7Obsah

Pedmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9

1 Sociln sluby a jejich vymezen v rmci sociln politiky . . . . . . . . . . . . 131.1 Sociln sluby v rmci sociln politiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 141.2 Mezinrodn rmec sociln politiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 151.3 Regionln rmec sociln politiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16

2 Sociln sluby jejich pojet a specika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 182.1 Pojet a cl socilnch slueb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 182.2 Legislativn prava socilnch slueb v esk republice . . . . . . . . . . . . 192.3 Sociln sluby a jejich struktura. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 192.4 Regionln rmec socilnch slueb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 222.5 Plnovn socilnch slueb. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 242.6 Poptvka po socilnch slubch v esk republice . . . . . . . . . . . . . . . . 26

3 Financovn socilnch slueb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 273.1 Zkladn zdroje financovn socilnch slueb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 273.2 Sociln sluby a zahranin zkuenosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 433.3 Aktuln nvrhy zmn systmu financovn socilnch slueb

v esk republice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 443.4 Financovn socilnch slueb pro seniory soukromm sektorem . . . . . 46

4 Dlouhodob pe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 504.1 Definice dlouhodob pe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 514.2 Pipravovan legislativn rmec systmu dlouhodob

sociln-zdravotn pe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53

5 Strnut obyvatelstva a sociln sluby v regionu Havovsko . . . . . . . . . . 605.1 Zkladn demografick charakteristika esk republiky,

Moravskoslezskho kraje a statutrnho msta Havova z hlediska vkovho sloen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60

5.2 Sociln demografick analza statutrnho msta Havova . . . . . . . . . 71

SOCILN SLUBY PRO SENIORY V KONTEXTU SOCILN POLITIKY

8

5.3 Komunitn plnovn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 755.4 Sociln sluby pro seniory ve statutrnm mst Havov . . . . . . . . . . 875.5 Problematika pobytovch zazen socilnch slueb pro seniory ve

mst Havov a porovnn zdroj financovn u veejnoprvnch a soukromoprvnch subjekt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94

5.6 Zdravotn-sociln sluby poskytovan v Havov . . . . . . . . . . . . . . . 1055.7 Analza uivatel socilnch slueb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1085.8 Vsledky eten nvrhy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114

6 Vzkumn eten empirick zjitn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1156.1 Standardizovan zen rozhovory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1166.2 Anketn eten: Analza poptvky po pobytovch slubch

pro seniory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126

Shrnut a mon doporuen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 148

Plohy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 160Seznam tabulek, graf a obrzk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 224Seznam zpracovanch nevydanch a vydanch pramen, odborn literatury a studi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 227Summary . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 234Rejstk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 235

50

4 Dlouhodob pe

V rmci systm sociln ochrany obyvatelstva existuje systm, ktermu Evropsk unie vnuje velkou pozornost, a to systm dlouhodob pe. Nen divu, vdy dky zlepen ivotnch a pracovnch podmnek obyvatelstva, pokroku v medicn a roz-voji v oblasti sociln pe a slueb se stle vce lid dov, jak v na republice, tak i v ostatnch rozvinutch sttech, vysokho vku nad 80 let. Do 20 let by se ml poet 80letch zvit v zemch Evropsk unie o 50 % a ztrojnsobit do roku 2050. V da-nm roce bude v esk republice init podl senior nad 80 let na celkov populaci vce ne 13 %. Vysok vk tedy s sebou pin vy vskyt invalidity. Stle vce se budou objevovat nemoci charakteristick pro tento vk, jako jsou neurodegenerativn onemocnn, zejmna Alzheimerova demence. To ve vysuje v zvislost tchto senior na druhch osobch. Hranice mezi zdravotn a sociln p se s pibva-jcm vkem klient ztenuje, asto nen zejm, kdy se ji nejedn o zdravotn pi, ale o pi sociln.

