ŠELMY - MEDVĚDOVITÍ

ŠELMY - MEDVĚDOVITÍŠELMY - MEDVĚDOVITÍ

a) Medvěd hnědý Žil v celé Evropě, Asii a Severní

Americe. Byl však téměř vyhuben. Obývá husté, těžko přístupné lesy se

skalami, ale hledání potravy ho často dovede až k lidským příbytkům.


Je všežravec, s oblibou požírá také med.Zimu přečkává v nepravém zimním

spánku.Žije tak z tukových zásob.Samice vrhá v zimě v brlohu 2 – 5

mláďat.



Medvěd hnědýDélka těla: 2 - 4 mDélka ocasu: 5 - 20 cmHmotnost: 100 - 800 kgDélka života: 20 - 30 let. V zajetí až 50 let.Medvěd hnědý je mohutná šelma se silnými

končetinami s velkými, až 15 cm dlouhými drápy, dlouhou srstí a velkou kulatou hlavou.


Medvěd hnědý

ŠELMY - MEDVĚDOVITÍŠELMY - MEDVĚDOVITÍ Medvěd hnědý Jde o největší evropskou šelmu a spolu s

medvědem ledním o vůbec největšího zemního masožravce.

Zbarvení srsti se značně liší podle několika poddruhů, ale všeobecně se pohybuje od žlutavě plavé až po tmavě černou.

Mnozí jedinci mají navíc bílý nebo stříbřitý odstín srsti, což má za následek prošedivělý vzhled.

Ani velikost není pevně stanovena a kolísá u jednotlivých populací podle množství dostupné potravy.



Přítomnost medvěda hnědého můžeme zaznamenat i podle jeho charakteristických stop - přední je širší, zadní připomíná otisk lidské nohy, akorát má na rozdíl od ní viditelné silné drápy.

Poddruh medvěd brtník dostal své jméno podle toho, že vybírá dutiny stromů s hnízdy lesních včel. Brť je totiž staročeské slovo, označující dutinu stromu.


ŠELMY - MEDVĚDOVITÍŠELMY - MEDVĚDOVITÍV současnosti se u nás medvěd vyskytuje jen

ve východních pohraničních pohořích. Kdysi byl ale rozšířen po celém území naší

země. Poslední medvěd v Čechách byl uloven v roce 1856 na Šumavě.

Dnes tímto místem prochází žlutě značená turistická trasa, která je známá jako Medvědí stezka. V místě, kde poslední šumavský medvěd „zhasl“, nyní najdeme pamětní kámen z roku 1880.


Rozšíření medvěda hnědého


Útoky na člověka• Medvěd hnědý útočí na člověka jen velice

zřídkakdy a nejčastěji se tak stává pokud ho vyrušíme při konzumaci potravy, pokud je raněný, nemá možnost úniku nebo pokud narazíme na samici s mláďaty nebo na samce v období páření. Tento problém existuje např. v Yellowstonském národním parku, Rusku nebo na Slovensku, kde se v posledních letech početnost medvědů hnědých výrazně zvýšila.




b) lední medvědOznačovaný též jako polární medvěd.Typický pro severní polární oblasti. V kohoutku měří 1,5 m, délka těla činí

přibližně 2,5 m a výška vzpřímeného těla se pohybuje okolo 2,4–3,3 m.

Samci váží 400–700 kg, samice 300–400 kg. Dožívají se 20 až 25 let (rekord je 34 let).


Rozšíření• Vyskytuje se v Grónsku, na severním

pobřeží Severní Ameriky a Asie.• Na všech těchto územích je chráněn a

jeho lov se kontroluje. • V současnosti se odhaduje, že žije asi 20

- 25 000 těchto medvědů.



Lední medvědi žijí většinou samotářsky. Po většinu dne hledají potravu, za

kterou jsou schopni putovat i několik desítek kilometrů denně.

