SCOOL! 17

Jirka

Jana

Michal

Petr

Pavel

MartinJarda

Mirek

Lenka

Milan

PepaFranta

Hanka

Terka

Karel

Alena

SCOOL! 17

Bara

Verča

Lukáš

Marek

Ondra

Roman

Mates

David

Jitka

MartinaKuba

Klára

Vendula

TomAS

Richard

Eva

DominikEster

Bětka

EliškaMarketa

Simona Nikola

Honza

Pavlína

Filip

Vojta

LubošJindraKarolína

AdamSaša

Lucka

RadekAdela

No. 17/ březen ‘10Studentský magazín zastáveckého gymnázia

No. 17/ březen ‘10

pravděpodobně už neuvidíte, neboť Tomáš Antoš, toho času v kvintě, abdikoval necelý týden před vydáním čísla, které právě třímáte v rukou. Redakce proto musela ze svého středu vyvolit nástupce, respektive nástupkyni, čímž došlo k tomu, že v čele SCOOL!u poprvé za celou dobu jeho existence nestojí muž. Bývalému šéfredaktorovi děkujeme za jeho práci a pevně věříme, že toto číslo není jeho labutí písní a že s námi bude dále spolupracovat. A co rozšíří vaše obzory tentokrát? Celým číslem se jako červená nit táhnou jména. Znamená to tedy, že snad v žádné stálé rubrice jménům neuniknete, ať už se začtete do hudby, kultury (tentokrát jsou tam opravdu zajímavé a ne všem známé filmy) nebo rozhovoru s osobností. Módychtivé slečny,

OBSAH Issue No. 16 / prosinec 2009

VydavatelGymnazijní společnost při G TGM v Zastávce

Adresa redakceGymnázium T. G. Masaryka, ZastávkaU Školy 39, Zastávka

[email protected]@seznam.cz

Webwww.scool-mag.netwww.gzastavka.cz

CoverJan Čermák, II. ročník

BackcoverMagda Shlosserová, septima

GrafikaJan Čermák, II. ročník

TiskJan Čermák, II. ročník

editorial

01...............................................................................Editorial, Obsah02.................................................................................................Mixer03, 04.................................................................Téma: Nomenologie04, 05..........................................................................Téma: Přijmení07, 08........................................................Téma: Názvy našich obcí09, 10...................................................No name, Hudební novinky11, 12..........................................Učitelé: J. Gajdušková, L. Mášová13...............................................................Slavnostní otevření kina14........................................................................................Projekt 10015.................................................................................................Filmy16..................................................................................................Sport17........................................................................Rozhovor s Knihou18...........................................................................................Křížovka

Editorial

Drazí spolustudenti, vážení pedagogové, pokud vás zaráží, že na tomto místě není obvyklá fotografie modrookého mladíka s blonďatými vlasy, pak vězte, že ji tu

které tentokrát budou zklamány absencí této rubriky, mohou upnout zrak ke světlejším zítřkům, neboť se ji pokusíme obnovit. Nicméně ani studenti a studentky, jež oblékání příliš neoslovuje, nepřijdou v budoucnu zkrátka. Plánujeme v časopise několik změn, které, pokud se je podaří prosadit a uskutečnit, lehce vyváží dosavadní především zábavný obsah. Na závěr chci apelovat na všechny, jež baví psát, aby neváhali a připojili se k redakci, ať už jako externí či stálý pracovník, rádi je mezi sebou přivítáme. Kontaktní email: [email protected], [email protected], případně přijďte každou středu v 7: 00 do učebny číslo dvě.

K. Bochníčková, kvinta

zábava

18

ŘÍM

SK

Y S

TO

VĚ

DO

MÍ

PŘ

ED

LO

ŽK

AT

VO

JEP

AS

TI

VN

ITŘ

NÍ H

LA

S

ZN

AČ

KA

CU

RIA

3. D

ÍL T

AJE

NK

Y

ČÁ

ST

PR

AH

Y

SÍD

LO

V Č

AD

U

PO

MS

TA

NE

ÚP

LN

Ý

ITA

LS

KY

NE

BO

4. D

ÍL T

AJE

NK

Y

ED

ÉM

PŘ

ED

LO

ŽK

A

KIN

OM

Á

ČE

SK

É M

ĚS

TO

ŘÍM

SK

Y 1

2. D

ÍL T

AJE

NK

Y

ÍS

NĚ

ŽN

Ý M

UŽ

VŮ

NĚ

FR

AN

C. Ř

EK

A

KM

IT

PS

Í PL

EM

EN

O

1. D

ÍL T

AJE

NK

YT

EO

BA

L K

OŘ

EN

U

ČA

J

ZN

. PR

ŮM

ĚR

UZ

NA

ČK

A T

UN

Y

DR

UH

PA

LM

Y

PŘ

ED

LO

ŽK

A

LÉ

KA

Ř IK

EM

Po

znám

ka k

e kř

ížo

vce

z m

inu

la:

3. d

íl ta

jen

ky je

"čá

st".

AL

Y, Z

IU, I

TA

, G

OO

, GIB

, KE

O,

AN

AX

, KO

RV

, P

IRK

, AY

, M

AR

DI,

AT

I, Y

EA

FR

AN

CO

UZ

SK

Y

ÚT

ER

ÝS

LO

VE

NS

KY

N

IKD

OC

HE

M. Z

NA

ČK

A

IND

IAB

ED

UÍN

SK

Ý

PL

ÁŠ

ŤR

YC

HL

OS

TN

Í Z

KO

UŠ

KA

AU

ST

RA

LS

KÉ

S

ÍDL

OV

ĚD

A O

JE

DE

CH

PŘ

ÍSL

UŠ

NÍK

N

ÁR

OD

A

VÝ

ST

UP

NÍ

ZA

ŘÍZ

EN

Í (P

L)

ZN

AČ

KA

V

ÝT

AH

ŮR

OS

TL

. Z Č

EL

. A

ST

ER

AC

EA

E

KÓ

D L

ET

. A

LE

XA

ND

RIA

VP

ÁD

O

ZB

RO

JEN

CŮ

ŠV

ÉD

SK

Y

PÁ

RE

K

AK

KA

DS

KÝ

B

ŮH

BIB

LIC

KÝ

M

OŘ

EP

LA

VE

C

SL

OV

EN

SK

Á

MÍR

AL

AT

INS

KY

Š

ÍDL

O

Cen

tral

an

d

Eas

tern

E

uro

pea

n

Ne

two

rk

INT

ER

N.

CL

AS

SIF

ICA

TIO

N O

F

DIS

EA

SE

S

SE

VE

RS

KÝ

B

ŮH

KN

IHA

JA

NE

A

US

TE

N

PO

LY

NÉ

SK

Á

ŘE

KA

ML

UV

. K

AT

EG

OR

IE

MN

OŽ

INA

PŘ

IR.

ČÍS

EL

FIB

ICH

OV

A

SK

LA

DB

A

MU

ŽS

KÉ

JM

ÉN

ON

ÁB

OŽ

EN

SK

Ý

OB

RA

Z

NE

SP

OL

EČ

EN

SK

Ý

AN

GL

ICK

Y

BL

ÍZK

O

PŘ

EZ

DÍV

KA

E

ISE

NH

OW

ER

A

AL

BU

M S

ON

IC

YO

UT

HE

UL

ER

OV

O

ČÍS

LO

ZN

AČ

KA

K

YS

LÍK

UL

ET

IŠT

Ě

GIB

RA

LT

AR

INIC

. P

RA

CH

AŘ

EV

ES

NIC

E V

E

ST

ON

SK

UA

MN

ES

TY

IN

ER

NA

TIO

NA

L

NE

PO

ZC

HY

BN

IT

EL

NÁ

TE

ZE

HIS

TO

RIC

KÉ

O

BD

OB

Í

ČE

SK

Ý

AU

TO

BA

ZA

RIN

ICIÁ

LY

A

SIM

OV

AA

NG

LIC

KY

Ú

HO

Ř











editorial


Editorial




zábava

18

ŘÍM

SK

Y S

TO

VĚ

DO

MÍ

PŘ

ED

LO

ŽK

AT

VO

JEP

AS

TI

VN

ITŘ

NÍ H

LA

S

ZN

AČ

KA

CU

RIA

3. D

ÍL T

AJE

NK

Y

ČÁ

ST

PR

AH

Y

SÍD

LO

V Č

AD

U

PO

MS

TA

NE

ÚP

LN

Ý

ITA

LS

KY

NE

BO

4. D

ÍL T

AJE

NK

Y

ED

ÉM

PŘ

ED

LO

ŽK

A

KIN

OM

Á

ČE

SK

É M

ĚS

TO

ŘÍM

SK

Y 1

2. D

ÍL T

AJE

NK

Y

ÍS

NĚ

ŽN

Ý M

UŽ

VŮ

NĚ

FR

AN

C. Ř

EK

A

KM

IT

PS

Í PL

EM

EN

O

1. D

ÍL T

AJE

NK

YT

EO

BA

L K

OŘ

EN

U

ČA

J

ZN

. PR

ŮM

ĚR

UZ

NA

ČK

A T

UN

Y

DR

UH

PA

LM

Y

PŘ

ED

LO

ŽK

A

LÉ

KA

Ř IK

EM

Po

znám

ka k

e kř

ížo

vce

z m

inu

la:

3. d

íl ta

jen

ky je

"čá

st".

AL

Y, Z

IU, I

TA

, G

OO

, GIB

, KE

O,

AN

AX

, KO

RV

, P

IRK

, AY

, M

AR

DI,

AT

I, Y

EA

FR

AN

CO

UZ

SK

Y

ÚT

ER

ÝS

LO

VE

NS

KY

N

IKD

OC

HE

M. Z

NA

ČK

A

IND

IAB

ED

UÍN

SK

Ý

PL

ÁŠ

ŤR

YC

HL

OS

TN

Í Z

KO

UŠ

KA

AU

ST

RA

LS

KÉ

S

ÍDL

OV

ĚD

A O

JE

DE

CH

PŘ

ÍSL

UŠ

NÍK

N

ÁR

OD

A

VÝ

ST

UP

NÍ

ZA

ŘÍZ

EN

Í (P

L)

ZN

AČ

KA

V

ÝT

AH

ŮR

OS

TL

. Z Č

EL

. A

ST

ER

AC

EA

E

KÓ

D L

ET

. A

LE

XA

ND

RIA

VP

ÁD

O

ZB

RO

JEN

CŮ

ŠV

ÉD

SK

Y

PÁ

RE

K

AK

KA

DS

KÝ

B

ŮH

BIB

LIC

KÝ

M

OŘ

EP

LA

VE

C

SL

OV

EN

SK

Á

MÍR

AL

AT

INS

KY

Š

ÍDL

O

Cen

tral

an

d

Eas

tern

E

uro

pea

n

Ne

two

rk

INT

ER

N.

CL

AS

SIF

ICA

TIO

N O

F

DIS

EA

SE

S

SE

VE

RS

KÝ

B

ŮH

KN

IHA

JA

NE

A

US

TE

N

PO

LY

NÉ

SK

Á

ŘE

KA

ML

UV

. K

AT

EG

OR

IE

MN

OŽ

INA

PŘ

IR.

ČÍS

EL

FIB

ICH

OV

A

SK

LA

DB

A

MU

ŽS

KÉ

JM

ÉN

ON

ÁB

OŽ

EN

SK

Ý

OB

RA

Z

NE

SP

OL

EČ

EN

SK

Ý

AN

GL

ICK

Y

BL

ÍZK

O

PŘ

EZ

DÍV

KA

E

ISE

NH

OW

ER

A

AL

BU

M S

ON

IC

YO

UT

HE

UL

ER

OV

O

ČÍS

LO

ZN

AČ

KA

K

YS

LÍK

UL

ET

IŠT

Ě

GIB

RA

LT

AR

INIC

. P

RA

CH

AŘ

EV

ES

NIC

E V

E

ST

ON

SK

UA

MN

ES

TY

IN

ER

NA

TIO

NA

L

NE

PO

ZC

HY

BN

IT

EL

NÁ

TE

ZE

HIS

TO

RIC

KÉ

O

BD

OB

Í

ČE

SK

Ý

AU

TO

BA

ZA

RIN

ICIÁ

LY

A

SIM

OV

AA

NG

LIC

KY

Ú

HO

Ř

Chemický kroužekOd Začátku školního roku každý pátek navštěvujeme kroužek prof. Justové. Tento kroužek je pro sekundu a tercii a naštěvuje jej celkem 10 žaček. Zde si osvojujeme základy chemie, jak jinak různými pokusy. Těchto zkušeností využijeme například při laboratorních pracích a i celkově se zlepšíte v chemii. Nejlepší prováděné pokusy byly: Faraonovi hadi, tajné písme (nepodepisujte se na papír, mohl by vám spolužák propálit vaše jméno); sloní zubní pasta či prskavky nebo reakce sodíku. Tyto vědomosti se vám budou báječně hodit do chemické olympiády nebo k pobavení přátel, ovšem u pokusů, které jsou bezepčné a lze je provádět doma. Chemický kroužek vřele doporučuji všem!

Kateřina Jandáková, tercie

PišqworkyČtete důležité upozornění pro hráče a hráčky hry nikoliv královské, nýbrž studentské. Připravujeme školní turnaj v piškvorkách, jehož prestiž je zvýšena zařazením do celoškolní soutěže a na rozdíl od minulých ročníků i cenami pro vítěze. Nicméně hlavní motivací pro opravdu elitní hráče na naší škole by měla být šance získat místo v reprezentačním “allstar” týmu, jehož minulé variantě utekl postup do celorepublikového finále jen o nejtenčí vlas.Konečně k podrobnostem: zatím není stanoveno datum a vzhledem k tomu, že tato akce nepatří mezi ty nejsvrchovanější, bude probíhat ve volném čase (piškvorkářům, kteří se probojují do allstar týmu se to vrátí, nebojte:) ). Zájemci nechť se přihlásí na nominační listině vyvěšené u kabinetu profesorky Kokešové, a pokud možno také na emailu [email protected].

Přesná pravidla, podle kterých budou probíhat jednotlivé zápasy, se dozvíte na http://pisqworky.cz/pravidla#III.3, jedná se zejména o upravené zahájení, které srovnává výhodu prvního tahu. Nejde o nic složitého a všechno vám před zahájením vysvětlíme. Dále je stanoveno omezení 5 hráčů na jednu třídu, výjimky jsou možné po projednání. S případnými dotazy se obracejte na mne, ať už osobně nebo na emailu,

Michal Keda, kapitán týmu a organizátor turnaje, septima

Vzpomínky

Velikonoce

V prvním dubnovém týdnu nás čekají Velikonoce. Přinášíme proto pár pojmů, které by studenti měli znát. Květná neděle – připomíná vjezd Ježíše do Jeruzaléma. Květná proto, že kostely bývají vyzdobeny květy, které se mají podobat palmovým listům, jimiž lidé vítali Ježíše. Této neděli se říká také Pašijová, protože se čtou pašije (příběh o utrpení Ježíše Krista)Modré pondělí – na oltář se vyvěšuje modrá látkaŠedivé úterý – uklízení (šedá barva symbolizuje prach)Škaredá středa (také Sazometná, Popeleční, Černá, Smutná) – den vymetání komínů. Pověra říká, že se lidé neměli mračit, protože by se pak mračili každou středu v roceZelený čtvrtek – název podle barvy bohoslužebných rouch, údajně se jedla zelená strava, aby byli lidé zdraví. V tento den pak zvony zvoní naposled, znovu se rozezní až v noci na neděli Zmrtvýchvstání PáněVelký pátek – den ukřižování Krista, nesmělo se prát, neboť prádlo by bylo smáčeno krví Krista. Měly se také otevírat hory a vydávat své poklady, žádná věc se nesměla půjčovat, neboť by mohla být očarovaná. Postní den.Bílá sobota – končí postní doba, zapalování ohňů (symbolizuje pálení Jidáše)Hod Boží velikonoční – Vzkříšení Ježíše KristaVelikonoční pondělí – pomlázka, polévání vodou

Zdroj: cs.wikipedia.orgpisqworky.cz

Jelikož je březen měsíc knihy (infernet do toho netahejte), nebylo by od věci udělat s ní rozhovor, ne? Nutno však říci, že se v našem případě nejedná o žádnou brakovou literaturu, ale o v kůži vázaný hodnotný svazek, respektive se jedná o Jiřího Knihu, herce působícího v divadle Husa na provázku. Spolu s Katkou Kokešovou jsme si s ním dali rande v jedné brněnské kavárně. Když mistr dorazil a představili jsme se, rozhovor začal.

Jirko, ty hraješ tedy v Huse na provázku, jak dlouho už tam jsi?Na plný úvazek asi pět let. Předtím jsem v divadle hrál už v Hradci Králové, odkud pocházím. Jinak jsem si tady užil se svým jménem dost legrace, někteří kolegové si asi rok mysleli, že je to má přezdívka (smích) a na skloňování „s Knihou“ už jsem si taky zvykl.

Jak jsi začal?Ve školním dramaťáku, původně jsem se tam přišel spíš ulívat ze školy, ale pak mě to začalo bavit.

Hraješ raději vážné kusy nebo komedie? Já osobně jsem ještě žádnou tragédii nehrál, nebo to tak alespoň nemělo být, takže nevím.To je dost těžké rozhodnout, obojí má něco do sebe.

Jak ti šla škola? Docela ano, až na některé předměty, například matematiku jsem si obvykle celou hodinu kreslil.

No…ještě že v tom nejsem sám. A na jaké škole jsi studoval?Jsem vyučený truhlář.

Tak to máš dobrý, když jsme minule hráli, potřebovali jsme rakev, tak jsme ji s kolegou museli vyrobit, a truhlář by se nám zrovna hodil. No, zvládli jsme to i tak.Rakev?No jo. Já v ní ležel, takovej malej trénink do života, ne?

Jinak mě vždycky nejvíc bavily v divadle improvizace. Když během scény řekneš nějakou úplnou kravinu a sleduješ zděšení ve tváři ostatních účinkujících a bavící se diváky.Souhlasím, improvizace jsou skvělé, někdy se spálíš, ale jinak to vždycky stojí zato.

Ve svých hrách dávám velký důraz na komunikaci s divákem.

To je správné, je dobré mluvit s diváky, pohybovat se mezi nimi, házet do publika předměty. Nesmí to teda být šutry (smích).

Ty házejí spíš diváci.Ano. Ale jak říkám, kontakt s divákem je velmi důležitý.

Ještě bych se vrátil k té Huse na provázku, ta je právě známá svými experimentálními kousky, máš raději klasické divadlo s oponou, s jasným hledištěm a s dokonalými kulisami a rekvizitami?Ani ne, mám právě rád to experimentální, jako rekvizita ti klidně postačí i lžíce. Ty dokonalé rekvizity a kulisy nejsou nutné.

A taky na ně dost často nejsou peníze (povzdech). Kde sháníš kostýmy?Různě, něco z domu, klidně i ze sekáčů a nebo teda přímo pro divadelní využití.

Poslední, na co jsem se chtěl zeptat, je samotné divadlo Husa na provázku, jak tento název vůbec vznikl?Údajně podle první věty první hry, co se tu hrála. Ale během normalizace se musel název zkrátit pouze na Divadlo na provázku, protože se ve velké míře užívalo označení Divadlo Husák na provázku (smích)

No to musel Gusta řádit, já ti moc děkuji za tvůj čas a snad se zas někdy potkáme…

Ptal se Tom Antoš, odpovídal Jiří Kniha

Husa na provázku

Název Husa na provázku prý vznikl jako pocta velkému brněnskému divadelníkovi Jiřímu Mahenovi, který před válkou napsal pět libret, které se měly původně na Barrandově zfilmovat, ale nakonec vyšly jen knižně pod názvem Husa na provázku. Za normalizace se to kvůli Husákovi muselo přejmenovat jen na divadlo Na Provázku, protože lidi na plakáty dopisovali Husák na provázku a malovali ho vedle na oprátce, případně jako loutku Moskvy.

