právního předpisu22a) za podmínek,které by platily pro zanikající společnost, pokud


by se fúze společností nebo rozdělení společnostineuskutečnily,

b) převzít daňovou ztrátu vyměřenou zanikající neborozdělované společnosti, která dosud nebyla uplat-něna jako položka odčitatelná od základu daně za-nikající nebo rozdělované společnosti. Od zanika-jící nebo rozdělované společnosti lze převzít pouzečást její daňové ztráty v rozsahu zjištěném podleekonomicky zdůvodnitelného kritéria, ustanovení§ 38na tím není dotčeno. Tuto daňovou ztrátu lzeuplatnit jako položku odčitatelnou od základudaně ve zdaňovacích obdobích zbývajících do pětizdaňovacích období bezprostředně následujícíchpo zdaňovacím období nebo období, za něž jepodáváno daňové přiznání, za které byla daňováztráta zanikající nebo rozdělované společnosti vy-měřena za podmínek stanovených tímto zákonem,

c) převzít položky odčitatelné od základu daně, naněž vznikl nárok zanikající nebo rozdělované spo-lečnosti podle § 34 odst. 4, 6, 9 a 10 a které dosudnebyly uplatněny zanikající nebo rozdělovanouspolečností za podmínek, které by platily pro za-nikající nebo rozdělovanou společnost, pokud byse fúze společností nebo rozdělení společnosti ne-uskutečnily. Od zanikající nebo rozdělované spo-lečnosti lze převzít pouze položky odčitatelné odzákladu daně, na něž vznikl nárok zanikající neborozdělované společnosti a které nebyly dosud za-nikající nebo rozdělovanou společností uplatněny,a to pouze v rozsahu zjištěném podle ekonomickyzdůvodnitelného kritéria.

(9) Ustanovení odstavců 4, 5, 6 a 8 se použijí, po-kud

a) zanikající společnost, rozdělovaná společnost i ná-stupnická existující společnost, nástupnická zalo-žená společnost, nástupnická společnost, která jejediným společníkem, nebo nástupnická společ-nost při rozdělení jsou poplatníky uvedenýmiv § 17 odst. 3 a mají formu akciové společnostinebo společnosti s ručením omezeným aneboevropské družstevní společnosti35g), nebo

b) zanikající společnost nebo rozdělovaná společnostje společností, která je daňovým rezidentem jinéhočlenského státu Evropské unie a nástupnická exi-stující společnost, nástupnická založená společ-nost, nástupnická společnost, která je jediným spo-lečníkem, nebo nástupnická společnost při rozdě-lení je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 a máformu akciové společnosti nebo společnosti s ruče-ním omezeným anebo evropské družstevní společ-nosti35g), a pokud majetek a závazky, jež přešly zezanikající společnosti nebo rozdělované společ-nosti na nástupnickou existující společnost, ná-stupnickou založenou společnost, nástupnickouspolečnost, která je jediným společníkem, nebo ná-stupnickou společnost při rozdělení v důsledku

fúze společností nebo rozdělení společnosti, ne-jsou součástí stálé provozovny nástupnické existu-jící společnosti, nástupnické založené společnosti,nástupnické společnosti, která je jediným společní-kem, nebo nástupnické společnosti při rozdělenímimo území České republiky, nebo

c) zanikající společnost nebo rozdělovaná společnostje poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 a máformu akciové společnosti nebo společnosti s ruče-ním omezeným anebo evropské družstevní společ-nosti35g) nebo je společností, která je daňovým re-zidentem jiného členského státu Evropské uniea nástupnická existující společnost, nástupnickázaložená společnost, nástupnická společnost, kteráje jediným společníkem, nebo nástupnická společ-nost při rozdělení je společností, která je daňovýmrezidentem v jiném členském státu Evropské unie,a pokud majetek a závazky, jež přešly ze zanikajícíspolečnosti nebo rozdělované společnosti na ná-stupnickou založenou společnost, nástupnickouspolečnost, která je jediným společníkem, nebo ná-stupnickou společnost při rozdělení v důsledkufúze společností nebo rozdělení společnosti, jsousoučástí stálé provozovny nástupnické existujícíspolečnosti, nástupnické založené společnosti, ná-stupnické společnosti, která je jediným společní-kem, nebo nástupnické společnosti při rozděleníumístěné na území České republiky.

§ 23d

(1) Poplatník, který splňuje podmínky uvedenév § 23a, 23b nebo § 23c, oznámí před převodem pod-niku nebo jeho samostatné části nebo před výměnoupodílů svému místně příslušnému správci daně, že budepostupovat podle § 23a, 23b nebo § 23c.

(2) Ustanovení § 23a odst. 2 a 5 písm. b) a c),§ 23b odst. 5 a § 23c odst. 8 písm. b) a c) nelze použít,pokud hlavním důvodem nebo jedním z hlavních dů-vodů převodu podniku nebo jeho samostatné části, vý-měny podílů, fúze společností nebo rozdělení společ-nosti je snížení nebo vyhnutí se daňové povinnosti, ze-jména je-li zjevné, že pro převod podniku nebo jehosamostatné části, výměnu podílů, fúzi společností neborozdělení společnosti neexistují řádné ekonomické dů-vody jako restrukturalizace nebo zvyšování efektivityčinnosti společností, které se převodu podniku nebojeho samostatné části, výměny podílů, fúze společnostínebo rozdělení společnosti účastní.

(3) Je-li při převodu podniku nebo jeho samo-statné části přijímající společností nebo při fúzi společ-ností nebo rozdělení společnosti zanikající společnostínebo rozdělovanou společností, nástupnickou existujícíspolečností, nástupnickou založenou společností, ná-stupnickou společností, která je jediným společníkem,nebo nástupnickou společností při rozdělení společ-nost, která po dobu delší než 12 měsíců předcházejících


převodu podniku nebo jeho samostatné části nebo roz-hodnému dni fúze nebo rozdělení ve skutečnosti nevy-konávala činnost, má se za to, že neexistují řádné eko-nomické důvody pro operaci, neprokáže-li některýz dotčených poplatníků opak.

(4) Převede-li převádějící společnost podíl v přijí-mající společnosti, který získala za převedený podniknebo jeho samostatnou část, nebo část podílu odpoví-dající zvýšení jejího vkladu do základního kapitálu při-jímající společnosti, kterou získala za převedený pod-nik nebo jeho samostatnou část, v době kratší než 1 rokpo převodu podniku nebo jeho samostatné části, usta-novení § 23a odst. 2 se nepoužije.

(5) Převede-li nabývající společnost podíl v nabytéspolečnosti, který získala při výměně podílů, v doběkratší než 1 rok po výměně podílů, ustanovení § 23bodst. 5 se nepoužije.

(6) Při nedodržení podmínek stanovených v § 23aaž 23c se základ daně stanovený s využitím § 23a až 23cposuzuje jako nesplnění daňové povinnosti poplatní-kem.

Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení,zajištění a udržení příjmů

§ 24

(1) Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, za-jištění a udržení zdanitelných příjmů se pro zjištění zá-kladu daně odečtou ve výši prokázané poplatníkem a vevýši stanovené tímto zákonem a zvláštními předpisy5).Ve výdajích na dosažení, zajištění a udržení příjmů ne-lze uplatnit výdaje, které již byly v předchozích zda-ňovacích obdobích ve výdajích na dosažení, zajištěnía udržení příjmů uplatněny. Pokud poplatník účtujev souladu se zvláštním právním předpisem20) některéúčetní operace kompenzovaně, posuzují se náklady, je-jichž uznatelnost je limitována výší příjmů s nimi sou-visejících, obdobně jako by byly účtovány odděleněnáklady a výnosy.

(2) Výdaji (náklady) podle odstavce 1 jsou také

a) odpisy hmotného majetku (§ 26 až 33),

b) zůstatková cena hmotného majetku (§ 29 odst. 2),s výjimkou uvedenou v písmenu c) a § 25, a to u

1. pěstitelských celků, trvalých porostů a zvířatpodle přílohy č. 1 k tomuto zákonu, při jejichvyřazení,

2. prodaného nebo zlikvidovaného hmotného ma-jetku, který lze podle tohoto zákona odpisovat,

3. hmotného majetku předaného povinně bez-úplatně podle zvláštních předpisů, snížená o při-jaté dotace na jeho pořízení.

Při částečném prodeji nebo zlikvidování hmotného ma-jetku je výdajem (nákladem) poměrná část zůstatkovéceny. Zůstatkovou cenu nebo její část nelze uplatnitv případě, kdy je stavební dílo (dům, budova, stavba)likvidováno zcela nebo zčásti v souvislosti s výstavbounového stavebního díla nebo jeho technickým zhodno-cením. Obdobně se toto ustanovení vztahuje na zůstat-kovou cenu hmotného majetku a nehmotného majetkuodpisovaného pouze podle zvláštního právního před-pisu20), jehož účetní odpisy jsou výdajem (nákladem)podle písmene v),

c) zůstatková cena hmotného majetku (§ 29 odst. 2)vyřazeného v důsledku škody jen do výše náhrads výjimkou uvedenou v písmenu l). Obdobně setoto ustanovení vztahuje na zůstatkovou cenuhmotného majetku a nehmotného majetku odpiso-vaného pouze podle zvláštního právního před-pisu20), jehož účetní odpisy jsou výdajem (nákla-dem) podle písmene v),

d) příspěvky právnickým osobám, pokud povinnostčlenství vyplývá ze zvláštního právního předpisu,nebo členství je nutnou podmínkou k provozovánípředmětu podnikání (činnosti), jakož i příspěvkyplacené zaměstnavatelem za zaměstnance v případě,kdy členství zaměstnance je podmínkou k provo-zování předmětu podnikání (činnosti)81) zaměst-navatele, a dále členský příspěvek poplatníka orga-nizacím zaměstnavatelů založeným podle zvlášt-ního právního předpisu96) a Hospodářské komořeČeské republiky a Agrární komoře České repu-bliky do výše 0,5 % úhrnu vyměřovacích základůpro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek nastátní politiku zaměstnanosti21) za zdaňovací ob-dobí nebo období, za které je podáváno daňovépřiznání,

e) pojistné hrazené poplatníkem, pokud souvisí s pří-jmem, který je předmětem daně a není od daněosvobozen a dále pojistné hrazené zaměstnavate-lem pojišťovně89) za pojištění rizika placení ná-hrady mzdy, platu nebo odměny nebo sníženéhoplatu (snížení odměny) za dobu dočasné pracovníneschopnosti (karantény) podle zvláštního práv-ního předpisu47a),

f) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek nastátní politiku zaměstnanosti a pojistné na vše-obecné zdravotní pojištění hrazené zaměstnavate-lem podle zvláštních předpisů21). Toto pojistnéa příspěvek jsou u poplatníků, kteří vedou účetnic-


81) Například zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovanýchinženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.

96) § 9a zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů.

tví, výdajem (nákladem), jen pokud byly zapla-ceny, a to nejpozději do konce měsíce následují-cího po uplynutí zdaňovacího období nebo jehočásti. Pokud je daňový subjekt povinen podat po-dle tohoto zákona nebo zvláštního právního před-pisu28b) daňové přiznání v průběhu zdaňovacíhoobdobí, jsou toto pojistné a příspěvek výdajem(nákladem) pouze tehdy, budou-li zaplaceny dotermínu pro podání daňového přiznání. Toto po-jistné a příspěvek zaplacené po uvedeném termínu,jsou výdajem (nákladem) toho zdaňovacího ob-dobí, ve kterém byly zaplaceny, pokud však jižneovlivnily základ daně v předchozích zdaňova-cích obdobích. Obdobně to platí pro právního ná-stupce poplatníka zaniklého bez provedení likvi-dace, pokud toto pojistné a příspěvek zaplatí zapoplatníka zaniklého bez provedení likvidace,

g) výdaje (náklady) na provoz vlastního zařízeník ochraně životního prostředí podle zvláštníchpředpisů22),

h) nájemné, a to

1. nájemné, s výjimkou nájemného u finančníhopronájmu s následnou koupí najaté věci a nájem-ného uvedeného v § 25 odst. 1 písm. za), a topodle zvláštního právního předpisu20); přitomu nájemce, který má najat podnik nebo částpodniku, tvořící samostatnou organizačnísložku, na základě smlouvy o nájmu podnikunebo části podniku podle zvláštního právníhopředpisu70) (dále jen „smlouva o nájmu pod-niku“) je výdajem (nákladem) pouze část ná-jemného, která převyšuje odpisy stanovené po-dle zvláštního právního předpisu20),

2. nájemné u finančního pronájmu s následnoukoupí najatého hmotného majetku, který lzepodle zákona odpisovat, ve výši a za podmínekuvedených v odstavci 4; přitom u poplatníků,kteří vedou daňovou evidenci je nájemné u fi-nančního pronájmu s následnou koupí najatéhohmotného majetku výdajem jen v poměrné výšipřipadající ze sjednané doby na příslušné zda-ňovací období,

3. nájemné u finančního pronájmu s následnoukoupí movitého hmotného majetku, u kterého

vstupní cena nepřevýší částku stanovenouv § 26 odst. 2 písm. a).

Nájemným podle bodů 2 a 3 je u postupníka i jímhrazená částka postupiteli ve výši rozdílu mezi ná-jemným, které bylo postupitelem zaplaceno, a ná-jemným, které je u postupitele výdajem (nákla-dem) podle § 24 odst. 6 při postoupení smlouvyo finančním pronájmu s následnou koupí najatéhohmotného majetku,

ch) daň z převodu nemovitostí, a to i v případě za-placení ručitelem za původního vlastníka26ch),a daň z nemovitostí, jen pokud byly zaplaceny,dále ostatní daně a poplatky s výjimkami uvede-nými v § 25. Daň z příjmů zaplacená v zahraničí jeu poplatníka uvedeného v § 2 odst. 2 a v § 17odst. 3 výdajem (nákladem) pouze u příjmů, kterése zahrnují do základu daně, případně do samo-statného základu daně podle § 20b, a to pouzev rozsahu, v němž nebyla započtena na daňovoupovinnost v tuzemsku podle § 38f. Tento výdaj(náklad) se uplatní ve zdaňovacím období neboobdobí, za něž je podáváno daňové přiznání, ná-sledujícím po zdaňovacím období, nebo období,za něž je podáváno daňové přiznání, jehož se týkázahraniční daň, která nebyla započtena na daňo-vou povinnost v tuzemsku,

i) rezervy a opravné položky, jejichž způsob tvorbya výši pro daňové účely stanoví zvláštní zákon22a)a odstavec 9 pro případy, kdy pohledávka byla na-byta přeměnou70) s výjimkou rezerv vytvářenýchpoplatníky v souvislosti s dosahováním příjmůplynoucích jim podle § 10,

j) výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky,péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinkuzaměstnanců vynaložené na

1. bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygie-nické vybavení pracovišť; výdaje (náklady) napořízení ochranných nápojů lze uplatnit v roz-sahu stanoveném zvláštními právními před-pisy122),

2. závodní preventivní péči poskytovanou zaříze-ním závodní preventivní péče v rozsahu stano-veném zvláštními předpisy23) a nehrazenémzdravotní pojišťovnou23a), na lékařské pro-


22) Např. zákon č. 238/1991 Sb., o odpadech, zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákono ovzduší), ve znění zákona č. 218/1992 Sb.

26ch) § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 357/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.122) Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění pozdějších

předpisů.23) § 18 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona č. 548/1991 Sb.

23a) § 8 nařízení vlády č. 216/1992 Sb., kterým se vydává Zdravotní řád a provádějí některá ustanovení zákona č. 550/1991 Sb.,o všeobecném zdravotním pojištění (úplné znění č. 117/1993 Sb.).Vyhláška č. 467/1992 Sb., o zdravotní péči poskytované za úhradu, ve znění vyhlášky č. 155/1993 Sb.

hlídky a lékařská vyšetření stanovené zvláštnímipředpisy,

3. provoz vlastních vzdělávacích zařízení nebo vý-daje (náklady) spojené s odborným rozvojemzaměstnanců a rekvalifikací zaměstnanců za-bezpečované jinými subjekty, s výjimkou vý-dajů (nákladů) vynaložených na zvýšení kvali-fikace,

4. provoz vlastního stravovacího zařízení, kroměhodnoty potravin, nebo příspěvky na stravo-vání zajišťované prostřednictvím jiných sub-jektů a poskytované až do výše 55 % ceny jed-noho jídla za jednu směnu110), maximálně všakdo výše 70 % stravného vymezeného pro za-městnance v § 6 odst. 7 písm. a) při trvání pra-covní cesty 5 až 12 hodin. Příspěvek na stravo-vání lze uplatnit jako výdaj (náklad), pokud pří-tomnost zaměstnance v práci během této stano-vené směny trvá aspoň 3 hodiny. Příspěvek nastravování lze uplatnit jako výdaj (náklad) nadalší jedno jídlo za zaměstnance, pokud délkajeho směny v úhrnu s povinnou přestávkouv práci, kterou je zaměstnavatel povinen po-skytnout zaměstnanci podle zvláštního práv-ního předpisu110a), bude delší než 11 hodin. Pří-spěvek nelze uplatnit na stravování za zaměst-nance, kterému v průběhu směny vznikl nárokna stravné podle zvláštního právního předpi-su23b). Za stravování ve vlastním stravovacímzařízení se považuje i stravování zabezpečovanéve vlastním stravovacím zařízení prostřednic-tvím jiných subjektů,

5. práva zaměstnanců vyplývající z kolektivnísmlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele,pracovní nebo jiné smlouvy, pokud tento nebozvláštní zákon nestanoví jinak,

k) výdaje (náklady) na pracovní cesty, včetně výdajů(nákladů) na pracovní cestu spolupracujících osob(§ 13) a společníků veřejných obchodních společ-ností a komplementářů komanditních společností,a to maximálně ve výši podle zvláštních předpisů5),pokud není dále stanoveno jinak, přitom

1. na ubytování, na dopravu hromadnými doprav-ními prostředky, na pohonné hmoty spotřebo-vané silničním motorovým vozidlem23d) za-hrnutým v obchodním majetku poplatníka

nebo v nájmu (s výjimkou uvedenou v bo-dě 4) a na nezbytné výdaje spojené s pracovnícestou v prokázané výši,

2. zvýšené stravovací výdaje (stravné)5b) při tu-zemských pracovních cestách delších než12 hodin v kalendářním dnu, zahraniční stravnéa kapesné při zahraničních pracovních cestáchpro poplatníky s příjmy podle § 7, a to maxi-málně do výše náhrad vymezených pro zaměst-nance v § 6 odst. 7 písm. a). Pravidelným pra-covištěm pro poplatníky s příjmy podle § 7 setaké rozumí místo podnikání uvedené v živnos-tenském nebo jiném obdobném povolení k pod-nikání,

3. na dopravu vlastním silničním motorovým vo-zidlem23d) nezahrnutým do obchodního ma-jetku poplatníka ve výši sazby základní ná-hrady, a to maximálně do výše sazby základnínáhrady vymezené pro zaměstnance v § 6odst. 7 písm. a), a náhrady výdajů za spotřebo-vané pohonné hmoty5). Na dopravu vlastnímsilničním motorovým vozidlem23d), které nenízahrnuto do obchodního majetku poplatníka,ale v obchodním majetku poplatníka zahrnutobylo, nebo bylo u poplatníka předmětem fi-nančního pronájmu s následnou koupí najatévěci a nájemné (jeho část) uplatnil (uplatňuje)jako výdaj na dosažení, zajištění a udržení pří-jmů, a u silničního motorového vozidla vypůj-čeného23e) ve výši náhrady výdajů za spotřebo-vané pohonné hmoty. Pro stanovení výdajů zaspotřebované pohonné hmoty5) lze použít prů-měrné ceny uplatňované ve zdaňovacím obdobíjejich rozhodujícími prodejci v České republice,které zveřejní Ministerstvo financí ve Finanč-ním zpravodaji po uplynutí zdaňovacího ob-dobí. Pokud poplatník podává přiznání v prů-běhu roku za uplynulou část zdaňovacího ob-dobí, poskytne mu informaci o průměrných ce-nách správce daně. Použije-li poplatník cenyvyšší, je povinen je doložit doklady o jejich ná-kupu. U nákladních automobilů a autobusů sepoužije sazba základní náhrady pro osobní sil-niční motorová vozidla23d), a to maximálně dovýše sazby základní náhrady vymezené pro za-městnance v § 6 odst. 7 písm. a),

4. na dopravu silničním motorovým vozidlem23d)


110) § 78 odst. 1 písm. c) zákoníku práce.110a) § 88 odst. 4 zákoníku práce.23b) § 176 odst. 1 písm. a) zákoníku práce.23d) § 1 odst. 3 vyhlášky č. 41/1984 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích (zrušeno vyhláškou č. 102/

1995 Sb.).5b) Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce.

23e) § 659 občanského zákoníku.

zahrnutým do obchodního majetku poplatníkanebo v nájmu v prokázané výši a ve výši ná-hrady výdajů za spotřebované pohonnéhmoty5) u zahraničních pracovních cest, přikterých výdaje (náklady) na pohonné hmotynelze prokázat, a to s použitím tuzemskýchcen pohonných hmot platných v době použitívozidla,

l) škody vzniklé v důsledku živelních pohrom neboškody způsobené podle potvrzení policie nezná-mým pachatelem anebo jako zvýšené výdaje v dů-sledku opatření stanovených zvláštními předpisy,

m) výdaje (náklady) na zabezpečení požární ochra-ny24),

n) výdaje (náklady) spojené s uchováním výrobníchschopností pro zabezpečení obranyschopnostistátu25),

o) u poplatníků, kteří vedou daňovou evidenci poři-zovací cena20) u pohledávky nabyté postoupením,a to jen do výše příjmů plynoucích z jejich úhradydlužníkem nebo postupníkem při jejím následnémpostoupení,

p) výdaje (náklady), k jejichž úhradě je poplatník po-vinen podle zvláštních zákonů,

r) hodnota cenného papíru při prodeji zachycenáv účetnictví v souladu se zvláštním právním před-pisem20) ke dni jeho prodeje, s výjimkou uvedenouv písmenech w) a ze) a s výjimkou cenného papíru,u kterého je příjem z jeho převodu osvobozen po-dle § 19 odst. 1 písm. ze) nebo podle § 19 odst. 9,

s) u poplatníka, který vede účetnictví1. jmenovitá hodnota pohledávky při jejím po-

stoupení, a to do výše příjmu plynoucího z je-jího postoupení,

2. pořizovací cena20) u pohledávky nabyté po-stoupením, a to do výše příjmu plynoucího z jejíúhrady dlužníkem nebo postupníkem při jejímnásledném postoupení,

3. hrazená daň darovací u pohledávky nabyté bez-úplatně, a to do výše příjmu plynoucího z jejíhopostoupení.

Příjmy uvedené v bodech 1 až 3 lze zvýšit o vy-tvořenou opravnou položku nebo rezervu (jejíčást) podle zvláštního zákona22a) a u pohledávkypostoupené před lhůtou splatnosti o diskont při-padající na zbývající dobu do lhůty splatnosti.Výše diskontu se posuzuje podle úrokové sazbyobvyklé při poskytování finančních prostředkůs odpovídající dobou splatnosti,

t) vstupní cena hmotného majetku vyloučeného z od-

pisování, vstupní cena hmotného majetku využí-vaného k dosahování příjmů osvobozených oddaně podle § 19 odst. 1 písm. g), pořizovací cena(vlastní náklady nebo reprodukční pořizovacícena) nehmotného majetku zjištěná podle zvlášt-ního právního předpisu20), jehož účetní odpisynejsou výdajem (nákladem) podle písmene v), a po-řizovací cena pozemku, s výjimkou pozemku na-bytého vkladem nebo přeměnou70), a to jen dovýše příjmů z prodeje jednotlivého majetku. Připrodeji majetku, jehož vstupní cena a u pozemkupořizovací cena je podle tohoto ustanovení výda-jem (nákladem) jen do výše příjmů z prodeje jed-notlivého majetku, je u tohoto majetku nabytéhovkladem nebo přeměnou nebo následným vklademnebo následnou přeměnou výdajem (nákladem)vstupní cena a u pozemku pořizovací cena evido-vaná před jeho prvním vložením nebo první pře-měnou bez vlivu ocenění reálnou hodnotou20), a tojen do výše příjmů z prodeje jednotlivého majetku.U pozemku nabytého vkladem společníka nebočlena družstva, který je fyzickou osobou, kterýneměl pozemek zahrnut v obchodním majetkua jeho vklad uskutečnil do 5 let od nabytí po-zemku, je při jeho prodeji výdajem (nákladem)společnosti nebo družstva pořizovací cena, byl-lispolečníkem nebo členem družstva pořízenúplatně, cena pro účely daně dědické nebo daro-vací, byl-li společníkem nebo členem družstva na-byt zděděním nebo darem, a to jen do výše příjmůz jeho prodeje. Zůstatková cena technického zhod-nocení odpisovaného nájemcem při ukončení ná-jmu nebo při zrušení souhlasu vlastníka s odpiso-váním je výdajem (nákladem) jen do výše náhradyvýdajů vynaložených na toto technické zhodno-cení,

u) daň z příjmů fyzických osob zaplacená plátcem zapoplatníka z příjmů uvedených v § 10 odst. 1písm. h) a ch), u nichž se uplatňuje zvláštní sazbadaně (§ 36), je-li výhra nebo cena v nepeněžnímplnění, a silniční daň zaplacená jedním z manželů,který je zapsán jako držitel motorového vozidlav technickém průkazu, přičemž vozidlo je použí-váno pro podnikatelskou a jinou samostatnou vý-dělečnou činnost druhým z manželů, který jakodržitel v technickém průkazu zapsán není, a dálesilniční daň zaplacená veřejnou obchodní společ-ností za společníky veřejné obchodní společnostinebo komanditní společností za komplementáře,kteří pro pracovní cesty používají vlastní vozidlo,a daň z převodu nemovitostí zaplacená druhýmz manželů při prodeji nemovitosti, která bylav bezpodílovém spoluvlastnictví manželů,


24) Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.25) Nařízení vlády č. 284/1992 Sb., o opatřeních hospodářské mobilizace.

v) účetní odpisy20), s výjimkou uvedenou v § 25odst. 1 písm. zg), a to pouze u

1. hmotného majetku20), který není vymezen proúčely zákona jako hmotný majetek (§ 26 odst. 2a 3); přitom u tohoto majetku nabytého vkla-dem společníka nebo člena družstva s bydlištěmnebo sídlem na území České republiky, kterýbyl zároveň u fyzické osoby zahrnut v obchod-ním majetku a u právnické osoby v jejím ma-jetku, nabytého vkladem obce, pokud tento ma-jetek byl ve vlastnictví obce a byl zahrnut v jejímmajetku, nabytého přeměnou70), jsou účetníodpisy výdajem (nákladem) jen do výše zůstat-kové ceny20) evidované u vkladatele ke dnivkladu nebo u zanikající nebo rozdělované ob-chodní společnosti nebo družstva ke dni před-cházejícímu rozhodný den přeměny bez vlivuocenění reálnou hodnotou20),

2. nehmotného majetku20), který se neodpisujepodle tohoto zákona (§ 32a) za podmínky, žebyl poplatníkem pořízen úplatně nebo vevlastní režii za účelem obchodování s nímanebo nabyt vkladem, přeměnou, zděděním čidarováním. U nehmotného majetku nabytéhovkladem jsou účetní odpisy výdajem (nákla-dem) jen v případě, že byl tento vkládaný ne-hmotný majetek u společníka nebo člena druž-stva s bydlištěm nebo sídlem na území Českérepubliky pořízen úplatně a zároveň byl u fy-zické osoby zahrnut v obchodním majetkua u právnické osoby v jejím majetku; přitomv úhrnu lze u nabyvatele uplatnit účetní odpisyjen do výše zůstatkové ceny20) prokázanéu vkladatele ke dni jeho vkladu. U nehmotnéhomajetku nabytého přeměnou jsou účetní odpisyvýdajem (nákladem) u nástupnické obchodníspolečnosti nebo družstva jen do výše zůstat-kové ceny20) evidované u zanikající nebo roz-dělované obchodní společnosti nebo družstvake dni předcházejícímu rozhodný den přeměnybez vlivu ocenění reálnou hodnotou20), a to zapodmínky, že bylo možné uplatňovat odpisyz tohoto nehmotného majetku u zanikající ob-chodní společnosti nebo družstva podle tohotoustanovení. U nehmotného majetku20) vlože-ného poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 3a § 17 odst. 4 lze u nabyvatele uplatnit v úhrnuúčetní odpisy jako výdaje (náklady) jen do výšeúhrady prokázané vkladatelem. Toto ustano-vení se nevztahuje na kladný nebo záporný roz-díl mezi oceněním podniku nebo části podniku,

tvořící samostatnou organizační složku70), na-bytého zejména koupí, vkladem nebo oceněnímmajetku a závazků v rámci přeměn společností,a souhrnem jeho individuálně přeceněných slo-žek majetku sníženým o převzaté závazky(goodwill),

w) nabývací cena akcie, která není oceňována v sou-ladu se zvláštním právním předpisem20) reálnouhodnotou, nabývací cena podílu na společnostis ručením omezeným nebo na komanditní společ-nosti anebo na družstvu, a to jen do výše příjmůz prodeje této akcie nebo tohoto podílu,

x) paušální částky hrazené zaměstnavatelem zaměst-nanci podle § 6 odst. 8,

y) u poplatníků, kteří vedou účetnictví, jmenovitáhodnota pohledávky nebo pořizovací cena pohle-dávky nabyté postoupením, vkladem a při pře-měně společnosti70), a to za předpokladu, že o po-hledávce při jejím vzniku bylo účtováno ve výno-sech a takto vzniklý zdanitelný příjem nebyl oddaně osvobozen a lze-li současně k této pohle-dávce uplatňovat opravné položky podle písme-ne i), za dlužníkem,

1. u něhož soud zrušil konkurs26i) proto, že ma-jetek dlužníka je zcela nepostačující, a pohle-dávka byla poplatníkem přihlášena u insolvenč-ního soudu a měla být vypořádána z majetkovépodstaty,

2. který je v úpadku nebo jemuž úpadek hrozí26i)na základě výsledků insolvenčního řízení,

3. který zemřel, a pohledávka nemohla být uspo-kojena ani vymáháním na dědicích dlužníka,

4. který byl právnickou osobou a zanikl bez práv-ního nástupce a věřitel nebyl s původním dluž-níkem spojenou osobou (§ 23 odst. 7),

5. na jehož majetek, ke kterému se daná pohle-dávka váže, je uplatňována veřejná dražba26j),a to na základě výsledků této dražby,

6. jehož majetek, ke kterému se daná pohledávkaváže, je postižen exekucí26k), a to na základěvýsledků provedení této exekuce.

Obdobně to platí pro pohledávku nebo její část,a to do výše kryté použitím rezervy nebo opravnépoložky vytvořené podle zvláštního zákona22a),nebo která vznikla podle zákona č. 499/1990 Sb.,o přepočtu devizových aktiv a pasív v oblasti za-hraničních pohledávek a závazků organizací v sou-vislosti s kursovými opatřeními. Neuhrazenou částpohledávky za dlužníkem se sídlem nebo bydliš-


26i) Zákon č. 182/2006 Sb. nebo obdobné právní normy odpovídající insolvenčnímu zákonu platné v zahraničí.26j) Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách.

26k) Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.

těm v zahraničí, která byla předmětem přepočtupodle zákona č. 499/1990 Sb., vznikla do konceroku 1990 a u níž termín splatnosti nastal do konceroku 1994, sníženou o uplatněný odpis pohledáv-ky22b), lze uplatnit jako výdaj (náklad) na dosa-žení, zajištění a udržení příjmů buď jednorázově,nebo postupně s výjimkou pohledávek, které bylynabyty postoupením nebo vkladem. Neuhrazenoučást pohledávky za dlužníkem se sídlem nebo by-dlištěm v zahraničí, která nebyla předmětem pře-počtu podle zákona č. 499/1990 Sb., nebo nepod-léhala ustanovení tohoto odstavce, avšak podléhalarežimu financování vývozu v rámci dokončení po-hledávek na vládní úvěry podle přílohy č. 2 usne-sení vlády České a Slovenské Federativní Repu-bliky č. 192/1991 lze uplatnit jako výdaj (náklad)na dosažení, zajištění a udržení příjmů buď jedno-rázově, nebo postupně, s výjimkou pohledávek,které byly nabyty postoupením nebo vkladem.Toto ustanovení se nepoužije, pokud účetní hod-nota pohledávky nebo pořizovací cena pohledávkynabyté postoupením byla již odepsána na vrub vý-sledku hospodaření. U poplatníků, kteří přešli z ve-dení daňové evidence na vedení účetnictví, se po-stupuje obdobně,

z) majetek, s výjimkou hmotného majetku podle § 26odst. 2, dále poskytnuté služby a zásoby, pokudjsou vydány jako plnění restitučních nároků nebomajetkových podílů na transformaci družstev po-dle zvláštních předpisů2), vypořádacího podílu namajetku družstva26f) nebo likvidačního zůstat-ku26g) v případě likvidace družstva a použityk podnikání. Pro stanovení základu daně se výdajeuplatní v hodnotě, ve které byl majetek nebo zá-soba vydána nebo služba poskytnuta,

za) náhrada za uvolnění bytu (odstupné) poskytnutávlastníkem bytu za podmínky, že uvolněný bytzačne být využíván vlastníkem pro podnikatelskounebo jinou samostatnou výdělečnou činnost nebopronájem nejdéle do dvou let od uvolnění a budetakto využíván nejméně po dobu dalších dvou let.Dojde-li k porušení podmínek, je poplatník povi-nen zvýšit výsledek hospodaření nebo rozdíl mezipříjmy a výdaji o uplatněnou náhradu (odstupné)v tom zdaňovacím období, kdy podmínky pro jejíuplatnění byly porušeny. Za porušení podmínek sepřitom nepovažuje prodej takového bytu,

zb) výdaje (náklady) na dokončenou nástavbu, pří-

stavbu a stavební úpravy32), rekonstrukci a moder-nizaci jednotlivého majetku, které nejsou technic-kým zhodnocením podle § 33 odst. 1,

zc) výdaje (náklady), které nejsou podle § 25 výdaji(náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů,a to jen do výše příjmů (výnosů) s nimi přímosouvisejících za podmínky, že tyto příjmy (vý-nosy) ovlivnily výsledek hospodaření ve stejnémzdaňovacím období nebo ve zdaňovacích obdo-bích předcházejících. Obdobně postupují poplat-níci uvedení v § 2, kteří nevedou účetnictví; usta-novení tohoto písmene se nepoužije u výdajů(nákladů) souvisejících s příjmy nad rámec všechvsazených částek ze všech poplatníkem provozo-vaných loterií a jiných podobných her, u nichžbylo povolení k provozování vydáno podle zvlášt-ního právního předpisu [§ 25 odst. 1 písm. zl)],a dále se nepoužije u výdajů (nákladů), kterénejsou uznány jako výdaje (náklady) na dosaže-ní, zajištění a udržení příjmů podle § 25 odst. 1písm. w),

zd) výdaje (náklady) na pořízení karet, jejichž vlastnic-tví zakládá nárok na slevy z cen zboží a služebsouvisejících s předmětem činnosti poplatníka, pří-padně je spojené s reklamou jeho činnosti, a tou fyzických osob s příjmy podle § 7 a u poplatníkůuvedených v § 17. Pokud jsou tyto karty použi-telné i pro osobní potřebu poplatníka, popř. jinýchosob nebo pro poskytování slev na výdaje (ná-klady) uvedené v § 25, lze uplatnit výdaje (ná-klady) na pořízení karty pouze v poloviční výši,

ze) pořizovací cena směnky při prodeji, o níž je účto-váno podle zvláštního právního předpisu20) jakoo cenném papíru, zachycená v účetnictví v souladuse zvláštním právním předpisem20) ke dni jejíhoprodeje, a to jen do výše příjmů z jejího prodeje,

zf) výdaje (náklady) vynaložené po 1. lednu 1997 narestaurování uměleckého díla30), a to jen do výšepříjmu z jeho prodeje, sníženého o pořizovacícenu tohoto uměleckého díla,

zg) výdaje (náklady) vzniklé v důsledku prokazatelněprovedené likvidace zásob materiálu, zboží, nedo-končené výroby, polotovarů a hotových výrobků;u léků, léčiv či potravinářských výrobků pouze,pokud doba použitelnosti těchto léků, léčiv či po-travinářských výrobků prošla a nelze je dle zvlášt-


22b) Čl. V zákona č. 149/1995 Sb., ve znění zákona č. 248/1995 Sb.26f) § 233 zákona č. 513/1991 Sb.26g) § 259 zákona č. 513/1991 Sb.30) Zákon č. 35/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

ních právních předpisů uvádět dále do oběhu128).K prokázání likvidace je poplatník povinen vypra-covat protokol, kde uvede důvody likvidace, způ-sob, čas a místo provedení likvidace, specifikacipředmětů likvidace a způsob naložení se zlikvido-vanými předměty a dále uvede pracovníky zodpo-vědné za provedení likvidace,

zh) náhrady cestovních výdajů do výše stanovenézvláštním právním předpisem5),

zi) smluvní pokuty, úroky z prodlení, poplatky z pro-dlení, penále a jiné sankce ze závazkových vztahů,jen pokud byly zaplaceny; a dále úroky z půjčeka úroky z úvěrů v případě, kdy věřitelem je po-platník uvedený v § 2, který nevede účetnictví, jenpokud byly zaplaceny,

zj) vstupní cena etiketovacího zařízení pro povinnéznačení lihu podle zvláštního právního před-pisu106), pokud se výrobce nebo dovozce lihu ne-rozhodne etiketovací zařízení odpisovat podle § 26až 33,

zk) výdaje na civilní ochranu vynaložené se souhlasemnebo na pokyn orgánu krizového řízení,

zl) výdaje (náklady) hrazené nájemcem, které podlezvláštního právního předpisu20) tvoří součást oce-nění hmotného majetku pronajatého formou fi-nančního pronájmu s následnou koupí najatéhohmotného majetku, pokud v úhrnu se sjednanoukupní cenou ve smlouvě nepřevýší u movitého ma-jetku částku uvedenou v § 26 odst. 3 písm. c),

zm) odvod do státního rozpočtu z titulu plnění povin-ného podílu zaměstnávání osob se zdravotním po-stižením podle zvláštního právního předpisu80),

zn) výdaje na pořízení nehmotného majetku20) nebojeho technického zhodnocení u poplatníků s pří-jmy podle § 7 nebo § 9, pokud nevedou účetnictví,

zo) výdaje (náklady) vynaložené poplatníkem s příjmypodle § 7 na uhrazení úhrad za zkoušky ověřujícívýsledky dalšího vzdělávání podle zákona o ověřo-vání a uznávání výsledků dalšího vzdělávání82a),které souvisí s podnikatelskou nebo jinou samo-statně výdělečnou činností poplatníka, nejvýševšak 10 000 Kč. U poplatníka, který je osobou sezdravotním postižením, lze za zdaňovací obdobíodečíst až 13 000 Kč, a u poplatníka, který je oso-bou s těžším zdravotním postižením, až 15 000 Kč,

zp) výdaje (náklady) vynaložené v rámci pomoci po-skytnuté formou nepeněžního plnění v souvislosti

s odstraňováním následků živelních pohrom, kekterým došlo na území České republiky. Tyto vý-daje (náklady) nelze současně uplatnit jako nezda-nitelnou část podle § 15 odst. 1 nebo položku sni-žující základ daně podle § 20 odst. 8,

zr) u poplatníků uvedených v § 18 odst. 3 výdaje (ná-klady) na tvorbu fondu kulturních a sociálních po-třeb podle zvláštního právního předpisu6a) a u po-platníků, kteří jsou veřejnou vysokou školou neboveřejnou výzkumnou institucí podle zvláštníhoprávního předpisu, výdaje (náklady) na tvorbu so-ciálního fondu, a to až do výše 2 % úhrnu vymě-řovacích základů zaměstnance pro pojistné na so-ciální zabezpečení a příspěvek na státní politikuzaměstnanosti za zdaňovací období, v jakém lzemzdu zaměstnance uplatnit jako výdaj souvisejícís dosažením, zajištěním a udržením zdanitelnýchpříjmů; u poplatníků, kteří jsou veřejnou vysokouškolou nebo veřejnou výzkumnou institucí, téžvýdaje (náklady) a tvorbu fondu účelově určenýchprostředků, u poplatníků, kteří jsou veřejnou vy-sokou školou, též výdaje (náklady) na tvorbufondu provozních prostředků, a u poplatníků,kteří jsou vysokou školou, též výdaje (náklady)na tvorbu stipendijního fondu,

zs) náklady exekuce podle zvláštního právního před-pisu26k) hrazené věřitelem.

(3) U poplatníků, u nichž zdanění podléhají pouzepříjmy z podnikatelské nebo jinak vymezené činnosti,se jako výdaje (náklady) uznávají pouze výdaje vyna-ložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, kteréjsou předmětem daně.

(4) Nájemné u finančního pronájmu s následnoukoupí najatého hmotného majetku, který lze podle to-hoto zákona odpisovat, snížené o částku uvedenouv § 25 odst. 1 písm. zm), se uznává jako výdaj (náklad)za podmínky, že

a) doba nájmu hmotného movitého majetku trvá nej-méně minimální dobu odpisování uvedenou v § 30odst. 1. U nemovitostí musí doba nájmu trvat nej-méně 30 let. Doba nájmu se počítá ode dne, kdybyla věc nájemci přenechána ve stavu způsobilémobvyklému užívání, a

b) po ukončení doby nájmu podle písmene a) násle-duje bezprostředně převod vlastnických právk předmětu nájmu mezi vlastníkem (pronajímate-lem) a nájemcem; přitom kupní cena najatého


128) Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění poz-dějších předpisů.

106) § 1 zákona č. 273/1993 Sb., o některých podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl, o změně a doplněníněkterých zákonů a některých dalších předpisů, ve znění zákona č. 121/2000 Sb.

80) § 81 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.

hmotného majetku není vyšší než zůstatková cenavypočtená ze vstupní ceny evidované u vlastníka,kterou by předmět nájmu měl při rovnoměrnémodpisování podle § 31 odst. 1 písm. a) tohoto zá-kona k datu prodeje, a

c) po ukončení finančního pronájmu s následnoukoupí najatého hmotného majetku zahrne poplat-ník uvedený v § 2 odkoupený majetek do svéhoobchodního majetku.

Pokud by ke dni koupě najatá věc byla při rovnoměr-ném odpisování (§ 31) již odepsána ve výši 100 %vstupní ceny, neplatí podmínka uvedená v písme-nu b). Při změně doby odpisování (§ 30) se pro účelystanovení minimální doby trvání finančního pronájmus následnou koupí najatého hmotného majetku podlepísmene a) a výše kupní ceny podle písmene b) použijedoba odpisování platná v době uzavření smlouvy.

