školní rok 2014/2015

2. číslo čtvrtletníku

V minulém kalendářním roce jsme ve škole kromě učení zažili

také mnoho a mnoho legrace a vtipných historek. Právě proto

často myslíme na některé naše kamarády- spolužáky, kteří po

velkých prázdninách vyšli z naší školy. Právě oni totiž byli

velkými šprýmaři a byla s nimi vždy obrovská legrace. Byli to

především Marek Haluška, Koloman, Kikina a Sabina. Nechali

v nás hodně vzpomínek. Ale škola pokračuje dál, učíme se,

sportujeme… Prostě ve škole je (někdy) fajn. V září k nám

do školy nečekaně přišli noví spolužáci. Pan učitel Zatloukal

jim skvěle říká Jamalové. Proč? Podle jednoho moc fajn

filmu. Jsou to kluci Pohlodkovi. Musím říct, že život na naší

škole hodně oživili. Také nesmíme zapomenout na spoustu

skvělých akcí, které v období září až listopad na naší škole

proběhly. Byly to hlavně vycházky do přírody, při kterých se

užila spousta legrace. Ale než jsme se vzpamatovali, je tu

nový kalendářní rok a my sedmáci už najednou patříme k těm

starším. Co k tomu napsat? Máme výbornou třídu a staráme

se více o to, jak to na naší škole vypadá. Je dobře, že nám to

nikomu není jedno. S paní učitelkou Zatloukalovou děláme v

parlamentu a ve školním časopise samé užitečné věci. Třeba

akce s větrníky byla moc zajímavá a často na ni vzpomínáme.

Byla dělána pro dobrou věc a to nás hodně těší a jsme na to

hrdí. A taky bylo krásné zpívání koled na konci roku. Vždy se

koledy zpívaly, ale teď to bylo pro nás speciální. Byli jsme

Slovo šéfredaktorky

navlečeni do oblečení u betléma, sešla se tam celá škola, paní

ředitelka i další paní učitelky s námi krásně zpívaly, bylo to

prostě moc pěkné. Teď v březnu se chce parlament zaměřit

na akci: Březen - měsíc knihy. Víme totiž, že knížku z nás čte

málokdo. Každá třída si vybere jednu knihu a ostatní žáky

naší školy s ní seznámí. A jak? V místě u akvárií na školní

chodbě pak proběhne

výstavka všech vybraných

knih. Každá třída tam

bude mít svůj panel. Na

něm formou fotografií,

článků nebo obrázků

ostatní seznámí s danou

knihou, jejím autorem i

ilustrátorem. Dost dobrý,

že? No a to je asi tak

všechno, co jsem vám tady

chtěla napsat. Možná jsem

na něco zapomněla, tak se

na mě nezlobte. Vaše Patricie

Nádherná fotka, že? :)

Že byste mě tam nepoznali? Mým parťákem byl Kevin Šivák

Oko školy-

tentokrát online

Jeden nejmenovaný žák, chceme zachovat jeho soukromí, se

dobrovolně rozhodl, že pedagogickému sboru pomůže v,, boji

proti záškodníkům“. To je těm, kteří majetek a vše pěkné na

naší škole permanentně ničí. Zkrátka a dobře, že bude

dohlížet na to, aby se v naší budově nedělo nic špatného.

Nejde jen o ničení školního majetku, nepořádek ve třídách a

na chodbě, ale také o ubližování druhým či dokonce šikanu.

Protože to není žádný lehký úkol, přibral si tentokrát na

pomoc své kamarády spolužáky, kteří mu napsali v hodině, co

se jim u nás ve škole nelíbí.

Toto napsal Jan Ferenc, kterému se hlavně nelíbily

počmárané záchody a sprosté nadávky na Silvu.

Poznámka redakce: To se nám taky nelíbí. Po zdech čmárá jen zbabělec,

který neumí říct svůj názor z očí do očí. A co se týká papírků. To jsme ani

netušili, že máme mezi sebou tak pořádkumilovného kluka. Až zase budeš papírky

sbírat, stačí zavolat a my ti přijdeme pomoct.

Jan Kováč

Honza je prostě lumpík se vším, co k tomu patří. Sám se tomu

nijak nebrání, ale říká, že určitě není zlý. Na škole se

Honzovi nelíbí hlavně to, jak se chovají holky. Prý k nim

sprosté slova nesedí.

Poznámka redakce:

Honzo, to jsme rádi, že nejsme sami, komu se to tolik nelíbí. Jen nevíme, co bývá

důvodem, že musíš někdy sedět na křesle před ředitelnou. Nezbývá nám než

věřit, že si chceš od svých spolužáků také někdy odpočinout a mít chvíli klid. To

víš, ta dnešní mládež…

Stanislav Haluška

Stáňa také občas zlobí. Dělá mu problém sedět v klidu na

jednom místě, nejraději by pořád někde běhal. Je ho zkrátka

plná škola. Ve škole se mu nelíbí to, jak se někteří žáci

chovají k učitelům.

Poznámka redakce:

Jsme rádi, že nejsme sami, komu se to nelíbí.