-ek-

Rozhovor s Knihou rozhovor

aneb divadelná rozprava

17

Mohlo by se zdát, že nomenologie je pouze krátkodobý budoucí fenomén, něco jako nedávné šílenství s biopotravinami, ale ve skutečnosti je tu s námi již velmi dlouho. Jako vědní disciplína byla doložena ve středověku, její základy však musíme hledat ještě hlouběji. Co to vlastně je, taková nomenologie? Nejen student již absolvující latinu odhalí, že tato složenina se skládá ze dvou slov: nomen a logos. V češtině znamená nomen jméno, logos je ohavná část i jiných vědních oborů, dostáváme tedy vědu, která se zabývá poznáváním a vysvětlováním vlastností a povahy člověka na základě jména. Věří, že jméno, ať už křestní či rodové, má vliv na chování, schopnosti nebo charakter člověka. Nesnažím se vás přesvědčit o své pravdě, jen si nejsem tak úplně jistá, že náhodně vybrané jméno dítěte rodiči chvíli před jeho narozením vystihuje jeho duši natolik, že by mělo být bráno v potaz například při výběru zaměstnanců, jak tomu třeba ve Spojených státech amerických v mnoha firmách je. V součinnosti s příjmením, které si nevyberete a na které se zasnoubená žena příliš neohlíží, může být toto kritérium nesplnitelné. Zlatá Česká republika, do které se snad tato móda nedostane dříve než nikdy. Nomenologie se však používá i v aplikované psychologii, pedagogice či penologii (součást právní vědy, zabývá se výkonem trestu, zkoumá například účinnost různých druhů trestu, možnosti prevence, recidivy apod.) Za opětovný rozkvět nomenologie ve druhé polovině minulého století vděčíme francouzskému vědci, profesoru Pierru Gaultierovi. Ke starým principům nomenologie přistoupil s oporou nejnovějších poznatků z genetiky, psychologie, antropologie, antropomastiky (nauka o lidských jménech) a mnoha dalších vědních oborů a dokázal vědecky dokázat dřívější zkušenosti. Doplnil zápisky byzantského vladaře Nikéforose I. a ve svém díle La noimenogie aujourd’hui stanovil několik hlavních zásad současné nomenologie:1. Na křestní jméno dítěte působí ambice, inteligence a povaha rodičů. Člověk je velmi ovlivněn geneticky, jméno projevuje i sklony a zaměření

rodičů, které jsme po nich zdědili.2. (Ne)spokojenost s křestním jménem má vliv nejen na sebepoznání a sebehodnocení, ale i na schopnost vyrovnání se sám se sebou. To má zase vliv na vnější projevy osobnosti, třeba na sebejistotu.3. Různá křestní jména jsou společností různě přijímána. Některá mohou vzbuzovat respekt, jiná zase příjemné pocity, jiná vyvolávají posměch. Protože na nositele jednoho křestního jména okolí reaguje obvykle jedním způsobem, zasahuje tak do vývoje jeho osobních vlastností. Např. je-li jméno respektované, může utužovat jeho sebevědomí, je-li směšné, zase pocity méněcennosti.Tyto zásady jsou zajímavé také tím, jak nomenologii vnímají celistvě z hledisek pro člověka rozhodujících – dědičnosti, vidění sebe sama a konfrontace s jinými lidmi. Nomenologie nerozeznává dobrá a špatná jména, nýbrž silná a slabá. Ne vždy platí, že silné jméno je dobré a naopak. Silná jména jsou ta, která mají velký nomenologický potenciál a energii. (Potenciál – vnitřní náboj, který s sebou jméno nese a který je dán jeho původem, zobecněním výchozího významu a také historií užívání, jakým jméno prošlo, na nomenologický potenciál tedy mají vliv jeho předchozí nositelé. Závisí na tom, co jméno znamenalo v době, kdy vzniklo, ale také na tom, co do něj vnesli během let jeho uživatelé. Energie – síla, s jakou jméno působí na svého nositele, jak jej ovlivňuje, ale i jaké požadavky na něj klade, neboli jak se snaží předávat svůj potenciál. Nomenologická energie je v podstatě konkretizované působení nomenologického potenciálu. Jsou to tzv. náčelnická jména, totiž ta, která byla udílena budoucím vůdcům tlupy, náčelníkům, knížatům, králům. Šlo nejčastěji o jména složená ze dvou částí, které společně shrnovaly, jak chce „náčelník“ svoji moc projevovat. Ze slovanských jmen jsou to ta zakončená na „-slav“ nebo „mír“, jiná silná jména jsou židovského původu, ta, která v sobě nesou ve Starém zákoně zachycené zvláštní okolnosti zrození (Josef, Jakub), ta, která znamenají dík Bohu za narození dítěte (Matěj, Jan), jména vyjadřující úmysl zasvětit dítě Bohu (Alžběta), jména spojená s výraznými osobami (Adam,

Eva, Šalamoun) jména evangelistů a apoštolů. Nelze pominout ani jména, která silně vyjadřují pracovní náplň (Jiří => georgos => rolník).Slabá jména jsou hlavně ta konstatační, tedy ta, která pouze konstatují skutečnost, nic významného nehlásají, nenesou žádné poselství. Jsou to jména vzniklá z konstatování původu (Bruno – tmavý) či jména, která žádají skromně některou základní osobnostní vlastnost, která by nositeli usnadnila život. Například Anežka – ctnostná, Ondřej – statný. Ovšem slabá jména jsou v menšině, lidé používali spíše silná jména, neboť od nich více očekávali. Pokud vás nomenologie skutečně zaujala, budiž, berte však v úvahu citát samotného Nikefora: „Jméno není jen jménem, ale silou, která ve jménu přebývá a žije spolu s ním, tudíž spolu s ním i přechází na každého, kdo ono jméno volí s rozmyslem a vědomím jak síly jména, tak síly své vlastní.“

zdroj: R. Altman, Osud podle jména

Nejběžnější jména ve škole a jejich významTereza (12 nositelek) Toto jméno je řeckého původu. Na jeho vznik je několik teorií. Mohlo být odvozeno od místních názvů Thera či Therasia (ostrovy v Egejském moři), značilo by pak ženu, která z těchto ostrovů pochází. Nomenologicky vděčnější je možný vznik z řeckých výrazů teresis, což znamená ochranu, opatrování, bezpečí (tato dívka by byla pod ochranou jakéhokoliv boha, což bylo výhodné, neboť řečtí bohové spolu často bojovali), therizein – sklízet úrodu (slovo therizein se vztahuje k Tereze samotné, ona je tou úrodou, semenem, které se ujalo a urodilo, je radostně očekávaným dítětem) nebo theros, tj. horko, teplo (může značit, kdy se Tereza narodila).

Veronika (11 nositelek) Velmi staré jméno pocházející z makedonského Berenike, latinizováno na Veronica, řecky Pherenike. Řecké jméno se skládá ze dvou částí: ferein – nést a níké – vítězství, dohromady „ta, která přináší vítězství“. Tento výklad

Nomenologie téma

aneb Jak se vyřádit na vlastním dítěti

3

Když jsem přemýšlela, s jakou osobou z blízkého okolí udělat rozhovor, rozhodla jsem se pro extraligového rozhodčího pana Romana Poláka pocházejícího z nám všem známých Rosic u Brna, který se dostal až na nejvyšší hokejovou úroveň. Hokejoví fanoušci ho určitě znají z televizních přenosů, kde se často objevuje. Na začátku bych chtěla samozřejmě panu Polákovi poděkovat za jeho ochotu.

1) Jak dlouho ‚, pískáš‘‘ a kdy tě napadlo, že bys mohl dělat hokejového rozhodčího?Naučil jsem se bruslit někdy v pěti letech a s aktivním hokejem jsem začal okolo osmého roku věku. V juniorech se moje hráčská kariéra vynuceně přerušila na jednu sezónu a po té už nenabrala požadovanou úroveň. Před dvaceti lety jsem potkal na jedné ze svých životních křižovatek zajímavou osobu, která mně nabídla pískání hokeje. Osud tomu chtěl, abych u hokeje zůstal, stal se hokejovým rozhodčím a dává mi to radost dodnes. 2) Pískáš hokejovou extraligu. Bylo těžké se dostat až na tuto úroveň?Pískání je můj koníček, který mi hodně dává a něco bere. Považuji to za ideální průpravu k mému životu. Každý z nás má nějaké cíle a pro mě je pískání navíc od počátku obrovská výzva. Mým cílem bylo, je a bude vždy pískat kvalitně, spolehlivě s pokorou a poctivostí. Zodpovědně přistupuji ke každému delegovanému utkání. Výsledek a mise až na tuto úroveň beru jako odměnu. 3) Máš i jiné koníčky?Sport by měl tvořit nedílnou součást našeho života a v mém případě je vždy radost, když se tím mohu pobavit. Potom je to koníček. Ve volném čase rád vezmu do ruky tenisovou raketu, projedu se na kole nebo si jdu zahrát fotbal.4) Dělal jsi ve školních letech nějaký sport?Školní léta jsou ta nejlepší léta, na která asi každý rád vzpomíná. S radostí si vybavuji, jak jsem v létě hrával fotbal a v zimě jsem jezdil po zimních stadionech. Hokej byl v té době sport číslo jedna a poměr času v procentech činil devadesát ku deseti. 5) Zažil jsi nějaký zápas, na který dlouho nezapomeneš?Pískám dvacátou sezónu a mám mnoho zážitků, které mě zůstanou v hlavě navždy. Drtivá většina je těch pozitivních. Rád vzpomínám na každé premiérové utkání, ať už to byla druhá liga, první liga, extraliga nebo první televizní utkání, finále extraligy nebo mezinárodní utkání.

6) Bereš si osobně, když fanoušci svádějí na rozhodčí neúspěch svého týmu?Fanoušek je nedílnou součástí hokeje stejně jako hráči, trenéři, lékaři nebo rozhodčí. Fanoušek se jde na hokej sportovně vyžít a především fandit svému týmu. Má plné právo dát svoje emoce najevo a zakřičet si v tu chvíli co cítí. V těchto chvílích zůstávám naprosto klidný.7) Jaké je vlastně tvoje povolání?Dá se to říci velmi jednoduše, jsem živnostník.

8) A jak jsi na tom byl s prospěchem ve škole?Základku jsem prošel vyjma jednoho roku s vyznamenáním, střední školu s prospěchem velmi dobře. Vysoká škola se nekonala ze dvou důvodů. Za prvé, maturitu jsem dělal na strojnické průmyslovce a vysokou bych musel tenkrát dělat v tomto oboru, který nebyl úplnou trefou do černého. Tím pádem by pro mě bylo učení mučení a titul by pro mě nebyl patentem na rozum. Za druhé byla revoluce a připadlo mně zábavnější a vhodnější využít nové možnosti výzvy.9) Měl jsi nějaký předmět opravdu rád a naopak nějaký, který jsi nenáviděl?Musím se přiznat, že jsem se nikdy moc neučil. Ovšem byly určitě předměty, kterým jsem již ve vyučovacích hodinách věnoval více pozornosti. Sezení ve školní lavici bylo potom příjemnější. Těšil jsem se na matematiku, zeměpis nebo tělocvik. Tenkrát jsem moc nerozuměl dějepisu, ale dnes by mě historie zajímala více.10) Měl jsi nějakého sportovního „idola“?Obdivuji každého sportovce, který něčeho dosáhnul a především ty, kteří na tom vrcholu uměli nebo umí zůstat delší dobu. Je velmi obtížné vystoupat nahoru, ale ještě těžší je udržet se tam. Někomu je dáno více

talentu, někomu píle. Ke sportovní stránce je potřeba přidat mnoho práce, tréninku, psychickou odolnost, vystupování. Důležitá je pokora a nepodělat se z toho.11) Cítil jsi někdy po utkání, že jsi danou situaci mohl vyhodnotit trochu jinak?Rozhodčí je od slovíčka rozhodování. Hokej nabízí během pouhé jediné sekundy několik situací k řešení a rozhodování je v setinách. Chyby, kterých se občas rozhodčí dopouští, většinou plynou z toho, že situaci nemůžeme přesně posoudit. Někdy stojím moc blízko

hře a nemám možnost soustředit se na mimo hru. Periferní vidění nestačí. Nebo se mně ta malá tvrdá guma ztratí z dohledu a unikne mně něco jiného, poněvadž se soustředím pouze na ten puk. Myslím si, že dnes vím velmi dobře, co jsem rozhodnul správně a co jsem mohl udělat lépe. Vždy se snažím z toho vyvodit důsledky a ponaučit se z toho. 12) Máš možnost si promluvit s hráči např. z mistrovských Karlových Varů?S hráči na ledě provádím komunikaci, pokud to situace vyžaduje. Rád bych upřesnil slovo komunikaci a nezaměňujme ji za slovo diskuze. Diváci chtějí vidět

hokej, góly, emoce, radovat se. Nechtějí se dívat na podružné vlivy spojené se sportovním vyžitím. Rozhodčí si nemůže budovat kamarádství a diskutovat. Cílem rozhodčího by měl být přirozený respekt a v této úrovni řešit všechny úkony. Platí to samozřejmě jak pro ledovou plochu, tak mimo ni. Okolí mě zařadilo jako rozhodčího a pokud tu roli přijímám, měl bych tak vystupovat kdykoliv a kdekoliv.13) Cestuješ rád? Jestli ano, tak kde jsi nejdál byl.Cestuji rád. Hokej je dnes prakticky celoroční sport. Během jedné sezóny rozhoduji okolo sedmdesáti utkání, nějaká příprava, zkoušky, přednášky, prohlídky. Téměř jednu třetinu v roce (cca 110 dnů a večerů) se tedy aktivně věnuji hokeji, najezdím u toho čtyřicet tisíc kilometrů napříč celou republikou od Karlových Varů po Třinec. V březnu letím na mistrovství světa 18 do Mexika a bude to moje rozhodně nejvzdálenější cesta za hokejem. Za prací jsem jinak pojezdil trošku Evropu a měl jsem možnost navštívit pár zajímavých míst světa. V paměti mně nejvíce zůstávají Hong Kong, San Francisco nebo New York. 14)A co plánuješ do budoucnosti?Radost ze života.

Ptala se Martina Zoblivá, kvintafoto zdroj: www.arlh.cz

Roman Polákaneb písknout či nepísknout?

sport

16

Roman Polák - ten v pruhovaném uprostřed

se upřednostňuje před chápáním první části od slova veris – jaro, společně pak „vítězství jara“ i před jednoduchým vysvětlením, že je to žena pocházející z Verony. První Berenike, manželka Ptolemaia III., pro vítězství svého muže obětovala pramen vlasů Afroditě, který poté záhadně zmizel, a tak se opravdu zachovala v duchu svého jména, přinášela vítězství.

Martina (11 nositelek) a Martin (9 nositelů) Jméno odvozené od římského boha války, Marta. Latinsky zní toto jméno Martinus, je to přídavné jméno a znamená „Martovi patřící“. Lze tedy předpokládat, že Martinus bylo jméno nějakého pilného vojáka, který pobil hodně nepřátel, jenže poté zjistíme, že toto jméno nosila také spousta vysokých církevních hodnostářů. Mars je totiž zároveň bůh jara, každoročně tedy bojoval o vítězství nad zimou. Toto jméno tedy může znamenat i „ten, kdo s energií a úsilím razí cestu k něčemu novému, co, stejně jako jaro, znamená rozkvět, počátek, rozmach“.

Kateřina (11 nositelek) Toto jméno je příbuzné ke slovu katarze, očištění, které v umění říká, že dílo hluboce zapůsobí na naše morální vědomí. Katarze pochází z řeckého katharos, v ženském rodě kathará, což znamená čistý. V řeckém prostředí to znamenalo, být čistá duchem a myslí, tedy cudná a mravná. Jméno bylo původně Aikateriné, vždy cudná. Toto jméno vzniklo povýšením obecného

jména na pojmenování, vyjadřovalo tedy určitou vlastnost člověka. Alespoň v dřívějších dobách tedy dívka nemohla toto jméno dostat, aniž by tuto vlastnost neměla také. Být „vždy cudná“ mělo velkou hodnotu nejen pro samotnou ženu, ale i pro jejího budoucího manžela.

Lucie (10 nositelek) Jméno, kterému je podobné také jméno Světlana. Člověku se jistě hned vybaví latinské lux, lucis, tedy světlo. Za vznikem jména může stát starověký Italik, který dal dítěti jméno Lucius či Lucia, protože měli světlejší kůži než ostatní. Podobně mohla vznikat také jména Candide (candidus – bílý) a Albín (albus – bílý, albinus – bělavý). Římané však měli ještě výraz lucina, který se ve jménech používal jako velmi čestný přídomek pro vyjádření obdivu a úcty. Dát dítěti jméno Lucia/Lucius znamenalo vyjádřit kvalitu, která výrazně překračuje průměr jiných dětí. Být Lucií či Luciem vyžadovalo nejen vnější prvky „světlého, jasného vzhledu“, ale i pozitivní osobnostní vlastnosti – inteligenci, dobrý charakter, povahu, chování.

Jan (11 nositelů) Jméno Jan pochází z hebrejského Jóchánán, překládáno jako „Bůh je milostivý“. Jde o složeninu Jó (zkrácený tvar božího jména Jahve, Jehova) a Chánán (smiloval se, sklonil se). Jóchánán je „milostivý dar boží“. Je to jeden z hebrejských příkladů spojujících jméno s Hospodinem, a proto nomenologicky velmi silné jméno.

Milostivost boží vězela v tom, že se Bůh smiloval a daroval rodině dlouho toužené dítě a zároveň i v tom, že Bůh toto dítě dále chránil.

Tomáš (10 nositelů) Vzniklo ze syrského slova tóma (teóma), které znamená dvojče. Pokud se narodila dvojčata, řeklo se „tóma“ a znamenalo to, že „on je jeho dvojče“. Dříve se jména nedávala hned při narození. Když na tuto událost přišel ten správný čas, jednomu z dvojčat slovo Tóma zůstalo jako jméno. Kterému? Již tady jsou náznaky pochybností, čehož využil Nový zákon a Tomáš asi navěky zůstane nevěřící. Mimochodem, podle vědců jeho vnoření prstů do Kristových ran dodává tomuto jménu velkou nomenologickou energii. Tomáš, který nemá dvojče, je prý daleko komunikativnější a společenštější než ostatní lidé, jako by stále hledal svoji neexistující druhou část. Nenacházení této druhé části jej nutí do hledání v transferu, přenosu do jiných aktivit – tvůrčích, badatelských…

Ondřej (9 nositelů), ale i Andrea (3 nositelky) Jméno řeckého původu, Andreas (andreios – mužný). Ondřej byl první Kristův apoštol, jeho mužnost tedy musíme hledat v hlubším smyslu slova, tedy v mužských ctnostech, například věrnost, statečnost ducha, čestnost, zásadovost, nepoddajnost, obětavost.

Zdroj: Robert Altman – Osud podle jménaKateřina Bochníčková, kvinta

téma

4

Nejčastější jména v ČR dívčí chlapecká ženská počet v ČR/ ve škole mužská počet v ČR/ve škole

Dívčí Chlapecká Ženská Počet v ČR/ škole Mužská Počet v ČR/ školeTereza Jakub Marie 316559/0 Jiří 315369/7Natálie Jan Jana 274303/3 Jan 295627/11Eliška Tomáš Eva 160317/2 Petr 272837/5

Karolína Lukáš Hana 150573/5 Josef 249922/1Adéla Filip Anna 148688/7 Pavel 207100/5Anna David Věra 124871/0 Jaroslav 198664/0

Kateřina Ondřej Lenka 119366/3 Martin 181764/9Barbora Matěj Kateřina 110936/11 Tomáš 168136/10Kristýna Adam Alena 110046/3 Miroslav 164626/1

Lucie Vojtěch Lucie 103702/10 František 147163/2

Pozn.: Dívčí a chlapecká jména jsou jména nově narozených dětí v lednu 2009, ženská a mužská jména jsou jména dříve narozených lidí, tyto údaje jsou z 1.5.2009 . Zdroj: http:// www.mvcr.cz/clanek/cetnost-jmen-a-prijmeni.aspx

Gia

Světla přehlídkových mol jsou to, co chtějí mladé dívky vidět. A co když se vám naskytne příležitost jich dosáhnout? Otevřou se vám dveře. Trnitá cesta, která obvykle k těmto snům vede, se vyklidí a vy se můžete po ní bez obtíží vydat. Běžte a poznejte všechna pozitiva modelingu. Ale vše má svou cenu.Mladá a energická rebelka Gia se díky mnoha fotkám a své otevřenosti novým věcem dostala do světa slávy. Měla odvahu udělat to, co jiné dívky ne a díky tomu se jí otevřely dveře. Z chudé dívky z předměstí se stala bohatá, překrásná, světově známá modelka. Gia si užívala plnými doušky nově nabytý život slavné osobnosti. Jenže jak už to bývá, cesta nahoru s sebou obnáší i pád dolů. Už dříve měla sklon k závislostem, avšak peníze jí otevřely bránu k té nejhorší, a to drogové. Z krásné modelky se stává závislá, ustrašená dívka. Pryč jsou světla velkých přehlídek. Nabídky se nehrnou jako předtím a peníze ubývají. Snaha o zbavení se své závislosti ji připraví i o její nejbližší.

Smutný příběh o cestě na výsluní a o pádu dolů, o životě a smrti krásné dívky. Stačí jedno šlápnutí vedle a celý váš dokonalý život může být v troskách.

