Upload
rooney-delaney
View
28
Download
0
Embed Size (px)
DESCRIPTION
Společnost a kultura. Kultura a společnost v 17. s 18. století. Anotace. Materiál tvoří 41 slidů , v nichž jsou zachyceny nejdůležitější etapy kulturních dějin počínaje barokem přes rokoko ke klasicismu cílová skupina: 8. roč . Autor: Mgr. Tomáš Kozák - PowerPoint PPT Presentation
Citation preview
Anotace
Materiál tvoří 41 slidů, v nichž jsou zachyceny nejdůležitější etapy kulturních dějin počínaje barokem přes rokoko ke klasicismu
cílová skupina: 8. roč. Autor: Mgr. Tomáš Kozák očekávaný výstup: žák získá základní přehled o období od baroka ke
klasicismu, seznámí se s základními barokními prvky i představiteli je schopen v reálu poznat a odlišit styl barokní a klasicistní od
ostatních použitý materiál. učebnice SPN a Prodos pro 8. ročník, Wikipedia průběh: za pomoci prezentace provedeme výklad a provádíme
zpětnou vazbu pomocí shrnujících otázek
Barokopočátky už na přelomu 16. a 17. stoletívelký rozvoj po třicetileté válcev první čtvrtině 18. stol. plynule
přechází v rokokotypické znaky: nádhera, velkolepost,
monumentalitatouha po větší zbožnostirekatolizaceodkazy na antiku, ale v menší míře než
v renesanci
Architekturastavby mají působit dynamicky, což lze
dosáhnout rozvlněním půdorysuobliba půdorysu oválného nebo složitého,
vzniklého průnikem různých geometrických tvarůoblíbený stavební prvek – kopulevelké množství postavených kostelů, chrámů a
klášterůmnožství zámků a městských paláců (Versailles,
Petrodvorce), obklopených nádhernými zahradami a parky
stavby měšťanských domů a radnicselské baroko – statky bohatých sedláků na
vesnicích
ARCHITEKTI BAROKAKryštof Dientzenhofer
Kryštof Dientzenhofer (7. července 1655,
St. Margarethen u Brannenburgu, Bavorsko –
20. června 1722, Praha) byl český architekt a
stavitel německého původu. Byl
představitelem vrcholného baroka. Jeho
nejvýznamnějšími stavbami je
Kaple Zjevení Páně ve Smiřicích,
Kostel svatého Mikuláše v Praze na
Malé Straně, klášterní Kostel svaté Markéty v
břevnovském klášteře a kostel svaté Kláry v
Chebu. Jako architekt a stavitel se podílel na
mnoha dalších barokních stavbách v Čechách.
Působil také jako pevnostní stavitel v Chebu a
Praze a jako klášterní stavitel Břevnovsko-
Broumovského kláštera. Jeho synem byl
slavný barokní architekt a stavitel Kilián Ignác
Dientzenhofer.
Břevnovský klášter
ARCHITEKTI BAROKAKylián Ignác Dientzenhofer
Kilián Ignác Dientzenhofer (1. září 1689 Praha – 12. prosince 1751 Praha) byl český architekt a stavitel německého původu, představitel vrcholného baroka, pátý syn stavitele Kryštofa Dientzenhofera.Navštěvoval jezuitské gymnázium na Malé Straně, po jeho ukončení studoval na pražské univerzitě filozofii a matematiku. U svého otce se vyučil stavitelství a kolem roku 1707 odešel na zkušenou do ciziny, zejména do Vídně, kde se seznámil s barokní tvorbou architekta Johanna Lukase von Hildebrandta. Byl ovlivněn také F. Borrominim a rovněž stavitelem J. B. Santinim-Aichlem, v pozdní fázi své tvorby spolupracoval se svým zetěm A. M. Luragem.K jeho zákazníkům patřila šlechta a církevní instituce.Mezi nejvýznamnější počiny patří dostavba chrámu svatého Mikuláše na Malé Straně, kerou zahájil jeho otec.
