Publikaci vydalo Město Kostelec nad Orlicí v redakci Šárky Slezákové a Václava Klecandra.

Grafi cká úprava Jan Martinec ml., fotografi e Václav Klecandr a Martin Rýdel, foto archiv Zámek Doudleby nad Orlicí, Obec Rybná nad Zdobnicí.

Vytiskla tiskárna AG TYP Kostelec nad Orlicí.

EDICE ŠUMNÝ PRUVODCE

OKOLÍM NIVY DIVOKÉ ORLICE

2014

Zámek Doudleby nad Orlicí

EDICE ŠUMNÝ PRUVODCE

ZÁMEK DOUDLEBY NAD ORLICÍ – PŘÍRODOVĚDNÉ MUZEUM

Zámek dal v  roce 1588 postavit Mikuláš Starší z  Bubna. Původně sloužil

jako letní sídlo, později byl využíván jako lovecký zámek. Bez zajímavosti

není, že rod Bubnů stavbu vlastní (s výjimkou let 1948–1993) nepřetrži-

tě. Nevelký, ale půvabný zámek je dílem italských renesančních umělců.

Unikátní sgrafitová výzdoba, pokrývající všechna vnější i  vnitřní průčelí,

je vysoce ceněna odborníky i širokou veřejností. Přijměte pozvání na pro-

hlídku vzácných interiérů a nenechte si ujít procházku zámeckým parkem

v sousedství nově zbudované obory.

Přírodovědné muzeum je situováno v prvním podlaží zrenovované zámecké

sýpky. Největšími exponáty jsou prozatím jelen, prase divoké, daněk či mu-

fl on, z ryb je zde k vidění kapr, úhoř, sumec a štika. Co se týče ptactva, jsou

tu různí dravci, sovy, vrána, sojka, sýkorka, straka nebo čížek. Z mořských

živočichů je ve sbírce největší langusta a ukážeme vám celou řadu obřích

mušlí, např. Conacea nebo Strombus gigas.

Další část sbírky je složena z  přírodnin našeho území, ale i  celého světa.

Kromě českého hmyzu a  motýlů tak lze v  muzeu nalézt mimo jiné i  nej-

většího motýla Attacus Atlas z  Indie, který má rozpětí křídel přes 20 cm.

Dále sbírka čítá cikády, vážky např. z Thajska, kobylky ze střední Ameriky,

kudlanky nebo sarančata z Etiopie. Zajímavým mohutným hmyzem

s ohromným rohem na hlavě

jsou nosorožíci a  zlatohlávci

z Afriky.

Sbírka dále zahrnuje vzácné

polodrahokamy, křemičitany,

karbonáty a minerály.

Zámek Doudleby nad Orlicí – přírodovědné muzeum

SLOVO ÚVODEM

DOUDLEBY NAD ORLICÍ – ŽIDOVSKÉ GHETTO, SYNAGOGA

V  letošním již 10. ročníku Šumné Orlice jsme se zaměřili na  památkové a  kulturní objekty širšího regionu, které se nacházejí poblíž

horního toku Divoké Orlice.

Jedná se nejen o stavby památkově chráněné, ale i  zajímavosti, které je nutno shlédnout (synagoga v Doudlebách nad Orlicí, kostel

sv. Marka v Záměli, kostel sv. Vavřince v Potštějně, rotunda v Brné, galerie v Rybné nad Zdobnicí, dřevěný most v Pekle nad Zdobnicí,

židovský hřbitov ve Vamberku a nově otevřené přírodovědné muzeum v sýpce areálu zámku Doudleby nad Orlicí).

Doufáme, že se Vám letošní projížďka bude líbit minimálně jako ta předchozí ...

Děkujeme paní Marii Valáškové, starostce obce Rybná nad Zdobnicí, panu Jiřímu Kaplanovi, starostovi městyse Doudleby nad Orlicí,

administrátorce Mgr. Aleně Naimanové, faráři Ing. Jiřímu Márovi, Petru Dujkovi, majiteli zámku Doudleby nad Orlicí a manželům Ková-

řovým, Kovářův Dvůr Brná za jejich ochotu a vstřícnost při přípravě i realizaci tohoto kulturně-společenského happeningu.

