94
OSTRAVSKÁ UNIVERZITA FILOZOFICKÁ FAKULTA 67 ('29 .e0<â/(1Ë (VWXGLMQtRSRUDSURGLVWDQþQtY]GOiYiQt) Marek Otisk OSTRAVA 2005

Středověké myšlení

Embed Size (px)

Citation preview

Page 1: Středověké myšlení

O S T R A V S K Á U N I V E R Z I T A

F I L O Z O F I C K Á F A K U L T A

������������ ���

(���������� ������ ��������������)

M a r e k O t i s k

OSTRAVA 2005

Page 2: Středověké myšlení

2

Recenzenti: Dr. Vladimír Šiler, Ostravská univerzita v ������� PhD������ ���� ����������������������������������� �� Název: �������������� � Autor: Marek Otisk Vydání: první, 2005 ����������! 94 "������� �������!������������������������������ © Mgr. Marek Otisk, Ph.D., 2005 © Ostravská univerzita v Ostr���

Page 3: Středověké myšlení

Obsah

3

O B S A H

����� ��� 5

#��$%&'&()*'+�)+(&��)�*�"�(,�-+.���-+* 7

#�#�������o�����/� ���/�������������� 7

#�0��&��1����������������������2�� 9

#�3��4�� �������������/� ���/�� 10

1.4. Perio����1�������������/� ���/�� 11

2. PATRISTIKA A AURELIUS AUGUSTINUS 14

2.1. Patristika, apologetika a Órigenés 14

2.2. Aurelius Augustinus 16

2.3. Religio, caritas, veritas 17

2.4. Ukázka: ������� 18

3��5�*)%+6��&��7(.&8��)�*�"�(,�"��.&9��)+ 21

3�#����������:��;1����� 21

3�0����� �� �� �������� scholastik 22

3�3��� � �/� ���/�����<�< �=�����/��1� 23

3.4. Ukázka: ��������������� ����������� �����! 25

4. PSEUDODIONÝSIOS AREOPAGITA A JAN SCOTUS ERIUGENA 27

4.1. Pseudodionýsiova negativní teologie 27

4.2. Ukázka: ��������� "���� 29

4.3. Jan Scotus Eriugena 30

4.4. De divisione naturae 31

>����?7)(8��$%�.&�)+(8�&�&9�*.@�� CANTERBURY 34

5.1. Dialektika a její odmítání v XI. století 34

5.2. Anselm z Canterbury – otec scholastiky 35

5.3. Fides quaerens intellectum 36

5.4. Ukázka: Proslogion 37

6. PETR ABAELARD A SPOR O UNIVERZÁLIE 40

A�#���������1�� ����1�������������������� �� 40

6.2. Petr Abaelard 41

6.3. Mezi nominalismem a realismem 43

6.4. Ukázka: Ano a ne 44

7. MYŠLENKOVÉ TRADICE XII. STOLETÍ 47

7.1. Renesance XII. století 47

7.2. Bernard z Clairvaux 48

7.3. Školy v Chartres a od svatého Viktora 49

7.4. Ukázka: ����������� 51

Page 4: Středověké myšlení

Obsah

4

8. LATINSKÝ AVERROISMUS A ALBERT VELIKÝ 54

B�#��*C����!�+� ��������D��������/� ���/�� 54

8.2. Latinský averroismus 55

8.3 Albert Veliký 57

B�E��)�� �2����/� ���/��������1�� ����� 58

9. TOMÁŠ AKVINSKÝ 60

9.1. Doctor angelicus 60

9.2. Postavení filosofie v )��������������� 62

9.3. Praktická filosofie 63

9.4. Ukázka: Teologická suma 64

10. OXFORDSKÉ CENTRUM A BONAVENTURA Z BAGNOREGIA 67

10.1. Oxfordské centrum 67

10.2. Roger Bacon 68

10.3. Bonaventura z Bagnoregia 70

10.4. Ukázka: Putování mysli do Boha 71

11. JAN DUNS SCOTUS 74

11.1. Doctor subtilis 74

##�0��5��������������D��� 75

##�3��������C����1��5�D 77

11.4. Ukázka: Ordinatio 79

12. NOMINALISMUS XIV. STOLETÍ 81

12.1. Vilém Ockham 81

#0�0��9���� ������������ 82

12.3. Jan Buridan 84

12.4. Ukázka: Suma logiky 85

#3��"85'&9,����59��)+��)�*�"�(,%��@8�.*9F�

PRVNÍ POLOVINY XIV. STOLETÍ 88

13.1. Mikuláš Autrecourtu 88

13.2. Rajmund Lullus 90

13.3. Mistr Eckhart 91

13.4. Ukázka: #��� ����"$����% 92

Page 5: Středověké myšlení

���������

5

� � � � � � �

)���� �����< � ������ <�� ��1������� <���� ������1�� �������� ��������������������� ��� � � ���� ���:������� /����� ������� ��rzu. Nejedná se o komplexní publikac������< 1 ���<�������������� /� ���/�������� ��������� <�<�1�D����������� � :�� ��� �� ���������� ��������;� ���� ��� �� ���:����1�� � pro-: ���1�� ������������ � ����������������������������������� <��������á-�����������;������ ��<�� �D���<� � /����2��/�1�� údaje, dále seznamuje studenty s ��:��;��� ���:������ ����������� /� ���/��� /������ �����;1�� ����� ����a v �����;1��=���1 1������D�� ���� ���������� 1���� ���1������� i�� ��

4������ �:�� ���� � ������ ����������� ��� � � <�� ���� ��� �<�� á-sledováním to�����������1������ � �����1������;1��=�� ���� ��������D��u-<�� �������� �� � � ���������� ����������� ������ ��� � ���� � ���� ������ �����������;1����������"�� ������ ������������� <�� ��C�� ����� ����� ����1������i-�� ��(�D��� � nich supluje jednu výukovo�� <������� ������ ��� ������� � ����� �pod����� dalšímu zamyšlení a studiu.

����������;�����������=�� �������������1��1�������� <�� <�< ��1 ���poskytnout pestrý obraz myšlenkové tradice západního latinského myšlení v �:��: � �� � �� �D� #GGG� ���� ������ bylo mnohdy traktováno s ���������� �����samotné kompetenci kritického filoso/�1�������� � ��?�����:��������<�< �����-������� � H����� � ������=��<��� �� � � ���������I��� � ��������������������dlouhé období medium aevum a roli filosofie v této epoše �������;1����<��

Vzhledem k <����������������� ����� ��� ������������ � � �������< � �D��� �� �� �;<����� ������� ��<��� ������� ��C��� ��<��� ���bské islámské filosofie, D�������� /� ���/��� �� �;1��� � ���������� H��cké) filosofie. Všechny tyto velké tradice f� ���/�1�������� � �<����� �����������������/���������������� ����a-tury. Po prostudován í textu budete znát:

• ������� �� �� �� /� ���/��� ��� ������������ <�< � �������1�� �� �� �Di-����������������������� �2��

• kontinuitu filosofické tradice, která byla v ���������� ��������J��� *����� � ��������� ��;�� ��������� ������< 1 �� �� � � �;��<���������� /� ���/���� ������D� ����� � �1�� �������< � ����� � �o-dnes

• ������� � /����< 1 1�� ���:��� � ����� ��� ������������ ��� en í �� ��:���� ������� ��� ���: ����� ������ :� �� � ����� ��:� � ������ �� �< �D����� ������/����������� o2��������������������� �2���

• �������1��������� ����������� ������������/� ���/��

Budete schopni:

• ���������� ��� ��� ����������� /� ���/�1��� �����1�� � <�< � �������Jnosti a rozmanitosti

• podat ucelený výklad o vztahu f � ���/��� �� �:�D���� � H<����s-�������������� ����� ��I�������������� ��

Page 6: Středověké myšlení

���������

6

• posoudit postavení patristiky a scholastiky v ���1�� ��< �� /� ��o-fie od antiky po dnešek

• �D ���� ��� �� � ������ �2��� �� ������� ������������� /� ���/�1��-ho a teologické myš len í

Z ískáte:

• ���� ������ 1���D� ��� 1� ������;��<�� /� ���/���� našem kulturn ím �������� �� ����� � �������1����� ���� � � �� ��:������� ������� �s ��� ���1��� ���� ���������

• ��D����� ��������������� ��������������< ��/� ���/��

• schopnost deš ifrovat aktuáln í otázky ��� ��� ������ � jejich ���������������:� � ������������� ��� �������������;1�����o-���

• ��1���� ������ ���� � ��������� �2�1��- �2�1�;1��������� � ���e-���������:�D� ��D ����

������������������ �!"�#�$%!���� &���' 13 + 52 hodin H�������K����� �= �������� ��< 1 ����� ium)

Page 7: Středověké myšlení

�� ����������������������������������

7

1. CHARAKTERISTIKA S���������() ���()�

V této kapitole se dozv íte:

• <��;�������:��� ��������������������

• o odlišnosti v 1���� ���:��;1������2��� ����������������������1�

• z <��;1��/� ���/�1�;1�������������� ���������������myšlení

• ��������� ����������������/� ���/����������������

Budete schopni:

• ����������������������������1�;1����/� ���/�1�;1�������� ���

• ������������������������ ����������&���&��

• 1���������������<���� ������<���/�����;��<������������������ �ní

�*#$�!"�*�!��+�����%��*,!�����1������������������������1�������1�� ��������-��� ���������������1�� ���������1�� ����1�����������5�����/� ���/������������� ��

������������������ �!"�#�$%!����%��*,'

#�K�3�������H�������K����� �= �������� ��< 1 ��������I

-.-.���� �!��"/%*���/%������ �!�� Má- ������������< ���������<������������������������ � ��������D�� ��-

�������<��� ������/%*���/%0�+&,1*��#!����� �!���, je nutno nejprve vyme-�����1��� ������������ �� ����<� �L��������ká filosofie“.

�/����������: D�����������1������� �������/� ���/� ��� �������<��o-��1�;�� =�� ���� M�� �� � ���� ��������� ��� � 1��� D�� ��D�;� /� ���/� ����� � ����/� ���/� ��1��<�������:������������=�� ���1 �����������/� ���/�1����������� �<�������;����������/� ���/�1�������� �2����������������� ����

Pro rámcové vymezení filosofie� �������:�� ������������� <����� ���� ��������D������/� ���/� � �������������� ������������1���������H<������������ �<�D�&����o-�� ��I� ��� ���<� �������� ����� � VII. stolet � ����� �� �� ���������� � antickém ��1������<������ ����<��;1���� �� 1���9����������/� ���/���<��������������� ����Thalés z @� ���� H�� ����� �� ����� �:�� ����� ����� ����1�I�� " návaznosti na <�<�1���������2�����1������������� ������ ��� ���������� ������������ ��������<��� ���������� �����������<����������� ��� ����/� ���/��������� ������ moudrosti H�� ��1����� filein a sofosI�� 1�D� <�� ����� �� <���D� ������ <�� ���� � ���� ���� ���VI. ��� �� �������� ��5 D�������������� jiných kurzech –��������� ��D��/�losofie je ��1����������1�� �� <�< � �������1�� ��� � úzké souvislosti s � ��������������o-��������� <� �������/������ ������������ �������D��� ��

5�����������D�����������������������:���<�����1���<�����������1���o-

��� ��� �����;�� ������������� )��� � ���������� H ������� medium aevum, tj.

Page 8: Středověké myšlení

�� ����������������������������������

8

����� ����I�<�������<� �������������� �� ��:���� ��;����1����:���1��� �<�d- �� ������� ���� ����� �:��: � ����� ���������� �� ����� � ���1�� �� �� ����v �����1���������D���������������������1�� ��������� ��L����N��:��: �����d- ������������������������ ���� ���������������

������<�D���������������� D �������� ������������<����������������-���� ������ � �������� ��� �� � � ������!� ���������� <�� �:��: � ����� �����������a ����������&�� :������ 1�� �� �������� ���datovat ���� �!��� <���� �� : D��� �o-����������������;1���:� D ���:����� �D ��������1��:����������D������������<�� �D���<� �� ��������;��������������� �������� �

����<�������;����� ��������������H��������� ���������� I� ������ �������������������������u: - 212 – vydání tzv. Constitutio Antoniniana�� �������1 �����$���1� �������;��

������ ��:;���:����� ������������ �������� �2������ rámci celého impéria - 284 –� �� ��������1 �������1 ��������1��� � �������� �principátu H1 ���� <��

primus inter pares, prvním mezi rovnými) a nastolení dominátu (dominus = pán)

- 313 –� 1 ���� (������� "� ��;� ������� Edikt milánský, kterým dochází ke ���������� ���������� �� ���1��� ������ ��

- 395 –� ���� � 1 �����)��������� +�� H3OEI���1��� �����/����� ��� �������� � m-ského impéria n���;1����� ��������������� ������� ����� �D���� ���� ��� ���:�D���������� ��������� ���������������������������;1����

- 410 –� ��� ������������ ���1�� ���1�� <��"���2P����� �� �� ��& ���1������� ���� �

- 476 –��������������� ���� �� ���� �������1 �����'��� � Augustula - 529 –��;1����� ���;�1 ����M���������+� ����� ����� 1���D�OGG� ���/�2�< 1 �

�������� ��P����&������������������5�������� 9�������� �D� ���� �:e-nediktinský klášter na Monte Cassinu

- ��� ���"+++�� �� +Q�� ��� �� �–� ���:������ ���� ���������� �������� � pusto-����� ������ "���2�� ������ ��� ����� ������ 1�� �:1��� 1�� 1���� �� � mnoha ������� ��������������;��<������� �*�����

Podobné je to s ���� ��<������� �����������������1���������������:������ �:� D�� � ���� �������� �����1��� ����;� :�� ��� � ���������� ������� H����� <���������������1�����������<�D�������& �2�������������;�:� �� ��� ��������í-����)������&���������������� �� roce 1321; jindy u Giotta di Bondone, který ����� � �����#33RI���:��:�� <�� ���� �� ��������������H-��1��1��������1���e-��� ������#3RE��S������5�11�11��������������<������D����������������;����������������:<���<��<����� ���;���� ���<�����������D��� �����Q"����� �� I��:���a-�����/� ���/���H�����������������@��� ����(��������������;��� ��������#EAEI��������� �D������ :����1��:���� ����:�� �(��������� �� ������5�������� H��í-��<� ��;1����� ������ ��I�@����������++��" ���;��H#E>3I��:���:<��� �9o-�����������H#EO0I�����:�� �� �������H#>0#I�������������:�1������� ����/����1 �������� ��� �� �����;1�� ���������1 � ����� �� H� 1�� ���� �������� �D� /����1���I������������� �:�D������ <������� & �C����<�� �� ������� ����� � ������� ������������� �� D������ ������o�����D�/��1������������ �1 �����1��Q"+++����� �� �

"����� ���������������������������������� ����� �:��� ���������do se �� ����� ����1�� ������ �� ";����� ��:��;1�� �� ��� :�1���� ��� �� ���������������������:��: ������������ ��<������������������ �� ��� �����<��������:���:�1������� ���������� �������D��medium aevum trvalo 1 700 let.

���������:���������������:��������1házet z ������D������������� ���������� � � <���������;�������:���/����������������� ���� � ���� �� �� �������

Page 9: Středověké myšlení

�� ����������������������������������

9

�:�D���� ����*��������� �������������������;��������������� ������ �� ���� ��s ���� ���������";� �������������������� � �����:�������������Q+"�����- �� ��� �D�������1�1����������D��:�������:� ��L��������N�����1���9�������M�����<��jedna z �������D;1�� Úkol k zamyšlení Která z �����;1�� ��D��� � �������� �� ��1�� ����������� ��� "��� ���� :;�� �� e-vantní z �������1������ �����������-ekonom�1������ /� ���/�1����� ��� <����� ���o-��T�M���:����������� ��������������T��� � ��:������<������ � �� ��������T

-.2.���%0�+����� �!��+���� %3&� Z ����1��� ���������� ��<�����<����D�������������/� ���/��������<�����n-

��1�;��������������D� ����� ������������� � antickou filosofickou tradicí bezpro-���������;����������<�����< ����� �����������<��� jejím zkoumáních. Výraznou ��������������� � ��������� �� ��������������� �� ��� �� �����:�� ��� ��������i <�<�1�������� �� ��)�������� ���paradigma, které v ��� ������� 1����� �� 1�������� �������������� � ������ ;�� ���

V ��D����������������� ���� �� ���������2�����<��<������ ����<����u-�� ��9�� ���������� ����1��������������������������2�����������������D �� 1��� D�� ��D�;� <����1� ��� ���1��� ��� D� � �� ����� ����2����� � ���� �����:���H�D���:�1����� �� ������� ����������I��M��������� ���������� �<�������������v ��1���1�� ���: ����� ������ ��� �;������ � �������� � 1���������� ������� �� ������:� ��� ���� ���� �����<��� 1�� ���� �������� ���1�;�� ����������� �� ��������;������������������ �� antika ���� �!�� 4�5 ���;������1�;���:����� �������������� ;���:<��� neutrální princip bytí ���:������1���D����� ����� ������ ����1���� ������ substance, nositel ��:������ ��� �1������������� jednota trojjedinost bytnost láska bytí, existence nic nevzniká z nejsoucího ������ ��creatio ex nihilo esence, stálost stávání se jednota mnohost teologie ��� �������� �2�� ����1�����< ���������� prostor statický dynamický $�� od1�������������� ��1���� �2������<���� Bohem ��������1����� ���� ���� ��������� jednotlivina ���1����� /����� �����:��� ������

a zániku primární

obecné ����� ����������� ������ sekundární, abstrahované $*�!�� individualizace obecného ducha s ��-

lesnou existencí individuální duch v �� �

obecný humanismus individualismus �6%�, �� �:��������� svoboda jednotlivce

Page 10: Středověké myšlení

�� ����������������������������������

10

-.7.8��*,/%*���/%�!����� �!���

Z ����1��� ���:� ���<�����<����D�������������:�D���� ��������;�����Jsobem ovlivnilo na� D� � �� ������ ���������;� � ����� ��� � ����� ������� � jiných ������ ����1����D������:� ��� ���1���1�D�������� ��������������D�� charakteru ������������������/� ���/���������������� ��:;���������� �� �����;��=��������������� ��� ��1������� ��������1����:�����1���<������������������������ ���<������ ����5�D ���������� �� �������� ������� Písmu svatém. V této souvis- ����� �������������� ��� �����D��/� ���/������� ��1�������� ��1����� ��� �D����teologie (ancilla theologiaeI��1�D� <��������� �������� <������� ����D� �Petr Da-miani v XI. století. S � ��������� ������� ��� ��<�D���� ���������1 ���� ��� �������������<�<� �������D����������������<��� jistém ohledu. ��#�*� @���� ������������� ��� ������<���:��� ��1���������������<�������ematizo-vaná, kvantifikovaná –����� ����������������������/���������1������������� ���� ��� ��� ��� � �<����<� 1�� ��������� �� <�<�1�� ����� ��� �� ���1�� � mnoha ob- ����1�� 1����1�;1�� �:�� /����� 1�� ����� �� )���� ���� <�� �<�����<�� ������ <����hlavní od ����������� ��<� ��������������� ������������H������������ ���I��;:�D�o ��� ����� ������� �� �� ����� � ��� �� �C����<�� ��������;� �������� L����������N������;�����������: ������=�� ����������<��������� ����/����� 1�����1����1�;1��objevech. V ��1������ ��� 1������1��/�2���<�������������<����<�<�1��� �D����1�D������������D�<����D�������������;1���;���������� ������������� ���������������/� ���/� �<���������:�!�� ��D ���� �2�����:����������:��������y-��<�������:������������<����<� �������� ��kterých teologie sama ze své povahy � ��1������"�� �������� ��D 1 ��� ��������1��:�� ��������:����������1������-�� ����;��� ��� �����: ������������� teologií nikterak nesouvisí. -� ���/���<�����������������:����������;1���������1 ��������<���z�J�����< ���������������������� �����������L� �D�:��N��� ��������� �2����"��vztahu k ������ �D�:���� �� ������ ���������� ���/��1 �������������������/� ���/���plní: a) legitimizující funkce –� 1 ��� /� ���/��� ��� ������ ������� � ������������ ���s-

���������<��� ����D�:��:� ��������2�������������������������<��� U�/� ���/������������L��:�D����<�N�����������/� ���/�1������� �2� ������������e-� �2� ���������=�� ���� �����D ���� tomu vlastní metody (tato mytologizace filosofie je ve filosofii neust� ���� �����–������<�D���� ��P�U��������e�������������������� � �:� ��� �������� ����� ���������� �� novoplato-nismem)

b) apologetická funkce –� /� ���/����������<�� ��� �2�����2������������������z-��< ��; ��������������� ���� �������<�;���:�D���� � (judaismus, islám, �����I��������������1�;��/��������������� �H<���� období formování dog-���������������<���������<����<� ����1�� �������������������I�����������o-�����:�D���;���������:�D���;�����/� ���/�1�;���;� ����������

c) konstruktivní funkce –� <� ���D� �:�D���� � ������<�� � racionálních po-<��1��H�����:�D���� �<���� �D������������ �� ������� ����� ��<���;1������d������������ ����������� ������������������������� ���1��1��������<���<�� ��� ��1���� ������� I� <�� �� �;�� =�� ��� /� ���/��� poskytnout teologii pojmy, které lze uchopit rozumem a podrobit kritickému racionálnímu rozbo-ru; filo��/��� ��� � ���� ��D�� �� ����D� 1�� ��� �2��� �� ����� ��� � souladu s ní, ovšem s <�;��������� �U� ������/� ���/����������<�� ��� �2�����:�1��<��J

Page 11: Středověké myšlení

�� ����������������������������������

11

�D���<� � ��<�m –� ��<���5���U� /� ���/��� ��� ����D� ��D�������������� �� �C����1��5�����1�D�� �:�D����������C�������1��� �� úvahu, pouze na poli filoso-/���<������D���������:�D ��C����1������������� �������D ����/������:<e-��< ��������������������U�� ������:����<���� �D�����/��1 �/� ���/��������� ����� �D������� �;������������� �5����H<���D����������������arché) vzhledem ��� ������ ����������� ����� ������� ���������� �:��� �:�D���� � ������;� ������d� ������ �����������<������ �1�� /� ���/��� <�<�� ���������: �D�<��a �� ����d������������ �

Filosofie má v ������ �� ���� ��������� � �� ��� �� /��� � �������1���

��������� �� ����"�� ���1�������� �������� � 1������������������< �� antického ����1�� ��9�<�����<��������<�������� �2�1�;�������������� ������������������i, <�<�1��� ���/���1�������������=�� ����������������������< �����������������������a �������������� ���������: ������������1����� �2�1����� D� <��������������- �D��� ����� ��;1�� �<���� �� ������ �����< � �����:� ���� � /� ���/�1����� ��� �2��o notný kus cesty dál. �������� ��$�#9��* Porovnejte '� �%�����(�� �������&���&� a vybrané dílo filosofické proveni-�1��QQ�� ���QQ+�� ��� �� � H�����%����� ����Karteziánské meditace� ���.���������spis O postmodernismu) s knihou Vyznání Augustina Aurelia. Zkuste nalézt, jak se v jednotlivých dílech liší postavení, role, úkoly a kompetence filosofie.

-.:.���%� %;�0����� �!��+/%*���/%� ����������� /� ���/��� ��� �������� �� � �� ���� �� ��� �:��: !� �����������

a �1�� ������������:��<����������1��1� �������������� není jednoduché (a nepa-nuje shoda v �����<��I������������<�������1������ ������������ ���9�����<�������� ����1�� ���������������<�D���� �� �� ���Boethius�H��������"+����� �� I����������<����1����1�� ���������;���Anselm z Canterbury (konec XI. a����átek Q++����� �� I��@�D���������� 1���D����������������� ������1�� ������������� tomto období.

(�D�������patristika je historicky starší. Název je odvozen z latinského patres��� �D������� �1 ���� ���1����Hpatres ecclesiasticiI������ �<����� rámci ka-�� �1�����2������������������������������� ����<��D�<�����������������������o-����� ��������� ��� �� �<������� � ����5�D ���� ����������� ��� 1��������������� <����postupné pronikání filosofické terminologie a metodologie do myšlení raných ������nských myslit� ��� ������ ��� 1 � ��� ���������� ��� �2��� ������ �� /� ���/�1���nástroje pro racionální uchopení zjevení.

V ��������1������������������ � �H���<�D��;1��� �–���1����������� �– la-�����I�����<�<��/� ���/�1����� �������<� ���D��������o��1��������;���� helénismem ��� ���� � ������� <�� � �� �������� � ���1���� /� ���/�1���� �����1 �� 9���� �������rpá zejména z ���� ��P��;1��������1�;1������<����������1��: ������ ����1��s � ��� ��P�����&������� ������ ���� �����<�<�1����� �1��

Scholastika je v tomto ohle��������1���� ��<� ���D�������� mála primár- 1��/� ���/�1�;1���������������:� ���� ������ �D������ ����������� ��� ����He-<�I� /� ���/�1�;1�� ���1�;1�� �� � H�� ����� �� � &������� ��;1�I� ��� �:<���<�� �D� ���polovi��Q++����� �� ������<���������������� ���ny z ���:����������:��<�����������

Page 12: Středověké myšlení

�� ����������������������������������

12

����������������������� ����;�������� ���������� ����������� ������ �������t-������D����Q+++����� �� �������<��

Název scholastika je odvozen z latinského schola (škola). Jedná se o ������� ������� � �� ���� �� ����;� :� � ����������� �� ���������;1�� ��� �1���% �� ������������������� ���1 ����������������;������<����������������<���e-������< D����:��������� ���1 ������1�����D �� ��– tzv. scholastická metoda. Pod-statným znakem scholastické metody je vymezení kompetencí rozumu a autorit, �<�� ��������� ��������� ���� �� 1 ���� 1�� ��1�� ��� ����� ���( ���;��� ��������� ����jsou: Jaký je vztah mezi rozumem a autoritami? Má racionalita a kritický rozumo-�;��� ������ ��� �2�1�;��H���<����� �2�1�;�I����: ������<������D������e-bo je� ���:�� �� ������� � ���� �� ������ �������� �� ������������� <�<�1�� ������� ����������� T� & jak se vyrovnat s � ��� D�� ��� ��������� ����� � ����� �������� T�Scho ����1��� ������� � ���� ������ � <���� ������ ����� auctoritas a ratio�� ������D�����<����Ddému z ��1�����P ��H�����D�������������� ��;1�I������ ����

@�������1�� ��������� ��������������2������������� ����Petra Abae-larada v díle Sic et Non a s ���D�� ���������������;1���� ��� ��������Petr Lom-bardský shrnul do svých Knih sentencí�� ��� �������� �/������ � do jasné ������������������/� ���/��������� ��� ������1�� ����1��������� ������D��� ���6��á-lená podoba scholastické metody vypadá takto: - quaestio (stanovení zkoumané otázky) - pro�H����� ����������������������������������������1������� ��<���;�����J

sobem) - sed contra�H���1��:� ������;1�������������������<���������D����������I - respondeo� H���������������������������������� ����D �������contra, avšak

��D ������2���������������� ����:���������������������<�������������������� �<����������1���� �������pro v této otázce).

Shrnutí kapitoly

���������������������������� ������� ������������������������ �������!��������-�������������� ����!�"��������#��������������������������$������������������%�

�������� �� ��� � � ��������� &� �� '����'��� �������� ���kompetencemi a úkoly, ���������������������� ���������"���������(���)��������������������� ������ �

����������������!�������������� �&����������������������������������������� ����š-����*������������$�!��!����������� �����%����� ���������$�����������������ích na-������"��������������– tj. scholastické – metody). Otázky #��M���:����������� �����������T 0������� �������D�������/����1���������� �����������T�M����������������������

a �������������� �����T 3��M��;�������:����� ��� �������������:�D���� myšlení lidí v pozdní antice

����������������������T 4. V ����������� ���������1��/� ���/����������������T�.���<������������������-

tické racionální filosofii? >��? ����� �� ���������������1�� ������T 6. K ������� ��� ��D����1�� ����1���������T�M���:���e ji charakterizovali?

Page 13: Středověké myšlení

�� ����������������������������������

13

Studijní literatura J. de Vries, Základní pojmy scholastiky, Praha: Rezek 1998 R. Heinzmann, )��������&���&��, Olomouc: Nakladatelství Olomouc 2000 H. Pavlincová, B. Horyna, *���&������������+,����%�����. Brno: Masa-

rykova univerzita 1999 A. de Libera, Stredoveká filozofia, Bratislava: Archa 1994 <�;1%��6#0#*%�����������;"6�&0� C. Tresmontant, Bible a antická tradice, Praha: Vyšehrad 1970 C. Tresmontant, '��� ����� %����� ���" �� &%���%, Praha: Aula 1994 E. Gilson, ��� &���&��, Praha: OIKOYMENH 1994 Z. Kratochvíl: )���������� ����� ����"&���&���������!�?�����������������a-

demie 1994

Page 14: Středověké myšlení

2. Patristika a Aurelius Augustinus

14

2. PATRISTIKA A AURELIUS AUGUSTINUS

V této kapitole se dozv íte:

• ��������������/����1����1������ �����/� ���/������������������/� ���/��

• <�������: �������� ��/� ���/���� období patristiky

• <������� ����� �����1����������������������������� �2���1�

• �������:� �&��� ����&�2��������� <��;�� ����� ����� � ��;��<�����e���������myšlení

Budete schopni:

• posoudit vliv filos�/����������� ���������������������� ����������

• orientovat se v problémech patristické filosofie

• �1�����;����&��� ���&�2������������ � ������<����������������� �

�*#$�!"�*�!��+�����%��*,: patristika, apologetika, víra a rozum, hermeneutika, skepse, zlo, predestinace, láska

������������������ �!"�#�$%!����%��*,'

#�K�3�������H�������K����� �= �������� ��< 1 ��������I

2.1. Patristika, apologetika a Órigenés

$�� <�� ��� ����������� <�� ����� �� ����1��� � ������ ��� )��� � ������ �������k její dataci. Nejširší vymezení patristiky by pokrývalo období od poapoštolské �������Q++����� �� ������<�D�� ���1��:��������D��������� ���1�� �����������D��:����� <��� �������1���������� <����;������ ��������� � ��D��1�� ��������M� ���D�patristiku charak������<�� ���� �� � ���1����� /� ���/�1����� ������� ��� ������-���������� �������� �����1����������1��/� ���/����������� ����������<�� <�D�����a-�� �������������� �� ���1��� ���������������������� �����������D���������������n-� ������� ���:����"�� ��� �� �. ����� �����Boethiem� H��������"+�� ��� �� I���� <������< 1 ��� �������������������������1�� ��������Isidor Sevillský� H����� �A3AI��<���D�� ��Etymologiae <����<���������������������1�������������1���������s-�����������������������������< ����1�� ����1ká kompendia.

6���������������������� ���< ���� ������������9�<�;����<� �<���������á-� �� !���1�������������������������< 1 � �������������������������� ���:��&�2�s-���� � �� �� ������ �<� ���<� ��� ����������� ��� � ��1��� ����������� <���� �� �D�� �zejména tito myslitelé: Justinos Filosofos H����� � #A>I�� Athénagoras z Athén (druhá polovina II. století), Eirénaios z Lyonu (cca 130/140–202), alexandrijská filosoficko-teologická škola: Klémens Alexandrijský (cca 140/150–cca 215) a Órigenés Alexandrijský (cca 185–254). Mezi osobnosti profilující latinskou ��������������� �Tertullianus z Kartága (cca 160–230), Lucius Caecelius Firmia-nus Lactantius (250–325) ���������<���Aurelius Augustinus (354–430).

Page 15: Středověké myšlení

2. Patristika a Aurelius Augustinus

15

���������� � ��� ��� �� �������< � � �<����<� 1�� ������� ���dejšího myšlení (gnóse, manicheismus, eklekticismus atd.) a jedním z � �� 1������;1�����: ����je postoj k ���1�����������/� ���/������������ ������������< ���� ���� �i-�������� V���� Filóna Alexandrijského� H11�� 0>� ��� n. l.–50 n. l.), který v rámci vlastní hermeneutiky prosazoval alegorický výklad Starého zákona pomocí po-����;1�� /� ���/�1�;1����������:��� ������ �� �� D�� ����� � /� ���/���� ��� ���u-mem dostali k ��������<�D��<����1���� ��������������=� ������D��<����������� ������������2������� ����������1��� ��P������ �����@�<D �������D� ����������o-jení obou tradic.

Úkoly k textu #�� �<������� ���� 1�� <�� ��� ������������ �� <��� ��� ��������� �� �� ��� ���� ���������

i v ��� 1����� �� 1�����(�������M�����D��/�2�����alegorese jako metoda vý-kladu?����������������� ����� � ����

0���<�����������1��<�����2����1��������<��;�����������������<�����������2�������historických souvislostí vývoje patristiky.

3����������������� � ����� ����1�����

Studijní literatura J. Grondin, Úvod do hermeneutiky, Praha: OIKOYMENH 1997 J. Matoušek, Gnose, Praha: Hermann & synové 1995 P. Pokorný, ,���� �����+ � ��" ����% �� ������� �������, Praha: Vyšehrad

1986 Z. Kratochvíl, ,������������, Praha: Hermann & synové 1991 R. Heinzmann, )��������&���&��, Olomouc: Nakladatelství Olomouc 2000

(������� � ���������� � ��� ��� �� ����� ��� �� � /� ���/��� �D��� ����:������ 1;������<�<����-� P��&����<����<� ����<���� ������������������� ���<��výrok credo, quia absurdum est�H��� ��������D��<������:���� I������;�<��������������������)���� �������" �������;����������1�� ����������:���D���� �� ���i-��1����� ��1��� ������ � �� �������������<�� /� ���/�1��� �����1���������� <�� ����D��:��D��� ��� �<��� � � v ����� �<��� � ��� ��� �������� ��� �� ��� ����������� " ���není redu������ �� �� ��1��� � �;� ���� �1� �� <���� ����� ������ :� �� �����u M�������:��*������������ ��������:�������� ��<������;����������;��/� ��o-/�������������������� ������1���/� ���/�1�������� �1���������� �����������n-����� ������ �� �����<� � �:��� ���� 1 1�� ��� �����<�� ��� ������ � .�1�������� ����;������� ��D��<����1 ���<��nova non philosophandi philosophia (nová nefilosofující filosofie).

Jedním z 1������������1�;1�� ����� ��������1��� ���������� <�� apologetika (z ��1����� apología – obhajoba, obrana), která souvisí s ���: ���� ������ ���s-����� ���<����������� �������1��� ������ ����M� ���D�:� ��������������������á-�� �� �:�������� � �<����<� � �������1��� �������� :��� �� ��� ��� �2���1�;������������������ �����=�� ��<���������������������������������:�D���� ��� ��������:��<������ 1 ������������� ��������2�������2��������<�������������������e- �����1�;1���:�D���� ������&��������1������� �2���1�;1��������:� ��H��������l-� 1�I� � ����� ���1��� ����� � ����������� �� ������������ +� � ��1���� � �1�� H�<-v ���<� ������� ��&�2�������������� ����<��� ��������) je patrný vliv raci-onální argu����1��������<� ������������ ���

& ������ <������ ����������� �� ��������1����� ��� � � ���� �������� ���v �� �������� ���������1� ����������������2�������:� ����� ���� ����� ��

Page 16: Středověké myšlení

2. Patristika a Aurelius Augustinus

16

exkomunikovaného myslitele Órigena. Z 1 ����� �:� � ���:1���� ��� �� ��;����������� ����� ��D� � ����� ���� ��� �������1 �����D����: ���� � ���������n-������ ��� ����� �@������������2� ������������ ��������� ��������������:��vypíchnut � �� �� <���- �� ������������ � �� 1��� H@�� #B�B� –� OI�� " ��� <���� ������ :� �exkomunikací z církev oslaben, ale v ���;1��/����1�����1��<��������� �������se dochoval jen zlomek z <��������:������������D��������������<������ prvních ������������������1��������1�����������������/� ���/���

Vedle jeho tzv. filosofie logu se proslavil alegorickou interpretací biblic-�;1����C����"����������������1�����;� ������� ����� ������������ �����������!�somatický (doslovný výklad dle toho, jak je v textu uvedeno), psychetický (du-ševní, který nám poskytuje návod k ������������D�� � ��������D������<�������á-me chovat) a pneumatický (duchovní, který nám odhaluje všechny aspekty ��������=�� ������������������<���D���:������������ �<��� �2�����I�

2.2. Aurelius Augustinus )������:����������� ���� 1���D��������;������1���������������2�����

������ �����;�&�2������:����1��:��/� ���/�1����<�;����<� ���������1� ���������i-������������ ��� ���<���� � �����:������������������ � ��� ����;��������������� � � ��;� �D� ��� <������1������ ��� �� �� ������� �����;� &�2����� <�� �� ����D;��� <���� ���������1�;�� /� ���/����5� � ��� � ����������;� �� �� ���2��� ����������������:�������� ������ ���D��� ����: ����/����< 1 ���������<����<� 1����2����1�;1�����: ���1������ 1 �������� �1���církve. Také sám se nebál na stej-nou otázku podávat v �� ��;1������C��1������<������������ ���D��<����� ��<����� ����������������� ���� �����������������&�2������������� �D������D���1e- �;� ������������������ �����������)�� <�� <��������������������C����<�� �� ����� ��;1�����������1 �<������� ����������������������D��&�2�����:�������é-��� D������ ����� � ������ ��� �� ��� ����;�� ��� � ��� �� ��� � 1��� D�� � �� � ������������D��� ����� �� ���� � ������5������ ��������D����� � ����D� � �:�� �� � H:�D���I�pravdy. Au2�����<��1� ;����;��D���������� ���� ��� ������� ��������������

Narodil se 13. 11. 354 v =����1���������� numidské (severoafrické) Ta-2������ 9�� � ������ &�2������ �� �� �� ;� � ��� ������ @������ ������ :� �� ����1 ���������������D� �������������� � ����������������)�������� ��������:��������J����� ��� ����1������������ ��� ���� ��� ���������� �� ����� manicheismu a stal ��� ����� ��� 2��������� �� ��������� � (����2�� �� �����<�� � Taraste. Zklamán mani-1��<��;�� ������ -������� ��1��� � ��� ���1���� ���� ���� ���� ��� �� �����<��� � ������ � � ��� � akademickému skepticismu v podání Nové akademie. Pedagogická ������ <�<� ���� ������ �� ��� @� ���� ���� ��� �����:�� ������ � � novopla-�������������;����<���� � ��� �;���<�������� ���������� �������������&�b-��D����� ��������������� :������������� �������������<���������<��������s-����� ��"�1�� ������������<������������������H3BRI������������&/����������D�<��v <������������������ �������������<�������������������� �� ��������������;1��let IV. století je zvolen biskupem v Hippo. V ����� /��1�������� ��D��������������28. 8. 430.

