Soukromé pojišťovny a systém zdravotní péče

Seminář z aktuárských věd25. dubna 2008

Jakub Riedel

2

V první části čerpáno zesemináře Evropské aktuárské asociaced, které se konalo v Sofiiv listopadu 2007 na téma

Health Financing and Health Insurance

3Obsah Systémy zdravotní péče

specifika

základní požadavky

veřejný versus privátní systém financování

výhody a nevýhody jednotlivých systémů

náklady – demografické vlivy

– vývoj technologií Produkty

základní typy

tarifování

srovnání

4Specifika zdravotního pojištění

1000

800

320220 190

14 13 90

100

200

300

400

500

600

700

800

900

1000

Čerpání zdravotní péče (měsíc)

Počet o

sob

Hlá

sí p

řízna

ky

Uvažu

je o

vyhle

dání p

omoci

Navštív

í

obvodníh

o lékař

e

Navštív

í

speci

alis

tu

Ošet

řeno d

oma

Navštív

í am

bulanci

Hospita

lizová

no

Navštív

í pra

ktic

kého

léka

ře

5Specifika zdravotního pojištění

Politikum

• uspokojit společenské požadavky („needs“ a „wants“, etické

problémy)

• najít odpovídající zdroje financování

• regulace a kontrola

Chování účastníků

• morální hazard

• antiselekce

6Systém zdravotní péče

Přístup

Náklady Kvalita

Základní požadavky

1. Dostupnost pro všechny2. Vysoká kvalita3. Udržitelnost nákladů

7Srovnání

Veřejný systém Privátní systém

Náklady

Financování z daní nebo povinné odvody, výše plateb nezávisí na expozici vůči riziku.Možná omezení vyplývající ze snahy snižovat náklady.

Financování – výše platby podle expozice vůči riziku.Náklady snižovány např. spoluúčastí, stropem výdajů, „řízená péče“)

KvalitaDefinovaná nezbytná péče („needs“)

Společné rozhodnutí lékaře a pacienta („wants“ a „needs“)

Přístup

Univerzální: pro všechny (právo na péči), všechny nezbytné služby

Vlastní rozhodnutí jestli zaplatit pojištění nebo platit z vlastní kapsy, specifikováno, co bude poskytnuto

8Systém zdravotní péče

Bohatí

Vyšší střední třída

Nižší střední třída

ChudíMladí Pracující Důchodci

Soukromý systém

Ryze soukromé zdravotní pojištění

9Systém zdravotní péče

Mladí Pracující Důchodci

Veřejný systém

Soukromý systém nebo přímé platby

Bohatí

Vyšší střední třída

Nižší střední třída

Chudí

Mix na základě soukromého pojištění

10Systém zdravotní péče

Mladí Pracující Důchodci

Veřejný systém bez jakékoliv sdílení nákladů

Veřejný systém se spoluúčastí a volitelné

soukromé pojištění

Bohatí

Vyšší střední třída

Nižší střední třída

Chudí

Mix na základě veřejného systému pojištění

11Systém zdravotní péče

Bohatí

Vyšší střední třída

Nižší střední třída

ChudíMladí Pracující Důchodci

Veřejný systém

Ryze veřejné zdravotní pojištění

12Systém zdravotní péčePřístup Náklady Kvalita

Privátní systém

Není pro všechny

Relativně těžko kontrolovatelné

„needs“ i „wants“

Mix na základě privátního systému

Lze pro všechny, potřeba dozoru

Relativně kontrolovatelné

Veřejný sektor kryje oblasti nepokryté

privátním pojištěním

Mix na základě veřejného systému

Lze pro všechny, potřeba dozoru

Lze přesunovat náklady na

soukromý sektor

Nadstandardní služby pro bohaté

Veřejný systém

Pro všechny

Relativně kontrolovatelné

kvůli rozpočtovým omezením

Nezbytná péče, omezena možnost

pro individuální požadavky

13Systém zdravotní péčePřístup Náklady Kvalita

Privátní systém

Není pro všechny

Relativně těžko kontrolovatelné

„needs“ i „wants“

Mix na základě privátního systému

Lze pro všechny, potřeba dozoru

Relativně kontrolovatelné

Veřejný sektor kryje oblasti nepokryté

privátním pojištěním

Mix na základě veřejného systému

Lze pro všechny, potřeba dozoru

Lze přesunovat náklady na

soukromý sektor

Nadstandardní služby pro bohaté

Veřejný systém

Pro všechny

Relativně kontrolovatelné

kvůli rozpočtovým omezením

Nezbytná péče, omezena možnost

pro individuální požadavky

14

Výdaje na zdravotní péči rostou rychleji než HDP zejména v důsledku: demografických změn – stárnutí populace a delší doba dožití zvyšujících se požadavků na zdravotní péči vývoj a zavádění nových technologií

