32

SCOOL! 36

Embed Size (px)

DESCRIPTION

Studentský magazín Gymnázia T. G. Masaryka v Zastávce

Citation preview

Page 1: SCOOL! 36
Page 2: SCOOL! 36

2

04 Jednou větou...

06 Potraviny budoucnosti

08 Jednu práci, prosím

10 Strartupy

12 Multimediální den

14 Nejlepší školní časopis

15 Anketa

16 Rozhovory s učiteli

18 Učitelská anketa

20 Budoucnost učení

21 Prodloužená

22 Reportáž: Lipsko

24 Absolvent

27 Reportáž: Vídeň

28 Sport

30 Den sebeobrany

web: scool-mag.cz facebook: facebook.com/CasopisSCOOL email: [email protected] tel: 732 659 640

cover: Dominik Petr - Frank Zappa tisk: POINT CZ, s.r.o.

OBSAH

EDITORIAL

Drazí spolubojovníci všech školních front, 36, to už je 11 čísel, co jsem začal, minulost ale nechme být a pojďme se bavit o budoucnosti. Budoucnost je v mém vnitřním dialogu věčné téma. Co bude? Jak to udělat, aby bylo, jak já chci? V tomto čísle jsem si opět dovolil přidat svůj článek, a to konrétně “Jednu práci, prosím”. Abych pravdu řekl, tak jsem se s tímto článkem zacho-val jako sobec, jelikož jsem se vydal na místo mé kariérně vysněné. Na druhou stranu jsem svou budoucnost možná i ohrozil, a to článkem, který vidíte hned vedle (smích). Pokusili jsme se zavést novou rubriku pod názvem “Ksichtknížka”, která si klade za cíl vtipně a s nadsázkou glosovat poslední dění ve škole i mimo ni. V neposlední řadě bych vám rád popřál šťastné svátky, hodně štěstí do nového roku a spoustu úspěšných kroků do vaší budoucnosti. Toto číslo sponzoruje Mikroregion Kahan.

J Á C H Y M D Ů J K AŠ É F R E D A K T O R

OBSAH

OBSAH08

Jednu práci, prosímNávštěva personální společnosti Grafton Recruitment.

14

Nejlepší školní časopisReportáž ze soutěže o nejlepší školní časopis, ze které jsme neodjeli s prázdnou.

SCOOL! - MAGAZÍN GYMNÁZIA V ZASTÁVCE / č. 36, prosinec 2013Šéfredaktor: Jáchym Důjka Redakce: Ivana Puškarová, Karolína Čapková, Martin Suchomel, Ruda Zezula, Vladimír Buchar, Jakub Vaverka, Roman Krupica Korektury: Ivana Puškarová Grafika: Jáchym Důjka Layout: Jakub Maca, Martin Suchomel Webmaster: Martin Suchomel

2 O B S A H

Page 3: SCOOL! 36

3K S I C H T K N Í Ž K A

Page 4: SCOOL! 36

24 J E D N O U V Ě T O U . . .

A n n a F a u s t m a n n o v á a J i t k a P l u c a r o v á , o k t á v a

Exkurze do laboratoře molekulární genetiky rostlin MUDne 21. 11. 2013 jsme v rámci semináře z biologie navštívili laboratoř molekulární genetiky rostlin na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Název tohoto pracoviště sice zní odpudivě, ale ve skutečnosti to byla zábava.Nejprve jsme pozorně poslouchali výklad paní doktorky Fojtové, co vlastně uvidíme. Po krátké prezentaci o telomerách, replikaci DNA a PCR jsme se šli podívat na mikroskopování, kde jsme viděli mitózu buňky v různých fázích. Poté jsme navštívili fytotron, což je místnost, kde se ve specifických podmínkách pěstují rostliny. My jsme zhlédli pár rostlin, jejichž chromozomy jsme předtím pozorovali pod mikroskopem.Dále jsme viděli hmotnostní spektrograf, který i z malého vzorku určí látku.Pokračovali jsme do další laboratoře, kde jsme si sami vyzkoušely elektroforézu DNA. Naši exkurzi završil velmi poučný výklad o fluorescenčních materiálech.Paní doktorka Fojtová i všichni její kolegové byli moc milí a ochotně nám zodpovídali naše dotazy. Podle mého názoru byla exkurze velice zajímavá a mnoho z nás přesvědčila, že genetika rostlin není žádná nuda.

Vzpomínka na imatrikulaci

Budoucí elita národa? Shadow kvartet

Page 5: SCOOL! 36

3 5J E D N O U V Ě T O U . . .ISSUE 36

Mikuláš

Kdo chce kam ... :-) Nejen mocnosti pekelné

Ej! Makaréna

Pozdrav ze školkyaneb Závěrečné vystoupení oktávy

Celá učitelská crew

Navždy spolu

Page 6: SCOOL! 36

26 T É M A

K a r o l í n a Č a p k o v á , s e p t i m a

Jak bude vypadat strava budoucnosti? Maso se stane luxusem, nahradí jemořské řasy a hmyz.

Granule z mořských řas by už za dvacet let mohly nahradit sůl. Jejich masivní produkce může dokonce omezit závislost na fosilních palivech. V laboratorních podmínkách mezitím bude vznikat syntetické maso. „Lidský jídelníček se v poměrně krátké době drasticky promění. Sami konzumenti si toho ale většinou téměř nevšimnou.“ Alespoň to vyplývá z předpovědí futurologů a odborníků na výživu, které shrnuje ve svém článku pro magazín BBC Denise Wintermanová.

V horizontu příštích 20 let se prý maso stane luxusním prvkem stravy.

A to především kvůli stoupajícím cenám potravin, narůstající světové populaci a zvyšujícím se nárokům na ochranu životního prostředí..

„Stoupající ceny masa znamenají, že dnes začínáme vnímat maso jako luxusní

položku našeho jídelníčku. Kvůli tomu nyní musíme hledat nové položky, kterými naplníme prostor uvolněný masem,“ řekla BBC futuroložka a odbornice na výživu Morgaine Gayová.

Hlavní prvek lidské stravy může v budoucnu tvořit hmyz, který má

stejnou nutriční hodnotu jako maso, a navíc obsahuje velké množství bílkovin.

K takovýmto závěrům došli výzkumníci nizozemské univerzity ve Wageningenu.

Zkusme ho proto tedy trochu omezit... třeba to tuto situaci oddálí.

Steak - luxus budoucnosti?

zdroj: prima-receptar.cz

„Lidský jídelníčekse v poměrně krátké době drasticky promění.“

Page 7: SCOOL! 36

3 7T É M AISSUE 36

Milion eur do hmyzích farem Existuje 1400 druhů hmyzu, které jsou poživatelné člověkem. Například nizozemská vláda jž investovala značné prostředky do podpory výzkumu a přípravy legislativy na vytvoření hmyzích farem.

Podle Gayové ovšem úspěch hmyzu na našem talíři bude zapříčiněn formou, ve které bude podáván. Neměli bychom totiž očekávat, že se na našem stole objeví přímo nejrůznější kobylky či sarančata, ale spíše výrobky vyrobené z hmyzu, které budou co nejvíce připomínat dnešní masné produkty."Lidé si tyto výrobky oblíbí, jakmile přestaneme používat slovo hmyz a nahradíme ho například výrazem 'malá hospodářská zvířata'," odhaduje odbornice.

Další "novinkou" v lidské stravě bude podle odborníků masivní rozšíření pěstování a používání mořských řas. Jejich obrovskou předností je, že je lze pěstovat přímo v oceánech, což představuje značnou výhodu

v době, kdy drasticky ubývá jak orné půdy, tak sladké vody.Masivní pěstování mořských řas by mohlo také znamenat menší závislost lidstva na fosilních palivech. Řasy by mohly být zpracovávány na biopaliva.Někteří odborníci na zemědělství dokonce předpovídají, že mořské řasy by se mohly stát nejpěstovanější plodinou na planetě. Řasy by se opět měly stát, jako v případě hmyzu, spíše komponentem současných potravin než konečným produktem, který by směřoval na náš stůl.

Například granule z mořských řas by mohly podle vědců z sheffieldské univerzity nahradit běžnou sůl používanou ve většině potravin.

Zůstává tedy otázkou, jak rychle a v jaké míře dokáže lidstvo omezit touhu po konzumaci živočišných výrobků. Že se tak stane, je nesporné. Bude tedy třeba být připraven. Láska k bezobratlým vítána.

Maso se bude pěstovat v laboratořích Vědci v Nizozemsku na počátku letošního roku vypěstovali v laboratorních podmínkách syntetické maso. Při procesu "výroby" tohoto masa nebylo usmrceno žádné zvíře, pouze došlo k odběru svalové tkáně z živého zvířete.Vývoj tohoto umělého masa má dvě hlavní příčiny. Za prvé je velmi pravděpodobné, že současné získávání masa je v dlouhodobém horizontu neudržitelné a za druhé vědci doufají, že vzhledem k tomu, že během výroby masa není usmrceno žádné zvíře, mohli by si je začít kupovat vegetariáni."Někteří z nás čekají se zatajeným dechem, jaké to bude ochutnat maso bez toho, aniž bychom

ublížili nějakému zvířeti, zatímco jiní považují tento nápad za odporný," řekla pro BBC Su Taylorová z Vegetariánské společnosti Spojeného království.

"Osobně nemám rád syntetické jídlo a také se snažím vyhnout se všem těm sojovým náhražkám masa zacíleným na vegetariány. Takže bych ho nepoužíval ani ve své restauraci ani doma. Nicméně podporoval bych ho jako lepší způsob jak produkovat maso, aniž bychom káceli deštné pralesy nebo ničili jinak využitelnou zemědělskou půdu," prohlásil Denis Cotter, majitel vegetariánské restaurace v Corku.