"������������ ����&�2��������� ����1��� �� �������� �� �������<����Di-����� �� <�� �����:������� ��������=����� <���D��� ;������������� ���:� ��"�� �����;1��Sermones a Epistulae se je���������� ������ ���1���� ������������2�< ��� � 1�� ��� ���� ���� ���� ������1��� ������ ��2����1��� �� ���� &�2����������:��H�����De libero arbitrio, De baptismo contra Donatistas, Contra sermonem

Page 17: Středověké myšlení

2. Patristika a Aurelius Augustinus

17

Arianorum� ����I�� �� ����� �� � ��� ������ ��� ��D � ������ ��� �������� � �� �D��;1��teologických otázek (De trinitate, De vera religione, De doctrina christiana atd.). O apologetickém veledíle De civitate Dei�<�D�:� ����������<��<������Confessiones, autobiografii, která je v mnohém ohledu inspirativní dodnes. Kro�����1������ �<��&�2����� �������� ����� ����� � �1�D� �� �����<�� ��� ��� ����� ��� ����;�� ���v �� ��<� 1�� /�� 1�� ������ ��� ��� ������ curricula� � ��� � H����� Contra Academi-cos, Contra Faustum Manicheaum, De Genesis contra Manichaeos etc.). Zapo-menout nelze ani �� ������� ������ :�1���� ��� �� ������ /� ���/�1�;���� �:��� ���v �1�� &�2����� ��D � ������ ���: ����� ������ <���� � ��� � /� ���/�1����� ���� � ���a � ���< � ���� � ��1 � �������;1�� �� ����;1�� HDe magistro, De ordine, Soli-loquia, De beata vita).

Pro zájemce Pok���"���D���� ���������������&�2���������<� ��� ��������<����D���������������mnohem více z jeho vlastní autobiografie Vyznání�������� <������D�������� <����z �<��2������<� 1��D���������������������:� ��������

2.3. Religio, caritas, veritas M� ���D�&�2��������D��������������������1�����1������������1������

���� ��������� ������1����� �� ��� ���� �1����� ��������� � � ����� �1��������D��� ���� ����;1�������1������������ � �����������D����������< ��% �� ��������D������������ ��� !�% ��� ����������������:���:� ����D�����1��:�����������by dokázala poskytnout pozitivní uchopení absolutních hodnot.

V ������������&�2���������� �� ����2�1���������� �������� lidské moDJnosti poznání absolutní pravdy, propadl skepticismu. Nové argumenty mu však daly novou sílu k ������ ���1��:������������������:�� <��������������o-������� ���< � '��� ��1������ ��� ��;�� Ldubito, cogito, ergo sum“ („pochybuji, ��� ��� ����� <���N�� ��������������� <�������� ����D������ ��������������� 1������;���1�������� �������� Augustina. Biskup z Hippo se se skepsí vyrovná-val takto: „-��������� ���./0��� ��� -����1 ��� +2��%� ���1������1�e- ���������� �� ����1 �����1���������� ��� 1��� +3����������%��� 1 ��� -li se: jak se mohu mýlit v � 1 �� ��� 1 ��%� ���� ����1 �� ��� 1 � � ��� �� ��� /,�����%�����%�%��� 1������%�� ����1�����%�%���� ����1������%�%��nemýlím v � 1���� ��" �%��+0�������� � ��� 1�� ��� 1 � ��� � �"������1����� +“ (De civitate Dei�Q+��0A������� �������������+����� ��M��9o-váková, Praha: Vyšehrad, s. 582.)

�������C����<��<��������C����< �������<������<� ���D��<���<���<�������e-������� ��C�������������������<�����<�����<�����–�� ����������1��:������D���C�s-��<�������� �������������� lidském ���� � <������ ������� �����������tky, ���������< ����������� �����<�������������� ������ �� ��&�2������ této ������ ������ �� ���� � �1�������������������������M����������� lidské mysli objeví ��� ��� �:�1�� <����� ������ �<���� <�� 2���� ���1 � ��� abstrakcí jednotlivých ���� ��;1���<���T

&�2�������� <���� ������� �����;1���� ��� ���� ������D����� �:;���1������� �<� ����D� <�� ��������� ��&� ���������� �<� �� ������������� �������t-������������� ������������� ��C��������� M����:�1���� ������� �������� ����������������� ��������������" ��� ��5�D ��C����1��������������������;��y-chází z noésis, z ����������� � �� ������ �:����� ����������� � �� ������ <�� ����

Page 18: Středověké myšlení

2. Patristika a Aurelius Augustinus

18

�� �� ���� ��� ����� 5������ &��� ���� &�2������� � �� � �� ����� iluminaci, tedy osvícení�5������������������D��<��������������������5��� ������������ :�D ��� �����:��������������� ��:� ����D���M�����5��������;����� ������������� � ��� ���� �� ���D��< ���������� eD������ �����

)�����&�2������:<��� ��<����D���� ������������ �� nalezl své kri-��������������������� ���������������� ����<�������� � ���:�������C����1����e-��� ���� ��� �D� <�� � ������ ����� 5���� �� ������� ����;�� �:�� �� � :�D��;� ���1�������1�<�� ��������� ���M�- ��������5����:�� �� ������������:�� �� �����1������j�����������1����������:�� �� ������� �������������� ���� ����<�����������1���všeho. Augustin proto Boha nazývá ipsum esse�H�����:�� I��������������� ������i- �������& ��<� ���D�<��5������������<���� ����:����������1������� ��<���������bré. Nic, co exi���<����������������� �� ���� ����C����<����:�������<����� �<� �a �< ��� �5������� ���������������� �������:��1����:�����������:��1��<��� ���1��nazýváme zlem. Zlo proto není, je jen nedostatek dobra.

Je- �������5����������� ��������������<������D�����1���������1�������<����<���� ��������=�� ���? �����<���������5��������������Hpredestinován) ke spáse nebo k �����1� ��? ������ ��1�������;��������� �����������������������e-:���:������ �� ��� ���&:��������<���� �� <������������ ��5���������D����b-�;�� �� =����;�� <��� �� ��������� H�<������ ��I� �� ����� =�� ��� V�<�- �� :���:�<��a jsem- �� � �� �����5����� <�� ��� ������������������� ��? �������<��� �������bude-li milovat Boha a poskytl- ��5���������� ����� ������

&�������� ��������� ���������������:� ���������&�2�������5��������� ������������ � �������? ����� <��������� ������ ���5����������� <���;����D���������� �����������������������–�<����������������� ����������������������������D�<���? �����<�����������5�����H5���<���������������ka pravdy), ale sám ��D����������������1��<������������D� ��-� ���/������������� ����� �2�1���=�e- �!��������1������ ������H<���������I���1������ 5��������������� ��� ��<��š-ší pravdy.

? ��������5������D�����: �D�����������religio�������������� ������k Bohu, ����;�<�����D�����<��������� �1 �psyché (lidské duše) a hén�H:�D����M���I��Lidská duše se k 5�������: �D�<��� ����� ����������������� ��������������o-maticky vede k Bohu a zejména k =1�����������������5�D��� ��Religio však není jediným vzta���������� ���������5������� � ��<��caritas������� ������� ���i- ����5�D ��5���5�D ��� �����:�1�����:� ���:������ iluminací a nemohli tak v�J:�1� ��������� 5�D � �� ���� <�� ��:���� � <������� �� �������� ��D� �� .���������� �������������� < ������ �����1���������: �� ��� �������;1����������;1��pravd dochází (s ��:����� ����1 � �����;1�� ������� regilio a caritas) k �:�� �� ���������)����������&�2�������;���veritas. 9����� �<��:�D ��� ������ �������� ������������ ��� ��������������������������������veritas je umoDJ��� caritas� �� ������ ���<���� ��� �����:� � �:���� ��D�� � ����� �������k �������

2.4. Ukázka: +�,�"���!�� „��� ��� � ���� � ��1 ����" �%���� ��������� � ,�� 1 ��� �%��� ���

����� ������1�� ����������.����� �1���� �� ���� ��� ���������.����������1 ��������������������%..�������������+� ����������45)� ��"�����%�%��������%1������6�7819!: � ���" � � ������452�����jest Hospodin a velmi hoden chvály v obci našeho Boha, na jeho svaté ho��1��y-

Page 19: Středověké myšlení

2. Patristika a Aurelius Augustinus

19

.���� ������.���"�� �6 �;<1=�+!: ��������� �" ��� � �453 � �� � ������ ��1 � � �� � � �� ����� � ��� ,�� ��������1 � ��� �� � .��: ��� ���������� ���%6��+>!: ������ ���" 45?������� ����������10���%..������������������:����������������������6�;@1@�+!+' ������ ���������������� ��1 ����.����%��������%�%� ����� �"1 �� ��������1 �� ����� ����������1 ���� ���� �%�%���� ������ té touze, kterou nám vdechl její Zakladatel.

,��� �� �' �� � ���� �� �" ��� ��� �� �� �" ��� ��" ��� ���d-������ ��� 1��������1���������� ���1����� & ��.����1��+��z-������ ��������1 ������1 �� ���� ��� �� ���"� �.� ������"� ����� a proto omezeni na jakousi chatrnou moc, honí se za svým jaksi soukromým vla-� ����� �%� ���� � ����� .������� ��� ���� ����" ���%!1 ����� ���������� �� ����1������ ����������.�� ���� tom, poddávají-li se sami jedi-�" �1��� �% �� �������� �� �� 1 ����� �� ����.� ����� ��� �������������� ������� +“

„A�� � ����� ����1 ����� ������ � ���%1 ����� � ��� ��� ��� 1 ���������� �� ��% ����% ��� � ��"� ���� : � � � ����� ����1 ����� ����z ���%1 ������� � ����� � ������� �� ���� ������1 ����� �� ��� ��� �����a � ���������� � ������� 1����� ����� �� ����� � ����������"�����1�� 1 ����� �������1 �%����������� ���� "�����.�� ��� �����.i-����"���� 1���� ��������.��B���+>1C@!+

Proto obojí druh lidí a ta i ona� ������������������� �����"����� �������4 ��� ��� ����������������������� �������1�� ������%���+� �� �"��� ������1������������ ���%����� ������ ��" �������� �� �� ����� � ����.���� � ������ � tomu, aby mezi nimi byla jakási shoda ����� ����������� �����"����� D����������1�������� ������� � zemi, volá k ����� �%���.�������� ��� ������������������.���� �%��1 ���� ��� ��1 � �� ���%��"� � jejich mravech, zákonech a ���������1�� �� ����� ��� ���������������������1����.�� �������� nich nic, ba ������������ � ����� ����1�� �����–�%�������������������� ������ – k ���� � �" ������1��� ��" � ���1�����������������o-�������1 ������$��� � �����" �����%..� � �� �" ����+,����� ���% � � ������������ � ���" ���������� ��"� ���1 ������� �����$��%���% ����������1D� ������������� ��� ��� ���������1��������������� ��� D“ (Citováno podle Aurelius Augustinus, �������������+����� ��M��9��������������!�Vyšehrad 1950, s. 540–>E#U����������������++����� ��M��9��������������!�"��������1950, s. 415–417.) Úkoly k textu #������� ���&�2������������������� pokládat za apologetické dílo? 0��M��;�<�������������5�D ��:1 ��������������:1 T 3. Co je úkolem obou obcí v ��<� �H������������I������1�T 4. Z <��;1����������&�2�������1���� ��������1����������� �T

Page 20: Středověké myšlení

2. Patristika a Aurelius Augustinus

20

Shrnutí kapitoly

����������� ��� ������� ���� �� �!��!��� ���������� �� �������� -���� �����������

���������� ��� ���������� ������������ � ������ �� ���������� �� �� �� ���"�����

v ��(������ � � ������� � ������ ��� ������� ������ ��"����� ���������� ���������

���������&�����������������"���������������������� �������������� ��������������&�

�'����� �������� ������������ !�!���� � � ��.��� /�������� ���'����� ������������

���������������������(������������&�������������"���'������������������������� ����0

'���� �� ������� �� �� ������������ /��� ����������� ��������������� ����������� ���

Aurelius Augustinus, který svým������������������� ����������������� �����e-������ ����!�"�����-filosofického paradigmatu. Otázky 1. Co je to hermeneutika a jaké je místo Filóna Alexandrijského a Órigena

v ��<��1�������������T 2. Jaké postoje v ���1�������������������������1�����ckého filosofického odka-

zu znáte? 3. Co je to apologetika a jaký je její cíl? E��M���&�2������������������ ��� �������� ����������T 5. Co znamenají termíny ipsum esse, iluminace a predestinace? 6. V ����&�2�������/������ �������������������������� ��inské paradigma? Studijní literatura R. Heinzmann, )��������&���&��, Olomouc: Nakladatelství Olomouc 2000 H. Chadwick, Augustinus, in: R. M. Hare, Jonathan Barnes, Henry Chadwick,

Zakladatelé myšlení, Praha: Svoboda 1994 E. von Ivánka, Plato christianus, Praha: OIKOYMENH 2003 A. de Libera, )��������&���&��, Praha: OIKOYMENH 2001 G. Madec, A�������A���������+#���� ����� � �� �������� ���� �, in: #��s-

� ����� &���&��+,�� �%� �����"�� �����������-��(��/ ���"��9���1��-��"� ��������!�?������������������������#OOE�����O–26.

M. Machovec, Svatý Augustin, Praha: Orbis 1967 M. C. Putna, Órigenés z Alexandrie, Praha: Torst 2001 <�;1%��6#0#*%������������&��,���;"6�&0� Aurelius Augustinus, Vyznání, Praha: Kalich 1992 Aurelius Augustinus, O��������0��������� ��M��9��������������!�"��������#O>G Aurelius Augustinus, #���� ��������� ���, Praha: Vyšehrad 2004 A�������A���������+�� �–�����–������, Praha: Vyšehrad 2000 Svatý Augustin, � ����� �����" ��������+������)� ���cianovi,

Praha: Krystal 2000 Aurelius Augustinus, ���� ���"$� �%��)��: �!�&�1���0GGG E. Gilson, ��� &���&��, Praha: OIKOYMENH 1994 L. Karfíková, Studie z patristiky a scholastiky, Praha: OIKOYMENH 1997 L. Karfíková, Studie z patristiky a scholastiky II, Praha: OIKOYMENH 2003 , ������������ �� ��B��������� �M��9�����������!�6$9�#OB3�– 1990 K. Svoboda, Estetika svatého Augustina a její zdroje, Praha: Karolinum 2000 "����� ��������1�������� �2���������!�4����� �1 ���� ��� ����� ��� �#OR0

Page 21: Středověké myšlení

1�,��� ������������������������������������

21

3. BO��=)���>?� �������������

�>�� �����)

V této kapitole se dozv íte:

• �������� �������������������������� �

• ��/� ���/�1��� �����������������:� ����� �D������ ������������ ����� ��������o-���;1��/� ���/�1��-�:�D���;1������� �1

• kdo to byl Boethius a ja��<����� ���� ��� �� �������������������� �

• o Boethiových vymezeních základních metafyzických kategorií, které jsou �D ���������

Budete schopni:

• ��1������������<������� ���� �� ����������������� � ��� �������<����o-voplatonismem a aristotelskou logikou

• orientovat se v základních metafyzických termínech a problémech

• �1�����;����5������������� � ������<����������������� �

�*#$�!" �*�!� �+�� ���%��*,!� ���������������� �2����� ����� ���:��;1�� ��� �(trivium a quadriviumI��� ���/���1�����

������������������ �!"�#�$%!����%��*,'

#�K�3�������H�������K����� �= �������� ��< 1 ��������I

7.-.�� &�!��� ��05�&��# &�2����������� � ��;��� ����������<���������������������;�������o-

moci k ���2��1����1�����/� ���/�1�������� � ��� �������������������� ��9�� 1�si sám osvojil ideu tzv. septem artes liberales� H������ ���:��;1����� I���������� ��� ���������1�������:��������������� ���1 �������������� �� ������� ��M�D�sa���;� /����� D�� &�2�������� ������� ���:���� ��� �� ���:�1�� <���� ��;1���:���� ������ ���:��;1�� ��� �� �;����� ������ � � postupnému prosazení se této koncepce v ��������;1������ ���1 1��������1 1��

Ovšem Augustin nebyl v ������ ������ ��� �� �����2������� ��� ��� �������������:�1�septem artes liberales. Celá idea je stoického���������������s-��������������� �� ��� ���1� ��������:����� �����Martiana Capelly (V. stole-tí), který ve svém alegorickém spise De nuptiis Mercurii et Philologiae (��� ���Merkura s FilologiíI�������� ��<����1��1�����������:��;1����� ��� ����;��enc�� �����1�;��������������� � ����� �� ����������1�;1��/� ���/�1�;1������Jdeckých znalostí. V podobném duchu se nese dílo Institutiones Flavia Magna Aurelia Cassiodora (cca 490–>BGI������<���� �������������� ���1 �����������������:��;1�� ��� �� )���� �� �� � � ������ ��� ���:�1���� ��C���� <�<�1�D� �������� :� �mimo jiné i 5���������� ��� ��������������������:�1�����������

Page 22: Středověké myšlení

1�,��� ������������������������������������

22

�:�����������������:��;1����� ��������� ����� ����;���;����e-lomem v �����������1�� ����������������� � �:� ���D� �� �� ����������� ������D��septem artes �� �1�� ����� �� ������ �� ���� ���1 �� ���2������� ����;� ���� ������� �� � ��� ������� �:�� ������ �� �������1��� /��� ���� )������ ���� � ����������a ���� �����1�� ����� �� ����� � ������� ���:��;1�� ��� � � jiné koncepce ���� ávání.

Zejména z�� �����@�������$��� ����$���������������������� �� �������á-����������������� �� ������� !

A) trivium, tzv. artes sermocinales�� ����� ������ ������ ��� �;��< � /���� ������������ �H����I������� �������!

i.) rétorika ii.) gramatika iii.) dialektika B) quadrivium, tzv. artes reales���������� ���������������<��������<���D�

je<�1��������<���������! iv.) aritmetika v.) geometrie vi.) astronomie vii.) muzika, tj. nauka o kompozici, harmonii. 6��:�1���� �� �1�� �����1��� � �� <���� ���� ��:��;� podkladem pro

�����<����������:��;1����� ��"�� ��<�D������;1���������� ���D�����í-��� �;������ �1�� ������� "++�� ��� �� �� ������ ����� �� ��;� �� �� ��������kého myšlení. Jedná se o dílo Etymologiae Isidora Sevillského�H����� �A3AI������;���������� �������� ��� ���� � ��� �� � ���������� ��;1�� 1 ���� 1�� ��1�� �� ���c-�;1��������;1�����1����/� ���/����������� �� ��� ����� ���� ���D��������������� �� ������ ������ �� ���������� Úkoly k zamyšlení #���������� ����������������������������:��;����� ��� ���L���:���N��M����

<������ �����T 0��"�� ���<�����������<���<�����1��1���� � ����� �� 1������� ���1���������o-

����� 7.2.���*� �#�#&�����!�#�05�*���%� &�<����� <������ &�2���������M����� �������;������������� ��� �o-voplatoni������ �:��� ��� ����� � 1����� ��� ��������� � ��� ������ �� ������ �D������������ ��P������������������������� �� �� ����/� ���/��������:�� ��:����;���;1�������������������1� �������� ��������H������� ��5����� ���chápat jako „nad-:�� N����L����-by� N��;:�D�<�����<���� ���<�����:�� �� pravém slo��� ���� �U� �:�� � ��� �������� �� ����� ������ ������ ������ ����1��� �:������ ����������� �<��������������5�D ��� ���5�D ���������� ������ �����I�

&�����<�D�&�2���������1���1����� ��� ��� �2����H�<����� �����������;�������:��;1����� I��)��������1����� �� ����� ��������� ����������������a peripatetické (tj. aristotelské) logiky je v <��������� �� ����� ������ díle Posled- ��� � ���� H�:��� �:�� ���� � � ���1��� ���1��� ���� � I� &�1��� @� ���T��W�������������5��������)�� 1 �� � ����� �� � ��� � � ��� ��������������� ������n������5� ����:��� ������ ���������H��������������������1�� �������������������� ���������������������I������������������ ������ ���������1�;������� ���í-

Page 23: Středověké myšlení

1�,��� ������������������������������������

23

����� ����������� ��� �����: �D��� �<���� ��;1�����1�;1��/� ���/�1�;1����� �– ��e���� ��� ��P�������������� ��������������������1���������� ��P����

����� �����������������D��������� ����� ��������������1��� ����� �������do latiny všechna díla Platóna i Aristotela,� 1�D� <�� <����� �� ����;� =�� �� ����;� ���5��������� ������� �� ��l���� ������� ��� �D� � � ������ ����� &������� ���� �2�1������ �� H�<� ���<� � :� � ���� ��� ������Kategorie a ��%� �������� ������ ��1����r-ského Porfýriova ÚvoduI��� �D���<���� ���������� �2�1�;1������� ������������kém ��� � ��5�������������� �� �����;������ �����H��� �D� �����D�&������� ����Prv-ní a Druhé analytiky����TopikyI������������H�<���� ���<� �:� ��<�������������k Porfýriovu Úvodu, k ��� �D�;�� &������� ��;�� ������� �:�� � Ciceronovým TopikámI������:�1 ��H�����De musica, De arithmetica, De rhetorica cognatitio-ne� ��� Dialectica) jednou z �<� ���<� 1�� �������� ��� � ������ ��:�� ������������a vlast�� �D� ��� ������� ���1�;1�� /� ���/�1�;1�� �� � �� �����;� ������ � ���:����XII. století plat� ����=����� ����:�������� �� 1�����������:�d;1����� �

��� �� �� �������� ��1�� �������������� ������� ��������EBG�� � ������1���� � ��� ���������� �����1�<���� ������� <���� ���1� :� � ���� ���� � �� <� ���D�:���� ����� �� �� �;1����� � ������ 5������� ��� ����� �� <��� ������ � � ����� �����������1���� <�<�1�D� �1���� �����<�� ��<� � ��� ��D� ���� "���lával se snad v Athénách nebo v & �C���������D�����������;����������� �� antickým filoso-/�1�;���������������� ������1�������� � ��������� �2�1 ��������� ��� �� sto na ���������������)�������1������������:� ��<�����<��������1��������1��������Jji jako konzul a v ��1��>00������� ��<���� � ���� ��=��� ������������������� �v ��� �����:� �D� ������H������������<�����<� ���<� �� ��Consolatio philoso-phiae, E���ha z filosofieI����� ������������H>0E����>0AI�

Z <���� ����:��� ������ ����������;1�� ������� <�� ���� �� ��� <����� ��� � �2�1���H�����Introduction ad syllogismos categoricos����De syllogismis hypothe-tici) a teologické (zejména soubor Opuscula sacra, který obsahuje vlivná pojed-nání De hedbomadibus����De trinitate nebo De fide catholica) spisy.

7.7.��*��#/%*���/%��6�6#9��1�"/���0� Jedním z =�� �� �2��������������5������������� ��� ������������<��� a-

��/���1�������5������������������������� � �pouští v ����������������1������1�������D� ��� ���<�� ����� spekulativní (které jsou de rerum naturis – tedy o povaze ��1 I��������D����� !

a) intellectibilia –��<�����������������1���������<�������� ������ ���������������������1��� 1����������1�!�5�������� �1������ ��;1����� 1��<a-��U���������������D������� �2��������/������������ �2��

b) intelligibilia –� �<��������� ����;1����� 1���������:� �����1�������i-nout v �� ���� �D������� ����������������1������������������ ��������o-�� U�<���������������� antropologie

c) naturalia –� �<�� ����� �� �� ������ �������� �������� ������� ���� ���� �nauky quadrivia.

�������� ����������������<���������praktick���������<�����< ���� o-�������<����<��� ����� �����!

a) etiku (tj. o lidském jednání a ctnosti), b) politiku (o �������� �����������:1��������������������������������e-

dlnost, odvaha a ��������I c) ekonomiku�H�<����������������� �����1������� �����I�

Page 24: Středověké myšlení

1�,��� ������������������������������������

24

�����;� &������� ��� �����D��� � �2���� ��� ������ 5� � ��� ���� �<� �����<�(organonI����1������� 1�������Pro Boethia je logika rationalis philosophia a pro-��D����� ���<� �������� �� =�� �� ��� �� � �������� D�� <�� ��� ���� �� ��������;� ���� ����������� �� ��� �� �� ��� ���� �� � � � ��� D�� � �� �� ���D�� �� �2���� <�� <�< � in-strumentálnost, tedy schopnost být vodítkem v os��� 1������1���" tomto ohledu ne ����� �2�1��� 1���D��<�������������������

M� ���D�� �� � ���������� ��:���������������������������/���1�����Ci-���������<���<��5��������������� ������:������:���: D�������������<���������o-logii, která ukazuje nejen p������ �� ����������������������� �������<���������� 1����� ��� ������� ������� ��á��� ����� ���: �����1�� ����� � 5�������� �<� 1������������� výjimkou logiky.

? ����� <�� ��2����1 � ���� ����� � ���������� )����� ��2����1 � <�� ���<� �net�lesné duše s hmotu. Nej� ���<� �5���������� ��E���� � filosofie� <��� �������������1����������� ����� ���� �����������������������;�������� Bohu skrze ���� ��������������� �� �� ������ �� ����� ���:������ ��� �� ������� �����������(fatumI�� ����;� <�� � ��� :�D����� �������� �stí (providentia) a cílem filosofie je �������1���������������������� ���������: �D�����������:������5��������2�1 ���pozemské statky.

? ����� ����������=�� ���� �������1������ <��������� ����������� �����<���������������� ����������������� Bohu. Tato cesta výstupu je cestou poznání, kterým jsme v ������ ������������������� ����� �<��� ������������������������������=�� ��<���� �����������;�����D����������� ���������� �������/� o-��/������<���� ��;1������ 1������ ����������������� =�������: �D�������M���-t ��;�����������1������ poznání jsou:

i) sensus –����� �������� ���<������ �/�������1 ��������<������ �����v látce

ii) imaginatio –�����������������<������ �/�������1 �:��� ���� iii) ratio –� �����D��� �� �<�� ���� � /����� ��1 � <���� ���������� �;������

����;�<���� ���;���<���� ����1� iv) intelligentia – rozum, tj. poznání forem jako idejí, v jejich jednodu-

chosti ��#�*� ���� ��;�� ���� � <���� �1����� ������ ������ ��� � ������ ����� �P������������� <���� /����� H�����I�� �������� � �1����� ������� ����� ���������� D�� ��;�<����1� ������ ���� <�� ������ �P�������� ������ ���� ���� ���� � <�� ����� �� ������ ��;1���<���1���� ������������1�1���)������1�� <�����D���������������� <������ �������� ��D����������� ���������d����������<�D� �����������:�<���M����sch���� ����������� ��� �P������� ��D� :�1�� ��� ���� � ��� 1 �� �� ���� <�D� �����;� ������1��: �� �� ������� ��� ���� ��� �� ���� ���� � �� �P��������� '����D�<�-li nad svou ������������P��������1�1�- ��������� ���1���<��������������< ��� ������D�������konkrétní jedinec j��� �������������� �����P�������������� �������itého druhu H������ �����<��������D����������<�������������������� ����D�����1��I��'o-�������� <�� �1������� ��� ���� ���������������� ��P������ �<������� <���� ���<�� <��konkrétní Sókratés stínem – tedy odhalit ideu lidskosti.

V celém tomto poznávacím procesu od konkrétního k abstraktnímu a od

jednotlivého k �:�1���� <�� ���� ������� ��� �D� ��� � vyššímu. Jiná cesta není ��D���������D������ �� ������ �����D� ����������������� ����� �����Da-

Page 25: Středověké myšlení

1�,��� ������������������������������������

25

duje znalost n�D� ����)�����:�1������ ��:;���1�������������D�� nejvyšším prav-���������������� �� ��������� ���������

Na rozdíl od Augustina, který hledal ve svém nitru a takto stoupal za BoD ����������� � nejvyššímu, chce Boethius vystoupat k Bohu vlastními silami s ��;�����D�� ���� ��� ������ ���������)��<��1��������������� � ���������á-�� ������������������������������������������ ���: �D������

�������� ��$�#9��* Srovnejte Augustinovu a Boethiovu cestu k 5���� �� � ������ �� ����� ��������novoplatónského odkazu v jejich koncepcích.

3.4. Ukázka: 2����������(��� �������� (De hebdomadibus) „0���� � ����� ��� ���� � �������� � ���������1 ����� ��� �����

������ � � � �� ���� 1 �� �� �����1 �� �� ��� �� ���� � �� �1 ����� ���toho hodni. � �� ��������� matematice a ostatních disciplínách, uvedl jsem ��������� % �� ���� 1���������������.�1����������+

F+��������� ��������1�����������������1������%.�+� ��"pojmy jsou dvojího druhu. Jeden je obecný tím z����� 1������ �����.� ���� +#�%�� ����� ������.453����������������������� �.�����"1� �����%t-�% ��� ��61 � � � ����1 �� � �����1 �� ��� �����+ ����� �� �� ���� ���������� 1 ��������%������ � ��������������������� �:� ��íklad: ‚To, �����������"1����� ����61 � �����:�%�������������1�����������+

FF+����.������%�� 5�1���6:� ��"�%������������ �����– existuje ����������5�1���61��%����� �&� ��%��+

FFF+5�1���6 ��� ��$� ��� ���� ���" 1 �. ��%��� � ���� $� ����� ��� �+# $� ���� ���� ���������� �����%1��%������+0�� ��������%1��%����� ��%��+

F2+5�1���6 ��� ��������"��� ���1�� � ��:� ��"�%���. ��� ������������� ���� �����+

2+G�.���5����������6 5������� � 1� ��6: �� ����� �� ������ ���� �������1�� ����� ����� ���+

2F+52.����1���6 �$� ��� �%�����1 �%�%�+0 ���� ���" �� �$� �����1 �%�%�5���� 6+5�1���6 ����%$� ��� �%��1 �%��%�:�� �����1 �% ��$� ��� ���� ���" +

VII. U všeho jednoduchého je jeho bytí a ‚to, co je‘ jedno. 2FFF+H�.�������"���������"��%�� ������"�1��5�����6+ FI+# ������.�����������1��������� � �������+A�� ������1

���1�����������"1���"������������� ��1��������+ -�� �������� ��1�� ��: �����%�� � ��.����� ���������.�� � r-

gumenty.“ (Citováno podle Boethius, Teologické traktáty�� ��� �� )�� @�1�� ��� '�� @������T. Michalová a M. Pavelková, Praha: Krystal 2004, s. 21–22.)

���;�����#@ )���������;��� ����� ���� �D��;���C��<���������������:������ �� �����/y-��1��� ������ �2��� ������������� ��� � �� 9� e��<��� ���� ������ �� ��� � ��� � 1����� ��:������� tohoto ú�������� �������� �����D�<���������� � ������������a-

Page 26: Středověké myšlení

1�,��� ������������������������������������

26

�����<��� ��� �����:�� ����� �� �1�� ����1��� ���afyzické problematiky. Pokud se v �������:� D�����C�����������<�������D����� �����: ����� celou scholastickou ����/��������"��<�����������������=������po���:������������ Úkoly k textu #����������5�������������� �������������������������������T�" ����<�����;�����

takového metodologického postulátu? 0��M��������� �������������:�1;1����<��T�$��� ������� ��<������������C����T 3. Jaký je vztah mezi jsoucnem a bytím? Co je primární? 4. V ������� �� �� �D�����<�����1�����1�T�� �D������� � ���1�X 5. Jak rozlišil esenci a existenci? A��$������� ������������:���1������1�����������:���1����<���cna? 7. Jak vykládá participaci? Shrnutí kapitoly

Období V.� �� 34� �������� ���������� ����������� �������� � mnoha ohledech. Na ����������������!�����������������������������������������������������!��� � �

�����&� ����� ��������������� ��'���&� � ��� "� ������ ������������� ������������í-manovi a prvnímu scholastikovi Boethiovi. Tato osobnost si vytkla za cíl být pro-����������� ����� �������� �� ������������ �� ����� ��������� ��� ���������� ���

�������&�'��"�� ������������ ��� ������������'��5�(�������������������������i-������� ����������� �����z��&����� ������������������������������telé. Otázky #��M��;�<����������1��1�����������:��;1����� T�(��������� ��D� ���<�< ���o-

���� T�$���������1��1������� �T 0��"�<���<���<���� ������������������:��;1����� ��M��������������� ���1 �

������� �� ������ � �������� ��&������� ����������T 3�������<�����1��1�����������:��;1����� �� �� � ��������5��������M�������

���� �;���;� ���� T� M��� <����D��� D��5�������� :� � 1���� ��� ������ ���:�d-;1����� ����������������1��� �<����� � ����T

E��M����<����<���� �������������� ���� ��5���������<��;�<��=�� ����� T 5. Co znamenají termíny intellectibilia, intelligibilia a naturalia? A�����D������<���������� �� �����/���1������� ���<���<��5�������������� T Studijní literatura Boëthius –��������� �, Praha: Vyšehrad 1982 R. Heinzmann, St�������&���&��, Olomouc: Nakladatelství Olomouc 2000 A. de Libera, )��������&���&��, Praha: OIKOYMENH 2001 K. Vrána, �J�����+,�������� � ��������� ����, in:#���� ����� &���&��+

Postavy latinské tradice�� ����� -�� (��/ ��� "�� 9���1�� -�� "� ��� �����!� ?�ské �������������������#OOE�����0R–41.

P. Floss, A�������������� ���"���������"�������, Praha: Vyšehrad 2004 P. Floss, E����������������"� %.����, Olomouc: UP 1994 J. Pieper, Scholastika, Praha: Vyšehrad 1993 <�;1%��6#0#���&eny pro zájemce Boethius, Teologické traktáty, Praha: Krystal 2004 Boëthius, *���&�����.����� , Olomouc: Votobia 1995

Page 27: Středověké myšlení

4. Pseudodionýsios Areopagita a Jan Scotus Eriugena

27

4. PSEUDODIONÝSIOS AREOPAGITA

A JAN SCOTUS ERIUGENA

V této kapitole se dozv íte:

• ����<�������� ��� �������;���������� ���������� ��������� �

• co je to negativní teologie a jaké jsou její charakteristické rysy

• ���� � 1����������;1��������1������ ��P������������

• �������:� �M���1�����*���2����/� ���/�1����<��< ����<� ����:������������o-linské renesance

Budete schopni:

• charakterizovat vývoj filosofického myšlení v prvních stoletích po pádu zápa-��� ������ ��

• �������1� �;��;� ������������ ;1�������������1������ ��P����������n-ské filosofie

• ���� � ���1��� ������������D������� ������������������ ���� �������:��

�*#$�!"�*�!�této kapitoly: negativní, pozitivní a symbolická teologie, novopla-tonismus, mystika, natura, teofanie, panteismus

������������������ �!"�#�$%!����%��*,'

#�K�3�������H�������K����� �= �������� ��< 1 ��������I

4.1. Pseudodionýsiova negativní teologie Na konci V. a v ��� ��� �����"+����� �� ����� ����:��������������HO bo-

���� � "����, O mystické teologii, O nebeské hierarchii a O církevní hierarchii) a ������� ��������������1����< �� �����<��������������<���D�<��������������o-��������� �����<���������;���������������������:������ ��������;����o������������� ����������� �����;���������;��������<���������1 1�����štolských �������<� ����� Pavlovi po jeho kázání na athénském Areopágu (Sk 17, 33). Také � �������������������� ��� ���������ionýsiovo dílo velkou popularitu a vliv. Au-����1������1����;1���� ����1��:� �<�D����Q++����� �� ������&:�� �����1�D�����r-dili další výzkumy v renesanci, a v Q+Q�� ��� �� � :� �� ��/������� ������e��� D������������ ������� omu V. a VI. století našeho let�������

9����;����������������������� ��� �������������;���������o:������ ��D��� � D��;�� ���2�� �� ��� ��� ��� �� <�� ������ �<�� ������ ���������� ��������������� <�� ���<���� D�� �������� � ��1��� �����1�� ����a��1�;1�� ��1�� – Basileus z Kaisareje (cca 330–379), �� ��� � Nyssy (cca 335–3OEI� ����� ��� � Nazianzu (329/330–390) – a z � �C����<�����C�2���1������ ��H�� �����( �����& �C����j-

Page 28: Středověké myšlení

4. Pseudodionýsios Areopagita a Jan Scotus Eriugena

28

��;� �� Y��2���I�� 9���ehlédnutelný je také vliv novoplatonismu, zejména v �������� (cca 410–484) podání.

