1

Sladk

á šed

esátá

Bře

zen 2

012

101

132 STRAN Kronikaúžasné doby

Nejkrásnější herečkyNejlepší filmy Báječná hudbaSlavní spisovateléMóda a design

Cena: 79 Kč

110011Nejkrásnější herečkyNejlepší filmy Báječná hudbaSlavní spisovateléMóda a design

Sladká šedesátá

NENECHTE SI UJÍT PRAVIDELNÉ PŘÍLOHY Lidových NovinV PONDĚLÍ s přílohou Právo & Justice

V ÚTERÝs přílohou Akademie

VE STŘEDUs přílohou Medicína & Věda

VE ČTVRTEKs přílohou Servis LN

V SOBOTUs pravidelnými přílohami Relax, Orientace a Peníze & Byznys Lite

V PÁTEKpravidelný magazín Pátek LN

JEDNOU MĚSÍČNĚstylový magazín LN ESPRIT

LIDOVÉ NOVINY NAJDETE TAKÉ V

LIDOVÉ NOVINY - NOVINY OSOBNOSTÍ

3

držíte v rukou další publikaci z ediční řady 101, kterou pro vás připravuje redakce Lidových no-vin. Její název je, myslím, všeříka-jící – Sladká šedesátá. A nelze zastí-rat, že podnětem k jejímu napsání byly odchody takových osobností, jako byl Václav Havel, Arnošt Lus-tig nebo Josef Škvorecký.

Pokusili jsme se přinést svědec-tví o mytickém desetiletí, o němž – anebo lépe, o jehož obrazu, kte-rý dodnes přetrvává – vypovídají nejlépe dvě z charakteristik uvede-ných na následujících stránkách.

„To byla doba, kdy jste se každý den ráno těšili z postele,“ vzpomí-nal po letech na šestou dekádu dva-cátého století režisér Ivan Passer.

„Šedesátá léta byla geniální v tom, že co bylo znamenité, bylo zároveň i nejpopulárnější,“ napsal hudební publicista Vojtěch Lindaur. A tato přímá úměra se netýkala jen hudby, ale také literatury, filmu, di-vadla a svým způsobem i sportu.

Ano, byla to výjimečná epocha, v níž zavládla relativní tvůrčí svobo-da, a zároveň nebyla kulturní fronta (tak se jí tehdy říkalo) vystavena existenčnímu tlaku, jenž panuje v podmínkách tržního hospodářství. A tak mohli režiséři, spisovatelé, pu-blicisté do rána diskutovat ve Viole, aby se druhý den třeba už v poled-ne sešli ve Filmovém klubu a v jistě podnětné debatě pokračovali.

Byla to však také doba, kdy se

v kreativní rovině zhodnotila děsi-vá zkušenost druhé světové války a padesátých let. Doba, kdy si lidé (diváci, posluchači, čtenáři) vážili nesamozřejmé kvality, ať již vzni-kala doma, anebo k nám doléhala ze zahraničí.

Výsledkem vší této souhry byla neobyčejná kvalita, která vytyčila základní hodnoty českého umění, jež se staly etalonem, měřítkem, s nímž je vše další, každý nový am-biciózní film i kniha, poměřováno.

Taková epocha se zřejmě nebude opakovat.

Přece je však třeba říci i následu-jící: Tato doba nebyla dobou svobod-nou a při její mytizaci musí vždy za-znít velké ALE – ano, stále ještě bylo mnoho lidí nespravedlivě vězněno, bezpočet československých občanů nemohl vykonávat svou práci, neko-nečně lidí bylo ustrkováno a popo-tahováno, mnoha lidem se nemohlo ani v nejmenším zdát o večerech strávených ve Viole a bouřlivých de-batách ve Filmovém klubu.

I takové byly roky šedesáté. Jenomže, snad je to nespravedli-

vé, ale tak jako v individuálním lid-ském životě i v dějinném pohledu zpět jako by občas zůstávalo v pa-měti především to hezké a inspiru-jící.

Možná je to chyba.Ale bolesti jsou zapomenuty. Zůstávají jen – Sladká šedesátá.

