Svět průmyslu 7/2011

MECBOX – tento typ boxu sa vyznačuje variabilným nastavením výšky bočníc v závislosti na veľkostia množ-stva uloženého tovaru. Riešenie prináša nemalé úspory

v obehu a skladovaniu.

... chráňte svoje výrobky s profesionálnymi riešeniami ...

Riešenie pre dokonalú ochranu...

PPO SK s.r.o. prezentovala spolu s materskou spoločnos-ťou PPO GROUP CZ, s.r.o. vo vlastnej expozícii na Medzi-národnom strojárskom veľtrhu v Brně (3. – 7. 10. 2011) niekoľko noviniek:

SMARTFIX – skladací box pre zákazníkov z automobilo- vého a technologického priemyslu, ktorý sa môže pochváliť jedinečným systémom zloženie. Paleta, bočnice i veko sú v tomto prípade pevne spojené a nehrozí tak strata jednotlivých dielov v logistickom obehu.

MAXIPAC – skladací typ boxu je určený predovšetkýmdo maloobchodu, kde výrazne skvalitní logistikua prezentáciu výrobkov priamo na predajni.

V našej expozícii bolo ďalej možné zhliadnuť ukážky CMP

boxov s rôznymi typmi fixáciou, ktoré boli vyvinutépre konkrétne projekty popredných výrobcov v obore automotive.

PPO SK s.r.o.

Cementárska 15

900 31 Stupava, SR

tel.: +421 2 602 005 10

[email protected]

www.pposk.com

251 Litrov 354 Litrov

Svět průmyslu | www.svetprumyslu.cz 3 VII/2011

Autorská práva vykonává vydavatel. Publikování, přetištění či šíření obsahu nebo jeho částí jakýmkoli způsobem v českém či jiném jazyce bez předchozího písemného souhlasu

vydavatele je zakázáno. Publikace obsahuje ilustrační obrázky a fotografi e Dreamstime, Stock.XCHNG. Tyto obrázky jsou použity v souladu s licencí. Časopis využívá informační banky ČTK.

Š éfredaktor: Kateřina Urbanová ([email protected])Vedoucí inzer tního a marketingového oddělení: Marek Rottenborn ([email protected])Inzer tní oddělení: Zuzana Dosoudilová, Jiří Štolc, Josef Beran, Jiří Dohnal, Veronika Maitnerová, Vladislava Tatarová, Renáta Mikuličáková, Marcela Hložková, Dmitriy NogayMarketingové oddělení: Andrea Hetmánková, Ing. Monika Keňová, Ing. Barbora Světlíková, Ing. Jana Vojtková, Lucie KoňarikováPředseda redakční rady: Mgr. Lukáš Ševčík ([email protected])Redakce: PhDr. Romana Moares ([email protected])Ex terní publicisté: Barbora Šancová, Adam Hodman, Ing. Ivan Jemelka, Dana D. Daňková, Petr Pohorský, Jarmila Šnoblová, Zuzana OttováJaz yková úprava: Hana Roubalová

Příprava inzer tních podkladů: Martin Straka, Elveko CZ s.r.o., Mgr. Hana Uhráková, Ing. Zdeněk BřezinaGrafick á úprava, sazba, předtisková příprava a t isk:Smart Connections, s. r. o. (grafi [email protected]), H.R.G. spol. s.r.o. Adresa v ydavatelst ví : Smart Connections, s. r. o., Radniční 231/4, 787 01 Šumperk, IČ: 27854647Cena jednotl ivého v ýtisku: 89 Kč | 3,2 €Předplatné: informace podává a objednávky přijímá SEND Předplatné, spol. s r. o.,Ve Žlíbku 1800/77, 193 00 Praha 9 – Horní Počernice | www.send.czRegistrační č ís lo: MK ČR E 18823ISSN: 1804-3925Uzávěrk a č ís la ke dni: 21. 10. 2011Číslo v ydání : VII/2011

Svět Průmyslu je průmyslový magazín vycházející na území ČR každé dva měsíce a je publikací vydavatelství Smart Connections, s. r. o., provozovatele informačního serveru www.svetprumyslu.cz.

Pro budoucnost nevlézejme

z deště pod okap

Britský ekonomický list Financial Times zveřejnil některé údaje ze zprávy Evropské komise, která má prý sloužit jako podklad pro takzvanou energetickou mapu do roku 2050. Tento plán zamýšlel Brusel vydat snad koncem letošního roku. Jde v něm nejspíš o to, jak to zařídit, abychom za čtyřicet let produkovali o osmdesát procent méně skleníkových plynů než před dvaceti lety. Tedy jedná se o to, jak dát fosilním palivům sbohem.

Zpráva říká, že na to je možné jít v zásadě dvěma způsoby: Přes jádro a konvekci nebo s pomocí větru, slunce, vody a bioodpadu.

Konvekční elektrárny jsou zařízení, která by měla vyrá-bět elektriku v kilometr vysokých komínech, na poušti, umělým vzdušným prouděním.

Rozdíl je především v tom, že výstavba nových atomových elektráren i vývoj a vybudování elektráren využívajících termiku by údajně zdražily výrobu energie podstatně méně než energetika s těžištěm v klasických obnovitel-ných zdrojích. Bruselští energetici vypracovali pět různých variant. Ta pravděpodobně nejdražší by byla, kdyby do roku 2050 vyráběly větrné farmy na pobřeží Severního

moře 49 procent veškeré elektrické energie. Nejlevnější se jeví zlatá střední cesta: optimální diverzifi kace zdrojů.

Pro podnikatele i domácnosti v Česku je výše ceny za energii už nyní skoro na hranici únosnosti. Všichni by si také přáli ceny garantované na delší dobu, aby je mohli zakalkulovat do svých plánů.

Bývalý šéf ČEZ Jaroslav Míl tvrdí, že nemá moc smysl se zabývat věštbami Evropské komise. Podle něj je nutné dopracovat vlastní koncepci energetického rozvoje.

Ministerstvo průmyslu údajně chce vytvořit centrální registr plánování energetických zdrojů a lepší koordinaci dotačních programů. Podle ministra Martina Kocourka je nutné ujasnit si priority a podmínky podpory obno-vitelných zdrojů.

Už je opravdu na čase vzít rozum do hrsti.

Abychom totiž jednou nezjistili, že nás „zelené“ dotace vyhnaly z deště pod okap.

Ekologická rizika je třeba zmírnit, nikoli se jich neši-kovně zmocnit tak, abychom je transformovali v rizika hospodářská.


obsah

/ editorial

Pro budoucnost nevlézejme z deště pod okap ................................................................................ 3

eu / ozvěny z Bruselu

Proč o boji s korupcí nemluvíme také s businessem? ...................................................................... 6

/ zaměřeno na

Energetika a suroviny .............................................................................................................. 7

Stavebnictví ................................................................................................................................. 9

Stojírenství ................................................................................................................................. 10

/ svět, Evropa a my

IEA: Do roku 2035 je nutné do energií investovat 38 bilionů USD ................................................. 12

Světové sdružení pro ocel zvýšilo výhled růstu poptávky po oceli ............................................... 12

Gartner: Růst podnikových výdajů na informační technologie zpomalí ....................................... 13

Gartner: Tržby sociálních sítí letos dosáhnou deseti miliard USD................................................. 14

FAO: Ceny potravin budou dál kolísat, možná se ještě zvýší

/ reportáž

WTT-Expo 2011 .............................................................................................................................. 16

FOR ARCH 2011 ............................................................................................................................... 18

EXPORTNÍ CENA DHL UNICREDIT ..................................................................................................... 20

/ společnosti a jejich rozvoj

SPINEA, s.r.o. | TwinSpin, slovenský reduktor svetovej úrovne ................................................. 24

Kovohutě Příbram nástupnická, a. s. | Mnohdy chybí rozumná pravidla ........................ 28

Železiarne Podbrezová a.s. | Specialista na výrobu trubek ................................................ 32

KOVOHUTĚ HOLDING DT, a.s. | Kovohutě Čelákovice krizi nepocítily ............................... 38

AERO Vodochody a.s. | Zahraniční ambice leteckého výrobce .............................................. 40

Tokoz a.s. | Česká firma s 90letou tradicí .................................................................................... 42

Svitap J.H.J. spol. s r.o. | Technický textil (nejen) pro stavebnictví ...................................... 46

ZKL GROUP a.s. | Ložisková „reinkarnace“ v ZKL ...................................................................... 48

Rieter CZ s.r.o. | Spřádací tryskáče z východních Čech .............................................................. 50

JUTA a.s. | JUTA …pokračuje v rozvoji ......................................................................................... 54

Ing. Petr Gross s.r.o. | Plasty pro bílé zboží i automotive ....................................................... 58

TESLA Holding a.s. | TESLU lákají obzvláště východní trhy..................................................... 60

Dálniční stavby Praha, a.s. | Stavíme pro budoucnost ........................................................ 62

SWIETELSKY stavební s.r.o. | Investice do dopravní infrastruktury se vyplatí ................... 68

Lindab Buildings s.r.o. | Variabilní konstrukční systémy ...................................................... 70

PSJ, a.s. | Vyváží českou stavařinu do světa ................................................................................. 72

KAMENOLOMY ČR, s. r. o. | Budoucnost s dobrým koncem .................................................. 76

Národná diaľničná spoločnosť, a.s. | Zvyšuje úroveň služieb na cestách ........................ 78

VÚJE, a.s. | Jaderná energie má budoucnost ............................................................................... 82

SES Tlmače | 60 rokov v energetike ............................................................................................ 86

EKOL, spol. s r.o. | Teplárny a elektrárny „na klíč “ ................................................................... 90

Bosch Termotechnika s.r.o. | Odborník na technologii vytápění......................................... 94

RWE Gas Storage, s.r.o. | Demonstrace připravenosti ........................................................... 96

ŠKO-ENERGO, s.r.o. | V biomase vidíme budoucnost ............................................................. 100

Dopravní podnik Ostrava a.s. | MHD v Ostravě je ekologická

Prologis Czech Republic s.r.o. | Zájem o logistické areály zvolna stoupá ....................... 106

Brněnské vodárny a kanalizace, a.s. | Firma, bez které se město neobejde ................. 110

Dopravní podnik města Hradce Králové, a.s. | Obnoví celý trolejbusový vozový park .. 114

Ing. Miloslav Konopík – LST a.s. | Trápí nás systém zadávání zakázek ........................... 118

JITONA a.s. | Nábytkářská firma s historií i budoucností ......................................................... 122

Kaufland ČR | Již 13 let na českém trhu ................................................................................... 124


/ svět se mění ............................................................................................. 126

Největší tuzemský výrobce zámků FAB vznikl před 100 lety / Před 40 lety se v Jugoslávii začaly

vyrábět vozy Zastava101 / Před 150 lety se narodil podnikatel a vynálezce Robert Bosch / Před

55 lety vyrobili v Rusku první Volhu „carevnu“

/ rozhovor ...................................................................................................... 128

Ing. Martin Paštika – „Jediná konstanta mého života je změna“

Ceny základních potravin budou

zřejmě dál silně kolísat a je mož-

né, že se ještě zvýší. Předpovídá to

výroční zpráva, kterou vypracovala

Organizace OSN pro výživu a země-

dělství (FAO), Světový program pro

výživu (WFP) a vůbec poprvé i Mezi-

národní fond pro zemědělský rozvoj

(IFAD). Na rozkolísané ceny a jejich

případný další růst...

str.15

str.102„Městskou hromadnou dopravu

v Ostravě provozuje akciová spo-

lečnost Dopravní podnik Ostrava

(DP Ostrava). Zakladatelem této

společnosti, která je posledním po-

kračovatelem dopravců ve více než

stoleté historii hromadné dopravy

v regionu, je Statutární město

Ostrava.“

Dopravní podnik Ostrava a.s.

MHD v Ostravě je ekologická

str.128Ing. Martin Paštika, MBA, (42), působí v pozici generálního ře-ditele a předsedy představen-stva SES Tlmače od roku 2006. Současně dnes zastává pozici generálního ředitele a před-

sedy představenstva společ-nosti Energetické opravny, a.s., Prunéřov, a dále je členem statutárních orgánů v dalších firmách v rámci skupiny SES

Tlmače.

Ing. Martin Paštika

„Jediná konstanta mého života je změna”

FAO: Ceny potravin budou dál kolísat,

možná se ještě zvýší

6 VII/2011Svět průmyslu | www.svetprumyslu.cz

Ozvěny z Bruselueu

Proč o boji s korupcí nemluvíme také s businessem? Korupce je negativním vzorcem chování, který nelze tolerovat. V naprosté většině civilizovaného světa se jedná o trestný čin. Korupce poškozuje ekonomiku, zdravou soutěž mezi formami a udržitelný rozvoj. To jsou myšlenky, pod které se podepíše každý. Ne všichni už si ale uvědomují ob-rovský objem korupce: v celosvětovém měřítku se odhaduje, že objem korupce dosahuje ročně výše 1,6 bilionu dolarů (tedy asi 10 % HDP Spojených států amerických!) a představuje 25 % celkové hodnoty realizovaných veřejných zaká-zek. Bývaly doby, kdy se korupce týkala převážně ekonomicky méně rozvinutých zemí a systémů. Ale ukazuje se, že to ne-platí. Jak se tedy s tímto fenoménem vypořádat?

Jak si poradit s korupcí? Negativní dopad korupce na ekonomický růst si již dlouhá léta uvědomují lídři nej-větších ekonomik scházející se v rámci fóra G20. V loňském roce na svém setkání v jihokorejském Soulu dokonce lídři 20 nejsilnějších ekonomik světa přijali Soul-ský protikorupční akční plán, ve kterém se zavazují jít zbytku světa příkladem v de-víti oblastech, jako je například posílení a lepší vymáhání protikorupční legislativy, zamezení praní špinavých peněz pro-střednictvím bankovních institucí nebo posílení mezinárodní spolupráce na od-halování a vyšetřování korupce. Rozhodli se posílit spolupráci se soukromým sek-torem a zaměřit se především na nejvíce dotčená odvětví.

K této výzvě přistoupil světový business velice zodpovědně. Od soulského su-mmitu se zástupci předních business or-

ganizací z 20 nejsilnějších ekonomik světa scházeli v 10 pracovních skupinách s cílem setkat se počátkem listopadu 2011 v rámci svého B20 summitu s politickými lídry G20 a předložit jim svá doporučení. A jedna z pracovních skupin se věnovala právě korupci. Co tedy doporučují podnikatelé?

Základem boje proti korupci by mělo být důsledné dodržování mezinárodních závazků, tedy především ratifi kace kon-vencí OSN a OECD proti korupci a uplácení a jednání o mnohostranné úmluvě v rámci WTO. Business také navrhuje zřízení spo-lečné platformy sdružující zástupce vlád a podnikatelů, která by výsledky své čin-nosti předkládala G20/B20. Sami politici problém korupce nevyřeší, stejně jako sami podnikatelé. Role businessu je ale stěžejní. Může se jednat o protikorupční vzdělávání, sdílení osvědčených postupů, spolupráce s danými regiony nebo od-větvími na potírání korupce na straně nabídky apod.

Jak funguje korupce v Čechách? Roční objem české korupce vyčíslil na červnové konfederaci Zlatá koruna prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák na 39 miliard korun. Jest-liže je náš HDP asi 3 669 miliard korun, jedná se o zhruba 1 %. Navíc tato částka představuje asi 16 % hodnoty veřejných zakázek! A za 6,2 miliardy korun ročně se již dá nakoupit luxusních vil, jachet nebo automobilů. Na jednoho občana v produktivním věku to dělá asi patnáct set korun. Hanák tedy nabídnul vládě pod-poru svého svazu jako protikorupčního ombudsmana. Prezident Hospodářské komory Petr Kužel se podivil nad skuteč-ností, že novelizace zákona o veřejných zakázkách odešla do vlády s tisícem ne-vyřízených připomínek.

Stále větší zájem budí korupce mezi pod-nikateli. Vládní protikorupční programy jsou sice chvályhodné, ale otázkou je je-jich reálný dopad – vždyť za posledních 20 let měla protikorupční program snad každá vláda a nedá se říci, že by se situace v Čechách zlepšila. Spíše naopak. Lze tedy jen se zájmem a s pozitivními očekáváními sledovat projekty, jako je Nadační fond proti korupci Karla Janečka nebo hlasi-tou mediální kritiku stran Andreje Babiše a dalších „kapitánů“ českého businessu.

Jdeme v Čechách správným směrem? Vypadá to, že pohár trpělivosti na straně „nabídky“, tedy samotných podnikatelů, přetekl. Bude na to ale schopna reagovat vláda, ministerstva a celá státní správa? Bude novelizace zákona o veřejných za-kázkách znamenat záruku transparent-nějšího prostředí? Jaký reálný přínos bude mít vládní Výbor pro koordinaci boje s korupcí? Už zkraje jeho činnosti se lze podivit nad jednou věcí – výboru slouží poradní výbor, ale jeho členy jsou jen zástupci státní správy, orgánů činných v trestním řízení, státního zastupitelství a neziskových organizací. Ačkoli má česká ekonomika k té dvacítce nejsilnějších eko-nomik daleko, možná by stálo za to přesto se od nich poučit. Proč do poradního vý-boru nepřizvat také business? Nebo si myslíme, že problém korupce vyřešíme jen z pohledu státní správy?

Michal Kadera ředitel CEBRE

(podporováno CzechTrade)


Energetika a suroviny

Jádro bude hrát stabilizační roli v síti, míní Hlavinka z ČEZ Jaderná energetika bude v budoucnu hrát stabilizační roli v energetické soustavě a provozovatelé jaderných zdrojů díky tomu získají konkurenční výhodu, sdělil při konferenci Dny kogenerace ředitel výroby společnosti ČEZ Vladimír Hlavinka. Jádro bude v příštích letech podle něj pro ČEZ klíčovým zdrojem.

„Kdo bude mít stabilní zdroje a bude je umět provozovat, až dojde uhlí a plyn bude řekněme doplňkem, bude mít kon-kurenční výhodu,“ řekl Hlavinka.

Podle Hlavinky se budou muset provozo-vatelé jaderných elektráren v budoucnu vyrovnat s tlakem evropské legislativy na rozšíření a podporu obnovitelných zdrojů. Sektor také negativně ovlivní roz-hodnutí Německa v budoucnu odstavit všechny své jaderné elektrárny. Provoz jaderných elektráren pak může zdražit.

Jádro však bude mít podle Hlavinky v energetickém mixu Evropy své místo, neboť nabízí dlouhodobé a stabilní řešení. U jaderné energetiky nejsou na místě náhlé technologické změny. „Je to běh na dlouhou trať i vzhledem k vysokým nákladům,“ řekl Hlavinka. Naopak ob-novitelné zdroje budou v příštích letech procházet řadou technologických změn.

ČEZ provozuje v Česku jaderné elektrárny Temelín a Dukovany. U Temelína chystá stavbu dalších bloků, o zakázku má zá-jem americký Westinghouse, francouzská Areva a česko-ruské konsorcium Škoda JS, Gidropress a Atomstrojexport.

Stavba třetího a čtvrtého bloku Temelína má být hotova nejpozději v roce 2025. Uchazeči by měli příští rok podat nabídky a v roce 2013 by mělo být rozhodnuto o vítězi. Zadávací dokumentaci předá ČEZ uchazečům o dostavbu ke konci října, dodal Hlavinka.

Arako z Opavy dodá do Mochovců armatury za skoro půl miliardy Největším dodavatelem armatur pro dostavbu třetího a čtvrtého bloku slo-venské jaderné elektrárny Mochovce se

stala opavská společnost Arako. Do konce roku 2012 tam dodá výrobky za více než 20 milionů eur (asi 480 milionů korun), informovala mluvčí fi rmy Eva Kijonková.

„Je to náš největší a současně teritoriálně nejbližší kontrakt,“ uvedl v tiskové zprávě generální ředitel společnosti Arako Ro-všan Abbasov.

Podle manažera Tomáše Urbaníka fi rma kontrakt získala především díky referen-cím, které má z dodávek pro první a druhý blok slovenské jaderné elektrárny v 80. letech, a také díky pozici subdodavatele pro české Dukovany a Temelín. „Byli jsme také schopni garantovat, že přímo na míru Mochovcům konstrukčně navrhneme a dodáme speciální regulační vlnovcové armatury pro zadané parametry,“ uvedl obchodní ředitel společnosti Arako Milan Martínek. Urbaník doplnil, že dodavatel musel splnit výrazně posílené požadavky na bezpečnost a že mimořádný byl i roz-sah dokumentace a jejího schvalování.

Arako vyrábí armatury pro jadernou i kla-sickou energetiku, chemii, petrochemii, plynárenství a teplárenství. Své výrobky, jako jsou ventily, šoupátka nebo kulové kohouty a fi ltry, fi rma vyváží do 25 zemí pěti kontinentů. Vlastníkem společnosti Arako je skupina Atomenergomaš, stro-jírenská divize ruské státní energetické korporace Rosatom.

„Společnost Arako nyní prochází rychlým rozvojem. Letos začala v Opavě inves-tice v hodnotě zhruba 180 milionů korun do nového výrobního zázemí,“ informoval Urbaník.

Česká SKEX vybuduje ve Vietnamu tři vodní elektrárny za 18 mld. Kč Česká exportní společnost SKEX, nástupce Škodaexportu, se chystá ve Vietnamu postavit tři vodní elektrárny. S vietnam-ským partnerem DLGL podepsala závazné memorandum a nyní jedná o termínech a postupech výstavby. Celkový objem kontraktu by měl přesáhnout jednu mi-liardu dolarů (17,8 miliardy korun). ČTK to dnes sdělil technický ředitel SKEX Jan Petr.

Elektrárny budou mít celkový výkon 500 megawatt. Dvě z nich budou na jihu a jedna na severu Vietnamu. Dokončeny budou podle Petra v letech 2015 a 2016.

Zástupci DLGL (Duc Long Gia Lai Group)

v těchto dnech v Praze projednávají technické, fi nanční a organizační části kontraktu, který by měl být podepsán ve druhém čtvrtletí 2012. Navštívili také závod výrobce vodních turbín ČKD Blan-sko, který by mohl na stavbě elektráren spolupracovat. Na fi nancování projektu by se měly podílet Exportní garanční a pojiš-ťovací společnost a Česká exportní banka.

Společnost DLGL již ve Vietnamu několik vodních elektráren provozuje, působí také například v dopravě a zabývá se produkcí kaučuku.


Škodaexport patřil v 90. letech k největším exportérům průmyslových celků v Česku. Problémem fi rmy se však postupně stá-valy vysoké dluhy a nejasnosti o výhod-nosti některých zakázek. Podnik se v roce 2002 dostal na pokraj bankrotu, stát ho ovšem považoval za strategický pro tu-zemský průmysl, a tak ho od tehdejších akcionářů vykoupil. Před dvěma roky byl podnik opět prodán do soukromých rukou.

V minulém týdnu Vietnam se skupinou podnikatelů navštívil ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek. Několikrát zdůraznil, že české fi rmy by měly více na-plňovat potenciál vzájemného obchodu s Vietnamem. Největší příležitosti pro české podniky podle něj leží v energetice, strojírenství a dopravě.

Ceny elektřiny podle EU porostou dalších nejméně 20 let Elektřina bude podnikatelům i domác-nostem zdražovat nejméně dalších 20 let a v roce 2050 by se mohla oproti dnešku její cena až zdvojnásobit. Vyplývá to ze zprávy Evropské komise, kterou má k dis-

pozici britský ekonomický list Financial Times. Dokument, jenž analyzuje mož-nosti naplnění cílů ohledně snižování emisí skleníkových plynů, mimo jiné po-čítá s velkým nárůstem počtu větrných farem, což elektřinu dál zdraží.

Podle komise všechny scénáře ukazují, že větrné farmy se do roku 2050 stanou hlavním zdrojem elektřiny v EU a nahradí jak výrobu elektřiny z uhlí, tak i z jádra. Větrné farmy by údajně do té doby mohly poskytovat až 49 procent elektřiny v EU. Dnes je to pět procent.

Průměrné ceny elektřiny pro domácnosti a podniky prý podle všech pěti možných scénářů „prudce“ porostou „do roku 2020 až 2030“. Nejvyšší budou ceny po roce 2030 v případě, že obnovitelné zdroje energie budou tvořit podstatný podíl na výrobě elektřiny.

Průměrné ceny elektřiny pro domácnosti v takovém případě vzrostou do roku 2050 o více než 100 procent. Pokud ale budou postaveny nové jaderné a konvenční elek-trárny, bude nárůst činit jen 43 procent. Nárůst cen přitom částečně ovlivní i nové investice do infrastruktury.

Zpráva se pokusila nastínit důsledky při-způsobení energetické politiky, pokud má EU naplnit závazek snížit emise skleníko-

vých plynů o nejméně 80 procent do roku 2050 oproti roku 1990.

Dokument z EU unikl v době, kdy Evropská komise připravuje „energetickou mapu“ do roku 2050, která má být zveřejněna koncem roku.

Jednotlivé scénáře nastíněné v předběžné zprávě ukazují, jak se budou vyvíjet ceny elektřiny a náklady na její výrobu, pokud se má EU stát méně závislou na konvenč-ních fosilních palivech, jako uhlí a zemní plyn, které nyní generují více než polovinu elektřiny v 27členném bloku.

V jaderných elektrárnách se v současnosti vyrábí 28 procent elektřiny v EU, zatímco větrné a vodní elektrárny, tedy dva hlavní zdroje obnovitelné energie, obstarávají dohromady 18 procent.

Z pěti scénářů, které vidí Evropská ko-mise, je nejdražší ten, jenž zahrnuje další výstavbu pobřežních větrných farem v Se-verním moři spolu s výrazným využívá-ním sluneční energie a výstavbou mnoha malých solárních a větrných generátorů elektřiny.

Nejlevnější je naopak scénář spoléhání na co možná největší diverzifi kaci zdrojů energie.

Energetika a suroviny


Stavebnictví

Tunel Blanka bude možná levnější o dvě miliardy Konečná cena za stavbu pražského tune-lového komplexu Blanka se možná sníží o dvě miliardy korun na 36 miliard Kč, tunel by mohl být zprovozněn v dubnu roku 2014, řekl pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS). Jednání s Metrostavem má Praha uzavřít tento měsíc podpisem osmého dodatku ke smlouvě, v němž bude termín dokončení i cena.

„Pokud se nám podaří cenu snížit o dvě miliardy, tedy na 36 miliard korun, budu to považovat za vynikající výsledek, pro-tože cokoli nad dvě miliardy už by byl zázrak,“ řekl deníku primátor. Dodal, že ušetřit lze například na vnitřních obkla-dech tunelu. „Dohromady jde o 18 hektarů obkládaček,“ uvedl Svoboda. Podle něj bude cena uvedená v dodatku „konečná a nepřekročitelná“.

Předpokládaná cena Blanky byla 28 mi-liard korun, nedávno se však ukázalo, že se zřejmě zvýší na 38 miliard kvůli vícená-kladům na most v Troji nebo požadavkům městských částí.

Tunelový komplex měl být zprovozněn le-tos v březnu, to se však nezdařilo. Novým termínem, který bude uveden v dodatku ke smlouvě s Metrostavem, je duben 2014. „Dokonce je předpoklad, že by Blanka mohla být zprovozněna ještě o něco dříve. Ale rozhodně ne později,“ řekl Svoboda.

V září Praha zveřejnila právní analýzu dosavadního postupu při výstavbě tu-nelového komplexu, která potvrdila nejasnosti kolem stavby a upozornila na možná závažná pochybení. Radnice ale trestní oznámení v souvislosti s Blan-kou nechystá. „Zatím žádný audit nena-lezl okolnosti, na jejichž základě by mohl kdokoli trestní oznámení podat,“ uvedl primátor.

Stavba tunelového komplexu začala již v roce 2007, délka severozápadní části městského okruhu bude téměř 6,4 kilo-metru. Doplní tak již provozovaných 17 kilometrů okruhu.

Budování od počátku provází množství problémů. Během ražby se tunel třikrát propadl a Metrostav kvůli nehodám dostal od báňského úřadu několik pokut. Místní obyvatelé si také často stěžovali na hluk nebo prašnost ze stavby.

Penta získala 80procentní podíl v Masaryk Station Investment Investiční skupina Penta získala 80pro-centní podíl ve společnosti Masaryk Sta-tion Investment (MSI), která se s Českými drahami (ČD) podílí na přípravě komerční výstavby na nevyužitých pozemcích v okolí pražského Masarykova nádraží. O podpisu dohody informovala Martina Válová z tiskového oddělení Penta In-vestments. Podrobnosti transakce ne-uvedla.

MSI je 66procentním akcionářem ve spo-lečnosti Masaryk Station Development (MSD), v níž zbývající 34procentní podíl vlastní České dráhy. Smlouva z roku 2004 uzavřená mezi MSI, MSD a Českými dra-hami předpokládá společný rozvoj území v okolí Masarykova nádraží a následný odkup pozemků v majetku Českých drah do společnosti MSD až poté, co bude ukončena veškerá developerská činnost na území.

Podle projektového ředitele Penty Petra Paličky má nyní fi nanční skupina zájem jednat s ČD o změně smlouvy, která by umožnila rychlejší prodej pozemků. „Otázka nyní zní, jestli jsou České dráhy připraveny vystoupit z konsorcia a po-

zemky či jejich část odprodat dříve. Anebo chtějí zůstat v pozici developera a s prode-jem čekat až do doby kompletní realizace výstavby na daném území a na kolaudaci staveb, což je otázka řady let. Oba scénáře jsou pro nás možné a jsme připraveni o nich jednat,“ uvedl Palička.

Podle dřívějších informací předsedy představenstva MSD Jana Hromádky však ČD již zájem podílet se na develo-perské činnosti nemají a chtějí urychleně nepotřebné pozemky prodat. Penta má o areál Masarykova nádraží zájem mimo jiné i kvůli tomu, že jí patří sousední po-zemky bývalého Rudého práva, později České typografi e na Florenci, které v sou-časnosti připravuje na přestavbu.

Cena pozemků se bude odvíjet od výběro-vého řízení z roku 2004, kdy vítězné sdru-žení nabídlo 900 milionů korun za 125 000 metrů čtverečních stavebních pozemků, uvedl již dříve Hromádka. Prodej zbytných pozemků Českých drah v okolí nádraží by měl následovat poté, co je změna územ-ního plánu umožní zastavět. Na změnu územního plánu zatím investoři čekají.

Uvedenou cenu by ale pozemky podle Hromádky měly jen v případě, že by na nich investor mohl zahájit dostatečně rozsáhlou komerční výstavbu. „Je zřejmé, že na území nebude možné postavit 125 000 metrů čtverečních. Při stano-vení plochy se počítalo například s tím, že dojde ke zrušení Masarykova nádraží. Dnes však víme, že nádraží se určitě rušit nebude, proto maximální dosažitelná hrubá podlažní plocha budov bude vý-razně menší,“ podotkl Hromádka.

Mluvčí ČD Petr Šťáhlavský nedávno uvedl, že cenu za prodej pozemků, nemovitostí a majetkového podílu ve společnosti MSD stanoví nezávislý znalecký posu-dek a bude se týkat přibližně 72 000 me-trů čtverečních. Podle Penty lze reálně i po případné změně územního plánu využít na celém území jen zhruba jeden hektar stavebních pozemků. Ostatní plocha bude využita například pro zeleň nebo komunikace.

Penta je středoevropská investiční sku-pina, založena byla v roce 1994. Investuje především do maloobchodu, zdravotnic-tví, letecké výroby, strojírenství, energe-tiky, zábavního průmyslu a bankovnictví. Penta působí v řadě zemí Evropy, nejvíce investičních projektů zatím uskutečnila v Česku, na Slovensku a v Polsku.

Zdroj: www.tunelblanka.cz

10 VII/2011Svět průmyslu | www.svetprumyslu.cz

Strojírenství

ArcelorMittal nezavře žádnou pec, o peníze na investice nepřijde Žádná vysoká pec hutního podniku Arce-lorMittal Ostrava (AMO) se zatím zavírat nebude a společnost nepřijde o peníze na investice. Po jednání s vedením fi rmy to dnes na mítinku se zaměstnanci oznámili odboroví předáci. Odboráři AMO ustavili před týdnem krizový štáb kvůli obavám o budoucnost fi rmy, na tento týden svolali celkem šest mítinků.

AMO v rámci restrukturalizace skupiny ArcelorMittal na konci října přejde z divize dlouhých výrobků do divize plochých výrobků a bude mít také nového gene-rálního ředitele. „Měli jsme obavu, že když se společnost přesouvá z jedné divize do druhé, tak peníze, které jsou schvá-lené na investice, zůstanou v té původní divizi. To neplatí, na jednání s vedením fi rmy jsme se dozvěděli, že peníze pře-jdou zároveň s naší společností,“ řekl člen krizového štábu Leopold Laskovský. Bez

investic by podle odborářů podnik ztratil budoucnost.

Předseda odborů huti Vítězslav Prak na mítinku řekl, že schválené investice se budou znovu přehodnocovat. „Když přejdeme do jiné divize, není řečeno, že nebudeme mít peníze na investice. Dů-ležitá informace je, že prozatím nehrozí zavření vysoké pece, což nás vyděsilo, když jsme se o této možnosti 5. října do-zvěděli,“ řekl Prak. Za 14 dnů ale podle něj může být všechno jinak. O změnách, jaké v divizi nastanou, se má rozhodnout do 5. listopadu, dodal.

Zavření pece by znamenalo propouštění stovek lidí. Mluvčí AMO Věra Breiová už minulý týden v prohlášení informovala, že společnost v současné době zavření ani jedné z dvou ostravských vysokých pecí nezvažuje. „Na tom se nic nezměnilo. Situaci na trzích stále sledujeme,“ řekla dnes mluvčí.

Podle odborářů je situace na trhu s ocelí špatná v celé Evropě a zřejmě se bude dále zhoršovat. „V celé korporaci ArcelorMittal by se měla snížit zaměstnanost o 15 až

20 procent. To je informace z evropské podnikové rady, která se konala minulý týden,“ řekl Laskovský. Doplnil, že v tom jsou zahrnuty i případné prodeje nějaké části společnosti, ale i racionalizace přímo v závodech.

„Jak to bude vypadat v našem případě, zatím nevíme. Počty zaměstnanců už se ale u nás tak radikálně snížily, že bez další modernizace a automatizace už není moc velký prostor,“ řekl Laskovský. Uvedl, že ve-dení fi rmy odboráře ujistilo, že žádná spo-lečnost nebude zvýhodňována na úkor ostravské huti. „To je věc, na které nám po zkušenostech z minulých let hodně záleží,“ doplnil.

Mluvčí hutě řekla, že čísla, která zazněla, se týkají celé skupiny. Pro jednotlivé závody ještě nic není stanoveno a bude se to závod od závodu velmi lišit. Pro Ostravu zatím žádné závěry nejsou, upozornila Breiová. ArcelorMittal Ostrava má v sou-časné době 5 500 zaměstnanců, s dceři-nými podniky jich je celkem 7 000. Podnik se dostal z dřívější téměř miliardové ztráty a loni dosáhl zisku 758 milionů korun.

11 VII/2011

FT: Některé automobilky omezují výrobu v Evropě Některé automobilky omezují výrobu ve svých evropských továrnách kvůli slábnoucí poptávce na trhu. Informoval o tom dnes britský ekonomický list Finan-cial Times. Dodal, že tyto kroky naznačují, že dluhová krize v eurozóně začíná mít negativní dopad na reálnou ekonomiku.

Určité omezení produkce v Evropě podle listu ohlásily francouzské automobilky PSA Peugeot Citroën a Renault i jejich američtí konkurenti General Motors a Ford Motor. „Celkový trh s automobily v Evropě zůstává slabý,“ upozornila spo-lečnost Ford.

Japonské automobilky Toyota Motor a Honda Motor nicméně podle listu po-kračují ve zvyšování výroby v Evropě, pro-tože se zotavují z výpadků způsobených nedostatkem součástek po březnovém zemětřesení v Japonsku. Snižování pro-dukce neplánují ani výrobci luxusních automobilů, napsal Financial Times.

Podle Evropského sdružení výrobců automobilů (ACEA) se celková výroba motorových vozidel v Evropské unii v loň-ském roce zvýšila o 11,1 procenta na 16,9 milionu vozů.

Výzkumná společnost J.D. Power and Associates před časem předpověděla, že prodej aut v Evropě v celém letošním roce mírně klesne na 18,1 milionu vozů. V západní Evropě čeká J.D. Power propad o dvě procenta na 14,2 milionu vozů, za-tímco ve východní Evropě počítá s nárůs-tem o čtyři procenta na 3,9 milionu vozů.

Automobilka Kia začala na Slovensku vyrábět model Venga Slovenský závod korejské automobilky Kia Motors dnes zahájil výrobu modelu Venga, jehož produkce se do továrny u Ži-liny přesunula ze sesterského závodu Hyundai v Nošovicích. Opačným smě-rem putovala výroba modelu Hyundai ix35, kterou nošovická fabrika rozběhla začátkem léta.

Prohození výroby obou aut podle dřívěj-ších informací souviselo s nedostatečnou kapacitou slovenského závodu. Z jeho linek v současnosti sjíždějí také kompaktní vozy Kia cee’d a sportovně užitkové auto-mobily Kia Sportage.

Kia na Slovensku koncem září otevřela novou halu na výrobu motorů a v prvním čtvrtletí příštího roku plánuje spustit třetí výrobní směnu. Podnik, ve kterém nyní pracuje více než 3 000 lidí, přijme dalších přes tisíc zaměstnanců.

Výrobu nového malého vozu spustil letos i bratislavský závod německé automobilky Volkswagen. Tato auta bude prodávat pod třemi značkami koncernu. K modelu Volks-wagen up! tento týden přibyla značka Škoda Citigo a doplní je Seat Mii.

