Mgr. David Mikoláš

Starověký Egypt Učební text

STAROVĚKÝ EGYPT

Klíčová slova: sjednocení, Nil, zemědělství, záplavové a závlahové hospodářství, společnost, faraon,

pyramidy, Gíza, řemeslo, bydlení, vzdělání, hieroglyfy, věda, mumifikace, mnohobožství, umění

jednotný stát vytvořen roku 3150 př. n. l. - sjednocení Horního Egypta s Dolním

Egyptem (faraon Meni)

konec samostatnosti roku 525 př. n. l. - Egypt ovládnut Peršany, později Řeky (332

př. n. l.), Římany (30 př. n. l.), Byzantinci (395 n. l.) a Araby (640 n. l.)

jádro starého Egypta tvořilo asi 1000 km dlouhé údolí řeky Nil, kam se lidé začali

stahovat před 8-10 tisíci lety kvůli vysychání okolních oblastí

význam Nilu pro život Egypťanů:

o voda

o potraviny

o rostliny

o bahno (viz záplavové a závlahové hospodářství, učebnice s. 44-45)

o ryby

o dopravní cesta

o uctívané božstvo

Lov a rybolov

(Hrobka písaře Nachta, Théby, kolem 1500 př. n. l.) Scény ze zemědělství

(Hrobka písaře Nachta, Théby, kolem 1500 př. n. l.)

Mgr. David Mikoláš

Starověký Egypt Učební text

společenská hierarchie:

o panovník (faraon)

o kněží, úředníci a vojenští velitelé

o řemeslníci, vojáci, rolníci

o otroci (zpočátku málo)

pyramidy = hrobky patřící zejména faraonům,

ale i vysoce postaveným úředníkům

o nejstarší stupňovité, později hladké

o nejznámější a největší v Gíze

řemeslo:

o znalost hrnčířského kruhu

o vypalovací pece

o tkalcovství - převážně lněné látky

o kovotepectví, kovolitectví

o stavitelství - na vysoké úrovni

Řemeslníci a obchodníci

(Hrobka písaře Nebamuna, Théby, okolo 1400 př. n. l.)

Mgr. David Mikoláš

Starověký Egypt Učební text

bydlení:

o prostí lidé - patrový dům o 3 nebo 4 místnostech, dvorek s kuchyní, okna co

nejmenší, střechy ploché (zároveň terasa)

o zámožní lidé - středem domu velká hala s možnými okny v patře, vyšší než

ostatní místnosti (ložnice, koupelna, záchod), kuchyň samostatně na dvoře,

zahrada s bazénkem

Dům zemědělce Vila nobility

(Nová říše, 1543 - 1080 př. n. l.)

vzdělání:

o školy jen při chrámech (pro syny ze zámožnějších

rodin)

o od 4. tisíciletí př. n. l. užíváno hieroglyfické písmo

(několik stovek znaků), později zjednodušené

hieratické a konečně kolem r. 700 př. n. l.

démotické (lidové); nejběžněji se psalo na papyrus

o učitelé přísní - tělesné tresty

o syn dědil povolání svého otce (velmi ceněn písař)

věda:

o geometrie - vyměřování polí po

záplavách

o astronomie - předpověď počátků záplav

o matematika - desetinná soustava

o mumifikace – viz video

o lékařství - oční, zubní, chirurgie

Ukázka hieroglyfů

Mumifikace

Mgr. David Mikoláš

Starověký Egypt Učební text

náboženství:

o velké množství bohů, většina zpodobňována s hlavou nějakého zvířete (ibis,

krokodýl, sokol, kočka)

o Usir (řecky Osiris), Eset (řecky Isis), Hór

1. Hor, syn Usira, bůh nebe, úzce spjatý s panovníkem 2. Sutech, Horův a Usirův nepřítel, bůh bouří a zmatku

3. Thovt, měsíční božstvo, bůh písma, počítání a moudrosti 4. Chnum, bůh v podobě berana, který na svém hrnčířském kruhu vytvářel lidi a jejich ka - duši

5. Hathor, bohyně lásky, zrození a ochránkyně mrtvých 6. Sobek, bůh v podobě krokodýla, vládce Fajjúmu

7. Re, bůh slunce, existující v mnoha podobách 8. Amon, bůh Stvořitel často spojovaný s bohem Reem

9. Ptah, další bůh Stvořitel, patron řemesel 10. Anup, bůh mumifikace a pohřebišť

11. Usir, bůh půdy a vládce mrtvých 12. Eset, manželka Usira, matka Hora a paní kouzel

Mgr. David Mikoláš

Starověký Egypt Učební text

umění:

o skvostné předměty denní potřeby a šperky ve výbavách hrobů

o zachováno mnoho kreseb – neznali perspektivu

o zachováno mnoho soch nejrůznějších velikostí

Poté, co se okolní oblasti proměnily v poušť, zůstala podél Nilu oáza dlouhá tisíc kilometrů.

Nil byl dárcem vody, potravin, rostlin, bahna, ryb, ale i dopravní cestou a uctívaným

božstvem. V jeho údolí našli lidé výborné životní podmínky.

Společnost starého Egypta připomínala pyramidu. Na jejím vrcholu byl faraon, ve špičce

kněží, úředníci a vojenští velitelé. Základnu tvořili rolníci, řemeslníci, vojáci a ostatní

obyvatelé říše. Všechny spojovala víra v řadu bohů, v božský původ faraona a v posmrtný

život.

Egypťané toužili po nesmrtelnosti. Proto uctívali bohy a zemřelé. Stavěli chrámy, pyramidy

a hrobky. Věřili, že sochy a malby, kterými je zdobili, zajistí věčné trvání toho, co zobrazují.

Díky písmu známe i jejich myšlenky a objevy. Svými stavbami a mnoha znalostmi se dávní

Egypťané stali v očích lidstva skutečně nesmrtelnými.

BAREŠ, Ladislav. Starověký Egypt. In: Dějepis 6. Praha: Fraus, 2007, s. 45, 47 a 49.