Upload
nika
View
54
Download
0
Embed Size (px)
DESCRIPTION
Sport, jako součást mezinárodních vztahů. Bojkot olympiád, protestní gesta, teroristické útoky Bc. Milan Husár. Sport v mezinárodních vztazích. Sport ovlivňuje politiku a politika ovlivňuje sport Jeho význam oceňují mezinárodní politické a kulturní instituce (OSN, UNESCO) - PowerPoint PPT Presentation
Citation preview
Sport, jako součást mezinárodních
vztahůBojkot olympiád, protestní gesta, teroristické
útoky
Bc. Milan Husár
Sport v mezinárodních vztazích Sport ovlivňuje politiku a politika ovlivňuje sport
Jeho význam oceňují mezinárodní politické a kulturní
instituce (OSN, UNESCO)
Do mezinárodních sportovních klání se promítá
rivalita mezi státy…
Snaha politiků využít úspěchy sportovce své země k
vlastní prezentaci
Případy státem organizovaného dopingu
Politické manipulace spojené s výběrem
pořadatelského města olympijských her, které hrají
jednu z nejvýznamnějších rolích v mezinárodním
sportu
Mezinárodní olympijský výbor (MOV)
Organizace sídlí v Lausanne ve Švýcarsku
Zakladatel: Pierrem de Coubertinem
Vznik organizace: 23. června 1894
Prvotní cíl: obnovit tradici antických olympijských her
V součastné době organizuje letní i zimní OH
Olympijská charta – obsahuje stanovy MOV
MOV tvoří 205 národních olympijských výborů
Současný předseda: Thomas Bach
Pojem olympismus jako životní filosofie
Olympismus
Smyslem olympismu je prakticky zapojit sport do procesu
harmonického rozvoje člověka s cílem vytvořit mírovou společnost
směřující k vyváženému uspořádání světa výchovou prostřednictvím
sportu bez jakékoliv diskriminace cestou vzájemného porozumění, ducha
přátelství, solidarity a fair play (Olympijská charta 2003).
Pojem olympismus zahrnuje jak olympijskou myšlenku, filozofii, tak i
olympijské hnutí jako celek.
Olympismus není již dnes reprezentován jen olympijskými hrami, ale i
sportem pro všechny, mající vlastní komisi v rámci MOV, která se zabývá
programem olympijské výchovy, šíření fair play ve sportu i v životě.
Historie OH Starověké hry
776 před n. l. v Olympii
4x běh, pentathlon, box, zápas, pankration, dostihy a závody vozů
Kalokagathia
Novodobé olympijské hry
Zakladatel: Pierre de Coubertin
1. letní od roku 6.- 15.4. 1896 Athény
1. zimní od roku 25.1.- 5.2. 1924 Chamonix
Bojkoty a skandály OH
OH byly předmětem různých kontroverzích, bojkotů a skandálů…
Státy bojkotovaly OH z různých důvodů:
Na znamení protestu proti MOV
Politické rozpory (období válek, východ, západ…)
Rasové problémy...
Rok 1916 se měly konat OH v Berlíně, ale kvůli 1. sv válce byly zrušeny
Letní olympijské hry 1920 a vliv 1. světové války Původní místo konání: Budapešť - zrušeno
Důvod: Rakousko – Uhersko za 1. sv. války spojenec Německa = hry se
musely uskutečnit v jiné zemi
Nové místo konání: Anverpy (Belgie)
Některé státy nebyly pozvány (Rakousko, Bulharsko, Německo,
Maďarsko a Turecko)
Důvod: jedná se o nástupnické státy velmocí, které prohrály válku
Nespokojenost s verdikty rozhodčích
=> ČSR bojkotovala finále fotbalového turnaje za stavu 0:2
Letní olympijské hry 1936 Dějiště: Berlín, Němcko
U moci: Adolf Hitler
Vize: - ukázat sílu po prohrané 1. sv. válce
- propaganda arijské rasové nadřazenosti
Řada politiků vyzvala k bojkotu olypijády
Bojkotovali: Španělsko, Palestina
Německo nepozvalo Litvu (spor o přístav Klajpeda)
USA o bojkotu uvažovala, nakonec se však zúčastnila (Nacisté se Američanům
posmívali, že je reprezentují sportovci „podřadné rasy“ – vyhráli 11 zlatých medailí)
Koulařka Lili Henochová a výškařka Gretel Bergmannová vyřazeny z německé
reprezentace – závodnice měly židovský původ
OH 1940 a 1948 Letní olympijské hry 1940:
Původní místo konání: Tokio (Japonsko)
Zrušeno kvůli vypuknutí druhé čínsko-japonské války
Náhradní místo konání: Helsinki (Finsko)
Probíhala 2. sv. válka => MOV rozhodlo, že OH budou zrušeny (stejně jako OH 1944)
Letní olympijské hry 1944:
Nekonaly se kvůli probíhající 2. sv. válce
Letní olympijské hry 1948:
Místo konání: Londýn (Velká Británie)