Režie: Michael CristoferŽánr: DramaStopáž: 120 minutRok vzniku: 1998Stát: USAHrají: Angelina Jolie, Elizabeth Mitchell, Eric Michael Cole, Kylie Travis, John Considine, Scott Cohen, Mercedes Ruehl, Faye Dunaway, Mila Kunis, …

Donnie Darko

Máte někdy chuť se nad filmem zamyslet? Chcete zažít ten divný pocit, při dokoukání filmu, že nemůžete chvíli vydat ani hlásku. Jen tupě sedíte a koukáte do zdi a přemýšlíte o tom, co jste viděli. Přesně takový pocit vám přinese Donnie Darko.

Někdo by si mohl myslet, že Donnie je normální puberťák, ale není to až taková pravda. On je jiný. V jeho světě se objevuje jedna skutečnost, a to králík. Ano zní to absurdně, ale tento děsivě vypadající králík mu pomalu, ale jistě postupuje do jeho mysli. Naprosto ho ovlivňuje a díky němu Donnie vidí a dělá věci, co by jen tak sám neudělal. Marné jsou terapie u psycholožky. Má to větší sílu. Větší než všechno, s čím jsme se kdy setkali.

Ponořte se do dvou hodin, naprosto úžasného filmu, který vás donutí přemýšlet o věcech, na které byste ani nepomysleli. Cestování časem, vnitřní energie každého člověka, je toho mnoho, co tento film může nabídnout. Je jen na vás, co si z něho vyberete vy, ale rozhodně nebudete litovat. Tento snímek natočil ve svých jednadvaceti letech režisér Richard Kelly, a je právem považován za jeden z jeho nejlepších filmů.

Režie: Richard KellyŽánr: Fantasy, Drama, Mysteriózní, Sci-fiStopáž: 113 min (Director’s Cut- 133 min)Rok vzniku: 2001Stát: USAHrají: Jake Gyllenhaal, Holmes Osborne, Maggie Gyllenhaal, Daveigh Chase, Mary McDonnell, James Duval, Patrick Swayze, David St. James, Seth Rogen, Jena Malone, Noah Wyle,.....

autor: Natálie Plešáková, kvintafoto: wikipedia.org;

visuadelic.wordpress.com

Gia & Donnie Darko cooltura

zábava na dlouhé večery

15

Historie příjmeníPříjmení tvoří ve slovní zásobě zvláštní skupinu slov, která jsou zbavena svého původního významu a která mohou mít také odlišný pravopis. Ještě začátkem 18. století bylo na našem území důležitější křestní jméno. Dědičná příjmení vznikala postupně z přízvisek, kterými byli rozlišováni lidé se stejným křestním jménem, například ve vesnici. Tehdy byla malá zásoba křestních jmen, a proto nositelé jednoho mohli být rozlišeni i podle domácké formy jména (např.: Jan – Janík, Janek, Johan), podle jména otce (vedlo ke vzniku příjmení, např. Martinů), velmi zřídka dokonce podle jména matky či manželky. Na venkově se rozlišovalo podle usedlosti, ve městech zase podle povolání a podle místa původu. Dalším zdrojem příjmení byly podoba a fyzické a duševní vlastnosti, a to buď přímo (Bílý, Pokorný, Veselý), nebo nepřímo (Jedlička, Bejček). Přízvisko mohl člověk získat i tak, že udělal nějaký hrdinný či zajímavý kousek (Vyskočil – při rvačce vyskočil oknem, doloženo!). Vývoj společnosti a zdokonalená státní správa kladly větší nárok na evidenci osob, a tak u nás byla v roce 1780 uzákoněna dědičnost a neměnnost příjmení. Současná grafická podoba je datována od poloviny 19. století, kdy došlo k pravopisné reformě. Českých příjmení existuje cca 40 000. Průměrně by tedy jedno příjmení mělo nosit 250 lidí, avšak není tomu tak. Nejběžnější české příjmení je Novák (= nově přistěhovalý). Je to dáno tím, že „novost“ byla prvním a nejvýraznějším rozlišovacím znakem člověka, který přišel do uzavřeného kolektivu. Dalším znakem byl vztah k vrchnosti, člověk nepoddaný byl Svoboda (2. nejčastější příjmení), člověk ze dvora Dvořák (4. nejčastější). Pátou příčku drží Černý, v minulosti byl tmavovlasý člověk nápadný, neboť obyvatelstvo bylo převážně světlé.

Příjmení můžeme podle vzniku rozdělit do několika skupin:1) Z křestních jmen Hlavně jména Jakub, Jan, Martin, Marek, Matouš, Mikuláš, Matěj, Václav, Petr. Příjmení z různých podob jména Jakub má asi 1,5 % obyvatel, což je více než Nováků (jedno procento). Osobní jméno se stalo příjmením buď neobměněným (Ambrož), nebo obměněným – obměna mohla být ze začátku jména (Zachariáš => Zach) nebo z konce (Ambrož => Brož), řidčeji z prostředka (Antonín => Ton), případně

byla ještě přidána přípona. Např. –a: Kuba z Jakub, Bárta z Bartoloměj.2) Z místních jmen Příjmení vznikala nejčastěji přidáním přípony –ský, u níž může docházet ke změnám – splývání či zjednodušování hlásek (Blacký místo Blatský z Blat, Kopecký z Kopec, Chyský z Chyše), tato přípona se mohla přidat až po odsunutí jiné přípony (Pardubský z Pardubice, Palacký z Palačov). Jindy se místní jména v příjmeních rozšiřují (Čistecký z Čistá, Zboženský ze Zboží). Do této skupiny patří i příjmení vzniklá z obyvatelských názvů: Benátčan, Pražák, Lhoták a příjmení z názvů kmenů (Hanák), zemí (Slezák) či národů (Němec). Mnoho příjmení vzniklo také podle domovních znamení či erbů: Anděl (dům se znakem anděla), Kotva, Vocloň (dům U Slona). 3) Ze jmen obecných (apelativ) Tato příjmení mohla člověka zařadit podle zaměstnání (Kovář), podle charakteristických rysů fyzických (Dlouhý, Hlavatý, Černý) či psychických (Smutný, Pokorný). Příjmeními se mohla stát podstatná jména jako charakteristika psychických a fyzických vlastností (Nepokoj, Trampota, Hlava, Očko, Nožička, Koleno), jako vjemy lidských smyslů (Špína, Hlad, Lahoda), slova značící věk a vzrůst (Pacholík, Dítě), příbuzenské vztahy (Synek, Matička), zajímavostí jsou příjmení tvořená obecným jménem a přívlastkem (Suchařípa, Kozibrádka, Suchochleb). Podstatná jména mohou říkat, kde kdo bydlel (Potůček, Koutný), z jaké sociální skupiny člověk pocházel (Hrabě, Chalupník), čím se živil (Mysliveček, Ptáčník), jakou měl funkci (Rychtář, Šafář) aj. Zvláštní skupinou jsou příjmení z celých vět (Drahokoupil). Z přítomného času sloves vznikla vzácná jednoslovná (Nepovím) či větná (Vítámvás) příjmení, častější jsou z rozkazovacího způsobu (Vosol). Věděli jste, že příjmení Pivoda vzniklo z vazby „pij vodu“? Příjmení ze slov neohebných se vyvinula z přezdívek. Mohou mít základ v oblíbeném rčení, jsou tvořena příslovci, částicemi, spojkami či citoslovci (Tenkrát, Šak, Zajista, Řach, Prsk).4) Ze slov cizího původuU nás se nejčastěji setkáme s příjmeními německého původu (Müller, resp. počeštěný Miler). Německé příjmení dostávali Češi žijící v německém prostředí, obvykle označují místo původu (Prager)

O příjmeních téma

aneb křestní jméno nestačí

5

Jména vládcůaneb „Já král …sakra, jak že se to jmenuji?“Jistě jste někdy bádali nad tím, že drtivá většina vladařů neměla nebo nemá příjmení. Ale zato mohli mít pořádný hokej ve jménech a číslech. Nejjednodušší to měli u Vikingů, kteří příjmení ani nepoužívali, za jménem měli pouze jméno otce, např. objevitel Ameriky Leif Ericsson (Leif Erikůvsyn). Dodnes se tento systém používá na Islandu. Mnoho panovníků v různých dobách a říších však po nástupu na trůn přejímalo nová jména. Vzpomeňme na asi neznámějšího českého krále Karla IV., který se narodil jako Václav, Karlem IV. se stal jako panovník svaté říše římské. (Mimochodem jako český král by se správně měl psát jako Karel I., tu čtyřku tam má, protože byl čtvrtý císař jménem Karel, nikoliv český král, ale o číslech až později.) Avšak co se jmen týče, zdaleka nejhůř na tom byli římští císaři. Načal to už první římský císař Augustus, původně Octavianus. V dobách císařství musel následník projít neuvěřitelným kolotočem titulů, vladař často svého nástupce adoptoval. Císaře Caligulu asi dobře znáte, nás ale nebudou zajímat jeho ztřeštěné kousky ani šílenství. Podíváme se na jeho jméno. Narodil se jako Iulius Caesar (ale ne tam ten Caesar, jmenoval se tak na počest starýho Julka), syn slavného římského velitele Germanica. Germanicus ho bral na tažení s sebou a nechal mu vyrobit malou legionářskou zbroj. Legionáři si chlapce velmi oblíbili (nebo taky museli oblíbit, historie si s pravdou často pohrává), jelikož nosil i miniatury římských vojenských bot (Caligae), dostalo se mu přezdívky Caligula (botička), kterou přijal. Na trůn dosedl už jako Caligula Caesar Augustus Germanicus. A to měl být jen začátek. Ve třetím století n.l. se objevil např: Quintus Herennius Etruscus Messius Decius, který vládl jako imperátor Caesar Quintus Herennius Etruscus Messius Decius Augustus. Ačkoliv to vypadá na jmenný seznam celé legie, jde opravdu o jednoho člověka, známého zkráceně jako Decius mladší. Obdobný guláš je i v pořadí panovníků, třeba v našich končinách byl panovníkem zpravidla český král, moravský markrabě a často i římský (ve smyslu německý) nebo rakouský císař. Kromě již zmiňovaného Karla IV. jmenujme třeba Ferdinanda Dobrotivého, rakouského Ferdinanda I. a zároveň našeho Ferdinanda V., nehledě na to, že nebohý slabomyslný panovník, mimochodem poslední korunovaný český král, si musel pamatovat i kolikátý je uherský král, chorvatský král a pod., protože jak známo rakouská monarchie byla národnostně opravdu různorodá. Když jsme u toho přídomku Dobrotivý, jmenujme si několik panovníků, kteří je měli. Přídomky se dávaly z různých důvodů: za statečnost, slávu, kvůli tělesnému vzhledu a dokonce i pro panovníkovo oblíbené úsloví nebo chcete-li hlášku (Vladislav Jagellonský, král Bene). Nejznámější je přízvisko Veliký, které obdržel zpravidla panovník, který se proslavil rozsáhlými výboji, nikoliv, jak by někoho mohlo napadnout, tělesným vzhledem nebo ještě hůř vzhledem jistých částí těla (Alexandr Veliký, Karel Veliký, Petr Veliký). Pro své činy byli další nazváni Richard Lví srdce, Karel III. Prosťáček (přenechal Vikingům Normandii), Vilém Dobyvatel (normanský vévoda, roku 1066 si podmanil Anglii), Ludvík Pobožný aj. Časté přídomky byly podle tělesného vzhledu - vikinští jarlové Erik Rudý (nejspíš podle vlasů, i když se možná hodně vztekal), Harald Krásnovlasý (údajně podle hebkých plavých vlasů), proč se Haraldovi I. dánskému říkalo Modrozubý, mi není tak úplně jasné. Také francouzský král Filip I. se těšil přízvisku Sličný patrně pro svůj zjev. Přízviska mohla být také podle původu panovníka (Filip Makedonský, Jindřich Korutanský, Jan Lucemburský), následují nezařaditelní Ladislav Pohrobek (jeho otec umřel dříve, než se narodil…ten otec, ne Ladislav), Pipin Krátký aj.

Tomáš Antoš, kvinta

Tradiční přehlídka Projekt 100, pořádaná Asociací českých filmových klubů již pošestnácté, přináší v roce 2010 několik výjimečných titulů. 16. ročník Pro-jektu 100 byl zahájen 14. ledna 2010 a do konce května proběhne stovkou českých kin. Podstatou Projektu 100 je již od roku 1995 každoroční distribuce kolekce mimořádně kvalitních a oceňovaných filmů formou putovní přehlídky ve vybraných kinech a v limitovaném termínu (od poloviny ledna do konce května). Přehlídka letos představuje filmy věnova-né tradičnímu žánru světové kinematogra-fie, filmu noir. Specifický žánr noirových filmů měl v dějinách řadu předchůdců (německý expresionismus, špionážní thriller) i následovníků a stal se klíčovým zdrojem inspirace světoznámých tvůrců. Kolébkou filmu noir se staly Spojené státy americké po 2. světové válce, jeho obliba se poté rozšířila velkou měrou i do Francie a dalších zemí.

Fish TankEmocemi pod kobercem nadité dílko oteví-rá otlučené a oprýskané dveře malého bytu na anglickém sídlišti a jeho lakonicky bru-tálního realismu. Dívka působící dojmem, že právě předčasně složila maturitu ze životní deziluze, bydlí s mladší sestrou (Rebecca Griffithsová) a matkou (Kierston Wareingová), jež nutně musela svou první dceru povít jako hrubě -náctiletá. Půdorysem Miina života je obrovský vzty-čený prostředníček směrem ke všem. Linie vyprávění se točí kolem zlomu, kdy se do rodiny infiltruje matčin nový přítel Con-nor (Michael Fassbinder), jenž kupodivu nevypadá jako chuligán se šarmem Waynea Rooneyho. Je milý, sexy a pečující. Pro Miu personifikuje první touhu, hmatatelné sexu-ální napětí i otčímovský pseudorespekt. Dívka se proto raději odchází uklidit do blízkého holobytu, kde se uklidňuje hip-hopovým tancem. Rodinná idylka, prezentovaná teplou veče-ří, sexuálně ukojenou matkou a výletem k chovnému rybníku, je od počátku určena ke katastrofě. Zhroucení přináší ještě horší následky než sama destrukce mlhavého pocitu sounáležitosti. Mie hrozí horší věci než deflorace, a to demonstrace vlastní bezradnosti, kterou se snažila celou dobu ukrývat.

Bílá stuhaZákladním kompozičním znakem i stmelu-jícím gestem tohoto černobílého snímku o

podivných nehodách v rakouské vesničce na začátku 20. století je přísnost, až umanu-tá striktnost a asketičnost.

Příběh je vyprávěn jako vzpomínka z per-spektivy zestárlého venkovského učitele, který byl – tehdy jako mladý muž – krátce před vypuknutím 1. světové války konfron-tován s nevysvětlitelnými „nehodami“, jež se zničehonic začaly dít nevinným lidem na panství jednoho rakouského barona. Síla Hanekeho filmu tkví v pomalém nabalo-vání zlověstně násilných akcí a souběžném rozplétání sítě motivů, jež k nim vedly

Harold a MaudeHarold má v životě jasno, možná až příliš. Je mladý, nechutně bohatý a může mít, co si zamane. Volný čas, kterého má požehnaně, tráví návštěvami pohřbů, jež ho neodolatel-ně přitahují. Se svou společensky vytíženou matkou žije v obrovské rezidenci, kde se mu daří unikat její přehnané péči. Jeho oblíbenou hrou je předstírání sebevražd. Projevuje při tom velkou vynalézavost a matku to velmi rozčiluje, i rozhodne se Haroldovu podivnou zasmušilost vyřešit organizováním jeho milostného života a drahými dárky. Nápadnice však před mla-díkovými kousky prchají a luxusní jaguár končí předělaný na pohřební vůz. Maude žije v železničním vagonu plném nejrůznějších tretek, nestará se, co bude zítra, a nesnáší autoritu v jakékoli (zejmé-na uniformované) podobě. Potřebuje-li auto, vezme si ho, a tak se také seznámí s Haroldem, jemuž nabídne svezení v jeho vlastním vozidle. Jejich vztah je krátký, intenzivní a zcela upřímný.

Hluboký spánekTřebaže Hluboký spánek provází pověst nesrozumitelného filmu s nejasnou záplet-kou, stále si zachovává své postavení mezi klasickými díly americké kinematografie. Provokativní zůstává i pro své zjevně proti-chůdné žánrové řazení. Je totiž vnímán jako klasická detektivka, jako své době domi-nující žánr film noir, ale i jako romantická komedie.

Smlouva s vrahemProtagonistou příběhu je zamlklý osamě-lý francouzský úředník Henri Boulanger (Jean-Pierre Léaud), který po patnácti letech oddaných služeb v kafkovsky pochmur-

ných kancelářích královských vodáren v Londýně dostane kvůli privatizaci hodi-novou výpověď. Po dvou nevydařených pokusech o sebevraždu si najme zabijáka, aby ukončil jeho život, který pro něj ztratil smysl. Krátce nato se však seznámí s pro-davačkou růží Margaret (Margi Clarkeová), díky jejímž „modrým očím“ dostane novou chuť do života. Jeho kroky ale sleduje profesionální vrah (Kenneth Colley), jemuž zbývají dva měsíce života a chce „rozděla-nou práci“ dokončit...

Vtáčkovia, siroty a blázniZačátek filmu je radostný. Domnělý Štefáni-kův syn, třicátník Andrej, a jeho vrstevník, panic Yorick vedou nudně bezstarostný život, do něhož vnese to opravdové světlo a radost až setkání s půvabnou židovkou Martou. Tři sirotkové, jejichž rodiče se navzájem povraždili, přežívají ve světě násilí, cynismu a beznaděje díky svému bláznovství, hravosti a optimismu. To, co však začínalo jako radostná pohádka, končí drastickým, pro Jakubiska zcela netypic-kým mordem.

Muž z LondýnaMaloin je člověk, odcizující se společen-skému prostředí, z něhož touží uniknout. Využívá k tomu cynických prostředků, které mu tento svět nabízí, aniž by se s nimi osobně ztotožnil – spoluúčasti na zločinu a jeho následného zatajování. Rozpor mezi morálním postojem a jednáním, živeným iluzí o lepší existenci, vyústí nakonec v ještě hlubší lidskou degradaci.

Zahraj to znovu, SameDěj je “dramatizací” životní situace, již si allenovské postavy obvykle řeší u svého psychoanalytika: ztráta životní rovnováhy, pokus o únik před sebou samým a snaha o smířením s vlastní nedokonalostí. Zatímco v divadelní hře se ovšem hrdinovi dostá-vá příslibu vztahu s novou sousedkou, finále filmu kopíruje melancholický závěr Casablanky nejen vizuálně, ale i pocitově, a souzní tak s hořce realistickou allenovskou filozofií.

pozn. redakce: Tyto filmy můžete v dohled-né době vidět i v rosickém kině.

Sledujte program!

autor: Natálie Plešákovázdroj : www.projekt100.cz

kompletní článek s fotkami a informacemi o režii, obsazení, scénáři atp. najdete

na www.scool-mag.net

Projekt 100 film

14






5
















Sledujte program!




Projekt 100 film

14

Rosické kino Panorama, několik měsíců veřejně nepřístupné, se s pompou znovu otevřelo 6. 2. 2010 po slavnostním příjezdu celebrit, které, jak už to bývá, přijely s mírným zpožděním. Superman evidentně neměl den, takže nejenže hrozící zpoždění neodvrátil, ale navíc nechal své supersíly odpočívat a nechal se přivézt autem. Jediný Charlie Chaplin zachoval dekorum a přijel i s karambolem na koloběžce. Sněhurka, Fantomas, Marylin Monroe a další celebrity na různě stupnici od “plaše a co nejrychleji od davu” po “neodkráčím, dokud se na mne nebude každý chvíli dívat” pod dohledem čestné stráže vešly do prostor kina a přichystaly se plnit jejich

reprezentační funkce.Než byli lidé vpuštěni dovnitř, šlo si všimnout zajímavého jevu, neodmyslitelně spjatého s rosickým kinem. I na obyčejná představení většinou chodí více studenti gymplu než občané Rosic, zde měli Rosičáci nejspíš početní převahu, ale co se týče projevování své přítomnosti, tam jsme opět zvítězili my, studenti...Střihoruký Edward, stojící u vchodu do sálu na konci vyzdobené chodby, vypadal vybaveně a schopně poradit si s jakoukoliv černou duší, která by se odvážila zkusit projít bez placení. Nebo alespoň s takovou, která nevyužije své geniální modré hlavy k proniknutí jiným způsobem či s Tygrem z Malajsie vybaveným mačetou, která všemi atributy přeci jen převyšuje několik břitev.

