Styly učení žáků a studentů

JiJiřříí MareMareššUniverzita Karlova v PrazeUniverzita Karlova v Praze

LLéékakařřskskáá fakulta v Hradci Krfakulta v Hradci Kráálovlovéé

Co říkáme na otázku: Jak se učit?

1. 1. ŽŽáák je vyzývk je vyzýváán k un k uččeneníí, je mu , je mu ppřředepisovedepisováán obsah a rozsah un obsah a rozsah uččiva, ale iva, ale postuppostup je nechje necháávváán na nn na něěm (um (uččeneníímetodou pokusu a omylu)metodou pokusu a omylu)

2. 2. ŽŽáák musk musíí dostat od udostat od uččitele nebo od itele nebo od rodirodičče ure urččitý nitý náávod, jak postupovat vod, jak postupovat (u(uččeneníí podle instrukcpodle instrukcíí, u, uččeneníínnáápodobou vzoru)podobou vzoru)

Co říkáme na otázku: Jak se učit?

3. 3. ŽŽáák je vyzývk je vyzýváán, aby zmn, aby změěnil svnil svůůj zpj způůsob sob uuččeneníí na stna střředoedošškolský, vysokokolský, vysokošškolský atd. kolský atd. (u(uččeneníí nnáápodobou neexistujpodobou neexistujííccíího typickho typickéého ho žžááka na urka na urččititéém stupni m stupni šškoly podle pokynkoly podle pokynůůuuččitele)itele)

4. 4. ŽŽáák je vyzývk je vyzýváán, aby respektoval velmi n, aby respektoval velmi obecnobecnáá doporudoporuččeneníí, z, záásady sady „„univerzuniverzáálnlnííhoho““uuččeneníí ((řříízenzenéé samousamouččeneníí pomocpomocíí ppřřííruručček)ek)

Co říkáme na otázku: Jak se učit?

5. 5. ŽŽáák je vyzývk je vyzýváán, aby respektoval poznatky n, aby respektoval poznatky zzíískanskanéé psychologickým výzkumem psychologickým výzkumem lidsklidskéého uho uččeneníí; mno; množžstvstvíí psychologických psychologických teoriteoriíí a psychologických a psychologických „š„školkol““ (u(uččeneníívysvvysvěětlovtlováánníím, výcvikem, pm, výcvikem, přřeueuččovováánníím)m)

Problém dosavadních přístupůneponepoččíítajtajíí s individus individuáálnlníími zvlmi zvlášáštnostmi tnostmi žžáákakaneponepoččíítajtajíí s ts těěmi postupy umi postupy uččeneníí, k nim, k nimžž se on se on ssáám zatm zatíím dopracovalm dopracovalchtchtěějjíí tyto postupy ptyto postupy přřededěělat, anilat, anižž je hloubje hlouběěji ji poznalypoznalynněěkdy je dokonce chtkdy je dokonce chtěějjíí zlikvidovat ve zlikvidovat ve prospprospěěch hromadnch hromadněě doporudoporuččovaných ovaných postuppostupůů

Rizika

šškolský systkolský systéém ignoruje individum ignoruje individuáálnlníí styly styly uuččeneníí žžáákkůů

šškolský systkolský systéém nepm nepřřeje individueje individuáálnlníím m vyuvyuččovacovacíím stylm stylůům um uččitelitelůů

trvtrváá--li tento tlak dlouho a jeli tento tlak dlouho a je--li systematický, li systematický, ztrztrááccííme výraznme výraznéé individuality, originindividuality, origináálnlníímyslitele, nekonvenmyslitele, nekonvenččnněě uvauvažžujujííccíí jedincejedince

Hledání východisek

RomantickRomantickéé ppřředstavy:edstavy:dejme dejme žžáákovi volnost kovi volnost odstraodstraňňme zkoume zkouššeneníí a zna znáámkovmkováánnííuuččeneníí je a musje a musíí být vbýt vžždy radostnou dy radostnou zzááleležžitostitostííodstraodstraňňme me šškolu jako pkolu jako přřeežžilou instituci, ilou instituci, mrzamrzaččíí dděěti a je prostti a je prostřředkem indoktrinaceedkem indoktrinace

Obtíže současné doby 1

žžáákovský odpor k ukovský odpor k uččeneníí (negativn(negativníí zkuzkuššenosti se enosti se šškolou kolou –– ppřřevaha deklarativnevaha deklarativníích poznatkch poznatkůů, , neuneužžiteiteččnost unost uččiva)iva)

