Seznam otázek – Zpracování průkazu energetické náročnosti budov

Jmenovitým výkonem kotle se rozumí:

Nejnižší tepelný výkon vyjádřený v kW uvedený výrobcem, kterého lze dosáhnout při trvalém provozu

a při účinnosti uvedené výrobcem.

Tepelný výkon vyjádřený v kW uvedený výrobcem, při kterém má kotel nejvyšší účinnost uvedenou

výrobcem.

Nejvyšší tepelný výkon vyjádřený v kW uvedený výrobcem, kterého lze dosáhnout při trvalém provozu

a při účinnosti uvedené výrobcem.

Návrhové hodnoty částečného tlaku vodní páry v zimním období jsou:

V interiéru přibližně dvojnásobné oproti exteriéru.

V interiéru přibližně desetinásobné oproti exteriéru.

Obvykle v interiéru stejné jako v exteriéru.

Pokud u objektu z přelomu 60. a 70. let 20. století naměříme tloušťku stěny cca 400

mm, pak se nejspíše jedná o zdivo z:

Plných pálených cihel.

Cihel děrovaných metrického formátu.

Plynosilikátových tvárnic.

ČSN 73 0331 Energetická náročnost budov – Typické hodnoty pro výpočet je:

Nezávazná, pouze orientační.

Závazná pro stanovení hodnot referenční budovy.

Závazná pouze při stanovování referenčních hodnot u novostaveb.

Tzv. "dýchání" staveb:

Souvisí se vzduchotěsností obálky budovy, aby stavba dýchala, je vhodné navrhovat porézní materiály.

Souvisí s difuzí vodní páry. Aby stavba dýchala, je vhodné navrhovat stavby z materiálů s malým

difuzním odporem.

Je novinářská zkratka, která nemá z hlediska stavební fyziky opodstatnění.

Stavba musí být navržena a provedena tak, aby byla při respektování hospodárnosti vhodná pro

určené využití, a aby současně splnila základní požadavky, kterými jsou:

Mechanická odolnost a stabilita, požární bezpečnost, ochrana zdraví osob a zvířat, zdravých životních

podmínek a životního prostředí, ochrana proti hluku, bezpečnost při užívání, úspora energie a tepelná

ochrana.

Mechanická odolnost a stabilita, požární bezpečnost, ochrana zdraví osob a zvířat, zdravých životních

podmínek a životního prostředí, ochrana proti hluku, bezpečnost při užívání, úspora energie a tepelná

ochrana, estetický vzhled.

Mechanická odolnost a stabilita, požární bezpečnost, ochrana zdraví osob a zvířat, úspora energie a

tepelná ochrana.

Pro stavbu mohou být navrženy a použity jen takové výrobky, materiály a konstrukce:

Jejichž vlastnosti odpovídají normovým hodnotám, a které mají stanovenou dobu životnosti s ohledem

na jejich bezpečné použití.

Jejichž vlastnosti z hlediska způsobilosti stavby pro navržený účel zaručují, že stavba při správném

provedení a běžné údržbě po dobu 20ti let splní požadavky na mechanickou odolnost a stabilitu,

požární bezpečnost, hygienu, ochranu zdraví a životního prostředí, bezpečnost při udržování a užívání

stavby včetně bezbariérového užívání stavby, ochranu proti hluku a na úsporu energie a ochranu tepla.

Jejichž vlastnosti z hlediska způsobilosti stavby pro navržený účel zaručují, že stavba při správném

provedení a běžné údržbě po dobu předpokládané existence splní požadavky na mechanickou odolnost

a stabilitu, požární bezpečnost, hygienu, ochranu zdraví a životního prostředí, bezpečnost při udržování

a užívání stavby včetně bezbariérového užívání stavby, ochranu proti hluku a na úsporu energie a

ochranu tepla.

Absorpční tepelná čerpadla:

Se používají výhradně pro vytápění.

Se používají zejména pro chlazení.

Mají výrazně nižší topný faktor než kompresorová tepelná čerpadla.

Zpětné získávání tepla u nuceného větrání se děje pomocí:

Tepelného čerpadla vzduch - vzduch.

Tepelného čerpadla vzduch - voda.

Rekuperačního či regeneračního systému.

Chladící faktor EER se pohybuje u kompresorových zařízení obvykle v rozmezí:

1,2 až 1,7

2,7 až 5,0

80 až 92 %

Kogenerace je:

Společná výroba chladu a tepla.

Společná výroba elektřiny a tepla.

Společné instalování dvou zdrojů tepla, typickým příkladem je instalace tepelného čerpadla s tzv.

bivalentním elektrickým kotlem.

Mezi alternativní systémy dodávek energie patří:

Fotovoltaické panely

Rekuperace tepla.

Plynový kondenzační kotel.

Jmenovitý kmitočet elektrického proudu ve veřejné síti nízkého napětí je?

25 Hz

50 Hz

100 Hz

Normalizované jmenovité elektrické napětí pro veřejnou síť nízkého napětí mezi

fázovým vodičem a uzlem je?

220 V

245 V

230 V

Orientační měrná roční spotřeba elektřiny na osvětlení v rodinném domu je:

Přibližně stejná jako v kanceláři.

Přibližně 10x menší než v kanceláři.

Přibližně 10x větší než v kanceláři.

Požadovaná osvětlenost školních učeben je:

100 lx

300 lx

800 lx

Tepelná izolace u vnitřních rozvodů s teplonosnou látkou do 115 °C se navrhuje tak, že:

Její povrchová teplota je o méně než 20 K vyšší oproti teplotě okolí.

Její povrchová teplota je o méně než 28 K vyšší oproti teplotě okolí.

Její tloušťka se volí stejná jako u potrubí téhož jmenovitého průměru.

Přibližná spotřeba teplé vody v bytovém domě je:

15-20 litrů/(osobu.den)

3,0-4,5 litrů/(m2.den)p

30-45 litrů/(osobu.den)

Minimální množství vzduchu na osobu v pobytových místnostech v době pobytu osob je:

2,5 m3/hod nebo nebo minimální intenzita větrání 0,5 1/h

25 m3/hod nebo minimální intenzita větrání 0,5 1/h

Není stanoveno, musí se vypočítat na základě spárové průvzdušnosti funkčních spar otvorových výplní.

1503 Maximální hranice koncentrace oxidu uhličitého v pobytových místnostech je:

150 ppm

500 ppm

1500 ppm

Dodávka tepelné energie se zahájí v otopném období od 1. září do 31. května následujícího roku:

Když průměrná denní teplota venkovního vzduchu v příslušném místě nebo lokalitě poklesne pod

+12 °C ve 3 dnech po sobě následujících a podle vývoje počasí nelze očekávat zvýšení této teploty nad

+12 °C pro následující den.

Když průměrná denní teplota venkovního vzduchu v příslušném místě nebo lokalitě poklesne pod

+13 °C ve 2 dnech po sobě následujících a podle vývoje počasí nelze očekávat zvýšení této teploty nad

+13 °C pro následující den.