Nikdo si tyto mé domněnky nemusel ověřit v praxi, tudíž se nemusely řešit žádné potíže s odklízením těl a uklízením vstupu a další program mohl vesele začít.Zpěvecký sbor zpíval... no, asi ano… zpíval... Po odeznění tohoto vystoupení přišel na řadu hlavní bod večera, promítání Districtu 9, jednoho z těch lepších filmů roku 2009. A opravdová zábava začala:). Lidé, kteří už byli na většině filmových festivalů, pravděpodobně tuší, co přijde nyní, možná se i těší a odhadují:,,Co se asi porouchalo tentokrát?”. Nebudu je ani vás napínat. První díl filmu byl celý rozklepaný a obraz cestoval po plátně z rohu do rohu, jak se mu zachtělo. (Přesněji první díl filmového pásu, filmy se totiž do kin distribuují po částech dlouhých asi 20 minut a každé kino má dvě promítačky, aby divák něco takového nepoznal. Ovšem dnes se tento záměr nepovedl) No, berme to optimisticky, po opravení závady všichni mohli ocenit o to více něco, co většinou berou jako samozřejmost.Vskutku by to nebylo rosické kino, kdyby tato první závada byla konečná. Někde v půlce filmu najednou tma. Ale zvuk s podivem běžel! Co to? Lampa praskla. Nesvítí! I šel odvážný divák informovat promítače. V mžiku moderátorka neblahou událost vysvětluje a o pochopení žádá. Na promítačce jedné jen se promítat bude. Pauzy mezi díly to přinášet bude.Ehm, ehm, to byl autorský úlet.. Film se povedlo pustit znovu, chvíli běžel a zahlédl jsem probliknutí černého puntíku v pravém horním rohu plátna. Za chvíli přijde první vynucená přestávka. (ten černý symbol je upozornění promítače, že se má připravit k přepnutí promítaček, drtivá většina filmů v kinech ho používá a u starších filmů tato značka problikává i v televizi, což je

samozřejmě zbytečné).Další porucha už nepřišla a celé obecenstvo si zbytek filmu mohlo užít v klidu a míru. Spousta lidí, včetně mne, po skončení filmu odešla a zbytku programu se už neúčastnila, takže průběh těchto akcí se neodvážím dokumentovat. Snad jen, že si jsem celkem jistý, že mezi diváky nedělní dětské části slavnostního otevření kina bylo více dětí.

Michal Keda, septima

P.S. Ještě by se slušelo připomenout, že slavnostního zahájení se zúčastnili i další hosté z filmové branže, ovšem na rozdíl od celebrit to byly nefalšované originály: PhDr. Jaromír Blažejovský, PhD., který působí v Ústavu filmu a audiovizuální kultury na Filozofické fakultě Masarykovy university v Brně, bratři Josef a Jan Čadíkové, proslulí svým kinematografem (kinematograf.cz) a Jiří Králík, dlouholetý organizátor různých filmových festivalů (např. Letní filmová škola v Uherském Hradišti, Festival nad řekou v Písku a nejnověji Cinema Mundi v Brně). P.P.S. Program slavnostního večera pokračoval samozřejmě i po filmu. Po dusné sci-fi atmosféře bylo třeba se uvolnit, což se výborně dařilo v Coffeelerii nad kinem při cimbálce. A pak přišla na řadu Oldies diskotéka s písničkami ze starších i novějších filmů. Nevěřili byste, jak se i jinak důstojní jedinci dokážou odvázat při písničkách typu Statistika či Hajný je lesa pán …

-ek-foto: Jakub Dvořák

Znovuotevření *r.k.P. aktuality

*rosického kina Panorama

13

Nejdelší: Kratochvílová, SchmeidlerováKratochvílová – ze slova obecného významu kratochvíle = zábava, z adjektiva kratochvilný = zábavný člověk Schmeidlerová – případ vzniku příjmení z cizího slovaNejkratší: LašZ křestního jména Ladislav

(zjednodušená podoba jména Vladislav = slavná vláda)Nejčastější: Řezanina (5x), Procházková (4x)Řezanina – ze slova obecného významu řezanina = řezanka, něco řezaného Procházková – ze slova obecného významu procházka = přeneseně řezník (procházel vesnicemi za nákupem);

také vandrovní tovaryš, zahaleč.

K. Bochníčková, kvinta Zdroj: Dobrava Moldanová – Naše

příjmení http:// www.mvcr.cz/clanek/cetnost-jmen-a-

prijmeni.aspxŠkolní statistiku zpracovala Natálie

Plešáková

téma

6

Nejdelší jméno na škole Kratochvílová (na škole jsou 3), SchmeidlerováNejkratší jméno na škole LašCelkem počet písmen 4756 (přijmení i křestní jména)Celkem počet písmen 2039 ( pouze jména)Celkem počet písmen 2717 (pouze přijmení)Celkem studentů na škole 351Průměr písmen na jednoho studenta 13,55Nejvíce A v přijmení Babajánová (4)Nejvíce E v přijmení Max. 2krát v přijmení (13 studentů)Nejvíce I,Y v přijmení Max. 2krát v přijmení (10 studentů)Nejvíce O v přijmení Max. 3Krát v přijmení (6 studentů)Nejvíce U v přijmení Max. 1krát v přijmení (68 studentů)všechny samohlásky Nikdo (vždy jedna chyběla)Žádná samohláska Nikdo (vždy jedna byla)

Nejčastější příjmení na škole

5 krát Řezanina4 krát Khachatryan, Procházková3 krát Kratochvílová, Nováčková, Vaverka, Vyhnalíko-vá, Brychtová, Jelínková, Kolařík, Krejčí

Písmeno G v příjmení 7 krátPísmeno X v přijmení 2 krátPísmeno W v přijmení 2 krátPísmeno Ö v přijmení 1 krát (Köttová)

Počet písmen ve třídě (křestní + přijmení)

Průměr Seřazení (podle počtu písmen) Seřazení podle průměru

Prima 357 13,22 10 8 – 9Sekunda 439 14,16 2 2Tercie 420 14 5 3Kvarta 405 13,97 7 4Kvinta 341 13,64 11 5I.ročník 423 13,22 4 8 – 9Sexta 371 12,79 9 12II.ročník 446 14,39 1 1Septima 395 13,17 8 10III.ročník 427 13,34 3 7Oktáva 324 13,5 12 6IV.ročník 408 13,16 6 11

Příjmení ve škole

Připravila jsem pro Vás článek o vzniku a původu názvů obcí, ze kterých žáci dojíždějí na naše gymnázium. (Babice u Rosic, Bratčice, Brno, Březník, Domašov u Brna, Hlína, Hluboké, Ivančice, Javůrek, Ketkovice, Kralice nad Oslavou, Kratochvilka, Krokočín, Kuroslepy, Lesní Hluboké, Neslovice, Nová Ves, Oslavany, Ostrovačice, Paskov, Popůvky, Příbram na Moravě, Rapotice, Rosice, Rudka, Říčany u Brna, Říčky, Stanoviště, Střelice, Sudice, Tetčice, Troubsko, Újezd u Rosic, Velká Bíteš, Veverské Knínice, Vícenice, Vysoké Popovice, Zakřany, Zastávka, Zbraslav, Zbýšov.) Celkem jsem rozeslala 44 e-mailů, kde jsem žádala obce o poskytnutí informací o původu. Jak sami vidíte, odpověděla mi necelá polovina, čili 17 obcí. Je to poněkud mrzuté, ale s tím se v dnešní době musí počítat. Přeji příjemnou zábavu při poznávání původu názvů obcí.

Babice u RosicV babické kronice i Vlastivědě moravské od Kratochvíla z počátku 20. st. se tvrdí, že Babice byly pojmenovány od lesa Báby, ale Babice jsou poprvé zmiňovány roku 1228 již jako Babitz.

BřezníkPrvní osadníci přicházeli do míst, kde rostly v hojnosti březové lesy a tekl zde potok. Živili se lovem v lesích a řekách a začali obdělávat první políčka. Časem se počet chalup zvětšoval a

přerůstal v živou slovanskou osadu. Název Březník snad vznikl podle březových lesů. O založení obce se žádná pověst nezachovala. Ve starých latinských listinách se název obce vyskytuje zkomoleně – Brzenik, Brzesnik, Brzesnycze apod.

HlubokéJméno obce Hluboké může znamenat skutečně, že obec je položena v hlubokém údolí, nebo v hlubokých lesích. Proto je ve štítě obrácená stříbrná krokev, stříbrné V, které tvoří hluboký zářez,

přičemž štít po stranách této krokve je barvy zelené, symbolizující lesy.

KetkovicePůvod jména obce pochází s největší pravděpodobností od jména rodu, který zde již v dávných dobách pobýval. Více podrobností o původu názvu obce není známo. Dříve to byly různé nepodložené informace o

loupeživém rytíři na hradě v blízkosti obce, který se měl jmenovat Kytka, a odtud tedy mělo být jméno obce. Tato pověst byla jednoznačně vyvrácena zjištěním a prokázáním, že hrad se jmenoval Levnov.

Lesní HlubokéCo se týká původu názvu naší obce, stačí se rozhlédnout po okolí a je patrno, že název s největší pravděpodobností vyplynul z těsné blízkosti rozsáhlého lesního porostu, který byl v době

vzniku naší obce jistě ještě daleko bohatší.

Náměšť nad OslavouMístní jméno Náměšť je původem české. Označovalo se tak místo (sídliště nad řekou), kde bylo něco namístěno, nashromážděno, naplaveno - písek, spraš,

hlína.

RapoticeVznik Rapotic, v dřívějších textech uváděny jako Rapoticz, Rapotitz, je spojován s rodem Přemyslovců, kdy podle pověsti markrabě moravský - kníže Konrád projížděl

se svou družinou a jednomu ze svých nejvěrnějších věnoval pozemek, který objel dle pověsti za jednu hodinu na bílém koni.

RudkaPrvní písemná zmínka o existenci obce Rudka pochází z roku 1330 - uvádí se mezi vesnicemi, které královna Eliška darovala nedávno předtím založenému ženskému

cisterciáckému klášteru na Starém Brně. Název je odvozen od místního naleziště a těžby železné rudy.

Říčany u BrnaPověst o založení místa není žádná. Jméno Říčany (Hrziczans, Raczan, Ruzan, Richan) se odvozují od potoka Říčky. Poloha i povaha krajiny zdají se

tomu výkladu nasvědčovati.

StanovištěO původu jména obce se zachovala málo hodnověrná pověst: Po velké bitvě někde na blízku zde “stanula” vojska a učinila příměří. Od toho název Stanoviště.

Názvy našich obcí téma

jejich vznik a původ

7

1) Máte nějakou zajímavou historku na Valentýna?Bohužel, když jsem ještě byla mladá, krásná, svobodná, tak se Valentýn neslavil. A dnes ho zas (téměř) neslavím, protože manžel tento americký svátek neuznává.2) Jste spokojená se svým křestním jménem?Ano, mně se Lenka líbí. Ale všimla jsem si, že ve svém okolí žádnou malou holčičku s tímto jménem neznám. 3) Víte, proč vás rodiče pojmenovali právě takto?Starší sestra dostala jméno po mamce, mně už pak rodiče prostě vybrali jméno z kalendáře. Ještě že tak, po taťkovi bych byla Miroslava.4) Znáte význam svého jména?Neznám. A musím se přiznat, že jsem o tom nikdy ani nepřemýšlela.5) Proč jste vašemu dítěti dala zrovna jméno Matěj?Vybrali jsme s manželem několik jmen z kalendáře a pak jsme seškrtávali. Já jsem chtěla např. Šimona, ale to by měl ve jméně i v příjmení Š, stejně tak jsme zavrhli kvůli výslovnosti Adama. Zůstal Ondra, Michal a Matěj. V porodnici pak manžel rozhodl, že to bude Matěj. (Proč? To se musíte obrátit na něj).6) Vaše oblíbená internetová stránka?Žádnou oblíbenou stránku nemám. Není čas. Internet využívám čistě pracovně a účelově, takže e-mail a vyhledávač Seznam.7) Jakou superschopnost byste chtěla mít? Chtěla bych mít schopnost zabránit lidem v pomlouvání, být neupřímní. Také bych mohla použít slova: zloba, závist, zášť, ty ať pominou…8) Řešíte doma s manželem práci? A naopak, řešíte ve škole rodinu?Někdy to jinak ani nejde. Většinou je to z mé strany, manžel má heslo: Dost bylo školy! Rodinu řešíme doma někdy cestou do školy, v autě – A kdo řídí? Máme to rozděleno. Pondělí, úterý manžel, ostatní dny já. Ve škole se někdy celý den nevidíme.9) Chodila jste do tanečních? Máte nějaké veselé vzpomínky na ně?Ano, ale někdy jsme tam nějak nedošli, skončili jsme třeba v kině. Moc jsme toho neodtančili. Měla jsem tam ctitele, který vůbec neuměl tančit. Tak jsem se pořád někde schovávala, ale měl neuvěřitelnou výdrž.10) Čemu/Komu neodoláte?Těžko bych odolala nabídce letět na některá místa světa (Tibet, Peru). A komu? Svému synovi.11) Jste technický typ?Myslím, že ano. Opravím si spoustu věcí a baví mě to. Třeba sestavovat nový nábytek. Matějovi jsem navrhla celý pokojíček. Myslím, že bych se rukama uživila.12) Jak byste popsala sama sebe?Zodpovědná, empatická, pracovitá? a strašně nerozhodná (jsem Váha) Vzhled hodnotit nebudu, to každý vidí (smích). 13) Na koho/co nikdy nezapomenete?Na své blízké, opravdové přátele, na ty člověk nikdy nezapomene. Ale také na lidi, kteří mi

pomohli v těžkých životních situacích. A asi nikdy nezapomenu na to, když Matěj přišel na svět.14) Kde se vidíte za 20 let?Ve školství? Budu trošku šedivější, starší, pomalejší, ale určitě plná optimismu a pořád tady, na našem „ústavu“.15) Jaký je váš oblíbený sport?Dřív jsem hrála volejbal, i závodně. Jinak mne baví prakticky každý sport. Jen mít víc času. Teď chodím plavat, v létě jezdím na kole. Ale na vysoké mne třeba chytil windsurfing a horolezectví.16) Umíte hrát na nějaký hudební nástroj?Trochu na flétnu a na kytaru. 17) Jaký je váš ideální den?Další den musí být ještě také volno, abych nemusela vůbec myslet na práci. A pak vyrazit s rodinou někam na výlet. Pokud bych ho měla strávit sama, tak s knížkou. Poslední dobou totiž nemám na čtení moc čas.18) Máte nějaký talisman?Několik, všechny jsem od někoho dostala, některé i od studentů.19) Kdybyste nebyla učitelkou, tak čím?Chtěla bych být průvodkyně cestovní kanceláře specializované na zájezdy do exotických zemí, na expediční výpravy. Na gymnáziu jsem si přála být archeoložka, i o medicíně jsem přemýšlela.20) Vaše nejoblíbenější květiny?Líbí se mi růže, jako Malému princi, i když mají trny.21) Čím jste okouzlila svého muže? A naopak čím okouzlil on vás?Nevím, možná že jsem byla taková „praštěná“. Mně se vždy líbilo, jak se směje. Ale hlavně jeho ochota naslouchat i snaha pomáhat. A když kvůli mně četl i filosofii, tak nebylo co řešit. 22) Vaše oblíbené roční období?Léto. Sluníčko, teplo, dlouhé dny. Zimu snesu na horách, když se lyžuje, jinak ji ráda nemám.I smrt bych volila raději na poušti než umrznout, i když člověk usne, má to rychle za sebou, ale já opravdu nesnáším, když je mi zima. 23) Co plánujete na jarní

prázdniny?Ráda bych jela nějaký den lyžovat. Zbytek se uvidí, možná budeme muset chodit do školy.24) Máte z něčeho strach?Opravdový strach nebo nějakou fobii nemám. (dlouho přemýšlí) Jde jen o obavy. Těch už je mnoho. Třeba obavy z úředních jednání, z řešení nepříjemných záležitostí, z rozhovorů s některými lidmi, ale třeba i obavy o své blízké, z nejisté budoucnosti. Tím se ale člověk nesmí trápit, to by nemohl žít.25) Kdybyste se musela přenést do jiné historické doby, do jaké, kam a s kým?Antické Řecko, ale pokud bych byla svobodný, majetný člověk. Procházela bych se a diskutovala se Sokratem a jinými filosofy. 26) Co obvykle ve škole svačíte?Něco, co se dá rychle sníst. Někdy stihnu vypít jen kapučíno. Jindy mi manžel donese loupák, linecké kolečko. 27) Co vás napadne, když se řekne: OKNO - vstřícnost, otevřenost, vstup, volnostVODA - širý oceán - nekonečnost, ale i obrovská síla (povodně, tsunami) –

nenespoutanost, nezkrotnost.

zpracovaly: Natka,

Katka, Pavča

Lenka Mášová učitelé

12

1) Máte nějakou zajímavou historku na Valentýna?Ano, ten den jsem se vdávala, i když za komunistů to nebyl evidovaný svátek, takže jsme to netušili, nebylo to záměrné.2) Jste spokojena se svým křestním jménem? A kdybyste mohla měnit, tak na jaké? Ano, jsem spokojená se svým jménem. Kdybych mohla změnit tak asi na Gitu nebo Silvii.3) Znáte význam svého jména?Ano znala jsem ho, ale už jsem ho zapomněla. Vždycky jsem si ho přečetla třeba v časopise, ale po čase jsem je zapomněla.4) Proč jste vašem dětem dala zrovna jména Sylvie a Gita?Moc jsem to moc neřešila, prostě se mi líbilo.5) Vaše nejnavštěvovanější internetová stránka?www.seznam.cz6) Jakou byste chtěla superschopnost? Třeba čtení myšlenek, létání atd.Číst

myšlenky bych nechtěla. Asi bych nechtěla žádnou. Byla bych pak nadčlověk a nebyla bych normální, jsem spokojená i bez superschopnosti.7) Chodila jste do tanečních? Pamatujete si nějakou historku?Ano, chodila jsem. Dodnes si vzpomínáme na srazu spolužáků, jak jsem tančila mazurku se spolužákem, který byl o dvě hlavy menší, a nemohli jsme na sebe dosáhnout. Tehdy jsme se strašně styděli, ale dnes se tomu smějeme.8) Čemu/ Komu neodoláte?Jít kolem cukrárny jen tak, abych nepřibrala dvě kila.9) Jste technický typ?Po přečtení návodu se snažím.10) Jak byste popsala sama sebe?Asi jako úplně normální, obyčejnou, v ničem nevybočující ženu. 11) Na koho/co nikdy nezapomenete?Na dobré lidi, kteří už nejsou mezi námi, a pak na vzpomínky, které se váží s něčím

příjemným, na nepříjemné zapomínám.12) Kde se vidíte za 20 let?

V důchodu, pokud možno ještě bez berlí a bez vozíčku.

13) Váš nejoblíbenější sport?V mládí to byla rozhodně atletika, kterou jsem dělala i závodně (druhá liga). Teď je to jakýkoliv sport, který mohu dělat nezávisle na někom. Třeba plavání, jízda na kole, běžky a v poslední době mne začíná bavit nordic walking.

14) Umíte hrát na nějaký hudební nástroj?Ano, devět let jsem hrála na klavír. Jednou jsem propadla.15) Představa vašeho ideálního dne?V zimě po snídani na běžky, po obědě do sauny a večer na návštěvu se skleničkou vína.16) Máte nějaký talisman?

Nemám.17) Kdybyste

nebyla učitelkou,

tak čím?Asi

zubařkou, bavilo by mne to.18)Vaše oblíbená květina?Jakákoliv hezká. Nemám výhradně oblíbenou květinu, žádnou nepreferuji. 19) Čím jste okouzlila svého manžela a naopak čím okouzlil on vás?Seznámili jsme se na horách, takže asi díky sportu a společným zájmům.20) Jaké roční období máte nejradši?Každé období má své kouzlo, žádné nepreferuji, líbí se mi všechny. Jediné, co se mi nelíbí, jsou podzimní mlhy a déšť. Jinak když na podzim svítí slunce, je to krása.21) Co plánujete na jarní prázdniny?To je dost smutné, budu opatrovat svého otce, půjde na operaci.22) Máte z něčeho strach?Mám strach, že by se mohlo něco stát mé rodině. Jinak, že bych se vyloženě něčeho bála, to asi ne. Dneska mám strach, že nedojedu domů, jsem tu autem. (pozn.: V den rozhovoru silničáři asi zrovna nemohli najít klíče od svých automobilů.)23) Jste spíše „kočičí“, nebo „psí“ člověk?Vůbec o tom nepřemýšlím, měli jsme psa, takže bych volila spíš psa, ale ráda bych poznala koníčky, jako ty opravdové, ale nevím, jestli se k tomu ještě dostanu…24) Kdybyste se musela přemístit do jiné historické doby, do jaké by to bylo, kam a s kým?Měla bych asi docela strach, nicméně pokud bych musela, tak ne jako účastník, ale jako pozorovatel nahlédnout do starého Řecka a Říma. A rozhodně bych byla mezi těmi bohatými, jako otrokyně bych tam působit nechtěla (smích).25) Co vás napadne, když se řekne:OKNO - první ročník gymnasia a náš třídní, profesor chemie, který když jsme nevěděli zkoušenou látku, tak nám nedal pětku, ale namaloval si do deníku okno, které jsme mohli zasklít. Jedničkou nebo pětkou, pak teprve tu známku počítal. Měli jsme nárok na jedno okno za pololetí. Ale někdy, když měl špatnou náladu tak okna bohužel nemaloval.VODA – školní voda a spousta zážitků, na které vždycky rádi vzpomínáme, i když už si je říkáme popadesáté. Třeba s panem Šmídem, to bylo jednou na Vltavě, když jsme koníčkovali lodě po pravém břehu a pan Šmíd byl proudem nesen po splavu. Po dvě stě metrech, když jsme se s ním setkali, tak jen zakroutil hlavou a řekl „já jsem ale blbec“. Ještě předtím jsem ho totiž varovala, že je vítr a že to táhne, ale on na mne nedal, a protože jel v lodi sám, zvedla se mu špice a už to bylo.26) Co ve škole obvykle svačíte?Jogurt a ovoce.