Zuzana Pohlodková

Zuzka je jedna ze dvou děvčat ve chlapecké třídě a tak nám

přináší pohled dívek na situaci ve škole. Kluci si stěžovali na

holky. A co na to Zuzka?

Poznámka redakce: Tak teď už nevíme, kdo je horší. Zda kluci či holky…

Karin Siváková

Jako poslední přichází se svým příspěvkem Karin. Karin se

nám trošku zhoršila jak v chování, tak i v učení. Slíbila však,

že dá všechno v tomto pololetí do pořádku. Držíme Ti palce,

Karin!

Poznámka redakce: Aspoň jeden optimista! To nás těší.

Již při tvorbě minulého čísla časopisu nás napadlo, že by

bylo zajímavé zeptat se vás, co byste na škole chtěli změnit

k lepšímu. Pan učitel Kunčík obešel jednotlivé třídy a v každé

třídě položil žákům otázku, co by chtěli žáci u nás změnit –

tedy k lepšímu. A výsledek shrnul do následujících grafů.

Výsledek je pro nás velmi zajímavý. Hlavně nás překvapilo to,

že se chlapcům moc nepozdává chování dívek. V příštím čísle

časopisu se budeme muset touto problematikou více zabývat

a dát tomuto tématu více času a prostoru, abychom zjistili,

co konkrétně mají pánové z naší školy na mysli. Třeba se jim

nepozdává, že si jich dívky málo všímají. Pak je zde ale ještě

druhá možnost. Třeba se jim

dívky chtějí věnovat až

přespříliš a to také není dobře,

protože chlapci na takové věci

vůbec nemají čas. Vždyť

přestávky jsou tak krátké a

kolik času vyplní jenom chystání knížek, ostrouhání si tužky

na další hodinu apod. A co se týká výletů, musíte ještě chvíli

vydržet. Však jistě všichni znáte přísloví: Nejdříve práce,

potom zábava. Takže, teď se ještě všichni pilně učte a než

Co bych chtěl u nás změnit

se nadějete, je tady červen a začne období vámi tak

oblíbených školních výletů.

A zde je slíbený graf.

0 5 10 15 20 25

Větší tělocvična

Více výletů

Více učení

Velká přestávka venku

Lepší vybavení - PC

Chování chlapců

Chování děvčat

Co bychom změnili na škole

Školní poznámky. Každý správný školák určitě nějakou dostal.

Často jsou to doslova vtipné a umělecké výkony. Kluci Erik

Sivák, Jan Kováč a Jan Ferenc nám na internetu našli

opravdu povedené kousky

Rozjezd : - ) Nářez : - )) :D :D :D :D

Sebral třídní knihu,

nechce ji vrátit a žádá

výkupné.

Když jsem odstartoval

přespolní běh, utekl

domů.

Ohrožoval spolužáky

nožem, který potřeboval

až na třetí hodinu.

Tváří se inteligentně,

ale je úplně blbej.

Svým zpěvem úmyslně

ruší hodinu zpěvu.

Po písemné práci snědl

tahák.

Na položenou otázku

neodpověděl a dostal

záchvat smíchu.

Olizuje temperové

barvy a pak se diví, že

zvrací.

Poznámka třídní

učitelky: Smrdí!

Umývat! Odpověď otce:

Učit! Nečuchat!

Neustále se baví a

odmítá mi říct, o čem.

Svačí cibuli a obtěžuje

zápachem.

Pravidelně chodí do

školy nepravidelně.

Smrká mi do výkladu. Jezdí nosem po lavici,

aby to pískalo.

Snažil se odemknout

zamčené dveře. Když

byl přistižen, vymluvil

se na to, že ho zajímají

tajné chodby!

Pořád se hlásí. Rozbil okno a vymlouval

se, že nemůže dýchat.

Vyhodil spolužákovu

tužku z okna se slovy:

"Pokud tě má ráda, vrátí

se."

Na hodinu fyziky přišel

o 45 minut později.

Při hodině dějepisu

troubil stočeným

sešitem státní hymnu!

Spal při hodině tak

tvrdě, že ho neprobudil

ani příchod pana

ředitele, který strašně

dupe a funí.

Poznámky

Tato akce pro nás žáky, tedy hlavně členy parlamentu a

redakci Pavučinky, byla něčím novým. Paní učitelka

Zatloukalová přišla s nápadem, aby se i žáci parlamentu

aktivně zapojili do této akce. Proto jsme vítali všechny

příchozí návštěvníky a starali se o zápis do návštěvní knihy.

Myslím, že se nám zapojení do této akce vydařilo a musíme

říct, že nás to hodně bavilo. Sami jsme byli překvapeni, jak

velký zájem o celou akci byl.

Pipinka a Adrianka. Všimněte si, jak jsme se hodily do gala.