žžáák se nemk se nemůžůže ue uččit it „„po svpo svéémm““, nem, nemůžůže e spolupracovat se spoluspolupracovat se spolužžáákyky

omezenost omezenost žžáákovských pkovských přředstav o uedstav o uččeneníí (=u(=uččeneníínazpamnazpaměťěť; ve skute; ve skuteččnosti jde o konstruovnosti jde o konstruováánníí a a rekonstruovrekonstruováánníí poznatkpoznatkůů, hled, hledáánníí objektivnobjektivníího ho významu a subjektivnvýznamu a subjektivníího smyslu vho smyslu věědděěnníí))

Obtíže současné doby 2

ttěěsnsnáá vváázanost zanost žžáákovskkovskéého uho uččeneníí na na šškolu a kolu a šškolnkolníí vyuvyuččovováánníí; ; versus versus uuččeneníí mimo mimo šškolu, kolu, celoceložživotnivotníí uuččeneníí

ppřřeceeceňňovováánníí úúlohy vyulohy vyuččovacovacíích metod a ch metod a vnvněějjšíšího ho řříízenzeníí; ; versus versus autoregulaceautoregulace uuččeneníí

ppřřeceeceňňovováánníí úúlohy vzdlohy vzděělláávacvacíích ch technologitechnologiíí, po, poččíítatačůčů, internetu; , internetu; versus versus podcepodceňňovováánníí psychologie psychologie řříízenzenéého uho uččeneníí

Pojem učení 1

UUččeneníí je proces, v jehoje proces, v jehožž prprůůbběěhu a dhu a důůsledku sledku ččlovlověěk mk měěnníí svsvůůj soubor poznatkj soubor poznatkůů o o prostprostřřededíí ppřříírodnrodníím a lidskm a lidskéém, mm, měěnníí svsvééformy chovformy chováánníí a zpa způůsoby soby ččinnosti, innosti, vlastnosti svvlastnosti svéé osobnosti a obraz sebe sama. osobnosti a obraz sebe sama. MMěěnníí svsvéé vztahy k lidem kolem sebe a ke vztahy k lidem kolem sebe a ke spolespoleččnosti, ve kternosti, ve kteréé žžije ije –– a to va to všše sme směěrem rem k vyk vyššíšší úúččinnosti.innosti.

Pojem učení 2

K uvedeným zmK uvedeným změěnnáám dochm docháázzíí ppřředevedevšíším na m na zzáákladkladěě zkuzkuššenostenostíí, tj. výsledk, tj. výsledkůůppřředchedcháázejzejííccíích ch ččinnostinnostíí, , kterkteréé se transformujse transformujíí na systna systéémy znalostmy znalostíí ––na vna věědděěnníí. Jde p. Jde přřitom o zkuitom o zkuššenosti enosti individuindividuáálnlníí nebo o pnebo o přřejejíímmáánníí a osvojova osvojováánníízkuzkuššenosti spoleenosti společčenskenskéé..

(Kuli(Kuličč, 1992, s.32), 1992, s.32)

Styly učení 1jemnjemnéé projevy individuality projevy individuality ččlovlověěka v ka v mnoha situacmnoha situacíích uch uččeneníí ((transsituatranssituaččnníí))

ppřřestavujestavujíí metakognitivnmetakognitivníí potencipotenciáál l ččlovlověěkaka

svsvéébytnbytnéé postupy ppostupy přři ui uččeneníí, kter, kteréé jedinec v jedinec v dandanéém obdobm obdobíí preferujepreferuje

Styly učení 2jsou svjsou svéébytnbytnéé svou:svou:

motivovanostmotivovanostíí (vn(vněějjšíší, vnit, vnitřřnníí))

strukturou (strategie, taktiky)strukturou (strategie, taktiky)

posloupnostposloupnostíí (po(pořřadadíí ččinnostinnostíí))

hloubkou (povrchový hloubkou (povrchový versusversus hloubkový styl)hloubkový styl)

propracovanostpropracovanostíí

prupružžnostnostíí aplikaceaplikace

Styly učení 3

vyvvyvííjejjejíí se z vrozense z vrozenéého zho záákladu (tj. z kladu (tj. z kognitivnkognitivníích stylch stylůů), ale prom), ale proměňěňujujíí se bse běěhem hem žživota jak zivota jak záámměěrnrněě, tak bezd, tak bezděčěčnněě

