Struktura pednky

Struktura pednkyMakroskopick anatomie a funkce CNS II.Ontogenetick vvoj mozku- vliv traumatu na postnatln vvoj mozkuSenzorick systmy (vizuln, auditivn, ichov, chuov) vestibulrn, somatosenzorick1Centrln nerovov soustavaMakroskopick rove II.

ANATOMIE MOZKUMozek se skld ze 4 zkladnch st:mozkov kmen (truncus encephali) mozeek (cerebellum) mezimozek (diencephalon)koncov mozek (telencephalon)

Hierarchick uspodn (vy kontroluj ni oddly)Kopruje fylogenetick vvojVdom vs. nevdom zpracovn informac

Jin dlen:Telencefalon mozkov kra, bazln ganglia, ichov mozekDiencefalon thalamus a hypothalamusMesencefalon stedn mozekMetencefalon most a mozeekMyelencefalon prodlouen mcha

Zopakovat mediln laterln.

Mozeek zadn struktura mozku

Vy oblasti d oblasti ni, hierarchick uspodn. Kopruje fylogenetick vvoj m ne dan struktura je, tm je fylogeneticky star neokortex nalzme u savc nejvt je u primt, lovka, delfn, velryb.. Ni oblasti zpracovvaj informace nevdom, vy vdom i nevdom. .4MOZKOV KMENFylogeneticky nejstar st mozkuRegulace zkladnch ivotnch funkcNepodmnn reflexiTvoen: Prodlouenou mchou Varolovm mostem Stednm mozkemVemi jeho stmi prochz retikulrn formace

Jeho porann asto smrteln, jeho pokozen asto vede k zvanm poruchm (kma, locked in syndrom)5MOZKOV KMENprodlouen mchaFunkce prodlouen mchy:Nepodmnn reflexy (obrann kael, kchn, zvracen; slinn, sac, polykac, vkac reflex)Zkladn vitln funkce (regulace dchn, regulace krevnho obhu, trven). Prochz zde senzitivn a motorick drhy do periferie a k se zde

Dal funkce: ast na mimickch pohybech, fonaci a ei zen postojov motoriky

Reflex je zkladnm funknm prvkem nervov soustavy. Je to nemnn odpov organismu na drdn receptor zprostedkovan reflexnm obloukem.Podmnn reflexy jsou typem uen. Podmnn reflexy vznikaj takzvanm podmiovnm.

PRODLOUEN MCHA pokraovn pten mchy dlouh cca 1,5 cm centrum reflexn innosti (dchac reflexy kael, kchn; srden reflexy innost srdce, krevn tlak; sac reflex, polykac reflex, zvraciv reflex, slinn atd.) ken nervovch drah (lev strana mozku kontroluje pravou stranu tla a naopak) centrln kanlek se roziuje ve IV. komoru mozkovou, prodlouen mcha je jej spodinou ed hmota jdra hlavovch nerv (IX.XII.) jdra spolu se sovit upravenou edou hmotou jsou centra sloitch reflex bl hmota soubory vzestupnch a sestupnch drah + dal drhy z polohovch, pohybovch a sluchovch receptor vnitnho ucha porann prodlouen mchy je vtinou smrteln

Prodlouen mcha vedou tudy senzitivn a motorick neurony do perifern sti.

6

Prodlouen mcha (medulla oblongata) pechz v hbetn mchu (medulla spinalis) otvorem v bazi lebn (foramen magnum)Stlaovn mozkovho kmene, intrakranilnm tlakem (epidurln krvcen)7MOZKOV KMENVarolv mostDleit spojovac lnek mezi mozkovou krou a nimi stmi CNS, zejmna mozekemDal funkce mostu:zprostedkovv nepodmnn reflexy rohovkov (korneln), okulokardilnuplatuje se s v regulaci dchn

B) MOST VAROLV spojuje koncov mozek smozekem a mchou ed hmota mostu d slinn a slzn lzy jdra V.VIII. mozkovho nervu

Pons Varoli

Rohovkov reflex neboli korneln reflex je samovoln seven vek pi podrdn rohovky mechanickm nebo jinm podntem.Oklokardiln - Jedn se o reflex, kter zpsob zpomalen tepu pi stlaen onch bulb a je zprostedkovn prodlouenou mchou. Me se pout v rmci prvn pomoci nap. pi fibrilacch srdce.

8MOZKOV KMENstedn mozekcentrum nepodmnnch reflex reflexy zrakov a sluchovstrn neboli pohotovostn reflexvzpimovac reflex

Dal funkce stednho mozkuast na zen motoriky prochzej zde zrakov a sluchov drhy

nejmen oddl mozkupmm pokraovnm mostu a navazuje na nj mezimozek

U nich obratlovc je stedn mozek nejvy motorickou oblast.

jsou centrem nepodmnnch zrakovch reflex, tzn. pohyb o, hlavy nebo i celho tla vyvolanch drdnm stnic. Sjednocuj i sluchovzrakov a vestibulovizuln pichzejc signly jako jsou lokalizace zvuku, polohy a tla.

vznamnm centrem tzv. strnho, pohotovostnho reflexu (startle reflex), co je soubor sloitch nepodmnnch reflex, kter se vybavuj nhlmi podnty psobcmi pedevm na zrak a sluch. Je aktivn ve spnku (strn funkce) a pi nadprahovm sluchovm podntu aktivuje komplex innost, kter vedou k probuzen.The startle reaction, also called the startle response, startle reflex or alarm reaction, is the response of mind and body to a sudden unexpected stimulus, such as a flash of light, a loud noise (acoustic startle reflex), or a quick movement near the face. In human beings, the reaction includes physical movement away from the stimulus, a contraction of the muscles of the arms and legs, and often blinking. It also includes blood pressure, respiration, and breathing changes. The muscle reactions generally resolve themselves in a matter of seconds. The other responses take somewhat longer. An exaggerated startle reaction is called hyperexplexia (also hyperekplexia). The exaggerated startle response is often seen in patients with Posttraumatic stress disorder (PTSD).