Pseudodionýsiova filosofie je další variací na novoplatónské téma. V jeho inter�����1������������������������ � �����������;������1�;���������� ��;����Au2�������� ��<�� �� ������ ���� 1� ����� ��D� � ������������� <�� H��� ������ � <�D����������;������ ��� �I�����cká snaha dosíci poznání Boha, nalézt cestu k Bohu. )���� 1�����������:;�� ����� ���������< � ��� ��������������� �:�� �tním hén, :�D�����M����

První cestou je tzv. via positiva�������������� ���� �2���H<� ���D�<�������o-���;���������������� �����1�������������������� � �<�������<� �����������ka-tafatické teologii). V �����1�������D����5�������������<��������: 1 ��� �����<��to poznání Boha jako proodos���<���������5�������<������<�� ��? �������������o-��1 ���<���H&�����2����������� ���� díle ������� "����) – co je poznatelné, <�� ����� ��<������� ��� M� ���D� ����� 1����� ������� 5�D � �� ������� � �D� 1��������;1�� �/���1��� <���� ����� ��<��� �������� ��<����� �� 5����� )��������<��������;����������������D����� ������D� ��������� ����5�D�����ýšiny, <��������� ��Dobro, které v ��:�������<���������������1�H�� ������=�� U����á-��� ��<���1� ���=�� ������������<���� ���I�����D����<����<�������<� ����������� ��� ���������� �� ��=���������������D������� �������������5������k-�����D����������<�����<���� ��:��������������<��1������������������<������á-jemné prolnutí.

� � ���������<��symbolická teologie��������������D��<��������5����jako epistrofai, tedy výstup. V �D� 1���/���1�������<��5����� �������������� ��m-������������������ ���� �2����<��5������ateln;�����D�����1 ����:� ���������odkazují na vyšší sféry. Od smys ���� � ���� ���� ������ ������ ��D���� �������k ��� �2�:� ���/����������5�D������������� <������� <���� ��;1���/����������������������� ��/������������ �������D��� ��������1 ������������ ;������1�������:� ��� ���������;����� �� ���� ��<������ � dílech O nebeské hierarchii a O církevní hierarchii, rozlišuje tedy hierarchii zákona, církevní a nebeskou hie-���1�����1�D�<���<���� �� ��������������D�����:� �1������ �2����������

Symbolická teologie�<��� �����<�D���� ��������������via negativa, nega-tivní (tedy apofatickéI���� �2����M�D�����<������D��:��D������ ��2�1��– odmítání ���������������������;����������� edání Jedna (tj. Boha), které je v symbolech ��� �������.���������<�����������<���2������������D������ �������� ��� �po� ������� ������������< ����������������� �������:�1���H�<���� ���< 1��jednotlivých v�cí, logoiI�� �� ��=�� ��� <�� ���� ��� ����������� ������ � � � ����;������ � jednotliviny. Takto nalezneme symboly, které nás vedou k poznání skrze �������� �����1��� � ��� ��<�� 1 ���� ��� �� �:������� H��� ��é��I� �������� ��Nejvyšším bodem symbolické teologie je proto eucha����������������������� �v ���:� �1���� ������ <�� <�D� �� ��� � kontaktu s nejvyšším inteligibilním sv�tem a Bohem.

Zatímco symbolická teologie nás dovede k ��<��� 5��� �� �������<�� ���s ním, katafatická nám je s ���� 1���D��<���<���� ���:�������������D�����1�á-����<�D�� �������������������;�������� Bohu nám nic z toho neposkytlo. K tomu <�� �������: � �D�mystické teologie (dílo O mystické teologiiI�� ������ <�D� epracuje s pojmy – poznání je nahrazeno nepoznáním a následným sjednocením s nepozna-telným.

Veškeré poznání, kterého jsme doposud dosáhli je v negativní teologii po-������ �:��� ���� �� ��<� � ��� ���D�� ���������� ����������� ���������/�smu. ������:�������1��� 1��1����:�1������5��������� ���1�������� ����������� �

Page 29: Středověké myšlení

4. Pseudodionýsios Areopagita a Jan Scotus Eriugena

29

i nega��� � 1����� ��� ����� ����<��� ��� ��< �� ������� �2���� � ��� � ���� 1�� ����5��� � � –� ����� ���� D�� <�� ��<���1 � HhyperúsiosI�� ����� �������ující jsoucí i nejsoucí. Poznat Boha negativní mystickou cestou je poznat jeho nepoznatelnost (agnósisI�� 1�D� � �� � � ���������� ��� � ������< 1 ��� H��I� � �� ���������o-znávaného (Boha). Tímto však postup k 5�������� �������� ��H����/���1�é-ho) sestupu i (symbolického) výstupu je henósis, sjednocení, splynutí s Jedním ����1 � �������� � ���C������)��������������� ��������1��� ������1����� y-nutí –����������:�D������M�����Henósis�<��=������������5������������1��5��������;�<�������<����� tomu však jen negací všeho co víme, uchopením nepo-znatelnosti a sjednocením se (moné) s nepoznatelným.

�������� ��$�#9��* ����1�<��������;���C�������;�������� ������1�������� ������������� �i����=�������<�<�1�����:����=�� ��9� ���������1�;���������������������<�< ������<� ����������������� ��� ����� ���� ���� :�� ������ �2���� � ��o �2��� ��� �� :;�� ����D����� ���kritiku kauzality.

4.2. Ukázka: +�,�"�� � ������� „'���.�������� ������ ��1��4� 1�����������1������1����

sjednocuje podl������ � %�������� ���"&� %��� ��"���������+3�����pro všechno ostatní elementární. Odstraníš-li jedno, nebude ani celost jsoucího, ������1 ��������"�+3�������� ����.����� ���� �� ������� ���� �a zahrnulo.

Takto se tedy v ���������������"������ �"������� ��������� �o-� ������ 3���4 � � �� ������������1 � �3����,��3���.#������1 � � � �"����������������� ���������������"����"�����%1� ������.�����n-������������� �����1�� ���������������������� � ������ ������������u-����+,����� ���������.������ �� ����������1���1� ní, skrze ni, v ní �������.��������1 ���"�����" ���1����1 ���������1������� �l���� ���"� ������+A��� �����%� ��� ����� ���1���������� �� 1�� ��1nezdokonaluje se a neuchovává v 3��� 1����������� ������ �������� ����veškeré bo�ství.

F %�%�� �� ��� ������" �����%������� ��"�� jednomu a v �������������$���" ����������13���1�������������.�� ������š-���� ����� � ������ 1 ����� � ����� 1 �% ezením i neomezeností a hranicí i �������� :3�������% ������.����������� �%��1������ ��������í-�����.��1�.�������� �������������.� � ���.� 1��������� �tím, co je jedno, a vymezuje je.

2��%��1�������1��� ����������������1����� ��������o-dí��� ���� ��+A�. �� ������ �������3����% ����� � � �1� �� ����1 � �� ������� � �������� 1�������1�o��� ���� � ������1� �����1� ���.��������+,��� �"��������3������ ������1����������� � ��vším, není ani jedi���1 ��������1� ���������� � %������ �"���"�����: �. � �%�� �� ������������� ������ ��������3����� � ����� �� ��-cendentální sjednocení, tak to, co je z Boha zrozené, nazýváme ji nadejmennou, ��������� �� ������ �������+

K����������� �������� ������ ������� ��������� ��������� ������ �� � toho, co kterékoliv ze jsoucího poznalo, neodhaluje jak veškeré

Page 30: Středověké myšlení

4. Pseudodionýsios Areopagita a Jan Scotus Eriugena

30

�%��������1 � � ��.���� ��� ���� ������ �a�� ��� � �� �.� � ������ �������� �� ���"� ������ �"� ������: ���� �� ��� �� � "�1 �� ��� �1 ����� ��vzdáleno v nedostupných oblastech. Ani samo jméno Dobrotivosti mu nedáváme ���1 �� �%chom je s �� ������� � ��� ��1 ����� � ���%���� �� ���� �a ��������" � �� �"���������� �� ������� �������� ������������.�z pojmenování; snad bychom se v tom i mohli shodovat s teology, avšak odchýlíme ������ ��� ����"��� ������+

,��� �"� ������"������ ��������� ������������ ��1���L� �� � ����� �������.�� ��1� �� �� ����� ���������"1 ���������.���� ��� ������� 1� �������%�������1����� ����� ��"� "�1� ���výraz a poznání; na � ����� ���� ����� �� � 0� �� � � ���� ����������1� ������������ ����� 0� ����������.“ (Citováno podle Pseudo-Dionysius Areopagita, ������� "��������� ��@�����i-ner, in: Texty k ����������� ��������" &���&��, ed. S. Sousedík, Praha: Karoli-num 1994, s. 22–23.) Úkoly k textu #��9����� ���������������C���������������� �������������� ����2���� ���� ogie. 2. V ����:� ����������������C����� �������� ��������� 3��"����� �����1��<��� =��������� ����2�1 ��������� �����5����� 1���D��M�� ���

Dokonalým, Dobrým atd. 4. Srovnejte cíl Pseudodionýsiova konceptu s cílem svatého Augustina.

4.3. Jan Scotus Eriugena "�� ��� &�����2����;1�� ������ ��� ��� ������������ �������� �������� � e-

���<��� � :������������� ���������;����� ����D� ��� � ��1��� �� �� �������� �������nebylo mno������� �1������� �:�� ����� <������� ��� ��������� <�� <����� �������;��<���������1�����;1���������������������� ����1�;1�������1�������� ������á-vat (spolu s vyhnanci z 5���1�I��������������� � ����������� ��������� ��<�D�v VIII. sto �� �� � �� <�<�1�� ��� ���� �:� �� �� ��� ";����<� � ���� �� � � latinském ������ <����������<���D�� ���� ����M����1����*���2�����<�;����<� � /� ���/�1���postavy karolinské renesance a hlavní autority dvora Karla Holého.

O Janovi, fi ���/�1��� �<��< ����<� � ���:����� ����� "+�� �� Q+�� ��� �� ���a <����D���� 1�������1�� ������ ������������ M��� � ��< � <������ ���������o-cházel z Irska (Erigena�<������������<��������;��������������+�����:� ����ý-váno také Scotia maior), kde prošel tamním� � ����� �� ���� � ��� �������������� �� ������ ��� �� ��� � ���1����� ����1�� �� <�D� :�� �� �������� �:� D��hleda ��������1������������������� ���1����������D��<������ �����������<���������j����:� ��:���1��:��"�����"���2�������:� �����������1���:��vské škody a �������� �������� �� ������ ����� +������ � �� ���� ����������:��� � ������ �� �po�� �����*���2����� ������

����� � ����������������������<������ ��� �������:� � <��������� ���o-:��;1����� �����������:� ���������(�� ��%� ����H��������B>#I��který se zají-mal o vý1��� ���1���������1����*���2���<�<����<� ��<��������� ��� ���������� ������� ��� ������ ����;� �:� � :����� ����� ������ ����:� �� ����� � ��� ��� ���� ����Pseu�����;���� H��1�� ���1��� ����1�;� ���� ���� ����;� ��� ����� ��� �������� ������

Page 31: Středověké myšlení

4. Pseudodionýsios Areopagita a Jan Scotus Eriugena

31

ryc� ������ �� ���<����� ���� ��:1��/� ���/�1������������� I����� � 1���;1��d-ních autorit.

9��(�� ����������:� �����D�������� ���� ����������� 1������������������������� �� �Gottschalk�H����� �����BAOI����� ����Hrabanus Maurus�H����� �B>AI����Ratramnus z Corvey�H����� ����BABI��������<������1��� ���2�����1���� �� ����1 ���� 1�����d������� ����1���� �������1������� ��;1�����:��� ��������� ���� �� ���� <��� ������ ��� � /� ���/�������������� �� ����2�2�1�����n-������M�����/����<����D��������� D�<���� �����/���������� ����� �(�� ��%� é-ho (877). S odchodem jeho velkého obdivovatele se z ��<�� �����1 � �� ������ ���*���2������������������ ����+������������ ������:� �<��������� ����� ��<���� e-2��������� ����&2 �������� ����u �� ���� ��������������������;�� �� �����������������D�:� ��:���������������d;1��D����

(����� �����;1�� ���� ����� �� ���1�;1�� ������ �� �������<�;1�� ��C���k �;�1�����:��;1����� ��� ������������������;� ����:�: ��H��<����� Janovu ���2� ��I��<����������������� ���rofilového díla De divisione naturae (O rozd�L���� �����%), v ��D� ���� � ���� �� ��� � ���������;������;�� ���� ����s-mem s ����������1���� �2������ � �� �� �� � ��� ���1�;��� ����1��-filosofickými teoriemi.

4.4. De divisione naturae ����������� �2������� ����D��������� ����2�� �����������������������t-

���������1���� �������� �� ����������������<�� �5�����( ���;������ ���Janova spisu je natura�� �������:�1������� �� ���� ����� :��� <������ ������ �:��<����������������� ����*���2��������������<���1�����:�� ��Natura pro Scota znamená „to, co je, i to, co není.“ Tedy (v návaznosti na Areopagitu) to, co je poznatelné, i to, co je nepoznatelné.

��#�*� )����� <�� <���1 � ���� 1�� � ���� �� ���� 1�� <�� ��� ���� M����� � ��� H��� ��- �� �����v �������������� ���������� I��D���C����<����� ��������������� ����*C����<�-li �����L��� �������N���� ��H�������� �I��������� ����������D���������������H���:��� a-�PI�� �� ���D�����������������C����< �������� �����<����<���� �����<����<��<�<�1���� ��������:��<���o ve vztahu substance a akcidentu – vnímáme jen charakteris-tiky substance (tj. akcidenty), a tak musíme za jsoucno brát to, co je, i to, co není. �:��:��<��������� ������=�����–�� �����=�����H���������� �I���C�stují však ����D� �� ���� H����� �� ���� ���D���� ������ ������ :;�� ���:�� <�� � � ���� �����I���:���:����� ���� ;1���� ���:���:� ��� ���� ��=�����– je tedy i to, co poznáváme, i to, co nepoznáváme.

) ���������;���;��������������������� �*���2��������� ���1� ������ i-tu pomocí jasné výkladové osnovy, v D����<���� ������������� �< ���� ��� e-D���������<���������������:�D������:����1��� ���������������������������-�������"��1������������� ����<���������5���������D�������D��������D��*�iugena �� ����� �� ����<��� panteismu. J����� ����������:�� ��� ���� ��D��5������������D������������������1���� ��������D������������ �<��5�����eseno.

*���2������ ����� �����������������������������������"���1������1����o-��:��������< ������!

Page 32: Středověké myšlení

4. Pseudodionýsios Areopagita a Jan Scotus Eriugena

32

1. Natura non creata creans�H������������������������ 1 I 2. Natura creata creans�H����������������������� 1 I 3. Natura creata non creans�H������������������������ 1 I 4. Natura non creata non creans�H��������������������e���� 1 I M�D�� ��������;����<�����<����D�����<�����������1����1héma, které se od

����� ������������������� �������� ����1 ��������D��������������;�<��<�D�������u-�� ���� ��;�

��� ������������– natura non creata creans –���<����<��5����<�������o-���� ��HCreator), který je nevymezený a nevymezitelný, transcendentní a dávající vznik všemu vymezenému, kategoriálnímu, které se v ������ �����<���M������e-�������<���1 ���5���������D���D����� 1��D��<���1�H�������1�<�����2�1���J�������:���<��� 1���D��1���<��������1�I�����1����������� ����� viditelnému. "�����������<������5�D ����/�� ���<��� ����<������5�����5�D������������á-ní sebe sama.

����������������– natura creata creans –�5������������ � ����1 � �����causae primordiales� H����� 1�� �� ���� ����;1�� <�� �D��� ��� ��I�� ����� �;����������������������1�����< �������������<����<��������������1 ��� ��������� �i-nou jejich existence –���1��<����� �1��� ���:��D����� �����<������� �����< ����r-ve v =��ncích, tedy v <���� ��;1�� ��1�1��� )���� �������� 5�D������ �������� <��jakousi kon���1���1 �5�D ��� teologickéh��� �������<��������������5������1��k 5������������� �H����:��<��������� ��� ���I�<�������������� �

)��� ������������– natura creata non creans –���<����<�����������orovou �������:�D ����/����������� ������ 1���� ���� <�<�1��=��1 1�����������t v�Jcí, náš hmot;� ������ � ��� �2�1����� � ������� ��� <���� �� =������ �1��� �������������;������� ����<�1��������� �������=�����������<�������������������<�� �i-��<� ��������<�����:������������D�����������<������5������������ ����:��=�����5�D 1���� ����"�1�� ��� /�� � ��������������� 1 ����������� ������ <�� � ����������;��������1��� ������ � H����1 ���<��I�����D������������������=�����k �� ������������� �� ������<��� pravém slova smyslu pro�������< 1 !�<����������������� ����� �����1������ ������������������������������������<���<���� �������� ����� �����������:���<����� ����������������������������������������� ���$� ;�����;� ����� ��������� ������������� ��������:��� <�� ������������������������H�� �����re-duco, znovu vést). Celý ten���=�� �:� �� ���������������M�D ���Naza���������� ����;� �� ��:�� ��� � ����:�� � ������ �� ����� � 1����� ������ � vše-�:�1�����:��� �<����������� �����������������<�����������������d�� ��������������� ����������� Bohu. Cesta návratu je cestou rozumu a racionálního poznání.

��� �� ������������– natura non creata non creans –�<�������� �á-�����������;�� �<������;���:��� ������� ����������;:�D���� � �����:o-��1� ���� ��<� �<�������5��������������� ������ ��� ��������;:�D�1 ����k ���D����������<��–�<������� � ���H������� �� �����I��:<��� ���������é-ho. Jde o pr�������5�D ���<���1�����

Úkoly k zamyšlení #��9� ������� �����*���2�������1��1��������� <���D�����1�� � �������������u-

dodionýsiem a v ��������:���������� Bohu liší? 2. Porovnejte panteismus s Eriugenovými názory. 3�����������������������M����1����*���2��� �������D�������� /� ��ofa, nebo je

�������<� � �������� �� ����������� ��� �2����� M���� �������1�� ��� ������a filosofie v jeho myšlení?

Page 33: Středověké myšlení

4. Pseudodionýsios Areopagita a Jan Scotus Eriugena

33

Shrnutí kapitoly

Pseudodio� ����� 5�����(���� ��� ������ �� �� !��"�� ������ ��������elem. Jeho ��������� � ���������������&� ����� � �� ��(������� �����(��&� ������ ���� ����"��

o Bo ������&��������&�������� ��&���� ��&�6����� ��������)�� �������� ���������������

�� ����������������"�� VIII. a zejména v IX. století, kdy se do nového latinského ����������������7����������8���(���&����������������� �������������!��������é- �������������7� ��(�����������������������������&�� ��"���� �!������eistické �������������� ������������������������������������ � n���� ��������� ������(i-9���������� ��&��������������!���������(����������������������������� ����š-lení. Otázky #�������������������������������������� ��������������;�����&�����2�����

�� ��� �� �D� �� �� ����� �:�� :� � ����D���� ��� ��� �1����� �� ��� ����1�vníka apoštola Pavla?

2. Co je podstatou negativní teologie? Jaké jsou její výhody a nevýhody oproti ������� �������:� �1������ �2��T

3�������:� ������ ��P����/� ���/���� �������������� � ��������u �� ������������ ��� ���� ����� ���� ��T

4. Co je o��2�� ���*���2�������1��1�T������<���<��� Augustinem a Pseudo-dionýsiem.

>��$��<����������������Hnatura) v *���2����������� T A��$�����������<���<���� �������������������������� ��M����1����*��ugeny. Studijní literatura P. Floss, Architekti k���� ���"���������"�������, Praha: Vyšehrad 2004 P. Floss, E����������������"� %.����, Olomouc: UP 1994 R. Heinzmann, )��������&���&��, Olomouc: Nakladatelství Olomouc 2000 E. von Ivánka, Plato christianus, Praha: OIKOYMENH 2003 L. Karfíková, 3 �M������ +)��� � �����"�������, in: #���� ����� &���&��+

Postavy latinské tradice�� ����� -�� (��/ ��� "�� 9���1�� -�� "� ��� �����!� ?�ská �������������������#OOE�����E0–78

J. Pieper, Scholastika, Praha: Vyšehrad 1993 <�;1%��6#0#���&��,�*%��ratura pro zájemce L. Karfíková, Studie z patristiky a scholastiky, Praha: OIKOYMENH 1997 L. Karfíková, Studie z patristiky a scholastiky II, Praha: OIKOYMENH 2003 Sv. Dionýsios Areopagita, � %�����"������+��������� "����, Praha: Dyb-

buk 2003 Texty k �������������������"&���&��, ed. S. Sousedík, Praha: Karolinum 1994

Page 34: Středověké myšlení

:���'������� �����������5����� z Canterbury

34

A.���?����B=� ���)KY A ANSELM Z CANTERBURY

V této kapitole se dozv íte:

• ���D��� ���<�����/� ���/�1����������� XI. století

• �������:� ����1��1�� ���������� �������� ��D� �������� ������

• <��� :� �� �� ���� �1�� ����1�� �� ��� ������ ��� � ���� ������ :���� ���������rozumem

• <��;�������:��� �������������������������� �5�D ��C����1�

Budete schopni:

• �����������D�������1��� ����;� ������2����1������: �������

• �����������������5�D ��C����1����<������D����������

• ��������������������;1�����: ����� ���:�����;��<�����������������š-lení v XI. století

�*#$�!" �*�!� �+�� ���%��*,: eucharistie, dialektika, logica vetus�� ������ 5�D �existence, metoda

������������������ �!"�#�$%!� kapitoly:

#�K�3�������H�������K����� �= �������� ��< 1 ��������I

5.1. Dialektika a její odmítání v XI. století M����1������ �� �<��� �������������;��<��/� ���/������������������&D��o-

posud dominovala intelektuálnímu zájmu recepce a christianizace novoplatonské-ho odkazu, která se projevila v ����� �� ���1��� M�D� ��� ���� ����� �����1�� �����������������������<������ ���<������������������������� ��2�������������� �k-������% �� �����������������������������������5���������� ������� ���������� ���v-�D�Eriugena.

�����1��#GGG����������� �� ����������������<��������� ������� �������H��� /����� ����� logica vetus – tj. tématicky kopírující Aristotelovy Kategorie a O �%� ������1 ���/;���� Úvod k Aristotelovým Kategoriím, Boethiova díla a �����������$�1���ovy Topiky). V ���:����1��<����:� �������Fulbert z Char-tres (cca 970–1028), Berengar z Tours (cca 1010–#GBBI����Lanfrank z Pavie (cca 1010–1089) jsou provedeny první soustavné pokusy o aplikaci dialektických (tj. logických) nástro<��� dogmatické problematice.

9�<����<� ���� � ��������D�� ����:��;1����� �H������� ����� ���i-via) v ��������;1��������1��<�������D��� �sporu o eucharistii, který se rozho-�� � <�D� � IX. století (Ratramnus z Corvey a Paschasius Radbertus) a v prvním století druhého tisícilet ���D ����� � ������� ���1����� �����5���2����;1���������

Page 35: Středověké myšlení

:���'������� �����������5��������������!���

35

k patristickým autoritám a gramaticko-��� ����1����� ������� � <�<�1�� �������které však v ���� ��:�� :� �� ������� ��� ������1��� H������ ��������� �� �������M�D ��� 9������������ ���� ������� ���< �� I�� ����� ���� �1�� ������ �� �����XI. ��� �� ����������� ��������5���2����;�����������1 �����<�: :��<� ������alo vyvrácení, které ve svém díle De corpore et sanguine Domini zformuloval Lan-/����� ���D� 5���2������ ���;�� � /���� � H �2�1��I� �������� � �� ���� �������� ����1� �:������������� ��M�D �����1������������� �����1 ��������:���1�����������;1�� ��1�����1��� � �D� ���D� � �<�� ����������1��� ����/������� � �� ��������1����� ������<� ��/�1�� ����� ����� �1���1 ������( ���� ��������� �����e-vším ����������� �����������<����������� �������

Ovšem dialektika nebyla všemi mysliteli XI. století akceptována jako ������;� �����<�� ����;� :�� �� � :;�� �D ��� ��� ����;1�� ����1��� 9�<����<� ������������� ��� ����� ���% %�*���%���� �<�� �����1�� ��������� � ���:��;1�� ��� �v teologických tématech, byl Petr Damiani (cca 1007–#GR0I��������D�������;���J������ ���� �2�1������ � 1��artes liberales��:� ��� �;����������������� �1��p-������ �������� ��������������� ���:�D��;1���;��� �� ����� �� D�� <����� �� ������poznání je� ���� ��������� � ������� � �� ������D�������������������;��:y-1������� �� ��������� ����������� ���1����������������� ���� díle De omnipo-tentia Dei �� ���<���������������� ���������� �����������@�D������1��� 1���D��� ��:� ��� �D��'��� �����'����������R>3������� ���������5�����D��H� ������� ��������1����I� ����� �� ������� �:��� �� �� �D� � ����� <�;� �� ����� <�������í����� �:��� ������������ ��)������5�������D��� ���������������1�����a �1�����:�� �������<��:����1��������� ��������� ������ minulost. Jakéko- �� ���������� �<������������� ����<�������������������� ������D��:;��stoprocentní. Úkol k zamyšlení ��������������� �����������;������������������������.�������D�����<����������1��������������������T������������� �����1���1��� ���� naprostou jisto-���!�����������D�������������� ���:������D������������������;� �<������� ���co po��D�<�������������������������������;1���� ��� �

5.2. Anselm z Canterbury – otec scholastiky V �������������� �D�<��������: ����:����&selma z Canterbury, který in-

����������D �� ���������� ��������������� ��������M������ ���������D������ý-����� ���� �� � �� ������ ��� ������� –� �D���� :� � D����� �� �� ���� ����Lanfranka z Pavie. Jeho interpretace propojení rozumu a víry a zejména d�raz, který kladl na racionální argumentaci v <����� �����: �����1���������������� ��� ��k �������D��&�� ��<����:�1��<��1��� �<� ����� ��� ���1� ����������������)��je jeden z �������������<��&�� ������������ ��;������ �����1���1�� �������– snad proto,�D��< ��<���1�� ���������� �����1�������D��<�� �������������<����� ����

Anselm se narodil roku 1033 v ��������� ����&������ ��:�������������o-����� � �� ��� � � ��� ������ ���� �1��� ����� � �� ������� ��� 9�������� �� ����� � ���v klášteru Le Bec, kde studoval��������� ��.�/������������<��������� �:����� ������ ������ �� 1�D� ����� ��� D�� ��� &�� �� ��� � ��������� � ������� �� �����<��i �������� ��� .�/������� ������ H#GBOI� :� � ��� �� ��1�:�������� � Canterbury H#GO3I��"�������=������������ ��� ������ D��������������� �� ����/��1���������vyhnanství. Umírá 28. dubna 1109.

Page 36: Středověké myšlení

:���'������� �����������5����� z Canterbury

36

M����� ��� ��� ��������� ���� ����������� �� ���� ��� ���&�� ��<������������� ���� �;����;1�� ������� ������ ����1����� � ������1���� � �������.��5�1� HDe grammatico, De veritate, De libertate arbitrii a De casu diaboli), slavných „roz-mluv“ Monologion a Proslogion�� ���� ����� <��� ��������� � ���� ������� 5�D ��C����1���&�������������<� ����������������< 1 ������������������ ���HDe incar-natione verbiI�������������<�� � �� ������� �1������ �2�1�����oblematice (Cur Deus homo).

5.3. Fides quaerens intellectum &�� ������ �������<������������<� ���� ��� ����:�1��M����� ��<��� �����

����� ;����� ���� ��<���������1�����–��������� jednoho spisu jsou v dalším 1������<�����C����������1�D�<����D�������������� dalším dokazování.

$���� �&�� ����<� ���<� ���������������1�� �������<���� � �<�������2�����������������&�� �� ����D������ ���&�2������������� � ������ahu jako fides quaerens intellectum (��� ���� �������� ���I��&�� ����� ����šem ����������� �����D ��������;�&����&�C! 0�!��#. To však nemá být pouhým �� � �� ������������������� ��;:�D�<������� ��� ����;�=�� ���:���5������o-�� � � o����� <���� ��1��� ��� D�����1��� Hanimal rationale) a je naší povinností ��1��� ����� D�������������������<�<���������������1�������

������ &�� �� ����� � �� ������� ����������� sola ratione (pouze rozu-memI��) ��������1�1��� 1���D��:�1������� ��:������ ������:�D��������u-������ ��� �:�D����� H:�: �1��I� �������� ���1� �1�� ������� <�� ����������� D��existuje pouze jediná pravda, která je zjevena v Písmu svatém a rozum poznává ����D��1��<���:�aD���� tomto zjevení.

S � �� ������ � &�� ���� H���� �1�� ������� �1� �� �����1�;I� ���<���o 1����� � �������� H������ ������� �� :�: �� ��� <�� �������� �����<�� �� Augustinovi a &������� ���I���:��� � �� D�� �������� ������� <�� � bibli a k ��D�� ������� �����D��������� ����;������������ �����D� <�<�:���������D ���� ������� Hrectitudo), bude-me- ���D ��������v����������� �����������<���������

V tomto ohledu je Anselm sku���;�� ��1��� �1�� �������� M��� ��� ����D�o ��1��� �������� �:�: �1������<��� ��������������:����� �;1������������ �����������&�� ������������<����1��� ������������D������1��<���:������� ����<������������������� ���������

������<�������������������� �:���� �������� �M�D ���9������������� di-alogu Cur Deus homo�� &�� ����� =����� ��� ��� < � �����!� ��� �<��� � � ���� D��� �����:� ��������������D������ ��<���������������� ������ 1�������1�D�:� ������s-tán vyhnáním z ��<��� ����� � ������� <�� ���� ��D�;� =�� –� ��� � <���;�� �����:�������������<��� 1����:�����5������ �������� ���� ��������������� �������������<���M�D��� ���������D������1��������<����������5����������������:����������:�������� �� ������� <���� ������ �� ? ����� ��� ����D� ���D�� �� ����� 5���� �ovnat. Jedi;��������D��������� ����;��� 1��<�������������;�5���������������������� �� ������������:� ���;��� 1����:���� �������������:���� �������D������� ��d-����� &������ �� 1��� M�D ����� ����� �� ��íD�� <�� ������ ������ �:�� �� ������ ��������D� ��� �����������������<���? ����������� ��:�����������:�������:� �������5�����:� ������������5���

)���������1 ���� ������ �2�����&�� ������� �� ��������D��:� ���tné, �:�� ��� �:<��� � :���� ������"D����5��� <�� ��������1 � �� �������� - �� � ������ ����D������ ráji, bu���� ������ ��<��D ��

Page 37: Středověké myšlení

:���'������� �����������5��������������!���

37

9�<����<� � ������ ��1�� �1�� ������� ����� ������ � � jeho dokazováním 4�D# �E%����0��� M� ���D� ��� &�� �� ������� � �� �1� �;� �������� �����:��� � �����;1����;1��� �1���<������������� ������������1 ��1���������������� ������������ 5�D � �C����1��� �:�� ���� :� �� =� ��� ������ <���� �������� ������ <����spo �:�������� � ������������ �1���< ����������� ����������� 1��<�D�<��������������� ������������������� ������D ��� diskusi s ���� 1 ���H���������D�� ����<����D��5���<���������<���� �D��������������<�����C����1�I��� ��� 1 �������� ��� nehlásí ��� ��������� � H/� ���/�1��� ���� �� ���� � ������� D�� 5��� <�� ������ �akový, jak ���� ����������������� ��C��I��� ������ ��� 1 ���������������� ��<�������� �1�����vyznání.

����� ����������������;1��1��������� ������Monologion, v ��D�&�� ��������<���D��������� ��C���������<��;����1��H���� ��I��:������� �����D��o-suzujeme dobro v <���� ��;1�� ��1�1��� � ��� D�� � ������1���� �C����< 1 ��� ������H���2��1���������<�������D���2��1����D�����1��<�������D�� ���������I��u-� �:;���1���<�;�����<������� ���D����D�����1���:��:� ������ ��:��D����C����1���� ��v ���������� � ������ ���������������������������� � ������C������������� ����á����� ��� �<D� ��1��� � �������� �C����1��� "�� ���1�� �� ����1�� je dokázaným 5��������;�<���������<���� ���:������<���� ��5�� �����<���� ����:�1��&n-�� �������������<���D���� 9$%���� ��#$%�� (aposteriori), od smyslovou zkuše-ností vníma;1����1 �� <�<�1���<���� ��<� ��� ����

V Proslogiu�&�� ��������� �unum argumentum (jeden argument), který, ��� �� <���� � ��� 1�� � ���� <�� <�� �<���������� ��������� �������;1�� 1����z Monologia��M�����������:��:� ����D����<�����������! 1. ��� ����D��5���<� ��0�C�� 0��%0!��1#5���*;�&,�*�� (id quo maius cogi-

tari nequit) – stanovení hypotézy, kterou bude dále zkoumat; k hypotéze do-��� �� �� ��<� ��������H�����aposteriori)

2. vše, co je pouze v ��� � ��<��������D�1��� ���1��<��� ��� ���� 3. 1��� ��� 1�� <�� ���� �� ��� � �C��������� �:��� :�� �:� �� ���� � H����� �� 1�2��etový

nedopalek je více���D�<����� ��������C����< 1 �������� myšlení!) 4. �����!����:�� �������1���1����� ���� ������ ������C������ ����:ylo by to

� ������1���1����� ���� ������ �����:���:��:� �� ������ ���1��� ��<������co existu<�������:��:� ������

5. je-li to tedy nejvyšší, musí to existovat K ����� &�� �� �����<�<�� <����� ����� ������� 1������ ������ ��� ��<�� ��� ��

��������������<�����D������C����1�!�(��:�1��������D���� � ���D���������1���1����� �� ������ ����� ������ ��:��:;���1��<�ého, co by bylo tím, nad co nic v��� ���� ������ ����&����:��:� �5����)����������� ��� ��:������������������e-���:� ��<����2���� �H�����S��� ������:���������� 1����&�� ����������������I������������� �H������ analytické filosofii XX. století).

�������� ��$�#9��* 9� �������<����<� ����������1��&�� ������������� Proslogionu��6��������J�����������<������������������������ontologický.

5.4. Ukázka: Proslogion „II. 0�� , ��1 ����� ������. ���� � ��"�����1 ��� �1 � ���� ����.1

�%��� ��"��1�����1� ����� �1 ������1����� �1�����+2��� �� ����"1��������1� ��������.������� %����+A���������� � ��"�1��%� ���.�����

Page 38: Středověké myšlení

:���'������� �����������5����� z Canterbury

38

��������" �����1����������KC;1C:@91C!/A�������������.������1��%���y-.�1� ����� 5���1� �����.������� %����61� ������1���%.�+A�� ���-��1to je v ���� ��"�����1���%��� ���� �����1�����+3�����������"�1��%������ � � ��"����� ��� ���"� �� � ������1 �� ��� ��+ 2��%� ��%� ��� ����� myslí na to, co hodlá namalovat, má to jist�����" � ��"�����1 �. ��1��-�������i���1��� ������ ����1���+#�%���� ���� ���� �� �1 ��jednak v � ��"�����1���� �� �����1���1���������+F�.���������% ������ �1�� �1� ����� ���.������� %����1 ��������menším v � ��"�����1 ���� ��%�o � ��%.�1� ������1 ����� �����1���� ���� ��"�����+0����.� ��"1 �%�1� ��������.������� %����1�%������ nahlédnutí. Je-��������u-ze v � ��"�����1� ��1� ��������.������� %����1 �����������1� ����� %����������.��+��. ���������� ��"+MN���������%�����.����%�%���1� ��������.������� %����1 �� �� � ��"�����1� �� ����� +

FFF+�1� ��������.������� %����1 ��� ���� ��� ����"1�������� �� %�������"1���%����%�+2��%���� %����1�������1�� ���� ��" %s-���1�������+A������.�������1�� �� ��" %����1�������+,�����t-����� 1� ��������.������� %����1�� ��" %����1�������1� � to, nad �������.������� %����1�����1� ��������.������� %����:�������+�1� ��������.������� %����1�����%� ��� �����1�� ������ ��" %����1�������+A���� �%1, ��1��.���+3�� ���%� ��� �����1, ��1 �����1�� ������ ��" %����1�������1 ������ +#�%�%�������� %�� �� %������� ���.��1 ��� ��� �%1 �%��� � �% �� ������� � � )�������� ����� � �%)��������1������������ %��+��� ����.� 1 ���������%� ����� é-ho, je m��" %����1 �� � ����+ �% ������ �. ��� �%�� ������ �� �� �����1a ���% � �� �.� ������ �� ���1 ���� ��� ���"�1 � ��1 ���� � � �� �����1a ���� "���%��+,�������%�.�������������" �����1���������1��%������ �" %���� ����� "1���%���� ���.������� �� ���/,��1��-li pro-�1��������� �.�����/“

(Citováno podle Anselm z Canterbury, Proslogion, in: �;D��Fides quaerens intel-lectum����� ��.!�(��/ �����������!�(� �1��#OOG�����3>–37.)