Evropsk zem pohlej na poteby senior komplexn a jsou pipraveny zajistit k n veobecn pstup. Principiln se jedn o zruen demarkan linie v odli-ovn mezi zdravotnickmi a socilnmi slubami ili poskytovn slueb na rozhran sociln a zdravotnick pe. Z pohledu financovn to znamen pouit kombinace veejnch a soukromch zdroj a umonn tvorby rznch typ sme-nho financovn, a to ze zdroj sektoru zdravotnictv a MPSV.

Na rozdl od ostatnch evropskch zem esk republika nem legislativn uko-tveno poskytovn dlouhodob pe, avak sluby tohoto charakteru jsou prakticky poskytovny a realizovny. Zkon o poskytovn dlouhodob pe v esk republice je pipraven a ml vejt v platnost ji v roce 2013, avak ministerstva zdravotnictv a prce a socilnch vc se zatm nedokzala domluvit (perkerov, 2013). Jeho pi-jet by pitom mlo pinst efektivnj vynakldn prostedk ze sttnho rozpotu a z fondu zdravotnho pojitn.

Aktuln se esk republika d strategickm dokumentem pod nzvem Nrodn akn pln podporujc pozitivn strnut pro obdob let 2013 a 2017 (2013). Posled-n kapitola nazvan Pe o nejkeh seniory7 s omezenou sobstanost konstatuje,

7 Iva Holmerov rozliuje seniory na skupinu 1. Elitn senioi (aktivn a spn vdci, manae-i, sportovci), 2. Autonomn senioi (senioi ijc podle svch pedstav, pracuj nebo angau-j se ve veejnm nebo rodinnm ivot), 3. Sobstan senioi (pestali pracovat a angaovat

DLOUHODOB PE

51

e senioi ve vym vku stle vce potebuj sociln-zdravotn pi, kter je vak nedostaten provzna. Viz tohoto dokumentu v oblasti dlouhodob pe je dospt k vytvoen irok nabdky provzanch sociln-zdravotnch slueb vetn zapoje-n peovatel, kter bude reagovat na specifick poteby nejkehch senior s ome-zenou sobstanost (2013). S ohledem na omezen objem veejnch financ tento dokument ukld podporovat kvalitn dlouhodobou sociln-zdravotn pi v dom-cm pirozenm prosted a pomhat rodinnm pslunkm ke zvldnut tto pe.

4.1 Denice dlouhodob pe

OECD definuje dlouhodobou pi jako spektrum kombinovanch zdravotnch a socilnch slueb, kter potebuj osoby se snenou sobstanost zvisl na ciz pomoci: potebuj pomoc a pi pi kadodennch sebeobslunch aktivitch pro zajitn dstojnho ivota (Nvrh zkona, 2011).

Igor Tome uvd, e tato pe je vymezena uritm komplexem slueb pro oso-by s omezenou sobstanost, kter jsou dlouhodob zvisl na pomoci pi uritch zkladnch kadodennch samoobslunch innostech: oblkn, koupn a zkladn hygiena, pouvn toalety, stravovn, ulhn do lka a vstvn, mobilita po byt aj. Dle se jedn o innosti instrumentln, dky nim me lovk i nadle t ve svm prosted a komunit sobstan: leh i nronj domc prce, pprava pokrm, hospodaen s penzi, obstarvn nkup, obsluha telefonu apod. (Tome, 2010a, s. 7).

Spektrum slueb dlouhodob pe zahrnuje st zdravotnickch slueb (dia-gnostika, lba, pedepisovn lk a pomcek, rehabilitace), jejich clem je zlepe-n zdravotnho stavu, a takt pomocn sluby (pomoc v domcnosti, doprava a do-provod k lkai, na ady, pprava a podvn jdla, rzn sociln aktivity apod.), kter slou ke kompenzaci dletrvajc nesobstanosti. OECD vak stanovuje, e v ppad, kdy klientovi posta erpn pouze pomocnch slueb, vtinou se o ui-vatele dlouhodob pe nejedn (OECD, 2005 in Tome, 2010a, s. 7).