(5) Prodává-li se majetek, který byl předmětemnájemní smlouvy po jejím ukončení nájemci, uznáváse nájemné do výdajů (nákladů) pouze za podmínky,že kupní cena

a) hmotného majetku, který lze odpisovat podle to-hoto zákona, nebude nižší než zůstatková cena vy-počtená rovnoměrným způsobem podle § 31odst. 1 písm. a) ze vstupní ceny evidované u vlast-níka nebo pronajímatele za dobu, po kterou mohlbýt tento majetek odpisován; přitom při výpočtuzůstatkové ceny osobního automobilu se vždy vy-chází ze vstupní ceny včetně daně z přidané hod-noty. Je-li vlastníkem nebo pronajímatelem poplat-ník, který u pronajímaného hmotného majetkupokračoval v odpisování podle § 30 odst. 10, sta-noví se zůstatková cena, jako by ke změně v osoběvlastníka nebo pronajímatele nedošlo,

b) pozemku nebude nižší než cena zjištěná podlezvláštního právního předpisu1a), platná ke dni na-bytí pozemku. Je-li mezi nájemcem a pronajímate-lem sjednána dohoda o budoucí koupi pozemkuv souvislosti se smlouvou o finančním pronájmus následnou koupí stavebního díla umístěného natomto pozemku, uznává se nájemné do výdajů (ná-kladů) za podmínky, že bude kupní cena pozemkuvyšší než cena zjištěná podle zvláštního právníhopředpisu1a) ke dni prokazatelného sjednání do-hody o budoucí koupi pozemku,

c) hmotného majetku vyloučeného z odpisování(§ 27) nebude nižší než cena zjištěná podle zvlášt-ního právního předpisu1a), platná ke dni sjednáníkupní smlouvy.

Při koupi hmotného majetku, který lze podle tohotozákona odpisovat, podle smlouvy o finančním pro-nájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku

se sjednanou dobou nájmu kratší, než je stanovenov odstavci 4 písm. a), uznává se nájemné jako výdaj(náklad) u nájemce jen při splnění podmínek uvedenýchv písmenu a) a u poplatníků uvedených v § 2 při sou-časném splnění podmínky stanovené v odstavci 4písm. c). Za nájemní smlouvu se pro účely tohoto zá-kona považuje i smlouva, na základě níž nájemce uží-vající předmět nájmu podle smlouvy o finančním pro-nájmu s následnou koupí hmotného majetku přenechaltento předmět k užívání jiné osobě za úplatu.

(6) Je-li předčasně ukončena smlouva o finančnímpronájmu s následnou koupí najatého hmotného ma-jetku, považuje se tato smlouva, pro účely tohoto zá-kona, od data uzavření za smlouvu o pronájmu, kdy sepo skončení nájemní smlouvy najatý majetek vrací pro-najímateli; přitom výdajem k dosažení, zajištěnía udržení příjmů je pouze poměrná část nájemného,které je výdajem (nákladem) podle odstavce 4, připada-jící ze sjednané doby nájmu na skutečnou dobu nájmunebo skutečně zaplacené nájemné, je-li nižší než po-měrná část nájemného připadající na skutečnou dobunájmu.

(7) Nabývací cenou podílu na obchodní společ-nosti nebo družstvu se pro účely tohoto zákona rozumí

a) hodnota splaceného peněžitého vkladu společníkanebo člena družstva,

b) hodnota nepeněžitého vkladu společníka nebočlena družstva. Hodnota tohoto vkladu se stanovíu společníka nebo člena družstva, který je

1. poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 2, obdobnějako hodnota nepeněžitého příjmu v době pro-vedení vkladu (§ 3 odst. 3). Hmotný majeteka nehmotný majetek, který byl zahrnut v ob-chodním majetku poplatníka, se ocení zůstatko-vou cenou (§ 29 odst. 2) a ostatní majetek poři-zovací cenou, je-li pořízen úplatně, vlastnímináklady, je-li pořízen ve vlastní režii, nebo ce-nou zjištěnou pro účely daně dědické nebo da-rovací u majetku nabytého děděním nebo da-rem. Je-li vkladem majetek, který nebyl zahrnutdo obchodního majetku poplatníka a byl poří-zen nebo nabyt v době kratší než 5 let předsplacením tohoto vkladu do obchodní společ-nosti nebo družstva, ocení se pořizovací ce-nou20), je-li pořízen úplatně, vlastními ná-klady20), je-li pořízen nebo vyroben ve vlastnírežii, a při nabytí majetku zděděním nebo da-rováním cenou stanovenou pro účely daně dě-dické nebo darovací26b); přitom u nemovitostíse nabývací cena zvyšuje o náklady prokaza-telně vynaložené na jejich opravy a technickézhodnocení před splacením vkladu,


26b) Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů.

2. poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3, ve výšizůstatkové ceny (§ 29 odst. 2) vkládanéhohmotného majetku a nehmotného majetkua dále ve výši účetní hodnoty20) ostatního vklá-daného majetku,

3. poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 3 a v § 17odst. 4, ve výši ceny vkládaného majetku, jakoubyl oceněn pro vklad,

c) pořizovací cena20) majetkové účasti v případě na-bytí podílu koupí nebo cena stanovená pro účelydaně dědické a darovací26b) v případě nabytí po-dílu zděděním nebo darováním.

Nabývací cena podílu na obchodní společnosti nebodružstvu se nemění při změně právní formy obchodníspolečnosti nebo družstva a při fúzi, převodu jmění naspolečníka nebo rozdělení obchodní společnosti nebodružstva70). Nabývací cena podílu na akciové společ-nosti se nemění, nemění-li se hodnota vkladu společ-níka a dochází pouze k výměně jedné akcie za jednujinou akcii nebo k výměně jedné akcie za více akciíanebo více akcií za jednu akcii; přitom je-li výměnouzískán vyšší nebo nižší počet akcií, je nabývací cenoujedné akcie poměrný díl nabývací ceny původní akcienebo součet nabývacích cen původních akcií. Obdobněto platí pro výměnu jednoho druhu cenného papíru(například zatímního listu, vyměnitelného dluhopisu,prioritního dluhopisu) za akcie, nemění-li se hodnotavkladu společníka. Nabývací cenu podílu na obchodníspolečnosti nebo družstvu lze zvýšit o výdaje (náklady)přímo související s držbou podílu v obchodní společ-nosti nebo družstvu, pokud poplatník prokáže, že po-dle § 25 odst. 1 písm. zk) nebyly uznány jako výdaje(náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů.U společníka nebo člena družstva, který je plátcemdaně z přidané hodnoty, lze nabývací cenu podílu naobchodní společnosti nebo družstvu, není-li tato ob-chodní společnost nebo družstvo plátcem daně z při-dané hodnoty, zvýšit o částku odvedené daně z přidanéhodnoty vztahující se k vloženému majetku. Nabývacícena se u poplatníků uvedených v § 17 snižuje o rozdílmezi oceněním nepeněžitého vkladu a výší vkladu vy-plácený obchodní společností společníkovi nebo druž-stvem členovi družstva94) nebo o část tohoto rozdílu,a dále o doplatek na dorovnání nebo dorovnání v peně-zích, na který vznikne poplatníkovi nárok podle zvlášt-ního právního předpisu70a), pokud byl tento doplatekna dorovnání nebo dorovnání v penězích zaúčtovánv rozvaze. Nabývací cena nedosahuje záporných hod-not. Vkladem se pro účely tohoto zákona rozumí vkladdo základního kapitálu včetně jiného plnění ve pro-spěch vlastního kapitálu. Nabývací cena podílu na ob-chodní společnosti nebo družstvu se dále snižuje o pří-jmy plynoucí společníkovi nebo členovi při snížení zá-

kladního kapitálu, s výjimkou příjmů podléhajícíchzvláštní sazbě daně podle § 36 odst. 1 písm. b) bo-du 3 nebo § 36 odst. 2 a u společníka společnosti s ru-čením omezeným i o vrácený příplatek vložený společ-níkem mimo základní kapitál.

(8) Při prodeji podniku nebo části podniku tvořícísamostatnou organizační složku98) se nepoužijí ustano-vení odstavce 2, která omezují uplatnění výdajů (ná-kladů) výší souvisejících příjmů u jednotlivě prodáva-ných majetků.

(9) U pohledávky nabyté při přeměně společ-nosti70), nebyla-li nikdy součástí podrozvahových účtůzanikající nebo rozdělované obchodní společnosti nebodružstva, pokračuje nástupnická obchodní společnostnebo družstvo v odpisu pohledávky22b) nebo v tvorběopravné položky22a), jako by ke změně v osobě věřitelenedošlo, a to maximálně do výše, v jaké by mohlauplatnit odpis nebo tvorbu opravné položky zanikajícínebo rozdělovaná obchodní společnost nebo družstvo.

(10) Za živelní pohromu se pro účely tohoto zá-kona považují nezaviněný požár a výbuch, blesk, vich-řice s rychlostí větru nad 75 km/h, povodeň, záplava,krupobití, sesouvání půdy, sesuny půdy a skalní zří-cení, pokud k nim nedošlo v souvislosti s průmyslovýmnebo stavebním provozem, sesouvání nebo zřícení lavina zemětřesení dosahující alespoň 4. stupně mezinárodnístupnice udávající makroseismické účinky zemětřesení.Výše škody musí být doložena posudkem pojišťovny,a to i v případě, že poplatník není pojištěn, nebo po-sudkem soudního znalce.

(11) Při prodeji majetku, který se neodpisuje po-dle tohoto zákona ani podle zvláštního právního před-pisu20) a byl nabyt vkladem, při přeměně70), při pře-vodu podniku nebo jeho samostatné části podle § 23a,při fúzi společností nebo při rozdělení společnosti po-dle § 23c, lze související výdaj (náklad) na dosažení,zajištění a udržení příjmů uplatnit jen do výše jehohodnoty evidované v účetnictví u vkladatele, u zanika-jící, u rozdělované nebo u převádějící společnosti nebou družstva před oceněním tohoto majetku reálnou hod-notou20). Hodnotu majetku evidovanou v účetnictvíu vkladatele, u zanikající, u rozdělované nebo u převá-dějící společnosti nebo u družstva lze zvýšit o případnéopravné položky vytvořené k uvedenému majetku, je-jichž tvorba nebyla u vkladatele, u zanikající, u rozdě-lované nebo u převádějící společnosti nebo u družstvapro daňové účely výdajem (nákladem) na dosažení, za-jištění a udržení příjmů, není-li stanoveno v tomto zá-koně jinak. Obdobně se postupuje při vyřazení majetkuz důvodu spotřeby podle zvláštního právního předpisu.Takto stanovený výdaj (náklad) se použije i při ná-sledné přeměně70), převodu podniku nebo jeho samo-


98) § 476 až 488 obchodního zákoníku.

statné části podle § 23a nebo fúzi společností nebo roz-dělení společnosti.

(12) Při prodeji podniku nebo jeho části poplatní-kem, který nevede účetnictví, pokud neuplatňuje vý-daje podle § 7 odst. 7, je výdajem na dosažení, zajištěnía udržení příjmů

a) součet zůstatkových cen hmotného majetku,

b) součet zůstatkových cen nehmotného majetku evi-dovaného v majetku poplatníka do 31. prosince2000, který může být odpisován,

c) hodnota peněžních prostředků a cenin,

d) hodnota finančního majetku,

e) vstupní cena hmotného majetku vyloučeného z od-pisování,

f) pořizovací cena pozemku,

g) hodnota pohledávky, jejíž úhrada by nebyla zda-nitelným příjmem,

h) částka nájemného u finančního pronájmu s násled-nou koupí najatého hmotného majetku zaplace-ného nájemcem, která převyšuje poměrnou částnájemného uznaného jako daňový výdaj podle od-stavce 2 písm. h), přechází-li nájemní smlouva nakupujícího,

i) hodnota závazků, jejichž úhrada by byla výdajem.

(13) Jedná-li se o plátce daně z přidané hodnoty,rozumí se pro účely odstavce 12 hodnotou závazkůhodnota bez daně z přidané hodnoty, byl-li uplatněnodpočet daně z přidané hodnoty na vstupu. U pohledá-vek, jejichž úhrada by byla zdanitelným příjmem, jevýdajem daň z přidané hodnoty, byla-li splněna daňovápovinnost na výstupu.

(14) Úhrn pořizovacích cen pohledávek nebo je-jich částí, které nelze uznat jako výdaj (náklad) podleostatních ustanovení tohoto zákona, je možné u poplat-níků, jejichž hlavním předmětem činnosti je nákup,prodej a vymáhání pohledávek, uznat jako daňový vý-daj (náklad) až do výše úhrnu zisků z jiných pohledá-vek v rámci stejného souboru pohledávek v daném zda-ňovacím období. Ziskem z pohledávky v daném zda-ňovacím období se pro účely tohoto ustanovení rozumíúhrn příjmů plynoucích v daném zdaňovacím obdobíz úhrad pohledávky dlužníkem nebo postupníkem přinásledném postoupení pohledávky zvýšený o vytvoře-nou opravnou položku nebo rezervu (její část) podlezvláštního zákona22a) ve výši převyšující pořizovacícenu20) pohledávky sníženou o částky úhrad pohle-dávky dlužníkem plynoucí v předchozích zdaňovacíchobdobích a o části pořizovací ceny pohledávky ode-psané v předchozích zdaňovacích obdobích. Pro účelyvýpočtu zisku z pohledávky nelze pořizovací cenu po-

hledávky snížit o částku vyšší, než je pořizovací cenapohledávky. Pokud celkový úhrn pořizovacích cennebo jejích částí, které nelze uznat jako výdaj (náklad)podle ustanovení tohoto zákona je za zdaňovací obdobívyšší než celkový úhrn zisků z jiných pohledávekv rámci stejného souboru pohledávek, lze tento rozdílu poplatníků, jejichž hlavním předmětem činnosti jenákup, prodej a vymáhání pohledávek, uplatnit jakovýdaj (náklad) nejdéle ve 3 bezprostředně následujícíchzdaňovacích obdobích nebo obdobích, za něž je po-dáváno daňové přiznání, a to v jednotlivých obdobíchmaximálně ve výši částky, o kterou úhrn zisků z pohle-dávek v rámci tohoto stejného souboru pohledávekpřevýší úhrn pořizovacích cen pohledávek nebo jejíchčástí, které nelze uznat jako výdaj (náklad) podle usta-novení tohoto zákona. Za poplatníky, jejichž hlavnímpředmětem činnosti je nákup, prodej a vymáhání po-hledávek, se pro účely tohoto zákona považují poplat-níci, u nichž alespoň 80 % veškerých příjmů (výnosů)tvoří příjmy (výnosy) plynoucí v souvislosti s nákupem,prodejem, držbou a vymáháním nakoupených pohledá-vek. Souborem pohledávek se pro účely tohoto ustano-vení rozumí soubor pohledávek nakoupený poplatní-kem od jedné osoby v jednom zdaňovacím období.Toto ustanovení se použije obdobně pro období, zaněž je podáváno daňové přiznání.

§ 24a

Závazné posouzení způsobu rozdělení výdajů(nákladů), které nelze přiřadit pouze

ke zdanitelným příjmům

(1) Poplatník, kterému vzniknou výdaje (náklady)související se zdanitelnými příjmy a příjmy, které ne-jsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny,může požádat příslušného správce daně o vydání roz-hodnutí o závazném posouzení39i), zda za příslušnézdaňovací období způsob jeho rozdělení jím vynalože-ných výdajů (nákladů) odpovídá § 23 odst. 5 a § 24odst. 3.

(2) V žádosti o vydání rozhodnutí o závaznémposouzení způsobu rozdělení výdajů (nákladů) podleodstavce 1 poplatník uvede

a) jméno, příjmení, bydliště a místo podnikání, je-lipoplatník fyzickou osobou, nebo název, právníformu a sídlo, je-li poplatník právnickou osobou,a daňové identifikační číslo, pokud bylo přiděleno,

b) výši celkově vynaložených výdajů (nákladů) a výšicelkově dosažených příjmů (výnosů), v případěpoplatníků uvedených v § 18 odst. 3 i výši příjmů(výnosů) dosažených v jednotlivých druzích čin-ností v rámci činností vyplývajících z jejich po-slání,


39i) § 34b zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 438/2003 Sb.

c) výši jednotlivých dotací, příspěvků a podpor po-skytnutých z veřejných zdrojů s uvedením jejichúčelu a poskytovatele,

d) výši a stručný popis jednotlivých vynaloženýchvýdajů (nákladů) souvisejících jednak se zdanitel-nými příjmy a jednak s příjmy, které nejsou před-mětem daně nebo jsou od daně osvobozeny, a výšitěchto jednotlivých druhů příjmů, které mají býtpředmětem posouzení,

e) údaje o majetku používaném na dosažení, zajištěnía udržení zdanitelných příjmů a u majetku, ke kte-rému má vlastnické právo, i rozsah jeho využívánív souvislosti s těmito příjmy,

f) zdůvodnění navrhovaného způsobu rozdělení vý-dajů (nákladů) souvisejících s jednotlivými druhypříjmů,

g) zdaňovací období, kterého se má rozhodnutí o zá-vazném posouzení způsobu rozdělení výdajů (ná-kladů) podle odstavce 1 týkat,

h) návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzenízpůsobu rozdělení výdajů (nákladů) podle od-stavce 1.

§ 24bZávazné posouzení poměru výdajů (nákladů)

spojených s provozem nemovitosti používané zčástik podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečnéčinnosti anebo k pronájmu a zčásti k soukromým

účelům, které lze uplatnit jako výdaj (náklad)na dosažení, zajištění a udržení příjmů

(1) Poplatník s příjmy podle § 7 nebo 9, kterýpoužívá nemovitost zčásti k podnikatelské nebo jinésamostatné výdělečné činnosti anebo k pronájmua zčásti k soukromým účelům, může požádat přísluš-ného správce daně o vydání rozhodnutí o závaznémposouzení39i), zda způsob uplatnění výdajů (nákladů)spojených s provozem nemovitosti do výdajů na do-sažení, zajištění a udržení příjmů, odpovídá § 24odst. 3.

(2) V žádosti o vydání rozhodnutí o závaznémposouzení výdajů (nákladů) podle odstavce 1 poplatníkuvede

a) jméno, příjmení, bydliště, místo podnikání a da-ňové identifikační číslo, pokud bylo přiděleno,

b) adresu, na které se nemovitost používaná zčástik podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečnéčinnosti anebo k pronájmu a zčásti k soukromýmúčelům nachází,

c) plochu a objem jednotlivých obytných i neobyt-ných prostor nemovitosti s rozdělením na pro-story využívané a nevyužívané k podnikatelské

nebo jiné samostatné výdělečné činnosti anebok pronájmu, včetně údajů o jejich vytápění, klima-tizaci, apod.

d) popis, jak jsou jednotlivé prostory nemovitosti vy-užívány k podnikatelské nebo jiné samostatné vý-dělečné činnosti anebo k pronájmu ve zdaňovacímobdobí, kterého se má rozhodnutí o závazném po-souzení výdajů (nákladů) podle odstavce 1 týkat,

e) popis a dokumentaci způsobu, jakým byly výdaje(náklady) spojené s provozem nemovitosti použí-vané zčásti k podnikatelské nebo jiné samostatnévýdělečné činnosti anebo k pronájmu a zčástik soukromým účelům, do výdajů (nákladů) na do-sažení, zajištění a udržení příjmů, uplatněny,

f) návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzenívýdajů (nákladů) podle odstavce 1.

§ 25

(1) Za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení,zajištění a udržení příjmů pro daňové účely nelze uznatzejména

a) výdaje (náklady) na pořízení hmotného majetku20)a nehmotného majetku20), s výjimkou uvedenouv § 24 odst. 2, včetně splátek a úroků z úvěrů a půj-ček spojených s jejich pořízením, jsou-li součástíjejich ocenění20),

b) výdaje na zvýšení základního kapitálu včetně splá-cení půjček,

c) pořizovací cenu20) cenného papíru s výjimkouuvedenou v § 24 odst. 2 písm. r), w) a ze) a dáles výjimkou opčních listů při uplatnění přednost-ního práva,

d) odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánůprávnických osob, pojistné hrazené za člena statu-tárního orgánu a dalšího orgánu právnické osobya za jednatele společnosti s ručením omezenýmz titulu odpovědnosti za škodu způsobenou spo-lečnosti při výkonu funkce,

e) vyplácené podíly na zisku,f) penále, úroky z prodlení a pokuty s výjimkou uve-

denou v § 24 odst. 2 písm. zi), přirážky k pojistné-mu na sociální zabezpečení a příspěvku na státnípolitiku zaměstnanosti a k pojistnému na všeobec-né zdravotní pojištění21) regulační a sankční opa-tření ve mzdové oblasti26c),

g) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek nastátní politiku zaměstnanosti a pojistné na vše-obecné zdravotní pojištění hrazené veřejnou ob-chodní společností za společníky této společnosti,komanditní společností za komplementáře, poplat-níkem majícím příjmy z podnikání a jiné samo-


26c) Např. nařízení vlády č. 186/1993 Sb., o regulačním a sankčním opatření ve mzdové oblasti.

statné výdělečné činnosti, poplatníkem majícímpříjmy z pronájmu a pojistné hrazené osobamisamostatně výdělečně činnými, které nejsou nemo-censky pojištěny a pojistí se na denní dávku přidočasné pracovní neschopnosti u soukromé pojiš-ťovny21a) s výjimkou uvedenou v § 24,

h) nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelemzaměstnanci ve formě1. příspěvku na kulturní pořady a sportovní akce,

2. možnosti používat rekreační, zdravotnickáa vzdělávací zařízení, předškolní zařízení, zá-vodní knihovny, tělovýchovná a sportovní za-řízení, s výjimkou zařízení uvedených v § 24odst. 2 písm. j) bodech 1 až 3, nebo

3. poskytnutí rekreace, včetně zájezdů, které jeu zaměstnance osvobozeno od daně podle § 6odst. 9 písm. d),

i) výdaje (náklady) vynaložené na příjmy od daněosvobozené nebo nezahrnované do základu daněa u poplatníků uvedených v § 2 odst. 2 rovněžvýdaje (náklady) vynaložené na příjmy vyňaté po-dle mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zda-nění, převyšující tyto příjmy,

j) výdaje nad limity stanovené tímto zákonem nebozvláštními předpisy5), 23),

k) výdaje (náklady) převyšující příjmy v zařízeníchk uspokojování potřeb zaměstnanců nebo jinýchosob s výjimkou § 24 odst. 2 písm. j) body 1až 3 a s výjimkou výdajů (nákladů) na přechodnéubytování zaměstnanců, nejde-li o ubytování připracovní cestě, poskytované jako nepeněžní plněnízaměstnavatelem zaměstnanci v souvislosti s výko-nem práce, pokud obec přechodného ubytovánínení shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště,přičemž výdaje (náklady) i příjmy se posuzují zakaždé zařízení k uspokojování potřeb zaměst-nanců nebo jiných osob samostatně,

l) tvorbu rezervních a ostatních účelových fondů,pokud zvláštní předpis nestanoví jinak, s výjimkouuvedenou v § 24 odst. 2 písm. zr),

m) plnění ve prospěch vlastního kapitálu s výjimkouuvedenou v § 10 odst. 6 a § 24 odst. 2 písm. r)a w), převod zisku na základě smlouvy o převoduzisku nebo ovládací smlouvy, úhrada ztráty řízenéosobě na základě smlouvy o převodu zisku neboovládací smlouvy, a dále vyrovnání poskytovanémimo stojícím společníkům na základě smlouvy

o převodu zisku nebo ovládací smlouvy a členskýpříspěvek poskytnutý evropskému hospodářské-mu zájmovému sdružení se sídlem na území Českérepubliky25a),

n) manka a škody přesahující náhrady s výjimkouuvedenou v § 24,

o) zůstatkovou cenu (§ 29 odst. 2) hmotného majetkua nehmotného majetku vyřazeného v důsledku da-rování nebo bezúplatného převodu, ke kterémunení poplatník povinen podle zvláštního právníhopředpisu. Toto se vztahuje i na hmotný majeteka nehmotný majetek odpisovaný pouze podlezvláštního právního předpisu20),

p) technické zhodnocení (§ 33),r) daně zaplacené za jiného poplatníka s výjimkou

uvedenou v § 24 odst. 2 písm. ch) a u),s) daň dědickou, darovací, daň z příjmů fyzických

osob a daň z příjmů právnických osob a obdobnédaně zaplacené v zahraničí s výjimkou uvedenouv § 24 odst. 2 písm. ch) a dále odloženou daň po-dle zvláštního právního předpisu20),

t) výdaje na reprezentaci, kterými jsou zejména vý-daje na pohoštění, občerstvení a dary. Za dar senepovažuje reklamní nebo propagační předmět,který je opatřen obchodní firmou nebo ochrannouznámkou poskytovatele tohoto předmětu nebo ná-zvem propagovaného zboží nebo služby, jehožhodnota bez daně z přidané hodnoty nepřesahuje500 Kč a který není s výjimkou tichého vína před-mětem spotřební daně,

u) výdaje na osobní potřebu poplatníka; včetně vý-dajů vynaložených na opravu, údržbu nebo tech-nické zhodnocení majetku sloužícího k podnikánínebo jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7),který poplatník uvedený v § 2 nezařadí do ob-chodního majetku podle § 4 odst. 4,

v) tvorbu opravných položek na vrub nákladů20),s výjimkou uvedenou v § 24,

w) finanční výdaje (náklady), kterými se pro účelytohoto zákona rozumí úroky z úvěrů a půjčeka související výdaje (náklady) včetně výdajů (ná-kladů) na zajištění, zpracování úvěrů, poplatků zazáruky, pokud1. přesáhnou v úhrnu za zdaňovací období nebo

období, za něž se podává daňové přiznání,částku zjištěnou jako násobek jednotné úro-kové míry zvýšené o čtyři procentní body


21a) § 18 odst. 2, § 21, 22 a 29 zákona č. 187/2006 Sb.§ 5b odst. 4 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, veznění pozdějších předpisů.

25a) Zákon č. 360/2004 Sb., o Evropském hospodářském zájmovém sdružení (EHZS) a o změně zákona č. 513/1991 Sb.,obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů,(zákon o evropském hospodářském zájmovém sdružení).

a průměrného stavu úvěrů a půjček v průběhuzdaňovacího období nebo období, za něž sepodává daňové přiznání. Jednotná úrokovámíra se stanoví jako průměr z referenční hod-noty úrokových sazeb na trhu mezibankovníchdepozit pro splatnost 12 měsíců129) relevantnímpro měnu, v níž je vyjádřen úvěr nebo půjčka,k poslednímu dni každého měsíce zdaňovacíhoobdobí nebo období, za něž se podává daňovépřiznání; přitom úroky z úvěrů a půjček vyjád-řených v různých měnách se posuzují samo-statně za jednotlivé měny,

2. plynou z úvěrů a půjček, které jsou podřízenyostatním závazkům poplatníka,

3. plynou z úvěrů a půjček, kde úrok nebo výnosnebo skutečnost, zda se finanční výdaje (ná-klady) stanou splatnými, jsou zcela nebo zčástiodvozovány od výsledku hospodaření (zisku)poplatníka,

4. úhrn úvěrů a půjček v průběhu zdaňovacíhoobdobí nebo období, za něž se podává daňovépřiznání, přesahuje šestinásobek výše vlastníhokapitálu,

5. úhrn úvěrů a půjček, u nichž je věřitelem neboosobou, která úvěr nebo půjčku zajišťuje, osobaspojená (§ 23 odst. 7) ve vztahu k dlužníkovi,v průběhu zdaňovacího období nebo období,za něž se podává daňové přiznání, přesahujetrojnásobek výše vlastního kapitálu dlužníka,je-li příjemcem úvěru a půjčky banka nebo po-jišťovna, nebo dvojnásobek výše vlastního kapi-tálu u ostatních příjemců úvěrů a půjček.

Za výdaj (náklad) na dosažení zajištění a udrženípříjmů nelze pro účely tohoto zákona uznat po-měrnou část finančních výdajů (nákladů) vztahují-cích se k úvěrům a půjčkám nebo jejich části, kterésplňují alespoň jednu z podmínek uvedených v bo-dech 1 až 5; přitom každá z podmínek se posuzujesamostatně. Do úvěrů a půjček se pro účely tohotoustanovení nezahrnují úvěry a půjčky nebo jejichčást, z nichž jsou finanční výdaje (náklady) sou-částí vstupní ceny majetku, a dále prokazatelněposkytnuté bezúročné úvěry a půjčky. Toto usta-novení se nevztahuje na poplatníky uvedené v § 2,v § 18 odst. 3, na burzu cenných papírů28a) a nafinanční výdaje (náklady) zaúčtované na vrub ná-kladů, které v úhrnu za zdaňovací období neboobdobí, za něž se podává daňové přiznání, nepře-výší 1 000 000 Kč, není-li věřitelem nebo osobou,

která úvěr nebo půjčku zajišťuje, osoba spojená vevztahu k dlužníkovi,

x) úroky a jiné výnosy poskytované zaměstnavatelemz vkladů přesahující průměrnou výši obvyklýchúroků za příslušné zdaňovací období. Průměrnávýše obvyklých úroků se určí srovnáním s úrokyza úvěry požadovanými bankou, u které má za-městnavatel zřízen běžný účet, nebo s bankamiv místě bydliště nebo sídla zaměstnavatele. Pokudje uzavírána smlouva na více let, vychází se z prů-měrné výše úroků v době uzavření smlouvy,

y) úroky z odložených částek daní za dobu poseč-kání, zvýšení daní a exekuční náklady podle zvlášt-ních předpisů28b) s výjimkou uvedenou v § 24a dále úroky z odložené částky za dobu posečkánícla a úroky z prodlení, které jsou příslušenstvímcla28c),

z) jmenovitá hodnota pohledávky nebo pořizovacícena20) postoupené pohledávky s výjimkou uvede-nou v § 24 a § 10,

za) nájemné za umělecká díla30) a výdaje (náklady) zarestaurování uměleckých děl30), která nejsou sou-částí staveb a budov, a to u poplatníků, u nichžnení výstavní, muzejní a galerijní činnost předmě-tem činnosti, s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2písm. zf),

zb) u poplatníků, kteří nevedou účetnictví výdaje napořízení uměleckých děl30), která nejsou součástístaveb a budov a v jednotlivém případě nepřesáh-nou částku 40 000 Kč,

zc) odpis pohledávky22b) nebo tvorbu opravné polož-ky22a) u pohledávky nabyté obchodní společnostínebo družstvem na základě vkladu22d) uskutečně-ného od 1. července 1996, s výjimkou pohledávekuvedených v § 24 odst. 9,

zd) výdaje spojené s úhradou závazku, s výjimkou zá-vazku vzniklého z důvodu pořízení hmotného ma-jetku (§ 26), vzniklého ve zdaňovacím období, vekterém poplatník uplatňoval výdaje podle § 7odst. 7 nebo § 9 odst. 4,

ze) rozdíl, o který částka hrazená postupníkem postu-piteli při změně osoby nájemce podle smlouvy o fi-nančním pronájmu s následnou koupí najatéhohmotného majetku převyšuje částku nájemnéhopřipadajícího u postupníka na zbývající dobu ná-jmu sníženou o nájemné jím hrazené pronajímateliv souladu se smlouvou,

zf) plnění poskytnuté zahraničnímu státnímu úřední-


129) Například Úřední sdělení České národní banky ze dne 18. dubna 2006 o vydání třetí verze Pravidel pro referenční bankya výpočet (fixing) referenčních úrokových sazeb (PRIBID a PRIBOR).

28a) Zákon č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů, ve znění pozdějších předpisů.28c) Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon.22d) § 59 obchodního zákoníku.

kovi nebo zahraničnímu veřejnému činiteli nebos jejich souhlasem jiné osobě v souvislosti s výko-nem jeho funkce, a to ani v případech, kdy se jednáo úředníka státu nebo veřejného činitele působí-cího ve státě, ve kterém je poskytnutí takovéhoplnění tolerováno nebo není považováno zatrestný čin anebo je obvyklé,

zg) účetní odpisy dlouhodobého majetku20), a hodnotamajetku nebo její část zaúčtovaná na vrub nákladů,který není dlouhodobým majetkem podle zvlášt-ního právního předpisu20), ale zároveň je hmot-ným majetkem nebo nehmotným majetkem podle§ 26 až 33,

zh) oceňovací rozdíl vzniklý jinak než koupí, pokud jepodle zvláštního právního předpisu20) výdajem(nákladem), není-li v tomto zákoně stanoveno ji-nak,

zi) kladný rozdíl mezi oceněním podniku nebo částipodniku tvořící samostatnou organizační složkupři nabytí vkladem nebo přeměnou70) a souhrnemjeho individuálně přeceněných složek majetku sní-ženým o převzaté závazky (goodwill), pokud jsoupodle zvláštního právního předpisu20) výdajem(nákladem),

zj) výdaje (náklady) z nákupu vlastních akcií pod jme-novitou hodnotou při následném snížení základ-ního kapitálu,

zk) výdaje (náklady) mateřské společnosti souvisejícís držbou podílu v dceřiné společnosti. Úrokyz úvěrů a půjček přijatých v období šesti měsícůpřed nabytím tohoto podílu se považují za výdaj(náklad) přímo související s držbou podílu v dce-řiné společnosti po dobu trvání této držby a podobu, kdy podíl drží osoba, která je s osobou,která úvěr nebo půjčku přijala, spojenou osobou,pokud poplatník neprokáže, že úvěr nebo půjčkas držbou tohoto podílu nesouvisí. Případné režijní(nepřímé) náklady související s držbou podíluv dceřiné společnosti se pro účely tohoto ustano-vení omezují výší 5 % příjmů z dividend a jinýchpodílů na zisku vyplácených dceřinou společností,pokud poplatník neprokáže, že skutečná výšetěchto režijních (nepřímých) nákladů je nižší,

zl) výdaje (náklady) související s příjmy nad rámecvšech vsazených částek, ze všech poplatníkem pro-vozovaných loterií a jiných podobných her,u nichž bylo povolení k provozování vydáno po-dle zvláštního právního předpisu,

zm) finanční výdaje (náklady) u finančního pronájmus následnou koupí najatého hmotného majetku,který lze podle tohoto zákona odpisovat, kterýmise pro účely tohoto zákona rozumí 1 % z úhrnu

nájemného. Toto ustanovení se nevztahuje na fi-nanční výdaje (náklady) u finančního pronájmus následnou koupí najatého hmotného majetku,které v úhrnu za zdaňovací období nebo obdo-bí, za něž se podává daňové přiznání, nepřevýší1 000 000 Kč,

zn) hodnota nealkoholických nápojů poskytovanýchjako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměst-nancům ke spotřebě na pracovišti.

(2) Škodou podle odstavce 1 písm. n) se rozumífyzické znehodnocení (poškození nebo zničení) ma-jetku ve vlastnictví poplatníka, a to z objektivních i sub-jektivních příčin, pokud je majetek v důsledku škodyvyřazen. Mankem se rozumí inventarizační rozdíl, kdyskutečný stav je nižší než účetní. Za tyto škody a mankase nepovažují technologické a technické úbytkya úbytky vyplývající z přirozených vlastností zásobvznikající např. rozprachem, sesycháním v rámci tech-nologických úbytků ve výrobním, zásobovacím a odby-tovém procesu (přirozené úbytky zásob materiálu,zboží, nedokončené výroby, polotovarů a hotovýchvýrobků), ztratné v maloobchodním prodeji a nezavi-něné úhyny zvířat, která nejsou pro účely zákonahmotným majetkem, a to do výše ekonomicky zdůvod-něné normy přirozených úbytků a ztratného stanovenépoplatníkem. Správce daně může posoudit, zda výšestanovené normy odpovídá charakteru činnosti poplat-níka a obvyklé výši norem jiných poplatníků se shod-nou nebo obdobnou činností, a o zjištěný rozdíl upra-vit základ daně. Škodou není prokázaný nezaviněnýúhyn nebo nutná porážka zvířete základního stáda.

§ 26Odpisy hmotného majetku

(1) Odpisy se stanoví pro účely tohoto zákonapodle § 30, 31 nebo § 32 z hmotného majetku, s vý-jimkou uvedenou v § 27.

(2) Hmotným majetkem se pro účely tohoto zá-kona rozumí

a) samostatné movité věci, popřípadě soubory movi-tých věcí se samostatným technicko-ekonomic-kým určením, jejichž vstupní cena (§ 29) je vyššínež 40 000 Kč a mají provozně-technické funkcedelší než jeden rok,

b) budovy, domy a byty nebo nebytové prostory vy-mezené jako jednotky zvláštním předpisem28d),

c) stavby, s výjimkou1. provozních důlních děl,2. drobných staveb na pozemcích určených

k plnění funkcí lesa, sloužících k zajišťování


28d) § 2 písm. f) zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahyk bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů).

provozu lesních školek nebo k provozovánímyslivosti, pokud jejich zastavěná plocha ne-přesahuje 30 m2 a výšku 5 m28e),

3. oplocení sloužícího k zajišťování lesní výrobya myslivosti, které je drobnou stavbou29),

d) pěstitelské celky trvalých porostů s dobou plod-nosti delší než tři roky vymezené v odstavci 9,

e) základní stádo a tažná zvířata20),

f) jiný majetek vymezený v odstavci 3.

Hmotným majetkem pro účely tohoto zákona však ne-jsou zásoby. Za samostatné movité věci se považují takévýrobní zařízení, jakož i zařízení a předměty sloužícík provozování služeb (výkonů) a účelová zařízenía předměty, která s budovou nebo se stavbou netvoříjeden funkční celek, i když jsou s ní pevně spojeny.Souborem movitých věcí se samostatným technicko--ekonomickým určením se rozumí dílčí část výrobníhoči jiného celku. Soubor movitých věcí je nutné evidovatzvlášť tak, aby byly zajištěny průkazné technické i hod-notové údaje o jednotlivých věcech zařazených do sou-boru, určení hlavního funkčního předmětu a o všechzměnách souboru (přírůstky, úbytky) včetně údajůo datu změny, rozsahu změny, vstupních cenách jed-notlivých přírůstků nebo úbytků, celkové ceny sou-boru věcí a dále částky odpisů včetně jejich změn vy-plývajících ze změny vstupní ceny souboru movitýchvěcí. Soubor movitých věcí se zařazuje do odpisovéskupiny podle hlavního funkčního předmětu.

(3) Jiným majetkem se pro účely tohoto zákonarozumí

a) technické zhodnocení a výdaje na otvírky novýchlomů, pískoven a hlinišť, pokud nezvyšuje vstupnícenu a zůstatkovou cenu hmotného majetku, s vý-jimkou uvedenou v § 29 odst. 1 písm. f),

b) technické rekultivace, pokud zvláštní zákon nesta-noví jinak29b),

c) výdaje hrazené nájemcem, které podle zvláštníchpředpisů20) nebo podle daňové evidence tvoří sou-část ocenění hmotného majetku pronajatého for-mou finančního pronájmu s následnou koupí na-jatého hmotného majetku a které v úhrnu se sjed-nanou kupní cenou ve smlouvě převýší u movitéhomajetku hodnotu 40 000 Kč.

(4) Je-li majetek ve spoluvlastnictví, pak pro po-souzení toho, zda dosáhl vstupní ceny uvedené v od-

stavci 2, je rozhodující vstupní cena, která se rovnásoučtu hodnot spoluvlastnických podílů u jednotlivýchspoluvlastníků, a nikoliv vstupní cena jednotlivéhospoluvlastnického podílu.

(5) Odpisováním se pro účely tohoto zákona ro-zumí zahrnování odpisů z hmotného majetku evidova-ného u poplatníka, který se vztahuje k zajištění zdani-telného příjmu, do výdajů (nákladů) k zajištění tohotopříjmu. Odpisování lze zahájit po uvedení pořizovanévěci do stavu způsobilého obvyklému užívání, kterýmse rozumí dokončení věci a splnění technických funkcía povinností stanovených zvláštními právními předpisypro užívání. Obdobně to platí pro technické zhodno-cení (§ 33). Poplatník s příjmy podle § 7 a 9, kterýnevede účetnictví a uplatňuje výdaje na dosažení, zajiš-tění a udržení příjmů podle § 24, může zahájit odpiso-vání hmotného majetku, jedná-li se o hmotný majetekv daňové evidenci nebo pronajímaný hmotný majetek,evidovaný podle § 9 odst. 6; přitom zvířata z vlastníhochovu, nakoupená a darovaná zvířata po dosažení do-spělosti zůstávají součástí zásob.

(6) Odpis ve výši ročního odpisu vypočtenéhopodle § 31 a 32 lze uplatnit z hmotného majetku evi-dovaného u poplatníka ke konci příslušného zdaňova-cího období s výjimkou uvedenou v odstavci 7 písm. b)až d). Ročním odpisem u poplatníků uvedených v § 17se rozumí odpis za zdaňovací období.

(7) Odpis pouze ve výši jedné poloviny ročníhoodpisu vypočteného podle § 31 a 32 lze uplatnit

a) z hmotného majetku evidovaného u poplatníka napočátku příslušného zdaňovacího období, dojde-liv průběhu zdaňovacího období1. k vyřazení majetku před koncem zdaňovacího

období, pokud již v průběhu zdaňovacího ob-dobí nebyl uplatněn odpis podle bodů 2 a 3,

2. k převedení majetku na jiné právnické nebo fy-zické osoby podle zvláštních právních předpi-sů29a), který je evidován v majetku poplatníkak datu předcházejícímu dni převodu majetku,

3. k ukončení podnikatelské nebo jiné samostatnévýdělečné činnosti nebo k ukončení pronájmu,přeměně, zrušení bez likvidace, zániku bez lik-vidace, zrušení s likvidací nebo prohlášení kon-kursu, povolení reorganizace nebo schváleníplánu oddlužení z majetku evidovaného kedni ukončení podnikatelské nebo jiné samo-


28e) § 139b odst. 8 písm. a) zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákonač. 83/1998 Sb.

29) § 3 odst. 2 písm. b) vyhlášky č. 85/1976 Sb., ve znění vyhlášky č. 155/1980 Sb.29b) Např. zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.29a) Zákon č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění

pozdějších předpisů.Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.

statné výdělečné činnosti, ke dni ukončení pro-nájmu, ke dni předcházejícímu rozhodný denfúze, převodu jmění na společníka nebo rozdě-lení obchodní společnosti nebo družstva70),a v ostatních případech zrušení bez likvidaceke dni předcházejícímu den zániku, ke dnipředcházejícímu první den hospodářského rokunebo kalendářního roku při změně účetníhoobdobí, ke dni předcházejícímu den vstupu dolikvidace nebo ke dni předcházejícímu denúčinnosti prohlášení konkursu, povolení reor-ganizace nebo schválení plánu oddlužení. Ob-dobně postupuje poplatník uvedený v § 2, kterýv průběhu zdaňovacího období přerušil podni-katelskou nebo jinou samostatnou výdělečnoučinnost nebo pronájem a tuto činnost nezahájildo termínu pro podání daňového přiznání zapříslušné zdaňovací období, ve kterém byla čin-nost přerušena,

4. k ukončení nájemního vztahu při odpisovánítechnického zhodnocení nájemcem (§ 28odst. 3) nebo při ukončení výpůjčky movitéhohmotného majetku (§ 28 odst. 4),

b) z hmotného majetku nabytého v průběhu zdaňo-vacího období a evidovaného u poplatníka nakonci zdaňovacího období, u něhož poplatník po-kračuje v odpisování započatém původním vlast-níkem podle § 30 odst. 10 písm. a) až e), g) až m),a z hmotného movitého majetku, k němuž poplat-ník nabyl vlastnické právo v průběhu zdaňovacíhoobdobí splněním závazku, který byl zajištěn pře-vodem práva29c), a má tento majetek evidován nakonci zdaňovacího období,

c) z hmotného majetku evidovaného u poplatníka pocelé zdaňovací období u poplatníka, který jev úpadku nebo jemuž úpadek hrozí v průběhuzdaňovacího období a nebo který vstoupil do lik-vidace v průběhu zdaňovacího období,

d) z hmotného majetku evidovaného u poplatníkauvedeného v § 17 za zdaňovací období vymezenév § 17a písm. c), je-li toto zdaňovací období kratšínež dvanáct měsíců nepřetržitě po sobě jdoucích;toto se nepoužije u hmotného majetku zaevidova-ného u poplatníka v průběhu tohoto zdaňovacíhoobdobí nebo v průběhu části zdaňovacího obdobípředcházející tomuto zdaňovacímu období, za kte-rou se podává daňové přiznání podle § 38m odst. 2písm. a).