Cvrčci, to je dobrota!

http://blog.idnes.cz/blog/2746/75572/cerv1.jpg

Page 8: SCOOL! 36

28 T É M A

J á c h y m D ů j k a , s e p t i m a

Jednu práci, prosím Každý z nás v dětství chtěl něčím být - například pilotem, hasičem, policistou, zlodějem..., avšak málokdy nám tyto sny vydrží až do dospělosti. Na druhou stranu nějaké povolání vždy budeme muset dělat, a abychom získali právě to, po kterém toužíme, uděláme maximum. Jednou z cest jsou i personální agentury. Já se do jedné vydal, konkrétně agentury Grafton recruitment, což je jedna z předních personálních agentur v České republice. Dal jsem si za úkol pro vás zjistit, jak personální agentura funguje, ale také jak uspět při pohovoru. Chtěl bych vřele poděkovat Zuzaně Švejdové za její odpovědi na mé otázky.

Co je personální agentura?Personální agentura je obchodní společnost, která se snaží naplňovat přání a požadavky klientů, kteří nás platí. Oblast, kterou se zabýváme je zajištování lidských zdrojů a personálních služeb. Dále vytváříme porfolium, které je přizpůsobeno potřebám klienta a jeho požadavkům.

Kdybych se chtěl stát vašim kandidátem, jaké kroky musím podniknout?Jsou dvě možnosti. První z nich je, že máte zájem přímo o konkrétní pozici. Nějakým způsobem projevíte zájem a my vás, pokud vyhovujete požadavkům, přizveme na pohovor. Potom probíhá samotný pohovor a v rámci něj si vás zaregistrujeme do databáze. V tomto směru se ale zabýváme pouze tou jednou pozicí a případně podle vašich očekávání můžeme nabídnout i něco jiného. Druhá možnost je, že se chcete obecně zaregistrovat, nemáte nic konkrétního vyhlédnutého, chcete opravdu být pod námi, aby jste byl evidován a veden. V tomto případě stačí přijít a požádat o registraci a podle, toho jaký máte směr, buď vzdělání, nebo praxi, si vás vezme konzultant, který se zabývá tou danou divizí nebo problematikou, a na základě toho se u nás můžete registrovat. Musí tam být nějaké hodnocení, že opravdu splňujete alespoň minimální požadavky, potom už přichází

klasická registrace. Ještě jednou z možností je, že si u nás založíte účet, kde vyplníte vaše priority a chodí vám od nás nabídky na e-mail.

Jaké je složení vašich kandidátů (ten kdo žádá o práci), absolventi, lidé před důchodem...?Je to takový průřez celým spektrem trhu práce. Konkrétně v brněnské pobočce máme všechny

stupně technických pozic, IT, brigádníky a multilanguage. U posledně jmenovaných

hledáme kandidáty, kteří mají nějakou jazykovou vybavenost.

Jak říkám, tady je technická základna plus HR (Human

Research), personalistika a banking.To jsou naše hlavní oblasti, od nichž se odvíjejí uchazeči. IT můžou být mladší, do oblasti Engeneering se hledají spíše zkušenější, multilanguage klidně zase absolventi, brigádníci jsou většinou studenti.

A z klientů (firmy)?V mé oblasti, engeneering,

jsou to firmy z místních technologických parků ve Slatině a

v Modřicích. Dále také ostatní významné brněnské společnosti, které potřebují řešit

problém náboru.

Když pomineme praxi, proč je nesnadná pozice absolventů na trhu práce?Kromě praxe záleží hlavně na individuální aktivitě

„...pomáhají různé mimoškolní činnosti, ať už neziskové organizace, nebo vyvíjení aktivity z vlastní vůle...“

Page 9: SCOOL! 36

3 9T É M AISSUE 36

člověka. Myslím si, že když je absolvent aktivní, má zájem a opravdu to zkouší, nejen přes klasické informační kanály, je šance na přijetí celkem vysoká. Pakliže to jsou absolventi, kteří nejeví zájem a nejsou aktivní, tak tam, podle mého názoru, nastává problém. Dalším z důvodů je také větší poptávka než nabídka. Ovliňuje to ekonomická situace a jiné faktory, avšak spíše záleží na idividualitách. Pokud se člověk činní a je aktivní, tak i pro absolventa je tady prostor. Musí zároveň umět zmapovat trh, aby určil, která pozice je pro něj vhodná. Problémem je nezřídkakdy nadměrné očekávání studentů, kdy mají pocit, že po škole můžou jít na manažerské pozice. Je vždy potřeba nabýt konkrétní zkušenosti a nepřeskočit určité stupně kariérního vývoje.

Čím naopak může absolvent svého potencionálního zaměstnavatele zaujmout?Je to určitě aktivita, přístup jak v dané oblasti, tak i projevený zájem. Pomáhají různé mimoškoní činnosti, ať už neziskové organizace, nebo vyvíjení aktivity z vlastní vůle. Poté si zaměstnavatel řekne: „Ano ten člověk má chuť pracovat, dělá pro to něco“. Další věc je, že spousta studentů si brigádně přivydělává, ale hodně z nich to neuvádí do životopisů. I když je to mimo jejich obor, zaměstnavatel sice pozná, že ten člověk nemá v daném oboru praxi, ale je aktivní, něco dělal, někde pracoval, má nějaký pracovní návyk. Určitě neopomíjet uvádět brigády a mimoškolní aktivity do CV. Poslední věcí jsou zahraniční stáže, praxe, výměnné pobyty.

Každý inzerát obsahuje minimálně tuto frázi: „Praxe na obdobné pozici vítána“, měl bych se tím nechat zastavit?Určitě ne, pokud chcete proniknout do nějakého oboru a nemáte praxi, která by byla naprosto totožná. Pokud zaměstnavatel obdrží váš životopis a nenalezne tam úplně adekvátní praxi, nicméně uvidí zájem, je pravděpodobnost, že i přesto ho zaujmete. Vřele doporučuji zmínit se v motivačním dopise, že si sám uvědomujete, že požadavek není na 100 % splněný.

Jsou absolventi gymnázií schopni najít si praxi alespoň okrajově v oboru, který je zajímá? (Když pomineme opravdu specifické obory.)V určitých případech ano, jde hlavně o přístup. Avšak jsou pozice, kde je potřeba nabírat zkušenosti, člověk se tam musí dopracovat.

Je možno samostudium, například: čtení knih a návštěvu seminářů, uvádět do životopisů jako jisté „vzdělání v oboru“, nebo na tento druh vzdělání není brán větší ohled?Doporučuji nevkládat do životopisů úplně všechno, nicméně určitá zmínka je velkou výhodou pro doplnění obrázku o vaší osobnosti. Také to vypovídá, že máte zájem na sobě pracovat.

Jak by měl vypadat pohovor s čerstvým absolventem? Uveďme ten nejhorší a nejlepší způsob.Nejhorší, co může být, je nepřipravenost, když člověk nemá žádné informace o pozici nebo firmě. Je také důležitá komunikace a styl vystupování. Arogance je nepřípustná. Plus prvky neverbální komunikace, zejména stisk ruky. Ideální jsou zjištěné informace, znalost dané firmy. Je třeba být připravený, mít sebou životopis, případně reference, podklady a přijít v pozitivní náladě. Nutností je také adekvátně zhodnotit své požadavky a podmínky.

Mohla byste, prosím, přiblížit studentům profesní síť LinkedIn a říci, jestli má pro výběrové řízení vliv?Účet na LinkedIn je velkým přínosem, protože se s ním u absolventů nesetkáváme tak často. Je to forma sebeprezentace, účet by měl obsahovat pravdivé informace. Zároveň je jakousi kopií životopisu. Je potřeba si uvědomit, že je to profesionální síť a nezaměňovat ji za síť typu Facebook, tedy neuvádět nic mimo pracovních záležitostí a mimojiné klást důraz i na fotografii. Absolventi si ho často nezakládají z důvodu nedostatku praxe, avšak to ničemu nevadí, ukazuje to o vás, že se již na trhu práce částečně orientujete.

Stává se často, že si zaměstnavatel kandidáta prověří na internetu?Stává se to velmi často, to mohu říct z vlastní zkušenosti. Na LinkedIn se podíváme vždycky, na Facebook jen při užším výběru. Mnohokrát se stalo, že jsme se na základě facebookových stránek rozhodli pro jiného uchazeče.

A tak to zkrátka je, tak se pojďme snažit vyplnit náš dosavadní čas smyslupněji, abychom si

vysněnou práci zasloužili.

Zuzana Švejdová, Recruitment Consultant

Foto

: Jách

ym D

ůjk

a

Page 10: SCOOL! 36

210 T É M A

M a r t i n S u c h o m e l , s e p t i m a

Startupy kolem nás aneb O kom ještě uslyšímeSlovo „startup“ slýcháváme ve svém okolí čím dál tím častěji. Co to ten startup vlastně je? Startup je pojem, kterým se označující nově vznikající projekty začínajících firem, které mají zajímavý nápad, nízké počáteční náklady a šanci na vysokou návratnost investic. Většina z nich mají co dočinění s internetem či IT. Třeba takový Facebook či Google také začínaly jako startupy. Za Mekku startupů by se dalo označit Silicon Valley, světové centrum počítačového a technologického průmyslu, kde sídlí firmy jako Google, Apple, Microsoft, Yahoo, Intel a mnoho dalších. Ale ani my (skoro) v Brně se nemusíme za nic stydět! Jihomoravské inovační centrum (JIC) získalo v prosinci roku 2011 třetí cenu v celosvětové soutěži The Best Incubator Award v kategorii Nejlepší mezinárodně zapojený inkubátor. JIC se zaměřuje na podporu inovačního podnikání a komerčního využití výzkumu a vývoje. Ve svém Innovation Parku má v současnosti kolem 50 firem a startupů. Vybral jsem pro vás několik zajímavých projektů, které v JIC jsou nebo již byly.