Úkoly k textu 1. Zamyslete s������ �� �����<� ��L�������1���1����� ���� ������ ��N����o-

�������1������� ��������� ������� ��� 0��"����� ������ � ���� �� ���� 3�������<�������� �1�� ���;�����D���� ���5�D ��C����1�T 4. V ������� �� ��������;��������� ������ ��++����+++�T������te se na statut a veri-

/���1������������������<���D����������� Shrnutí kapitoly

7������������������������������ ���� ���������� ����������������������������������������(��� � ����!��������������� ������������������ ��������(�"����� dogma-tických otázkách��� �������������$������ � �����!�� %����(���� � v dalších stole-��� ����������� ����������/��� �������������!������;4������������������� ���s-tiky Anselm z ������!���&� ���� � ��� ���"��� �������� ������� $��������� � sekulární) ������ � ������ �������� 3 �������� ��� ����&� ��� ������ !���������d��� ����������� ��������&� ������ ��� ���"���� �� ���������� �������� �� ������/������������ ��'i-nem Anselma z Canterbury je dokazo�����,�"���.�������

Page 39: Středověké myšlení

:���'������� �����������5��������������!���

39

Otázky #����1��� ���������������1��������T�M�������� ������� XI. století a jaká se objevila

v jiných stoletích? 0��M��;��� �����D��������������� �������� dogmatických zkoumáních? 3��$��<������������� ��������������� ������T����������:<��� ������������������:�s-

te se v tomto dialogu postavili vy? 4. Jak lze sjednotit pravdu víry a pravdu rozumu? Co znamená fides quaerens

intellectum? >��M�����������5�D ��C����1������T�6�������������������<����:�1�5�D ��C����n-

ce dokazována. A��.�������D�����&�� ����������� Proslogionu za ontologický? Jaké interpreta-

ce jeho argumentu znáte? Studijní literatura P. Floss, A�������������� ���"���������"�������, Praha: Vyšehrad 2004 P. Floss, E����������������"� %.����, Olomouc: UP 1994 R. Heinzmann, )��������&���&��, Olomouc: Nakladatelství Olomouc 2000 H. Kohlenberger, Anselm z Canterbury. Pozvání do západní tradice, in: #���� n-

ství a filosofie. Postavy latinské tradice�������-��(��/ ���"��9���1��-��"� ��������!�?�s����������������������#OOE�����RO–90

A. de Libera, )��������&���&��, Praha: OIKOYMENH 2001 M. Otisk, 0 ����� �� �cholastice. Klášterní škola v Le Bec – Lanfrank z Pavie

a Anselm z Canterbury, Praha: Filosofia 2004 J. Pieper, Scholastika, Praha: Vyšehrad 1993 <�;1%��6#0#���&��,�*%�����������;"6�&0� Anselm z Canterbury, Fides quaerens intellectum��������.!�(��/ ková, Praha: Ka-

lich 1990 J. P. Ondok, ��� �����%��"� �� /, Svitavy: Trinitas 1998 P. Tichý, � �� ���� �/ 2%�� �" �� �� � logice a sémantice, Praha: Filosofia

1996

Page 40: Středověké myšlení

6. Petr Abaelard a spor o univerzálie

40

6. PETR ABAELARD A SPOR O UNIVERZÁLIE

V této kapitole se dozv íte:

• jaká problemati���<��������������������������� ��

• ����������������;1�����������;1������ 1��������������

• �������:� ������&:�� ������� ��/������ ��1�� ����1����������

• o základech Abaelardovy autonomní etiky

Budete schopni:

• ����������� �D��������������������� ���� rámc�����������������šlení

• ��<����������������1��1����� 1 ��������������� ��

• podat ucelený výklad o originální osobnosti Petra Abaelarda

�*#$�!"�*�!��+�����%��*,: univerzálie, realismus, nominalismus, sermonismus, scholastická metoda, autonomní etika

������������������ �!"�#�$%!����%��*,'

#�K�3�������H�������K����� �= �������� ��< 1 ��������I

F.-.��!� �05�*���%0�+5���������%!��;"*%� M������ minulém století se v mnohých filosofických kruzích opakovala te-

���� D�� ����������� /� ���/��� ��1����� �� �:��1�� � ��� 1�� /� ���/�1�;1�� ���: �����a proto se s �� ���������������� �������������������� ����M������ ���< �������1�o-� ������� ���:������� 1����� D �:�1����������������� �������;� ����� ��������������� � � =� �� ���1������������1� �� ������� <�<� ��1������������D�� ��� <�� <��jeden z �����=�� ��������������������/� ���/������ ������ ���������:������������e-���:����� ��1��:���������������������������� ��������������������� � �

( ����������������������������� ��� <�������� � ���� �2�1�����statutu ������� � ���<���:�1������:�1;1������ ��������������<��������������������� ��t- � :�� � �� <�� ����������� <���� ���� ��1��� ���� <��� ��� <���� <�� �� �;����� �������������������;�����<�������� ��� ������� �������� ���1���������� ��� ������ �v����� ��:�cné pojmy.

��#�*� ������1���� ���������������� ���������� �������<�����1�;��� � �������������1������ �������� ���� ��D��������� � ��<��� ��� � <�<�1�������������C����1��� <�����j-����D����� ��C���������1��<���������H�������I�� ���������������:���+����:���e-C������ � <���;�� ������:� ��:������������� ������� ����� �� <�< D��C����1��� �závislá na samotných konkrétních lidech. Opak tvrdí ti, kdo odmítají samostatnou �C����1�� �:�1���.����� � <�� ������ <����� �����������2��� �� ������ jsme po-<����� ��������<���� ��������� ������:��;1��������������������� ���� e-

Page 41: Středověké myšlení

6. Petr Abaelard a spor o univerzálie

41

D��������������������C����<����D��� ������� 1�� �� ����:�1;���<���� ������� ��� ��<�;����D��� �������������:��������;����� ����������������í-���D���������� ���1�

������������<�����1�;��� ��<��������� ����������D�������H��<����� logice

�����������1�I������ ����������:� �� ���;�������������;�������� �Porfýrios v Úvodu k Aristotelovým Kategoriím, ovšem mezi jednotlivými názory nezaujal D�����������������������1 � ����� ���� ��� ��������� ����5���������������e-��1�������;��������������� � ����<� �������������zkami:

1. Mají univerzálie reálnou nebo myšlenou existenci? 0��M����������� ����� �����:����� ���T 3��*C����< �������� ��������1�1���:��������T " ��� �� 5�������;�� ����������� :� ��� D�� ������� ��� �C����< � ��� ���

������ ��< � ��� ��;� 1��������� �� <�<�1�� �C����1�� <�� ������ �� <���� ���� ��1���V ������ �� ���� ��� ��� � �� �;�� �� ���� ���� &������� ��� ����;� ����� � ����D�existenci univerzál� � H<���D���eidosI� ��� ��1�1��� ����� <���� <�<�1�� ������;��;�����9���:����� ��������:���������������� � ������ ��P����������� ���� �:�����e-���� ���� ��P������ ��D���:�1���HidejeI��C����< ��������1����������<��������<�<�1��stínem. Rozdíl v obou koncepcích tkví v ontologickém statutu univerzálních vý-������ ���� ����������1���� �� � ��P����� ��� �� �C����< � ��� �� H������ ����� realis-musI������������&������� ��<�������1�1��H������&#��������*%�&��I�����D�������� ��P�����������1��H�����krajní realismus).

Proti realismu stojí tzv. nominalismus�� ����;� ����� ��� �� ���� �� ��� �otázku. Univerzálie nejsou pro nominalisty (v antice k �������< � �<: D�� �����stoiko��I� ��� ;��� ��1��� H��� <�D� <���� ���<�� ��� <���� �����I�� ;:�D� <���� ��� ������naše generalizace a abstrakce, je to lidský myšlenkový výtvor, který v ��� �����e-xistuje, pouze v ���1����� 1����� ������1���M���� ��� ����� <��������������a-lismus (latinsky nomen = jméno).

���� ��� ������<������� ���D���� � 1��� D����� �� ������:�� ���� � <����v ����������!

1. krajní realismus –�������� ����C����< ��������1���Hante res) 2. �&#��������*%�&�� –�������� ����C����< ������1�1��Hin re) 3. nominalismus –�������� ����C����< ������1�1��Hpost rem). M��������:������������ D�������;1������ 1���<�������� ���/���1�����J

���<ednodu��< 1 ������D��������������D��� ��: ��;1��������� � 6.2. Petr Abaelard �������� ���:���� ������&:�� ����� <�� ��� ����� �1������� ���� ����� �;<i-

������ ��� �2�1�� <����2�������:��� <���� �������� ���� <������������ ����á-šen ��;�� �������������;���:� ��<�����1�����< ���M�����<���D����������&:�� �������D����� ������������1 1���1� ����������<�� ���� ����� ������������:��;����� a-�1������2��� �� ��� ��D���� ���� � ������5����1��:��<�������&:�� ������1�o-lem autochtonního vývoje latinské filosofi��� <��� :� �� ��������� �� �����������zápa������"+�����Q++����� �� ��&:�� ����D�<��� ��:���������� �< �� ���:����������������������������/����1����� �������������������1���/� o��/������������ ������<����1���<���� �������<����

Petr se narodil roku 1079 nedaleko Nantes v ��� ������������� ������:��<����&�� �����:���������� �������������<�D��������� ����������1�� �������:� ����

Page 42: Středověké myšlení

6. Petr Abaelard a spor o univerzálie

42

stej�������1��&�� �����:�� ������������� ����� �����C������������������ ��� �<�D�byla neporovnatelná (více viz kapitola 7�#�I��&:�� ���������: �� ������ ����� ��<e-<�1����� ���� �� ������������� � �<�����Roscellina z Compiegne, poté Viléma ze Champaux a Anselma z Laonu�� "��1��� ����� �������� ������ �� ������� �� ���s ���������� ����� ������� �D� ��������<��� ��� ���� ��������� ����������� ���ý-uce dialektiky.

&����<����<� ���� ��� �&:�� �������D������<��<������ ���;���������%e- �������������:� ���<��������������D��� ���� ������ �����������������������i �������<��������&���� �:����)���������� ��� ���� �:��%� ��������;c kanov- ��-� :����� �� <���D������� :� �&:�� ���� �:������D��� �� ������D�� ����������1��� � � %� ������ �D����� <�D�� ��� ��� ��� � ��� �:��� ����� �� ��� /��� � ��D����spo<� ���D� ��� ���/� ���/�������������1����� �� ���:���� �1������ �������H������Argent��� ��������������I��)���������������� ��� �D�����:��� �����2�2�c-���� ������� ������ <�D� � ��1�� ##0#� :� �� ��������� �� ������ � Soissons jeho teologické dílo Theologia summi boni�������;������<�<����� ��������������� byl ������������ ����� �����zení. Brzy se však mohl vrátit do St. Denis, dokonce se stal opatem kláštera sv. Gilby v Bretani, <�D���� ������������: ������D�a-:� � ��<���� D�� ��� � ����� <�<� 1���< � ��: ��� "������ � ��� ����� ���� � � D ��v ���������H������� �<���1�����������– Paraklet)��<�D��������<�<��� ���������u-������ <�������� ���������<����idalo.

���������������1 �<��������� ������� D��H�����<����D����<������������/� u-jící osobnosti filosofie XII. století jako Jan ze Salisbury� ��� Petr Lombardský), píše svá teologická a etická� � ��� <���� � ���� ������<�� ����� ��1�� ��� 1�D� ������:� ������� �� <�;�������:�� <������� � ���� �� ��:�<�����&:�� �������������������;������������� �Bernarda z Clairvaux byl roku 1140 odsouzen jako blu-���� � ������� � �� �� "������ � ��� � ������� � Cluny a zásluhou tamního opata Petra Ctihodného :� ���� �����

�����&:�� ��������� �0#����:��##E0��� <������������:� ��� �D���� jeho �: :��������� �������������������������&:�� �������:���������� ����<�����i-lenka Heloisa. ����������D������<������:����/����váni z jeho vlastní autobiogra-fie Historia calamitatum nezrum (�����% ��� � � ��I�� �� <�< D� ������������ ���však vedou spory.

9�<���� ������� ��;1���� ������ �&:�� ������� ����1�;��H �2�1�;�I���o-: ������������D����� �������������;� ����� Aristotelovi, Porfýriovi i Boethiovi, � ����� <���� <���� � ��� � � �� <���� Dialectica� ��� Logica ingredientibus (Logické �%������!��5���������������������� ����������� �2����<������������� ������ o-2�1�;1������� (Theologia summi boni, Theologia christiana, Theologia scholari-umI��1�D�:� ������<���������1���;����������������<������������ ���<���� ;��������� <�� ����D� ������ ��� � ��� �2�O� ��� ��� &���&� 1 ���� �����a-nem.

S &:�� �����;�� <����� <�� ��<��� ����D� ����:� ���1�� ������ <���� ���o-statné filosofické dis1�� ��� ��<������ �� ���� ������� �� � díle Scito te ipsum (Poznej sebe samaI� �� ��Ethica. 9��;����� ����� <��������� ����������=��� �<���< 1 ��� � ������� M���� ��� �������etiku smýšlení –� �<�� � � �� �D����� 1�� <������� � ���� ��1��<���������� ����� ���– tepr������� ������������ ��:�������� ������t-����( ���;�<��������<���< 1 ���

&����<� ���<� ��� �������������� ��� ����Sic et non (Ano a ne)�� <���D������ ����<��� ��������2�����;��=���������scholastické metody. ���������n-to kazuistický spis není objevný n��;���� �������–� <���������� ��������/���1�����������������1��� autoritami a vymezení místa pro racionální kritiku. Pro samot-

Page 43: Středověké myšlení

6. Petr Abaelard a spor o univerzálie

43

��� �1�� ������� �� �1�� ����1��� :��� � :� �� ����� �� �D���� � �� &:�� ���o��� D����Petra Lombardského (cca 1095–1160), který ����� ������������Sentencí, které se ��� ����� �� �����: ����C���������� � ���� �� ������������ �� ����������H��v-ní kniha je� �� 5����� ������ �� ������ �� ���� � �� ������ �� ��� �� � ���� ��<�dnává o svátostech a eschatologii). Úkoly k textu #���<�������<����<�����:�������&:�� ����������������������� �����������������

o ��íchu. V ������� �&:�� ��������;<�������T 2. Vyhledejte jakou roli hrály Knihy sentencí Petra Lombardského a Prologus

k Sic et non od Petra Abaelarda ve scho ����1�������� ���� ���������� 6.3. Mezi nominalismem a realismem M������D��� ���<������������������� ���<������1���������� �� ��������Q+��

��� �� ��������:����� �Roscelinus z Compiegne (cca 1050–##0GI���� <���D���o-rech však víme pouze z polemického spisu Anselma z Canterbury. Z toho mála, 1��� ���� �����������D��'��1� ����:� ������ �������� ����������������<������a-novisko jako nominalistické je vzhledem k povaze nominalismu XIV. století po-����� ������< 1 �� ������ ��� ������ �D ��� ���� �� vokalismus. O Roscelinovi ��D����� 1���D����� ral samostatnou existenci obecnin a ��<������ �������1���D��jsou jen flatus vocis (vanutí hlasu).

Anselm z $����:���� ������ ������ ������� ��<� � ����������1��� �����������&#����+5����*%�&������D������ ��D���:�1����C����< �� jednotlivinách a pomá-hají naš���� ���� � ���� ���� ������� ������� � ��� ������;1�� �;������ '����vari������� ����1�;1������ ����������< ���������� ��� ��� �����Q++����� �� �

Vilém ze Champaux (1070–1121), zakladatel školy od svatého Viktora, ����� ��D����D�����1�<���������:�1���/��������� D������� ����������������<���� ��������1�<��H����� ����� ��������� ���� �����I��)�����:�1��/�����<����� ��Viléma jakousi základní látkou, z D��������1 ��������� 1������ �� ���� � <�d-�� ������ ������ �� � ����� &:�� ������� �������� "� ém opustil tuto realistickou koncepci materiální esence����������1��teorie indiference, která participaci na �:�1��/����������� ����������1 �H�<����/���1��1 � <���� ���I�����1 ���1���n-���� ������ ��� ��� � �� ����D�� H���� ������ ���/���� I� ��������. Tato podstata ����� ����:�1����������<����� této teorii chápána realisticky.

Abaelard tedy studoval u antirealisty i realisty a na jeho vlastní koncepci je 1 ����� D�� ��� ������ � �� <������ �������� � ���������� ����� '��1� ���� �� "� ������&:�� ������� ���� � ��� ����� � ��� konceptualismus (o latinského conceptus – pojem) nebo sermonismus (z latinského sermo –����I����ne-realismus. Jde však o tzv. teorii statutu��&:�� ������� �����1����C����1��������� � ��$�����������C����<��<���;������<���� �����

Petro��� �� ;��� ��� �;��� �D�� � ������� � � � ����� H������ ����������I�a ��< ���<�<�������� ������1������� ���������<��� �<�� <��;�����;�����)����� <��významem osobního jména „Petr“ dané konkrétní individuum, které je nositelem �������<��������D����;�������:�1ého jména „�����N�<������� �������� ��daná jednot ����� <��� �� �� <��;�� �����:��� <��� �:�1;� ���� � �����<�� ;�����bytí jednotli����&������D���������<���� �����<����� :�� �����:;�������:���H�<��<�������������� �����1�� ������D�I����<����< ������zálie podobnost indivi- �"*�#05��%��;�����#����<�<�1�D���� ������D������1�������������<������ ����s-

Page 44: Středověké myšlení

6. Petr Abaelard a spor o univerzálie

44

ti a <������ ������& ��&:�� ������� ����D��:���������������������1�� ��;������� ���:<����� ��C����1��–�<���������D�������status jednotliviny (proto teorie sta-tutu).

�:�1��� �<���� ���� &:�� ����� �� �� HnihilI�� � � ��� D���� ��� �� ��1�(nulla resI�� � �� <�� ��� ������� ��������� H����� L:;�� � ������NI�� )���� ������� ������D��<�� ��������� ���������� �C����< 1 � <���� ����� �:�1;��� ��<��� H������konceptualismus). Univerzálie nejsou jen našimi jmény (nominaI�� � �� ��<����< ����<��;������������<���� ���������<�<�1����� ��;���1�����������������

9�������&:�� ���������1��1������� ������Gilbertus de la Porée (1076 �D�##>EI�se svou teorií konformity. Gilbert a jeho následovníci (tzv. porretánská ško �I� ������� �� ������ D�� ��D��� <���� ����� <�� ������� ���������� �� ��� ���������������1�� ����;������������ /����� <���� ��;1����1 � <�����������<����o-��:��� ���������� ������ � <������� ��� �-formu („con-formaNI�� 1�D� ����D � <�<�1��vzájemný sta��������<����< � ������������ �������������� � ��"� �������:��� �������������� �����D�Alan z Lille (cca 1114–1202).

Úkol k zamyšlení ������� ��� ����� ��� ��� �������� ������ �� ������� ��� �� <���� ���������� �� �D���vybrané školy filosofie XX. století.

6.4. Ukázka: Ano a ne „,������������ �����" ����������� ��������"����%�� �����e-

��� � ����� ���.�"1 �� ��� ������ ��"1 ����� �%�� �� ��� ���������soudit o ����1����� �����������1� ���� ����45)� �"�udou soudit národy‘ a �����4 5F �% ������ ����� � � �����+60��� ���� � ������� � �� ��� ���������%1����� ,������45#�� vás poslouchá, poslouchá mne, kdo vámi pohr-��1 �� �����+6 � ���� ��� �1 ����� ���� �� � ��� �� ���1 �� ���.� �� c�%�� ��������������������1������� ��%��� ����� ��1����,� �� � �� ���� 450��������%1 ������� .������������������+60������proto di���1 ���� ��� ������� ����" ����%1 ��%��� ��%������1 ���������stí byly nap���%�� �%����% ����� ������� ������ ���� +,����� ���� ���� ����� ����� ����%��� ����� �%� ������ � ��� � ����� ���� ��������1���������"���������%���������� 1����%� jiném významu.

� �" ��� � �� ������� ����1 �%�� �� nedali oklamat nesprávným ������� �����1����������N��� ���%� �1��%����� �����������%��a-������������ ��� ������� ��"������� ����"+2��.�� ���%&�1 �%�����t-.�� ������������1�%� ������� �� �� � �"� textech Písma svatého je vinou ���� ����������%�+

B%��� ��1���� "������������� �"� �1�� ��� ��������������i-������ ��������� ������1����� ������ ������� ���" ���� ������1��%���� ���� ���1���� ����1 � ������ ����������� ������ �ý Augustin; nebo �� ������������������� �����������1� �� ���� ��# � ����1���������� s-� ����� ������"����% ������� ���� ����% �������� �%�������� � � � �o-�������� �� �� ���� �� �����" �� ���: ��� �� � �" ����1 �� �� �� ��"�zkoumání zanechali spíše v ������" �� ��1��� �%��� �������� �������a-�����+D0 ���� ������������� �"�3���� �� �1��� ������������" �������%��� � �� ����������� ��������.�����%��������1�������� ���dokonalosti nerad��%������ ��������� �.��� ����+

Page 45: Středověké myšlení

6. Petr Abaelard a spor o univerzálie

45

���% ��� ���"� �� �� �1 ��� ���"� �� ���� �� � ���� �� ������omy�� �������� ���1���������� $ %��� +#�%����%������.��1� ��� ����� ����1������������ ��� ������ 1���%�� 1������� ����������o-�� ������%1������� ���� ��1������ ��� ��1 ��� �������������1�e-���� �.����� ���� ���" �+� �"��������������"� ���� ��� �� �%�������������1 �� � ���������������� ���� ������ ���1 ��������� �vým �������� �����$�� �%1���� ��� ��������� �����������1�����% ���emohli ����� �� ����� ���+

,� �$��������� � ����"1� ���� ���������� �1����� ���j-������.�����%�� �������1����.����� ��� �-li si na takové, které by s ohle-�� � ��������������������� ��� úvahám a k � �1 �%�� ���������������������� ����� ����� ��% �� ���� ��� ���� ���%..��������%s-�����+���%��� ����" � ��"�� ������������������ �� ������� �d-rosti. Aristotel��1��� �����.����.���&���&�1������������� ��1��%����� � ������ ��� ��1 ���%4 53� �����" ���� �����%���� ������ � �"��� ����1�������� �-�� �� � ������������+0����� ���%���������"1���� �-li pochy-bovat.‘ Pochybováním se dostáváme ke zkoumání, zkoumáním k pochopení prav-�%+ � �� ���� � � ��� ,� �� 4 5?������� � �����1 �������� ����� ��vám.‘“

H?���;���C������� ����� ������������� ����������&:�� �����Áno a nie, in: Anto-lógia z diel filosofov III, Patristika a scholastika, ed. I. Hrušovský, Bratislava: Pravda1975, s. 239–248; kráceno.)

Úkoly k textu #��"����� ������<�� ������������� ��������&:�� ����� 0��"�<���<�����������1���<������� �������������C������������� 3. Jaké je postavení rozumu v návodech, které jsou p���������� � ����� ����

k Ano a ne? 4. V ���� <�� ����� ��C�� ��� ��� ��� ����;�� D�� <�� ����D���� ��� � ���;� � ��� ����

������ ��1�� ����1���������T

Shrnutí kapitoly

����������������������� ���������������������!��� � ��������*�������������lnou '�� ��������������� �.�������� ��������� ���!����� ��� � ������� �� �� ��������� �a-��������������������"��������3�����������������!�����������������������������

z ��������������� � ����������� ��������� ���!�� � ��������� ����� 5!������&� �'����&�

���� ������ ��'�������������� filosofi��� �� ���������������������������������i-verzálie, dia���������������(���������"�������������������� �����������������������

�� �����������������'����������!��������������������������!����������������é-bytné téma. Otázky 1. Jaká je podstata sporu o univerzálie? 0��(������������������1��1����� 1 ��������������� �������T 3. V ������� ����2�� ����&:�� ����������� ���������������� ��T 4. Jaké bylo postavení etiky v ���1�����������;1��=���������&:�� ��������� ����

������������ ����� T

Page 46: Středověké myšlení

6. Petr Abaelard a spor o univerzálie

46

>��? �������&:�� ��� ovlivnil scholastickou metodu? A������� ���������&:�� ���������D��������������������������������� ����� �T Studijní literatura P. Floss, A�������������� ���"���������"�������, Praha: Vyšehrad 2004 P. Floss, E����������������"� %.����, Olomouc: UP 1994 R. Heinzmann, )��������&���&��, Olomouc: Nakladatelství Olomouc 2000 A. de Libera, Stredoveká filozofia, Bratislava: Archa 1994 A. de Libera, )��������&���&��, Praha: OIKOYMENH 2001 J. Pieper, Scholastika, Praha: Vyšehrad 1993

Page 47: Středověké myšlení

7. Myšlenkové tradice XII. století

47

7. MYŠLENKOVÉ TRADICE XII. STOLETÍ

V této kapitole se dozv íte:

• <���������� ��/� ���/�1��������������2����1������ � ����Q++����� ��

• kdo to byl Bernard z $ ������C���<����������� �� rozmachu sekulárních nauk

• � ��:� ���;�������� ��� Chartres a kdo byli <�< ��<�;����<� ���������i-telé

• ����� �������������"���������<�< 1���� ;1������������� 1�

Budete schopni:

• ���� �C������������;��<���� ����;1�������1�Q++����� �� �� <�<�1���������Jnosti

• podat ucelený výklad o osobnosti Bernarda z Clairvaux

• posoudit ���2�� ������� �Q++����� �� ���<�<�1��� ������� � ��;��<��������������myšlení

�*#$�!" �*�!� �+�� ���%��*,!� ������� � ��� ��� ���� ���� /� ���/�1��� �����������mystika, askeze, quadrivium, evoluce, atomismus

������������������ �!"�#�$%!����%��*,'

#�K�3�������H�������K����� �= �������� ��< 1 ��������I

7.1. Renesance XII. století ��Q++�� ��� �� � ����� �������������� � <��������:��� � D� <�������:<�����

�� �D������� �;<�������� �� ���:������ ������ �������� ����� ���� ��1��� � � ����� ��o-����������<���������<�����������������1� ����1�;1��/� ���/�1�;1��� �����r- 1���������1�;1����<��� ����������;���������;��������1�D������ �������� ��������;1�����: ��������<������� �� �� ���������� ��� ��� ���� ���;1����á-�����$� ;��������������1���1 ���� ����� 1����<�����1� ���;���� ���������J � � <�� ���<��� �������� ��;��� �����1 �� ������ <��� �� ��������� � ��cko-� ������� ������� ��� ����� ���� � � ���� �D� :� � � �������� �������� � ��� ��� ��:������� )���� �����1�� <�� ���� ������ �� ���1������ � ���dchozí autochtonní „renesance“ XI. století.

)����� ������ ���������������������������<����� ���������;1�������n-cí: v IX. století to byla tzv. karolinská renesance; v X. století zase tzv. otonská �����1�� H�� ����� ��D���� � ����� �� ����� 1 ��<���� ��/����IU� �� �����1 1��XI. a Q++����� �� �<�D�����:� �U��� ���<����1�� ���1�� ����1����:��: ����Q+++����o- �� �������<�D����1�����/�������� �������������������������1��

"��Q++�� ��� �� � ����;����������� �� �������������� ���1 1�� ������1 �� M���je z ����1��� 1�������� ����<�����D�����������:��:� ��� �� ������� ������ ���u-� 1����<���� ����� ���� ���9� ��������� �D������������� 1����� ������������s-

Page 48: Středověké myšlení

7. Myšlenkové tradice XII. století

48

��< ������ �;1��1����1����������������� ��� ����;���;1����� ��� ��;1�����b-��� ��V�1��<������������ �váni nejen v teologických otázkách a septem artes libe-rales����������<��� �����<���� ��������� ����������������< ������ �����������������1 ���) ���D��������� ��<������������������������� ���� ��;1������e ���dochází k nové migraci, kdy studenti nás ���< ����������� ��� ����� ��<�<�1�����: �������D��� 9�� �����1�� ������� 1�� ��� � ����� �� �� ��1�� Q++�� �� � ���:���� Q+++����� �� ������������<�<�1�D��������1���/��� ���������� �������;������<���<�������o-:������� �� M� ���D��������1���� /��� ������� ��:�� ��������D�;������1��� ��� ������������������1�������1 ���:����� �2��������� ��artes jakousi základní prope-deutiku.

'�1� ;������1�����:��;1����� ����Q++����� �� � <���������� ������o-�;1������ ���������������� �������1��Q+����� �� �H�����#GR>�:� ���obyto Tole-��I� �<����� �� �����<����� �� ���������� " dialektice se s ��1��1 � ��;1�� �� �(zejména zbylé svazky Aristotelova OrganaI���� ������������� ����� logica nova, ����:�� <���� � ��������� �� �� � � ���:���� ��� �� ������ quadrivia, které v ����1��� �� �ývoj�� ��� �� �������� ������� H������ �;<������ <�� ����� Gerbert z Aurillacu�� ����D� �� ������ ++��� ����� OE>–#GG3I�� M�D� ��� Q+++�� ��� �� � <�� � �����k �������1��� �����1� ;�&������� ����������� � 1�����1�;1��/� ���/�1�;1��������c-�;1�� ������� ������ �1��: � ��� ���� ���� �� eD��;1�� ������ �� ������ ��� D��������filosofie a v�dy.

"��1��� ���������������� H�������� � 1�I����� �� ��������� �������� a-������� �������� M����� � � ������� D�� ������ Q++�� ��� �� � ���������<�� ������1���nej��������<� ����<�����<� ��:��: ����������������� � �������&:�� ����:� �jedním pólem, Bernard z $ ������C�����;�����������������:<���<����������2��l- 1����� ��� �� Úkol k zamyšlení ��������������� ��������������� �������� �Q++����� �� ����� ��������1���9�<������������������<����� � ����Q++����� �� ���������<� ������:���<� ���D�<��tomu v �� � ���;��<������������������ � �

7.2. Bernard z Clairvaux Je- ����<���������������&:�� ��������� ����� �������������;� �2�������ý-

�� � �� �<�� �D���<� � ������� ������ 5������ � ClairvauC� ��� ��D �� ����:�� <����o ��� �� ��� �������������������� �������� ������� �� 1����� ������� ���o- �2�1�;1�������2����1�;1����������5������:� ���� ��������;��������;����s-tikem a asketou, nakolik byl Petr Abaelard zaníceným diskutérem a logikem.

5�������������� ������#GOG��������;1���������1���� ���1������� ����$i-����C������ ��������� ���� ��1�����1��1��� ��/�����:����������� ���� ���5������ ���stal jednou z ���� 1�����:��� �1�����1�������� ��1��###>��� �D� �� ��������$ ��r-vaux, kde se stal opate���M�������������� ���� ���� �� � �2����H����D������� ��� � ��D�� ���������� � ������ &:�� ����� � �� ����� ����� S� :������ ��� �� �����I���� �����1 ��1� ��� ����������<��������:������� ��5��������1 �:� � <�;��9��:��� � ��� ���� �� 1�� ��� �� ������ �� ��� � �:�� �� � ����1��� �1�� ����1�;������� H/� ���/�1����I� �����1����� ��1��� ����� ��� ��� �2���� �� �������� /� ���/�������� ��������� ��� ��� ��� �� 5�������� ����� ��� �������� � ��������� �� 1�D�opata z $ ������C���� ������� ��

Page 49: Středověké myšlení

7. Myšlenkové tradice XII. století

49

M����� �� ����D� � �������� ��������� � � ��� ��:����� �� ��������� )����������:� ��� �;��H��=����;�I�� ����� ����� D��;1���;������5� ������������ý-��������� ������� � ������������� ������������� 1 ���� <������ 1��� �������� ���a ����������1����2 ���� ���������5������� Clairvaux vyhlásil a byl hlavní hybnou �� ����������� D�����;�������" <�< �����:����������##>3��������� 1�;�:ojovník ������������������ ��� ���

��������1�����������:� �5�����������1����������������� � ��$ ��� ��������D��������������������<��� ������ásu. Abyc������� �������������������<����:����D �����������,;#����������D%!��. Vše, co nás vede k ��������������n-������D������H���� ������������I��<���D�������������:���$���������<������ �je škodlivé. Pokud bude logika nápo��1���������1 ���<���D���������<���;������budeme- �����< ���������" ��������� �����<������<����� ������&�<� ���D�&:a-� ������� �2����:� ���C��� ������������ �������������������������������:� �����:����<�������� �� � �����������������;� �< 1 ������ ��� ��� <���D����drost je po�����;������ �������;1�������� �������������������

Bernard z $ ������C�:� ��� ������ ��;��-� ���/��������:������� �<���������<��:��������:�������������� ������������������������� ���������< ����2� ���������D���� ��� � ���M�D ���(�������������� ���"��� ������ �����t-������������� ��������������������5�D�����������<����1��� ����������������k ���� ������������1��������������� �<��������D�������!�%���#0���� vlast-ním nitrem, v mystickém rozjímání a kontemplaci, v �1���� � 5�D 1�� �amení a ��� �� � ������;1�� ��<� 1�� �������� )���� ����2�1�� �� ��<�������� <�<� �����k �� ��� askezi�� ������ ��� ����:�� �� ����� �� ��1��� � –� ��1��� � �����d� �����D�������������� - ��������� ��������1�;��D�����5�D ������� �� �������� ��$�#9��* Mystik�� <�� ���:��;� �����:� � ����� � ��������� ������<��� �����1���� 1�����k �������� /� ���/�1����������������������" ��������;1��������/� ���/���������i-ky liší a v ������������< T

7.3. Školy v Chartres a od svatého Viktora

&����<�;����<� ���� ���Q++����� etí je chartreská škola�� <�< D���������

�����< � �D� ���"�� ��� �� � � ��� �� ������D�� <���;� �������� ������� �� ������� ����������1��� <�� �������� ��� <�< � ������;������ ����D������� ���Q�� ��Q+�� ��� �� �a ����2�2�1��� ����:� � Fulberta z Chartres (cca 970–1028I�� ����;� ��� �;�����za� ��D� �����:����� ������� ���������������������artes (trivia i quadrivia), � �D��Divil zájem o studium antické tradice.

9�� �����<� ��� �� �� � �� �;� � ��� ����� Bernard z Chartres H����� �1126/1130), který se zajímal o novoplatonismus a jeho vlastní tvorba zasáhla rov-�D������trivia. S Bernardovým vedením školy v Chartres se pojí slavná legenda o trpaslících a obrech: „3� � � � ��� ����� ������� � ������+0�.����� ���������� ���� ���� ������� ������+��.� �����1 �e by náš zrak byl ����� ���.����� .���.� ���.�1��������1 ��������� �%����� �������� � ���.“ (Citováno podle L. Karfíková, ������%��� ����5������������ 6� ������� ������� ������" .��%, in: Thierry ze Chartres, Tractatus de sex die-�� ������� P������������ , Praha: OIKOYMNEH 2000, s. 0G�I����� ��������:������<�D���D�������������������D����:�������1����/� ���/����:���<���� �D����D����u���� ������al-Chwárizmího.

Page 50: Středověké myšlení

7. Myšlenkové tradice XII. století

50

Originálním myslitelem byl Thierry z Chartres� H����� ��� ��##60), který nauky trivia ��;�� ������������� ������ �������D���quadrivium má za cíl po-��������� �� ������� )����� � ���D�� �� quadrivia� H��� ������ � Aristotelem a ���:��;��� /� ���/��� � ����� ������ ��� ����� � ���D�� ��� ��P����Tímaia) do-��� �� ��������� ��D������������������������� ���!

1. �����#0# –�5������1 2. formální –�5�������MeD ��9��������; 3. 9$�*�!�� –Duch svatý 4. látkovou –������� ������ <�� � �D��� ��� ����� ������ H������ ����1��� �����a voda). Hmota je takto Thierrymu jednou z �� ������� ���� �5�D��;1�����:����1��<��

�� �D����� ������D�� ��� ���� 5�D ��� ��� ����� <���� � ní patrné prvky samovývoje a ��� �1��������5�������������;���������;��;��<���������������� ��írody.