Byli jsme u toho – Den

otevřených dveří

Školní časopis je hlavně výtvorem starších žáků. Většina

chodí na druhý stupeň. Je to tím, že už toho hodně umí a

také se zajímají o různé druhy věcí, o kterých mnohdy ani my

dospělí nemáme ponětí. Nicméně, naše nastupující generace-

prvňáčci, o sobě dávají také stále častěji vědět. Zašli jsme

také za nimi a oni nám nakreslili moc pěkné výkresy.

Děti se hodně inspirovaly ze říše zvířat.

Naše první výkresy

Naše bývalá žákyně, kamarádka Kristýna Siváková,

s přezdívkou Kikina, byla tak hodná a napsala pro nás článek

do Pavučinky. Je zajímavý hlavně pro starší a vycházející

žáky. Tak čtěte pozorně. Mj. hodně štěstí, Kristýno!

Nová škola.

Zdravím všechny z Oder.

Myslím jsi, že střední škola je úplně o něčem jiném než

základní škola.

Napsala pro nás

První řádě z vlastní zkušenosti - není to procházka růžovým

sadem.

Musím se víc učit na každý den, třeba za den mám až 3 - 4

písemky, a určitě je to těžší než na základce. Tady na téhle

škole je to tak, že do školy nemusíš chodit, je to tvoje volba

čí spíše naše, ale když jsou písemky nebo kontroly sešitu tak

musíme mít všechno napsané. Ten kdo nemá, má za 5.

Každý říká, že střední škola je lehká, ale není. Je to pořád

jen o stresu. Doma jsem ve 4, a někdy v 5 jsem vyčerpaná a

unavená, a ještě k tomu se musím učit na další den na dvě na

tři písemky, ale stojí to za to. Já když něco chci, tak prostě

jdu si za tím, ať to stojí cokoliv.

Chtěla bych všem vzkázat do Vítkova. Žákům ať se učí co

nejvíce, ať dávají v hodinách pozor, ne jako my v devítce.

A určitě ať se jdou vyučit.

Všechny vás Zdravím

A vzpomínám na hodné učitele ve škole o protějšků u nás.

Vaše Kikina

Vánoce jsou delší dobu za námi. Nám zůstaly jen nějaké ty

vzpomínky. Ale zůstaly nám, pokud teda vydržely, i nějaké

dárečky. Šikovná děvčata z redakce školního časopisu

nelenila a prošla školu s papírem a tužkou, aby zjistila, který

dárek udělal žákům napříč školou největší radost.

Tyto dárky byly nejoblíbenější:

Mp3 přehrávač s reprákem –

tato oblíbená věcička udělala

radost hned 8 dětem ve škole

a pravidelně přidělává vrásky

všem vyučujícím, kteří zrovna

vykonávají dozor na chodbách.

Činky – Richard Miko chce být v budoucnosti silný a velký

muž, proto si přál pod stromeček činky. S těmi teď pra-

videlně cvičí a předvádí opravdu pěkné výkony.

Dárky, dárky

aneb

co nás nejvíce potěšilo

Voňavky, vůně – děvčata i chlapci už nám pomalu dospívají a

nějak jim přirozená vůně jejich těla nestačí a tak si to musí

nějak přikrášlit. Voňavka udělala radost Denisovi, Jamalům i

Kornélie.

Oblečení, hadříky – dobře vypadat chtějí všichni. Ať už

jdeme do tělocvičny, kde se hodí padnoucí značkové kraťasy,

nebo s kluky ven, kde nám pochválí pěknou červenou mikinu.

Nové hadříky dostali na škole snad všichni. Patricie vybrala,

že hlavně žáci dostali:

Mikiny, tepláky, nové jeany, čepice, zimní boty.

Moje máma přišla do mého pokoje a říká:

"Proč je všechno na zemi??"

Já: "To je gravitace, mami."

Učitelka: "Teď Vám řeknu otázku. Kdo na ní správně odpoví,

může jít domů."

Jeden kluk vyhodí svůj školní batoh z okna.

Učitelka zařve: "Kdo vyhodil z okna tu tašku!?"

Kluk: "Já! Jdu právě domů."

Trošku jsme okopírovali televizní noviny a na konci Pavučinky

přinášíme pár zajímavostí ze sportu. Kluky ve škole sport

docela baví, hlavně fotbal. Rádi si však zahrají už i basketbal

a florbal. Děvčata zase zkouší v tělesné výchově hrát

volejbal.

Pár vtípků od Richarda

Na závěr něco ze sportu

V měsíci lednu vyhlásila celosvětová asociace fotbalu za

nejlepšího hráče světa Cristiana Ronalda, který hraje za Real

Madrid. Všichni mladí kluci chtějí být jako on, je fakt borec.

Napsal: Denis Kala

Jan Ferenc

Na SVČ ve Vítkově se konal turnaj ve florbale. Odpoledne

jsme vyšli ze školního klubu s panem učitelem Kunčíkem a cíl

byl v místní sokolovně. Měli jsme dokonce dva týmy z naší

školy a myslím, že jsme hráli pěkně. Jen neumíme zvednout

míček, což panu učiteli už dlouho vadí. Ale alespoň jsme si

pěkně zahráli proti týmům z Vítkova a klukům z Ostravy,

kteří tady měli tréninky.