jedinec je ujedinec je užžíívváá ve vve věěttššininěě situacsituacíípedagogickpedagogickéého typuho typu

jsou relativnjsou relativněě neznezáávislvisléé na una uččivuivu

Styly učení 4majmajíí charakter charakter metastrategiemetastrategie uuččeneníí (sdru(sdružžujujíí uuččebnebníístrategie strategie –– uuččebnebníí taktiky taktiky –– uuččebnebníí operace)operace)

vedou k výsledkvedou k výsledkůům urm urččititéého typu, ale komplikujho typu, ale komplikujíínebo zabranebo zabraňňujujíí dosadosažženeníí výsledkvýsledkůů jinýchjiných

jedinec si je zpravidla neuvjedinec si je zpravidla neuvěědomuje, neanalyzuje, domuje, neanalyzuje, nezlepnezlepššujeuje

jevjevíí se mu jako postupy samozse mu jako postupy samozřřejmejméé, jemu , jemu vyhovujvyhovujííccíí, , „„optimoptimáálnlní“í“

dajdajíí se se diagnostikovatdiagnostikovat a do jista do jistéé mmííryry mměěnitnit

Struktura stylu učení

model model „„cibulecibule““

1. baz1. bazáálnlníí charakteristiky osobnosticharakteristiky osobnosti2. tendence ve zp2. tendence ve způůsobu zpracovsobu zpracováánníí informacinformacíí3. soci3. sociáálnlníí interakce interakce žžáákaka4. u4. uččebnebníí preference, výukovpreference, výukováá motivacemotivace

((CurryovCurryováá, 1983;, 1983;ClaxtonClaxton, , MurrellovMurrellováá, 1987), 1987)

Žákovská pojetí učení (Säljö, 1979)

zzíískskáávat stvat stáále vle vííce znalostce znalostíí (kvantitativn(kvantitativněě))uuččit se nazpamit se nazpaměťěťzzíískskáávat fakta, metody, ktervat fakta, metody, kteréé ččlovlověěk mk můžůže e poupoužžíít, at, ažž je bude potje bude potřřebovatebovatobjevovat (abstraktnobjevovat (abstraktníí) smysl) smyslinterpretovat nauinterpretovat nauččenenéé, aby , aby ččlovlověěk k porozumporozuměěl svl svěětutu

Studentské pojetí učení a učitelova vyučování (van Rossum, 1985)

samostsamost. . ččinnost, innost, dialog s dialog s uuččitelemitelem

potpotřřeba eba neznezáávisvis--lostilosti, , konkon--struktivstruktiv. . aktivityaktivity

detailndetailněěorganizorganiz. . výuka, výuka, plnplnéézamzaměěstst..

vyhovuje vyhovuje technoltechnol..postuppostup

vyhovuje vyhovuje zzáávislost vislost na una uččiteliiteliPojetPojetíí

vyuvyuččoo--vváánníí

5.5.rozvoj rozvoj osobnoosobnostisti

4.4.vhled, vhled, vztahyvztahy

3.3.aplikoapliko--vat vat znalostiznalosti

2. 2. pampaměětt. . uuččeneníí

1.1.rozrozššii--řřovatovat si si znalostznalostíí

PojetPojetííuuččeneníí

Vnější determinanty stylů učeníuuččitel sitel sáám (jeho osobnostnm (jeho osobnostníí zvlzvlášáštnosti, vyutnosti, vyuččovacovacíístyl, styl ustyl, styl uččeneníí, pojet, pojetíí výuky)výuky)

podmpodmíínky pro nky pro žžáákovo ukovo uččeneníí (m(míísto, sto, ččas, pomas, pomůůcky)cky)

socisociáálnlníí situace (ssituace (sáámm--spolespoleččnněě, spolupr, spolupráácece--soupesoupeřřeneníí))

koncepce výuky (tradikoncepce výuky (tradiččnníí, alternativn, alternativníí))

uuččivo (volitelnost, ivo (volitelnost, relevantnostrelevantnost, opera, operaččnníí struktura struktura úúloh)loh)

zpzpůůsob sob zkouzkouššeneníí a hodnocena hodnoceníí

Diagnostika stylů učení 1

Metody pMetody přříímméé

uuččeneníí pomocpomocíí popoččíítatačče (procesue (procesuáálnlníídiagnostika diagnostika –– PaskPask, 1976; Kuli, 1976; Kuličč,1992),1992)

pozorovpozorováánníí prprůůbběěhu hu žžáákova ukova uččeneníí

etnograficketnografickéé pozorovpozorováánníí, analýza , analýza in in situsitu, , tj. v ptj. v přřirozenirozenéé situaci (situaci (FlemingFleming, 1987), 1987)