Ustanovení tohoto odstavce se použije přiměřeně, do-jde-li v průběhu zdaňovacího období ke změně právní

formy veřejné obchodní společnosti nebo komanditníspolečnosti na jinou obchodní společnost nebo druž-stvo a akciové společnosti nebo společnosti s ručenímomezeným anebo družstva na veřejnou obchodní spo-lečnost nebo komanditní společnost.

(8) Odpisy pro účely zákona není poplatník povi-nen uplatnit, přitom odpisování lze i přerušit, ale přidalším odpisování je nutné pokračovat způsobem, jakoby odpisování přerušeno nebylo, a to za podmínky, žev době přerušení neuplatní poplatník (vlastník ani ná-jemce) výdaje paušální částkou podle § 7 nebo § 9.Pokud poplatník (vlastník nebo nájemce) uplatní výdajepaušální částkou, nelze za toto zdaňovací období uplat-nit odpisy v prokázané výši ani o tuto dobu prodloužitodpisování pro daňové účely. Po dobu uplatňování vý-dajů paušální částkou vede poplatník (vlastník nebo ná-jemce) odpisy pouze evidenčně.

(9) Pěstitelskými celky trvalých porostů s dobouplodnosti delší než tři roky se podle odstavce 2 rozu-mějí

a) ovocné stromy vysázené na souvislém pozemkuo výměře nad 0,25 ha v hustotě nejméně 90 stromůna 1 ha,

b) ovocné keře vysázené na souvislém pozemku o vý-měře nad 0,25 ha v hustotě nejméně 1000 keřů na1 ha,

c) chmelnice a vinice.

(10) Hmotným majetkem se stávají věci uvedenédo stavu způsobilého obvyklému užívání, kterým serozumí dokončení věci a splnění technických funkcía povinností stanovených zvláštními právními předpisypro užívání.

§ 27

Hmotným majetkem vyloučeným z odpisování je

a) bezúplatně převedený majetek podle smlouvy o fi-nančním pronájmu s následnou koupí najaté věci,pokud výdaje (náklady) související s jeho poříze-ním nepřevýší 40 000 Kč,

b) pěstitelský celek trvalých porostů s dobou plod-nosti delší než 3 roky, jež nedosáhl plodonosnéhostáří,

c) hydromeliorace do 2 let po jejím dokončení,

d) umělecké dílo30), které je hmotným majetkema není součástí stavby a budovy, předměty muzejnía galerijní hodnoty, popřípadě jejich souboryv muzeích a památkových objektech, stálé výstavní


29c) § 553 občanského zákoníku, ve znění zákona č. 509/1991 Sb.

soubory a knihovní fondy knihoven jednotné sou-stavy, popřípadě jiné fondy,

e) movitá kulturní památka a soubory movitých kul-turních památek,

f) hmotný majetek převzatý povinně bezúplatně po-dle zvláštních právních předpisů26),

g) inventarizační přebytky hmotného majetku zjiš-těné podle zvláštního právního předpisu20), pokudnebyly při zjištění zaúčtovány ve prospěch vý-nosů,

h) hmotný movitý majetek nabytý věřitelem v dů-sledku zajištění závazku převodem práva29c), a topo dobu zajištění tohoto závazku a za předpo-kladu, že jej po tuto dobu bude odpisovat původnívlastník, uzavře-li s věřitelem smlouvu o výpůjč-ce23e),

ch) hmotný majetek, jehož bezúplatné nabytí bylopředmětem daně darovací a bylo v době nabytíod daně darovací osvobozeno.

§ 28

(1) Hmotný majetek odpisuje poplatník, který mák tomuto majetku vlastnické právo, organizační složkastátu příslušná hospodařit s majetkem státu30b), státnípodnik, národní podnik a státní organizace příslušnáhospodařit s majetkem státu (dále jen „vlastník“), s vý-jimkou uvedenou v odstavcích 2 až 5. Pro účely tohotozákona se za vlastníka hmotného majetku považujetaké nástupnická společnost nebo družstvo zanikajícínebo rozdělované společnosti nebo družstva při přemě-nách podle zvláštního zákona70); to platí pro hmotnýmajetek ve vlastnictví zanikající nebo rozdělované spo-lečnosti nebo družstva k rozhodnému dni fúze, pře-vodu jmění na společníka nebo rozdělení obchodníspolečnosti nebo družstva a převáděný na nástupnickouspolečnost nebo družstvo, a hmotný majetek, nabytýzanikající nebo rozdělovanou společností nebo druž-stvem od rozhodného dne do dne zápisu fúze, převodujmění na společníka nebo rozdělení obchodní společ-nosti nebo družstva do obchodního rejstříku.

(2) Technickou rekultivaci, pokud nezvyšujevstupní a zůstatkovou cenu hmotného majetku (§ 26odst. 3), prováděnou na pozemku jinou osobou nežvlastníkem, může odpisovat pouze poplatník, který jek provedení rekultivace zavázán.

(3) Technické zhodnocení pronajatého hmotnéhomajetku a jiný majetek uvedený v § 26 odst. 3 písm. c),jsou-li hrazené nájemcem, může na základě písemnésmlouvy odpisovat nájemce, pokud není vstupní cenau vlastníka hmotného majetku zvýšena o tyto výdaje;

přitom je zatřídí do odpisové skupiny, ve které je za-tříděn pronajatý hmotný majetek, a odpisuje podle to-hoto zákona. Při odpisování technického zhodnocenípostupuje nájemce způsobem stanoveným pro hmotnýmajetek a zatřídí technické zhodnocení do odpisovéskupiny, ve které je zatříděn pronajatý hmotný maje-tek.

(4) Při převodu vlastnictví hmotného movitéhomajetku v důsledku zajištění závazku převodem prá-va29c) na věřitele může tento majetek odpisovat pů-vodní vlastník, pokud uzavře s věřitelem smlouvu o vý-půjčce23e) tohoto majetku na dobu zajištění závazkupřevodem práva.

(5) Hmotný majetek vymezený v § 26 odst. 2písm. c) a d), který je dokončen na cizím pozemkua jeho hodnota není u vlastníka součástí ocenění tohotopozemku podle zvláštního právního předpisu20), můžeodpisovat poplatník, u něhož je tento hmotný majetekevidován (§ 26 odst. 5).

(6) Při odpisování hmotného majetku, který jepouze zčásti používán k zajištění zdanitelného příjmu,se do výdajů k zajištění zdanitelného příjmu zahrnujepoměrná část odpisů.

§ 29

(1) Vstupní cenou hmotného majetku se rozumí

a) pořizovací cena31), je-li pořízen úplatně. Při od-koupení najatého majetku, u něhož nájemce od-pisoval technické zhodnocení podle § 28 odst. 3,je součástí vstupní ceny, s výjimkou uvedenouv odstavci 4, i zůstatková cena tohoto technickéhozhodnocení. Nejsou-li při bezprostředním odkou-pení hmotného majetku po ukončení nájemnísmlouvy nebo smlouvy o finančním pronájmus následnou koupí najatého hmotného majetku do-drženy podmínky uvedené v § 24 odst. 4 neboodst. 5, lze do vstupní ceny zahrnout veškeré ná-jemné uhrazené nájemcem do data ukončenísmlouvy, které nebylo výdajem (nákladem) podle§ 24; přitom u poplatníka, který nevede účetnictví,lze do vstupní ceny zahrnout i zálohy na nájemnéuhrazené do data ukončení smlouvy. U nemovi-tého majetku, který poplatník uvedený v § 2 poří-dil úplatně v době delší než 5 let před jeho vlože-ním do obchodního majetku nebo v době delší než5 let před zahájením pronájmu, cena podle pís-mene d). U nemovitého majetku, který poplatníkuvedený v § 2 pořídil úplatně v době kratší než5 let před jejich vložením do obchodního majetkunebo v době kratší než 5 let před zahájením pro-


26) Zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetickéinspekci.Zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon).

nájmu, se pořizovací cena zvyšuje o náklady pro-kazatelně vynaložené na jejich opravy a technickézhodnocení. U movitého majetku, který poplatníkuvedený v § 2 pořídil úplatně v době delší než1 rok před vložením do obchodního majetku, jevstupní cenou cena podle písmene d) s výjimkoumajetku nabytého formou finančního pronájmus následnou koupí najaté věci,

b) vlastní náklady31), je-li pořízen nebo vyroben vevlastní režii.Toto ustanovení se použije i u poplat-níků, kteří nevedou účetnictví. U nemovitostí,které poplatník uvedený v § 2 pořídil nebo vyrobilve vlastní režii v době delší než 5 let před jejichvložením do obchodního majetku nebo v dobědelší než 5 let před zahájením pronájmu, cena po-dle písmene d). U nemovitostí, které poplatníkuvedený v § 2 pořídil nebo vyrobil ve vlastní režiiv době kratší než 5 let před jejich vložením doobchodního majetku nebo v době kratší než 5 letpřed zahájením pronájmu, se vlastní náklady zvy-šují o náklady prokazatelně vynaložené na jejichopravy a technické zhodnocení,

c) hodnota nesplacené pohledávky zajištěné převo-dem práva29c), a to u hmotného movitého majetku,který zůstává ve vlastnictví věřitele,

d) reprodukční pořizovací cena v ostatních případechzjištěná podle zvláštního právního předpisu1a); při-tom u nemovité kulturní památky se reprodukčnípořizovací cena stanoví jako cena stavby zjištěnápodle zvláštního právního předpisu31b) bez při-hlédnutí ke kategorii kulturní památky, historic-kému stáří kulturní památky a k ceně uměleckýcha uměleckořemeslných děl, která jsou součástístavby. U poplatníka, který má příjmy z pronájmupodle § 9, je třeba reprodukční pořizovací cenustanovit již při zahájení pronájmu,

e) při nabytí majetku zděděním nebo darováním cenastanovená pro účely daně dědické, s výjimkou ma-jetku odpisovaného podle § 30 odst. 10 písm. a),nebo daně darovací, pokud u poplatníků uvede-ných v § 2 neuplynula od nabytí doba delší než5 let, zvýšená u nemovitostí o náklady vynaloženéna opravy a technické zhodnocení; je-li doba odnabytí delší než 5 let, rozumí se u poplatníků uve-dených v § 2 vstupní cenou cena podle písmene d),

f) hodnota technického zhodnocení podle § 33odst. 1 dokončeného počínaje 1. lednem 2001 nahmotném majetku, jehož účetní odpisy jsou výda-jem (nákladem) podle § 24 odst. 2 písm. v) bodu 1,zvýšená o ocenění tohoto odpisovaného hmotnéhomajetku; přitom odpisy pro účely tohoto zákonalze uplatnit jen do výše vstupní ceny snížené o do-

sud uplatněné účetní odpisy hmotného majetkupodle § 24 odst. 2 písm. v) bodu 1.

Součástí vstupní ceny podle písmen a) až f) je i technickézhodnocení provedené po uvedení věci do stavu způ-sobilého obvyklému užívání, s výjimkou technickéhozhodnocení provedeného na nemovité kulturní pa-mátce a na hmotném majetku vyloučeném z odpisování(§ 27), nejpozději však v prvním roce odpisování. Po-kud původní vlastník v případech uvedených v § 30odst. 10 nezapočal odpisování, je u nabyvatele vstupnícenou hmotného majetku vstupní cena, z níž by pů-vodní vlastník odpisy uplatňoval. Vstupní cena hmot-ného majetku se snižuje o poskytnuté dotace ze stát-ního rozpočtu, z rozpočtů obcí a krajů, státních fondů,o podpory poskytnuté regionální radou regionu sou-držnosti124), o poskytnuté prostředky (granty) přidě-lené podle zvláštního právního předpisu72), o poskyt-nuté granty Evropských společenství, o poskytnuté do-tace, příspěvky a podpory z veřejných rozpočtů a jinýchpeněžních fondů cizího státu s výjimkou peněžníchfondů spravovaných podnikatelskými subjekty se síd-lem nebo bydlištěm v zahraničí (dále jen „veřejnézdroje“), poskytnuté na jeho pořízení nebo na jehotechnické zhodnocení, pokud se tyto prostředky ne-účtují podle zvláštního právního předpisu20) ve pro-spěch výnosů (příjmů). Obdobně se postupuje i u hmot-ného majetku vytvořeného vlastní činností. Součástívstupní ceny hmotného majetku uvedeného v § 26odst. 2 písm. b) a c) jsou i výdaje (náklady) na vyvola-nou investici, kterou se pro účely tohoto zákona ro-zumí výdaje (náklady) vynaložené na pořízení majetkupřevedeného do vlastnictví jiného subjektu a podmiňu-jícího funkci nebo užívání hmotného majetku uvede-ného v § 26 odst. 2 písm. b) a c).

(2) Za zůstatkovou cenu se pro účely tohoto zá-kona považuje rozdíl mezi vstupní cenou hmotnéhomajetku a celkovou výší odpisů stanovených podle§ 26 a § 30 až 32 z tohoto majetku, a to i tehdy, kdyždo výdajů na zajištění zdanitelných příjmů [§ 24 odst. 2písm. a)] zahrnul poplatník pouze poměrnou část od-pisů podle § 28 odst. 6 nebo uplatňoval v některýchzdaňovacích obdobích výdaje procentem z příjmů.

(3) Technické zhodnocení zvyšuje vstupní cenu(dále jen „zvýšená vstupní cena“) a zároveň u majetkuodpisovaného podle § 32 i zůstatkovou cenu (dále jen„zvýšená zůstatková cena“) příslušného majetku v tomzdaňovacím období, kdy je technické zhodnocení do-končeno a uvedeno do stavu způsobilého obvyklémuužívání. Ustanovení předchozí věty se nepoužije u tech-nického zhodnocení v případech uvedených v odstav-cích 1, 4 a 6 a u technického zhodnocení provedenéhona nemovité kulturní památce odpisovaného podle § 30


31b) § 13 vyhlášky č. 178/1994 Sb., o oceňování staveb, pozemků a trvalých porostů.72) Zákon č. 300/1992 Sb., o státní podpoře vědecké činnosti a vývoje technologií, ve znění pozdějších předpisů.

odst. 6 nebo u technického zhodnocení provedenéhona hmotném majetku vyloučeném z odpisování; přitompoplatník, který samostatně eviduje a odpisuje tech-nické zhodnocení hmotného majetku podle § 26 odst. 3písm. a) nebo výdaje vymezené v § 26 odst. 3 písm. c)zvyšuje o každé další technické zhodnocení dokončenéna původním majetku vstupní cenu a zároveň u majetkuodpisovaného podle § 32 i zůstatkovou cenu již evido-vaného jiného majetku v tom zdaňovacím období, kdyje technické zhodnocení dokončeno a uvedeno do stavuzpůsobilého obvyklému užívání. Povinnost zvýšitvstupní cenu samostatně evidovaného a odpisovanéhotechnického zhodnocení o každé další technické zhod-nocení dokončené na původním majetku se nevztahujena technické zhodnocení provedené na nemovité kul-turní památce, které se odpisuje podle § 30 odst. 6 vždysamostatně.

(4) Poplatník, který odpisoval technické zhodno-cení a výdaje vymezené v § 26 odst. 3 písm. c) nebojejich část, která není vyloučena z odpisování, souvise-jící s majetkem odkoupeným podle smlouvy o finanč-ním pronájmu s následnou koupí najaté věci, zvýší o po-řizovací cenu odkoupeného majetku vstupní (zůstatko-vou) cenu již odpisovaného jiného majetku v tom zda-ňovacím období, kdy je majetek odkoupen, a pokračujev započatém odpisování.

(5) Vstupní cenou hmotného majetku ve spolu-vlastnictví je u spoluvlastníka vstupní cena podle od-stavce 1 ve výši hodnoty jeho spoluvlastnického po-dílu. Hodnota technického zhodnocení provedenéhona hmotném majetku ve spoluvlastnictví se u jednotli-vých spoluvlastníků určí podle jejich spoluvlastnickéhopodílu52).

(6) Odpisuje-li technické zhodnocení nájemce,zvyšuje se vstupní cena (zůstatková cena) u vlastníka(pronajímatele) v roce ukončení pronájmu nebo zrušenísouhlasu vlastníka s odpisováním nájemcem, a to

a) o částku nepeněžního příjmu stanoveného podle§ 23 odst. 6 písm. b), je-li technické zhodnoceníprovedeno nad rámec nájemného,

b) o zůstatkovou cenu technického zhodnocení evi-dovanou u nájemce, je-li jím plněno nájemné.

Provede-li nájemce technické zhodnocení nad rámecsmluveného nájemného se souhlasem vlastníka (prona-jímatele) a neodpisuje-li je nájemce ani vlastník (pro-najímatel), zvyšuje se vstupní (zůstatková) cena přísluš-ného majetku u vlastníka (pronajímatele) v roce ukon-čení pronájmu o částku nepeněžního příjmu podle § 23odst. 6 písm. a). Po zvýšení vstupní (zůstatkové) cenypodle tohoto odstavce pokračuje vlastník (pronajíma-tel) v odpisování ze zvýšené vstupní ceny nebo ze zvý-šené zůstatkové ceny. Toto ustanovení se nepoužije,

pokud dochází k ukončení nájmu z důvodu odkoupenínajaté věci nájemcem, který zahrne zůstatkovou cenujím odpisovaného technického zhodnocení do vstupníceny podle § 29 odst. 1 písm. a).

(7) Při zvýšení nebo snížení vstupní ceny, ke kte-rému dochází u již odpisovaného majetku z jiného dů-vodu, než je jeho technické zhodnocení (dále jen „změ-něná vstupní cena“), se odpis stanoví ze změněnévstupní (zůstatkové) ceny při zachování platné sazby(koeficientu) podle § 31 nebo § 32.

(8) U hmotného majetku, který poplatník uve-dený v § 2 pořídil v době kratší než 5 let před jehovložením do obchodní společnosti nebo do družstvaa nebyl zahrnut do obchodního majetku, je u nabyvatelevstupní cenou, byl-li pořízen úplatně, pořizovací cena,byl-li pořízen nebo vyroben ve vlastní režii, jsouvstupní cenou vlastní náklady, a při nabytí hmotnéhomajetku zděděním nebo darováním, cena hmotnéhomajetku pro účely daně dědické nebo darovací. Přitomu nemovitostí lze vstupní cenu u nabyvatele zvýšit o ná-klady prokazatelně vynaložené na jejich opravy a tech-nické zhodnocení před vložením do obchodní společ-nosti nebo do družstva. Dnem vkladu do obchodníspolečnosti nebo družstva se pro účely tohoto zákonarozumí den uvedený ve smlouvě o vkladu.

(9) Vstupní cena hmotného majetku se nemění,

a) dochází-li k ocenění jmění zanikající nebo rozdě-lované společnosti nebo družstva podle zvláštníhoprávního předpisu20) v případě, kdy to vyžadujezvláštní právní předpis70),

b) dojde-li k vypořádání mezi podílovými spoluvlast-níky rozdělením věci podle zvláštního právníhopředpisu52), nebo

c) jsou-li v budově vymezeny byty nebo nebytovéprostory jako jednotky podle zvláštního právníhopředpisu60).

§ 30

(1) V prvním roce odpisování zatřídí poplatníkhmotný majetek do odpisových skupin uvedenýchv příloze č. 1 k tomuto zákonu. Došlo-li u stavebníhodíla ke změně hlavního užívání a v důsledku tétozměny se mění i zatřídění do odpisové skupiny uve-dené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, provede poplatníkzměnu zatřídění tohoto majetku ve zdaňovacím obdobínebo v období, za něž se podává daňové přiznání, vekterém ke změně došlo. Samostatně odpisované tech-nické zhodnocení provedené na hmotném majetku vy-loučeném z odpisování se zatřídí do odpisové skupiny,do které náleží hmotný majetek, na němž bylo tech-


52) § 137 odst. 1 občanského zákoníku.

nické zhodnocení provedeno. Doba odpisování činí mi-nimálně:

Odpisová skupina Doba odpisování

1 3 roky

2 5 let

3 10 let

4 20 let

5 30 let

6 50 let.

Stanovená doba odpisování se nevztahuje na hmotnýmajetek, u něhož došlo v průběhu odpisování k pro-dloužení doby odpisování. Stavební dílo (dům, budova,stavba) se zařazuje do odpisové skupiny podle jehohlavního užívání v souladu se zvláštní právním před-pisem31a). Při užívání budovy k několika účelům je prozařazení do odpisové skupiny rozhodující převažujícípodíl užívání na celkové využitelné podlahové ploše99).Hmotný majetek, který nelze zařadit do odpisovýchskupin podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu, s výjimkouuvedenou v odstavcích 6 až 8, zatříděný podle Klasifi-kace stavebních děl CZ-CC vydané Českým statistic-kým úřadem99) se zařadí do odpisové skupiny 5a ostatní hmotný majetek zatříděný podle Standardníklasifikace produkce se zařadí do odpisové skupiny 2.

(2) Poplatník provádí rovnoměrné (§ 31) nebozrychlené odpisování (§ 32). Způsob odpisování prokaždý nově pořízený hmotný majetek stanoví vlastník,s výjimkou uvedenou v odstavci 10, a nelze jej změnitpo celou dobu jeho odpisování.

(3) Hmotný majetek se odpisuje nejvýše dovstupní ceny nebo do zvýšené vstupní ceny.

(4) Roční odpis otvírek nových lomů, pískoven,hlinišť a technické rekultivace, pokud tyto nejsou sou-částí hmotného majetku, do jehož vstupní ceny jsouzahrnuty, dočasných staveb31a) a důlních děl, se stanovíjako podíl vstupní ceny a stanovené doby trvání. Ob-dobně se odpisuje hmotný majetek, jehož životnostnebo doba trvání je stanovena v letech obecně závaz-

ným předpisem nebo příslušným orgánem na základězmocnění ve zvláštním zákoně.

(5) U matric, zápustek, forem, modelů a šablon(ve Standardní klasifikaci produkce označených kódem28.62.50, 29.56.24 a 29.52.40) se roční odpis stanovíjako podíl vstupní ceny a stanovené doby použitelnostinebo stanoveného počtu vyrobených odlitků nebo vý-lisků.

(6) U technického zhodnocení provedeného nanemovité kulturní památce (§ 29 odst. 3) se roční odpisstanoví ve výši jedné patnáctiny vstupní ceny.

(7) Roční odpis podle odstavců 4 až 6 se stanovís přesností na dny nebo s přesností na celé měsíce,počínaje následujícím měsícem po dni, v němž bylysplněny podmínky pro odpisování; přitom odpisovánínelze přerušit.

(8) Při zahájení (ukončení) odpisování podle od-stavců 4 až 6 v průběhu zdaňovacího období lze uplat-nit roční odpisy pouze ve výši připadající na toto zda-ňovací období v závislosti na zvoleném způsobu stano-vení přesnosti odpisů podle odstavce 7.

(9) Odpisy stanovené podle odstavců 4 až 6 sezaokrouhlují na celé koruny nahoru.

(10) Ze vstupní ceny, ze které odpisoval původnívlastník s výjimkou uvedenou v § 29 odst. 7 a při za-chování způsobu odpisování pokračuje v odpisovánízapočatém původním vlastníkem

a) právní nástupce poplatníka a nástupnická společ-nost nebo družstvo70),

b) obchodní společnost nebo družstvo u hmotnéhomajetku nabytého vkladem společníka nebo členadružstva s bydlištěm nebo sídlem na území Českérepubliky, který byl zároveň u fyzické osoby za-hrnut v obchodním majetku a u právnické osobyv jejím majetku, nabytého vkladem obce, pokudbyl tento majetek ve vlastnictví obce a byl zahrnutv jejím majetku, a nabytého přeměnou70),

c) poplatník u hmotného majetku nabytého vklademtichého společníka s bydlištěm nebo sídlem naúzemí České republiky spolu s nabytím vlastnic-kých práv k tomuto majetku, pokud tichý společ-ník měl před uskutečněním vkladu tento majetekzahrnut v obchodním majetku,

d) tichý společník u hmotného majetku nabytéhovrácením jeho vkladu, pokud nabyl vlastnickápráva k tomuto majetku,


31a) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a předpisy jejprovádějící.

99) Sdělení Českého statistického úřadu č. 321/2003 Sb., k zavedení Klasifikace stavebních děl CZ-CC.

e) poplatník u hmotného majetku, který nabyl bez-úplatným převodem podle zvláštních předpisů31c)nebo bezúplatným převodem v důsledku delimi-tace státních organizací31d),

f) poplatník uvedený v § 2, který vyřadil hmotnýmajetek z obchodního majetku a následně hmotnýmajetek do obchodního majetku opět zařadil. Ob-dobně se postupuje i v případě přerušení pronájmu(§ 9),

g) postupník při postoupení smlouvy o finančnímpronájmu s následnou koupí najaté věci, jestližedodrží smluvenou celkovou výši nájemného,kupní cenu a nedojde ke zkrácení původně stano-vené doby pronájmu. Je-li postoupena najatá věcza nižší cenu, než byla vstupní cena evidovanáu postupitele, lze odpisy uplatnit maximálně dovýše ceny hrazené postupníkem,

h) poplatník, který nabyl právo k užívání hmotnéhomovitého majetku smlouvou o výpůjčce23e), a topo dobu zajištění závazku převodem práva29c) k to-muto majetku,

i) dlužník, který nabyl do vlastnictví hmotný maje-tek na základě smlouvy o půjčce20d). V odpisovánípokračuje i poplatník, pokud k tomuto majetkunabyl vlastnická práva vrácením půjčené věci,

j) manžel (manželka), který má v obchodním ma-jetku hmotný majetek, který již byl v obchodním

majetku a byl odpisován manželkou (manželem),s výjimkou majetku nabytého koupí od druhéhoz manželů,

k) poplatník, který odpisoval hmotný majetek předukončením činnosti,

l) účastník sdružení bez právní subjektivity u ma-jetku určeného podle druhu31e),

m) poplatník v případech uvedených v § 23a odst. 4a § 23c odst. 7.

V odpisování hmotného movitého majetku pokračujei poplatník, pokud k tomuto majetku nabyl znovuvlastnická práva splněním závazku, který byl zajištěnpřevodem práva29c), a to způsobem uplatňovaným podobu zajištění závazku podle písmene h). Obdobněpokračuje v odpisování i poplatník u hmotného ma-jetku vráceného při ukončení nájmu a poplatník přirozpuštění sdružení bez právní subjektivity nebo přiukončení činnosti ve sdružení bez právní subjektivityu majetku určeného podle druhu, který jím byl do to-hoto sdružení vnesen.

§ 31

(1) Při rovnoměrném odpisování hmotného ma-jetku jsou odpisovým skupinám přiřazeny tyto maxi-mální roční odpisové sazby:

a) Roční odpisová sazba pro hmotný majetek neodpisovaný podle písmen b) až d)

Odpisová skupina v prvním roce odpisování v dalších letechodpisování

pro zvýšenou vstupnícenu

1 20 40 33,3

2 11 22,25 20

3 5,5 10,5 10

4 2,15 5,15 5,0

5 1,4 3,4 3,4

6 1,02 2,02 2,


31c) Zákon č. 92/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.Zákon č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění pozdějšíchpředpisů.

31d) Zákon č. 111/1990 Sb., o státním podniku.Zákon č. 9/1993 Sb., o Českých dráhách, ve znění pozdějších předpisů.

31e) § 833 občanského zákoníku, ve znění zákona č. 509/1991 Sb.

b) Roční odpisová sazba při zvýšení odpisu v prvním roce odpisování o 20 %



1 40 30 33,3

2 31 17,25 20

3 24,4 8,4 10,

c) Roční odpisová sazba při zvýšení odpisu v prvním roce odpisování o 15 %



1 35 32,5 33,3

2 26 18,5 20

3 19 9 10,

d) Roční odpisová sazba při zvýšení odpisu v prvním roce odpisování o 10 %

Odpisová skupina v prvním roceodpisování

v dalších letechodpisování


1 30 35 33,3

2 21 19,75 20

3 15,4 9,4 10.

(2) Roční odpisovou sazbu uvedenou v odstavci 1písm. b) může použít poplatník s převážně zeměděl-skou a lesní výrobou7), který je prvním vlastníkemstroje pro zemědělství a lesnictví, označeného ve Stan-dardní klasifikaci produkce kódem 29.3. Za poplatníkas převážně zemědělskou a lesní výrobou se pro účelytohoto zákona považuje poplatník, u něhož příjmyz této činnosti činily v předcházejícím zdaňovacím ob-dobí více než 50 % z celkových příjmů; přitom u po-platníka, jemuž vznikla daňová povinnost v průběhuzdaňovacího období, je rozhodný poměr skutečně do-sažených příjmů.

(3) Roční odpisovou sazbu uvedenou v odstavci 1písm. c) může použít poplatník, který je prvním vlast-níkem zařízení pro čištění a úpravu vod označeného veStandardní klasifikaci produkce kódem 29.24.1 využí-vaného ve stavbách zařazených podle Klasifikace sta-

vebních děl CZ-CC vydané Českým statistickým úřa-dem99) do podtřídy 125113, pro třídicí a úpravárenskézařízení na zhodnocení druhotných surovin zahrnu-tých v oddílu 29 Standardní klasifikace produkce, po-mocí něhož jsou zpracovány druhotné suroviny veskupinách 37.10 a 37.20 Standardní klasifikace pro-dukce.

(4) Roční odpisovou sazbu uvedenou v odstav-ci 1 písm. d) může použít poplatník, který je prvnímvlastníkem hmotného majetku zatříděného podle to-hoto zákona v odpisových skupinách 1 až 3 s výjimkouhmotného majetku uvedeného v odstavcích 2, 3 a 5.

(5) Roční odpisovou sazbu podle odstavce 1písm. b) až d) nelze uplatnit u letadel, pokud nejsouvyužívána provozovateli letecké dopravy a leteckýchprací na základě vydané koncese a provozovateli letec-kých škol, u motocyklů a osobních automobilů, pokud


nejsou využívány provozovateli silniční motorové do-pravy a provozovateli taxislužby na základě vydanékoncese a provozovateli autoškol nebo pokud se ne-jedná o osobní automobily v provedení speciální vozi-dlo podskupiny sanitní a pohřební podle zvláštníhoprávního předpisu78), hmotného majetku označenéhove Standardní klasifikaci produkce kódem 29.7 (pří-stroje pro domácnost, jinde neuvedené) a 35.12 (re-kreační a sportovní čluny).

(6) Za prvního vlastníka hmotného movitého ma-jetku se pro účely tohoto zákona považuje poplatník,který si jako první pořídil nový hmotný movitý maje-tek, který dosud nebyl užíván k určenému účelua u předchozího vlastníka byl zbožím. Za prvníhovlastníka hmotného movitého majetku se považuje i po-platník, který tento majetek pořídil nebo vyrobil vevlastní režii.

(7) Při rovnoměrném odpisování se stanoví odpisyhmotného majetku za dané zdaňovací období ve výšijedné setiny součinu jeho vstupní ceny a přiřazenéroční odpisové sazby. Poplatník může na základě svéhorozhodnutí použít i sazby nižší než maximální sazby

uvedené v odstavci 1. Sazby nižší než maximální sazbyuvedené v odstavci 1 nemůže použít poplatník uvedenýv § 2, který uplatňuje výdaje podle § 7 odst. 7 nebo § 9odst. 4 a je povinen vést odpisy pouze evidenčně podle§ 26 odst. 8 anebo používá hmotný majetek pouzezčásti k zajištění zdanitelného příjmu a do výdajů k za-jištění zdanitelného příjmu zahrnuje poměrnou část od-pisů podle § 28 odst. 6.

(8) Při rovnoměrném odpisování ze zvýšenévstupní ceny hmotného majetku se stanoví odpisy to-hoto majetku za dané zdaňovací období ve výši jednésetiny součinu jeho zvýšené vstupní ceny a přiřazenéroční odpisové sazby platné pro zvýšenou vstupnícenu.

(9) Odpisy stanovené podle odstavců 7 a 8 se za-okrouhlují na celé koruny nahoru.

§ 32

(1) Při zrychleném odpisování hmotného majetkujsou odpisovým skupinám přiřazeny tyto koeficientypro zrychlené odpisování:

Koeficient pro zrychlené odpisování

Odpisová skupina v prvním roceodpisování

v dalších letechodpisování

pro zvýšenouzůstatkovou cenu

1 3 4 3

2 5 6 5

3 10 11 10

4 20 21 20

5 30 31 30

6 50 51 50.

(2) Při zrychleném odpisování se stanoví odpisyhmotného majetku

a) v prvním roce odpisování jako podíl jeho vstupníceny a přiřazeného koeficientu pro zrychlené od-pisování platného v prvním roce odpisování; při-tom poplatník, který je prvním vlastníkem, můžetento odpis zvýšit o

1. 20 % vstupní ceny stroje pro zemědělství a les-

nictví, označeného ve Standardní klasifikaciprodukce kódem 29.3, a to jen u poplatníkas převážně zemědělskou a lesní výrobou7),

2. 15 % vstupní ceny zařízení pro čištění a úpravuvod označeného ve Standardní klasifikaci pro-dukce kódem 29.24.1 využívaného ve stavbáchzařazených podle Klasifikace stavebních dělCZ-CC vydané Českým statistickým úřa-dem99) do podtřídy 125113, pro třídicí a úpra-


78) Vyhláška č. 102/1995 Sb., o schvalování technické způsobilosti a technických podmínkách provozu silničních vozidel napozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

várenské zařízení na zhodnocení druhotnýchsurovin zahrnutých v oddílu 29 Standardní kla-sifikace produkce, pomocí něhož jsou zpraco-vány druhotné suroviny ve skupinách 37.10a 37.20 Standardní klasifikace produkce,

3. 10 % vstupní ceny hmotného majetku zatřídě-ného podle tohoto zákona v odpisových skupi-nách 1 až 3 s výjimkou hmotného majetku uve-deného v bodech 1 a 2 a v § 31 odst. 5,

b) v dalších zdaňovacích obdobích jako podíl dvojná-sobku jeho zůstatkové ceny a rozdílu mezi přiřa-zeným koeficientem pro zrychlené odpisovánía počtem let, po které byl již odpisován.

(3) Při zrychleném odpisování majetku zvýšenéhoo jeho technické zhodnocení se odpisy stanoví

a) v roce zvýšení zůstatkové ceny jako podíl dvojná-sobku zvýšené zůstatkové ceny majetku a přiřaze-ného koeficientu zrychleného odpisování platnéhopro zvýšenou zůstatkovou cenu,

b) v dalších zdaňovacích obdobích jako podíl dvojná-sobku zůstatkové ceny majetku a rozdílu mezi při-řazeným koeficientem zrychleného odpisováníplatným pro zvýšenou zůstatkovou cenu a počtemlet, po které byl odpisován ze zvýšené zůstatkovéceny.

(4) Při zkrácení doby odpisování podle § 30odst. 1 u již odpisovaného hmotného majetku, kdyrozdíl mezi přiřazeným koeficientem pro zrychlené od-pisování a počtem let, po které byl již hmotný majetekodpisován je menší než 2, se pro stanovení ročníhoodpisu použije vždy rozdíl mezi přiřazeným koeficien-tem pro zrychlené odpisování a počtem let, po které byljiž hmotný majetek odpisován, ve výši 2; přitom dopočtu let se zahrnují pouze celá zdaňovací období po-dle § 17a.

(5) Odpisy stanovené podle odstavců 2 až 4 sezaokrouhlují na celé koruny nahoru.

§ 32a

Odpisy nehmotného majetku

(1) Pro účely tohoto zákona se odpisují zřizovacívýdaje, nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, soft-ware, ocenitelná práva a jiný majetek, který je vedenv účetnictví jako nehmotný majetek vymezený zvlášt-ním právním předpisem20) (dále jen „nehmotný maje-tek“), pokud

a) byl1. nabyt úplatně, vkladem společníka nebo ti-

chého společníka nebo člena družstva, přemě-nou70), darováním nebo zděděním, nebo

2. vytvořen vlastní činností za účelem obchodo-vání s ním nebo k jeho opakovanému poskyto-vání, a

b) vstupní cena je vyšší než 60 000 Kč, ac) doba použitelnosti je delší než jeden rok; přitom

dobou použitelnosti se rozumí doba, po kterou jemajetek využitelný pro současnou činnost nebouchovatelný pro další činnost nebo může sloužitjako podklad nebo součást zdokonalovaných nebojiných postupů a řešení včetně doby ověřování ne-hmotných výsledků.

(2) Za nehmotný majetek se pro účely tohoto zá-kona nepovažuje kladný nebo záporný rozdíl mezioceněním podniku nebo části podniku, tvořící samo-statnou organizační složku70), nabytého zejménakoupí, vkladem nebo oceněním majetku a závazkův rámci přeměn společností, a souhrnem jeho indivi-duálně přeceněných složek majetku sníženým o pře-vzaté závazky (goodwill), a dále povolenka na emiseskleníkových plynů116) nebo preferenční limit117), kte-rým je zejména individuální referenční množství mléka,individuální produkční kvóta a individuální limit pré-miových práv podle zvláštního právního předpisu117).

(3) Nehmotný majetek může kromě vlastníka od-pisovat poplatník, který k němu nabyl právo užívání zaúplatu.

(4) U nehmotného majetku, ke kterému má po-platník právo užívání na dobu určitou, se roční odpisstanoví jako podíl vstupní ceny a doby sjednané smlou-vou. V ostatních případech se nehmotný majetek od-pisuje rovnoměrně bez přerušení, a to audiovizuálnídílo106) 18 měsíců, software a nehmotné výsledky vý-zkumu a vývoje 36 měsíců, zřizovací výdaje 60 měsícůa ostatní nehmotný majetek 72 měsíců. U nehmotnéhomajetku, nabytého vkladem nebo přeměnou70), pokra-čuje nabyvatel v odpisování započatém původnímvlastníkem za podmínky, že vkladatelem, zanikajícínebo rozdělovanou obchodní společností nebo druž-stvem mohly být odpisy u tohoto nehmotného majetkuuplatňovány. U nehmotného majetku vloženého po-platníkem uvedeným v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 můženabyvatel uplatnit v úhrnu odpisy jako výdaje (ná-klady) jen do výše úhrady prokázané vkladatelem.

(5) Odpisy podle odstavce 4 se stanoví s přesnostína celé měsíce, počínaje následujícím měsícem po dni,v němž byly splněny podmínky pro odpisování; přitom


116) Zákon č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některýchzákonů.

117) Zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státnímzemědělském intervenčním fondu), ve znění pozdějších předpisů, a předpisy jej provádějící.

poplatník, který má právo užívání nehmotného ma-jetku sjednané smlouvou na dobu určitou, má možnoststanovit odpisy s přesností na dny. Při zahájení (ukon-čení) odpisování v průběhu zdaňovacího období lzeuplatnit odpisy pouze ve výši připadající na toto zda-ňovací období v závislosti na použitém stanovení přes-nosti odpisů. Odpisy se zaokrouhlují na celé korunynahoru.

(6) Technické zhodnocení zvyšuje vstupní cenunehmotného majetku; přitom za technické zhodnoceníse považují výdaje na ukončené rozšíření vybavenostinebo použitelnosti nehmotného majetku anebo zásahy,které mají za následek změnu účelu nehmotného ma-jetku, pokud po ukončení u jednotlivého nehmotnéhomajetku převýší částku 40 000 Kč. Za technické zhod-nocení se považují i uvedené výdaje nepřesahující sta-novenou částku, pokud je poplatník na základě svéhorozhodnutí neuplatní jako výdaj (náklad) podle § 24.Poplatník pokračuje v odpisování nehmotného majetkuze zvýšené vstupní ceny snížené o již uplatněné odpisyod měsíce následujícího po měsíci, v němž bylo tech-nické zhodnocení ukončeno, a to rovnoměrně bez pře-rušení po zbývající dobu odpisování stanovenou v od-stavci 4, nejméně však

a) audiovizuální díla po dobu 9 měsíců,b) software a nehmotné výsledky výzkumu a vývoje

po dobu 18 měsíců,c) nehmotný majetek, je-li právo užívání na dobu

určitou, do konce doby sjednané smlouvou,d) ostatní nehmotný majetek po dobu 36 měsíců.

Technické zhodnocení ukončené na již odepsaném ne-hmotném majetku se odpisuje samostatně po dobu uve-denou v písmenech a), b) a d). Při prodloužení dobyužívání práva sjednaného smlouvou na dobu určitou,zvýší poplatník o hodnotu technického zhodnocenívstupní cenu a pokračuje v odpisování nehmotnéhomajetku ze zvýšené vstupní ceny snížené o již uplat-něné odpisy od měsíce následujícího po měsíci, v němžbylo právo užívání prodlouženo, a to rovnoměrně bezpřerušení do konce doby nově sjednaného práva uží-vání.

(7) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, pou-žijí se pro nehmotný majetek obdobně ustanovení prohmotný majetek.

§ 32bNájem podniku

(1) Nájemce, který má najatý podnik nebo částpodniku, tvořící samostatnou organizační složku podlezvláštního právního předpisu70) (dále jen „najatý pod-nik“), na základě smlouvy o nájmu podniku a současněmá písemný souhlas pronajímatele k odpisování, použi-je při uplatňování odpisů hmotného majetku a nehmot-ného majetku přiměřeně ustanovení tohoto zákonao odpisování při zajištění závazku převodem práva.

(2) Převyšují-li v případě podle odstavce 1 odpisypodle zvláštního právního předpisu20) uplatněné ná-jemcem nájemné, je nájemce povinen zvýšit základ daněo rozdíl mezi odpisy podle zvláštního právního před-pisu20) a nájemným, není-li o tomto rozdílu účtovánodo výnosů. Nájemné se pro účely zjištění tohoto roz-dílu sníží o část určenou k úhradě jiného závazku vůčipronajímateli najatého podniku než závazku z titulunájemného, přičemž za úhradu závazku se nepovažujeúčtování nájemného na vrub příslušného účtu dlouho-dobého závazku.

(3) Nehradí-li nájemce pronajímateli najatéhopodniku hodnotu pohledávky nebo její část, která pře-chází na nájemce podle zvláštního právního předpisu70)na základě smlouvy o nájmu podniku, je nájemce povi-nen zvýšit o hodnotu převáděné pohledávky nebo jejíčásti základ daně, pokud nebude tato hodnota pohle-dávky nebo její část zaúčtovaná u nájemce podle zvlášt-ního právního předpisu20) ve prospěch výnosů.

(4) Nehradí-li pronajímatel nájemci závazek nebojeho část zachycený na rozvahových účtech, který pře-chází na nájemce podle zvláštního právního předpisu70)na základě smlouvy o nájmu podniku, je pronajímatelpovinen zvýšit o hodnotu převáděného závazku nebojeho části základ daně, pokud nebude hodnota závazkunebo jeho část u pronajímatele zaúčtována podle zvlášt-ního právního předpisu20) ve prospěch výnosů. Toto senevztahuje na závazky ze smluvních pokut, úrokůz prodlení a jiných sankcí ze závazkových vztahů a dálena závazky, z jejichž titulu vznikl výdaj (náklad), ale jevýdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udrženízdanitelných příjmů, jen pokud byl zaplacen.