Dan Hrubý

4 POLITIKAČlověk jako my

LIDOVÉ NOVINY – Sladká šedesátá

Speciál Lidových novin, prodejné samostatně

Výkonný ředitel: Dalibor Balšínek Vedoucí projektu: Dan Hrubý

Art director: Vladimír Dundr Autoři: Jana Bednářová, Veronika Bednářová,

Jiří Jakoubek, Petr Kamberský, Pavel Kovář, Tereza Kozlová, Jiří Menzel, Jiří Peňás,

Marta Švagrová Jazyková redakce: Iva Pospíšilová Redakční spolupráce:

Jan Zatorsky, Bára Buchtová Výroba: Petr Hloušek Scan: Petr Homolka, Robert Petr

Manažer redakce: Martin Michek Marketing: Alan Stonawski Vydavatel: MAFRA a. s.,

Anděl Media Centrum, Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ 45313351

e-mail: dopisy@lidovky.cz. Tisk: Svoboda Press s. r. o.

26 PORTRÉTOlga Schoberová: Erotický symbol doby

14 Sex A žIVOTOpojná doba večírků

32 FILMČeský filmový zázrak

48 ŠeDeSáTKY V ObRAzecHObyčejný život objektivem Gustava Aulehly

40 PORTRÉTJana Brejchová: Svět nám ji záviděl

70 LITeRATURASkvělá léta šedesátá

88 HUDbAJazz, bigbít a rokenrol

80 DIVADLOMalá, ale naše

98 ROzHOVORKrálovna jazzu Eva Pilarová

114 MóDA A DeSIgNLéta oblá a barevná

106 SPORTHlavně porazit Rusy!

124 101 OSObNOSTí ŠeDeSáTýcH LeT

Vážení čtenáři,

32

Šedesátá léta byla jedineč-ná. A nejen pro film.

Výtvarníci, spisovate-lé, divadelníci a filma-ři, tedy my všichni, kteří

v šedesátých letech začali tvořit, jsme měli společný osud. Narodili jsme se před koncem první repub-liky, dětství prožili v protektorátě. Demokratické myšlení bylo ještě v našich rodičích, ve vzduchu vise-la určitá měšťanská solidnost. Měli jsme v sobě také zážitek z 50. let,

který jsme jako děti neuměli dost dobře pochopit a netušili jsme, že se komunistickým pučem a násled-ným terorem svým způsobem zo-pakoval protektorát. Komunisté se velmi rychle poučili z nacistických praktik. Ale jak jsme dospívali, stár-la první generace předválečných bolševiků a nahrazovala je nová, měkčí generace kariéristů. Po roce 1956, když Chruščov seznámil svět se Stalinovými zločiny, se tvrdý re-žim začal uvolňovat.

f i l m

Oscarový režisér vzpomíná na šedesátá léta a začátky Nové vlny.

JIŘÍ MENZEL

sLadká šEdEsátá

Fo

to Č

TK

a K

irké

Při předávání Oscara

za Ostře sledované

vlaky v roce 1968.

Komik Danny Kaye

považoval Vlaky za

jugoslávský film.

Český filmový

zázrak

33

xxxxxx

Také Lásky jedné plavovlásky

Miloše Formana se dostaly do

nejužšího výběru na Oscara.

Jako klasika Loves of a Blond

se dodnes příležitostně promítají

v Evropě, USA i Asii. Vedle

Vladimíra Pucholta v nich hrála

Hana Brejchová, o šest let mladší

sestra Jany.

34

Právě v roce 1956 jsem maturo-val, škrtli nám tři maturitní otáz-ky o Josifu Vissarionoviči Stalinovi a museli jsme vytrhat jeho fotogra-fie z učebnic. Naše škola, jedenác-tiletka ve Strašnicích, která nesla Stalinovo jméno, se přejmenovala a já i mí vrstevníci jsme ve vzduchu cítili naději. Doufali jsme v uvolňo-vání komunistického režimu. Vědě-li jsme, že je nezákonný, že existují svobodné světy. Viděli jsme, v čem žijeme, a doufali, že se to pozvolna bude měnit k dobrému. Bolševická sveřepost pomalu měkla.

Tak se, na konci padesátých let, objevila malá divadla. To byl zázrak, daleko se vzdalující repertoáru teh-dejších kamenných divadel. Franti-šek Vláčil natočil Holubici, Vojtěch Jasný Touhu – další vzpruhy. Vydaly se první knihy Ernesta Hemingwa-ye, později i Franze Kafky, začala vycházet Světová literatura, časopis Divadlo, Literární noviny, Host do domu, Mladý svět. Lidé se přestáva-li bát říkat, co si myslí, vyslovovali se třeba zaobaleně, ale přece. Poma-lu se objevovaly nové myšlenky, do Čech pronikaly módní vlivy ze Zá-padu. Divadlo Na Zábradlí předsta-vilo řadu zajímavých inscenací her moderních absurdních dramatiků, hráli se Jarry, Kafka, Havel. Když

pak politici přišli s heslem „socia-lismus s lidskou tváří“, bylo nám to sympatické. Myslím, že jsem nebyl sám, kdo si neuměl představit radi-kální proměnu systému, ale věřil, že lze bolševický režim zlidštit.