Diagnostika stylů učení 2

Metody nepMetody nepřříímméé –– kvalitativnkvalitativníí

analýza danalýza dííllččíích ch žžáákovských produktkovských produktůů(koncept, osnova, n(koncept, osnova, nááččrtek, poznrtek, poznáámky)mky)

analýza analýza žžáákovskkovskéého portfolia ho portfolia

polostandardizovanýpolostandardizovaný rozhovor se rozhovor se žžáákemkema/nebo jeho ua/nebo jeho uččitelemitelem

Diagnostika stylů učení 3

Metody nepMetody nepřříímméé –– kvalitativnkvalitativníí

fenomenografickýfenomenografický rozhovor (rozhovor (MartonMarton, , SSääljljöö))volnvolnéé ppíísemnsemnéé odpovodpověědidiprojektivnprojektivníí grafickgrafickéé techniky, naptechniky, napřř. . dynamickdynamickáá, ak, akččnníí kresbakresba

Diagnostika stylů učení 4

Metody nepMetody nepřříímméé –– kvantitativnkvantitativníí

dotazndotaznííky a posuzovacky a posuzovacíí šškkáályly

funkce:funkce: diagnostika a/nebo diagnostika a/nebo autodiagnostikaautodiagnostikazpzpůůsob provedensob provedeníí:: tutužžkaka--pappapíír; por; poččíítataččovováá

diagnostikadiagnostika

Dotazníkové metody 1

dospdospěělléé osobyosobyvysokovysokošškolkolááciciststřředoedošškolkoláácicižžááci 2. stupnci 2. stupněě ZZŠŠžžááci 4.ci 4.--5. t5. třříídy Zdy ZŠŠ

České verze zahraničních metod

IASLP (IASLP (EntwistleEntwistle, , RamsdenRamsden, 1984) , 1984) –– 45 45 polopoložžek, ek, ččeeššttíí vysokovysokošškolkolááci: 2 072 osobci: 2 072 osobILP (ILP (SchmeckSchmeck etet alal., 1983) ., 1983) –– 58 polo58 položžek, ek, ččeeššttíí vysokovysokošškolkolááci: 2 016 osobci: 2 016 osobILS (ILS (VermuntVermunt atat el., 1987) el., 1987) –– 120 polo120 položžek, ek, ččeeššttíí vysokovysokošškolkolááci: 126 osobci: 126 osobLSI LSI IIaIIa ((KolbKolb, 1984), 1984)

Dotazník stylů učení - LSI (Dunnová, Dunn, Price, 1989)

ururččen pro en pro žžááky 3.ky 3.--12. ro12. roččnnííkuku

jazykovjazykovéé verze: francouzskverze: francouzskáá, , ššpanpaněělsklskáá, , arabskarabskáá, hindsk, hindskáá, hebrejsk, hebrejskáá, , ččeskeskáá

ppůůvodnvodněě 104 polo104 položžekek

ččeskeskáá verze ovverze ověřěřena u 891 ena u 891 žžááka Zka ZŠŠ a 402 a 402 žžáákkůů ststřřednedníích ch šškol (gymnkol (gymnááziziíí, st, střřednedníích ch odborných odborných šškol a SOU)kol a SOU)

Struktura dotazníku LSI –1.část

PreferovanPreferovanéé prostprostřřededíí ppřři ui uččeneníízvuky (ticho, hluk)zvuky (ticho, hluk)teplota (chladno, teplo)teplota (chladno, teplo)osvosvěětlentleníí (m(máálo, hodnlo, hodněě))pracovnpracovníí nnáábytek (stbytek (stůůl + l + žžidle, kidle, křřeslo, eslo, gaugaučč, postel), postel)