(5) Ustanovení odstavců 1 a 4 se použijí pouzeu poplatníků, kteří vedou účetnictví.

§ 33

(1) Technickým zhodnocením se pro účely tohotozákona rozumí vždy výdaje na dokončené nástavby,přístavby a stavební úpravy32), rekonstrukce a moderni-zace majetku, pokud převýšily u jednotlivého majetkuv úhrnu ve zdaňovacím období 1995 částku 10 000 Kča počínaje zdaňovacím obdobím 1996 částku 20 000 Kča počínaje zdaňovacím obdobím 1998 částku 40 000 Kč.Technickým zhodnocením jsou i uvedené výdaje ne-přesahující stanovené částky, které poplatník na zá-kladě svého rozhodnutí neuplatní jako výdaj (náklad)podle § 24 odst. 2 písm. zb).

(2) Rekonstrukcí se pro účely tohoto zákona ro-zumí zásahy do majetku, které mají za následek změnujeho účelu nebo technických parametrů.

(3) Modernizací se pro účely tohoto zákona ro-zumí rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku.

(4) Technickým zhodnocením jsou také výdajepodle odstavce 1, pokud je hradí budoucí nájemce na


cizím hmotném majetku v průběhu jeho pořizování zapodmínky, že se stane nájemcem tohoto hmotného ma-jetku nebo jeho části, a vlastník tohoto hmotného ma-jetku nezahrne výdaje vynaložené budoucím nájemcemdo vstupní ceny.

(5) Ustanovení odstavce 1 se použije i na tech-nické zhodnocení, podává-li se daňové přiznání za jinéobdobí, než je zdaňovací období vymezené tímto zá-konem.

§ 33a

Závazné posouzení skutečnosti, zda je zásahdo majetku technickým zhodnocením

(1) Poplatník, který bude provádět, provádí neboprovedl zásah do majetku, může požádat příslušnéhosprávce daně o vydání rozhodnutí o závazném posou-zení39i), zda je tento zásah do majetku technickýmzhodnocením podle § 32a odst. 6 a § 33.

(2) V žádosti o vydání rozhodnutí o závaznémposouzení zásahu do majetku podle odstavce 1 poplat-ník uvede


b) název, popis nebo číselné označení majetku, doněhož bude, je nebo bylo zasahováno (dále jen„posuzovaný majetek“), datum a způsob jeho po-řízení a uvedení do užívání, jeho ocenění a údajeo zvoleném postupu účetního a daňového odpiso-vání,

c) u posuzovaného majetku, který tvoří soubor mo-vitých věcí, rovněž jednotlivé části souboru věcněa v hodnotovém vyjádření; pokud k tomuto sou-boru movitých věcí byla přiřazena další věc nebonaopak byla vyřazena, datum přiřazení nebo vy-řazení této věci,

d) popis stavu posuzovaného majetku při pořízenía před zahájením zásahu, popis současného využitímajetku a využití majetku po provedení zásahu,

e) výdaje (náklady), u kterých má poplatník pochyb-nosti včetně zdůvodnění těchto pochybností,

f) popis prací, které budou, jsou nebo byly vyko-nány v rámci zásahu do posuzovaného majetku,

g) předpokládaný rozpočet zásahu do majetku nebov případě ukončení zásahu do posuzovaného ma-jetku souhrn skutečně vynaložených výdajů (ná-kladů),

h) zdaňovací období, kterého se má rozhodnutí o zá-vazném posouzení zásahu do majetku podle od-stavce 1 týkat,

i) návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzenízásahu do majetku podle odstavce 1.

(3) Poplatník spolu s podáním žádosti o vydánírozhodnutí o závazném posouzení zásahu do majetkupodle odstavce 1 je povinen předložit

a) doklad o vlastnictví posuzovaného majetku, v pří-padě zásahu do posuzovaného majetku v nájmui souhlas vlastníka posuzovaného majetku, popří-padě pronajímatele s předpokládanými zásahy,

b) dokumentaci v rozsahu umožňujícím posouzení,zda je zásah do posuzovaného majetku technic-kým zhodnocením podle § 32a odst. 6 a § 33, v pří-padě zásahu do nemovitosti stavební dokumentacizachycující změny v nemovitosti.

§ 34

Položky odčitatelné od základu daně

(1) Od základu daně lze odečíst daňovou ztrátu,která vznikla a byla vyměřena za předchozí zdaňovacíobdobí nebo jeho část, a to nejdéle v 5 zdaňovacíchobdobích následujících bezprostředně po období, zakteré se daňová ztráta vyměřuje. U poplatníka, kterýje společníkem veřejné obchodní společnosti, se daňováztráta upraví o část základu daně nebo část daňovéztráty veřejné obchodní společnosti; přitom tato částzákladu daně nebo daňové ztráty se stanoví ve stejnémpoměru, v jakém je rozdělován zisk podle společenskésmlouvy, jinak rovným dílem9b). U poplatníka, který jekomplementářem komanditní společnosti, se daňováztráta upraví o část základu daně nebo část daňovéztráty komanditní společnosti určené ve stejném po-měru, v jakém je rozdělován zisk nebo ztráta koman-ditní společnosti podle zvláštního právního předpisu9c).Poprvé lze tohoto ustanovení použít u daňové ztrátyvzniklé za zdaňovací období roku 1993. U akciové spo-lečnosti, u níž došlo k přeměně z investičního fondua jiný podnikatelský subjekt19d), lze odečíst daňovouztrátu, která vznikla a byla vyměřena investičnímufondu počínaje zdaňovacím obdobím 1996. U poplat-níka uvedeného v § 2 lze od základu daně odečíst ztrátuvzniklou za předchozí zdaňovací období nebo jeho částpodle § 5 a uvedenou v daňovém přiznání, nejdélev 5 zdaňovacích obdobích následujících bezprostředněpo zdaňovacím období, ve kterém byla v daňovém při-znání uvedena.

(2) Pro stanovení daňové ztráty, kterou lze podleodstavce 1 odečíst, platí ustanovení § 23 až 33 a § 38n.U komanditní společnosti se daňová ztráta snižujeo částku připadající komplementářům9c).

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují naobecně prospěšné společnosti, s výjimkou obecně pro-spěšných společností, které jsou vysokou školou neboprovozují zdravotnické zařízení.

(4) Od základů daně lze odečíst 100 % výdajů(nákladů), které poplatník vynaložil v daném zdaňova-


cím období nebo období, za které se podává daňovépřiznání, při realizaci projektů výzkumu a vývoje73a),které mají podobu experimentálních či teoretickýchprací, projekčních či konstrukčních prací, výpočtů, ná-vrhů technologií, výroby funkčního vzorku či proto-typu produktu nebo jeho části a na certifikaci výsledkůdosažených prostřednictvím projektů výzkumu a vý-voje. Pokud vynaložené výdaje (náklady) souvisejís realizací projektů výzkumu a vývoje73a) pouze zčásti,je možné od základů daně odečíst pouze tuto jejichčást. Výdaje (náklady), které lze odečíst od základudaně, musí být výdaji (náklady) vynaloženými na do-sažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů a musíbýt evidovány odděleně od ostatních výdajů (nákladů)poplatníka. Tento odpočet nelze uplatnit na služby,licenční poplatky (§ 19 odst. 7) a nehmotné výsledkyvýzkumu a vývoje pořízené od jiných osob s výjimkouvýdajů (nákladů) vynaložených za účelem certifikacevýsledků výzkumu a vývoje, a dále na ty výdaje (ná-klady), na které již byla i jen zčásti poskytnuta podporaz veřejných zdrojů.

(5) Projektem výzkumu a vývoje, na jehož reali-zaci může být uplatněn odpočet podle odstavce 4, serozumí písemný dokument, ve kterém poplatník předzahájením řešení projektu výzkumu a vývoje vymezísvou činnost ve výzkumu a vývoji a který obsahujezejména základní identifikační údaje o poplatníkovi,kterými jsou obchodní firma nebo název poplatníka,jeho sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, popří-padě jméno a příjmení poplatníka, je-li poplatník fyzic-kou osobou, místo jeho trvalého pobytu a místo pod-nikání, dobu řešení projektu (datum zahájení a datumukončení řešení projektu), cíle projektu, které jsou do-sažitelné v době řešení projektu a vyhodnotitelné pojeho ukončení, předpokládané celkové výdaje (náklady)na řešení projektu a předpokládané výdaje (náklady)v jednotlivých letech řešení projektu, jména a příjmeníosob, které budou odborně zajišťovat řešení projektus uvedením jejich kvalifikace a formy pracovněprávníhovztahu k poplatníkovi, způsob kontroly a hodnocenípostupu řešení projektu a dosažených výsledků, datum,místo, jméno a příjmení oprávněné osoby, která projektschválila před zahájením jeho řešení; oprávněnou oso-bou se rozumí poplatník, je-li fyzickou osobou, neboosoba vykonávající funkci statutárního orgánu poplat-níka anebo osoba, která je členem statutárního orgánupoplatníka.

(6) Nelze-li odpočet podle odstavce 4 uplatnitv roce, kdy nárok na odpočet vznikl z důvodu, že po-platník vykázal daňovou ztrátu nebo základ daně (zá-klad daně snížený o nezdanitelné částky podle § 15a o daňovou ztrátu) nižší než odpočet podle odstavce 4,

lze odpočet nebo jeho zbývající část uplatnit v nejbliž-ším zdaňovacím období, ve kterém poplatník vykážezáklad daně (základ daně snížený o nezdanitelné částkypodle § 15 a o daňovou ztrátu), nejvýše však ve třechzdaňovacích obdobích bezprostředně následujících pozdaňovacím období, ve kterém nárok na odpočetvznikl.

(7) U poplatníka, který je společníkem veřejné ob-chodní společnosti, lze odpočet zvýšit i o poměrnoučást odpočtu podle odstavců 4 až 6 zjištěného za ve-řejnou obchodní společnost; přitom poměrná část od-počtu se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdě-lován zisk nebo ztráta podle společenské smlouvy,nebo rovným dílem9b).

(8) Odpočet podle odstavců 4 až 6 zjištěný za ko-manditní společnost se rozděluje na komplementářea komanditní společnost ve stejném poměru, v jakémse rozděluje zisk nebo ztráta19c). U poplatníka, který jekomplementářem komanditní společnosti, lze odpočetpodle odstavců 4 až 6 zvýšit o část odpočtu, určenou vestejném poměru, jako je rozdělován zisk nebo ztrátakomanditní společnosti podle zvláštního právníhopředpisu9c).

(9) Poplatník může dále od základu daně odečíst50 % částky, kterou vypořádal v peněžní, případněv nepeněžní formě v období 1993 až 2005 oprávněnýmosobám jejich majetkový podíl podle zákona č. 42/1992Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majet-kových nároků v družstvech (dále jen „majetkovýpodíl“), nebo kterou poplatník v období 1993 až 2005uhradil oprávněným osobám za postoupení jejich po-hledávky vzniklé z titulu vypořádání majetkového po-dílu. Odpočet lze uplatnit v jednom zdaňovacím ob-dobí nebo postupně ve více zdaňovacích obdobích, nej-později však do konce zdaňovacího období, které za-počalo v roce 2009.

(10) Poplatník může dále od základu daně odečíst50 % částky, kterou ve zdaňovacím období vypořádáv peněžní nebo v nepeněžní formě oprávněným oso-bám jejich majetkový podíl nebo kterou poplatníkv průběhu zdaňovacího období uhradí jako postupníkoprávněným osobám za postoupení jejich pohledávkyvzniklé z titulu vypořádání tohoto majetkového podílu.To se nevztahuje na postupníka, který pohledávkuvzniklou z titulu majetkového podílu dále postoupil.Takto lze postupovat naposledy za zdaňovací období,které započalo v roce 2009.

(11) Pro stanovení výše odpočtu od základu daněpodle odstavců 9 a 10 se plnění v nepeněžní formě ocenítakto:

a) hmotný majetek cenou podle oceňovacího před-


73a) § 2 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejícíchzákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje).

pisu platného v době, kdy se toto plnění uskuteč-nilo,

b) zásoby či služby pořizovací cenou nebo vlastnímináklady,

c) cenné papíry nominální hodnotou.Pokud je v dohodě o vypořádání majetkového podílunebo v dohodě o úhradě za postoupenou pohledávkuvzniklou z titulu majetkového podílu stanovena cenakonkrétního plnění, anebo je tato cena uvedena na do-kladu vystaveném či navazujícím na výše uvedenou do-hodu, lze pro účely odpočtu použít tuto cenu.

(12) Ustanovení odstavců 9 až 11 se uplatní i přivypořádání majetkového podílu člena družstva nebospolečníka společnosti anebo jeho části, pokud je evi-dován u povinné osoby jako závazek vůči tomuto čle-novi nebo společníkovi.

§ 34aZávazné posouzení skutečnosti, zda se jedná o výdaje

(náklady) vynaložené při realizaci projektůvýzkumu a vývoje

(1) Poplatník může požádat příslušného správcedaně o závazné posouzení39i) skutečnosti, zda se u vý-dajů (nákladů), u nichž má pochybnost, jedná o výdaje(náklady) vynaložené v daném zdaňovacím období přirealizaci projektu výzkumu a vývoje73a), které lze ode-číst od základu daně podle § 34 odst. 4 a 6.

(2) V žádosti o vydání rozhodnutí o závaznémposouzení charakteru výdajů (nákladů) podle od-stavce 1 poplatník uvede

a) údaje podle ustanovení § 34 odst. 5,b) výčet činností, které poplatník považuje za čin-

nosti prováděné při realizaci projektů výzkumua vývoje73a), spolu s odůvodněním, proč poplatníktyto činnosti považuje za činnosti prováděné přirealizaci projektů výzkumu a vývoje73a),

c) výčet výdajů (nákladů) na činnosti, které poplatníkpovažuje za činnosti prováděné při realizaci pro-jektů výzkumu a vývoje73a),

d) výčet činností, u kterých má poplatník pochyb-nosti, zda výdaje (náklady) na tyto činnosti vyna-ložené lze odečíst od základu daně podle § 34odst. 4 a 6, spolu s uvedením těchto pochybností,

e) způsob zjištění částky jednotlivého výdaje (ná-kladu) v rámci určitého nákladového titulu, pou-žitá kritéria rozdělení,

f) návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzenícharakteru výdajů (nákladů) podle odstavce 1.

(3) Je-li rozhodnutí o závazném posouzení cha-

rakteru výdajů doručeno poplatníkovi po uplynutílhůty pro podání daňového přiznání podle zvláštníhoprávního předpisu41d) nebo podle tohoto zákona, můžepoplatník uplatnit odčitatelnou položku podle § 34odst. 4, 6, 7 a 8 v dodatečném daňovém přiznání.

§ 35

Sleva na dani

(1) Poplatníkům uvedeným v § 2 a 17 se daň zazdaňovací období, kterým je kalendářní rok, nebo zazdaňovací období kratší než nepřetržitě po sobě jdou-cích dvanáct měsíců spadajících do kalendářního roku,anebo za část uvedených zdaňovacích období, za kte-rou se podává daňové přiznání, snižuje o

a) částku 18 000 Kč za každého zaměstnance se zdra-votním postižením s výjimkou zaměstnance s těž-ším zdravotním postižením33) a poměrnou částz této částky, je-li výsledkem průměrného ročníhopřepočteného počtu těchto zaměstnanců podle od-stavce 2 desetinné číslo,

b) částku 60 000 Kč za každého zaměstnance s těžšímzdravotním postižením33) a poměrnou část z tétočástky, je-li výsledkem průměrného ročního pře-počteného počtu těchto zaměstnanců podle od-stavce 2 desetinné číslo,

c) polovinu daně vypočítané ze základu daně vyká-zaného z činností provozovaných poplatníky uve-denými v § 17 zaměstnávajících nejméně 25 za-městnanců, u nichž podíl zaměstnanců, kteří jsouosobami se zdravotním postižením33), činí více než50 % průměrného ročního přepočteného počtuvšech jejich zaměstnanců.

Přitom u poplatníků, kteří jsou společníky veřejné ob-chodní společnosti, u komplementářů komanditní spo-lečnosti a u komanditní společnosti se daň sníží podlepísmen a) a b) pouze o částku, která odpovídá poměru,jakým byl mezi ně rozdělen základ daně zjištěný zaveřejnou obchodní společnost nebo za komanditní spo-lečnost.

(2) Pro výpočet slev podle odstavce 1 písm. a) a b)je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměst-nanců se zdravotním postižením33), a pro výpočet slevypodle odstavce 1 písm. c) též průměrný roční přepoč-tený počet všech zaměstnanců poplatníka. Průměrný


41d) § 40 a 40b zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.33) § 67 zákona č. 435/2004 Sb.

přepočtený počet zaměstnanců se vypočítá samostatněza každou skupinu zaměstnanců vymezenou v před-chozí větě jako podíl celkového počtu hodin, kterýtěmto zaměstnancům vyplývá z rozvržení pracovnídoby83) nebo z individuálně sjednané pracovní doby84)a z délky trvání pracovního poměru v období, za kterése podle odstavce 1 podává daňové přiznání, sníženéhoo neodpracované hodiny v důsledku neomluvené ne-přítomnosti v práci, nenapracovaného pracovníhovolna poskytnutého zaměstnavatelem bez náhradymzdy, pokud zaměstnanec nemohl konat práci z jinýchdůležitých důvodů týkajících se jeho osoby100) a do-časné pracovní neschopnosti nebo karantény, za kterounepřísluší náhrada mzdy, platu nebo odměny nebo sní-ženého platu nebo snížené odměny za dobu dočasnépracovní neschopnosti nebo karantény podle zvlášt-ního právního předpisu47a) nebo nemocenské z nemo-cenského pojištění, a celkového ročního fondu pra-covní doby připadajícího na jednoho zaměstnance pra-cujícího na plnou pracovní dobu stanovenou zvláštnímiprávními předpisy34). Do trvání pracovního poměru senezapočítává mateřská nebo rodičovská dovolená,služba v ozbrojených silách, výkon civilní službya dlouhodobé uvolnění pro výkon veřejné funkce. Vy-počtený podíl se zaokrouhluje na dvě desetinná mís-ta34a).

(3) Budou-li slevy na dani podle odstavce1 písm. a)a b) uplatňovat poplatníci uvedení v § 17 za zdaňovacíobdobí, kterým je hospodářský rok, nebo za zdaňovacíobdobí delší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáctměsíců, anebo za jinak vymezené období, za které sepodává daňové přiznání, jehož začátek a konec spadádo dvou různých kalendářních roků, zjistí se celkováčástka slevy jako součet dílčích částek těchto slev, vy-počtených samostatně za kalendářní rok, do něhožspadá začátek, a za kalendářní rok, do něhož spadákonec období, za které se podává daňové přiznání.Při výpočtu každé z dílčích částek slev se jako dělitelpoužije celkový roční fond pracovní doby připadajícína jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovnídobu stanovenou zvláštními předpisy, příslušnéhokalendářního roku, a částka slevy podle odstavce 1písm. a) a b) platná k poslednímu dni období, za kterése podává daňové přiznání.

(4) Budou-li slevy na dani podle odstavce 1písm. c) uplatňovat poplatníci uvedení v § 17 za zda-

ňovací období, kterým je hospodářský rok, nebo zazdaňovací období delší než nepřetržitě po sobě jdou-cích dvanáct měsíců, anebo za jinak vymezené období,za které se podává daňové přiznání, jehož začátek a ko-nec spadají do dvou různých, na sebe navazujících ka-lendářních roků, zjistí se celkový podíl zaměstnanců sezměněnou pracovní schopností jako vážený aritme-tický průměr ze součtu násobků ročních podílů za-městnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postiže-ním33), vypočtených samostatně za kalendářní rok, doněhož spadá začátek, a za kalendářní rok, do něhožspadá konec období, za které se podává daňové při-znání, a počtu měsíců nebo kalendářních dnů připada-jících z období, za které se podává daňové přiznání napříslušný kalendářní rok.

(5) Slevu na dani podle odstavce 1 nelze uplatnitna daň (část daně) připadající na základ daně (dílčí zá-klad daně) podle § 20b.

(6) Poplatníkům uvedeným v § 2 a 17, kteří jsousoučasně povinnými subjekty podle zvláštního práv-ního předpisu118), a do 30. června 2006 zahájí provozregistrační pokladny podle zvláštního právního před-pisu118), se daň za zdaňovací období, ve kterém tutoregistrační pokladnu pořídili, snižuje o polovinu jejípořizovací ceny, maximálně však o 8 000 Kč na jednupokladnu. Slevu na daň lze uplatnit jen při prvním za-hájení provozu registrační pokladny.

(7) Poplatníkům uvedeným v § 2 a 17, kteří jsousoučasně povinnými subjekty podle zvláštního práv-ního předpisu118) a do 31. prosince 2006 provedli tech-nické zhodnocení jimi dosud používané pokladny kesplnění podmínek stanovených zvláštním právnímpředpisem118), se daň za zdaňovací období, ve kterémbylo technické zhodnocení dokončeno (§ 33), snižujeo 30 % hodnoty technického zhodnocení, maximálněvšak o 4 000 Kč na jednu pokladnu.

(8) Nelze-li slevu podle odstavců 6 a 7 uplatnitv roce, kdy nárok na slevu vznikl z důvodu, že poplat-ník vykázal daňovou ztrátu nebo daň nižší, než je slevapodle odstavců 6 a 7, lze slevu nebo její zbývající částuplatnit v nejbližším zdaňovacím období, ve kterémpoplatník vykáže daň, nejvýše však ve třech zdaňova-cích obdobích bezprostředně následujících po zdaňo-vacím období, ve kterém nárok na slevu vznikl.


83) § 84 a 85 zákoníku práce.84) § 86 zákoníku práce.

100) § 128 zákoníku práce.§ 21 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony, ve znění pozdějších předpisů.

34) § 83 zákoníku práce.34a) § 46a zákona č. 337/1992 Sb.118) Zákon č. 215/2005 Sb., o registračních pokladnách, ve znění zákona č. 358/2005 Sb.

§ 35a

(1) Poplatník, kterému byl poskytnut příslib in-vestiční pobídky podle zvláštního právního před-pisu67), který pro poskytnutí příslibu zahájil podnikánía zaregistroval se podle zvláštního právního předpisu41)jako poplatník, může, splnil-li všeobecné podmínkystanovené zvláštním právním předpisem a zvláštní pod-mínky stanovené tímto zákonem, uplatnit slevu nadani, a to,

a) jde-li o poplatníka daně z příjmů právnickýchosob, ve výši součinu sazby daně podle § 21odst. 1 a základu daně podle § 20 odst. 1, sníže-ného o položky podle § 34 a § 20 odst. 8 a o rozdíl,o který úrokové příjmy zahrnované do základudaně podle § 20 odst. 1 převyšují s nimi souvisejícívýdaje (náklady),

b) jde-li o poplatníka daně z příjmů fyzických osob,ve výši daně vypočtené podle § 16 z dílčího zá-kladu daně (§ 7).

Výše slevy na dani se nemění, je-li dodatečně vyměřenavyšší daňová povinnost34d).

(2) Zvláštními podmínkami, za kterých lze uplat-nit slevu na dani podle odstavce 1, jsou

a) poplatník využije v nejvyšší možné míře všechustanovení tohoto zákona ke snížení základu daně,a to zejména uplatněním

1. všech odpisů podle § 26 až 33; v období uplat-ňování slevy nelze odpisování přerušit (§ 26odst. 8), stanovení způsobu odpisování podletohoto zákona provede poplatník,

2. opravných položek k pohledávkám podlezvláštního právního předpisu22a),

3. odpočtu daňové ztráty nebo její části podle § 34odst. 1 v nejbližším zdaňovacím období, kdy jevykázán základ daně,

b) poplatník bude u dlouhodobého hmotného ma-jetku20), s výjimkou nemovitostí, pořízenéhov rámci investiční akce posuzované pro účely po-skytnutí veřejné podpory, prvním vlastníkem naúzemí České republiky; toto se nevztahuje na ma-jetek nabytý v rámci zpeněžení majetkové pod-staty podle zvláštního právního předpisu19a),

c) poplatník v období, za které může uplatnit slevuna dani podle odstavce 3, nebude zrušen, nebudevůči němu zahájeno insolvenční řízení, nesloučí se

s jiným subjektem, nebo nepřevezme jmění spo-lečnosti, jenž bude zrušena bez likvidace převodjmění na společníka69), nebo v případě fyzickéosoby neukončí nebo nepřeruší podnikatelskoučinnost,

d) poplatník nezvýší základ pro výpočet slevy nadani obchodními operacemi ve vztazích s osobamiuvedenými v ustanovení § 23 odst. 7 způsobem,který neodpovídá ekonomickým principům běž-ných obchodních vztahů, nebo převodem majetkunebo jeho části výše uvedených osob, který u nichbude mít za následek snížení základu daně nebozvýšení daňové ztráty,

e) poplatník pořídí a eviduje v majetku dlouhodobýhmotný a nehmotný majetek20) nejméně v částkáchuvedených ve zvláštním právním předpise68),

f) poplatník, kterému bylo poskytnuto podle zvlášt-ního právního předpisu67) více příslibů investič-ních pobídek, může uplatnit slevu na dani za zda-ňovací období pouze podle jednoho z těchto pří-slibů. Uplatní-li slevu na dani podle později po-skytnutého příslibu, nemůže za všechnanásledující zdaňovací období uplatnit slevu na danipodle dříve vydaných příslibů.

(3) Slevu na dani podle odstavce 1 lze uplatňovatpo dobu pěti po sobě bezprostředně následujících zda-ňovacích období, přičemž prvním zdaňovacím obdo-bím, za které lze slevu na dani uplatnit, je zdaňovacíobdobí, ve kterém poplatník splnil všeobecné pod-mínky podle zvláštního právního předpisu67) a zvláštnípodmínky stanovené tímto zákonem, nejpozději všakzdaňovací období, ve kterém uplynuly 3 roky od vy-dání rozhodnutí o příslibu investičních pobídek podlezvláštního právního předpisu. V případě, že byla lhůtapro splnění všeobecných podmínek prodloužena podlezvláštního právního předpisu67), posunuje se počá-tek pro uplatnění slevy na dani z příjmů, nejdéle všako 2 roky.

(4) Sleva na dani nesmí v jednotlivých zdaňova-cích obdobích překročit míru veřejné podpory67a) vzta-ženou k dosud skutečně vynaloženým nákladům, kterémohou být podpořeny, a současně nemůže v celkovémsouhrnu překročit přípustnou hodnotu veřejné pod-pory stanovené rozhodnutím podle zvláštního práv-ního předpisu67).


67) Zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách).41) § 33 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

34d) § 46 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.69) § 69b zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.68) § 2 odst. 2 písm. e) zákona č. 72/2000 Sb.

67a) § 3 písm. f) zákona č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře.

(5) Částka slevy na dani se zaokrouhluje na celéKč dolů.

(6) Nedodrží-li poplatník některou z podmínekuvedených v odstavci 2, s výjimkou podmínky uvedenév odstavci 2 písm. a), nebo některou ze všeobecnýchpodmínek stanovených zvláštním právním předpisem,nárok na slevu podle odstavce 1 zaniká a poplatník jepovinen podat dodatečné daňové přiznání28b) za vše-chna zdaňovací období, ve kterých slevu uplatnil. Ne-dodrží-li poplatník podmínku uvedenou v odstavci 2písm. a), nárok na slevu za zdaňovací období, ve kte-rém tato podmínka nebyla dodržena, se snižuje o částkuve výši součinu dvojnásobku sazby daně podle § 21odst. 1 a té části změny základu daně po snížení o po-ložky podle § 20 odst. 8 a § 34, která vznikla poruše-ním podmínky podle odstavce 2 písm. a), a poplatník jepovinen podat dodatečné daňové přiznání za všechnazdaňovací období, ve kterých podmínku nedodržel.Sleva na dani nemůže dosáhnout záporných hodnot.

§ 35b

(1) Poplatník, kterému byl poskytnut příslib in-vestiční pobídky podle zvláštního právního předpisua na kterého se nevztahuje ustanovení § 35a, může,splnil-li všeobecné podmínky stanovené zvláštnímprávním předpisem a zvláštní podmínky stanovenétímto zákonem, uplatnit slevu na dani, která se vypočtepodle vzorce S1 minus S2, přičemž

a) S1 se rovná částce daně vypočtené podle od-stavce 2 za zdaňovací období, za které bude slevauplatněna; výše této částky se nemění, je-li doda-tečně vyměřena vyšší daňová povinnost39a),

b) S2 se rovná částce daně vypočtené podle od-stavce 2 za jedno ze dvou zdaňovacích obdobíbezprostředně předcházející zdaňovacímu období,za které lze slevu uplatnit poprvé, a to ta částkadaně, která je vyšší; tato částka bude upravenao hodnoty jednotlivých meziročních odvětvovýchindexů cen vyhlašovaných Českým statistickýmúřadem, a to počínaje indexem vztahujícím se kezdaňovacímu období, za které byla tato částka vy-počtena; výše této částky se nemění, je-li za pří-slušné zdaňovací období dodatečně vyměřena nižšídaňová povinnost34d). Obdobně se postupuje přiúpravě částky S2, přechází-li poplatník na hospo-dářský rok.

(2) Částka daně pro účely odstavce 1 jea) u poplatníka daně z příjmů právnických osob

rovna částce vypočtené sazbou daně podle § 21odst. 1 ze základu daně podle § 20 odst. 1 sníže-ného o položky podle § 34 a § 20 odst. 8 a o rozdíl,o který úrokové příjmy zahrnované do základu

daně podle § 20 odst. 1 převyšují s nimi souvisejícívýdaje (náklady),

b) u poplatníka daně z příjmů fyzických osob rovnačástce vypočtené podle § 16 z dílčího základu daněpodle § 7.

(3) Pokud ve 2 zdaňovacích obdobích bezpro-středně předcházejících období, za které lze slevuuplatnit poprvé, vykázal poplatník daňovou ztrátunebo mu daňová povinnost nevznikla, sleva na dani sevypočte podle odstavce 1 písm. a).

(4) Slevu na dani podle odstavce 1 lze uplatňovatpo dobu pěti po sobě bezprostředně následujících zda-ňovacích období, přičemž prvním zdaňovacím obdo-bím, za které lze slevu na dani uplatnit, je zdaňovacíobdobí, ve kterém poplatník splnil všeobecné pod-mínky podle zvláštního právního předpisu67) a zvláštnípodmínky stanovené tímto zákonem, nejpozději všakzdaňovací období, ve kterém uplynuly 3 roky od vy-dání rozhodnutí o příslibu investičních pobídek podlezvláštního právního předpisu. V případě, že byla lhůtapro splnění všeobecných podmínek prodloužena podlezvláštního právního předpisu67), posunuje se počá-tek pro uplatnění slevy na dani z příjmů, nejdéle všako 2 roky.

(5) Sleva na dani nesmí v jednotlivých zdaňova-cích obdobích překročit míru veřejné podpory67a) vzta-ženou k dosud skutečně vynaloženým nákladům, kterémohou být podpořeny, a současně nemůže v celkovémsouhrnu překročit přípustnou hodnotu veřejné pod-pory stanovené rozhodnutím podle zvláštního práv-ního předpisu67).

(6) Ustanovení § 35a odst. 2 a 5 platí obdobně.

(7) Nedodrží-li poplatník některou z podmínekuvedených v § 35a odst. 2, s výjimkou podmínky uve-dené v odstavci 2 písm. a), nebo některou ze všeobec-ných podmínek stanovených zvláštním právním před-pisem, nárok na slevu podle odstavce 1 zaniká a poplat-ník je povinen podat dodatečné daňové přiznání28b) zavšechna zdaňovací období, ve kterých slevu uplatnil.Nedodrží-li poplatník podmínku uvedenou v § 35aodst. 2 písm. a), nárok na slevu za zdaňovací období,ve kterém tato podmínka nebyla dodržena, se snižujeo částku ve výši součinu dvojnásobku sazby daně podle§ 21 odst. 1 a té části změny základu daně po sníženío položky podle § 20 odst. 8 a § 34, která vznikla po-rušením podmínky podle odstavce 2 písm. a), a poplat-ník je povinen podat dodatečné daňové přiznání zavšechna zdaňovací období, ve kterých podmínku nedo-držel. Sleva na dani nemůže dosáhnout záporných hod-not.


39a) § 41 odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

§ 35ba

(1) Poplatníkům uvedeným v § 2 se daň vypočtenápodle § 16, případně snížená podle § 35, 35a nebo 35bza zdaňovací období snižuje o částku

a) 24 840 Kč na poplatníka,

b) 24 840 Kč na manželku (manžela) žijící s poplatní-kem v domácnosti, pokud nemá vlastní příjempřesahující za zdaňovací období 38 040 Kč; je-limanželka (manžel) držitelkou průkazu mimořád-ných výhod III. stupně (zvlášť těžké postižení s po-třebou průvodce) – průkaz ZTP/P (dále jen „prů-kaz ZTP/P“), zvyšuje se částka 24 840 Kč na dvoj-násobek. Do vlastního příjmu manželky (manžela)se nezahrnují dávky státní sociální podpory, dávkysociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi, pří-spěvek na péči, sociální služby, státní příspěvky napenzijní připojištění se státním příspěvkem9a),státní příspěvky podle zákona o stavebním spořenía o státní podpoře stavebního spoření4a) a stipen-dium poskytované studujícím soustavně se připra-vujícím na budoucí povolání. U manželů, kteřímají majetek ve společném jmění manželů, se dovlastního příjmu manželky (manžela) nezahrnujepříjem, který plyne druhému z manželů nebo sepro účely daně z příjmů považuje za příjem dru-hého z manželů,

c) 2 520 Kč, pobírá-li poplatník částečný invalidnídůchod z důchodového pojištění podle zákonao důchodovém pojištění43) nebo zanikl-li nárokna částečný invalidní důchod z důvodu souběhunároku na výplatu částečného invalidního dů-chodu a starobního důchodu,

d) 5 040 Kč, pobírá-li poplatník plný invalidní dů-chod nebo jiný důchod z důchodového pojištěnípodle zákona o důchodovém pojištění43), u něhožjednou z podmínek přiznání je, že je plně inva-lidní, zanikl-li nárok na plný invalidní důchodz důvodu souběhu nároku na výplatu plného in-validního důchodu a starobního důchodu nebo jepoplatník podle zvláštních předpisů plně invalidní,avšak jeho žádost o plný invalidní důchod bylazamítnuta z jiných důvodů než proto, že není plněinvalidní,

e) 16 140 Kč, je-li poplatník držitelem průka-zu ZTP/P,

f) 4 020 Kč u poplatníka po dobu, po kterou se sou-stavně připravuje na budoucí povolání studiemnebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršenívěku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia

v doktorském studijním programu, který posky-tuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku28 let. Dobou soustavné přípravy na budoucí po-volání studiem nebo předepsaným výcvikem se ro-zumí doba uvedená podle zvláštních právníchpředpisů14d) pro účely státní sociální podpory.

(2) U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 se daňsníží za zdaňovací období o částky uvedené v odstavci 1písm. a) až e), pokud úhrn jeho příjmů ze zdrojů naúzemí České republiky podle § 22 činí nejméně 90 %všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsoupředmětem daně podle § 3 nebo 6, nebo jsou od daněosvobozeny podle § 4, 6 nebo 10, nebo příjmů, z nichžje daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

(3) Poplatník může uplatnit snížení daně podleodstavce 1 písm. b) až f) o částku ve výši jedné dvanác-tiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku bylypodmínky pro uplatnění nároku na snížení daně spl-něny.

§ 35c

(1) Poplatník uvedený v § 2 má nárok na daňovézvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním v domác-nosti108), (dále jen „daňové zvýhodnění“) ve výši10 680 Kč ročně, pokud neuplatňuje slevu na dani po-dle § 35a nebo 35b. Poplatník o daňové zvýhodněnísníží daň stanovenou podle § 16, případně sníženoupodle § 35 nebo 35ba. Daňové zvýhodnění může po-platník uplatnit formou slevy na dani, daňového bo-nusu nebo slevy na dani a daňového bonusu.

(2) Slevu na dani podle odstavce 1 může poplatníkuplatnit až do výše daňové povinnosti vypočtené podletohoto zákona za příslušné zdaňovací období.

(3) Je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodněnípodle odstavce 1 vyšší než daňová povinnost vypo-čtená podle tohoto zákona za příslušné zdaňovacíobdobí, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem. Poplatníkmůže daňový bonus uplatnit, pokud jeho výše činí ale-spoň 100 Kč, maximálně však do výše 52 200 Kč ročně.

(4) Daňový bonus může uplatnit poplatník, kterýve zdaňovacím období měl příjem podle § 6, 7, 8 nebo 9alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy stano-vené pro zaměstnance odměňovaného měsíční mzdouk počátku příslušného zdaňovacího období a neupra-vené s ohledem na odpracovanou dobu a další okol-nosti, podle zvláštního právního předpisu upravujícíhovýši minimální mzdy111) (dále jen „minimální mzda“);u poplatníka, který má příjmy pouze podle § 9 nesmí


14d) § 12 až 15 zákona č. 117/1995 Sb.108) § 115 občanského zákoníku.111) § 111 zákoníku práce.

Nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění pozdějších předpisů.

výdaje převýšit tyto příjmy. Do těchto příjmů se neza-hrnují příjmy od daně osvobozené, příjmy, z nichž jedaň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

(5) Poplatník uvedený v § 2 odst. 3 může daňovézvýhodnění uplatnit, jestliže úhrn všech jeho příjmů zezdrojů na území České republiky (§ 22) činí nejméně90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které ne-jsou předmětem daně podle § 3 nebo 6, jsou od daněosvobozeny podle § 4, 6 nebo 10, nebo příjmů, z nichžje daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

(6) Za vyživované dítě poplatníka se pro účelytohoto zákona považuje dítě vlastní, osvojené, dítěv péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě druhého z man-želů a vnuk (vnučka), pokud jeho (její) rodiče nemajípříjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit,pokud je

a) nezletilým dítětem,b) zletilým dítětem až do dovršení věku 26 let, jestliže

nepobírá plný invalidní důchod a1. soustavně se připravuje na budoucí povolání;

příprava na budoucí povolání se posuzuje podlezákona o státní sociální podpoře14d),

2. nemůže se soustavně připravovat na budoucípovolání nebo vykonávat výdělečnou činnostpro nemoc nebo úraz, nebo

3. z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravot-ního stavu je neschopno vykonávat soustavnouvýdělečnou činnost.

(7) Dočasný pobyt dítěte mimo domácnost nemávliv na uplatnění daňového zvýhodnění. Jedná-li seo dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P, zvyšuje sena ně částka daňového zvýhodnění na dvojnásobek;maximální výše daňového bonusu podle odstavce 3 zů-stává zachována.

(8) Uzavře-li dítě uvedené v odstavci 6 písm. b)manželství a žije-li v domácnosti s manželem (manžel-kou), může uplatnit manžel (manželka) slevu na danipři splnění podmínek uvedených v § 35ba. Nemá-limanžel (manželka) příjmy, z nichž by mohl (mohla)uplatnit slevu na dani při splnění podmínek uvedenýchv § 35ba, může daňové zvýhodnění uplatnit rodič dítětenebo poplatník, u něhož jde ve vztahu k dítěti o péčinahrazující péči rodičů, pokud dítě s ním žije v domác-nosti.

(9) Vyživuje-li dítě v jedné domácnosti více po-platníků, může daňové zvýhodnění uplatnit ve zdaňo-vacím období nebo v tomtéž kalendářním měsíci zda-ňovacího období jen jeden z nich.

(10) Poplatníkovi, který vyživuje dítě jen jedenkalendářní měsíc nebo několik kalendářních měsíců ve

zdaňovacím období, lze poskytnout daňové zvýhod-nění ve výši 1/12 za každý kalendářní měsíc, na jehožpočátku byly splněny podmínky pro jeho uplatnění.Daňové zvýhodnění lze uplatnit již v kalendářním mě-síci, ve kterém se dítě narodilo, nebo ve kterém začínásoustavná příprava dítěte na budoucí povolání, anebove kterém bylo dítě osvojeno nebo převzato do péčenahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí přísluš-ného orgánu.

(11) Poplatník, který je povinen podat daňové při-znání podle § 38g, nebo který se tak rozhodl učinit,uplatní daňový bonus v daňovém přiznání a požádámístně příslušného správce daně o jeho vyplacení. Přivýplatě daňového bonusu postupuje správce daně ob-dobně jako při vrácení přeplatku podle zvláštního práv-ního předpisu o správě daní35e).

(12) Pokud úhrn měsíčních daňových bonusů vy-placených podle § 35d u poplatníka podávajícího da-ňové přiznání přesahuje částku daňového bonusu vy-počteného za zdaňovací období, považuje se vzniklýrozdíl za daňový nedoplatek; pokud poplatník, kte-rému byly vyplaceny měsíční daňové bonusy, nárokna daňové zvýhodnění za zdaňovací období v daňovémpřiznání neuplatní vůbec, považují se za daňový nedo-platek částky ve výši vyplacených měsíčních daňovýchbonusů.

§ 35d

(1) Poplatník s příjmy podle § 6 může při výpočtuzálohy na daň podle § 38h odst. 3 uplatnit nárok naslevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. a), c) až f)a na daňové zvýhodnění.

(2) Záloha na daň vypočtená podle tohoto zákonase sníží u poplatníka s podepsaným prohlášením k danipodle § 38k odst. 4 o částku ve výši odpovídající jednédvanáctině částky stanovené v § 35ba odst. 1 písm. a),c) až f) (dále jen „měsíční sleva na dani podle § 35ba“)a o daňové zvýhodnění ve výši odpovídající jedné dva-náctině částky stanovené v § 35c (dále jen „měsíčnídaňové zvýhodnění“). Měsíční daňové zvýhodněníplátce poskytne poplatníkovi formou měsíční slevy nadani podle § 35c, měsíčního daňového bonusu neboměsíční slevy na dani podle § 35c a měsíčního daňovéhobonusu.

(3) Měsíční slevu na dani podle § 35ba poskytneplátce daně poplatníkovi maximálně do výše zálohy nadaň vypočtené podle § 38h odst. 2. Měsíční slevu nadani podle § 35c poskytne plátce daně poplatníkovimaximálně do výše zálohy na daň vypočtené podle§ 38h odst. 2 a snížené o měsíční slevu na dani podle§ 35ba.


35e) § 64 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

(4) Je-li výše zálohy na daň vypočtené podle § 38hodst. 2 a snížené o měsíční slevu na dani podle § 35banižší, než částka měsíčního daňového zvýhodnění, jevzniklý rozdíl měsíčním daňovým bonusem. Měsíčnídaňový bonus lze vyplatit, pokud jeho výše činí ale-spoň 50 Kč, maximálně však do výše 4 350 Kč měsíčně.Plátce daně je povinen vyplatit poplatníkovi měsíčnídaňový bonus ve výši stanovené tímto zákonem přivýplatě příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků,jestliže jejich úhrn vyplacený nebo zúčtovaný tímtoplátcem za příslušný kalendářní měsíc (§ 38h odst. 1)dosahuje u poplatníka alespoň výše poloviny minimálnímzdy, zaokrouhlené na celé koruny dolů (dále jen „po-lovina minimální mzdy“). Do těchto příjmů se neza-hrnují příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichžje daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

(5) O vyplacený měsíční daňový bonus plátcedaně sníží odvod záloh na daň za příslušný kalendářníměsíc. Pokud nelze nárok poplatníka uspokojit z celko-vého objemu záloh na daň, plátce daně je povinen vy-platit měsíční daňový bonus nebo jeho část poplatní-kovi z vlastních finančních prostředků. O tyto částkysníží odvody záloh na daň správci daně v následujícíchměsících, nejdéle do konce zdaňovacího období, pokudnepožádá správce daně o poukázání chybějící částky natiskopise vydaném Ministerstvem financí. V řízenío této žádosti postupuje správce daně obdobně jakopři vrácení přeplatku podle zvláštního právního před-pisu o správě daní35e) a příslušnou částku vratitelnéhopřeplatku poukáže plátci daně nejpozději do 20 dnů oddoručení žádosti.

