3

Povodí řeky Indu, kde se rozvíjela ve starověku tzv. harappská civilizace, leží na území dnešního Pakistánu, který byl dříve součástí Indie. Řeka Indus pramení v Himaláji, v nejvyšších horách světa, a ústí do Arabského moře.

http://www.schools.indiawaterportal.org

http://fortheinterim.com

4

Délka Indu je 3180 km. Jeho šířka kolísá od 400 m do 2 km, v době záplav se tok rozšiřuje i desetinásobně. Hladina řeky může stoupnout až o 15 m.Díky tajícímu sněhu z hor a monzunovým dešťům na jihu země má řeka dostatek vody.

http://www.worldisround.com

5

Úrodné povodí Poindí umožnilo rozvoj zemědělské výroby. Záplavy přinášející nánosy bahna měly blahodárný vliv na kvalitu obdělávané půdy. Hlavními kulturními plodinami byla pšenice, ječmen, sezam a bavlna.

http://www.sesamegrowers.org

http://www.essentialoils.co.za http://photo-dictionary.com

http://blogs.reuters.com

http://agritech.tnau.ac.in

BAVLNASEZAM

6

Své jméno získala podle vesnice Harappa na řece Ráví, v jejíž blízkosti bylo objeveno starověké městské osídlení. Doposud bylo v Pákistánu a Indii odhaleno zhruba 1000 různě velkých osad. Města byla budována podle urbanistického plánu. Jejich součástí byla pevnost s hradbami.

MODEL MĚSTA DHOLVIRA S VYSOKÝMI HRADBAMIhttp://janestreetclayworks.com

7

Existovala současně s civilizací starého Egypta a starověkými státy Asie. Podle nejnovějších archeologických poznatků se první města tohoto typu objevují už ve 4. tisíciletí př.n.l. na západ od řeky Indu a postupně se rozšiřují dále na východ – do údolí. Zde se vytvořily vhodné přírodní podmínky pro zemědělství . Rozkvět harappské kultury pak spadá do 26. století až 19. století před naším letopočtem.

http://www.mapsnworld.com

http://www.telegraphindia.com/1100406/images/06inbig.jpg

8

Města byla podle urbanistických plánů rozčleněna na jednotlivé čtvrti pomocí sítě hlavních ulic. Hlavní třídy - široké až 10m - se setkávaly na pravoúhlých křižovatkách a propojovaly je užší ulice a uličky.

ULICE MĚST SE PROTÍNALY V PRAVÉM ÚHLU

http://mrholmes.pbworks.com http://www.defence.pk

9

Mezi největší nalezená města harappské kultury patří Mohendžodaro na řece Indu. Bylo zhruba třikrát větší než Harappa a mělo přibližně100 000 obyvatel.Dominantou města byla městská pevnost. Město mělo také bazén, který zřejměsloužil k náboženským účelům.

http://jayasreesaranathan.blogspot.com

http://www.bbc.co.uk

10

Na rozdíl od Egypta nebo Mezopotámie se v architektuře harappské kulturyneobjevují monumentální stavby, nebudují se hrobky pro panovníky, stavby nejsou nijak zdobeny. Jednalo se o budovy, které byly na pohled jednoduché, ale o to víc sloužily k pohodlnému životu jejich majitelů. Domy byly jedno i vícepatrové, postavené z pálených cihel a vybaveny kanalizací. Byly zde běžně koupelny, splachovací toalety, kuchyně a spíže. Střechy byly rovné a využívaly se jako terasy.

http://www.book-of-thoth.com

KANALIZACE http://raffleshistorynotes.weebly.com

11

Do města se vstupovalo branami, na které navazovaly hlavnítřídy. Budovy neměly často okna do ulice, ale do zahrad nebodo atrií. Blízko každého domu stála studna.

http://www.dinosoria.com/civilisation-declin.html

PŮDORYS BUDOVY A JEDNOTLIVÝCH PATERhttp://mrholmes.pbworks.com

STUDNAZhlédni ukázku na www.youtube.com:Indus valley civilization(mohenjo-daro)

http://www.youtube.com/watch?v=SdGbamPgf8o

http://www.dinosoria.com/civilisation-declin.html

12

Model města Lóthal – nejvýznamnějšího přístavu, do kterého se přiváželo zboží po moři především z Mezopotámie. Město je zajímavé díky systému umělých kanálů umožňujících snadné a plynulé vyplouvání lodí na moře i přepravu zbožív docích. Město leželo v západní Indii.

http://cs.wikipedia.org

http://www.shunya.net

13

V Harappě se našlo pozoruhodné množství malých čtvercových tabulek z měkkého mastku, které sloužily jako pečetidla. Obvykle nesou zvířecí motivy. Na pečetidlech jsou i nápisy psané zprava doleva, které se doposud nepodařilo rozluštit.

http://www.metmuseum.orghttp://www.alien-ufos.com

14

Obyvatelé harappských sídlišť po sobě zanechali množství drobných sošek, které jsou z keramiky, kamene nebo bronzu. Jedním z nejzajímavějších nálezů ve starobylém Mohendžodaru je busta muže, jehož hlavu zdobí čelenka. Jedná se zřejmě o sošku kněze nebo panovníka.

http://matrix.msu.edu http://www.ancient.eu.com

15

K zajímavým nálezům patří i dětské hračky, které jsou zhotoveny převážně z keramiky. Jsou vymodelovány velmi jednoduše, ale mají výraz a působí roztomile. Některé hračky mají pohyblivá kolečka.

http://www.indianetzone.com http://www.pakistanpaedia.com

http://www.bbc.co.ukhttp://www.bbc.co.uk http://cs.wikipedia.orghttp://jameelcentre.ashmus.ox.ac.uk

http://web.me.com

STARÝ ZPŮSOB VOLSKÉHO ZÁPŘAHU SE

POUŽÍVÁ DODNES

http://www.donfeidner.de

16

Typická harappská keramika má červenou barvu a je zdobena černou kresbou. Tento typ keramiky se v dané oblasti vyrábí dodnes.

http://gaatha.com

17

Harappští šperkaři vyráběli velké množství různorodých šperků – od jednoduchých až po velmi složité. Nejčastějšími materiály byly drahé kovy, keramické a skleněné korálky, nerosty atd.

18

Kolem roku 1750 př.n.l. prochází harapská cvilizace obdobím postupného úpadku. Přísné rozvržení ulic a čtvrtí postupně nahrazuje chaotická výstavba chatrně a nedbale budovaných příbytků. Stavby z pálených cihel jsou stále ve větší míře nahrazovány chatrčemi a přístavky narychlo uplácanými z bláta. Hrnčířské pece, které až dosud směly být zřizovány jen mimo město, se objevují též v ulicích. Upadá umění, řemeslo i obchod.

Příčinou tohoto vývoje mohla být výrazná změna vodního režimu řeky Indu, která způsobila katastrofická sucha a následné vylidnění celé oblasti. Není také vyloučeno, že úpadek a zánik harappských sídel souvisel s příchodem árijských kmenů na indický subkontinent, k němuž došlo někdy v polovině 2. tisíciletí př.n.l.

http://www.docstoc.com/docs/71654827/Harappama

Z grafu průměrných ročních srážek můžeme vysledovat, jaká výrazná sucha zasáhla harappská města v 18. století př.n.l. a přetrvávala stovky let.

Pečírka, J.: Dějiny pravěku a starověku II, SPN, Praha 1979, str. 932 - 936

LITERATURA