Automobilový průmysl je jedním z hlav-ních tahounů slovenské ekonomiky. Vedle závodu automobilek Kia Motors a Volskswagen vyrábí auta v zemi také francouzský PSA Peugeot Citroën.

Volkswagen nechce nic měnit na svém podílu v Suzuki Německá automobilová skupina Volks-wagen nemá v plánu prodat ani jinak měnit svůj podíl v japonské automobilce Suzuki Motor. Diskuse o vzájemném sporu obou stran se budou vést interně, sdělil dnes Volkswagen. V pátek vyvrcholily spory obou partnerů, když Suzuki ob-vinila Volkswagen z porušování dohody o spolupráci a vyzvala jej k nápravě nebo vrácení svých akcií.

„Volkswagen nebude ve svém akcio-vém podílu v Suzuki Motor dělat žádné změny,“ sdělila německá skupina a k ul-timátu Suzuki se konkrétněji nevyjádřila. Firma dodala, že vzhledem k nutnosti řešit spor interně další komentáře neposkytne. Mluvčí Suzuki pak agentuře Reuters sdělil,

že jeho fi rma od Volkswagenu v této věci žádné ofi ciální vyjádření nedostala.

Suzuki tvrdí, že jí Volkswagen neumožnil přístup k hybridním technologiím, které měly automobilky podle předloňské do-hody sdílet. Chce, aby německý partner během několika týdnů přístup k techno-logiím poskytl, nebo jí prodal zpět její akcie a opustil alianci. Suzuki připomněla, že smyslem partnerství pro ni bylo získat přístup ke klíčovým technologiím.

Suzuki uvedla, že pokud bude Volkswagen její návrh na zrušení aliance ignorovat, zváží další kroky. Rovněž Volkswagen v pátek naznačil možnost právních kroků.

Volkswagen a Suzuki se na spolupráci do-hodly koncem roku 2009. Vlastník Škody Auto koupil v Suzuki 19,9 procenta akcií za 1,7 miliardy eur (42 miliard Kč) a Su-zuki získala ve Volkswagenu 1,5 procenta v hodnotě jedné miliardy eur.

Dohoda měla být partnerstvím mezi sobě rovnými a fi rmy tehdy oznámily, že chtějí spolupracovat při vývoji, výrobě i prodeji s důrazem na hybridní a elektrické vozy. Volkswagen si od spolupráce sliboval po-sílení pozice na indickém trhu a Suzuki doufala, že získá napojení na hybridní a naftové technologie, jejichž vývoj si sama nemohla dovolit.

Od uzavření dohody však fi rmy neusku-tečnily žádný společný projekt a jejich vztahy ochladly. Suzuki letos svého ně-meckého partnera obvinila, že podkopává její nezávislost, a Volkswagen tvrdil, že Suzuki porušila dohodu rozhodnutím nakupovat naftové motory od italského Fiatu.

Zdroj: www.kia-express.cz

Svět, Evropa a my

Do roku 2035 bude v celém světě nutné investovat

do energetických projektů až 38 bilionů dolarů (asi 683

bilionů Kč), pokud se má uspokojit rostoucí poptávka

po energiích. Předpovídá to Mezinárodní agentura pro

energii (IEA), která na toto téma nyní pořádá dvoudenní

ministerskou schůzku.

Agentura na prezentaci v Paříži uvedla, že zhruba deset

bilionů dolarů (přibližně 180 bilionů Kč) bude zapotřebí

vynaložit na investice do průzkumu a těžby ropy. Dalších

16,9 bilionu půjde na výrobu elektřiny, asi 9,5 bilionu

dolarů pak na investice do těžby zemního plynu.

IEA: Do roku 2035 je nutné do energií investovat 38 bilionů USD

Světové sdružení pro ocel (WSA) zvýšilo navzdory globálním ekonomickým problémům výhled růstu poptávky po oceli na letošní a příští

rok. Hlavním tahounem poptávky budou rozvojové země v čele s Čínou, která je největším konzumentem ocele na světě.

Pro letošní rok WSA zvýšila odhad poptávky na 1,397 miliardy tun z předchozích 1,359 miliardy tun. V roce 2012 má poptávka stoupnout

na rekordních 1,474 miliardy tun z předchozích odhadovaných 1,441 miliardy tun.

Rychleji poroste i spotřeba v Číně. Letos má stoupnout o 7,5 procenta na 643 milionů tun a v dalším roce o šest procent na 682 milionů tun.

K růstu přispěje hlavně vyšší poptávka ze stavebního sektoru. WSA původně čekalo, že Čína letos spotřebuje 605 milionů tun ocele a příští

rok poptávka stoupne na 635 milionů tun.

WSA dodala, že produkce ocele v prvních měsících letošního roku prudce rostla. V srpnu však průměrná denní produkce klesla nejníže

v letošním roce, mimo jiné kvůli sezonním výkyvům.

Ředitel asociace evropských výrobců ocele Eurofer Gordon Moff at v úterý v rozhovoru pro agenturu Reuters uvedl, že růst spotřeby ocele

v Evropě v příštím roce zpomalí kvůli slabšímu výkonu zpracovatelského sektoru. Letos se má spotřeba zvýšit o šest procent, v příštím roce

však stoupne jen o dvě až 2,5 procenta. Pokud se podaří udržet dluhovou krizi v eurozóně pod kontrolou, mohla by se poptávka po oceli

začít zlepšovat v druhém čtvrtletí příštího roku.

Členy WSA je zhruba 180 producentů oceli, včetně 19 z 20 největších fi rem v oboru, národních a regionálních ocelárenských asociací a vý-

zkumných institutů oceli. Členové sdružení se na celosvětové výrobě podílejí zhruba 85 procenty.

Světové sdružení pro ocel zvýšilo výhled růstu poptávky po oceli

13 VII/2011

Gartner: Růst podnikových výdajů na informační technologie zpomalí

Celosvětové podnikové výdaje na informační technologie

v příštím roce stoupnou o 3,9 procenta na 2,7 bilionu

dolarů (49 bilionů Kč). Jejich růst tak zpomalí z 5,9 pro-

centa v letošním roce. Vyplývá to z prognózy výzkumné

společnosti Gartner.

Navzdory zpomalení růstu je však podle fi rmy Gartner

důležité, že podniky budou pokračovat v investicích

do informačních technologií i za obtížných ekonomických

podmínek po celém světě.

„Informační technologie jsou hlavním motorem podni-

katelského růstu. V letošním roce do nich například 350

fi rem investuje každá přes miliardu dolarů. Dělají to,

protože informační technologie ovlivňují jejich podni-

katelský výkon,“ uvedl viceprezident společnosti Gartner

Peter Sondergaard.


Svět, Evropa a my

Celosvětové tržby internetových sociálních sítí, jako je Facebook nebo

Twitter, letos poprvé vystoupí na deset miliard dolarů (více než 180

miliard Kč). Předpovídá to výzkumná společnost Gartner. Proti loňsku

by to byl nárůst asi o 41 procent. Tržby se mají zvyšovat i nadále a jejich

růst dokonce zrychlí.

Gartner očekává, že už v příštím roce tržby sociálních sítí vzrostou o 50

procent. Do roku 2015, tedy do čtyř let, se mají ztrojnásobit. Dostaly by

se tak na zhruba 29 miliard dolarů (asi 528 miliard Kč).

K celkovým tržbám sociálních sítí nejvíce přispívají příjmy z reklamy,

významnou část tržeb ale sítím zajišťují také on-line hry. Analytici podle

zpravodajské společnost BBC věří, že období silného růstu tržeb mají

sociální sítě teprve před sebou.

„Z hlediska tržeb je trh sociálních médií teprve v začátcích, i když je

tady už spousta uživatelů, kteří v některých případech vykazují čím dál

vyzrálejší vzorce využití (těchto sítí),“ sdělila analytička Gartneru Neha

Guptaová. Aby ale bylo možné plně využít potenciálu sociálních sítí,

budou muset vzniknout nové podnikatelské modely.

Guptaová rovněž poznamenala, že sociální sítě jsou ve spolupráci se

socioanalytickými organizacemi schopny „odemknout“ data. To znamená

mapovat seznamy přátel, jejich komentáře a zprávy, fotografi e a všechny

jejich sociální aktivity, včetně kontaktních informací a příbuzných médií.

Jiní analytici ale podotýkají, že širší využití takových dat může znamenat

riziko pro soukromí uživatelů.

Gartner: Tržby sociálních sítí letos dosáhnou deseti miliard USD


FAO: Ceny potravin budou dál kolísat, možná se ještě zvýší

Ceny základních potravin budou zřejmě dál silně kolísat a je možné, že se ještě

zvýší. Předpovídá to výroční zpráva, kterou vypracovala Organizace OSN pro výživu

a zemědělství (FAO), Světový program pro výživu (WFP) a vůbec poprvé i Mezinárodní

fond pro zemědělský rozvoj (IFAD). Na rozkolísané ceny a jejich případný další růst

podle nich nejvíce doplatí chudí farmáři a spotřebitelé v Africe.

Všechny tři zmíněné organizace fungují pod hlavičkou OSN. Ve své zprávě o nedostatku

potravin ve světě vyzývají vlády, aby splnily předchozí sliby a začaly sdílet informace

o prognózách vývoje zemědělství a stavu zásob potravin. Pomohou tak prý předcházet

nadměrným cenovým výkyvům, které jsou příčinou nepokojů.

K základním potravinám se řadí rýže, pšenice, cukr, olejniny, mléčné výrobky a maso.

Prudké výkyvy cen potravin a jejich zdražování se staly v letech 2006 až 2008 hlavní

příčinou protestů v řadě chudých zemí. V Africe se za tu dobu zhruba o osm procent

zvýšil počet podvyživených.

Zmíněné potravinové organizace zároveň požadují, aby se zvýšil objem dlouhodobých

investic do zemědělství v chudých zemích. To je nezbytné k tomu, aby tamní farmáři

mohli zvýšit produkci a podílet se na uspokojování rostoucí poptávky po potravinách.

Tyto země potom budou prý i lépe zvládat potravinové krize.


Důležitá oborová platforma

tepelné a chladicí techniky Karlsruhe/Essen, 29. září 2011

WTT-Expo 2011

Veletrh WTT-Expo se 140 vystavovateli

z 16 zemí a 1 800 odbornými návštěv-

níky z deseti zemí dobře obstál jako

exkluzivní platforma pro svůj obor. Tím

WTT-Expo, které se poprvé konalo jako

samostatný veletrh, prokázalo svoji

relevanci pro uživatelské obory. Pod zá-

štitou parlamentní tajemnice Katheriny

Reiche, spolkové ministryně pro životní

prostředí, ochranu přírody a bezpečnost

reaktorů, otevřel odborný veletrh pro

průmyslovou tepelnou a chladicí tech-

niku své brány na výstavišti v Karlsruhe

počtvrté.

„Jsme pyšní, že WTT-Expo našlo jako další specializovaný veletrh pro technologie budoucnosti své pevné místo v našem portfoliu. V tomto roce nám dělá velkou

radost rekordní počet vystavovatelů a sku-tečnost, že podle ankety každý třetí návš-těvník využívá pro svoji informovanost výhradně veletrh WTT-Expo,“ řekla Britta Wirtz, jednatelka veletržní společnosti Karlruher Messe- und Kongress-GmbH.

Vystavovatelé hodnotí veletrh WTT Expo jako oborovou základnu, která přitahuje velmi kvalitní odborníky. 80 % vystavova-telů se přimlouvá za výrobkový veletržní koncept.

Každý čtvrtý návštěvník ujel kvůli návš těvě veletrhu více než 300 km. 70 % návštěv-níků bylo s návštěvou veletrhu spokojeno. Jejich cílem bylo v první řadě navázání a upevnění kontaktů a získání informací o novinkách, výrobcích a službách. 91 % návštěvníků má značný vliv na nákupní

rozhodování fi rmy. Po veletrhu plánuje asi 72 % odborných návštěvníků na základě získaných informací učinit investice.

Poprvé v rámci veletrhu WTT-Expo: odborná přehlídka vyhřívacích systémů pro průmyslové halyNa přehlídce „Vyhřívací systémy průmys-lových hal“, která se v rámci veletrhu WTT--Expo uskutečnila poprvé, se prezentují špičky tohoto oboru. „Jsme hrdí, že jsme

17 VII/2011

pro teprve první odbornou přehlídku zís-kali jedenáct podniků. Všichni se shodují, že tematická integrace do WTT-Expo byla po všech stránkách správná. Pro budoucí akce bychom chtěli tuto oblast ještě dále rozšířit, neboť téma rekuperace tepla je nejen společným jmenovatelem pro klí-čové otázky WTT-Expo, pro tepelné vý-měníky a pro techniku tepelných nosičů, ale i pro systémy vytápění hal,“ objasnil Harald Krüssmann, iniciátor a projektový vedoucí veletrhu WTT-Expo.

Odborný rámcový program se setkal s velkým ohlasemRámcový program měl velkou odezvu. 37 % návštěvníků využilo příležitost po-drobně se v rámci odborného programu informovat.

Velkým úspěchem byla řada odborných přednášek na téma „Moderní budovy – důležitý trh pro energeticky efektivní systémy“, v jehož rámci Prof. Dr. Ing. Bert Oschatz z ITG Institutu pro technické vy-bavení budov z Drážďan prezentoval první výsledky studie decentralizovaných tepel-ných systémů hal, základy pro správné energetické vyhodnocení hal a jejich tepelných systémů. Tyto výsledky mají ovlivnit přepracování normy DIN V 18599, a tím i v roce 2012 ohlášenou novelizaci nařízení o úspoře energie.

„Fórum tepelné výměníky“ skupiny ener-gie-cluster.ch, která byla na veletrhu WTT--Expo zastoupena švýcarským pavilónem, přijala odborná veřejnost velmi dobře. „Nás překvapila a zároveň potěšila velká návštěvnost a obliba, kterou mělo fórum ‚tepelné výměníky‘. Přes 60 účastníků, více než jsme očekávali, přišlo na odborné přednášky,“ shrnul Jürg Kärle, jednatel energetické skupiny energie-cluster.ch.

Ohlasy vystavovatelů k veletrhu WTT-Expo:„Dosáhli jsme cílů, které jsme si napláno-vali: zájem ze strany návštěvníků byl ob-rovský. U našeho stánku jsme vedli mnoho slibných rozhovorů.“ – Lars Dörge, výrobní manažer fi rmy G. A. M. Heat GmbH.

„Pro nás probíhal veletrh WTT-Expo velmi dobře. U našeho výstavního stánku jsme měli mnoho zájemců, kteří byli předem velmi dobře informováni. My sem patříme, veletrh WTT-Expo, to je naše platforma.“

– Marcel Schieskow z fi rmy HTA. Reku-perace tepla.

„My jsme vedli velmi zajímavé rozhovory s obchodníky, vystavovateli, spolupra-covníky z výzkumu a vývoje i dodavateli. Výstava se nám velmi líbila a zanechala v nás velmi dobrý dojem z vystavených exponátů.“ – Katharina Schmelzer, od-povědná manažerka fi rmy Siemens AG – Industry Sector.

U našeho stánku jsme měli kvalifi kované a zajímavé zájemce. Organizace veletrhu byla perfektní.“ – Udo Blume, PTD Business Developement Manager, Alfa Laval Mid Europe GmbH.

„Jsme velmi rádi, že jsme měli veletrh WTT-Expo jako prezentační platformu mezi ACHEMA. Spektrum vystavovatelů a kvalifi kovaná veřejnost dělají WTT-Expo zajímavým veletrhem.“ – Martin Keller

pracující pro inženýrskou kancelář pro ochranu před korozí při výstavbě chemic-kých zařízení a pro Mersen France Py s. a. s.

Příští veletrh WTT-Expo se bude konat v září 2013 opět na výstavišti v Karlsruhe.

Další informace najdete na stránkách: www.wtt-expo.com

Kontaktní osoby pro veletrh WTT-Expo:

PP PUBLICO PublikationsHarald KrüssmannTel.: +49 160 17 91 233Fax.: +49 201 79 88 278e-mail: [email protected]

Zastoupení v ČR:

Naveletrh s.r.o.Lenka VýbornáTel: +420 605 404 691e-mail: [email protected]


Závěrečná tisková zpráva

22. ročníku veletrhu nízkoenergetického stavění FOR ARCH

2011 – nejnavštěvovanějšího stavebního veletrhu v ČR

FOR ARCH 2011

Hlavní téma, které provázelo celý vele-

trh, vzešlo z diskuze při uzavření dohody

Evropského parlamentu a Rady pro

energetickou náročnost budov a pode-

psané Směrnice o energetické náročnosti

budov. Směrnice má za úkol dosažení

stavu, aby do roku 2020 byly realizovány

pouze budovy, jejichž potřeba energie

se blíží nule. Stejně jako toto moderní

téma se snaží veletrh svým profilem co

nejvíce přiblížit novým trendům a situa-

cím. Důraz kladený na úsporu energií

ve stavebnictví bude hrát v následu-

jících několika letech důležitou roli.

Již 22. ročník mezinárodního veletrhu

nízkoenergetického stavění FOR ARCH

nabídl jedinečnou možnost prezentovat

novinky a trendy tohoto progresivního

oboru stavebnictví.

Letošního veletrhu se zúčastnilo 769 vy-stavovatelů z 15 států na čisté výstavní ploše 17 076 m2. Veletrh navštívilo ne-celých 80 000 návštěvníků. „Jsme rádi, že se prezentovalo tolik společností. Na-víc většina z nich představila opravdu produkty a činnost k hlavnímu tématu veletrhu,“ dodává hlavní manažer Martin František Přívětivý a pokračuje: „Za velký

úspěch považujeme také zpětnou vazbu od vystavovatelů a návštěvníků veletrhu, kteří si zaměření celého projektu velmi pochvalovali. I pro další pokračování FOR ARCHu bude hlavní téma nízkoenerge-tické stavění.“

Letošní ročník je za námi, a jaký bude ten další? „Při dalším ročníku jistě přivítáme vystavovatele i návštěvníky v nových výstavních halách, které byly proza-tím pouze k nahlédnutí. Nové výstavní prostory budou pro fi rmy poskytovat vynikající zázemí a rozšířené možnosti prezentace. Navíc dochází k odtržení veletrhu FOR WOOD do samostatného termínu a současně ke spojení s veletrhem Střechy Praha. Vzniká tak souběh tradič-ních odborných veletrhů se zaměřením na využití dřeva ve stavebnictví od kon-strukce až po střechu, který proběhne v termínu od 8. do 11. února 2012 v PVA EXPO PRAHA v Letňanech. Věřím, že i tato novinka bude dalším oživením ve světě výstavnictví. Dovoluji si Vás tímto tedy pozvat jak na nový koncept veletrhu FOR WOOD, tak i na 23. ročník mezinárodního veletrhu nízkoenergetického stavění FOR ARCH 2012,“ uzavírá Přívětivý.

Zaměřením veletrhu FOR ARCH 2011 byl profilován i odborný doprovodný program.

Odborná i široká veřejnost mohla navštívit speciální přednáškový blok Centra pasiv-ního domu s názvy „Pasivní domy – proč a jak“ a „Jak se žije v pasivním domě“. První den veletrhu se představili také zástupci Státního fondu rozvoje bydlení (SFRB) a Ministerstva pro místní rozvoj s pilot-ním programem na podporu výstavby nájemních bytů dle nedávno schválené Koncepce bydlení ČR do 2020. „Pilotní pro-gram bude spuštěn již tento rok a Fond má na jeho realizaci připraveno prvních 120 milionů korun,“ uvedl JUDr. Jan Wag-ner, náměstek ředitele SFRB.

Veletrh také myslel na odstraňování ba-riér a překážek mezi lidmi, a tak společ-nost ABF, a.s., a ČKAIT připravily odborný workshop s názvem: Bezbariérové užívání staveb ve vztahu k právním předpisům a technickým normám.

Další zajímavou konferencí byl projekt s názvem Dřevěné stavění. Zabývala se, ostatně jako celý veletrh, zejména efektiv-ním stavěním, snižováním ekologického zatížení budov atd. Označení „nízkoener-getický“ nebo „pasivní dům“ je dnes prak-ticky synonymem pro moderní bydlení. Za posledních deset let se toto téma posunulo z kruhů vášnivých teoretiků do reálné podoby, kterou respektují od-borníci i legislativa. Naše republika se již může pochlubit celou řadou zajímavých projektů. Firmy, které byly před několika lety pionýry v této oblasti výstavby, jsou dnes vyspělé společnosti s jasnými cíli a zaručenou kvalitou.

Soutěžní přehlídka řemesel SUSO, která letos slaví malé jubileum – již 15 let trvání – měla letos opět své fi nále v rámci vele-trhu FOR ARCH. Finálový den moderoval patron této soutěže – Jan Antonín Du-choslav. Tato soutěž slouží k popularizaci a medializaci stavebních oborů, ke zvýšení zájmu veřejnosti i budoucích studentů o stavební učební obory, na straně druhé se snaží zainteresovat podnikatelskou


sféru a společně se školami vybudovat po celé ČR základnu kvalifi kovaných řeme-slníků. Generálním partnerem je společ-nost Wienerberger, cihlářský průmysl, a.s. Generální partner oboru obkladač: SIKO KOUPELNY, a.s., hlavní partneři: Xella CZ, s.r.o., Schiedel, a.s., LB Cemix, s.r.o, KB Blok systém, s.r.o., a Würth spol. s r.o. Partnery celé akce jsou: STANLEY, DeWALT, D. Z. P. Praha, s.r.o.

22. září proběhlo na galavečeru veletrhu FOR ARCH 2011 vyhlášení výsledků sou-těže architektů ve věku do 33 let – Young Architect Award 2011. Celkem se do sou-těže přihlásilo 128 projektů, z nichž bylo do fi nále nominováno 27 prací. „Hod-nocení bylo náročné, museli jsme se s kaž dým projektem podrobně seznámit a zvážit přínos jeho řešení. Kromě nápadu jsme hodnotili také kvalitu a kreativitu zpracování návrhu,“ vysvětluje předseda odborné poroty Jan Jehlík, který před-náší na Fakultě architektury ČVUT v Praze. „Přestože se jedná o práce architektů, kteří stojí teprve na začátku kariéry a mají za se-bou zatím minimální zkušenosti, potěšilo nás, nakolik profesionální jejich práce byly a kolik neokoukané originality přináší. Myslím, že o řadě z těchto architektů ještě v budoucnu uslyšíme,“ pochvaluje výsle-dek soutěže Jehlík.

Velmi zajímavým programem se pre-zentovalo sdružení Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR. Odborná konference Doprava v Praze v rámci doprovodného programu veletrhu FOR ARCH 2011, se uskutečnila pod osobní záštitou 1. ná-městka primátora Ing. Karla Březiny. Or-ganizátorem konference byla SPS a SD ve spolupráci s ABF. K diskuzi byla tato témata: Zásadní výzvy a současnost pražské dopravy, Dopravní infrastruktura v Praze a územní plán, Pražská doprava dnes a zítra. „S rozvojem společnosti vždy docházelo k nárůstu dopravy, k překoná-vání větších vzdáleností v kratších časech. Moderní doprava založená na velmi vy-soké mobilitě, je úzce spojená s dnešní společností a nelze si představit jedno bez druhého. Celá ekonomika je závislá na stálém pohybu osob i zboží, často na velké vzdálenosti. Stejně tak i města, která jsou centry ekonomiky, vzdělání a kultury, a tím nemyslím jenom Prahu, jsou závislá na trvalém pohybu zboží i osob. Stav společnosti a její vysoké ná-roky na množství a kvalitu zboží kladou velmi vysoké nároky na kvalitní dopravní systém,“ komentuje celou akci Ing. Ka-rel Březina, 1. náměstek primátora. Ten ve svém úvodním příspěvku naznačil hlavní problémy pražské dopravy.

V rámci soutěže GRAND PRIX 2011 o nej-přínosnější výrobek či technologii vele-

trhu FOR ARCH 2011 bylo letos přihlášeno 22 exponátů. Jedná se o tradiční soutěž o nejlepší výrobek, exponát či technologii veletrhu. Přihlášené exponáty musí mít unikátní a jedinečný přínos pro stavitel-ství. Jednotlivé exponáty se vyrovnají svými vlastnostmi a parametry světové úrovni.

Oceněnými byly tyto společnosti:ASTING CZ PASIVNÍ DOMY s.r.o.

Stavební systém maXplus Aku

Pasivní a nízkoenergetické domy, pora-denství pro pasivní domy zdarma, zatep-lení rodinných domů, stavební systém MEDMAX, MAXPLUS a MAXPLUS AKU. Prodej a montáž systému. Projekce a rea-lizace individuální a katalogové projekty EUROLINE BOHEMIA.

GENETOP s.r.o.

Malá větrná elektrárna MVE SIMETI

Společnost se zabývá prodejem a pro-jektováním produktů společnosti SIMETI s.r.o., která vyvíjí, vyrábí a dodává MVE SIMETI (malé větrné elektrárny). Tento produkt má obrovskou výhodu ve svých parametrech, na základě kterých je možno ho instalovat kdekoliv. MVE SIMETI dokon-čila vývoj v těchto výkonových řadách 5 kWp, 8 kWp, dokončuje se vývoj 2 kWP a 10 kWp. Tento typ produktu má na vý-stavě FOR ARCH světovou premiéru.

HELUZ cihlářský průmysl v.o.s.

Cihelné bloky HELUZ FAMILY 50 2in1

Komplexní cihelný systém pro hrubou stavbu, tzn. cihelné bloky pro obvodové, nosné, příčkové a akustické zdivo, kera-mické stropy a překlady, nosné roletové a žaluziové překlady, keramické stropní panely, cihelné komíny, obkladové cihelné pásky a nepálené cihly.

Timpex spol. s r.o.

Reg EQ – komplexní regulace teplovod-ního vytápění v rodinných domech

Výroba automatické regulace hoření pro krby, kamna a regulace vytápění pro RD. Výroba komponentů pro iKrb. Velkoob-chod s kamnářským materiálem.

Wienerberger cihlařský průmysl, a. s.

POROTHERM 42,5 T Profi – cihla plněná minerální izolací

Kompletní cihlový systém POROTHERM; broušené cihly POROTHERM Profi ; cihly plněné vatou POROTHERM T Profi ; cihlové bloky pro vnější stěny, vnitřní nosné stěny a příčky včetně doplňkových formátů; akustické a superizolační cihly; PORO-THERM DRYFIX.SYSTEM – technologie suchého zdění na PUR-pěnu; keramické překlady a stropy; mrazuvzdorná kera-mická dlažba a fasádní lícové zdivo TERCA Klinker; suché maltové a omítkové směsi POROTHERM a TERCA Klinker pro cihelné a lícové zdivo.

Statistika roku 2011:

Počet vystavovatelů

769

Počet zastoupených států

15

Čistá výstavní plocha (v m2)

17 076

Návštěvnost veletrhu 78 645

14. ročník EXPORTNÍ CENA DHL UNICREDITpod záštitou agentury CzechTrade

VÍCE NEŽ 100 FIREM BUDE BOJOVAT O PRVENSTVÍ

V LETOŠNÍM 14. ROČNÍKU EXPORTNÍ CENY DHL UNICREDIT

121 celkově přihlášených firem (s meziročním nárůstem exportu)

z toho 93 firem splnilo kritéria soutěže a stává se finalisty letošního ročníku

43 firem soutěží v kategorii Malá společnost 50 firem soutěží v kategorii Středně velká společnost

10 firem soutěží v kategorii Exportér regionu – Královéhradecký kraj 42 firem soutěží v kategorii Exportér teritoria – Společenství nezávislých států

34 firem soutěží v kategorii Nejúspěšnější klient CzechTrade

Další ocenění

Zvláštní ocenění CzechTrade za exportní inovaci roku

Vyhlášení vítězů proběhne 22. listopadu 2011.

Soutěž pod záštitou vládní agentury CzechTrade nabízí zajímavé srovnání s ostatními exportéry a zviditelnění u odborné i širší veřejnosti.

Vítězové získávají atraktivní ceny od partnerů Exportní ceny DHL UNICREDIT.

Více na www.exportnicena.cz

ZAKLADATEL GENERÁLNÍ PARTNER ZÁŠTITA ODBORNÝ GARANT

PARTNEŘI

MEDIÁLNÍ PARTNEŘI

POŘADATEL

AGENTURA HELAS

GrECo JLT Czech Republic s.r.o.

M A G A Z Í N T Ý D E N Í K U P R O F I T


Rozhoduje kvalita pojištění

GrECo JLT Czech Republic s.r.o.

EXPORTNÍ CENA DHL UNICREDIT

„Jsem přesvědčený o tom, že obdobná

ocenění, která jsou určena především

pro střední exportéry, jsou nesmírně

nutná, protože každý z nich potřebu-

je odbornou prezentaci,“ vysvětluje

význam soutěže Exportní cena DHL

UNICREDIT její porotce Ing. Zdeněk

Voharčík, GrECo JLT Czech Republic s.r.o.

„Soutěž pomáhá rozvoji obchodu, vy-

zdvihuje ty, kteří umějí, daří se jim, mají

výrobní program, který má v zahraničí

úspěch.“

1. Co byste řekl třeba řediteli fi rmy,

abyste ho namotivoval k účasti

v soutěži?

Je to pro vás ideální reklama. Myslím si, že okolo soutěže je hodně reklamy, a ti, kteří se v ní dobře umístí, mají, řekněme, public relation profi t. A to fi rmy vždy potřebují. Prostě: účastí či oceněním se vy jako fi rma zviditelníte a prokážete, že jste kvalitní, že umíte, že dobře exportujete.

2. Jako porotce jste v soutěži po-

prvé. Co od ní očekáváte?

Jsme pojišťovací makléři, naším cílem je doprovázet exportující fi rmy do zahra-ničí a krýt jim rizika z hlediska pojištění, kterým jsou při exportu vystaveni. Ze

zkušeností víme, že to nutně potřebují, protože dneska obchoduje každý, kdo umí, ale jejich protistrana, to jsou dlouhodobí hráči, lidé, kteří trh znají, v daném prostředí se pohybují léta, a my se domní-váme a máme to i prokázané na některých případech, že naše firmy jim v otázkách pojištění nejsou úplně rov-nocennými partnery. Proto chceme v oblasti zajištění ri-zik, bezpečnosti transportu a lokálního servisu vytvořit pro fi rmy prostředí, kde by si byly naprosto jisty, že pokud se cokoli v rámci vývozního kontraktu stane, dostanou

zaplaceno od pojišťovny. Tuto naši fi lozofi i budeme v rámci soutěže prezentovat.

3. Mohl byste v kostce představit

vlastní společnost, tj. GrECo JLT

Czech Republic s.r.o.?

Společnost GrECo JLT Czech Republic s.r.o. je přední makléřská pojišťovací společ-nost se zahraničním investorem. Koncent-rujeme se na střední a velké podnikatelské segmenty, obchodní společnosti, velké průmyslové podniky, exportéry apod. Nabízíme jim zprostředkování pojištění a servis, tím je míněna péče o pojistné zájmy – osobně to například přirovnávám k činnosti advokáta, který zabezpečuje právní zájmy klienta; my zabezpečujeme jeho pojistné zájmy.

4. Využívají fi rmy v ČR dostatečně

zejména směrem do zahraničí

pojišťovací služby? Jaké jsou vaše

praktické zkušenosti?

Řekl bych to takto: ochota akceptovat ri-zika je u českých fi rem oproti zahraničním větší, tzn. více riskují, aniž by, dejme tomu, měly odpovídající zajištění. Srovnáme-li německou, francouzskou či anglickou fi rmu s českou, ony mají své exportní riziko lépe ošetřené.

5. Z toho logicky plyne, že jdu-li

do rizika, mohu hodně tratit…

Ano. Právě tohle se snažíme klientům vysvětlit. Vzhledem k tomu, že výše pojist-ného se pohybuje v promilních částkách z hlediska celkové hodnoty exportova-ných produktů či služeb, do marže se prostě vejít musí. Jít do velkého rizika, to neznamená jen, že nespíte klidně, ale vystavujete svoji fi rmu situacím, které jsou v mnoha případech, a to už jsme zažili, přímo likvidační.

6. Zmínil jste se, že jste spojeni s me-

zinárodním partnerem. Jaký to má

pro vás význam?

Naší snahou je právě propojením s me-zinárodním velkým hráčem v podstatě přinést trochu jinou fi lozofi i do našeho oboru. Dneska je pojišťovnictví většinou „jen“ o ceně, ale my jsme přesvědčení, i když samozřejmě cena je důležitá, že by v současné době měla rozhodovat kvalita pojištění, a tu můžeme díky našemu part-nerství zvyšovat a dál ji předávat našim klientům.

7. Možná laická otázka: dají se

ve vašem oboru vůbec ještě nalézt

nějaké novinky?

Určitě ano. Novinek je celá řada, objevují se kupříkladu s tím, jak se mění legislativa. V dnešní době je řada produktů, které na-bývají nebo budou nabývat na významu, jako příklad mě teď napadá oteplování, změny počasí či klimatu, takže v této souvislosti třeba pojištění „proti“ výkyvu počasí. Nebo jsou produkty, které chrání bilanci, respektive ztráty zisku, dále po-jištění následných fi nančních škod, ztráty image, ztráty dobrého jména, pojištění vícenákladů na reklamu, ekologická rizika atd. Jsou to produkty, které chrání fi rmu jako takovou, a je jich obrovské množství. Prostě: dnes už nejde jen o produkty zá-kladní. Nové produkty jsou daleko sofi s-tikovanější, následně však samozřejmě i dražší.


Odborná tradice v koksárenství

HUTNÍ PROJEKT

Frýdek-Místek a.s.

„Naše společnost se dlouhodobě

pokoušela o export, a v roce 2009 se

nám velmi dařilo. Objem vývozu činil

322 806 tis. Kč,“ vysvětluje účast společ-

nosti HUTNÍ PROJEKT Frýdek-Místek a.s.

v soutěži Exportní cena DHL Ing. Jaromír

Ivánek, generální ředitel a člen před-

stavenstva. Firma uspěla – v kategorii

Středně velká společnost obsadila první

místo.

1. Jak nebo čím se vám uvedeného

úspěchu podařilo dosáhnout?

Vynikající exportní výsledek v číslech jsem už uvedl výše. Jen mohu dodat, že export v roce 2009 nám oproti roku 2008 vzrostl desetinásobně. Realizovat se nám jej podařilo díky zakázkám na Sloven-sku a v Indii. Mohli jsme dosáhnout ještě o 100 milionů více, jenže fakturace jedné indické zakázky byla (bohužel) realizována až v roce 2010.

2. Odrazilo se vítězství nějakým

způsobem jak v řadách manage-

mentu, tak i mezi zaměstnanci?

Nebo dokonce – všimli si toho i vaši

zákazníci?

V každém případě nás to potěšilo. Mezi zaměstnanci jsme o ceně mlu-vili na mítincích, chápali jsme to také jako ocenění jejich práce. Výsledek jsme prezentovali také na našich webových stránkách, na nástěnce ve vestibulu, tam nechyběly foto-grafi e z vyhlašování, a objevilo se to i v naší výroční zprávě. Našeho úspě-chu si všimli někteří naši zákazníci, protože byl prezentován v televizi. Připomínáme jej i na osobních ob-chodních setkáních třeba na Slo-vensku či v Indii. Myslím si, že cena určitý propagační smysl určitě má.

3. Mohl byste několika větami

popsat vaši fi rmu – HUTNÍ PRO-

JEKT Frýdek-Místek a.s.?

Jsme projekční a inženýrskou or-ganizací, která se od roku 1988 za-

bývá i dodavatelskou činností a zvlášť díky ní můžeme mít export tak vysoký. Jsme 100% privátní fi rma, máme majo-ritního vlastníka – Ing. Zdeňka Ručku, který vlastní se svou manželkou necelých 90 % akcií. Jsme orientovaní převážně na koksárenství, těžkou hutní chemii, ale samozřejmě děláme třeba i průmyslové haly apod., ale takových zakázek je v této chvíli málo.

4. Co z vašich aktivit (pokud tomu

rozumím správně, jedná se o pro-

jekční, inženýrské a dodavatelské

činnosti) převládá?

Kdysi dávno jsme byli jenom projekční a inženýrskou organizací, tzn. prodávali jsme „papíry“. Od roku 1988 se snažíme to, co nakreslíme, i dodat. A právě dodavatel-ské činnosti převládají; příklad – loni jsme v nich měli obrat bez 30 milionů miliardu korun, zatímco třeba hodnota projekčních činností se pohybuje kolem 100 milionů korun. Procentuálně řečeno: 89,6 % doda-vatelská činnost, 10 % projekce.

Oborově, jak už jsem naznačil, se věnu-jeme koksárenství. Loni jsme z něj měli 95 % tržeb. Ostatní segmenty, např.

energetika, strojírenství, všeobecné stavby apod., se pohybují v procentech. Připomínám ale, že letos jsme ve stadiu, kdy výsledky mohou být rozdílné, tj. převládnout může projekční činnost před dodavatelskou, protože nerealizujeme tak velké stavby.

Snad jen pro úplnost, proč se věnu-jeme exportu: koksárenství je v ČR spíš na ústupu než na vzestupu. V minulosti bylo tady u nás zhruba 12 koksoven, teď jsou 3, takže trh se nám zužuje, a pokud chceme dělat obor, který opravdu umíme a jsme v něm dobří, patříme v něm mezi pět podobně zaměřených společností na světě, musíme vyjet za hranice.

5. Z letošního roku již uplynulo více

než devět měsíců. Jak se vám daří?

Všeobecně: podíváte-li se blíže do sta-vebnictví a podobných činností, zjistíte, že došlo k útlumu. Jestli uděláme dvě ha-lové stavby za rok, tak budeme rádi. Jinak se u nás zpracovává přibližně 250–300 projektů ročně, od malých až po velké, samozřejmě nyní převažují doplňkové malé projekty.

