STŘÍPKY Z NAŠEHO...DEN MATEK Den maminek V domově pro seniory na Jasence probíhala v pátek 11.5.2018 oslava svátku maminek. Při té příležitosti nám všem zahráli muzikanti,

STŘÍPKY Z NAŠEHO

DOMOVA

DOMOV PRO SENIORY JASENKA

DUBEN – ČERVEN 2018

„Léto, budiž pochváleno“

Další číslo našeho časopisu vychází

přímo na začátku prázdnin. Letos by se

dalo říci, že téměř uprostřed léta, když

nás počasí překvapuje, už od dubna,

teplými a slunečnými dny. Věřím, že je

již všechny nevyčerpalo, a letní pohodu

si budeme užívat i další, nejméně dva,

měsíce.

Společným úsilím pracovníků i

některých obyvatel domova se povedlo,

že nám Domov rozkvetl. Smějí se na

nás muškáty všech barev a odrůd,

sluníčkové afrikány, těšíme se na cínie

a další květy. Chodby zdobí kytice

květů ze zahrad. Pro zkrášlení interiéru

přibyly, díky dárcům, i dvě palmy a

venku před Domovem se můžete

posadit na více laviček.

Létu sluší výlety a aktivity zejména

venku, v přírodě. A ani my v tomto nezahálíme, díky příspěvku od „Ježíškova

vnoučete“ byl uskutečněn výlet na Hostýn. Aktivizační pracovnice si připravuje

aktivity v prostoru zahrady. Děti ze Základní školy Sychrov vystupovaly před

naším Domovem a doteky léta přineslo také nevšední vystoupení folklorního

souboru z Chile. Členové souboru i jejich doprovod se přes nepřízeň počasí a

nemožnost účinkování na venkovním prostranství, rozhodli vystoupit na chodbě

Domova. Možná nevšední prostor a blízkost opravdu na dosah ruky k našim

obyvatelům i personálu způsobila, že se na konci vstoupení neubránila ani jedna

ze stran slzám dojetí. Bezprostřednost a vřelý přístup členů souboru okouzlil

všechny přítomné. Nechejme si tento příjemný pocit z přírody a lidí kolem nás

usadit i v srdcích a myšlenkách, abychom si mohli v září říci, že jsme si to letošní

léto krásně užili.

Pavlína Bártková, vedoucí DSJ

Srdečně v našem Domově vítáme nové uživatele. Paní Máriu Kopeckou, Ludmilu

Výchopňovou a pana Jana Orsága.

ŽIVOTNÍ JUBILEA

Josef Vaněk 80 let

Brettschneiderová Margita 90 let

Hrčková Marta 92 let

Pilíšková Vlasta 92 let

Robenková Anděla 92 let

Svobodová Marie 92 let

Mynaříková Miroslava 100 let

Všem oslavencům ze srdce gratulujeme a přejeme mnoho zdraví do dalších let.

VZPOMÍNÁME

Antonín Michalík 84 let

Vilma Horníčková 86 let

Věra Tomková 86 let

Marie Mikšíková 92 let

Josefa Spáčilová 98 let

,,Smrt je lékem, který najdeme, kdy chceme, ale máme ho užívat, co nejpozději.“

Moliére

1.4. 2018 STÁTNÍ SVÁTEK – Neděle velikonoční

2.4. 2018 STÁTNÍ SVÁTEK – Pondělí velikonoční

Trampská návštěva

Ještě, než si připomeneme měsíc duben, mám tu pro vás malé ohlédnutí za

březnem, kdy našeho uživatele pana Placra navštívili jeho kamarádi trampové.

Andy, jak se panu Placrovi přezdívá, býval vášnivým trampem. Se svou přítelkyní

Sharon a kamarádem Džonem se v DS Jasenka setkávají pravidelně. V sobotu je

ale přijeli navštívit kamarádi z trampské osady Ivanka v Bratislavě a kamarád

z Hodonína. Bakala, Didi, Jura, Martin a Jerry tvoří skupinu muzikantů a

zúčastňují se trampských setkání v Čechách a na Moravě.

Toto odpoledne zpříjemnili, svou hrou na kytaru a zpěvem, nejen panu Placrovi,

ale i našim uživatelům, kteří si trampské písně přišli poslechnout.