Když průměrná denní teplota venkovního vzduchu v příslušném místě nebo lokalitě poklesne pod

+13 °C a podle vývoje počasí nelze očekávat zvýšení této teploty nad +13°C pro následující den.

Zemní plyn převážně tvoří:

metan

etan

propan

Kondenzační kotel na hnědé uhlí:

Má přibližně o 10 % vyšší účinnost než běžný kotel.

Má přibližně o 10 % nižší účinnost než běžný kotel.

Se nevyrábí.

Spalné teplo je u zemního plynu:

Přibližně o 10 % menší než výhřevnost.

Přibližně o 10 % větší než výhřevnost.

Spalné teplo je dle druhu zemního plynu (tranzitní, Norský, Alžírský, Holandský…) nižší o 5,2 až 11,3 %.

Výhřevnost je:

Množství tepla, které lze získat dokonalým spálením určitého množství paliva za pomocí vzduchu tak,

že tlak, při kterém probíhá reakce je konstantní a všechny produkty spalování jsou ochlazeny na stejnou

teplotu, jakou mělo palivo a vzduch před počátkem hoření, přitom voda vznikající při spalování předá

také své kondenzační teplo.

Množství tepla, které lze získat dokonalým spálením určitého množství paliva za pomocí vzduchu tak,

že tlak, při kterém probíhá reakce je konstantní a všechny produkty spalování jsou ochlazeny na stejnou

teplotu, jakou mělo palivo a vzduch před počátkem hoření, přitom všechny vzniklé plyny zůstanou v

plynném stavu.

Množství tepla, které lze získat dokonalým spálením určitého množství paliva za pomocí vzduchu tak,

že tlak, při kterém probíhá reakce je konstantní a přitom nedošlo ke kondenzaci vodní páry obsažené

v palivu.

Spalné teplo je:

Množství tepla, které lze získat dokonalým spálením určitého množství paliva za pomocí vzduchu tak,

že tlak, při kterém probíhá reakce je konstantní a všechny produkty spalování jsou ochlazeny na stejnou

teplotu, jakou mělo palivo a vzduch před počátkem hoření, přitom voda vznikající při spalování předá

také své kondenzační teplo.

Množství tepla, které lze získat dokonalým spálením určitého množství paliva za pomocí vzduchu tak,

že tlak, při kterém probíhá reakce je konstantní a všechny produkty spalování jsou ochlazeny na stejnou

teplotu, jakou mělo palivo a vzduch před počátkem hoření, přitom všechny vzniklé plyny zůstanou v

plynném stavu.

Množství tepla, které lze získat dokonalým spálením určitého množství paliva za pomocí vzduchu tak,

že tlak, při kterém probíhá reakce je konstantní a přitom došlo ke kondenzaci vodní páry obsažené v

palivu.

Vyberte pravdivé tvrzení za předpokladu, že se porovnávají dva stejné rodinné domy lišící se pouze

výší vnitřní tepelné kapacity.

Dům s větší vnitřní tepelnou kapacitou má obvykle nižší tepelné ztráty než dům s nižší tepelnou

kapacitou.

Dům s větší vnitřní tepelnou kapacitou má obvykle nižší spotřebu tepla na vytápění než dům s nižší

tepelnou kapacitou.

Nelze posoudit, který dům je energeticky výhodnější.

Solární faktor udává:

Podíl dopadajícího slunečního záření celkově propuštěný sklem.

Podíl dopadajícího tepelného záření celkově propuštěný sklem.

Podíl dopadajícího světla propuštěný sklem.

Jaký rozměr ve skutečnosti představuje na výkresu 1:50 délka 9 mm?

900 mm

450 mm

9000 mm

Součinitel prostupu tepla dvojitých, špaletových oken se dvěma čirými skly je přibližně:

1,3 W/(m2.K)

0,8 W/(m2.K)

2,35 W/(m2.K)

Jaký je přibližně součinitel prostupu tepla zdi z plných pálených cihel kótované na starých výkresech

45 cm?

1,3 W/(m2.K)

0,8 W/(m2.K)

0,4 W/(m2.K)

Při výpočtech součinitele prostupu tepla je nutno hodnotit skladbu konstrukce:

Z interiéru.

Z exteriéru.

Na pořadí nezáleží.

Mezi anizotropní látky z hlediska ČSN 73 0540 patří:

Pěnový polystyrén.

Dřevo.

Minerální vlákna.

Průměrný součinitel prostupu tepla Uem je:

Aritmetický průměr součinitelů prostupu tepla jednotlivých konstrukcí tvořících obálku budovy nebo

vytápěné zóny.

Podíl měrné ztráty prostupem tepla a celkové plochy všech ochlazovaných konstrukcí ohraničujících

objem budovy nebo její vytápěné zóny (matematicky: HT/A).

Geometrický průměr součinitelů prostupu tepla jednotlivých konstrukcí tvořících obálku budovy nebo

vytápěné zóny.

Přirážka na tepelné vazby ΔUtb je:

Dle kvality řešení tepelných vazeb, obvykle v rozmezí 0,02 až 0,20 W/(m2·K).

Musí být rovna 0,02 W/(m2·K).

Řídí se požadavky ČSN 73 0540-2.

Lineární činitel prostupu tepla Ψ, ve W/(m.K) se stanoví:

Jako rozdíl tepelné propustnosti konstrukce a součinu součinitele prostupu tepla konstrukce a plochy

této konstrukce.

Odečte se z tabulek uvedených v ČSN 730540-2.

Jde o převrácenou hodnotu lineárního tepelného odporu.

Jestliže se jedná o jednovrstvou konstrukci tvořenou pouze materiálem s tepelnou vodivostí

λu = 0,04 W/(m.K) a tloušťce 160 mm, pak je součinitel prostupu tepla této konstrukce:

U > 0,25 W/(m2.K)

U = 0,25 W/(m2.K)

U < 0,25 W/(m2.K)

Návrhové hodnoty odporu při přestupu tepla závisí na:

Druhu konstrukce, směru tepelného toku a období, pro které se tepelný odpor konstrukce zjišťuje.

Poloze konstrukce.

Poloze konstrukce a období, pro které se tepelný odpor konstrukce zjišťuje.

Solární tepelné zisky jsou:

Málo významné, protože současná okna s trojskly a pokovením téměř nepropouští tepelné záření.

Významné, neboť na jižně orientované okno dopadne během otopného období energie v úhrnu přes

400 kWh/m2.

Významné, neboť na jižně orientované okno dopadne během otopného období energie v úhrnu přes

400 Wh/m2.

Součinitel prostupu tepla jednoduchého okna s jedním sklem je přibližně:

1,3 W/(m2.K)

4,5 W/(m2.K)

0,8 W/(m2.K)

Teplotní oblasti České republiky v zimním období jsou stanoveny:

Normou v závislosti na teplotní oblasti a nadmořské výšce.