Úspěchy však máme. Připomenu napří-klad, že jsme uzavřeli velký kontrakt v Pol-sku. Na Ostravsku byl ukončen provoz koksovny Jana Švermy a nám se podařilo zajistit přemístění technologie chemické části koksovny do Polska. Pochlubit se můžeme také tím, že zhruba před měsí-cem a půl jsme poprvé jednali v Turecku a dnes je již podepsaná smlouva na urči-tou část prací na jejich koksovně. Aktivní jsme i v jižní Africe, kde provádíme po-radenskou službu také pro koksárenství. Rovněž jsme zapojeni ve dvou velkých tendrech v Indii, ty jsou těsně před vyhod-nocením a máme poměrně velkou šanci uspět. Půjde znovu o velikou zakázku na chemickou část koksovny. Ta by nám přeplnila kapacity a může se stát, že bu-deme shánět někoho, kdo nám pomůže.



Nabízí světový antivirový program

AVAST Software a.s.

Společ-

nost AVAST Software, a.s., obsadila loni

v kategorii Středně velká společnost

v soutěži Exportní cena DHL druhé místo.

K účasti své firmy v soutěži Miloš Koren-

ko, ředitel marketingu, poznamenává:

„Avast jako firma si nikdy nezadává

placenou reklamu, náš produkt podpo-

rují, a tak i propagují sami uživatelé.

Nicméně když přijde nabídka, abychom

se zúčastnili nějaké zajímavé akce, vět-

šinou se k ní postavíme kladně, protože

jde o dobrou příležitost ke zviditelnění

značky.“

1. Subjektivní otázka: Čím si úspěch

v podobě druhého místa vysvětlu-

jete?

My neexportujeme „nic jiného“ než jed-ničky a nuly, za námi nejsou vidět kamio- ny, vlaky, balíky či balíčky nebo cokoliv jiného, co si lidé standardně za exportem představují. Předmětem našeho podni-kání je export antivirového programu, tedy know-how. Zajišťujeme bezpečnost počítačů již pro 136 milionů uživatelů, což z nás dělá největší antivirovou fi rmu na světě. Myslím si, že z tohoto titulu naše umístění tomu odpovídá.

2. Zaskočil vás zmiňovaný úspěch?

Byli jsme překvapeni, já tedy zejména, protože v koutku duše jsem naprosto ne-věřil v úspěch. Možná kvůli vzpomínkám na minulý režim, kdy se vyvážela ocel, železná ruda, uhlí a podobné hmotné věci. Myslel jsem si, že cena se soustředí kolem podobných výrobků a že věci, které se nepřevážejí, třeba antivir, nemohou zabodovat.

3. Z výše řečného předpokládám,

že větší část produkce Avastu míří

za hranice ČR…

Jak jsem již uvedl, ve světě máme 136 mi-lionů uživatelů, v Česku chráníme 1,7 mi-lionu uživatelů, takže je to přibližně 1,3 %. Drtivou většinu našich produktů tedy exportujeme. Avast je celosvětová fi rma, máme uživatele od nejsevernějších až po ty nejjižnější státy, připomněl bych jižní Afriku, Austrálii i nejlidnatější stát světa Čínu. Ale třeba máme uživatele na Pit-cairnových ostrovech, což je nejmenší uznaný stát na světě, z celkového počtu 50 obyvatel má 6 z nich nainstalovaný Avast. Celkem jde Avast do 238 států a regionů.

4. V roce 2001 jste zvolili neobvyklý

obchodní model – dali jste na trh free

verzi, tj. program zdarma, se zámě-

rem dostat se za hranice ČR, rozšířit

si trh. Nicméně krok, kdy se „spolé-

háte“, že někteří uživatelé si jej někdy

koupí, mi připadá zvláštní. Vyplatí se

vám po ekonomické stránce?

Finanční výsledky fi rmy jsou navýsost zdravé. Udržujeme konstantní poměr mezi uživateli, kteří si aplikaci koupí, a mezi těmi, kteří ji používají zdarma. Po-čet těch, co si produkt koupí, není vysoký, je v řádech procent. Ale když si uvědomíte, že společnost registruje ve světě 136 mi-lionů uživatelů, a pokud si její výrobek koupí několik procent lidí, tak je to pořád velice dobrý byznys.

5. Receptů na úspěch však máte

víc…

Většina fi rem vám řekne, že zákazníci jsou pro ně důležití. Když se nás někdo zeptá, jestli jsou pro nás důležití zákazníci, kteří náš produkt používají zdarma, tak by mohlo vyznít moje kladné tvrzení jako klišé. Ale je to tak, a to z několika důvodů.

První důvod: aby byli lidé spokojeni s tím, co jim celosvětově nabízíte, tak váš pro-dukt, zvlášť počítačový program, na ně musí mluvit jejich jazykem. Není v našich silách, abychom jej překládali anebo pla-tili za překlady do všech jazyků. Avastu pomáhá komunita uživatelů, kteří sami zdarma překlad zajistí a tím nám šetří náklady.

Druhý důvod: žádná značka na světě se údajně neobejde bez reklamy. My ale za ni neutrácíme ani dolar. Reklamu nám zajiš-ťují opět uživatelé, protože jej řetězovým způsobem doporučují dalším známým.

Třetí důvod: pro 136 milionů našich uži-vatelů máme technickou podporu řádově jen o 30 lidech. Všechno zvládáme díky tomu, že drtivý počet odpovědí vypracují uživatelé ve svém volném čase na fóru, protože je to baví. Pro zajímavost: ti nej-lepší nabízejí přes 50 tisíc odpovědí pro další uživatele.

Čtvrtý důvod: klíčový bod antivirového byznysu spočívá v tom, jestli jste nebo nejste schopen efektivně hledat všechny nové viry. Každý den se objeví zhruba 50 tisíc unikátních virů. Abychom je našli, museli bychom najmout řádově stovky virových analytiků. My ale opět využíváme naši komunitu, kdykoli náš uživatel přijde na podezřelý kus kódu, který se chová jako virus, tak nám jej aplikace automaticky pošle do virové laboratoře k analýze.

Závěr: naši vlastní free uživatelé jsou pro-stě k nezaplacení. Zdůrazňuji, tihle lidé nejsou našimi zaměstnanci, dělají vše proto, že mají rádi náš produkt i fi rmu.



SPINEA, s.r.o. – TwinSpin, slovenský

reduktor svetovej úrovne

„Firma SPINEA je moderná rýchlo

sa rozvíjajúca slovenská súkromná

strojárenská spoločnosť,“ vysvětluje

Ing. Dušan Vasilišin, generální ředitel

SPINEA, s.r.o., se sídlem v Prešově.

„Predmetom vlastnej činnosti je všetko

od výskumu, vývoja, výroby, logistiky

až po predaj vysoko presných TwinSpin

reduktorov. Sme jediným európskym

výrobcom a patríme medzi štyroch

najväčších výrobcov veľmi presných

prevodoviek na svete. Konkurujú nám

len tri japonské firmy.“

1. Z vaší historie jsem zjistil, že vývoj

vašeho klíčového produktu – ložisko-

vého reduktoru (převodovky) Twin-

Spin začal již koncem 80. let minu-

lého století. Kdo a kde jej vyvíjel?

Prešov bol za minulej éry centrom prie-myselnej automatizácie pre celý východný blok. Existoval tu Výskumný ústav ko-vov, ktorý mal na starosti automatizáciu v socialistických štátoch. Stalo sa ale, že niektoré myšlienky zostali iba v hlavách konštruktérov, ktorí tu pracovali. Keď ho-voríme o začiatkoch našej spoločnosti, tak môžeme povedať, že fi rma vznikla na zelenej lúke so slovenským kapitálom, a že na nedokončené myšlienky bolo po-trebné ešte veľa úsilia, dôvery, investícií a dobrého odhadu perspektívy. A podarilo sa, spoločnosť SPINEA prišla na trh s vý-nimočným produktom. Na začiatku boli dvaja konštruktéri, autori našich patentov, páni Bartolomej Janek a Tibor Fecko, obi-dvaja sú stále u nás, robia na úseku vývoja a stále generujú nové myšlienky.

2. Společnost SPINEA, s.r.o., byla

založena v roce 1994. Mohl byste

z fi remní historie připomenout

jeden, dva či tři nejdůležitější, klíčové

okamžiky?

Určite. Kľúčový moment je rok 1995, keď sme dostali prvýkrát ako fi rma SPINEA medzinárodný patent za prenosový me-chanizmus TwinSpin. Celé riešenie, prevo-dovka, funguje na vlastnom samostatnom princípe, odlišnom od konkurencie – je to slovenské know-how. Dôležitým potom bol rok 2001, kedy sa prevodovky začali vyrábať sériovo. No a tretí moment by som nazval súčasnosťou, keď od roku 2011 do roku 2013 plánujeme viac ako zdvojnásobiť sériovú výrobu.

3. Pojďme k vašemu výrobnímu

programu. Čím se liší TwinSpin, Roto-

Spin a DriveSpin?

TwinSpin je náš základný produkt, čiže od neho je treba všetko ostatné odvíjať.

TwinSpin je vysoko presná prevodovka za-ložená na unikátnom prenosovom mecha-nizme. V podstate vystupuje ako ucelená kompaktná jednotka, je v nej úspešne integrovaná nielen vysoko presná pre-vodovka, ale zároveň aj radiálno-axiálne ložisko. Preto sa niekedy označuje aj


ako ložiskový reduktor. TwinSpin je sa-mozrejme chránenou značkou, vzťahuje sa k nemu niekoľko svetových patentov.

DriveSpin a RotoSpin sú v podstate v nadväznosti na TwinSpin ďalšie dve aplikačné rady výrobkov. DriveSpin je spo-jenie ložiskového reduktora TwinSpin so servomotorom, ktorý má malé zástavbové rozmery, nízku hmotnosť, jednoduchú inštaláciu. Predstavuje pre zákazníka tech-nicky inteligentné a kompaktné riešenie. RotoSpin je takisto spojenie TwinSpinu buď s prírubou, alebo pätkou vhodné na zabudovanie priamo do nosných kon-štrukcií. Využíva sa na riadenie či poloho-vanie napríklad otočných stolov.

Produkty našej spoločnosti sú určené do aplikácií, ktoré vyžadujú vysoký re-dukčný pomer, veľkú kinematickú pres-nosť, bezvôľový chod, vysokú momen-tovú kapacitu, vysokú tuhosť, kompaktnú konštrukciu v obmedzenom inštalačnom priestore a tiež malú hmotnosť. Nachád-zajú širokú škálu uplatnení v automatizácii a priemyselnej robotike, v oblasti výroby obrábacích strojov, servisnej robotike, tex-tilnom priemysle, zdravotníckej technike, monitorovacích systémoch a mnohých ďalších sférach. SPINEA ponúka široký rozsah vysoko presných prevodoviek od priemeru 50 mm až do 335 mm a vý-konu od 18 Nm až po 4 200 Nm.

4. O které výrobky (výše jmenované)

je na trhu největší zájem?

Ako som už povedal, TwinSpin je náš zá-kladný produkt, máme u nich ale série a z tých v podstate najviac vyrábame robotické série, je to až 3/4 produkcie. Robotika je dneska populárna, keď sa pozriete hoci kde na linky v automobilo-vých továrňach či v montážnych elektro-technických závodoch, uvidíte tam veľa robotov. Pritom každý robot má väčšinou

šesť osí, každá os musí byť osadená pre-vodovkou a motorom, to sú tie naše pre-vodovky. Z našich najväčších robotických zákazníkov by som spomenul európske spoločnosti, napríklad KUKA, ABB, Co-mau, RRRobotica a Autovaz. Ony majú svojich vlastných zákazníkov väčšinou v automobilovom priemysle, ale aj vo zváracích alebo montážnych závodoch. Naše prevodovky sú bežne v robotoch, ktoré skladajú autá značiek ako Audi, BMW, Mercedes, Volvo, Ford a iné.

Pre zaujímavosť – sú súčasťou rotačných dverí napríklad na londýnskej radnici alebo jedného z najluxusnejších hote-lov na svete, dubajského Burj Al Arab. Vlastnosti TwinSpin oceňujú pri svojej

Vizitka:

Úplný název společnosti dle obchodního rejstříku:

SPINEA, s.r.o.

Sídlo: Okrajová 33, 080 05 Prešov, Slovenská

republika

Založení společnosti: 1994

Počet zaměstnanců: 250

Obor podnikání: strojírenská výroba

Roční obrat společnosti: 17 mil. EUR

Management:

Generální ředitel: Ing. Dušan Vasilišin

Obchodní ředitel: Ing. Marek Miško

Výrobní ředitel: Ing. Jozef Kuzmišin

M-STORE TOOL MANAGEMENT

Plánovanie, riadenie a vyhodnocovanie spotreby náradia, evidencia prípravkov, meradiel, kontrola nákladovosti výroby – témy, ktoré pre modernú a efektívnu stro-

-

k jej prosperite.

prakticky od jej vzniku a dodáva jej kvalitné

-

-

-

-

-

--

-

m–store

m–store -

www.mcs.sk

toolmanagement system

store

SPINEA, s.r.o. – TwinSpin, slovenský

reduktor svetovej úrovne

výrobe spoločnosti ako Boeing alebo Swa-rovski. Absolútnym dôkazom presnosti a spoľahlivosti výrobkov SPINEA sú do-dávky do projektu urýchľovača jadrových častíc CERN vo Švajčiarsku.

Zvyšok produkcie, to je 25 %, je určený ostatným zákazníkom, ku ktorým idú už spomínané aplikácie presných strojov a polohovania. Táto produkcia je percen-tuálne nižšia, ale veľmi významná v našej produkcii. Vzťahy so zákazníkmi máme dlhodobé, v našom segmente každýprojekt našich zákazníkov, kým je schvá-lený a dostane sa do výroby, trvá dlho, aj viac ako dva roky. Avšak výsledné apli-kácie majú vysokú pridanú hodnotu pre konečného zákazníka. Rozbehnutých máme mnoho významných projektov, ale na úspechy v mnohých nových oblastiach si treba ešte počkať.

5. Kam putují vaše výrobky? Kolik

jich končí na Slovensku, v EU, Evropě

či ve světě?

Obchodné aktivity fi rmy SPINEA sú silne proexportne zamerané, viac ako 98 % predaja smeruje na vývoz a to najmä

do Nemecka, Talianska, Švédska, Rakú-ska, Kórei, Taiwanu a Českej republiky. To sú krajiny nášho záujmu. Vedľa nosných trhov počítame dnes už aj so štátmi ako Rusko, Izrael, Turecko, Čína.

Rasty predaja spoločnosti SPINEA sa po-hybujú za posledné dva roky na úrovni 40–50 % medziročne a trend rastu sa oča-káva aj v najbližších rokoch. Z tohto dô-vodu naša spoločnosť vypracovala projekt rozšírenia existujúcich výrobných kapacít a výstavbu novej haly. Celková investícia do technológií predstavuje hodnotu vyše 10 mil. eur.

6. Můžete v rámci obchodního

tajemství poodhalit hospodářské

výsledky za rok 2010, případně vliv

krize?

V podstate už roku 2010 sme sa dostali na predkrízovú úroveň, to je k roku 2007, prípadne začiatok roku 2008. Dnes, v roku 2011, už krízu necítime. Krízu sme cítili hlavne roku 2009, bol to ťažký rok, museli sme urobiť aj mnoho nepopulárnych opa-trení, ale aj keď nám tržby prepadli o 40 %, dokázali sme aj rokom 2009 prejsť, čo sa

týka hospodárskeho výsledku, s kladným výsledkom.

Čo je ale dôležité, že ani v čase krízy sme sa nesnažili zastavovať vývojové procesy nových produktov, dokončovanie projek-tov, ktoré tu boli. Vďaka týmto aktivitám sme dokázali potom naštartovať ďalšie roky, a aj preto pristupujeme k výraznému rozširovaniu výrobných kapacít.

7. K roku letošnímu jste se již něko-

likrát vyjadřoval... Nicméně – dá se

ještě k němu něco zásadního říct?

Rok 2011 sa dá stručne zhrnúť tak, že pre nás bude predstavovať určite najúspeš-nejší rok v histórii fi rmy, či už zoberieme rok 2007 alebo rok 2010, tak nárast bude predstavovať vo výrobe až 50 %. U ob-jednávok sme dneska v takom stave, ako v histórii fi rmy nikdy predtým, už v júli sme mali vyobjednaný celý rok 2011 a už prijímame objednávky na prvý kvartál 2012. Takže skutočne reálne môžeme po-vedať, že rok 2011 určite bude, čo sa týka aj výroby, aj tržieb a samozrejme predpo-kladám aj v zisku, najlepší v našej histórii.

Ekometal s.r.o.

[email protected]

Presná strojárenská výroba

www.ekometal.sk

Výrobný program:

• Špeciálne val ekové a ihlové ložiská a diely pre ložiskový priemysel

• Diely pre ložiskové reduktory• Diely pre hydraulické systémy• Diely pre prevodovky• Diely pre upínanie

pneuma ckých pružín

Premat, s.r.o. Ul. 1. mája . 1202

014 01 Byt aTel./fax: +421 41 5522474

Tel.: +421 41 5523108E-mail: [email protected]

www.prematby.sk

Cer káty:

ISO 9001

ISO 14 001

Od polovice 90-tych rokov poskytuje firma DSK Maschinenbauteile (Dessau, Nemecko) služby v oblasti predaja ložísk a ložiskového príslušenstva pre obchodných parterov v Nemecku ako i početných obchodných parterov v zahraničí.Táto aktivita nadväzuje na dlhoročné skúsenosti a poznatky z oblasti predaja týchto produktov na svetových ložiskových trhoch (od začiatku 70-tych rokov).Okrem špeciálnych (hlavne vysokopresných) ložísk je tažiskom obchod-ných aktivít aj predaj bežného i špeciálneho ložiskového príslušenstva. V tejto oblasti je potrebné spomenúť dodávky valivých komponentov (valečky, ihlové valečky a pod.).Dodávky valivých elementov predstavujú tažisko spolupráce s firmou SPINEA, s.r.o. Prešov.Začiatky týchtov vzájomných vzťahov sa datujú do polovice 90-tych rokov (roky 1994-95).Z pôvodných overovacích serií dochádza postupne k pravidelným, seriovým dodávkam valivých elementov.Firma SPINEA, s.r.o. Prešov patrí medzi najväčších ako i najvýznamnej-ších obchodných partnerov firmy DSK Maschinenbauteile, Dessau – mimo územia Nemecka.

Kabelweg 78/Elektroland06847 Dessau-RoβlauTelefon: 0340 517 476 Telefax: 0340 517 477email: [email protected]


8. Nakolik využíváte světové vele-

trhy a výstavy?

V rámci nášho celosvetového pôsobenia sa zúčastňujeme všetkých najvýznam-nejších strojárskych výstav sveta, či už sú v Nemecku, Rusku, Číne alebo v Kórei.

9. Všiml jsem si, že se snažíte být

viděni také členstvím v různých

organizacích...

Naše najnovšie obchodné a marketingové aktivity boli ocenené prijatím spoločnosti SPINEA v roku 2010 za riadneho člena nemeckého strojárskeho zväzu VDMA, pričom SPINEA je jedinou fi rmou, ktorá nesídli v Nemecku. Ako jedna z mála fi riem východnej Európy je SPINEA ofi ciálnym členom najväčšej svetovej robotickej or-ganizácie (IFR – International Federations of Robotics) a Európskej robotickej orga-nizácie (EU-united Robotics).

SPINEA je spoluzakladateľ Slovenskej asociácie automatizačnej techniky a ro-botiky SAATAR, je členom ETP-EUROPE

a spoluzakladateľ ETP MANUFUTURE-SK. Podieľala sa na založení klastra na východ-nom Slovensku, ktorého cieľom je pod-pora rozvoja automatizácie a robotizácie. Klaster okrem výrobných a vývojových spoločností združuje VUC Košice a Prešov, TU Košice.

10. Trošku jsme pozapomněli

na vaše zaměstnace. Pokud vím,

Prešovsko trpí vysokou nezaměstna-

ností...

SPINEA zamestnáva takmer 400 ľudí pre-važne z oblasti Prešovského kraja, čím významne prispieva k znižovaniu neza-mestnanosti, ktorá je v tomto regióne najvyššia na Slovensku. Navyše nové in-vestície do výroby a rast predaja dávajú predpoklad, že v nasledujúcich rokoch počet zamestnancov výrazne prekročí číslo 400.

Snahou SPINEA je aj vzdelávanie a prí-prava nových zamestnancov a preto smeruje svoje aktivity aj na spoluprácu s univerzitami na Slovensku a v zahraničí,

aby sa dostala do povedomia študentov, ktorí sa po príchode do praxe môžu stať jej partnermi, alebo zamestnancami. Popri spolupráci s Technickou univerzitou Ko-šice a Žilina sa SPINEA úspešne zapojila do medzinárodných projektov vedených VUT v Brne a Technickou univerzitou v Li-berci.

Spoločnosť bola za svoj prístup k zamest-nancom vyhodnotená regionálnym oce-nením „Opálové zrnko 2007“ ako zamest-návateľ ústretový k rodine.

11. Na závěr: Mohl byste připome-

nout aspoň některá ocenění, jež se

podařilo vaší fi rmě získat?

V roku 2004 získala spoločnosť SPINEA titul „Najlepší exportér roka“. Ocenenie „Strojársky výrobok roka“ získava spoloč-nosť pravidelne už od roku 2004 a v máji 2011 si ho pripísala na svoje konto opäť a to hneď za dva produkty: TwinSpin 50 – vysoko presná prevodovka malých roz-merov a DriveSpin 50 – TwinSpin ložiskový reduktor s integrovaným servomotorom.

TREVA s.r.o. Prakovce

Sme držite mi cer kátov:

ISO 9001:2009 od TÜV SÜD SlovakiaHPQ od Deutsche Bahn AG a ZSSK CARGO

Výrobca zápustkových výkovkov od 0,5 do 130 kg

TREVA s.r.o., Prakovce 13, 055 62 Prakovce, SLOVENSKOTel.: +421 53 41 767 11, Fax: +421 53 41 767 [email protected], www.treva.sk

ww

w.treva.skTR

EVA

s.r

.o.

Medzi hlavné materiály, ktoré firma spracúva, patria kvalitné vlnité lepenky, kartónplasty typu Conpearl, Akylux, HKP, Triplex v rôznych gramážach a hrúbkach, a taktiež rôzne druhy PE a PUR pien a sepa-rátorov z net. textílie. Firma využíva moderné univerzálne aj jednoúčelové stroje, napr. reza-nie vodným lúčom, rezacím plotrom, príp. technologiu od firmy Sealed Air na výrobu vysokokvalitných penových obalov a hlavne vedomosti a dlhoročné skúsenosti svojích odborníkov.

ITOSS, s.r.o.Pod Dúbravou 2887026 01 Dolný Kubín – KňažiaSlovenskoTel./Fax: + 421 (43) 550 73 16E-mail: [email protected]

Prioritnou činnosťou spoločnosti BAFER spol. s r.o. je výroba širokého sortimentu obalov z jednovrstvovej a viacvrstvojej lepenky – kartonáže podľa požiadaviek zákazníka. Spoločnosť úspešne podniká v tejto oblasti od roku l991.

BAFER spol. s r.o. Strojnícka ul. 10

080 06 PrešovTel.: 051/7764 669Fax: 051/7764 017

E-mail: [email protected]

www.bafer.skFirma je držiteľom certifi kátu ISO 9001:2008


Kovohutě Příbram nástupnická, a. s.

Mnohdy chybí rozumná pravidla

České hutnictví utržilo v průběhu eko-

nomické recese značné ztráty. Přestože

vaše zaměření je jiné než například

u železáren v Třinci nebo Ostravě, po-

cítili jste i vy nižší globální poptávku

po zpracovaných kovech?

Samozřejmě. Ale podnik pracuje ve čty-řech výrobních divizích, v nichž se krize projevila velmi rozdílně.

Pokud se týká recyklace olova, tak s krizí automobilového průmyslu došlo k po-klesu výroby i prodeje asi o 15 % a při současném poklesu prodejních cen olova jsme měli v naší hlavní aktivitě vážné pro-blémy. Nejhorší období pro tuto oblast bylo od prosince 2008 zhruba do července 2009, pak nastal výrazný nárůst potřeby olova a jeho slitin.

V recyklaci odpadů drahých kovů se krize příliš neprojevila, surovin pro naše potřeby byl dostatek i prodej odpovídal našim představám. U recyklace elektro-odpadu jsme surovin měli také dostatek, spíše nás trápily nízké výkupní ceny našich

produktů. U produkce výrobků z olova se krize projevila nejvíce. Výrazný pokles zájmu způsobil nutnost dočasného vý-razného omezení některých výrob – např. měkkých pájek, kde jsme zaznamenali pokles až na 40 % naší výrobní kapacity, což jednoznačně souviselo s krizí v au-tomobilovém průmyslu a v elektronice.

Podniku v krizi velmi pomohla rozmani-tost aktivit a fl exibilita činností. Problémy jedné divize byly kompenzovány pomocí divizi druhé, takže jsme až tak nemuseli řešit nepopulární opatření – propouštění zaměstnanců, zkracování pracovní doby či ponechání zaměstnanců doma.

Už od srpna 2009 jste zvýšili výkupní

cenu olověných autobaterií od občanů

o 15 procent. Znamená to, že je o olovo

a jeho slitiny opět vyšší zájem?

Ceny olova na výkupu i prodeji se odvíjejí od londýnské komoditní burzy ve vztahu ke kurzu dolaru či eura. Takže pro ostatní dodavatele jsme v loňském roce cenu měnili 8krát. Mohu potvrdit, že

Vizitka:


Kovohutě Příbram nástupnická, a.s.

Sídlo: Příbram VI č.p. 530, 261 81 Příbram

Česká republika

Založení společnosti:

1311 – nejstarší písemný dokument o existenci hutě

1786 – výstavba nové stříbrné a olověné hutě

1994 – vznik akciové společnosti Kovohutě Příbram, a. s.

2004 – transformace – jediný akcionář

2005 – Kovohutě Příbram nástupnická, a. s.


Obor podnikání:

CZ-NACE – 24.43 = Výroba a hutní zpracování

olova, zinku a cínu

• recyklace odpadů – olovo (autobaterie), elektro-

odpad, drahé kovy

• výrobky na bázi olova, stříbra a dalších kovů –

měkké pájky, odlévané slitiny, olověné výrobky

a polotovary a vzduchovkové střelivo

Roční obrat společnosti: 1,760 mld. Kč

Management:

Generální ředitel: Ing. Jiří Dostál


o olovo a jeho slitiny je nyní zájem veliký. Ten souvisí jak s oživením automobilo-vého průmyslu, potřebou nových slitin na inovované baterie, ale i průmyslu jako takového – když se více jezdí, tak i vozidla potřebují občas vyměnit baterii. Takže neustále hledáme nové zdroje pro výrobu olov, zvýšení naší zpracovatelské kapacity (šachtové, bubnové pece), a tím i prodejů.

Daří se vám získávat dostatek kvalifi -

kovaných odborníků? Před začátkem

recese v roce 2008 to byl poměrně

značný problém i pro hutní podniky...

Ano, byl a stále trvá. Zájem o technické obory klesá, studium čisté barevné meta-lurgie prakticky žádná vysoká ani střední škola nenabízí. Ale podařilo se nám získat několik perspektivních mladých odbor-níků. Přestože nevystudovali přímo obor, v němž nyní působí, získávají zkušenosti a postupně se stávají platnými členy našeho týmu. A pokud se týká provoz-ních profesí, registrujeme zvýšený zájem o práci u nás i za cenu, že trvá pár let, než zvládnou veškeré potřebné dovednosti.

Hutní podniky se dnes více než jindy

zaměřují na automatizaci produkce,

investujete i vy do této oblasti nebo

se k tomu chystáte?

Naše technologie zejména v recyklaci olov je v mnohém velmi specifi cká. Samo-zřejmě investujeme do zlepšování tech-nologií, manipulace apod. nákupem nej-modernější techniky. Nedá se to ale přímo nazvat automatizací. Spíše se snažíme vyvíjet nové technologie tam, kde nám například vznikaly odpady, které nebyly účelně využívány a jejichž likvidace nás stála nemálo fi nancí.

Ve výrobě olověných produktů o automa-tizaci neuvažujeme, protože naše výroba je zakázková, velice různorodá a variabilní. Jsme schopni nabídnout a vyrobit až 2 000 různých typů produktů.

Jednou z nejvýznamnějších nákla-

dových položek je pro hutní podniky

nákup energií především pro tepelné

zpracování. Jakým způsobem řešíte

tento problém, snažíte se například

snížit energetickou náročnost poříze-

ním vhodných technologií?

Z energií je u nás hlavní nákladovou po-ložkou plyn, ale významná je i spotřeba elektřiny. Kde to bylo výhodné, realizovali jsme frekvenční měniče, které přinesly vý-razné úspory, i když pořízení nebylo levné. Rafi nace olova kyslíkem a další nové tech-nologie nám rovněž šetří mnoho energií, včetně elektrické.

Musím zdůraznit, že v nákupu energií se nám na letošní rok u dlouhodobě stabil-

ních, silných partnerů povedlo zafi xovat ceny komodit v době, kdy dosahovaly díky snížené poptávce vlivem krize svého minima. To nám dává jednak jistotu pevné ceny na celý rok a zároveň i přes zvýšení položek regulovaných Energetickým re-gulačním úřadem i snížení našich nákladů na energie.

Samozřejmě v hutních provozech je spousta energeticky náročných procesů, takže i využití odpadního tepla či nová energeticky úsporná zařízení jsou pro nás zajímavými oblastmi, o kterých musíme trvale přemýšlet. Pracujeme i na „zelených projektech“. Škoda, že nejsou stanovena rozumná pravidla, která by pro energe-ticky úsporné projekty platila dlouhodobě a ne se měnila s příchodem každého no-vého ministra.

V minulých letech jste rozsáhle inovo-

vali technologie na recyklaci kovů, což

jde proti trendu vaší zahraniční konku-

rence, která volí spíš cestu zjednodu-

šení výrobního procesu a případně za-

dávání externího zpracování některých

problematických surovin. Znamená to,

že jste o kus dál než vaši konkurenti?

Máme velmi dobré informace o aktivitách podobných fi rem v zahraničí a ty se větši-nou snaží výrobu maximálně zjednodušit i za cenu mnohdy vyšších nákladů, zkrátka si nekomplikují život. My se snažíme recy-klační aktivity rozšiřovat i v dříve netradič-ních oblastech, samozřejmě pouze tam, kde očekáváme přínos pro podnik, i když někdy až ve vzdálenějším horizontu. Vede to třeba i k vyššímu počtu zaměstnanců v porovnání s podobnými podniky, ale celkově se to fi rmě vyplatí – odrafi nování stříbra, recyklace polypropylenu a hlavně jsou šetrné vůči životnímu či pracovnímu prostředí.

V minulých letech jste realizovali řadu

projektů, které snížily zátěž na životní

prostředí, jako jsou rafinace olova

kyslíkem, vakuové odzinkování olova

nebo odchlorování úletů ze šachtové

pece. Hlavní motivací bylo ušetřit vý-


Kovohutě Příbram nástupnická, a. s.

Mnohdy chybí rozumná pravidla

robní náklady, nebo snížit zátěž na ži-

votní prostředí?

Každý projekt měl, má a bude mít jinou prioritu – od úspory fi nancí přes zlepšení pracovního či životního prostředí (rafi nace kyslíkem) až třeba po vyšší zhodnocení re-cyklovaných odpadů, například recyklace polypropylenu. Vlastním zpracováním úletů loužením zase oproti zahraničním partnerům, kteří si toto zajišťují dodava-telsky, nemusíme řešit náročnou dopravu úletů do Belgie a zpět, což je nákladné organizačně i fi nančně. V tomto ohledu se promítá náš přístup, který lze charak-terizovat jako společensky odpovědné chování. Technologie zpracování úletů jejich alkalickým loužením eliminovala vznik nebezpečného odpadu a genero-vala roční úspory kolem 12 mil. Kč.

Při modernizaci a optimalizaci výrob-

ního procesu jde ruku v ruce také sni-

žování počtu pracovníků, kteří danou

činnost dříve vykonávali. Byla za po-

sledních deset let snížena zaměstna-

nost ve vašem podniku?

Zaměstnanost byla snížena výrazně. Na počátku 90. let měl podnik poloviční objem výroby olova, ale vyšší výrobu vý-

robků a více než 700 zaměstnanců. Nyní máme na dvojnásobnou výrobu méně než 250 zaměstnanců. Mnoho činností nesouvisejících s výrobními aktivitami bylo outsourcováno (ve prospěch našich již bývalých zaměstnanců) a je nyní zajiš-ťováno dodavatelsky, některé byly zrušeny (například výroba olověného prachu). Na druhou stranu jsou aktivity podniku výrazně rozšířené o nové činnosti – recy-klaci elektroodpadu nebo výše uvedené projekty, které opět přinesly zvýšení počtu zaměstnanců (investice do lisu na plasty v divizi Elektroodpad či navýšení kapacity a výroby na stávajících zařízeních).

Vaše společnost vyrábí produkty

na bázi olova a cínu. Do jaké míry

pochází tyto suroviny od dodavatelů

a jaký podíl tvoří recykláty?

Olovo na produkty můžeme téměř pro všechny druhy používat z vlastní pro-dukce, tedy z recyklace. Protože však většina produktů na bázi cínu vyžaduje vysokou čistotu, je cín pro naši výrobu téměř všech výrobků nakupován jako primární zdroj, naopak cín z naší recyklace je prodáván k dalšímu zpracování. Námi vyrobené množství recyklovaného cínu

není zase takové, abychom mohli uva-žovat o zavedení náročných rafi načních technologií pro cínové suroviny. Dále zpracováváme značné množství stříbra, také recyklovaného z naší výroby.

Divize Elektroodpad se zabývá zpra-

cováním odpadů elektrických a elek-

tronických zařízení (OEEZ). Mají lidé

zájem o tyto služby více než dříve?

Vnímáte posun v ekologickém smýš-

lení obyvatel?

Povědomí obecně roste a lidé svá vy-sloužilá elektrozařízení odevzdají častěji skutečně tam, kde je s nimi ekologicky na-kládáno. Příkladem je námi provozované sběrné místo v areálu společnosti. Jeho prostřednictvím jsme v roce 2010 získali přes 51 tun vysloužilých elektrozařízení, které k nám donesli zaměstnanci Kovohutí a dalších fi rem v areálu či lidé z blízkého okolí fi rmy. V roce 2009 se takto sebralo přes 37 tun a v roce 2008 to bylo 28 tun.

Možnosti zpracování OEEZ využívají i fi rmy, které potřebují protokol, že je-jich vysloužilá OEEZ byla zpracována dle všech legislativních požadavků i tak, aby nebylo možné zneužít data v nich obsa-žená (např. harddisky počítačů, mobilní

Svoboda Press s. r. o.ãlen skupiny Euro-Druckservice GmbH

ÚPLNÁ SVOBODA TISKU

Největší rotační tiskárna v České republice s více než 50letou tradicí

5 moderních velkokapacitních rotačních strojů Specializace na vysokonákladový tisk časopisů, katalogů

a prospektů, lepenou a šitou vazbu a personalizaci ISO 9001, ISO 12647, ISO 14001, ISO 18001,

FSC, PEFC

Svoboda Press, s. r. o. Sazečská 560/8 108 25 Praha 10-Malešice Česká republika

TRADICE SPOLEHLIVOST KVALITA ŠPIČKOVÁ TECHNOLOGIE VYNIKAJÍCÍ ODBORNÍCI FLEXIBILITA SPOLEHLIVOST KVALITA ŠPIČKOVÁ TECHNOLOGIE VYNIKAJÍCÍ ODBORNÍCI TRADICE

Internet: www.svoboda.cz E-mail: [email protected] Telefon: 266 021 344 Telefon: 266 021 121


mezinárodní a vnitrostátní nákladní doprava

přeprava nebezpečných odpadů dle ADR

transport - spedice - skladování

cokoli

kdykoli

www.

vydr

us.c

z kamkoli

tel.: +420 465 631 517

VYDRUS spol. s r.o., Plynárenská 384, 561 69 Králíky

telefony apod.). I to jsme schopni zajistit díky technologii drcení a následným se-paracím na druhotně využitelné suroviny.

Zde bych si trošku posteskl nad změ-nami chování provozovatelů kolektivních systémů, kteří z recyklačních poplatků vybudovali sběrná místa i logistiku, ale postupně opouštějí původně stanovené principy hospodaření s recyklačními pří-spěvky a přecházejí na „prodej odpadů OEEZ např. formou burzy“. Tím nahrávají spíše různým pochybným zprostředko-vatelům a nekvalitním zpracovatelům to-hoto odpadu. A féroví zpracovatelé, kteří investovali poměrně značné prostředky do pořízení potřebných technologií, na tyto odpady prakticky „nedosáhnou“.

Mezi další činnosti Kovohutí Příbram

patří nakládání i s nebezpečnými od-

pady a jejich recyklace. Jsou na vás

kladeny náročné požadavky, pokud

se týká ochrany životního prostředí?

Samozřejmě! Veškeré podmínky kladené na recyklační technologie se výrazně zpřísňují – jak emisní limity pro ovzduší a vody, tak podmínky na odstraňování odpadů. Vzhledem k tomu, že celá spo-lečnost spadá pod působnost zákona o integrované prevenci, veškeré naklá-

dání s odpady musí plnit soulad s tzv. BAT technologiemi (nejlepší dostupné technologie). To znamená, že celý proces od příjmu a skladování odpadů přes jejich zpracování vč. množství spotřebovaných pomocných surovin až po tzv. koncová zařízení snižující emise do ovzduší či vod, musí splňovat podmínky dané BREF (Re-ferenční dokumenty BREF – souhrnně uvádí informace o evropských nejlepších dostupných technikách; jsou zpracová-vány pro jednotlivá průmyslová odvětví a obsahují údaje o průmyslových proce-sech, používaných technikách, emisních limitech používaných v členských zemích EU, prioritních materiálových tocích a mo-nitoringu) pro BAT jednotlivého procesu.