Jedná se o sakrální stavbu z roku 1777 s četnými pozdějšími úpravami, dnes jediný do-

klad bývalého ghetta. Původně synagoga v pozdně barokním slohu. Přestavěna v  roce

1821 na místě starší, snad dřevěné, synagogy z roku 1777, později v roce 1954 upravena

na modlitebnu Československé církve husitské.

Podélná budova krytá valbovou střechou s  pálenou krytinou je umístěna za  školou

u místní komunikace v prostoru zahrady. Nároží i plochy stěn jsou kryty lizénami protína-

nými mohutnou kordonovou římsou.

2 ŠUMNÁ ORLICE 2014 – OKOLÍM NIVY DIVOKÉ ORLICE

Židovské ghetto, synagoga – Doudleby nad Orlicí

3

Kostel sv. Marka – Záměl

ZÁMĚL – KOSTEL SV. MARKA

Hřbitovní kostel sv. Marka se nachází 1 km severoseverozápadním směrem od  středu obce

Potštejn na jihovýchodním okraji zástavby obce Záměl. Se stavbou kostela bylo započato prav-

děpodobně za Václava Hrzána z Harasova, majitele potštejnského panství, před rokem 1570.

V roce 1578 se ještě jako neúplně vybavený prvně připomíná v zápisech sbírky Acta Unitatis

Fratrum v souvislosti s konáním bratrských bohoslužeb. O bližším vztahu jednoty bratrské k to-

muto kostelu se však nedochovaly žádné další zprávy. V roce 1587 je kostel zmiňován v „Re-

gistrech správních důchodův panství potnštejnského“, v urbáři, který nechal pro své panství

vytvořit Adam Šťastný Hrzán z Harasova.

Během třicetileté války stavba zchátrala a patrně již nebyla obnovena. V  roce 1713 nechal

hrabě František Karel Záruba z Hustiřan vystavět nový kostel v barokním slohu. V roce 1790

sem byl od potštejnského kostela sv. Vavřince přeložen hřbitov.

Kostel je jednolodní

obdélnou budovou

s  půlkruhovým pres-

bytářem v  průčel í

členěné pilastry vrcholí barokním štítem s  volutami. Uprostřed

průčelí portál s  dekorací a  nad ním okno. Na  průčelí štuková

výzdoba. Presbytář klenut valeně s lunetami, loď plochostropá.

Zařízení pochází z 18. století. Hlavní oltář z roku 1713 se sochou

sv. Marka. Boční oltáře sv. Salvatora (rokokový, kolem roku 1760)

a sv. Františka z Pauly (empír, kolem roku 1830). Kamenná kaza-

telna ve formě kalichu. Obraz sv. Marka z roku 1638. Na hřbitově,

přiléhajícím ke  kostelu, se nachází klasicistní hrobka Dobřen-

ských z Dobřenic, dále náhrobek Jaroslava A. Helferta s reliéfem

od  Otakara Španiela a  několik lidových empírových náhrobků

z 19. století.

ŠUMNÁ ORLICE 2014 – OKOLÍM NIVY DIVOKÉ ORLICE 54

Kostel sv. Vavřince – Potštejn

POTŠTEJN – KOSTEL SV. VAVŘINCE

V  letovisku Potštejn, jižně od  Rychnova nad Kněžnou proti zámku, na  místě původního gotického byl vybudován v  letech 1817–1821

empírový kostel sv. Vavřince. Hlavní oltářní obraz je od Antonína Machka a obraz Ukřižovaného od A. Liebschera.

Filiální kostel svatého Vavřince v  Potštejně je empírová novostavba, která vznikla na  místě staršího kostela pocházejícího patrně ze

14. století a v polovině 16. století přestavěného. Je využíván k nedělním bohoslužbám římskokatolickou církví, dříve byl také farním

kostelem. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

O charakteru původní sakrální stavby se nedochovaly žádné bližší informace. Současný kostel vznikl v rámci rozvoje centra obce spjatého

se stavebními aktivitami rodu hrabat Harbuval-Chamaré. První projekt kostela nechal zpracovat v  letech 1772–1773 Jan Antonín

Harbuval. Nerealizovaná stavba byla pojata ještě v pozdně barokním slohu.