Vyhláškou č. 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budov

Normou v závislosti na teplotní oblasti.

Výpočtová hodnota součinitele tepelné vodivosti závisí mimo jiné na:

Vlhkostním součiniteli stavebního materiálu.

Vlhkosti stavebního materiálu v době zabudování.

Nezávisí na vlhkosti.

Pokud je u novostavby obytné budovy průměrný součinitel prostupu tepla Uem,20 = 0,55 W/(m2. K),

pak podle normy ČSN 73 0540-2:

Půjde o budovu s velmi špatnou geometrií (poměr A/V) a je nutné změnit její tvar.

Budova splňuje požadovanou hodnotu průměrného součinitele prostupu tepla

Budova nesplňuje požadovanou hodnotu průměrného součinitele prostupu tepla

Při výpočtu průměrného součinitele prostupu tepla u referenční budovy se tepelné vazby:

Započítávají přirážkou ve výši 0,02 W/(m2.K).

Započítávají přirážkou stejnou jako u hodnocené budovy.

Nezapočítávají.

Požadovaný tepelný odpor vnější stěny při návrhové teplotě interiéru 20 °C je přibližně:

0,3 (m2.K)/W

3,33 (m2.K)/W

nelze určit

Požadovaná hodnota součinitele prostupu tepla konstrukce pro převažující návrhovou teplotu

interiéru 18 až 22 °C je stanovena:

Tabulkou 3 v ČSN 73 0540-2.

Tabulkou 1 ve vyhlášce č. 78/2013 Sb.

Zákonem č. 406/2000 Sb. v aktuálním znění.

Lehkou konstrukcí nazýváme:

Konstrukci s nízkou tepelnou setrvačností, které mají plošnou hmotnost vrstev (od vnitřního líce k

rozhodující tepelně izolační vrstvě včetně) nižší, než 100 kg/m2.

Konstrukce dřevostaveb.

Meziokenní výplně a jiné obdobné konstrukce.

Celková plocha obálky budovy je podle normy ČSN 73 0540-1:

Součet ploch všech stěn budovy, tj. ploch konstrukcí, které jsou vystaveny venkovnímu prostředí nebo

přiléhají k zemině, stanovený jako součet všech vnějších ochlazovaných stěn ohraničujících budovu

nebo její vytápěnou zónu na systémové hranici.

Součet ploch všech vnějších konstrukcí budovy, tj. ploch konstrukcí, které jsou vystaveny venkovnímu

prostředí nebo přiléhají k zemině, stanovený jako součet vnějších ploch všech ochlazovaných

konstrukcí ohraničujících budovu nebo její vytápěnou zónu na systémové hranici.

Součet ploch všech vnějších konstrukcí budovy, tj. ploch konstrukcí, které jsou vystaveny venkovnímu

prostředí, stanovený jako součet vnějších ploch všech ochlazovaných konstrukcí ohraničujících budovu.

Primární energie je podle normy ČSN 73 0540-1:

Energie dodaná do budovy od posledního dodavatele. Hranice budovy jsou shodné s definovanými

hranicemi pro výpočet její energické bilance. Energie vyrobená samotnou budovou, například použitím

solárního kolektoru, fotovoltaických systémů nebo kogenerace, a dodaná zpět na trh, je odečtena.

Energie ze zdrojů, které nebudou vyčerpány během celého života lidstva, jako sluneční energie

(tepelná a fotovoltaická), energie větru, vody, biomasa.

Energie, která nebyla vystavena jakékoliv konverzi nebo transformačnímu procesu. Pro budovu je to

energie užívaná k výrobě energie dodávané do budovy. Je to dodaná energie dělená konverzním nebo

transformačním faktorem příslušné formy energie.

Tepelná vazba je podle normy ČSN 73 0540-1:

Část dané stavební konstrukce, kde se její tepelný odpor místně významně mění.

Rozhraní mezi dvěma a více konstrukcemi, kde tepelný tok v konstrukcích je významně změněn jejich

vzájemným působením (tepelně nestejnorodá oblast). Je to zvláštní případ tepelného mostu, odlišný

od ostatních svou nepřiřaditelností k jediné konstrukci a svým působením až v rámci celého

obvodového pláště budovy vnímaného jako systém obvodových konstrukcí se vzájemnými

systémovými tepelnými vazbami.

Rozhraní mezi dvěma a více konstrukcemi, kde nedochází k tepelnému mostu, avšak tepelný tok je

významně změněn jejich vzájemným působením (tepelně nestejnorodá oblast).

Tepelný most je podle normy ČSN 73 0540-1:

Část dané stavební konstrukce, kde se její tepelný odpor místně významně mění.

Zeslabená část stavební konstrukce.

Část stavební konstrukce bez tepelné izolace.

Šíření tepla je podle normy ČSN 73 0540-1:

Přenos energie vedením, prouděním nebo sáláním, nebo jejich vzájemnou kombinací.

Přenos energie vedením nebo prouděním, sálání se uvažuje pouze tam, kde pro výpočty používáme

kvantovou fyziku.

Ve stavebním chápání přenos energie vedením konstrukcí.

Lehký obvodový plášť je podle normy ČSN 73 0540-1:

Lehká obvodová vnější stěna s plošnou hmotností od interiéru k tepelné izolaci včetně do 100 kg/m2.

Lehká obvodová vnější stěna nebo její část sestávající z vertikálních a horizontálních prvků vzájemně

spojených a ukotvených do nosné konstrukce budovy, s osvětlovacími otvory nebo bez nich.

Okenní konstrukce, která nemá transparentní (skleněnou či jinou) výplň.

V souladu s normou 73 0540-1 je ψ:

Lineární činitel prostupu tepla.

Označení pro tepelný most.

Označení pro tepelnou vazbu.

V souladu s normou ČSN 73 0540-1 je λu:

Normová hodnota součinitele tepelné vodivosti.

Součinitel tepelné vodivosti v suchém stavu.

Návrhová hodnota součinitele tepelné vodivosti.

V souladu s normou ČSN 73 0540-1 je Uw:

Součinitel prostupu tepla zasklení.

Součinitel prostupu tepla okna.

Součinitel prostupu tepla konstrukce v zimním období.

Kolik energie je přibližně potřeba pro ohřátí 10 litrů vody z 10 na 20 °C?

418,0 KJ

418,0 GJ

0,418 kWh

Jaká je přibližná roční spotřeba energie permanentně zapojené kontrolky při jejím příkonu 0,1 W:

0,1 GJ

10,0 kWh

1,0 kW

Energetická účinnost je definována jako:

Poměr energie do procesu vstupující ku energii z procesu vystupující.

Poměr energie z procesu vystupující ku energii do procesu vstupující

Rozdíl mezi energií do procesu vstupující a z procesu vystupující.

Jaký je vztah joulů a wattů?

Mezi těmito jednotkami není vztah.