Pro nové technologie potřebujeme je-jich hodnocení vlivu na životní prostředí EIA; tuto anabázi jsme již několikrát mu-seli absolvovat. U pracovního prostředí je přísně sledován vliv působení olova na zaměstnance pravidelnými kontro-lami obsahu olova v jejich krvi, kde byl přípustný limit snížen oproti minulosti téměř na polovinu. Výrazně pozitivní vliv má v tomto směru naše již desetiletá spo-lupráce s Klinikou pracovního lékařství při Vinohradské FN. Extrémně drahé, náročné a bez viditelného výsledku jsou povinnosti

spojené s evropskou direktivou REACH, hlavní část svých povinností jsme splnili v roce 2008 a ukončili v loňském roce. Věřte, že se mi jen těžko vysvětluje ma-jiteli, proč vynakládáme takové fi nanční zdroje na aktivity, které jsou málo smys-luplné. A dají se připomínat další oblasti, jako staré ekologické zátěže apod., které podnik výrazně zatěžují fi nančně, perso-nálně či organizačně.

Řadu let se ve své činnosti neobejdeme bez environmentálního systému řízení po-dle ISO 14001, který praktikujeme v rámci našeho tzv. integrovaného systému ří-zení (management jakosti, bezpečnost a ochrana zdraví při práci – certifi kace OH-SAS, čtyřikrát osvědčení Bezpečný podnik a již podruhé Podnik podporující zdraví). Jako první v ČR jsme obdrželi certifi kát Odborný podnik pro nakládání s odpady dle norem Entsorgungsfachbetrieb (ČAOH a SUCO). Samostatně sledujeme vývoj hodnot jednotlivých požadovaných pa-rametrů i náklady spojené s fungováním tohoto systému.

Dvakrát jsme získali ocenění Business Leaders Fora – Cena zdraví a bezpečného životního prostředí za projekty, které vý-znamné přispěly ke zlepšení a dosažení pozitivních ukazatelů dle smyslu a názvu soutěže.

Petr Pohorský


Železiarne Podbrezová a.s.

Specialista na výrobu trubek

V krásném údolí mezi Nízkými Tatrami

a Slovenským rudohořím, přibližně

pětatřicet kilometrů severně od Bánské

Bystrice, leží Železiarne Podbrezová a.s.

„Aj keď sme hutnícka firma, tak nemáme

negatívny vplyv na túto peknú prírodu,“

zdůrazňuje Ing. Marian Kurčík, ekono-

mický ředitel Železiarne Podbrezová a.s.

Podnik se řadí k nejstarším hutnickým

společnostem ve střední Evropě.

1. Vaše společnost má více než

170letou historii. Jste na ni určitě

hrdí...

Naša spoločnosť má skutočne dlhodobú históriu. Založená bola v roku 1840, mi-nulý rok sme oslávili 170. výročie. V dobe rakúskej monarchie bola pôvodne po-stavená na výrobu koľajníc pre vtedy začínajúcu a rozvíjajúcu sa železničnú dopravu. Postupne bola transformovaná na výrobu rôznych ďalších hutníckych výrobkov. V 60. rokoch minulého storočia

bolo rozhodnuté, že sa bude špecializovať na výrobu rúr.

Na 170 ročnú históriu sme hrdí, pretože podbrezovské železiarne sa tým zaradili medzi tvorcov európskej hutníckej histó-rie. Sú výnimočné aj tým, že počas svojej histórie dokázali v každej dejinnej etape čeliť mnohým prekážkam, vždy sa udržali na špičkovej úrovni, čo sa týka produkcie, a to prežili napríklad pád monarchie, prvú aj druhú svetovú vojnu… Naša pestrá história je súčasťou nielen slovenskej, ale aj európskej hutníckej tradície.

2. Dal by se váš výrobní program

charakterizovat následujícími pro-

dukty: bezešvé a svařované ocelové

trubky, potrubní tvarovky, svařované

trubky velkých průměrů, potrubní

polotovary, ocelové bloky…? Je

tomu tak, nebo se pletu, vyjmenoval

jsem ty klíčové?

Trošku by som to spresnil…

Vizitka:



Sídlo: Slovenská republika, Podbrezová


Počet zaměstnanců (průměr v roce 2010): 3 237

Obor podnikání: výroba a prodej ocelových trubek,

přesných trubek, potrubních tvarovek, potrubních

polotovarů a ocelových bloků

Roční obrat společnosti: 216 280 tis. EUR

Management:

generální ředitel a předseda představenstva:

Ing. Vladimír Soták

obchodní ředitel a člen představenstva:

Ing. Július Kriváň

výrobní ředitel a člen představenstva:

Ing. Vladimír Zvarík


Máme uzatvorený výrobný cyklus, vy-rábame zo šrotu, máme majoritný po-diel v dvoch šrotárských fi rmách, takže vstupnú surovinu si takto zabezpečujeme sami. Šrot spracovávame v jednej elek-trickej oblúkovej peci. Vyrábame z neho oceľové kontizliatky. Väčšiu časť spotrebo-vávame na výrobu rúr vo vlastnej fabrike, asi jedna tretina ide na predaj.

Z kontizliatkov vyrábame oceľové bezšví-kové rúry valcované za tepla, a opäť – časť predávame, časť používame ako polotovar na ďalšiu výrobu, konkrétne presných oceľových bezšvíkových rúr ťahaných za studena.

Pre úplnosť pripomínam, že podobnú výrobu máme aj v ďalších dvoch fabrikách vo Španielsku – značnú časť polotovarov na výrobu rúr im dodávame práve z Pod-brezovej.

Ďalej vyrábame tvarovky, hlavne oblúky, ale aj rôzne redukcie. Sortiment dopĺ-

ňajú zvarované rúry veľkých priemerov a rúrové polotovary.

Novinkou od minulého roka je výroba galvanických pozinkovaných rúr pre stro-járský alebo automobilový priemysel.

3. Kterých z produktů vyrábíte

objemově nejvíc a které vám přináší

největší zisk?

Objemovo najviac vyrábame ocele, tento rok očakávame výrobu okolo 360 tisíc ton. Na druhom mieste, čo sa týka obje-mov, sú valcované rúry, na treťom mieste presné oceľové bezšvíkové rúry ťahané za studena.

Najvyššiu pridanú hodnotu dosahujeme u presných rúr, najvyššiu rentabilitu majú valcované rúry. Snažíme sa najviacej predávať valcované rúry, ale tak sa nám znižuje objem polotovarov na výrobu presných rúr. Preto uvažujeme o nákupe

polotovarov zo zahraničia, pravdepo-dobne z Ukrajiny alebo z Ruska.

4. Do kterých zemí míří vaše vý-

robky (tuzemsko, EU, svět)? A která

průmyslová odvětví hlavně zásobu-

jete?

Slovenský trh je veľmi malý, takže zhruba 91 percent produkcie ide na export. Pre-dávame hlavne do krajín Európskej únie, ale aj do Spojených štátov, na Stredný a Ďaleký východ, ide zhruba o 40 krajín sveta – najďalej je to Japonsko a Austrá-lia. Z krajín Európskej únie vedie Česko, potom Nemecko, Taliansko, Francúzsko, Španielsko a ďalšie. Predávame prostred-níctvom vlastnej obchodnej siete.

Čo sa týka priemyselných odvetví, naj-viac sa orientujeme v poslednom čase na energetiku, ktorá sa nám javí ako naj-stabilnejší odberateľ, ale tiež na strojársky a automobilový priemysel.

®

ready to deliver

Dodávka potrubních systémů, kompletace

projektů a prefabrikace hutních materiálů

pro energetický, chemický a petrochemický

průmysl a dále dodávky pro konstrukce

a strojírenství.

Kontakt: FEBE TRADE, s.r.o. Na Úrovni 722/6, 712 00 Ostrava-MuglinovTelefon: +420 596 616 660, Fax: +420 596 612 173, E-mail: [email protected]




5. Rok 2009 byl pro vás hospodář-

sky ztrátový, v roce 2010 jste již byli

v zisku. Bylo to vše výsledkem „je-

nom“ krize nebo i něčeho jiného?

Rok 2009 bol skutočne veľmi ťažký. Prvé príznaky krízy sme zachytili už v závere roku 2008, preto sme v novembri 2008 prijali súbor protikrízových opatrení, ktoré sme ihneď začali realizovať. V priebehu roku 2009 sme museli dvakrát hromadne prepúšťať, znížili sme počty našich za-mestnancov asi o 700, a čo sa týka pro-dukcie, tak sme klesli zhruba na úroveň 50 percent výrobných kapacít, takže sme stratu skutočne zaznamenali.

6. Jak si vysvětlujete obrat v roce

2010? Stal se zázrak?

O zázrak nešlo. Naše protikrízové opatre-nia mali pozitívny dopad na hospodárenie spoločnosti. Patrilo k nim samozrejme aj získavanie nových obchodných partne-rov s cieľom zvýšiť produkciu a predaj

našich výrobkov. V priebehu roku 2010 sme začali výraznejšie zvyšovať objemy výroby, priberali sme späť zamestnancov a začiatkom roku 2011 sme dosiahli vo výrobe predkrízové objemy.

V tržbách je to trošku horšie, pretože ceny sú stále ešte nižšie, ako boli v období pred krízou, ale v podstate máme výrobu ka-pacitne naplnenú, predaj funguje dobre. Pokiaľ by nám dovolili kapacity, vedeli by sme predať aj viacej, takže sa dá povedať, že si môžeme akoby vyberať lepších ob-chodných partnerov.

Ani počas krízy sme nezaznamenali nejaké problémy s cashom, fi nančná situácia napriek strate nebola zlá. Podarilo sa nám udržať si dôveru bankových ústavov. Kon-com roku 2009, práve v čase osláv nášho 170. výročia, sme podpísali s bankami fi nancovanie na ďalšie štyri roky.

7. Vaši akcionáři mohou být spo-

kojeni. Údajně vyplácíte ze zisku

za rok 2010 dividendu ve výši 3 eura

na jednu akcii…

Vzhľadom na krízový vývoj, ktorý nás postihol roku 2009, sme nevyplácali dividendy ani za ziskový rok 2008, ani za stratový rok 2009. Teraz valné zhro-maždenie rozhodlo o výplate dividend za rok 2010 vo výške 3 eura na akciu, to je v podstate 9 percent z nominálnej hod-noty. Myslím si, že naši akcionári môžu byť skutočne spokojní. My vyplácame dividendy od roku 1997 bez prerušenia, okrem uvedených dvoch rokov. Takých fi riem nie je veľa…

8. V úvodu jste připomínal vaši

nádhernou horskou přírodu. Jako

železárny nesmíte zapomínat na en-

vironmentální politiku…

Starostlivosť o životné prostredie je v súlade so získaným certifi kátom podľa predpisu EN ISO 14001.

®

71Tel.//fax: 000421 41 562 566 p.ske-maail: koovpap@@kovpapp

Tel./fax: 00421 41 562 56 71e-mail: [email protected]

VVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppp ššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrroooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooootttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccchhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhh kkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkoooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooovvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooovvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvv aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa fffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaarrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrreeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeebbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýý

Výkup šrotu a farebných kovovKOKOKOKOKOKOKOKOKOKOKOOKOOOOOOOOOOKOKOKOKKOKOKOOOOOKOKOOKOKOOKOKOKOKOKOOOKOOOOKKOKKKOOKOKOKOOOOKKKKOKOKOOOKOOKOOKKOOKOKOKOOOOOOKKOOKOOOKOKOOKOOOKOOKOOOOKOOOOOKOKOOOKOKKOOOOKOKOKOKKKOOOOOKOOOOOVPVPVVVVVVVVVVVVVPVPVPPVPVPVPPPPVPVPVVVVVVVVVVVVPVPPPVPPVVVVVVVVPVPVPVVVVVVVVVVVVVPPVPPPVPVPVVVVVVVVVVVVPVPVPPVPVPPPPVVVVVVVVVVVVVVPPVPPVPPVVVVVVVVVVVVVPVPPPVPPVPVPVVVVVVVVVVVPVPVPPVVVVVVVVVPVPVPPVPPVVVVVVPPVVVVVVVPVPVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVPVPVVVVVVVPPVVVVVVVVVVPPVVVVVVVVVVVVVPPPVVVVVVVVVVVPPVPPPPVVVVVVVVPVVVPVVVVVVVPPPVVVPVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVPVPVVVV AAAAAPAAAPAAPAAAAPPPPPPPPAPPPAPAAPPPPPPPPPPPPPAPAAAPPPPPPPPPAPAPAAAPAAPPPPPPPPPPPPPAPAPAPAPAAPPPPPPPPPPPPPAPAPPPPPPPPPPPAAAAAPPPPPPPPPPPPPPPPAPPPAPPPPPAAPPPPPPPPPPPPAAAPPPPPPPPAPPAPPPPPPPPPAAAPPPPPPPPPPPAPAAAPAPPPPPPPPPPPAPPPPPPPPPPPAAAPPPPPPPPPAAAPPPPPPAAAPPPPPPPPPPPAAAAPPPPPPPPPPPPAAAAPPPPPPPPPPAPAAPPPPPPPAAAAAPPPPPPPAAAAAAPPPPPPPAAAAAPPPPPPPPPPAAAAAPPPPAAAAAPPP,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,, ,,,,,,,,, ,,,,,,,,, ,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,, sssssssssssss.s.s.s.sssssssssss.s.s.sssssssssss.s.s.s.ssssssss.sss.ssssssssssssssssssssssss.sssssssss.s.sssssss..sssss..ssssss..sssss...ssssss......s.sssssss.s.s..s..sssss.s.s..s.ssssss....s.......sssssss...rrr.rrr.rrr.r.rr.r.rr.rrrrrrrrr.rrrr.rrrrrrrrrrrrrrrrrrrr.r.r.rrr.rrrrrrrrrrrrrrr.rr.rrr.rrrrrr..rr.rrrr..r..rrrrrrrr...rrrrrrrr...rrrrrrr..rrrrrrr.r..rrrrrrrr..ooooooooooooooooooooooooooooooooooooo.ooooooo.ooooooo.oo.o.ooo.ooo.oo.o.oooo.o.oo.oooo.o.oo.ooooo.ooooooo...o.oo.o.ooooo...oo..oo...ooooo..o.........

SaSaSSaSSSSaSaSaSSaSSaSaSaaSaSaSaSSaSaSaaSSSaSSSSSaSSaSaSaSSSSaSaSaaSaSSSSSSaaSaSaaSSSSSSSSSaaSSSaSaaSaaSSSaaSaSSaaaSaSaSaaaaSaaaSaSSaSaSaSaSaaSaSSaSaSaSSSaaSaSSSSSSSSSaSaSSSSSaSSaSaaSSSSaSaSSSSSaSaaaSaSaSSSSSSaaaSSSSaaaaaaaSSSaaaaaasisisissssisiiiiissssiiiisisisssssssiiisisisssssisisissiiiisissiiisissssssiiissssssissssissiisisssssssssssiiisissssiiiisssssiisisssssiisiisiisissssssisiisisiissssssisiiisisississisiisiiisssiiissssiiisisssssssssisisssssisssssssissssssssssisssssiiisssssssi knnknknknnnknknknnknknkkknkkknknkkkkkkknnnnknknkkkkkknknknkknnnkknknkkkkknknnknknkkkknknkknknkknnnkkkknkknknkknnkkknkkkkkknkkknknknkknknkkkkkknnnknknknkkknnnknkknkkkknnnnnkknkkkknnnnnnknkkkkkkknnnnkkkknkkkkkknknknnnnnnnnkknkkkknkknnknnnnnnknkkknkkkknkknkkkknnknnnkkkkkkkknnnnnknkkkkkkkknnnnnnknknkkkkknknkkkkkkkkkknnnknnkkkkknnnnknnknkkkkkknnnknnnkkkknnnknnkkkknkkkknknknnnkkkknkkkkknnnnkkkkkknnnnnkkkknnnnkkoovovovovoovovovovovovovovovovvovovooovooovovovvvovovovoovovovovovvvvovovvovvooovovovovovovvovovooooooovovvvovovvovovvoooovvovvvvvvvvooooovvvovovvvvvooooooovvvvvovovvvvvoooooovovvvovvvvvooooovvvvvvvovoooooovoovvvvvvoooooovvvvovvvvvoooooovvvvooovoovvvvovvvvooovovvvvvvovvoooooovvvvvvvvooovvvoooooovvvvvvvvvvvoooooooovvvvvvvvvvooooooovvvvvvvvvvvvoooooooooovvvvvvvvvvvoooovvvvvvvvaaaaaaaaaaa aaaaaaaaaaaa a aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa aaaaaaaaaaaaaaaaaaa aaa 8/8888/8/8/8/8/8/8/////8/888/8////8/88/8//8/8/88888/88/888////888/8/8/8/88/88/8/8/8/888/8/8/8/8/8/8888/8//888/8/8/888///88//8888/888///8/8/8/8888/8/8/8888/8/8/8/888/8//8888//8/8//8888//////88888///8//88///888888/888//55555555959595959599599555955555595999955959595555559595959595959595555959595959559555559595559595959555555999559559595955555959595995955555599599595599959999595955595955559595955559595559599555599559555559595555555555555559555955998888888888888888888888888888888888888888888888888888888888888888888888888888888888888888888888888888888888888888

0010100000010010101001011011010101000010000000100101100001000001101100000101001110000000001111011010101010000011110110010010000111111100000000111111101101000000111110101000010111110000001111110101001000011110001001110001010100100000111010000110010010111100101101110 000000000000000 000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000 0000000000000000000000000000 0000000000000000000000000 000000000000 00000000000000000000000 000000000000000000000000000 0000 00100010101001000010101010101111011011010100100101101110110100001111111101010100010110111110100011111011000011110101000011111000101101111001101111001010011010111000000111111100000100001011110000111110000000111111010000111111100000001111111000000001111100011110000111111000000000111110000000101111100011111100000011111100001 ŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽŽiliiiilllliilillillilllliiliiillllliilillllllilllllliilllllillllllliilllliiillllilliiiilliiilliiillliliillllliiiilliiilllliiilliiillliilllliiilllllilliillilliillillliililliiililllinininiininnnnnnnnniiinnnniiinnnnnnnniininniiininiiininnniiiiinniniiiiiinninninniiiinnniiiininnninninnniiiinnnnnininniiniinnininniniinnnninnninniininnnnninnniininiinniniiiinnnnniiiinnnnniiinnniiiiinnnnniiiiiniiniiiinnininniinnniinnnaa aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa aa

SLSSSSLSLSLLLSLSLSLLLSSSSSSSSSLSLLLLLSLLLSLSLSSLSSSLSLSLLLLSLLLSLSSSSSSLSLLLLLSLLSSSSSSSLLLLLLLLSSSSSSSSLLLLSLLLSSSLLLLLLSLLSSLSLLLLSSSLLLLLSLLLLLLLSSLLLLLLSLLLLLLLLSSSLLLLSSLLLLSLSLSSSLLLSLLSSSSLLLLLLLSSSSLLLLSSLLSLLLLSLLLSLLLSSLLLSSSSSLLLSSSSSSLLLLLSSSSSSSSSLLLLLLSSSSSSSSSSLLLLSSSSSSSSSLLOVOVOVOOOVOOVOVOVOVOVOVOVOVOVVVOVVVVVOOOVOVOVOVOVOOVOOVOVVVOVVVVVVVVVOOOVOOOVOVOVOVOVOVOVOVOVVVVVVOVOOOOOVOOVVOVVVVVOVVOOOOVOVVVVVVVVVOOVOOVOOVOVVVVVVVVVOVOOVOVOVOVVVOOOVOOVVVVVVVVOOOOVVVVOVOOOVVVVVOVOOOOOOVVVVVVOOOOOOVVVVVVVVVVOOVVVVVVOVOVVVVVVVOVVVVVVOOVVVOVVVVOOVVVVVVVVOOOOVVVVVVVVOOOOOVVVVVVVOOVOVVVVVVVVVOVOOVVVVVVVOVVVOOVVVVVVVOOOOVOVVVVVVVVVOOOOOOVVVVVVOOOOOVVVVVVOVVVVENENENENENENENEENENENENENEEENNNNNNNENENENENENENENENENENENENENNNNNNNENNNNNENNNNNNNENENNNNNENENEENENNNNNNNNENENEENNNNNNNENENENNNNNENEENNNNNEEEENEEENENNNENENEENEENNNENEENNNNENEENENENENENEENEENENNEEEEENENNNNEEENNNENENNNNNENNENEENNENEEEENENNNNEENEENNNNNNEEENNNEENNNNNNEEENNNNNSSKSSSSKSSSKSSKSKSKKSKSKKKKKSKSSSSSSSKSSSSKSKSKSKSKKKSKSKSKSKKSKKKSSSSSSSKSKSKKSKKKKKKSKKKKSSSSSSSSSSKSKSKKKKKSKKKKSKSSSSSSSKKKKKKKKKSSSSSKSKSKKKKKKSSSSSSSSKKKKKSSSSSSKSSKKSKSKSKKKKKKSSSSSSSSKSKSKKKSSSSSSSSSKKKKSSSSSSKSKKKSSSKSSKSSSSSKKKKKSKKSSSSSSSSKKKKSKKSKSSSSKKKKSSSSSKKKKSKSSSSSSSKKKKSSSSSSKKSKKKKKSSSSSSKKSKKKKSSSSSKKKKSSSSKKKKSSSSSKKKKKSKSSSSSSSKKKKKKSSSSSSKKKKKSSSSKKKKKKKSSSKKKSSSKOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO

MiMiMiMMMMMMMMMiMiMMiMMMMMMMMMMMMMMMiMiiiMMMMMiMMMMMMMiiiiMMMiMMMMMiMMiMiMMMMMiMMiMiiMiMMMMMMMMMMMiMMMMMiMiiiiMiMMMMMiMMMiMMMMMMiMiMMMiMMMMMMMMiMMMMMiiMMMMMMMMiiiiMMMMMMMiMMiiiMMMMMMMiMMMiiMMMMiMiMiMMMiiMiMiMMMMMMMMMMMMiiiiMiMMMiMMMMiMiiMMiMMMMMMiiiiiMMMMMMMMMMMiiMiiiiMiMiMMMMMiiiiMMMMMiMiMMMMMMiMiMiMiMMMiiMiMMMiMMMMMiMMMiiiiiMMMMMMiMMMMMiiMMMMMMMMMiMMMMMMMMMMMMMMM llalalaaaaallallllalaaaaaalalllalaaalalalallaalaalaalallaaaaallalalaalalaalallalalllaaaaaaaaaalllllalaaaaaaaaaalalallllaaaaaaaaaalalllllalalaaaaaaalllaaaaaaaallalalaaaaaaaaaaaaaaaalaaaaaaaaaaaalaaaaaaaalaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaannnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnn nnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnn nnnnnnnnnnnnnnnnnn nnnnnnnnnn SaSSaSSaaSaSaaaSaaaaaSSSSSSSSSaSaSSSaSaSaSaaaSSSSSSSSSSaSSSaaSaaSaSSSSSSSSSSSSaaSaSaSaaSSSSSSSSSSaSSSaaSaSaSaSaaSSSSSSSaSSSaSaSSSSSSSSSSaSaaSaSaSSSSaSSSSSSSaaaSaSaSaSSSaSSSSSaaaaaaaaSSSSSSSSSaaaSaSSSSSSSSaaaaSaaaSaSaSaSaSaSaSSSSSSaSaSaaaaaSaSaSSSaSaaSaSaSSSSSSaSaaaSaaSSSSSaaSSSSSSSaSSSSSSSSSaSSSSSSSaaaSSSSSSaaaSSSSSSSSSaSaSSSSSaSaaaSSSSSSaaaaaaSSSSSaaaSSSSaSSSSSaSaSaSSSSSaaaSSSSSaSSSSSaaagagagagagagagaggaggagaggagagaaagagaaaaaagagagagagagggagagaagagaaaaaaagaggaggggaaaagagaaaaaagagaaagagagaggaggggggggaaaagaaaaaagagaggagggggagaagaaaaagagggggagagagaaaaagaggagagagagagaagagagagagaggaggggagaaagagaggagagggaaaaaaagaagaggagagagaggaaaaaagaagggaggaggaaaaaagagagggaaaaaagaaggggaaaaaaagaggggagaaaaaaaagaagggagaaaaagagaaaagagggggaaaaaaaggggaaaaaaaaaaggggggggggaaaaggggggaaaaaaggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggg nnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnn

KoKoKKKKKKKKKKKKKoKoKoKoooKKKKKKKKKoKooooKKKKKKKKKKKoKKooKoKoKoKKKKKKKKoKoKKKKKKKKKoKoKKKKKKKKoKoKoKooKoKKKKKKKKoKKKoKKKKKKKKoKooKooKKKKKKKKKoKooKKKKKKKoKoooKKKKoKKKKKKKooooKoKKKKKKKKoKKKKKKKKooKKKKKKKKoooKKKKKKKKKoKooKooooooKKKKKKKoooooooKKoooKooKKKKKKooooKooKKKKooooKooooKKKoKoKoKoooooKKKKooKooooooKKKKoooooooooKKKooooooooooKKKKKooooooooooKKKKKooooooooonnnanananananananaananananananananannanannananananaananannannaanananaaanannanannnanaaananananananaaanannannnanaaaaanannananaannnnananaanananannannaaannnnnnnaaannnnnaaaaannnnannnaaananaanaanaananaaaanaannaaananannaaannnnnnanaaanannnnnnnaaaannnnnnnnaannaaanatettttetetetteteteeteteeetetetetetetetetetetetteteteteteeetttttttetettetettetteteetteteeteeeeeteeteteeeeeeeeeeeteeeteteeteeeeeeetteteteeeeeeeetetteteeteeeeeeetteteeeeettttteteeteeeettttttteeeeeeeetttttteeeeeeeetttteeeeeteeeeetttttttteeeeeeeetetetteeeteeeetetettttetetteteeeeteteeeettttttteeeeeeeetteeeeettttteeeetteeeettttttteeeeeeetttttteeeeeeeettttteeeeeľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľľ

ettetetettttttetetetetetetetettetettetetetetettetetteetettettttetetteteetetttetetetetetteteteteteteeeetttteetetteeeeeeeeeeeeteteeeeeeeeteeeettttteeeeeettttetteeeeeeetttettteeeettteeetetteteteeettttteeeeeeeeeeeeeeeeeeeettttteeetttttttteeeeellll.lllllllllllll.l.lllll.llll...l.l.lllll.lll..llll.lllll......lll.....lll....lll...ll.l....lllll.lll...:::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::: ::: :::: 0000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000004424244242424444424224242224222242424224242424424242444222224224242424242424222222422422244442422222422224242444444242424222222242422444422222222422242444424222224224244244244422222422242424244444444442242222424444444244222224444244222222442422224444222224424422224444242442222224424222444444242222444444222422244442244444444422222222222222224442222222221111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111 990999909909999099009090909090000900900909099090999909999090909090009909990990990909000090990909999090999990090909000090909099099900090909009099990990909090009990999909900999909999900090909999000000909000990900909000900009909000990000000000000900090000000090000000000000000000000990000000000099000000099000000090000000333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333 5555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555552222222222222222222222222222222222222222222222222222222222222222222222222222222222222222222222222222222222222222222222 99599995959995995999595955955559599599959599999599999595555555955955595999959999999599955595555555595999995999999955555559555595999999955955555955559999999599955555555555559599999999995995555595555999959999955555555555999999999555555559999999999995555555999995959959955555555999995999595555555559999999955555555555999999995555559999999999555559999999555555599995555555599999999955555555999999995555555555599999955555555599999999555555555999995995555555599995555555599599995555595555556666666666666666666666666666666666666666666666666666666666666666666666666666666666666666666666666666666666666666666666666666666666666666666666666666666666666666666666666666666666666666666666666666666666666666666666666666666666666666666

DDDíDíDíDDDDDDíDíDíDíDíDíDíDíDíDDDDíDDííDíDíDíDíDíDDDDDDDíDíDíDíDíDíDíDííDíDDDíDíDDDíDDDíDíDíDíDíDíDíDDDDDDíDDDíDííDíDDíDDíDDDDDDíDDííDíDíDDíDDDDDDDíDííDíííDíDíDDDDíDíDíDDDííDíDííDíDDíDDDDDDDDíííííDíDDDíDDDDDíDíDDDDDDDDíDDDíDíDíííDDíDDDDDDDííDDDDDDDDDDíDDDDDDDDDDíííDDDDDDDDDDDíDííDDDDDDDDDííDDDDDDDDííDDDDDDDDDDDííííDDííDíDíDDDíDDDDííDDííDíííDíííDírrerererrerrereerereeeeeererrererrrreeeeeereeeerrerrereeeeeererererreeereeereeerrererrrreeeereeeerrerrrreeeererrerrreeeeeeeeeerrrererrrrreeeeeeeeerrrerrreeeereerrrerrereerrerrerrrrrreeeerrreeeerrerreereeeeeeerrrrreeeeeeerrrrrrrrreeeeeeeeeeeerrrrrereeeeeeeeerrrrreeerrereerororororroooroorooooorooorororororrororrrrrororoooooooooroorrrrororrorooororororrrrrorrooorororororrrrrororooooororooororoooooooooooooroororoooorooooooorrrorrrooooooooooororrrorroooorooroooroorrrrrroooooooooorrrrrrooooooorrrrorororrrrrrrrrrooooororooooooooorrrroooooooooooooovvávávávávávávávávávávááváváááávváváváváááávvvvvááávvávávááváávvvvváváváváávvvvváváváváávvávávávávávávááváváávávváváváááávávvvvvvávvávvváááváááváááávávvvávávávááávvvvvvvvvvvvááááávvvvvvvvvvvvvvvvvvávááááááávvvvváávávvvvávááááávvvvvvvávávvvvvváávávvvvvvvvvváváávááávvávááááávvávvvváááááááááávvvvvvvvvváááááávááávvvváááááááávvvvvvvááááááááá ZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZuzuzuuuzuzuzuzuzzuzzuzuzuzuzuuuuuuzuzuzuuuuuzuzuuuzuuuuuuzuzuzuuuuuuzuzzzzuzuuzuzzzzzzuzuzzzuzuzzuzuzzzuzuuuuzzuzzzzzuuzuzuuuzuuzuzzzuuuuuuuzzzzzzuuuuuzzuuuuuzuuuuzuuuuuuuzzuuuuu anananananaanaaannnnananananananananaaaananaanananannnnanannaananaananaannanannananananananannnanananannanannananannnnnannananaanannnananaanananaaaanannnannannnnannnannnananannnnananaaaaanannannannnnnnnaaaannnnannnaa aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa

SeSSSSeSSSSeSeSeSeSeSeSSeSeSeSeSeSSeSeSeSeSeSSSeSeSSSSSeSSSeSSSeSeSeSSSSeSSeeSSSeSeSeSSeSSeSeeeSeSeSSSSeSeSeSeSeSeSSSSSeeSeSeSeeSeSeSSSSSSeeSeeeeSSSSeeSeSeSeeeSSSSSSSeSeSeSeeeeeeeeSeeeeSeSeeSeSeSeeeeSeSSSeSeSeeSeSeSeSSeeeSeeSeeSeeeSSSSeSeSeeSeSeeeeSSSSSeeeeeeeeeeSSeeeSeSeeeeSeeeeeSeeeSSSeeeeSSeeeSSeeeeeeSSeeeeeeSeeekkkkkkrkkkkkrkrkrkrkkkrkrkrkrkrkrkkkrkrkrkkkrkkkkrkrkrkkkkrkrkrkkkkrkkkrkrkkkkkkrkkkkkkrkkkkrkrkrrrrrrrrkkrrrrrrkrkrkkkrrrrkrkrkrrkrkkkkkkrrrrrkrkkkkkrrkrkkkkkkkkrrrkkkkkkrkrkrrrrrrkrkrrrkrkrrkrrkkkkrkrkrrkrkrrkkkkrkkkrrrkrkrrrkkkrkrkrkkkrrkrkkkkkrkrrkkkkkrkrrkkkkkkkkkrrkrrrrkrkkkkkkrrrrrrkkkkkkkkkkrrk etetteteteteteetetetetetetettttetetettetetettttteteetetetetetetetetettetttettttetettetetettettettteeettttteeeeeeetttttteeeeeeeetttteeeeeeeeeettteteteteteeeeeetettteteteteteeeeeetetetettteteteteeeeeeetttteteeeeeeeeeetetettteteeeeeetetetetetettettteettteeeteeetettetteteteetttttetetttetetttteeettaaraaaaaaaarrrarararararararaaaaaraarrrrarararrraaaaaaarararrrrraraaaraaaarrrraaaaaaaaaarrrraraaaaarararraaaaarrrrrrraaaaaarararararrraaaaaararrararaaaararrarraraaarraraarrarararrarraaaraaaraaraaarraarrriáááááiáááiáiáiáááiáááááiáiááiáááááááiiiiááiááiáiáiááiiiiáááááiiiááááiáiáiáááááiáááiiáiááiáááááááiáiiáááiááááiiiiiáiááááááiiáiááááááááiiááááááiáiiiiiááááiáiááiáiáiáiáiáááiáiáááááiáááiáiááááiiiááttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttt

tetttetttttetetetetttteteteeettteteeetttttteteteetetttetetttteeteeteetttteteteteteteeteetttteteeeeeeeeettteeteetttteteeteteeeeetttteteteeteettettteteeetttetetetettteeeetttteeeettttttetetettttttttteteeetttttttetttttttteeetttttteetteeeteteeeet llllllllllll.ll.l.l.l.llllllllllllllllll.lll.l.lll..lll..l......l......lll...........l....l.ll...ll...:::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::: 00000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000042424242424242424242444442422424242422424244422224442424442242424422224224244242422222222442424222222242222224442222224444222242222422222222242444222222242222222442244442442222222224244224421111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111 9909090909090909090999090090909009009090909090909099900909009000009900009000900000000090900000090900909090909090000900909900000909009090090009090009090090990999990999099999999009999909000009990090000000033333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333 6565655655656565656565656565666656656666666665556565565565666566666665555655656565665666666655555555565565655656666666665555556556555656566666666665555555565556665666666656666555555556555565666665656665655555555566666656665555555555556566566666665555555555666665555555555666655555555565656556666565555555555656566655555555656665555556566655555665655555555566655555655555666555555666555555555665555555556665556566555566655666 0000 00 0 00000000000000 00000000000 0000 00000000000000000000000000000000000000000000000 000000000000000 1101010101011010101010101010101010101100100001010011100001001010101011000010100101010100100101001001011100100110011001010100100100111110100101011000111101010110110011110000010010101000000000000000010000001000000099999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999

KOVPAP, s.r.o.

Sasinkova 8/598

010 01 Žilina

SLOVENSKO

Milan Sagan

Konateľ

tel.: 00421 903 552 956

Dírerová Zuzana

Sekretariát

tel.: 00421 903 650 109

BEFARE 777 spol. s r. o.Mliekarenská 10821 09 Bratislava, tel.: +421 2/536 331 67

+421 2/536 331 68 e-mail: [email protected]

Nákup a predaj ferozliatin, kovov a ostatných suro-vín pre metalurgický priemysel.

www.befare.sk

ISO 9001

SYSTEM CERTIFICATION

ISO 14001

SYSTEM CERTIFICATION

TOMIRTECH, s.r.o.

Demänovská 867

031 06 Liptovský Mikuláš

E-mail: [email protected]

www.tomirtech.sk


Z minulosti sme mali len jednu environmentálnu záťaž, bola to skládka trosky, ktorá sa vyvážala za niekoľko desaťročí z oceliarne. Celú haldu sme spracovali, vyťažili železo, ktoré sa v nej ešte nachádzalo. Dnes sa začína opäť zelenieť.

Do budúcnosti máme pripravený program rozvoja envi-ronmentálnych aktivít. Jednou z takých najvýznamnejších je nové odsávanie elektrooceliarne, pece a celej haly, čo prinesie okrem iného zvýšenie ochrany zdravia zamest-nancov. Akciu máme pripravenú na budúci rok, vyžiada si investíciu vo výške asi 10 miliónov euro. Máme schválený projekt na dotáciu z eurofondov cez Ministerstvo životného prostredia SR vo výške 35 percent. Veríme, že sa nám akciu podarí realizovať.

9. Měl jsem pocit, že hodně pozornosti věnujete

také lidským zdrojům…

Máme široký sociálny program, ktorým zabezpečujeme sociálne istoty našich zamestnancov. Okrem kolektívnej zmluvy je podpísaný aj program predstavenstva, ktorým prisľubujeme a zabezpečujeme aktivity nad rámec kolek-tívnej zmluvy a zákonníka práce. Uvedomujeme si, že pra-covná sila je to najdrahšie, alebo najcennejšie, čo tu máme.

Okrem toho si vychovávame vlastné robotnícke kádre, máme vlastnú súkromnú strednú odbornú školu, a dokonca aj gymnázium. V strednej odbornej škole si pripravujeme robotnícke profesie. Už pri nástupe mladých na štúdium sa zaväzujeme, že ich všetkých po ukončení školy za-mestnáme, pokiaľ sa rozhodnú k nám nastúpiť. Chceme mať kvalifi kovaných ľudí. Tak isto poskytujeme štipendiá, zabezpečujeme vysokoškolské štúdium pre našich za-mestnancov, pritom spolupracujeme s Hutníckou fakultou Technickej univerzity v Košiciach. Myslím si, že vzdelávanie je ten trend, ktorým by sme mali ísť.