Be interactiveBe interactive se zabývají aktivním trávením volného času prostřednictvím speciálních interaktivních outdoorových her fungujících v chytrých telefonech a tabletech. Jedním z jejich projektů je aplikace pro rodiče s dětmi. Stačí si stáhnout aplikaci do svého zařízení, do aplikace zadáte místo, kde si chcete hru projít, a vygeneruje se vám hra. Ve hře se vám ukáže mapa a jednotlivé úkoly pro děti, které jsou vázány na nějaký příběh. První takováto hra byla vytvořena pro hrad Špilberk, jmenuje se „Jak hráli skřítci na schovávanou“ a je určena dětem ve věku 3-6 let. Připravují se hry také pro brněnskou a pražskou ZOO. Dalším z jejich projektů jsou města s rozšířenou realitou, což jsou dobrodružné kvízové hry s prvky rozšířené reality vytvořené pro mobilní telefon a tablety. Prvním městem s takovouto hrou je Praha, kde se turista může přenést do renesanční Prahy za doby Rudolfa II.

http

://i.iinfo

.cz/im

ages/3

88/b

e-in

tera

ctive

-starc

ub

e-sh

ow

.jpg

Celý Be interactive tým při vítězství v Star Cube 2013

Page 11: SCOOL! 36

311T É M AISSUE 36

Safetica Technologies

Safetica se věnuje vývoji softwaru zajišťujícímu kompletní řešení vnitřní bezpečnosti firmy. Kromě ochrany citlivých dat dokáže jejich software také podpořit produktivitu personálu či minimalizuje vliv lidských chyb. Aktuálně s těmito problémy pomáhají firmám ve více než 50 zemích světa. Můžete ji znát mimo jiné z televizního pořadu Den D, kde sice nabídku dostali, ale nebyli spokojeni s požadovaným podílem. Safetica se letos dostala na žebříček stovky nejlepších technologických firem v Evropě, který každoročně sestavuje americký časopis Red Herring. Začínali v roce 2004 při studiu vysoké školy, dnes mají necelých 50 zaměstnanců a hodnotu více než 100 milionů korun. Pokud se podaří Safetice i nadále růst takto rychlým tempem, může jít o další českou firmu, která stejně jako například Avast či AVG uspěje v oblasti počítačové bezpečnosti.

Skypicker

Skypicker je vyhledávač levných letenek, který se snaží udělat vyhledávání jednoduché a přehledné. Začátkem prosince tohoto roku získali investici ve výši desítek milionů korun, která má pomoci v expanzi. Cíle Skypickeru nejsou nikterak malé. V příštím roce plánují zahájení prodeje letenek po celém světě a do dvou let se pak hodlají stát jedničkou na trhu prodeje nízkonákladových letů.

Celebrio SoftwareCelebrio vyvíjejí počítačový systém určený primárně pro seniory. Hlavními přednostmi jsou velké ikony, velký text, snadné a intuitivní ovládání a také to, že jej můžete nainstalovat na jakékoliv zařízení s operačním systémem Android, popřípadě na PC s Windows. Týmu, stojícímu za Celebriem, se v roce 2011 podařilo dostat do TOP 18 v Microsoft Imagine Cupu (největší soutěž ve vývoji software) a v České republice vyhrát soutěž Vodafone Nápad roku a získat titul Ekonom Student podnikatel 2011. Systém Celebrio obsahuje aplikace: Zprávy, Pošta, Rozhovor, Lidé, Galerie, Počasí, Knihy, Hry a Internet. Sám jsem měl možnost tento systém zhruba před dvěma roky otestovat na tabletu a myslím, že pro ty, kteří ještě nepodlehli počítačovým technologiím a mají problémy s ovládáním klasického tlačítkového mobilního telefonu je Celebrio vhodným řešením.

WWW.JIC.CZ

htt

p:/

/ww

w.c

cb.c

z/data

/im

ages_

aqua_p

reh

led

y/sa

feti

ca_t

ech

nolo

gie

s_lo

go_1

00

0p

x_n

.pn

g

http

://hu

meu

rtou

ristiqu

e.c

om

/wp

-con

ten

t/up

load

s/20

12

/07

/skyp

icker.p

ng

http

://ww

w.p

eceose

nio

ry.cz/zo

bra

zit-obra

zek/--2

69

4.jp

g

Page 12: SCOOL! 36

212 T É M A

I v a n a P u š k a r o v á , s e p t i m a

Zaostřeno na Multimediální den 2013 SCOOL! redakce je tvořivá redakce. A tak když jsme na letošním Gaudeamu objevili, že se na Fakultně sociálních studií (FSS) Masarykovy univerzity, na jejíž lavice si do budoucna mnozí z nás myslí :3, koná už nekolikátý ročník Multimediálního dne, což je, zjednodušeně řečeno, takový interaktivní den otevřených dveří, měli jsme o plánu na předposlední listopadový pátek okamžitě jasno.

I když jsme do atria krásné budovy na Joštově dorazili na čas, zahájení ve třetím patře jsme neslyšeli. (Říkejme tomu vrozená prostorová neorientace.) O to víc jsme si potom užili besedu s komentátory předních českých tištěných médií, pány s velkým pé, Erikem Taberym (Respekt), Alexandrem Mitrofanovem (Právo) a Petrem Honzejkem (Hospodářské noviny). Téměr dvouhodinové povídání o moci komentářů na politické dění, ale třeba i o aktuálních vlivech Andreje Babiše bylo velmi inspirativní, rozhodně to člověku dalo hned několik podnětů k zamyšlení.

Lehce nás zamrzelo, že původně nabízené workshopy právě s těmito pány se nakonec ukázaly jako podpultové zboží dostupné pouze studentům FSS zřejmě vlastnících tu správnou měnu. My jsme v kapsách měli pouze malé lemuří čokoládky, které nám s úsměvem podstrčil šéfredaktor studentského portálu *LeMUr.mu – Zdeněk Ježek. Takže ne, on nebyl lemur, jen ježek. Ale ty jeho dredy bych vážně chtěla mít.

Kromě leMUra si s námi moc hezky popovídal i editor oficiálních muni novin a také kompletní spektrum redakce brněnského Deníku. Věřím, že v Mladé frontě, Českém rozhlase i České televizi by byli stejně příjemní – jen kdyby před jejich stanovišti nebyla tak ukrutná fronta.

* LeMUr.mu : studentský portál Masarykovy univerzity byl založen studenty v červnu roku 2009. Jejich cílem je přinášet studentům nejnovější informace o dění na všech fakultách,o univerzitních akcích a o kulturně-společenských novinkách v Brně.

„Facebook je pouze přechodná módní záležitost“

Žijeme v době sociálních sítí a internetové komunikace. Myslíte, že tisk jako takový má před sebou světlou budoucnost?„Viděl bych to dost nejistě. Dřív jsem měl pocit, že k zániku musí dojít, nicméně teď začínám mít pocit, že se tištěná média částečně udrží. Jejich jediná šance je v tom, že si lidé uvědomí, že papír je prostě fajn a že facebook je pouze přechodná módní záležitost. Samozřejmě, online věk se blíží a pohltí nás všechny, stále si ale myslím, že pro část lidí bude papír vždycky důležitější. Tahle část lidí má také šanci noviny udržet.“

Máte tedy pocit, že momentální pokles prodeje se na nějakém čísle zastaví.„Zastaví. Samozřejmě tištěná média musí hledat nové cesty, kterými čtenáře zaujme. Druhou věcí je také to, že většina vydavatelství má už dneska kromě tištěné verze i tu webovou a tím pádem získávají čtenáře i na internetu. Tam máme své inzerenty, nicméně stále jich není dost na to, aby nás uživili. Zisk pramení z inzercí v tištěných novinách. Pokud se to ovšem nezmění a náklady budou dále padat, pak to vypadá, že noviny jako takové zaniknou.“

Jsou tedy tištěná média něčím natolik vyjimečná, že bude pro čtenáře stále atraktivní je číst?„Je zde jedna důležitá věc, i když to tak možná na

Multimediální den byl každopádně ve všech úhlech pohledu velmi inspirativním dnem. Už jen ta koncentrace novinářů, techniky a všudypřítomně bleskajících fotografů. (Uvažuji, jestli pracovním úrazem redaktora může být taky bleskové oslepnutí. Nevíte?) Nedalo nám to, a podprahově ovlivnění aktuálním tématem – budoucností – jsme se vydali za šéfredaktorem brněnského Deníku, Zbyňkem Vičarem. Zajímalo nás, jestli v dnešním světě internetových médií ty tištěné mají vůbec šanci na přežití.

Page 13: SCOOL! 36

313T É M AISSUE 36

první pohled nevypadá, ale noviny jdou mnohem víc do hloubky. Na internetu jsou zprávy povrchní a i jejich úroveň je mnohem horší, protože jsou zpracovávány na rychlo, většinou do hodiny. Druhou věcí je také to, že internetoví novináři tím pádem často nemají čas zveřejňované informace ověřovat. Jednoduše řečeno, jejich zprávy nejsou vyzdrojované. Pak se bohužel stává, že některé články jsou úplně mimo, když to jeden takový server okopíruje od druhého.“

Doufáte také jako já, že tisk přetrvá? Čtete pravidelně noviny, časopisy, SCOOL!? Dejte nám vědět, třeba na facebooku – ať to máme stylově a módně. Anebo víte co – uvidíme za rok, snad zase v átriu fakulty s příjemnými novináři po boku.

zdro

j: DE

NÍK

/Attila

Racek

zdro

j: b

rnen

sky.

den

ik.c

z

Šéf brněnského Deníku - Zbyněk Vičar

Jó, v Deníku vídí, co je to pohoda na pracovišti

m u n i . c z / f s s

b r n e n s k y . d e n i k . c z

Page 14: SCOOL! 36

214 T É M A

I v a n a P u š k a r o v á , s e p t i m a

Tři dny se radujme: SCOOL! je nejlepším časopisem roku! Slušelo by se říct, jezme, pijme a tři dny se radujme, jenže kdo má pro nadpis tolik místa? Nic to ale nemění na skutečnosti, že se naší redakci v úterý 3. prosince 2013 podařilo uspět v celorepublikovém finále soutežě o Nejlepší školní časopis roku 2013. A máme opravdu co slavit, protože konkurence středních škol byla obrovská. To nám bylo jasné hned, co jsme se stačili rozhlédnout. (Tajně – teď už tedy veřejně - doufám, že by na nás byli pyšní i členové zakládající redakce. Už dlouho jim chci vzdát hold za neskutečně vtipnou a s nadsázkou odvedenou práci a myslím, že není lepší chvíle a prostor to konečně vyslovit. Však to znáte – ve správný čas na správném místě.)