1 J = 3600 W

1 J = 1 W * s

Která ze zplodin hoření je akutně nejjedovatější:

oxid uhelnatý

oxid uhličitý

oxid dusičitý

Teplotě lidského těla 37 °C přibližně odpovídá teplota:

310 K

263 K

-234 K

MJ je:

10E6 J

10E9 J

10E12 J

Činí-li investiční náklady 4 800 000 Kč a čisté roční cash flow plynoucí z investice je 240 000 Kč, bude

prostá doba návratnosti:

15,5 roku

25,0 roku

20,0 roku

Do čistých budoucích ročních cash flow lze při hodnocení energeticky úsporného investičního

projektu zahrnout:

Snížení ročních nákladů na energie způsobené provedenými energeticky úspornými opatřeními, snížení

ročních nákladů díky nižším nárokům na lidské zdroje u pořízeného investičního majetku, snížení

emisních poplatků díky provedeným energeticky úsporným opatřením, odpisy pořízeného investičního

majetku.

Zvýšení ročních tržeb za prodané produkty, odpisy, daň z příjmu, snížení kterýchkoliv provozních

nákladů podniku, příjmy z prodeje majetku za účelem jeho nahrazení energeticky úspornějším

zařízením.

Snížení ročních nákladů na energie způsobené provedenými energeticky úspornými opatřeními,

obdržení bankovních úvěrů a jejich splácení, emise dluhopisů a akcií, splácení dluhopisů, výplata

dividend, snížení nákladů na mzdy zaměstnancům na základě nové kolektivní smlouvy.

Do investičních nákladů lze zahrnout:

Všechny náklady, které jsou vynaloženy během realizace investice (cena pořizovaného majetku,

náklady na instalaci, mzdy zaměstnancům, náklady na spotřebu energií, náklady na projektovou

dokumentaci investice).

Všechny náklady, které jsou vynaloženy přímo na uskutečnění investice (cena pořizovaného majetku,

náklady na instalaci, výdaje spojené s likvidací nahrazovaného majetku, projektová dokumentace).

Pouze náklady ušlé příležitosti, tzv. opportunity costs (náklady na alternativní využití kapitálu).

Při změně vytápění budovy z elektřiny na dřevěné peletky (vše ostatní zůstává beze změny) se

neobnovitelná primární energie:

Zvýší.

Sníží

Zůstane stejná.

Referenční hodnota neobnovitelné primární energie rodinného domu s téměř nulovou spotřebou

energie (stavěném po datu udaném v zákoně) je:

Snížená o 25 % proti vypočtené hodnotě u referenční budovy.

Musí být nižší než 60 kWh/m2.

Je stejná jako vypočtená hodnota u referenční budovy.

Referenční hodnota faktoru primární energie pro vytápění je:

0,1

3,0

1,1

Referenční hodnota faktoru primární energie pro osvětlení je:

0,1

3,0

1,1

Referenční hodnota faktoru primární energie pro přípravu teplé vody je:

0,1

3,0

1,1

Referenční hodnota topného faktoru tepelného čerpadla pro měněné technické systémy budovy je:

3,0

3,5

4,2

Referenční hodnota účinnosti zpětného získávání tepla systému nuceného větrání s objemovým

průtokem větracího vzduchu do 7500 m3/hod. je:

30 %

60 %

90 %

Referenční hodnota účinnosti výroby energie zdrojem tepla je:

70 %

80 %

88 %

1448 Referenční hodnota měrného příkonu ventilátoru systému nuceného větrání je:

17,5 W.s/m3

175 Ws/m3

1750 Ws/m3

Referenční hodnota chladícího výkonu pro rodinné domy:

Je vypočtená spotřeba chladu podle české technické normy s využitím hodnot typického užívání

budovy.

Je nulová.

Je vypočtená spotřeba chladu na pokrytí solárních zisků a vnitřních tepelných zisků s využitím hodnot

typického užívání budovy.

Referenční hodnota chladícího faktoru kompresorové zdroje chladu:

0,5

1,1

2,7

Přirážka na vliv tepelných vazeb je u referenční budovy:

0,00

0,02

0,20

Redukční činitel požadované základní hodnoty průměrného součinitele prostupu tepla fR je pro

budovu s téměř nulovou spotřebou energie:

0,7

0,8

1,0

1443 Referenční hodnota průměrného součinitele prostupu tepla jednozónové budovy:

Se vypočítá na základě znalosti tvarového faktoru A/V.

Je stanovena tabulkou ve vyhlášce v příloze 2.

Se vypočítá z požadovaných součinitelů prostupu tepla jednotlivých obálkových konstrukcí, ploch

obálkových konstrukcí, redukčních činitelů a přirážky na tepelné vazby.

Jakým způsobem jsou stanoveny parametry a hodnoty referenční budovy?

Jsou stanovené tak, aby zajistily minimální dosažitelnou úroveň energetické náročnosti budov a prvků

budov v souladu se směrnicemi EU.

Jsou stanoveny tak, aby zajistily nákladově optimální úroveň energetické náročnosti budov a prvků

budov, vypočtenou pro jejich předpokládaný ekonomický životní cyklus v souladu se směrnicemi EU.

Jsou stanoveny příslušnými technickými podklady, zejména Českými technickými normami a

Technickými normalizačními informacemi.

Kde se umísťuje grafické znázornění průkazu?

V případě budovy užívané orgánem veřejné moci záleží na rozhodnutí vlastníka, kde bude grafické

znázornění průkazu vystavené.

V případě budovy užívané orgánem veřejné moci nebo v případě budov sloužících veřejnosti, se

umisťuje na plochu vnější stěny budovy.

V případě budovy užívané orgánem veřejné moci se umisťuje na plochu vnější stěny budovy nebo

plochu svislé stěny ve vstupním prostoru.

Při posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti alternativních systémů dodávek

energie se ekonomickou proveditelností rozumí:

Dosažení reálné doby návratnosti investice do alternativního systému dodávek energie kratší než doba

jeho životnosti.

Dosažení prosté doby návratnosti investice do alternativního systému dodávek energie kratší než doba

jeho životnosti.

Dosažení prosté doby návratnosti investice do alternativního systému dodávek energie kratší než 10

let.

Při realizaci přístavby či nástavby zvyšující celkovou energeticky vztažnou plochu budovy o více než

25 % je nutno splnit:

Hodnoty ukazatelů energetické náročnosti této přístavby, jako by se jednalo o větší změnu dokončené

budovy.

Hodnoty ukazatelů energetické náročnosti celé budovy, jako by se jednalo o novou budovu.

Hodnoty ukazatelů energetické náročnosti této přístavby, jako by se jednalo o novou budovu.

Požadavky na energetickou náročnost při větší změně dokončené budovy a při jiné než větší změně

dokončené budovy, stanovené výpočtem na nákladově optimální úrovni, jsou splněny:

Jestliže součinitele prostupu tepla jednotlivých měněných konstrukcí na systémové hranici budovy jsou

nižší, než součinitele prostupu tepla uvedené v ČSN 73 0540-2 jako hodnoty doporučené.