Jestlie ji lid nemohou pebvat ve svm pirozenm domcm prosted, je ne-zbytn pro n zajistit umstn v zazen, kter jim poskytne trval nebo dlouhodob pobyt a pome eit jejich snenou sobstanost v nvaznosti na vk a zhoren zdravotn stav. Pitom se skloub dopomoc pi provdn bazlnch i instrumentl-nch kon, poskytne kvalifikovan lkask dohled, rzn individualizovan sluby

se ve spoleenskm ivot, ale ij samostatnm ivotem), 4. Kehc senioi (ohroen ztrtou sobstanosti pi jakkoli zti, teba i banln nemoci), 5. Nesobstan senioi (Holmerov, 2013).

SOCILN SLUBY PRO SENIORY V KONTEXTU SOCILN POLITIKY

52

a pihldne k bio-psycho-socilnm i spiritulnm poadavkm (Vlkov, Korejsov, Holmerov, 2010).

V zemch Evropsk unie je v nsledujcch desetiletch oekvn nrst potu nesobstanch senior. V esk republice za zhruba 50 let stoupne jejich celkov poet o 429 tis., co in vce ne 2,5krt vt nrst.

Tabulka . 9 Scn vvoje potu lid potebujcch dlouhodobou pi ve vybranch zemch EU (20072060)

Scn vvoje potu lid potebujcch dlouhodobou pi ve vybranch zemch EU (20072060)

Poet lid potebujcch pi

Poet nesobstanch senior (v tis.): z toho klienti profesionlnch sluebNeformln i 0 pe

v instituci pe doma

Rok 2007 2060 2007 2060 2007 2060 2007 2060

Belgie 455 978 118 349 130 308 207 321

Bulharsko 841 1207 35 68 62 116 744 1023

esk republika 258 687 51 155 73 199 133 333

Dnsko 184 362 60 158 111 255

Nmecko 3201 6036 541 1433 1028 2244 1612 2359

Estonsko 81 137 4 8 6 13 71 117

Irsko 93 383 22 113 40 187 30 83

ecko 338 820 76 247 163 413 100 160

panlsko 1728 4721 160 1148 181 1357 1366 2215

Francie 2283 4833 552 1302 953 2204 758 1327

Itlie 2515 5092 185 374 359 720 1992 3998

(Zdroj: The 2009 Ageing Report, 2009)

Ve zprv vdskho pedsednictv Evropsk unie se uvd, e vzhledem k sou-asnm i oekvanm demografickm zmnm pedstavuje pro mezinrodn srov-nn dlouhodob pe problm v cel EU, ponvad stle jet nejsou sjednoceny parametry a indiktory definujc dlouhodobou pi a je zejm nedostatek podklad a dat. Evropsk unie i jednotliv lensk zem jet maj mnoho co init, aby se tyto sluby staly slubami standardnmi a samozejmmi tak, jak je tomu napklad u pe zdravotn (Tome, 2005).

Igor Tome provedl zhodnocen zvr konference odbornk, zstupc vld lenskch zem, mezinrodnch organizac a len Komise sociln ochrany EU.

DLOUHODOB PE

53

Konference, kter se konala 12.13. 5. 2005, se zabvala problematikou dlouhodob pe o star osoby. Zvren zprva doporuila: sjednotit sil zdravotnk a socilnch pracovnk v jeden systm, znovu definovat rozdlen odpovdnosti za dlouhodobou pi o bezmocn seniory

mezi rodinu a veejnou sprvu, aby stt pednostn podporoval pi o rodiny, kter se staraj o nemohoucho seniora (Tome, 2005).

V Evrop je otevena cesta k nastolovn koncepce dlouhodob pe. Nyn je na jednotlivch vldch, aby dlouhodobou pi legislativn uvedly v realitu. Kup. v Nmecku byla na potku roku 2013 zavedena vznamn reforma dlouhodob pe. Naproti tomu v esk republice se v roce 2013 ani na druh pokus nepodailo pesvdit legislativn radu vldy o vytvoen ucelen koncepce zdravotn a sociln pe formou jednoho zkona (Vostatek, 2013, s. 63).