Celé redakční setkání se odehrálo v učebnách Střední školy polytechnické v Brně na Jílové. Upřímně mě mrzí, že jsem si před sedmi lety neuvědomila, že mým životním snem je stát se mechaničkou – to bych si teď mohla sedět v krásně vzdušné moderní budově s malým bonusem navíc. Teplem.

Pryč ale od nesplněných přání. Před samotným zahájením jsme stihli prohlédnout konkureční díla, zasmát se nad nedostatky, které jsme sami dokázali překonat (Na mnohdy krvelačných SCOOL!ových poradách – kéž byste věděli.), anebo jsme se naopak v mnohých věcech inspirovali, abychom se příští rok mohli smát zase o něco víc. Po krátkém úvodu jsme se pak rozprchli na jednotlivé workshopy, více či méně zaměřené na školní časopisy, novinařinu a tvůčí psaní. Jediný šéfredaktor vyrazil na lekci indické kuchyně, asi by nám po zasloužené výhře mohl připravit redakční večeři… Jen aby to nebylo domácí hovězí na karí.

Abych vás ale nenapínala až příliš dlouho, jak že jsme to tedy vlastně dopadli? Z celkových šesti kategorií, jsme si domů do Zastávky odvezli hned dvě první místa! Cenu Nejlepší titulní strany roku 2013 a Cenu poroty a redakcí. Obou si moc vážíme a děkujeme všem, kteří se na pořádání soutežě podílejí.

Zároveň děkujeme i Vám, našim čtenářům. Ač vaše řady za těch osm let značně prořídly, doufáme, že SCOOL! je pro vás stále aspoň v některých rubrikách zajímavý (My se snažíme, aby takových oblastí neúprosně přibývalo.) a že můžete být hrdí na to, že pár křídových listů tvořených vašimi příběhy pravidelně září na poli celorepublikovém.My jsme.

Foto

: Eva

Kokešo

váFoto

: Eva

Kokešo

Bereme jenom první místa Přebíráme cenu od Petra Kantora

Page 15: SCOOL! 36

315T É M AISSUE 36

Jak si plánujeme budoucnost?

R o m a n K r u p i c a , J a k u b V a v e r k a , k v i n t a

Srdečně zdravíme všechny čtenáře a s novým číslem přichází i nová anketa, tentokrát jen pro vyšší ročníky a zaměřená na vzdělání. (Tímto se také omlouváme nižším ročníkům, protože anketa byla zaměřená na výsledky v nejbližších 5 letech.) Jelikož jsme výběrovým gymnáziem, nepřekvapilo nás, že valná většina studentů chce dosáhnout vysokoškolského vzdělání.

„Nepřemýšlím nad tím, kde budu za 10 let. Nevím, co budu dělat zítra. Moje názory na věc se mění skoro každý den. A proto si myslím, že plánovat si budoucnost by v mém případě nemělo význam. Ale pod mostem určitě skončit nechci.“

„Kde se vidím za 10 let? V krásném jednopatrovém domě s velkou zahradou. Po zahradě pobíhá husky a moje malé dítě. Sedím na terase s manželem, který se nápadně podobá mému současnému příteli. Momentálně jsem na mateřské a potom se opět vrátím do světlem prozářené ordinace a pomůžu lidem mít dokonalý úsměv.“

„Za deset let bych chtěl vidět člověka, který jasně ví, kam směřuje a co dělá. Ještě stále na sobě pracuje a nemá výčitky, že něco neudělal.“

„V následujících deseti letech bych chtěl rozvinout potenciál, v který věřím, že ho mám. A to potenciál kreativně myslet a následně myšlení zhmotnit do formulovatelné podoby. Jen vůbec netuším, co by to mělo být a v tom je ten svízel.“

„Na své cestě životem jsem poměrně spontánní. Co si vybavuji, nikdy jsem neměl žádnou představu toho, co budu dělat, jen vím, že u toho chci být šťastný a mít ze sebe dobrý pocit.“

Kde se vidí studenti septimy za 10 let?

Page 16: SCOOL! 36

216 T É M A

V l a d i m í r B u c h a r , k v i n t a

Helena Kratochvílová

Chtěla jste být učitelka už jako malá?HK: Na základní škole se mi učení líbilo, protože jsem si myslela, že učitelé to mají jednoduchý, ale zjišťuji, že to není pravda.LH: Ne, to mě napadlo až ve čtvrťáku na gymplu, ale i na vysoké škole jsem se rozhodovala mezi vědcem a učitelem.

Odkud jste sem k nám přišla?HK: Byla jsem na mateřské, a protože jsem se cítila nabitá energií, šla jsem učit.LH: Po vysoké škole jsem rok pracovala jako parazitoložka na „UBO“ (Ústav biologie obratlovců Akademie věd ČR) a potom jsem začala učit na tomto gymnáziu.

Jak byste se charakterizovala?HK: Se smyslem pro humor, vstřícná, ochotná, někdy zbrklá, ale studenti si stejně udělají vlastní obrázek.LH: Tvrdohlavá, cílevědomá, pracovitá, přátelská.

Co byste si s sebou vzala na pustý ostrov?HK: Vybavení dle klimatických podmínek, ranec jídla a společníka ve všech směrech.LH: Telefon, kamaráda…

A co byste si určitě nevzala?HK: Ten zbytek. (smích)LH: Učebnici chemie. (smích)

Jaké předměty jste měla ráda a které jste nemusela?HK: Měla jsem ráda matiku, tělocvik a angličtinu, nebavila mě chemie a informatika kvůli přístupu učitelů.LH: Měla jsem ráda biologii, tělocvik a výtvarnou výchovu, nemusela jsem fyziku, protože nám ji nikdo pořádně nevysvětlil, matematiku a němčinu.

Preferujete knihu nebo film?HK: Mám radši knihy, čtu velmi ráda, ale z časových důvodů v současné době preferuji filmy.LH: Určitě knihu, protože ta mi dává větší a rozmanitější příležitost udělat si vlastní představu.

Téma tohoto čísla je budoucnost, sledujete nebo čtete sci-fi?HK: Mně sci-fi ani fantasy nic moc neříká, mám radši historická a dokumentární díla.LH: No, v poslední době jsem viděla jen sci-fi film Gravitace, jinak asi nic moc.

Myslíte často na budoucnost a přemýšlíte dopředu?HK: Dřív jsem si věci plánovala a namýšlela dopředu, ale postupem času se začínám věnovat spíše aktuálním problémům, poněvadž člověk si něco naplánuje a pak to nemusí vyjít.LH: Spíš ano, nejsem ten typ člověka, který by čekal, jak se situace „vyvrbí“.

LucieHavlátová

Page 17: SCOOL! 36

317T É M AISSUE 36

Kde se vidíte za deset let?HK: Teď to fakt neřeším. (smích)LH: To by mě taky zajímalo… (smích)

Kdybyste měla možnost ovlivnit budoucnost lidstva, co byste udělala?HK: Zařídila bych, aby lidé nebyli chamtiví a nepoctiví.LH: Vyhodila bych všechny politiky.

S budoucností přichází i téma nových technologií, jste jim nakloněna?HK: Jsou nedílnou součástí života a musíme je akceptovat, ať už chceme, nebo ne, ale vadí mi, že

technologie často lidi ovlivňují i negativně - mnozí komunikují více s počítačem než s lidmi kolem sebe…LH: No určitě. Když to pomůže, tak samozřejmě.

Co byste popřála studentům a škole do budoucna?HK: Studentům, aby se dařilo, protože dnes to nemají absolventi lehké, a gymnáziu hodně studentů.LH: Snad jenom mnoho úspěchů.

Seriálový maraton v rosickém kině

Začátek akce: 12:30! Konec předprodeje ve čtvrtek 19. 12. do 12:00

Page 18: SCOOL! 36

218 T É M A

I v a n a P u š k a r o v á a M a r t i n S u c h o m e l , s e p t i m a

Vidím se jako majitelka velkého vydavatelství, které vydává časopis SCOOL!.

(smích) Dokonce jazykové mutace pro český trh, Německo a Ameriku. S tím

také souvisejí další projekty, jako je například SCOOL! TV.

„Sedím na vysokém kopci, pode mnou je moře černé anarchie nažíhané žlutou

barvou čínskou.“

(pozn. red.: Tak vy byste chtěl být habsburským monarchou?)

„V dlouhodobém horizontu jako spokojený důchodce, v krátkodobém jako

skoro spokojený učitel.“

(pozn. red.: Jak skoro spokojený učitel?)

„Vidím se skrze optimisticky. Budu obcházet školu z támhle toho baráku.

(ukazuje z okna) Zatopím si. (ďábelský smích) Na hodinu půjdu něco udělat na

zahradu, pak zase zalezu. Zapálím si doutníček a naliju si trochu červenýho.“

Jak se vidíte v budoucnosti?Forem budoucnosti je hned několik, mezi nimi třeba ta životní. A protože nám osudy našich učitelů nejsou lhostejné (apríl - pardon, prosinec), vyrazili jsme na chodby jejich plány do budoucna zjistit.