Stedn mozek je tak dleit pi udrovn vzpmen polohy tla tzv. vzpimovac reflexy (dovoluj obnovit normln vzpmenou polohu tla nap. po upadnut nebo sezen).

Colliculi superioresjsou centrem nepodmnnch zrakovch reflex, tzn. pohyb o, hlavy nebo i celho tla vyvolanch drdnm stnic. Sjednocuj i sluchovzrakov a vestibulovizuln pichzejc signly jako jsou lokalizace zvuku, polohy a tla.[editovat] Colliculi inferioresjsou centrem nepodmnnch sluchovch reflex, pohyb u, hlavy nebo celho tla. Reflexy jsou vyvolny stimulac sluchovho idla. Podlej se tak na uren msta vzniku zvuku (lokalizaci zdroje).[editovat] Lamina quadrigemina (tverhrbol)je vznamnm centrem tzv. strnho, pohotovostnho reflexu (startle reflex), co je soubor sloitch nepodmnnch reflex, kter se vybavuj nhlmi podnty psobcmi pedevm na zrak a sluch. Je aktivn ve spnku (strn funkce) a pi nadprahovm sluchovm podntu aktivuje komplex innost, kter vedou k probuzen.Oddl stednho mozku lec nejvce nahoe (kraniln) je odpovdn za vybaven zornicovho reflexu. Stedn mozek je tak dleit pi udrovn vzpmen polohy tla tzv. vzpimovac reflexy (dovoluj obnovit normln vzpmenou polohu tla nap. po upadnut nebo sezen).

Na prezu stednm mozkem rozliujeme tyto struktury:Tektum (tectum) je nejdle vzadu (dorzln). Skld se ze tverhrbol (lamina quadrigemina), tj. colliculi superiores a colliculi inferiores. Brachia kolikul je spojuj s pevodnmi jdry mezimozku skrze corpus geniculatum laterale pro colliculi superiores a corpus geniculatum mediale pro colliculi inferiores.Tegmentum le pod tektem a vedou tudy vzestupn i sestupn drhy spojujc vy oddly mozku s nimi a s mchou. Jsou zde uloen jdra mozkovch nerv. Pedn (ventrln) st tegmenta je vedle substantia nigra dleitm zdrojem dopaminergnch vlken (produkce dopaminu).Pedunculi cerebrales tvo pedn (ventrln) st stednho mozku. Vedou zde drhy z mozkov kry do mozkovho kmene a mchy.

C) STEDN MOZEK ovlivuje innost kosternho svalstva zrakov reflexy d pohybov reakce na zrakov a sluchov podnty, d souhru o stonky mozkov: jdra III. a IV. mozkovho nervu sestupn nervov drhy z MK k nim motorickm stedm ern jdro pepojovac stanice sestupnch drah z bazlnch gangli a hypothalamu; zbarven melaninem, produkce dopaminu erven jdro motorick mimopyramidov drha; vlkna z mozeku, MK, do thalamu tverohrbol: ed hmota pedn pr - zakonen sti vlken zrakovho nervu, koordinace pohyb o, hlavy, tla zadn pr - zakonen sti vlken sluchov drhy, sluchov reflexy

9MOZKOV KMENretikulrn formacestavy bdn a spnku

Dal fce:Podl se na hybnosti, vegetativn fce (centra zen dchn, krevnho obhu, srden innosti), pohlavn fce, pjem potravy, modulace podmnnch reflex

Obr. Vegetativn perzistentn stav, mluv s n, bazln stimulace. Postien kry i talamu, zachovan funkce mozkovho kmene (funguj rzn tlesn systmy dchn, trven), ale chyb opov na podnt a uvdomovn. Mou bt oteven oi, grimasy, pl, chaotick pohyby, ale chyb voln motorika.

Koma- stav bezvdom, dle ne 6 hodin, nereaguje na osloven, bolestiv nebo svteln podnty, nem normln spnkov rytmy, nepon voln pohyby asto postien RAS

Locked-in syndrome pokozen motorickch drah na rovni mozkovho kmene, totln ztrta hybnosti (asto a na pohyby o, pi zachovn vdom, korovch funkc a sebeuvdomovn).

In medicine, a coma (from the Greek koma, meaning deep sleep) is a state of unconsciousness, lasting more than 6 hours[1] in which a person cannot be awakened, fails to respond normally to painful stimuli, light or sound, lacks a normal sleep-wake cycle and does not initiate voluntary actions.[1] A person in a state of coma is described as comatose.

COMA: In order for a patient to maintain consciousness, two important neurological components must function impeccably. The first is the cerebral cortex which is the gray matter covering the outer layer of the brain, and the other is a structure located in the brainstem, called reticular activating system (RAS or ARAS).[2] Injury to either or both of these components is sufficient to cause a patient to experience a coma.

A persistent vegetative state is a condition of patients with severe brain damage who were in a coma, but progressed to a state of partial arousal rather than true awareness. It is a diagnosis of some uncertainty in that it deals with a syndrome. After four weeks in a vegetative state (VS), the patient is classified as in a persistent vegetative state. This diagnosis is classified as a permanent vegetative state (PVS) after approximately 1 year of being in a Persistent Vegetative State.