Jana Gajdušková učitelé

11

StřelicePo dlouhá staletí živá lidová tradice vypráví, že ve Střelicích sídlili zeměpanští střelci chránící obchodní cestu vedoucí tudy z Brna do Ivančic a dále až do Znojma a že jejich opevněný dvorec stával pravděpodobně někde v blízkosti nynějšího farního kostela. Nejstarší dochovaný písemný záznam pojmenování obce - Strzielcz - známe z latinské zakládací listiny kartuziánského kláštera z roku 1375.

TetčiceDnešní zažitý název Tetčice vznikl horlivostí německého nebo poněmčeného úředníčka, který do češtiny převzal oficiální německý název Tetschitz. Takže po staletí používaný název obce je dílem nešťastné náhody a neodpovídá historické pravdě.

Újezd u RosicPrvní zmínka o obci pochází z roku 1353, a traduje se, že první majitel našeho území o rozloze l.088ha (jedna z největších rozloh v okolí), dostal koně a určitý čas, a území, které v tomto čase objel, bylo jeho. Proto Oujezd, Aujezd, nyní Újezd, od r. 1962 Újezd u Rosic. Čerpat lze z Vlastivědy Moravské - okr. Velká Bíteš.

Velká Bíteš Podle etymologického výkladu znamená název Byteš přivlastňovací přídavné jméno, totéž jako (osada) Bytešova. Listina z roku 1437 uvádí již název „Bythess Welika“, což svědčí o tehdejší

významnosti a velikosti města. Jiná pověst připomíná bojovné heslo obránců města, kteří, biti nepřáteli, se povzbuzovali slovy: „Bi též!“

VíceniceNázev naší obce je odvozen od osobního jména Vícen nebo Víceník, ve staroslověnštině psáno též Byczen = Václav. O původu jména osady se vypravuje (podle historiků ovšem holá povídačka), že na místě nynější vesnice stávalo za dávných dob městečko s farou a s pivovarem. V dávné válce prý bylo vše vojskem zbořeno a zničeno až na několik holých zdí - více nic nezůstalo.

ZakřanyJméno naší obce bylo zřejmě odvozeno od množství keřů, kterými byla osada již v dávnověku obklopena, a mělo několik podob: SAKRAZN, ZAKRAZN, SAKORZAN, ZACCRZAN, ZAKRZAN. Stará obecní pečeť z r. 1733 i novější pečeť z roku 1879 má mimo nápisů znak keře. Na staré pečeti byl nápis PECET VBCE DIEDINI ZAKRANI, na novější pečeti byl nápis PŘEDSTAV OBCE ZAKŘANY.

ZastávkaObec Zastávka je relativně mladou obcí. Vůbec nejstarším a dlouho i jediným domem na území obce je původně zájezdní hostinec, který dnes nese název Hornický Dům. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1688. Původně se nazýval Zastávka (odtud i název obce) a na křižovatce obchodních cest z Třebíče do Brna a z Pravlova do Velké Bíteše ho nechala postavit rosická vrchnost.

ZbýšovPrvní zmínka pochází z roku 1280, kdy se město jmenovalo Zbisowiz, r. 1675 pak Wessau, r. 1749 Spasow, v 19. století se začala utvářet nynější podoba - Zbejšov a v roce 1925 je obec úředně přejmenována na Zbýšov.

Počet žáků, kteří dojíždí z jednotlivých obcí

Babice u Rosic - 11Bratčice - 1Brno - 9Březník - 5Domašov u Brna - 8Hlína - 3Hluboké - 3Ivančice - 3Javůrek - 1Ketkovice - 1Kralice nad Oslavou - 1Kratochvilka - 6Krkočín - 1Kuroslepy - 2Lesní Hluboké - 1Litostrof - 1Lukovany - 8Náměšť nad Oslavou - 31Neslovice - 6Nová Ves - 1Oslavany - 8Ostrovačice - 14Paskov - 1Popůvky - 1Příbram na Moravě - 14Rapotice - 8Rosice - 40Rudka - 9Říčany u Brna - 14Říčky - 1Stanoviště - 6Střelice - 3Sudice - 7Tetčice - 8Troubsko - 1Újezd u Rosic - 1Velká bíteš - 5Vícenice - 3Vysoké Popovice - 9Zakřany - 8Zastávka - 49Zbraslav - 14Zbýšov - 17celkem žáků (počet žáků k 31.1.2010): 353

Připravila Pavlína Žažová, C1.Apozn. redakce: Děkujeme všem pracovníkům OÚ obcí,

že si našli čas, aby nám odpověděli.

Divnopis- Je název dokumentárního cyklu České televize, který se snaží osvětlit, jak vznikly některé bizarní názvy obcí v ČR. Úspěch tv-cyklu inicioval vydání i knižní. Tak se můžete dozvědět, jak vznikly názvy obcí např.: Čeložnice, Cotkytle, Drštěkryje, Dzbel, Frahelž, Hamiltony, Mrkvojedy, Probluz, Řestoky, Ublo, Tuněchody, Znosim… viz http://www.ceskatelevize.cz/program/10168943030.html?nzv=Divnopis

téma

8

Tuto slovenskou skupinu „beze jména“ určitě znají i Češi, kteří se o hudbu moc nezajímají. Vždyť téměř pravidelně vystupuje v českých televizních přenosech a její písně se často objevují na vrcholu českého hudebního žebříčku. V poslední době na sebe No Name upozornila společným singlem s českou skupinou Chinaski Na na na. Vše ale začalo už mnohem dříve.Když se 26. srpna 1996 poprvé sešla tehdejší čtyřčlenná skupina No Name (Viliam Gutray a tři bratři Igor, Roman a Ivan Timkovi), nikdo z nich netušil, že se stanou jednou z nejoblíbenějších slovenských hudebních skupin. Ale protože všichni milovali hudbu, přihlásili se na regionální festival Košický zlatý poklad. Jako vítěz se kapela nominovala jako zástupce Slovenské republiky na mezinárodní soutěž o Bratislavskou lyru ´97 a stala se přímým finalistou. Právě na této soutěži začala spolupráce skupiny No Name a budoucího producenta debutového alba Henryho Tóhta, který později nasměroval kapelu na správnou cestu. No Name získali možnost od Slovenského rozhlasu nahrát další nahrávky, ze kterých byla později vybrána skladba „Sa”. Ta se u posluchačů stala velmi oblíbenou, a tak vydavatelé uzavřeli v roce 1998 skapelou smlouvu na pět alb. V následujícím roce nastaly změny v obsazení. Klávesáka Mariána Čekovského nahradil Zoltán Sallai, který si u fanoušků získal značné

sympatie. Také vydali své první album. Ale po vydání nastalo období ticha. Byl to však jen klid před bouří. Bouří, která znamenala pro nový singl „Ty a tvoje sestra” 16. místo v hitparádě Top 50 Airplay Slovensko. Tato píseň předznamenala vývoj událostí roku 2000. No Name se domluvilo s vydavatelem na vydání druhé desky s názvem „Počkám si na zázrak”, které se v krátké době stalo nejprodávanějším a nejhranějším albem na celém Slovensku, a proto si kapela z předávání cen Grammy odnesla hned pět cen. Kvalitu albu určitě přidala i dnes velmi známá píseň „Žíly“. Po 150 koncertech a osmi měsících se kapela rozhodla zkusit štěstí i v sousední České republice. Po domluvě se zástupci českých rádií byla vybrána jako první jejich skladba, která se měla dostat do českého éteru, píseň „Žíly”. Tento singl překvapil svou úspěšností i u našich posluchačů a předznamenal výbornou budoucnost kapely u nás. A protože bylo druhé album velice oblíbené, čekalo se, že i třetí album bude alespoň stejně úspěšné jako to druhé. A očekávání se naplnilo. Třetí deska s názvem „Oslávme si život“ trhala rekordy prodejnosti a No Name se dočkalo i zlatého a platinového odlitku svého cédéčka. S myšlenkou podělit se s fanoušky o jejich radost z hudby se vydali na turné po slovenských sportovních halách. Po čtrnácti koncertech se mohli těšit jak z velkého zájmu fanoušků, tak z vydání alba „Oslávme si život“ v České republice.

Píseň „Nie alebo áno“ se stala nejhranější písní v českých rádiích za rok 2002, což bylo znamení pro kapelu připravit se na turné po České republice. Vrcholem tohoto turné byl koncert v T-mobile aréně (dnes Tesla aréna), která praskala ve švech.V roce 2003 vydala kapela další album. Neslo název „Slová do tmy“ a jeho kvalita odpovídala deskám předešlým. Z toho důvodu se plánovalo další zajímavé turné. V následujícím roce se tedy uskutečnilo turné jak po Slovenské, tak po České republice, a díky němu se stala deska „Slová do tmy” dvojplatinová v obou republikách. V roce 2006 následovalo další turné, a také bylo vydáno v pořadí páté album „Čím to je?”. Závěrečné koncertní vystoupení No Name Tour 2006 bylo zaznamenáno na kameru a z tohoto záznamu vyšlo první DVD této skupiny, a to DVD „Live in Prague”. V roce 2008 vydali v pořadí již sedmou desku (šestou bylo CD z koncertu v Praze z roku 2006) „V rovnováhe“. Podle kritiků tato deska přenesla kapelu z poprockové škatulky přímo do škatulky popové. Téměř na celém albu najdete písně baladického rázu, které jsou jako stvořené k večeři při svíčkách. Většinu kritiků mrzelo, že na desce nenašli téměř žádný kytarový výrazný úder, který byl pro No Name skoro typický. A posledním kouskem z jejich dílny byla deska s názvem „The best of No Name“. Název mluví za vše, tak asi není důležité nic dodávat. Myslím, že od této známé slovenské kapely uvidíme ještě zajímavou práci a skvělé výkony.

Martina Zoblivá, kvinta

No Name hudba

aneb skupina Beze JménaFinntroll-Nifelvind

Epic/folk/pagan/black/symfonic metal

Skutečnou bombou ve světě metalu je dlouho očekávané album Nifevind od finské kapely Finntroll. V poslední době se stalo trochu stereotypem, že folk metalová kapela je hopsavá melodie za doprovodu houslí a harmoniky, tedy zjednodušeně, každá nová kapela není nic jiného než kopie Korpiklaani. Avšak Finntroll se svým pozoruhodným stylem, někdy označovaným jako troll metal, vyniká nad ostatní. Finntroll jsou především pagan metalová kapela a dávají to znát. Jejich válečné písně, brutální zpěv a rozmanitost muziky předčí i takové pagan metalové mistry jako jsou kapely Wolfchatz a Equilibrium z Německa. Vřele vám tohle album doporučuji, ve Finsku je pohanských metalových kapel spousta, ale Finntroll mezi nimi jasně vyniká. Osobně vám na zkoušku doporučuji song Solsagan.

Arkona-Goi rode goi!Folk/pagan/meloblack metal

V metalu se vyskytuje Celtic metal (Eluviete) i Viking metal (Amon Amarth, Mithotyn), ale nikdy jsem se nesetkal s pojmem Slavic metal, dokud jsem nepoznal ruskou kapelu Arkona. Název Arkona, jak mnozí víte, je inspirován slavnou Arkonou, slovanským pohanským střediskem na Rujáně, které zničili ve dvanáctém století křesťané, Arkona byla jedno z posledních svobodných měst, které vzdorvalo křesťanskému útlaku. Hudební styl Arkony se výrazně podobá finské kapele Moonsorrow, o které lze bez nadsázky říci, že je skutečnou legendou nejen pagan a viking metalu, ale hudby jako takové. Možná že je to způsobeno také tím, že se Arkona dobře zná s frontmanem Moonsorrow Villem Sorvalim. Obě kapely totiž propojují folk a pagan s melodickým black metalem, Arkona tomu ještě dodává šťávu tím, že hlavní hlas má žena. Hudba vytváří podvojnu atmosféru, kdy se vcítíte do starých časů kdy vládli dávní bohové a svět byl plný hrdinů jako byli Siegfried nebo Beowulf. Jako takovou perličku uvedu, že balalajku jsem dosud neslyšel nikde jinde než právě u Arkony. Jestli jste o této kapele ještě neslyšeli, nedivte se, je třeba si uvědomit, že Rusko není ani zdaleka svobodná země. Nedávno byl ve Sparku rozhovor s Arkonou, kde bylo dobře popsáno jak problematické je, když chce kapela vyrazit na turné mimo Rusko. A opačně, jak těžké je dostat se do Ruska jako občan jiné země. Výše zmiňovaný Ville Sorvali nešetřil peprnými nadávkami poté, co stál šest hodin ve frontě na vízum na ruské ambasádě v Helsinkách. K poslechu vám doporučím hned titulní skladbu Goi rode Goi! A doporučím vám ji porovnat třeba se songem Sankarihauta od Moonsoorrow.

Kabát-Po čertech velkej koncert-DVD

Trash/heavy metal/rock

Já jsem vám to v říjnu říkal, že bude DVD! A také je. Teplické kvinteto vydalo svůj dosud největší koncert na oslavu dvaceti let kapely na DVD. Moji reportáž ke koncertu si můžete přečíst v….nějakém starším čísle, prostě v tom, které vyšlo v říjnu. Můžete se těšit na songy jako Má jí motorovou, Go satane Go, Burlaci nebo legendární Žízeň. Na rovinu vám řeknu, že se DVD samozřejmě nevyrovná tomu, když jste na koncertu naživo. Stále si velmi dobře pamatuji, když začala ostrá trash metalová Má jí motorovou, jaké to bylo peklo, všude

lítaly vlasy, ruce, pivo, no prostě nádhera, ale DVD stojí taky zato, při dobré partě, reproduktorech a náladě si můžete tak pěkně zablbnout i doma.

Hudební novinkyaneb co vám nesmí uniknout

hudba

109

Koncerty – 201016.2.2010 – 4.4.2010 – Aneta Langerová Tour 2010

20.2.2010 – 26.6.2010 – Vypsaná fiXa - Klenot tour 2010

2.3.2010 – 18.5.2010 – Tomáš Klus

29.3.2010 – The Subways – Lucerna Music bar

21. duben – Bushido – Lucerna Music bar

5. květen – 50 Cent –Tesla Aréna

15. květen – Tokio Hotel – Tesla Arena21. květen, 23. květen – KISS

21.-23. květen – Plzeň – Metalfest – Korpiklaani, Finntroll, Eluviete, Brainstorm, Vader, Deathstars, Hammerfall aj.

19 červen – Mimoň – SONISPHERE–Metallica, Megadeth aj.

15-18 červenec – Vizovice – Masters of Rock – Manowar, Accept, Tarja Turunen, Lordi, Epica aj.

autor: Tomáš Antoš + některé nemetalové koncerty Jan Čermák

pozn: Omlouvám se za neaktuálnost některých koncertů, ale nebyla už síla to

znovu předělávat.

Tuto slovenskou skupinu „beze jména“ určitě znají i Češi, kteří se o hudbu moc nezajímají. Vždyť téměř pravidelně vystupuje v českých televizních přenosech a její písně se často objevují na vrcholu českého hudebního žebříčku. V poslední době na sebe No Name upozornila společným singlem s českou skupinou Chinaski Na na na. Vše ale začalo už mnohem dříve.Když se 26. srpna 1996 poprvé sešla tehdejší čtyřčlenná skupina No Name (Viliam Gutray a tři bratři Igor, Roman a Ivan Timkovi), nikdo z nich netušil, že se stanou jednou z nejoblíbenějších slovenských hudebních skupin. Ale protože všichni milovali hudbu, přihlásili se na regionální festival Košický zlatý poklad. Jako vítěz se kapela nominovala jako zástupce Slovenské republiky na mezinárodní soutěž o Bratislavskou lyru ´97 a stala se přímým finalistou. Právě na této soutěži začala spolupráce skupiny No Name a budoucího producenta debutového alba Henryho Tóhta, který později nasměroval kapelu na správnou cestu. No Name získali možnost od Slovenského rozhlasu nahrát další nahrávky, ze kterých byla později vybrána skladba „Sa”. Ta se u posluchačů stala velmi oblíbenou, a tak vydavatelé uzavřeli v roce 1998 skapelou smlouvu na pět alb. V následujícím roce nastaly změny v obsazení. Klávesáka Mariána Čekovského nahradil Zoltán Sallai, který si u fanoušků získal značné

sympatie. Také vydali své první album. Ale po vydání nastalo období ticha. Byl to však jen klid před bouří. Bouří, která znamenala pro nový singl „Ty a tvoje sestra” 16. místo v hitparádě Top 50 Airplay Slovensko. Tato píseň předznamenala vývoj událostí roku 2000. No Name se domluvilo s vydavatelem na vydání druhé desky s názvem „Počkám si na zázrak”, které se v krátké době stalo nejprodávanějším a nejhranějším albem na celém Slovensku, a proto si kapela z předávání cen Grammy odnesla hned pět cen. Kvalitu albu určitě přidala i dnes velmi známá píseň „Žíly“. Po 150 koncertech a osmi měsících se kapela rozhodla zkusit štěstí i v sousední České republice. Po domluvě se zástupci českých rádií byla vybrána jako první jejich skladba, která se měla dostat do českého éteru, píseň „Žíly”. Tento singl překvapil svou úspěšností i u našich posluchačů a předznamenal výbornou budoucnost kapely u nás. A protože bylo druhé album velice oblíbené, čekalo se, že i třetí album bude alespoň stejně úspěšné jako to druhé. A očekávání se naplnilo. Třetí deska s názvem „Oslávme si život“ trhala rekordy prodejnosti a No Name se dočkalo i zlatého a platinového odlitku svého cédéčka. S myšlenkou podělit se s fanoušky o jejich radost z hudby se vydali na turné po slovenských sportovních halách. Po čtrnácti koncertech se mohli těšit jak z velkého zájmu fanoušků, tak z vydání alba „Oslávme si život“ v České republice.

Píseň „Nie alebo áno“ se stala nejhranější písní v českých rádiích za rok 2002, což bylo znamení pro kapelu připravit se na turné po České republice. Vrcholem tohoto turné byl koncert v T-mobile aréně (dnes Tesla aréna), která praskala ve švech.V roce 2003 vydala kapela další album. Neslo název „Slová do tmy“ a jeho kvalita odpovídala deskám předešlým. Z toho důvodu se plánovalo další zajímavé turné. V následujícím roce se tedy uskutečnilo turné jak po Slovenské, tak po České republice, a díky němu se stala deska „Slová do tmy” dvojplatinová v obou republikách. V roce 2006 následovalo další turné, a také bylo vydáno v pořadí páté album „Čím to je?”. Závěrečné koncertní vystoupení No Name Tour 2006 bylo zaznamenáno na kameru a z tohoto záznamu vyšlo první DVD této skupiny, a to DVD „Live in Prague”. V roce 2008 vydali v pořadí již sedmou desku (šestou bylo CD z koncertu v Praze z roku 2006) „V rovnováhe“. Podle kritiků tato deska přenesla kapelu z poprockové škatulky přímo do škatulky popové. Téměř na celém albu najdete písně baladického rázu, které jsou jako stvořené k večeři při svíčkách. Většinu kritiků mrzelo, že na desce nenašli téměř žádný kytarový výrazný úder, který byl pro No Name skoro typický. A posledním kouskem z jejich dílny byla deska s názvem „The best of No Name“. Název mluví za vše, tak asi není důležité nic dodávat. Myslím, že od této známé slovenské kapely uvidíme ještě zajímavou práci a skvělé výkony.