Jestliže součinitele prostupu tepla jednotlivých měněných konstrukcí na systémové hranici budovy jsou

nižší, než součinitele prostupu tepla uvedené v ČSN 73 0540-2 jako hodnoty požadované.

Jestliže součinitele prostupu tepla jednotlivých měněných konstrukcí na systémové hranici budovy jsou

nižší, než součinitele prostupu tepla uvedené v ČSN 73 0540-2 jako hodnoty doporučené pro pasivní

domy.

Požadavky na energetickou náročnost nové budovy a budovy s téměř nulovou spotřebou energie,

stanovené výpočtem na nákladově optimální úrovni, jsou splněny:

Jestliže celková primární energie za rok, celková dodaná energie za rok a průměrný součinitel prostupu

tepla jsou nižší než referenční hodnoty ukazatelů energetické náročnosti pro referenční budovu.

Jestliže neobnovitelná primární energie za rok, celková dodaná energie za rok a součinitele prostupu

tepla jednotlivých konstrukcí na systémové hranici, jsou nižší než referenční hodnoty ukazatelů

energetické náročnosti pro referenční budovu.

Jestliže neobnovitelná primární energie za rok, celková dodaná energie za rok a průměrný součinitel

prostupu tepla, jsou nižší než referenční hodnoty ukazatelů energetické náročnosti pro referenční

budovu.

Dílčí dodaná energie na přípravu teplé vody je:

Vypočtená spotřeba energie na přípravu teplé vody podle české technické normy pro tepelné soustavy

v budovách upravující účinnost soustav pro přípravu teplé vody s využitím hodnot typického užívání

budov.

Součet vypočtené spotřeby energie na přípravu teplé vody a pomocné energie na provoz technického

systému pro přípravu teplé vody podle české technické normy pro tepelné soustavy v budovách

upravující účinnost soustav pro přípravu teplé vody s využitím hodnot typického užívání budov.

Vypočtená spotřeba neobnovitelné energie na přípravu teplé vody a pomocné energie na provoz

technického systému pro přípravu teplé vody podle české technické normy pro tepelné soustavy v

budovách upravující účinnost soustav pro přípravu teplé vody s využitím hodnot typického užívání

budov.

Pro účely stanovení celkové primární energie mohou být započítány tyto energie:

Energie vyrobená technickými systémy vyrábějícími energii pro její užití v budově patřící vlastníkovi

hodnocené budovy.

Energie vyrobená technickými systémy vyrábějícími energii pro její užití v budově umístěny uvnitř

systémové hranice v hodnocené budově, na hodnocené budově, nejdále však na pomocných objektech

sloužících hodnocené budově, nebo na bezprostředně k budově přiléhajících pozemcích.

Energie vyrobená technickými systémy vyrábějícími energii pro její užití v budově umístěny uvnitř

systémové hranice v hodnocené budově.

Hodnoty ukazatelů energetické náročnosti hodnocené dokončené budovy se stanovují:

Výpočtem, přitom vstupní údaje pro výpočet musí vycházet z požadavků na energetickou náročnost

budovy.

Dle skutečné spotřeby energie.

Výpočtem, přitom vstupní údaje pro výpočet musí být v souladu se současným stavem budovy.

Ukazatele energetické náročnosti budovy jsou:

Celková primární energie za rok, neobnovitelná primární energie za rok, celková dodaná energie za

rok, dílčí dodané energie pro technické systémy vytápění, chlazení, větrání, úpravu vlhkosti vzduchu,

přípravu teplé vody a osvětlení za rok, průměrný součinitel prostupu tepla, součinitele prostupu tepla

jednotlivých konstrukcí na systémové hranici, účinnost technických systémů.

Celková primární energie za rok, neobnovitelná primární energie za rok, celková dodaná energie za

rok, dílčí dodané energie pro technické systémy vytápění, zařízení budovy, chlazení, větrání, úpravu

vlhkosti vzduchu, přípravu teplé vody a osvětlení za rok, průměrný součinitel prostupu tepla,

součinitele prostupu tepla jednotlivých konstrukcí na systémové hranici.

Celková primární energie za rok, neobnovitelná primární energie za rok, tvarový koeficient budovy A/V,

celková dodaná energie za rok, dílčí dodané energie pro technické systémy vytápění, chlazení, větrání,

úpravu vlhkosti vzduchu, přípravu teplé vody a osvětlení za rok, průměrný součinitel prostupu tepla,

součinitele prostupu tepla jednotlivých konstrukcí na systémové hranici, účinnost technických

systémů.

Pomocnou energií není:

Elektřina pro pohon tepelného čerpadla.

Elektřina pro pohon oběhového čerpadla vytápění.

Elektřina pro pohon oběhového čerpadla teplé vody.

Energonositelem se rozumí:

Nakupované množství energie.

Veškeré palivo a dodávané teplo pro potřeby provozu budovy.

Hmota nebo jev, které mohou být použity k výrobě mechanické práce nebo tepla, nebo na ovládání

chemických nebo fyzikálních procesů.

Typickým užíváním budovy se rozumí:

Obvyklý způsob užívání budovy v souladu s podmínkami vnitřního a venkovního prostředí a provozu

stanovený pro účely výpočtu energetické náročnosti budovy.

Užívání budovy v souladu s podmínkami venkovního prostředí a vytápění budovy na 20 °C.

Skutečný způsob užívání budovy v souladu s podmínkami vnitřního a venkovního prostředí a provozu

stanovený pro účely výpočtu energetické náročnosti budovy.

Referenční budovou se rozumí:

Výpočtově definovaná budova téhož druhu, stejného geometrického tvaru a velikosti včetně

prosklených ploch a částí, stejné orientace ke světovým stranám, stínění okolní zástavbou a přírodními

překážkami, stejného vnitřního uspořádání a se stejným typickým užíváním a stejnými uvažovanými

klimatickými údaji jako hodnocená budova, avšak s hodnotami vlastností budovy, jejích konstrukcí a

technických systémů budovy dle požadavků českých státních norem.

Výpočtově definovaná budova téhož druhu, stejného geometrického tvaru a velikosti, včetně

prosklených ploch a částí, stejné orientace ke světovým stranám, stínění okolní zástavbou a přírodními

překážkami, stejného vnitřního uspořádání a se stejným typickým užíváním a stejnými uvažovanými

klimatickými údaji, jako hodnocená budova, avšak s referenčními hodnotami vlastností budovy, jejích

konstrukcí a technických systémů budovy.

Výpočtově definovaná budova téhož druhu, obdobného geometrického tvaru a velikosti, včetně

prosklených ploch a částí, stejné orientace ke světovým stranám, stínění okolní zástavbou a přírodními

překážkami, stejného vnitřního uspořádání a se stejným typickým užíváním a stejnými uvažovanými

klimatickými údaji, jako hodnocená budova, avšak s hodnotami vlastností budovy, jejích konstrukcí a

technických systémů budovy, dle požadavků evropských norem.