Michaela Makyčová, aktivizační pracovnice

DUBEN

Velikonoce v DS Jasenka

Přichází jaro a s ním i Velikonoce. I náš Domov se pečlivě na svátky jara

připravoval. Naše dobrovolnice Eva, Martina a Alice s uživateli vytvářeli

výzdobu a zdobili interiér domova i pokojů. Připomněli si průběh svátků a

význam svátečních dnů, zavzpomínali na tradice a rituály s tím spojené.

Těsně před Velikonocemi paní Alice přinesla upečeného beránka, na kterém jsme

si společně pochutnali. Ten den jsme se s paní Alicí i loučili. Paní Alice k nám do

Domova docházela několik měsíců jako

dobrovolnice a naplňovala radostí, hudbou,

zpěvem, cvičením paměti i cvičením těla

volný čas uživatelů. Velmi jí děkujeme za

čas, a energii, kterou u nás zanechala a

budeme se těšit na shledání s ní snad

v listopadu, kdy opět navštíví Českou

republiku.


Vystoupení dětí z mateřské školky

Domov pro seniory Jasenka je otevřený všem generacím. Snažíme o prolínání a

obohacování mladé i starší generace navzájem.

Naši uživatelé se velmi těší na návštěvu dětí, proto nadále pokračujeme ve

spolupráci s MŠ Ohrada.

Dne 6.4 se v domově pro seniory Jasenka uskutečnilo vystoupení dětí z této

mateřské školky. Navštívili nás kuchaříci a kuchařinky, kteří nám odrecitovali

básničky a zazpívali písničky spojené s vařením, kuchtěním a jídlem. Umíchali

jsme těsto, slízali lízátka v písničce a naši uživatelé se zapojovali tleskáním,

zpíváním a opakováním spolu s dětmi.

Moc se nám jejich návštěva líbila a určitě se budeme těšit na další spolupráci a

možnou návštěvu.

Bc. Kateřina Seidlová, sociální pracovnice

Jarní tvoření

Ve středu po Velikonocích k nám zavítaly naše

dobrovolnice Eva a Martina s novými nápady, jak

zkrášlit interiér a zjarnit atmosféru Domova.

Vymyslely tvoření květin z papíru a ptáčků

z kamínků.

Do tvoření se zapojili naši senioři i seniorky

s nadšením. Mezi tím vším pobíhala Esterka,

malá dcerka naší dobrovolnice,

která obveselovala ostatní uživatele, kteří se nechtěli tvoření účastnit. Přítomnost

dítěte, vždy rozjasní oči každého, kterého Esterka potká, a tak nám pomáhá

v nastoleném trendu otevírání domova všem generacím.

Po čtrnácti dnech, k nám opět zavítaly naše

tvořivé dobrovolnice.

Vyráběly se jarní věnečky ze čtverečků

látek, které se vpichovaly špejlí do

polystyrenového korpusu.

Další technikou tvoření a trénování

motoriky bylo zdobení věnečků barevnými

papíry a kvítky. Dámy, které se tvoření

účastnily, si odnášely krásné dekorace.

Některé věnečky zůstaly v jídelně, aby

zdobily její interiér a zkrásnily tak prostředí i pro ostatní obyvatele našeho

domova.

Jak již se stalo zvykem, mezi tvořícími účastníky pobíhala malá Esterka a na

pomoc tentokrát přišla i šikovná desetiletá Eliška.


Klub turistů

Dne 12.4.2018 se u nás v jídelně zastavili nadšenci z Klubu turistů, aby společně

s našimi seniory zavzpomínali.

Probíhalo promítání o starých časech. Uživatelům byly promítnuty vzpomínkové

dokumenty o Valašsku z dřívějších dob, kde byly použity dobové kroje a znovu

zmíněna stará řemesla, která jsou již na ústupu.

Nejvíce je oslovily dokumenty o zvycích a práci Valachů – bačů. Uživatelé

poznávali některé obrázky z krajin a okolí Valašska a na základě promítání si

zavzpomínali na zážitky s těmito místy spojené.


Povídání o Valašsku

Ve středu dne 25.4.2018 se u nás v domově seniorů Jasenka konalo setkání

Valachů.

Navštívila nás manželka jednoho z našich uživatelů p. Zapalačová a spolu

s kamarádkou z knihovny předčítali našim „Valachům“ povídky z rodného kraje

Valašska.