Tendence k ��� �� � ������� <���� <����� � 1�� ������ �� Viléma z Conches (1080–1154)�� ����;�����1�� ������1����� � ������� <�< � ����� ���9��� � ��� ����� ��D��D�����1��������� ���������� �� ��������� �������� ���� ��������< ���;���s-�������<���������:� ���D������ ��� ��� �� nulovému aktivnímu podílu Boha na evolu1��� "���� ���� �<� :� �� ������� �� ������� �� ���� quadrivia, k triviu �� ����;�����������:��� ����� �� D�� ��� <����������� ��� logické hádanky a nikoli ���������1�����sciplíny.

Do širšího okruhu školy v $�������� ���� � �� � ����1��� � ������ �� �� � �Gilbertus de le Porée ���Alan z Lille a také Jan ze Salisbury (1115–1180), který <����������� ��;1���� �Metalogicon nebo Policraticus. Jan byl velkým znalcem celého komplexu antické filosofie (v díle Entheticus de dogmate philosophorum se pokusil o <�< � ��<��I �� ���� �� D���� � �� � ��� �����;1�� ���1�;1�� ��� ��� ��v ������� � ��� � ��� <������������������/���� ���� ���1���1�D�<������1�� ���i-1�� ����� e������ � �����:� ����:�������;� <�����<� ����D��� � ��� empirismu a snad i D���� ������������� ������<�<������ ��� sepsání první s������������ ��i-���� ?����� ��� �� ��� ����� � <���� � zakladateli politické filosofie. V �� ��� 1��i sociálních vzta� 1��/�2�<���������;������HnaturaI������;�<���;�������5�D ��a je tedy svrcho������:�;��.���������� ��� �� ����:;��� souladu s � ����5�D ���������)��������� ����������� �� �2���� ������������1��� ���1���������1��� �������� H1 ����I� �� < � ���� ����� ��������� ��1�� ������ ��� D � �� ���avedlnost v ������������

Škola od svatého Viktora je sice klášterní školou ��2������������í-

��, ale snad díky svému sídlu v ��� D��H���������<���� duchu své doby) se jedná ����� ���������������������� �� ��� �;������������� �� ����� �����������anou �������� ����� ��:��� ������ �1�� �������������� ����� ��� ��� ��:� �Vilém ze Champeaux�� �� ��D�:� �� ����� ����1��� � ������ ���(���� ���� �2�D�������� ������������������ ��������<��������� ��;�1����svatoviktorské škole vtiskl novo-platónsko-augustiniánský ráz.

Jednou z �<�;����<� 1�� ���:��� � ��������������� ��� �� :� Hugo od svatého Viktora (1096–1141). Ve svém Didascalionu�1������������� ����������pné /��������� ��M� ���D����� ��������������������� uchopení pravd o smys ������� ���;1�������������;1����1�1���<���<���� ���������contemplatio, tedy �����1��� ��� � �<���� � :�D��;1�� ������� ( ���� ��� ���������� ����� cogitatio, �������� ������H��������I��1���� ��������1�D�<��=�� �/� ���/����� �� ���������meditatio�����������������<�������� ������������� �2�����<�����������;�����a-cováním cogitatio.

Page 51: Středověké myšlení

7. Myšlenkové tradice XII. století

51

%�2�� <�� ����������� ��� ���� ��������� ��2���������� 1�D� ��� ����D � ���������� <������1��1 �� ������ ���:��� noetice se hlásil k Aristotelovi a Boethiovi. Nebyl dalek také atomismu�� ����;���� ���������������:��Q++� ��� �� ��� � ����e-�� �����=�� ������� ����� ��� � <�������1������������� � �� ��:��������� � �1�D� <��sl�D�����������������

���;� �����<� ���� �� ��� ���� � ������ � %�2�� �� ���� � ���/���1�� ������������������;� ����� � ��� ����� � teoretickou H�<�� ��� �2��U� ������������ ���� D����� �1� ��quadrivium; fyzika), praktickou (tj. etika, politika, ekonomie), mecha-nickou (tzv. �������1���1�;1����� ���������� 1��� � �����1���1���trivium, �<�� ���v�1�� �� �:��<����� � �� ����� ���1�� �� �� quadrivium�� ����� ������ ��� �� ���� ������� ��������� �1�� I���logickou filosofii (tj. trivium, tedy gramatika, rétorika a dialektika��%�2���� 1��� �������� ��� �2������I�

V dalších letech dochází k rozmachu zájmu o hermeneutické a exegetické �������� ������ � � � �� ������� �� Achard od svatého Viktora� �� ��������� � Ri-chard od svatého Viktora�H����� �##R3I������;���� ����� ��������������1ké rovi-ny Písma svatého – historickou, alegorickou a tropologickou.

Úkol k textu �����<������1�;�����������;���������;������������" ���������������������i-���� ��������1����� ������ �� � ��� ����� � �� � ��� � �� �2��T� M���� <�� ���:�� ��������������;��������mem a evolucionismem?

7.4. Ukázka: +����� ����� „)�����"������������������" �� ���" � %������ �������"1

������.� ���������� ����������%����Q�������R4 ���������� ���1��%��1������� � ����+#�%�% ���������� ������mat, nalezl by v nich podivu-���"�������� ������+#"��%���������� ��� ���������� � ����e-�����%������1� �������������� ��� �S,���� �����.���1��������� ������ �" �� ������ �� �� �� ��� � � �� � ��� �: ��� ���� ��������smys�%1 � ����� ��.� ���� ������� ������ ���1 � ��� � � ��� � ���a v $������� �4 53 �������� ��� ������ 1, ��S2.���� ��� ������ ����6�K CT9+=;2!+A�����45,��.����� ���� ������� 1������� �� �� díla tvých rukou+3 ����������������� 1, ��S��" %.����%������ ���������"+,o-.��������. ������� �������������S6�K>C1@–7 V).

-��� ���� ���� �� ���� � ��% ���� � �� ����� ����� 1 ��+ ������������ ��1 �������������"���� ��� �%Q��� ��R1����"���%� ������o-���������"�����1 ����� ����������"��������1 �%�� �� �%��������l-����� �����+3 ���%������1�������� �����1���������������� ������� �� �%Q��� ��R1�������� �� �����1� ������� �����.�������1������� ����� ������������1������������������"����������� ����1 ��������� ������ � ��� ��� � %��+ ������� ����� �. �1 ����� ����� �.����rozlišovat (srv. 1 K 2,14–C@!1 ��%� ������ ����� ��� 1 ����� � ��� ����1 chápe sám v ���1� ������������ �����������+A��������1��%�%�e-����� �������+,.�������. ���������������������1����� ����� ���� ����1�������� ����1�������1� ������"��� %.����%��� �d-����+,���� � �1 � � ��%�� �"�� ����� ������������ ��% �������� �� ��[písmen], druhý však chválí smysl a význam. …

Page 52: Středověké myšlení

7. Myšlenkové tradice XII. století

52

3 ��� ���.�������1�.���� ������������� �������������" Q�����R+�%���������"Q����%R�%���� �������� � ����� �1 � � ��� nich patrná �������������� �����+3�� ����� 1���.����1������ �1���������a-����"1 ������� ��1 �%�� ������� ���������� � 1����%�� ���– ��%�%�����%� ��"– ��������������� ����%�� ����+H������� ������"4výstavbu, pohyb, vzhled a jakost.

2��� �� ������ � � ����� ���������1 ��+ � kompozici a dispozici. # ����� � ������� ������4� ���� ������1��+���� ���������1 �k �������� ��������� ��� �����" � ���������������+D������a-málo uveden v $���1����������� �.� ��1 ������������������ ������� �.�na jednotlivých místech, v jednotlivých dobách a v ����������� ������ � �1 �%����������������%�� ���� � ���+D

,�%���������4 �����1�������� �����.�� � ����lní. … Nyní následuje vzhled. Vzhled je viditelná forma, která obsahuje dvojí:

�� �% � ��%+�� �% ���� �� ���� ��������" � �� �����4 ����%�� ����������1����%�����������1����%���1����������"1����%���1����������"1 ��.�� �indy pro�1 �� ���1 �%�� � �����1 � ������ ��� ������"1 ����%� �����1���������� ��" �������"� ���� +�� ��������������� ����.�������������� �1������� �� ����������1� �������� ����.��� �� 1������������ ��bena rozmanitými barvami.

,����������������� � ���� � �������"�� ���%���1 �%� ������d-������ %���� .����"���.���+0�����"���� ��� �1������"������1������"�����1������"����� ������"�� �+D

Promluvili jsme o nezm����������������������� �1� ���� ���á-� ��1�� � ��%�����.��+0%�������1 �%�� ���.��� �� ����� ���������L����+H������������� �����������"4����%��"1����� �"1�����" ��� ��"+“

(Citováno podle Hugo ze svatého Viktora, De t�����������P���������������� ��L. Karfíková, Praha: OIKOYMENH 1997, s. 57–77; kráceno.)

Úkoly k textu 1. Jaké je postavení Boha v estetice Hugona od svatého Viktora? 2. Jakou roli hraje smyslové vnímání? 3��? ��<��1��������������� �:�������D������t? E�� 5�D � ������� �� � �������� <���� ��1�� ��������� �� ��:���������� �������� <�<�1��

místo v %�2�����������1��

Shrnutí kapitoly

)�������� �������� ���������������!� � � ��� ����� ���������� �������������� ��

�������� 7�����"� ��� ����� �� ���������� �������&� ��� '����� ����� �������� ����'������

jako renesance. Petr Abaelard posunul logická studia, svatoviktorská škola se ��������� ������� �� ���������� � �������&� ��"� !���� ������ ������� ��� � ,��������

z Clairvaux. Škola v � ����������� ���������������������������<���������Toto ������������ ������������������"���������� � ���������� � ���������

Page 53: Středověké myšlení

7. Myšlenkové tradice XII. století

53

Otázky #�� M��� ����� ��� ����� � �����1�� Q++�� ��� �� T� " <����� �� ���� ��D�� :;�� �����

����� ���1�������� �T�M����<��������� ������1��Q++����� �� �� ���1�����e-�����;1������ancí?

0��M��;�������:���������� ��/� ���/�1���������T�$������� ���������� ���pro rozvoj teologicko-filosofického myšlení?

3�� 9� ������ �������1��� ������� � �����2�1�� �� D��;1�� �;����� 5��������z Clairvaux?

4. Jaký je vztah mystiky a askeze u Bernarda z Clairvaux? >��$�����������<���������������������1�������������� �T�M�1 �<�����<�;����<� �

����������� ����1������� T 6. Jaké formy poznání rozlišoval Hugo od svatého Viktora? Studijní literatura P. Floss, A�������������� ���"���������"������í, Praha: Vyšehrad 2004 P. Floss, E����������������"� %.����, Olomouc: UP 1994 R. Heinzmann, )��������&���&��, Olomouc: Nakladatelství Olomouc 2000 A. de Libera, )��������&���&��, Praha: OIKOYMENH 2001 <�;1%��6#0#*%������������&��, Bernard z Clairvaux, O milosti a svobodném rozhodování, Praha: Karolinum 2004 Bernard z Clairvaux, O stupních pokory a pýchy. Chvála panenské matky, Praha:

Krystal 1999 Hugo ze sv. Viktora, �� ������ ������ P � ����� �����, Praha: OIKOYMNEH

1993 L. Karfíková, Studie z patristiky a scholastiky, Praha: OIKOYMNEH 1997 L. Karfíková, Studie z patristiky a scholastiky II, Praha: OIKOYMNEH 2003 B����M��� �� ��������� %���� , ed. J. Sokol, Praha: Zvon 1993 Richard ze sv. Viktora, Liber de Verbo incarnato / Kniha ������" ����, Praha:

OIKOYMENH 2000 Thierry ze Chartres, �� �� �������N����� �������P������������ , Praha:

OIKOYMENH 2000

Page 54: Středověké myšlení

8. Latinský averroismus a Albert Veliký

54

8. LATINSKÝ AVERROISMUS A ALBERT VELIKÝ

V této kapitole se dozv íte:

• v ��C��� ���������������� �� 1������1��D����ské a islámské filosofie

• <��;�� �����:��� �� ��� �� �� ������ H�� D�������� /� ���/��I� �;��<� ������������ � ��������������������

• o rozvoji peripatetických studií v ������������������� ��������������1�

• �������:� �& :����"� ��;��������� ��� ������������� ������

Budete schopni:

• ��������;��<��������������D�������������� ����������� � ��������������

• �������������������������� ���/�1�� �1 ���� �� ����� ����;����������� a-tinského averroismu

• �������������;������:����� �/� ���/�1�������� �2������������do tohoto trendu myslitelskou osobnost Alberta Velikého

�*#$�!"�*�!��+�����%��*,: falsafa, novoplatonismus a peripatetismus, intelekt, ���< ����������:�D���� ���/� ���/��������

������������������ �!"�#�$%!����%��*,'

#�K�3�������H�������K����� �= �������� ��< 1 ��������I

G.-.�E���;')�*"&��"�D% �!��"/%*���/%� ����:�� <��������������/� ���/��� <������D��� ��������D����������� � �

=�1������������1��1�����1���������1�� �������:�������������� � <�������"+++��století n. �� ���� ����� ����1��� �� /� ���/�1��� ������ �� �� ������ ������� ���� �� ��a ��1� �� �������� "� ��� ����� :� � ���� ������� 1� ;� &������� ���� ����� � ��P��a mnoD��� ����� ���������������;1�����������1�;1���;� ���������������� ��z obou ve ������ ���1�����1���/� ���/���

Tento corpus philosophicum� �� ����;� �� ����;�� ���1��� �� ��� ��� ���H���:����/� ���/���� ��D������:���;<��������������&��:���� ��<����������b-sky; v ��� ����������������� ��� ����=�����������<� ��:�D���;1������ �n-1�� � /� ���/��� ������ �����<� � <�� �����<� � ���1�� ��� ������ � filosofickou ����� �1 I��������� ����� ��P������������;�����falsafy (tj. islámské filosofie), ovšem s peripate��1���� ������ �2� � �� �������� ��;�� ��<������ �2���� �� �� ��� �/� ���/���� ��� �� � �:��� �����1� :� �� ���D��� ��������������� ���� ������ �������� ���1�����1�é�������1�� ����� �! 1. výtah z Plotínových Ennead koloval v ���:������������� �����������Aristote-

lova teologie

Page 55: Středověké myšlení

8. Latinský averroismus a Albert Veliký

55

2. z �� � �� �:<���;1�� ������� �:� �� ��� �D��� &������� ���� Politika a tato ������� :� �� ��� ����� ��������� �������� ������ �������� ���� ������ ��ó-novy Ústavy�������������:� ����������������������&������elovi.

";� ������������������<� �<�������D�< 1 ����� �falsafy: jedná se o pe-��������1���������=��������������������=�� �� ����� ��1������% �� ���éma-tem se stává noeticko-ontologická kategorie intelektu (cákl‘I�� <���D� ����� ��nehmotnou a ����������:������� � <�D�&������� ���� díle O duši a novoplaton-sky inspirovaní vykla�����&������� ����� �����������D��:� ������ ��� ��

@���� �<�;����<� � ����������� �� ���:���� /� ���/��� ���� � al-Kindí (cca 800–11�� BRGI�� ��� ��� ���2�� � Abú Bakr ar-Rází (864–925), objevný al-Fárábí (870–O>GI�����������1�;����� ����������������� ���� ��;�Ibn Síná (980–1037), teolog a mystik al-Ghazzálí (1058–####I����al-Šahrastání H#GBA��D�1153), svérázný �!��,��"�"��H����� �##3OI�������������������L��:������N�Ibn Tufajl�H����� �##B>I������������������;���������� ��� � ���������� � ��Ibn Rušd (1126–1198).

�������� ��$�#9��* �<������������ ���:� ��Alfarabius, Avicenna, Algazzel, Avempace, Abubacer, Aver-roes���<��;��� ��� ����� �������������������/� ���/���

H% �!��" /%*���/%� ��� ������ �� � úzkém kontaktu s muslimskou kulturou

a falsafou �� �����������D��<�< ��������������< �<�D������ ������H�������:����Fi-lóna Alexandrijského�� �� ������� :� �� ���� �;��I�� �<���� � �������� ������� ��v X. �D� Q++�� ��� �� �� ���� � ní dochází k ��1��1�� ���:��;1�� ��� ��� ��� �� �� ����k � ��� ��� ����1����� � ���� ��������� �� �������� ������ �������� V��������filo��/��� <�� ��;�� ������ �� : �D� � ����������� �:��� ��� � � ���<���<�� ��������� � ���:�� �� �:�D������ ����� ��� ������� <�� ���� � 1��� D�� /� ���/���v D����������������� �<���������������� ������������1 �H��� ����: ��������e- I�������������D �����r�������:�D������������� ���D�� ����1��� 1�������<��

�:�1�������������1�� ��H�1����������<��� �������������������J���� � ������� ���������������I������ ��D�������� /� ���/���� dílech Aristotelem �� �������Moše ben Maimona (Maimonidés, 1135–1204). Za ��� ����� �����e-�������D�������� /� ���/��� <������D����Saadja ben Josef (892–OE0I��"��� � ��n-denci k novoplatonismu prokazoval Isaac Izraeli (855–955) a také básník a teolog Jehuda ben Šlomo Halevi (1070–##3BI��9����������������1���� �������������<��Abraham ibn Daud (1110–1180) a za ����;���1�� ������������D��������/� ���/������� ��@���������<������Dován Jehuda ibn Gabirol (Avicebron, 1021–1070).

8.2. Latinský averroismus Arabská filosofie zanechala v �������� ��� � � � �:����� ������� 9���í-

klad u Alberta Velikého, Tomáše Akvinskéh�� ��� M��� ���� �1���� ��� �����vystopovat velký vliv Avicenny a v mnoha ohledech konfrontaci s myšlením Ibn '������M�D����Q++����� �� �����:<��� ���������������������� ��;������������la-tinského avicennismu, který byl inspirován systematickou podobou filosofického ������� +:�� �����;����� �:����� � ������������� � ��?� ;������������� �����������������<�� �� ����;����� ����� �Dominik Gundissalvi� H�������� ���� � �������Q++�� ��� �� I�� <���D� � ������< 1 � ����� �2��� �� ���1�� �2��� <�� ��� ����� � ���christianizovanou variantou Avicennovy filosofie.

Page 56: Středověké myšlení

8. Latinský averroismus a Albert Veliký

56

���� ������� D�� +:� � ���� ��� � � �� ��� �� 1� ;� �� � � 1���� �����������1�� ������������������ �����Q+++����� �� ������������ ���������:���C� �1����a-vazovala na to����� ���:������ ������� ������ ���� �� ��� 1�� �esetiletích XIII. ��� �� ������� ������������������� �� ��������������������������&������� ��;1���� �+:�'�������<������1��1��H���������� ���1��I���������� ��� samostatnou školu tzv. latinského averroismu, která se v ���;1������:�1����� �������������/iloso-/� ��D����Q"����� �� �

Latinský averroismus lze charakterizovat jako averroistickou verzi aristo-�� ���������������������� �����������1���/��� ������ D���������������� XIII. století. Podobnost s +:�'������<������������<����<� ���:���� ��������� m o promýš- � �&������� ��;1����1��1 ��M�D�����������Q+++����� �� ������������������ ������������ ��������������������������:� ���������/��� ��������� ��������� �1���9�j-����<� � <�� ���� David z Dinantu� H����� � ���� ����� #0GOI�� ����;� � Aristotelových t�� ����������� �������� �D�������������� ��� ���� látky a for��������� ��D��5���H<� ���D� <�� ���;I� <�� ������� �������� ����:�� <���� ����� �� Amalrich z Bene H����� � #0GAI�� ����;� :� � �� ���� ��<���� M���� �1����� *���2����� �o��� �k panteismu tendujícím z�������� ����;�� �1��:� � ���� �����;� ����� � �á-klad.

M�D� ����� ������ ��� D��;1�� ����� �� ��� ����� �� � nepochopením oficiálních 1 ���� 1���������� ��1��1 �&������� ����� ������� ���������������� ������ � ����1���<������� �� ��������� ������<�������ikálních interpretací. První odsouze- ����� �� <�D� �����#0#G���:������ edovaly další (mimo jiné v letech 1215, 1241, #0A3�� #0RGI�� 9�<� ���<� � <�� ���� 0#O� ��� � ��� D������ :������� ������� )��������z roku 1277 –��������� �1��<���� ���������� ������������rroismu.

% �� ���������������� ����� ����������������� �������������������š- � �� :� � ������� �� <�<�1�� ���2�����;� ���<��� � ��� �2�1��� ��� ����� �� ����-/� ���/�1�;1����1��1 ��&��� 1���������<���:� �� �������/�1�� ����� ���1 �instituci.

Nejzná��<� ��� ����������� ��� ��� D���� ��� �� ��������� ����������� :� �Siger z Brabantu (1235–#0BAI�� ��� �� �����;1�� ���1� � D��� & :����� "� �������<���D�����:���:� ���D��������� �����" �����������&������� ��� ��� ����nost ������H1�D��������� ���������������������������� �� �����I���1 �������a-������ ��;������������/���1��������� �2�1�����<���/� ���/�1����������okud ��� <�<�1�� ������� �� � ��� �<���;1�� ��������;1�� ������� <�� �< ���� ����� ��������������– ro����� ���<������ ���������H�����teorie dvojí pravdy).

Do sporu s ��������;����2�������������� ������teorií monopsychismu. ? �����<��� �D��H<������� �&������� ��I�� �������/������������� �����<������o-ben vzniku a zániku –������-li tedy, musí zaniknout i jeho forma (tj. individuální duše). Zaniká- �� ������ �������� � ������ ���D���������� �C���������9�������������� ����� � �������������:�1��� ��� ��� ������ � ��������� ����� :������poznání postrádalo jakoukoli relevanci, musí mu tedy být vlastní intelekt, který ����������� ����D��<���&���������:;� ��� �������D��:;�� �������� ��e-:���:������ �����������:�1��– je tedy sám obecný. Lidská individualita za-�������� �<���1���� ��1������������<������� �������� ��;��:�1;���elekt, který <�� <���;�����2��� <�<��� ������� ��������� ��������:�kého peripatetického no-voplatonismu. Z ��� ���� ���������� ��2������� ��� � � ����� ������� D�� ��� ��2���a jeho následovníci se zlou potázali.

9��������2�� ����:��� �:� �Boethius z Dácie�H����� �#0BEI������;����mimo jiné hlásil k modismu (spekulativní gram���1��Q+++�� ��� �� I� ����������� �����2����� ����� �� D�� ����� <�� ���;� �� D�� �C����<�� ���������� � <������ ��� ������

Page 57: Středověké myšlení

8. Latinský averroismus a Albert Veliký

57

"���� ��������D����1������: �����1������ �D� ���� ���������������������� �s-tickému individualismu –� : �D����� ���� ��� � ����� D�� ������� nejvyšší pravdu a ��������:�����:��������������1 ������ ������������<��� ������� ����9�j-���� ������ ���������������<�����<��� ��������<��� �������<�� <���<� �

� � ���;���;������������� ������ D������� �� ���������������������byl Jan z Jandunu H����� �#30BI�������<��������������:�������� ����������� �s-mu roz� �� �� ������� �� ��� +�� ���� "�� Q+"�� ��� �� � ��� :� �� tzv. !�������� ����� a v XV. století tzv. padovští averroisté.

´ Úkoly k textu #���:<�������1���������������������< �������� 0�� ���� byl latinský averroismus trnem v ���� �/�1�� �� 1 ���� �� ����������e-

��T�6�������<�� �D���<� ���2����1������� �� 3. V �������<������:;� �����;���������������� ��� �/� ���/���+:�'����T 4. Jan z M���������2�D��� ������� oblasti politické filosofie���<��������1����rdil.

8.3. Albert Veliký �����;���������<�����&������� ����� ������������������ 1��libri natu-

rales� H�� �������;1�������I���������������<����� � <�����������;���������� ������������������������ panteismu tendujícím koncepcím. V osobnosti Alberta Velikého získala peripatetická studia výrazného zastánce, který se navíc pokusil o /��� � �����<� � /� o��/�1����� H�������� ���� ��P���-augustinovského) a �� ������������������H��<��������������1����I�� teologickými pravdami.

�� ����ko Veliký (magnusI���<����<���������� ���� �����<�����������i-nikána, který své dílo koncipoval jako všeobecnou encyklopedii, v D� ������ �výklad o celém veškerenstvu��9������ ����<��/� ���/�������� �2����� ���������������������������� ��������– ko��� �2���H�����:� ���;���Ldruhým Ptole-maiemNI�������������1�� �2������������ �2��U�� botanice a zoologii je povaD��������<�;����<� ������1�� ��������1�� ��������������� ��� ��� ��;����� �doctor universalis.

& :������������ ��<�����<�������#0GG�H���<���##O3I�������:������� ����������� � ���<� D����� ������� � ���������:��� ��9�<�������������� �������� M�����������H<�D�<�����������I���� �2���� (� ������ ����H���� ��� ������2�2�1��������:� �� ���1�;1��1����1�I���� �2�1����/��� ���� ���íD�� Roku 1248 se vrací ���(� �������������� ������������studium generale. Sem jej z ��� D���� ��u-<�������<�������� �:��������<����<� �D���)�����&�����;��'�1� �������� �1 r-kevní hierarchií: v letech 1254–#0>R� :� � �<���� �� ����������� ��� ������á��v ���1�;1�� ��� 1��� � letech 1260–#0A0� ������;�� :�������� H���� ��� =�adu ���� I����� ��������D��;�� �2������" sedmdesátých letech se vrátil do Kolína a napomohl k pozvednutí tamních studií na jedno z �<�;����<� 1����� �����l-ních center v *��������������é 15. listopadu 1280 umírá.

����� <�����;�������2�D�������� 1 ���� ���������:� ��<����� ���u-������ �������������?��������� ������ �������& :����������� ������ ����� ������ ��vzhledem k plné christianizaci Aristotelovy filosofie (tedy nikoli jen logických, �� ����� ����/���1�;1�� ���I�� ������ �����;� & :���� :� � �1�� ���������� �e �� ���������9�<�����<��1������������������<�������<�&�2����������� ����� ;�<�������� ������� �������/� ���/���<��H�D������������� �1� ��� �����������ý-sia AreopagityI� �� �������� ���������� �� D�� ��� �� 5�������� D������;1�� H��<����

Page 58: Středověké myšlení

8. Latinský averroismus a Albert Veliký

58

Maimonidés) a �� ����;1�� ����<��� <�� ���� � ��� � /� ���/�1��� ������� ��:����znát Aristotela i Platóna.

M���� �1�� �����1��� �������;� ������� <�� � �D�� � ����� ������� ������zpravidla kopírují ná���� &������� ��;1�� �� �� ������� ���� � H��� �� ������ 1������������� knihám Sentencí�������.��:��������I������ �Summa de creaturis ()� ���������) a Summa theologiae (Teologická suma).

Úkol k zamyšlení ������������������������ �� ���� D����������������������������������1�������i-��1��&������� ������ ��� �/� ���/����M�����D��� tomto ohledu pomoci novoplato-�����T��<��������1�����:� ��Liber de causis, odkud se vzala, co je jejím obsahem a v <������� ������ ��� ����������� ��1�� ����1������:���� veškerenstva.

G.:.���*�3%�C/%*���/%�����0%"*�#!� , & :�������� ������ :� �� <���� �������� ������ ��� �2���� /� ���/��� �� ���1��l-

1�������& :�����������<������1��:��� ��D������<����������5�����H<�������� �p���: 1 ��� �������� ��������������:�� I�� v posledku se tak veškeré pravdy musí protnout v 5�D��;1�� �;���1��� ������� �� ���� ��� �� �<���1� � ��1���� �:o����9������ :��< � ������ �����;�� � /� ���/��� �� ��� �2���� M���� � ������ ��� ����D� <�;�����������<�����<����e����������1 ��1�D��������<���";� ��ky jejich zkoumání ��� �������� � ���� ���1������� �:��� ��� ���< � <�;���������� �� �������< � ������od �������������

M�� ���<���� D�� ��� ���� : D � �����;�� ������������ �� <�<�1�� ���2���������nezájmu o teologii. Ovšem Albert nebyl stoupencem dvojí pravdy (tedy pravdy /� ���/�1�������� �2�1��I��'�1��� ������� ������;�������D�������������� o-����� <����<�����:��� �:��������D��� ������������������D��� �H���������/���c-�;1�I����������<�D���< �������� �D�������M�<�1���� �������������� ������������� �obor zájmu�����������M�- ��������������/�������1�����������������:�D ��C�s-��1��������������D��:��:� ��� ���/���������� ���������������5����H���s-�<� �:��:� ��� 1���D��5����������� ��������� ;���:����<�����1������ 1���1��5��� <��� ������ ��D���� ��������� <���� �C����1��� ����� � 1��� D�� <��� D�� �C����<�I�� M�������� ����� �:�� ��� /� ���/��� ������� �� ��� �2���� ������ ����< � �� ������� ;1��a �������;1��������1��� ;:�D���1��� � ��� �<���;1��������� �����������:����o-������������ ���������;���)����������� ���D����� ����������������������1i-�� 1������1�;1���;� �������� ������������������������������������������������<����ologie.

'����������:��<������&�2�������:��&�� ��������D������ ���:�D ��á-����������1�����������5����������� ��;����������� �������������������"����a filosofie proto hledá Boha v ��&���!��������D��� ��� �2���������������tské ��1���������<��������������� ����M� ���D�<�����<�������������������������� jediný sys��������� �/� ���/���<����������������������� �2�1�;��������

Takto získala své pevné místo v ������������ � �<�� /� ���/���� � �� ��������1�� � ������ ����;�� ��� & :���� ��1����� ����� �� 6� ������� ���������� :�������lze snadno nahlédnout obrovský zájem o studium na všech frontách –������ �<��� ��� ����� � porovnávat názory jednotlivých autorit. Je nutno vyjít do „terénu“, ����������1��� <�<�1���������� ������������������ ������&���<�������������������t-��������L����ckého“ výzkumu, jak se prosadil v ���������� �����=�� ;!������� ���� ���������D�� ���������� �������5�D ���;���������5�D��;1����DJ

Page 59: Středověké myšlení

8. Latinský averroismus a Albert Veliký

59

nostech –����������5������������� ����������5����<������:����1��:��1���t-��������

Albertovo myšlení inspirovalo nejen Tomáše Akvinského (viz kapitola 9), <���D� ����� & :���� ���:�� ��<� �� � �� � ��� �;������� ��� �� � ���� ������u, �������������� �� ����� ������� �� ��� � ����� �� � � ��� ��� �� H����� ��������Eckharta nebo Mikuláše Kusánského). Jeho stoupenci – tzv. albertinisté, se (do <������ ���������C�I������ ��� XV. století do sporu s ������������� ���=�����������D� �� ��������� ����:���� �� ������� �� )������ &��������� � univerzitním pro����� �

Shrnutí kapitoly

Jedním z � ������������� � � ������ �������� �� �������� ;444� �������� ��� ����� �

���������������5�����������������/���������� ���������������������������������

������������ ��������������������� $����������!�� � �'�� "������ � � ����������%&�

které v ������ � � � ����� � ����������� � ��������� �� ��(������ ������ ��� �����

���������������������'����������������5���������&������������������������ ����osof neustále zkoumá a domýšlí se� �� �� ������� 3� ������������� ������ ��� �����������

����� ��������� ����������&� ������� ���� �� �������� �� � ������������� 5����������

v �������������������������� ����������5lberta Velikého. Otázky #��$��� �����D���������� �� �����������������/� ���/��T������<����� �����������í-

:������1����������D��������������������� �� ������/� ���/��������;1�� �émat a ����� ���;1��������� �

2. V ������� ������D �������&������� ����/� ���/����������������� ���������� ��e- �T�M����� ������ � ���<���� ��� ��T

3. Kdo to byli ����� �����������T������<������;����<������� ��������/� ���/��Ibn Rušda?

E�������<��& :����"� ��;���;���doctor universalis? >��M��;�<���������������� �2� ��/� ���/� ������1�� ������������� ��& :�����"� i-

kého? A��"����� ������� ��������������< ����������:<����������1����& :��������������

a popište jeho antropologii. Studijní literatura P. Floss, A�������������� ���"���������"�������, Praha: Vyšehrad 2004 P. Floss, E����������������"� %.����, Olomouc: UP 1994 R. Heinzmann, )��������filosofie, Olomouc: Nakladatelství Olomouc 2000 A. de Libera, )��������&���&��, Praha: OIKOYMENH 2001 <�;1%��6#0#*%������������&��, Avicenna, Kniha definic, Praha: SPN 1954 Avicenna, Z díla, Praha: SNKLHU 1954 A. H. al-Ghazzálí, Zachránce bloudícího, Praha: Vyšehrad 2004 E. Gilson, �%�� �������&���&�", Praha: OIKOYMENH 1997 M.–R. Hayoun, )���������������&���&� , Bratislava: Archa 1997 M. ben Majmon, Osm kapitol o lidské duši a mravním konání, Praha: Sefer 2001

Page 60: Středověké myšlení

9. Tomáš Akvinský

60

9. TOMÁŠ AKVINSKÝ

V této kapitole se dozv íte:

• �������:� �)�����&�����;���� �������� ��D� � ������ ��������������������<�����������������

• jaké bylo postavení filosofie v )���������������

• o základech Tomášovy antropologie, etiky a politické filosofie

• <��;1������1�����������ovést k Bohu

Budete schopni:

• �������� )������ &��������� H�� ����� <���� ���afyziku) do celku scholastické filosofie

• posoudit autonomnost a roli filosofie v díle svatého Tomáše

• �������1� �;����� ����������1������������ ��� �

�*#$�!" �*�!� �+�����%��*,: B����� /� ���/����������5�D � �C����1����; ����/�s-mus, antropologie, forma corporis, teokracie

������������������ �!"�#�$%!����%��*,'

#�K�3�������H�������K����� �= �������� ��< 1 ��������I

9.1. Doctor angelicus O Tomáši Akvinském bezpochyby plat ��D��<���<� ���<� ���������������

�1�� ������� �� ��� <�<� ������� ��� ������2����1����� ��� ��� ��� ����;� <�� � mnohém ��������� ���� �� ��� �� ����"������� ��������� �1���1 ���������D�����:� ���.���XIII. Aeterni pacis v ��1��#BRO��/�1�� ������ ��� ��� tomistickému odkazu a ná-� ����������� �� ���� ����;�������������������)��������1��������� �������k Tomášovu myšlenkovému odkazu nebyl v ��<��1���D��������� ����9��� � ���výše zmí�;1��0#O���� ��������)�������������� �� �������<� �������1�������<�� �jeho myš ������:�� ��<���;�����

9������������������� D��)������&���������� ���:�������������a-D����� ��� �;������ /� ���/�1���� ���:����� ���� ��;�� � ��� �� ������ �� :� ���� �2��������;����������1� ��������;� ������������������� �������������n-������� �����omponoval filosofii, a to zejména v <�< �����������1�������:������s-��D�� ����� <���� ����/������ <�� � ������ �;����� �� ����� ���� ����������9� �������������������D��:������ )������������ ���� ������������� �D�:���� ��filosofie – to si ji Tomáš cenil mn������ 1���&����<�;���D�<� �<������������teo-centrické filosofii, v D� <���� /� ���/�1��� ������ � �� ������� ���D���� � nefi- ���/�1�;��1 ���

)����� &�����;�� �� ���� ��;��;� doctor angelicus� H��� ��;� ������I�������� ������:��<����<��������� �& :����"� ��;���:�������������������������<�í-

Page 61: Středověké myšlení

9. Tomáš Akvinský

61

������� ��9���D� ������������<�������;��;� ��������� �������������������������:;�� �������� ������<�:� ����: ��������;������� �� celém spektru do té doby �������;1��������� 1���5� �������;������������H���� ���1���������� ����pracoval) se známým filosofickým odkazem antiky, s patristickou i scholastickou �����1 �����:�������D���������/� osofií.