Hlavné zameranie spoločnosti TPV-TECHNOLOGY, s.r.o. jepredaj, servis a technické poradenstvo pri predaji modernýcha výkonných tvrdokovových nástrojov konečnému zákazníkovi.Jedná sa o poskytovanie služieb a produktov v nasledovnýchoblastiach:

KOVOREZNÉ NÁSTROJE

MERACIA TECHNIKA

TECHNICKÁ PODPORA

LOGISTICKÉ RIEŠENIA

ÚDRŽBA NÁRADIA

TPV-TECHNOLOGY s.r.o. pôsobí v automobilovom, ložisko-vom a všeobecnom priemysle a u subdodávateľov pre zahranič-ných odberateľov z oblasti všeobecného strojárstva.

TPV-TECHNOLOGY, s.r.o., Bratislavská 439/18, Dubnica nad VáhomTel.: +421 42 4427239, e-mail: [email protected]

www.tpvtechnology.sk

Firma je držiteľom certifikátu kvality EN ISO 9001:2008.




10. Rok 2011 jste zatím hodnotil

tak, že „objem produkce je v po-

řádku, jen tržby jsou slabší…“. Je to

tak, nebo se pletu?

Ako som už spomenul, rok 2011 sa vyzna-čuje tým, že sme úplne naplnili výrobné kapacity a od jeho začiatku je spoločnosť každý mesiac v zisku. Stratový bol len apríl,

kedy sme museli odstaviť valcovňu rúr, to je prevádzka, ktorá dosahuje najvyššie zisky, a to z dôvodu, že nám koncom marca vyhorela kabeláž v elektrokanáloch pod valcovňou rúr. Bola to vážna havária, ale vďaka mobilizácii všetkých našich za-mestnancov, ale aj niekoľkých externých fi riem a dodávateľov, sa nám podarilo haváriu odstrániť za necelé tri týždne. Len

pre ilustráciu: podzemie bolo treba naj-skôr vyčistiť po požiari a potom naťahať asi 80 kilometrov káblov. Následne bola na tejto prevádzke okamžite obnovená výroba.

Môžem povedať, že za prvý polrok sú naše hospodárske výsledky veľmi dobré, zisk by mal byť lepší ako za celý minulý rok. Pre úplnosť – ešte samozrejme oča-

GEBR. LENNARTZ GMBH & CO. KGHohenhagener Str. 46 · D-42855 Remscheid P.O.-Box 11 04 69 · D-42864 RemscheidFon: +49 (0) 21 91/99 60-0 · Fax: +49 (0) 21 91/99 60-60 Email: [email protected] · www.lennartz.de

Pílové kotúče s letovanými SK plátkami do priemeru 2200 mm pre delenie ocelí a neželezných kovov

Carbide Tipped Circular Saw Blades up to 2200 mmdiameter for cutting steel and non-ferrous metals

Pílové kotúče pre delenie za tepla a frikčné pílové kotúče do priemeru 2500 mm

Hot and Friction Circular Saw Blades upto 2500 mm diameter

Pílové pásy pre delenie ocelí

Band Saw Blades for cutting metals

Precision | Strengths | InnovationsPresnosť | Výkonnosť | InovácieDlhoročný dodávateľ Železiarne Podbrezová a.s.

Zastúpenie CZ+SK tel. CZ +420 777 151 169 | tel. SK +421 (0)903 610 967fax +421 (0)51 7720 313 | e-mail: [email protected]

Segmentové pílové kotúče od priemeru 250 do 1610 mm

Segmental Circular Cold Saw Blades from 250 to 1610 mm diameter

Pílové listy pre ručné a strojné delenie

Hand Hack Saw Blades andPower Hack Saw Blades

Telesá pre segmentové, tvrdokovové a diamantové pílové kotúče pre delenie za studena

Saw Bodies for Segmental Circular Cold Saw Blades,Carbide Tipped Circular Saw Blades and DiamondCircular Saw Blades

ECOmax – vysoko výkonné pílové kotúče pre delenie ocelí a neželezných kovov

ECOmax – High performance Circular Saw Bladesfor cutting steel and non ferrous metals

HSS celokovové pílové kotúče všetkých rozmerov

HSS Metal Circular Saw Blades in all sizes

Kotúčové píly pre delenie za studena

Circular Sawing MachinesPower Hack Saw Blades

Svět průmyslu | www.svetprumyslu.cz 37 VII/2011SvěSvěSvěSvěSvěSvěSvěSvěSvěSvěSvěvěSvěvěSvěSvěSvěvěvěSvěSvěvěS ěěSvěSvěS ěSvěěěSvěSvěSvěSvSvěvěSvvěSvěěSvěSvěSvět pt pt pt pt pt pt pt pt pt pt pt pt ppt pt pt pt pt pt pptt pt pt pt pt ppprůmrůmrůmrůmrůmůrůmrůmrůmrůmrůmrůmmrůmrůmrůmrůmrůmůmrůmrůmrůmrůmrůmůmrůmůmůmůůmmmmmrůmrůmrůmrůmmrůrůmrůmůmůů yslyslyslyslyslyslysyslyslyslyslyslyslysyslyslyslyslslslslyslyslyslysyslyyyyyyslyslysyslsllslsllsy u |u |u |u |u ||u ||u |u |u |u |u |u u |u |u u |u |uu u |uu |uu |u |u |u |uu |uu |u |uuuuuu wwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwww w.sw.swww.sw.sw.sw.sw.sw.sw.sssw.swwww.sw.sw.sw.sw.s.sswwwwww vetvetvetvetvevetetetvevetttvevevetetetvetvetvetetttvetttetv tvvvvv pruprupruprupruprpruprupppruprupruprurrprupprpprprprupruprrpruprup upppp mysmysmysmymysmysmmysmysmysmysmysmysmysmysmysmysmmymysmmysmysmysmysmysmymmysysmyssmmymymyysysyysmysyyy lu.lu.lu.lu.lululu.llulu.lu.uulu.lulu.lulululu.u.u.uu.uuuulullulu.uuuuuuu..czczczczczczczczzzzzczczczczczczczczczzczczczczzzcczzzcczczzccc 37373737373733737337373737377333733737377373737737377777373773377737777 77 7 7777777777777777777777777777 IIVIIIVIIVVVVVVVVVVIVIIVIIVIIIIVVVVVVVVVIIIVVVVVVVVVIVIIVIIVVVVVIIVIIVVVVVVVVIIVVVVVVIIVIIIVVVVVIIVVIVVVIIVVVIVVVVVVVVVIIVVVVVVVVIIVIIVIIVVVVIIII///222/2/20/200//2/22220/200222000//2/22222/2002000/22/20/200/20/2/20202/20/20/2020/20/202/2/20/20/200/20/200/20/20/2020/2002020/202000/ 0////2/ 0/ 11111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111

kávame plnenie od poisťovne za haváriu, pretože okrem priamych škôd, vznikli nám aj škody spôsobené výpadkom výroby, máme ich takisto poistené.

Očakávame že trend v ziskovosti bude pokračovať, pretože veríme, že naše ob-chodné siete nám zabezpečia dostatok zákaziek aj v druhom polroku. Okrem mesiaca decembra, ktorý je vždy trošku problémový, pretože v polovici mesiaca naši odberatelia zavrú sklady, hutnícky rok má podľa mňa iba 11 mesiacov… Preto na december vždy plánujeme väčšie opravy technologických zariadení.

11. Máte ještě nějakou další zajíma-

vou informaci na závěr?

Možno by som povedal, že okrem toho, že samozrejme sa venujeme v našej mater-skej spoločnosti výrobe ocele a oceľových rúr, máme ďalšie výrobné dcérske spo-ločnosti, hlavne je to v Českej republike – ŽĎAS a Těžké strojírenství Plzeň. Takisto v týchto spoločnostiach sa nám darí vy-rábať a predávať produkciu.

Možno to bude pripadať zvláštne, ale okrem uvedených aktivít sa venujeme aj turistike a cestovému ruchu. Na Táľoch, 10 kilometrov pod Chopkom, máme dva hotely, ski areál a tiež pekné profesionálne golfové ihrisko, podľa expertov jedno z najkrajších vo strednej Európe. Pripo-menul by som, že v tomto roku sme tu už druhý krát usporiadali európsku PGA Tour ladies. Všetci zúčastnení boli s ihriskom a s organizáciou veľmi spokojní.

Týmto zároveň vlastne prezentujeme ni-elen Tále, ale aj celé Slovensko, asi v 70 krajinách sveta, kde boli televízne prenosy zabezpečované. Niekoľko sto miliónov ľudí vo svete vedelo, že niekde je nejaké Slovensko a že je tam takýto golfový turnaj. – Čiže venujeme sa aj takýmto aktivitám…


KOVOHUTĚ HOLDING DT, a.s.

Kovohutě Čelákovice krizi nepocítily

Kořeny dnešní akciové společnosti Ko-

vohutě Čelákovice sahají do roku 1860,

kdy pánové Stabenow a Galauner založili

v Praze mědikovectví. V roce 1906 se

podnik pro velký nárůst poptávky pře-

stěhoval do nových, značně rozšířených

továrních objektů v Čelákovicích. V roce

1920 se stává společností „Kovodělné

akciové závody Stabenow“. O dvacet let

později byla firma sloučena s „Pražskou

měďárnou a kabelovnou“ a s elektro-

technickými závody „Křižík a spol.“.

O dalších pět let později byla firma předána do národní správy, ale již od 1. 1. 1946 vzniká národní podnik „České válcovny kovů“. V roce 1949 pak fi rma vystupuje pod názvem Kovohutě n. p. a tento název si udržuje až do roku 1989, kdy se Kovohutě změnily na státní podnik.

Současná akciová společnost byla zalo-žena jednorázově Fondem národního majetku České republiky v roce 1994 a její privatizace proběhla v rámci druhé vlny kuponové privatizace v letech 1994–95.

V roce 1995 byla založena akciová spo-lečnost Medex Trade, která s Kovohutěmi Čelákovice úzce spolupracovala. Cílem této společnosti bylo zajišťování veškeré obchodní činnosti pro Kovohutě Čeláko-vice, a. s., a rozšiřování a prohlubování je-jich obchodních aktivit. Medex Trade, a. s., je majoritním akcionářem (58%) podniku Kovohutě Čelákovice, a. s.

Na základě rozhodnutí představenstev obou společností utlumila tato společnost k 31. 12. 2000 své aktivity a převedla své činnosti na Kovohutě Čelákovice, a. s.

K 1. 7. 2007 byla zapsána akciová společ-nost KOVOHUTĚ HOLDING DT, a.s., která vznikla sloučením čtyř společností, při čemž zanikly společnosti Kovohutě Mní-šek, a. s., ALMAX Trade, a. s., MEDEX Trade, a. s., a KOVOHUTĚ ČELÁKOVICE, a. s. Smy-slem fúze je využití synergických efektů, jež sloučení výrobních a jiných činností dosud samostatně konajících společností poskytuje. Majoritním vlastníkem akcií společnosti KOVOHUTĚ HOLDING DT, a.s., je DEMONTA Trade SE se sídlem v Brně.

Rozhovor s ředitelem podniku Ing. Jozefem Špánikem.Na co jste za dobu svého působení

ve funkci ředitele divize Kovohutě Če-

lákovice nejvíce pyšný? A jaké máte

další cíle?

Divize Kovohutě Čelákovice je jednou z divizí KOVOHUTĚ HOLDING DT, a.s. Pod holding spadají ještě dvě divize, a to Ko-vohutě Mníšek, která vyrábí hliníkové sli-tiny ve formě bločků, a Slévárna Jablonec

Vizitka:


KOVOHUTĚ HOLDING DT, a.s.

Sídlo: Česká republika, Čelákovice



Obor podnikání: výroba hutních polotovarů (tyčí,

trubek a drátů) z mědi a jejích slitin, výroba

slévárenských hliníkových slitin a dezoxidačního

hliníkového granulátu, tlakové odlévání hliníku

Roční obrat společnosti: 1 102 838 000 Kč

Management:

Ředitel divize Čelákovice: Ing. Jozef Špánik

Farmet, s.r.o., Robotnícka 4334017 01 Považská Bystrica, Slovenská Republika

Prevádzkujeme Malo – Veľkoobchod s polotovarmiz neželezných kovov na báze medi a hliníka; (kruhové, šesťhranné, duté, profilové tyče, drôty, pásy, plechy)

Naša spoločnosť je jedným z najväčších zákazníkovKovohute Holding DT, a.s. Umistňuje ich výrobky hlavnena Slovenskom, Poľskom, Maďarskom a Anglickom trhu.

Vykupujeme medený a mosadzný odpad na opätovnéspracovanie.

www.farmet.eu.sk


produkující vysokotlaké odlitky ze slitin hliníku. Divize Kovohutě Čelákovice je monopolní výrobce polotovarů ze slitin mědi ve formě tyčí, drátů, trubek a profi lů v České republice. Mým úkolem po ná-stupu do funkce ředitele divize Kovohutě Čelákovice bylo hlavně restrukturalizovat fi rmu z pohledu optimalizace vyrábě-ného sortimentu, personalistiky a řízení nákladů. Podařilo se nám to hlavně v ob-lasti personalistiky a nákladů. Co se týče výrobního sortimentu, tam nás v tomto a následujících obdobích čeká ještě hodně práce, protože cílem je postupně nahradit produkci mosazných automatových tyčí výrobky s vyšší přidanou hodnotou. To obnáší hlavně vývoj a výzkum materiálů a zvládnutí technologie výroby. Zatím jsou viditelné výsledky hlavně v sortimentu mosazných drátů pro elektrotechnický průmysl a mosazných speciálních tyčí pro zbrojní průmysl. V oblasti výzkumu je naše spolupráce spojená zejména s vý-zkumnými ústavy. Jmenovitě Výzkumný ústav kovů Panenské Břežany a SVÚM a.s. v Běchovicích, a nutno též vzpomenout Ministerstvo průmyslu České republiky, bez jehož pomoci by výzkum a vývoj no-vých výrobků nebyl možný.

Čím je vaše fi rma specifi cká oproti

ostatním podnikům, které se pohybují

ve stejném oboru jako vy?

Specifi kum naší fi rmy je hlavně v tom, že dokážeme uspokojit i zákazníky, kteří mají poptávku i po podlimitním množství, které naše konkurence odmítá, respektive je to schopna vyrobit za nepoměrně vyšší ceny než naše společnost. Dále dokážeme poskytnout širokou škálu sortimentu mě-děných, mosazných a bronzových poloto-varů, kde je naše konkurence ve většině specializovaná jen na určitý segment.

Kam všude po světě putují vaše pro-

dukty? Jak důležitý je pro vaši společ-

nost tuzemský trh?

Kovohutě Čelákovice jakožto monopolní výrobce v České republice je samozřejmě svázán s tuzemským trhem, kde přibližně polovina produkce končí jak u konečných spotřebitelů, tak ve velkoobchodní síti. Zvýšenou produkci vzhledem k doprav-ním nákladům vyvážíme hlavně do sou-sedních zemí, kde hlavním odběratelem je zejména polský trh, ale vyváží se i na Slo-vensko, do Maďarska a Německa a přes naše obchodní zastoupení část produkce končí i ve Velké Británii a Španělsku.

Jak silná je v hutnictví konkurence? Jak

s tímto bojujete?

Jak jsem se již zmínil, v České repub-lice jsme monopolní výrobce. Silný tlak konkurence cítíme hlavně od výrobců

z Německa, Polska, Slovinska a Itálie, a to především v sortimentu mosazných tyčí, kde je cena tlačena velkými producenty pod naše výrobní náklady. Konkurenci se snažíme porazit hlavně naší kvalitou, škálou sortimentu a uspokojováním i tzv. malých zákazníků.

Finanční krize zasáhla v ČR právě hut-

nictví. Jak jste obstáli v této zkoušce

a jaká jste přijali opatření na zmírnění

dopadu tohoto jevu?

Krize se nijak významně co se týče objemu výroby v naší společnosti neprojevila. Byl v tom i kousek štěstí, protože v roce 2008 ukončila výrobu naše jediná kon-kurence v rámci bývalé Československé republiky. Naše společnost přebrala jejich odběratele, a tím si zachovala objem za-kázek v plánovaných hodnotách. Bohu-žel z důvodu krize došlo k poklesu ceny mědi na mezinárodních trzích přibližně o dvě třetiny, což se nepříznivě projevilo v ekonomických výsledcích společnosti. Minimalizací skladových zásob v současné době, jakož i zabezpečovacími operacemi na londýnské burze komoditních surovin, se snažíme o předcházení dopadů krize na naši společnost.

Jak vidíte budoucnost kovohutnického

průmyslu v ČR, ale i v rámci celosvěto-

vého měřítka?

Vzhledem k tomu, že nemám velký pře-hled o kovohutnickém průmyslu jako takovém, můžu se vyjádřit jen k proble-matice kovohutnictví neželezných kovů a speciálně kovů ze slitin mědi. Uvedený sortiment má široké uplatnění téměř v kaž dém odvětví průmyslu a spotřeby, ale hlavně v elektrotechnickém, energe-tickém, potravinářském a automobilovém odvětví. Pokud tedy nedojde k zásadnímu poklesu spotřeby v uvedených odvětvích, má kovohutnictví v ČR perspektivní bu-doucnost.

Jak je vaše fi rma vybavena z hlediska

technologií? Jsou mezi výrobci velké

rozdíly?

Technologie výroby tyčí, drátů, profi lů a trubek na bázi mědi a jejich slitin je v ce-lém světě přibližně na stejné úrovni. Inves-tice do zakoupení například nového lisu na průtlačné lisování za tepla představuje řádově miliardu korun, což není zrovna investice, která by se mohla opakovat kaž-dých deset let. Nicméně naše společnost průběžně investuje fi nanční prostředky hlavně za účelem zvýšení produktivity práce a kvality výrobků. V posledních le-tech to bylo obstarání žíhací poklopové pece HICON/H2 od fi rmy Ebner na žíhání drátů v ochranné atmosféře. Pro zkvalit-nění analýz slitin ve slévárně a hotových výrobků jsme pořídili nový typ RTG fl uo-rescenčního spektrofotometru XRF 9800 od společnosti ARL. Tímto přístrojem lze přímo zjišťovat obsahy všech prvků od Al po U v periodické tabulce prvků i ve velmi nízkých koncentracích, což využíváme nejen pro vlastní potřebu, ale i pro externí odběratele.

Jaké má plány společnost KOVOHUTĚ

HOLDING DT v nejbližší době? Dají se

očekávat nějaké výrazné změny?

V nejbližší době předpokládáme stabili-zaci společnosti jak z pohledu výrobního sortimentu, tak z oblasti personalistiky a ekonomiky společnosti. V tomto roce ukončujeme projekt vývoje a výzkumu slitin pro energetiku a zbrojní průmysl, kde očekáváme nárůst obejmu výroby mosazných drátů a speciálních mosaz-ných tyčí o přibližně jednu polovinu. Dalším významným prvkem pro zlep-šení technologie a kvality výrobků bude výměna řídicího systému na průtlačném lisu Schloemann, kterou plánujeme usku-tečnit v průběhu září 2011.

Jarmila Šnoblová


AERO Vodochody a.s.

Zahraniční ambice leteckého výrobce

Český letecký průmysl je dynamický,

místní trh mu nestačí, proto hledá

šance v cizině. Stejně si počíná i největší

česká letecká továrna AERO Vodocho-

dy. „Zaměříme se na rozvíjení výroby

leteckých celků pro velké světové hráče,“

říká Ing. Ladislav Šimek, prezident firmy

a předseda představenstva.

Jeho dosud největším úspěchem je uza-vření kontraktu s brazilským Embrae-rem, výrobcem dopravních letadel, letos v dubnu, který zvýší tržby fi rmy téměř o jednu miliardu korun ročně. „Půjde o výrobu a vývoj dílů pro nový vojenský dopravní letoun KC-390 po dobu několika

desítek let. Konkrétně se jedná o zadní část trupu, dveře, nákladní rampu a náběžnou hranu křídel. Navíc zakázka vytvoří pro AERO 200 nových pracovních míst a zhruba stejně u našich dodavatelů,“ vysvětluje šéf společnosti. KC-390 představuje ambi-ciózní model střední i nižší třídy s nosností zhruba 23,6 tuny. Prototyp by měl být hotov v roce 2014, na trh ho chce společ-nost Embraer uvést na konci roku 2015.

Úspěšné pololetí 2011Projekt s trojkou světového trhu jen stvr-zuje kvality společnosti s historií psanou od roku 1919 na mezinárodním poli pů-sobnosti. Této fi lozofi i odpovídá i zájem švédské fi rmy Saab Aeronautics o další ob-

jednávku pylonů pro švédské vzdušné síly, který bude znamenat zakázku za několik miliónů eur. „Dodávka dalších 54 kusů tří typů pylonů s realizací do prosince 2012 bude pokračováním výroby pro bitevník JAS-39 Gripen. Předmětem kontraktu jsou kompletně smontované a odzkoušené pylony, připravené k instalaci na letadlo,“ sděluje Ladislav Šimek.

Svou objednávku obdržela též značka Sikorsky: první kokpit amerického vo-jenského vrtulníku UH-60 M Black Hawk. AERO zabodovalo. „Zakázku jsme ode-vzdali s dvouměsíčním předstihem. V na-šem oboru to jinak nejde, neboť bychom přišli o konkurenční výhody, pramenící z kvality výrobků a včasnosti dodávek,“ uvádí předseda představenstva. Podle smlouvy, uzavřené do roku 2017 s mož-ností prodloužení o dalších pět let, má podnik vyrobit cca 40 kusů kokpitů ročně.

Letos stagnace, poté růstPověst spolehlivého partnera dokládá i fakt, že za posledních deset let AERO neztratilo jediného klienta. Patří k nim také kanadský Bombardier, kde se fi rma

Vizitka:


AERO Vodochody a.s.

Sídlo: U Letiště 374, Dolínek, 250 70 Odolena Voda

Založení společnosti: 2. ledna 1991

Počet zaměstnanců: 1 157

Obor podnikání: výroba letadel a jejich motorů,

kosmických lodí a souvisejicích zařízení

Roční obrat společnosti (2011): 2 851 mil. Kč

Management:

Generální ředitel: Ing. Ladislav Šimek, MBA

Obchodní ředitel: Ing. Josef Kadlec

Výrobní ředitelka: Ing. Monika Vajnerová

Svět průmyslu | www.svetprumyslu.cz

podílí na vývoji náběžné hrany křídla. Projekt přiměřeně přispívá do celkového objemu spolupráce s velkými světovými hráči. Jak ji vnímá Ing. Šimek?

„Objem zakázek nyní spíše ustrnul, vý-razně se totiž vlivem světových trhů snížily dodávky pro vrtulníky Sikorsky. V roce 2008 jsme vyrobili 56 celků S-76, o rok později jen 26. Trend je nadále sestupný. Považuji za velký úspěch, že se nám pro-pad podařilo vykompenzovat novými pro-jekty. Zatím největšího zisku po privatizaci fi rmy jsme dosáhli loni, a to 431 milionů korun. Letos sice plánujeme nižší zisk, ale v dalších letech očekáváme opět růst.“

K němu má podle ing. Šimka přispět i pře-sun produkce kompozitových dílů z Velké Británie do Česka. Zdejší fi rmu Rotortech, která od roku 2007 tyto díly zajišťovala, muselo AERO zavřít kvůli drahé výrobě. „Ve fi rmě jsme schopni provádět stejnou produkci s nižšími náklady a samozřejmě výrazně efektivněji.“ Přispěje k tomu též probíhající investice přes 100 milionů ko-

run ve Vodochodech, jež zahrnuje i chod nového vývojově-výrobního pracoviště kompozitových dílů pro letecký průmysl.

Zakázky versus grantyV současnosti se AERO snaží vybudovat síť strategických výrobních partnerů pro participaci na perspektivních projektech. Proto letos v dubnu vystoupilo z Asociaceleteckých výrobců, aby o dva měsíce poz-ději iniciovalo založení Svazu českého leteckého průmyslu. Co jej k tomu vedlo?

„Důvody byly dva. Firmy sdružené ve svazu chtějí spolupracovat na získá-vání zakázek. Nejsme totiž na českém, ale na světovém trhu a nebylo by moudré konkurovat si. AERO prokázalo, že umí kontrakty získávat celosvětově,“ osvětluje Ing. Šimek, novopečený prezident Svazu. Pověst spolehlivé fi rmy dělá své. Naší zemi to umožní přitáhnout více zakázek než podniková sólo jednání. AERO je vůdčí

subjekt tohoto segmentu, jeho role bude rolí integrátora, designéra i marketéra trhu.

Druhou příčinou je skomírající trh práce. Restrukturalizace, pokles výroby, zahra-niční nabídky či důchodový věk „zařídily“ značný úbytek už tak specifi ckých letec-kých profesí. „Proto musíme systematicky a dlouhodobě pracovat na vzdělávání nových lidí pro náš obor. Také s tímto záměrem svaz vznikl,“ konstatuje ředitel společnosti.

Na rozdíl od asociace fi rma nechce vychá-zet jen z českých grantových programů. Jejím cílem jsou významné zahraniční zakázky realizované ve spolupráci se svě-tovými lídry v letectví. „Ty státu přinášejí export, daňové výnosy a zaměstnanost. Nehodláme jen pasivně přihlížet ústupu českého letectví z jeho bývalé slávy, chceme jej posouvat vzhůru. A v celo-světovém měřítku,“ dodává.

Adam Hodman

PLM řešení, Engineering, školení, ERP, CATIA, technická asistence, 3DVia, Vizualizace, ENOVIA, PDM, PLM2.0,

Composer, metodika, Express, poradenství, konstrukcewww.beko-engineering.cz

Dceřinná společnost BEKO Engineering&Informatik AG

letecké nýtování - technologie Coldwork mobilní dílny, auto vestavby systémy přesného dotažení nářadí - ruční, elektrické, pneumatické

CHYTRÁ ŘEŠENÍ V OBLASTI DODÁVEK NÁŘADÍ A TECHNOLOGIÍ

Společnost BEKO Engineering dodává do AERO Vodochody PLM

řešení a související služby.

Dodávané systémy, založené na platformách CATIA a ENOVIA, řeší veškeré procesy od koncepce prvotních konstrukčních dílů a celků přes jejich detailní návrh až po výrobní přípravu. V AERO Vodochody umožňují vytvářet a spravovat relevantní informace a komunikovat mezi odděleními na jednotné platformě, kde jsou s výhodou využívány i speciální nástroje pro vývoj kompozitových dílů, tvorbu bezvýkresové dokumentace a DMU validaci.

„Při spolupráci s AERO Vodochody se potvrzuje, že je důležité vytvářet a poskytovat kvalitní služby nejenom pro podporu PLM systémů, ale i samotnou podporu projektů zákazníka. To umožňuje lépe mu rozumět a spolupracovat se zákazníkem v širším kontextu – nabízet tak úplnou formu PLM, kterou ve své strategii poskytujeme v České Republice již 20 let.“

Martin Volf, prokurista BEKO Engineering


Tokoz a.s.

Česká firma s 90letou tradicí

Kořeny firmy Tokoz a.s. sahají až do roku

1920, kdy ji založil Jaroslav Rousek –

obchodník s železným zbožím v Praze.

Tehdy koupil továrnu bývalé Hochnerovy

sirkárny ve Žďáře nad Sázavou a zahájil

výrobu visacích a nábytkových zámků,

sporáků, kouřovodů a různých druhů

kovového zboží.

Do roku 1948 se tato fi rma jmenovala Jaro, poté byl její název změněn na dnes známý TOKOZ, což je zkratka Továren na kovové zboží. Po roce 1998 byl podnik privatizo-ván na akciovou společnost Tokoz a.s. Za dobu své 91leté existence si společ-nost Tokoz a.s. prošla velmi bouřlivým obdobím, kdy se její výroba zvětšovala, zmenšovala nebo se k ní přidružovaly další podniky. Od roku 1998 působí v místě své původní centrály – Žďáru na Sázavou.

V současnosti zaměstnává přes 500 lidí a stále se řadí mezi významné podniky působící v daném regionu. Značka TO-

KOZ je již od svého vzniku spjata s výro-bou visacích zámků a kování. I dnes tak můžete v nabídce této fi rmy najít visací zámky, speciální přídavné uzamykatelné mechanismy nebo vybrané prvky staveb-ního a nábytkového kování, vycházející z tradičních produktů TOKOZ a splňující aktuální potřeby trhu.

Modernizací výrobního a technologic-kého zázemí se společnosti otevřely dveře i do jiného odvětví, kterým je zakázková výroba komponentů a výrobkových se-stav pro nadnárodní fi rmy včetně automo-bilového průmyslu a výroba zakázkového stavebního kování.

O investicích a dalších záležitostech jsme hovořili s Ing. Vladimírem Chládkem, předsedou představenstva společnosti Tokoz a.s.

Nemohu se nezeptat na hospodářskou

krizi, která otřásla téměř každým pod-

nikem. Jak toto období přečkal Tokoz?

Určitě jsme byli zasaženi i my. Před ro-kem 2009 jsme měli o 100 pracovníků víc a prozatím se nám stále nepodařilo se dostat na stejná čísla. Byť se postupně

Vizitka:


TOKOZ a.s.

Sídlo: Santiniho 20/26, 591 02 Žďár nad Sázavou 2

Česká republika



Obor podnikání: výroba zámků a kování, zakázková

výroba

Roční obrat společnosti: 553 000 000 Kč

Management:

Generální ředitel/jednatel: Ing. Vladimír Chládek

Obchodní ředitel: Petr Neuvirt (zámky a kování),

BSc. Petr Opršal, MBA (zakázková výroba)

Výrobní ředitel: Ing. Stanislav Havliš


dostá-váme ke stejnému obratu, jako tomu bylo v době před krizí. Zdá se, že by se nám v letošním roce mohlo tohoto cíle podařit dosáhnout – tedy přiblížit se „předkrizovým“ číslům. Budeme-li hovořit konkrétně, tak byl náš obrat v době před hospodářským propadem 670 milionů korun a očekáváme, že se v letošním roce dostaneme na částku přes 650 milionů korun.

Jak důležitá je pro vás

otázka zakázkové vý-

roby?

Toto odvětví u nás ve firmě v současné době dominuje. Týká se to různých kompo-

nentů, montovaných sestav, ale i po-vrchově upravených dílů (galvanická úprava, práškové lakování apod.). Naše služby nabízíme klientům především z řad nadnárodních společností, a to včetně automobilového průmyslu. Právě auto-mobilový průmysl se, co do objemu, stále zvedá a jeho podíl výroby již pře-kročil 25 % celkového obratu. Vyrábíme tedy kovové díly, které končí především

v autech značky Škoda, ale nejen tam. Tyto komponenty nedodáváme přímo automobilkám, ale velkým nadnárod-ním subdodavatelům. Stoupající ten-denci má i stavební kování, jehož podíl se v současné době pohybuje okolo 40 %. Veškerý sortiment, který vyrábíme, stojí na našich technických dovednostech. Jsou to většinou produkty na bázi výlisků z plechu anebo odlitků z neželezných kovů. Z těchto komponent vznikají fi nální výrobky, kdy se jedná o samotný odlitek, nebo montovaný, případně povrchově upravený produkt.

Na jaké státy je zaměřen váš export?

Celkový podíl vývozu činí již dva roky po sobě cca 60 % výroby. Naším největ-

dostá

TOKOZ zavádí informační systém QI.www.qi.cz


Tokoz a.s.

Česká firma s 90letou tradicí

– komplexní služby v oblasti mezinárodní kamionové a nákladní přepravy

– logistické služby

– vnitrostátní a mezinárodní spedici a zasilatelství, včetně celních služeb

Kontakt – telefon: +(420) 312 510 072-4, e-mail: [email protected]

Ronov nad Sázavou 22

www.apoly.cz


ším exportním teritoriem je Německo, kam směřuje až 80 % exportních výrobků. Ostatní státy našeho působiště jsou Fran-cie, Španělsko, Velká Británie, Benelux a další státy západní Evropy. Paradoxně se nám nedaří prosadit se na rakouském trhu. Pravý důvod stále neznáme, pro-tože například se sousedním Německem funguje spolupráce velmi dobře. Do bu-doucna bychom chtěli začít expandovat na polském nebo maďarském trhu, kde by mohly být naše výrobky také úspěšné – zde mám na mysli nikoli zakázkové sub-dodávky, ale výrobky se značkou Tokoz.

Jak důležité je pro vás investování

do nových strojů a technologií?

Během uplynulých krizových let jsme museli investice výrazně utlumit. Před tímto obdobím jsme však investovali, a to velmi výrazně. Kupovali jsme nová zařízení do slévárenských provozů, linky k lisování plechů apod.

Investice do dalších modernizací jsme spustili až v letošním roce, kdy do inovo-vaných dominantních technologií vložíme až 60 milionů korun. Konkrétně jsme za-koupili novou lisovací linku, další stroje do slévárny hliníku a ještě se chystáme rozšířit naši moderní zinkovou slévárnu. Tyto modernizace odráží náš popriva-tizační trend fi rmy, kdy se zaměřujeme na silnější stroje s větší přesností a vý-konností. K těmto krokům nás vedou ka-pacitní důvody, ale i potřeba obnovy sta-rých strojů a celková produktivita práce. Pochopitelně nám to pomůže udržet si konkurenceschopnost.

Doba, kdy jsme mohli konkurovat pouze levnější pracovní silou a nižší cenou, je pryč. Poslední čtyři roky se klade důraz na celkové náklady, globální produktivitu výroby, ale i spolehlivost dodání poža-dovaného zboží v daném termínu. To, že jsme schopni dostát těmto nárokům, nám potvrzuje i fakt, že se k nám bývalí zákazníci vracejí zpět.

Potýkáte se i vy s nedostatkem kvalifi -

kovaných zaměstnanců?

Problém to určitě je a jistě bude i v bu-doucnu. Je to odrazem nevyhovující struktury vzdělávání, kterou by jistě měla řešit vláda. Dochází tedy k tomu, že soutě-žíme o kvalitní zaměstnance s ostatními fi rmami a snažíme se nabídnout lepší fi nanční i pracovní podmínky než ostatní zaměstnavatelé.

Díky čemu se vám daří udržet se

na dnešním silně konkurenčním trhu?

Konkurence je samozřejmě veliká, ale například výrobků z Číny se nebojíme, už jsme se s nimi naučili žít. To i přesto,

že se nezřídka setkáváme s plagiáty na-šich výrobků právě z této země. Nyní jde v našem oboru o to, vyrobit výrobek velmi specifi cký tzv. „na míru“ každému zákazníkovi. Evropští výrobci železářských produktů se snaží konkurovat blízkostí svému zákazníkovi a inovativností. Tato soutěž se neustále zrychluje a životní cyklus jednotlivých produktů je čím dál kratší. To je pozitivní z hlediska rozvoje výrobků, ale pro výrobní fi rmy to předsta-vuje velký boj. Často máme co dělat, aby se náklady na vývoj konkrétního produktu vůbec vrátily.

Co ovlivňuje podnikání v ČR ať už po-

zitivně, nebo naopak?

Nás trápí celková situace na evropském trhu. Když si jeden den v novinách přečtu, že je na německém trhu nějaký útlum, tak se to obratem projeví ochlazením poptávky. Všechny fi rmy se snaží být velmi opatrné v plánech i udělování nových zakázek. Reakce na aktuální zprávy cí-tíme maximální během několika týdnů, a to jak pozitivní, tak negativní. Co se týká hospodářské krize a její recese, tak

jsem v tomto ohledu optimistou. Věřím, že jde v současné době spíše o nějakou nervozitu a opatrnost. Doufám, že zakázky a ekonomika vůbec budou mít vzrůsta-jící tendenci, byť to nepůjde tak rychle, jak bychom si všichni přáli. Na druhou stranu je pro nás krize velkým ponauče-ním a dalších otřesů se sice obáváme, avšak již známe i lék na to, jak se s těmito propady vyrovnat.

Jaké má fi rma Tokoz a.s. plány do bu-

doucna?

Již loni jsme se více zaměřili na produkci vlastních značkových výrobků a připra-vujeme velmi zajímavou kolekci novinek, které chceme představit na konci nadchá-zející zimy. Od této nové řady si slibujeme opětovné posílení značky TOKOZ, a to především na českém trhu. Zjistili jsme, že si v očích našich klientů nestojíme vůbec špatně, a chceme tímto směrem pokračovat i nadále. Proto plánujeme další inovace jak provozu, tak samotných výrobků, čímž potvrdíme, že jsme odbor-níky ve svém oboru.

Jarmila Šnoblová


Svitap J.H.J. spol. s r.o.

Technický textil (nejen) pro stavebnictví

Za svůj největší manažerský úspěch

pokládá skutečnost, že firma podnikající

v nepopulární branži, textilu, pořád

prosperuje a daří se jí ustavičně zvy-

šovat produktivitu práce. To vše po 20

letech působení v ní. Řeč je o Ing. Janu

Heřmanském, generálním řediteli spo-

lečnosti Svitap J.H.J. spol. s r.o. Od ledna

2011 podnik zprovoznil již šestou divizi

– „nováček“ se stará o výrobu vysoko-

pevnostního vázacího pásku, produktu

s inovačně-ekologickým potenciálem.

„Společnost přinesla inovaci ve formě produkce vázací pásky SVITAPET, která se zhotovuje z PET fl ejků vzniklých recyklací PET lahví. Polyesterový vysoce odolný a pevný pásek je ideální pro středně a vy-soce náročné provozy požadující vysokou ochranu zapáskovaných předmětů, jako jsou např. vlnité plechy, dřevěné trámy, textilie, betonové výrobky, kartony ple-chovek/lahví, tiskoviny, dlažba. Je vhodný k náhradě ocelových pásků, neboť je do-statečně pevný, nerezatí, je lehčí a levnější. Protože jde o výrobu opravdu specifi ckou, rozhodli jsme se ji zcela osamostatnit a vyčlenit pro ni nový subjekt. Šestá divize navázala na aktivity divize první, která se dosud věnovala problematice PET pásků a pod kterou původně tato výroba patřila,“ objasňuje majitel fi rmy malou „rošádu“ podnikové infrastruktury.

