11

Kapitola 2MAPY ČECH

KLAUDYÁNOVA MAPA ČECH – ZDOBNÁ ČÁSTŠestnácté století přineslo v kartografii tzv. chorografické mapy, tedy poměrně podrobné zeměpisné mapy jednotlivých zemí s dosti bohatým místopisem. A tak se Čechy poprvé podrobněji objevují roku 1518 na nejstarší známé původní samostatné mapě. Mapa nemá titul.Ideovým původcem mapy je Mistr Mikuláš Klaudyán (∗?, † 1521 Lipsko), lékař a bratrský tiskař v Mladé Boleslavi, který se při svých cestách do Norimberku za tamními rytci a tiskaři seznámil s mapami Erharda Etzlauba. Těchto map užíval při svých cestách po Německu. Jako vzor pro své dílo mu pak zřejmě posloužilo několik podrobnějších cestovních map pro Norimberk a jeho široké okolí sahajících až k českým hranicím. V roce 1517 ne-chal Klaudyán v Norimberku zhotovit velké dřevořezy pro své dílo, jenž tam bylo poté rovněž vytištěno v dílně Jeronýma Höltzela. Klaudyánova mapa nám je dosud známa pouze z jediného originálního tisku, uloženého ve Státním oblastním archivu v Litoměřicích. Vlastní mapa v měřítku 1:685 000 zaujímá na tomto tisku jen spodní třetinu a má rozměry 46×55 cm, kdežto celý tisk je pak 126 cm vysoký a 64 cm široký. Celé 2/3 mapového listu tedy představují zdobnou část mapy. Nahoře uprostřed vidíme tehdejšího panovníka Ludvíka Jagellonského spolu se znaky zemí, které spravoval. Pod alegorií spravedlnosti (váhy) můžeme pozorovat obrázky, které spolu s textem tvoří jakýsi pohled na základní souhrn tehdejších mravních a právních hodnot. Níže jsou ve čtyřech řadách položeny erby tehdejších hodnostářů, pátá řada pak obsahuje znaky nejvýznamnějších měst – Prahy, Kutné Hory a Žatce. Dobu reformace a v té době běžné soupeření katolictví a protestantství zobrazil autor na výjevu ležícím ve zdobné části nejníže. Jedná se o vůz tažený koňmi současně vpřed i vzad. Lidé na voze před-stavují věřící, kteří se chtějí dostat do Božího království. Ovšem vozkové (tedy kněží jednotlivých církví), pohánějící koně současně na obě strany, jednají tak, že se vůz nemůže hnout z místa. Druhá část obrazu znázorňuje špatné bezpečnostní poměry na cestách za vlády Jagellonců: ozbrojení bandité vyrážejí z lesa, aby oloupili kupecký povoz, který se marně snaží ujet.

17

16ORTELIOVA KOPIE CRIGINGEROVY MAPY ČECHCrigingerova mapa Čech z roku 1568 se stala předlohou pro řadu odvozených kopií publikovaných především v nizozemských atlasech v 16. a 17. století. Mapu nebo její rukopisnou kopii znal dobře i významný antverpský kartograf a nakladatel Abraham Ortelius a obdobný list, zpracovaný podle Crigingerova vzoru zařadil do svého atlasu Theatrum Orbis Terrarum již v roce 1570. Ryteckých prací se pravděpodobně ujal Franz Hogenberg, který zhotovil v atlase většinu map. Mapa má měřítko 1:700 000 a vyšla v nezměněné podobě ve všech vydáních Orteliova atlasu v poštu 7 300 kopií. Nejslavnější kopie Crigingerovy mapy.