▓ ▓ ▓

U mladých filmařů hrál myslím vel-kou roli fakt, že jsme všichni měli stejnou historickou zkušenost, stej-nou školu, stejný zdroj informací, přemýšleli jsme stejným způsobem. Dnes si lidé – díky množství infor-mací o umění a světě – moc nero-zumí, vzniká babylon informačních zdrojů. Nám tehdy ucelený souhrn poznatků paradoxně poskytl úžas-nou sílu a – i když potom každý z nás dělal úplně jiné filmy – vzory jsme měli totožné. Nikdy nedeklarovanou jednotu České filmové nové vlny proto přisuzuji jednolitému, v jistém smyslu osvícenému myšlenkovému proudu, ve kterém jsme dospívali.

A vyrůstali jsme pod dobrými vlivy. Ještě na FAMU bylo možné zachytit Francouzskou novou vlnu. Líbila se nám volná forma snímání a tvorba netradičních záběrů, které umožňovala nová technika a ma-teriály. Viděli jsme neuvěřitelné americké dokumenty, pravdivé, fas-

cinující a syrové, objevila se skrytá kamera, filmová technika ztratila svou těžkopádnost. Tyto vlivy vští-pily našim filmům jednotnou linku.

Díky kulturnímu zázemí, které v Čechách zbylo z první republiky, díky pozitivním vlivům, jimž jsme společně podléhali, získali jsme v šedesátých letech sílu – a také zdroje – k úspěšné tvorbě.

K rozvoji Nové vlny rozhodně produkčně přispělo Filmové stu-dio Barrandov. Filmová tvorba tam byla rozdělena do šesti produkčních skupin. Každá z nich měla za úkol vyprodukovat určitý počet filmů za určité množství peněz – a pracova-li v nich dramaturgové, scenáristé i lektoři, většinou osvícení lidé, ně-kteří vzděláním ještě z první repub-liky, kteří poctivě četli a analyzovali scénáře, připravovali je do výroby, starali se o mladé autory a filmaře. Tyto produkční skupiny byly více méně finančně nezávislé, a tak mezi sebou soupeřily o kvalitu a předhá-něly se, kdo získá zajímavější autory a režiséry. Takže když měli na za-čátku šedesátých let úspěch Miloš Forman a Věra Chytilová, snadno se pak dostali k filmu i Honza Němec, Evald Schorm, Hynek Bočan – a po-sléze také já.

Na škole jsme se různě prolína-Foto

Tib

or B

orsk

ý a

Kirk

é

Jediné společné foto tvůrců České nové vlny, rok 1967: Zleva Ivan Passer, pleš Jaromila Jireše, Hynek Bočan, stín Antonína Máši, Věra

Chytilová, Jan Němec, Evald Schorm, Miloš Forman a Jiří Menzel.

35

Menzelovi Skřivánci na niti

(1969, na snímku Václav

Neckář a Jitka Zelenohorská)

putovali rovnou do trezoru,

kde zůstali až do roku 1989.

35

Menzelovi Skřivánci na niti

(1969, na snímku Václav

Neckář a Jitka Zelenohorská)

putovali rovnou do trezoru,

kde zůstali až do roku 1989.

Chcete si přečíst více z naší kroniky úžasné doby?(k dostání v trafikách nebo přes sms)

Objednejte si speciál Sladká šedesátá z edice 101 Lidových novin přes SMS. Zašlete ji ve tvaru LN SSLB JMENO PRIJMENI ULICE CISLO MĚSTO PSC (vzor: LN SSLA jan novak jindrisska 16 praha 1 11000) na číslo 902 11 a speciál vám doručíme do pěti pracovních dnů na uvedenou adresu.

Cena odeslané SMS podle běžného tarifu vašeho operátora, konečná cena za speciál je hrazena příchozí zpoplatněnou SMS ve výši 75 Kč vč. DPH. Službu technicky provozuje ATS, infolinka 776 999 199 (po-pá, 9.00-16.00) www.platmobilem.cz.

LIDOVÉ NOVINY – NOVINY OSOBNOSTÍ