Ekodesign:

Je ekologický vzhled výrobku.

Znamená zavádění výrobků s co nejnižší provozní spotřebou energie.

Má za cíl zlepšit vliv výrobku na životní prostředí během celého životního cyklu.

Průkaz energetické náročnosti budovy zpracovává:

Fyzická osoba, která je držitelem oprávnění uděleného ministerstvem k zpracování průkazu.

Fyzická osoba, která je držitelem oprávnění uděleného ministerstvem k zpracování průkazu, nebo

právnická osoba, která takovouto osobu zaměstnává.

Fyzická osoba, která je držitelem oprávnění uděleného ministerstvem k zpracování průkazu, nebo

energetického auditu, nebo právnická osoba, která takovouto osobu zaměstnává.

Požadavky na energetickou náročnost budovy podle § 7 a odstavců 1 až 3 zákona č. 406/2000 Sb., o

hospodaření energií, v platném znění, nemusí být mimo jiné splněny:

Při větší změně dokončené budovy v případě, že stavebník zjistí, že je to neekonomické nebo technicky

neproveditelné.

U průmyslových a výrobních provozů, dílenských provozoven a zemědělských budov se spotřebou

energie do 700 GJ za rok.

U průmyslových a výrobních provozů, dílenských provozoven a zemědělských budov se spotřebou

energie do 700 GJ za rok, pokud stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek

prokáže energetickým auditem, že to není technicky nebo ekonomicky vhodné s ohledem na životnost

budovy a její provozní účely.

V případě větší změny dokončené budovy jsou stavebník, vlastník budovy nebo společenství

vlastníků jednotek povinni doložit průkazem energetické náročnosti budovy:

Stanovení doporučených opatření pro snížení energetické náročnosti budovy podle prováděcího

právního předpisu a měněné technické systémy podle prováděcího právního předpisu.

V případě větší změny dokončené budovy nejsou stavebník, vlastník budovy nebo společenství

vlastníků jednotek povinni dokládat průkazem energetické náročnosti budovy požadavky na

energetickou náročnost.

Stanovení doporučených opatření pro snížení energetické náročnosti budovy podle prováděcího

právního předpisu.

Kdy musí stavebník splnit požadavky na energetickou náročnost budovy s téměř nulovou spotřebou

energie?

U budovy, jejímž vlastníkem a uživatelem bude orgán veřejné moci nebo subjekt zřízený orgánem

veřejné moci (dále jen "orgán veřejné moci") musí být splněny o 2 roky dříve, než u ostatních budov.

U všech budovy, jejímž vlastníkem a uživatelem bude orgán veřejné moci nebo subjekt zřízený

orgánem veřejné moci (dále jen "orgán veřejné moci") musí být splněny od 1. ledna 2016.

U budovy, jejímž vlastníkem a uživatelem bude orgán veřejné moci nebo subjekt zřízený orgánem

veřejné moci, musí být splněny v závislosti na velikosti energeticky vztažné plochy od 1. ledna 2018 až

do 1. ledna 2020.

V případě výstavby nové budovy je stavebník povinen:

Plnit požadavky na energetickou náročnost budovy na nákladově optimální úrovni, a to doložit

vypracováním průkazu energetické náročnosti budovy.

Plnit požadavky na energetickou náročnost budovy na nákladově optimální úrovni od 1. ledna 2013.

Plnit požadavky na energetickou náročnost budovy podle prováděcího právního předpisu a při podání

žádosti o stavební povolení, žádosti o změnu stavby před jejím dokončením s dopadem na její

energetickou náročnost nebo ohlášení stavby to doložit průkazem energetické náročnosti budovy.

Energetickým štítkem se rozumí:

Příloha průkazu energetické náročnosti budovy, na níž je mimo jiné graficky znázorněna spotřeba

energie.

Označení výrobku spojeného se spotřebou energie, které obsahuje údaje o spotřebě energie a jiných

hlavních zdrojů spotřebovaných v souvislosti s tímto výrobkem.

Grafické zatřídění budovy spolu s číselným údajem o spotřebě celkové dodané energie.

Podstatnou rekonstrukcí se rozumí:

Taková změna, jejíž předpokládané náklady by přesáhly 50 % investičních nákladů na novou

srovnatelnou stavbu.

Taková změna, jejíž předpokládané náklady by přesáhly 25 % investičních nákladů na novou

srovnatelnou stavbu.

Změna dokončené budovy na více než 25 % celkové plochy obálky budovy.

Budovou s téměř nulovou spotřebou energie se rozumí:

Budova s velmi nízkou energetickou náročností, jejíž spotřeba energie je ve značném rozsahu pokryta

z obnovitelných zdrojů.

Budova se spotřebou energie na vytápění do 20 kWh/(m2.a) a zároveň s celkovou spotřebou primární

energie do 90 kWh/(m2.a).

Budova se spotřebou energie na vytápění do 20 kWh/(m2.a) u rodinných domů a do 15 kWh/(m2.a) u

ostatních domů a zároveň s celkovou spotřebou primární energie do 90 kWh/(m2.a).

Nákladově optimální úrovní se rozumí:

Takové požadavky na energetickou náročnost budov nebo jejich stavebních nebo technických prvků,

které vedou k nejnižším nákladům na investice v oblasti užití energie, na údržbu a provoz budov nebo

jejich prvků v průběhu odhadovaného ekonomického životního cyklu.

Stanovené požadavky na energetickou náročnost budov nebo jejich stavebních nebo technických

prvků, která vede k nejnižším nákladům na investice v oblasti užití energie, na údržbu, provoz a likvidaci

budov.

Stanovené požadavky na energetickou náročnost budov nebo jejich stavebních nebo technických

prvků, která vede k nejnižším nákladům na investice v oblasti užití energie, na údržbu, provoz a likvidaci

budov nebo jejich prvků v průběhu odhadovaného ekonomického životního cyklu.

Technickým systémem budovy se rozumí:

Zařízení určené k vytápění, chlazení, větrání, úpravě vlhkosti vzduchu, přípravě teplé vody, osvětlení

budovy a jejímu užívání, nebo její ucelené části, nebo pro kombinaci těchto účelů.

Zařízení určené k vytápění, chlazení, větrání, úpravě vlhkosti vzduchu, přípravě teplé vody, osvětlení

budovy nebo její ucelené části nebo pro kombinaci těchto účelů.

Zařízení určené k užívání v budově.

Obálkou budovy se rozumí:

Soubor všech konstrukcí na systémové hranici celé budovy nebo zóny, které jsou vystaveny přilehlému

prostředí, jež tvoří venkovní vzduch, přilehlá zemina, vnitřní vzduch v přilehlém nevytápěném prostoru,

sousední nevytápěné budově nebo sousední zóně budovy.