4.2 Pipravovan legislativn rmec systmu dlouhodob sociln-zdravotn pe

V esk republice probhly nkolikalet ppravn prce, kter v roce 2011 vystily v tzv. Nvrh vcnho zmru zkona upravujc een dlouhodob zdravotn-so-cil n pe, jen vychz z doporuen Evropsk unie (2011). Analze nejdleitj-ch bod tohoto Nvrhu zkona je vnovna tato kapitola.

Nvrh vcnho zmru zkona upravujc een dlouhodob zdravotn-sociln pe

Clem zpracovn tohoto nvrhu zkona je zlepit dostupnost a kvalitu tto pe, stejn jako pispt k lepmu vyuit existujcch prostedk a sjednotit podmnky pro poskytovn tto pe bez ohledu na msto a zpsob jejho erpn. Draz je kla-den na maximln mon poskytovn slueb v rmci dlouhodob pe v pirozenm prosted klienta.

Hlavnmi principy navrhovanho een jsou: zajitn kvalitnch a dostupnch slueb pro klienty, monost participace klient a jejich rodinnch pslunk na vytven vhodn

st poskytovatel dlouhodob pe, podporovn rozvoje dlouhodob pe pedevm na domc a komunitn rovni, podpora otevenho a transparentnho konkurennho prosted pi poskytovn

dlouhodob pe, srovnn podmnek dostupnosti a kvality potebnch slueb, stejn jako finann

participace pro klienty se stejnmi potebami dlouhodob pe, stanoven nepod-kroitelnch standard dlouhodob pe,

SOCILN SLUBY PRO SENIORY V KONTEXTU SOCILN POLITIKY

54

vytven podmnek pro realizaci inn sociln a zdravotn politiky na vech rovnch veejn sprvy,

omezen preventabiln dysability, a tedy poteby dlouhodob pe, zajitn dlouhodob udritelnho financovn (2011).

Jak se dle uvd v pedkldac zprv tto pipravovan prvn pravy, nov pipravovan systm dlouhodob pe preferuje setrvn klient (tud senior) v je-jich pirozenm domcm prosted. Zrove tak pedpokld dal rozvoj systmu neformlnch a profesionlnch peovatel s tm, e za nejvhodnj zpsob je povaovno poskytovn dlouhodob pe v pirozenm prosted klienta for-mlnmi poskytovateli, nebo ve form sdlen pe (Pra, 2011a, s. 2223).

Nvrh zkona o dlouhodob zdravotn-sociln pi vychz ze dvou zkladnch zdroj, a to: z nvrhu zkona o zdravotn pi, z novely zkona o sociln pi.

Poskytovatel pobytov dlouhodob pe bude mt tedy povinnost zskat registraci jak na poskytovn sociln pobytov sluby, tak tak oprvnn poskytovat lkovou zdravotn pi.

Osob, kter byl piznn status klienta dlouhodob pe, budou zdravotn slu-by poskytovny z prostedk pslun zdravotn pojiovny na zklad uzaven-ho smluvnho vztahu, sociln sluby podle zkona o socilnch slubch (zdrojem bude pspvek na pi) a na nho navazujc provdc hradov vyhlky.

Klient dlouhodob pobytov pe se bude podlet na hrad nklad na stravu a pobyt, a to podle zkona o socilnch slubch.

Nvrh zkona zavd pojem komunitn sestra. Jde o stynou osobu, kter pracu-je v tmu se socilnm pracovnkem na obecnm adu obce s rozenou psobnost a zajiuje podporu, poradenstv a hodnocen zdravotnch a socilnch poteb poten-cilnch klient dlouhodob pe.