Jsou velmi obratní, silní a mrštní. Dokážou vyšplhat na téměř kolmé kry a

dovedou přeskočit až čtyřmetrové díry v ledu.



Jsou to také velmi zdatní plavci, nejlepší ze všech medvědů.

Plavou rychlostí okolo 10 km/h. Umí se také potápět, pod vodou vydrží

až dvě minuty.

ŠELMY - MEDVĚDOVITÍŠELMY - MEDVĚDOVITÍŽiví se převážně lovem a jejich

nejčastější kořistí bývají tuleni. Pro ledního medvěda je snadné

vypátrat doupata tuleňů, protože mají velmi dobře vyvinutý čich.

Jsou schopni ucítit pach mrtvé velryby i na vzdálenost několika kilometrů a doupata tuleňů najdou, i když jsou více než jeden metr pod sněhem.



Jako jedna z největších šelem nemá lední medvěd na souši svého přirozeného nepřítele.

Avšak ve vodě pro něj velké nebezpečí představují mroži, kteří na něj útočí zespodu a kly mu rozpářou břicho.

Ještě větší nebezpečí pro něj však představuje kosatka dravá.



ZajímavostiJátra ledního medvěda jsou jedovatá.

Obsahují totiž příliš velké množství vitamínu A.

Černý čenich medvěda ledního je za jasného dne viditelný dalekohledem až na vzdálenost několika kilometrů.


Když je medvěd lední donucen okolnostmi, dokáže vyvinout rychlost až 40 km/hod, ale rychle ho taková zátěž unaví. Běžně se pohybuje rychlostí jen 3 až 6,5 km/h.

Medvěd lední má černou kůži (mláďata růžovou), aby lépe vstřebával teplo.

Jeho kožešina je výborným izolačním materiálem, ledního medvěda jde proto jen těžko zachytit termovizí.


První úspěšný odchov mláděte v zajetí se podařil v roce 1942 v Zoo Praha.

Odchovy ledních medvědů v zajetí mají nízkou úspěšnost.

Lední medvěd se může křížit s medvědem grizzly.

Lední medvěd uplave až 100 km bez přestávky.


c) medvěd grizzly dosahuje hmotnosti kolem 300 kilogramů dožívá se max. 30 let. Jsou to zavalitá zvířata s velkou hlavou,

malými zakulacenými boltci a krátkým ocasem.

Přes zdánlivě neohrabanou postavu je grizzly všestranně pohybově nadaný. Šplhá, vztyčuje se na zadních nohách, skáče a vytrvale plave i běhá. Dokáže vyvinout rychlost až padesát kilometrů za hodinu




Medvěd malajský Nazýván indonésky a malajsky jako Boreang

Madu („medový medvěd“). Je nejmenším příslušníkem čeledi

medvědovitých. V kohoutku je vysoký jen 70 cm a tělo má

dlouhé 1,1-1,4 m. Jeho hmotnost je 27-65 kg s tím, že samice

jsou lehčí než samci.



Je většinou černý a na krku má bílou skvrnu ve tvaru podkovy.

Vyskytuje se v Indočíně, v Indonésii a Malajsii.

I když je to plaché zvíře, k člověku se chová poměrně přátelsky.


Domorodí obyvatelé ho dokonce chovají jako domácího mazlíčka, ale zároveň byl dříve také hojně loven.

Nyní je na celém svém území chráněn. I přesto ale jeho početní stavy klesají,

jelikož dochází k ničení deštných lesů. Medvěd Malajský totiž těžce snáší změny životního prostředí.


Medvěd malajský má velmi pestrý jídelníček všežravce, ale ze všeho nejraději má včelí med, za kterým je ochoten vylézt na strom.

Dále se živí ovocem a termity, které vylizuje svým neobvykle dlouhým jazykem z otvoru vytvořeném rozerváním termitiště tlapami.


Documents

ŠELMY - MEDVĚDOVITÍ