„Valaština“ se linula chodbami našeho domova. Ať už

sebrané povídky Čertoviny z Valašska, Horní chlapci od

Ladislava Nezdařila nebo Slovácko sa nesůdí – čtení

všech těchto úryvků vykouzlilo na tváři našich uživatelů

velké úsměvy a rozehrálo vzpomínky na mládí.

Na závěr celého vystoupení přispěla i p. Dukátníková, která

nám přečetla pár svých povídek, které sama sepisuje už od

dob Podlesí.


„Jedeme v tom společně“

Domov pro seniory Jasenka se letos zapojil do 3. ročníku projektu "Jedeme v tom

společně, aneb jedeme po vlastech československých."

Do tohoto projektu jsou zapojeny domovy pro seniory po celé České a Slovenské

republice. V minulém ročníku se jich účastnilo celkem 53. Smyslem tohoto

projektu je motivovat seniory k pohybu. V tomto případě jde o jízdu na rotopedu,

motomedu nebo šlapadle.

Soutěž odstartovala 1.3.2018 a potrvá do konce dubna. Startuje se hypoteticky od

Pradědu, cíl je opět Praděd. Trase je dlouhá 1800 km a objedeme celou Českou i

Slovenskou republiku. Z našeho domova odstartovaly 2 seniorky paní Milena a

paní Helena. Denně v průměru ujedou 12 km. Zatím celkem ujely

265 km.

Přejeme našim seniorkám šťastnou cestu!

Hana Syptáková, fyzioterapeutka DS Jasenka

Povídání od paní Dukátníkové:

Milí stařečci a baby. Radujte se – jaro je tady. Ty zanedbané stráně jsou jak

vymalované. Všecko kvete, hlavně hlohy. A nás bolija nohy. Kvete vše, i to, co

nemáme rádi. Příroda se probouzí, ale potřebovala by velkou péči. My jsme staří

a choří, ale mladé to nebaví. A do toho se mláďátka rodí.

Rády se díváme, jak na stráni se kozenky prohánějí, pak se jedna oddělila a za

nějakou chvíli dvě kůzlátka porodila. Moc byste se divili, jak se ty ostatní něžně

chovaly. Vůbec se k ní nepřibližovaly. Ale za chvíli přišel hospodář a ten je do

pořádku dal. Dnes už se po stráni s dalšími kozami nahání. Máme tu také

celodenní zpestření. Ale jedna druhé se ptáme: Proč nejsou naše dívenky, jako ty

kozenky? Dívka porodí a dítě do popelnic vyhodí. Je to smutné a potupné. Naši

předkové deset i dvanáct dětí měli a za druhými neběhali.

Stařenka Barbora pravila: Když dá Pán Bůh zajíčka, dá pro něho i trávníčka.“

Pomohli, kde mohli, o děti se postarali, mladí je do smrti dochovali. Tím se

udržovaly krásné rodinné a sousedské vztahy.

Dnes je jiná doba. Staré dají do Domova, majetky rozprodají, po soudech je

natahují. A staří mají strach. Bude – li je kdo mět pochovat. Je ten svět jiný. Za

starých časů stačili dva četníci na čtyři dědiny. Ani árešty nebyly.

Já stará bába,

měla jsem život ráda.

V dnešní době chybí

u všech mladých lidí –

to je láska a tolerance.

Proto spokojenost nemá šance.

1.5. STÁTNÍ SVÁTEK – Svátek práce

5.5. VÝZNAMNÝ DEN – Květnové povstání českého lidu

8.5. STÁTNÍ SVÁTEK – Den vítězství (1945)

13.5. DEN MATEK

Den maminek

V domově pro seniory na Jasence probíhala v pátek

11.5.2018 oslava svátku maminek. Při té příležitosti

nám všem zahráli muzikanti, v čele s panem

Černockým, na harmoniku a bubny.

Zazpívali jsme několik lidových písniček, které hlasitě

zněly přes celé třetí patro. Zazpívat si přišli i rodinní

příslušníci našich uživatelů.

Pan Švec namaloval plakátek ke svátku matek,

který je plný květin, aby byl den slavnostnější.

Značka Milka, patřící do portfolia Mondelez, připravila

k obdarovávání maminek speciální edici čokoládových

bonboniér, která není určená matkám, ale maminkám.

V DS Jasenka obdržely všechny maminky v seniorském

věku bonboniéru pro radost z mlsání.