Oproti souasnosti by mlo dojt ke zmn v tom, e v procedue poskytovn zdravotnick a sociln pe je vrazn poslena priorita: pacient klient a jeho poteby. Tm zdravotnch a socilnch pracovnk by vyhodnocoval potebu paci-enta klienta a koordinovan zpracovval pln sociln zdravotn pe podle poteb. Tm by odpadla barira mezi poskytovnm zdravotnick a sociln pe. Z pohledu klienta by to znamenalo, e by byl zajitn pln dlouhodob pe s drazem na do-mc prosted. V oblasti financovn by se pacient klient nesetkal s tm, e podle typu zazen by se liil typ a ve hrady (zdroje zdravotn pojiovny, pspvek na pi, vlastn hrada). Z pohledu jednotlivch zazen by odpadlo bu zbavovn se klienta pacienta (typu ji nepat na akutn lko), nebo naopak boj o klienta

DLOUHODOB PE

55

(soukrom lebny dlouhodob nemocnch versus odlehovac sociln sluby), opt ve prospch klienta. Z hlediska sttu by dolo k celkovmu zefektivnn poskytovn slueb. Iva Holmerov to vystihla nsledujcmi slovy: Kad si mysl, e je teba stavt domovy a stavy. Ale tch u je dost, zvl pokud k nim pipoteme nevyuit kapacity ve zdravotnictv. Naopak chybj ternn sluby, aby i ne zcela sobstan lovk mohl t doma (perkerov, 2013). Kvantifikac spor zaveden koncepce dlouhodob pe je vnovn dal text.

Odhad dnench a budoucch poteb dlouhodob pe a jejho nancovn

Nov navrhovan systm m za kol dosaen dlouhodob udritelnosti finan-covn pedmtnch slueb. Jak se dle uvd v Nvrhu vcnho zmru zkona upravujcho een dlouhodob zdravotn-sociln pe, z pohledu zdravotnictv je dlouhodob pe po fzi akutn a nsledn pe tet fz poskytovn zdravotnch slueb.

Podle odhadu Ministerstva prce a socilnch vc dlouhodobou pi potebovalo v roce 2009 cca 170 tis. osob. Odhad celkovch veejnch nklad na dlouhodobou pi inil v tomt roce zhruba 30 mld. K.

Z dosavadn praxe je obecn znmo: existuje velk poet zdravotnickch kon, kter jsou poskytovny v pobytovch

zazench socilnch slueb, a pitom nejsou vykazovny; nejsou toti uznvny zdravotnmi pojiovnami, a tm pdem ani uhrazovny,

existuj sociln sluby, kter jsou hojn poskytovny ve zdravotnickch zaze-nch, nejsou vak vykazovny, ba co vce, jsou oznaovny jako vkony zdravot-n, a tm pdem hrazen zdravotnmi pojiovnami.

Tato zjevn nekoordinovanost poskytovn zdravotn-socilnch slueb logic-ky vysuje jednak v nehospodrnost vynakldanch finannch prostedk, jednak v nzkou kvalitu poskytovanch slueb v zvislosti na jejich potebch (nap. senior dovajc ve zdravotnickm zazen nedostv pspvek na pi podle zkona o so-cilnch slubch, ale oderpv zdroje zdravotnch pojioven za kony na daleko drach lkch akutn nebo nsledn pe. Pitom nedostv potebn sociln slu-by, m je jeho dovn nedstojn. Naopak zdravotn pojiovny velice striktn hldaj finann prostedky za zdravotn pi vynakldanou v pobytovch zazench socilnch slueb).

Nsledujc tabulka ukazuje, jak je rozdl ve vynakldanch finannch prosted-cch podle typu zazen, ve kterm se klient ocitne individuln souhrou okolnost i asto zcela nhodn:

SOCILN SLUBY PRO SENIORY V KONTEXTU SOCILN POLITIKY

56

Tabulka . 10 Prmrn msn hrady na lko v danm zazen

Zdravotn pojiovna

Pacient/klientDotace z veejnch

prostedk na lko

Celkem

Lebny dlouhodob nemocnch

35 310 K 1 280 K 400 K 36 990 K

Nsledn pe, oetovatelsk lka

31 972 K 1 280 K 1 200 K 33 172 K

Odborn lebn stav 38 400 K 1 280 K 1 000 K 39 400 K

Pobytov zazen socilnch slueb (domovy pro seniory), osoba ve stupni zvislosti 3

2 079 K 8 500 K + 8000 K 6 000 K 24 579 K

(Zdroj: Nvrh zkona, 2011, s. 10)8

Prvoadm kolem je tedy vyeit problmy spojen s nerovnm a rozttnm poskytovnm a financovnm dlouhodob pe. Nemn dleitm kolem je eit otzku dlouhodob udritelnosti financovn socilnch a zdravotnch systm. Stejn jako je v oblasti dchodovho zabezpeen plnovno doplnn prbnho systmu zdroji zaloenmi na sporch, je k podobnmu kroku nutno pistoupit i v oblasti dlouhodob pe (Nvrh zkona, 2011).