(6) Při ročním zúčtování záloh a daňového zvý-hodnění (§ 38ch) poskytne plátce daně poplatníkovislevu na dani podle § 35c maximálně do výše daně vy-počtené podle § 16 a snížené o slevu na dani podle§ 35ba. Je-li nárok na daňové zvýhodnění vyšší, nežvypočtená daň snížená o slevu na dani podle § 35ba,má poplatník nárok na vyplacení daňového bonusu, jenpokud úhrn jeho příjmů ze závislé činnosti a funkčníchpožitků od všech plátců daně v uplynulém zdaňovacímobdobí, z nichžmu plátce daně provádí roční zúčtovánízáloh a daňového zvýhodnění dosáhl alespoň šestiná-sobku minimální mzdy. Jestliže u poplatníka, který vy-jma příjmů osvobozených a příjmů, z nichž je vybíránadaň zvláštní sazbou daně, nemá jiné příjmy podle § 7 až10 vyšší než 6 000 Kč, úhrn příjmů ze závislé činnostia funkčních požitků ve zdaňovacím období nedosáhlalespoň šestinásobku minimální mzdy, poplatník na vy-placené měsíční daňové bonusy v kalendářních měsí-cích, v nichž úhrn jeho příjmů dosáhl alespoň výšepoloviny minimální mzdy, již nárok neztrácí.

(7) Při ročním zúčtování záloh a daňového zvý-hodnění podle § 38ch plátce daně u poplatníka nejdřívedaň stanovenou podle § 16 sníží o slevu na dani podle§ 35ba a vypočte částku slevy na dani podle § 35c a da-ňového bonusu. Daň sníženou o slevu na dani podle

§ 35ba pak sníží o slevu na dani podle § 35c, a až taktovyčíslenou daň po slevě porovná s úhrnem zálohověsražené daně. Dále porovná daňový bonus s úhrnemjiž vyplacených měsíčních daňových bonusů. Jestližeje úhrn částek vyplacených na měsíčních daňových bo-nusech vyšší, než daňový bonus, sníží plátce daně o pře-placenou částku na daňovém bonusu vypočtenoučástku přeplatku na dani po slevě. Jestliže je úhrn částekvyplacených na měsíčních daňových bonusech nižší,než daňový bonus, zvýší plátce daně o nevyplacenoučástku na daňovém bonusu vypočtenou částku pře-platku na dani po slevě nebo sníží nevyplacenou částkuna daňovém bonusu o vypočtenou částku nedoplatkuna dani po slevě.

(8) Přeplatek na dani po slevě, doplatek na daňo-vém bonusu nebo přeplatek na dani po slevě a doplatekna daňovém bonusu (dále jen „doplatek ze zúčtování“),který vznikl provedením ročního zúčtování záloh a da-ňového zvýhodnění vyplatí plátce daně poplatníkovinejpozději při zúčtování mzdy za březen, je-li úhrnnáčástka doplatku vyšší než 50 Kč. Případný nedoplatekze zúčtování plátce daně poplatníkovi nesráží.

(9) O doplatek ze zúčtování vyplacený formoudoplatku na daňovém bonusu sníží plátce daně nejbližšíodvod záloh na daň správci daně. V případě, že nelzenárok poplatníka uspokojit z celkového objemu zálohna daň, vyplatí plátce daně poplatníkovi doplatek nadaňovém bonusu nebo jeho část ze svých finančníchprostředků a o tyto částky sníží odvody záloh na daňsprávci daně v následujících měsících, nejdéle do koncezdaňovacího období, pokud nepožádá místně přísluš-ného správce daně o poukázání chybějící částky na tis-kopise vydaném Ministerstvem financí. V řízení o tétožádosti postupuje správce daně obdobně jako při vrá-cení přeplatku podle zvláštního právního předpisuo správě daní35e) a příslušnou částku vratitelného pře-platku poukáže plátci daně nejpozději do 20 dnů oddoručení žádosti. Při vyplacení doplatku ze zúčtovánívráceného formou vzniklého přeplatku na dani po slevěpostupuje plátce daně podle § 38ch odst. 5.

(10) Za poskytnutí daňového zvýhodnění odpo-vídá plátce daně obdobně jako za vrácení přeplatkuna dani nebo na záloze (§ 38i). Pokud plátce daně po-skytne na daňovém zvýhodnění částky vyšší, než jestanoveno, budou se na něm tyto částky vymáhat ob-dobně, jako jím nezaplacená daň a rovněž bude povinenzaplatit z dlužné částky sankci ve výši, v jaké by bylpovinen zaplatit tuto sankci z dlužné částky daně podlezvláštního právního předpisu o správě daní28b). Nakontrolu daňového zvýhodnění se vztahují ustanovenízvláštního právního předpisu o správě daní28b).

§ 36

Zvláštní sazba daně

(1) Zvláštní sazba daně z příjmů plynoucích ze


zdrojů na území České republiky pro poplatníky uve-dené v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, s výjimkou stálé pro-vozovny (§ 22 odst. 2 a 3), činí

a) 15 %, a to

1. z příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. c), f)a g) bodech 1, 2 a 6, s výjimkou příjmů, prokteré je stanovena zvláštní sazba daně v od-stavci 2 písm. e),

2. z příjmů z nájemného [§ 22 odst. 1 písm. g)bod 5], s výjimkou uvedenou v písmenu c),

b) 15 %, a to

1. z příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. g) bo-dech 3 a 4, s výjimkou příjmu uvedeného v bo-dě 5 tohoto písmene; přičemž příjem z vypořá-dacího podílu nebo z podílu na likvidačním zů-statku se snižuje o nabývací cenu podílu na ob-chodní společnosti nebo družstvu, je-li plátcipoplatníkem prokázána,

2. z podílu připadajícího na podílový list při zru-šení podílového fondu34c), sníženého o pořizo-vací cenu20) podílového listu, je-li plátci poplat-níkem prokázána,

3. z příjmu společníka společnosti s ručením ome-zeným nebo akciové společnosti při snížení zá-kladního kapitálu nejvýše do částky, o kteroubyl zvýšen vklad společníka nebo jmenovitáhodnota akcie při zvýšení základního kapitálupodle zvláštního právního předpisu70), byl-lizdrojem tohoto zvýšení zisk společnosti nebofond vytvořený ze zisku; přitom pro tento pří-jem vždy platí, že se základní kapitál snižujenejprve o tu část, která byla zvýšena podlezvláštního právního předpisu70) ze zisku spo-lečnosti nebo fondu vytvořeného ze zisku,

4. ze zisku převedeného řídící osobě na základěsmlouvy o převodu zisku nebo ovládacísmlouvy,

5. z vyrovnání mimo stojícímu společníkovi nazákladě smlouvy o převodu zisku nebo ovládacísmlouvy.

Za podíly na zisku se pro účely tohoto zákona považujíi částky použité ze zisku po zdanění na zvýšení vkladukomanditisty v komanditní společnosti nebo na zvýšeníčlenského vkladu člena družstva. Za podíly na zisku senepovažuje zvýšení základního kapitálu podle zvlášt-ního právního předpisu70), byl-li zdrojem tohoto zvý-šení zisk společnosti nebo fond vytvořený ze zisku,

c) 5 % z nájemného u finančního pronájmu s násled-nou koupí najaté věci.

(2) Zvláštní sazba daně z příjmů plynoucích ze

zdrojů na území České republiky pro poplatníky uve-dené v § 2 a 17, pokud není v odstavci 1 stanovenojinak, činí 15 %, a to

a) z účasti v akciové společnosti a z podílu na ziskuz podílového listu (dále jen „dividendový příjem“),u poplatníků podle § 2 z rozdílu mezi vyplacenoujmenovitou hodnotou dluhopisu včetně vkladníholistu nebo vkladu jemu na roveň postavenéhoa emisním kursem při jejich vydání, z úrokovéhopříjmu z dluhopisu35a), ze směnky vystavené ban-kou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu vě-řitele, vkladního listu a vkladu mu na roveň posta-venému35b), s výjimkou úrokového příjmu z dlu-hopisu vydaného v zahraničí poplatníkem se síd-lem v České republice nebo Českou republikouplynoucího poplatníkovi uvedenému v § 2 odst. 2,

b) z podílu na zisku z účasti na společnosti s ručenímomezeným, z účasti komanditisty na komanditníspolečnosti,

c) z podílu na zisku a obdobného plnění z členstvív družstvu,

d) z podílu na zisku tichého společníka,

e) z vypořádacího podílu při zániku účasti společníkave společnosti s ručením omezeným, komanditistyv komanditní společnosti a při zániku členstvív družstvu, sníženého o nabývací cenu podílu naobchodní společnosti nebo družstvu, je-li plátcipoplatníkem prokázána,

f) z podílu na likvidačním zůstatku společníka v ak-ciové společnosti nebo ve společnosti s ručenímomezeným, komanditisty v komanditní společ-nosti a člena družstva ve družstvu, sníženého o na-bývací cenu podílu na obchodní společnosti nebodružstvu, je-li plátci poplatníkem prokázána,

g) z vyrovnání mimo stojícímu společníkovi na zá-kladě smlouvy o převodu zisku nebo ovládacísmlouvy,

h) z podílu připadajícího na podílový list při zrušenípodílového fondu34c), sníženého o pořizovacícenu20) podílového listu, je-li plátci poplatníkemprokázána,

i) z příjmu společníka společnosti s ručením omeze-ným nebo akciové společnosti při snížení základ-ního kapitálu nejvýše do částky, o kterou byl zvý-šen vklad společníka nebo jmenovitá hodnota ak-cie při zvýšení základního kapitálu podle zvlášt-ního právního předpisu70), byl-li zdrojem tohotozvýšení zisk společnosti nebo fond vytvořený zezisku; přitom pro tento příjem vždy platí, že sezákladní kapitál snižuje nejprve o tu část, kterábyla zvýšena podle zvláštního právního před-


34c) § 35d odst. 1 písm. a) a c) zákona č. 248/1992 Sb., ve znění zákona č. 124/1998 Sb.

pisu70) ze zisku společnosti nebo z fondu vytvo-řeného ze zisku,

j) ze zisku převedeného řídící osobě na základěsmlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy,

k) z výher a cen v loteriích a jiných podobnýchhrách, v reklamních soutěžích a reklamním sloso-vání [§ 10 odst. 1 písm. h)], s výjimkou výher a cenz loterií a jiných podobných her provozovanýchna základě povolení vydaného podle zvláštníhoprávního předpisu12) [§ 10 odst. 3 písm. b)] nebood daně osvobozených podle § 4 odst. 1 písm. f),

l) z cen z veřejných soutěží, ze sportovních soutěžía ze soutěží, v nichž je okruh soutěžících omezenpodmínkami soutěže a nebo jde o soutěžící vy-brané pořadatelem soutěže [§ 10 odst. 1 písm. ch)],s výjimkou cen ze soutěží a slosování, které jsouod daně osvobozeny [§ 4 odst. 1 písm. f)],

m) z příjmů plynoucích fyzickým osobám z úroků,výher a jiných výnosů z vkladů na vkladních kníž-kách, z úroků z peněžních prostředků na vklado-vých účtech, z úroků z peněžních prostředků navkladních listech na jméno a vkladech na jménojim na roveň postaveným, kdy majitelem vkladuje fyzická osoba, a to po celou dobu trvání vkla-dového vztahu35c), z úroků z vkladů na běžnýchúčtech, které podle podmínek banky nejsouurčeny k podnikání, např. sporožirové účty, devi-zové účty [§ 8 odst. 1 písm. c)],

n) z dávek penzijního připojištění se státním příspěv-kem snížených podle § 8 odst. 6 a z plnění ze sou-kromého životního pojištění nebo jiného příjmuz pojištění osob, který není pojistným plněníma nezakládá zánik pojistné smlouvy, sníženého po-dle § 8 odst. 7,

o) z vypláceného dalšího podílu v rámci transformacedružstev podle zvláštního právního předpisu13),a to i v případě, kdy je vyplácen členovi transfor-movaného družstva při zániku členství nebo spo-lečníkovi společnosti s ručením omezeným a ko-manditistovi v komanditní společnosti, kterévznikly podle transformačního projektu, při zá-niku jejich účasti jako součást vypořádacího podílunebo jako součást likvidačního zůstatku při likvi-daci družstva, akciové společnosti, společnosti s ru-čením omezeným a u komanditní společnosti v pří-padě komanditistů,

p) z příjmů uvedených v § 6 odst. 4,r) z příjmů z jednorázového odškodnění budoucích

nároků na náhradu za ztrátu příjmu podle § 10odst. 1 písm. k),

s) z příjmu plynoucího fyzické osobě při zániku

smlouvy o penzijním připojištění se státním pří-spěvkem a smlouvy na soukromé životní pojištěníve formě odbytného, sníženého podle § 8,

t) z příjmů autorů za příspěvek do novin, časopisů,rozhlasu nebo televize podle § 7 odst. 6.

Za podíly na zisku se pro účely tohoto zákona považujíi částky použité ze zisku po zdanění na zvýšení vkladukomanditisty v komanditní společnosti nebo na zvýšeníčlenského vkladu člena družstva. Za dividendové pří-jmy nebo podíly na zisku se nepovažuje zvýšení zá-kladního kapitálu podle zvláštního právního před-pisu70), byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk společnostinebo fond vytvořený ze zisku.

(3) Základem daně pro zvláštní sazbu daně je pou-ze příjem, pokud v tomto zákoně není stanoveno jinak.Základ daně se stanoví samostatně za jednotlivé cennépapíry, a to i v případě držby cenných papírů stejnéhodruhu od jednoho emitenta. Základ daně se nesnižujeo nezdanitelnou část základu daně (§ 15) a zaokrouhlujese na celé koruny dolů, s výjimkou dividendového pří-jmu, u něhož se základ daně zaokrouhluje na celé haléředolů. Pokud plynou v cizí měně úroky z vkladovéhoúčtu, běžného účtu, který není podle podmínek bankyurčen k podnikání, a z vkladního listu, stanoví se základdaně v cizí měně, a to bez zaokrouhlení. U dividendo-vého příjmu se sražená daň (§ 38d), připadající na jed-notlivý cenný papír nezaokrouhluje, avšak celkováčástka daně sražená plátcem z veškerých dividendovýchpříjmů plynoucích jednomu poplatníkovi z majetkovéúčasti v jedné akciové společnosti nebo z držby po-dílových listů jednoho podílového fondu se zaokrouh-luje na celé koruny dolů.

(4) U dividendových příjmů z majetkové účastiv investičním fondu a z podílových listů je základemdaně pro zvláštní sazbu daně příjem snížený o poměr-nou část příjmů

a) podléhajících zvláštní sazbě daně a sazbě daně po-dle § 21 odst. 4,

b) z úroků z hypotečních zástavních listů4d), z dluho-pisů35a), ze směnky vystavené bankou k zajištěnípohledávky vzniklé z vkladu věřitele, z vkladníholistu a vkladu mu na roveň postavenému35b), a dález úroků, výher a jiných výnosů z vkladu navkladní knížce a vkladovém účtu35d),

c) z úrokových příjmů plynoucích poplatníkům uve-deným v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3 z dluhopisůvydaných v zahraničí poplatníky se sídlem v Českérepublice nebo Českou republikou, připadající natento základ daně, které byly zúčtovány ve pro-spěch výnosů investičního fondu nebo podílovéhofondu16) ve zdaňovacím období, s nímž dividen-


35c) § 786, 787 a § 783 odst. 3 občanského zákoníku.4d) Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů.

dový příjem plynoucí od investičního fondu nebopodílového fondu souvisí. Pokud byly výše uve-dené příjmy zúčtovány ve prospěch výnosů včetnědaně, základ daně pro zvláštní sazbu daně se sni-žuje pouze o částku sníženou o daň. Obdobně sepostupuje u podílového fondu vzniklého z inves-tičního fondu zaniklého bez provedení likvidace,pokud byly výše uvedené příjmy prokazatelnězúčtovány ve prospěch výnosů tohoto investičníhofondu. Poměrná část připadající na tento základdaně se stanoví ve stejném poměru, v jakém jerozdělován zisk určený k výplatě dividendovýchpříjmů mezi akcionáře nebo majitele podílovýchlistů.

U příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. g) v bodě 4 sedo základu daně pro zvláštní sazbu daně nezahrnujehodnota podkladového nástroje nebo aktiva.

(5) Základ daně pro zvláštní sazbu daně u příjmumimo stojícího společníka, který není mateřskou spo-lečností ve vztahu k řízené nebo ovládané osobě, ply-noucího z vyrovnání na základě smlouvy o převoduzisku nebo ovládací smlouvy od řídící nebo ovládajícíosoby, která není mateřskou společností ve vztahu k ří-zené nebo ovládané osobě, se snižuje o zisk převáděnýna základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládacísmlouvy zaúčtovaný do výnosů řídící nebo ovládajícíspolečnosti nebo jeho poměrnou část. Poměrná částpřeváděného zisku na základě smlouvy o převoduzisku nebo ovládací smlouvy se stanoví v poměru účastíjednotlivých mimo stojících společníků na řízené neboovládané společnosti, přitom se nepřihlíží k účasti řídícínebo ovládající společnosti na řízené nebo ovládanéspolečnosti. Pokud byly výše uvedené příjmy zaúčto-vány ve prospěch výnosů včetně daně, základ daně prozvláštní sazbu daně se snižuje pouze o částku sníženouo daň.

(6) Plynou-li příjmy uvedené v odstavci 2 penzij-nímu fondu, započte se sražená daň na celkovou daňo-vou povinnost. Pokud nelze sraženou daň nebo její částzapočíst na celkovou daňovou povinnost proto, že pen-zijnímu fondu vznikla daňová povinnost ve výši nulanebo vykázal daňovou ztrátu anebo jeho celková da-ňová povinnost je nižší než daň sražená, vznikne vevýši daňové povinnosti, kterou nelze započíst, přepla-tek35e).

(7) Plynou-li poplatníkovi uvedenému v § 2odst. 2 úrokové příjmy ze státních dluhopisů, kterétento poplatník pořídil z prostředků zvláštního váza-ného účtu v bance podle zvláštního právního předpi-su22a) a vedených na samostatném účtu u České ná-rodní banky, ve Středisku cenných papírů nebo v cen-trálním depozitáři, započte se sražená daň na celkovou

daňovou povinnost. Pokud nelze sraženou daň nebojejí část započíst na celkovou daňovou povinnost proto,že poplatníkovi vznikla ve výši nula nebo vykázal da-ňovou ztrátu a nebo jeho celková daňová povinnost jenižší, než daň sražená, vznikne ve výši daňové povin-nosti, kterou nelze započítat, přeplatek35e).

§ 37

Ustanovení tohoto zákona se použije, jen pokudmezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vá-zána, nestanoví jinak. Výraz „stálá základna“ používa-ný v mezinárodních smlouvách je obsahově totožnýs výrazem „stálá provozovna“.

§ 37a

(1) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, pou-žijí se pro stanovení základu daně, daňové ztráty a da-ňové povinnosti evropského hospodářského zájmo-vého sdružení ustanovení pro stanovení základu daně,daňové ztráty a daňové povinnosti veřejné obchodníspolečnosti.

(2) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, pou-žijí se pro stanovení základu daně, daňové ztráty a da-ňové povinnosti člena evropského hospodářského zá-jmového sdružení ustanovení pro stanovení základudaně, daňové ztráty a daňové povinnosti společníka ve-řejné obchodní společnosti.

(3) Příjem člena evropského hospodářského zá-jmového sdružení, který je poplatníkem podle § 2odst. 3 nebo § 17 odst. 4, plynoucí z členství v evrop-ském hospodářském zájmovém sdružení a z úvěrůa půjček poskytnutých tomuto sdružení se považujeza příjem dosahovaný prostřednictvím stále provo-zovny.

(4) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, po-stupuje v daňovém řízení evropské hospodářské zá-jmové sdružení obdobně jako veřejná obchodní společ-nost a člen evropského sdružení obdobně jako společ-ník veřejné obchodní společnosti.

(5) Evropská společnost35f) postupuje při stano-vení základu daně, daňové ztráty a daňové povinnostia v daňovém řízení obdobně jako akciová společnost.

(6) Evropská družstevní společnost35g) postupujepři stanovení základu daně, daňové ztráty a daňové po-vinnosti a v daňovém řízení obdobně jako družstvo.

§ 37b

U stálé provozovny evropské společnosti35f) neboevropské družstevní společnosti35g) vzniklé na územíČeské republiky po přemístění zapsaného sídla evrop-


35f) Nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001 o statutu evropské společnosti (SE).Zákon č. 627/2004 Sb., o evropské společnosti.

ské společnosti35f) nebo evropské družstevníspolečnosti35g) z území České republiky do jiného člen-ského státu Evropské unie nebo některého ze států,které tvoří Evropský hospodářský prostor, se použijípřiměřeně ustanovení § 23a až 23d93), pokud aktivai pasiva evropské společnosti35f) nebo evropské druž-stevní společnosti35g) jsou nadále prokazatelně spojenas touto stálou provozovnou.

§ 38

(1) Pro daňové účely, s výjimkou uvedenou v od-stavcích 2 až 4, se používají kursy devizového trhu vy-hlášené Českou národní bankou uplatňované v účetnic-tví20) poplatníků. Pokud poplatník nevede účetnictví,použije s výjimkou uvedenou v odstavci 2, jednotnýkurs, nevyužije-li kursy devizového trhu uplatňovanépodle zvláštních právních předpisů o účetnictví20).Tento kurs se stanoví jako průměr směnného kursustanoveného Českou národní bankou poslední denkaždého měsíce zdaňovacího období. V případě, že sedaňové přiznání podává v průběhu zdaňovacího ob-dobí, použije se směnný kurs k datu uskutečnění jed-notlivých příjmů a výdajů nebo průměr směnnéhokursu stanoveného Českou národní bankou posledníden každého měsíce části zdaňovacího období, za kte-rou se daňové přiznání podává.

(2) Při přepočtu daně z úroků (úrokového příjmu)plynoucích v cizí měně z vkladového účtu, běžnéhoúčtu, který není podle podmínek banky určen k podni-kání, a z vkladního listu, z nichž je daň vybíránazvláštní sazbou podle § 36, se použije směnný kursvyhlášený Českou národní bankou ke dni připsáníúroků ve prospěch poplatníka. Takto vypočtená daňse nezaokrouhluje.

(3) Při přepočtu základu daně pro zvláštní sazbudaně (§ 36) vztahující se na příjmy uvedené v § 22 zá-kona, s výjimkou úroků plynoucích v cizí měně z vkla-dového účtu, běžného účtu, který není podle podmínekbanky určen k podnikání, a z vkladního listu, použijeplátce daně, který má sídlo nebo bydliště na územíČeské republiky, kurs uplatněný v účetnictví20). Pokudplátce daně provádí úhradu z vlastního devizovéhoúčtu, použije při přepočtu základu daně pro zvláštnísazbu daně kurs uplatněný v účetnictví20).

(4) Při přepočtu příjmu pro výpočet zálohy nadaň z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitkůa pro účely ročního zúčtování se použije směnný kursstanovený Českou národní bankou pro poslední denkalendářního měsíce předcházejícího měsíci, v jehožprůběhu se záloha sráží.

§ 38aZálohy

(1) Zálohy na daň z příjmů se platí v průběhu zá-lohového období. Zálohové období je období odprvního dne následujícího po uplynutí posledního dnelhůty pro podání daňového přiznání za minulé zdaňo-vací období do posledního dne lhůty pro podání daňo-vého přiznání v následujícím zdaňovacím období. Přistanovení výše a periodicity záloh se vychází z posledníznámé daňové povinnosti39a). Za poslední známou da-ňovou povinnost se pro stanovení periodicity a výšezáloh v zálohovém období považuje rovněž částka, kte-rou si poplatník sám vypočetl a uvedl v daňovém (do-datečném) přiznání za období bezprostředně předchá-zející zdaňovacímu období, s platností od následujícíhodne po termínu pro podání daňového (dodatečného)přiznání, a bylo-li daňové (dodatečné) přiznání podánoopožděně, s platností od následujícího dne po dni jehopodání, do účinnosti39b) další změny poslední známédaňové povinnosti podle tohoto ustanovení nebozvláštního právního předpisu. Poplatník uvedenýv § 2 pro účely výpočtu poslední známé daňové povin-nosti však vyloučí příjmy a výdaje podle § 10. Po skon-čení zdaňovacího období nebo období, za něž je po-dáváno daňové přiznání, se zaplacené zálohy na daň,splatné v jeho průběhu, započítávají na úhradu sku-tečné výše daně. Ze záloh, u nichž došlo k prodlenís placením, se na úhradu skutečné výše daně započítajípouze zálohy zaplacené do lhůty pro podání daňovéhopřiznání. Do poslední známé daňové povinnosti se ne-zahrnuje daň připadající na samostatný základ daněpodle § 20b.

(2) Zálohy neplatí poplatníci39), jejichž posledníznámá daňová povinnost39a) nepřesáhla 30 000 Kč,a dále obce a kraje.

(3) Poplatníci, jejichž poslední známá daňová po-vinnost přesáhla 30 000 Kč, avšak nepřesáhla 150 000Kč, platí zálohy na daň na zdaňovací období, a to vevýši 40 % poslední známé daňové povinnosti. Prvnízáloha je splatná do 15. dne šestého měsíce zdaňovacíhoobdobí a druhá je splatná do 15. dne dvanáctého měsícezdaňovacího období.

(4) Poplatníci, jejichž poslední známá daňová po-vinnost přesáhla 150 000 Kč, platí zálohy na daň nazdaňovací období, a to ve výši 1/4 poslední známé da-ňové povinnosti. První záloha je splatná do 15. dnetřetího měsíce zdaňovacího období, druhá záloha jesplatná do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období,třetí záloha je splatná do 15. dne devátého měsíce zda-ňovacího období a čtvrtá záloha je splatná do 15. dnedvanáctého měsíce zdaňovacího období.


39b) § 67 odst. 4 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.39) § 6 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

(5) Poplatník, u něhož základ daně tvoří součetdílčích základů daně, zálohy podle odstavců 3 a 4 ne-platí, pokud je jedním z nich i dílčí základ daně z příjmůze závislé činnosti a funkčních požitků, ze kterých mělplátce povinnost srazit zálohy na daň (§ 38h), a tentodílčí základ daně je roven nebo činí více než 50 %z celkového základu daně. Činí-li dílčí základ daně zezávislé činnosti a funkčních požitků, ze kterých mělplátce povinnost srazit zálohy na daň (§ 38h), méněnež 15 %, platí se zálohy vypočtené podle odstavců 3a 4 z celkového základu daně. Činí-li dílčí základ daněze závislé činnosti a funkčních požitků, ze kterých mělplátce povinnost srazit zálohy na daň (§ 38h), 15 %a více, avšak méně než 50 %, platí se zálohy podle od-stavců 3 a 4 v poloviční výši.

(6) Jestliže se poslední známá daňová povinnosttýkala jen části zdaňovacího období nebo zdaňovacíhoobdobí kratšího či delšího než 12 měsíců, je poplatníkdaně z příjmů právnických osob povinen si pro placenízáloh dopočítat poslední známou daňovou povinnosttak, jako by se týkala zdaňovacího období v délce12 měsíců. Propočet se provede tak, že poslední známádaňová povinnost, týkající se části zdaňovacího obdobínebo zdaňovacího období kratšího či delšího než12 měsíců, vydělí se počtem měsíců, za které poplatníkpobíral příjmy podléhající dani, a násobí se 12.

(7) Při změně poslední známé daňové povinnostiv průběhu zdaňovacího období se zálohy do té dobysplatné nemění.

(8) Poplatník není povinen platit zálohy na daň,jestliže ukončil činnost, z níž mu plynuly zdanitelnépříjmy, nebo zanikl zdroj zdanitelných příjmů, a tood splátky následující po dni, v němž došlo ke změněrozhodných skutečností; tyto skutečnosti poplatníkoznámí správci daně podle zvláštního právního před-pisu41).

(9) Placení záloh podle odstavců 1 až 8 se nevzta-huje na příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků,pokud nejde o příjmy ze závislé činnosti plynoucí po-platníkovi ze zahraničí, nemá-li poplatník současně jinépříjmy podrobené dani.

(10) Ve zdaňovacím období podle § 17a písm. c)do dne předcházejícího dni zápisu přeměny70) do ob-chodního rejstříku, platí za nástupnickou společnostnebo družstvo zálohy zanikající nebo rozdělovaná spo-lečnost nebo družstvo, a to ve výši a periodicitě stano-vené podle předchozích odstavců, s výjimkou sloučení,kdy takto stanovené zálohy nadále platí i nástupnickáspolečnost. Ode dne zápisu fúze70) do obchodního rej-stříku platí zálohy nástupnická společnost nebo druž-stvo, a to ve výši a periodicitě odvozené ze součtu po-sledních známých daňových povinností zaniklých ob-chodních společností nebo družstev, stanovených po-dle odstavce 1 věty třetí s případným dopočtem podleodstavce 6, který se při sloučení dále zvýší o poslední

známou daňovou povinnost nástupnické společnostinebo družstva. Při převodu jmění na společníka, kterýje právnickou osobou, se výše a periodicita záloh pla-cených ve zdaňovacím období podle § 17a písm. c) ne-mění; bude-li právním nástupcem zanikající společnostifyzická osoba, stanoví zálohy na období ode dne zápisupřevodu jmění na společníka70) do obchodního rej-stříku do konce kalendářního roku správce daně roz-hodnutím podle zvláštního právního předpisu28b), s při-hlédnutím k zálohám splatným od rozhodného dne dodne zápisu převodu jmění na společníka do obchod-ního rejstříku. U přeměny rozdělením stanoví nástup-nickým obchodním společnostem nebo družstvům zá-lohy na část zdaňovacího období podle § 17a písm. c)ode dne zápisu přeměny70) do obchodního rejstříkusprávce daně rozhodnutím podle zvláštního právníhopředpisu28b), který tímto rozhodnutím zároveň stanovízpůsob rozdělení záloh zaplacených zanikající neborozdělovanou společností nebo družstvem k zápočtuna daňovou povinnost nástupnických společností nebodružstev. Zálohy zaplacené v průběhu celého zdaňova-cího období podle § 17a písm. c) zanikajícími, rozdě-lovanými a nástupnickými společnostmi nebo druž-stvy, se započtou na celkovou daňovou povinnost ná-stupnických společností nebo družstev. Obdobně sepostupuje u přeměn, u nichž rozhodným dnem pře-měny bude první den kalendářního roku nebo hospo-dářského roku.

§ 38b

Minimální výše daně

Daň nebo daň včetně zvýšení daně nebo penále senepředepíše a neplatí, nepřesáhne-li 200 Kč nebo cel-kové zdanitelné příjmy nečiní u fyzické osoby více než15 000 Kč. To neplatí, byla-li z těchto příjmů vybránadaň nebo záloha na daň srážkou.

§ 38c

Zahraniční plátce daně

Plátcem daně39) podle § 38d, 38e a 38h se rozumítéž poplatník uvedený v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, kterýmá na území České republiky stálou provozovnu (§ 22odst. 2) nebo zaměstnává zde své zaměstnance déle než183 dnů s výjimkou případů poskytování služeb vesmyslu ustanovení § 22 odst. 1 písm. c) a s výjimkouzahraničních zastupitelských úřadů v tuzemsku. V pří-padě uvedeném v § 6 odst. 2 ve větě druhé a třetí neníplátcem daně poplatník uvedený v § 2 odst. 3 a v § 17odst. 4.

§ 38d

Daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně

(1) Daň se vybírá srážkou z příjmů včetně záloh,pokud jejich poskytování není v rozporu se zvláštnímprávním předpisem70), na které se vztahuje zvláštní


sazba daně podle § 36. Srážku je povinen provést plátcedaně, s výjimkou uvedenou v odstavci 2, při výplatě,poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplat-níka, avšak u příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. c),f) a g) bodech 1, 2, 5 a 6 a u úroků a jiných výnosůz poskytnutých půjček a z poskytnutých úvěrů, ply-noucích poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 a § 17odst. 4, nejpozději v den, kdy o závazku účtuje v sou-ladu se zvláštním právním předpisem20).

(2) U dividendových příjmů plynoucích z účastiv akciové společnosti, s výjimkou dividendových pří-jmů plynoucích ze zaknihovaných akcií, a u podílů nazisku uvedených v § 36, je plátce daně povinen srazitdaň při jejich výplatě, nejpozději však do konce třetíhoměsíce následujícího po měsíci, v němž valná hromadanebo členská schůze schválila řádnou nebo mimořád-nou účetní závěrku a rozhodla o rozdělení zisku neboo úhradě ztráty. U dividendových příjmů plynoucíchze zaknihovaných akcií je plátce povinen srazit daňnejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci,v němž valná hromada nebo členská schůze schválilařádnou nebo mimořádnou účetní závěrku a rozhodlao rozdělení zisku nebo o úhradě ztráty. Ve stejnýchlhůtách je plátce daně povinen srazit daň u příjmu uve-deného v § 36 odst. 1 písm. b) bodu 3 a odst. 2. U pří-jmu uvedeného v § 36 odst. 1 písm. b) bodech 4 a 5a odst. 2 mimo stojícímu společníkovi nebo u ziskupřeváděného řídící osobě podle smlouvy o převoduzisku nebo ovládací smlouvy je plátce daně povinensrazit daň při jeho výplatě, nejpozději však do konceměsíce následujícího po měsíci, v němž měl být převodzisku v souladu se smlouvou o převodu zisku neboovládací smlouvou proveden. U dividendových příjmůplynoucích z podílových listů je plátce daně povinensrazit daň při jejich výplatě, nejpozději však do koncetřetího měsíce následujícího po měsíci, v němž rozhodlainvestiční společnost o rozdělení zisku podílovéhofondu. Při výplatě zálohy na tyto příjmy, pokud jejíposkytování není v rozporu se zvláštním právním před-pisem70), je plátce daně povinen srazit daň ke dni vý-platy zálohy. Nebyla-li provedena výplata dividendo-vých příjmů ani posledního dne období, kdy je plátcedaně povinen daň srazit, má se pro účely zákona za to,že srážka daně byla provedena poslední den vymeze-ného období; přitom u úrokových příjmů a u rozdílumezi sjednanou cenou, které jsou považovány za po-díly na zisku [§ 22 odst. 1 písm. g) bod 3], se dnemprovedení srážky rozumí poslední den zdaňovacíhoobdobí nebo období, za něž se podává daňové přiznání.

(3) Plátce daně je povinen sraženou daň odvéstsvému místně příslušnému správci daně do konce ka-lendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci,ve kterém byl povinen provést srážku podle odstavců 1

a 2. Pokud je plátce povinen podat podle tohoto zákonanebo zvláštního právního předpisu28b) daňové přiznánív průběhu zdaňovacího období, je povinen sraženoudaň odvést svému místně příslušnému správci daně nej-později do termínu pro podání tohoto daňového při-znání. Tuto skutečnost týkající se pouze zahraničníchsubjektů je současně povinen oznámit správci daně natiskopise vydaném Ministerstvem financí, pokudmístně příslušný správce daně na žádost plátce daněnestanoví jinak. Srážka daně se provádí ze základu daněstanoveného podle § 36.

(4) Daňová povinnost poplatníka, pokud jde o pří-jmy nebo zálohy na ně, z nichž je srážena daň, se po-važuje za splněnou řádným a včasným provedenímsrážky daně, kromě příjmů uvedených

a) v § 36 odst. 2, podepíše-li poplatník za období, zakteré byla ve zdaňovacím období z těchto příjmůdaň sražena, dodatečně prohlášení k dani (§ 38kodst. 6),

b) v § 36 odst. 6.

(5) Neprovede-li plátce daně srážku daně vůbec,popřípadě provede-li ji v nesprávné výši nebo sraženoudaň včas neodvede, bude na něm vymáhána jako jehodluh.

(6) Správce daně může plátci daně stanovit proúhradu daně vybírané srážkou lhůtu delší.

(7) Na základě žádosti poplatníka uvedeného v § 2odst. 3 a § 17 odst. 4 vydá správce daně plátci „Po-tvrzení o sražení daně“. O potvrzení může poplatníkpožádat i prostřednictvím plátce. Obdobně postupujeprávní nástupce poplatníka.

(8) Poplatníkovi, kterému plátce daně z příjmů zezávislé činnosti a funkčních požitků srazí daň vyšší, nežje stanoveno, vrátí plátce daně přeplatek, pokud neu-plynuly 3 roky od konce zdaňovacího období, v němžpřeplatek vznikl. O vrácený přeplatek daně sníží plátcenejbližší odvod daně vybírané srážkou správci daně.Poplatníkovi, kterému plátce daně z příjmů ze závisléčinnosti a funkčních požitků nesrazil daň ve stanovenévýši, může ji dodatečně srazit, pokud neuplynulo oddoby, kdy byla daň nesprávně sražena, 12 měsíců.

(9) Pro účely tohoto zákona má organizačnísložka státu39f) stejné právní postavení jako plátce daně.

(10) Plátcem daně je také právnická nebo fyzickáosoba stanovená Ministerstvem práce a sociálních věcí,která v souladu s opatřeními nebo nástroji aktivní poli-tiky zaměstnanosti za zaměstnavatele vykonává některéúkony související se zaměstnáváním uchazečů o zaměst-nání a v rámci této činnosti též zabezpečuje za zaměst-navatele výplatu odměny uchazeči o zaměstnání za vý-


39f) § 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.

kon činnosti provedený podle zákona o zaměstna-nosti119) na základě dohody o provedení práce.

§ 38e

Zajištění daně

(1) K zajištění daně ze zdanitelných příjmů po-platníků podle § 2, z nichž není daň vybírána srážkoupodle zvláštní sazby daně, jsou plátci daně při výplatě,poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplat-níka, nejpozději v den, kdy o závazku účtují v souladus platnými účetními předpisy, povinni srazit zajištěnídaně poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3, kteří nejsoudaňovými rezidenty členského státu Evropské unienebo dalších států, které tvoří Evropský hospodářskýprostor, ve výši

a) 1 % z příjmů z prodeje investičních nástrojů podlezvláštního právního předpisu upravujícího podni-kání na kapitálovém trhu71) a z příjmů z úhradpohledávky nabyté postoupením,

b) 10 % z příjmů ze zdrojů na území České repu-bliky (§ 22), s výjimkami uvedenými v písmenu a)a odstavcích 3 a 4.

K zajištění daně nejsou plátci daně povinni v případě,kdy je záloha srážena podle § 38h.

(2) K zajištění daně ze zdanitelných příjmů po-platníků podle § 17, z nichž není daň vybírána srážkoupodle zvláštní sazby daně, je plátce daně při výplatě,poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplat-níka, nejpozději v den, kdy o závazku účtuje v souladuse zvláštními právními předpisy20), povinen srazit za-jištění daně poplatníkovi uvedenému v § 17 odst. 4,který není daňovým rezidentem členského státu Evrop-ské unie nebo dalších států, které tvoří Evropský hos-podářský prostor, ve výši

a) 1 % z příjmů z prodeje investičních nástrojů podlezvláštního právního předpisu upravujícího podni-kání na kapitálovém trhu71) a z příjmů z úhradpohledávky nabyté postoupením,

b) 10 % z příjmů ze zdrojů na území České repu-bliky (§ 22), s výjimkami uvedenými v písmenu a)a v odstavcích 3 a 4. Tato povinnost se nevztahujena banky, jde-li o peněžité plnění, poukázání nebopřipsání úroků u bank.

(3) Plátci daně jsou povinni srazit zajištění daně zezdanitelných příjmů poplatníkům uvedeným v § 2odst. 3 a § 17 odst. 4, kteří nejsou daňovými rezidentyčlenského státu Evropské unie nebo dalších států, kterétvoří Evropský hospodářský prostor, při výplatě, po-ukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka,nenastane-li dříve žádná z těchto skutečností nejpozději

do dvou měsíců po uplynutí příslušného zdaňovacíhoobdobí, ve výši stanovené s použitím

a) sazby daně podle § 16 ze základu daně veřejnéobchodní společnosti nebo komanditní společnostipřipadajícího na společníka veřejné obchodní spo-lečnosti nebo komplementáře komanditní společ-nosti, který je poplatníkem podle § 2 odst. 3,

b) sazby daně podle § 21 ze základu daně veřejnéobchodní společnosti nebo komanditní společnostipřipadajícího na společníka veřejné obchodní spo-lečnosti nebo komplementáře komanditní společ-nosti, který je poplatníkem podle § 17 odst. 4.

(4) Ustanovení odstavců 1 a 2 se neuplatní, pokudse jedná o úhrady za zboží či služby prováděné v ma-loobchodě, kde prodejcem je poplatník uvedený v § 2odst. 3 nebo v § 17 odst. 4. Stejně se postupuje u úhradnájemného placeného fyzickými osobami za bytovéprostory užívané k bydlení a činnostem s ním spoje-ným.

(5) Částka zajištění daně se zaokrouhluje na celékoruny nahoru.

(6) Částky zajištění daně sražené plátcem daně po-platníkům podle odstavců 1 až 4 se odvádějí do konceměsíce následujícího po měsíci, ve kterém vznikla po-vinnost zajištění daně srazit, místně příslušnémusprávci daně plátce daně. Současně s platbou zajištěnídaně je plátce daně povinen podat správci daně hlášenío provedeném zajištění daně na tiskopise vydaném Mi-nisterstvem financí nebo na počítačových sestavách,které mají údaje, obsah i uspořádání údajů zcela totož-né s tiskopisem vydaným Ministerstvem financí. Částkazajištění daně se bez zbytečného odkladu převedez osobního daňového účtu plátce na osobní daňovýúčet poplatníka.

(7) Nepodá-li poplatník daňové přiznání do koncelhůty stanovené zvláštním právním předpisem28b),může místně příslušný správce daně poplatníka pova-žovat částky zajištění daně za vyměřenou a uhrazenoudaňovou povinnost poplatníka. Úhrn částek zajištěnídaně sražených a odvedených plátci daně se v takovémpřípadě považuje po uplynutí osmého měsíce po skon-čení zdaňovacího období za platbu na daň provedenoupoplatníkem. Pokud poplatník nepodá do uplynutílhůty, ve které lze daň vyměřit, daňové přiznání, pova-žuje se daňová povinnost poplatníka za vyměřenou vevýši této platby.

(8) Správce daně poplatníka může v odůvodně-ných případech rozhodnout o tom, že zajištění daněpodle předchozích odstavců v určeném zdaňovacím ob-dobí bude nižší nebo nebude prováděno. Proti tomuto


119) § 25 odst. 3 písm. b) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.

rozhodnutí se nelze odvolat. Toto rozhodnutí je závaz-né i pro plátce daně.

(9) Nesrazí-li plátce daně zajištění daně vůbec, po-případě ve správné výši, předepíše mu správce danětuto částku k přímému placení. Pokud částku zajištěnídaně plátce daně včas neodvede, bude mu rovněžpředepsána a vymáhána na něm jako jeho dluh. Poúhradě daně, na kterou mělo být zajištěno, poplatní-kem, nelze zajištění daně plátci daně předepsat ani naněm vymáhat, pokud úhradu této daně poplatníkemprokáže nebo tato úhrada bude zřejmá z evidencesprávců daní. Úroky z prodlení vzniklé z důvodu ne-splnění povinnosti plátce srazit a odvést zajištění danějsou příjmem státního rozpočtu.