Multifunkčnost produktů a lidský potenciálVlastníkem podniku je Ing. Heřmanský od roku 1996. Firma přitom vznikla o čtyři roky dříve a při zrodu tehdy stál ještě pan Jiří Janíček. Během svého působení na trhu společnost odkoupila několik organizací, předně v roce 1993 během privatizace státní podnik Svitap Svitavy. Další akvizice s fi rmami Vigona, respek-tive Texilan Kežmarok (původně Tatralan a nyní opět Tatralan) jí celkově dopomohly k současnému širokému výrobnímu pro-gramu.

„Produktové portfolio zahrnuje výrobu technických tkanin (stanovky a plachto-viny, lnářské tkaniny, technické tkaniny, fi ltrační tkaniny) a technické konfekce, POE plachtoviny, netkané textilie, pota-hové tkaniny a přikrývky, tkaniny na pra-covní ošacení, úklidové textilie a upravené textilie, dále pak ubrusy, utěrky, ručníky, povlečení či geotextilie. Také se věnujeme produkci stavebních prvků, vhodných například pro skladovací haly – tedy sa-motné fólie i konstrukční systémy –, ale i mobilních protipovodňových hrazení. Výroba a prodej jsou rozděleny do čtyř samostatných divizí. První divize je za-

měřena na páskové tkaniny a recyklace. Kromě toho dodává podstřešní fólie, ty tvoří zhruba 20 % naší produkce. Druhá divize obhospodařuje technické tkaniny, třetí technickou konfekci a čtvrtá bytový a netkaný textil,“ konstatuje ředitel pod-niku.

Pokud se jedná o divizi pátou, její vznik se datuje do roku 2008, kdy došlo k zakou-pení části společnosti Fatra, konkrétně výroby syntetických usní, a následné transformaci pořízeného subjektu do in-terního složení organizace. Pro pokrytí činnosti všech šesti divizí je ale zapotřebí mnoha specifi ckých zaměstnanců. Důle-žité proto je, jakou formou fi rma zajišťuje potřebné pracovníky.

„Odborníky pro pracoviště si především musíme sami vychovat, protože se jedná vždy o tak specifi ckou výrobu, která se prakticky nikde naučit nedá. Jsme schopni oslovovat studenty z Technické univerzity v Liberci nebo jiných škol, ale zatím ne-máme žádný problém a pracovníků máme dostatek. K jejich odborné úrovni přispívá i projekt interního vzdělávání, který u nás probíhá od února 2010. Cílem je posílit interní fi remní komunikaci a zlepšit efekti-vitu práce napříč celým podnikem.“

Podle slov Ing. Heřmanského projekt poběží do ledna 2012. Firma přitom těží ze zkušeností, získaných již v minulých projektech v letech 2005–2007 a v roce 2009, a též z dotací na vzdělávání.

Vizitka:


SVITAP J.H.J. spol. s r.o.

Sídlo: Kijevská 8, 568 02 Svitavy, Česká republika



Obor podnikání: výroba technických tkanin a

technické konfekce

Roční obrat společnosti: 600 mil. Kč

Management:

Generální ředitel a jednatel: ing. Jan Heřmanský

Ředitel 3. divize a druhý jednatel: Lukáš Heřmanský


Společnost je získala v rámci GG „Další profesní vzdělávání zaměstnanců pod-nikatelských subjektů v oblasti průmyslu – EDUCA“, a to ve výši 4 163 441,20 Kč. Také stát občas vypomůže.

„Na výrobu vázacích pásků z drcených PET lahví jsme obdrželi dotaci ze Státního fondu životního prostředí. Navíc máme členství v klastru technických textilií Clutex, jenž existuje čtyři roky a má tu výhodu, že dokáže získat dotace z ev-ropských fondů. Může tak například na-kupovat specializované přístroje, dotovat výzkum a také se zúčastnit různých akcí, například odborných veletrhů,“ sděluje prezident tohoto sdružení ing. Jan Heř-manský.

Firemní důsledností proti hazarduÚčasti na veletrzích fi rma přisuzuje dů-ležitý význam. Každý rok ji tak lze nalézt na několika akcích ať již v ČR, či v zahraničí. To dokazuje například veletrh Techtex-til, který bývá 1x za 2 roky v německém Frankfurtu a kterého se účastní již mnoho let. Podobně se staví k otázce ochrany životního prostředí.

„Snažíme se dodržovat požadavky plat-ných zákonů, vyhlášek a norem pro oblast životního prostředí ve vývoji, výrobě, skla-dování, přepravě a prodeji svých výrobků. Své závazky řešíme identifi kací důležitých aspektů spojených s životním prostředím a minimalizací jejich negativního vlivu. Za tímto účelem používáme systém ma-nagementu environmentu splňujícího požadavky normy ČSN EN ISO 14001: 2005, spolu se systémem kvality ČSN EN ISO 9001:2001 tvoří integrovaný systém společnosti,“ popisuje Ing. Heřmanský chování fi rmy.

Environmentální politika, včetně prevence znečišťování, patří trvale k nejvyšším prio-ritám společnosti Svitap J.H.J. Koneckonců sama vyrábí a exportuje ekologické pro-dukty. Jak se jí v tomto směru daří, a „šilhá“ po nových destinacích?

„Naše výrobky vyvážíme do 15 zemí světa, převážně do států Evropské unie, což svědčí o tom, že jde o výrobky kvalitní. V současnosti v hledáčku nové oblasti pro export nemáme, naopak ,opečová-váme‘ stávající trh a jeho zákazníky. Ti s námi kooperují již řadu let, spolupráci přitom rok od roku navyšují. Výsledkem je oboustranná spokojenost.“

Přesto se ve slovech generálního ředitele najde určitá rezerva. Původní představa, že ekologická výroba vázacích pásků z dr-cených PET lahví dostane fi rmu trochu jinam, než je původní klasická výroba textilií, se nenaplnila. Ekonomická recese vykonala své.

„Dnešní doba ukázala, že během krize je náhled na takovou akci trochu jiný, pásky se hitem nestaly. Dostat na trh nový výrobek, který je sice velice dobrý – kva-litativně špičkový, cenově na úrovni – je v současnosti opravdu těžké. Bohužel, potřeba těch pásků není taková, aby od-běratelé byli schopni odebrat celou naši produkci. Podle původního projektu to neměl být žádný problém.“

Situaci ještě ztížil začátek roku, kdy byl kritický nedostatek PET lahví a vstupní ná-klady stouply z původních 12 Kč na 29 Kč. Takový vývoj nemohla fi rma akcepto-vat, nehledě na to, že i její odběratelé často rea govali negativně. Také proto se „do hry“ zapojila šestá divize.

„Musím konstatovat, že šlo o dobré roz-hodnutí, neboť situace se stále lepší. Jde také o přehlednost, kde výroba funguje a na kterém místě naopak drhne. Druhý

aspekt si ale nemůžeme dovolit. Už kvůli splácení vysokého úvěru, který nám banky těsně před vypuknutím krize poskytly na největší investice v historii fi rmy číta-jící částku zhruba čtvrt miliardy korun. S přibývajícím časem začaly mít obavy, jak zvládneme vlastní splátky. Výroba ale běžela naplno a tak nás podržely. Museli jsme přitom udělat rozbor a zjistit, co nám fi nance přinese a co nikoliv. Následně jsme propustili asi 100 lidí, ale byl to správný krok. Dnes jsme kupodivu schopni s tímto počtem lidí vyrábět zhruba o 20 % více než před tím.“

Očekávání do budoucnaČtvrtmiliardová investice směřovala čás-tečně do ekologické výrobny vázacích pásků. Původním záměrem bylo částečné odtržení od klasické výrobny textilu, ale nakonec se ukázalo, že nebýt právě vý-roby průmyslového textilu, fi rma by měla se splácením během krize možná velké potíže. Naštěstí vše zdárně ukočírovala a myslí dále na svou budoucnost. K té se Ing. Jan Heřmanský vyjadřuje:

„V dnešní době je v textilním průmyslu nelehká situace a je velmi obtížné se v něm prosadit, rozvíjet nebo v něm co-koliv dlouhodobě plánovat, řada fi rem stále krachuje. Velmi důležitým faktorem úspěchu je především management spo-lečnosti, celkové vztahy ve společnosti a hladké fungování všech obchodních procesů, k čemuž přispívá i komplexní informační systém. Ekonomická krize totiž ještě zdaleka neskončila.“

Adam Hodman

tel.: 608 888 809www.1cory.cz

Recyklace PET lahví,

výroba recyklátu pro výrobu

PET vázacích pásek

a řadu dalších aplikací.

PETKA CZ, a.s. U Vlečky 592

664 42 ModřiceTel.: 547 216 800

www.petkacz.cz


ZKL GROUP a.s.

Ložisková „reinkarnace“ v ZKL

Výrazným odvětvím českého hospodář-

ství je strojírenský průmysl. Od půli

19. století, kdy průmyslová revoluce

přetransformovávala ruční výrobu

v manufakturách do tovární strojní vel-

koprodukce, se o jeho věhlas zasloužilo

mnoho výrobních značek, jako Škoda,

ČKD, SONP či VSŽ. Do rejstříku slavných

symbolů patří i ZKL. Stačí si jen vzpome-

nout na hokejové kouzelníky brněnské

„Komety“.

Jak se ale této značce daří dnes? Odpověď na tuto otázku přináší rozhovor s Ing. Jiřím Prášilem, CSc., generálním ředitelem ZKL GROUP, a.s.

Čím byste přiblížil a v kostce charakte-

rizoval český koncern ZKL GROUP, a.s.?

Výroba ložisek ZKL, jako důležitého kom-pletačního oboru českého strojírenství, má bohatou a zajímavou historii. Do jejího obsahu se vlivně zapsaly dva významné podniky bývalého československého prů-myslu: jeden se sídlem v Klášterci nad Ohří, druhý v centru českého strojírenství, v Brně. V Klášterci produkce započala již v roce 1923 jako kooperace pro švédskou fi rmu SKF, dnešního největšího výrobce ložisek na světě. Zajímavé na fi rmě je, že nebyla v roce 1948 znárodněna, ale řádně koupena ze strany státu. To svědčí o důležitosti tohoto strojírenského oboru pro obnovu průmyslu.

Výroba ložisek v Brně vznikala tzv. na ze-lené louce na základě rozhodnutí vlády z r. 1947 směřujícího k posílení schopnosti obrany země. Československý obranný průmysl nutně potřeboval být nezávislý na dovozu ložisek z tehdejších zemí zá-padní Evropy.

O šest let později došlo k registraci ob-chodní značky ZKL. Firmy tak získaly názvy ZKL Brno a ZKL Klášterec nad Ohří a cha-rakter státních podniků. Ty se ve svém oboru staly oporou českého strojíren-ství. Dobré jméno ložiskům ZKL přidávala i technická úroveň a spolehlivost ostatních výrobků českého strojírenství, jako jsou Škoda, ČKD, TOS či ZPS. Cestu produktů ZKL k zahraničním zákazníkům otevírala i proslulost hokejistů ZKL Brno.

Tradice je tradice. Jak si ale společnost

vedla v 90. letech minulého století?

Devadesátá léta byla krizová i pro český ložiskový průmysl, poznamenaná hle-dáním strategického partnera. Jednání se švédským SKF či německým FAG ale úspěch nepřinesla. Souběžně narostly dluhy z období státního vlastnictví fi rem, vzniklá nestabilita se odrazila v postupné ztrátě pozice na trhu s ložisky. Z dřívěj-šího 90% podílu na trhu České republiky (ČR) v roce 1990 přišel pád na asi 30–40% podíl v roce 1998, tomu odpovídalo i sní-žení výroby v obou podnicích na zhruba 30 % jejich disponibilních kapacit. V letech 1998–1999 se u nás ložisková výroba po-hybovala na hraně své další existence. Chyběl strategický partner se zájmem vstoupit do ložiskové výroby v ČR, chyběla banka pro fi nancování podniků. Zbylá část managementu se snažila tento strojíren-ský obor zachránit návrhem na privatizaci obou podniků metodou „management buy-out“. Vládou ČR byl nakonec schválen.

V čem spočívají vaše hlavní odlišnosti

a zásadní specifi ka ve srovnání s kon-

kurencí?

Kvalitu našich výrobků a technické para-metry srovnáváme s ložisky vyráběnými předními světovými výrobci, především

s již uvedenými subjekty SKF, respektive FAG. Výrobky jsou konkurenční, chybí nám ale infrastruktura pro jejich prodej ve světě, tj. sklady či logistika dodávek pro větší komfort při nákupu. Důsledkem je prodej ložisek o asi 15–20 % levněji oproti cenám rivalů. Naproti tomu klientům na-bízíme fl exibilněji speciální provedení ložisek, jako jsou dělená ložiska všech konstrukčních řad významným způsobem urychlující výměnu ložiska či ložiska pro vibrační prostředí. Provádíme optimalizaci konstrukce ložiska pevnostními výpočty kompatibilní s pevností a tuhostí celého zařízení, např. převodovky.

Jaké je hlavní portfolio produktů spo-

lečnosti ZKL?

Zákazníkům nabízíme všechny řady běž-ných normalizovaných ložisek, tj. kulič-ková, kuželíková, válečková a soudeč-ková. Naší specializací jsou soudečková a velkorozměrová válečková, kuželíková, kuličková a samozřejmě soudečková lo-žiska, dále pak axiální kuličková ložiska. V průměru jde asi 80 % na export, na tu-zemském trhu zůstává 20 %. Loni vývoz činil 83,2 %, prodej ČR 16,8 %.

Zmiňujete export, jde o hodně velká

čísla. Do jakých zemí vyvážíte své vý-

robky nejvíce?

Ložiska ZKL vyvážíme do více než 60 zemí světa. Nejsilnější regiony tvoří In-die a Střední Asie, kde prodáváme zboží za zhruba 12 mil. USD ročně. Daří se nám i v Jižní Americe, zejména v Brazílii a Ar-gentině, kde tržíme v exportních cenách cca 10 mil. USD. Nadějně si vedeme také v Číně a na Dálném východu. Obchodu-jeme tu od loňska, v současnosti prodej dosahuje úrovně 2–3 mil. USD. Jde o trhy s největší dynamikou růstu prodeje. Naše

JSC RUSPOLYMET is a unique metallurgical and me-tal processing complex with full production cycle – starting from melting of a wide range of special steels and alloys, and up to manufacturing of ring blanks and disks of various geometries and wide range of types and sizes for the needs of aircraft engine industry, nuclear, power and general engi-neering companies, manufacturers of space-rocket facilities and many other branches of industry.

SEAMLESS ROLLED RINGS AND DISKS

D: 140–6 000 mmH: 30–1 200 mmWeight: 5–12 000 kg

Tel.: +7 83176 5 83 09

www.ruspolymet.ru

WELDED RINGS

D: 140–2 500 mmH: 30–500 mmCross Section Profile: up to 5 500 mm2


výrobky jsou určeny pro těžký průmysl z odvětví důlního, metalurgického, papí-renského průmyslu a průmyslu zpracování kamene. Sázíme rovněž na rozvoj želez-niční dopravy, kam dodáváme speciální kuželíková a válečková ložiska. V Číně a Indii začínáme provozovat kanceláře zaměřené na technickou podporu pro-deje a řízení rozvoje obchodu. Zatímní úspěch přičítáme i účasti bývalého česko-slovenského průmyslu v letech 1950–1990 na industrializaci těchto zemí. V tehdy dodávaných zařízeních byla používána hlavně ložiska ZKL. Je to dobrý základ, na kterém stavíme a revitalizujeme pro-dejní síť.

Pojďme zpět k domácímu trhu. Můžete

přiblížit vaši fi lozofi i spolupráce s vý-

znamnými českými výrobci a fi rmami?

Obchodní značka ZKL nabízí plně konku-renceschopný výrobek s předními svě-tovými výrobci ložisek. Proto je naším prvořadým zájmem spolupracovat se strojírenskými společnostmi v ČR, které se vyznačují vysokou technickou úrovní svých výrobků. Jsou to zejména Vítkovice Machinery Group, Wikov, Škoda Transpor-tation, ALTA, ČEZ, Bonatrans aj. Tato sku-pina podniků tvoří silný potenciál českého strojírenství, který lze považovat za základ jeho dalšího rozvoje.

Je vidět, že spoléháte na propracovaný

koordinační systém. Jak se vám tedy

podařilo projít obdobím hospodářské

krize?

Finanční krize, která do ČR dorazila v roce 2008 a její dopady působily zejména v roce 2009, na obor ložisek nedolehla tak intenzivně, jak na ostatní odvětví prů-myslu. Zaznamenali jsme pokles prodeje v roce 2009 v ložiskové divizi přibližně 12% proti roku 2008, u automotive pak o zhruba 40 %. Republikový průměr byl někde kolem 30–32 %. Zaskočil nás jen jeden problém, jenž souvisel s jednáním zahraniční banky v ČR. Ta své ztráty v ci-zině neváhala přenést do fi nancování podniků ZKL. Ve spolupráci s tradiční českou bankou se nám ale podařilo vše vyřešit. Jsme tak bohatší o jednu špatnou zkušenost.

Jaké jsou hospodářské výsledky spo-

lečnosti ZKL za poslední tři roky? Jste

s nimi spokojen?

Hospodaření v roce 2010 nebylo špatné ve srovnání s rokem předchozím. V krát-kosti se dá říci, že jsme o více než 70 % zvýšili efektivnost našeho podnikání, mě-řeno ukazatelem provozního výsledku EBITDA, a snížili naše úvěrové závazky o 30 %. Dostali jsme je na úroveň, která eli-minuje riziko nesplácení v případě vzniku

situace jako opakování se fi nanční krize z roku 2008.

Trend oživení, patrný již ve II. pololetí roku 2010, potvrzují i výsledky za I. čtvrtletí 2011. Prodej za toto období dosáhl výše 323 mil. Kč, proti I. kvartálu 2010 tak po-výšil o 11 %, provozní výsledek byl ve výši 40,5 mil. Kč. Bude-li se fi rmě dařit, chceme v letošním roce docílit konsolidovaného obratu (prodej ložisek) více než 1,5 mld. Kč, oproti roku 2010 by to bylo 25% navý-šení prodeje. V plánu rovněž máme zajistit provozní výsledek ve výši 170–175 mil. Kč, tj. zvýšení o asi 20 %.

Jistě dobrá zpráva pro výzkum a vývoj,

kde máte na kontě řadu ocenění. Čím

se jako fi rma dnes zabýváte?

Výzkum a vývoj musí být motor rozvoje fi rmy. Inovace výrobků jsou nástrojem udržování konkurenceschopnosti společ-nosti a inovační potenciál je faktor, který tvoří perspektivu fi rmy a jejího podnikání. Současnou činnost výzkumu a vývoje proto zaměřujeme do tří hlavních směrů. Prvním je inovace stávajícího sortimentu ložisek pomocí nejnovějších metod kon-struování a výpočtů. Druhý v pořadí se zabývá vývojem speciálních ložisek. Jsou to například patentově chráněná hlavní ložiska pro extrémně zatížená uložení v převodovkách domíchávačů betonu pro otáčení „bubnů“. Třetí směr mapuje vývoj velkorozměrových ložisek a velkorozmě-rových speciálních ložisek. Pro ověření jejich konstrukce a optimalizaci vnitřních konstrukcí se v ZKL V a V aplikují pevnostní výpočty s využitím metody konečných prvků (MKP) a řada dalších. V průměru inovujeme ročně přes 30 tprm ložisek vyráběných v ZKL Brno, připravujeme komplexní inovace axiálních kuličkových ložisek v ZKL Klášterec nad Ohří a 10–15 výrobků v programu automotive v ZKL Hanušovice. Ročně vložíme do inovací a nových technologií částku převyšující 100 mil. Kč, tj. asi 8–10 % obratu celého koncernu ZKL.

Kromě inovační politiky je dnes vizit-

kou prosperující fi rmy i šetrný přístup

k životnímu prostředí. Souhlasíte se

mnou?

Samozřejmě, šetrný přístup k životnímu prostředí je kritériem, podle kterého po-suzujeme vždy naše činnosti, rozhodnutí a plány. V celém koncernu ZKL imple-mentujeme Environmental Management Systém, řízený normou ISO 14001. Ve spo-lečnosti ZKL Hanušovice je tato norma již zavedena, fi rma drží certifi kát, v ostatních podnicích certifi kace proběhne v průběhu roku 2011. Je to také součástí cílů jakosti pro tento rok.

A jaké jsou dlouhodobě sledované cíle

společnosti?

Vizí naší společnosti je dosáhnout 2% podílu na světovém trhu ložisek v kate-gorii soudečkových a speciálních ložisek do roku 2015. Tomu předchází splnění řady strategických projektů napříč celým koncernem. Jelikož jde o obsáhlý infor-mační blok, tak jen to podstatné: V ob-chodě je naším cílem vytvářet značkovou prodejní síť. Chceme se nejdříve zaměřit na země střední Evropy, poté pokračovat i v jiných oblastech světa za účelem posílit pozici v prodeji a poskytování technických služeb.

U výroby jde o nové technologické inves-tice orientované na produkci velkorozmě-rových speciálních ložisek vysokých přes-ností v ZKL Brno. Dále jsou to technologie pro rozšíření výroby axiálních kuličkových ložisek do průměru 400 mm, v ZKL Kláš-terec nad Ohří pak výstavba logistického centra pro kvalitní zásobování a služby našim zákazníkům. V neposlední řadě chceme rozšířit náš program automotive v ZKL Hanušovice, a.s. Při těchto plánech však stále platí jedna zásada: Investovat z vlastních zdrojů, bankovní úvěr používat pouze na krátkodobé překlenutí větších fi nančních potřeb. V tomto směru máme cíl vyvázat se ze závislosti na dlouhodo-bém bankovním fi nancování.

Uskutečnění těchto cílů je zajišťováno kolektivem všech zaměstnanců, zejména však managementu koncernu ZKL. Mým úkolem pak je, aby management a za-městnanci byli motivováni tyto cíle splnit.Děkuji za rozhovor.

Adam Hodman

Ukazatel (mil. Kč) Skutečnost 2009 Skutečnost 2010 Plán 2011Prodej soudečkových a speciálních ložisek 603 604 745Prodej kuličkových ložisek 96 180 193Prodej automotive – ZKL Klášterec nad Ohří, a.s. - 183 239– ZKL Hanušovice, a.s. 115 143 168Prodej kuželíkových ložisek 41 46 58Prodej válečkových ložisek - 2,5 10Konsolidované tržby koncernu 1002,2 1251,5 1 538,6EBITDA 78 147 172


Rieter CZ s.r.o.

Spřádací tryskáče z východních Čech

Rieter CZ s.r.o. se zabývá vývojem a vý-

robou textilních strojů a strojírenských

komponentů. Společnost je součástí

švýcarského koncernu Rieter, který je

předním světovým výrobcem strojních

zařízení pro textilní průmysl. Firma má

ve východních Čechách závody v Ústí nad

Orlicí a Žamberku.

Po dvou velmi těžkých krizových letech 2008 a 2009 se Rieter CZ v loňském roce opět dostal do zisku (ukazatel EBIT). Při nárůstu obratu na přibližně 2,1 miliardy korun dosáhl EBIT výše zhruba 100 milionů korun. V letošním roce společnost očekává při obratu tři miliardy korun EBIT asi 200 milionů korun.

Rieter CZ charakterizuje silný důraz na ino-vace, které jsou realizovány ve vlastním vývojovém centru.

„Naše vývojové kapacity čítají nyní asi 80 pracovníků, kteří pracují na vývojo-vých projektech rotorových a tryskových strojů. Řada dalších vývojářů pak pracuje společně s konstruktéry z Německa či

Švýcarska na projektech dalších strojů v technologické lince předení. Zároveň od prosince roku 2007 jsme zodpovědní za základní výzkum koncernu v oblasti strojů pro přádelny,“ uvedl generální ře-ditel společnosti Jan Lustyk.

Jedním z hlavních projektů vývojově i výrobně je příprava tryskového dopřá-dacího stroje. Uvolnění stroje pro prodej bylo plánováno před zahájením výstavy ITMA v Barceloně v září 2011. Tryskový stroj je určen pro zpracování umělých vláken a jejich směsí s bavlnou. Na rozdíl od rotorových strojů vyžaduje vyšší kva-litu vstupní suroviny. Tryskové stroje se vyznačují vysokou produkční rychlostí a zaměřením na jemnější příze. Typickým zpracováním tryskové příze je pletení a příze je vhodná pro aplikaci potisku. Tryskové předení pracuje tak, že se celý pramen zúží v trysce postupným protaho-váním, aniž se kdekoliv v procesu vysky-tují jednotlivá vlákna. Zákrut se dociluje proudem vzduchu.

„Stroj pro tryskové předení vznikal za me-zinárodní spolupráce. Zjednodušeně můžeme říci, že koncept stroje vznikal

Vizitka:


Rieter CZ s.r.o.

Sídlo: Česká republika, Ústí nad Orlicí

Založení společnosti: 1952 (pod tehdejším názvem

Kovostav)


Obor podnikání: vývoj a výroba textilních strojů

a strojírenských komponentů

Roční obrat společnosti (2010): 2,3 mld. Kč

Management:

Generální ředitel: Ing. Jan Lustyk

Výrobní ředitel: Ing. Jiří Appeltauer


v České republice, a u nás v Rieter CZ Ústí nad Orlicí je vývoj robotu, sekce, bočnic a elektroniky stroje. V SRN je vývoj spřá-dacího ústrojí, které se tam i vyrábí,“ řekl Lustyk. Jak dodal, v Rieter CZ je pak vý-roba a montáž výše zmíněných vyvíjených podskupin a fi nální montáž stroje včetně jeho balení a expedice. „Jsme velmi pyšní, že se na vývoji a výrobě této technolo-gie tak významně podílíme,“ zdůraznil. Podle něj výsledky vývoje vždy přispívají dlouhodobě k dobrým výsledkům jaké-koliv fi rmy. „Nás těší, že máme důvěru koncernu, abychom dělali jak základní výzkum, tak i na řadě projektů pro další stroje vyráběné koncernem. Samozřejmě že řada výstupů pak má nebo bude mít význam i pro Rieter CZ a též i některé české dodavatele,“ poznamenal Lustyk.

Společnost také spolupracuje s Technic-kou univerzitou v Liberci. Společně řeší projekt Mechatronické komponenty a sys-témy pro textilní stroje a provozy v rámci programu MPO „TIP“. Firma kooperuje především s fakultou mechatroniky, dále pak s fakultou strojní a s fakultou textilní. Projekt je plánován na období 2011–2014. „Pracujeme na několika dílčích úkolech v oblasti pokročilého řízení textilních strojů, speciálních senzorů a individuál-ních pohonů. Náš pracovník Ing. Sloupen-ský je členem vědecké rady nově vzniklého Ústavu pro nano materiály, pokročilé tech-nologie a inovace při Technické univerzitě v Liberci,“ konstatoval Lustyk.

Výroba textilních strojů má v Česku tradici. Pochází odsud například tryskový způsob tkaní, bezvřetenové předení či techno-

logie výroby netkaných textilií. V České republice také vzniklo rotorové předení. Jeho princip spočívá v tom, že se vyčesá-vají z pramene jednotlivá vlákna do řady. Ty pak vstupují do rotoru, kde se zakrucují a mechanickým třením z nich vzniká příze. Tento způsob předení vyvinuli konkrétně v Ústí nad Orlicí ve Výzkumném ústavu bavlnářském v úzké spolupráci s tehdej-ším národním podnikem Kovostav. Ten se pak přetransformoval na státní podnik Elitex, který byl v roce 1989 privatizován švýcarským koncernem Rieter. Úspěšná privatizace pak vedla kromě jiného i k po-stupnému rozšiřování vývojových kapacit v ústeckém Rieter CZ. Montáž rotorového stroje se nyní přesunula do Číny. „Již delší dobu se ukazuje, že hlavním trhem pro poloautomatické rotorové stroje je Čína. Pokud chceme na tomto trhu být úspěšní


Rieter CZ s.r.o.

Spřádací tryskáče z východních Čech


a konkurovat domácím čínským fi rmám, není jiná cesta než taktéž na tomto trhu vyrábět a montovat a mít tedy stejné podmínky jako naše konkurence a profi tovat z nižších vý-robních nákladů. Na druhou stranu odpovědnost za další vývoj rotorového stroje zůstává i nadále v ČR v naší fi rmě,“ okomentoval tento transfer Lustyk. Podle něj se kromě Číny rotorové poloautomatické stroje uplatňují na trzích jako jsou Indie, jihovýchodní Asie, Jižní Amerika, Turecko a na-příklad i Jihoafrická republika. „Obecně lze říci, že rotorové poloautomatické stroje nacházejí uplatnění především v oblastech, kde jsou pěstovány a zpracovávány jak čisté bavlny, tak i směsové suroviny z bavlněných odpadů nebo regenerovaných vláken,“ vysvětlil Lustyk. Tryskové stroje nacházejí odbyt například v Turecku, Indonésii a nově i Číně. Nejdůležitější oblasti použití jsou střední až jemné příze ze syntetických vláken a jejich směsí s bavlnou. Na základě svých užitných vlastností je příze obzvlášť vhodná pro pleteniny.

Jak již vyplynulo z předchozího, charakteristickým rysem Rieter CZ je zaměření na přesnou strojírenskou výrobu textilních strojů a strojírenských komponentů při použití moderních technologií a procesů. Dále pak vysoký stupeň zákaznické orientace a budování dlouhodobých vztahů se zákazníky. Těmi jsou fi rmy z textilního průmyslu, které se buď zabývají pouze technologií předení a následně prodávají přízi jako fi nální produkt, nebo mají kompletní textilní technologii a vyrobenou přízi pak zpracovávají až například po textilie a podobně.

„Výhodou koncernu Rieter je, že může nabídnout kom-pletní řešení a stroje pro přádelny a jako jediný koncern na světě má ve svém portfoliu všechny čtyři koncové systémy předení, tedy prstencové, kompaktní, rotorové i tryskové,“ upozornil Lustyk. Ten dále řekl, že v Rieter CZ je klíčovým byznysem výroba strojů a komponentů pro přádelny. Výroba v Ústí nad Orlicí i v Žamberku má ale pro dotěžování kapacit i takzvané třetí zákazníky, pro které se vyrábějí přesné, kvalitně obráběné i frézované dílce, na-příklad pro automobilový průmysl, elektroprůmysl a další.

Plná integrace do struktur koncernu Rieter, využití zahra-ničního know-how a zaměření na stabilní růst dávají Rie-ter CZ velmi dobrou perspektivu dalšího rozvoje. „Dnešní Rieter CZ je součástí koncernu Rieter od března roku 1994 a v oblasti strojů pro přádelny probíhala restrukturalizace a následně další rozvoj v obou lokalitách, jak v Ústí nad Orlicí, tak v Žamberku. Obě lokace profi tovaly a profi tují z ,členství‘ ve fi rmě Rieter. Ať už rozšiřováním již zmíněného vývoje v Ústí nad Orlicí, tak na druhé straně alokací řady dílců a podsestav ve výrobě v Žamberku i v Ústí,” podtrhl Lustyk. Připojil, že Rieter CZ je plně integrován do prodejní struktury a organizace koncernu Rieter, který má ať již vlastní, nebo agentské zastoupení na všech významných teritoriích tak, aby byly pokryty všechny tržní možnosti.

Společnost spolupracuje také s celou řadou českých do-davatelů. Patří mezi ně například v oblasti elektroniky fi rma Hokami Liberec, v oblasti plastů Formplast Purkert Jablonné nad Orlicí, v oblasti sléváren ČZ Strakonice nebo Henry Kyncl Turnov Přepeře, v oblasti obrábění Lubomír Marek České Heřmanice, v oblasti pneumatiky Festo Praha a další.

Ing. Ivan Jemelka

Hokami – partner pro Vaše technologie.

HOKAMI CZ, s.r.o.Ampérova 464460 08 Liberec

Tel.: +420 482 425 984Email: [email protected]


JUTA a.s.

JUTA… pokračuje v rozvoji

Doby, kdy česká textilní výroba živila

statisíce dělníků, jsou dávno pryč. Přesto

se dnes dá v oboru slušně profitovat!

Oproti tradičním výrobkům pro země-

dělství a obalový průmysl představují

mnohem větší odbyt technické textilie

a výrobky s uplatněním ve stavebnictví.

Nepsaným králem českého trhu je Juta

ze Dvora Králové nad Labem. O výrob-

cích, inovacích, veletrzích, ale i hospoda-

ření Svět průmyslu vedl řeč s Ing. Jiřím

Hlavatým, generálním ředitelem firmy.

Historie společnosti sahá do poloviny 19. století, kdy továrny v soukromém vlastnic-tví vyráběly příze, tkaniny, pytle, vázací motouzy, motouzy a lana z přírodních materiálů. Zejména v jeho poslední čtvr-tině, v důsledku krize ve lnářství, se české jutařské závody dostávaly ke slovu. Jak

plynul čas, vývoj fi rmy postupně ovlivnily rozpad Rakouska-Uherska, znárodnění továren v roce 1948, následně pak 40 let socialistické výroby, včetně přesunu pod-nikového ředitelství z Prahy do Dvora Krá-lové nad Labem na přelomu let 1950/51. Stát podnik vlastnil až do května 1992, do dnešní formy akciové společnosti mu pomohla první vlna kupónové privatizace.

„Jsme českým výrobcem širokého sorti-mentu polypropylenových a polyetyle-nových tkanin, velkoobjemových vaků, podstřešních fólií, hydroizolačních fólií, rašlových pytlů a netkaných textilií. Spo-lečnost má 14 výrobních závodů a 1 904 pracovníků, představuje tak výrazného zaměstnavatele v regionu. Velký je i počet českých subdodavatelů, kterým zajišťuje nemalé objemy zakázek, tím i existenci dalších pracovních míst.“

Podnikatelské komodityPodnik se významně podílí na vývozu národního průmyslu, když 81 % z celko-vých tržeb – v hodnotovém vyjádření – tvoří 3,5 mld. Kč v exportním objemu. Proto je vnímán jako velmi úspěšný český subjekt se silným a dynamickým vrcho-lovým managementem, s bezchybnou platební morálkou a klientelou zejména z vyspělých států EU. Té má rozhodně co nabídnout.

„Hlavní oblastí činnosti je výroba pro-duktů pro stavebnictví, zemědělství a technických materiálů. Modernizu-jeme a posilujeme technologie podstřeš-ních membrán a geosyntetik. Jde o to,


nabídnout zákaz-níkovi celý sortiment – „balík výrobků“, které požaduje, od několika málo kusů až po tisícové objemy. Na této koncepci pra-cujeme, je náročná na organizaci výroby, skladování i fi nancování, ale prohloubí naše vztahy s trhem.“

Firemní portfolio nabízí i produktové „speciality“ jako licencovanou výrobu fi xovaných pletených sáčků na balení ovoce a zeleniny či velkoobjemové vaky na přepravu a skladování potravinářských a farmaceutických produktů a surovin, re-spektive velkoobjemové vaky s ochranou proti výbojům statické elektřiny užívané pro plnění prachovými surovinami s ne-bezpečím výbuchu.

„Vyrábíme rovněž „inteligentní“ paropro-pustné podstřešní fólie, měnící svou paro-propustnost v závislosti na okolní teplotě a vlhkosti vzduchu. V oblasti netkaných textilií zase produkujeme speciální rohože pod syntetické koberce se schopností odvádět elektrostatický náboj. Výrobek se užívá jako podlahová krytina v kancelářích s výpočetní technikou a v dopravních prostředcích.“

Na „zelené“ vlněMimoto se Juta profi luje také jako „ekolo-gický“ výrobce. Příkladem jsou speciální geomembrány pro ukládání komunálních a nebezpečných odpadů, jež izolují zcela nepropustně skládky od okolní přírody.

„Využíváme je například ve Finsku jako ochranu životního prostředí při zpraco-

Vizitka:


JUTA a.s.

Sídlo: Dukelská 417, 544 15 Dvůr Králové n. Labem,

Česká republika

Založení společnosti: 1. 5. 1992


Obor podnikání: technické textilie

Roční obrat společnosti: 4,3 miliardy Kč

Management:

Generální ředitel: Ing. Jiří Hlavatý

Obchodní ředitel: Ing. Jindřich Kovářů

Výrobní ředitel: Ing. Miroslav Přichystal


JUTA a.s.

JUTA… pokračuje v rozvoji

vání niklové rudy, v Irsku jsme vyhráli nej-větší evropský projekt na ochranu půdy při zpracování bauxitu a dodáváme je také do Alžíru na vodní nádrže. Vstou-pili jsme rovněž do trhu izolace tunelů, dříve domény PVC fólií. V současnosti se s naší geomembránou izolují retenční nádrže podél startovací a přistávací dráhy na nově stavěném letišti BBI (dříve Berlín – Schönefeld). Bez příslušných náročných certifi kátů BAM bychom neměli žádnou šanci.“

Na dané skutečnosti se podílí i evropskými normami předepsané testování vyrábě-ného zboží. Proto mají závody moderní zkušebny na ověřování produktů jak v průběhu výroby, tak po jejím ukončení.

„Některé testy nám provádějí specializo-vané tuzemské a zahraniční zkušebny, od nichž dostáváme příslušné výrobkové certifi káty. Tyto zkušebny pak v průběhu platnosti certifi kátu několikrát ročně provádějí testy předepsaných vlastností výrobků dle statistické metody výběru vzorků.“

Podle slov majitele společnost vlastní též certifi kovaný systém řízení kvality podle ISO 9001, 14001 a systém řízení

bezpečnosti a ochrany zdraví při práci dle OHSAS 18001. O kladném přístupu fi rmy k ochraně životního prostředí svědčí i využívání recyklovatelných materiálů.