����:�� <���� ����� <�D����������;1�����������;1����� ��� ����1���� ����šlechtické rodiny a jako nejmladší syn (narozen roku 1224 nebo 1225 nedaleko 9���� �I� ���� ��;� � ����� ������ ����� �� � ����������� ������ :�������������mnicha v ������D ��� �������@����$������������������������� �����<������á-�����������1��� ���������� �� Neapoli artes liberales�������<�<��;�����oslovily &������� ����������������<�� ��� <�������� � � �� ������� ����� � �� ���D �� � �������� ����� ������ :� �� ��� ���� �� ��� � ������� H����� Vilém z Moerbeke) a ������ ����������:����������� �� ����� ����� ���:��������������<�����;��;�obdiv k Aristo�� ���� ��� H���<�� <���� ����� �<� ���<� � ���������� &������� �� +:�'���I����������� ���1���

K �� ��� � �:����� ���� ������ H����1�� �� �<� ���1����� �� ����� � morální svody, kterým však Tomáš odolal) se rozhodl roku 1244 vstoupit do dominikán-������ ������ �:��� � ��� ���� � ���� � ��� ����� � ����1�� � �� ��� ���� � ��� ������2����� ������������;�� �� ���������1� ��������� � ��M�D������1��:� ���� ����������������� D��� �� �������(� ��H=�1����� ����1��� �� Albertem Velikým). V roce 1252 se vrací jako p���2�2������� D�� �� ��� �� ����1������� ���� ������ ��a obdivuhodné dílo. V �������;1�� ���1�� Q+++�� ��� �� � ����:� � <���� ����2�2� ����� �1�������������&���������� ����������� �������#0AB�������� �������������� D������������ ������� ����������;1�������í (v rámci debat o dogmaticko-������1�����s������:��������� ��� ����D������������� �� 1����� I��1�D�)����������� ���D�����

���1� ����������:��:� ��������� ����;������ ��������<��� �H�<�������;� ������ � ��������� ���� ������ ����� � �����I�� 9�� 1� :� � ��� ����� #0R0� ��������������� ���������������studium generale v 9���� ���� ��:���� <�<������� �����1������������������ ����� �� ������D���������<������������ ����D���������zcela za����� �� <���� ���1��� )����� &�����;� ����� � 1������ �� ����;� ��1� �v cisterciáckém opatství Fossanuova�R��:�����#0RE�

)�������� � �� ��� ��;�� ��������� : D � & :�������� 9�<����<� ��� <����svazky jeho dvou sum: Summa contra gentiles ()� ������ �� ), které psal po dobu deseti let a Summa theologica (Teologická suma), na n D����1��� �����o-���#0AR�������� ��e��������

����������������������� ������������)������1��� �� posvátným tex-����H��<������������ �M��������2� �������C��������������� �����������������1�� ������������� ���������@������������2� ���I���� filosofickým spi-����� ������� �� �� &������� ���� H����� <��� ��������� � <���� Metafyziku, Etiku Níkomachovu, Politiku, Fyziku, spisy O duši� �����%� ������), k Boethiovi (De hedbomadibus, De trinitate), k Pseudodionýsiovi Areopagitovi (�������� � é-nech) nebo k Liber de causis��(����������������� � ������� ���1��� /� ���/�1���pojednání H������������������������� �������� I������ ���/� ���/�1��������á-���H�����&��1���;����� � ���� ������ ���� mládí De ente et essentia).

9��:������������ �)��������tvorby jsou jeho školské práce, kterých vy-�D �� ����� ��������2�2�1������1���)������� ��� <����������� ���������������i-hám Sentencí (Scriptum supra libros sententiarum) nebo souhrn pojednání Quaes-tiones disputatae (������ ��� ����%), v �1�D� <���� ������ �<����<� � ���� �� �

Page 62: Středověké myšlení

9. Tomáš Akvinský

62

i sakrální téma����@���������� ������De veritate (O �� ���), De potentia (O �-nosti), De anima (O duši) atd. �������� ��$�#9��* Seznamte se s podstatnými rysy Aristotelovy metafyziky, na které ve své koncep-ci navázal Tomáš Akvi��;�� M��;�� �����:��� ��1��� � �� ��� ������ ��������k ��1��1���; ����/�1������������������� �5�����9� ���������������� �����������;� ���� �����;1�� ����/���1�;1�� ����2��� � H����� ��:���1��� ��1ident, jsoucno, bytí, esence, existence atd.).

9.2. Postavení filosofie v ��&"1�!��,��+&� "��������� & :������"� ��;���������<��)�����&�����;�� tradici, která

��� ��� �;��;��������������������D������������������<�����;!������������y-����� �5����������D����� ����������1���������������� �������1���������;1h schopností nalézt v ������������������<������������ ��������������� ��� �<��)��á-šem chápáno jako jeden z � �� 1��=�� ��� ��������������������

Máme-li nalézt Boha, musíme hledat pravdu. Pravda je Tomášem vyme-zena jako adaequatio rei et intellectus (ted�� ���D� <�� � �� � ��� �� ��1� �� �����a ��< ���������<�����������������<�I���������<����������<���������< �����ybem:

1. od subjektu k objektu –���������� �����������;��������H������< 1 �subjekt), k ���������<�������� �H����������� ���1��<�������I

2. od subjektu k subjektu –������� ��� ���/ �C�� �������������< 1 ���� �����������;�������<����� �������� ��� ����� �

? ����� <��� ����:�� <���� ��� ����� � <�D�&������� ���� tabula rasa�� ��������������������:� ���)����� ��D��������D��������������<����:�������������a-né poznání. Vše, co víme, se k ������ ����������������9�����������D������o-zené ideje, ale máme dispozici k poznávání (lumen mentis���<������ ����� �), které ������D��<������1������������������ ������� �� ����:�1������<������������nás tak k ���� ��:�1������<����������1����1 ��M���������<���H���������������e-����������1��I����� �1����� � �� :�� ��? ��������� ��� lumen mentis schopnost pro������ ��� ������� ������� ������ ��:��;�� ���� ����� <�� ���� ��;� �<������������� ��� ���� ;�����.

V ������ ��1��� � � )����� �� ��� �� ��� ��2��������;�� ����1 ��v ����� 1������ ������������������ ���������1�������� ��� Bohu, který se navíc �� ����������� ����������� �����1 �illuminatio (viz kapitola 2.3.). Pro To-máše je nezbytné poznáva���������;�����;������ ��� ��� ������������������a-1������5��������� ����D������������

5��������� ��������<��������<��������� ��� �����Hcausa primaI��������5���������� ������:�������������;:�D�������� � ��������������� ����Hcausae secun-dae), které�<������������C����1������� ����5������ ��<����� � �1�����/���������D�:� ������������M����� �1��<���������������������;�������� <�� ��������������<����������������������������

Filosofie má za úkol poznávat tyto causae secundae. Poznáme zákonitosti ���������������� ����:����:��������������������� �<��;��� �������:�������<o-vala teologie. Ovšem takto by se mohlo lehce stát (a podle Tomáše se to v mnoha /� ���/�1�;1�� ��1��1 1�� ����� ��� �I�� D�� ��� /� ���/��� ����� ���� �� ���� ���� ����������� �<���������;�������<�������:� ����� �������1�D�� ��;������������jiné����D��:�:�� ��������;1����������<���� ������������� �2������1��<���� ����<��

Page 63: Středověké myšlení

9. Tomáš Akvinský

63

filo��/�1��������� ������������� ��1 ������ ��9��������������:�1����:� ������� ��;:�D�������������������������������� �����:����1 ��������� ���á-su. Teologie takto vymezuje problémy, kterými se má filosofie zabývat, stanoví, 1��<������� o�������<����D������� �D������1����� ��

Teologie je pro Tomáše sestupem������;�������<�������v Bohu a k lidem se do�������������<������ �����������9�:�D������������������<����nerozum-né, ale nadrozumové. Teologie se tedy na vše pokouší dívat z perspektivy Boha a �<�� �D���<� � <�� � ������� spásy �� �������� � ������� ������������ �������k �������� Naproti tomu filosofie je výstupem, který pozvedá lidskou mysl od <���� ��������������������������:�1� ��D�� 5�����M�������������������1��p-nost racionálního zpracovávání, která (s nezbytným podílem víry) pomocí seku- �� 1������� ����������1��� ��������������������1��tu Boha.

Tomáš Akvinský takto proklamuje jednotu víry a rozumu, teologie a filo-��/�����:������;����� �� �H�����/� ���/������1�<������1 ���<�������D������ �2���na zá� ���� ���:� �I�� � �� ��� � ��� �� ��D�� ��1�� �� ���������� ��� �2��� ������<��praktic�������Ditelnost filosofie.

Úkol k zamyšlení 6��������� ���<��/� ���/���� )����������1��1�������� ����1�� ��������� e-��� ��� ��� � ��� 1�� <�� ������;�� 1 ��� /� ���/�1�;1�� ����� � �� :��� � �� )������Akvinského.

9.3. Praktická filosofie ����� ���������������� �� ��D��:� � ��;�������� �������� ������/��i-

����� ����;� ������ �2�1��� �� ������1��� ����� � ��<���� � &������� ��� � �� ��=��� �jeho metafyzické koncepce je v ��� ������� ���� ��������� �������������e-������������1���1 ��������D� ���������� ���������, Bohu. Jedním z ��� �����<���� ����/������ �� 1� ������� 1���� � ������� � /� ���/��� <���� ��������� 1�����k Bohu (viz kapitola 9.4.).

���������������1�;���������2����1�;���� ��� �)��������������������� ������������1���/� ���/���������������:;�� �������� ��� ��������*�!���<�������e- �� 5�D �� �� �� 1� :� � ������:�� � jeho obrazu (imago DeiI�� (�D�;� � ����� <���� 1���������=� ����� 1� ����(�D�������������1�<������ ������ ��� ����� o-D��� H�� ��1��� 1�� :����� � <�� ��� ����� � �D� � � ���1�� �� :�� I�� ��� �1�� �� ��1 ��������������<������ �D���� �������/������1�D����� �� ������ ����������� o-D� ������� �� ���)���������������� ������D��:���� ���������:� ��<�� ������� i-��;�� ��� ���� ��� ;�� ������ � ��� � � H<���� ���:�� ��� ������ � ��� � � ���� ���vlastnost kulatost�������� ����:����C����<�-li jakákoli koule je nezbytné, aby zá-������:� ���� a��I���:��� �D���<��������D�������������������C����<�-li jedna bez druhé, jsou pouze v ��D������������ � <����������������������)������<�<�1�����l-ným spojením vzniká konkrétní jednotlivina.

��:���1�� �H��������������I�/������� ������<��anima intellectiva (ro-���������I��&:��/�����:� ��/���������� �:;���� ������1���1��/�����/����<����������<���@�� �:;��������� ������)�����<����;�������� � �����Hmateria prima). Duše je takto forma corporis� H�� ���� /����I�� ������ ������� /����<�� �� �� � ke �������������� ���:���������:�<����:��:� ���� ��������������n���� ��� ��

.������ ����� <�� �1������ �� �� ��1������ �� �;������ ��� ���<� � � �� ����:������D�:�� ��� ��� ���� ��� ��� ���� �����������)��� �� � ��������� �������� �

Page 64: Středověké myšlení

9. Tomáš Akvinský

64

�C����1�� ����� ��� ������� �:��� ��� ����: ��� �;������ � ��1��� � ������� <��� ���������� ������2���������������1���;:�D�������������<��� návaznosti na poslední ��������� �������� ����������� �� �

)�����1�� ��� �D������� �� ����������� ��������<���1������������)��á-����� ��1��1�� ��<��� �� ����� ������ )�� ��� ���<���<�� ����D� � jeho pojetí státu, ������<���1� ���� ���������� ����&�2������H���������� ��0�E�I��? ����������� �������������������� �� � ��� ��;���������;���1���������� <�� �����:� ;�� ������� �lex naturalis�H�������;�����I����� �����D���2����<�����<�D�������������������

������ ��� � ����� ��� �������� 5�D ��� � �� � �� 5�D � ��������1������"��� �������� <�� ��� ���� ��� �� lex aeternitas� H����� �������I�� ����;� <�� 5�D ���;��������.����;��������� �����������5�D ����"��1��� ���������� ��� �� ���< �:;������� ���� ������������������H������ ����������������������������o-���� � ������I� ���������� ����� �:����������� ��5�D������ ���������������:;���������������� ���� ����;1����%��;���05 ctností������;���<�D�� antické tradice jsou &�� ����C �����$����C �&�������� �� ���� ����� �� ���� �� �D���� spravedlnost. To��������� ��������������� ����:���1������ Bohu je snazší, pokud lze nalézt kolektivní podporu. Dík�� ������1 ��������� H�����������:����� Bohu) musí být ������� ���teokraticky����<���� ������ ������������� ���<����������D��(�� o-������1 ��������<�������:���� ��9�������@�< ��� �;��;������:������ D�< ����������� � ��� ������� �� <�< � 1����� � �D���� ����� <��� D�� <�� ��� 5���� ���� ������������������ �<�� <�< ���1��9�<: D��� 5������ ������������������������D�� <�� �������:������:������������1�:� �� �2�����������1 ���� ���1 �

���� ��� �� ��<����������:� ���1 ��<�����;���;��������������;������a-cion� � ����� ;�D�����1�� �� � ������1������� 1�� D�����1����&:������� ����� � ��������� �������1 ������ �:;��<����� ���;��=�� �����������������;1���:���1���� ��%��;��+0�����%: víru, �� �6% a lásku.

Úkol k text " ��� )�������� ��� � � :� � �:�����;�� �� ��� si informace o tomismu a jeho ���������;��<���D���������������

9.4. Ukázka: Teologická suma

„,���� ���������� ����� �%������ ��%�� � ��%+3� ����" � %��%

��������"1��������"����� � ����������%���� ���+3�-���. ������o-hy��1 ����� ��%�� �������"�+2������ ������� ��%�� ���������ve vztahu k ��� �"��" �����1� �������%������ ���+0��� ��%�� ��. � ��� ������ ���"�1� �� � �������"+,�%�� � ����������� ���"�1������������ ��"����������" �+A� ��"����� �����������" �������1�� �������"����+3����%�%�����1 �%����%�� � �"������ ��m-�"������� ��%������ ���%�� �� 1���� �%��%�� �� ����+� ���co je v pohybu, tím musí pohybovat n�� ���"�+��. ��� ������ �� ��������� 1������ ��%���%�1��������%����1 ���% ������ �.��1��%pohybovalo –��������%����� �����"1��%����������%� �1���� �o-�%����������+0���������% ��������� ���� �1���%���� �� �����o-hybuje nic – �� �.�������� ����� +

Druhá cesta vychází z �� �$����"������%+2 ����� � %������ ������ ��� ��������� ��� ��$�������������:����%�. ��������� �– a není � �� ��"– �%�����%�$����������������� 1�����% �����������

Page 65: Středověké myšlení

9. Tomáš Akvinský

65

����� ����1������ ��"+2 $�������������������. �������� �� � ���������� 1�������.��������������$�����������������������������o-�������� ������������������������– ���������������������������jen jedno. Není-�� �. � ������ 1 ���� �� $�����1 � ��� ��%�% ���%� �" �����z $�������������1 ���%� �% �� � �������1 �� ���������+B��� � ���% �������������� ���� �������$������������1 ���.������ ��� ����� .

��������� �%������ ��"� ����"�� ��+B������ �� ����� ��a-��"1 ����" �� ��� � �����: ������ � ����1 � � ����� �� � ��� ��1 ���% ����� ������+A���.���%����1����"����"��� �%1�� ��%���%��%���1����� � ��� �����1 ����%����+A ��-�� �.���% ���� �����1 ����%���%� ��������+#�%�%���%���%���������1�� ���%������1 �%���� � ����1a tak by ani nic nebylo – �����������������"+A���%���.���� ����� ������� ���1 ����� ����������"+B��� ����%��������� ����1�����t-�"� ������ �� ����������"�������������1����� ����������������jiných – � ��.�������� �����+

U��������� �%�������������1����"� ������������ �+� ����uje- �� ���������������� "�����"�1�� ����"�1����.��"� ��.��� �.�����"����+A��5����6 5 "��6���� ��������������������1� �����z-�� ����� ���� �1 � �� �������– � � ������.� �� �1 � �� ��������� ���������.ímu. A �����%���1�������� ������.�1������.� �������.����.�+3����%���1�����������%��1����%�� ��"���"��� �����.����������1 � ����� ����+

Pátá cesta vychází z ����������+2��� �����1������1����"�� �����á-��1 � � ������� ����� 1 ����� ���� �� � cíli. J� � ����� � ��1 �� ���%��% ��������� � �� ���� �� � �1 �� ������� �1 �������.�+' �� �� ���� "1 �� ����� ��k ���� �� �����1 �� $ %��� + 2���1 �� ���� ������1 �� �. � � ��� �k ���� ��� ����%1 ��%� �� ��������� ���� ��� �� ����1 � � ����.���� .��+ 3����%������� ��1������.���%���������������� ����1 � ����� ����+“

(Citováno dle Tomáš Akvinský, Summa theologica�� ��� �� M�� ���� �� �!� Mistr M��� �� ��������� %���� , ed. J. Sokol, Praha: Zvon 1993, s. 127–130; kráce-no.)

Úkoly k textu #����������<��� ��� ���1�� ���� )������;1�� 1���� � 5���� �� ����D��� <�� ��� ��:�� �����

i �������<�<�1�����:��� 0��M���)����������� �����:�T�" ������� �� �����������1���� ��ohybu? 3��$��<�����=������ ������<������ �� ����<�;1���� ���<���1������ ��������:�T E��M���)����������� �������� ��D����:�� T 5. V �������������� �� ������1������������1��� 1������T A��@�< ���������������1������������ ���� � ��<������� ���1�T

Shrnutí kapitoly

2�����5������ � ��������������������������� ������ké scholastiky a jeho nábo-"�����-filosofická koncepce se v ;4;� �������� ������ ��������� ��������� �� �'����

�����������������2���������������������������� ���� ��������������������������

a ��������!������������'����� ������������5�!����3���� &����������!�����ho zájmu a pokus o komplexní systém je s Albertovou snahou srovnatelný a svým vlivem ������������������"�������=��������2���������������������������&��������"���

������"�����i�������������������(������������

Page 66: Středověké myšlení

9. Tomáš Akvinský

66

Otázky #��$����< ���� ��������� ����� �� �)�máš Akvinský a Albert Veliký? 2. Jaký byl cíl Tomášovy filosofie? Je její postavení autonomní? 3. V jakém ohledu je Tomášova metafyzika peripatetická a v ����<����������� i-

vy novoplatonismu? E��$��:� ��1 ���<������������ �5�D ��C����1�T���������<�������1������������

cesty. >��M��;�:� �)����������������������T A��$��� �����)�������������� �2�������1������ ���1���������T Studijní literatura P. Floss, A�������������� ���"���������"�������, Praha: Vyšehrad 2004 P. Floss, E����������������"�myšlení, Olomouc: UP 1994 R. Heinzmann, )��������&���&��, Olomouc: Nakladatelství Olomouc 2000 W. Kluxen, Tomáš Akvinský. Jsoucno a jeho principy, in: #���� ����� &���&��+

Postavy latinské tradice�� ����� -�� (��/ ��� "�� 9���1�� -�� "� ��� �����!� ?�����k������������������#OOE�����O#–127.

W. Kluxen, Tomáš Akvinský. Základní stanoviska jeho etiky, in: #���� �����a filosofie. Postavy latinské tradice�������-��(��/ ���"��9���1��-��"� ��������!�?�s����������������������#OOE�����#0B–138.

A. de Libera, )��������&���&��, Praha: OIKOYMENH 2001 J. Pieper, Scholastika, Praha: Vyšehrad 1993 S. Sousedík, 3���� �%��+E�������%��+� �.�A������"��������!�(��s-

���������������#OO0 <�;1%��6#0#*%������������&��, J. Bahounek, Politické myšlení sv. Tomáše, Brno: MU 1995 L. Elders, *���&�������%���+� �.�A������"�+,��������1��� ��1�����,

Praha: OIKOYMENH 2003 E. Gilson, ��� &���&��, Praha: OIKOYMENH 1994 E. Gilson, �%�� �������&���&�"1Praha: OIKOYMENH 1997 E. von Ivánka, Plato christianus, Praha: OIKOYMENH 2003 A. Kenny, Tomáš Akvinský�������!�+����������������������������� ��������� ������

1993 A. Kenny, Tomáš o lidském duchu, Praha: Krystal 1997 T. Machula, De aeternitate mundi sv. Tomáše Akvinského v ��������"�����������,

Praha: Krystal 2003 J. P. Ondok, ��� �����%��"� �� /, Svitavy: Trinitas 1998 J. Pieper, � �.A�������4���� ���, Praha: Vyšehrad 1997 Tomáš Akvinský, )� ������ �� , 4 svazky, Olomouc: Matice cyrilome-

����<����#OO0 Tomáš Akvinský, Theologická suma��A���������� ����1!�(����� �#O3R Tomáš Akvinský, O���������� ���%���%+# ������ Boethiovu spisu ‚De Trinitate‘, q. 5–6, Praha: Krystal 2005

Page 67: Středověké myšlení

10. Oxfordské centrum a Bonaventura z Bagnoregia

67

10. OXFORDSKÉ CENTRUM

A BONAVENTURA Z BAGNOREGIA

V této kapitole se dozv íte:

• <��;�������:������: hala recepce Aristotela ve františkánském pro�����

• jak lze spojit peripatetický odkaz s matematikou a augustiniánskou tradicí

• v ������� �������1�����/�����'�2����5�1��

• kdo to byl Bonaventura z 5�2���2�����<����������������� ����������5���

Budete schopni:

• ������������ � ������:���1����� �������� ������� <� ��������&������� �����Stageiry

• ������ ������ ��������� ������/�����

• vystihnout základy metodologického programu Rogera Bacona a zasadit jej do �;��<�������� �2�1�;1��=�����������������

�*#$�!"slova této kapitoly!�����/���������� ���&������� ���������� �2�����C���i-ment, návrat do Boha

������������������ �!"�#�$%!����%��*,'

#�K�3�������H�������K����� �= �������� ��< 1 ��������I

10.1. Oxfordské centrum " ���&������� ��;1�� ������ ����� ení XIII. století byl nejen dalekosáhlý,

� ����������������<��� ������������� <� �<������� ����������������"�� ���;������d�����;1�������� 1�����������1 ���������������������������� ��� �����antického filo��/����������� ��<������� � ��� ��������1������������������ � �������������������������D�� �������� ���������� ��M�< ����<����<� �������� ��:� ����������� �����D�b�������������������������������<��� ����/��������� Úkol k zamyšlení Zatímco v �� ��<� ���;��<��:� ��� �� �������� ������ ������:������;���� této ��:��� �����< ����� �� ������������/����������������������������� �������o-�������������

Univerzita v �C/����� ���� �� �� �������� �������� Q+++�� ��� �� �� ���� ������<� ����� ���� �����:��;1����� ������ �2������� ���������������������<�d- �����<�;����<� 1�������<� 1��/� ���/���:� �Robert Grosseteste (kolem roku 1170–#0>3I�� ����;� ������� �� ��� � �����:� ���1�� � ���1�;�� �� ���������;1�� ��Jdic�� ��� �� '�:������� ����D� �� <���� ������ � �� �� D�� :� � /������� � ��P���-

Page 68: Středověké myšlení

10. Oxfordské centrum a Bonaventura z Bagnoregia

68

augu���������� �����1 �� �������� ����� ���� ��� � �� �������� � &������� ���� � ���<���D����������������1����� �

�����C/����������� ��<������1�;���<������� ����: ��< 1 �� �������������Me-< ������������ ������������ ���;����empirických zkoumání (ne náhodou je za <�<�1������1���1����������M������� ��:���I��" tomto ohledu se kri��1�������� ������������ ��P����D���!�<��������1��������� �2���<���;�������������� ��e-�������� D�� experimentální práci s <������� ������������� 1���� �������1�á-zet z nedokazovan;1���C������� �D���������������<�������������ru.

�������������� �� �������1��<�������������.���� 1���D��<���;�������:������2������� ��������� �� ������� ��� ��� �������� 1������ ������ ������ :� �� ����c-�� �� ������ �� � ����� ������� �� �� ������������ M�<�1�� 1 �� bylo kvantifikovat ����1������� ���� ������������ ��H��������������=������I��� �D������mate-matizace� �� �������;1�� ������ �� "����� �C/����� � ��� ��� �� �1���� �� �<��v ��1��1 1�� H�� ��<���� ��� �����:�� <�<�1�� :����� I� �����;1�� �;���;1��osobností filosofie XII. století, ale zejména v ���:��;1�� ����1�;1�� ���� 1��� <e-<�1�D�� ��:� ������������ ������������� ��� tomto sehrál také úryvek Platónova Tímaia��<���D���������1�;��;� ���������2�������������������<������� �� ���a-tivu k Aristotelovu výklady p� ����-filosofických otázek.

( ���;� � ��� �� ����� �����:� �������� � /� ���/�1�;1�� �� <�;1�� ���: ������ �������'�:����S����������������;������� �� ��D��� <�����;1��<���1���<�<�1�D���:�� ���� � <�� �������� ��� �D��� � ���� �1�� ��� ������� 1�D� <�� ���� ��<����������1 � �����<��������������9����� � ���� ��P�� <�� ��������������� ����ojem, ����;�����1������������1�����������������;1���;� �������������;���������� �������<� �����1���������������� ���<����� optických zkoumáních.

S jeho jménem se také pojí ���� �� � �����&���/,;%�,�!��*�. Pod vlivem &�2������������ �������� <�� <�< ����� �����:�D������1��� � ���� ��������� <�������� ���;�������5�D ���)�������� ���<���D��<����� �����:���<�������;�5����/����<��:��������� ����������D��<�������������1 ������������� �����������De-me empiricky zkoumat. Lidský jedinec vznikl podobným procesem, je v ������������D������5�D�������� ���������������D��<����/ ����������: �����5�D�������v-��������� �������������� ����� ������1����������

10.2. Roger Bacon Z dnešní��� ��� ���� �<� ���<� �� D����� '�:����� S����������� :� � '�2���

5�1�������;��������� ��� ��������#0#E���� ����+ 1�������������� �������<�ý-����<� � ���<���2�� �<� ���� ��� ��Q+++�� ��� �� �� M��������D�������� �2�1����������� ���<�<�1���� ���1��� praxi���:��� ��<�D����<����D������������������o-���������������� D�'�2������ ��� ��1����� ����� ������1 ��+������������ i-�� �� � �� �� D�� :� � ��� ��� � /���������;�� ������ H��1���� ��� ��� � �D� � pade-���;1�� ���1�� Q+++�� ��� �� I�� ���D� �� ��� ��� � � ��� D�� �� � � ���� ��;1�� ����<� 1��studií – v �C/������&����������#0>R�:� ��:������D���������������������������Jné zlepšení jeho osobní situace v šedesátých letech byly jeho teorie roku 1278 shle���� �����;��� �� �:����� D������ ���� � �������� � � �������� ��� �� zmínka o <����D��������1��� �� roku 1292.

Své hlavní dílo (Opus principaleI� ������� �� ������ �������< � <���� �j-����<� �������������< 1 ���<��� �������<������ ��D�1������D��( ������+"��Opus maius (2��.� ���), Opus minus (Menší dílo) a Opus tertium (����� ���). (����� ������ � /� ���/�1��� ���: �������� ����� � ������ ��������� �� ��� ��

Page 69: Středověké myšlení

10. Oxfordské centrum a Bonaventura z Bagnoregia

69

������� ���1�� H�� ��<���� � ����� ������ ����� �� ��� �2��I�� ��� � ����� ���������k &������� ���� ��� 2������1������:�1�� ��������:����:��<����� H����� ��� �� ��� �� ������:sky).

( ���;����������<��������:� ����:����� �������1��1������ ����e-���:����������������� ����zkušenost������������<�������������D���������������'�2�����:�� ��<���������<� ����������H��������� ��;������ �����e-devším pak zrakem – proto velký zájem o optiku), ale také vnit�ní zkušeností, ������ <�� ����1�� �� ��2������������ ���� ��� ��� �� ������ ��� �������<�� �o-1���<���� ������������ ����1���<�D�<��������5�D ����1� ��� intencích oxfordské &���/,;%�,�!��*��������� ������:��;���� ����ndividuálního podílu v indivi-��� �� ������� ���� �� &� ������ ������ ��� ��1���� 5�D��;1�� �;���� ������ <������������ ���� ��� <�D� ���� �<���� �� � ������ ������� <���� 1 ��� ���1�� '�2����;1��poznávacích snah.

Znovu se tak objevuje propojení novoplatonského výstupu k Bohu skrze ���� �� ��������D�����: ���� <������ ��� ������ ��� ���� �� ����� H&�2����I��<��������� ��� �����������������:����1 ���������������������<���;����������t- ��� <�D� ������ /����<�� ������� ���� �� Hlux) získává svou roli jako kosmologický princip, který stojí vedle látky a formy.

�����;���������������� ��� ��������5�D���������� ��<���1� ���� ��;���������� � �� ���� :� �� �������� �1�� �������– tedy od scholastické metody. Roger 5�1���������<���������� � ����������� ���D �� � �� �2������� ������� ���u úctu k �����������) ���1�1��� 1���D��:�1���������������� ���� ��������M����� �� �výtka tkví v �����������D�� ��������;1��H�� �2����1�;1�I���2�������������1��s autoritami. Auctoritas a ratio�:��� ��<������������ ��:;����� �����������c-kou zkušenos�����������D������ �������������� ����1��� 1�����������< 1�� ����é-��� ���� �� � ���� ������� � ��������� <�� ����D� ������<�� � ������ �� ��D�� ��������������1������ ���� �����<��<�����������������������������������������:��� ��D� ��<��� tomu, abychom byli po��D��������=1�������

Zkušenost tak získává významné místo v ������1 �����1������:����������� ���D��H����XI�:;���������praxí. Bacon se v ���������������1 ���������í-mu antickému pojetí techné����� �H��������� �� ������1����I�����D�������� ���D��uje jeho praktickou aplikaci (ars practicaI�� M���� 1���� � /� ���/��� ��� : D �������� ������ ��������� ��� 1 � �������� ��� ����� ���������� � D���� ���C��� � �� �������<����� ����;�� �� ��H/� ���/�1�;���������������1�;I��)�������������/� ��o-fie (dnes bychom s� ������ ������I�����D������������������� ����1�!�'�2���5a-1������� ����D��:���-li se v poznávacím procesu postupovat podle jeho metody H��������D ���������������C�������������������������������������:������� i-��1�� �� ���C��� ��� ���� �<����<� � ����������� ������� �D ���� � ��� ������ �� �������stále hle���� 5���I�� ���� ��� ������� ������ �� ������ �����1��� � konstruování �� ����<�� ������1����� �� ��� � –� ����� ������:;1�� ������ ����<�� � pohybu ve vzduchu i ���� ������� �� ����<�� ���D��< 1 1�� ������ �� �� ����� ��dálenost i do ����� ����������� ���� �������� � ����;1�� ��1 �� @���� � <���� ��������� �vzbuzovaly obavy, ale bu���1������ ���C/������������1������������ �������� �$�#9��*, 1. Srovnejte metodologické snahy Rogera Bacona s jeho jmenovcem Francisem

H����tek XVII. století). V ����<�����:������: ���� ������� �� T 0��"�<���<���������:����'�2������������ �2������������� ��:;���� �inou jeho

nucených internací.

Page 70: Středověké myšlení

10. Oxfordské centrum a Bonaventura z Bagnoregia

70

10.3. Bonaventura z Bagnoregia

S���� � ����������� � /������������� ����� 5��������� �� 5�2���gia (vlastním jménem Giovanni Fidanza) je svébytnou myslitelskou osobností, která ������ ��� � �� ���������� myšlenkové tradici tomismu, radikálního aristotelismu i k �C/���������� ���9����� �������1���� ������������;1����� ��� ��� �� ����� ���������1����� ���������������<�H����1�����:�I��:<���<����� �� ���1��1 �&����o-telových, Augustinových a novoplatonských.

Bonaventura se narodil kolem roku 1217 v )����������<�D�� � ���������������� �/������������������ ����� ����������� �� ��� D�������������vém zvo- � �����������/��1��H#0>RI�������/����� ������� �������������� jeho díla je nejrozsáhlejším spisem # ����� �� ��%�� ����� �������� (Commentarii in quattuor libros sententiarum), velkou slávu si zajistil traktátem Putování mysli do Boha (Itinerarium mentis in DeumI�� �����:�� ��� ����� � �C�2����� ��� �2���a mystice.

M� ���D� 5��������� HD��� & �C����� %� ������I� ��� �� � ������ � ������� �������������������� ������������ ����������� �2�1�;1������������ ���������kolegy Rogera Bacona, pokoušel se �� ����D���� ��1��1�� � <���� ������;��místem pro jednotlivé aspekty lidského poznávacího procesu. Ve schématické ����:��:��5������������� ������ ��������������� ����� ������� dokonalému rajskému stavu mohla vypadat takto (dle spisu Itinerarium mentis in Deum): +9�*6@�H5������1I Adam F) synderesis�H������ ���:��I Ad Deum E) intelligentia (pochopení) potvrzení návrat výstup D) intellectus�H�������� I dokonalosti do Boha k Bohu C) ratio (rozum) následováním (osvícení) B) imaginatio�H�������������I �����M�D ���(��sta A) sensus (smyslové poznání) �� 1� pochopení bolesti skrze ������������ ��� D�

������� � � ������� ��������� ������ <�� �� �����&�����;��5�#05�&. V ��� ���������� �1��� �5�D ����� �� � ���� ��������� ����� 1� ����� ����t-�����������������<��������������9��������������� hmotou má za následek naši ��1������� �������� :������������ ������� �� �� D��� 5����� ������� <�� =�� ���� �������������� 5�������<� ���D�5�D�������� �������� ������������������D��<�������C����1������������� �����:��� �������� ���5�D�����:�� �H�1��<�� <��<������í-�����1���� � ���<��<������������� ���������<�����:�����I������ ������� ��o-����5�D��������������������������������návrat k Bohu (ad Deum) a posléze do samotných ��D���05!�1%� (in Deum).

���<�� <��������� �������� �������� �����:����;������ 5����<���� �;��výstupem. Výstup�<��1����������1��� � ����������������<����:������� ���� e- � ���5�D������ ������&����� <�D�����;� ������ ����ý vnímáme smysly (sensus) je

Page 71: Středověké myšlení

10. Oxfordské centrum a Bonaventura z Bagnoregia

71

��1�� ���� <�D� ����D � 5���� H���� ������ ������ �� ������������� ����� ����� �D�����a ��<������ ����<����:�� I��)��������;������<������� ;��������rchicky vyšším bytí, které je duchovní povahy (rationes seminalesI��? ����������ý je svou podsta-���� �������1��� �������������D������ ��� �������1��� ���� ����� o��;1����1 �skrze ��� ���!%!��� (imaginatioI��M�D�����1����=��� 1������� �D�����/��1���a-�����/� ���/����������D��1 ���<���;������ Bohu a v 5��������������������d-povída< �����������������;���������:� �1������ �2���

������� ����������:�����������������;� ������)�� <�� <���<�D� �����������1��� �<��������1��1����;������ ����������;�<���:������5�D ������á-D��� ��:���1������������:�����5�D��;1��� ������ !�������<����������������������������������� ����:���� ������������5����������� �������!

a) ��%��;��+�H������< 1 ��� ����:�� I�����������/����������������������í-rodní filosofie b) racionální�H���� ���1�������� I���<��2�������������orika a logika c) morální (o ����� ��������D�����I���<�����������onomika a politika. ������/� ���/���������<��rozum (ratioI��"��� ������� �����=�� ��

H������ :������ �� :;�� ������� ��� �;���� ������ �;1��I� ����� � ����� � pochopení lidského úd�lu. K ������������������ �H� ����������i Bohu), osvícení a z toho � ���1 ������� � ����������������<��� Bohu a vede nás k ����;�&��# (intel-lectusI��)������������������� ��< �� 5�������������1��1�����������1��� ��o-logii.

��� �� � ���� ������ <���� <�D� �������� � �������� ��;1�� �� ��� �� ��eré v ��:�� � ������ ������� 1� ������D�� ������pochopit (intelligentia) nejvyšší :�� ��5�D����� ���<�1�� �� M�D ���(������������� ������� �������������;����� <�D�� ������������������1���� 1������ H������ 5��������� �<���� � ���� ������ �������:��<��mystické te� �2��I���������� ������������ ��� ������� nejvyššímu bytí jako nej-���� ����:���� �:������� ��:�� �!� �&# (synderesisI�� ������ �������<�� �������omeze�����) �����;���������D��� �������������������� ���������������������������5�D ����� �� ������ �������:��

) �������� ������������ ����� ��9� �<�����:���� �������:���� ������M�D ���9������������������:��<����<����5�D��������� ������������ ��������t-���� ������� �:�� ��� ����� �� 1����� �� ������ ��� � �����;� � ����� ��������� ����������:���������� �����"�1�� ��:��1� ����������������������������� ��������D ��� :� ����� ���D� ��1����� ���D ��� ����� �� ������ ���� ����D��� � ��D� � M�D ��9��������;��)������� �������D���������� ����������������������� ��������������:�D��;1���;���Hin DeumI��� �D�<���������1����������� ��������alení.

10.4. Ukázka: Putování mysli do Boha

„�� ���� ��1������ ����� ������ � tohoto slzavého údolí povznáší

k �����"�����+,������ ���������������"������.�������%..���b-ra, které je nad námi, nikdo jí nedojde bez vzestupu nad sebe sama. Nejedná se o ���������%�1 ����������������+2%������� ������.� �� ��� ����������� �%..� ��1 ����� ��� ������+0��� �� ���%– ��� ����������� ���pomoci –��������" ���������� �������%+� ����� ������������%1kdo z ����� ��"� ����� ����� ����� ����1 � �� ��� ���%�� �� � �� �v � ���� �" $���������� ������+2��%� ����� ���� �� �� ��á-�����������������1 ������%����1��%���������������������í mysli, klade ve své knize Mystická teologie na první místo modlitbu. V �����������%

Page 72: Středověké myšlení

10. Oxfordské centrum a Bonaventura z Bagnoregia

72

�� ��� �� � .��,�� �� ���%4,����� ��1, ��1� ��������1 ���á-�� ����"�� ���:������������� �������� ������"�������������+

,�� �"� ������ �� �� ������ �������1 � � ������ � ��������"���% ��������1 ����� � � .� ��� ��" �� �� �� ����� �.��� ���� ������ �������� výstupu do Boha. … Abychom došli k �����" �������������,o-�����1�������� ����������1����� � ��� �1��� �������%������1���� ��"1� ��" � ���� ���� ���1 ��� ��������������� ��������+������� ������1 �%�� �����������" %���1��������� ������� ���l-ný a duchový obraz Boha v ���1 ��� ���������� ����� ���+#����� ������ �%������� � �1�������"1���� �����" � ��� �1 � �� � �� ��í-��������,����� ���� ������� ����� poznání Boha a z uctívání jeho veleb-nosti.