Most PVS patients are unresponsive to external stimuli and their conditions are associated with different levels of consciousness. Some level of consciousness means a person can still respond, in varying degrees, to stimulation. A person in a coma, however, cannot. In addition, PVS patients often open their eyes in response to feeding, which has to be done by others; they are capable of swallowing, whereas patients in a coma subsist with their eyes closed (Emmett, 1989).PVS patients' eyes might be in a relatively fixed position, or track moving objects, or move in a disconjugate (i.e. completely unsynchronized) manner. They may experience sleep-wake cycles, or be in a state of chronic wakefulness. They may exhibit some behaviors that can be construed as arising from partial consciousness, such as grinding their teeth, swallowing, smiling, shedding tears, grunting, moaning, or screaming without any apparent external stimulus.Individuals in PVS are seldom on any life-sustaining equipment other than a feeding tube because the brainstem, the center of vegetative functions (such as heart rate and rhythm, respiration, and gastrointestinal activity) is relatively intact (Emmett, 1989).

10CEREBELLUM - mozeekFunkce mozeku:Koordinace pohyb a udrovn rovnovhy(zajiuje plynul, pimen a clen pohyb uren smru, dlky, trvn a intenzity pohybu)motorick podmnn reflexy zapojen do proces procedurln pamti a uenPodl na emonch, motivanch, pamovch procesech

Vermis mozeku mozekov erv a jeho souvislost s duevnmi onemocnnmi.

Fylogeneticky nejednotn struktura Archicerebellum ,nejstar stPaleocerebellum spinln mozeekNeocerebellum korov mozeek nejmlad st

Aktivn pi orgasmu (taky ast kolem sylviova kanlku, stedn mozek, mezimozek)

Fce archicerebella udrovn vzpmen polohy tla, Fce paleocerebella regulace svalovho naptFce neocerebella kontrola koordinace pohyb

Archicerebellum vestibulrn mozeek nejstar stPaleocerebellum spinln mozeekNeocerebellum korov mozeek nejmlad st

Toto uspodn vytv strukturu oznaovanou jako strom ivota (Arbor vitae).

Pi vnch zrannch mozeku zcela selhv motorika a lovk neme pohnout ani svalem. Toho mohou nkdy vyut policejn odstelovai pi likvidaci sebevraednch atenttnk i zloinc drcch rukojm. Psoben alkoholu na tuto st mozku zpsobuje poruchy rovnovhy a "motn se" opilc (neodhadnut sly deru bhem rvaky).

11DIENCEPHALON - mezimozekMezimozek obsahuje: Thalamus a metathalamus, Hypothalamus, Epithalamus, Subthalamus

THALAMUSPedstavuje hlavn pepojovac centrum z PNS do CNS

Dal funkce thalamuOvlivnn stavu bdlosti ast na vegetativnch reakcch a emocchOvlivnn stoje a chze

talamus znamen vetin pokoj nebo peds. A na pr vjimek vechny informace, kter smuj do kry, projdou nejprve talamem. Hypotalamus udruje homeostzu vtle (nap. teplota, pokud klesne, hypotalamus zad, aby opt stoupla a naopak.). Mme vtle tyto homeostatick mechanismy a hypotalamus je jedna zhlavnch st, kter ji udruje.

Seskupen do destek thalamickch jader.

Td, moduluje a integruje informace, ale hlavn je pepojuje do dalch oblast mozku (kry, hypotalamu, mozkovho kmene, limbickho systmu, mozeku)

Rozhoduje, zda smyslov informace vpust do vdom, i budou zpracovny nevdom.

Pokozen se projev zmnou smyslovosti a bolest.

V thalamu dochz k pepojovn aferentac, kter dle smuj do mozkov kry senzitivn, zrakov, sluchov a chuov. Pi poruchch thalamu dojde ke snen prahu pro bolest, takov bolest se pak oznauje jako thalamick a nen dobe lkov zvldnuteln.innost thalamu je podzena mozkov ke. Kortikothalamick a thalamokortikln spoje ovlivuj bdl stav lovka.Stimuly, kter do thalamu m z hypothalamu a zptn i z limbick kry, zpsob, e se thalamus podl na nkterch vegetativnch funkcch jako je zblednut nebo zervenn v oblieji, zmny ve frekvenci tepu, dle na zmnch nlady veselosti, smutku, zlosti nebo rozmrzelosti. Tyto dje jsou v dosplosti tlumeny mozkovou krou, ale v plnm rozsahu se projevuj v dtskm vku, kdy tlum nen vyvinut nebo u lid s poruchou funkce mozkov kry.Thalamus se podl tak na ovlivnn stoje a chze, prostednictvm pevodu vzruch z mozeku do mozkov kry. Pi jeho porue me vzniknout mrn mozekov ataxie.

12DIENCEPHALON - mezimozekHYPOTHALAMUS

Funkce hypothalamu:Udrovn homeostzy (nap. termoregulace)Sekrece hormon (nap. ADH, oxytocin)Regulace innosti hypofzy (hypofzotropn hormony)

Dal funkce hypothalamuRealizace zkladnch poteb: hlad, ze, sexuln funkce zen vegetativnho nervstva Zprostedkovn tlesnho doprovodu emoc, modulace emoc zen cirkadinnch rytm

Velikost faloze, asi 15gram, ale jeho vznam je velik.