Page 19: SCOOL! 36

319T É M AISSUE 36

„Jenom v těch nejlepších a růžových barvách.“

(pozn. red.: Ještě, že ne v zelených, vy jeden věčný botaniku!)

„Spokojený důchodce s platem 50 000 Kč, to by mi stačilo. Ta spokojenost je

hodně odvislá od těch peněz. (smích) Potom se třeba ještě dožít 120 let.“

(pozn. red.: Taky bychom byli spokojenější s větší finanční podporou.)

„Doufám, že ne hůř než teď. Já jsem spokojený s tím, jak je to teď a

vyhovovalo by mi to i do budoucna.“

(pozn. red.: Ale my bychom do budoucna rádi měli čajovnu.)

„Bohatá, krásná, chytrá a s mladým mužem po boku.“

(pozn. red.: My bychom také chtěli býti bohatí. Krásní, chytří a

s krásným šefredaktorem po boku už jsme.)

„Doufám, že nevybouchnu při laboratorních pracích se septimou.“

(pozn. red.: Septima má ráda explozivní experimenty, ale vzhledem k

absenci redakačního kolegy Zezuly z toho nakonec sešlo.)

Page 20: SCOOL! 36

220 T É M A

V l a d i m í r B u c h a r , k v i n t a

Učení budoucnosti aneb Jak se zkoncentrovatVšichni asi již dnes známe tzv. Metodu norimberských trychtýřů, která tkví ve vlévání vědomostí do mozků právě pomocí trychtýřů. Avšak jak je nám všem známo, vědomosti samy do hlavy nenaskáčou (i když bychom to často uvítali – že, paní profesorko Mášová). Posledních padesát let však elita amerických vědců vytvářela přístroj, který je již dnes, dokonce i u nás, úspěšně prodáván. Tento přístroj sloužící nejen k uvolnění, pomoci uzdravení, ale také zvyšovaní výsledků učení až o desítky procent – psychowalkman.

Psychowalkman neboli metoda AVS je založena na audiovizuální stimulace mozku. Skládá se ze tří částí - promítacích brýlí, sluchátek a samotného přehrávače programu (některé nejnovější modely například umožňují spojení s iPodem). Jedná se o zdálivě složitý mechanizmus - změna mozkové frekvence na základě přeladění biorytmu. Nabídka určité frekvence donutí mozek se na ni „naladit“. Pod tímto vysvětlením si můžeme představit např. obyčejné rádio.

Jak se vlastně frekvence dostane k mozku? Frekvence jsou vysílány pomocí brýlí (pulsující světlo) a prostřednictvím zvuku (sluchátka). Mozek je neustále naladěn na určitou frekvenční úroveň, přičemž při prožívání stresu, nemoci apod. je výška úrovně nežádoucí. Výhodou této metody je upravení frekvence přirozeným způsobem.

Výše v textu již padla zmínka o jakýchsi „programech“. Jedná se o typy nahrávek, přičemž každý má výhradní zaměření na určitou činnost, a které jsou při koupi v určitém počtu v každém přístroji obsaženy. S tím souvisí rozdělení programů na programy s tzv. lineárním průběhem (dlouhodobá činnost, např. vytrvalostní běh) a nelineárním

průběhem (okamžitá činnost i výsledek, např. učení)

Nyní přejděme přímo k programu souvisejícímu s učením. Má nespočet efektů, např. navozuje stav vědomí, ve kterém mozek přijímá a ukládá informace mnohem rychleji, či navozuje stav vrcholné koncentrace. Dále odstraňuje trému, pomáhá u lehčích poruch školních dovedností, zlepšuje celkovou psychickou výkonnost a zvyšuje tvořivé myšlení. Učení pomocí těchto přístrojů má několik druhů, např. stav vrcholné koncentrace (při roztěkanosti, nesoustředění), stav uvolnění (cizí jazyky, ukládání informací podle logických klíčů a souvislostí), stav hlubšího uvolnění (opakování učiva) a hypnagogické učení/velmi hluboké uvolnění (hypnotický stav podobný spánku, vhodné např. pro učení návyků).

Myslím, že už dál asi nemá smysl vám nutit tuto myšlenku. Na závěr bych chtěl zmínit, že ceny psychowalkmanů se mohou pohybovat v rozmezí 7 500 Kč – 25 000 Kč, což mi přijde v dnešní době opravdu vysoká suma, jsem proto zastáncem myšlenky, že prozatím tento fenomén můžeme nazvat jako metoda budoucnosti.

zdravi.h

yperin

zerce.cz

Page 21: SCOOL! 36

321T É M AISSUE 36

Prodloužená podle Martiny Dvořáčkové a žáků 1. ročníku

V l a d i m í r B u c h a r , k v i n t a

Jak již pravidelní čtenáři asi postřehli, v minulém čísle byla kvinta podrobena výslechu, který se týkal prvních tanečních a našich pocitů z nich. V tomto článku zaměřeném převážně na náš první ples - tedy prodlouženou, která se konala 1. listopadu, jsme se proto rozhodli dát přednost dojmům a pocitům žáků 1. ročníku a jejich paní profesorce třídní.

Jak se vám líbila prodloužená?MD: Bílá prodloužená se mi velice líbila, všechny dívky byly moc hezky oblečené.

Byla parádní, začalo to polonézou a zvrhlo se to v drobnou zábavu, myslím si, že jsme si to všichni užili.Prodloužena se mi moc líbila. Myslím, že jsme si ten večer hodně užili.

Co se vám na ní nelíbilo?Nedá se říci, že by se mi vyloženě něco nelíbilo, jen asi to, že jsme tam nemohli pozvat více lidí.Tancovali jsme málo polky!Všechno bylo parádní, možná až na ty puchejře z nevychozených bot.Nelíbilo se mi, že to bylo jen do 11.

Jak se vám celkově líbí taneční?Taneční jsou celkově super, sice se někdy moc netěším, jelikož jsem unavená, ale pak už to ze mě přejde.Líbí se mi moc a baví mě to tam víc a víc, teda záleží na partnerovi, naštěstí už si u těch tanců můžeme i povídat a ne se jenom soustředit na kroky. Bojím se, že mi to příští rok bude chybět.

Jak se vám líbila prodloužená?MD: Líbila se mi moc. Slavnostní atmosféra, krásné dívky, kterým to bez výjimky úžasně slušelo, džentlmeni jak z bondovky, a i když si pořád mezi sebou říkali „vole“, znělo to tak nějak kultivovaněji J. Pěkné byly i ukázky profesionálů, ale odvážné krokové variace studentů mě ohromily. Čekala jsem spartakiádu, a on Hříšný tanec!

Jaký máte názor na chabou účast učitelského sboru?MD: Je to škoda. Věřím, že se všichni šetří na

dokončenou! O to víc se naše skupinka (Mgr. M. Dvořáčková, Mgr. R. Dolíhalová, Mgr. L. Hejda, Mgr. R. Hakl a RNDr. Z. Leitner) snažila!

Jakožto pro stávající třídní učitelku prvního ročníku a bývalou třídní učitelku kvinty, jak jste uvítala možnost vidět obě ze svých tříd v jeden čas na jednom parketu?MD: Především mě moc těší, že si spolu rozumí a „kazí“ se pěkně navzájem. Kvintány znám z doby, kdy byli skoro všichni menší než já a o přestávce si hráli. Teď, i když mě skoro všichni přerostli (promiň, Katko J), jsou hraví, zdá se, pořád. Prváky teprve poznávám a pořád mě něčím překvapují, příjemně. Pěkně vyšla i volba nejoblíbenějších tanečníků- prvák a kvintánka. Hvězdy byli ale všichni!

Jak jste uvítala vyzvání k tanci od některých ze studentů?MD: Tímto děkuji svým tanečníkům za odhodlání a trpělivost, se kterou mě tlačili sálem. Užila jsem si to!

Foto

: Jiří P

olá

k, k

vinta

Page 22: SCOOL! 36

222 T É M A

J i ř í D o b r o v o l n ý , a b s o l v e n t 2 0 0 6

"Tady bych se bál vystoupit z rychlíku"...a zastávečtí studenti měli koule to změnit stručně, oč se jedná:

skupinka studentů "Batežo Ka Mikilu" chce zajímavým způsobem pozvednout městys Zastávka u Brna na Zastávce v současné době není nic, za čím by člověk jezdil (to se nyní může změnit). Je to bývalá

hornická kolonie, postižená strukturální nezaměstnaností

na realizaci projektu si pozvali konceptuální umělkyni Kateřinu Šedou

výstava je v galerii současného umění (Lipsko), sem patří podmnožina experimentálního umění, kam "Zastávka zapadá"(sic!)

Již za mých studentský let (ano, jsem také produktem zastáveckého gymnázia) jsme laborovali nad tím, co nám na Zastávce chybí, co bychom udělali lépe. Však to znáte, zvláště po třetím pivu byl každý odborníkem na urbanisums a další vědy. Vše to (v našem případě) skončilo jen u hospodského stolu.

všechno jde...Ovšem Batežo Ka Mikilu šli opravdu do realizace. Aby ta Zastávka nebyla tak šedivá, jednoho dne napsala tato skupina studentů e-mail Kateřině Šedé. (Že by nějaký nomen omen?) Té se nápad líbíl a začala jeho realizace. V počátečních fázích řešili problém topologie Zastávky (chybí jí totiž střed, náměstí, náves). Roznesli domácnostem po Zastávce do schránek mapu, kde žádali občany o vyznačení toho, kde si myslí, že hypotetický střed je.

Další aktivitou Batežo Ka Mikilu je neobvyklé zakreslení Zastávky - pojďme se podívat. Obec Zastávka vypravila autobus do Lipska, kde se galerie nachází. Měl jsem tu čest být účastníkem onoho netradičního zájezdu ze Zastávky do Zastávky.