U některých byly patrné slzy dojetí.

Všechny ženy, které kdy měly děti, jsou maminkami bez ohledu na věk. Stále jsou

svým dětem, zejména myšlenkami, nablízku a prožívají s nimi jejich radosti i

starosti.

Značce Milka děkujeme za zjemnění svátku a jeho čokoládovou příchuť.


KVĚTEN

Den maminek s MŠ Jasenka

Ve středu nás ještě v rámci oslav ke dni

maminek navštívily i děti z MŠ Jasénka.

Tato návštěva se vždy setkává s velkým

ohlasem a úsměvy našich klientů.

Děti babičkám popřály ke Dni matek a

dostaly od nich krásná ručně vyrobená

přáníčka. Dále nás všechny rozveselily

pásmem veselých písniček a básniček o

babičce a dědečkovi, veselé housence i

cizokrajným tanečkem. Tvořivé paní

učitelky je doprovodily na kytaru a

rolničky.

Pro naše klienty to byl opět krásný

zážitek, který se setkal s velkým srdcem

i úsměvem.


Pečení s paní Soňou

V pondělí přišla do našeho Domova paní Soňa, která

dobrovolně každých 14 dnů věnuje svůj čas našim

obyvatelům, kdy si za nimi chodí povídat.

Protentokrát udělala výjimku a mimořádně v pondělí

připravila pečení moučníku.

Přichystala si vše potřebné na upečení „jablek

v županu“. Zapojila naše obyvatele do krájení a

strouhání jablek, vykrajování těsta i balení malých šátečků. Vše jim šlo dobře od

ruky a po chvilce byly upečeny dva plechy zabalených jablíček.

A jelikož pečení s paní Soňou mělo velký úspěch, připravila si pro naše uživatele

další dobroty.

Po celé chodbě se linula vůně pečených slaných šneků z listového těsta. Šneci se

povedli, byly naplnění šunkou, sýrem, vejcem i dalšími dobrotami, takže se

nedivte, že nezbylo. Do přípravy a ochutnávání se zapojilo 5 uživatelek z našeho

Domova.

Při pečení jim zpestřovala chvíle paní Dukátníková, která předčítala ze své tvorby

básničky a povídky.


Zákoutí Valašska objektivem fotoaparátu

Ve středu 16.5. nás v DS Jasenka navštívil pan Ing. Jan Hajzler a umožnil našim

uživatelům možnost shlédnout, formou fotek, turistické zajímavosti a

navštěvovaná zákoutí Valašska.

Během promítání fotek si naši klienti zavzpomínali na místa, která navštěvovali

během svého života a opět oživili své vzpomínky na svůj valašský kraj. Všechny

fotky byly spjaty se Vsetínem a blízkým okolím. Protože se naši klienti rádi

vracejí do míst, kde prožili své dětství i většinu života, budeme se za měsíc těšit

na další návštěvu p. Hajzlera a další vzpomínání.


Tóny harmoniky a zpěv

15.5. slavila jedna z našich obyvatelek své krásné životní jubileum, 90 let. Paní

má oblíbenou operu od Giuseppe Verdiho – Nabucco. Její tóny i zpěv zněly

dopoledne v jejím pokoji. Vůně pivoněk se přidala ke slavnostní atmosféře, stejně

jako malovaná výzdoba od pana Švece a přání všeho

nejlepšího od nás všech.

Odpoledne jsme se těšili na paní Evu Daňkovou, která

se svým kamarádem přišla jubilantce i nám všem

zahrát na harmoniku. Obyvatelé našeho domova

nezůstali při zpěvu osamělí, jelikož se na vystoupení

přišli podívat také přátelé paní Daňkové z klubu

turistů.

Příjemná atmosféra celého dne naši jubilantku hřála

ještě po několik dnů.


Loutkové divadélko Kohútek

V úterý 22. května k nám

v odpoledních hodinách do domova

zavítal vsetínský loutkoherecký spolek

Divadélko Kohútek. Zakladatelem

tohoto loutkového divadla je náš milý

pan Švec, kterému návštěva kolegů

udělala velkou radost. Mohl být pyšný

na své pokračovatele a jejich zápal pro

divadlo.

Shlédli jsme pohádkový příběh o dvou

beráncích a strašidlu Bulibákovi, který

nás vtáhl do děje a vykouzlil úsměv na

tvářích obecenstva. Všem přítomným

se představení líbilo a příjemně

strávené odpoledne zakončil hlasitý

potlesk. Uživatelé se mohou těšit na

další pěkné představení, které máme přislíbeno.