Soubor všech teplosměnných konstrukcí na systémové hranici celé budovy nebo zóny, které jsou

vystaveny přilehlému prostředí, jež tvoří venkovní vzduch, přilehlá zemina, vnitřní vzduch v přilehlém

nevytápěném prostoru.

Soubor všech teplosměnných konstrukcí na systémové hranici celé budovy nebo zóny, které jsou

vystaveny přilehlému prostředí, jež tvoří venkovní vzduch, přilehlá zemina, vnitřní vzduch v přilehlém

nevytápěném prostoru, sousední nevytápěné budově nebo sousední zóně budovy vytápěné na nižší

vnitřní návrhovou teplotu.

Větší změnou dokončené budovy se rozumí:

Taková změna, jejíž předpokládané náklady by přesáhly 50 % investičních nákladů na novou

srovnatelnou stavbu.

Změna dokončené budovy z více než 25 % objemu budovy.

Změna dokončené budovy na více než 25 % celkové plochy obálky budovy.

Celkovou energeticky vztažnou plochou se rozumí:

Vnější půdorysná plocha všech prostorů s upravovaným vnitřním prostředím v celé budově, vymezená

vnějšími povrchy konstrukcí obálky budovy.

Vnější půdorysná plocha všech vytápěných prostorů v celé budově, vymezená vnějšími povrchy

konstrukcí obálky budovy.

Vnější půdorysná plocha všech prostorů v celé budově, vymezená vnějšími povrchy konstrukcí obálky

budovy.

Budovou se rozumí:

Stavba, pro jejíž provoz je potřeba energie.

Nadzemní stavba a její podzemní části, prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená

obvodovými stěnami a střešní konstrukcí, v níž se používá energie.

Nadzemní stavba a její podzemní části, prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená

obvodovými stěnami a střešní konstrukcí, v níž se používá energie k úpravě vnitřního prostředí.

Energetickou náročností budovy se rozumí:

Skutečné množství energie nutné pro pokrytí potřeby energie spojené s užíváním budovy, zejména na

vytápění, chlazení, větrání, úpravu vlhkosti vzduchu, přípravu teplé vody a osvětlení.

Vypočtené množství energie nutné pro pokrytí potřeby energie spojené s užíváním budovy, zejména

na vytápění, chlazení, větrání, úpravu vlhkosti vzduchu, přípravu teplé vody a osvětlení.

Množství energie nutné pro pokrytí potřeby energie spojené s užíváním budovy, zejména na vytápění,

chlazení, větrání, úpravu vlhkosti vzduchu, přípravu teplé vody, osvětlení a spotřebiče umístěné v

budově.

Účinností užití energie se rozumí:

Míra efektivnosti energetických procesů, vyjádřená poměrem mezi vypočtenými energetickými vstupy

a skutečnými energetickými vstupy téhož procesu, vyjádřená v procentech.

Míra efektivnosti energetických procesů, vyjádřená poměrem mezi úhrnnými energetickými výstupy a

vstupy téhož procesu, vyjádřená v procentech.

Míra efektivnosti energetických procesů, vyjádřená poměrem mezi skutečnými energetickými vstupy

a vypočtenými energetickými vstupy téhož procesu, vyjádřená v procentech.

Zákon 406/2000 Sb., o hospodaření energií, v aktuálním znění se týká:

Mimo jiné i požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie.

Pouze spotřeby energie v budovách.

Hospodaření energií mimo elektrické energie, které je věnován jiný zákon.

Ekonomická vhodnost doporučeného opatření pro snížení energetické náročnosti hodnocené

budovy se podle vyhlášky č. 78/2013 Sb. dokládá:

Dosažením prosté doby návratnosti do 15 let.

Dosažením prosté doby návratnosti kratší než doba životnosti doporučeného opatření.

Dosažením prosté doby návratnosti do 2 let.

Posouzení ekonomické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie v rámci vyhlášky

78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov se provádí:

Způsoby výpočtu ekonomické výhodnosti dle vyhlášky 480/2012 Sb.

Na základě ukazatele prosté doby návratnosti investice do alternativního systému.

Na základě ukazatele čisté současné hodnoty.

Jaký je rozdíl mezi ukazatelem prosté doby návratnosti a reálné doby návratnosti?

Jedná se pouze o různé názvy stejného ukazatele.

Ukazatel prosté doby návratnosti nerespektuje časovou hodnotu peněz.

Prostá doba návratnosti zahrnuje a respektuje časovou hodnotu peněz.

Účinnost užití pro rozvody tepelné energie z hlediska tepelných ztrát je určena vztahem:

Poměrem dodaného tepla zdrojem do rozvodu a součtem odebraného tepla odběrnými místy.

Poměrem součtu odebraného tepla odběrnými místy a dodaného tepla zdrojem do rozvodu.

Poměrem tepelných ztrát rozvodu a tepla dodaného zdrojem.

V grafické části průkazu energetické náročnosti budov jsou hodnoty energie uvedeny v jednotkách:

MWh/rok

GJ/rok

kcal/rok

V grafické části průkazu energetické náročnosti budov jsou hodnoty měrných ukazatelů uvedeny v

jednotkách:

kcal/(m2.rok)

kWh/(m2.rok)

GJ/(m2.rok)

Grafické znázornění k průkazu energetické náročnosti budov obsahuje:

Měrné hodnoty ukazatelů energetické náročnosti budovy vztažené na energeticky vztažnou plochu a

také hodnoty ukazatelů energetické náročnosti pro celou budovu měrné hodnoty ukazatelů

energetické náročnosti budovy vztažené na energeticky.

Vztažnou plochu a také hodnoty ukazatelů energetické náročnosti pro jednotlivé zóny měrné hodnoty

ukazatelů energetické náročnosti budovy vztažené na podlahovou.

Plochu a také hodnoty ukazatelů energetické náročnosti pro celou budovu.

Grafické znázornění k průkazu energetické náročnosti budovy obsahuje:

Zařazení jednotlivých zón do klasifikačních tříd energetické náročnosti budovy.

Zařazení budovy do klasifikačních tříd energetické náročnosti budovy.

Zařazení jednotlivých bytových jednotek do klasifikačních tříd energetické náročnosti budovy.

Obsahuje protokol k průkazu energetické náročnosti budov referenční hodnoty stanovené pro

jednotlivé hodnocené systémy?

Ano.

Ne.

Pouze referenční hodnoty součinitele prostupu tepla pro jednotlivé konstrukce obálky budovy.

Průkaz energetické náročnosti budov se zpracovává formou:

Protokolu a grafického znázornění (vzor je uveden ve vyhlášce č. 480/2013 Sb.).

Není obecně stanoveno.

Protokolu a grafického znázornění (vzor je uveden vyhlášce č. 78/2013 Sb.).

Průkaz energetické náročnosti budov tvoří:

Protokol a grafické znázornění.

Protokol.