(10) Sražené zajištění daně se po skončení zdaňo-vacího období započte na celkovou daňovou povinnostpoplatníka, na kterou bylo zajišťováno. Pokud nelzezajištění daně nebo jeho část započíst na celkovou da-ňovou povinnost proto, že poplatníkovi vznikla daňovápovinnost ve výši nula nebo vykázal daňovou ztrátuanebo jeho celková daňová povinnost je nižší než za-jištění daně sražené plátci daně, vznikne poplatníkovive výši zajištění daně sražených plátci daně, které nelzezapočíst, přeplatek na dani35e).

(11) Při správě zajištění daně se postupuje jako přisprávě záloh na daň, nestanoví-li tento zákon jinak.

§ 38f

Vyloučení dvojího zdanění příjmů ze zahraničí

(1) Při vyloučení dvojího zdanění příjmů ze za-hraničí, které plynou poplatníkům uvedeným v § 2odst. 2 a § 17 odst. 3, se postupuje podle příslušnýchustanovení smluv o zamezení dvojího zdanění, jimiž jeČeská republika vázána.

(2) Při použití metody úplného zápočtu lze daňo-vou povinnost snížit o daň z příjmů zaplacenou v za-hraničí. Při použití metody prostého zápočtu lze daňo-vou povinnost snížit o daň z příjmů zaplacenou v za-hraničí, nejvýše však o částku daně z příjmů vypočte-nou podle tohoto zákona, která připadá na příjmy zezdrojů v zahraničí. Tato částka se stanoví jako součindaňové povinnosti, která se vztahuje k příjmům ply-noucím ze zdrojů na území České republiky i ze zdrojův zahraničí a podílu příjmů ze zdrojů v zahraničí nazákladu daně před uplatněním položek odčitatelnýchod základu daně a nezdanitelných částí základu daně.Započtení lze provést nejvýše do částky vzniklé daňovépovinnosti.

(3) Příjmy ze zdrojů v zahraničí se pro účely vy-loučení dvojího zdanění příjmů ze zahraničí rozumípříjmy (výnosy) plynoucí ze zdrojů v zahraničí, kterépodléhají zdanění v zahraničí v souladu s uzavřenoumezinárodní smlouvou, snížené o související výdaje(náklady) stanovené podle vyloučení dvojího zdanění

příjmů ze zahraničí. Odčitatelné položky a položkysnižující základ daně podle zahraničních právních před-pisů nelze při stanovení základu daně použít. Nelze-liu některých výdajů (nákladů) prokazatelně stanovit,zda souvisí s příjmy (výnosy) plynoucími ze zdrojův zahraničí, považuje se za související výdaje (náklady)jejich část stanovená ve stejném poměru, v jakém pří-jmy (výnosy) plynoucí ze zdrojů v zahraničí nesníženéo výdaje (náklady) připadají na celosvětové příjmy (vý-nosy).

(4) Daň zaplacená v zahraničí se prokazuje po-tvrzením zahraničního správce daně. Tento důkazníprostředek lze vyžadovat nejdříve po třiceti dnechode dne doručení potvrzení zahraničního správce danědaňovému subjektu. V odůvodněných případech lzedaň zaplacenou v zahraničí prokazovat i potvrzenímplátce příjmu nebo depozitáře o sražení daně.

(5) Při použití metody úplného vynětí se ze zá-kladu daně (daňové ztráty) u poplatníků uvedenýchv § 17 odst. 3 a z úhrnu dílčích základů daně podle§ 6 až 10 sníženého o úhrn ztrát podle § 5 u poplatníkůuvedených v § 2 odst. 2 před uplatněním nezdanitel-ných částí základu daně a částek odčitatelných od zá-kladu daně vyjímají příjmy ze zdrojů v zahraničí.

(6) Při použití metody vynětí s výhradou progresese z úhrnu dílčích základů daně podle § 6 až 10 sníže-ného o úhrn ztrát podle § 5, před uplatněním nezdani-telných částí základu daně a částek odčitatelných odzákladu daně vyjímají příjmy ze zdrojů v zahraničí.Z ostatního příjmu poplatníka se vypočte daň sazboudaně zjištěnou ze základu daně nesníženého o vyjmutépříjmy ze zdrojů v zahraničí.

(7) Plynou-li poplatníkovi příjmy z několika růz-ných států, s nimiž Česká republika uzavřela smlouvuo zamezení dvojího zdanění, vyloučení dvojího zdaněnímetodou prostého zápočtu se provede samostatně zakaždý stát. Při použití metody úplného vynětí a metodyvynětí s výhradou progrese se ze základu daně vyjímápodle předchozích odstavců úhrn veškerých příjmů zezdrojů v zahraničí, které se vyjímají ze zdanění. Pokudmají být při vyloučení dvojího zdanění použity metodaúplného vynětí nebo metoda vynětí s výhradou pro-grese i metoda prostého zápočtu, provede se nejprvevynětí příjmů ze zdrojů v zahraničí, a pak prostý zá-počet podle předchozích odstavců.

(8) Jestliže v důsledku odlišného začátku nebodélky zdaňovacího období v zahraničí nemá poplatníkve lhůtě k podání daňového přiznání doklad zahranič-ního správce daně, uvede v daňovém přiznání předpo-kládanou výši příjmů ze zdrojů v zahraničí nebo daně,připadajících na toto zdaňovací období nebo období, zaněž je daňové přiznání podáváno. O rozdíl mezi část-kou uplatněnou podle předchozí věty a částkou uvede-nou v dokladu zahraničního správce daně se upraví vý-sledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji ve


zdaňovacím období nebo období, za něž je podávánodaňové přiznání, ve kterém poplatník doklad zahranič-ního správce daně obdrží.

(9) Nárok na vyloučení dvojího zdanění podle od-stavce 1 uplatní poplatník na základě seznamu všechpotvrzení podle odstavce 4, která měl k dispozici v zá-konné lhůtě pro podání daňového přiznání, předkláda-ného současně s daňovým přiznáním. Jednotlivé po-ložky tohoto seznamu musí obsahovat údaje identifi-kující zahraničního správce daně nebo zahraničníhoplátce daně anebo depozitáře, stát zdroje zahraničníchpříjmů, částku daně zaplacené v tomto státě v místníměně a v přepočtu na koruny a výši příjmů ze zdrojův tomto státě, stanovenou podle odstavce 3. Součástíseznamu bude též přehled zahraničních správců daně,jejichž doklady nemá poplatník ve lhůtě k podání da-ňového přiznání k dispozici z důvodů uvedených v od-stavci 8, který musí obsahovat údaje o státě zdroje za-hraničních příjmů, předpokládané výši příjmů zezdrojů v daném státě nebo daně, uplatněné v daňovémpřiznání. Přitom je daňový subjekt povinen na výzvusprávce daně39d) prokázat kdykoliv ve lhůtě pro vymě-ření daně39e) oprávněnost nároku na vyloučení dvojíhozdanění uplatněného v daňovém přiznání a doložit jejpotvrzeními podle odstavce 4.

(10) Zjistí-li poplatník, že v důsledku stanovenízákladu daně nebo daně zahraničním správcem daněmá být jeho daňová povinnost jiná, než jak byla vy-měřena, postupuje podle zvláštního právního předpi-su39a) .

(11) Byla-li poplatníkovi uvedenému v § 2 odst. 2z příjmů úrokového charakteru (§ 38fa) v zahraničí sra-žena daň vyšší, než jaká je uvedena v příslušné mezi-národní smlouvě, lze o ni snížit daňovou povinnost,pokud tato daň byla v zahraničí sražena v souladus právním předpisem Evropských společenství104). Je--li celková daňová povinnost nižší než daň sraženáv souladu s právním předpisem Evropských společen-ství104), vznikne poplatníkovi ve výši rozdílu přepla-tek35e).

§ 38fa

Platební zprostředkovatel

(1) Platebním zprostředkovatelem je fyzická neboprávnická osoba, která

a) vyplácí, poukazuje anebo připisuje úhradu příjmuúrokového charakteru, jímž se pro účely tohotoustanovení rozumí

1. úroky z úvěrů a půjček, úroky z běžných účtůa vkladových účtů,

2. příjmy odvozené od úroků z úvěrů a půjčekvyplácené otevřeným podílovým fondem neboobdobným fondem kolektivního investovánív zahraničí, pokud alespoň 15 % hodnoty ma-jetku v tomto podílovém fondu je přímo nebonepřímo tvořeno investičními nástroji nesou-cími příjmy uvedené v bodě 1 s výjimkou fondůkolektivního investování v zahraničí,

3. příjmy z prodeje podílového listu vydanéhootevřeným podílovým fondem nebo z prodejeobdobného investičního nástroje vydanéhov zahraničí, pokud alespoň 40 % hodnoty ma-jetku v podílovém fondu nebo obdobném za-hraničním fondu kolektivního investování jetvořeno investičními nástroji nesoucími příjmyuvedené v bodě 1. Pokud platební zprostředko-vatel nemá informace o procentním podílu in-vestičních nástrojů nesoucích příjmy uvedenév bodě 1 na hodnotě majetku v podílovémfondu nebo obdobném zahraničním fondu ko-lektivního investování, považuje se procentnípodíl za vyšší než 40 %. Smluvní pokuty,úroky z prodlení, penále a jiné sankce ze zá-vazkových vztahů nejsou příjmy úrokovéhocharakteru,

b) zajišťuje výplatu, poukázání nebo připsání úhradypříjmu úrokového charakteru pro třetí osobu.

Není-li platebnímu zprostředkovateli známo, v jakémrozsahu se příjmy úrokového charakteru uvedené v pís-menu a) bodech 2 a 3 na vypláceném, poukazovanémnebo připisovaném příjmu podílí, považuje se za příjemúrokového charakteru celá částka tohoto příjmu. Pla-tebním zprostředkovatelem je i stálá provozovna osobynebo jednotky bez právní subjektivity na území Českérepubliky, která dále vyplácí, poukazuje anebo připi-suje úhradu příjmu úrokového charakteru.

(2) Je-li skutečným vlastníkem příjmu úrokovéhocharakteru poplatník uvedený v § 2, který má bydlištěna území jiného členského státu Evropské unie, pla-tební zprostředkovatel je povinen o výplatě, poukázánínebo připsání úhrady příjmu úrokového charakteru veprospěch skutečného vlastníka podat svému místně pří-slušnému správci daně hlášení. Ustanovení tohoto od-stavce se nepoužije, pokud skutečný vlastník příjmuúrokového charakteru prokáže platebnímu zprostřed-kovateli, že je daňovým rezidentem mimo Evropskouunii.


39d) § 31 odst. 9 a § 43 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.39e) § 47 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.104) Směrnice Rady 2003/48/ES ze dne 3. června 2003 o zdanění příjmů z úspor v podobě úrokových plateb, ve znění směrnice

Rady 2004/66/ES, rozhodnutí Rady 2004/587/ES a směrnice Rady 2006/98/ES.

(3) Skutečným vlastníkem příjmu úrokového cha-rakteru se rozumí fyzická osoba, které je příjem úro-kového charakteru vyplácen, poukazován nebo připi-sován anebo pro kterou je taková výplata, poukázánínebo připsání zajišťována, pokud neprokáže, že

a) je platebním zprostředkovatelem podle odstavce 1,b) jedná jménem nebo za

1. právnickou osobu nebo jiný daňový subjekt,jehož příjmy jsou zdaňovány daní z příjmůz podnikatelské činnosti nebo obdobnou daní,

2. otevřený podílový fond nebo obdobný fondv zahraničí uznaný podle Směrnice RadyEvropských společenství 85/611/EHS jakoUCITS nebo jednotku bez právní subjektivityuvedenou v odstavci 4, a sdělí platebnímu zpro-středkovateli obchodní název (firmu) a sídlofondu nebo jednotky bez právní subjektivity,za které jedná. Platební zprostředkovatel tytoinformace předá svému místně příslušnémusprávci daně formou hlášení, přitom odstavec 5se použije přiměřeně,

3. jinou fyzickou osobu, která je skutečným vlast-níkem příjmu úrokového charakteru, a sdělíplatebnímu zprostředkovateli informace o tétofyzické osobě v rozsahu stanoveném v od-stavci 6.

Nelze-li využitím přiměřených prostředků zjistit infor-mace o skutečném vlastníkovi příjmu úrokového cha-rakteru v rozsahu stanoveném v odstavci 6, považuje seza skutečného vlastníka příjmu úrokového charakterufyzická osoba, které je tento příjem vyplácen, pouka-zován nebo připisován.

(4) Platební zprostředkovatel, který vyplácí, po-ukazuje anebo připisuje úhradu nebo zajišťuje výplatupoukázání anebo připsání úhrady příjmu úrokovéhocharakteru jakékoliv jiné osobě nebo jednotce bezprávní subjektivity zřízené v jiném členském státuEvropské unie ve prospěch skutečného vlastníka příjmůúrokového charakteru, podá svému místně příslušnémusprávci daně hlášení o této výplatě, poukázání nebopřipsání úhrady příjmu úrokového charakteru. Ustano-vení tohoto odstavce se nepoužije, je-li na základěpředložených důkazních prostředků platebnímu zpro-středkovateli zřejmé, že tato osoba nebo jednotka bezprávní subjektivity

a) je právnickou osobou, s výjimkou avoin yhtiŏ(Ay) a kommandiittiyhtiŏ (Ky)/ ŏppet bolaga kommanditbolag ve Finsku a handelsbolag(HB) a kommanditbolag (KB) ve Švédsku, nebo

b) zahrnuje příjem úrokového charakteru do základudaně, který podléhá dani z příjmů z podnikatelskéčinnosti nebo obdobné dani, nebo

c) je otevřeným podílovým fondem nebo obdobnýmfondem v zahraničí uznaným podle SměrniceRady Evropských společenství 85/611/EHS jakoUCITS.

(5) Hlášení podle odstavců 2 a 4 podává platebnízprostředkovatel o všech výplatách provedených vezdaňovacím období nebo období, za něž se podávádaňové přiznání, nejpozději do 15. dne třetího měsícepo skončení zdaňovacího období nebo období, za něžse podává daňové přiznání, vždy v elektronické podoběve formátu a tvaru stanoveném Ministerstvem financí.Rozsah údajů, datovou strukturu a tvar hlášení uveřejníMinisterstvo financí ve Finančním zpravodaji a v infor-mačním systému s dálkovým přístupem.

(6) Pro účely hlášení podle předchozích odstavcůje platební zprostředkovatel povinen zjistit

a) u smluvních vztahů vzniklých před 1. lednem 2004jméno, příjmení a bydliště skutečného vlastníkapříjmů úrokového charakteru, a to za využitízdrojů, které má platební zprostředkovatel k dispo-zici,

b) u smluvních vztahů vzniklých počínaje 1. lednem2004 jméno, příjmení, bydliště a daňové identifi-kační číslo skutečného vlastníka příjmu úrokovéhocharakteru, je-li mu v jiném členském státu Evrop-ské unie přiděleno. Tyto údaje musí být zjištěnyz cestovního pasu nebo jiného průkazu totožnostinebo jiného dokumentu předloženého skutečnýmvlastníkem příjmu úrokového charakteru, nejsou-liv jeho cestovním pasu nebo průkazu totožnostiuvedeny. Nelze-li z předložených dokumentůzjistit daňové identifikační číslo, ke zjištění totož-nosti se dále vyžaduje datum a místo narození sku-tečného vlastníka příjmů úrokového charakteruuvedené v jeho cestovním pasu nebo průkazu to-tožnosti.

(7) Údaje, které správce daně získá podle odstav-ců 2 a 3, je povinen předat postupem podle zvláštníhoprávního předpisu105), příslušnému orgánu jiného člen-ského státu Evropské unie. Údaje se předávají nejménějedenkrát ročně, nejpozději do konce šestého měsíce poskončení zdaňovacího období nebo období, za něž sepodává daňové přiznání platebního zprostředkovatele.Při přijímání informací od příslušného orgánu jinéhočlenského státu Evropské unie se postupuje podlezvláštního právního předpisu105).

(8) Toto ustanovení se použije přiměřeně, je-liskutečným vlastníkem příjmu úrokového charakterupoplatník uvedený v § 2, který má bydliště na územíŠvýcarské konfederace, Andorského knížectví,Lichtenštejnského knížectví, Republiky San Marinoa Monackého knížectví, neprokáže-li platebnímu zpro-


105) Zákon č. 253/2000 Sb., o mezinárodní pomoci při správě daní.

středkovateli, že je daňovým rezidentem mimo tytostáty.

ČÁST ČTVRTÁ

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO VYBÍRÁNÍDANĚ Z PŘÍJMŮ

Zvláštní ustanovení pro vybírání daně z příjmůfyzických osob

§ 38g

Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob

(1) Daňové přiznání je povinen podat každý, je-hož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmůfyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejednáo příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž jedaň vybírána srážkou podle zvláštní sazby. Daňové při-znání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, kteréjsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepře-sáhly 15 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu.

(2) Daňové přiznání není povinen podat poplat-ník, který má příjmy ze závislé činnosti a funkční po-žitky podle § 6 pouze od jednoho a nebo postupně odvíce plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců(§ 38ch odst. 4). Podmínkou je, že poplatník podepsalu všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací ob-dobí prohlášení k dani podle § 38k, a vyjma příjmů oddaně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daňsrážkou sazbou daně podle § 36, nemá jiné příjmy po-dle § 7 až 10 vyšší než 6 000 Kč. Rovněž není povinenpodat daňové přiznání poplatník, jemuž plynou pouzepříjmy ze závislé činnosti a funkční požitky ze zahra-ničí, které jsou podle § 38f vyjmuty ze zdanění. Daňovépřiznání za zdaňovací období je ale povinen podat po-platník uvedený v § 2 odst. 3, který uplatňuje slevu nadani podle § 35ba odst. 1 písm. a) až e), nebo daňovézvýhodnění a nebo nezdanitelnou část základu daněpodle § 15 odst. 3 a 4. Daňové přiznání je také povinenpodat poplatník, kterému byly vyplaceny nebo kterýjiným způsobem obdržel příjmy ze závislé činnostia nebo funkční požitky za uplynulá léta, které se ne-považovaly podle § 5 odst. 4 za jeho příjmy ve zdaňo-vacím období, kdy byly zúčtovány plátcem daně v jehoprospěch.

(3) V daňovém přiznání poplatník uvede veškerépříjmy, které jsou předmětem daně, kromě příjmů oddaně osvobozených, příjmů, z nichž je daň vybíránazvláštní sazbou daně. V daňovém přiznání poplatníkrovněž uvede částku slevy na dani podle § 35ba a daňo-vého zvýhodnění podle § 35c a 35d. Jsou-li součástízdanitelných příjmů též příjmy ze závislé činnostia funkčních požitků, doloží je poplatník daně dokla-dem vystaveným podle § 38j odst. 3.

§ 38gazrušen

§ 38gbDaňové přiznání v insolvenčním řízení

(1) Poplatník uvedený v § 2 při rozhodnutí o způ-sobu řešení jeho úpadku, při předložení konečnézprávy, při podání návrhu na zrušení konkursu, přizrušení konkursu nebo při splnění jiného způsobu ře-šení úpadku19a) podává daňové přiznání podle zvlášt-ního právního předpisu41d), ve kterém neuplatní nezda-nitelnou část základu daně, položky odčitatelné od zá-kladu daně, slevu na dani ani daňové zvýhodnění. Přistanovení základu daně za uplynulou část zdaňovacíhoobdobí se vychází z rozdílu mezi příjmy (výnosy) a vý-daji (náklady). Obdobně se postupuje při přechoduoprávnění nakládat s majetkem náležejícím do majet-kové podstaty podle zvláštního právního předpisu19a).

(2) Po uplynutí zdaňovacího období, ve kterémdošlo k rozhodnutí o způsobu řešení úpadku, k před-ložení konečné zprávy, k podání návrhu na zrušeníkonkursu, ke zrušení konkursu nebo ke splnění jinéhozpůsobu řešení úpadku19a), poplatník podá daňové při-znání41d) za celé zdaňovací období. Splňuje-li stano-vené podmínky, uvede v přiznání nezdanitelnou částzákladu daně, položky odčitatelné od základu daně,slevu na dani a daňové zvýhodnění.

(3) Po uplynutí zdaňovacího období, ve kterémdošlo k rozhodnutí o způsobu řešení úpadku a současněk předložení konečné zprávy, k podání návrhu na zru-šení konkursu, ke zrušení konkursu nebo ke splněníjiného způsobu řešení úpadku19a), podá poplatník da-ňové přiznání41d) za celé zdaňovací období. Splňuje-listanovené podmínky, uvede v přiznání nezdanitelnoučást základu daně, položky odčitatelné od základudaně, slevu na dani a daňové zvýhodnění. Dojde-lik předložení konečné zprávy, k podání návrhu na zru-šení konkursu, ke zrušení konkursu nebo ke splněníjiného způsobu řešení úpadku19a) k poslednímu dnizdaňovacího období, podává poplatník daňové při-znání za celé zdaňovací období s tím, že splňuje-li sta-novené podmínky, uvede v přiznání nezdanitelnou částzákladu daně, položky odčitatelné od základu daně,slevu na dani a daňové zvýhodnění. Obdobně se postu-puje při přechodu oprávnění nakládat s majetkem ná-ležejícím do majetkové podstaty podle zvláštního práv-ního předpisu19a).

(4) Daňová povinnost vzniklá na základě daňo-vého přiznání podle odstavce 1 se považuje za zálohuna daň po vyměření daňové povinnosti podle daňovéhopřiznání podaného podle odstavců 2 a 3.

(5) Ve zdaňovacích obdobích, která následují pozdaňovacím období, ve kterém bylo rozhodnuto o způ-sobu řešení úpadku a zároveň nebyla předložena ko-nečná zpráva, nebyl podán návrh na zrušení konkursu,


nebyl zrušen konkurs nebo nebyl splněn jiný způsobřešení úpadku19a), podává poplatník daňové přiznání zakaždé zdaňovací období. Splňuje-li stanovené pod-mínky, uvede v přiznání nezdanitelnou část základudaně, položky odčitatelné od základu daně, slevu nadani a daňové zvýhodnění.

§ 38hVybírání a placení záloh na daň a daně z příjmů

fyzických osob ze závislé činnostia z funkčních požitků

(1) Plátce daně vypočte zálohu z příjmů fyzickýchosob ze závislé činnosti a z funkčních požitků (dále jen„záloha“) ze základu pro výpočet zálohy. Základempro výpočet zálohy je úhrn příjmů ze závislé činnostia z funkčních požitků zúčtovaný nebo vyplacený po-platníkovi za kalendářní měsíc nebo za zdaňovací ob-dobí, vyjma příjmů zdanitelných daní vybíranou sráž-kou sazbou daně podle § 36 a příjmů, které nejsoupředmětem daně

a) snížený o částky, které jsou od daně osvobozeny, ab) zvýšený o částku odpovídající pojistnému na so-

ciální zabezpečení a příspěvku na státní politikuzaměstnanosti a pojistnému na všeobecné zdra-votní pojištění (dále jen „pojistné“), které je podlezvláštních právních předpisů21) ze zúčtovanýchnebo vyplacených příjmů povinen platit zaměstna-vatel sám za sebe, a u zaměstnance, na kterého sevztahuje povinné zahraniční pojištění stejnéhodruhu, zvýšený o částku odpovídající příspěvkůmzaměstnavatele na toto zahraniční pojištění.

(2) Záloha ze základu pro výpočet zálohy, za-okrouhleného do 100 Kč na celé koruny nahorua nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru, za kalendářníměsíc činí 15 %.

(3) Zálohu vypočtenou podle odstavce 2 plátcedaně, u kterého poplatník podepsal na příslušné zdaňo-vací období prohlášení podle § 38k odst. 4, nejprvesníží o prokázanou částku měsíční slevy na dani podle§ 35ba a následně o prokázanou částku měsíčního da-ňového zvýhodnění (dále jen „záloha po slevě“).

(4) Plátce daně, u kterého poplatník nepodepsal napříslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle§ 38k odst. 4, vypočte zálohu podle odstavců 1 a 2,pokud nejde o příjmy zdaněné daní vybíranou sráž-kou sazbou daně podle § 36 odst. 2 nebo § 36 odst. 1písm. a). U poplatníka, který u plátce nepodepsal pro-hlášení k dani podle § 38k odst. 4, se při výpočtu zá-lohy nepřihlédne k měsíční slevě na dani podle § 35baa k měsíčnímu daňovému zvýhodnění.

(5) K prokázaným nezdanitelným částkám ze zá-kladu daně podle § 15 a ke slevě na dani podle § 35baodst. 1 písm. b) přihlédne plátce daně za podmínek sta-novených v § 38k odst. 5 až při ročním zúčtování záloha daňového zvýhodnění za zdaňovací období.

(6) Plátce daně srazí zálohu při výplatě nebo při-psání příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků(dále jen „mzda“) poplatníkovi k dobru bez ohledu nato, za kterou dobu se mzda vyplácí. Provádí-li plátcezúčtování mezd měsíčně nebo pravidelně za delší ča-sové období, srazí zálohu při zúčtování mzdy. Mzdyplynoucí do konce ledna za uplynulé zdaňovací obdobíse zahrnují do základu pro výpočet zálohy v tomtoobdobí.

(7) Plátce daně, který vyplácí ve zdaňovacím ob-dobí poplatníkovi mzdu najednou za více kalendářníchměsíců téhož zdaňovacího období, vypočte zálohu tak,jako by byla vyplacena v jednotlivých měsících, je-litento způsob výpočtu zálohy pro poplatníka výhod-nější a neuplatnil-li poplatník ve zdaňovacím obdobíu plátce daně dosud měsíční daňové zvýhodnění podle§ 35d odst. 2. Při použití tohoto způsobu nelze použítzdanění podle § 6 odst. 4.

(8) Nepožádá-li poplatník o roční zúčtování záloha daňového zvýhodnění, je sraženými zálohami zemzdy jeho daňová povinnost splněna, pokud není po-vinen podat přiznání podle § 38g.

(9) Plátce odvede úhrn sražených záloh nebo úhrnčástek, které měly být jako zálohy na daň sraženy, nej-později do 20. dne kalendářního měsíce, v němž povin-nost srazit zálohy vznikla. Z příjmů vyplacených po-platníkovi prostřednictvím osoby se sídlem nebobydlištěm v zahraničí (§ 6 odst. 2) odvede plátce úhrnčástek, které měly být jako zálohy na daň sraženy, nej-později do 20. dne po uplynutí kalendářního měsíce,v němž o závazku účtuje v souladu s platnými účetnímipředpisy. Správce daně může stanovit lhůtu pro odvodzáloh jinak, lhůta však nesmí přesáhnout poslední denkalendářního měsíce, v němž povinnost srazit zálohyvznikla.

(10) Plátce nemá povinnost srážet zálohy na daňpodle předchozích odstavců v případě, že mzda jdek tíži stálé provozovny poplatníka uvedeného v § 2odst. 2 a v § 17 odst. 3 umístěné v zahraničí.

(11) Správce daně může na žádost plátce zrušitpovinnost srážet zálohy na daň podle předchozích od-stavců z příjmů ze závislé činnosti vykonávané v zahra-ničí.

(12) U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 se přistanovení záloh nepřihlédne ke slevě na dani podle§ 35ba odst. 1 písm. a) až e) ani k daňovému zvýhod-nění.

§ 38ch

Roční zúčtování záloh na daň z příjmů fyzickýchosob ze závislé činnosti a z funkčních požitků

a daňového zvýhodnění

(1) Poplatník, který ve zdaňovacím období pobí-


ral mzdu pouze od jednoho nebo od více plátců daněpostupně včetně mezd zúčtovaných nebo vyplacenýchpoplatníkovi těmito plátci dodatečně v době, kdy po-platník pro ně již nevykonával závislou činnost nebofunkci a podepsal u těchto plátců prohlášení k danipodle § 38k odst. 4 a 5, může požádat písemně o pro-vedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhod-nění posledního z uvedených plátců daně, a to nejpoz-ději do 15. února po uplynutí zdaňovacího období.Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění nepro-vede plátce u poplatníka, který podá nebo je povinenpodat přiznání k dani.

(2) Dojde-li k zániku plátce daně bez právníhonástupce, může poplatník požádat o roční zúčtovánízáloh a daňového zvýhodnění místně příslušnéhosprávce daně nejpozději do 15. února po uplynutí zda-ňovacího období.

(3) Plátce daně provede roční zúčtování záloh a da-ňového zvýhodnění jen na základě dokladů od všechpředchozích plátců daně o zúčtované nebo vyplacenémzdě, částce odpovídající pojistnému, které byl povi-nen platit z těchto mezd zaměstnavatel sám za sebe,sražených zálohách na daň z těchto příjmů, poskytnutéměsíční slevě na dani podle § 35ba a 35c a vyplacenýchměsíčních daňových bonusech. Poplatník je povinenuvedené doklady za uplynulé zdaňovací období před-ložit plátci daně nejpozději do 15. února následující-ho kalendářního roku. Nepředloží-li poplatník do15. února tyto doklady, roční zúčtování záloh a daňo-vého zvýhodnění plátce daně neprovede.

(4) Výpočet daně a roční zúčtování záloh a daňo-vého zvýhodnění provede plátce daně nejpozději do31. března z úhrnu mezd zúčtovaných nebo vyplace-ných poplatníkovi všemi plátci postupně, a to včetněmezd zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi tě-mito plátci dodatečně v době, kdy poplatník pro ně jižnevykonával závislou činnost nebo funkci. U poplat-níka, který uplatňuje daňové zvýhodnění, provedeplátce daně výpočet daně a roční zúčtování záloh a da-ňového zvýhodnění za podmínek stanovených v § 35dodst. 6 až 9.

(5) Poplatníkovi, který neuplatňuje daňové zvý-hodnění, vrátí plátce daně jako přeplatek kladný rozdílmezi zálohově sraženou daní a daní vypočtenou podle§ 16 a sníženou o slevu na dani podle § 35ba, a to nej-později při zúčtování mzdy za březen, činí-li tento roz-díl více než 50 Kč. O vrácený přeplatek sníží plátcedaně nejbližší odvody záloh správci daně, nejdéle dokonce zdaňovacího období, pokud nepožádá o vrácenípřeplatku podle zvláštního právního předpisu upravu-jícího správu daní35e) místně příslušného správce daně.Případný nedoplatek z ročního zúčtování záloh se po-platníkovi nesráží.

§ 38iOdpovědnost plátců daně z příjmů fyzických osob

ze závislé činnosti a z funkčních požitků

(1) Poplatníkovi, kterému byla sražena daň vyšší,než je stanoveno, vrátí plátce daně přeplatek, pokudneuplynuly tři roky od konce zdaňovacího období,v němž přeplatek vznikl. Pokud plátce daně srazil po-platníkovi zálohy v běžném zdaňovacím období vyšší,než měl, vrátí poplatníkovi vzniklý přeplatek na zálo-hách v následujícím měsíci, nejpozději do 15. únoranásledujícího roku. O vrácený přeplatek daně nebo zá-lohy sníží plátce daně nejbližší odvod záloh správcidaně.

(2) Plátce daně, který nesrazil u poplatníka daň vestanovené výši, může ji dodatečně srazit, pokud neu-plynulo od doby, kdy byla daň nesprávně sražena,12 měsíců. Plátce daně, který nesrazil u poplatníka zá-lohu ve stanovené výši, může ji dodatečně za uplynulézdaňovací období srazit nejpozději do 31. března ná-sledujícího roku. Daň včetně daně vyplývající z ročníhozúčtování daňových záloh (§ 38ch), která nebyla sra-žena vinou poplatníka, může být spolu s příslušenstvímdaně plátcem daně sražena do tří let od konce zdaňo-vacího období, v němž k nesprávné srážce došlo. Ne-může-li plátce daně nedoplatek srazit z poplatníkovymzdy z důvodu, že mu již mzdu nezúčtovává, neboproto, že nelze poplatníkovi podle obecně závaznýchpředpisů srážku provést a ke vzniku dlužné částky do-šlo vinou poplatníka, vybere nedoplatek správce daněpříslušný podle bydliště poplatníka, kterému zašleplátce daně doklady o jeho výši k dalšímu řízení do30 dnů ode dne, kdy zjistí, že nedoplatek nelze srazitz poplatníkovy mzdy, pokud výše nedoplatku přesáhne100 Kč. Správce daně vyrozumí poplatníka o výši ne-doplatku na dani rozhodnutím.

(3) Dodatečně sraženou daň nebo zálohu plátcedaně odvede správci daně v nejbližším termínu pro od-vod záloh na daň.

(4) Poplatníkovi, kterému bylo poskytnuto da-ňové zvýhodnění nižší, než je stanoveno tímto záko-nem, vyplatí plátce daně vzniklý rozdíl na daňovémzvýhodnění, pokud neuplynuly 3 roky od konce zda-ňovacího období, v němž bylo daňové zvýhodnění ne-správně poskytnuto. Poplatníkovi, kterému bylo po-skytnuto ve zdaňovacím období měsíční daňové zvý-hodnění nižší, než je stanoveno tímto zákonem, vyplatíplátce daně vzniklý rozdíl na daňovém zvýhodněnív následujícím měsíci, nejpozději však do 15. února ná-sledujícího kalendářního roku. O dodatečně vyplace-nou částku na daňovém zvýhodnění sníží plátce daněnejbližší odvod záloh na daň správci daně nebo seuplatní postup podle § 35d odst. 5.

(5) Pokud plátce daně poskytl poplatníkovi da-ňové zvýhodnění vyšší, než měl podle tohoto zákona,může dlužnou částku na daňovém zvýhodnění doda-


tečně srazit, pokud neuplynulo 12 měsíců od doby, kdybylo daňové zvýhodnění nesprávně poskytnuto. Pokudk neoprávněnému daňovému zvýhodnění došlo vinoupoplatníka, může být dlužná částka na daňovém zvý-hodnění spolu s příslušenstvím plátcem daně dodatečněsražena ve lhůtě do 3 let od konce zdaňovacího období,v němž k neoprávněnému daňovému zvýhodnění do-šlo. Pokud plátce daně ve zdaňovacím období poskytlpoplatníkovi měsíční daňové zvýhodnění vyšší, než mělpodle tohoto zákona, může dlužnou částku na daňo-vém zvýhodnění dodatečně srazit nejpozději do31. března následujícího kalendářního roku. Dodatečněsraženou částku na daňovém zvýhodnění, o niž bylaneoprávněně krácená daň nebo záloha na daň, plátcedaně odvede správci daně v nejbližším možném ter-mínu pro odvod záloh na daň, pokud dodatečně vy-branou částku na daňovém zvýhodnění nepoužije navyplacení daňového bonusu jinému poplatníkovi(§ 35d odst. 5).

(6) Nemůže-li plátce daně dlužnou částku na da-ňovém zvýhodnění vybrat od poplatníka z důvodu, žemu již mzdu nezúčtovává, nebo proto, že nelze poplat-níkovi podle obecně závazných předpisů srážku pro-vést a k neoprávněnému daňovému zvýhodnění došlovinou poplatníka, vybere rozdíl správce daně příslušnýpodle bydliště poplatníka. Plátce daně zašle dokladyo výši daňového nedoplatku, přesáhne-li jeho výše100 Kč, správci daně k dalšímu řízení ve lhůtě do30 dnů ode dne, kdy zjistí, že neoprávněně poskytnu-tou částku na daňovém zvýhodnění nelze srazit z po-platníkovy mzdy. Správce daně o výši daňového nedo-platku vyrozumí poplatníka rozhodnutím. Poplatník jepovinen dlužnou částku na daňovém zvýhodnění, o nižbyla neoprávněně krácená daň nebo záloha na daňvčetně příslušenství uhradit místně příslušnému správcidaně nejpozději do 30 dnů ode dne doručení rozhod-nutí.

(7) Dodatečně předepsanou daň a zálohy včetnědlužné částky na daňovém zvýhodnění je plátce daněpovinen odvést správci daně do pěti dnů po doručeníplatebního výměru.

§ 38j

Povinnosti plátců daně z příjmů fyzických osobze závislé činnosti a z funkčních požitků

(1) Plátci daně jsou povinni vést pro poplatníkys příjmy podle § 6 mzdové listy, rekapitulaci o sraže-ných zálohách a dani srážené podle zvláštní sazby daněza každý kalendářní měsíc i za celé zdaňovací období.

(2) Mzdový list musí pro účely daně obsahovat

a) poplatníkovo jméno a příjmení, též dřívější,

b) rodné číslo, a u poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3datum narození, číslo pasu nebo jiného dokladuprokazujícího jeho totožnost, kód státu, jehož je

rezidentem a bylo-li mu tímto státem přiděleno,i daňové identifikační číslo a rodné číslo,

c) bydliště, a u poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3bydliště ve státě, jehož je rezidentem,

d) jméno, příjmení a rodné číslo osoby, na kteroupoplatník uplatňuje slevu na dani podle § 35baa daňové zvýhodnění a dále výši jednotlivých ne-zdanitelných částek základu daně podle § 15, čás-tek slevy na dani podle § 35ba a daňového zvý-hodnění s uvedením důvodu jejich uznání,

e) za každý kalendářní měsíc

1. úhrn zúčtovaných mezd bez ohledu, zda jsouvypláceny v penězích nebo v naturáliích,

2. částky osvobozené od daně z úhrnu zúčtova-ných mezd uvedeného v bodě 1,

3. částku odpovídající pojistnému nebo příspěv-kům na zahraniční pojištění, které je z úhrnuzúčtovaných mezd uvedených v bodě 1 povi-nen platit zaměstnavatel sám za sebe,

4. základ pro výpočet zálohy na daň nebo daněpodle zvláštní sazby,

5. vypočtenou zálohu nebo daň sraženou podlezvláštní sazby daně,

6. měsíční slevu na dani podle § 35ba a zálohusníženou o měsíční slevu na dani podle § 35ba,

7. měsíční daňové zvýhodnění, měsíční slevu nadani podle § 35c, měsíční daňový bonus a zá-lohu sníženou o měsíční slevu na dani podle§ 35ba a 35c,

8. skutečně sraženou zálohu.

Údaje v bodech 4 a 5 se uvedou podle způsobuvýpočtu zálohy na daň nebo výpočtu daně zvláštnísazbou daně z příjmů ze závislé činnosti,

f) součet údajů za zdaňovací období uvedených v pís-menu e) bodech 1 až 8 a úhrn vyplacených měsíč-ních daňových bonusů.

(3) Na žádost poplatníka je plátce daně povinen zaobdobí, za které byla vyplácena nebo zúčtována mzda,vystavit nejpozději do deseti dnů od podání žádostidoklad o souhrnných údajích uvedených ve mzdovémlistě, které jsou rozhodné pro výpočet základu daně,daně, záloh a pro poskytnutí slevy na dani podle§ 35ba a daňového zvýhodnění. Kopii vystaveného do-kladu plátce uschová.

(4) Plátce daně nebo plátcova pokladna uvedev příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti


a z funkčních požitků podávanému podle zvláštníhoprávního předpisu40a)

a) počet zaměstnanců k 1. prosinci vykazovanéhozdaňovacího období podle místa výkonu prácev obci uvedené v pracovní smlouvě,

b) přehled obsahující souhrnné údaje zaznamenanéna mzdových listech vykazovaného zdaňovacíhoobdobí, které jsou rozhodující pro výpočet zdani-telné mzdy, daně a záloh v členění podle jednotli-vých poplatníků uvedených v § 2 odst. 3.

(5) Plátci daně, kteří v příslušném zdaňovacím ob-dobí poskytovali poplatníkům slevy na dani podle§ 35ba nebo daňové zvýhodnění, mají povinnost podatvyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkč-ních požitků podle zvláštního právního předpisu40a).

§ 38k

Uplatnění nezdanitelných částek ze základu daněz příjmů fyzických osob ze závislé činnostia z funkčních požitků, slevy na dani podle

§ 35ba a daňového zvýhodnění

(1) Poplatník je povinen prokázat plátci daně sku-tečnosti rozhodné pro poskytnutí měsíční slevy na danipodle § 35ba a měsíčního daňového zvýhodnění přivýpočtu záloh nejpozději do konce kalendářního mě-síce, v němž tyto okolnosti nastaly. K předloženýmdokladům přihlédne plátce daně počínaje kalendářnímměsícem následujícím po měsíci, v němž budou tytoskutečnosti plátci daně prokázány, nejdříve však počí-naje kalendářním měsícem, na jehož počátku byly sku-tečnosti rozhodné pro uznání slevy na dani podle§ 35ba nebo na daňové zvýhodnění splněny, pode-píše-li poplatník současně prohlášení podle odstavce 4anebo tyto skutečnosti v již podepsaném prohlášenísoučasně uvede. K předloženým dokladům potvrzují-cím skutečnost, že poplatník nebo vyživované dítě jestudentem nebo žákem soustavně se připravujícím nabudoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvi-kem, však plátce daně přihlédne již počínaje kalendář-ním měsícem, v němž budou tyto skutečnosti plátcidaně prokázány. Při nástupu do zaměstnání je lhůtadodržena, prokáže-li poplatník tyto skutečnosti do30 dnů ode dne nástupu do zaměstnání.

(2) Narodí-li se však poplatníkovi dítě, plátce daněk této skutečnosti přihlédne již v kalendářním měsíci,v němž se narodilo, prokáže-li poplatník jeho narozeníplátci daně do 30 dnů po narození dítěte.

(3) Pobírá-li poplatník za stejný kalendářní měsícmzdu současně nebo postupně od více plátců daně, při-hlédne k měsíční slevě na dani podle § 35ba a k měsíč-nímu daňovému zvýhodnění pouze jeden plátce daně,

u kterého uplatní poplatník nárok podle odstavce 1a podepíše prohlášení podle odstavce 4.

(4) Plátce daně srazí zálohu podle § 38h odst. 3a přihlédne k měsíční slevě na dani podle § 35ba a k mě-síčnímu daňovému zvýhodnění, podepíše-li poplatníkdo 30 dnů po vstupu do zaměstnání a každoročně nej-později do 15. února na příslušné zdaňovací obdobíprohlášení o tom,

a) jaké skutečnosti jsou u něho dány pro přiznáníslevy na dani podle § 35ba, popř. kdy a jak sezměnily,

b) že současně za stejné zdaňovací období ani zastejný kalendářní měsíc zdaňovacího období neu-platňuje nárok na slevu na dani podle § 35ba u ji-ného plátce daně a že současně na stejné obdobíkalendářního roku nepodepsal u jiného plátce pro-hlášení k dani,

c) jaké skutečnosti jsou u něho dány pro přiznánídaňového zvýhodnění na vyživované dítě (§ 35c),popřípadě kdy a jak se změnily a jedná-li se o zle-tilé studující dítě, že nepobírá plný invalidní dů-chod,

d) že současně za stejné zdaňovací období ani zastejný kalendářní měsíc zdaňovacího období neu-platňuje daňové zvýhodnění na vyživované dítěu jiného plátce daně a že daňové zvýhodnění nato samé vyživované dítě za stejné zdaňovací ob-dobí ani za stejný kalendářní měsíc zdaňovacíhoobdobí neuplatňuje jiná osoba.