Doneslo se mi, že na jaře se chystají další zajímavé aktivity - už se těším a nechám se překvapit.

Fotografie provázejí autentické poznámky, volně zaznamenané z hovorů během prohlídky výstavy.

Propozice k výstavě V Lipsku, ale stále ve škole

Foto

: geniu

s-loci1

.blo

gsp

ot.c

z

Page 23: SCOOL! 36

323T É M AISSUE 36

"Všechny ulice Zastávky jsou střed"

Výstavní pavilon v Lipsku (gfzk.de)

„Když jsem říkala, že přijede autobus lidí ze Zastávky, nikdo mi nevěřil,“ říká kurátorka výstavy

Procházka po „Zastávce“

„My jsme v Zastávce na návštěvě“

„Nám se na tý Zastávce něco nezdálo“

„Podívat se dobrovolně do Zastávky?“„To se ještě nestalo.“

„Co se podaří když lidé spolupracují.“

„Často tu potkáte lidi tlačící kárku plnou šrotu.“

Page 24: SCOOL! 36

224 A B S O L V E N T

I v a n a P u š k a r o v á , s e p t i m a

Když se ohlédnete zpět, na co z gymnázia vzpomínáte nejraději? Na úvod musím říct, že jsem původně gymnázium ani moc studovat nechtěl. Bylo to spíše rozhodnutí rodičů. Když jsem se po základní škole rozhodoval, kam dále směřovat své kroky, raději bych se asi viděl na střední škole s uměleckým zaměřením. S odstupem času však na studium gymnázia vzpomínám rád. Škola měla opravdu vysokou úroveň a učitelský sbor byl velmi kvalitní. Rád vzpomínám na našeho třídního učitele pana Josefa Malého, ale také na spoustu dalších osobností z řad učitelů v té době. Moc rád jsem měl přednášky našeho profesora dějepisu pana Ladislava Nováka. Jeho zapálení pro věc, neskutečné znalosti, pro mě to byly naprosto úžasné chvíle. V tomto ohledu mu zdatně sekundoval samozřejmě pan profesor Zdeněk Máša a jeho láska k fyzice. Také excelentní výkon, ale

musím se přiznat, že dodnes nevím, o čem to vlastněmluvil :-) Zkrátka jsem byl vždy spíše na ta jsoucna než na fyziku.

Věnoval jste se malbě už jako student? Co nejčastěji bylo vaším námětem? Kreslím a maluji v podstatě od malička. Olejomalbou jsem se zabýval již na základní škole. Na střední škole jsem dělal první výstavy. V této souvislosti si vzpomínám, že mě na gymnáziu naše paní učitelka estetické výchovy přihlásila do nějaké výtvarné soutěže a poslala tam některé mé oleje s koňmi a také portréty. Výsledek byl zajímavý, všechny mé obrazy totiž někdo ukradl. A tak se rozhodla, že mi v budově gymnázia uspořádá jako takové odškodnění výstavu. Jeden z nejlepších obrazů zmizel po několika dnech, takže úspěch na plné čáře :-) Ale zpět ke druhé otázce. Moc rád kreslím a maluji lidi a různé bytosti jim podobné. Mou doménou byly vždy portréty, ale věnuji se samozřejmě i jiným motivům.

Jaké cesty Vás vedly k tomu po maturitě absolvovat ještě střední policejní školu a poté v tomto oboru pracovat? Nechtěl jste studovat spíš nějaký umělecký obor?Jak jsem již říkal, studium s uměleckým zaměřením jsem v podstatě vzdal tím, že jsem nastoupil na gymnázium. Tím bylo tak nějak rozhodnuto. Mé umělecké projevy, i když byly vždy nedílnou součástí mé osobnosti, jsem začal vnímat spíše v rovině svých zájmů a koníčků. Do budoucna jsem se však stejně neobešel bez alespoň soukromých konzultací. Práce u policie mě něčím přitahovala, cítil jsem tam určité dobrodružství, také jsem vždy nesnášel bezpráví a byla ve mně také taková ta naivní představa, že budu prospěšný společnosti, která mě ovšem neopustila dodnes. Ve čtvrtém ročníku jsem přemýšlel jen nad dvěma alternativami. Buď nejprve vystudovat vysokou školu a potom jít k policii, a nebo nastoupit nejprve k policii a potom řešit vysokoškolské studium. Z finančních důvodů vyhrála ta druhá varianta. Samozřejmě jsem měl jako téměř každý policejní elév ten sen stát se kriminalistou, ale realita byla zpočátku úplně jiná. Po škole nás nahnali

Dominik Petr: Mé obrazy asi nejsou pro každého

Dominik Petr vyhlíží múzu

Arc

hiv

Dom

inik

a P

etr

a

Když jsme se v redakci před časem rozhodli, že posledním předvánočním tématem časopisu bude budoucnost, okamžitě nám spolu s tím vyvstal na mysli pojem fantastiky. A od ní už byl jen krůček k autorovi krásných ilustrací fantastických románů a časopisů – Dominiku Petrovi (dominikpetr.estranky.cz). Setkali jsme se v příjemných prostorách rosické kavárny a nad hrnkem teplého zeleného čaje probrali otázky nejen umělecky zaměřené. Řeč mimojiné sklouzla také na vizionářský význam naší titulní strany.

Page 25: SCOOL! 36

325A B S O L V E N TISSUE 36

do ulic naší krásné matičky Prahy, a tak jsem začal doslova na ulici :-) Ale můj sen se mi nakonec také splnil.

Myslíte, že se tato zkušenost promítá také do Vašich maleb? Myslím si, že veškeré zkušenosti a znalosti každého umělce se promítají do jeho obrazů. V rámci práce u policie jsem zažil spoustu věcí a situací, ke kterým v jiných zaměstnáních nepřičichnete. S lidmi se většinou setkáváte ve vyhrocených emočně vypjatých situacích, byla to dobrá životní škola. Jako kriminalista jsem se setkával s narkomany a drogovou problematikou, projevy extremismu a v posledních letech s problematikou násilí na dětech, týráním, zneužíváním, tzv. „domácím násilím“ a jinými násilnými činy. Možná také proto se moje obrazy zabývaly spíše vážnější tématikou a nejsou vždy úplně líbivé. Jsou zkrátka jako život, je tam jak to dobré a líbivé, tak i ty temnější stránky žití. Každopádně publikovat svá díla v médiích jsem začal právě v době, kdy jsem ještě pracoval u policie. Můj talent na portréty zde slavil úspěch v rámci tvorby tzv. indentikitů, což jsou v podstatě portréty neznámých pachatelů trestných činů. Většinou se sestavují na počítači, ale protože jsem měl lepší výsledky než počítač, začal jsem kreslit portréty pachatelů závažné trestné činnosti. Často jsem třeba spolupracoval s kolegy z vražd. Mnohokrát jsem seděl vedle nemocničního lůžka a kreslil pachatele podle výpovědi poškozeného, napojeného na různé hadičky a přístroje. Jednou jsem dokonce kreslil podle výpovědi umírajícího. Identikitů jsem udělal za ta léta velké množství a většinou byly publikovány masově v médiích, různých novinách, televizi, na internetu.

Když bychom se ale vrátili úplně k počátkům, kdy jste se jako výtvarník poprvé výrazněji prosadil?Bylo to někdy kolem roku 2003. Tenkrát jsem se seznámil s Martinem Šustem a stal jsem se ilustrátorem fantastiky. Martina tenkrát zaujaly mé kombinované techniky k dílu spisovatele P. K. Dicka, které jsem si dělal jen tak, jak se říká do šuplíku. Ony mé obrazy obecně byly často takové fantaskní, takže jsem k této oblasti měl docela blízko. Martin Šust je

velmi výrazná osobnost fantastického žánru v ČR. Za svou práci byl nesčetněkrát oceněn, působil coby redaktor, šéfredaktor, editor a publicista v mnoha časopisech a nakladatelstvích. Jako ilustrátor jsem s ním prošel přední periodika fantastického žánru u nás - Pevnost, Ikarie, XB-1, v letech 2006 – 2012 jsem byl členem redakce a jediným ilustrátorem české edice asi nejznámějšího amerického magazínu - The Magazine of Fantasy & Science Fiction. Martin mi vždy vybíral povídky přímo na tělo, tedy většinou neobvyklé či náročnější texty. Dnes je z toho více jak desetiletá spolupráce a přátelství. Velmi si toho cením.

A pak už to muselo jít ráz na ráz. Kde všude se s Vašimi malbami můžeme setkat? Tak co se týče ilustrací jsou rozesety v různých časopisech, ale také knihách. Již dávno jsem pokořil stovku. Spolupracoval jsem s nakladatelstvími jako je Laser-books, Triton, Mladá fronta, ale

třeba i Epika. V rámci edice New Weird nakladatelství Laser-books, publikoval

Martin Šust trilogii antologií Trochu divné kusy 1-3. Jednalo se o

první sbírky povídek hnutí New Weird na světě. Na výtvarné stránce těchto knih jsem se podílel s malířem Lesem Edwardsem (obálky) a Janem Patrikem Krásným (ilustrace svazku 1). Já dělal frontispis ke všem svazkům a ilustrace ke svazku 2 a 3. Knihy Trochu

divné kusy 1 a 2 získaly v rámci Mezinárodního

veletrhu knih v Praze Cenu Akademie science fiction, fantasy

a hororu v kategorii antologie. Antologie se staly s odstupem času

kultovní záležitostí a svého času se dočkaly kladného ohlasu také v zahraničí. Hrozně rád na tu práci vzpomínám. Jinak některé mé práce prezentuje pražská Galerie Nemesis, mnohé obrazy jsou v tuzemských a zahraničních soukromých sbírkách. Krajinky s motivy Jesenicka jsou k vidění ve společenské místnosti Penzionu v Gruntě v Dolním Údolí, velkoformátové tisky ilustrací pro časopisy Ikarie a XB-1 visí v rosickém Zámeckém kulturním centru.