Hypofza adenohypofza hypofzotropn hormony (statiny - inhibuj, libertiny aktivizuj). Jejich tvorba je zptnovazebn regulovna hladinou hormonu, kter produkuje clen orgn.

Obsahuje termoreceptory (pocen nebo chladov tes), osmoreceptory, receptory na jednotliv hormony. Homeostza na zklad negativn zptn vazby.

Hlad centrum sytosti a centrum potravov centrum sytosti signalizuje nedostatek cukru (glukzy)

Sex reguluje menstruan cykly, zabezpeuje musk sex. Chovn.

ADH uvolovn vasopresinu (antidiuretick hormon) vede k zadrovn vody v ledvinch.

Homeostza stlost vnitnho prosted.

Regulace zkladnch ivotnch poteb - 13TELENCEPHALON - koncov mozekAnatomicky m koncov mozek tyto oddly:Mozkov kra (neopallium, neocortex)Bazln gangliaLimbick systm (allocortex, ichov mozek (rhinencephalon).

U lid a savc nejvt a nejvce vyvinut st mozkuVrcholn msto v zen nervov innosti Mnohostrann mozkov funkce (kognice, emoce, zpracovn senzorickch informac, zen motoriky.) bazln ganglia (spodinov uzliny) oddleny vrstvou bl hmoty

Je to to, co lid mysl tm, kdy se ekne mozek. Nkte savci nemaj mozkovou kru zbrzdnou

- uvdomovn?

14Mozkov kra neokortex Svrchn pl mozku (pallium)ed hmota bl hmotaTlouka 1-4 mmOrganizovan do vrstev

Okem nen rozdl pli vidt. Kortex je svrchn pl. V neokortexu je jich 6, ve starch stech mozku, nap. hipokampu jen 3 vrstvy

Zopakovat dv hemisfry lev d pravou st, prav d levou st

15ZVITY(GYRI) A BRZDY (SULCI) HEMISFR - laterln

Sulcus centralis Sulcus praecentralis Sulcus postcentralis Sulcus frontalis superior Sulcus frontalis inferior Sulcus intraparietalisSulcus occipitalis transversusSulcus lunatusIncisura praeoccipitalisSulcus parietooccipitalisSulcus temporalis superiorSulcus temporalis inferior

ZVITY(GYRI) A BRZDY (SULCI) HEMISFR - mediln

Sulcus centralis pesahuje z facies superolateralisSulcus cinguliSulcus subparietalisSulcus corporis callosiSulcus parietooccipitalisSulcus calcarinusSulcus collateralisSulcus rhinalisSulcus occipitotemporalis

5 LALOK HEMISFRY MOZKU

1centrln (Rolandova) rha2Sylviova (bon) rha3sulcus parietooccipitalis4incisura praeoccipitalis

Hnd - frontln (eln) lalokFialov - parietln (temenn) lalokModr - temporln (spnkov) lalokOranov - okcipitln (tln) lalok+ ostrovn lalok (insula)Rolandova centrln rha oddluje frontln lalok od parietlnho. Sylviova brzda oddluje temporln a frontln lalok. Tak mme parietln-occipitln rhu. rha oddlujc temporln a parietln lalok

Rhm, kter oddluj jednotliv laloky se k fisury.18Ostrovn lalok - insulaPt mozkov lalokSkryt lalok v hlouby Sylviovy brzdyPekrvaj jej ostatn laloky zvlt lalok temporlnMapuje vnitn prosted, astn se tvorby emoc je mi dobe nen mi dobe

Vce funkc. Soust ichovho a chuovho systmu. Souvis s emon inteligenc. Neurony tto struktury jsou u novorozenc velmi zral a vyzrvaj jako jedny z prvnch tato oblast je stimulovna jemnmi, laskavmi, pjemnmi doteky tla dtte.19FUNKN KOROV OBLASTIPrimrn projekn oblasti (tj. oblasti senzorick)Asocian oblasti Efektorov oblasti Korov oblasti s komplexn funkc

Komplexn funkc mylen, plnovn - prefrontln oblast e.

Asocian oblasti 20FUNKN KOROV OBLASTIPrimrn projekn oblasti (tj. oblasti senzorick)Somestetick projekce tlesnch poitk, tlak, dotyk.., parietln lalok - gyrus postcentralis (area 1,2,3a,3b)Sluchov projekce sluchovch poitk, temporln lalok Heschelovy zvity (area 41,42)Chuov projekce chuovch poitk, blzko somatosenzitivn projekce z jazyka operkulum a inzulaichov projekce ichovch poitk prepiriformn oblast, uncus gyri hippocampi, gyrus periformis (area 34)Zrakov projekce zrakovch poitk, okcipitln oblast oblast sulcus calcarinusVestibulrn projekce z vestibulrnho apartu, na rozhran projekce sluchov a parietln oblastiAsocian oblasti Integruj, asociuj a pepojuj aferentaci z projeknch oblast do oblast vkonnchSystm umouje nejvy fce CNS nen tolik vyvinut u nich savcCharakteristick konvergence nkolika smyslovch modalit a vzjemn propojenost asocianch oblast s korovmi a podkorovmi centry (thalamem)Motorick asocian systm - (area 1,2,3,5,22), area 8 koordinace onch pohyb. Area 44 centrum vytven slovSenzorick asocian systm zvyuje rozsah oblast pvodnch senzorickch systm, integruje informace z rznch smyslovch modalit area 40 Wernickeovo centrum)Oblasti parasenzorick, paralimbick a prefrontlnEfektorov oblasti Motorick oblast pyramidov (area 4 gyrus precentralis), extrapyramidov (area 6, 8 premotorick oblast, area 19 preoptick oblast, a dal), doplkov (ped oblast pyramidovou, integrace pohyb)Autonomn frontoorbitln kra a rhinencephalonSupresorick sti oblast primrn motorickch a senzorickch 2s, 4s, 8s, 19s ppdn zatek dencendetnho inhibinho systmu RFKorov oblasti s komplexn fcKorov lokalizace eiPrefrontln korov oblast