(5) Plátce daně, u kterého poplatník podepsal pro-hlášení podle odstavce 4, provede výpočet daně, ročnízúčtování záloh a daňového zvýhodnění a současněpřihlédne k nezdanitelným částkám ze základu daněpodle § 15 a ke slevě na dani podle § 35ba odst. 1písm. b) za bezprostředně uplynulé zdaňovací období,podepíše-li poplatník do 15. února za toto období pí-semné prohlášení o tom,

a) že nepobíral v uplynulém zdaňovacím obdobíkromě mzdy od jednoho plátce nebo postupněod více plátců včetně mezd dodatečně vyplacenýchnebo zúčtovaných těmito plátci v době, kdy pro nějiž nevykonával závislou činnost nebo funkci, pří-jmů zdanitelných srážkou podle zvláštní sazbydaně a kromě příjmů, které nejsou předmětemdaně nebo jsou od daně osvobozeny, jiné příjmypodléhající dani z příjmů fyzických osob vyšší než6 000 Kč,

b) zda pobíral v uplynulém zdaňovacím období po-stupně od dalších plátců daně včetně mezd doda-tečně vyplacených nebo zúčtovaných těmito plátciv době, kdy pro ně již nevykonával závislou čin-nost nebo funkci, kromě příjmů zdanitelných sráž-


40a) § 69 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

kou podle zvláštní sazby daně a kromě příjmů,které nejsou předmětem daně nebo jsou od daněosvobozeny, příjmy podléhající dani z příjmů fy-zických osob ze závislé činnosti a z funkčních po-žitků,

c) že manželka (manžel) žijící v domácnosti, na kte-rou (kterého) uplatňuje slevu na dani podle § 35baodst. 1 písm. b), neměla (neměl) v uplynulém zda-ňovacím období vlastní příjem přesahující ročněhranici 38 040 Kč,

d) v jaké hodnotě poskytl dar (dary) podle § 15odst. 1,

e) v jaké výši byly zaplaceny v uplynulém zdaňova-cím období úroky z úvěru ze stavebního spoření,z hypotečního úvěru a nebo z jiného úvěru po-skytnutého v souvislosti s těmito úvěry stavebníspořitelnou, bankou, nebo pobočkou zahraničníbanky, anebo zahraniční bankou a použitého nafinancování bytových potřeb v souladu s § 15odst. 3 a 4, a1. zda a v jaké výši z takového úvěru uplatňuje

současně jiná osoba nárok na odpočet úrokůze základu daně,

2. že předmět bytové potřeby, na který uplatňujeodpočet úroků z poskytnutého úvěru, je užívánv souladu s § 15 odst. 4,

3. že částka úroků, o kterou se snižuje základ daněpodle § 15 odst. 3 a 4, v úhrnu u všech účast-níků smluv o úvěrech žijících v jeho domácnostinepřekročila v uplynulém zdaňovacím období300 000 Kč,

f) v jaké výši zaplatil příspěvky na své penzijní při-pojištění podle § 15 odst. 5,

g) v jaké výši zaplatil pojistné na své soukromé ži-votní pojištění podle § 15 odst. 6,

h) v jaké výši zaplatil jako člen odborové organizacev uplynulém zdaňovacím období členské pří-spěvky podle § 15 odst. 7,

i) v jaké výši zaplatil úhrady za zkoušky ověřujícívýsledky dalšího vzdělávání podle § 15,

j) zda v uplynulém zdaňovacím období uplatňovalu předchozích plátců daně měsíční slevu na danipodle § 35ba a měsíční daňové zvýhodnění.

(6) Poplatník může podepsat prohlášení podle od-stavce 4 na stejné období kalendářního roku pouzeu jednoho plátce.

(7) Neprokáže-li poplatník skutečnosti rozhodnépro poskytnutí měsíční slevy na dani podle § 35ba nebona měsíční daňové zvýhodnění podle § 35d anebo ne-podepíše-li prohlášení podle odstavce 4 ve stanovenélhůtě, přihlédne k nim plátce počínaje měsícem násle-dujícím po měsíci, v němž tyto rozhodné skutečnostipoplatník prokáže a současně podepíše prohlášení po-dle odstavce 4. Dodatečně přihlédne plátce k uvedeným

skutečnostem při ročním zúčtování záloh, a to i v pří-padě, byla-li daň z příjmů fyzických osob ze závisléčinnosti a z funkčních požitků vybrána srážkou podlezvláštní sazby daně, prokáže-li poplatník rozhodnéskutečnosti pro poskytnutí slevy na dani podle § 35banebo na daňové zvýhodnění nejpozději do 15. únoraroku následujícího po uplynutí zdaňovacího obdobía podepíše-li současně v této lhůtě prohlášení k danipodle odstavců 4 a 5.

(8) Dojde-li během roku ke změně skutečnostírozhodných pro výpočet záloh na daň a daně nebo kezměně podmínek pro poskytnutí slevy na dani podle§ 35ba a daňového zvýhodnění, je poplatník povinenoznámit je písemně (např. změnou v prohlášení) plátcidaně nejpozději poslední den kalendářního měsíce,v němž změna nastala. Plátce daně zaeviduje změnuve mzdovém listě.

§ 38l

Způsob prokazování nároku na odečet nezdanitelnéčásti základu daně, slevy na dani podle § 35ba

a daňového zvýhodnění z příjmů fyzických osobze závislé činnosti a z funkčních požitků

u plátce daně

(1) Nárok na snížení základu daně podle § 15 pro-kazuje poplatník plátci daně

a) potvrzením příjemce daru nebo jeho zákonnéhozástupce anebo pořadatele veřejné sbírky14e) o výšia účelu daru, uplatňuje-li snížení základu daně po-dle § 15 odst. 1,

b) smlouvou o úvěru a každoročně nejpozději do15. února potvrzením stavební spořitelny o částceúroků zaplacených v uplynulém kalendářním rocez úvěru ze stavebního spoření, popř. z jinéhoúvěru poskytnutého stavební spořitelnou v souvis-losti s úvěrem ze stavebního spoření nebo potvrze-ním banky, zahraniční banky či její pobočkyo částce úroků zaplacených v uplynulém kalendář-ním roce z hypotečního úvěru a snížených o státnípříspěvek55), popřípadě z jiného úvěru poskytnu-tého příslušnou bankou v souvislosti s hypotečnímúvěrem, uplatňuje-li snížení základu daně podle§ 15 odst. 3 a 4,

c) v případě úvěru poskytnutého na účely uvedenév § 15 odst. 3 písm. a) stavebním povolením a podokončení stavby výpisem z listu vlastnictví,

d) v případě úvěru poskytnutého na účely uvedenév § 15 odst. 3 písm. b) a c) výpisem z listu vlast-nictví,

e) v případě úvěru poskytnutého na účely uvedenév § 15 odst. 3 písm. e) výpisem z listu vlastnictví,jde-li o bytový dům, rodinný dům nebo byt vevlastnictví podle zvláštního právního předpisu60),anebo nájemní smlouvou, jde-li o byt v nájmu,


anebo dokladem o trvalém pobytu (občanskýmprůkazem), jde-li o byt v užívání,

f) v případě úvěru poskytnutého na účely uvedenév § 15 odst. 3 písm. d) a g), potvrzením právnickéosoby, že je jejím členem nebo společníkem,

g) v případě úvěru poskytnutého na účely uvedenév § 15 odst. 3 písm. f), výpisem z listu vlastnictví,jde-li o bytový dům, rodinný dům nebo byt vevlastnictví podle zvláštního právního předpisu60),anebo potvrzením právnické osoby o členství, je-lipředmětem vypořádání podíl nebo vklad spojenýs právem užívání bytu,

h) smlouvou o penzijním připojištění se státním pří-spěvkem a každoročně nejpozději do 15. únorapotvrzením penzijního fondu o příspěvcích zapla-cených poplatníkem na jeho penzijní připojištěníse státním příspěvkem na uplynulé zdaňovací ob-dobí, uplatňuje-li snížení základu daně podle § 15odst. 5,

i) smlouvou o soukromém životním pojištění ne-bo pojistkou101) a každoročně nejpozději do15. února potvrzením pojišťovny o pojistném za-placeném poplatníkem na jeho soukromé životnípojištění v uplynulém zdaňovacím období neboo zaplacené poměrné části jednorázového pojistné-ho připadajícího na uplynulé zdaňovací období,uplatňuje-li snížení základu daně podle § 15odst. 6,

j) potvrzením odborové organizace o výši zaplace-ného členského příspěvku v uplynulém zdaňova-cím období, uplatňuje-li snížení základu daně po-dle § 15 odst. 7,

k) potvrzením o výši zaplacené úhrady za zkouškuověřující výsledky dalšího vzdělávání podle zá-kona o ověřování a uznávání výsledků dalšíhovzdělávání82a), uplatňuje-li snížení základu daněpodle § 15.

(2) Nárok na poskytnutí slevy na dani podle§ 35ba při stanovení daně nebo záloh prokazuje poplat-ník plátci daně

a) dokladem prokazujícím totožnost manželky(manžela), uplatňuje-li slevu na dani podle § 35baodst. 1 písm. b) a průkazem ZTP/P, pokud jemanželka (manžel) jeho držitelem,

b) rozhodnutím o přiznání plného nebo částečnéhoinvalidního důchodu a každoročně nejpozději do15. února dokladem o výplatě důchodu, uplatňuje--li slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. c)nebo d) z důvodu, že pobírá plný invalidní nebočástečný invalidní důchod,

c) potvrzením správce daně příslušného podle místabydliště poplatníka o tom, že poplatník pobírá jinýdůchod z důchodového pojištění podle zvláštníhoprávního předpisu upravujícího důchodové pojiš-tění43), u něhož jednou z podmínek přiznání je, žeje plně invalidní, nebo o tom, že mu zanikl nárokna částečný nebo plný invalidní důchod z důvodusouběhu nároku na výplatu částečného neboplného invalidního důchodu a starobního dů-chodu, anebo je-li poplatník podle zvláštních práv-ních předpisů plně invalidní, avšak jeho žádosto plný invalidní důchod byla zamítnuta z jinýchdůvodů než proto, že není plně invalidní,

d) průkazem ZTP/P, pokud je poplatník jeho držite-lem a uplatňuje-li slevu na dani podle § 35baodst. 1 písm. e),

e) potvrzením školy, že se soustavně připravuje nabudoucí povolání studiem nebo předepsaným vý-cvikem, uplatňuje-li slevu na dani podle § 35baodst. 1 písm. f).

(3) Nárok na daňové zvýhodnění při stanovenízáloh nebo daně prokazuje poplatník plátci daně

a) úředním dokladem prokazujícím totožnost dítěte(vlastního, osvojeného, v péči, která nahrazuje péčirodičů, druhého z manželů a vnuků),

b) předložením průkazu ZTP/P, pokud je vyživo-vané dítě jeho držitelem,

c) jsou-li oba manželé zaměstnaní, potvrzením od za-městnavatele manželky (manžela), že nárok na da-ňové zvýhodnění současně neuplatňuje druhýz manželů,

d) potvrzením školy, že zletilé dítě žijící s poplatní-kem v domácnosti se soustavně připravuje na bu-doucí povolání studiem nebo předepsaným výcvi-kem,

e) potvrzením správce daně příslušného podle místabydliště poplatníka o tom, že poplatník vyživujev domácnosti zletilé dítě až do dovršení 26 letvěku, které nepobírá plný invalidní důchod a ne-může se soustavně připravovat na budoucí povo-lání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro ne-moc nebo úraz, anebo z důvodu dlouhodobě ne-příznivého zdravotního stavu je neschopno vyko-návat soustavnou výdělečnou činnost.

(4) Pokud poplatník nebo zletilé dítě, na něž po-platník uplatňuje daňové zvýhodnění, studuje nastřední nebo vysoké škole v cizině, nárok na uplatněníslevy na dani podle § 35ba odst. 1 písm. f) nebo nadaňové zvýhodnění prokáže poplatník při stanovenízáloh nebo daně u plátce daně potvrzením o studiu vy-


101) Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě).

daném zahraniční školou na určité období a v souladuse zvláštním právním předpisem o státní sociální pod-poře130) rozhodnutím Ministerstva školství, mládežea tělovýchovy, že takové studium na škole v cizině jepostaveno na roveň studia na středních nebo vysokýchškolách v České republice.

(5) Jestliže se změnily skutečnosti rozhodné propřiznání nezdanitelné části základu daně podle § 15,slevy na dani podle § 35ba nebo daňového zvýhodnění,předloží poplatník nové doklady prokazující platnostnároku na odpočet.

§ 38mDaňové přiznání k dani z příjmů právnických osob

(1) Daňové přiznání se podává i v případě, kdy jevykázán základ daně ve výši nula nebo je vykázánadaňová ztráta.

(2) Daňové přiznání se kromě případů stanove-ných zvláštním právním předpisem28b) podává také

a) za období předcházející rozhodnému dni fúzenebo převodu jmění na společníka anebo rozděleníspolečnosti nebo družstva, za které nebylo dosuddaňové přiznání podáno, není-li tento rozhodnýden prvním dnem kalendářního roku nebo hospo-dářského roku,

b) za období předcházející dni zápisu změny právníformy komanditní společnosti na jinou obchodníspolečnost nebo družstvo a změny právní formyakciové společnosti nebo společnosti s ručenímomezeným anebo družstva na veřejnou obchodníspolečnost nebo komanditní společnost, za kterénebylo dosud daňové přiznání podáno,

c) za období předcházející změně zdaňovacího ob-dobí z kalendářního roku na hospodářský roknebo naopak anebo předcházející změně ve vyme-zení hospodářského roku, nebylo-li dosud za totoobdobí daňové přiznání podáno,

d) za období předcházející dni přemístění sídlaevropské společnosti35f) nebo evropské družstevníspolečnosti35g) zapsaného do obchodního rejstříku(dále jen „zapsané sídlo“) z území České repu-bliky. Při stanovení základu daně se vychází z vý-sledku hospodaření zjištěného z řádné nebomimořádné účetní závěrky20), kterou je povinnasestavit evropská společnost35f) nebo evropskádružstevní společnost35g) ke dni předcházejícímudni přemístění zapsaného sídla z území České re-publiky.

(3) Daňové přiznání podle odstavce 2 se podávánejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci,do něhož spadá den

a) rozhodnutí valné hromady nebo společníků anebočlenské schůze družstva o fúzi nebo převodu jměnína společníka anebo rozdělení společnosti nebodružstva, není-li rozhodný den fúze nebo převodujmění na společníka anebo rozdělení společnostinebo družstva prvním dnem kalendářního rokunebo hospodářského roku,

b) předcházející dni zápisu změny právní formy ko-manditní společnosti na jinou obchodní společnostnebo družstvo a změny právní formy akciové spo-lečnosti nebo společnosti s ručením omezenýmanebo družstva na veřejnou obchodní společnostnebo komanditní společnost,

c) předcházející prvnímu dni hospodářského rokunebo kalendářního roku, a to při změně účetníhoobdobí,

d) předcházející dni přemístění zapsaného sídlaevropské společnosti35f) nebo evropské družstevníspolečnosti35g) z území České republiky.

(4) Podáním daňového přiznání podle odstavce 2písm. a) není povinnost podat daňové přiznání podlezvláštního právního předpisu splněna28b), pokud nedo-jde k zapsání přeměny společnosti nebo družstva doobchodního rejstříku.

(5) Investiční společnost vytvářející podílovéfondy je povinna podat jako nedílnou součást daňo-vého přiznání i daňová přiznání za jednotlivé podílovéfondy, a to i v případě, že podílový fond vykáže základdaně ve výši nula nebo jeho výdaje (náklady) upravenépodle § 23 převyšují jeho příjmy upravené podle § 23.Pro účely stanovení celkové daně nelze kompenzovatzáklad daně nebo daňovou ztrátu za investiční společ-nost se základy daně nebo s rozdíly, o které výdaje(náklady) upravené podle § 23 převyšují příjmy upra-vené podle § 23, vykázanými jednotlivými podílovýmifondy ani mezi jednotlivými fondy navzájem, a tov žádném zdaňovacím období.

(6) Při podávání daňového přiznání za zdaňovacíobdobí kratší než dvanáct měsíců neplatí lhůta 25 dnůpro podání daňového přiznání stanovená zvláštnímprávním předpisem28b).

(7) Povinnost podat daňové přiznání podle zvlášt-ního právního předpisu28b) nemá

a) poplatník uvedený v § 18 odst. 3, pokud nemápříjmy, které jsou předmětem daně, nebo má pou-ze příjmy od daně osvobozené (§ 19) a příjmy,z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštnísazby daně (§ 36 odst. 2), a nebo nemá povinnostuplatnit postup podle § 23 odst. 3 písm. a) bodu 9,

b) veřejná obchodní společnost,c) zanikající nebo rozdělovaná obchodní společnost


130) § 12 odst. 1 písm. c) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

nebo družstvo za období od rozhodného dne pře-měny70) do dne zápisu přeměny70) do obchodníhorejstříku.

§ 38nDaňová ztráta

(1) Pokud výdaje (náklady) upravené podle § 23převyšují příjmy upravené podle § 23, je rozdíl daňo-vou ztrátou. U investiční společnosti vytvářející po-dílové fondy je daňovou ztrátou pouze rozdíl, o kterývýdaje (náklady) upravené podle § 23 převyšují příjmyupravené podle § 23, stanovený samostatně za investič-ní společnost (bez podílových fondů).

(2) Při správě daňové ztráty se postupuje obdobnějako při správě daňové povinnosti, avšak daňová ztrátavzniklá a vyměřená poplatníkovi zaniklému bez pro-vedení likvidace nepřechází na jeho právního nástupces výjimkami uvedenými v § 23a odst. 5 písm. b) a § 23codst. 8 písm. b). Daňová ztráta se vyměřuje. Při snižo-vání daňové ztráty se postupuje obdobně jako při zvy-šování daňové povinnosti. Při zvyšování daňové ztrátyse postupuje obdobně jako při snižování daňové povin-nosti. Daňová ztráta se zaokrouhluje na celé korunynahoru.

(3) Ustanovení předchozích odstavců platí i propoplatníky uvedené v § 2, pokud není v § 5 stanovenojinak.

(4) Ustanovení první věty odstavce 1 platí i prostanovení daňové ztráty komanditní společnosti připa-dající komplementářům (komplementáři).

§ 38na

(1) Vyměřenou a neuplatněnou daňovou ztrátunelze odčítat od základu daně za podmínek uvedenýchv § 34 odst. 1, došlo-li u poplatníka k podstatné změněve složení osob, které se přímo účastní na kapitálu čikontrole (dále jen „podstatná změna“). Změnou ve slo-žení osob se rozumí změna společníků nebo členůdružstva nebo změna jejich podílu na kapitálu či kon-trole poplatníka. Podstatnou změnou se vždy rozumínabytí nebo zvýšení podílu, které se v úhrnu týká vícenež 25 % základního kapitálu nebo hlasovacích právnebo změny, kterými získá společník nebo člen druž-stva rozhodující vliv. Zda došlo k podstatné změně sezjišťuje v období, za které má být daňová ztráta uplat-něna, a to porovnáním tohoto období s obdobím, zaněž byla daňová ztráta vyměřena; přitom v období, zaněž byla daňová ztráta vyměřena, je rozhodné složeníosob, které se přímo účastní na kapitálu či kontrolek poslednímu dni tohoto období, a výše jejich podílu,a v období, za něž má být daňová ztráta uplatněna, jerozhodný úhrn změn, kterými dojde od posledníhodne období, za které byla daňová ztráta vyměřena, dokonce období, za které má být daňová ztráta uplatněna,k nabytí nebo zvýšení podílu na základním kapitálu

nebo na hlasovacích právech nebo kterými získá spo-lečník nebo člen družstva rozhodující vliv.

(2) U akciové společnosti, která vydala akcie namajitele, a to buď v období, za které byla daňová ztrátavyměřena, nebo v období, za které má být daňováztráta uplatněna nebo v obou těchto obdobích, se máza to, že došlo k podstatné změně, pokud bylo v ob-dobí, za které má být daňová ztráta uplatněna, vytvo-řeno stejnou činností, jakou v rámci svého předmětupodnikání provozoval poplatník, méně než 80 % tržebza vlastní výkony a zboží zaúčtovaných do výnosůpodle zvláštního právního předpisu20) oproti období,za něž byla daňová ztráta vyměřena. Toto ustanoveníse nepoužije, pokud poplatník prokáže správci daně, ževe zdaňovacím období, za něžmá být uplatněna daňováztráta, nedošlo ke změně ve složení společníků nebo kezměně jejich podílu na kapitálu či kontrole, která sev úhrnu týká více než 25 % základního kapitálu nebohlasovacích práv, nebo kterou získá společník rozho-dující vliv, oproti zdaňovacímu období, za něž mu byladaňová ztráta vyměřena.

(3) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, pokudpoplatník, u nějž k podstatné změně došlo, prokážesprávci daně, že nejméně 80 % tržeb za vlastní výkonya zboží zaúčtovaných do výnosů podle zvláštníhoprávního předpisu20) v období, kdy došlo k podstatnézměně, a v následujících obdobích, v nichž má býtuplatněna daňová ztráta vzniklá za období před pod-statnou změnou, bylo vytvořeno stejnou činností, ja-kou v rámci svého předmětu podnikání provozoval po-platník v období, za které byla daňová ztráta vyměřena.

(4) Zaniká-li při přeměně70) daňový poplatník, je-muž byla vyměřena daňová ztráta, která byla podle§ 23c odst. 8 písm. b) převzata právním nástupcem,může právní nástupce převzatou daňovou ztrátu odčí-tat od základu daně maximálně do výše části základudaně, připadající na stejné činnosti vykonávané poplat-níkem, který zanikl, a to v období, za které byla daňováztráta vyměřena. V případě přeměny rozdělením, kdyrozdělovaná obchodní společnost nezaniká, může da-ňovou ztrátu převzatou podle § 23c odst. 8 písm. b)odčítat nástupnická společnost při rozdělení od základudaně maximálně do výše části základu daně připadajícína stejné činnosti vykonávané rozdělovanou společ-ností v období, za které byla daňová ztráta vyměřena.Část základu daně podle věty první a druhé se stanovína základě poměru tržeb za vlastní výkony a zboží za-účtovaných do výnosů podle zvláštního právního před-pisu20) připadajících na stejné činnosti vykonávané za-nikající nebo rozdělovanou společností v období, zakteré byla daňová ztráta vyměřena, k celkovým tržbámza vlastní výkony a zboží zaúčtovaným do výnosů po-dle zvláštního právního předpisu20).

(5) Obchodní společnost nebo družstvo, které připřeměně sloučením nebo rozdělením nezaniká, můžeodčítat daňovou ztrátu, která jí byla vyměřena před


přeměnou a nebyla převedena na nástupnickou společ-nost nebo družstvo při rozdělení, maximálně do výšečásti základu daně připadající na stejné činnosti, kterévykonávala v období, za které byla daňová ztráta vy-měřena. Část základu daně podle věty první se stanovína základě poměru tržeb za vlastní výkony a zboží za-účtovaných do výnosů podle zvláštního právního před-pisu20) připadajících na stejné činnosti vykonávané po-platníkem, který nezaniká, v období, za které byla da-ňová ztráta vyměřena, k celkovým tržbám za vlastnívýkony a zboží zaúčtovaným do výnosů podle zvlášt-ního právního předpisu20).

(6) Při převodu podniku nebo jeho samostatnéčásti lze daňovou ztrátu nebo část daňové ztráty, vy-měřené převádějící společnosti a převzaté podle § 23aodst. 5 písm. b), odčítat od základu daně přijímajícíspolečnosti v jednotlivých obdobích maximálně dovýše základu daně stanoveného u přijímající společnostiz činnosti vykonávané prostřednictvím převedenéhopodniku nebo jeho samostatné části, která byla pro-střednictvím převedeného podniku nebo jeho samo-statné části vykonávána v období, za které byla uplat-ňovaná daňová ztráta vyměřena. Výše základu daněpodle věty první se stanoví u přijímající společnostina základě poměru tržeb za vlastní výkony a zboží za-účtovaných do výnosů podle zvláštního právního před-pisu20) připadajících na stejné činnosti vykonávané pře-vádějící společností v období, za které byla daňováztráta vyměřena, k celkovým tržbám za vlastní výkonya zboží zaúčtovaným do výnosů podle zvláštního práv-ního předpisu20).

(7) Vzniknou-li poplatníkovi pochybnosti, zdajsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 1až 6, může požádat správce daně o závazné posouze-ní39i) skutečnosti, zda daňovou ztrátu vzniklou předpodstatnou změnou lze uplatnit jako položku odčita-telnou od základu daně po podstatné změně. V žádostio vydání rozhodnutí o závazném posouzení je poplat-ník povinen uvést


b) přehled veškerých tržeb za vlastní výkony a zbožív členění podle činností vykonávaných poplatní-kem, jemuž daňová ztráta vznikla, dosaženýchv období, za které byla daňová ztráta, která mábýt uplatněna jako položka odčitatelná od základudaně, vyměřena,

c) přehled veškerých tržeb za vlastní výkony a zbožív členění podle činností vykonávaných poplatní-kem, který daňovou ztrátu uplatňuje, dosaženýchv období, za které má být daňová ztráta uplatněnajako položka odčitatelná od základu daně,

d) návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení

skutečnosti, zda daňovou ztrátu lze uplatnit jakopoložku odčitatelnou od základu daně.

(8) Je-li rozhodnutí o závazném posouzení doru-čeno poplatníkovi po uplynutí lhůty pro podání daňo-vého přiznání podle zvláštního právního předpisu41d)nebo podle tohoto zákona, může poplatník uplatnitodčitatelnou položku podle § 34 odst. 1 v dodatečnémdaňovém přiznání.

(9) Za provozování stejné činnosti podle odstav-ců 2 až 6 v období, za které má být daňová ztrátauplatněna, a v období, za něž byla daňová ztráta vy-měřena, se považuje i případ, kdy v období, za kterébyla daňová ztráta vyměřena, došlo k vynakládání vý-dajů (nákladů) za účelem dosažení, zajištění a udrženípříjmů, ale tyto příjmy byly vykázány až v období, zakteré má být daňová ztráta uplatněna.

(10) V případech uvedených v odstavcích 4 až 6 senepoužijí ustanovení odstavců 1 až 3.

(11) Obdobím podle odstavců 1 až 6 a 9 se rozumízdaňovací období i období, za něž se podává daňovépřiznání.

§ 38nb

Rozhodnutí o přiznání osvobození příjmůz licenčních poplatků a úroků z úvěrů a půjček

(1) Poplatník, který splňuje podmínky pro osvo-bození podle § 19 odst. 1 písm. zj) a zk), požádá svéhomístně příslušného správce daně o vydání rozhodnutío přiznání osvobození příjmů z licenčních poplatkůa úroků z úvěrů a půjček. Žádost lze podat i prostřed-nictvím plátce, avšak rozhodnutí vydá vždy správcedaně místně příslušný poplatníkovi.

(2) Povinnými náležitostmi žádosti o vydání roz-hodnutí o přiznání osvobození jsou

a) potvrzení o daňovém rezidentství příjemce licenč-ních poplatků nebo úroků z úvěrů a půjček vydanézahraničním správcem daně,

b) informace prokazující, že příjemce licenčních po-platků nebo úroků z úvěrů a půjček je jejich sku-tečným vlastníkem,

c) potvrzení zahraničního správce daně, že příjemcelicenčních poplatků nebo úroků z úvěrů a půjčekpodléhá některé z daní uvedených v příslušnémprávním předpisu Evropských společenství93),které mají stejný nebo podobný charakter jakodaň z příjmů [§ 19 odst. 3 písm. a) bod 3],

d) informace prokazující, že příjemce licenčních po-platků nebo úroků z úvěrů a půjček má právníformu uvedenou v příslušném právním předpisuEvropských společenství93),

e) informace prokazující, že příjemce a plátce licenč-ních poplatků nebo úroků z úvěrů a půjček jsou


osobami přímo kapitálově spojenými a po jakdlouhou dobu,

f) právní titul pro výplatu licenčních poplatků neboúroků.

(3) Informace obsažené v žádosti a jejích povin-ných náležitostech musí platit nejméně po dobu jed-noho roku a nesmí být starší 3 let. Dojde-li ke změně,která může mít vliv na splnění podmínek pro osvobo-zení podle § 19 odst. 1 písm. zj) a zk), poplatník jepovinen informovat o tom bez zbytečného odkladuplátce a svého místně příslušného správce daně.

(4) Správce daně je povinen na základě žádosti,jejíž povinné náležitosti jsou vymezeny v odstavci 2,vydat rozhodnutí o přiznání osvobození, jsou-li spl-něny podmínky uvedené v § 19 odst. 1 písm. zj) a zk)a odst. 5 a § 23 odst. 7. Správce daně je povinen totorozhodnutí vydat do tří měsíců od okamžiku, kdy po-platník poskytl všechny informace a důkazy nutné proprokázání, že podmínky pro osvobození jsou splněny.Rozhodnutí je závazné i pro plátce daně.

(5) Rozhodnutí o přiznání osvobození musíkromě základních náležitostí rozhodnutí podle zvlášt-ního právního předpisu obsahovat

a) údaje, na jejichž základě bylo rozhodováno,

b) časový rozsah závaznosti rozhodnutí, přitom roz-hodnutí musí být vydáno nejméně pro jedno zda-ňovací období a nejvýše pro tři zdaňovací obdobíbezprostředně po sobě jdoucí.

§ 38nc

Závazné posouzení způsobu, jakým byla vytvořenacena sjednávaná mezi spojenými osobami

(1) Poplatník, který sjednává cenu v obchodnímvztahu s osobou, která je vůči němu považována zaspojenou osobu, může požádat místně příslušnéhosprávce daně o vydání rozhodnutí o závazném posou-zení39i), zda způsob, jakým byla cena vytvořena, od-povídá způsobu, kterým by byla vytvořena cena sjed-naná mezi nezávislými osobami v běžných obchodníchvztazích za stejných nebo obdobných podmínek (§ 23odst. 7) (dále jen „závazné posouzení ceny“).

(2) Poplatník v žádosti o vydání rozhodnutí o zá-vazném posouzení ceny uvede alespoň

a) jména, příjmení nebo názvy, bydliště nebo sídla,místa podnikání, daňová identifikační čísla, pokudbyla přidělena, všech osob zúčastněných v obchod-ním vztahu, pro nějž je podána žádost o vydánírozhodnutí o závazném posouzení ceny, včetněpoplatníků uvedených v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4i osob, kterým nevzniká daňová povinnost z pří-jmů plynoucích ze zdrojů na území České repu-bliky (dále jen „zúčastněná osoba“),

b) popis organizační struktury, jejíž jsou zúčastněné

osoby součástí, a to i mimo území České repu-bliky,

c) popis obchodních činností zúčastněných osob,d) popis obchodního vztahu, pro který je podána žá-

dost o závazné posouzení ceny,e) zdaňovací období, na které se má rozhodnutí o zá-

vazném posouzení ceny vztahovat,f) popis a dokumentace způsobu, jakým byla cena

vytvořena, včetně všech údajů týkajících se ob-chodního případu; u údajů, které budou známyv budoucnu, se uvedou předpoklady, ze kterýchse při odhadu hodnot těchto údajů vycházelo,

g) návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzeníceny.

(3) O žádosti o vydání rozhodnutí o závaznémposouzení ceny rozhodne správce daně, u kterého bylažádost podána. Pokud je v obchodním vztahu více zú-častněných osob, které mají daňovou povinnost z pří-jmů plynoucích ze zdrojů na území České republikya tuto povinnost spravují odlišní správci daně, rozhod-nutí o závazném posouzení ceny vydá správce daněvyššího stupně nejblíže nadřízený těmto správcůmdaně a závazné posouzení ceny je pro tyto správce daněúčinné. Dotčeným správcům daně a dalším zúčastně-ným osobám se rozhodnutí doručuje na vědomí.Jsou-li dány důvody pro zrušení rozhodnutí o závaz-ném posouzení ceny podle zvláštního právního před-pisu, rozhodne o jeho zrušení správce daně, který jevydal, na návrh kterékoliv zúčastněné osoby neboz podnětu dotčeného správce daně.

(4) Rozhodnutí o závazném posouzení ceny můžebýt vydáno i pro právnickou osobu, jejíž založeníse předpokládá. Žádost podle odstavce 2 je oprávněnaza ni předložit jiná osoba, pokud zakládanou právnic-kou osobu, pro kterou je závazné posouzení ceny žá-dáno, dostatečně identifikuje. O závazné posouzeníceny požádá tato jiná osoba místně příslušného správcedaně z příjmů podle předpokládaného sídla zakládanéprávnické osoby. Identifikace zakládané právnické oso-by musí být uvedena i ve výroku rozhodnutí o záva-zném posouzení ceny. Příjemcem tohoto rozhodnutí ježadatel a je účinné pro stanovení daňové povinnostizakládané právnické osoby, a to ode dne jejího vzniku.

§ 38oStanovení daně z příjmů právnických osob

u investičních společností vytvářejícíchpodílové fondy

U investiční společnosti vytvářející podílové fondyse celková daň stanoví jako úhrn jednotlivých daní vy-počtených samostatně ze základu daně za investičníspolečnost a odděleně ze základů daně za jednotlivépodílové fondy; přitom základ daně za investiční spo-lečnost nelze upravit o rozdíly, o které výdaje (náklady)upravené podle § 23 převyšují příjmy upravené podle


§ 23, vykázané odděleně za jednotlivé podílové fondy.Pokud investiční společnost vykáže daňovou ztrátu(§ 38n odst. 1), nelze tuto ztrátu upravit o základy daněvykázané odděleně za jednotlivé podílové fondy.

§ 38p

(1) Vyšší částky odčitatelných položek podle § 34a položek snižujících základ daně podle § 20 odst. 7 a 8může uplatnit poplatník nebo jeho právní nástupcepouze v dodatečném přiznání k dani z příjmů právnic-kých osob na vyšší daňovou povinnost nebo na daňo-vou povinnost, která se neodchyluje od poslední známédaňové povinnosti, a to jen v takové výši, aby rozdílmezi nově stanoveným základem daně sníženým o tytopoložky zaokrouhleným na celé tisícikoruny dolů a zá-kladem daně sníženým o odčitatelné položky podle§ 34 a položky snižující základ daně podle § 20 odst. 7a 8 zaokrouhleným na celé tisícikoruny dolů, z něhožbyla daň pravomocně vyměřena (doměřena), činil ale-spoň 1 000 Kč, není-li stanoveno v tomto zákoně jinak.Investiční společnost vytvářející podílové fondy můžeza stejných podmínek uplatnit i vyšší položky snižujícízáklad daně podle § 20 odst. 3 u jednotlivých podílo-vých fondů.

(2) Vyšší částky odčitatelných položek podle § 34a položek snižujících základ daně podle § 15 odst. 1může uplatnit poplatník nebo jeho právní nástupcepouze v dodatečném přiznání k dani z příjmů fyzic-kých osob na vyšší daňovou povinnost nebo na daňo-vou povinnost, která se neodchyluje od poslední známédaňové povinnosti, a to jen v takové výši, aby rozdílmezi nově stanoveným základem daně sníženým o tytopoložky zaokrouhleným na celé stokoruny dolů a zá-kladem daně sníženým o odčitatelné položky podle§ 34 a položky snižující základ daně podle § 15 odst. 1zaokrouhleným na celé stokoruny dolů, z něhož byladaň pravomocně vyměřena (doměřena), činil alespoň100 Kč.

§ 38r

(1) Byla-li poskytnuta investiční pobídka formouslevy na dani, lhůta pro vyměření39c) jak pro zdaňovacíobdobí, ve kterém nárok na slevu vznikl, tak i provšechna zdaňovací období, za která lze tuto slevu uplat-nit, končí současně se lhůtou pro vyměření za zdaňo-vací období, v němž uplynula lhůta pro uplatnění ná-roku na slevu na dani.

(2) Lze-li uplatnit daňovou ztrátu nebo její část vezdaňovacích obdobích následujících po zdaňovacímobdobí, v němž daňová ztráta vznikla, jako položkuodčitatelnou od základu daně, lhůta pro vyměření39c)

jak pro zdaňovací období, v němž daňová ztráta vznik-la, tak i pro všechna zdaňovací období, za která lze tutodaňovou ztrátu nebo její část uplatnit, končí současněse lhůtou pro vyměření za poslední zdaňovací období,za které lze daňovou ztrátu nebo její část uplatnit. Ob-dobně se postupuje při uplatnění daňové ztráty (§ 38nodst. 1) při převedení podílového fondu do jiné inves-tiční společnosti nebo při přeměně investičního fonduzaniklého bez provedení likvidace na otevřený po-dílový fond a dále při uplatnění ztráty po převodu pod-niku nebo jeho samostatné části, fúzi společností neborozdělení společnosti.

(3) Lhůty pro doměření daně39c) z důvodů ne-splnění podmínek pro uplatnění nájemného u finanč-ního pronájmu s následnou koupí najatého hmotnéhomajetku jako výdaje počínají běžet od konce kalendář-ního roku, v němž bylo možno poprvé ověřit splněnítěchto zákonných podmínek a dále při uplatnění ztrátypo převodu podniku nebo jeho samostatné části, fúzispolečností nebo rozdělení společnosti.

(4) Ustanovení odstavců 2 a 3 se vztahují navšechny poplatníky bez ohledu na to, zda jim bylaposkytnuta investiční pobídka podle zvláštního práv-ního předpisu67).

§ 38s

Pokud povinnost vybrat nebo srazit daň včetnězáloh podle § 38d nebyla ve stanovené výši plátcemdaně splněna, a to ani dodatečně, je základem pro vý-počet této částky vybírané nebo sražené daně včetnězáloh částka, z níž by po vybrání nebo sražení zbylačástka, která byla plátcem daně poplatníkovi skutečněvyplacena.

ČÁST PÁTÁ

§ 39

Ministerstvo financí můžea) ve vztahu k zahraničí činit opatření k zajištění

vzájemnosti nebo odvetná opatření za účelemvzájemného vyrovnání zdanění,

b) činit opatření k odstranění tvrdostí a nesrovnalostía rozhodnout ve sporných případech o daňovémrezidentství (domicilu) poplatníka, o způsobu zda-nění, pokud jde o subjekty se sídlem nebo bydliš-těm v zahraničí nebo o zaměstnance rozpočtovýcha některých dalších organizací36) vyslané do zahra-ničí za účelem výkonu práce nebo o poplatníkyuvedené v § 2 odst. 2, kteří měli nejméně 10 letbydliště v zahraničí a plynou jim příjmy ze zdrojův zahraničí,


39c) § 47 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění zákona č. 35/1993 Sb.36) § 2 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích

a orgánech.

c) snížit daň až na polovinu pro poplatníky uvedenév § 2 včetně společníků veřejné obchodní společ-nosti a komplementářů komanditní společnostia v § 17, jsou-li společníky veřejné obchodní spo-lečnosti nebo komplementáři komanditní společ-nosti, zaměstnávající nejméně 25 zaměstnanců,u nichž podíl zaměstnanců, kteří jsou osobami sezdravotním postižením33) činí více než 50 % prů-měrného ročního přepočteného počtu zaměst-nanců, popřípadě poskytováním těchto úlev pově-řit správce daně,

d) obecně závazným právním předpisem stanovit po-drobnosti k jednotlivým ustanovením tohoto zá-kona.

§ 39a

Po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečnéhostavu může vláda České republiky na dobu trvání stavuohrožení nebo válečného stavu svým nařízením v ne-zbytném rozsahu pro zajištění nouzového nebo váleč-ného státního rozpočtu36b)

a) provést úpravy sazeb daně,b) osvobodit od daně příjmy ze služebního poměru

příslušníků ozbrojených sil a ozbrojených bezpeč-nostních sborů a příjmy zaměstnanců hasičskýchzáchranných sborů a havarijních služeb za činnostv těchto složkách,

c) osvobodit od daně z příjmů právnických osobozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory a ha-varijní služby.

ČÁST ŠESTÁ

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 40

(1) Pro odvodové a daňové povinnosti za rok1992 a předchozí léta a při zdanění mezd zúčtovanýchdo prosince 1992 včetně se použijí dosavadní předpisy.

(2) Při zdanění příjmů daní z příjmů fyzickýchosob se od základu daně odečte též poměrná část ztrátyz podnikatelské a jiné výdělečné činnosti podle § 28odst. 5 zákona č. 389/1990 Sb., o dani z příjmů obyva-telstva.

(3) Osvobození příjmů z provozu malých vod-ních elektráren, větrných elektráren, solárních a geoter-málních zdrojů energie a zařízení na výrobu bioplynuod daně z příjmů obyvatelstva, přiznaná podle právníchúprav platných před nabytím účinnosti tohoto zákona,

zůstávají v platnosti až do uplynutí lhůty, po kterou sena tyto příjmy osvobození vztahuje; dojde-li při pro-vozu malých vodních elektráren, u nichž jsou příjmyosvobozeny36a), k překročení hranice 200 tisíc kWhvyrobené energie ročně, jsou předmětem daně pouzepříjmy z energie vyrobené nad tento limit. Pokud bylyna základě zákona č. 145/1961 Sb., o dani z příjmuobyvatelstva, a podle zákona č. 389/1990 Sb., o daniz příjmů obyvatelstva, osvobozeny příjmy z provozutěchto zařízení, nemohou již být tyto příjmy znovuosvobozeny podle § 4 odst. 1 písm. e).

(4) Ustanovení § 36 odst. 2 písm. a) bod 8a písm. c) se nepoužije na poměrnou část úroků a jinýchvýnosů z vkladů na vkladních knížkách a vkladníchlistech a z vkladů jim na roveň postavených včetněúroků z vkladových účtů, které připadají na tytovklady do 31. prosince 1992. Nepoužije se též na po-měrnou část základu daně vztahujícího se k příjmůmpodle § 8 odst. 1 písm. f) zjištěnou podle poměru dobyod uzavření pojistné smlouvy před nabytím účinnostitohoto zákona do 31. prosince 1992 k celkové době oduzavření pojistné smlouvy do okamžiku, kdy se pojist-né plnění začne poskytovat poprvé.

(5) Zákon č. 389/1990 Sb., o dani z příjmů oby-vatelstva, se použije i po nabytí účinnosti tohoto zá-kona pro odklad placení daně uplatněný podle § 28odst. 7 zákona č. 389/1990 Sb. a pro odpisování zá-kladních prostředků, které před nabytím účinnosti to-hoto zákona již poplatník odpisoval podle § 28 odst. 4zákona č. 389/1990 Sb. Po uplynutí dvou let od konceroku, v němž se toto odpisování uplatnilo poprvé, sepostupuje obdobně podle odstavce 7 s výjimkou zá-kladních prostředků, jejichž zůstatková cena je nižšínež 10 000 Kč a zahrne se přímo do výdajů (nákladů).Dojde-li u uvedených základních prostředků (hmot-ného majetku) k technickému zhodnocení, zvyšuje seo něj cena, ze které byly odpisy prováděny (vstupnícena). V případě, že dojde v průběhu roku k vyřazeníuvedeného odpisovaného základního prostředku(hmotného majetku), lze jako výdaj (náklad) uplatnitodpisy v poloviční výši.

(6) Osvobození, úlevy a výjimky přiznané podle§ 22 odst. 3 zákona č. 76/1952 Sb., o dani ze mzdy, veznění pozdějších předpisů, § 16 odst. 2 zákona č. 36//1965 Sb., o dani z příjmů z literární a umělecké čin-nosti, ve znění pozdějších předpisů, a § 27 zákonač. 389/1990 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva, pozbý-vají platnosti dnem účinnosti tohoto zákona.