Martina Zoblivá, kvinta

No Name hudba

aneb skupina Beze JménaFinntroll-Nifelvind

Epic/folk/pagan/black/symfonic metal

Skutečnou bombou ve světě metalu je dlouho očekávané album Nifevind od finské kapely Finntroll. V poslední době se stalo trochu stereotypem, že folk metalová kapela je hopsavá melodie za doprovodu houslí a harmoniky, tedy zjednodušeně, každá nová kapela není nic jiného než kopie Korpiklaani. Avšak Finntroll se svým pozoruhodným stylem, někdy označovaným jako troll metal, vyniká nad ostatní. Finntroll jsou především pagan metalová kapela a dávají to znát. Jejich válečné písně, brutální zpěv a rozmanitost muziky předčí i takové pagan metalové mistry jako jsou kapely Wolfchatz a Equilibrium z Německa. Vřele vám tohle album doporučuji, ve Finsku je pohanských metalových kapel spousta, ale Finntroll mezi nimi jasně vyniká. Osobně vám na zkoušku doporučuji song Solsagan.

Arkona-Goi rode goi!Folk/pagan/meloblack metal

V metalu se vyskytuje Celtic metal (Eluviete) i Viking metal (Amon Amarth, Mithotyn), ale nikdy jsem se nesetkal s pojmem Slavic metal, dokud jsem nepoznal ruskou kapelu Arkona. Název Arkona, jak mnozí víte, je inspirován slavnou Arkonou, slovanským pohanským střediskem na Rujáně, které zničili ve dvanáctém století křesťané, Arkona byla jedno z posledních svobodných měst, které vzdorvalo křesťanskému útlaku. Hudební styl Arkony se výrazně podobá finské kapele Moonsorrow, o které lze bez nadsázky říci, že je skutečnou legendou nejen pagan a viking metalu, ale hudby jako takové. Možná že je to způsobeno také tím, že se Arkona dobře zná s frontmanem Moonsorrow Villem Sorvalim. Obě kapely totiž propojují folk a pagan s melodickým black metalem, Arkona tomu ještě dodává šťávu tím, že hlavní hlas má žena. Hudba vytváří podvojnu atmosféru, kdy se vcítíte do starých časů kdy vládli dávní bohové a svět byl plný hrdinů jako byli Siegfried nebo Beowulf. Jako takovou perličku uvedu, že balalajku jsem dosud neslyšel nikde jinde než právě u Arkony. Jestli jste o této kapele ještě neslyšeli, nedivte se, je třeba si uvědomit, že Rusko není ani zdaleka svobodná země. Nedávno byl ve Sparku rozhovor s Arkonou, kde bylo dobře popsáno jak problematické je, když chce kapela vyrazit na turné mimo Rusko. A opačně, jak těžké je dostat se do Ruska jako občan jiné země. Výše zmiňovaný Ville Sorvali nešetřil peprnými nadávkami poté, co stál šest hodin ve frontě na vízum na ruské ambasádě v Helsinkách. K poslechu vám doporučím hned titulní skladbu Goi rode Goi! A doporučím vám ji porovnat třeba se songem Sankarihauta od Moonsoorrow.

Kabát-Po čertech velkej koncert-DVD

Trash/heavy metal/rock

Já jsem vám to v říjnu říkal, že bude DVD! A také je. Teplické kvinteto vydalo svůj dosud největší koncert na oslavu dvaceti let kapely na DVD. Moji reportáž ke koncertu si můžete přečíst v….nějakém starším čísle, prostě v tom, které vyšlo v říjnu. Můžete se těšit na songy jako Má jí motorovou, Go satane Go, Burlaci nebo legendární Žízeň. Na rovinu vám řeknu, že se DVD samozřejmě nevyrovná tomu, když jste na koncertu naživo. Stále si velmi dobře pamatuji, když začala ostrá trash metalová Má jí motorovou, jaké to bylo peklo, všude

lítaly vlasy, ruce, pivo, no prostě nádhera, ale DVD stojí taky zato, při dobré partě, reproduktorech a náladě si můžete tak pěkně zablbnout i doma.

Hudební novinkyaneb co vám nesmí uniknout

hudba

109

Koncerty – 201016.2.2010 – 4.4.2010 – Aneta Langerová Tour 2010

20.2.2010 – 26.6.2010 – Vypsaná fiXa - Klenot tour 2010

2.3.2010 – 18.5.2010 – Tomáš Klus

29.3.2010 – The Subways – Lucerna Music bar

21. duben – Bushido – Lucerna Music bar

5. květen – 50 Cent –Tesla Aréna

15. květen – Tokio Hotel – Tesla Arena21. květen, 23. květen – KISS

21.-23. květen – Plzeň – Metalfest – Korpiklaani, Finntroll, Eluviete, Brainstorm, Vader, Deathstars, Hammerfall aj.

19 červen – Mimoň – SONISPHERE–Metallica, Megadeth aj.

15-18 červenec – Vizovice – Masters of Rock – Manowar, Accept, Tarja Turunen, Lordi, Epica aj.

autor: Tomáš Antoš + některé nemetalové koncerty Jan Čermák

pozn: Omlouvám se za neaktuálnost některých koncertů, ale nebyla už síla to

znovu předělávat.

1) Máte nějakou zajímavou historku na Valentýna?Ano, ten den jsem se vdávala, i když za komunistů to nebyl evidovaný svátek, takže jsme to netušili, nebylo to záměrné.2) Jste spokojena se svým křestním jménem? A kdybyste mohla měnit, tak na jaké? Ano, jsem spokojená se svým jménem. Kdybych mohla změnit tak asi na Gitu nebo Silvii.3) Znáte význam svého jména?Ano znala jsem ho, ale už jsem ho zapomněla. Vždycky jsem si ho přečetla třeba v časopise, ale po čase jsem je zapomněla.4) Proč jste vašem dětem dala zrovna jména Sylvie a Gita?Moc jsem to moc neřešila, prostě se mi líbilo.5) Vaše nejnavštěvovanější internetová stránka?www.seznam.cz6) Jakou byste chtěla superschopnost? Třeba čtení myšlenek, létání atd.Číst

myšlenky bych nechtěla. Asi bych nechtěla žádnou. Byla bych pak nadčlověk a nebyla bych normální, jsem spokojená i bez superschopnosti.7) Chodila jste do tanečních? Pamatujete si nějakou historku?Ano, chodila jsem. Dodnes si vzpomínáme na srazu spolužáků, jak jsem tančila mazurku se spolužákem, který byl o dvě hlavy menší, a nemohli jsme na sebe dosáhnout. Tehdy jsme se strašně styděli, ale dnes se tomu smějeme.8) Čemu/ Komu neodoláte?Jít kolem cukrárny jen tak, abych nepřibrala dvě kila.9) Jste technický typ?Po přečtení návodu se snažím.10) Jak byste popsala sama sebe?Asi jako úplně normální, obyčejnou, v ničem nevybočující ženu. 11) Na koho/co nikdy nezapomenete?Na dobré lidi, kteří už nejsou mezi námi, a pak na vzpomínky, které se váží s něčím

příjemným, na nepříjemné zapomínám.12) Kde se vidíte za 20 let?

V důchodu, pokud možno ještě bez berlí a bez vozíčku.

13) Váš nejoblíbenější sport?V mládí to byla rozhodně atletika, kterou jsem dělala i závodně (druhá liga). Teď je to jakýkoliv sport, který mohu dělat nezávisle na někom. Třeba plavání, jízda na kole, běžky a v poslední době mne začíná bavit nordic walking.

14) Umíte hrát na nějaký hudební nástroj?Ano, devět let jsem hrála na klavír. Jednou jsem propadla.15) Představa vašeho ideálního dne?V zimě po snídani na běžky, po obědě do sauny a večer na návštěvu se skleničkou vína.16) Máte nějaký talisman?

Nemám.17) Kdybyste

nebyla učitelkou,

tak čím?Asi

zubařkou, bavilo by mne to.18)Vaše oblíbená květina?Jakákoliv hezká. Nemám výhradně oblíbenou květinu, žádnou nepreferuji. 19) Čím jste okouzlila svého manžela a naopak čím okouzlil on vás?Seznámili jsme se na horách, takže asi díky sportu a společným zájmům.20) Jaké roční období máte nejradši?Každé období má své kouzlo, žádné nepreferuji, líbí se mi všechny. Jediné, co se mi nelíbí, jsou podzimní mlhy a déšť. Jinak když na podzim svítí slunce, je to krása.21) Co plánujete na jarní prázdniny?To je dost smutné, budu opatrovat svého otce, půjde na operaci.22) Máte z něčeho strach?Mám strach, že by se mohlo něco stát mé rodině. Jinak, že bych se vyloženě něčeho bála, to asi ne. Dneska mám strach, že nedojedu domů, jsem tu autem. (pozn.: V den rozhovoru silničáři asi zrovna nemohli najít klíče od svých automobilů.)23) Jste spíše „kočičí“, nebo „psí“ člověk?Vůbec o tom nepřemýšlím, měli jsme psa, takže bych volila spíš psa, ale ráda bych poznala koníčky, jako ty opravdové, ale nevím, jestli se k tomu ještě dostanu…24) Kdybyste se musela přemístit do jiné historické doby, do jaké by to bylo, kam a s kým?Měla bych asi docela strach, nicméně pokud bych musela, tak ne jako účastník, ale jako pozorovatel nahlédnout do starého Řecka a Říma. A rozhodně bych byla mezi těmi bohatými, jako otrokyně bych tam působit nechtěla (smích).25) Co vás napadne, když se řekne:OKNO - první ročník gymnasia a náš třídní, profesor chemie, který když jsme nevěděli zkoušenou látku, tak nám nedal pětku, ale namaloval si do deníku okno, které jsme mohli zasklít. Jedničkou nebo pětkou, pak teprve tu známku počítal. Měli jsme nárok na jedno okno za pololetí. Ale někdy, když měl špatnou náladu tak okna bohužel nemaloval.VODA – školní voda a spousta zážitků, na které vždycky rádi vzpomínáme, i když už si je říkáme popadesáté. Třeba s panem Šmídem, to bylo jednou na Vltavě, když jsme koníčkovali lodě po pravém břehu a pan Šmíd byl proudem nesen po splavu. Po dvě stě metrech, když jsme se s ním setkali, tak jen zakroutil hlavou a řekl „já jsem ale blbec“. Ještě předtím jsem ho totiž varovala, že je vítr a že to táhne, ale on na mne nedal, a protože jel v lodi sám, zvedla se mu špice a už to bylo.26) Co ve škole obvykle svačíte?Jogurt a ovoce.

Jana Gajdušková učitelé

11

StřelicePo dlouhá staletí živá lidová tradice vypráví, že ve Střelicích sídlili zeměpanští střelci chránící obchodní cestu vedoucí tudy z Brna do Ivančic a dále až do Znojma a že jejich opevněný dvorec stával pravděpodobně někde v blízkosti nynějšího farního kostela. Nejstarší dochovaný písemný záznam pojmenování obce - Strzielcz - známe z latinské zakládací listiny kartuziánského kláštera z roku 1375.

TetčiceDnešní zažitý název Tetčice vznikl horlivostí německého nebo poněmčeného úředníčka, který do češtiny převzal oficiální německý název Tetschitz. Takže po staletí používaný název obce je dílem nešťastné náhody a neodpovídá historické pravdě.

Újezd u RosicPrvní zmínka o obci pochází z roku 1353, a traduje se, že první majitel našeho území o rozloze l.088ha (jedna z největších rozloh v okolí), dostal koně a určitý čas, a území, které v tomto čase objel, bylo jeho. Proto Oujezd, Aujezd, nyní Újezd, od r. 1962 Újezd u Rosic. Čerpat lze z Vlastivědy Moravské - okr. Velká Bíteš.

Velká Bíteš Podle etymologického výkladu znamená název Byteš přivlastňovací přídavné jméno, totéž jako (osada) Bytešova. Listina z roku 1437 uvádí již název „Bythess Welika“, což svědčí o tehdejší

významnosti a velikosti města. Jiná pověst připomíná bojovné heslo obránců města, kteří, biti nepřáteli, se povzbuzovali slovy: „Bi též!“

VíceniceNázev naší obce je odvozen od osobního jména Vícen nebo Víceník, ve staroslověnštině psáno též Byczen = Václav. O původu jména osady se vypravuje (podle historiků ovšem holá povídačka), že na místě nynější vesnice stávalo za dávných dob městečko s farou a s pivovarem. V dávné válce prý bylo vše vojskem zbořeno a zničeno až na několik holých zdí - více nic nezůstalo.

ZakřanyJméno naší obce bylo zřejmě odvozeno od množství keřů, kterými byla osada již v dávnověku obklopena, a mělo několik podob: SAKRAZN, ZAKRAZN, SAKORZAN, ZACCRZAN, ZAKRZAN. Stará obecní pečeť z r. 1733 i novější pečeť z roku 1879 má mimo nápisů znak keře. Na staré pečeti byl nápis PECET VBCE DIEDINI ZAKRANI, na novější pečeti byl nápis PŘEDSTAV OBCE ZAKŘANY.

ZastávkaObec Zastávka je relativně mladou obcí. Vůbec nejstarším a dlouho i jediným domem na území obce je původně zájezdní hostinec, který dnes nese název Hornický Dům. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1688. Původně se nazýval Zastávka (odtud i název obce) a na křižovatce obchodních cest z Třebíče do Brna a z Pravlova do Velké Bíteše ho nechala postavit rosická vrchnost.

ZbýšovPrvní zmínka pochází z roku 1280, kdy se město jmenovalo Zbisowiz, r. 1675 pak Wessau, r. 1749 Spasow, v 19. století se začala utvářet nynější podoba - Zbejšov a v roce 1925 je obec úředně přejmenována na Zbýšov.

Počet žáků, kteří dojíždí z jednotlivých obcí

Babice u Rosic - 11Bratčice - 1Brno - 9Březník - 5Domašov u Brna - 8Hlína - 3Hluboké - 3Ivančice - 3Javůrek - 1Ketkovice - 1Kralice nad Oslavou - 1Kratochvilka - 6Krkočín - 1Kuroslepy - 2Lesní Hluboké - 1Litostrof - 1Lukovany - 8Náměšť nad Oslavou - 31Neslovice - 6Nová Ves - 1Oslavany - 8Ostrovačice - 14Paskov - 1Popůvky - 1Příbram na Moravě - 14Rapotice - 8Rosice - 40Rudka - 9Říčany u Brna - 14Říčky - 1Stanoviště - 6Střelice - 3Sudice - 7Tetčice - 8Troubsko - 1Újezd u Rosic - 1Velká bíteš - 5Vícenice - 3Vysoké Popovice - 9Zakřany - 8Zastávka - 49Zbraslav - 14Zbýšov - 17celkem žáků (počet žáků k 31.1.2010): 353

Připravila Pavlína Žažová, C1.Apozn. redakce: Děkujeme všem pracovníkům OÚ obcí,

že si našli čas, aby nám odpověděli.

Divnopis- Je název dokumentárního cyklu České televize, který se snaží osvětlit, jak vznikly některé bizarní názvy obcí v ČR. Úspěch tv-cyklu inicioval vydání i knižní. Tak se můžete dozvědět, jak vznikly názvy obcí např.: Čeložnice, Cotkytle, Drštěkryje, Dzbel, Frahelž, Hamiltony, Mrkvojedy, Probluz, Řestoky, Ublo, Tuněchody, Znosim… viz http://www.ceskatelevize.cz/program/10168943030.html?nzv=Divnopis

téma

8

Připravila jsem pro Vás článek o vzniku a původu názvů obcí, ze kterých žáci dojíždějí na naše gymnázium. (Babice u Rosic, Bratčice, Brno, Březník, Domašov u Brna, Hlína, Hluboké, Ivančice, Javůrek, Ketkovice, Kralice nad Oslavou, Kratochvilka, Krokočín, Kuroslepy, Lesní Hluboké, Neslovice, Nová Ves, Oslavany, Ostrovačice, Paskov, Popůvky, Příbram na Moravě, Rapotice, Rosice, Rudka, Říčany u Brna, Říčky, Stanoviště, Střelice, Sudice, Tetčice, Troubsko, Újezd u Rosic, Velká Bíteš, Veverské Knínice, Vícenice, Vysoké Popovice, Zakřany, Zastávka, Zbraslav, Zbýšov.) Celkem jsem rozeslala 44 e-mailů, kde jsem žádala obce o poskytnutí informací o původu. Jak sami vidíte, odpověděla mi necelá polovina, čili 17 obcí. Je to poněkud mrzuté, ale s tím se v dnešní době musí počítat. Přeji příjemnou zábavu při poznávání původu názvů obcí.

Babice u RosicV babické kronice i Vlastivědě moravské od Kratochvíla z počátku 20. st. se tvrdí, že Babice byly pojmenovány od lesa Báby, ale Babice jsou poprvé zmiňovány roku 1228 již jako Babitz.

BřezníkPrvní osadníci přicházeli do míst, kde rostly v hojnosti březové lesy a tekl zde potok. Živili se lovem v lesích a řekách a začali obdělávat první políčka. Časem se počet chalup zvětšoval a

přerůstal v živou slovanskou osadu. Název Březník snad vznikl podle březových lesů. O založení obce se žádná pověst nezachovala. Ve starých latinských listinách se název obce vyskytuje zkomoleně – Brzenik, Brzesnik, Brzesnycze apod.

HlubokéJméno obce Hluboké může znamenat skutečně, že obec je položena v hlubokém údolí, nebo v hlubokých lesích. Proto je ve štítě obrácená stříbrná krokev, stříbrné V, které tvoří hluboký zářez,

přičemž štít po stranách této krokve je barvy zelené, symbolizující lesy.

KetkovicePůvod jména obce pochází s největší pravděpodobností od jména rodu, který zde již v dávných dobách pobýval. Více podrobností o původu názvu obce není známo. Dříve to byly různé nepodložené informace o

loupeživém rytíři na hradě v blízkosti obce, který se měl jmenovat Kytka, a odtud tedy mělo být jméno obce. Tato pověst byla jednoznačně vyvrácena zjištěním a prokázáním, že hrad se jmenoval Levnov.

Lesní HlubokéCo se týká původu názvu naší obce, stačí se rozhlédnout po okolí a je patrno, že název s největší pravděpodobností vyplynul z těsné blízkosti rozsáhlého lesního porostu, který byl v době

vzniku naší obce jistě ještě daleko bohatší.

Náměšť nad OslavouMístní jméno Náměšť je původem české. Označovalo se tak místo (sídliště nad řekou), kde bylo něco namístěno, nashromážděno, naplaveno - písek, spraš,

hlína.

RapoticeVznik Rapotic, v dřívějších textech uváděny jako Rapoticz, Rapotitz, je spojován s rodem Přemyslovců, kdy podle pověsti markrabě moravský - kníže Konrád projížděl

se svou družinou a jednomu ze svých nejvěrnějších věnoval pozemek, který objel dle pověsti za jednu hodinu na bílém koni.

RudkaPrvní písemná zmínka o existenci obce Rudka pochází z roku 1330 - uvádí se mezi vesnicemi, které královna Eliška darovala nedávno předtím založenému ženskému

cisterciáckému klášteru na Starém Brně. Název je odvozen od místního naleziště a těžby železné rudy.

Říčany u BrnaPověst o založení místa není žádná. Jméno Říčany (Hrziczans, Raczan, Ruzan, Richan) se odvozují od potoka Říčky. Poloha i povaha krajiny zdají se

tomu výkladu nasvědčovati.

StanovištěO původu jména obce se zachovala málo hodnověrná pověst: Po velké bitvě někde na blízku zde “stanula” vojska a učinila příměří. Od toho název Stanoviště.