A������������������������� poušti a trojí osvícení jediného dne, kde �������� �������������1����"� �� ���� � ������ ����������+�d-����������N�����������1���%� � ��1� ��� � ������" H ���1���������%�����������1������ �� ���+�����������������1���%� ��"1�u-chovní a����"���� ��� #�����1�������� .� ������� +

V souladu s �� � ���� �������� � � .� %�� ��� ���� ��� � �����+Nejprve se obrací k � ��� ����.� ���� 1 � �� ���� ������� ��� � %���������� +, ���� ������ ��� �����1���� ���e nazývá duch. Nakonec �������� ������ �1 ����%�������� � � %���+–���.������� ��� �%���� ���� ��" ����������� 1 �% ��� � � �� ��� � ���� %���1���� ����� ���� ��.�1 ����� � � ������ ��� �" � ������ '��� a �������� ������� ���� �����+

# ��� � �����.�������� �� ������� ���� ����1 ���� ��� ��o-���� � � � �&� ���1 ���� ����1 �� � � ��" � ������ �%�� ��� ��� ������� ��%�������� ��� ��� ���1���� ����1��� ���� ����������� ��e- ���� �� �1� ����� ���1���� �1� �������� ��� jinému stupni, který je s �� ��� �+�� ���� ����������������������� .���1 �%� � ��.�����– ������ ���%������������������� .��������� ��� "��������� �– DV���� ������ �������� � �� ������ .��� ��.������ ��������1 �������� ���%������� ��������.������� �� ����%..� 1�����.���� ������� �� ������������.� �� ����� +3������� %��1�� �������1��� 1��o-�� ���1������� ����� %������������������ �+“

(Citováno podle Svatý Bonaventura, Putování mysli do Boha I, 1 –� A�� ��� ��C. V. Pospíšil, Praha: Krystal OP 1997, s. 61–65.) Úkoly k textu 1. Charakterizujte Bonaventurovu snahu. Co je cílem poznání? Jaké motivy jej

k tomu vedou? 0�����/��<����;������������;1������������������������ <��� rámci samotného vý-

kladu svatého Bonaventury. 3��M�������� ���������D��5������D������������<����� /�������2�T E��"����� ��������/������1�� ������1�� ��� zrcadle.

Page 73: Středověké myšlení

10. Oxfordské centrum a Bonaventura z Bagnoregia

73

Shrnutí kapitoly

-������� 5���������� � � ������ �����!� ���� ������ � �������������� ����� '��

v ����!�� ���������� � ������������� =����� �������� ��� � tímto odkazem pracovalo u �����������&� ������ ��� �!������� �������� � Aureliovi Augustinovi. Významným centrem se stal Oxford, kd�� !���� ����"���� �������� �������������(��&� ������ ���

opírala o matematizaci empirické zkušenosti a ponoukala k �.�����������

3����������������������������������������������&���������������������������,��a-�������&��� �"�������������� �'�������'���������� ���hu a vše zkoumal pod zor-� ��6 ���������������!�"�� � �� ��� Otázky #��$��� ������C/���������� �T�M����<�< ������������ ������T 0��? �����������<�����������/���������� �T 3��M��;�������:��� ������D ��&������� ������������ �� ��� 1������1�����������

se ���������������������1���� �������;1���������T 4. Jakou roli hrál v 5�1�������������C�������T 5. V ������� ����1�/������������ �/� ���/���� 5������������������T A��M���5����������� � �����T�? ������1�� ����������T Studijní literatura Svatý Bonaventura, Putování mysli do Boha, Praha: Krystal OP 1997 P. Floss, A�������������� ���"���������"�������, Praha: Vyšehrad 2004 P. Floss, E����������������"� %.����, Olomouc: UP 1994 R. Heinzmann, )��������&���&��, Olomouc: Nakladatelství Olomouc 2000 E. von Ivánka, Plato christianus, Praha: OIKOYMENH 2003 J. Pieper, Scholastika, Praha: Vyšehrad 1993 <�;1%��6#0#���&��,���;"6�&0� Bonaventura, Breviloquium. Kompendium scholastické teologie, Praha: Vyšehrad

2004 Bonaventura, 3 �����"��� �������� �������+2�.�������������1#������, Pra-

ha: OIKOYMNEH 2003 Antológia z diel filozofov III. Patristika a scholastika, Bratislava: Pravda 1975

Page 74: Středověké myšlení

11. Jan Duns Scotus

74

11. JAN DUNS SCOTUS

V této kapitole se dozv íte:

• kdo to byl Jan Duns Scotus a v �������<������� � ��� ���<����������������d-�����;1���1�� ������

• <�������� ������ ������������

• v ������� ��<���� ����2�� ����<��������/���1�����1��1�

• ���1�������������5�D ��C����1�

Budete schopni:

• charakterizovat specifika Scotova a scotistického myšlení

• vymezit �����������5�D ����:������� �2�1���������

• �����������D���������<� ��������5���������/�������� �2���

�*#$�!" �*�!� �+�� ���%��*,!� ����/������� ������� ��D����� �2����� 5��� �� <����dokazování, jsoucno, transcendentálie a transcendentní disjunkce

������������������ �!"�#�$%!����%��*,'

#�K�3�������H�������K����� �= �������� ��< 1 ��������I

11.1. Doctor subtilis -�������������� ��:����������������������� této a následující kapito-

�������������������� ��������� ��� ���� ���&��������������ovu do Oxfordu, ne-:��� ������ �� ��� � ���������� ������� � M������1������ <���D�� �� ���������<��alternativu nejen k ������������1��1 �� �����;1��:���� �� � �� �������� ��<����<��zm������ ����� ����1�� ����1�������D� ������������<������������������;���� ��� � ����D���� ��� � ���� < �D� ��� ��1�� �� �1�� ������� �����D�<�� �� ������pozdní scholastiky.

M���������� ��� ����� �����AG�� ���Q+++����� �� ���������� ����������é-����������������M�D�� � �� ������� �� ����/����������������������� ��������svém����� �<�<�:�������� ���������� �C/�����H�����������#0OGI��������1� ��������H#0O#I��M����������< �1�������������� �������� D��H#0O3–#0OAI����� �������� ����������–�����:� ����<���� $��:���2������ ����� �C/������������� roce 1302 se vrátil do Pa� D�������������������� ����1��� ������ � ����� ����2�������M� ���D� ��� ��� ������ ����D�� � francouzským krále postavil na stranu církevního ����������� ��� :� � �������� � ��� D�� �������� ������� ����� #3G>� �:��D� � ��� /��n-couzské metropoli titul magister regens.

.���������� ������D������1�������������������� ���5��������������������������2�2�1��� ����:� � � �C/������ M���� ��� ��� ��� � � M����� ���� � � ��� (� ������������ ������ ��;�1������� ���� ���� ������������������������� ����� ��:� �������������������<���������1 �1������D�B�� ���������#3GB�� (� ���e��� �

Page 75: Středověké myšlení

11. Jan Duns Scotus

75

������������:�� ���1�� � ������ ��� ������D����� �� ������� � ����� �� <����D�1��� )�� <�� ��������� ����� <�� ������ �:� D�� ������ �������� �1������ �������� ������������ ������ �������1�� ��������<e s <����<�������<����@������������D�<��������� �������������1�����������<����D�������� ���� ����" ��� ���� �a-��� ��� <���� �� ������� <���� ���������� ������ ��� ������� �� M����� ��� �1�����(tzv. reportataI��<�<�1�D���� ����<�������������

Své hlavní dílo Ordinatio�� ������� �;��������� ��� ������Sentencí, Jan ���������� �������� <��������� ��;1�����1 ������1���� ������ ������� ����á-D��� ������ �������� ���������< � � Ordinatio�� �� ���< � ��� ���<�� ������1�!� Opus Oxoniense (Oxfordské díloI����Reportata Parisiensia (, �����"������.�%). Auten-tickou Scotovou prací je Quodlibet������������ &������� ����Metafyzice (Quaes-tiones in Metaphysicam). Vzhledem k ������ D�� de facto polovina slavného traktátu De primo principio (O prvním principuI������;�<��������án za Proslogi-on�Q+++����� �� �������C����������<��� Ordinatio�� ���<�<�����D�����D���������;�����Jana Dunse Scota.

)����/���������;���� ��� ������� ��D� �����;����� �doctor subtilis, jem-;���������� �D�<��1�������������������:�<������2�����1�������� �=�����"D��������D �< ���D�����<<���<� 1����1 �������� ������������D������ ��;������o-bem probírá nejzazší aspekty jednotlivých tvrzení, která zkoumá pomocí distinktních logických analýz.

--.2.4�5C��������&�D����

Janovy názory jsou dnes po��D����������:������1�� ����1����� �����i-

vu k ���������� ���� ��� ������� �/� ���/�1�������������D���<����� modální logice � �� � ����������� ��D�1���������������;��1�����������2�������������� ������ )������ &��������� H�<�����<� �� ������� <���� ����ických analýz byl Jin-���� � � Gentu�� �1�� ������� �����1�� �����;1�� ����� � )������ &��������� �� �����������������< 1 1����� ��������D �� �&������� �������������;1�����������1�I� a �D���:�1� ��� �����D��� � ������ ��� ��� ����;� :�� 1��� � ������������ �� �� ��1��álních ��2�����������:�blickým pravdám.

������������� �2��������D��� �����1����������� ����� �D��;������<��<���D�������� ��:������ ������� ������:������� ������:;����H���������<��u �<�������� ��������������1��������1�������D��������������<�< �D�����������<��ens intentionale�����1��� �<���1�I�������� ��������1��� ����� ���������k D������������� �5�D��;1����D��� ��M�����������<�������������� ��<� 1���1�� ����1�;1����1��1 �������� <��;��� �� �����:���H����D�� � ��<� � �������1���p���:������������ �������������������������� ����� 1����1��1 1�������e- ��������D���������� ��������� i��I���1��� ��5�����<����<� �/������������

����M�������<����:�����:�������<��� ���5����<����� ���� ������t-������ 5��� <�� ����*���� �!�bodný�� ������ � ������ ���� ;��� � D���� ��������;:�D�<������;����������5�D ��� ��–�5���1��� ������������������������<���<�<����o-�� �� �� ������ <�� ����� ����� ������ �����;�� 5��� ��� � �1���� �������� �1� �� <�;� �����a my by1����D� �� =� �� <���� �� =� �� <����� <�D��5��� ������1��� ��&:�� �� ��� ����������� ���1� �����:�����������������:����������D��������� ��������������sv������ �����D�����������/�2�<��������������D��:��� ��5�D ���������1����a svo:���� :� �� �������� �:��� 5��� ��D�� ����� �� ���� ������ � ���������� H����������������I�

Page 76: Středověké myšlení

11. Jan Duns Scotus

76

5�����D������–� <�����:��;����������1 �������������:�;��&������ ��<���������D��5�����D�������1�� <����D�����������D��� ������1��:����������� :� ���@�D��<������0�&�D������1���������<������������ ��1��� ���������z-������ 5��� ��D�� ����� 1�� � � ��� ��:��� ���;�� ��� ������� ���� �������� �;������ ���� �2�����������<���1������������������������������1��� ��������������1o-����� ��� � � <�� ����1�;� �� � �� � ��D����� @�D��� <� ���D� ����ývá všechny ��D������<�����������;���������������:��������<���1��������D��:;����������š-�������D������������ ��<������;������ ���C����< 1 ���� ;�������$��<����� ��<��<������;�����1�������������� �����������1��<����D����D��:;������� ��– je to tedy nutné.

Proto se Jan brání veškerý���;� �����:�: �1�;1���������� �1�D�������J�����<�� ��;� ������ �� ���� �� �� ����!� ����� ������ ���������� <���� ��� �����&������� �� 1��� �� ��:������ �������� ������ ���� M�D ��� 9������������� ����;��������������� ����<���������:��5���� �������� ��"������<e jen následek svo-:�������������� �5���������;�������� �1��� ���������1�������<��������� ���9�:y-la v ���� D���� ��1��� � ������ H������ ������ ����������;� ������� �� �� ���rozumem).

Je- �� ����������1�� <�����D�� H�� � ���:������������I���:<���<��������zka ��������������/� ���/�1�;1����<�;1������:;1������� �����������1������<���je z ������ �������������� ��������<��� ��:���������.������������<�����5�D ��� ������������ ����9�� 1� <������������������;���� 1����� ���D������� ��� � ������enost je poznamenaná výrazným defektem, který nám brání v ������� ��� ������� ������������� ������ � �� M��� �C����< � ����� �� ��:�� Hin se), které vycházejí z dokona ;1����=� ;1���� ��� ���������� �� <���������� �1�����������������1���H������e������������ �2����1���������<�;1���C�P��I������������k ��������� ������ � ����� �����D�� � ��<� �� ������ ����� ������� ������� e:��������;��� 1������:��� �������1���������)������ � ������ �2���:������ ����1�á-zet z ����� ����=� ���� �����5����������:������/������������<�����������<í-cí znalosti jsoucna.

Nejsme- �� �1�������������� ��1��������� ;1���� ��� ������������ <�d-�� ��;1����������������:;����D���1������� toho, co máme k dispozici. Tím <���� ���� ������ ����!� � teologii� <�� ��� �<��� � ���������������� ����� ����;m, v metafyzice rezolucí a abstrakcí získaný pojem jsoucna atd. V ��1��������1�� ������ ���:;����������������������� ����������������������������������� ��M� ���D�:�: �������D ����: D��������������� ��������������� ���5�D�����������������������H1�D�<�������� ����������I��D������ ������������ ��D��<�����á-no nedostate������������������������������ �����������������2�������5�D �������� �����������<��� ������������� ������:�������� �<�������� ����íklad pro ������1�;�D�����– je to návod k������������������ ������� �D�����:�hu.

Naproti tomu filosofie je naukou teoretickou, která se sice defektním, ale v ��������� ������ �< ��� �� ��D;��� �����:��� ��D � ���������� �������1������� ���������������� ���5�����)�� �2����������D���;����������� Boha a jeho �����<�D��<������D���<�����������D���������������<��������������D���<�d-�����&:�� ��������� �2���:� ����:�1���D���<����:������:��<�< �����������<���H����������;�5��I�:� ��������<�����������)�����:��������� �D:����� �2����� �metafyzika��<�< �D�����������<��<���1����<�� ��� �����=�� ��H�������<1�n-�<� ��=�� ��I�<���������� �5�D ��C����1��

M������1����������D� ����1����<��� ��<�� ��:�� �������:���������s-��������5����������������� �2������������5�������<����� ���� ����� ��ské racio-nální nutnosti. Racionalizace teologie a Boha jej vede k �;����������� � ��:���

Page 77: Středověké myšlení

11. Jan Duns Scotus

77

������������D��������<��<������������������� �2����1�D��������������D��:�� M�� ��� �:� � ����� ����/���1��� ��������;�� ��� ��� ���� "D���� �����jeho vliv se projevil zejména v <����� /����� ���������� � /� ���/��� ��� ��� �2���H<������;��z�<� � ���:������"� �����1�����������D�:���� ����� další kapitole), ������<�������)�������������� �����������<��������� �� ���1����������� �e-� ���� ����;������������1 �5�D��;1������������������� ���:<��������1������o-nom����������:�������/� ���/����M������ ���������D��������M������������ ��D���:;������/����������� ��:��<���������� ���� �2�������������– odkud by jinak vza- �����<�����������<��T

Úkol k zamyšlení ��������D��D��������������������C����1����������������T�$����� ������� ����:����� ��:;������D������������T�(�����< ������=��������<��������1�;������T

--.7.����;�E%����0�4�D#

���;�����#@ �����5�D ��C����1��<����1�� ;�������������1����������/�������jak bylo uve-deno v ����1��� � ��������� ��� � � � �� �D���� ����2����� ����� M����� ����� :������� �D���� ��C��1�� D���������<����D���D��"����� �D���������� �����:��������j-��<� ��D�������������� ������� ������������/�����������1���X�9�:�<������v ��C����kolikrát vracet!

M� ���D�� �� ��=�� �������/������ <������������5�D ��C����1�������� �< �M������������������������9����� ����&�2���������� �2�1�������������&�� ����� �� ��� ������� ������ unum argumentum �� )������;1�� ����� 1���� ��i-chází s origináln �����������������<��������������� ����<���������� �����/��i-ky a ����������<� ���D����� nutností, narozdíl od reálné nahodilosti.

$� ;��1�����������<������� �����$�,��������������D�� filosofického hle-������ <���� �D��;���<����první krok, v ��D�M��������<���D���C����<���1���1����D���� ������� ��� ��� � =������ ��� ��� � =�� ����� �� ���� �� ��� �<���� � ��i-���������9�<���� � ��������� ����������<�� ������� ��� � =���� �� ����� ����� ���������<����<�D��� �������:���Druhý������M������������������ prok��� ��D��������1�����1�������;1���� ���1������������ ��;���<�����������������H�����D����� �=������=�� ������ �������<���� ������������ <����� ������ � <���������o-zenosti). Ve ����#&� ������ �������<�� �� ����� �� ���������������� nutnou neko-������ ����� ������������ �� posledním krokem je prokázání jedinosti této ����������������������:�������������:���������������D���������:�<������:������� �krok –������ �<����<�D������������� � �H���/� ���/�1���I��1�������������

M������������<���D��� ���� ����������� �� ������1�������� ��� ���������� � ��� ���� <�;�� �����:��� �D� �� 9$%����� ������ ��D�� ����������v ������� ������� ��� �� � �;1�������� <���� �������� � <�� ����� ���������� ��Existují- �������=������<��������:��������C������ ����#$%�,, který z����:� �������=������" ����- ��=������<������������ ���&��������D�<������� �������������D��<���������&�D�+���:������ ��:;�������:����9� ����������1��:���������DJ�����=������1�D����������� �� ������������ ���� ����<����� �����M�- ����D;�=��������� �:;����D�� ������� �����M�� ��������<����� ���- ��=������D����� �:;��<���1���������<���� �����–������C����<���� �����< D��������<��:;���� D�� �ve sporu být –��<��<����D�����:����<�������

Page 78: Středověké myšlení

11. Jan Duns Scotus

78

Tímto myšlenkovým postupem se Scotus dostal z úro������ ��������� �����=�������D��H<���:� ����������;��I����������nutné��(�D�;����������-li být ����D����������������� �:;����;�����1������� ��� ���������D��������Manovi ������ ����<������������������������;�<��������������� ��������;1��=������které vnímáme smysly.

�1����� ����� <�D� � �� D�� �C����<�� �� ���� � ��D������ )�� � �� ��������nesugeru<��������H��D���I��C����1����� ��� �����(���� �������1�����D���D��být neu����;�–��������D�������������������:�������D������ ����� kruhu, kde nic není první ani poslední. Tak je tomu, Janovou terminologií, v �� ����������ak1����� �����o����;1���� �������������������< �� ���D�������C����1��=������ � �� �D���� �C����1�� �� ����� M�D�� �1����� ��� ���<�� ��1����� �� ������������ ������ese�0%"*�������" ��+��#$%�,��"���������� �����<���� �D�����D���D������ ��C���������� �i����:�����������C������ ��� ����� ��#�*� �� � �������� ��� �� �������D�� :;�� ����� ����� � ������ ���1� – dcera. Otec je ��1���� ������C����1���1������ ����1�����������������D��:����������� ���o-�����������1�����M�;���� ���������C����1���1����� ����������� �D�����C����1��otce, s �����;<�������D��<������ ����� ����� "����������� ����� <�� ������1� �� <������������������������������ �� ���M������� �� ������ ��ouchla do druhé a uvedla ji tak v pohyb. Pohyb druhé koule byl ���� ��������:������ ���� ��� ����:���� � ��� ��:� � ���� ���� ������� ��2���po��:���2��:� ������:�����������������2����D� ��������:������:� ������:���� �������H��� ��� ������������I������M�����<����D��� ����������� �� �������1��<��e-�:������� �����:� ����1���� ����M��� �D��:�������� ������:��������������:��a- ��:�������2������ ���������� ������������� �������:�������� �- ��:������:���první koule, nedošlo by k =������� ������ ��� �� apod.. Aby se tato druhá koule ���� ������:�����<����:������:�����1����� ����<�< �������:������� ���C���o-valy a ����� ������:� �������������������H��:���1�I�=�����H��������:�������kou �I���������� ������1���� ���1����<�<�1������� ��C����1��

��� ���1�� ����������;1���� ���1��<����:������:��<����� �� ���:� ����� ���:���<�<�1��������<��hierarchický!��D� ��D����C������������ ������� ���Pokud by v ������ �� ����� ��������� � � ��� �� ��� ��� �������� ����� :�1����nemohli v ��<� �� ����� � ���� =������ �:��� �������� ������ ��� ��������v ������������

&��1����������� ����D ���D������������:�����=�������D�����<���������������� ����/���1�;� ������ � �2�1���� ��������� � ��D���<��� )����� <�� ���<���� D����� �=������ ����������������:�<�����1����� � �=������<������� ����D���Ovšem je- ����D��� ���� < � �������<�� :;��� <�� ����� <���1��� �� �� 1�� �C����<�-li �1����C����<���������1��������2�����1����� ������������ ������������ ��D��������� ��C����������� ��� ������:���<����D���������C����<������� ���e-:�������� ���1���C����<��

� � �������<�D�<����� ��< ��D��5���<�����������<���� ����������� ������ �=�������=�� ������� ������D��<�������;���<���;� �������� ��$�#9��* Z D�� ������� ���������� ��� ���<��� ��� ���� �1������ ������� �� ���������� ��� �y-���� � �M��������1������������1���9�������������� ���������1���������o-ru o univerzálie!

Page 79: Středověké myšlení

11. Jan Duns Scotus

79

11.4. Ukázka: Ordinatio „3�����"1 �%�%� ��� ���.��������� 1������%��� ��� � �� ����n-

dentálními pojmy jako tako�� �1 �������� ���� � �� &%�����5 �� 61���� ���5����6��5� 61 ���� 5&%���6��+������+3�����%� ��%���� ��������� �������������� 1������������ ����������������� ���+

Tu však vzniká otázka, jaké jsou ony predikáty, které se vypovídají formál-�����1� �� ��+5 ����615����6 ��+

������� 4��������� ������ ������������������ �����" �e-�����"1������������� � ������������������1���������" ������1�� ��1�������� �������������� ������ +����������������j- ������ 1���������� �� �����&�����������������5�����"6 5������L�"61���� ���� �������� �������������" �1 ��.������� ���������oli �������% ������������ ������1������ ����������.� ������ ��� n-���������� � �� � � ����� � ������+ 2�.���� �� �� ������1 ��� ������������� ������� ���� 1 ������ ��1����������������1����������&������� ���� � � ��� ������ ��� �������� + 0�������-li � � ���������1�����������1��������-��������"����1���������+� ������������ejí ���% ������ �����1 ��� �� ����� ���� � ����� � ������ ��� ���% �� ����n-dentní.

A������������������ 43 ��� ��"�������� ������ ��� �� n-sc��������������1��%� �����������������.� ������ /��� ��������t-������ ������������1������.� ������ ������"+

������� 4� �� ��� �����%..������������� �����������������1������� ��� �������� ���%..����� �� ��+� ������5��%61���o-���� ��%..���1������%..� ��� 1���� �� ���� ��������.��� ���L�������"����%!1� ��� ����� �������������� �� ��������1������%�������+A� ����%� �� ���� �������������� ��������� �������� �� �e-ný pojem s ���� ���� �������+K����. �������� �� ��� ���� ���i-�� 1������1� ����� ������ �����+

To je patrné také z ��1��������� ������� ������1���� ním mají stejný rozsah, jako jsou jedno, pravdivé a dobré, ale m� �������"�� ������1 ����������� �������� ��"1� �� ��+5����"��� ��"615 �����������6 �+

� � � � ��� �. � �� ������1 ��� �� ������ ��� � � � �����1 �� n-����������1�������%��������� 1�����������% ������� ��� �ego-���1 � � � ���������� �� ������ ��� �� �����������1 ����� ����� ���% ��uje �% �������"� �1���%��������������"� ������+,�����. �����������"��������� ������ &� ���� ���� ���� � ������1 � � � ��+ 5����"6 � oné dis-junkci ‚nutné n�� ��"6 5�������"6 � ��������� 5�����" ��� �������"6a ������ ���������� ����+

A� ����% ������ ������� ����������� �� � 1� ����.�1���������"��� ������� ���� +0�����"�� ������������� %���.� �%�o-vídají pouze o Bo��1���"� ��������������������+0����. �����"1 �%se transcendentní vypovídalo o všech jsoucnech, leda v � ���� ��1�� �������rozsah jako první z �� ��������������� �1����5�����6+D

���� 1�����������5�������� ���6� ��������� �.���� ��������� ����������� Q��+��1�� ������������R����� ��������� ����� ��n-vertibilními. Konvertibilní vlastnosti jsoucna se –� ���������� ������"�– �%���� �� ������ ������������1 ����� 5�����6 �� � ���� jednoduchý ��� 1� ��� ����� ����������������� �������� ������������������u-

Page 80: Středověké myšlení

11. Jan Duns Scotus

80

�����+D,����. ������������������ ������1���%������������������%�o-���������� � �� ��"�1������.�������� ��1��� ������� ��1���� ��-li ��� �" �����������������1������ "������.���1����%����1����� �" �������� �� � ��� ���� ����.����.�+ � �� ��+,�%��4 3�-�� ��� �" ����� �o-����"1���%����� �"������������"+“

(Citováno podle Jan Duns Scotus, Z díla����� ���� Sousedík, in: S. Sousedík, Jan Duns Scotus –������������ �����.������, Praha: Vyšehrad 1989, s. 209–215, kráceno.) Úkoly k textu #�������<������/����������1���� ������T 0��$�����<��������2���� �������1���� ����� �<���1�T 3. Jak se liší Scotovo a Tomášovo vymezení jsoucna? 4. Rozlište konvertibilní vlastnosti jsoucna a transcendentní disjunkce. Jaké místo

���< �����1������������ �<���1�������� �����1����� ���H<���������������dobré)?

Shrnutí kapitoly

Jan Duns Scotus, jedna z profilujících osobností tzv. mladší františkánské školy, �������� � �������������������� tomistickému traktování filosofické a teologické problematiky. V centru jeho zájmu stojí snaha po umenšení vlivu racionálních nutností v teologických výkladech. Svým akc������ ��� ��"����&� ������ ���� ����

���������� �������&� ��������� ��� �������&� ������ ��� ������ �� ����&� ��������� ������

���(����������������������������&��������������"��������� �� ���������,�"���.�s-�����&�������� ������������"������������������ logice. Scotova logika se stala ne-��������������������������(������"� � ����������>?�������� Otázky 1. V ������� ������ �� ��� ��������1����������������T 0��M����<��������� �� ����������1��������1��1�T 3��$��<������< 1 �������������� �2�����/� ���/��T�M��;�:� �M������������<��������o-

jevil v praxi? E��"����� �������� ��haecceitas����D������������ >�����������1�����������5�D � �C����1������������ ������� �� � ����������� ������

:� �������������� ����1��� 1�������� �1�� A��M�������1����������� �����/��������<�< ���������– jsoucno? Studijní literatura P. Floss, A�������������� ���"���������"�������, Praha: Vyšehrad 2004 R. Heinzmann, )��������&���&��, Olomouc: Nakladatelství Olomouc 2000 A. de Libera, )��������&���&��, Praha: OIKOYMENH 2001 J. Pieper, Scholastika, Praha: Vyšehrad 1993 S. Sousedík, Jan Duns Scotus –������������ �����.������, Praha: Vyšehrad

1989 <�;1%��6#0#*%�����������;"6�&0� L. Honnefelder, ����� ��� ���� ���� �� &%���%, Praha: Filosofia 1995

Page 81: Středověké myšlení

12. Nominalismus XIV. století

81

12. NOMINALISMUS XIV. STOLETÍ

V této kapitole se dozv íte:

• �������D��������<��������� ����1�;��;� ������������������ ��

• ���<�;����<� 1������������� 1���������� �����������1�

• �� ��� ��1 1��� ������ � nominalistického postoje plynuly pro výklad postavení �������/� osofie

• <��;�� �����:��� ��� ���� ������ Q+"�� ��� �� � ����D����� ��� �� ������� ��kon1������������

Budete schopni:

• ��� �������;����� �����������D�:� �������;���������� ������Q+"����� ��

• ������ �1� �;� �;� ��� �� "� ���� �1��������� �<� ���<� �� ����������� �� této myšlenkové tradice

• ocenit originalitu mnohých interpretací plynoucích z nominalistického postoje

�*#$�!"�*�!��+�����%��*,: všemohoucnost Boha, filosofie a teologie, nomina- ��������������<�< ��������������������c��������:�������5�����������

������������������ �!"�#�$%!����%��*,'

#�K�3�������H�������K����� �= �������� ��< 1 ��������I

-2.-.�%*+&�0�5�&�!1�&�5��0����4�D# Mladší františkánská škola dosáhla svého dalšího vrcholu v díle oxford-

������ �������� �� �����<�� ����� �� "� ���� �1��ama. Nejen v souvislosti s ním se ��� ������������<����������C/������������������ �����<� ������ ���� ����������:��� �����:������� ������1����������;��� ���������� ����������� ����� D�����������������������<�����<����D��� myšlení Viléma Ockhama dochází k radikalizaci ���;1�� ����� �� ������ <�D� ����� �� ���� � M�� ��� �1������ M���� ��� ������� ��o �������5�D ����:������<������������1������� �������� ������ ���1 ���� �����pro vztah filosofie a teologie.

"� ��� ��� ����� � ������ �� �������� ��� � první pol����� ��������;1�� ���XIII. století nedaleko Londýna ve vesnici Ockham. Po svém vstupu do františkán-������ ����� ��� ���� � �� ������� ��� �C/������ ���� ����� ��� �� ������D�� ����� �:� �<������ ��2�������� ��� �������� ����:� � � .��;�� ��1��� � ����� #30E� ���Avignonu, kde se zpovídá z ���� �� ������1�;1���;� �������������� �� �������u-�����:� ������������

�������������2���;���:������ ��;���;��� ������ do té doby poklidné "� ����������1������������"����������1����:��1 ������������D�������� ��������������� ���� a jeho vztah k ����D��� � ��� �������� ������ ����� �� ��� �1�� ��� �������:����������D������� ����: ������������:� ����������/� ���/�1���� ��eraturu

Page 82: Středověké myšlení

12. Nominalismus XIV. století

82

H��������������� Aristotelovi, logika atp.), od poloviny dvacátých let se do po-���� �<������<����������< ��� ���1�����������������1 ������ �� ����D��� �������<���e-ná atmosféra v Avignonu vedla Viléma k =����� –� ���� � ��� �� ����� .��� ���5����������� ����;� :� � ����D� ��� ������ � ����D��� �� ���� D� � ���� <���� �1������v ��1�������� /������������ � �������� ���� ����:� � H����� ����� �xkomunikaci v ��1��#30BI��D������������������������� ��������� ��1��#3EO�H��D��� rozmezí let 1346–1349).

Z <��������:��<�����<�� �D���<� � �2�1��������H������ ;������Summa logi-cae����Elementarium logicaeI��������������&������� ��;����������� ��C�������J��;1�� �� ������1��� ������� � ��� �� ���<� � ��� Opus XC dierum (Dílo devadesáti ���), v ��D����"� �������� �����1��1����:������ ��;����������Dialogus inter magistrum et discipulum de imperatorum et pontificum potestate (Dialog mezi ������� ���� ����� �� � ����).

"�������� �����"� �����D� ��D����:��<������������ ��5�D�����omnipo-tenci��? ����������D ���1������1�������������������� ��;������9�� �� ����<������á- ����������;1�� ��1��� 1����������������������������< �� orientaci v okolním �� �� ";������ ��1���� �<����<� 1�� ��1��1 � <���� ������ �;� ����� ������ � ���< �a nacházejí nutnost v ��� ���������)����������<�����������;�� ����;���;��o-������������������� ���<����������;��5������5�������������X�9���D�����1��existovat nic, co by Boha jakkoli omezovalo. Byl- ��:��5���� ��� �����������e-��� �:��:;�������1;��M��;�� ��������<����� ����������<����� ��������:��������e-�� ������� �������� �������������5����– jeho omnipotenci.

Ockham jde v �������� �����;������� ��D������:�lo u Jana Dunse Sco-����M� ���D�1��� ���1��:��:� ���:�1����������:��/������� �������:�����e-���� �� 5���� �� <���� ��D���� �������� � ��� 1����� ������������� ���D�� �1�����������C���������%��������� ����� 1�� �/���1��������;1�� ���< 1������������������ �� �aké o obec;1��/����1������� 1����� ����1������ ���� <�<�1���C����1����� ����� <���� �;������ 5�D �� � �� ����;1�� 5������ � ������� ���� ����� �� <�� ����� �a odpo��<�������������� ��" 5������<���������� ���D����!�5�� ��!��%� –����������������������<������� � �������1���� � ���� ����D��5���<�������1;�����J� ������ ����� �������1�� <�� ����D� � �C����1�� ���< �� ����1 � �� ������ ������ :��5����������� ���9������������ ���������D���1�������������:�1��C���uje.

9� �����������1��:��������C����1��<���� �����9�<�D���������������u-<��������������� ������ �������� �������D��<���������� dalšími jednotlivi-�������������������� �������5��������� ����D�������5�D�������1 ������������������������� 1��������� �����D��:;���� � ����;�����:�1;�������������a-tel. Vi ���� ���������:���:���<���� �;�������5���–�� o�����

�� ���������������� � /� ���/��� <�������<����������� <���:��D������� ���a my v ����� �����������-� ���/����������<���������;�������������<������������������� ��� ���D������������<����5�����(����tentnost filosofie je omezena ve ������1�� ��� �2���� M�D�� �1����� ���� ��� 1 �� � :;�� � 1�� /� ���/��� �� ���1��� �D���� �2�������� � ��:��������<�����<������� ������ ����D� ��:����1 ������Jní se filosofických spekulací z ��� �2�1�;1��������@�D�����1���������C��– ne-:�����"� ������ ���;������������������ �2���

-2.2.��&%��*%�&���!� �

Jedním z ��� ����� 5�D � ��������1����� ��� ��� �� �1�������� ������1���

direktiva, která je dodnes známa jako tzv. �0�5�&�!���%�!�. Toto pojmenování,

Page 83: Středověké myšlení

12. Nominalismus XIV. století

83

���<��<�����<�����<����������� �Hentia non sunt muliplicanda preater necessi-tatem�� ������ ���< � :;�� ���D����� :��� ��;1�� ������I�� <�� �����<� ��� �����a ��1��� ��D����#R����� �� �������;�"� �����������1���ekonomie myšlení sku-����� ������� � �� ������ ���� <���� <����� ������ � ��������� � 5�D���� �������1���Za� �1��5����� ����� ������������1������ �����:������� ���D�����:���:�������������� ������/������� ������������<���������"��"� ������/���� �1��������i-��������� �����������!�LZ���%����"���%������� ���.� 1�����%������ menším (frustra fit per plura, quod potest fieri pauciora),“ nebo „… není-li to nutné, nelze klást mnohé (pluritas non est ponenda sice necessitate).“

Souvislost tohoto principu s �;��� �������� �� ���� ���:��� 5��� – kon-krétní jednotlivina je evidentní: Vilém rozboural celou stavbu druhových a rodo-�;1�� ��<���� ���1�� 1�� �� /���� 1�� �;������ ���;1�� ���< � ����� 9������-li ����� �C�������� � ��� �������5����� � � �����D��� �:�1���� ��� <�� ����� ����� ����������� ���$�� ��������� ���<������� �������:�� s ���D�� ������������� a-��� <�� ��� �������� � ����D�<�- ��������������������� � �������������1� ��� �Di������1��1���)��<����� �� ����1�������������� � ��<���D�������� ��� ����Ockha�����:������

Jsou-li však pouze jednotliviny a není-li oprávn���� ������� ��� ���C�s-��1��D��;1�����������������:�����1 ��<���<����D���D��������<������� ��í-��T� M��� <�� ���� ��D�� �D ���� �:�1�� ���� ��� <���D� �����<���� ��D��� �<���� ���T������������ �������������������< ���� �� ���������1��������no-minalismu. Vi ��� ��� ����� � ���� ������ ��<���� ����;1�� �D ������ ��� �� � �� �pojmy první intence a tyto zastupují v mysli jednotliviny. Takto se v mentální úrovni objevují jednotliviny a � ���;� ������ ����� <������;�� �ýrazem a ����-�����������;������<���<���opsán supo;%$�#����%#�H: D������������ ��#0�E�I�

������������<���� <�1�D�����������D ������ <����������������1������<������ ����1���)����������� ����������� ���������� �����<��1�����������1�������������� ��< ��:�1;������ ������� �1����� ��������<��� <������D����������t-���� ������� ����� ����;� ����� <�� �;������ �� =����� <������ �� ��� ��� M��;� �������< �������:�1����<���������T��1��������;� ��������� ���������� ��% ��� ����k tzv. teorii ficta, tj. obecná jména jsou obrazem (fictumI�����:;1����1 �� mysli. Po���<�� ������������ � �;� ���� D���:�1;� ���� ���<����<����� ����� duši, která ����������������1 �����1������<��<������������:�1����������;��������=��v-ni jedince, který ji získá –� <�� ����� �;������ ��:<����� �� 9����1� ��� ���� �� �k ��������D���:�1���<�� ����D����������;��������1 ���������)��������� ���u-����������1����� ��/����1 ���<���� ����1�������� ���konkrétní rozumový akt (intellectioI������;����������� ��������������D��������<��D��;���������V���� ������� ��� ���� ��C����< � ����������� <���� ������ �� �D����� � ��1��� ���lidského poznávacího aktu.