Nepozvány 2 velmoci: Německo a Japonsko (kvůli rozpoutání 2. sv. války)
Sovětský svaz pozván, ale nezúčastnil se
Letní olympijské hry 1956 Místo konání: Melbourne, Austrálie
7 zemí bojkotovalo OH, avšak jejich důvody se lišily:
Důvod bojkotu: reakce na Suezskou krizi
Země: Egypt, Irák, Libanon
Důvod bojkotu: Invaze Sovětského svazu do Maďarska (1956)
Země: Nizozemsko, Španělsko a Švýcarsko
Důvod bojkotu: Protest proti Taiwanu, kterému bylo umožněno soutěžit na
hrách
Země: Čína (bojkot proběhl krátce před zahájením OH)
Letní olympijské hry 1964
Místo konání: Tokio, Japonsko
MOV zakázalo účast Severní Koreji a Indonésii – země se roku
1963 účastnily
tzv. Her nově vzniklých sil (vytvořeno jako protipól OH)
Jižní Afrika byla vyloučena a nebyla pozvána až do roku 1992
Důvod: Apartheid
Státy Jižní Afriky prosazovali politiku rasové segregace
Obyvatelstvo dělili na bílé a barevné – měli odlišné pravomoci
Letní olympijské hry 1968
Místo konání OH: Ciudad de México, Mexiko
OH předcházela invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa =>
Věra Čáslavská odmítla vzdát čest sovětské vlajce při vyhlášení výtězů
Protest proti rasizmu:
Jedno z nejznámějších politických demonstrací v historii OH
Američtí atleti zdvihli na stupních vítězů ruce v černé rukavici
Dali najevo podporu černošskému hnutí Black Power
a diskriminovaným Afroameričanům v USA
Oba atleti vyloučeni z amerického týmu
Letní olympijské hry 1972
OH se konaly v Mnichově, v Německu
Snaha o nápravu OH z roku 1936
Údajně kvůli malé ochraně sportovců došlo k tzv. Mnichovskému
masakru:
Během OH bylo uneseno a následně zavražděno 11 izraelských sportovců
Únos provedla skupina Černé září – skupina palestinských teroristů
Letní olympijské hry 1980
Místo konání: Moskva, hlavní město tehdejšího Sovětského svazu
USA se rozhodlo bojkotovat OH
Důvod: invaze Sovětského svazu do Afghánistánu
Později se k USA připojili další země – především západního bloku
Celkem se nezúčastnilo kolem 65 pozvaných zemí (v neúčasti některých zemí však
hrála roli ekonomická situace)
Náhradní akce se uskutečnila ve Philadelphii – zúčastnilo se 29 bojkotujících zemí
V Moskvě některé země (VB, Itálie, Austrálie) vystupovaly pod olympijskou vlajkou
místo státní vlajky => chtěli dát najevo, že sportovci soutěží jako soukromé osoby
Zimní olympijské hry 1980 – první bojkot zimní olympiády a to ze strany Taiwanu
Letní olympijské hry 1984
Místo konání: Los Angeles, USA
Tyto hry byly bojkotovány Sovětským svazem i ostatními státy Východní Evropy a
Kubou
Týkalo se to také Československa
Jako důvod byl uveden: nedostatečné zajištění bezpečnosti a nerespektování
důstojnosti sportovců
Pravou příčinou však byla odveta za bojkot na minulých OH
Američtí cyklisté po těchto hrách přiznali krevní doping, který byl tehdy
nezjistitelný…
Poslední medaili z cyklistiky získali 1912
Na OH v LA získali 4 zlaté, 3 stříbrné a 2 bronzové medaile
Další olympijské kontroverze Letní olympijské hry 1988 (Soul, Jižní Korea)
Bojkotovala Severní Korea, Kuba, Albánie, Etiopie, Madagaskar, Nikaragua,
Seychely
Kanadský sprinter přišel o zlatou medaili – měl pozitivní test na stanozolol
Letní olympijské hry 1992 (Barcelona, Španělsko)
OSN udělilo sankce Jugoslávii – její sportovci museli startovat pod
olympijskou vlajkou a označením Individuální olympijští účastníci
Hrozí bojkoty i v budoucnosti?
Zimní olympijské hry 2014 v Soči
Někteří sportovci hrozí bojkotem OH
Problém: homofobní ruský zákon
Zakazuje veřejné projevy, propagování a hlášení se k homosexualitě
Rusové trvají na dodržování i během OH
Názory, že by se OH v Rusku konat neměly
Zdroje
Kronika olympijských her 1896-1996. (1996). (312 s., xvi). Praha:
Fortuna Print
Sekot, A. (2006). Sociologie sportu. (410 s.) Brno: Masarykova univerzita
Grexa, J., & Strachová, M. (2011). Dějiny sportu: přehled světových a
českých dějin tělesné výchovy a sportu. (1. vyd., 235 s.) Brno:
Masarykova univerzita
Wikipedia.org. [online]
Děkuji za pozornost