Názvy našich obcí téma

jejich vznik a původ

7

1) Máte nějakou zajímavou historku na Valentýna?Bohužel, když jsem ještě byla mladá, krásná, svobodná, tak se Valentýn neslavil. A dnes ho zas (téměř) neslavím, protože manžel tento americký svátek neuznává.2) Jste spokojená se svým křestním jménem?Ano, mně se Lenka líbí. Ale všimla jsem si, že ve svém okolí žádnou malou holčičku s tímto jménem neznám. 3) Víte, proč vás rodiče pojmenovali právě takto?Starší sestra dostala jméno po mamce, mně už pak rodiče prostě vybrali jméno z kalendáře. Ještě že tak, po taťkovi bych byla Miroslava.4) Znáte význam svého jména?Neznám. A musím se přiznat, že jsem o tom nikdy ani nepřemýšlela.5) Proč jste vašemu dítěti dala zrovna jméno Matěj?Vybrali jsme s manželem několik jmen z kalendáře a pak jsme seškrtávali. Já jsem chtěla např. Šimona, ale to by měl ve jméně i v příjmení Š, stejně tak jsme zavrhli kvůli výslovnosti Adama. Zůstal Ondra, Michal a Matěj. V porodnici pak manžel rozhodl, že to bude Matěj. (Proč? To se musíte obrátit na něj).6) Vaše oblíbená internetová stránka?Žádnou oblíbenou stránku nemám. Není čas. Internet využívám čistě pracovně a účelově, takže e-mail a vyhledávač Seznam.7) Jakou superschopnost byste chtěla mít? Chtěla bych mít schopnost zabránit lidem v pomlouvání, být neupřímní. Také bych mohla použít slova: zloba, závist, zášť, ty ať pominou…8) Řešíte doma s manželem práci? A naopak, řešíte ve škole rodinu?Někdy to jinak ani nejde. Většinou je to z mé strany, manžel má heslo: Dost bylo školy! Rodinu řešíme doma někdy cestou do školy, v autě – A kdo řídí? Máme to rozděleno. Pondělí, úterý manžel, ostatní dny já. Ve škole se někdy celý den nevidíme.9) Chodila jste do tanečních? Máte nějaké veselé vzpomínky na ně?Ano, ale někdy jsme tam nějak nedošli, skončili jsme třeba v kině. Moc jsme toho neodtančili. Měla jsem tam ctitele, který vůbec neuměl tančit. Tak jsem se pořád někde schovávala, ale měl neuvěřitelnou výdrž.10) Čemu/Komu neodoláte?Těžko bych odolala nabídce letět na některá místa světa (Tibet, Peru). A komu? Svému synovi.11) Jste technický typ?Myslím, že ano. Opravím si spoustu věcí a baví mě to. Třeba sestavovat nový nábytek. Matějovi jsem navrhla celý pokojíček. Myslím, že bych se rukama uživila.12) Jak byste popsala sama sebe?Zodpovědná, empatická, pracovitá? a strašně nerozhodná (jsem Váha) Vzhled hodnotit nebudu, to každý vidí (smích). 13) Na koho/co nikdy nezapomenete?Na své blízké, opravdové přátele, na ty člověk nikdy nezapomene. Ale také na lidi, kteří mi

pomohli v těžkých životních situacích. A asi nikdy nezapomenu na to, když Matěj přišel na svět.14) Kde se vidíte za 20 let?Ve školství? Budu trošku šedivější, starší, pomalejší, ale určitě plná optimismu a pořád tady, na našem „ústavu“.15) Jaký je váš oblíbený sport?Dřív jsem hrála volejbal, i závodně. Jinak mne baví prakticky každý sport. Jen mít víc času. Teď chodím plavat, v létě jezdím na kole. Ale na vysoké mne třeba chytil windsurfing a horolezectví.16) Umíte hrát na nějaký hudební nástroj?Trochu na flétnu a na kytaru. 17) Jaký je váš ideální den?Další den musí být ještě také volno, abych nemusela vůbec myslet na práci. A pak vyrazit s rodinou někam na výlet. Pokud bych ho měla strávit sama, tak s knížkou. Poslední dobou totiž nemám na čtení moc čas.18) Máte nějaký talisman?Několik, všechny jsem od někoho dostala, některé i od studentů.19) Kdybyste nebyla učitelkou, tak čím?Chtěla bych být průvodkyně cestovní kanceláře specializované na zájezdy do exotických zemí, na expediční výpravy. Na gymnáziu jsem si přála být archeoložka, i o medicíně jsem přemýšlela.20) Vaše nejoblíbenější květiny?Líbí se mi růže, jako Malému princi, i když mají trny.21) Čím jste okouzlila svého muže? A naopak čím okouzlil on vás?Nevím, možná že jsem byla taková „praštěná“. Mně se vždy líbilo, jak se směje. Ale hlavně jeho ochota naslouchat i snaha pomáhat. A když kvůli mně četl i filosofii, tak nebylo co řešit. 22) Vaše oblíbené roční období?Léto. Sluníčko, teplo, dlouhé dny. Zimu snesu na horách, když se lyžuje, jinak ji ráda nemám.I smrt bych volila raději na poušti než umrznout, i když člověk usne, má to rychle za sebou, ale já opravdu nesnáším, když je mi zima. 23) Co plánujete na jarní

prázdniny?Ráda bych jela nějaký den lyžovat. Zbytek se uvidí, možná budeme muset chodit do školy.24) Máte z něčeho strach?Opravdový strach nebo nějakou fobii nemám. (dlouho přemýšlí) Jde jen o obavy. Těch už je mnoho. Třeba obavy z úředních jednání, z řešení nepříjemných záležitostí, z rozhovorů s některými lidmi, ale třeba i obavy o své blízké, z nejisté budoucnosti. Tím se ale člověk nesmí trápit, to by nemohl žít.25) Kdybyste se musela přenést do jiné historické doby, do jaké, kam a s kým?Antické Řecko, ale pokud bych byla svobodný, majetný člověk. Procházela bych se a diskutovala se Sokratem a jinými filosofy. 26) Co obvykle ve škole svačíte?Něco, co se dá rychle sníst. Někdy stihnu vypít jen kapučíno. Jindy mi manžel donese loupák, linecké kolečko. 27) Co vás napadne, když se řekne: OKNO - vstřícnost, otevřenost, vstup, volnostVODA - širý oceán - nekonečnost, ale i obrovská síla (povodně, tsunami) –

nenespoutanost, nezkrotnost.

zpracovaly: Natka,

Katka, Pavča

Lenka Mášová učitelé

12










13







Plešáková

téma

6


















13







Plešáková

téma

6














5
















Sledujte program!




Projekt 100 film

14

se upřednostňuje před chápáním první části od slova veris – jaro, společně pak „vítězství jara“ i před jednoduchým vysvětlením, že je to žena pocházející z Verony. První Berenike, manželka Ptolemaia III., pro vítězství svého muže obětovala pramen vlasů Afroditě, který poté záhadně zmizel, a tak se opravdu zachovala v duchu svého jména, přinášela vítězství.

Martina (11 nositelek) a Martin (9 nositelů) Jméno odvozené od římského boha války, Marta. Latinsky zní toto jméno Martinus, je to přídavné jméno a znamená „Martovi patřící“. Lze tedy předpokládat, že Martinus bylo jméno nějakého pilného vojáka, který pobil hodně nepřátel, jenže poté zjistíme, že toto jméno nosila také spousta vysokých církevních hodnostářů. Mars je totiž zároveň bůh jara, každoročně tedy bojoval o vítězství nad zimou. Toto jméno tedy může znamenat i „ten, kdo s energií a úsilím razí cestu k něčemu novému, co, stejně jako jaro, znamená rozkvět, počátek, rozmach“.

Kateřina (11 nositelek) Toto jméno je příbuzné ke slovu katarze, očištění, které v umění říká, že dílo hluboce zapůsobí na naše morální vědomí. Katarze pochází z řeckého katharos, v ženském rodě kathará, což znamená čistý. V řeckém prostředí to znamenalo, být čistá duchem a myslí, tedy cudná a mravná. Jméno bylo původně Aikateriné, vždy cudná. Toto jméno vzniklo povýšením obecného

jména na pojmenování, vyjadřovalo tedy určitou vlastnost člověka. Alespoň v dřívějších dobách tedy dívka nemohla toto jméno dostat, aniž by tuto vlastnost neměla také. Být „vždy cudná“ mělo velkou hodnotu nejen pro samotnou ženu, ale i pro jejího budoucího manžela.

Lucie (10 nositelek) Jméno, kterému je podobné také jméno Světlana. Člověku se jistě hned vybaví latinské lux, lucis, tedy světlo. Za vznikem jména může stát starověký Italik, který dal dítěti jméno Lucius či Lucia, protože měli světlejší kůži než ostatní. Podobně mohla vznikat také jména Candide (candidus – bílý) a Albín (albus – bílý, albinus – bělavý). Římané však měli ještě výraz lucina, který se ve jménech používal jako velmi čestný přídomek pro vyjádření obdivu a úcty. Dát dítěti jméno Lucia/Lucius znamenalo vyjádřit kvalitu, která výrazně překračuje průměr jiných dětí. Být Lucií či Luciem vyžadovalo nejen vnější prvky „světlého, jasného vzhledu“, ale i pozitivní osobnostní vlastnosti – inteligenci, dobrý charakter, povahu, chování.

Jan (11 nositelů) Jméno Jan pochází z hebrejského Jóchánán, překládáno jako „Bůh je milostivý“. Jde o složeninu Jó (zkrácený tvar božího jména Jahve, Jehova) a Chánán (smiloval se, sklonil se). Jóchánán je „milostivý dar boží“. Je to jeden z hebrejských příkladů spojujících jméno s Hospodinem, a proto nomenologicky velmi silné jméno.

Milostivost boží vězela v tom, že se Bůh smiloval a daroval rodině dlouho toužené dítě a zároveň i v tom, že Bůh toto dítě dále chránil.

Tomáš (10 nositelů) Vzniklo ze syrského slova tóma (teóma), které znamená dvojče. Pokud se narodila dvojčata, řeklo se „tóma“ a znamenalo to, že „on je jeho dvojče“. Dříve se jména nedávala hned při narození. Když na tuto událost přišel ten správný čas, jednomu z dvojčat slovo Tóma zůstalo jako jméno. Kterému? Již tady jsou náznaky pochybností, čehož využil Nový zákon a Tomáš asi navěky zůstane nevěřící. Mimochodem, podle vědců jeho vnoření prstů do Kristových ran dodává tomuto jménu velkou nomenologickou energii. Tomáš, který nemá dvojče, je prý daleko komunikativnější a společenštější než ostatní lidé, jako by stále hledal svoji neexistující druhou část. Nenacházení této druhé části jej nutí do hledání v transferu, přenosu do jiných aktivit – tvůrčích, badatelských…

Ondřej (9 nositelů), ale i Andrea (3 nositelky) Jméno řeckého původu, Andreas (andreios – mužný). Ondřej byl první Kristův apoštol, jeho mužnost tedy musíme hledat v hlubším smyslu slova, tedy v mužských ctnostech, například věrnost, statečnost ducha, čestnost, zásadovost, nepoddajnost, obětavost.

Zdroj: Robert Altman – Osud podle jménaKateřina Bochníčková, kvinta

téma

4

Nejčastější jména v ČR dívčí chlapecká ženská počet v ČR/ ve škole mužská počet v ČR/ve škole

Dívčí Chlapecká Ženská Počet v ČR/ škole Mužská Počet v ČR/ školeTereza Jakub Marie 316559/0 Jiří 315369/7Natálie Jan Jana 274303/3 Jan 295627/11Eliška Tomáš Eva 160317/2 Petr 272837/5

Karolína Lukáš Hana 150573/5 Josef 249922/1Adéla Filip Anna 148688/7 Pavel 207100/5Anna David Věra 124871/0 Jaroslav 198664/0

Kateřina Ondřej Lenka 119366/3 Martin 181764/9Barbora Matěj Kateřina 110936/11 Tomáš 168136/10Kristýna Adam Alena 110046/3 Miroslav 164626/1

Lucie Vojtěch Lucie 103702/10 František 147163/2

Pozn.: Dívčí a chlapecká jména jsou jména nově narozených dětí v lednu 2009, ženská a mužská jména jsou jména dříve narozených lidí, tyto údaje jsou z 1.5.2009 . Zdroj: http:// www.mvcr.cz/clanek/cetnost-jmen-a-prijmeni.aspx

Gia

Světla přehlídkových mol jsou to, co chtějí mladé dívky vidět. A co když se vám naskytne příležitost jich dosáhnout? Otevřou se vám dveře. Trnitá cesta, která obvykle k těmto snům vede, se vyklidí a vy se můžete po ní bez obtíží vydat. Běžte a poznejte všechna pozitiva modelingu. Ale vše má svou cenu.Mladá a energická rebelka Gia se díky mnoha fotkám a své otevřenosti novým věcem dostala do světa slávy. Měla odvahu udělat to, co jiné dívky ne a díky tomu se jí otevřely dveře. Z chudé dívky z předměstí se stala bohatá, překrásná, světově známá modelka. Gia si užívala plnými doušky nově nabytý život slavné osobnosti. Jenže jak už to bývá, cesta nahoru s sebou obnáší i pád dolů. Už dříve měla sklon k závislostem, avšak peníze jí otevřely bránu k té nejhorší, a to drogové. Z krásné modelky se stává závislá, ustrašená dívka. Pryč jsou světla velkých přehlídek. Nabídky se nehrnou jako předtím a peníze ubývají. Snaha o zbavení se své závislosti ji připraví i o její nejbližší.

Smutný příběh o cestě na výsluní a o pádu dolů, o životě a smrti krásné dívky. Stačí jedno šlápnutí vedle a celý váš dokonalý život může být v troskách.

Režie: Michael CristoferŽánr: DramaStopáž: 120 minutRok vzniku: 1998Stát: USAHrají: Angelina Jolie, Elizabeth Mitchell, Eric Michael Cole, Kylie Travis, John Considine, Scott Cohen, Mercedes Ruehl, Faye Dunaway, Mila Kunis, …

Donnie Darko

Máte někdy chuť se nad filmem zamyslet? Chcete zažít ten divný pocit, při dokoukání filmu, že nemůžete chvíli vydat ani hlásku. Jen tupě sedíte a koukáte do zdi a přemýšlíte o tom, co jste viděli. Přesně takový pocit vám přinese Donnie Darko.

Někdo by si mohl myslet, že Donnie je normální puberťák, ale není to až taková pravda. On je jiný. V jeho světě se objevuje jedna skutečnost, a to králík. Ano zní to absurdně, ale tento děsivě vypadající králík mu pomalu, ale jistě postupuje do jeho mysli. Naprosto ho ovlivňuje a díky němu Donnie vidí a dělá věci, co by jen tak sám neudělal. Marné jsou terapie u psycholožky. Má to větší sílu. Větší než všechno, s čím jsme se kdy setkali.

Ponořte se do dvou hodin, naprosto úžasného filmu, který vás donutí přemýšlet o věcech, na které byste ani nepomysleli. Cestování časem, vnitřní energie každého člověka, je toho mnoho, co tento film může nabídnout. Je jen na vás, co si z něho vyberete vy, ale rozhodně nebudete litovat. Tento snímek natočil ve svých jednadvaceti letech režisér Richard Kelly, a je právem považován za jeden z jeho nejlepších filmů.

Režie: Richard KellyŽánr: Fantasy, Drama, Mysteriózní, Sci-fiStopáž: 113 min (Director’s Cut- 133 min)Rok vzniku: 2001Stát: USAHrají: Jake Gyllenhaal, Holmes Osborne, Maggie Gyllenhaal, Daveigh Chase, Mary McDonnell, James Duval, Patrick Swayze, David St. James, Seth Rogen, Jena Malone, Noah Wyle,.....

autor: Natálie Plešáková, kvintafoto: wikipedia.org;

visuadelic.wordpress.com

Gia & Donnie Darko cooltura

zábava na dlouhé večery

15

Mohlo by se zdát, že nomenologie je pouze krátkodobý budoucí fenomén, něco jako nedávné šílenství s biopotravinami, ale ve skutečnosti je tu s námi již velmi dlouho. Jako vědní disciplína byla doložena ve středověku, její základy však musíme hledat ještě hlouběji. Co to vlastně je, taková nomenologie? Nejen student již absolvující latinu odhalí, že tato složenina se skládá ze dvou slov: nomen a logos. V češtině znamená nomen jméno, logos je ohavná část i jiných vědních oborů, dostáváme tedy vědu, která se zabývá poznáváním a vysvětlováním vlastností a povahy člověka na základě jména. Věří, že jméno, ať už křestní či rodové, má vliv na chování, schopnosti nebo charakter člověka. Nesnažím se vás přesvědčit o své pravdě, jen si nejsem tak úplně jistá, že náhodně vybrané jméno dítěte rodiči chvíli před jeho narozením vystihuje jeho duši natolik, že by mělo být bráno v potaz například při výběru zaměstnanců, jak tomu třeba ve Spojených státech amerických v mnoha firmách je. V součinnosti s příjmením, které si nevyberete a na které se zasnoubená žena příliš neohlíží, může být toto kritérium nesplnitelné. Zlatá Česká republika, do které se snad tato móda nedostane dříve než nikdy. Nomenologie se však používá i v aplikované psychologii, pedagogice či penologii (součást právní vědy, zabývá se výkonem trestu, zkoumá například účinnost různých druhů trestu, možnosti prevence, recidivy apod.) Za opětovný rozkvět nomenologie ve druhé polovině minulého století vděčíme francouzskému vědci, profesoru Pierru Gaultierovi. Ke starým principům nomenologie přistoupil s oporou nejnovějších poznatků z genetiky, psychologie, antropologie, antropomastiky (nauka o lidských jménech) a mnoha dalších vědních oborů a dokázal vědecky dokázat dřívější zkušenosti. Doplnil zápisky byzantského vladaře Nikéforose I. a ve svém díle La noimenogie aujourd’hui stanovil několik hlavních zásad současné nomenologie:1. Na křestní jméno dítěte působí ambice, inteligence a povaha rodičů. Člověk je velmi ovlivněn geneticky, jméno projevuje i sklony a zaměření

rodičů, které jsme po nich zdědili.2. (Ne)spokojenost s křestním jménem má vliv nejen na sebepoznání a sebehodnocení, ale i na schopnost vyrovnání se sám se sebou. To má zase vliv na vnější projevy osobnosti, třeba na sebejistotu.3. Různá křestní jména jsou společností různě přijímána. Některá mohou vzbuzovat respekt, jiná zase příjemné pocity, jiná vyvolávají posměch. Protože na nositele jednoho křestního jména okolí reaguje obvykle jedním způsobem, zasahuje tak do vývoje jeho osobních vlastností. Např. je-li jméno respektované, může utužovat jeho sebevědomí, je-li směšné, zase pocity méněcennosti.Tyto zásady jsou zajímavé také tím, jak nomenologii vnímají celistvě z hledisek pro člověka rozhodujících – dědičnosti, vidění sebe sama a konfrontace s jinými lidmi. Nomenologie nerozeznává dobrá a špatná jména, nýbrž silná a slabá. Ne vždy platí, že silné jméno je dobré a naopak. Silná jména jsou ta, která mají velký nomenologický potenciál a energii. (Potenciál – vnitřní náboj, který s sebou jméno nese a který je dán jeho původem, zobecněním výchozího významu a také historií užívání, jakým jméno prošlo, na nomenologický potenciál tedy mají vliv jeho předchozí nositelé. Závisí na tom, co jméno znamenalo v době, kdy vzniklo, ale také na tom, co do něj vnesli během let jeho uživatelé. Energie – síla, s jakou jméno působí na svého nositele, jak jej ovlivňuje, ale i jaké požadavky na něj klade, neboli jak se snaží předávat svůj potenciál. Nomenologická energie je v podstatě konkretizované působení nomenologického potenciálu. Jsou to tzv. náčelnická jména, totiž ta, která byla udílena budoucím vůdcům tlupy, náčelníkům, knížatům, králům. Šlo nejčastěji o jména složená ze dvou částí, které společně shrnovaly, jak chce „náčelník“ svoji moc projevovat. Ze slovanských jmen jsou to ta zakončená na „-slav“ nebo „mír“, jiná silná jména jsou židovského původu, ta, která v sobě nesou ve Starém zákoně zachycené zvláštní okolnosti zrození (Josef, Jakub), ta, která znamenají dík Bohu za narození dítěte (Matěj, Jan), jména vyjadřující úmysl zasvětit dítě Bohu (Alžběta), jména spojená s výraznými osobami (Adam,

Eva, Šalamoun) jména evangelistů a apoštolů. Nelze pominout ani jména, která silně vyjadřují pracovní náplň (Jiří => georgos => rolník).Slabá jména jsou hlavně ta konstatační, tedy ta, která pouze konstatují skutečnost, nic významného nehlásají, nenesou žádné poselství. Jsou to jména vzniklá z konstatování původu (Bruno – tmavý) či jména, která žádají skromně některou základní osobnostní vlastnost, která by nositeli usnadnila život. Například Anežka – ctnostná, Ondřej – statný. Ovšem slabá jména jsou v menšině, lidé používali spíše silná jména, neboť od nich více očekávali. Pokud vás nomenologie skutečně zaujala, budiž, berte však v úvahu citát samotného Nikefora: „Jméno není jen jménem, ale silou, která ve jménu přebývá a žije spolu s ním, tudíž spolu s ním i přechází na každého, kdo ono jméno volí s rozmyslem a vědomím jak síly jména, tak síly své vlastní.“

zdroj: R. Altman, Osud podle jména

Nejběžnější jména ve škole a jejich významTereza (12 nositelek) Toto jméno je řeckého původu. Na jeho vznik je několik teorií. Mohlo být odvozeno od místních názvů Thera či Therasia (ostrovy v Egejském moři), značilo by pak ženu, která z těchto ostrovů pochází. Nomenologicky vděčnější je možný vznik z řeckých výrazů teresis, což znamená ochranu, opatrování, bezpečí (tato dívka by byla pod ochranou jakéhokoliv boha, což bylo výhodné, neboť řečtí bohové spolu často bojovali), therizein – sklízet úrodu (slovo therizein se vztahuje k Tereze samotné, ona je tou úrodou, semenem, které se ujalo a urodilo, je radostně očekávaným dítětem) nebo theros, tj. horko, teplo (může značit, kdy se Tereza narodila).