Budoucmi dopady zmn dlouhodob pe do efektivity systmu zdravotnch a socilnch slueb se detailn zabv Ladislav Pra. Jeho vlastn vpoty jsou za-hrnuty do tabulky, kter kvantifikuje dopady zmn systmu dlouhodob sociln--zdravotn pe v prvnm roce zaveden systmu.

8 Poznmka: Dotace jsou umle rozpotny na celkov poet lek v danch segmentech a mo-hou se proto regionln a individuln liit. Obsahuj transfery na bn i kapitlov vdaje. V ppad plateb za regulan poplatky uvaujeme i podl osob osvobozench od regulanch poplatk podle zkona . 48/1997 Sb.

DLOUHODOB PE

57

Tabulka . 11 Dopady zmn systmu nancovn dlouhodob sociln-zdravotn pe v prvnm roce zaveden systmu

v mil. K

Fondy zdravotnho pojitn Sttn rozpoet Klienti

nrst spora celkov bilance

nrst spora celkov bilance

nrst spora celkov bilance

Zven nklad na nancovn oetovatelsk pe v pobytovch zazench socilnch slueb

4 344

Poskytovn slueb dlouhodob pe bez dotac ze sttnho rozpotu

4 229

spora vdaj zdravotnho pojitn v dsledku sjednocen systmu nancovn

8 439

Nrst vdaj na pspvek na pi v OL

1 348

Nrst vdaj za pobyt a stravu v OL

257

Souhrnn bilance - 4 095 1 348 - 2 881 257

(Zdroj: Pra, 2011a, s. 28)

Podle tchto propot by v prvnm roce po zaveden nov navrhovanho systmu dlouhodob pe mly zdravotn pojiovny jednorzov uetit 4,1 mld. K, sttn rozpoet pak dalch 2,9 mld. K. Na druh stran se zvt dopad do soukromch pe-nenek klient v souhrnn stce 257 mil. K, co je jednorzov prmrn zven vdaj o 1 512 K na 1 klienta dlouhodob pe v prvnm roce fungovn novho systmu v esk republice. Celkov spora nklad v prvnm roce fungovn syst-mu je spotna na 6,7 mld. K.

Cenn je vyhodnocen tto autorovy kvantifikace, kter je na zvr kapitoly o dlouhodob pi v plnm znn citovno: Z uvedench daj je zejm, e vytvoe-nm potebnho zrcadla pi financovn sociln a oetovatelsk pe v pobytovch zazench socilnch slueb by dolo k spoe vdaj jak sttnho rozpotu ve vi cca 2,9 mld. K, tak i fond zdravotnho pojitn ve vi cca 4,1 mld. K. Tato spora vdaj na stran systmu veejnho zdravotnho pojitn by mohla bt dle navena v ppad vraznho zven potu lek, kter by do tohoto systmu mohla bt trans-formovna z lek nsledn pe. Tento pedpoklad se jev jako vysoce reln, nebo zatmco v r. 2010 bylo v odbornch lebnch stavech celkem 21 648 lek, VZP

SOCILN SLUBY PRO SENIORY V KONTEXTU SOCILN POLITIKY

58

opakovan tvrd, e ve zdravotnickch zazench je dlouhodob umstno na rznch oddlench cca 15 tis. osob ze socilnch dvod a tuto situaci toleruje. Pokud by vechna tato lka byla pevedena na lka dlouhodob sociln-zdravotn pe, lze celkovou sporu vdaj ze systmu veejnho zdravotnho pojitn odhadovat cca na rovni 9,9 mld. K,9 tj. o dalch cca 5,8 mld. K vce (Pra, 2011a, s. 2829).