Dagmar Janasová, PSS

Oslava 100 let

Oslava u příležitosti významného životního jubilea – 100 let, proběhla u nás

v domově 31.5.2018.

Paní Miroslava Mynaříková se narodila přes sto lety v Ostravě. Má tři děti, na

které je pyšná, nejenom pro jejich vzdělání. Pracovala jako kantorka v malotřídce,

byla úřednicí a později asi 14 let zastávala post vedoucí Domova pro seniory

v Pržně. Nastupovala tam v době, kdy v domově pracovaly ještě řádové sestry.

Ráda vzpomíná na to, jak se seniorům věnovala, pořádala pro ně různé aktivity,

zájezdy, zpříjemňovala jim život. Říkává, že nyní se jí její dobrota vrací, když je

pečováno o ni. Její lidský přístup, veselá a přátelská povaha nás obohacuje i dnes.

Poznala vlastně všechny prezidenty, vzpomíná jak ve svých 5 letech, když

Ostravou projížděl na koni prezident Masaryk, byla vyzdvižena otcem, aby mu

podala kytici. Pro Václava Havla složila báseň, kterou uvádíme níže.

Paní Mynaříková byla celý život společensky aktivní, sportovala, účastnila se

Sokolských sletů i Spartakiád, dokázala ve svých 40 letech skočit do bazénu šipku

z můstku, její syn se tehdy o ni bál a čekal, jak to všechno dopadne. Ve škole se

učila hrát na housle i klavír a láska k hudbě ji provází celý život, má oblíbené

zejména valčíky.

Z básníků jí učaroval Petr Bezruč, kterého milovala pro jeho lásku k prostému

lidu a otevřenost při popisu reálného života. Ještě dnes umí odrecitovat některé z

jeho básní.

Dcera paní Mynaříkové nám prozradila, že její maminka ovládala velmi bravurně

německý jazyk, kdy přednášela i německé básně s patřičným hereckým projevem.

Výborně se tento jazyk naučila, když byla jako dítě dávána na „handl“ do německé

rodiny.

Jelikož je paní Mynaříková kulturně

založena, oslovili jsme Základní

uměleckou školu, zda by pro ni

připravili program na oslavu

narozenin. Žáci s podporou svých

učitelů si připravili program vskutku

excelentní, sestávající z písní,

divadelní ukázky, hry na piano,

housle, flétnu. Paní Mynaříková byla

dojata tóny jejích oblíbených skladeb,

a ještě dnes na výkony mladých

umělců vzpomíná.

Při oslavě paní Mynaříkovou

podpořila její rodina, popřáli jí

zaměstnanci i vedení domova, paní

ředitelka Sociálních služeb Vsetín,

Mgr. Michaela Pavlůsková, starosta

města Vsetína Mgr. Jiří Růžička,

zástupci radnice a OSSZ, nezapomněl

na ni ani hejtman Zlínského kraje pan Jiří Čunek, který se gratulantům připojil

v odpoledních hodinách. Přítomni byli i zástupci médií, např. Regionální televize,

která při této příležitosti natočí medailonek o životě paní Mynaříkové

Paní Mynaříková bydlí v našem Domově od jeho otevření v prosinci 2015. Vede

na svůj věk velmi aktivní život. Účastní se všech nabízených aktivit, ráda si

povídá, zpívá, luští křížovky, s aktivizační pracovnicí nebo dobrovolníky peče

cukroví, trénuje paměť či chodí na procházky, a co je velmi důležité, má ráda

legraci.

Ukázky její básnické tvorby:

Patroni trampů

Již v starém Řecku dobrý pánbůh Zeus

měl turistiku z hloubi duše rád.

Z rozkazu jeho vyšel Odysseus

na deset roků světem trampovat.

Svou Pénelopu nechal v Ithace

a sám se flinkal plný legrace,

až místo bot měl pár rozlezlých škrampů.

Domů se vrátil coby patron trampů.

Paďoursky žili v Egyptě kdys Židé,

než šerif Mojžíš vylez na Sinaj

a zajásal: „Ó izraelský lide,

tam dole v poušti trempíků je ráj!“

A čtyřicet let sním tábořili,

až stářím jako prkno ztopořil,

pak Pánbůh sfouknul žití jeho lampu.