ichSluch Temporln kraFrontln kraChuKontrola motorikyCentrln rhaHmat, kon smyslyZrak OccipitlnkraMozeek Mcha Postcentrln rhaFunkn oblasti mozkov kryChirurg Wilder Penfield 1947 drdil elektrickou sondou odkryt sti mozkov kry epileptickch pacient a sledoval, co se dje. Okcipitln kra spatili blikajc svtlka, barvy, hvzdy, body, koleka. Motorick kra zkuby sval, jazyka, Senzitivn kru, ctili brnn, mrazen apod.22

A laterln plocha hemisfryB mediln plocha hemisfryTepl barvy motorick oblastiStuden barvy senzitivn oblasti1primrn motorick korov oblast2premotorick korov oblast3 frontln okohybn pole4Brocova motorick centrum ei5suplemetrn motorick korov o.6 primrn senzitivn oblast7 sekundrn senzitivn korov o.8 suplementrn senzitivn korov o.9 primrn zrakov korov oblast10 sekundrn zrakov korov oblast11 suplementrn zrakov korov o.12 primrn sluchov korov oblast13 sekundrn sluchov korov oblast14 suplementrn sluchov oblast15 chuov korov oblast16 vestibulrn korov oblast17 primrn ichov korov oblast18 sekundrn ichov korov oblast19 limbick korov oblast20 frontln asocian korov oblast21 parietln asocian korov oblast22 Wernickeho gnostick a asocian centrum ei23 temporln asocian korov oblast24 okcipitln asocian korov oblastobrzky pejaty z ihk, 1997BAZLN GANGLIASPODINOV UZLINY - bazln gangliaObjemn shluky ed hmoty uloen uvnit hemisfrhan tleso (corpus striatum) sloen z nucleus caudatus (ocasat jdro) a putamenPlov jdro (Globus pallidus, pallidum) Nucleus lentiformis (okovit jdro) putamen + pallidum

Z hlediska spojen a funkc k nim potme jet Podtalamick jdro (Nucleus subthalamicus ) - soust mezimozkuSubstancia nigra, nucleus Ruber soust stednho mozku

Z hlediska anatomick k nim meme potat jet Amygdala (funkn vak pat k limbickmu systmu)

A dal (nucleus accumbens (septi), bezejmen substance)

BAZLN GANGLIA

Pruhy ed hmoty spojujc ocasat jdro a putamen.25BAZLN GANGLIASpoje:Mezi sebou navzjem zptnovazebn okruhyKortex (premotorick kra, motorick kra, somatosenzorick kra, okcipitln a temporln kra)Limbick systm (hypothalamus)ThalamusRetikulrn formace

Funkce:Soust motorickho (extrapyramidovho) systmu Reguluj tonus (napt) kosternho svalstva astn se pohyb pi jejich vlastnm provdn ale i pi jejich pprav a plnovnPodlej se na tvorb nvyk Ovlivuj pracovn pam, pozornost, poznvn, emoce, chovnU nich ivoich maj BG nejvy fce

maj tlumiv vliv na korov a podkorov motorick fce26BAZLN GANGLIAPokozen:Subkortikln (podkorov) demenceHypotonicko-hyperkinetick syndromy snen svalovho tonu + nadbyten mimovoln pohybyHypertonicko-hypokynetick syndrom zven svalov tonus + snen hybnost (Parkinsonova porucha)Naruen BG se me projevit pestrou neurologickou symptomatikou.

Choreatick onemocnn (Huntingtonova choroba)

Podkorov demence (nap. demence u Parkinsonovy choroby neprojevuje se primrn poruchami pamti, ale poruchou exekutivy).27LIMBICK SYSTMSoustava edch hmot CNS a jejich spojen pln vet je diskutabilnKorov sti a podkorov (subkortikln) sti Hlavn systm propojen struktur LS Papezv okruh (pedn jdra thalamu cingulrn kortex, hipokampus corpora mamillaria pedn jdra thalamu)

LIMBICK SYSTM1hippokampus2area enthorhinalis3corpus amygdaloideum4corpus mamillare5hypothalamus6septum verum7area subcallosa8striae longitudinales corporis callosi et indusium griseum9nuclei anteriores thalami10gyrus cinguli et cingulum11fornix12fasciculus mamillothalamicus13gyrus dentatus

Amygdala piazuje udlostem emon vznam, astn se kdovn emocionlnch vzpomnek do pamti, spout stresvvou reakci

Hipokampus podl se na fixovn pamti, pevodu z pamti krtkodob do dlouhodob, prostorov orientaci a pamti..29LIMBICK SYSTMFunkce:Uen, pamti Emoce Exekutivnch funkce

Senzorickm systmem zskvme informace o svt.

ast na tvorb pamov stopy ast na prostorov orientaci Integrace funknch zmn pi emocch Chovn zajiujc zachovn jedince a rodu Dky motorickmu systmu ve svt meme jednat. Dky limbickmu systmu se ve svt meme angaovat (engaged). 30Centrln nerovov soustavaOntogenetick vvojPrenatln vvoj NSEmbryonln vvoj: NS vznik z ektodermu (neuroektoderm) neurln plotnka neurln valy a rha neurln trubice

Neurln trubice - 20. den (2mm)Po spojen spermie a vajka vznik zygota, ta se nejprve intenzivn dl vznikajc buky stejn tvarem, stavbou a funkc, pot dochz k diferenciaci tj. tvarovmu a funknmu rozlien. Kolem 5. a 6 dne vznikaj ti zroden listy.