DE JODEHO KOPIE CRIGINGEROVY MAPY ČECHAtlasové dílo Gerarda de Jodeho Speculum Orbis Terrarum vyšlo v Antverpách v roce 1578 a jako rozšířená verze ve dvou svazcích v roce 1593. První část obsahuje mapy světa, obou Amerik, Asie, Evropy a Afriky, druhý díl pak zahrnuje pouze mapy Německa a Nizozemska. Druhé vydání atlasu z roku 1593 bylo publikováno dva roky po Gerardově smrti jeho vdovou a synem Cornelisem. De Jodův atlas nedosáhl nikdy obliby Orteliova atlasu. Mimořádně vzácná a dobově kolorovaná mapa Čech pochází z druhého vydání atlasu. Mapa je ikonograficky odvozena z Crigingerovy mapy Čech, od které se po obsahové stránce příliš neliší. Mapu do měděné desky vyryli slavní holandští mistři Johannes (1530 - 1605) a Lucas van Doetecum (1554 - 1589). Nejvzácnější kopie Crigingerovy mapy Čech.

25

24

BLAEUOVA KOPIE ARETINOVY MAPY ČECHWillem Janszoon Blaeu vydal v roce 1617 mapu Čech podle Crigingera. Jeho prestižní nakladatelství v Amsterodamu vydávalo svá karto-grafická díla podle nejnovějších pod-kladových materi-álů, a tak když byla na trhu v roce 1619 mapa Aretinova a jeho hlavní kon-kurent Janssonius ji rok na to vydal, nezůstal Blaeu pozadu. Nechal vyrýt novou mapu a od roku 1629 ji zařadil do každého vydání svých atla-sů. Na první pohled je patrné, že ru-kopis této mapy je Janssoniův. Na obou mapách jsou Čechy rozděleny na čtrnáct krajů a dvě správně samostat-ná území Kladska a Loketska s popis-kami v německém jazyce. Dvojitou čarou Blaeu vyzna-čil Zlatou stezku (tzv. Via aurea) z Ba-vorska do Prachatic s cestou oddělující se u Freyungu přes Dolní Vltavici a Horní Planou do Českého Krumlova. Také si všiml výsky-tu drahých kamenů v Jizerských horách a v mapě jej vyzna-čil Gemma fodine. V levém horním rohu mapový list ozdobil císařským orlem, pravý čes-kým lvem. V rámu je umístěna země-pisná síť a v mapě nalezneme několik trigonometrických bodů. Předpokládá se, že firma Blaeu vydala celkem kolem 4 500 listů s mapou Čech.

SANDRARTOVA KOPIE ARETINOVY MAPY ČECHMalíř a rytec Jakob Sandrart, rodák z Frankfurtu, se ve 26 letech usídlil v Norimberku. Zde si založil ryteckou dílnu s vydavatel-stvím a věnoval se vydávání bohatě ilustrovaných his-torických knih a map. Vynikal jako portrétista význam-ných současných občanů Norimber-ku a jako ilustrátor literárních děl norimberských spisovatelů. V roce 1666 vydal ze dvou měděných desek velmi působivou figurální mapu Čech. V postran-ních rámech vyob-razil 26! českých měst – např. Kut-nou Horu, Mladou Boleslav, Kouřim, Čáslav, Prachatice, Rakovník, Beroun, ale také Křivoklát a Kunětickou horu. V levém horním rohu najdeme věnování císaři Leopoldu I. a pod-pis autora. Mapový obraz sice vychází z Aretina, ale opra-vil v něm některé chyby. Tak napří-klad ústí Cidliny do Labe posunul k západu k Libici a do mapy poprvé umístil největší rybničné soustavy v Čechách – Podě-bradskou a Tře-boňskou. Ponechal však propojenou Stěnavu s Úpou. Legendu rozšířil o výskyt vinné révy. Vzácná a dekora-tivní mapa tištěná ze dvou měděných desek je určitě ozdobou každé soukromé i státní sbírky.

Portrét Jakoba San-drarta a jeho ženy Reginy Christiany.

Blaeu studoval matematiku a ast-ronomii u Tychona Brahe. Do svých atlasů často zařa-zoval astronomické přístroje – zde armilární sféru - starověký přístroj znázorňující ne-beskou sféru a její hlavní kružnice.