Do nebe šel coby patron všech

židovských trampů.

Kryštof Kolumbus ras byl do campingu,

koníčkem jeho byly lodičky,

ledaže někdy jen tak na chvilinku

trempíky bavil kouzly s vajíčky.

Když jednou přistál kdesi u lesa,

nadšeně zvolal: „To je USA!“.

Tam Indiány objevil a pampu

a stal se patronem všech trampů.

A také nám Pánbůh patrona dal,

trampuje věčně z Prahy po Evropě,

do Ameriky a často i dál,

celý svět poznal, i tu naši Kampu,

a je patronem správných českých trampů.

Báseň byla otištěna v r. 1996 a tajenka zní:

KDO JE TO? ANI PETR ANI PAVEL,

PREZIDENT VÁCLAV HAVEL

Víte, co je sedmdesátka?

Povím vám to tedy zkrátka:

Zponenáhla moji milí,

postava se k zemi chýlí,

chladno po těle je všudy,

zima zarývá se v údy,

sníh se bělá na temeni,

nebo vůbec nic tam není.

Místo mozku jakás kaše

naplňuje lebky naše.

Sluch se ztrácí, zrak se kalí,

v žaludku nás žáha pálí.

Děravé jak měchy plíce,

játra tvrdnou víc a více,

jakés kameny ve žluči

chvílemi nás strašně mučí.

V žilách vápenné jsou lomy,

srdce též ne bez pohromy

tu jak kapka sebou šlehne,

tu se zase ani nehne,

tu v něm vzplane jakás touha,

pak je zase hmota pouhá.

V zádech, křížích zase píchá,

jak by vyschla mícha,

ledvina se odpoutává,

revma též se cítit dává,

ruce se nám silně třesou,

nohy sotva že nás nesou.

Pomalu nám mizí spaní,

nic nám nechutná už ani,

o stravu se stará s díkem

náš lékař i s lékárníkem.


Buchty, sladkosti i knedle,

s tím jste docela už vedle,

už ani kousek, ani kus,

dí diabetes melitus.

Tak se bídně v zimě v létě

trmácíme na tom světě.

Mnoho vůle, málo skutků,

málo světla, mnoho smutku,

dlouhá chvíle, drazí zkrátka,

je tady sedmdesátka.

Vyhnout se jí nemůžete,

tak si aspoň vyluštěte,

co si ráno pomyslet,

aby se vám líbil svět.

Báseň byla otištěna v časopise Křížovka

v r. 1997. Tajenka křížovky, na kterou

báseň odkazuje zní:

JE LEPŠÍ JEDEN DEN NA TOMTO

SVĚTĚ

NEŽ DESET TISÍC NA ONOM

1.6. MEZINÁRODNÍ DEN DĚTÍ

10.6. VÝZNAMNÝ DEN – Vyhlazení obce Lidice

27.6. VÝZNAMNÝ DEN – Den památky obětí komunismu

Povídání od paní Dukátníkové:

Dneska ráno přišla za mnou návštěva. S sebou si i pejska přivedla, aby nás

potěšila. V tu chvíli jsem si vzpomněla na svého manžela. Byl myslivcem tělem i

duší. Několik let vedl i myslivecký kroužek. Do toho patřili i naši lovečtí psi. Já

jsem zase vychovala malou srnečku.

Byly to krásné chvíle. Nikdy si navzájem neubližovali. Psi byli lupiči a srnka byla

velice mlsná. Když uviděla myslivca, tak si i čokoládu vyptala. Chlapi ji už znali,

tak jí i tu čokoládu dali.

Když nadešel čas milování, tak nás opustila. Ale jak přišel její čas, vrátila se, aby

se pochlubila. Byli to vždy dva malí koloušci. Byly to krásné chvíle mého života.

Dědeček už není mezi námi, ale jeho vnučka vše zdědila. I jeho myslivcům velí.

Jak jí to sluší! Flintičku přes rameno a zelený klobouček – to je její potěšení.

Kdyby ji děda uviděl, jistě by zavolal: Broňo, lovu zdar!

Já sama se zlobím, že se nevdává. Ona jen rukou mávne. Babi, i tak mám dost

starostí. Myslím si, že má pravdu. V dnešní době nic nezmešká. Ale má malého

synovečka. Ten napodobil ptáčka i srnečka. Nemůže vyslovit (jak říká) jen pic,

pic.