Jsou- ���:�1����<����;������������� ��:��������������1 ���������D �realitu a není svévolný – proto jsme schopni vzájemné komunikace –, neexistují D�d���:�1������������:����������� ����������D���<����D��;�� flatus vocis, vzni��< ��D������1�1������������������� ������1 �

� ����<����������1����1 ���:�1������ ��<����������;������������;��� a-��/���<������D��� ���1 ��"����������;� <���� �D��;������������������1���;�o-��� ������������<����<��������1���) ��<�������������� �D����������<�� �������M���-li ����D�<����� �������������������� ������������������1����������<����<������ ��á- ��� ����"��:�������������������������� ���������������<��������������1 ��1�D�� �� �����D���������(� ���<����1 �����1�D�����1��������������� ������ ���<�����d-���������������������������1�;1�� ����� �������� <���� <�����<�������� ��anými

Page 84: Středověké myšlení

12. Nominalismus XIV. století

84

�������� <�� ������ ������ �2�����"���1�;� ���:��� ����1�������� ������ �alýzou �;����� � ��� �� ����� �� ������ �� <�<�1�� �������ostních hodnot. Chápeme-li pod ��<�������� ��������<���� ��� �D�������<����������������������� ���"� é-�����<�� �����!� <�� ��������������������<����� �D������<�����<�<�1�D�������������������1����������)������� ���C���imenty a realita, ale univerzální sémantika.

Úkoly k textu #���<��������1�����<�������������<��;�� ���� ��� ���1����������1��1��� ��<��1��

sémantických teorií. 0����������������� � ��������� ���1��������1��������:������ Úkol k zamyšlení 9���� ������Q+"����� �� �<������������D����������������� ��������:�����<�d-����������� ��������D��������<������������;����������� ������ �����1�� ����c-ké filo��/������������ ������D��������������������� ���������� ������

12.3. Jan Buridan @�����1�������������� ��������������� ��D�1������� ���������� ��� ���

9����� �� nich se hlásili k tzv. terministické logice, která vychází z �;���������a-����������������� ��D������ ��<�������������� ���<�<�1�D�����1 �<��������������� �������� ��� ����� �C������� ��� ������� 4�� ��� �2���� <�� �� ��ovat tyto ���� �� �� ��<�������� <�<�1�� ������� � �D �� �� �:�� �������� ��������� �� ��<����������<�����������1 �� ������@�������� ������������ ������ ����������������c-��� �2�������� ��������� D��;�������M��5�������<���D���� ������ ��� ����� �s-���������������1�����1� ��*�������������D�������;�5�������� �� Ockhamovi jistý odstup.

Jan se narodil kolem roku 1300 v 5�����������<�D��������<� �� ��� D����������������������� � <���� <�������� ��������< � ���������� �����Q+"�� ��� �� �do francouzského pro����� �� M�� ���� � 1��� D��5������ :� � <�� <�� �� � ��� ����mys ��� ��� ���� � ��� ��� ���� ��� ��D� �� �� ����� �������� ���1�������� /� ���/����KaD������� ����:� � � ����� ���� <���� ����� � �� ����� � ���� ������1�� �� � letech 1327/1328 a 1348 byl jejím rektorem.�9�����:��� M��������� ���� �����#3>B�a ����1����������� ������:�� <�����1�����������5���������� ���������������k &������� ��;�� ��������� ������� ��� ����� � �������� � ��<��� � �� �2�1��� M�D�<�� ����� ��1���� �� � �����< �� 1�� :� �� � �� �� ���������� 5���danova zájmu: Tractatus de suppositionibus (Traktát o supozicích), Tractatus de consequentiis (Traktát o konsekvencích), Summulae logicae (Malé sumy logiky), atd.

5����������������� ���������������� ����������� �2�1�;�����zkám, �� ����������������� Aristotelových knih. V tomto ohledu se stala velmi vliv-nou teorie impetu (impetus�� ������������� ����:�����I�� �� D� ��� M�� ��� ��;����� �2��H�����Mikuláš z Oresme, cca 1320–#3B0��/����������������������;������zkoumal a matematizoval volný pád nebo se ����� � �� �� ����� ��� ��� ������I podí � �� M�< �� <������ <�� ������ � � �� �������� ����:�� ��� ������� 9�� ���� � ���Aristote ���� �������� ������������� ����=����� ��:��� ��� ����;��� �� ��������� <�D��� ���� ����:�<�� ����:���;��� ������� ���< � ��� D�� � ���� ������ D�� ��:��� �pouze aktualizuje v ��D��� ����:�< 1 � ��� ��1�� <���1 � �1������� �;:��� ���� �� ��� <�D�prvotním nárazem, prvotním popudem, kterým se aktualizuje v jednotlivých v�Jcech schopnost pohy:����� ���� "��� :�� ��� �� ���� �;:� �� ������ �:;�� �������

Page 85: Středověké myšlení

12. Nominalismus XIV. století

85

�������� ������;������ �impetus �����<������ ���������� zastavení. Tato teo-������ �����;�� ����������� �������������������u����� �����Q"+����� �� �

Pro zájemce Zkuste srovnat teorii impetu s ��1����������;��������������� ����� ���������i-�� ���������������HS� � ���S� � ������+���1�9�[��I��)��������������� ������D���������1���1��–�� ������������������������ � ����1��������������������

)���� ��� ��<�� ������1��� /� ���/��� ��� M�� 5������ ����� � �������� ;��

písmem. V ���1����:������ ���� ��1��� ����� ��� � ��������<��� ���� <������ 1�������������� �������;���:�����������;�������� ��� �����������Buri- ���!���*�� M���������������� ���������� �������� ��" jednom ze svých ko-mentá���� &������� ��;������������������<�����������;�:���������� ����� ��� ������������:������������ ���������������������������������D��� ���������:��:� �����<�� �����������<������ ������� �������������������:��� ��������í-����� H������ ��� :��� <��� ����� ����D;�� <������������ ���� ��������������;p-kami sena) záleD� �� �;������ �� �� ��� ���� � :�� ���� ��< �� � ����� �:��� :�� �� ����<����� ��D����� jedné i druhé hromádky. A tak dlouho by se rozhodoval, kterou ������ ����D�:������� ��" �� ���1����� ��������<����1���� �<���������:������:���� ��������� �:� ���D�������2������������������;��������<�������;1���l-ternativách dokáD����������������� ���:���

12.4. Ukázka: Suma logiky ���;�����#@ M�D�����1��� ��������� ����:�� M��������1������D����� �� ����� �������������� � � ��D��������� ����� �� :����������� :;�� ������ ��� �D� �� ������� ���)����ná� ��������D�� � ��"� �����1���������� �������:� D����C����M� ���D����������:� ��������� � ���������������������������;��������� � �2�1������: ��atice, <���1�����������:�����;�������� �D����� �� zacelení této mezírky. Pokud bu-dete mít s ��C������� D������D�<���������� � ������������� �����:������<�snosti ����� ������������ ��

„Supozice je vlastnost, kterou má termín pouze tehdy, je-������������+ 0������ �� ���� �����1 �� �� ������� ���� �� ���� � %slu, širokém

a �����" +2 .���" � %���������.�� ��� ��1��������� ��� ����� �r-�������� ��������+3�� �������������1���������.���� ��� ��+A��tak�������������� ���� �.�� 1���������� ������ +A�� ����� ��supo��������������������+A�����4���� �������������� ������������ výroku, suponuje.

)����������� ��� ��������� �����������"�1� �������������r-mín v ��� �" �����5����� 6���1�������� �+H���� �� ������ ���� ���1 lze-li tento termín v ����� ���� �� ���� �� ��� ���� ����"��1 ��-li v �������.�" !� ������ ���1����"� ���� ����1�� ������%���� �+

A�.�������� ��1����� ���������� �1�� ���������1����� ���������������������� ��� ��1 ���� ��� ����!1 ��-li suponujícím termínem subjekt. Je-��� ���������� ��� ��� ��������1���������1�������������b-����� ���� �� � ��� ���� ��� ���1 ��� � �� �� ����1 ����-li se výrok. Tak � ��+����5��������������6�����1����)�� ����� ����������1� ���&r-

Page 86: Středověké myšlení

12. Nominalismus XIV. století

86

mulujeme-������5�� ���������61 ���� �����1����� �-����� � � )�� � +2���� 5��������������6��� ������1�����5�����6��� "�1 � �� �� 5�����6�������� ����+,�������%� ���������� 5���"���������61��� ���1�����������1���������1� ������� ���������5�����������61�����-li ������ � �����1�����������+A����������� �������������+

A analogicky se tomu má s ��������� +0�������� 5)�� ��� je bílý‘ �������1��)�� ������ ���1����� ������1 ������������������� �����1����� ������+A��%�%���������� �� �����1����� � �%����� ���za Sokrata.

,� �����%����"�� ����1����� ��– ���������-���������&�� ����� – suponuje v ��� �" ������ ����������%1���-������ �� ������ypovídat.

D3����� �����1����������������������� ����������������1��s-tou a materiální.

2.������������������������������ 1��%���� ���������� �1�ozna����1 ��������� �� �"��� � ��.�1��� �����"���1����u-.���� �������1 ��� �� � �� �" ���1 �� ���� ���"�1 � �� ��� ��� ������ ���+A � � ��%��� ������� ��� �������� ����� ������� � �1 � �� ����1 ������ �� ��$���1���y se jedná o personální supozici. … O prosté supozici mlu-�� �����%1��%���� ���������� ��.�����������1 ���������� ���������&i-� �����+�����-�� �� � ��+ 5����� �� ����61 ������� ��� �� 5�����6 � ��.�����������1������ �������������ruhem. …� ��������������� ���� �1��%���� ����������������&�� �����1��������������� � �����"���� �� �"���+� �� � ���"� ��+ �� ����� 5����� �� � "�61 ��� 5�����6 ������� � ����� ��������� ��������� .“ (Citováno podle Vilém Ockham, Vybrané texty z oboru logiky a metodologie, ��� �� �� Sousedík, in: Texty k ������ ����� ��������" &���&��, ed. S. Sousedík, Praha: Karolinum 1994, s. 148–150.) Úkoly k textu #��$��<�����������1����� ����� �� ������� �1������2�/���1e? 0��M��;�������:��������<��� ��"� �����1��������:<��������������T 3��"����� �����1���������� � �������1��������� ������������������� � E��9� ������� textu doklady Vilémova nominalismu.

Shrnutí kapitoly

/������������;43������������������������� � ��������&������ "������� ���a-��������"��������'���'�����������������������������������������������������a-������ ����� ���(��������� �� �������� ��� ������������ ���!��������� � mnohém ������������������������������������������@������������������������������nomi-��������������3�����+�� �����7���,�������= mnoha zajímavých koncepcí je ���!�� ���������� ���������� ������������� ,�"�� ����� ��������&� ���������� ������

nominalis��&� �������� ��������� �������&� ������� ������� '�� ������� ��������������

logiky. Otázky

Page 87: Středověké myšlení

12. Nominalismus XIV. století

87

#��? ��������� ������Q+"����� �� � �� ������;1���� ��<� 1�����������;1������:T 0��$��<������1��������:��������<��;�:� ����������:;1������������ ��<��1��/� o-

sofického myšlení? 3�� ����� ��� ����D��� � �1������ ��� ������ �<� ��� ����������� �� ��� � � ����

Scota? 4.�M�������������� ����1����������������1��<��������������1��� �2���T >���������������������������������� ������� ����������;�������:� ���������<�o-

�����������X A��$����� �������C����;�5����������� T Studijní literatura P. Floss, A�������������� ���"���������"�������, Praha: Vyšehrad 2004 P. Floss, E����������������"� %.����, Olomouc: UP 1994 R. Heinzmann, )��������&���&��, Olomouc: Nakladatelství Olomouc 2000 A. de Libera, )��������&���&��, Praha: OIKOYMENH 2001 J. Pieper, Scholastika, Praha: Vyšehrad 1993 <�;1%��6#0#���&�����;"6�&0� Vilém Ockham, Vybrané texty z oboru logiky a metodologie����� ���� Sousedík, in:

S. Sousedík (ed.), Texty k �������������������"&���&��, Praha: Karolinum 1994, s. 137–168

Page 88: Středověké myšlení

1�3�!��������!���������������� �������������������������;43��������

88

13. VYBRAN����4����)��������KÉHO MYŠLENÍ PRVNÍ POLOVINY XIV. STOLETÍ

V této kapitole se dozv íte:

• �� �� � 1�� ���:����1��� ������ ��� �������� �� ��� ����� � � ���� Q+"�� ��� �� �a <�<�1�D�� ��� ����� �D������������������<� 1����:�1�

• ������������������@��� ����� Au���1��������<��������D;1����1��1 1�

• 1�����:� ���� ������ �'�<�����.� �

• ������������������1����<�< ��� ���������������� ��@������*1��������

Budete schopni:

• posoudit v ����<������ � ���1��1����� ��� ����� ��� �����Q+"����� �� � �n-spirativní pro dalš ������<�����������������/� ���/��

• orientovat se v ���: ���1���������1�� ����1����������

• ������������ ��1�� ����1�;1����� ��� �������� ��������� ��1�� ����1�����n-cepce

�*#$�!"�*�!��+�����%��*,: atomismus, fenomenalismus, ars magna, kombinato-rika, sub<��������1������������5��

������������������ �!"�#�$%!����%��*,'

#�K�3�������H�������K����� �= �������� ��< 1 ��������I

13.1. Mikuláš z Autrecourtu

$� ;��<�������;��������;��;� ������������������� � ��<���<�<�������a-vuje tato opora, nem�� �����������������������2�� �����<����<� 1������� ��������byly v rámci scholastiky jednotlivými mysliteli prezentovány. V této poslední ������ �� ��� ������ �:<���< � ����� ���� �� � �������;1�� ���:��� �� ������ � �����������������<�<��<������� � ����t ke XIV. století.

Mikuláš z &����1������ ���� � ����� ��� D���� ���� ������ M� ���D� ��� <������� � �������<�������������� ��� �������������:��:������ �;�����������e-;1������ ����1�;1������������ �������������������� ��� <����������:� ���e-��<�� ��� ���� ��� �1�� �1������� ���� ������ ��� ������� ��� �� ��;�� ����@��� ���:;��������� radikální logické kritice, tedy modernistickému levému no-minalis����)���������� �������� �������� �<�������������������������D�<��orientaci v <���� �����1��� �:��� <�� ���������� ����� <�� � odsuzujících doku-������ &����� �� ��� ����� �� � tomu, aby byl Mikuláš z &����1������ �������� �D��������� �� �� ��;��� ����� ��!� ����� <���� ���������;� ����� %����� ��� ��� �;� ����1���1�� +����� �� (���� �:�� /����� ������ �� ����� obnovitel antického atomismu.

Page 89: Středověké myšlení

>�3�!��������!���������������� �������������������������;43��������

89

(�D������� ��� ����� ��� D��;� ����� � H������ �� ��� ����� #3GG�v Autrecourtu –������ �����������1��#3>GI������� ��������������<��������a- ����1�����<�� �5��������� ����������������:� ���������1���1�� ����1������;� ����������� ������� �� ��� �� 1�� ��1��1 �� �� �1�D� ����������� ��� � �� �� ������������ ��&������� ������� ��

@��� �������D�������� ��� ��D��5����<���<�D�� �������D��:;��������������������:��������������1�������:�1��� ���9� ����������:���������� �����������<���� ��:���1�� �� �� ���� <�<�1�� ��1������� <��� ��� ������� ���� ����������1�������/������� @�� � ����� �;������ <���� �� <�<�1�� �������� @�D���� ������ H����� �������������� ������� �� I���������D���C����<��:��������� ������;������áha atd. Nic nám však nedává ������ ������������ ��:���1���@��� �������� �� D����C����< �� � �� ��������<��� D�� ������ D��;� ��� ��� �� ����� D�� <�� 5��� ������ ��A má- �� � �� ����/������ <��;� �� ����1��:��� ;� ��� ��� H�D���� � �� �1���� ����������������������C����1��5���XI������� �������������� �����������������������/���1��� �;����:�� ������� ? ����� ��� ������ � ����� ������ �� <���1��� fenomé-nech�����D���D������:���1���<�������������� ������� obsahu našeho v�Jdomí, které za vnímanými jevy (akcidenty) tuší jejich nositele (substance), to��D����D������� �����������������������C����1����bstancí.

Jsme- ��������1������� ����������������������<���1������D������������ �<���� ����������������������: � ��� � ������������������@��� ������<�!�$������������<��� ����� ��D��<������1�<���� �����=������ <�����1�T�@�D���������1��em����1����<�������D�������:� ��� ���������� �������������<�����D�����������D������:� �� <�������������� ���T�"���� ��������� �� <�;�������:������ 1������a voda reagují v ���;1�������1 1���� �����$�����������������<����������D��prin-cip kauzality�� �������;�������������� �������=����������D ��� � ����� <������sku����� ��<�T� '����� � &����1������ ��� �������<��� D�� �1� ��������� � �� &�����:�1���������������������� ������� �� ������ �������������� ������� �i-nou a <�< ��=������������������� �<����<���;����� ������D������� ����<������v-�;��;� ����;�����1�

����:��� �����������D���1��<���� �����:�� ��������� � ����"���1�� �s-��1�� ���2�� �� �� ���������%0%��$�# �05+&�� H:�� � �D� ��� ������ <�� ����� �� na :�� ����� ��������I�����<��<���������� �2�1������D�� �analogie������;� ����<�d-notli�;1���������:�� �H���- ���� �������<�����������������<���� �2�1������D ������ ������� ���� ��� �����I�� :� �� � ���� �;� ����� ����� ��<������� @��� �����noetický skepti1���������: < �� ������������� �� 1������/���1�;1�����etických �������1�� ����1������������� �������

S tím souvisí i vlastní konstruktivní snaha Mikulášova myšlení. Rozbil-li �1�� ����1�;� �����:� ��� � �� ������ � ��� ����� � ���� ��;�� ����<� � ��� ���� )ím ���� ��1�<�����H�D����� �����<���:������5�D ������ ��<����� �<� ��1��p-��� �<����1��� ���I��D�� ��� �prvního principu poznání. Ten musí být axio-maticky daný a lze z �<���� �������������������������� � ������� ��� ������Jako tento první ���1������� �<��&������� �������������� H������D��� ���Dné, �:������D��� � ��� ������� � ��� ������D��� ���<����� ���I������<������� < �����v ��� � �����������<�����1�������� ����

Nelze- ���������������������������� ����-li jevy, pak nám nezbývá �D���������D���������<���������<������<�����<�����"�������������� �������:�������;����������<�� ����� � ���� �� ����� ���� �� �������� � ��1 �� ������ �� ����:�� �a-���;1����1 �������D��;���� ���� ��@��� ��������;:�� ����� ����� <������1��� �D���– atomy. @��� ��� �����:���<�����1�;����������������;���������o������:� ��;� ����;����������H���� ����������������������1�����1��1���ycházely

Page 90: Středověké myšlení

1�3�!��������!���������������� �������������������������;43��������

90

������� ��� pythagorejské a platónské tradice). Vše, co se v �� �������<��� <���ý-� �������<����<� 1���������� ��������<��� ��������<��� ��������)�����<����š-������� �� �� ����������� ������������ ���������1�D������������������������jednotli�;1����1 �������������������������� �

I z ��������� ��������������������� ���� �����������@��� ����� Au-trecourtu je pat���� D�� � ����� ����:�� ������ ��� ���� ����� ��� � ��������a ��� �� ���< �� ���� ��� �1�� ����1�������<��� ����������������" jeho názorech ��� ������ ����� ��� �� ������ <���� �����:�� ����� � �����<� ��� �;��<� /� ���/���� � ��vzhle����������� �@��� ������� ���� ���<������� ;�� ������1������� Úkol k textu ����� ������������������� ������ ���1��1 �@��� ����� Autrecourtu s osob-������<����:� ��'�����1�������M���.�1���������%�������+����� �(���

13.2. Rajmund Lullus Zcela neortodoxní postavou myšlení XIII. a XIV. století je autodidakt

a svérázný myslitel Rajmund Lullus, který se narodil v �� ����� 3G�� ��� Q+++��stole� ���@� ��1���5���� ������������ �� �D� �������;�������:���D�����������:� �na dvo������ 1��� ��1����D�� �������� �D� ��������9�1����������� ��������D��by se Ra<������ ������� renesanci jedním z �<� ���<� 1����D�������������

��� ��� ���� � �� ��� ����� #0A0�� ���� ��� ��� ����� �� �����1����� ��D����������;��1� ������ � <����������� �D������������ � ��������������� � ���������< ���n�����������������D� ��������������� ������������1��<�����������������������������������������������D�������� �D��;����������� ��;������ � ������avil ��� � �D�:� ��;1�� ����< � ������� �������� �����:�� ����� �� /� ���/���� ��� �2���i ���������������� ��� ��D��:� ����5�����:���������� 1� ������������������ ����� ���� <���� ��� �� ������ <����� ����� � ��� �2�1�;1��� �����1�;1�� �� ����1��-/� ���/�1�;1������������ ��<������������ ��� ����;����������D������� �;1������������� ��� ��� 1�����������D�������������nání. To však nikterak nebráni- ���������:������������������� ������������� ������ D���������������������D��z formálního hlediska k �������� �D����������� �����'�<���������� �����d- �;�� ������1��� ���� � ��� � ������ ������� � ��� � ���� ��;1�� 1����1�� ��� *������i Af��1��H����������� �� ���<����� �1��� �� ����������������#3#AI���������������jeho díla i <�< � ������1����������1���������� ������� �doctor phantasticus� ���illuminatus.

'���D� <���� ������ � ������ ��� ��� ��D � �� ���� ���������� �:��� � jeho ����� �������� ��� �� �� ���� ������� �� �� ������ ��� � �����D�� ���� ������ �������arabsky a ��� ������� ������ D�� ������� � �� ����� � ������ �� �������� <���1���(�D������������ �����D� ���:��<���������:� ����� �D������ ������9�<����j-šími Rajmundovými spisy jsou Ars magna (2���" � ���), Ars generalis (Všeo-����" � ���I� ��� �����1��� Liber magnus contemplationum (Velká kniha kontemplací).

Vliv Rajmunda Lulla se projevil zejména v �����1��������������������j-� 1����� ����� ���:��1� �������1��� 1���;� ��������;1���;���������������e-��1���� �2���� �� � ��� �� ���� ��D����� ������ � ��� ����� ?����� �����<� �����1�;1�� �� � 1����1�;1�� ��������� � ��� � �<��<���<� 1�� �� �<������<� 1����������������������������������������1�������������1�����:��� ���<�< �����o-jení s �����1�;�� ��� �������1�;�� �������� � pochopení veškerenstva – to vše

Page 91: Středověké myšlení

>�3�!��������!���������������� �������������������������;43��������

91

� ���������D������� 1�������� �������� ���������� �<�D�����������1��1��Rajmunda Lulla.

���� ��;��������� :� � ����������� D�� ����� ����� <�� ������ ;���� �s-kem samotného Boha. Pokud nalezneme jakousi �#�;"�*� �#05��6&� (podob-nost s ����2�������<��� 1���D����<����������<�< ����D�� �<��<��I������;�����D������<�����������1���1��� ����������������������� �������������� ���5�D �����:u-���� ������� ��- �� �� ���� ������ ��� �� �� ��<���� ����� � ������ ��D����kombinací������;1��� �������� ������������������������1��� ��� jejich pod-�����1������������������� ����� ������� �����:� �����<������ ������;�����a-<����� � 1� ���� ���������9����;���� � ����� ������������ :� �� ����� � písmen �������< 1 1�� ��� �� � ��<��� �� �:����� ��������;1�� ������� <�<�1�D� ����� ������������<����<� 1�����:��1 ��������������� ����������<�����1������o-�����������������2���������������� ���

)���� ��1���1��� ���:��1��� ������ ���D��<�� ������ ��� �<������<� 1��pravd, neodpovídala základním intencím scholastického myšlení a i proto ve své ��:�������� ��������� ���� ���������������/������1�� ����1����������������� 1��������1��� �� ��� dalších stoletích –������ <�����S��\��.��:������< ��1�� ��ý-raz������������

Úkol k zamyšlení �������� ��� ���������� ������� '�<�����;1�� �� @��� ����;1�� ������ �� ��������v ��������������������� ��� ��� �����#E����� �� ������ ��:;���1�� ����1������k-���� ����: �����������������������������< 1 �

13.3. Mistr Eckhart V ��� �� ������� �������<�����<������:��� ����������� dominikánské

��� ������:����@������*1�������<�������������<������ �� � ���� � ��������s-��1������������������� �� �� �<�����<������ ����:� -li Eckhart mystikem, pak je ���������� �� � ���D�������D� ����;���� ��1��� �����/���1��������� �1�������ý-� ��������������<����5����� �:�D���������������

M������*1������ �������� �������� ��������#0AG�� %����������� <�D������;1������1��� �������:� �������������"� ���:��������� ����������������íD���� �� ���� H������ <����� ���� ���� �� & :����� "� �����I� ��� ����� � ��� �2���v (� ��������l� ��������������:� �� ��� D������ � �������� ��������������1�� ��k ����D����<����������� ����� ��� ����� ��magistra v ��� D��H#3G0]#3G3I!���� ����prvním pro��1�� ��������� ��������2���� ���������������1���������H#3GRI��Po dalším pedagogickém pobytu v ��� D�� :� � ������� ���� �����1�;1�� D�n-��;1�� ���o�;1��� ������� ��� ��1��#303������� ����� � studia generale v (� ���To ovšem vzbudi �� ���� � ��<����� �����osobu a tak se v posledních letech svého D���������� ����� ����� ���� �� ������1�;1���������" ���:�������1����H���r��#30BI������ �������������<������:� ���������<��������������������<�����a1 �����

9���1�;�������<����������������� ������<��������:��<� typická snaha nebýt pouze akademickým pracovníkem, který bude svá moudra zachycovat v ���;1���������� ;1����<��� 1������ ������ ���������C��� ���D��� � �� �������������� ������� ��������;�����:� ��D ����������������)���������D ���� jeho díle, ne:��������� �<� <����������1���H������:;���@�����*1�������������������������J��� ��� ���1��� /� ���/�1��� ������ �2��I�� � jeho hlavního díla (Opus triparti-um, �������"���) �����1���� �� <�� ������H=��������� ���/��2����I��������� ���

Page 92: Středověké myšlení

1�3�!��������!���������������� �������������������������;43��������

92

z jeho latinské t���:�� <��������;����������!���� ������������ biblickým ������ �� ���� � <���� ��� ����evším Quaestiones Parisienses (, �����" ����%). Z ���1������;1����C���<����D��������� 1���D�������������� ������ �����l-ších pojednání.

M���D��� �������� ��������ké školy se Eckhart nemohl nesetkat s myš-lenkovým odkazem Tomáše Akvinského. Jeho snahou nebylo rozbít Tomášovu koncepci, ale s ���D�� ��� ��P���� �� ���� ������� H������1����� � ������� �����i �� )��������� �� ������ ����� ������ � ��� ���� ����� �� & :����� "� ikého) tradice ��e������������&�������������/������

Cílem metafyzického zkoumání se má v *1�����������<�� � ����������������������C����1��5�������� ��������������� �<�����C����1���5���<����� ��*1�-harta absolutní bytí (esseI��������<�������������� Radikálním výkladem bib-lického „sebedefinování“ Boha („jsem, který jsem“) nachází mistr Eckhart cestu k lep� ����D���������� �5�D�������1���)����5�D �� ��� ���<����� ����reflexivní charakter a odkazuje na dynamiku, která je v 5�����:��D����5� �-li by ���<��<����:�� ������:������� ��� 1���D�����<�������������:�� �Hipsum esseI��1�D�<������� �������������� ������1������������������ � ��������*1������� tomto pojmeno�� � ������<�� ���< � �2�1�!� ������� �� ��C��� � �������� :�� �� ������ <��negována a roz�������� � ��2�1 �������������<���� ���������:�� �����������(esse hoc et hocI��������<�������:������� �������

5���<�� �������������<�������1���������������:�� �� ���� �������������������� *1������ �� ��� ������ ���D ��� ���� ������� H�� �����&��opagitovy) triády a negace k �����D� � ������� ������ ��5�����5��� ��� ������ ������ ������� �� $%���&myšlením�������������������������������:��:���9�<: D���������5���-myšlení ��� � ������ ����������� ����� � ������� ������ <�� �������� � �:����� 5�D ��� �� �����i její���� ������ �:;��5�D��;��+�� �����<���1�������� � ��� �D�<����������������unikátní. Toto myšlení (intelligereI� <�� <������� 5�D��� �� ������� ����� <���� ����v ��:��� <������������<��������������D���������� mystickému sjednocení s Bo-�������������<��������� � ��������� �������:� ����� �����������������D��<��nám jistou mí���������������1������1�;1��������1�;1����1�����

13.4. Ukázka: A�� ��!�"����6��� � „,� ����������� ��"������ 1����������� 1 �%����� ���+

���������� 1����%��������������� ���� +' ���"���� ��������1��� s-� ������%����%�� ��������1 �%�%��� ���1��� �������������j-���.�+������������-�����������1�����.����1��������1 �� �%���������1������:��%���%�������"+A�����%��������1 �%���%��� o-cen – ��%�%�������1 ���%��%��– �� � �� �� ����� ��� �����+ 3����1 ��%�% �� ������1 �% ��������� ���������"����1������%���������1 �% ������ ���+ -���� ����� ������ �����1 ������� �� �ná nemilovat. Je mi mnohem ����.�1 ���.� �����.���.�1 ��%� �� ��� ����� �� ��"�1 ��� ��%�%�� �%������� ���� ��� ���� ��� �+-��� �����1����1������ �����1�������1�������� B�������CC1=@!+A��� � �� �� �� 1���������chce, je jen tím ���1����������1���"+2���1������� �����1�%��% � ����.�1��%�% ����� ���� �� ��������1����1 ����� ���� ���� �������� ������� �1��� �% ����������� ������� ��� ���� ��+#�%�% �� lásky ��������� �1 �����1 �% ���� �� �� � ����������� �� ����+A��������� �1�� ������1����� �� ����1��������������1 �������� ����

Page 93: Středověké myšlení

>�3�!��������!���������������� �������������������������;43��������

93

��� ��������4���� ���� �� %������ � ��� ���+B��� ����������� �1����.� ��%� ��� � � �� � ����� ��� �������+A �.� 1 ��%� �� ������ �������% ������ ��������� ���� ������� �1����$����� �����1��%� �������� ���� ������ ��.����������� ����� �����.��stí.

� ��������1��������� ������������� 1 �% ������ ���1���1��� � �� �"�1 � �� �"� .����"� �� ������ ������ ����� � � ��+,����� ��� ��1 ���%��.��� � �����1 �������� ��� ��1 ��%�%�� � �.��a �������1 �� �%�� ����4 5, ��1 �� �� ���1 ���.�� ��� �� ������ ��� ��� ������"����%� velkým nákladem a prosím vás –������ ���� �� ���.��– abyste �� �& ���+62���1��� � ���1���%���%.��1�%����� ����1����� ��l-��������+A �� ������� �� 1 ����� 1 �� �.����� �����1 � �.��� ������� ��������� "�� ��� & ���+,��1 ��� -�� ���� ���� �����1 ����� �� ��prosit Boha, aby mne uzdravil.

V �" �������������� ��.�� �1 �� �� �� ��� �� ��"� �����1 ��%� �������� �������������������� ����� ���� ������� +' ��%������� �������� ��������%���������� ��� ����% ����� ��� �1��%������� ���������+U������������%��� ��� ��� ��� �������1��������"� �����vidí. Co bude dlouze povídat? Všechny knihy Starého i Nového zákona, knihy sva-���������%�� ��������"��1� ���������"���������� �������"����ti � ����"����% � ����������������� ��+

D��������1��������� ��� ������� ����1�������������������"������1 �%�������� ���� � ���%��+B���� ��1���� �� � Bohu je pravda, � ���� ��.�+#�����������������%1� ������1���������1���%��� $���� ����4 �� � �� 1 �� �� ������.� ��� ������+A����� �� � ��� � o ������� �������1 ������� ��� oku toho, kdo ji vidí v ������� ��"�������+ )� �� A������� ����4 5#� ������ �������1 ��� �.��� ����� �� �1���� ��� �� ��1�������.�����"����.�������1�����1������� �� +#���. �����1�������� ��� ��� ����%1 ������ ��� ������+0�� "���a-������"������� ��� � ��� �����"���� �������� ������������������– �������������.��������� ���������.�� ���.�� 1� � �� � ����+6

DB���%��� �"����1��� �"� ��%���� ����� � ������������� +Na � ������ 4��%�%������" ��������������1����%�%���� ������� ����a �����%�� ������ ������4����������� ��������"1 �%��� nich stali �����+#�%�%���%������"1���%��% ���� �"+0�.,������45'�� �������e-���� �"� ��+6 # � � �� �"� �1 �% ���� �� � �� ��"+ 0 ���-�� �� ����1 ��to � ���� ��������� ��� �1 � � � ��� �����1 ����� �� ���1 ����" ��������"1�����������/)� ��3 ����������� ������ �.� ������ ��.� �����í-�� 1 �% �� �� �� ������ �1 ����� � ���� ��" �� ������ �� ����%..� 1 � ��%�������� ������+B����.� ������ ���� � .��,�� �������.� ���+

G �� �� ����������1��������� �� � 1��� ����.� 1�������%����������������1 �%�� � ���� ��"����� ���+ Amen.“

(Citováno podle Mistr Eckhart, 2��� �� �����B���� M��� �� �� ��� �� M��

Sokol, in: J. Sokol (ed.), B���� M��� �� ��������� %���� , Praha: Vyšehrad 1993, s. 201–205; kráceno.)

Page 94: Středověké myšlení

1�3�!��������!���������������� �������������������������;43��������

94

Úkoly k textu #��M��;�<��������� ��������5������� ��@������*1��arta? 0��@����� *1������ :� � ������ ���������� ��� ����� �2�D������� ��� �;�1�� ����� a-

;1�� �� ��M��;�������:�����������<��������������������T 3����1��:���� �� ���������������������� ����T 4. V �����������D��� ��������������������������:;�������������� �lad mys-

tiky v díle Mistra Eckharta!

Shrnutí kapitoly

��������������������&���������������������� ��� ������� ����������&�������y���'���������� ��������������� ��� ����&���������������� ����������������������.������������������ � ������&� ������ �������� ������ ������������ '�� �������������� ��!���� +��(i-���������'��������������� ��������� ���������������;43������������������������c-ké koncepce radikálního nominalismu v podání Mikuláše z Autrecourtu, ��������� ������� ��������� � � ��� �� -�������� B����� '�� �okus o p���������tomistického racionalismu v �����@������8�� ����&���������������������������c-kou inspiraci.

Otázky 1. V jakém ohledu lze Mikuláše z &����1����������D������������ ����T 0�� ? �� ��� <���� ��1��1�� ��������� �� � ��� �� ��<� 1�� ������� ������������� ��o-

mismu? 3�� �������� ���� �� ���� ����:�� ����������� �������� �� '�<����� .� �� �� @������

Eckharta? 4. Co je základem Lullovy metody? >��"����� ����������� ��������5����� podání Mistra Eckharta! 6. Jaký je vztah Eckhartovy nauky ke koncepci Tomáše Akvinského? Studijní literatura B����M��� �� ��������� %���� , J. Sokol (ed.), Praha: Vyšehrad 1993 P. Floss, A�������������� ���"���������"�������, Praha: Vyšehrad 2004 P. Floss, E����������������"� %.����, Olomouc: UP 1994 R. Heinzmann, )��������filosofie, Olomouc: Nakladatelství Olomouc 2000 A. de Libera, )��������&���&��, Praha: OIKOYMENH 2001 <�;1%��6#0#*%�����������;"6�&0� S. Sousedík, Filosofie v ��������� ��� ������������ ���������� , Praha:

Vyšehrad 1997 