Struktura dotazníku LSI – 2.částPreferovanPreferovanéé emocionemocionáálnlníí potpotřřebyeby

vnitvnitřřnněě motivovmotivováán/nemotivovn/nemotivováánnvnvněějjšíší motivace motivace –– rodirodiččeevnvněějjšíší motivace motivace -- uuččitelitelvytrvalost v uvytrvalost v uččenenííodpovodpověědnost za výsledky udnost za výsledky uččeneníístruktura/flexibilita postupu pstruktura/flexibilita postupu přři ui uččeneníí

Struktura dotazníku LSI – 3.část

SociSociáálnlníí potpotřřeby peby přři ui uččeneníí

uuččit se sit se sáám m –– uuččit se s kamarit se s kamaráádydyvariovat socivariovat sociáálnlníí podmpodmíínky podle situacenky podle situacedosadosažžitelnost autority pitelnost autority přři ui uččeneníí

Struktura dotazníku LSI – 4.část

PreferovanPreferovanéé kognitivnkognitivníí potpotřřeby peby přři ui uččeneníí

auditivnauditivníí uuččeneníívizuvizuáálnlníí uuččeneníítaktilntaktilníí, kinestetick, kinestetickéé uuččeneníízzáážžitkovitkovéé uuččeneníí

Struktura dotazníku LSI – 5.část

PreferovanPreferovanéé ttěělesnlesnéé potpotřřeby peby přři ui uččeneníí

konzumovkonzumováánníí nněčěčeho peho přři ui uččeneníípotpotřřeba pohybu peba pohybu přři ui uččeneníípreferovpreferováánníí rannranníího/veho/veččernerníího uho uččeneníípreferovpreferováánníí dopoledndopoledníího/odpolednho/odpoledníího ho uuččeneníí

Ovlivňování stylů učení 1

uuččitel itel ––vnvněějjšíší regulace zmregulace změěnnžžáák a student sk a student sáám m –– autoregulaceautoregulace zmzměěnn

diagnostika výchozdiagnostika výchozíího stavu ho stavu intervenceintervencediagnostika koncovdiagnostika koncovéého stavuho stavu

Ovlivňování stylů učení 2

Diagnostikovat styly uDiagnostikovat styly uččeneníí??

ne ne –– postupy ignorujpostupy ignorujííccíí styly ustyly uččeneníí (hromadn(hromadnéévyuvyuččovováánníí))ččáástesteččnněě –– postupy beroucpostupy beroucíí intuitivnintuitivněě v v úúvahu vahu styly ustyly uččeneníí (individualizovan(individualizovanéé vyuvyuččovováánníí))ano ano –– postupy beroucpostupy beroucíí promypromyššlenleněě v v úúvahu styly vahu styly uuččeneníí (vyskytuj(vyskytujíí se vzse vzáácncněě))

Ovlivňování stylů učení 3

MMěěnit nit žžáákovskkovskéé styly ustyly uččeneníí??

nene –– PPřřizpizpůůsobit vyusobit vyuččovováánníí stylstylůům um uččeneníí??ne ne –– žžáák mk máá zzůůstat svým, zvyknout si, stat svým, zvyknout si, naunauččit se s tit se s tíím m žžííttano ano –– šškola se mkola se máá ppřřizpizpůůsobit sobit žžáákkůům m ((úúprava cprava cííllůů, u, uččiva, metod)iva, metod)

Ovlivňování stylů učení 4

MMěěnit nit žžáákovskkovskéé styly ustyly uččeneníí ??

ččáástesteččnněě –– postupy, kterpostupy, kteréé posilujposilujíí kladnkladnééstrstráánky stylu unky stylu uččeneníí, kompenzuj, kompenzujíí nedostatkynedostatky

anoano –– postupy zasahujpostupy zasahujííccíí do stylu udo stylu uččeneníí

Ovlivňování stylů učení 5

MMáá zmzměěny provny prováádděět t žživý ivý ččlovlověěk?k?

ne ne –– elektronickelektronickéé uuččeneníí řříízenzenéé popoččíítataččememanoano –– MMáá zmzměěny provny prováádděět ut uččitel?itel?

ne ne –– zmzměěny provny provááddíí žžáákk--autoregulaceautoregulaceano ano –– MMáá mmíít ut uččitel speciitel speciáálnlníí výcvik?výcvik?

•• nene-- studium literatury, poustudium literatury, pouččovováánníí•• ano ano –– ccíílený praktický výcviklený praktický výcvik