Když se podívám na jeho velká, modrá očka, tak vidím, že budeme mít dalšího

myslivečka.

Možná, že se splní naše přání. Ať i on přírodu chrání.

Dej mu Pane požehnání.

Babina ze Vsetína

ČERVEN

Pečeme jahodové koláče

Jahody zrají a k dostání jsou téměř na každém rohu.

A tak jsme se rozhodli, že si u nás v Domově z

jahod něco dobrého upečeme.

Jedno odpoledne se do toho naše šikovné

uživatelky pustily a společnými silami upekly

jahodové koláče s drobenkou.

Myslím, že se nám moc povedly a všichni uživatelé

si moc pochutnali.


Vystoupení ZŠ Sychrov

V úterý nás v DS Jasenka navštívily děti ze ZŠ Sychrov. Společně s paní učitelkou

si pro nás připravili pestrý program.

Malé i větší děti nám krásně zatančily, zahrály divadlo a nechybělo ani pěvecké

vystoupení. Společně jsme si potom všichni zazpívali známé lidové písničky.

Uživatelé jsou moc rádi, když k nám zavítají děti a trochu zpestří všední dny.

Naše šikovné uživatelky připravily na odpoledne malé občerstvení pro děti i

ostatní obyvatele Domova. Už v pondělí upekly bábovky a přichystaly

pomazánku na jednohubky.

Děkujeme ZŠ Sychrov za krásně strávené úterní odpoledne a budeme se těšit zase

příště.


Výlet na svatý Hostýn

Už v zimě jsme se zapojili do projektu Ježíškova vnoučata. A jedním z přání

našich uživatelů byl výlet na svatý Hostýn. Tímto děkujeme paní Evě Dufkové,

že nám přání splnila a uhradila částku za pronájem autobusu.

V pondělí 18.6. 2018 jsme s našimi uživateli vyrazili na Hostýn. Všichni se na

výlet už moc těšili. Přijel pro nás sociální autobus z Nového Hrozenkova.

Ze Vsetína jsme vyrazili v 10 hodin dopoledne a cesta nám, i před drobná omezení

provozu, trvala asi hodinu. Na Hostýn jsme dorazili přesně včas, abychom stihli

mši svatou.

Potom jsme si zašli na oběd do nedaleké restaurace. Každý si objednal, na co měl

chuť. V restauraci jsme se výborně najedli, příjemně poseděli a pak už jsme

vyrazili zpět na Vsetín.

Na Jasenku jsme dorazili všichni a v pořádku a hezky unavení.


Vystoupení umělců z Chile V úterý odpoledne k nám do DS Jasenka zavítal folklorní soubor VILLA SAN

BERNARDO, až z daleké Chile. Na Vsetín přijeli a budou zde vystupovat u

příležitosti 10. ročníku mezinárodního folklorního festivalu "Vsetínský krpec“,

kde se představí i další zahraniční, ale také místní folklorní soubory.

Všichni uživatelé byli na tak neobvyklou návštěvu zvědaví a moc se těšili, co nám

předvedou. Naše šikovné uživatelky už v pondělí přichystaly, k této události, malé

občerstvení – koláče s malinami a jednohubky s česnekovou pomazánkou a

klobáskou. Aby i naši hosté ochutnali něco z české kuchyně.

Vystoupení se mělo konat venku, ale vzhledem k nepříznivému počasí, jsme se

museli přesunout dovnitř. "Chilané" nakonec dorazili, i přes nepřízeň počasí, a

své vystoupení nám předvedli. I když jich bylo okolo pětadvaceti, poradili si i v

našich malých prostorách. Představili nám své tradiční písně a tance, dokonce

vyzvali k tanci i naše uživatele. Jiná kultura a jejich zvyky, způsobily v našem

Domově rozruch a veselí. Všichni byli z jejich vystoupení nadšení a dojatí.

Moc děkujeme umělcům z Chile, že zavítali k nám do DS Jasenka. Byli velmi

srdeční a na jejich vystoupení budeme v Domově ještě dlouho vzpomínat.