Vvoj mozku probh v prenatlnm, ale tak postnatlnm obdob.

Proces vzniku neurln plotnky, val a trubice se nazv neurulace.

Ta m uprosted dru, kter jednou bude mozkovmi komorami. Tento vvoj je uzaven kolem 4tho tdne. Trubice je uzaven po cel sv dlce, a na ti msta.Anteriorn (neuropore) vjedn tetin od vrku (rhomboid fossa) a posteriorn.

Z neurln trubice se formuje mozek, mch, perifern NSZe zrodku se vyvjej ti zroden listy entoderm, mezoderm, ektoderm. Ektoderm je vnj zroden list, kter se vyvj ve stadiu gastruly spolen s entodermem. Vznik z nj vtina epitel, pokoka a jej derivty (vlasy, nehty), vstelka zatku a konce zavac trubice, dle napklad ichov buky, mozeek, tyinky a pky a de nadledvinek; u vzdunicovc vzdunice a u triblastik ve stadiu neuruly nervov soustava, rohovka a oka oka.Specifickm typem ektodermu je neuroektoderm, z nho vznik nervov soustava a neurln lita.

32Prenatln vvoj NSNa konci neurln trubice se zhy formuje zklad mozku ti primrn mozkov vky:- pedn mozek (prozencefalon)- stedn mozek (mezencefalon)- zadn mozek (rombencefalon)V 5. tdnu z prozencefalonu vznik telencefalon a diencefalon a z rombencefalonu metencefalon a myelencefalon

Fetln obdob (plodu) asi od 8. tdne33Vvoj NS molekulrn a bunn roveVvoj NS je podmnn aktivac gen a psobenm rstovch faktorNeuroektodermov buky neurln trubice postupn diferencuj v neuroblasty (matesk buky (prekurzory) neuron) a glioblasty (matesk buky gli)Nov neurony migruj do rznch st vyvjejcho mozku, kde formuj jeho strukturyNeurony migruj mj. za pomoci radilnch gli (prekurzory astrocyt) jakoby plhaj po jejch vbcch.Jakmile neurony doshnou sv pozice rozvtvuj sv vbky (axony a dendrity) a spojuj se s jinmi neurony prostednictvm synapsRstov faktory reguluj vvoj neuron, tvorbu vbk a synaps. Bez jejich psunu neurony hynou. Neurony, kter nezformuj funkn nervov st prohrvaj sout o zdroje (rstov faktory) a zanikaj. Nejvce neuron m jedinec kolem narozen. Ped narozenm a krtce po narozen umr mnoho neuron pirozen (nepatologick) regresivn dje. Bhem prenatlnho vvoje vznikaj stovky a tisce novch neuron za minutu.

Rstov, trofn, neurotrofn faktory ltky blkovinn povahy, kter jsou pro vvoj, zrn a migraci neuron nezbytn. Nejlpe prozkouman je mozkov rstov faktor BDNF (Brain-Derived Neurotrophic Factor).

v nkterch stech mozku umr a 70% neuron

The brain continues to grow with the aid of glial cells. These cells do not carry any nerve impulses but are responsible for many important functions like insulating nerve cells with myelin. Other functions performed by the glial cells include transmitting nutrition to neurons and holding them in place, digesting parts of dead neurons and providing them with physical support.

In a study conducted in 2007 by Oxford University, it was found that by comparing 8 newborn human brains with those of 8 adult brains using estimates based upon size and gathering from stereological fractionation[2], showed that on average, adult neuron estimates were 41% lower than those of the newborn. [3][4]However, in terms of glial cells, adults had far larger estimates than those in newborns; 36.3 million on average in adult brains, compared to 10.6 million in the newborn

34

vznik nov synapse - synaptogenezemigrujc neuron po radiln glii astrocyt

Postnatln vvoj mozkuPi narozen nen mozek zral a nkter jeho sti se vyvjej pinejmenm do pozdn adolescence Fze synaptick nadprodukce a proezvn (pruning)Oknka vvoje (emon vvoj, vvoj ei, vvoj osobnosti) kritick senzitivn periody vvoje

Neurity se postupn myelinizuj

Poet spoj ve zrakovm kortexu. Vprenatlnm obdob je spoj mn, ale mozek pesto funguje. Na konci jednoho roku m dt ve visulnm kortexu dvakrt vce spoj.Tento vzorec nrstu a bytku neuron plat pro vechny oblasti mozku, ale vrcholu kivky je pro rzn oblasti mozku dosaeno vjinm vku dtte.

Emon vvoj velmi dleit prvn dva roky . Prefrontln kortex osobnost, plnovn, exekutivn funkce dozrv v adolescenci.

The purpose of synaptic pruning is believed to be to remove unnecessary neuronal structures from the brain; as the human brain develops, the need to understand more complex structures becomes much more pertinent, and simpler associations formed at childhood are thought to be replaced by complex structures

The weight of a baby's brain at birth is approximately 300 grams, whereas when her brain brain is fully developed as an adult, it will weigh approximately 1400 grams. As the brain grows it becomes denser and by the age of the 3 it reaches about 90% of it's adult size. The brain will reache it's adult capacity at around the age of 9-14 years.