Dobr praxe v esk republice

I kdy pijet zkona o dlouhodob pi narazilo na bariru rezortismu (perke-rov, 2013), dosavadn zkuenosti iniciuj eskou odbornou veejnost zasazovat se o zaveden dlouhodob pe do praxe.

Existuj u tak prvn vlatovky fungujcch zazen dlouhodob pe. Je jm Gerontologick centrum v Praze 8 (perkerov, 2013). Jedn se o mstsk zazen zaloen v devadestch letech. Rozvj se podle toho, jak sluby jsou potebn ili prvotn je poteba klienta. Je zde provozovno lkov oddlen po rehabilitaci a dolen po pekladu z nemocnice. Dvanct lek je ueno pro pacienty s demenc, jm slou tak denn stacion. Na hospitalizaci navazuje domc oetovatelsk pe (home care) a domc asistence, kter navtvuje pacienty klienty v dom-cm prosted. V Gerontologickm centru je umstna ordinace geriatra a praktickho lkae. Doplkovou slubou je denn centrum pro seniory. Na pd centra vznikla esk alzheimerovsk spolenost, kter dopluje sluby pro pacienty s touto demen-c vetn odlehovac sluby pro rodinn pslunky, kte se o seniora staraj. Jak vysvtluje editelka Gerontologickho centra Iva Holmerov, hospitalizace v tomto zazen trv zhruba jeden msc. Pot tm lkae geriatra, zdravotn sestry, sociln pracovnice a fyzioterapeuta ve spoluprci s rodinou navrhne komplexn pln dlouho-dob pe. Vdy je hledno takov een, aby byl pacient co nejdve proputn dom. Dleit je financovn slueb zazen: jednm zdrojem jsou prostedky ze zdravotnch pojioven, st je hrazena z pspvku na pi a provoz centra je do-tovn pspvkem mstsk sti Praha 8. A vlastn etme systmu penze, kdy vracme dom sobstan lidi, uzavr Iva Holmerov.

Zkuenosti ze zahrani, ve uveden propoty, jako i pklad dobr praxe potvrzuj dve jednoznan dokzan hlubok podfinancovn oetovatelsk a re-habilitan pe v pobytovch zazench socilnch slueb (Pra, 2009, s. 2829) a zcela jednoznan ukazuj na monosti efektivnho vytvoen systmu dlouhodob sociln-zdravotn pe. Tento systm je podporovn Evropskou uni, kter v nm spatuje budouc perspektivu, a m ji etn praktick vstupy v zahrani. V esk republice se zatm nepodailo schvlit jeho legislativn rmec, a pitom je mon

9 Vdaje na 1 lko msn na jednotlivch oddlench nemocnic jsou pitom nkolikansobn vy ne vdaje na 1 lko v odbornch lebnch stavech, z nich se pi vpotu vychzelo.

DLOUHODOB PE

59

opt se o dobrou praxi sousednch zem, kter jsou nm historicky a kulturn nej-ble. Krom toho, e koncepce dlouhodob pe by pinesla spory veejnch fi-nanc, zkvalitnila by pi o jednotlivho klienta, a navc by poslila ternn sluby poskytovan v domcm prosted, co by znamenalo dal spory systmu sociln a zdravotn pe.

Navren systm financovn by pitom umonil dal potebn rozvoj tohoto segmentu pe, nebo poskytovatel tchto slueb by ji nebyli zvisl na piznn dotac ze sttnho rozpotu.

Kritickm mstem tohoto een je rezortismus ili zten vzjemn propust-nost rezortu zdravotnictv a socilnch vc, co ve svm dsledku zpsobuje vy agregtn vdaje ze sttnho rozpotu a pitom znesnaduje orientaci konenm ui-vatelm obou systm. Vzhledem k pedpokldanm demografickm trendm je toto een hodnoceno jako pozitivn krok k nastartovn kvalitativnch zmn v systmu financovn socilnch slueb. Systematick propojovn socilnch a zdravotnch slueb je nezbytnou podmnkou jejich efektivity.