Základní kámen k nynějšímu kostelu byl položen 9. září 1807, kdy panství spravovala na místě nezletilého Jana Antonína (1804–1849)

jeho matka Anna Dobřenská. Po smrti Jana Antonína staršího v únoru 1808 byla stavba na několik let pozastavena a po jejím dokončení

byl 23. září 1821 nový kostel královéhradeckým biskupem vysvěcen.

Jednolodní obdélnou budovu uzavřenou polokruhovým presbytářem s hranolovitou věží v západním průčelí vystavěl J. Kurz z Opočna s po-

mocí krajského inženýra J. Braunera. Nad hlavním vchodem je alianční erb hraběcí rodiny a sochy sv. Antonína Paduánského a sv. Anny

od A. Foerstera. Pod erbem je umístěn nápis CHARITAS (láska), nad bočními vchody SPES (naděje) a FIDES (víra). Pro kostel byly určeny

tři zvony, z let 1516, 1571 a 1781, přenesené ze staršího kostela. Ty však zanikly při požáru kostela v roce 1861. Při následujících opravách

došlo k další stavební úpravě věže.

Na hlavním oltáři je obraz sv. Vavřince od Antonína Machka (1819) a dva mariánské obrazy z dílny J. Umlaufa. Poboční oltáře jsou zasvěceny

sv. Antonínovi, sv. Janovi Nepomuckému a Panně Marii Lurdské. Varhany postavil v roce 1821 Ignác Welzel z Králík.

Ke kostelu patří farní budova s dvouramenným schodištěm postavená roku 1781 polírem Karáskem ze Sopotnice. Podle historika Jaroslava

Helferta byl dům vystavěn nejprve pro místního lékaře a plnil funkci špitálu. Teprve později se stal obydlím duchovního správce.

Statek Kovářův Dvůr – Brná

BRNÁ – STATEK KOVÁŘŮV DVŮR

Kovářův dvůr je statek v malé vesničce Brná. Krásná příroda v okolí, zelené louky a lesy lákají k vyjížďkám na koni, na kole. Na statku

v Brné u Potštejna stojí kruhovitá zděná stavba, nyní prochází rekonstrukcí, krytá kuželovitou střechou s věžičkou.

K této rotundě se připíná pověst, že je to bývalá modlitebna Českých bratří. Na výstavě bratrských památek, pořádané v Žamberku, byla

fotografi e rotundy s poznámkou o této tradici.

Novější vlastivědné studium, opřené o archivní prameny, nám podává sice jiný výklad, ale zároveň poučuje, jak a proč vzniklo to lidové

podání o  bratrském původu stavby. Tradice bratrské minulosti byla na  Potštejnsku tak pevná, že přetrvala přes nepřízeň doby daleko

do protireformace, vždyť ještě v pol. 17. stol. zde byla zaznamenána většina katolíků! V druhé polovině 17. stol. dostalo Potštejnsko vrch-

nost nábožensky nesnášenlivou v rodu Zárubů z Hustiřan. Potštejnu nastala

doba temna. Nekatolíci byli stíháni, trestáni, vyháněni nebo sami utíkali před

útiskem, stěhovali se za hranice hlavně do Slezska, Saska, Polska. Jejich grun-

ty byly opuštěny, stávaly se „pustými“, jak se říkalo a psalo. Vrchnosti nešlo

jen o otázku víry a vyznání, sledovala tím svůj prospěch hospodářský. Pusté

grunty byly zabírány, sváděny k velkostatku. Z konce 17. stol. čteme v berním

seznamu při osmi takových pustých gruntech v Brné, že byly svedeny v pan-

ský dvůr a  z  roku 1727 máme poznámku přesnější „z  těch pustých gruntů

vrchnost sobě dvůr učinila“ Tak tedy vznikl brněnský dvůr (bylo to kolem roku

1685, jak možno určit z  jiných souvislostí). Dvůr byl vybudován hlavně pro

chov ovcí, máme dodnes poblíž starý pomístný název „V Ovčářích“. Vedle vlny,

která byla dodávána hlavně do soukenického Rychnova, byly tu produkovány

mléko a sýr. Na dvoře byla postavena rotunda, a to na pramenu, který zde

vyvěral, a  měl snad význam pro mléčnou výrobu, byla to jakási chladírna

mléka. Vnitřní prostor je těsný, necelé 4 m v  průměru, nemohl sloužit jako

shromaždiště.