A protože se blíží prázdniny a výlety, sepsala paní Chaloupková veselou příhodu,

která se jí stala v dobách, kdy byla učitelkou:

Moudrý pes

Byla jsem učitelka, začátečnice, takže se nás neptali, kde a co chceme učit. Odpoledne

nám třeba ze školského vzkázali, ať zítra nastoupíme tam a tam. Dva týdny třeba v první

třídě, pak v deváté a tak. V Růžďce jsem měla v páté třídě 51 žáků a musela jsem si s

nimi poradit. Navíc každé ráno od vlakové zastávky hodinu pěšky. Byla to ale pro nás

dobrá škola a měli jsme dobrou přípravu z učiteláku.

Asi třetí rok mého působení jsem se dostala jako náhradnice za tamější ředitelku v

Liptále do 8. a 9. třídy. Měla jsem tam učit matematiku, k tomu mně přidali hudební

výchovu a v té devítce i třídnictví. Protože jsem byla mladá, asi jsem těm žákům přirostla

víc k srdci než ta ředitelka, která si možná získávala respekt jiným způsobem než já. Tak

se stalo, že jsem těm mým deváťákům začala zařizovat třídenní výlet na Slovensko. Dali

mi „k ruce" aj manžela té ředitelky, což podle předpisů bylo nutné. Kdyby tam ovšem

nebyl, měla bych určitě o jednu starost míň.

Vyjeli jsme rychlíkem do Štrby a zpět byl naplánován návrat zase v noci, aby se ušetřilo

za ubytování.

Děcka byla nadšená ze všeho, co jsme ve slovenských horách zažili, zůstala nám i

vzpomínka na otřesnou bouřku, ovšem všeho bylo až dost.

Vraceli jsme se nočním rychlíkem, který stavěl skoro ráno ve Vsetíně a odtud si je po

domluvě měli přebrat rodiče. V rychlíku jsem měla zajištěná kupé pro všechny žáky,

takže nic už nebránilo šťastnému návratu. Jak už to ale bývá, přece jen se přihodilo. I

když jsem měla místenky písemně potvrzené, něco se zvrtlo a místa nebyla. Rychlík

nacpaný k prasknutí. Co teď? Vrátit jsme se neměli kam. A v noci. Za pomoci nádražáků

jsme všechna děcka rozmístili po celém vlaku. A já jsem pendlovala pořád sem a tam,

abych věděla, co se s mými svěřenci děje. V Lidči jsem jednomu po druhém

zdůrazňovala, že už bude Vsetín a budou vysedat. Tak se také stalo. Já jako svědomitá

učitelka jsem všecka děcka seřadila a přepočítala. A jeden chyběl.

Rychlík už měl stejně velké zpoždění a vůbec nemohli pochopit, proč já, takové nic,

bráním jim v odjezdu. Násilně překonali můj odpor a výpravčí dal pokyn k odjezdu.

Volali pak do dalších stanic, ale kluk, navíc nejchytřejší a nejukázněnější žák byl v

nedohlednu. Byla to hrozná situace. Najala jsem si taxíka, já, věčně bez peněz, v

domnění, že i když nikdo není úspěšný, já kluka najdu. Dojela jsem i do Liptálu, což i

já jsem považovala za nelogické. Ale ta rodina měla naštěstí chytrého psa. Ten, když

nás uviděl, zavrtěl ocasem a hnal se ke stodole. A pořád se za námi otáčel. Vydali jsme

se za ním a hle – tam zavrtaný do sena – náš ztracený kluk.

Až se ze spánku probral, řekl nám, co se vlastně stalo. V tom Horním Lidči se sice na

vystoupení z vlaku připravil, ale protože na něj znovu sedla únava, podřepnul si a znovu

usnul. Probral se až za Vsetínem. Dostal prý strach, že jede, „načerno“, proto v Meziříčí

nevystoupil tam, kde ostatní, aby prý nemusel platit pokutu. Z Meziříčí šel potom pěšky

do Liptálu, doma nikdo, tak se šel vyspat do stodoly. Naštěstí jejich pes o něm dobře

věděl.

Děkuji za spolupráci a za články, kterými do našeho časopisu přispíváte.

Budu ráda za jakékoliv vaše náměty a připomínky.

Časopis pro vás zpracovala aktivizační pracovnice Michaela Makyčová

Documents

STŘÍPKY Z NAŠEHO...DEN MATEK Den maminek V domově pro seniory na Jasence probíhala v pátek 11.5.2018 oslava svátku maminek. Při té příležitosti nám všem zahráli muzikanti,