Odhadnete, kam nejdál se až Vaše plátna dostala? To by mohl být dotaz spíše pro mého bývalého pana třídního učitele Josefa Malého :-) Ten má zeměpis v malíčku. Z hlavy to nedokážu posoudit. Ilustrace a obrazy mám rozesety, dá se říct,

„Je to zkrátka takový proces, na jehož konci je ten obraz. Měl by mít nápad, jistý vnitřní obsah a náboj. Někdy se to podaří, jsem však spokojen opravdu málokdy.“

Page 26: SCOOL! 36

226 A B S O L V E N T

p o k r a č o v á n í r o z h o v o r u . . .

po celém světě. Kromě ČR a SR je to namátkově třeba Rakousko, Německo, Švýcarsko, Francie, Itálie, Velká Británie, Rusko, Kanada, USA, ale třeba také Thajsko nebo Nový Zéland.

Co považujete za svůj dosavadní nevětší úspěch?Nevím, zda se dá hovořit zrovna o úspěších, ale je pár věcí, na které rád vzpomínám. Těší mě, že jsem se dokázal prosadit jako ilustrátor a obstát v poměrně velké konkurenci. V roce 2010 jsem byl také pražskou Galerií Nemesis zařazen mezi nejlepší výtvarníky fantastiky v ČR a SR. V roce 2008 jsem byl jako výtvarník spolu s britským kolegou Lesem Edwardsem čestným hostem první mezinárodní konference směru New Weird, která proběhla pod patronací Parconu v Plzni. Měl jsem tam možnost osobně se setkat s některými autory, jejichž povídky jsem ilustroval jako je třeba Jeff VanderMeer, kterého si nesmírně vážím nebo právě s Lesem. V současné době se však spíše zaměřuji na zpracování motivů inspirovaných hudbou. Od roku 2012 jsem výtvarníkem Společnosti Fryderyka Chopina v ČR a Mezinárodního festivalu Fryderyka Chopina v Mariánských Lázních. Tato společnost patří k nejstarším hudebním společnostem na světě a je jako jediná česká hudební společnost zapsána na seznamu UNESCO. Již třetím rokem pro festival maluji a připravuji ideový plakát, který je tváří festivalu a celá reklamní kampaň je s ním sladěna. Je pro mě velkou poctou, že mohu spolupracovat s lidmi jako je třeba česká klavírní legenda prof. Ivan Klánský nebo klavírní virtuos Martin Kasík. Ale hlavní pro mě je to, že jsem za ta léta, kdy se pohybuji ve výtvarné oblasti, mohl poznat celou řadu skvělých umělců. Rád vzpomínám na různá setkání se spisovateli, malíři či dirigenty, skladateli a sólisty. Mnozí z nich se mi nesmazatelně zapsali do paměti a posunuli mě někam dál.

Dokázal byste všem neznalým Vaše dílo souhrnně popsat, vystihnout charakteristické rysy? To by chtělo asi vidět. V posledních letech dělám zejména kombinované techniky a strukturované akryly. Mé obrazy nejsou asi úplně pro každého. Nemám rád příliš komerci. Často jsou mé výtvory hodnoceny jako hodně osobité. Vzpomínám si, že někteří vydavatelé se doslova báli mé ilustrace kdysi publikovat. Nakonec mě asi zachránily také kladné ohlasy samotných autorů literárních předloh. Vytvořit obraz je pro mě jakási pouť za poznáním, studium různých materiálů a informací a obraz by měl být až výsledkem té cesty. Například když dělám portrét nějakého skladatele, snažím se o něm získat co nejvíce informací, čtu knihy, jeho dopisy, snažím se

proniknout do jeho osobnosti, někdy dělám třeba i rozbor písma (dva roky jsem studoval také grafologii pod Českou grafologickou komorou), studuji notové zápisy, při tvorbě se pohroužím do hudby toho konkrétního autora nebo interpreta. Je to zkrátka takový proces, na jehož konci je ten obraz. Měl by mít nápad, jistý vnitřní obsah a náboj. Někdy se to podaří, jsem však spokojen opravdu málokdy.

Nemůžu se nezeptat také na obraz, který jste nám věnoval pro titulní stranu. Frank Zappa, proč právě on? Je to prozatím můj poslední obraz, který dobře reprezentuje moji aktuální tvorbu. Navíc mám Franka Zappu a jeho hudbu moc rád. Obraz se jmenuje Frank´s Garage. Zappova tvorba je opravdu velmi obsáhlá s mimořádným žánrovým rozpětím od rocku přes jazz až po tzv. vážnou hudbu. A jak souvisí Zappa s tématem budoucnosti? Myslím, že to byl velký vizionář, jeho názory a hudba jsou nadčasové. Byl také velkým kritikem společnosti, zejména té americké. Poukazoval na spoustu věcí, nešvarů a nebezpečí ve společenském vývoji. Mnohé z nich se vyplnily a problémy, na které Zappa upozorňoval kdysi v USA, se nám pěkně začaly projevovat také v naší krásné malé vlasti. Ale to by bylo na další dlouhou debatu. V minulosti jsem namaloval ještě dva obrazy věnované tomuto géniovi. Oba vznikly v roce 1994, tedy v roce, kdy jsem maturoval. Nyní by měly být publikovány v knize Fenomén Zappa.

Tématem aktuálního čísla je budoucnost, a tak si nemohu odpustit závěrečnou otázku právě v tomto duchu. Jste člověkem, který si před sebe klade jasné cíle, jakési mezníky, kterých by chtěl dosáhnout v určitém intervalu? Je ještě něco, čeho byste rád dosáhl například na poli výtvarném? Přiznám se, že hodně plánuji. Nic jiného mi ani nezbývá. Čas mám rozdělen do takových třech základních bloků. Zaměstnání (v současné době se zabývám sociálně-právní ochrannou dětí), rodina a po usnutí našich ratolestí výtvarná činnost, která mi za poslední roky přerostla ve druhou profesi. Pokud se bavíme o mé umělecké tvorbě, také zde se objevuje celá řada nabídek a možností (např. nové výtvarné zpracování Mussorgského Kartinek, kolekce s významnými českými houslisty, zpracování křížové cesty do interiéru kostela atd.), z nichž si v důsledku nedostatku času mohu dovolit vybrat jen některé. Samozřejmě bych se rád i nadále věnoval alespoň okrajově ilustracím a také práci pro Společnost Fryderyka Chopina v ČR a pro Mezinárodní festival Fryderyka Chopina v Mariánských Lázních. Mám také nějaké resty, které bych chtěl dokončit.

Page 27: SCOOL! 36

327T É M AISSUE 36

A d é l a L e š č i n s k á a K a t e ř i n a M i l i o n o v á , t e r c i e

Střípky z VídněSešel se rok s rokem a naše škola se v čele s paní Kokešovou opět vypravila do předvánoční Vídně. Letos jsme nemohli chybět ani my, a tak 7. prosince ráno jsme se vydali na asi dvouhodinovou cestu, která ve společnosti skvělých lidí utekla rychle jako voda. Aniž bychom si to uvědomili, najednou jsme stáli u stanice metra a nedobrovolně se oddávali mrazivému větru. Dlouho tomu tak ale naštěstí nebylo, ani jsme se nenadáli a naše skupina už vyšla po Prater Strasse směrem do centra Vídně. U katedrály Stephansdom jsme se odpojili a každý šel za svými cíli. V našem případě to byly ony slavné trhy u Rathausplatz. Poté, co jsme se na cestu vyptali asi 8 lidí, se před námi tyčila obrovská budova radnice a před ní spousta osvětlených stánků. Mezitím, co jsme se proplétaly mezi všemi lidmi, se z nebe začaly snášet drobounké sněhové vločky, které se lidem usazovaly ve vlasech a skvěle tak podtrhovaly vánoční atmosféru. Myslím si, že i přes ne zrovna nejlepší počasí a naši minimální znalost Vídně, se zájezd opravdu vydařil a příští rok bych ráda jela znovu.

Největší kobliha v mém životěNa trhu u radnice ve Vídni měli spoustu různých dobrot. Párky v rohlíku, klobásy, langoše, jablka v karamelu, ale potom jsme narazily na něco, co bylo úžasné, obří koblihy. Ve stánku jich byly desítky, možná i stovky. Za 3 € jsme si jeden koupily, najedly jsme se z něho tři. Na výběr tam byly čtyři příchutě - meruňková, švestková, čokoládová a vanilková. My si vybraly vanilkový. Byl to moc pěkný zážitek, v klidu pojídat s kamarádkami jednu koblihu, když kolem nás procházeli nadšení turisté. Do toho ještě hustě sněžilo, byl to zážitek k nezaplacení. 

cartoons.org

Page 28: SCOOL! 36

228 T É M A

R u d o l f Z e z u l a , s e p t i m a

Posilovna mozku Když jsem tak přemýšlel, o čem psát v souvislosti sportu a budoucnosti, dlouho jsem nevěděl, co by mohlo zaujmout. Až jsem byl inspirován svým kamarádem, abych vyslal do světa zmínku o ne až tak známé proceduře, kterou posilování mozku bezesporu je. Tato procedura slouží k tréninku koncentrace a je jednou z mnoha složek, které můžete najít v neurolaboratořích. V České republice jsou takováto místa hned dvě, a to dokonce nedaleko v Třebíči a trochu více vzdálenějším Hradci Králové.