Výdaje

15Ekonomický pohledVýdaje na zdravotnictví v procentech HDP (2004)

0.0

2.0

4.0

6.0

8.0

10.0

12.0

14.0

16.0

Kor

eaP

olan

dM

exic

oS

lova

k R

epub

licC

zech

Rep

ublic

Fin

land

Irel

and

Tur

key

Luxe

mbo

urg

Japa

nH

unga

ryS

pain

Uni

ted

Kin

gdom

New

Zea

land

Italy

Sw

eden

Den

mar

kN

ethe

rland

sA

ustr

alia

Gre

ece

Nor

way

Can

ada

Icel

and

Por

tuga

lB

elgi

umA

ustr

iaG

erm

any

Fra

nce

Sw

itzer

land

Uni

ted

Sta

tes

Zdroj: OECD Health data

16

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

US

AM

exi

coG

ree

ceS

witz

erl

and

Ne

the

rlan

ds

Au

stra

liaP

ola

nd

Can

ada

Sp

ain

Be

lgiu

mH

un

gar

yP

ort

ug

alT

urk

ey

Slo

vaki

aIt

aly

Au

stri

aG

erm

any

Fin

lan

dN

ew

Ze

alan

dF

ran

ceIr

ela

nd

Jap

anD

en

mar

kIc

ela

nd

No

rway

Sw

ed

en

Un

ited

Kin

gd

om

Cze

ch R

ep

ub

licL

uxe

mb

ou

rg

Government Out-of-pocket Other

Ekonomický pohledZdroje financování zdravotnictví (2004)

Zdroj: OECD Health data

17

50

55

60

65

70

75

80

$0 $1 000 $2 000 $3 000 $4 000 $5 000 $6 000

HLE

(rok

y)

Výdaje na zdravotnictví na hlavu (USD)

HLE vs. výdaje na zdravotní péči (2002)

USA 5 319, 69 let Česko 518, 68 let Japonsko 2 450, 75 let Německo 2 600, 72 let

Ekonomický pohledHLE se významně vylepšuje do dosažení hranice kolem USD 1500, pozdější rostoucí výdaje již nemají takový efekt – výdaje navíc do značné míry pokrývají „wants“

- dostupnost zdravotní péče- přístup k nejnovějším technologiím- nejsou čekací lhůty- vyšší zisk poskytovatelů zdravotní péče

Zdroj: WHO

18Demografické vlivy Prodlužování střední délky života – změna mezi roky 1960 a 2002 v letech

Budoucnost:- starší budou žít déle a zdravěji (zdravý životní styl spolu s preventivní péčí posunou chronická onemocnění do pozdějšího věku)- starší budou žít déle, ale nemocnější (kvůli nezměněnému životnímu stylu se nepodaří posunout vleklé zdravotní obtíže do pozd. věku)

0.0

5.0

10.0

15.0

20.0

25.0

30.0

Kor

eaT

urke

yM

exic

oJa

pan

Por

tuga

lS

pain

Aus

tria

Italy

Aus

tral

iaF

ranc

eF

inla

ndLu

xem

bour

gS

witz

erla

ndIr

elan

dG

erm

any

Gre

ece

Can

ada

Icel

and

New

Zea

land

Uni

ted

Kin

gdom

Bel

gium

Uni

ted

Sta

tes

Sw

eden

Pol

and

Nor

way

Net

herla

nds

Den

mar

kC

zech

Rep

ublic

Hun

gary

Slo

vaki

a

Zdroj: OECD Health data

19Technologie a zdravotní péče

„Začarovaný kruh“

Nové technologie

Rozsáhlejší zdravotní péče x vyšší ceny

Zvýšení požadavků a potřeb zdravotního pojištění

Stimulace pro hledání nových technologií

20Technologie a zdravotní péče

Diagnostika Zmírňování příznaků

Prevence a cílená léčba

Minulost

Současnost

Budoucnost

V dnešní době technologický vývoj převážně zvyšuje náklady

Výzkum by v dohledné době (30-50 let) mohl zlevnit zdravotní péči (v roce 2050 by podíl výdajů na zdravotnictví ku DPH mohl být výrazně nižší než v současnosti)

Podíl výdajů na zdravotnictví na DPH

21ProduktyTři typy soukromého zdravotního pojištění

• plné zdravotní pojištění, které poskytuje pojištění kompletních

zdravotních služeb a v plném rozsahu nahrazuje veřejné zdravotní

pojištění („substitutive“)

• doplňkové zdravotní pojištění, které pojišťuje tu zdravotní péči,

která je veřejným zdravotním pojištěním hrazena jen částečně

nebo není hrazena vůbec („complementary“)

• zdravotní připojištění, které kryje jiné služby než zdravotní péči,

zajišťuje rychlejší přístup ke zdravotním službám a nabízí pojištěným

širší možnost volby („supplementary“).