ŠUMNÁ ORLICE 2014 – OKOLÍM NIVY DIVOKÉ ORLICE 76

PEKLO NAD ZDOBNICÍ – DŘEVĚNÝ MOST

VAMBERK – ŽIDOVSKÝ HŘBITOV

Dřevěný most přes řeku Zdobnici nalezneme v místní části města Vamberk, která se jmenuje Peklo, a pochází z roku 1840. Býval u něj

mlýn, dnes most vede pouze přes místní komunikaci. S tímto mostem je spojena i jedna nešťastná příhoda: při koupání pod ním ochrnul

akademický malíř Antonín Slavíček.

Tento technický unikát přes řeku Zdobnici je široký 6,2 metru, a patří tak k nejširším dřevěným mostům v České republice. Délka činí

17,2 m. Spodní hrana mostu je pouze 1,7 metru nad hladinou říčky, která je pod mostem jen 0,4 metru hluboká. Poslední oprava pro-

běhla v roce 1982, přišla na 1 mil. korun. V současnosti již není zcela dřevěný, ale část konstrukce je ocelová. Most je dodnes používán,

a jak dokládá umístěná dopravní značka, nosnost je úctyhodných 8 tun.

Židovský hřbitov ve Vamberku se nachází u ulice Jánova na severním okraji města.

Údajně byl hřbitov založen před rokem 1673, doložen je až roku 1688. Rozšiřován byl postupně v letech 1753, 1806 a 1820. Na ploše

3.557 m2, která je korytem malého potoka rozdělena na dvě části se nachází asi 500 náhrobků barokního a klasicistního typu, s hebrej-

skými, německými a českými nápisy z let 1700–1940. Hřbitov je bez obtíží přístupný.

Galerie v Rybné byla poprvé otevřena v roce 1938 a to díky velkorysému daru umělec-

kých děl děkanem Janem Selicharem, místním farářem. Jeho sbírka vznikla z darů ma-

lířů, kteří k němu na faru jezdili na letní byt a malovali zde půvabnou krajinu Orlických

hor a podhůří. Jsou zde např. vystavena díla Antonína Slavíčka, Jana Slavíčka, Vincence

Beneše, Otakara Sedloně a nejvíce obrazů je od místního akademického malíře Oldřicha

Hlavsy. Dalším zajímavým exponátem je ručně malovaný betlém, který sestavil taktéž

p. děkan Selichar. Zajímavý je tím, že postavičky v něm malovali různí malíři a spo-

dobňují právě tyto umělce, ale i známé a slavné osobnosti té doby, kteří navštívili naši

obec. V neposlední řadě bych se zmínila i o oponě, autor obrazu – Karel Nejedlý, aka-

demický malíř,

v  letech 1910–

1914 zajížděl do  Rybné n. Zdob. se

svými přáteli. Jedná se o  rozměrnou

kompozici s  venkovskou žánrovou

scénou, krajina kolem Rybné, selka

s  dítětem a  sedlák odpočívající

na poli – olej na plátně 220 x 330 cm

z  let 1911–1913. Obraz byl namalo-

ván na zakázku divadelních ochotní-

ků v  Rybné nad Zdobnicí, (dříve Ně-

mecká Rybná) jako opona pro jejich

divadlo.

Podzim v parku – Oldřich Hlavsa Busta Jana Slavíčka – Břetislav Benda

Obrazárna – Rybná nad Zdobnicí

Dřevěný most – Peklo nad Zdobnicí

Židovský hřbitov – Vamberk

RYBNÁ NAD ZDOBNICÍ – OBRAZÁRNA

Podobizna P. J. Selichara – Oldřich Hlavsa

Krajkářka – Oldřich Hlavsa