ARCHITEKTI BAROKAJan Blažej Santini
Narodil se 3.února 1677, na den sv. Blažeje jako nejstarší syn do vážené rodiny pražského kameníka Santini-Aichela a druhého dne byl pokřtěn v chrámu sv. Víta jako Jan Blažej Aichl. Narodil se s tělesnou vadou – byl na část těla ochrnutý a chromý, což mu bránilo úspěšně pokračovat v otcově kariéře a převzít po něm kamenickou dílnu. Kamenictví se přesto vyučil (stejně jako bratr František), ale studoval také malířství, pravděpodobně u Kristiána Schrödera. Po vyučení se okolo roku 1696 vydal sbírat zkušenosti obvyklou vandrovní cestou. Do roku 1699 prošel Rakousko a v Itálii dorazil až do Říma, kde měl možnost se seznámit s díly tesinského Francesca Borrominiho, radikálního architekta považovaného římskými konzervativními současníky za „blázna“. V Itálii pravděpodobně získal kvalifikaci architekta a také přebral do svého jména otcovo jméno Santini, stejně tak učinil i bratr František.
V roce 1700 už Santini samostatně realizoval stavby, projektoval a měl z těchto činností příjmy. V té době není doloženo, že byl členem některého ze stavitelských cechů a vlastnil stavební firmu. Byl pouze projektantem, dohlížejícím na provádění vlastních staveb. V činnosti navazoval na architekta J. B. Matheye, po jehož smrti některé projekty přebral a dokončil, přebral i Matheyův okruh stavebníků a částečně navázal i na jeho styl. Jeho prvním významnějším stavebníkem byl zbraslavský cisterciácký opat Wolfgang II. Lochner, který jej neváhal doporučit dalším opatům. Začátkem roku 1703 úspěšně nahrazuje zkušeného architekta Pavla Ignáce Bayera při přestavbě klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele v Sedlci u Kutné Hory. Téhož roku začíná pracovat na dostavbě kostela Panny Marie Božské Prozřetelnosti pro pražské malostranské theatiny, kde zdařile navázal na projekty Guarino Guariniho a Jana Batisty Matheye. V roce 1704 se podílí na přestavbě kapitulního děkanství na Pražském hradě. Již příštího roku dokončuje přestavbu, dnes sice již nezachovaného, staroměstského paláce pro Jana Rudolfa hraběte z Lissau, který se též zasloužil o mnohá doporučení jeho práce. To vše dokládá, že již od začátku svého působení Santini pracuje pro významnou klientelu, získává velké, náročné zakázky a u zákazníků je velmi uznávaný, váženy i obdivovaný. Santinimu se dařilo a v roce 1705 koupil Valkounský dům (čp. 211) v Nerudově ulici za 3000 zlatých v hotovosti. O dva roky později koupil i sousední dům U zlaté číše (čp. 212) a oba domy spojil.
Po Schröderově smrti si Santini roku 1707 vzal za ženu jeho dceru Veroniku Alžbětu. S Veronikou měl čtyři děti, ale všichni tři synové – Jan Norbert Lukáš (* 1707), Josef Rudolf Felix Řehoř (* 1708) a František Ignác (* 1710) – zemřeli na souchotiny ještě jako děti a zbyla jen dcera Anna Veronika (* 1713).
Když v roce 1720 manželka Veronika umřela, oženil se s jihočeskou šlechtičnou Antonií Ignatií Chřepickou z Modliškovic, čímž si zajistil nejen úzké rodinné vazby na českou nižší šlechtu, ale prostřednictvím vlivných švagrů i na vyšší církevní hodnostáře. S ní měl v roce 1721 dceru Janu Ludmilu a v roce své smrti syna Jana Ignáce Rocha. Kmotry všech Santiniho dětí se stali Santiniho mecenáši z řad vysoké šlechty.