(7) Pro zdaňovací období roku 1993 se při pře-


36b) § 31 a 32 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtovápravidla).

36a) Opatření Ministerstva financí č.j. 153/7 409/1982 ze dne 27. 5. 1982.

chodu na odpisování hmotného majetku a nehmotnéhomajetku podle tohoto zákona postupuje takto:

a) hmotný majetek se zařadí do odpisových skupinpodle přílohy k tomuto zákonu,

b) u rovnoměrného odpisování se vstupní cenou(§ 29) rozumí cena, ze které byly prováděny od-pisy před 1. lednem 1993 podle zvláštních před-pisů37),

c) u hmotného majetku již odpisovaného k 31. pro-sinci 1992 se pro rok 1993 postupuje při výpočtuodpisů podle údajů sloupce „v dalších letech od-pisování“ tabulky uvedené v § 31 odst. 1,

d) úplatně pořízený nehmotný majetek odpisovanýjako nehmotná aktiva k 31. prosinci 1992 můžepoplatník doodepsat, a to rovnoměrně, nejdélevšak do pěti let od zahájení odpisování.

(8) U smluv o finančním pronájmu s následnoukoupí najaté věci, které byly sjednány před 1. lednem1993, se při odpisování použije vyhláška č. 586/1990Sb., o odpisování základních prostředků, až do skon-čení platnosti uvedených nájemních smluv. Obdobně sepostupuje i u odpisování investičních prací zaplacenýchnájemcem v najatém stavebním objektu.

(9) Pro odpisování rozdílů mezi vyvolávací cenoua cenou dosaženou vydražením se použije až do ukon-čení jeho odpisování sdělení Federálního ministerstvafinancí38) i po nabytí účinnosti tohoto zákona.

(10) U základních prostředků odpisovaných přednabytím účinnosti tohoto zákona, u nichž pořizovacícena činila 10 000 Kč a méně, může se zůstatková cenazahrnout plně do nákladů (výdajů) v roce 1993 nebo semůže pokračovat v odpisování obdobně jako u hmot-ného majetku (odst. 7).

(11) U smluv o finančním pronájmu s následnoukoupí najaté věci, které byly sjednány před 1. lednem1993, se pro posouzení zahrnování nájemného do ná-kladů (výdajů) nepoužije ustanovení § 24 odst. 4.

(12) Důlní díla provozovaná před 1. lednem 1993lze odepisovat jako celý soubor jednotnou roční sazbouve výši 4 % ze vstupní ceny souboru.

(13) Ustanovení § 25 písm. w) se nepoužije prozdaňovací období roku 1993.

(14) Pro zdaňovací období 1993 příjmy plynoucípoplatníkovi neúčtujícímu v soustavě podvojného účet-

nictví nejdéle do 15 dnů po skončení roku 1992, kteréhospodářsky souvisí s předchozím zdaňovacím obdo-bím, se považují za příjmy zdaňovacího období 1993.Při posuzování výdajů se postupuje obdobně.

(15) Za částky, které již byly u téhož poplatníkazdaněny podle tohoto zákona [§ 23 odst. 4 písm. d)], sepro zdaňovací období roku 1993 považují i částky zda-ňované podle předpisů platných do konce roku 1992.

(16) Pro výnosy z vkladů na vkladních listecha z vkladů jim na roveň postavených, uskutečněnýchpřed nabytím účinnosti tohoto zákona, se použijí do-savadní předpisy.

(17) Podnikatelská odměna podle § 7 odst. 2 a 3zákona č. 389/1990 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva,ve znění zákona č. 578/1991 Sb., zaúčtovaná jako ná-klad v roce 1992 a vyplacená v roce 1993 je příjmempodle § 10.

(18) Náhrada za ztrátu na výdělku náležející podlezákoníku práce za období před 1. lednem 1993, která jevyplacena po tomto datu, je osvobozena od této daně.

(19) Ustanovení § 25 písm. k) se nepoužije propodnikové bytové hospodářství do doby zrušení regu-lace cen nájemného.

(20) U rozpočtových a příspěvkových organizacía obcí nejsou ve zdaňovacím období roku 1993 před-mětem daně rovněž příjmy z činností, vymezených vestatutu nebo zřizovací listině jako hlavní činnost i v pří-padě, že nesplňují kritéria § 18 odst. 3, pokud je po-platník nevykazuje jako hospodářskou činnost38a) a jsouprokazatelně zohledněny za celé zdaňovací období vefinančním vztahu k rozpočtu zřizovatele nebo v roz-počtu obce.

(21) zrušen

(22) Ustanovení § 35 odst. 3 se nepoužije pro zda-ňovací období roku 1994.

(23) Částky zúčtované do výnosů20), které souvi-sejí s rozpouštěním rezerv vytvořených na vrub ná-kladů před nabytím účinnosti tohoto zákona a kterénejsou podle § 24 odst. 2 písm. i) výdajem (nákladem)na dosažení, zajištění a udržení příjmů, se zahrnují dozákladu daně.

(24) Výjimka ve vztahu k pojišťovnám uvedenáv § 36 odst. 2 písm. a) bodu 8 se nepoužije za zdaňo-vací období roku 1994.


37) Vyhláška č. 586/1990 Sb., o odpisování základních prostředků, ve znění vyhlášky č. 345/1991 Sb.38) Sdělení k postupu při oceňování, účtování a odpisování věcí, které získají právnické a fyzické osoby při jejich převodu

z vlastnictví státu, publikované ve Finančním zpravodaji č. 9/1991.38a) Vyhláška č. 205/1991 Sb., o hospodaření s rozpočtovými prostředky státního rozpočtu České republiky a o finančním

hospodaření rozpočtových a příspěvkových organizací.

§ 41

Zrušují se:

1. zákon č. 76/1952 Sb., o dani ze mzdy, ve zněnívládního nařízení č. 43/1953 Sb., vládního nařízeníč. 112/1953 Sb., zákona č. 71/1957 Sb., zákonač. 101/1964 Sb., zákona č. 90/1968 Sb. a zákonač. 578/1991 Sb.,

2. § 8 zákona č. 88/1952 Sb., o materiálním zabezpe-čení příslušníků ozbrojených sil,

3. zákon č. 36/1965 Sb., o dani z příjmů z literárnía umělecké činnosti, ve znění zákona č. 160/1968Sb. a zákona č. 578/1991 Sb.,

4. § 51 zákona č. 100/1970 Sb., o služebním poměrupříslušníků Sboru národní bezpečnosti,

5. zákon č. 172/1988 Sb., o zemědělské dani, ve zněnízákona č. 157/1989 Sb., zákona č. 574/1990 Sb.a zákona č. 578/1991 Sb.,

6. zákon č. 156/1989 Sb., o odvodech do státníhorozpočtu, ve znění zákona č. 574/1990 Sb. a zákonač. 578/1991 Sb.,

7. zákon č. 157/1989 Sb., o důchodové dani, ve zněnízákona č. 108/1990 Sb., zákona č. 574/1990 Sb.a zákona č. 578/1991 Sb.,

8. zákon č. 389/1990 Sb., o dani z příjmů obyvatel-stva, ve znění zákona č. 578/1991 Sb.,

9. nařízení vlády České socialistické republiky č. 207//1989 Sb., o provádění odvodu ze zisku na základěfinančního plánu,

10. nařízení vlády České republiky č. 554/1991 Sb.,o osvobození některých příjmů od daně z příjmůobyvatelstva a daňových úlevách pro začínajícísamostatně hospodařící rolníky,

11. vyhláška Federálního ministerstva financí, Minis-terstva financí České socialistické republiky a Mi-nisterstva financí Slovenské socialistické republikyč. 161/1976 Sb., kterou se provádí zákon o dani zemzdy, ve znění vyhlášky č. 14/1982 Sb., vyhláškyč. 86/1984 Sb., vyhlášky č. 311/1990 Sb., vyhláškyč. 72/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb. a vyhláškyč. 49/1992 Sb.,

12. vyhláška Ministerstva financí č. 184/1968 Sb.,k provedení zákona o dani z příjmů z literárnía umělecké činnosti, ve znění vyhlášky č. 151//1980 Sb., vyhlášky č. 14/1982 Sb., vyhlášky č. 86//1984 Sb. a vyhlášky č. 7/1991 Sb.,

13. vyhláška Federálního ministerstva financí č. 215//1988 Sb., kterou se provádí zákon o zemědělskédani, ve znění vyhlášky č. 559/1990 Sb.,

14. vyhláška Federálního ministerstva financí č. 192//1989 Sb., kterou se provádí zákon o odvodechdo státního rozpočtu,

15. vyhláška Federálního ministerstva financí č. 193/

/1989 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovédani, ve znění vyhlášky č. 214/1990 Sb.,

16. vyhláška Federálního ministerstva financí č. 211//1989 Sb., o financování některých zařízení spole-čenské spotřeby a některých činností,

17. vyhláška Federálního ministerstva financí č. 586//1990 Sb., o odpisování základních prostředků, veznění vyhlášky č. 345/1991 Sb.,

18. výnos Ministerstva financí České socialistické re-publiky č. j. 153/39 337/71 o předkládání průkazůpro slevu na vyživované osoby u daně z příjmůz literární a umělecké činnosti a promíjení zmeška-ných lhůt, registrovaný v částce 1/1972 Sb.,

19. výnos Ministerstva financí České socialistické re-publiky č. j. 153/20 148/1972, kterým se vydávápředpis „3% daň z příjmů z literární a uměleckéčinnosti – postup při předkládání potvrzení“, regis-trovaný v částce 26/1972 Sb.,

20. výnos Ministerstva financí České socialistické re-publiky č. j. 153/15 101/1974 o dani z příjmů z li-terární a umělecké činnosti u ročních příjmů pod25 tis. Kčs, registrovaný v částce 14/1974 Sb.,

21. výnos Ministerstva financí České socialistické re-publiky č. j. 153/25 508/1974 o postupu při před-kládání potvrzení na 3% daň z příjmů z literárnía umělecké činnosti, registrovaný v částce 3/1975Sb.,

22. výnos Federálního ministerstva financí č. j. VI/1--7 718/1976 o výjimečném uznávání osob, u nichždošlo k zvýšení důchodů podle zákona č. 121/1975Sb., o sociálním zabezpečení, za vyživované osobypro účely daně ze mzdy, registrovaný v částce 10//1976 Sb.,

23. výnos Federálního ministerstva financí č. j. VI/1--2 017/77 o zdaňování mezd vyplácených subjektyse sídlem v cizině za práci vykonávanou v ČSSRosobám, které se zde zdržují pouze dočasně, regis-trovaný v částce 9/1977 Sb.,

24. výnos Federálního ministerstva financí č. j. VI/1--27 067/77 o posuzování hospodářského zabezpe-čení poskytovaného studujícím při cyklickém stu-diu na středních školách pro pracující u daně zemzdy, registrovaný v částce 1/1978 Sb.,

25. výnos Federálního ministerstva financí č. j. VI/1--8 762/78 „Odměny poskytované při udělení cenza vědeckou, technickou, uměleckou, publicistic-kou a jinou činnost; daň ze mzdy“, registrovanýv částce 15/1978 Sb.,

26. výnos Federálního ministerstva financí č. j. VI/1--26 711/1978 o zdaňování náborových příspěvkůposkytovaných pracovníkům v souvislosti s prová-děním racionalizačních a organizačních opatření,registrovaný v částce 5/1979 Sb.,

27. výnos Federálního ministerstva financí č. j. VI/1--4 537/79 „Daňové posuzování hodnoty stravování


a ubytování poskytovaného pracovníkům pionýr-ských táborů“, registrovaný v částce 11/1979 Sb.,

28. výnos Federálního ministerstva financí č. j. VI/1--421/1981 o zdaňování odstupného vyplácenéhohorníkům, registrovaný v částce 10/1981 Sb.,

29. výnos Federálního ministerstva financí č. j. VI/1--584/82 o zvýšení hranice vlastního příjmu prouznávání osob za vyživované podle výnosu o vý-jimečném uznávání osob, u nichž došlo ke zvýšenídůchodu podle zákona č. 121/1975 Sb., o sociálnímzabezpečení, za vyživované pro účely daně zemzdy, registrovaný v částce 8/1982 Sb.,

30. výnos Federálního ministerstva financí č. j. VI/1--12 836/82 o poskytování slev daně ze mzdy nazletilé děti, které se staly plně invalidní před do-vršením věku rozhodného pro skončení povinnéškolní docházky, registrovaný v částce 3/1983 Sb.,

31. výnos Federálního ministerstva financí č. j. VI/1--13 318/82 o zdaňování odměn za fotograficképráce prováděné na základě dohod o pracích kona-ných mimo pracovní poměr, registrovaný v částce3/1983 Sb.,

32. výnos Federálního ministerstva financí č. j. V/1--3 776/83 o zdaňování odstupného poskytovanéhohorníkům, registrovaný v částce 14/1983 Sb.,

33. výnos Federálního ministerstva financí č. j. V/1--21 317/84 o výjimečném uznávání vdov po účast-nících odboje a rodičů účastníka odboje, u nichždošlo ke zvýšení důchodu podle zákona č. 108//1984 Sb., o zvýšení některých nízkých důchodůa o dalších změnách v sociálním zabezpečení, zavyživované osoby pro účely daně ze mzdy, regis-trovaný v částce 3/1985 Sb.,

34. výnos Federálního ministerstva financí č. j. V/1--21 171/84 o daňovém posuzování zahraničníchobčanů zaměstnaných v československých organi-zacích na základě mezivládních dohod, registro-vaný v částce 4/1985 Sb.,

35. výnos Federálního ministerstva financí č. j. V/1--1 895/85 o daňovém posuzování příspěvků naúhradu za užívání družstevních bytů poskytova-ných pracovníkům zemědělských organizací, regis-trovaný v částce 8/1985 Sb.,

36. výnos Federálního ministerstva financí č. j. V/1--13 669/85 o zdaňování odměn za odběr a sběrbiologického materiálu z lidského organismu navýrobu sér, očkovacích látek a léčiv a za odběr

orgánů pro transplantaci, registrovaný v částce26/1985 Sb.,

37. ustanovení § 7 odst. 8 výnosu Federálního minis-terstva financí č. j. III/3-10 780/86 a výnosu Minis-terstva financí ČSR č. j. 122/11 735/86 o poskyto-vání příspěvků na úhradu za užívání družstevníchbytů ve vymezeném území při západní hraniciČeskoslovenské socialistické republiky, registrova-ného v částce 16/1986 Sb.,

38. výnos Federálního ministerstva financí č. j. V/1--7 393/87 ze dne 15. 5. 1987 o prominutí důsledkůopožděného předložení průkazu o počtu vyživova-ných osob pro účely daně ze mzdy, registrovanýv částce 16/1987 Sb.,

39. výnos Federálního ministerstva financí č. j. V/1--5 614/88 ze dne 29. dubna 1988 o daňovém posu-zování zahraničních občanů v čs. organizacích, re-gistrovaný v částce 12/1988 Sb.,

40. výnos Federálního ministerstva financí č. j. II/4--19 752/88 ze dne 8. 12. 1988, kterým se osvobo-zují od daně ze mzdy věcné odměny poskytovanépracovníkům v oblasti civilní obrany a branné vý-chovy, registrovaný v částce 47/1988 Sb.,

41. výnos Federálního ministerstva financí č. j. II/4--22 067/89 ze dne 29. 12. 1989 o daňovém posuzo-vání cestovních náhrad znalců za znalecké posudkyo ceně staveb, pozemků, trvalých porostů a úhra-dách za zřízení práva osobního užívání pozemků,registrovaný v částce 40/1989 Sb.,

42. výnos Federálního ministerstva financí č. j. II/1--18 039/1989, Ministerstva financí, cen a mezdČSR č. j. 152/16 309/1989 a Ministerstva financí,cen a mezd SSR č. j. 71/1 644/1989 o vymezeníoprávnění finančních správ a národních výborůk povolování úlev na zemědělské dani a penále, re-gistrovaný v částce 36/1989 Sb.,

43. výnos Federálního ministerstva financí č. j. II/1--18 795/89, Ministerstva financí, cen a mezd ČSRč. j. 152/23 286/89 a Ministerstva financí, cena mezd SSR č. j. 72/2 220/89 o vymezení oprávněnífinančních správ a národních výborů k povolováníúlev na odvodu ze zisku, důchodové dani a penále,registrovaný v částce 40/1989 Sb.

§ 42Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.


Příloha č. 1 k zákonu č. 586/1992 Sb.













* * *

1. Zákon č. 35/1993 Sb., kterým se mění a do-plňuje zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků,zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgá-nech, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, nabylúčinnosti dnem 1. ledna 1993.

2. Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spořenía státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zá-kona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zá-kona č. 35/1993 Sb., nabyl účinnosti dnem 1. dubna1993.

3. Zákon č. 157/1993 Sb., kterým se mění a do-plňuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, veznění zákona č. 35/1993 Sb. a zákona č. 96/1993 Sb.,nabyl účinnosti dnem vyhlášení (1. června 1993).

4. Zákon č. 196/1993 Sb., kterým se mění a do-plňuje zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty,a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve zněnízákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb. a zákonač. 157/1993 Sb., nabyl účinnosti dnem 1. srpna 1993.

5. Zákon č. 323/1993 Sb., kterým se mění a do-plňuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, veznění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb.,zákona č. 157/1993 Sb. a zákona č. 196/1993 Sb., zákonč. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zá-kona č. 35/1993 Sb. a zákona č. 157/1993 Sb., a zákonč. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daněz příjmů, ve znění zákona č. 157/1993 Sb., nabyl účin-nosti dnem 1. ledna 1994.

6. Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištěníse státním příspěvkem a o změnách některých zákonůsouvisejících s jeho zavedením, nabyl účinnosti dnemvyhlášení (21. března 1994).

7. Zákon č. 85/1994 Sb., kterým se mění a do-plňuje zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcíchvybíraných správními orgány České republiky, veznění zákona č. 10/1993 Sb. a zákona č. 72/1994 Sb.,zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgá-nech, ve znění zákona č. 337/1992 Sb., zákona č. 35//1993 Sb. a zákona č. 325/1993 Sb., zákon č. 337//1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákonač. 35/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 302//1993 Sb., zákona č. 315/1993 Sb. a zákona č. 323/1993Sb., zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani daro-vací a dani z převodu nemovitostí, ve znění zákonač. 18/1993 Sb., zákona č. 322/1993 Sb., zákona č. 42//1994 Sb. a zákona č. 72/1994 Sb., zákon č. 331/1993Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1994a o změně a doplnění některých zákonů, a zákon č. 586//1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35//1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993

Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb.a zákona č. 42/1994 Sb., nabyl účinnosti dnem 1. června1994.

8. Zákon č. 114/1994 Sb., kterým se doplňuje zá-kon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákonač. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157//1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993Sb., zákona č. 42/1994 Sb. a zákona č. 85/1994 Sb.,nabyl účinnosti dnem vyhlášení (8. června 1994).

9. Zákon č. 259/1994 Sb., kterým se mění a do-plňuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, veznění pozdějších předpisů, a zákon č. 591/1992 Sb.,o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů, na-byl účinnosti dnem 1. ledna 1995.

10. Zákon č. 32/1995 Sb., kterým se mění a do-plňuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, veznění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem vy-hlášení (3. března 1995).

11. Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrníchdružstvech a některých opatřeních s tím souvisejícícha o doplnění zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem1. ledna 1996.

12. Zákon č. 118/1995 Sb., kterým se mění a do-plňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákonao státní sociální podpoře, nabyl účinnosti dnem 1. října1995.

13. Zákon č. 149/1995 Sb., kterým se mění a do-plňuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, veznění pozdějších předpisů, a mění zákon č. 589/1992Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku nastátní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších před-pisů, a zákon č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve zněnípozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. srpna1995, s výjimkami uvedenými v čl. VI.

14. Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšnýchspolečnostech a o změně a doplnění některých zákonů,nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1996.

15. Zákon č. 316/1996 Sb., kterým se mění a do-plňuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, veznění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem1. ledna 1997, s výjimkami uvedenými v čl. II.

16. Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využíváníjaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon)a o změně a doplnění některých zákonů, nabyl účin-nosti dnem 1. července 1997, s výjimkou hlavy čtvrté,která nabyla účinnosti dnem vyhlášení (26. února 1997).

17. Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku


a o změně některých zákonů (zákon o oceňování ma-jetku), nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1998.

18. Zákon č. 209/1997 Sb., o poskytnutí peněžitépomoci obětem trestné činnosti a o změně a doplněníněkterých zákonů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1998.

19. Zákon č. 210/1997 Sb., kterým se mění a do-plňuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, veznění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem1. ledna 1998.

20. Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačníchfondech a o změně a doplnění některých souvisejícíchzákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech), nabylúčinnosti dnem 1. ledna 1998.

21. Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školácha o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokýchškolách), nabyl účinnosti dnem 1. července 1998, s vý-jimkou § 96, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1999.

22. Zákon č. 149/1998 Sb., kterým se mění a do-plňuje zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných po-dobných hrách, ve znění zákona č. 70/1994 Sb.,a o změně a doplnění dalších zákonů, nabyl účinnostidnem 1. září 1998.

23. Zákon č. 168/1998 Sb., kterým se mění zákonč. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějšíchpředpisů, a zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a po-platků, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnostidnem vyhlášení (16. července 1998).

24. Zákon č. 333/1998 Sb., kterým se mění zákonč. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějšíchpředpisů, a zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjiš-tění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších před-pisů, nabyl účinnosti dnem vyhlášení (28. prosince1998).

25. Zákon č. 63/1999 Sb., kterým se mění zákonč. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách,ve znění pozdějších předpisů, a o změně dalších zá-konů, nabyl účinnosti dnem vyhlášení (9. dubna1999), s výjimkou v části druhé, která nabyla účinnostidnem 1. ledna 2000.

26. Zákon č. 129/1999 Sb., kterým se mění zákonč. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozděj-ších předpisů, zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidanéhodnoty, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 586//1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších před-pisů, a zákon č. 61/1997 Sb., o lihu, nabyl účinnostidnem 1. července 1999, s výjimkami v čl. III, který na-byl účinnosti dnem 1. ledna 2000.

27. Zákon č. 144/1999 Sb., kterým se mění zákonč. 42/1992 Sb., o úpravě majetkoprávních vztahův družstvech, ve znění pozdějších předpisů, zákon

č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějšíchpředpisů, a zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovémfondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů,nabyl účinnosti dnem vyhlášení (15. července 1999).

28. Zákon č. 170/1999 Sb., kterým se mění zákonč. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním pří-spěvkem a o změnách některých zákonů souvisejícíchs jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů, a zákonč. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějšíchpředpisů, nabyl účinnosti dnem vyhlášení (3. srpna1999).

29. Zákon č. 225/1999 Sb., kterým se mění některézákony v souvislosti s přijetím zákona o vojácích z po-volání, nabyl účinnosti dnem 1. prosince 1999.

30. Nález Ústavního soudu č. 3/2000 Sb., ve věcinávrhu na zrušení zákona č. 144/1999 Sb., kterým semění zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkovýchvztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech,ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 586/1992 Sb.,o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zá-kon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České re-publiky, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnostidnem vyhlášení (7. ledna 2000).

31. Zákon č. 17/2000 Sb., kterým se mění zákonč. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve zněnípozdějších předpisů, a o změně zákona č. 586/1992Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů,nabyl účinnosti dnem 1. dubna 2000.

32. Zákon č. 27/2000 Sb., kterým se mění některézákony v souvislosti s přijetím zákona o veřejnýchdražbách, nabyl účinnosti dnem, kdy nabyl účinnostizákon o veřejných dražbách (1. května 2000).

33. Zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobíd-kách a o změně některých zákonů (zákon o investičníchpobídkách), nabyl účinnosti prvním dnem kalendář-ního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení(1. května 2000).

34. Zákon č. 100/2000 Sb., kterým se mění zákonč. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvecha některých opatřeních s tím souvisejících a o doplněnízákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve zněnípozdějších předpisů, a některé další zákony, nabylúčinnosti prvním dnem následujícího měsíce ode dnevyhlášení (1. května 2000).

35. Zákon č. 103/2000 Sb., kterým se mění zákonč. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlast-nické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahyk bytům a nebytovým prostorům a doplňují některézákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějšíchpředpisů, zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostíČeské republiky (katastrální zákon), ve znění zákona


č. 89/1996 Sb., zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 549/1991 Sb.,o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů,zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění poz-dějších předpisů, a zákon č. 357/1992 Sb., o dani dě-dické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, veznění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem1. července 2000.

36. Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském,o právech souvisejících s právem autorským a o změněněkterých zákonů (autorský zákon), nabyl účinnostidnem 1. prosince 2000.

37. Zákon č. 132/2000 Sb., o změně a zrušení ně-kterých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zá-konem o obcích, zákonem o okresních úřadech a záko-nem o hlavním městě Praze, nabyl účinnosti dnem1. ledna 2001.

38. Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opa-třeních pro krizové stavy a o změně některých souvi-sejících zákonů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2001.

39. Zákon č. 340/2000 Sb., kterým se mění zákonč. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranácha v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů,zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve zněnípozdějších předpisů, a zákon č. 357/1992 Sb., o danidědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, veznění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem1. ledna 2001.

40. Zákon č. 492/2000 Sb., kterým se mění zákonč. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějšíchpředpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem1. ledna 2001.

41. Zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkácha o změně některých zákonů (zákon o veřejných sbír-kách), nabyl účinnosti dnem 1. června 2001.

42. Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekuto-rech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dal-ších zákonů, nabyl účinnosti dnem 1. května 2001.

43. Zákon č. 239/2001 Sb., o České konsolidačníagentuře a o změně některých zákonů (zákon o Českékonsolidační agentuře), nabyl účinnosti dnem 1. září2001.

44. Zákon č. 453/2001 Sb., kterým se mění zákonč. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně ně-kterých zákonů (zákon o investičních pobídkách), zá-kon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění poz-dějších předpisů, a zákon č. 9/1991 Sb., o zaměstnanostia působnosti orgánů České republiky na úseku zaměst-nanosti, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnostidnem 30. ledna 2002.

45. Zákon č. 483/2001 Sb., kterým se mění zákonč. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů někte-rých daní územním samosprávným celkům a některýmstátním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), veznění zákona č. 492/2000 Sb., zákon č. 586/1992 Sb.,o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zá-kon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve zněnípozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna2002.

46. Zákon č. 50/2002 Sb., kterým se mění zákonč. 115/1995 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změněněkterých souvisejících právních předpisů, ve znění zá-kona č. 216/2000 Sb., a zákon č. 586/1992 Sb., o daníchz příjmů, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnostidnem 10. března 2002.

47. Zákon č. 128/2002 Sb., kterým se mění zákonč. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojen-ských správních úřadech (branný zákon), ve znění zá-kona č. 238/2000 Sb., zákon č. 220/1999 Sb., o průběhuzákladní nebo náhradní služby a vojenských cvičenía o některých právních poměrech vojáků v záloze, a zá-kon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění poz-dějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. května 2002.

48. Zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnickéslužbě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovol-nické službě), nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2003.

49. Zákon č. 210/2002 Sb., kterým se mění zákonč. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondecha o změně a doplnění některých souvisejících zákonů(zákon o nadacích a nadačních fondech), a zákon č. 586//1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších před-pisů, nabyl účinnosti dnem 1. července 2002.

50. Zákon č. 260/2002 Sb., kterým se mění zákonč. 191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vý-vozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některápráva duševního vlastnictví a o změně některých dal-ších zákonů, ve znění zákona č. 121/2000 Sb., zákonč. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějšíchpředpisů, zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjiš-tění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších před-pisů, a zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fonduČeské republiky, ve znění pozdějších předpisů, nabylúčinnosti dnem 1. září 2002.

51. Zákon č. 308/2002 Sb., kterým se mění zákonč. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a změněa doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších před-pisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem12. července 2002.

52. Zákon č. 575/2002 Sb., kterým se mění zákonč. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějšíchpředpisů, zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hod-noty, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 353/2001


Sb., kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví,ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony,nabyl účinnosti dnem 30. prosince 2002.

53. Zákon č. 162/2003 Sb., o provozování zoolo-gických zahrad a o změně některých zákonů (zákono zoologických zahradách), nabyl účinnosti dnem1. července 2003.

54. Zákon č. 362/2003 Sb., o změně zákonů sou-visejících s přijetím zákona o služebním poměru pří-slušníků bezpečnostních sborů, nabyl účinnosti dnem1. ledna 2005.

55. Zákon č. 438/2003 Sb., kterým se mění zákonč. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějšíchpředpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem1. ledna 2004.

56. Zákon č. 19/2004 Sb., kterým se mění zákonč. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně ně-kterých zákonů (zákon o investičních pobídkách), veznění pozdějších předpisů, a některé další zákony, na-byl účinnosti dnem 1. května 2004.

57. Zákon č. 47/2004 Sb., kterým se mění zákonč. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škoduzpůsobenou provozem vozidla a o změně některýchsouvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnostiz provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, zá-kon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění poz-dějších předpisů, zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích,ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 40/1964 Sb.,občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, nabylúčinnosti dnem 1. května 2004.

58. Zákon č. 49/2004 Sb., kterým se mění některézákony v souvislosti s přijetím zákona o zabezpečeníprezidenta republiky po skončení funkce, nabyl účin-nosti prvním dnem kalendářního měsíce po jeho vyhlá-šení (1. března 2004).

59. Zákon č. 257/2004 Sb., kterým se mění některézákony v souvislosti s přijetím zákona o podnikání nakapitálovém trhu, zákona o kolektivním investovánía zákona o dluhopisech, nabyl účinnosti dnem vstupusmlouvy o přistoupení České republiky k Evropskéunii v platnost (1. května 2004).

60. Zákon č. 280/2004 Sb., kterým se mění zákonč. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvecha některých opatřeních s tím souvisejících a o doplněnízákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve zněnípozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zá-kon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění poz-dějších předpisů, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení(1. května 2004), s výjimkou ustanovení části druhéčlánku IV bodu 1, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna2005, a ustanovení § 19 odst. 1 písm. zj) zákona č. 586/

/1992 Sb., ve znění tohoto zákona, který nabývá účin-nosti dnem 1. ledna 2011.

61. Zákon č. 359/2004 Sb., kterým se mění zákonč. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny,ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákonyv souvislosti se stanovením platu a dalších náležitostíposlanců Evropského parlamentu, zvolených na územíČeské republiky, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení(15. června 2004).

62. Zákon č. 360/2004 Sb., o Evropském hospo-dářském zájmovém sdružení (EHZS) a o změně zákonač. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějšíchpředpisů, a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,ve znění pozdějších předpisů, (zákon o evropském hos-podářském zájmovém sdružení), nabyl účinnosti dnemjeho vyhlášení (15. června 2004).

63. Zákon č. 436/2004 Sb., kterým se mění některézákony v souvislosti s přijetím zákona o zaměstnanosti,nabyl účinnosti prvním dnem třetího měsíce následují-cího po dni jeho vyhlášení (1. října 2004).

64. Zákon č. 562/2004 Sb., kterým se mění některézákony v souvislosti s přijetím školského zákona, nabylúčinnosti dnem 1. ledna 2005.

65. Zákon č. 628/2004 Sb., kterým se mění některézákony v souvislosti s přijetím zákona o evropské spo-lečnosti, nabyl účinnosti dnem vyhlášení (14. prosince2004).

66. Zákon č. 669/2004 Sb., kterým se mění zákonč. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějšíchpředpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem1. ledna 2005, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 46 a 49,která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2007, a bodů 47a 50, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2009.

67. Zákon č. 676/2004 Sb., o povinném značenílihu a o změně zákona č. 586/1992 Sb., o daních z pří-jmů, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnostidnem 1. července 2005, s výjimkou ustanovení § 34,které nabylo účinnosti dnem jeho vyhlášení (31. pro-since 2004).

68. Zákon č. 179/2005 Sb., kterým se mění některézákony v souvislosti s přijetím zákona o zrušení Fondunárodního majetku České republiky, nabyl účinnostidnem 1. ledna 2006.

69. Zákon č. 217/2005 Sb., kterým se mění zákonč. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozděj-ších předpisů, zákon č. 265/1991 Sb., o působnostiorgánů České republiky v oblasti cen, ve znění pozděj-ších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnostidnem 1. července 2005, s výjimkou ustanovení částipáté čl. VI, které nabylo účinnosti dnem vyhlášení(3. června 2005).


70. Zákon č. 342/2005 Sb., o změnách některýchzákonů v souvislosti s přijetím zákona o veřejných vý-zkumných institucích, nabyl účinnosti dnem jeho vy-hlášení (13. září 2005).

71. Zákon č. 357/2005 Sb., o ocenění účastníkůnárodního boje za vznik a osvobození Československaa některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvkuk důchodu některým osobám, o jednorázové peněžníčástce některým účastníkům národního boje za osvo-bození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zá-konů, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (19. září2005).

72. Zákon č. 441/2005 Sb., kterým se mění zákonč. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějšíchpředpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnemjeho vyhlášení (10. listopadu 2005).

73. Zákon č. 530/2005 Sb., kterým se mění zákonč. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bez-pečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, zá-kon č. 362/2003 Sb., o změně zákonů souvisejících s při-jetím zákona o služebním poměru příslušníků bezpeč-nostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, zákonč. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějšíchpředpisů, a zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajskýchslužbách České republiky, ve znění pozdějších před-pisů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2006.

74. Zákon č. 545/2005 Sb., kterým se mění zákonč. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějšíchpředpisů, a některé související zákony, nabyl účinnostiprvním dnem kalendářního měsíce následujícího poměsíci, v němž byl tento zákon vyhlášen (1. ledna2006).

75. Zákon č. 552/2005 Sb., kterým se mění zákonč. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a do-plnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), veznění pozdějších předpisů, a některé další zákony, na-byl účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce násle-dujícího po dni jeho vyhlášení (1. ledna 2006).

76. Zákon č. 56/2006 Sb., kterým se mění zákonč. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, veznění pozdějších předpisů, a další související zákony,nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (8. března 2006).

77. Zákon č. 57/2006 Sb., o změně zákonů v sou-vislosti se sjednocením dohledu nad finančním trhem,nabyl účinnosti dnem 1. dubna 2006.

78. Zákon č. 109/2006 Sb., kterým se mění některézákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálníchslužbách, nabyl účinnosti dnem 1. července 2006, s vý-jimkou čl. VII, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna2007.

79. Zákon č. 112/2006 Sb., kterým se mění některé

zákony v souvislosti s přijetím zákona o životním a exi-stenčním minimu a zákona o pomoci v hmotné nouzi,nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2007.

80. Zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávánívýsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zá-konů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání),nabyl účinnosti dnem 1. srpna 2007.

81. Zákon č. 189/2006 Sb., kterým se mění některézákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenskémpojištění, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2007.

82. Zákon č. 203/2006 Sb., o některých druzíchpodpory kultury a o změně některých souvisejících zá-konů, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (17. května2006).

83. Zákon č. 223/2006 Sb., kterým se mění zákonč. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daněz příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé sou-visející zákony, nabyl účinnosti prvním dnem kalendář-ního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení(1. června 2006), s výjimkou části druhé čl. III bo-du 2, který nabyl účinnosti dnem vyhlášení zákona(26. května 2006).

84. Zákon č. 245/2006 Sb., o veřejných nezisko-vých ústavních zdravotnických zařízeních a o změněněkterých zákonů, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlá-šení (31. května 2006).

85. Zákon č. 264/2006 Sb., kterým se mění některézákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce, nabylúčinnosti dnem 1. ledna 2007.

86. Zákon č. 267/2006 Sb., o změně zákonů sou-visejících s přijetím zákona o úrazovém pojištění za-městnanců, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2008.

87. Zákon č. 29/2007 Sb., kterým se mění zákonč. 108/2006 Sb., o sociálních službách, zákon č. 135//2006 Sb., kterým se mění některé zákony v oblastiochrany před domácím násilím, zákon č. 586/1992Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů,a zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, veznění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem jehovyhlášení (20. února 2007).

88. Zákon č. 67/2007 Sb., kterým se mění zákonč. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějšíchpředpisů, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (4. dub-na 2007).

89. Zákon č. 159/2007 Sb., kterým se mění zákonč. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně ně-kterých zákonů (zákon o investičních pobídkách), veznění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem jehovyhlášení (2. července 2007).


90. Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejnýchrozpočtů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2008 s výjim-kou ustanovení čl. I bodů 50, 65, 131, 169, 171, 180,186, 190, 211, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna2009 a s výjimkou čl. I bodů 4 a 66, která nabývajíúčinnosti dnem 1. ledna 2010.

91. Zákon č. 296/2007 Sb., kterým se mění zákonč. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (in-

solvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a ně-které zákony v souvislosti s jeho přijetím, nabyl účin-nosti dnem 1. ledna 2008.

92. Zákon č. 362/2007 Sb., kterým se mění zákonč. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějšíchpředpisů, a další související zákony, nabyl účinnostiprvním dnem prvního kalendářního měsíce následují-cího po dni jeho vyhlášení (1. ledna 2008).

Předseda vlády:

Ing. Topolánek v. r.


Sbírka zákonů 2008Částka 62 Strana 2643

Sbírka zákonů 2008Strana 2644 Částka 62


Sbírka zákonů 2008Strana 2646 Částka 62


Sbírka zákonů 2008

Vydává a tiskne: Tiskárna Ministerstva vnitra, p. o., Bartůňkova 4, pošt. schr. 10, 149 01 Praha 415, telefon: 272 927 011, fax: 974 887 395 – Redakce:Ministerstvo vnitra, Nám. Hrdinů 1634/3, pošt. schr. 155/SB, 140 21 Praha 4, telefon: 974 817 287, fax: 974 816 871 – Administrace: písemnéobjednávky předplatného, změny adres a počtu odebíraných výtisků – MORAVIAPRESS, a. s., U Póny 3061, 690 02 Břeclav, fax: 519 321 417,e-mail: [email protected]. Objednávky ve Slovenské republice přijímá a titul distribuuje Magnet-Press Slovakia, s. r. o., Teslova 12, 821 02 Bra-tislava, tel.: 00421 2 44 45 46 28, fax: 00421 2 44 45 46 27. Roční předplatné se stanovuje za dodávku kompletního ročníku včetně rejstříku a je odpředplatitelů vybíráno formou záloh ve výši oznámené ve Sbírce zákonů. Závěrečné vyúčtování se provádí po dodání kompletního ročníku na základěpočtu skutečně vydaných částek (první záloha na rok 2008 činí 5 000,– Kč) – Vychází podle potřeby – Distribuce: MORAVIAPRESS, a. s., U Póny3061, 690 02 Břeclav, celoroční předplatné – 516 205 176, 516 205 174, objednávky jednotlivých částek (dobírky) – 516 205 207, objednávky-knihkupci –516 205 161, faxové objednávky – 519 321 417, e-mail – [email protected], zelená linka – 800 100 314. Internetová prodejna: www.sbirkyza-konu.cz – Drobný prodej – Benešov: Oldřich HAAGER, Masarykovo nám. 231; Brno: Ing. Jiří Hrazdil, Vranovská 16, SEVT, a. s., Česká 14; ČeskéBudějovice: SEVT, a. s., Česká 3, tel.: 387 319 045; Cheb: EFREX, s. r. o., Karlova 31; Chomutov: DDD Knihkupectví – Antikvariát, Ruská 85; Kadaň:Knihařství – Přibíková, J. Švermy 14; Kladno: eL VaN, Ke Stadionu 1953, tel.: 312 248 323; Klatovy: Krameriovo knihkupectví, nám. Míru 169; Liberec:Podještědské knihkupectví, Moskevská 28; Litoměřice: Jaroslav Tvrdík, Lidická 69, tel.: 416 732 135, fax: 416 734 875; Most: Knihkupectví ,,U Kniho-mila“, Ing. Romana Kopková, Moskevská 1999; Olomouc: ANAG, spol. s r. o., Denisova č. 2, Zdeněk Chumchal – Knihkupectví Tycho, Ostružnická 3,Knihkupectví SEVT, a. s., Ostružnická 10; Ostrava: LIBREX, Nádražní 14, Profesio, Hollarova 14, SEVT, a. s., Denisova 1; Otrokovice: Ing. Kučeřík,Jungmannova 1165; Pardubice: LEJHANEC, s. r. o., třída Míru 65; Plzeň: TYPOS, a. s., Úslavská 2, EDICUM, Vojanova 45, Technické normy,Na Roudné 5, Vydavatelství a naklad. Aleš Čeněk, nám. Českých bratří 8; Praha 1: NEOLUXOR, Na Poříčí 25, LINDE Praha, a. s., Opletalova 35,NEOLUXOR s. r. o., Václavské nám. 41; Praha 2: ANAG, spol. s r. o., nám. Míru 9 (Národní dům); Praha 4: SEVT, a. s., Jihlavská 405; Praha 5:SEVT, a. s., E. Peškové 14; Praha 6: PPP – Staňková Isabela, Puškinovo nám. 17; Praha 8: JASIPA, Zenklova 60, Specializovaná prodejna Sbírkyzákonů, Sokolovská 35, tel.: 224 813 548; Praha 9: Abonentní tiskový servis-Ing. Urban, Jablonecká 362, po – pá 7 – 12 hod., tel.: 286 888 382,e-mail: [email protected]; Praha 10: BMSS START, s. r.o., Vinohradská 190, MONITOR CZ, s. r. o., Třebohostická 5, tel.: 283 872 605; Přerov:Odborné knihkupectví, Bartošova 9, Jana Honková-YAHO-i-centrum, Komenského 38; Sokolov: KAMA, Kalousek Milan, K. H. Borovského 22,tel./fax: 352 605 959; Tábor: Milada Šimonová – EMU, Zavadilská 786; Teplice: Knihkupectví L & N, Masarykova 15; Ústí nad Labem: PNS Grossos. r. o., Havířská 327, tel.: 475 259 032, fax: 475 259 029, Kartoon, s. r. o., Solvayova 1597/3, Vazby a doplňování Sbírek zákonů včetně dopravy zdarma,tel.+fax: 475 501 773, www.kartoon.cz, e-mail: [email protected]; Zábřeh: Mgr. Ivana Patková, Žižkova 45; Žatec: Prodejna U Pivovaru, Žižkovonám. 76, Jindřich Procházka, Bezděkov 89 – Vazby Sbírek, tel.: 415 712 904. Distribuční podmínky předplatného: jednotlivé částky jsou expedoványneprodleně po dodání z tiskárny. Objednávky nového předplatného jsou vyřizovány do 15 dnů a pravidelné dodávky jsou zahajovány od nejbližší částkypo ověření úhrady předplatného nebo jeho zálohy.Částky vyšlé v době od zaevidování předplatného do jeho úhrady jsou doposílány jednorázově. Změnyadres a počtu odebíraných výtisků jsou prováděny do 15 dnů. Reklamace: informace na tel. čísle 516 205 207. V písemném styku vždy uvádějte IČO(právnická osoba), rodné číslo (fyzická osoba). Podávání novinových zásilek povoleno Českou poštou, s. p., Odštěpný závod Jižní Morava Ředitelstvív Brně č. j. P/2-4463/95 ze dne 8. 11. 1995.

Strana 2648 Částka 62

8591449 062015

08

ISSN 1211-1244

Documents

SBÍRKA ZÁKON - EPRAVO.CZrodinného domu, bytu, včetněpodílu na společ-ných částech domu nebo spoluvlastnického podílu na tomto majetku, včetněsouvisejícího pozemku,