„Naše výroba těží ze surovinové základny plastů – polyolefínů. Jde o materiály plně recyklovatelné a znovu využitelné jak v našich produktech, tak v produktech jiných fi rem plastikářského průmyslu. Jako fi rma provozujeme několik recyklačních strojů pro zpracování vlastních techno-logických odpadů, vzniklý recyklát se zpětně vrací do některých výrob.“

Marketingová taktikaPro produkci Juta využívá všech 14 zá-vodů, jen Přerov slouží jako logistické místo pro pobočku v Olomouci. Většinou se jedná o samostatné výrobní jednotky s minimální provázaností mezi sebou.

„V těchto případech závody organizují přesuny surovin či vlastních výrobků pro další zpracování naší nákladní dopravou. Výhodou je strojírenský závod pro centra-lizaci výroby náhradních dílů a výrobních strojů pro ostatní závody. I v tomto pří-

padě je logistika obstarávána vlastními vozidly.“

Propracovaný systém fi rma uplatňuje i na veletrzích. Za marketing je odpovědný každý prodejní manažer – on přináší nové impulsy, on ví, co se na trhu děje. Napří-klad prodyšné membrány pro difuzně otevřené konstrukce byly zhruba před pěti lety významným trendem, na který fi rma dokázala včas reagovat.

„Ročně vystavujeme v 15 západoevrop-ských zemích a zhruba 20 % návštěvníků jsou budoucí klienti. Nové trhy hle-dáme neustále, i když máme vyprodáno ve všech našich komoditách, protože je třeba myslet na zadní kolečka.“

Pravidelnou účastní na veletrzích se JUTA prezentuje jako stabilní fi rma. Přesto i Juta pocítila ekonomický útlum světového hospodářství. Za rok 2009 tržby podniku klesly o 16 % na 3,5 mld. korun.

„Ano, rok 2009 přinesl pokles zakázek. Bylo to období nervozity, které pokračuje. Nezbývá, než se v něm naučit pracovat a žít. Přestávám dnešní době rozumět. Podnikáme ve více oborech, tedy značná diversifi kace nám ne vždy pomáhá, někdy problémy znásobuje. Proto využíváme

--

ALCEDO, s. r. o.

- -

-

všechny způsoby marketingové komuni-kace k utváření pozitivního obrazu o naší fi rmě. Zákazník potřebuje vědět, že je na nás spolehnutí.“

Inovace a podnikavostI přes krizi zůstala fi rma fi nančně sta-bilní, loni pak zvýšila tržby na zhruba 4,3 mld. korun. Výrobky prodávala za nižší ceny, aby udržela stávající zahraniční trhy. „Máme rádi náročné trhy na kva-litu a servis. Proto obsazujeme hlavně Německo, Anglii, Skandinávii, Nizozem-sko a Francii, domény pro konkurenč-něschopné výrobky západního standardu. Nechceme reklamace, tudíž věnujeme velké úsilí kvalitě pracovní síly. V těchto

zemích buď vlastníme obchodní fi rmy, nebo máme akcionářský podíl.“

Společnost vyváží také do Kanady, Japon-ska, Afriky, má partnera v Malajsii a inten-zivně pracuje na trzích střední a východní Evropy. Více se chce prosadit na Středním východě, v oblasti Nového Zélandu a Aus-trálie. V tomto směru do budoucna nejvíce očekává od investice za čtvrt miliardy ko-run do moderní výroby umělých trávníků, se kterými vstoupila na trh v roce 2009. Je součástí fi remních výdajů do nových budov a nových technologií, které za po-sledních 5 let dosáhly výše 2 500 mil. Kč.

„Jde o atraktivní sportovní artikl, pro fi rmu další nové odvětví. Postupně pronikáme na trh u nás i v Evropě. Jsme členy sdru-žení všech evropských výrobců ESTO

a od 1. září máme podepsanou licenční smlouvu na koncepci kvality fotbalových trávníků FIFA. Otevírá nám cestu do všech konkurzů na fotbalové trávníky i u těch nejprestižnějších fotbalových klubů světa.“

V současnosti Juta též usiluje o rozšíření prodeje svých výrobků pod vlastní znač-kou. Omezit tak chce spolupráci s velkými obchodními fi rmami, které ji berou jen jako druhého dodavatele. Do Anglie zase připravuje převést výrobu speciálních střešních doplňků. „Projekt byl úspěšně realizován v našem závodě ve Dvoře Krá-lové nad Labem a až přijde ten správný čas, stroj přesuneme do Anglie.“

Adam Hodman

SÍDLO 5. května 2643, 544 01 Dvůr Králové nad Labemtelefon: 499 620 910, 499 629 210, mobil: 602 448 956, 603 229 310fax: 499 622 358, e-mail: [email protected]

PROVOZOVNA LIPNICE • opravy a pneuservis nákladních

i osobních vozů • nonstop odtahová služba • nonstop hlídané parkoviště • skladování

mobil: 739 477 769 e-mail: [email protected]


Ing. Petr Gross s.r.o.

Plasty pro bílé zboží i automotive

„Firma Ing. Petr Gross s.r.o. byla založena

v roce 2001,“ vysvětluje její zakladatel,

vlastník a jednatel Ing. Petr Gross. Jeho

společnost vyrábí plastové díly, lépe

řečeno výlisky z plastů, pro bílé zboží

a automobilový průmysl technologií

vstřikování. Firma, sídlící v Miloticích

nad Bečvou, má navíc malou nástrojárnu

ve Vrbně pod Pradědem. Počet zaměst-

nanců se pohybuje kolem jednoho sta.

1. Mám pocit, že jsem někde četl,

že v oboru působíte od roku 1974,

to znamená, že jste mu, jak se říká,

zasvětil celý život…

Můj životní osud je dost zajímavý… Po-čátkem 70. let minulého století po ode-vzdání diplomové práce na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze jsem se v době, kdy probíhaly tzv. prověrky po kri-zových létech, dopustil politického pro-hřešku proti režimu a skončil jsem ve vyše-třovací vazbě. Potom už jsem školu nemohl dodělat. Hledal jsem si práci, ale všichni, co měli co do činění se Státní bezpečností, měli malou šanci se uplatnit, nemohl jsem dělat ani pomocnou sílu u zedníků. Na-konec jsem skončil, jak je to příznačné, v kotelně.

Ale nevzdal jsem se. Chtěl jsem v praxi využít své vzdělání. Otravoval jsem vedou-cího okresního tajemníka KSČ tak dlouho, až pronesl památnou větu: Soudruhu, ty jsi ještě mladý, ty se můžeš polepšit. A do-stal jsem místo v Lisovnách nových hmot ve Vrbně pod Pradědem. Ovšem jako člo-věk, který nebyl pro režim důvěryhodný, musel jsem vzít každou práci, kterou mi nabídli. Nevadilo mi to, spíše to na mě

mělo pozitivní vliv, toužil jsem proniknout do tajů oboru, tak jsem ještě víc studoval – měl jsem štěstí, uměl jsem německy, takže jsem studoval odborné plastikářské časopisy. Postupně jsem vystřídal všechny profese, byl jsem technologem, normova-čem, vývojovým pracovníkem, samozřejmě jsem i lisoval.

Před rokem 1989 byly výrobní závody poměrně dost rozhašené, co se týče pra-covní morálky, už ani komunisté nechtěli dělat třeba výrobní profese, jako vedoucí provozu, vedoucí výroby, protože to bylo spojené, řekl bych, s nekázní dělnické třídy.

Proto jsem třeba konečně mohl nastoupit na místo vedoucího technické kontroly a později dělat vedoucího výrobního pro-vozu. Měl jsem dobré výsledky, dá se říct, že jsem byl v práci skoro nepřetržitě.

Potom přišel rok 1989, lidé mě znali, vě-děli, že jsem solidní a že umím, proto mě i podporovali, stály za mnou také odbory, a tak jsem se stal vedoucím celé výroby a později ředitelem závodu. Závod jsme od podniku delimitovali a později zprivati-zovali. Bylo nás devět společníků, což byla strašná chyba. Tehdy to nešlo jinak, bylo v nás sociální cítění, jeden člověk přece nemůže vlastnit závod… My jsme byli jinak vychováni. Ale tak je to špatně. Firma potřebuje kvůli rozhodování jedno vedení.

Takže: protože nás bylo hodně, i když všichni byli poctiví, prosperovali jsme, „vý-robní vztahy“ však mezi námi skřípaly, je-den chtěl jít do investování, druhý byl proti, třetí navrhoval, abychom šli do automobi-lového průmyslu, čtvrtý odporoval, že je to riziko, a tak dále. Různorodost názorů nás nakonec vedla k prodeji fi rmy desátému

společníkovi, kterého jsme během doby přibrali, protože jsme neměli na jednu splátku. Byla to německá Gardena, výrobce zahradní techniky.

Následně se mi nabízely desítky možností, co dál. Shodou okolností jsem se nacho-mýtl zase k svému oboru, ETA Hlinsko chtěla ve svém závodě v Miloticích nad Bečvou zřídit vstřikovnu a to byla šance pro mě. Takže v roce 2001 jsem v Miloticích nad Bečvou založil společnost, koupil jsem tři nové stroje a v počtu osmi lidí jsme začali vyrábět. Zpočátku jsme byli v proná-jmu, později jsme získali vlastní pozemky a před čtyřmi roky jsme postavili první halu, loni dokončili druhou, teď máme asi 3 200 m2 výrobních a skladovacích ploch a stavíme halu pro nástrojárnu ve Vrbně pod Pradědem.

2. Mluvil jste o začátcích v roce

2001… Dají se ještě najít další důle-

žité okamžiky?

Hned při zakládání fi rmy jsme garantovali vysokou technickou úroveň produkce, koupili jsme totiž nejlepší stroje v Evropě. V prvopočátku jsme vyráběli plastové vý-lisky pro montáž výrobků pro závod ETA Milotice nad Bečvou, vše bylo pro bílé zboží pro společnost Bosch und Siemens Hausgeräte. Dosáhli jsme vysoké kvality, klient byl spokojený. Další šance se nám naskytla, když jeden zákazník měl formu pro třetí brzdové světlo automobilu, jehož výrobu ale nikde nedovedli rozjet, nakonec mu někdo poradil, ať zajde k nám, že máme zkušenosti. A my jsme skutečně během tří týdnů výrobu rozjeli. Mimochodem – byl to takový první krok, kterým jsme vstoupili do automobilového průmyslu.

Rád bych připomněl obecnou zásadu: fi rma bude prosperovat, pokud v ní zůstane vy-tvořený zisk, je nezbytný pro další rozvoj. Někteří podnikatelé mají perfektní auta,

MONIFORM s.r.o.

-

- -

www.moniform.cz


ale provozy nejsou nic moc – takový pří-stup je kontraproduktivní, má vliv na pra-covníky, říkají si: šéf si tady jezdí skvělým vozem a my nemáme ani pořádný vrták. My jsme raději ze zisku postavili první halu, vybudovali pěkné provozy. A na to reago-vali nejen samotní zaměstnanci, ale také zákazníci. Další věc: zpočátku jsme tady neměli ofi ciální skupinu lidí, která by dě-lala vývoj, takže – to je nesmírně důležité: budoucnost je vždy v nových věcech. Já se třeba už nestarám o běžný provoz, mám tam dobré lidi, věnuji se novým technolo-giím, nebo – hledám možnosti, jak na trhu prorazit novými věcmi.

Prvním úspěchem byla výroba silnostěn-ných optických dílů pro osvětlení do au-tomobilů. Šlo o jedinečnou věc v Česku. Na základě toho jsme získali další projekty. Dále jsme zavedli dvoukomponentní vstři-kování včetně výroby forem. Další věcí je tzv. technologie MIM, metal injection molding, vstřikování kovových prášků, kdy se z plastu, který je vysoce plněný kovo-vým práškem, vystříkne výlisek a následně sintruje čili spéká. Jsme první v Česku, kdo vyrobil čidlo do ABS systému pro Continen-tal Frenštát pod Radhoštěm. Na podob-ných novinkách rozvíjíme svoji obchodní činnost. Samozřejmě vedle toho běží další projekty, a to i mimo běžné technologie, protože my děláme hlavně kooperační výlisky a ty jsou závislé na odběratelích.

Kvůli hledání nových cest jsem v podstatě založil úsek vývoje vlastních fi nálních vý-robků a prvním konkrétním výstupem je elektrická rohožka čili čistič podrážek bot. Je to náš první vlastní výrobek, kdy ho z na-šich výlisků, elektromotoru a příslušenství celý smontujeme. Minulý měsíc jsme s ním šli na trh přes e-shop. Elektrická rohožka, kterou tvoří dva rotační kartáče točící se proti sobě, umí dokonale čistit podrážky. Nemluvím v superlativech jen tak do vzdu-chu: můžete stokrát šoupat botou o klasic-kou statickou rohožku a nebudete ji mít tak čistou jako po dvou vteřinách přidržení na elektrické rohožce. Bohužel jde o tak jednoduché zařízení, že nejde ani paten-tovat. V životě se ale řídím zásadou: když to nezkusíš, budeš jednou litovat. Zatím byl výrobek určen tzv. mezi zahradu a dům, teď jej však začínáme nabízet například golfovým i antukových hřištím. Počítáme ale i s využitím v drobných provozovnách, jako třeba v holičství, pedikúře apod.

3. Pojďme k vašemu hlavnímu vý-

robnímu programu… Jde o plastové

komponenty pro bílou techniku a díly

pro automobilový průmysl. V jakých

značkách či fi rmách se vaše produkty

„objevují“? S kým nejvíc spolupracu-

jete, respektive patří k vašim klíčovým

zákazníkům?

Naším typickým zákazníkem v bílém zboží je společnost E-TECHNIK v Miloticích, která vyrábí pro Bosch und Siemens Hausgeräte kávovary, varné konvice, čajovary apod., dále polská fi rma OASIS, vyrábějící stojany pro studenou i teplou vodu umisťované v obchodních domech, úřadech apod. Co se týče automobilového průmyslu, naším velkým zákazníkem je Visteon – Autopal, který dělá díly pro světlomety, zadní skupi-nové svítilny a chladicí a klimatizační tech-niku. Něco podobného dodáváme i pro Hellu Autotechnik v Mohelnici. Máme také menší zakázky, kupříkladu ostřikovače, které montuje SEV Litovel. Naše plastové výlisky pro třetí brzdová světla a různé jiné komponenty do světlometů vyrábíme např. i pro Službu Nitra na Slovensku. Naše díly pro automobily najdete ve většině vozů, tzn. VW, Škoda, Audi, Ford, Opel, Peugeot, Citroën, Jaguar, Land Rover atd.

4. Klientům můžete také nabídnout

výrobu vstřikovacích forem v nástro-

járně ve Vrbně pod Pradědem? Lze

tento přínos chápat jako vaši konku-

renční výhodu?

Určitě. Při vstřikování jsou nezbytnou sou-částí formy a ty jsou velice drahé, obyčejně stojí stovky tisíc korun, spíše však miliony, podle složitosti. Ten, kdo má nástrojárnu, může dostat zakázku jako celek, to jest jak výrobu formy, tak další výrobu. My nabí-zíme komplex služeb, uděláme všechno, zákazníkovi dáme na stůl hotový výlisek. Do naší vstřikovny jsme koupili speciální zařízení pro výrobu optických dílů do svět-lometů a v nástrojárně máme mimořádné know-how – sedmiosou drátovku pro vý-robu těchto optických dílů, ta je jediná v Česku.

5. Není snad společnosti, které by se

nedotkla krize „spuštěná“ koncem

roku 2008… Jak se s ní vyrovnala

vaše společnost zejména v letech

2009 a 2010?

Krizi, i když já bych spíše mluvil o recesi, jsme v podstatě nezažili, měli jsme totiž štěstí – rozjížděl se velký program kávovarů pro Bosch und Siemens Hausgeräte. Byl bych nerad, kdyby to vyznělo ironicky, ale my jsme byli dokonce rádi, že je recese, protože kdybychom dělali automotive v plných objemech, tak by nám výrobní kapacity nestačily.

Výsledky máme každý rok dobré, v pod-statě výrobu pokaždé navyšujeme, v roce 2001 jsme měli obrat přes 10 milionů korun, dnes se blížíme ke 200 milionům. Konkrétní čísla zisku uvádět nechci, přes-

tože jsou slušná. Raději bych se zmínil o svém systému řízení a organizaci fi rmy: zakládám si na dobrých lidech, které dobře zaplatím, ale kteří také zajišťují široký roz-sah prací, funkce jsou u nás kumulované. Především mi ale záleží na tom, aby lidé měli důvod být aktivní, iniciativní, být co nejvíc výkonní.

6. Máme za sebou již 8 měsíců roku

2011… Jak jste spokojen s dosavad-

ními výsledky?

Řeknu to upřímně: Jsem spokojen. Přes-tože jde zdánlivě o standardní rok, vyzvedl bych především investice: každý rok inves-tujeme minimálně 10–15 milionů korun. Jsme malá fi rma, přesto vzhledem k naší velikosti jde o nadprůměrné částky.

Hospodářské výsledky máme dobré, opět bych se vyhnul konkrétním číslům, připo-menu jen názor jedné banky, kde mi řekli: pane Gross, vy máte tak vynikající výsledky, že bychom těžko někoho podobného našli.

7. Napadá vás „nějaké závěrečné“

poselství, třeba i životní?

Někdy se stát chová k podnikatelům po-někud podivně, všechny nás háže do pytle podvodníků a darebáků, a to je frustrující. Kolikrát si člověk říká, že to není možné… Vždyť platíme daně, přispíváme městskému či obecnímu úřadu, podporujeme sportovní akce, fotbalový klub a tak dále. Možná chybí větší osvěta přímo v řadách ministerských úředníků, měli by si uvědomit, že tady žijí především slušní lidé, a proto je jim třeba vycházet vstříc.

Vizitka:


Ing. Petr Gross s.r.o.

Sídlo: Milotice n. Bečvou 96, 753 67, Česká republika



Obor podnikání: výroba forem pro vstřikování,výroba

výlisků z plastu


Management:

Jednatel: Ing.Petr Gross, Ing.Petr Gross ml.

Obchodní ředitel: Michal Wroblowský

Výrobní ředitel: Jiří Pořický


TESLA Holding a.s. – TESLU lákají

obzvláště východní trhy

Pojem TESLA vnímá široká veřejnost

nejen v tuzemsku, ale i ve více než stov-

ce zemí světa, plných 80 let. Zpočátku

se sice jednalo o firmu Elektra, patřící

v letech 1932–1945 do koncernu Philips.

Po konci války již dochází k registraci

ochranné známky, od roku 1946 tak spo-

lečnost podniká pod obchodním jménem

TESLA.

Dnes je nositelem slavné značky ak-ciová společnost TESLA Holding. O jejím počínání od dob sametové revoluce až po současnost hovoří Mgr. Robert Němec, generální ředitel fi rmy.

„Začátky našeho byznysu po roce 1989 nebyly úplně jednoduché, jelikož pouhá značka vám výrobky neprodá. Doby, kdy produkty šly na odbyt téměř samy nebo se direktivně určoval jejich prodej, jsou dávno pryč. Značka samozřejmě může pomoci v podnikání, ale není to něco samospasitelného. Podobným směrem se ubírala i TESLA.“

Socialistická forma fi rmy, která v té době v ČSSR a značné části východního bloku zabezpečovala téměř vše, co se týkalo sla-boproudé techniky, se po roce 1989 roz-padla na více závodů. Ochranná známka a část výroby, zejména telekomunikace, zůstaly v rukou dnešního podniku TESLA Holding.

Ten měl před sebou nelehký úkol: vytvořit nové portfolio služeb.

„Cílem naší společnosti bylo a stále je být našim zákazníkům na celosvětovém trhu dlouhodobým partnerem v realizaci investičních akcí. Snažíme se o to s využi-tím nejnovějších technologií v oborech, ve kterých v současnosti působíme. Jde především o sektory telekomunikací a elektroniky, dodavatelské a realizátor-ské služby nabízíme též v oblastech stro-jírenství a využití obnovitelných zdrojů.“

Jednou dole, jednou nahořeU posledně jmenované oblasti se fi rma věnuje hlavně úpravám vody, aktivity rozprostřela i na poli solárního byznysu. V prvním případě TESLA před několika lety hledala způsob, jak diverzifi kovat rizika a přitom získat zajímavý podnět pro podnikání. Nakonec provedla akvizici jedné fi rmy, která se úpravou vody zabý-vala. Svět fotovoltaiky ji zase přilákal pro

Vizitka:


TESLA Holding a.s.

Sídlo: Česká republika, Praha



Obor podnikání: telekomunikace, úprava vody,

obnovitelné zdroje energie

Roční obrat společnosti: 300 mil Kč

Management:

Generální ředitel: Mgr. Robert Němec

Obchodní ředitel: Ing. Jaroslav Hyhlík


obrovský boom na našem trhu, ten však silně utlumila politika české vlády v roce 2010. Jak ale pan ředitel celkově vnímá ambice svěřeného subjektu?

„Samozřejmě nebudu skrývat, pokud jde o projekty solárních technologií, že v le-tošním roce je to pro nás mrtvý byznys, i proto jsme aktivity na tomto poli působ-nosti v podstatě téměř utlumili. Co se týká strojírenství, jde o stabilní dlouhodobý byznys, zaměřený převážně na třískové obrábění kovů, na druhou stranu krize se ho též dotkla. Nejsložitější situaci však máme v sektoru telekomunikací. Jedná se sice často o velké zajímavé zakázky, avšak málokterý projekt představuje dlou-hodobou stabilní výrobu a většinou jde o jednorázové zakázky, které nelze dost dobře plánovat.“

Spletitá situace, která však jasně kopíruje principy tržního kapitálu. Nehledě na to, že se klasický byznys těžko srovnává se světem jednorázových projektů. V tomto směru fi rma na jaře letošního roku zazna-menala úspěch v Polsku, když vyhrála výběrové řízení na přípravu anténních systémů pro tamější televizní digitální vysílání.

„Pro rok 2011 se jedná o hlavní zahraniční akvizici z pohledu telekomunikační čin-nosti podniku. V konkurzu jsme získali realizaci zatím celkem tří velkých antén-ních systémů. Naši severní sousedé přitom digitalizují celou televizní síť a projekt poběží až do konce roku 2012. Věřím, že tento dílčí úspěch přetavíme v řetězec realizací a budeme dodávat mnohem více potřebných zařízení jak během sou-časného roku, tak i toho příštího.“

Směrem na východVe svém hlavním oboru má TESLA „čer-stvě“ za sebou projekt výstavby páteřní mikrovlnné sítě, který se realizoval loni na Ukrajině.

„Než přijde nová technologie, nahrazu-jící stávající, uplyne hodně vody, ale my musíme jít dál. Pominu-li nějaké menší

lokality, v současné době řeší ve velké míře digitalizaci televizního vysílání, ne-boť u nich chybí, právě Ukrajina, Polsko a také Rusko. Na těchto trzích dnes vidíme největší perspektivy pro naše podnikání.“

Portfolio služeb, které společnost nabízí, ale vyžaduje odborníky na slovo vzaté. Pracovní náplň třeba pro již zmíněné mi-krovlnné spoje, potažmo digitální vysílání, není opravdu pro každého. Slova pana ředitele to nakonec dokazují.

„Situace není zdaleka ideální. Myslím si, že od všeobecně zaměřených fi rem máme ještě mnohem složitější postavení, ne-boť technologie, se kterými podnikáme, jsou vysoce specializované, takže opravdu pociťujeme velké problémy s náborem odborníků.“

Daná skutečnost úzce souvisí s probíhající hospodářskou krizí, o které už tady byla řeč a která ještě stále doznívá. Ekonomická recese se jako mexická vlna přehnala přes všechny světové kontinenty, zákonitě tak zaťukala i na dveře TESLY.

„Krize se nás nejvíce dotkla, řekněme toho, co směřuje do České republiky, a ještě více toho, co směřuje ke státnímu roz-počtu, ke státní správě. V této oblasti byly fi nanční prostředky na různé možnosti v podnikání výrazně utlumené a dle mého mínění se v dohledné době tento stav nezlepší. Pro fi rmu to znamenalo ještě více se zaměřit na trhy mimo republiku, zejména do sektoru bývalého východního bloku, a hlavně v těchto sektorech hledat nové projekty, novou klientelu.“

Quo vadis, TESLA?Nelehký úkol, k tomu ještě udržet dosa-vadní podnikové zákazníky. A to se dá uvažovat o tom, že by fi rma měla mít vý-hodu vlastnictví „modulárního“ portfolia služeb. Jenže současnému trhu vládnou „krizové“ principy.

„Řekl bych, že ty principy jsou dva hlavní, jako v jakémkoliv byznysu. První se točí kolem cenotvorby. V poslední době, zvláště v období probíhající krize, se

tento výraz skloňuje ze všeho nejvíce. Na druhém místě je pak výrobce, samotné výrobky, jejich technické parametry a kva-lita. Ty představují princip druhý. U našich produktů je konkurence ve světě velmi, velmi vyrovnaná jak v kvalitě, tak cenově. Pokud by přece jen o cenu nešlo, větši-nou vás trh či tendr dostanou tam, kde je konkurence.“

K uvedeným principům se dá zařadit i oblast servisních služeb. Všichni výrobci se, obrazně řečeno, snaží, aby jejich pro-dukty servis nepotřebovaly. Z tohoto po-hledu mnoho fi rem využívá vývojových a výzkumných pracovišť pro „odladění“ vlastních výrobků před jejich předáním do obchodní sítě.

„Pokud jde o vývoj a výzkum, bez těchto aktivit se neobejdeme. V Praze dnes máme dvě pracoviště, zaměřená na televizní a rozhlasovou techniku a dále na mik-rovlnné technologie. Ve všech těchto oborech u nás probíhá dlouhodobý vý-zkum, trvající často i dva až tři roky, podle rozsahu a náročnosti zadaného úkolu.“

Podle slov Roberta Němce fi rma na vývoj využívá také státní granty. Tím, že „zkou-mání“ má spíše víceletý charakter prove-dení, není společnost nucena tak často inovovat moderní vybavení výzkumných oddělení. Zato je nucena, při narůstající konkurenci, neustále inovovat své nápady směrem do budoucnosti. Kam tedy bude kráčet TESLA Holding v nejbližších letech?

„Když se dneska podíváme na trhy, tak naším hlavním cílem je Ukrajina a Rusko. V nejbližší době v Moskvě otevřeme zastoupení, neboť bychom se chtěli zú-častnit digitalizace tamní televizní a roz-hlasové sítě. Ruský trh svou kapacitou představuje obrovský potenciál, pro nás pak pracovní možnosti na nejméně 4–5 let. Z hlediska celkové realizace se jedná o více než 6 000 míst různé velikosti, která se budou vybavovat potřebnou digitální technikou, tj. vysílači a anténami. A to už stojí za námahu.“

Adam Hodman

Naše výrobky jsou vyráběny z polyesterových pryskyřic vyztužené skelným vláknem, tento materiál je známý jako laminát, nebo sklolaminát. Tento materiál je natolik variabilní, že je možné připravit takové

ideální složení komponentů, které dokonale odpovídá požadavkům a potřebám fi nálnímu výrobku. Námi nabízené výrobky jsou určené pro běžné až extrémní používání s vysokou odolností proti

případnému poškození. Pohledové části výrobků jsou vyrobeny ze specielně upravené pryskyřice, která se nazývá Gelcoat. Tento materiál obsahuje řadu přísad z kterých se jedna nazývá UV stabilizátor. Ten

zajišťuje odolnost proti ultrafi alovému záření a tím pádem je barevně stálý. Výrobky mají vysokou pev-nost, chemickou odolnost, kvalitu a životnost. Údržba výrobků je jednoduchá, vyžaduje jen hygienický

standart, např. přeleštit přípravky určenými pro údržbu laku osobních automobilů.

Převážně vyrábíme:

• bazény• biočističky vzduchu• sedačky pro lanové dráhy• zakrytí velkoobjemných čističek odpad. vod • kryty strojů

• ochranné kryty elektrických součástí• kryty a zastřešení průmyslových objektů• kanálové šachty• kapotážní díly• formy• modely

AVP – CIPRO s.r.o., Okrouhlo, 254 01, Praha západ, tel.: +420 602 325 859, fax: +420 257 760 [email protected], www.avpcipro.cz

AVP – CIPRO s.r.o.


Dálniční stavby Praha, a.s.

Stavíme pro budoucnost

„Dálniční stavby Praha, a.s. je firmou

v oboru silničního stavitelství zhruba

střední velikosti,“ vysvětluje Ing. To-

máš Hajič, předseda představenstva

a generální ředitel uvedené společnosti.

„Loni jsme měli obrat v rekordní výši 4,4

miliardy korun. Průměr za posledních

pět let činí 2,8 miliardy. Jsme součástí

nadnárodního rakouského koncernu

STRABAG SE, sídlícího ve Vídni, veškeré

zázemí z hlediska vstupů, tj. materiálů,

strojního vybavení apod. čerpáme z ma-

teřské společnosti.“

1. Jaká je vaše specializace?

Specializujeme se na velké dopravní stavby typu Pražský okruh, ostatně naše zaměření vyplývá i z názvu. Jsme unikátní v provádění betonových povrchů vozo-vek – tuto technologii zajišťujeme jako jediní v rámci koncernu pro území Česka a Slovenska. Nicméně v současné době

zajišťujeme i opravy komunikací měst-ských staveb, všeho, co se týká konstrukcí vozovek a zemních prací.

2. Jaké nejvýznamnější stavby jste

realizovali v roce 2010?

Nejdůležitější akcí za minulé dva roky byl pro nás Pražský okruh, a to přede-vším stavba 512, kde jsme byli vedoucím sdružení čtyř fi rem. Hodnota této stavby činila asi 4,5 miliardy korun. Sami jsme rovněž zajišťovali kompletní rekonstrukci nejstarší části silničního okruhu kolem Prahy úsek 515 Slivenec - Třebonice, tj. komunikace mezi dálnicí D5 a Barrando-vem, jejíž hodnota se pohybovala zhruba ve výši jedné miliardy korun.

3. A co 1. pololetí roku 2011?

V prvním pololetí letošního roku máme za sebou práce pro Letiště Praha, kde jsme jedním ze dvou významných dodavatelů

betonových ploch. Dále jsme zajišťovali práce pro Technickou správu komuni-kací v Praze, dokončovali jsme Pražský okruh, respektive ty jeho části, které ne-byly nutné ke zprovoznění. V rámci Měst-ského okruhu v Praze jsme významným dodavatelem tunelu Blanka.

4. Připomenu, že za stavbu 512 jste

získali Cenu primátora hlavního

města Prahy… Co pro vás znamená?

Ceny si velmi vážíme, protože je pro nás určitou satisfakcí po událostech, které provázely zprovoznění Pražského okruhu. Po personálních změnách jsme ze strany Ministerstva dopravy zaznamenali spíše negativní reakce, proto jsme rádi, že ně-kdo ocenil, že jde o nejvýznamnější do-pravní stavbu v Česku z hlediska jejího přínosu pro dopravu zajišťující propojení všech částí, které tvoří základní koridoro-vou síť dálnic.


5. Pořád „narážíme“ na Pražský

okruh… Mohl byste se mu věnovat

samostatně?

U Pražského okruhu jsme se podíleli na všech stavbách, ať už to byla funkce vedoucího zmiňovaného sdružení nebo hlavního dodavatele, případně subdoda-vatele, na stavbách 513 a 514, kde jsme byli dodavateli betonové vozovky.

Samotný Pražský okruh je pro Státní fond dopravní infrastruktury (dále jen Fond) nejvýnosnější z hlediska mýta, z hlediska intenzity dopravy je zásadním přínosem pro Prahu v odtížení dopravy, což se pro-jevilo na Jižní spojce, která dnes konečně funguje jako městská komunikace.

Při pohledu do budoucna mne mrzí, že práce na přípravě všech dalších částí, především stavby 511 (v současné době je ve fázi napadeného územního rozhodnutí), jsou ve stavu zpracování projektu a dokumentace čili DUR (pozn. dokumentace pro územní rozhodnutí). Územní rozhodnutí akceptuje všechny připomínky, které k původní verzi byly, a myslím si, že jsou přijatelné pro všechny obyvatele v okolí. Rozhodnutí již dlouho leží na Ministerstvu pro místní rozvoj. Bez

něj není možné na stavbě dále pracovat, tzn. vykupovat, připravovat atd. Bohužel ani SFDI nepočítá v blízké budoucnosti s výkupy v rozsahu, jak by bylo třeba.

6. Pootočme list… Jak hodnotíte

ekonomiku vaší společnosti za rok

2010? Jaký je zatím její stávající

vývoj v letošním roce?

Jak už jsem řekl, v loňském roce jsme dosáhli rekordního obratu v historii Dál-ničních staveb Praha ve výši 4,4 miliardy korun, převážně díky klíčovým stavbám. Zisk se pohybuje ve výši asi 110 milionů korun, a to při velmi obezřetné politice re-zerv, které na stavbách musíme vytvářet.

Letošní první pololetí se vyvíjelo ne-gativně, dá se očekávat obrat zhruba na úrovni poloviny loňského roku. Je to především tím, že v podstatě od ná-stupu prozatímní vlády dodnes nedochází k žádné investorské přípravě. Dva roky nebyla vypsána soutěž kromě oprav, a to se ještě jedná o opravy v minimálním roz-sahu. Vzhledem ke skutečnosti, že stavby nejsou připraveny, nedá se do budoucna očekávat zlepšení situace (investorská příprava je velmi dlouhá).

Zatím je naše společnost v mírně zápor-ných číslech. Do konce roku počítáme s kladnými výsledkypři minimální míře zisku.

7. Pro zajímavost: jak vysokou

marži si může za stávající situace

dovolit stavební dopravní fi rma?

V jakékoliv fi rmě marži v podstatě určuje majitel, respektive dozorčí rada, která to dává za úkol představenstvu. Samozřejmě s nulovou marží pracovat nelze, protože

Vizitka:



Sídlo: Na Bělidle 198/21, 150 00 Praha 5

Česká republika



Obor podnikání: výstavba silnic, dálnic, letištních

ploch, ploch pro průmyslová a obchodní centra


Management:

Předseda představenstva: Ing. Tomáš Hajič

Člen představenstava: Ing. Irena Matějíčková



Stavíme pro budoucnost

pro budoucí rozvoj firmy by to bylo záhubou. My v současné době pracu-jeme s marží, nebo – máme naplánovanou marži, zhruba v rozmezí 1 až 2 %, což si myslím, že u stavebních fi rem je obvyklá a dostačující výše.

8. Doslova evergreenem se stává

tvrzení o výstavbě předražených

dálnic… Jde již o frázi, nebo je tomu

opravdu tak? Pokud by to byla

pravda, tak čím je to zapříčiněno?

Myslím si, že nemá ani cenu se k tomuto tématu vyjadřovat… Nesčetně odborníků předložilo argumenty, že tomu tak není, bohužel je nikdo neposlouchá a stále se demagogicky opakuje „dálnice jsou předražené“. Odborné posouzení je totiž takové, že jsme zhruba na 80 % běžných cen v západní Evropě v porovnání pro-vedených prací. Pokud však připočítáte technické řešení, tj., jak je dálnice pro-jekčně vyřešena, tak jste cenově někde jinde – ale to už není otázka stavebních firem, ale odbornosti investora, co si objedná, respektive co zadá projektan-tovi, aby vyprojektoval, co připustí, aby v rámci dálnice ještě bylo postaveno. My jsme pouze vykonavatelé, kteří vykoná-vají jednotkové položky. Problém určitě není u stavebních fi rem, je v technickém řešení staveb.

9. Nakolik (a jak) vůbec může sta-

vební společnost ovlivnit cenu prací?

Jak už jsem naznačil – my nabízíme jednotkovou cenu. Pokud budou dále dopravní stavby soutěženy v systému jako dosud podle principů červeného FIDICu, tj. oceněním pouze jednotkové ceny, potom investor určuje, kolik, jaké množství a jakých položek se má pro-vést. My jen v podstatě slepě stanovené položky vykonáváme. V takovém případě

určujeme pouze jednotkovou cenu, která vyjde kalkulačně v podstatě všem fi rmám zhruba podobně. Jsou systémy, jak cenu kontrolovat, existují expertní ceny atd. Dnes se cena prací při soutěžích pohybuje dokonce výrazně pod expertními cenami. Konkurence na trhu je veliká a objem in-vestic výrazně menší než kdykoli předtím, tudíž je cena tlačena dolů. Ale co se bude stavět, my neurčujeme.

Kdybychom postupovali tak, jak se dnes například soutěží na Slovensku, tzn. systé-mem design and build (namaluj a postav), tak už je problém u nás. Zadání je: spojte nám body A a B v souladu s územním rozhodnutím silnicí kategorie XY, což v podstatě určuje šířku, niveletu, směrové uspořádání apod., ostatní je na nás. V tu chvíli samozřejmě technické řešení, napří-

klad jaké zvolíme technologie u vozovek, na mostech, jak budeme řešit v rámci no-rem odvodnění, je na nás. V tomto případě celkovou cenu prací určujeme my.

10. Atmosféra na stavebním trhu

prý tzv. houstne, zakázek je méně

a je větší tlak na cenu. Do jednoho

tendru se hlásí i 40 fi rem… Máte

recept, jak si s takovouto situací

poradit?

Receptem je dlouhodobá příprava pro-jektů, o které máme zájem. Přemýšlíme o tom, jak stavět co nejefektivněji, byť vlastně potom u ocenění jsou pouze po-ložky, které nám investor předloží. Nic-méně v rozsahu těchto položek je ještě prostor pro použité technologie, aby cena mohla být vítězná.

Ekon spol. s r. o. zajišťuje dodávky a montáže ocelových konstrukcí Hamco Multi-Plate určených pro výstavbu mostů, mostků, vodotečí, propustí, podchodů, podjezdů, odtahových tunelů, zásobníků sypkých materálů apod.