Jan Blažej Santini umírá po delší nemoci 7.12.1723 v Praze a je pochován dle posledního přání na dnes již zrušeném hřbitově u bývalého kostela Svatého Jana Křtitele v dnešní Šporkově ulici.
Loreta, Praha – K. Dientzenhofer
V Praze na Hradčanech se již více než 300 let nachází tento pozoruhodný areál sestávající z ambitů, kostela Narození Páně, Svaté chýše a věže s hodinami a světoznámou zvonkohrou.
Chrám sv. Mikuláše – otec a syn Dientzenhoferové
Klepnutím na ikonu přidáte obrázek.
Praha, Malostranské náměstí
VÝTVARNÉ UMĚNÍSochařství
vnitřní výzdoba kostelůzámecké a palácové interiéryvenkovní schodištěsochy v zahradách, na mostech atd.většinou byl ztvárněný náboženský
nebo antický motiv, vždy však byl zachycen výraz postavy
VÝTVARNÉ UMĚNÍSochařství – nejvýznamnější sochaři
Ferdinand Maxmilián Brokoff◦sochy na Karlově mostě
Matyáš Bernard Braun◦sochy na Karlově mostě, Kuks, Betlém v
KuksuGian Lorenzo Bernini
VÝTVARNÉ UMĚNÍMalířství
malby na stropechfalešný mramormalby olejovými barvami na plátnovýjevy z antické mytologieválečné scényportréty, zátiší, výjevy z běžného
životahra světel a stínu dodávala
dramatičnost
VÝTVARNÉ UMĚNÍMalířství – nejvýznamnější malíři
CaravaggioRembrandt van RijnPetr Paul RubensKarel ŠkrétaJan KupeckýPetr Brandl
VZDĚLANOST A LITERATURA V 17. STOLETÍLiteratura v Evropě
je podobná výtvarnému umění – okázalá, se složitou větnou stavbou
zdobný jazyk, květnatostvelký význam divadla
◦Moliére - Lakomec atd.◦inspirace antickými komediemi
VZDĚLANOST A LITERATURA V 17. STOLETÍVzdělanost a literatura v českých zemích
většina lidí je negramotnáškolství je placené, dostupné jen pro bohatší,
kteří mohou svým dětem platit domácí učitelekdo chtěl, mohl navštěvovat placené kvalitní
školy pod vedením jezuitů a piaristů, které provozovaly jak gymnázia a univerzity (jezuité)
Bohuslav BalbínJan Ámos Komenský
VZDĚLANOST A LITERATURA V 17. STOLETÍHudba
začíná se pracovat s harmoniívšechny hlasy musí laditdvorské kapelyvelký význam hrají varhanyJohan Sebastian BachFriedrich HändelPavel Josef VejvařovskýAntonio Vivaldiopera – velký rozmach prodělala až v 18. století
Rokokohravost, veselost, nespoutanostornamentykombinace zlaté a bílé barvypastelové tónydrobné porcelánové soškyminiaturyzpodobňování zvířátek a dětígalantní scénymóda – krinolíny, vysoké účesy,
sešněrovyný pas, paruky
Klasicismusobjevení Herculanea a později Pompejí
nastartovalo velkou vlnu zájmu o antiku
styl věrně napodobující antikudruhá polovina 18. stoletívelký vliv na architekturu a sochyna módu vliv zanedbatelný (napodobit
se totiž dalo jen to, co se zachovalo)hudba – Josef Mysliveček, Jan Václav
Stamic, Jiří Benda
Společnost a kultura1754 – sčítání lidu – 24 mil. obyvatel
monarchie, z toho 3 mil. v českých zemíchprůměrný věk pouze 32 letzměny ve školství – povinná školní docházka od
roku 17741792 – zřízena katedra českého jazyka a
literatury na pražské univerzitěvěda se provozuje v tzv. učených
společnostech (1747 – Olomouc)studovat mohli pouze chlapci1753 – 1775 – probíhá přestavba Pražského
hradu ve stylu klasicismu s rokokovými interiéry – Ignác František Platzer