22Produkty

Obecně krytí nákladů spojených s hospitalizací, poplatků spojených

s návštěvou lékaře nebo nákladů spojených s léčbou včetně

preventivních vyšetření, případně plateb za léčiva.

V Česku prozatím omezeno především na pojištění kompenzující

ztrátu příjmů v době pracovní neschopnosti nebo v případě

hospitalizace.

23ProduktyTři skupiny:

• refundace výdajů za léky nebo za lékařská ošetření – proplácí se celá částka nebo jen část. Obvykle nastaven strop maximálního plnění.

• pobyt v nemocnici – sjednaná pojistná částka je vyplacena za každý den pobytu v nemocnici

• závažná onemocnění (critical illness, dread disease) – dochází k výplatě pojistné částky v případě diagnózy přesně definovaných onemocnění (rakovina, infarkt, selhání ledvin, operace bypassu). Pomáhá krýt náklady související s diagnózou závažného onemocnění – náklady na pobyt v nemocnici, intenzívní péči, chirurgický zákrok, léky, rekonvalescenci. Toto pojištění se nejčastěji nabízí jako připojištění k životnímu pojištění.

Pojistné produkty jsou zpravidla nabízeny jako balíčky více různých zdravotních rizik, prakticky se nevyskytují specificky zaměřené produkty (především kvůli omezení antiselekce). Balíčky se liší především velikostí krytí a skladbou rizik.

24ProduktyUrčování výše pojistnéhoobtížný odhad očekávaných pojistných plnění

Pojistné obvykle vychází z principu ekvivalence mezi současnou hodnotou očekávaných pojistných plnění a současnou hodnotou očekávaného pojistného.

Proměnné určující výši pojistného:• druh rizika• pojistná částka• věk• pohlaví• zdravotní stav• rodinná anamnéza• zaměstnání

Mohou být vyloučeny osoby s některým existujícím onemocněním: psychiatrická nebo dlouhodobá péče, dlouhodobá chronická onemocnění (diabetes, rozroušená skleróza, AIDS, …).

25ProduktyČekací doba – obvykle se uplatňuje v prvních měsících trvání pojištění, např. u pojištění pracovní neschopnosti se dávka vyplácí jen v důsledku úrazu nebo jasně specifikovaných typech onemocnění.

Ochrana před spekulativním sjednáním pojištění před očekávanou pracovní neschopností.

26ProduktyV mnoha zemích hrají významnou roli skupinové produkty.

Nejčastěji založeny na zaměstnaneckém principu, ale v některýchzemích skupinové pojištění uzavírají různé asociace, odbory nebo jiné skupiny.

Výhody

– klienti bývají v průměru mladší a zdravější než populace

– nižší administrativní náklady

Klíčovou roli hraje daňové zvýhodnění poskytované státem.

27ProduktyČesko: pojištění kompenzující ztrátu příjmů v době pracovní neschopnosti nebo v případě hospitalizace.

Tabulky počtů dnů hospitalizace nebo počtu dnů pracovní neschopnosti podle pohlaví a podle věku.

Doba trvání pojištění je u pracovní neschopnost obvykle do 64 let, hospitalizace do zhruba 80 let.

Pracovní neschopnostKarenční doba – od kdy se vyplácí denní dávka (od 8., 15., 22., 29., 36. dne trvání pracovní neschopnosti)

Bezpečnostní přirážka– navýšení odpovídajících statistik o několik dnů nebo %– u hospitalizací se obvykle započítává první a poslední den pobytu v nemocnici jako jeden den

28ProduktyRoční pojistné denní dávky v případě pracovní neschopnosti pro

muže 30 let, osoba samostatně výdělečně činná

PojišťovnaDenní dávka 300 Kč

od 15. dne od 29. dne

ČP Zdraví 4 614 1 794

Generali 4 800 1 650

ING 7 036 2 658

Kooperativa 3 690 1 800*)

Uniqa 4 200 1 830

Zdroj: Penize.cz*) Plnění od 26. dne

29

Děkuji za pozornost