In a study conducted in 2007 by Oxford University, it was found that by comparing 8 newborn human brains with those of 8 adult brains using estimates based upon size and gathering from stereological fractionation[2], showed that on average, adult neuron estimates were 41% lower than those of the newborn. [3][4]However, in terms of glial cells, adults had far larger estimates than those in newborns; 36.3 million on average in adult brains, compared to 10.6 million in the newborn samples.[3][4] The structure of the brain is thought to change when degeneration and deafferentation occur in postnatal situations, although these phenomena have not

Vl dti pokud v kritick senzitivn period nedojde k adekvtn zkuenost, nedojde k vvoji funkce a jej vvoj v prbhu dalho vvoje je zten a nemon

Selhn pruningu m vliv u schizofrenie jeden z kognitivnch pznak schizofrenie je, e tito jedinci nedok filtrovat vznamn od nevznamnho a ve se jev jako vznamn, nebo potenciln majc vznam (zvltn vznam me mt, e jsou oteven dvee, e modertor v televizi m modr triko apod.)

36Vvojov vadyNaruen biologick zrn mozku a NSFaktory genetick a/nebo environmentln (infekn, traumatick, toxick)Pervazivn vvojov poruchy, specifick vvojov poruchy Downv syndrom, dtsk mozkov obrna, roztpy ptee.

anencefalusPoruchy ei, smyslov vady

Tk vvojov vady nesluiteln ze ivotem kon potratem.

Nahoe anencefalus neuzraven mozkov trubice, vtnou kon potratem nebo krtce po narozen nezraven mozek fungujc mozkov kmen.

Specifick vvojov poruchy naruuj izolovan psychick funkce (motoriku, psan, e, potn)..

Etiologicky prenatln nebo postnatln hypoxie - ---- --- --- --- ---- - Velmi asto se k DMO jet pidvaj jin vady, jako jsou nap. snen inteligence, smyslov vady a v mnoha ppadech epilepsie. Postien dt se opouje nejen v pohybovm vvoji, ale je postiena tak jeho psychika. Existuj rzn formy DMO. Pod tento pojem se vak nezahrnuj poruchy hybnosti, kter jsou zpsoben rznmi onemocnnmi sval i perifernch nerv

37StrnutDochz k pirozen atrofii mozkov tkn bytk neuron a jejich synaps ve frontlnm laloku (motorika a komplexn kognitivn funkce), temporlnm laloku (pamov a sluchov funkce) a okcipitlnm laloku (zrakov funkce) a mnohem mn v parietlnm laloku (hmatov funkce)Kvantita a kvalita synaps nen jen vrozen, ale ovlivnna celoivotnmi vnjmi vlivy (vzdln, kognitivn trnink)Ran psychick trauma a mozekPsychick traumaVystaven extrmn stresov situaci, kter pekrauje bnou lidskou zkuenost. Spojeno s pocity bezmoci, hrzy a intenzivnho strachu. Ze situace se nelze jednodue vymanit tkem nebo tokem (fight or flight), jedinec asto vol formy intrapsychickho niku (disociace, zmrznut, nik do fantazie, out of body experience).A) Trauma z ohroen ivota nebo zdrav pop. sebecty i jinch psychick a fyzickch zdroj prodn a spoleensk katastrofy (vlky), interpersonln nsil B) Trauma z ohroen citovch vazeb (attachmentu) k vznamnm osobm v dtstv (CAN)40Syndrom CANCAN child abuse and neglect syndrom zneuvanho, tranho a zanedbvanho dtteV populaci pomrn iroce zastoupen, ale tabuizovnRizikov etiologick faktor prosted mnoha psychickch poruch - poruchy osobnosti (hranin), disociativn, konverzn poruchy, posttraumatick stresov porucha, afektivn a zkostn poruchy, psychosomatick onemocnn, poruchy pjmu potravy, zvislosti, psychotick poruchy

Stresov reakceBhem (traumatickho) stresu dochz k aktivaci sympatiku a hypotalamo-hypofyzln-adrenln osy (HPA), kter jedince pipravuje k boji nebo niku a zvyuje jeho ance na peitHPA - psoben adrenokortikotropnho hormonu (ACTH) z adenohypofzy jsou z den a kry nadledvin uvolovny stresov hormony adrenalin a glukokortikoidy (zvlt kortizol)Zven svalovho napt, prokrven sval, zrychlen dechu, tepu, krevnho tlaku, uvolnn energetickch zsobDlouhodob psoben stresu m vliv na rozvoj mnoha psychosomatickch onemocnn (diabetes, hypertenze, ischemick choroba srden, aluden vedy atp.)Glutokortikoidy maj negativn vliv na nervovou soustavu, nebo jsou neurotoxick! (sniuj poet neuron a jejich synaps, blokuj neurogenezi)

glukokortikoidy kortizol a kortizon, hraj dleitou roli v regulaci metabolismu

Zven innost sympatiku a stresov hormony ovlivn innost vtiny orgn v tle. V ppad reakce typu tk nebo boj je tedy poteba dodat iviny a energii do sval a dalch orgn, kter maj podat zven vkon. Proto se zvyuje jejich prokrven, a naopak se odvd krev nap. z trvicho stroj a omezuje se jeho innost. Stres stimuluje i srden innost a zvyuje krevn tlak, a to prv kvli zabezpeen dostaten distribuce ivin krevnm obhem. Dochz k uvolnn energetickch zsob organismu, v prv ad odbourvnm zsobnho polysacharidu glykogenu (rychl zdroj energie), z nho se do krve uvoluje glukza hlavn zdroj energie. Pozdji se pak vyuvaj tukov zsoby (na hor asy).