Veronika (11 nositelek) Velmi staré jméno pocházející z makedonského Berenike, latinizováno na Veronica, řecky Pherenike. Řecké jméno se skládá ze dvou částí: ferein – nést a níké – vítězství, dohromady „ta, která přináší vítězství“. Tento výklad

Nomenologie téma

aneb Jak se vyřádit na vlastním dítěti

3

Když jsem přemýšlela, s jakou osobou z blízkého okolí udělat rozhovor, rozhodla jsem se pro extraligového rozhodčího pana Romana Poláka pocházejícího z nám všem známých Rosic u Brna, který se dostal až na nejvyšší hokejovou úroveň. Hokejoví fanoušci ho určitě znají z televizních přenosů, kde se často objevuje. Na začátku bych chtěla samozřejmě panu Polákovi poděkovat za jeho ochotu.

1) Jak dlouho ‚, pískáš‘‘ a kdy tě napadlo, že bys mohl dělat hokejového rozhodčího?Naučil jsem se bruslit někdy v pěti letech a s aktivním hokejem jsem začal okolo osmého roku věku. V juniorech se moje hráčská kariéra vynuceně přerušila na jednu sezónu a po té už nenabrala požadovanou úroveň. Před dvaceti lety jsem potkal na jedné ze svých životních křižovatek zajímavou osobu, která mně nabídla pískání hokeje. Osud tomu chtěl, abych u hokeje zůstal, stal se hokejovým rozhodčím a dává mi to radost dodnes. 2) Pískáš hokejovou extraligu. Bylo těžké se dostat až na tuto úroveň?Pískání je můj koníček, který mi hodně dává a něco bere. Považuji to za ideální průpravu k mému životu. Každý z nás má nějaké cíle a pro mě je pískání navíc od počátku obrovská výzva. Mým cílem bylo, je a bude vždy pískat kvalitně, spolehlivě s pokorou a poctivostí. Zodpovědně přistupuji ke každému delegovanému utkání. Výsledek a mise až na tuto úroveň beru jako odměnu. 3) Máš i jiné koníčky?Sport by měl tvořit nedílnou součást našeho života a v mém případě je vždy radost, když se tím mohu pobavit. Potom je to koníček. Ve volném čase rád vezmu do ruky tenisovou raketu, projedu se na kole nebo si jdu zahrát fotbal.4) Dělal jsi ve školních letech nějaký sport?Školní léta jsou ta nejlepší léta, na která asi každý rád vzpomíná. S radostí si vybavuji, jak jsem v létě hrával fotbal a v zimě jsem jezdil po zimních stadionech. Hokej byl v té době sport číslo jedna a poměr času v procentech činil devadesát ku deseti. 5) Zažil jsi nějaký zápas, na který dlouho nezapomeneš?Pískám dvacátou sezónu a mám mnoho zážitků, které mě zůstanou v hlavě navždy. Drtivá většina je těch pozitivních. Rád vzpomínám na každé premiérové utkání, ať už to byla druhá liga, první liga, extraliga nebo první televizní utkání, finále extraligy nebo mezinárodní utkání.

6) Bereš si osobně, když fanoušci svádějí na rozhodčí neúspěch svého týmu?Fanoušek je nedílnou součástí hokeje stejně jako hráči, trenéři, lékaři nebo rozhodčí. Fanoušek se jde na hokej sportovně vyžít a především fandit svému týmu. Má plné právo dát svoje emoce najevo a zakřičet si v tu chvíli co cítí. V těchto chvílích zůstávám naprosto klidný.7) Jaké je vlastně tvoje povolání?Dá se to říci velmi jednoduše, jsem živnostník.

8) A jak jsi na tom byl s prospěchem ve škole?Základku jsem prošel vyjma jednoho roku s vyznamenáním, střední školu s prospěchem velmi dobře. Vysoká škola se nekonala ze dvou důvodů. Za prvé, maturitu jsem dělal na strojnické průmyslovce a vysokou bych musel tenkrát dělat v tomto oboru, který nebyl úplnou trefou do černého. Tím pádem by pro mě bylo učení mučení a titul by pro mě nebyl patentem na rozum. Za druhé byla revoluce a připadlo mně zábavnější a vhodnější využít nové možnosti výzvy.9) Měl jsi nějaký předmět opravdu rád a naopak nějaký, který jsi nenáviděl?Musím se přiznat, že jsem se nikdy moc neučil. Ovšem byly určitě předměty, kterým jsem již ve vyučovacích hodinách věnoval více pozornosti. Sezení ve školní lavici bylo potom příjemnější. Těšil jsem se na matematiku, zeměpis nebo tělocvik. Tenkrát jsem moc nerozuměl dějepisu, ale dnes by mě historie zajímala více.10) Měl jsi nějakého sportovního „idola“?Obdivuji každého sportovce, který něčeho dosáhnul a především ty, kteří na tom vrcholu uměli nebo umí zůstat delší dobu. Je velmi obtížné vystoupat nahoru, ale ještě těžší je udržet se tam. Někomu je dáno více

talentu, někomu píle. Ke sportovní stránce je potřeba přidat mnoho práce, tréninku, psychickou odolnost, vystupování. Důležitá je pokora a nepodělat se z toho.11) Cítil jsi někdy po utkání, že jsi danou situaci mohl vyhodnotit trochu jinak?Rozhodčí je od slovíčka rozhodování. Hokej nabízí během pouhé jediné sekundy několik situací k řešení a rozhodování je v setinách. Chyby, kterých se občas rozhodčí dopouští, většinou plynou z toho, že situaci nemůžeme přesně posoudit. Někdy stojím moc blízko

hře a nemám možnost soustředit se na mimo hru. Periferní vidění nestačí. Nebo se mně ta malá tvrdá guma ztratí z dohledu a unikne mně něco jiného, poněvadž se soustředím pouze na ten puk. Myslím si, že dnes vím velmi dobře, co jsem rozhodnul správně a co jsem mohl udělat lépe. Vždy se snažím z toho vyvodit důsledky a ponaučit se z toho. 12) Máš možnost si promluvit s hráči např. z mistrovských Karlových Varů?S hráči na ledě provádím komunikaci, pokud to situace vyžaduje. Rád bych upřesnil slovo komunikaci a nezaměňujme ji za slovo diskuze. Diváci chtějí vidět

hokej, góly, emoce, radovat se. Nechtějí se dívat na podružné vlivy spojené se sportovním vyžitím. Rozhodčí si nemůže budovat kamarádství a diskutovat. Cílem rozhodčího by měl být přirozený respekt a v této úrovni řešit všechny úkony. Platí to samozřejmě jak pro ledovou plochu, tak mimo ni. Okolí mě zařadilo jako rozhodčího a pokud tu roli přijímám, měl bych tak vystupovat kdykoliv a kdekoliv.13) Cestuješ rád? Jestli ano, tak kde jsi nejdál byl.Cestuji rád. Hokej je dnes prakticky celoroční sport. Během jedné sezóny rozhoduji okolo sedmdesáti utkání, nějaká příprava, zkoušky, přednášky, prohlídky. Téměř jednu třetinu v roce (cca 110 dnů a večerů) se tedy aktivně věnuji hokeji, najezdím u toho čtyřicet tisíc kilometrů napříč celou republikou od Karlových Varů po Třinec. V březnu letím na mistrovství světa 18 do Mexika a bude to moje rozhodně nejvzdálenější cesta za hokejem. Za prací jsem jinak pojezdil trošku Evropu a měl jsem možnost navštívit pár zajímavých míst světa. V paměti mně nejvíce zůstávají Hong Kong, San Francisco nebo New York. 14)A co plánuješ do budoucnosti?Radost ze života.

Ptala se Martina Zoblivá, kvintafoto zdroj: www.arlh.cz

Roman Polákaneb písknout či nepísknout?

sport

16

Roman Polák - ten v pruhovaném uprostřed

Chemický kroužekOd Začátku školního roku každý pátek navštěvujeme kroužek prof. Justové. Tento kroužek je pro sekundu a tercii a naštěvuje jej celkem 10 žaček. Zde si osvojujeme základy chemie, jak jinak různými pokusy. Těchto zkušeností využijeme například při laboratorních pracích a i celkově se zlepšíte v chemii. Nejlepší prováděné pokusy byly: Faraonovi hadi, tajné písme (nepodepisujte se na papír, mohl by vám spolužák propálit vaše jméno); sloní zubní pasta či prskavky nebo reakce sodíku. Tyto vědomosti se vám budou báječně hodit do chemické olympiády nebo k pobavení přátel, ovšem u pokusů, které jsou bezepčné a lze je provádět doma. Chemický kroužek vřele doporučuji všem!

Kateřina Jandáková, tercie

PišqworkyČtete důležité upozornění pro hráče a hráčky hry nikoliv královské, nýbrž studentské. Připravujeme školní turnaj v piškvorkách, jehož prestiž je zvýšena zařazením do celoškolní soutěže a na rozdíl od minulých ročníků i cenami pro vítěze. Nicméně hlavní motivací pro opravdu elitní hráče na naší škole by měla být šance získat místo v reprezentačním “allstar” týmu, jehož minulé variantě utekl postup do celorepublikového finále jen o nejtenčí vlas.Konečně k podrobnostem: zatím není stanoveno datum a vzhledem k tomu, že tato akce nepatří mezi ty nejsvrchovanější, bude probíhat ve volném čase (piškvorkářům, kteří se probojují do allstar týmu se to vrátí, nebojte:) ). Zájemci nechť se přihlásí na nominační listině vyvěšené u kabinetu profesorky Kokešové, a pokud možno také na emailu [email protected].

Přesná pravidla, podle kterých budou probíhat jednotlivé zápasy, se dozvíte na http://pisqworky.cz/pravidla#III.3, jedná se zejména o upravené zahájení, které srovnává výhodu prvního tahu. Nejde o nic složitého a všechno vám před zahájením vysvětlíme. Dále je stanoveno omezení 5 hráčů na jednu třídu, výjimky jsou možné po projednání. S případnými dotazy se obracejte na mne, ať už osobně nebo na emailu,

Michal Keda, kapitán týmu a organizátor turnaje, septima

Vzpomínky

Velikonoce

V prvním dubnovém týdnu nás čekají Velikonoce. Přinášíme proto pár pojmů, které by studenti měli znát. Květná neděle – připomíná vjezd Ježíše do Jeruzaléma. Květná proto, že kostely bývají vyzdobeny květy, které se mají podobat palmovým listům, jimiž lidé vítali Ježíše. Této neděli se říká také Pašijová, protože se čtou pašije (příběh o utrpení Ježíše Krista)Modré pondělí – na oltář se vyvěšuje modrá látkaŠedivé úterý – uklízení (šedá barva symbolizuje prach)Škaredá středa (také Sazometná, Popeleční, Černá, Smutná) – den vymetání komínů. Pověra říká, že se lidé neměli mračit, protože by se pak mračili každou středu v roceZelený čtvrtek – název podle barvy bohoslužebných rouch, údajně se jedla zelená strava, aby byli lidé zdraví. V tento den pak zvony zvoní naposled, znovu se rozezní až v noci na neděli Zmrtvýchvstání PáněVelký pátek – den ukřižování Krista, nesmělo se prát, neboť prádlo by bylo smáčeno krví Krista. Měly se také otevírat hory a vydávat své poklady, žádná věc se nesměla půjčovat, neboť by mohla být očarovaná. Postní den.Bílá sobota – končí postní doba, zapalování ohňů (symbolizuje pálení Jidáše)Hod Boží velikonoční – Vzkříšení Ježíše KristaVelikonoční pondělí – pomlázka, polévání vodou

Zdroj: cs.wikipedia.orgpisqworky.cz

Jelikož je březen měsíc knihy (infernet do toho netahejte), nebylo by od věci udělat s ní rozhovor, ne? Nutno však říci, že se v našem případě nejedná o žádnou brakovou literaturu, ale o v kůži vázaný hodnotný svazek, respektive se jedná o Jiřího Knihu, herce působícího v divadle Husa na provázku. Spolu s Katkou Kokešovou jsme si s ním dali rande v jedné brněnské kavárně. Když mistr dorazil a představili jsme se, rozhovor začal.

Jirko, ty hraješ tedy v Huse na provázku, jak dlouho už tam jsi?Na plný úvazek asi pět let. Předtím jsem v divadle hrál už v Hradci Králové, odkud pocházím. Jinak jsem si tady užil se svým jménem dost legrace, někteří kolegové si asi rok mysleli, že je to má přezdívka (smích) a na skloňování „s Knihou“ už jsem si taky zvykl.

Jak jsi začal?Ve školním dramaťáku, původně jsem se tam přišel spíš ulívat ze školy, ale pak mě to začalo bavit.

Hraješ raději vážné kusy nebo komedie? Já osobně jsem ještě žádnou tragédii nehrál, nebo to tak alespoň nemělo být, takže nevím.To je dost těžké rozhodnout, obojí má něco do sebe.

Jak ti šla škola? Docela ano, až na některé předměty, například matematiku jsem si obvykle celou hodinu kreslil.

No…ještě že v tom nejsem sám. A na jaké škole jsi studoval?Jsem vyučený truhlář.

Tak to máš dobrý, když jsme minule hráli, potřebovali jsme rakev, tak jsme ji s kolegou museli vyrobit, a truhlář by se nám zrovna hodil. No, zvládli jsme to i tak.Rakev?No jo. Já v ní ležel, takovej malej trénink do života, ne?

Jinak mě vždycky nejvíc bavily v divadle improvizace. Když během scény řekneš nějakou úplnou kravinu a sleduješ zděšení ve tváři ostatních účinkujících a bavící se diváky.Souhlasím, improvizace jsou skvělé, někdy se spálíš, ale jinak to vždycky stojí zato.

Ve svých hrách dávám velký důraz na komunikaci s divákem.

To je správné, je dobré mluvit s diváky, pohybovat se mezi nimi, házet do publika předměty. Nesmí to teda být šutry (smích).

Ty házejí spíš diváci.Ano. Ale jak říkám, kontakt s divákem je velmi důležitý.

Ještě bych se vrátil k té Huse na provázku, ta je právě známá svými experimentálními kousky, máš raději klasické divadlo s oponou, s jasným hledištěm a s dokonalými kulisami a rekvizitami?Ani ne, mám právě rád to experimentální, jako rekvizita ti klidně postačí i lžíce. Ty dokonalé rekvizity a kulisy nejsou nutné.

A taky na ně dost často nejsou peníze (povzdech). Kde sháníš kostýmy?Různě, něco z domu, klidně i ze sekáčů a nebo teda přímo pro divadelní využití.

Poslední, na co jsem se chtěl zeptat, je samotné divadlo Husa na provázku, jak tento název vůbec vznikl?Údajně podle první věty první hry, co se tu hrála. Ale během normalizace se musel název zkrátit pouze na Divadlo na provázku, protože se ve velké míře užívalo označení Divadlo Husák na provázku (smích)

No to musel Gusta řádit, já ti moc děkuji za tvůj čas a snad se zas někdy potkáme…

Ptal se Tom Antoš, odpovídal Jiří Kniha

Husa na provázku

Název Husa na provázku prý vznikl jako pocta velkému brněnskému divadelníkovi Jiřímu Mahenovi, který před válkou napsal pět libret, které se měly původně na Barrandově zfilmovat, ale nakonec vyšly jen knižně pod názvem Husa na provázku. Za normalizace se to kvůli Husákovi muselo přejmenovat jen na divadlo Na Provázku, protože lidi na plakáty dopisovali Husák na provázku a malovali ho vedle na oprátce, případně jako loutku Moskvy.

-ek-

Rozhovor s Knihou rozhovor

aneb divadelná rozprava

17











editorial


Editorial




zábava

18

ŘÍM

SK

Y S

TO

VĚ

DO

MÍ

PŘ

ED

LO

ŽK

AT

VO

JEP

AS

TI

VN

ITŘ

NÍ H

LA

S

ZN

AČ

KA

CU

RIA

3. D

ÍL T

AJE

NK

Y

ČÁ

ST

PR

AH

Y

SÍD

LO

V Č

AD

U

PO

MS

TA

NE

ÚP

LN

Ý

ITA

LS

KY

NE

BO

4. D

ÍL T

AJE

NK

Y

ED

ÉM

PŘ

ED

LO

ŽK

A

KIN

OM

Á

ČE

SK

É M

ĚS

TO

ŘÍM

SK

Y 1

2. D

ÍL T

AJE

NK

Y

ÍS

NĚ

ŽN

Ý M

UŽ

VŮ

NĚ

FR

AN

C. Ř

EK

A

KM

IT

PS

Í PL

EM

EN

O

1. D

ÍL T

AJE

NK

YT

EO

BA

L K

OŘ

EN

U

ČA

J

ZN

. PR

ŮM

ĚR

UZ

NA

ČK

A T

UN

Y

DR

UH

PA

LM

Y

PŘ

ED

LO

ŽK

A

LÉ

KA

Ř IK

EM

Po

znám

ka k

e kř

ížo

vce

z m

inu

la:

3. d

íl ta

jen

ky je

"čá

st".

AL

Y, Z

IU, I

TA

, G

OO

, GIB

, KE

O,

AN

AX

, KO

RV

, P

IRK

, AY

, M

AR

DI,

AT

I, Y

EA

FR

AN

CO

UZ

SK

Y

ÚT

ER

ÝS

LO

VE

NS

KY

N

IKD

OC

HE

M. Z

NA

ČK

A

IND

IAB

ED

UÍN

SK

Ý

PL

ÁŠ

ŤR

YC

HL

OS

TN

Í Z

KO

UŠ

KA

AU

ST

RA

LS

KÉ

S

ÍDL

OV

ĚD

A O

JE

DE

CH

PŘ

ÍSL

UŠ

NÍK

N

ÁR

OD

A

VÝ

ST

UP

NÍ

ZA

ŘÍZ

EN

Í (P

L)

ZN

AČ

KA

V

ÝT

AH

ŮR

OS

TL

. Z Č

EL

. A

ST

ER

AC

EA

E

KÓ

D L

ET

. A

LE

XA

ND

RIA

VP

ÁD

O

ZB

RO

JEN

CŮ

ŠV

ÉD

SK

Y

PÁ

RE

K

AK

KA

DS

KÝ

B

ŮH

BIB

LIC

KÝ

M

OŘ

EP

LA

VE

C

SL

OV

EN

SK

Á

MÍR

AL

AT

INS

KY

Š

ÍDL

O

Cen

tral

an

d

Eas

tern

E

uro

pea

n

Ne

two

rk

INT

ER

N.

CL

AS

SIF

ICA

TIO

N O

F

DIS

EA

SE

S

SE

VE

RS

KÝ

B

ŮH

KN

IHA

JA

NE

A

US

TE

N

PO

LY

NÉ

SK

Á

ŘE

KA

ML

UV

. K

AT

EG

OR

IE

MN

OŽ

INA

PŘ

IR.

ČÍS

EL

FIB

ICH

OV

A

SK

LA

DB

A

MU

ŽS

KÉ

JM

ÉN

ON

ÁB

OŽ

EN

SK

Ý

OB

RA

Z

NE

SP

OL

EČ

EN

SK

Ý

AN

GL

ICK

Y

BL

ÍZK

O

PŘ

EZ

DÍV

KA

E

ISE

NH

OW

ER

A

AL

BU

M S

ON

IC

YO

UT

HE

UL

ER

OV

O

ČÍS

LO

ZN

AČ

KA

K

YS

LÍK

UL

ET

IŠT

Ě

GIB

RA

LT

AR

INIC

. P

RA

CH

AŘ

EV

ES

NIC

E V

E

ST

ON

SK

UA

MN

ES

TY

IN

ER

NA

TIO

NA

L

NE

PO

ZC

HY

BN

IT

EL

NÁ

TE

ZE

HIS

TO

RIC

KÉ

O

BD

OB

Í

ČE

SK

Ý

AU

TO

BA

ZA

RIN

ICIÁ

LY

A

SIM

OV

AA

NG

LIC

KY

Ú

HO

Ř

Jirka

Jana

Michal

Petr

Pavel

MartinJarda

Mirek

Lenka

Milan

PepaFranta

Hanka

Terka

Karel

Alena

SCOOL! 17

Bara

Verča

Lukáš

Marek

Ondra

Roman

Mates

David

Jitka

MartinaKuba

Klára

Vendula

TomAS

Richard

Eva

DominikEster

Bětka

EliškaMarketa

Simona Nikola

Honza

Pavlína

Filip

Vojta

LubošJindraKarolína

AdamSaša

Lucka

RadekAdela

No. 17/ březen ‘10Studentský magazín zastáveckého gymnázia

No. 17/ březen ‘10

Documents

SCOOL! 17