Jedna taková neurolaboratoř na posilování činnosti mozku se skládá z až šesti přístrojů, kdy každý má svůj specifický význam a účel. Prvním z nich je už výše zmíněný Mindball. Jedná se o švédský přístroj založený na principu EEG, sloužící k tréninku koncentrace. Dále pomáhá rozvíjet kreativnost, odbourává stres a zlepšuje proces učení. Máme tři typy mindballů. První z nich slouží pouze pro jednoho člověka a nazývá se Mindball traper. Druhý slouží pro hru dvou hráčů a nazývá se Mindball a konečně třetí typ, který může hrát 3-6 hráčů zároveň, se nazývá Mindball multiplayer. V této hře soupeří hráči u jednoho stolu a na hlavách mají čelenky s biosenzory. Tyto čelenky snímají mozkovou aktivitu. Cílem je pomocí lepší koncentrovanosti „přetlačit“ soupeře a dostat kuličku do jeho branky. K užitku je to především sportovcům, policistům a manažerům. Dalším neméně zajímavým přístrojem je tzv. Mozkostřelba, kde si opět můžeme procvičit koncentrovanost naší myslí, zde se však jedná

spíše o okamžitou koncentraci, než jak tomu bylo u mindballu, kde šlo spíše o dlouhodobější koncentraci. Tato hra je určena pro jednoho hráče a, jak už z názvu vypovídá, bude se zde střílet na terč avšak ne pomocí skutečného luku a šípů, ale pomocí impulsů, které náš mozek vyšle. Tato hra má několik obtížností od úplného začátečníka až po protřelého mazáka, který nemá problém se bleskově zkoncentrovat a přesně zamířit na střed myšlenkového terče. Jako třetí v pořadí nám vystupuje Brain Jogging. Toto je soubor her, sloužící k rozvíjení kognitivní části mozku člověka, která se postupujícím věkem zhoršuje. Patří sem vizuální a prostorová představivost, paměť, pozornost, logické myšlení a mnoho dalších funkcí. Tento soubor her je rozdělen do 5 oblastí: stimulace paměti, prohlubování koncentrace, rozšiřování slovní zásoby, zdokonalování logického myšlení, zlepšení prostorově- vizuální orientace. Každá oblast se skládá z několika her, které jsou rozděleny podle náročnosti.

Mindballová „aréna“.

zdroj: http://ww

w.m

sichicago.org/whats-here/exhibits/you/the-exhibit/your-vitality/m

indball/Z

dro

j: m

indball.

net

Page 29: SCOOL! 36

329T É M AISSUE 36

Vliv technologie na budoucnost ve sportu V dnešním světě, který je z velké částí ovlivňován vyspělostí technologií, se s technikou setkáváme i u sportu. Když si třeba vzpomeneme, jak byli chráněni hokejoví brankáři před 50-ti lety a jak jsou dnes, tak je to nepopsatelný rozdíl. Takovýchto příkladů bychom mohli najít daleko více, kdy v dnešní době se snaží vše směřovat k co největší bezpečnosti sportovců. Avšak technologie nemá vliv jenom na ochranu sportovců, nýbrž i na jejich výkony a posouvání hranice rekordů až k neuvěřitelným číslům. Jako tomu bylo například na olympiádě v Pekingu, kde bylo pokořeno neskutečných 25 světových rekordů, a znatelný podíl na tom měly i speciální plavky, které byly následně zakázány. Osobně jsem zvědavý, zda v budoucnu technologie pomůže plavcům, aby ještě zlepšili dosavadní těžko uvěřitelné časy, nebo jestli budeme svědky pouze pokusů k překonání těchto rekordů. Dalším sportem, kde se čím dál více projevuje technologie, je fotbal. Vědci se stále snaží přicházet s novými typy balónů, které by měly mít unikátní vlastnosti, abychom mohli vidět na hřištích více krásných gólů a akcí. Avšak i toto má své stinné stránky a tou je daleko těžší práce pro gólmany, kteří si musí neustále zvykat na jednotlivé

zvláštnosti, které nové vlastnosti míčů přinášejí a povětšinou jim chytání ztěžují. Jedná se především o nevyzpytatelnou dráhu letu. Uvidíme, co nám přinese Mistrovství světa v Brazílii příští rok, co vymyslí mozky vývojářů balónů a jak na to zareagují a přizpůsobí se hráči. Osobně se této akce nemohu dočkat a panují ve mně velká očekávání.

Velmi pozitivním prvkem je, že každý člověk může sledovat díky zaznamenávání výsledků svého zlepšování, což je velmi důležitý psychologický prvek. Po skončení s Brain Joggingem budete ještě alespoň 5 let sledovat pozitivní účinky těchto her. Brain Jogging lze využít i jako zpestření na společenské akci či teambuildingu. Následující hra je opět založena na principu EEG a jmenuje se Stírací losy. Opět zde pomáhá čelenka se senzory, pomocí níž a své mysli ovládá hráč průběh hry. Hlavním smyslem této hry je člověka naučit jak zvýšit a snížit svoji koncentraci, kdy je vystaven psychickému tlaku. Je to velice užitečné lidem, kteří mají velký strach ze zkoušek či přijímacích rozhovorů. Zde se jim naskýtá možnost jak alespoň částečně nastínit tlak, jemuž mohou být v budoucnu vystaveni. Předposledním přístrojem, který se zde představíme je Mindflex. Jedná se o hru patřící do nové generace her ovládaných mozkem. Je k ní potřeba headset, který snímá mozkové vlny, pomocí nichž je ovládána kulička na překážkové dráze. Úkolem je dostat kuličku z jednoho kraje do druhého

v co nejkratším čase. Jedná se opět o hru pro dva hráče, a tudiž ani zde nebude o zábavu nouzi. Jako poslední si zde představíme přístroj zvaný Perplexus. Jedná se o něco zcela nového, co nemůžeme nalézt u předchozích přístrojů, a dalo by se s nadsázkou říci, že toto bludiště je určeno pro velké nadšence do trénování mozku. Hlavní rozdíl oproti předešlým cvičením je, že zde je potřeba schopnost představivosti a myšlení ve 3D. V tomto 3D bludišti musí hráč počítat s různými převisy a zatáčkami, gravitační silou a mnoha dalšími aspekty, které nejsou tak podstatné nebo ještě hůře procvičitelné u předešlých her. Perplexus pomáhá rozvoji vizuální a 3D představivosti, nácviku motoriky a tréninku koncentrace. Když nebudete vědět například o prázdninách co s volným časem, tak se nebojte a zkuste si také, jak jste na tom s vaší koncentrací a dalšími aspekty, které vám hry v neurolaboratoři v Třebíči umožní zjistit. Zažijete velice zajímavé odpoledne se svými kamarády a určitě nebudete litovat. SCOOL! doporučuje.

Polyesterové plavky, které pomohly v Pekingu k 25 světovým rekordům.

Zdro

j: sport.c

z

Page 30: SCOOL! 36

230 O K É N K O S M Í R O U

S á r a H l o u š k o v á , s e x t a a V á š M í r a

Den prevence: sebeobranaZ iniciativy pana profesora Malého (školního metodika prevence) byl zorganizován Den prevence na téma Sebeobrana. Spočívalo to v tom, že si učitelé nebo žáci z každého předmětu připravili svou vlastní verzi sebeobrany, aby nás připravili na věci budoucí.

Naše třída začínala cestu za poznáním v učebně číslo 10, kde v matematických úlohách šlo o „nevýhodnější“ nabídku pojištění, půjčky a splátek. Sami jsme si spočítali, jaká možnost je lepší a jak bychom z toho vyšli po stránce finanční. V zeměpise jsme se bránili nástrahám a lstem sekt a extrémismu.

V biologii nám byly ve skupinách zadány úkoly týkající se rizik viru HIV, anorexie, alkoholismu, marihuany a stresu. Výsledkem naší práce byly komiksové příběhy o Popelce, která se zbavila závislosti na alkoholu a přešla k závislosti na prášcích. O Růžence, kterou před anorexii zachránil princ tučnou kouzelnou klobásou. O Karkulce, která vlkovi způsobila infarkt, a o Sněhurce, které vybouchlo auto.

V občanské nauce jsme se s paní učitelkou Trojanovou zabývali sebeobranou z hlediska práva a zákonů o tom, kdy je sebeobrana opravdu nutná a kdy je možno užít zbraně, abychom však i nadále zůstali s čistým trestním rejstříkem. Na stanovišti informatiky jme vyplnili elektronický dotazník týkající se pohybu žáků na internetu, jejich povědomí o rizicích, které jsou spojeny se zveřejňováním osobních údajů. Dva lidé mají víc než tisíc přátel … to jsou ale oblíbení dva lidé … (opatrně).

V chemii jsme si zopakovali značky nebezpečných chemikálii. Byli jsme poučeni o tom, co máme dělat, když je vyhlášena evakuace oblasti. Přednáška byla zakončená módní přehlídkou ochranných oděvů.

Úplně na konec jsme šli do tělocvičny, abychom si vyzkoušeli obranu proti násilníkovi. Mohli jsme si prohlédnout obranné nástroje jako slzný plyn, teleskopický obušek a jiné. Ve dvojicích jsme zkoušeli chvaty, které nám byly ukázány spolužáky v tomto směru zkušenějšími. Bránili jsme se především útokům nožem, pěstmi a škrcení, kdy jsme si, tedy téměř, neublížili.

Page 31: SCOOL! 36

331O K É N K O S M Í R O UISSUE 36

Na závěr jsme ve sportovní hale společně zazpívali s páskami přes oko chorál Ktož jsú boží bojovníci, kterým jsme završili celý den prevence.

do 20 osob 1 1%

21 až 50 osob 9 5%

51 až 100 osob 19 11%

101 až 300 osob 87 49%

301 až 500 osob 41 23%

501 až 1000 osob 17 10%

více než 1000 osob 2 1%

Na svém profilu mám počet "přátel":

Chmodelky Sekty jako luk a šíp a náš obranný štít

Zatím je kudlička dřevěná

208 žáků a učitelů zpívá nejznámější husitský chorál

Page 32: SCOOL! 36