V dnen dob vlastn podstupujeme simulovan stresov situace, kter nevedou k ohroen ivota, ale lidsk psychika je tak chpe, a prv proto spout celou adu tchto ivot zachraujcch mechanism. Ale pokud se tyto situace neustle opakuj a petrvvaj, dochz z krtkodobjho hlediska ke ztuhnut sval. Z dlouhodobho hlediska je zven uvolovn glukzy jednm z faktor vzniku diabetes mellitus druhho typu (tzv. staeck cukrovka), asto zven tlak je jednou z pin trvale zvenho tlaku (hypertenze). Tm se dostvme k dnen nejrozenj civilizan nemoci a tou je ischemick choroba srden, jejm asi nejobvanjm projevem je infarkt myokardu. Stres tak psob snenou odolnost aluden sliznice k vnjm vlivm, snenm prokrven sliznice, a to me vystit v tzv. stresov ved aludku. K jinm monm dsledkm stresu pat zven riziko astmatu.

Hypothalamicpituitaryadrenal axis42Ran trauma a mozekPostnatln vyvjejc se sti mozku u malch dt jsou bhem kritickch period svho vvoje zvlt zraniteln k psoben neurotoxickch glukokortikoid U dt a dosplch, kte byli v dtstv traumatizovni nalzme men objem hipokampu, vermis mozeku, corpus callosum, ed hmoty uritch oblast kryRan negativn zkuenost rovn formuje abnormn synaptick spoje (ran uen v dosplosti asto implicitn, nevdom, automatizovan, posilovan) (nap. nikomu nev, intimita je spojen s bolest, kdy bude mt nkoho rd, tak t zrad apod.)Porucha nebo kreativn pizpsoben nepznivm podmnkm v dtstv, kter se teprve v dosplosti stvaj nefunknmi?Je zajmav, e obdobn neurobiologick zmny nalzme tak u schizofrenie.

Pokud nalezneme studii ukazujc neurobiologick zmny

Naurobiologick studie dokldajc psoben psychoterapie zhutn fronto-limbickch spoj. Lep regulace emotivity..

Men objem ed hgmoty mozkov je nalzn v tch modalitch, kter jsou bhem traumatu pod tokem - ------- - auditorn kortex bhem slovnho nsil. Vizuln kortex bhem sexulnho nsi.

leva klient, kdy se dozvd, e jejich problmy byli vbornou adaptac na podmnky, jak pet nelidsk zachzen v dtstv.43Pozitivn zkuenost a mozekPodntn, vldn, lskypln, respektujc prosted pozitivn stimuluje vvoj mozku Obr. poet synaps u krys vychovvanch po narozen v podntnm a nepodntnm prosted.Psychoterapie a mozek

Dti vychovvan v podntnm milujcm prosted prospvaj lpe, ne dti tran.

Poet synaps u krys vychovvanch vpodntnm a nepodntnm prosted.Zajmav je, e to asi nen omezen jen na dtstv a poet synaps se zvyuje i u dosplch krys, kter ij vpodntnm prosted. Zkuenost me ale i zmnit organizaci mozku. Napklad vrozen hluchm dtem se aktivuje oblast primrnho auditornho kortexu pi visulnm kolu. Dochz ke zmn funkce. Pokud ale khluchot dojde pozdji ve vvoji, kpodobn zmn funkce nedojde.

Studies of cognitive behavioural therapy (CBT) effects in obsessive-compulsive disorder (OCD) were consistent in showing decreased metabolism in the right caudate nucleus. Cognitive behavioural therapy in phobia resulted in decreased activity in limbic and paralimbic areas. Interestingly, similar effects were observed after successful intervention with selective serotonin reuptake inhibitors (SSRI) in both diseases, indicating commonalities in the biological mechanisms of psycho- and pharmacotherapy.

44Trauma a mozek - literaturaTeicher, M. H., Andersen, S. L., Polcari, A., Anderson, C. M., Navalta, C. P., Kim, D. M. (2003): The neurobiological consequences of early stress and childhood maltreatment. Neuroscience and biobehavioral reviews 27, 33-44.Teicher, M. H., Samson, J. A., Polcari, A., McGreenery, C. E. (2006): Sticks, stones and hurtful words: Relative effects of various forms of childhood maltreatment. American Journal of Psychiatry 163, 993-1000.Teicher, M. H., Tomoda, A., Andersen, S. L. (2006): Neurobiological consequences of early stress and childhood maltreatment: Are results from human and animal studies comparable? Ann. N.Y. Acad. Sci. 1071, 313-323.Tomoda, A., Navalta, C. P., Polcari, A., Sadato, N., Teicher, M. H. (2009): Childhood Sexual Abuse Is Associated with Reduced Gray Matter Volume in Visual Cortex of Young Women. Biol Psychiatry 66, 642-648.Tomoda, A., Sheu, Y., Rabi, K., Suzuki, H., Navalta, C. P., Polcari, A. (2010): Exposure to parental verbal abuse is associated with increased gray matter volume in superior temporal gyrus.Neuroimage 54, 280-286.Read, J., Perry, B. D., Moskowitz, A., Connolly, J. (2001): The Contribution on early traumatic events to schizophrenia in some patients: A traumagenic neurodevelopmental model. Psychiatry 64, 319-345.