Grafické znázornění.

Ekologickou proveditelností alternativních dodávek energie se podle vyhlášky č. 78/2013 Sb. rozumí:

Instalace nebo připojení alternativního systému dodávky energie bez zvýšení množství obnovitelné

primární energie oproti stávajícímu nebo navrhovanému stavu.

Instalace nebo připojení alternativního systému dodávky energie se zvýšením množství neobnovitelné

primární energie oproti stávajícímu nebo navrhovanému stavu o maximálně 25 %.

Instalace nebo připojení alternativního systému dodávky energie bez zvýšení množství neobnovitelné

primární energie oproti stávajícímu nebo navrhovanému stavu.

Posouzení alternativních dodávek energie se podle vyhlášky č. 406/2000 Sb. hodnotí z hlediska:

Společenské proveditelnosti.

Společenské a ekologické proveditelnosti.

Technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti.

Nová budova, resp. budova s téměř nulovou spotřebou, musí splňovat z ukazatelů energetické

náročnosti "neobnovitelná primární energie za rok", "celková dodaná energie za rok", "průměrný

součinitel prostupu tepla":

Alespoň jeden.

Celkovou dodanou energii za rok a průměrný součinitel prostupu tepla.

Současně všechny uvedené.

Minimální účinnost zdroje tepla (pokud provádíme pouze výměnu tohoto zdroje) je požadována ve

vyhlášce č. 78/2013 Sb. hodnotou:

60 %

80 %

90 %

Redukční činitel (fR) požadované základní hodnoty průměrného součinitele prostupu tepla pro

dokončenou budovu a její změnu má podle vyhlášky č. 78/2013 Sb. hodnotu:

0,8

1,0

0,7

Faktor primární energie je:

Koeficient, kterým se násobí složky dodané energie po jednotlivých energonositelích k získání

odpovídajícího množství celkové primární energie.

Koeficient, kterým se dělí složky dodané energie po jednotlivých energonositelích k získání

odpovídajícího množství energie.

Konstanta, kterou se násobí složky dodané energie po jednotlivých energonositelích k získání

odpovídajícího množství celkové primární energie.

Pomocná energie je:

Energie potřebná pro provoz kancelářské techniky.

Energie potřebná pro provoz technických systémů.

Energie potřebná pro provoz náhradního zdroje energie.

Při výpočtu energetické náročnosti budovy pracujeme s účinností zdroje tepla:

Maximální, stanovenou výrobcem.

Minimální.

Sezónní.

Účinnost vytápěcího systému je dána:

Účinností zdroje tepla.

Účinností zdroje tepla, účinností rozvodu, účinností sdílení tepla koncového prvku.

Účinností rozvodu, účinností sdílení tepla koncového prvku.

Typické hodnoty pro výpočet energetické náročnosti budovy jsou uvedeny:

V ČSN 730540.

V ČSN 730331.

Ve vyhlášce č. 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov.

Celková energeticky vztažná plocha je:

Vnější půdorysná plocha všech prostorů s upravovaným vnitřním prostředím v celé budově, vymezená

vnějšími povrchy konstrukcí obálky budovy konstrukcí obálky zóny.

Podlahová plocha místností hodnocené zóny.

Vytápěná plocha mezi vnitřními povrchy konstrukcí tvořících obálku hodnocené zóny.

Přístavba a nástavba navyšující původní energeticky vztažnou plochu o více než 25 % se považuje při

stanovení referenčních hodnot ukazatelů energetické náročnosti budovy za:

Stávající budovu.

Novou budovu.

Záleží na rozhodnutí zpracovatele.

Požadavky na energetickou náročnost nové budovy a budovy s téměř nulovou spotřebou energie,

stanovené výpočtem jsou splněny, pokud hodnoty následujících ukazatelů energetické náročnosti

nejsou vyšší než referenční hodnoty ukazatelů energetické náročnosti pro referenční budovu:

Součinitel prostupu tepla jednotlivých konstrukcí na systémové hranici a průměrný součinitel prostupu

tepla.

Neobnovitelná primární energie za rok, celková dodaná energie za rok, průměrný součinitel prostupu

tepla, účinnost technických systémů.

Neobnovitelná primární energie za rok, celková dodaná energie za rok, průměrný součinitel prostupu

tepla.

Ukazatelem energetické náročnosti budovy není:

Tepelný odpor konstrukce.

Průměrný součinitel prostupu tepla.

Celková dodaná energie za rok.

Ukazatele energetické náročnosti budovy jsou:

Celková primární energie za rok, neobnovitelná primární energie za rok, celková dodaná energie za

rok, dílčí dodané energie pro technické systémy vytápění, chlazení, větrání, úpravu vlhkosti vzduchu,

přípravu teplé vody a osvětlení za rok, průměrný součinitel prostupu tepla.

Celková primární energie za rok, neobnovitelná primární energie za rok, celková dodaná energie za

rok, průměrný součinitel prostupu tepla, součinitele prostupu tepla jednotlivých konstrukcí na

systémové hranici, účinnost technických systémů.

Celková primární energie za rok, neobnovitelná primární energie za rok, celková dodaná energie za

rok, dílčí dodané energie pro technické systémy vytápění, chlazení, větrání, úpravu vlhkosti vzduchu,

přípravu teplé vody a osvětlení za rok, průměrný součinitel prostupu tepla, součinitele prostupu tepla

jednotlivých konstrukcí na systémové hranici, účinnost technických systémů.

Vnitřním prostředím se rozumí:

Prostředí uvnitř zóny, které je definováno návrhovými hodnotami teploty.

Prostředí uvnitř zóny, které je definováno návrhovými hodnotami teploty, relativní vlhkosti vzduchu a

objemového toku výměny vzduchu, případně rychlostí proudění vnitřního vzduchu a požadované

intenzity osvětlení uvnitř zóny.

Prostředí uvnitř zóny, které je definováno návrhovými hodnotami teploty a vlhkosti vzduchu.

Typické užívání budovy je:

Obvyklý způsob užívání budovy v souladu s podmínkami vnitřního a venkovního prostředí a provozu

stanovený pro účely výpočtu energetické náročnosti budovy.

Způsob užívání budovy dle podmínek určených provozovatelem.

Obvyklý způsob užívání budovy.

Průkaz energetické náročnosti zpracovaný pro budovu je také průkazem:

Ucelené části této budovy včetně jednotky.

Totožné budovy v jiné lokalitě.

Není průkazem jednotky.

Vnitřní tepelná zařízení v rodinných domech nemusí být vybavena:

Přístroji regulujícími a registrujícími dodávku tepelné energie konečným uživatelům.

Pojistnými zařízeními na topných rozvodech.

Uzavíracími kohouty.

Kdy prokazuje stavebník splnění požadavků na energetickou náročnost budovy?

Při kolaudačním řízení.

Při podání žádosti o umístění stavby.

Při podání žádosti o stavební povolení nebo při ohlášení stavby.