Výrobce:Hamco Dinslaken Bausysteme, GmbH

Ekon s.r.o., Bezová 1658, Praha 4 Braníktel.: 244 462 218, www.ekonsro.cz


11. Jedním z fi nančních pilířů

dopravní výstavby mají být pro-

jekty PPP. Jsou opravdu lékem

na všechno?

Začnu trochu jinak… V Polsku zhruba jedna polovina dnešních staveb nebo investic jede podle principu PPP, druhá polovina je obdobou našich operačních programů Doprava z Evropské unie. My dnes pracujeme i v Polsku na cementobe-tonových vozovkách pro naše mateřské fi rmy, které tam staví jako hlavní investor systémem PPP. Na základě zkušeností můžeme říci, že PPP projekty jsou určitě cestou použitelnou, realizovatelnou, jde určitě o vhodný doplňkový program pro státní rozpočet. Je ale nutné správně volit, které stavby a jak výnosné do budoucna se tímto způsobem budou stavět. Při započítání ceny a návratnosti u staveb komunikací s velmi malou intenzitou do-pravy to vyjde státu využitím PPP projektů dráže, než kdyby je zafi nancovalo z vlast-ního rozpočtu. Naopak – u staveb třeba typu dálnice D1, kde je intenzita dopravy velká, se i návratnost může jevit velmi příznivě. Takové stavby jsou předurčeny

k tomu, aby se způsobem PPP projektů stavěly.

12. Máte představu, jak bude vypa-

dat budoucnost českého dopravního

stavitelství a jeho fi nancování?!

Budoucnost vidím z dnešního pohledu ne úplně dobře, a to především díky jednomu problému – v podstatě u všech investorů a především u Ministerstva dopravy se setkáváme s tím, že odbornost investora bohužel stále klesá, tzn., příprava staveb je podle mě na bodu nula, a to jak oprav, tak nových investic. Bohužel ani prostředky, které má Fond k dispozici, nejsou díky tomu čerpány. Podle našich informací loň-ské čerpání z Fondu je na úrovni přibližně 75 miliard, místo původně plánových 97 miliard. A čerpání letošního Fondu určitě nebude plánovaných 67 miliard. Mrzí nás, že jako stavební fi rmy v podstatě nemáme jasnou perspektivu. To, že prostředky z Fondu nejsou čerpány v plné výši, je neuvěřitelný paradox. Na konci roku bude Fond hospodařit opět s přebytkem, jako loni, a vůči českým silnicím se opět pro-hloubí dluh, především na opravách.

13. Tohle neznělo příliš optimis-

ticky… Přesto se zeptám, v souvis-

losti s vaším sloganem: Stavíme pro

budoucnost. – Dokážete jej naplňo-

vat?

Doufám, že dokážeme, ale musíme mít partnera. A jak jsem již v několika od-povědích naznačil, hledá se čím dál tím hůře. Nicméně věříme, že se situace zlepší a technická a ekonomická příprava staveb bude opět na té výši jako bývala v minu-losti, a my budeme moci stavět stavby, které jsou opravdu pro budoucnost. Když se podíváte na základní síť českých dálnic, tak stále ještě není hotová, není dokon-čeno ani srdce celého systému, tzn. Praž-ský okruh. Pokud už máme hvězdicový systém, tak bez tohoto okruhu fungovat nemůže. Vůbec už nemluvím o určitých re-gionech Česka, které jsou diskvalifi kovány, nemají-li dálniční propojení, například České Budějovice se stávají nedostup-nou oblastí… Opět opakuji: v této situaci mě mrzí, že nejsme schopni ani vyčerpat prostředky, které jednak máme ve Fondu, jednak nám je nabízí v podstatě zdarma Evropská unie.

výroba kluzných trnů a kotev

aplikace pro oblast sloupů a profilů

aplikace pro výrobu stavebních prvků

ošetření prvků pro agresivní prostředí

Povrchové úpravy kovů poplastováním

• zemní a horninové kotvy • piloty zejména tahové • pilíře v oblasti styku se zeminou obzvláště v dosahu CHRL • tepelné přechody, římsy, chodníky mostů… • protihlukové clony • odvodňovací žlaby • silniční svodidla

www.likal.cz

Firma TEDA působí na trhu již 19 let. Máme bohaté zkušenosti s dopravním zajištěním pro generální dodavatele liniových staveb. Pro fi rmu Dálniční stavby Praha, a.s. jsme zajišťovali přesun staveb-ních hmot již na několika významných dopravních stavbách po celé ČR. Vždy v maximální kvalitě, spokojenosti zákazníka a nízké ceně.

Michal Teplýobchodní ředitel

tel.: 608 830 009 [email protected]


Společnost B & BC, a. s., je tradičním

výrobcem betonových stavebních prvků

působícím na trhu České republiky. Vý-

robní sortiment společnosti je rozsáhlý.

Zahrnuje prvky pro komunikace a zpev-

něné plochy, trubní a šachtový program,

plotové a základové tvarovky, filigráno-

vé stropní desky a také dodávky vysoce

kvalitních betonových směsí ze sítě

vlastních betonáren. Výrobní základnou

společnosti je závod ve Zbůchu u Plzně,

kde tradice betonářské výroby sahá až

do roku 1949.

Novodobá historie se datuje od privati-zace státního podniku v roce 1992, vý-znamným mezníkem spojeným s postup-nou modernizací výrobních provozů je pak rok 2008 a příchod nového vlastníka Petra Březiny, majitele společnosti APB Pl-zeň. Jedním z důležitých kroků na cestě k modernímu a dynamickému závodu je i pořízení technologie pro výrobu mono-litických šachtových den.

Počátkem letošního roku byl ve spolu-práci s dodavatelskou společností BFS GmbH instalován ve výrobním závodě ve Zbůchu komplexní systém výroby mo-nolitických šachtových den CAPITAN. Tato technologie umožňuje vyrábět vysoce

kvalitní šachtová dna dle individuálních požadavků zákazníků, resp. požadavků plynoucích z projektové dokumentace. K vytvoření požadovaného tvaru kynety šachtového dna se používá polystyrenový negativ, který se zhotovuje frézováním ve frézovacím centru, srdci celého výrob-ního systému. Obdobným způsobem je v systému řešeno napojení přítoků a od-toků, kde ve frézovacím centru vznikají polystyrenové negativy plastových vložek původně vkládaných do stěny šachto-vého dna.

Současný systém nově projektovaných kanalizačních stok v České republice se vyznačuje značnou rozmanitostí používa-ných trubních materiálů, počínaje širokým spektrem druhů a dodavatelů plastových potrubí a konče betonovými troubami s integrovaným těsněním. Díky vysoce fl exibilnímu výrobnímu systému může společnost B & BC, a. s., nabídnout kon-cové profi ly pro všechna běžně užívaná potrubí až do průměru 1 000 mm, jež jsou polystyrenovým negativem vytvořeny v betonové stěně šachtového dna.

Vstupní branou do systému výroby šach-tových den EXCELENT je CapitanN-kon-fi gurátor. Tato aplikace založená na 3D- konstrukčním softwaru přepočítá veškeré parametry výrobku. Příprava výroby za-dává specifi cké parametry šachtového dna jako je informace, zda se jedná o stan-dardní nebo koncovou šachtu, průměr šachty, počet přítoků, typ připojeného potrubí, naklonění profi lu ve stěně, spád nebo výška žlábku. Systém automaticky navrhuje optimální tloušťku stěny a výšku šachtového dna. Variantně lze také reali-zovat úpravu rozměrů dna v případě jeho obložení čedičem či jinými keramickými

materiály. Na závěr systém zpracuje 3D--model, který ve formě plánovacího listu může být ještě před zadáním do výroby zaslán zákazníkovi k odsouhlasení. Před-ností aplikace je její relativně snadná obslužnost, systém sám avizuje možné nesrovnalosti v zadání šachty.

Data z konfi gurátoru jsou následně ode-slána do výrobní haly, kde je schválený frézovací program předán do frézovacího centra. Ze standardizovaných polystyre-nových bloků jsou frézovány negativní modely kynet a přechodových profi lů pro napojení potrubí. Odfrézovaná polystyre-nová drť je odsávána a shromažďována

Výroba monolitických šachtových den EXCELENT

ve výrobním závodě B & BC, a. s., ve Zbůchu.


v recyklačním zařízení. Vyfrézovaný model kynety a profi ly napojení jsou ručně spo-jeny pomocí speciálních šroubů. V krát-kém čase tak vzniká přesný negativní model, který po zalití betonem vytvoří přesný tvar šachtového dna.

Pro snadnější odformování a vyjmutí poly-styrenového modelu se používá speciální odformovací prostředek, který se nanáší štětcem na negativní polystyrenový mo-del. Ten je následně vkládán pro vytvrzení nátěru do UV-komory.

Povrchově upravený negativní model se upevňuje magnety umístěnými na jeho spodní části na ocelové jádro vlastní

formy. Šachtové dno je ve formě odlé-váno v obrácené poloze, tj. dnem vzhůru.

Firma má k dispozici několik desítek spe-ciálních licích forem o různých průměrech a síle stěny, což jí umožňuje pohotově reagovat na specifi cké potřeby zákazníků.

Při vlastním lití šachtového dna je samo-zhutnitelná betonová směs pasovým dopravníkem plněna do koše na beton a jeřábem dopravována k jednotlivým formám, které jsou následně plněny přes speciální kuželový uzávěr. Následující den je šachtové dno pomocí otáčecího zařízení vyjmuto z formy, otočeno o 180° a ulo-ženo na přepravní paletu. V betonovém výrobku zůstává negativní polystyrenový model, který následně obsluha za pomoci speciálních přípravků vyjme.

Šachtová dna EXCELENT jsou vyráběna z vysoce pevnostního samozhutnitelného betonu třídy C 40/50, XF4, což představuje minimální zaručenou pevnost 50 Mpa a odolnost proti chemickým rozmrazova-cím látkám. Životnost takto vyrobeného šachtového dna je minimálně 100 let.

Při požadavcích na odolnost proti kyseli-nám a jiným chemickým látkám je možno monolitické šachtové dno obkládat spe-ciálními materiály. Jedná se zejména o če-dič a další keramické chemicky odolné materiály.

Zárukou kvality šachtových den EXCELENT jsou pravidelné zkoušky prováděné dle kontrolně zkušebního plánu ve vlastní laboratoři. Na výrobky je vydáno STO č. 030-044463 vydané TZUS Praha, po-bočka Plzeň, s platností do 30. 4. 2014.

Jsme přesvědčeni a naše dosavadní zkušenosti to již potvrzují, že pořízení technologie výroby monolitických šach-tových den CAPITAN je krok správným směrem, který nám umožňuje reagovat na vzrůstající požadavky trhu na kvalitu stavebních prvků. Neustálé zkvalitňování

výroby, modernizace výrobních postupů, hledání nových technologií a materiálů, to jsou úkoly, které si společnost B & BC vytyčila jako prostředek pro posílení své pozice na trhu stavebních hmot v České republice a které nám pomáhají naplňo-vat vizi moderního dynamického závodu zmíněnou v úvodu tohoto článku.

Ing. Pavel Golubar, ředitel společnosti

Více informací naleznete nawww.babc.cz, tel.: 377 199 104-105

značkavnitřní průměr

(mm)stavební výška

(mm)průměr potrubí

(mm)hmotnost

(kg/ks)

TBZ – Q 1000

Excelent 150-

600/500-1000

1 000 500–1 000 100–600 1 230–2 780

TBZ – Q 1200

Excelent 600-

800/1000-1200

1 200 1 000–1 200 100–800 3 300–5 060

TBZ – Q 1500 Ex-

celent 1000/14001 500 1 400 100–1 000 8 900


SWIETELSKY stavební s.r.o.Investice do dopravní infrastruktury se vyplatí

Česká firma SWIETELSKY stavební s.r.o. je

součástí jednoho z největších rakouských

stavebních koncernů, který je budován

na tradici rodinné firmy, zkušenostech

a finanční stabilitě. To vše je zárukou

kompetentní a kvalitní práce. Spo-

lečnost působí ve všech rozhodujících

stavebních oborech na území celé České

republiky již od roku 1992 a má sídlo

v Českých Budějovicích. Je zaměřena

zejména na poskytování komplexních

stavebních služeb v oboru dopravních

a inženýrských staveb a všech oborech

pozemního stavitelství. Zaměstnává více

než 1 tisíc pracovníků a s ročním obra-

tem přes 4 miliardy Kč se řadí mezi velké

stavební firmy v České republice.

Klíčem úspěchu společnosti SWIETELSKY stavební s.r.o. jsou zaměstnanci. Týmy vzdělaných a zkušených odborníků se v praxi podílí na špičkové úrovni posky-tovaných služeb a výrobků, kterou oceňují i nejnáročnější zákazníci.

Firma prošla v uplynulých letech velkou decentralizací a vznikly tak jednotlivé pobočky fi rmy po celé republice, jejichž vedení má dostatečně velké pravomoci, které se vyrovnají hlavnímu sídlu fi rmy.

Divize pozemního stavitelství má celkem pět územních závodů, které jsou umístěny v Praze, Plzni, Českých Budějovicích. Dále máme specializovanou pobočku, která dělí železobetonové konstrukce pro celou ČR a ještě developerskou divizi, která or-ganizuje projekty, jako je výstavba rodin-ných domů, zasíťování infrastrukturních prvků apod.

Divize silničního a inženýrského stavi-telství má celkem sedm závodů, které sídlí v Českých Budějovicích, Plzni, Praze, Pelhřimově a v Brně.

Strategie fi rmy je postavena na dlouho-dobé prosperitě. Nezajímají ji pouze velké stavby, ale každý investor, byť se jedná o stavby menšího rozsahu.

Na otázky týkající se především současné krize českého stavebnictví odpovídá Ing. Petr Čížek, jednatel fi rmy SWIETEL-SKY stavební s.r.o.

Dotkla se fi nanční krize fi rmy SWIE-

TELSKY stavební s.r.o. a stavebnictví

vůbec – a v jaké míře?

Jelikož podnikáme v resortu stavebnictví, který se nechová stejně jako ekonomika celé země, tak se u nás projevil hospodář-ský propad se zpožděním. V roce 2008, kdy krize všude jinde propukala, bylo stavebnictví stále na svém vrcholu a sni-žování počtu zakázek se začalo projevovat později.

Naše fi rma zaznamenala tento jev v roce 2009, kdy jsme u pozemního stavebnictví pocítili pokles cca o 50 %. Trochu jinak tomu bylo v tomto roce u divize silničního stavitelství a inženýrství, která měla stále dostatek zakázek, které byly vysoutěženy v předchozích letech. Pro stavebnictví tedy začala krize na přelomu let 2009-–2010 a v letošním roce se již „pouze“, ale o to silněji, prohlubuje.

Mluvím-li za fi rmu Swietelsky, tak se po-zemní stavitelství začíná pozvolna zo-tavovat. Zaznamenáváme nárůst zaká-

zek, ovšem jsou orientovány výhradně na privátní sektor, kde nefi gurují žádné municipality. Zdaleka ne tak pozitivní je v současné době situace v inženýrském stavitelství, kdy od zmíněného roku 2009 nebyla v České republice vypsána žádná významnější státní zakázka. Díky tomu dochází všem fi rmám, pohybujícím se v tomto oboru, zásoba práce.

Jak se tedy s poklesem zakázek chys-

táte vyrovnat? A jak vidíte v tomto

ohledu budoucnost?

Náš podnik byl v předešlých letech vý-razně závislý na státních zakázkách. Do současné doby jsme pracovali na „dobíhajících“ kontraktech. Nyní je stavebních zakázek v oblasti dopravní infrastruktury opravdu málo – většinou se jedná o drobné opravy apod. Nyní nám tedy nezbývá než využívat i nadále naši strategii, a to takovou, že je pro nás důležitý každý investor. Ze státního sek-toru investují do těchto staveb už jen kraje, které mají potřebné prostředky stále k dispozici a většině z nich záleží na tom, aby byly silnice II. a III. třídy v pořádku. Další pomocnou berličkou jsou regio-nální operační programy, které podporují

Vizitka:


SWIETELSKY stavební s.r.o.

Sídlo: Česká republika, České Budějovice


Počet zaměstnanců: 1 072 (2010)

Obor podnikání: stavebnictví

Roční obrat společnosti: 14 127 mil. Kč (2010)

4 734 mil. Kč (2009)

Management:

Jednatel (silniční a inž. stavitelství): Ing. Petr Čížek

Jednatel (pozemní stavitelství): Ing. Jiří Kozel

Jednatel: Ing. Walter Spitaler

Ekonomický ředitel: Ing. Jiří Prček

Výkonný ředitel divize sil. a inž. stavitelství:

Ing. František Fryš


výstavby zejména čistíren odpadních vod a rekonstrukce komunikací v jednotlivých obcích. Tyto stavby mají tu nevýhodu, že jsou organizačně stejně náročné jako realizace podstatně většího rozsahu.

Váš názor na „stop stav“ nových sta-

vebních zakázek dopravních staveb?

Jaké to z vašeho pohledu bude mít

důsledky?

Dle mého názoru jde o naprosto špatnou strategii české vlády. Šetření je jistě dobré, ale ne pro období, kterým ak tuálně pro-cházíme. Jistě má smysl šetřit na manda-torních vydáních a na věcech spotřebního charakteru, ale šetřit v oblastech, jako je infrastruktura, považuji za naprosto nesmyslné. Investice do dopravní infra-struktury znamená podnícení hospodář-ství a dáváte tak ekonomice impuls k je-jímu dalšímu rozvoji. Všechny fi rmy, aby mohly dobře podnikat, potřebují dobrou infrastrukturu. Síť silnic a dálnic na území ČR není stále dobudovaná a místo jejich další výstavby je další rozvoj zastaven. Příkladem toho je dálnice D3 a napojení na rakouskou dálnici, která je již ze strany právě rakouských sousedů téměř dokon-čená. Existuje i řada studií, které jasně

prokazují to, že investice do dopravní infrastruktury mají pro stát nezpochyb-nitelnou návratnost.

Jaký je váš názor na tvrzení, že jsou tu-

zemské dopravní zakázky předražené?

S tímto tvrzením nemohu v žádném pří-padě souhlasit, pokud by se to mělo týkat činnosti stavebních fi rem, i když je to dnes obecně rozšířené klišé. Vysoké náklady na výstavbu českých dálnic způsobují jiné faktory než zisky dodavatelů staveb. Toto prodražení způsobuje naše legisla-tiva, která umožňuje například nesmyslně drahé vykupování pozemků, dále plnění požadavků přilehlých municipalit. Příkla-dem je dálnice D8, jejíž výstavba zahr-novala, mimo jiné, i rekonstrukci skládky domovního odpadu za 1 miliardu korun a dnes je i tato položka zahrnuta v ceně celé dálnice. Takto bych mohl v jednotli-vých příkladech pokračovat. S tímto tvrze-ním se tedy rozhodně nemohu ztotožnit.

Osobně si myslím, že i např. postup bý-valého ministra dopravy Víta Bárty byl silně neprofesionální. Díky němu se ne-provedly v závěru roku 2010 preventivní opravy na silniční síti za cca 7 miliard Kč,

neproběhla běžná údržba a i následkem toho se dálnice a silnice I. třídy dostávají do tragického stavu. Následné opravy budou stát několikanásobně více peněz, než jak by tomu bylo v případě běžného postupu. Dnes tyto fi nanční prostředky k dispozici nejsou a někteří politici o ně usilovně bojují s ministrem fi nancí.

Váš koncern v České republice silně

zainvestoval, a to zejména v oblasti

inženýrského stavitelství. Nelitujete

v současné době těchto investic?

Jelikož jsme se chtěli zaměřit na stavby silnic, potřebovali jsme tedy i odpovídající vybavení. Postavili jsme tedy obalovny – výrobny asfaltových směsí, kterých je v současné době celkem deset na celém území ČR. Investice rozhodně nelitujeme. Současný stav, kdy jsou silniční stavby pozastaveny, jsem již za dobu svého pů-sobení v oboru zažil. Je jasné, že dříve nebo později se opět začnou tyto stavby masivně budovat a díky prodlevám na opravách budou investice do těchto rekonstrukcí, bohužel pro daňové po-platníky, několikanásobně vyšší. Takže jde o to, překlenout toto nešťastné období.

Jarmila Šnoblová

voestalpine ONE STEP AHEAD

voestalpine voestONONONONONE STEP AH

alpine

VESIBA, s.r.o. - divize svodidel

, 186 00 Praha 8

tel./fax.: +420 222 324 482, 456

mob.: +420 603 263 494

e-mail: [email protected]

www.svodidla-vesiba.cz

Společnost VESIBA, s.r.o. se specializuje již řadu let na dodávky, montáže a opravy všech typů svodidlových

systémů na všech typech komunikací.

Jsme výhradním distributorem certifikovaných silničních a zábradelních svodidel voestalpine v systému 1 a 3,

schválených Ministerstvem dopravy ČR ve spolupráci s Ředitelstvím silnic a dálnic ČR k použití na všech typech

pozemních komunikací dle TP 168/20 v ČR. Svodidla voestalpine se montuj na nově budovaném okruhu

kolem Prahy SOKP 514, SOKP 512, dálnici D1.

Držitel certifikátu ISO 9001:2001

Firma Miroslav Kulatý provádí kom-pletní dodávky elektromontážních prací objektů občanské výstavby, průmyslu a zemědělství.

silnoproudslaboproudkabelové rozvody nn, vnvenkovní osvětleníelektrotopeníinstalace hromosvodůprojekce a realizace

Odborné službyvypracování kompletní cenové kalkulace na základě projek- tové dokumentacevypracování rámcové cenové kalkulace na základě prohlídkykontroly zařízeníporadenská slžba

Ibsenova 19, 779 00 Olomouc, www.kulaty.cz

SATES MORAVA spol. s r.o.

SATES MORAVA spol. s r.o.Železničního vojska 1386, 757 01 Valašské Meziříčí kontaktní osoba: Ing. Lubomír Macák, výkonný ředitel Tel.: +420 571 616 451, Fax: +420 571 615 633 E-mail: [email protected]

SATES MORAVA spol. s r.o.org. zložka, Kragujevská 12, 010 01 Žilinakontaktní osoba: PhDr. Vladimír Gašperák, výkonný ředitelMobil: +421 911 830 173E-mail: [email protected]

Společnost sídlí ve Valašském Meziříčí a na stavební trh vstoupila v roce 1994. Realizuje dopravní stavby - úpravy náměstí, pěších zón, historických center, ulic a komunikací v České republice a na Slovensku.

Dále společnost provádí vodohospodářské stavby, jako jsou úpravy vodních toků, jezů, stavby opěrných zdí, zpevňování břehů z lomového kamene atd.

Specializací firmy je dodávka a montáž kamenné dlažby, žulové kostky a dalších výrobků z přírodního kamene, stejně tak i dodávka a montáž dlažeb z betonu a umělého kamene.

SASATETETETESS SSS MOMOMMMMORARRAR VVA sspopoooooopol.l.l.l...ll ssss rrrrrr.o.o.oo..o....

SpSpSppSpololollolečečečečečeečeeččnonononnnnooooststtsttst ssssídíddídídídídídllíílílílílílííílílíí vvvvvvve e e e VVVVVVaVaVaVaVallalaašššššsšsssšsssš kékkékékékékékéékékkkkkémmm m MMMeMeMeMeMeziizizizziřířřřířířířířířřířííčíčíčíčíčíčíčíčíčíčíčíí aaaaaaaa nnnnnnaaaa ststststtsttstttavavavavavavavaavvavvv bbebebebbbbebbe íííínínínní ttt hhhrhrhrh vvvvststststststoououuouoouououuouooo pippipipipilalalalalaaa vvvvvv rrrocococcococccceeeeúpúppúpúprararravyvyvyyyyyy nnnnnámámámámámámmámámáměsěsěsěsěsssěsěsěstítítítítítí, , , ppěpěpěpppěpěěšíšíšíšíšíchchchhchhch zzzónóónóónón, , ,, hihihih ststororicicicicckýkýkýkkýkýkýýchchchchchc ccccenenenennenteteteteettt r,rr,,,rr,rr,,r, uuuuuuuuuuuuuuulilililililiilillllililic c c cc cc ccc cccccc aa a a aaaaaaa kokokkokkokkk mmumumunninikakakak cícícííí vvvv ČČČČČee

DOPRAVNÍ A INŽENÝRSKÉ STAVBYVODOHOSPODÁŘSKÉ STAVBYDODÁVKA A MONTÁŽ PŘÍRODNÍHO KAMENE

www.satesmorava.czumumumumumu ěllělělě éhéhéhého o o o o kakakakakamemememememememememmememmmemenenenenene. .

wwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwww.................ssssssssssssssssssssssssssaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaatttttttttttttttttttttttttttttteeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeessssssssssssssssssssssmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmooooooooooooooooooooooooooooooooooooorrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrraaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaavvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa................................ccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccczzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzztttttttttwww.satesmorava.cz


Lindab Buildings s.r.o.

Variabilní konstrukční systémy

Lindab Buildings je projektově oriento-

vaná firma specializující se na výrobu

ocelových hal. Variabilita konstrukčního

systému umožňuje jeho široké využití

nejen na výstavbu skladovacích a výrob-

ních hal, ale i sportovních objektů nebo

vícepatrových budov.

Společnost vznikla v 60. letech 20. století v Lucembursku a do roku 2010 prodávala haly pod značkou ASTRON. Nejdřív na-

bízela pře-dem navržené ocelové haly a postupem času se vypracovala na výrobce hal pro-jektovaných zákazníkům přesně na míru. Dnes společnost projektuje a vyrábí haly, jejichž součástí mohou být i různé ar-chitektonické prvky, což dokazuje, jak razantním vývojem její produkty prošly.

Společnost patří do skupiny LINDAB (Švédsko), která je rozdělena na tři divize. Jedna divize vyrábí a dodává vzducho-techniku, druhá vyrábí stavební kom-ponenty (střešní systémy, okapy apod.) a třetí se zaměřuje na stavební systémy, což je právě představovaný Lindab Buil-dings.

Kompletní sortimentVýroba v Čechách byla zahájena v roce 1996 ve Šternberku, kde ovšem fi rma fungovala v omezených prostorách a vyráběla se tam pouze část konstrukč-ního systému. Z důvodu rozvíjejícího se trhu bylo nutné zvýšit kapacity výroby. V květnu 1999 se společnost přestěho-vala do Přerova, kde působí dodnes. Zde už vyrábí kompletní sortiment dílů po-třebných k realizaci zakázky. Podle slov jednatele společnosti Petra Majera je jejím cílem nabídnout zákazníkovi halu „do posledního šroubku“, s jejíž výstavbou nebude mít žádné starosti, která se doveze v rozloženém stavu a na místě smontuje: „Prodej funguje dvěma směry, za prvé prodáváme přes síť stavebních partnerů, což jsou lokální stavební fi rmy, které jsou řádně proškoleny a mají licenci na montáž tohoto stavebního systému. V rámci vý-stavby haly pak mohou stavební partneři nabídnout investorovi i další stavební čin-

Vizitka:


Lindab Buildings s.r.o.

Sídlo: Česká republika, Přerov



Obor podnikání: výroba ocelových hal a konstrukcí


Management:

Generální ředitel: Gordon Pringle

Finanční ředitel: Petr Majer

Výrobní ředitel: Claude Michels


nosti. Za druhé prostřednictvím divize Key Accounts, kdy zákazníkům nabízíme plný servis včetně projektu, managementu, stavebního dozoru a montáže.“

Haly jednoznačně vedou„V požadavcích trhu převládají skladovací a výrobní haly, ale například v loňském roce jsme stavěli hotel, což ukazuje, že použití systému je velmi různorodé a va-riabilní. Nicméně každou zakázku řešíme individuálně,“ přibližuje zákaznickou orien taci Petr Majer a doplňuje:

„V loňském roce jsme také realizovali velkou zakázku pro společnost Knauf do Uzbekistánu, která se expedovala skoro půl roku a byla velmi náročná z hlediska logistiky a celního řízení. Nejzajímavější současnou zakázkou je hala pro pražské výstaviště PVA Letňany, která se realizuje v extrémně krátkém čase. Poměr zaká-zek je jednoznačně ve prospěch exportu, v Česku zůstává zhruba 8–10 % produkce. Zákazníci společnosti pochází především ze střední a východní Evropy, jejími hlav-ními trhy jsou Polsko a Bělorusko, ale vy-rábíme též pro naše sesterské závody v Lucembursku a Rusku.“

Všudypřítomná krize rozvoj společnosti nezastavilaČísla nejlépe ukazují, že ani této společ-nosti se krize nevyhnula. Obrat za rok 2007 činil 83 mil. eur, za rok 2008 to bylo 93 mil. eur a naopak v roce 2009 následo-val propad na pouhých 33 mil. eur.

„Krizi jsme zaznamenali hlavně v roce 2009, kdy nám razantně klesl obrat. Rok 2010 už byl ve znamení určité konsolidace. Výsledky se sice ustálily na číslech roku 2009, ale na druhou stranu není možné porovnávat současné výsledky s rokem 2008, který byl pro nás výjimečně úspěšný. V letošním roce očekáváme, že již dojde k určitému nárůstu a naším současným cílem je dostat se postupně na úroveň čísel roku 2007,“ vysvětluje tuto malou sta-tistiku Petr Majer. Přes nepříznivé výsledky krizových let společnost nerezignovala na další rozvoj: „V loňském roce jsme usku-tečnili investici související s rozšiřováním kapacity výroby, jelikož přerovský závod převzal výrobu malých dílů, tzn. orámo-vání, oplechování oken, svody, okapy atd. V letošním roce pokračovala investiční aktivita nákupem nového lisu na sekun-dární konstrukci.“

Certifikace, patentované technologie apod.„Naše produkty mají osvědčení pro všechny země západní a východní Evropy. Jsme držitelem certifi kátu ISO 9001:2008 a CE. V letošním roce bychom chtěli získat certifi kát ISO 14001. Co se týče průmyslo-vých vzorů apod., všechny jsou v držení centrály Lindab S.A. v Lucembursku,“ osvětluje záruky kvality Petr Majer.

Prodejem péče o zákazníky nekončíŘešení otázky konkurenceschopnosti vidí Petr Majer v přístupu k zákazníkovi: „Jed-nou z našich předních výhod je komplexní dodávka, tzn., že zakázku zpracujeme

od návrhu, projektové dokumentace po-třebné pro stavební řízení až po konečnou dodávku všech dílů. Zákazník si nemusí objednávat část prvků od jednoho doda-vatele a část od druhého. Další výhodou je, že se jedná o ucelený systém a nespor-nou výhodou je pozáruční servis. Když se na nás zákazník obrátí třeba po dvou třech letech, tak fi rma tu stále je a je schopna zareagovat, nabídnout řešení, dostát svým závazkům z titulu záruky.“

Současné aktivity pro malé firmy i velké Rusko„V současné době se zaměřujeme na zvý-šení konkurenceschopnosti na trhu ma-lých hal a budov. Zatím je tento projekt ve fázi vyhodnocování požadavků a oče-kávání zákazníků, z něhož vyplyne, zda jsme schopni na ně adekvátně reagovat. Samozřejmě víme, že cenově těžko mů-žeme konkurovat lokálním nebo menším výrobcům, ale věříme, že i v tomto seg-mentu jsme schopni nabídnout kvalitní produkt za přiměřenou cenu. Naše hlavní aktivity dále směřovaly na rozvíjející se trh v Rusku. V polovině loňského roku jsme tam otevřeli nový výrobní závod, který by měl mít na starosti zákazníky z Ruska a států bývalého Sovětského svazu,“ přibližuje nejnovější počiny jed-natel společnosti Petr Majer a uzavírá: „Paralelně samozřejmě probíhá proces inovace produktů a vylepšení jednotlivých prvků v systémovém řešení, ale naším hlavním cílem je stát se preferovaným dodavatelem kompletního řešení pro halové systémy.“

Zuzana Ottová

www.profitape.cz

výroba těsnících pásek

a samolepících produktů

Obchodní oddělení:tel.: 573 502 216, 212fax: 573 502 214e-mail: [email protected]


PSJ, a.s.

Vyváží českou stavařinu do světa

Společnost PSJ, a.s., se zabývá pře-

devším pozemní stavební činností,

realizací vybraných stavebních řemesel

a technologií a také developmentem.

Její prvořadou činnost představuje ge-

nerální dodavatelství staveb, a to včetně

komplexních dodávek na klíč od fáze

projektu a studie stavby až po kolau-

daci a předání funkčního díla. Podílela

se například na výstavbě pražského

administrativního areálu BB Centrum,

komplexu Zlatý Anděl na Smíchově

nebo Galerie Fénix & Clarion Congress

Hotel Prague ve Vysočanech, realizovala

obytný soubor Majdalenky v Brně nebo

bytový soubor Villa Bianca v Praze. Byla

generálním dodavatelem při rekonstruk-

ci Obecního domu, Sovových mlýnů či

jihlavské radnice. PSJ se věnuje i vlast-

ním developerským projektům, které

se zaměřují zejména na oblast výstavby

komerčních budov a obytných celků.

Kromě Česka působí PSJ od počátku své

existence také na zahraničních trzích.

V posledních letech se soustředí na Rus-

kou federaci, Slovensko, jihovýchodní

Asii a arabský svět.

PSJ je stavební společností zaměřenou na privátní investory. Podíl zakázek rea-lizovaných pro soukromý sektor dosáhl v roce 2010 více než 92 procent obratu PSJ, což je o 2 procenta více než v roce 2009.

Asi zásadní zakázkou pro rozběh fi rmy byla soutěž na rekonstrukci Obecního domu v roce 1994. Úspěch tehdy stoti-sícového s. r. o. v konkurenci šestadva-ceti fi rem byl postaven na nejlepší ceně a na citlivém přístupu k rekonstrukci a spolupráci s památkáři. Vítězství PSJ v soutěži mělo sice výraznou odezvu, ale setkalo se též s velkým odporem.


„Začátky byly skutečně těžké. Nakonec jsme však zakázku zvládli v termínu, rozpočtu i kvalitě. Najednou jsme byli pražským stavebním trhem mnohem více vnímáni a naše pozice na něm se výrazně změnila. Navíc tato velká stavba přivedla do společnosti řadu vysoce kva-lifi kovaných pracovníků,“ vzpomíná člen představenstva a ředitel úseku pozemních staveb PSJ Jiří Pech.

Začátky podnikání PSJ v zahraničí po roce 1990 jsou spojeny s Rakouskem a Němec-kem. Se stále větší ochranou německého trhu se však společnost začala přesouvat na východ. Za zlomovou označil Pech rea-lizaci výstavního pavilónu OAO Lenexpo v Petrohradu, která probíhala v letech 2004 a 2005. Společnost ji poprvé reali-zovala s podporou exportního fi nanco-vání z České republiky. „Tato zakázka byla předzvěstí našich výrazných zahraničních aktivit v posledních letech. Ve spolupráci s českými bankami ČEB a KB a společností EGAP jsme provedli rozšíření přístavu a výstavbu turistického zázemí v Tunisu a dokončujeme obchodně-zábavní cen-trum M5 Mall v Rjazani,“ uvedl Pech. Jak dodal, PSJ nyní staví závod na výrobu OSB desek v Petrozavodsku, rezidenční komplex Megapolis v Kazani, obchodně administrativní areál v ruském letovisku

Adler a rezidenční komplex Sea World Residence v tuniském Hammametu.

Pech řekl, že dopadům krize na českém stavebním a realitním trhu čelí jeho fi rma úspěšně. Podle něj PSJ za rok 2010 do-sáhla konsolidovaných výnosů ve výši 4,9 miliardy korun, což představuje takřka pětadvacetiprocentní nárůst oproti roku 2009. Zisk skupiny PSJ před zdaněním činil 115 milionů korun. Z pohledu ročního fi -nančního objemu i procentuálního podílu dosáhly zakázky v zahraničí v loňském roce svého historického maxima. V roce 2010 představovaly 36 procent, což je o 17 procent více než v roce 2009. Pro rok 2011 se očekával další růst poměru exportních aktivit.

„Vlastní development vnímáme jako dů-ležitý segment činnosti PSJ, který by měl být motorem našeho dalšího rozvoje.

Vizitka:


PSJ, a.s.



Počet zaměstnanců konsolidované skupiny PSJ: 723

Obor podnikání: stavebnictví, development

Roční obrat společnosti (konsolidovaná skupina

PSJ): 4 910 mil. Kč

Management:

Generální ředitel: Ing. František Vaculík

Výrobní ředitel: Ing. Jiří Pech

Ekonomický ředitel: Ing. Miroslav Horňák

CEK stav s.r.o.se sídlem Vnitřní 865/24 141 00 Praha 4, MichleProvozovna: Čejkovice 102 671 78 Jiřice u MiroslaviTel.: +420 515 277 229Fax: +420 515 277 501E-mail: [email protected]

www.cekstav.euCEK stav s.r.o. je držitelem certifikátů ISO 9001:2008, ISO 14001:2004, OHAS 18001:2007

Stavební činnost:

• obchodně administrativní budovy• občanská vybavenost• průmyslové objekty• rekonstrukce a památky• vestavby a nástavby• bytová výstavba• stavby na klíč

FERI, s.r.o.

Kampelíkova 758/4

500 02 Hradec Králové

e-mail: [email protected]

www.feri-hk.cz

Ohýbání a montáž betonářské oceli

PSJ, a.s.

Vyváží českou stavařinu do světa

Zároveň si však uvědomujeme, že obecný pokles stavebního trhu není krátkodobý,“ konstatoval Pech.

Jak poznamenal, zrod každého vlastního developerského projektu proto fi rma in-tenzivně zvažuje. Zatím zahájila výstavbu bytového domu Rezidence Stodůlky, který roste v blízkosti stanice metra Hůrka a na-bídne 117 bytů ve třinácti podlažích.

Potenciál růstu i prostor ke kompenzaci výpadku tuzemských zakázek manage-ment PSJ vidí v podnikání mimo ČR. Především v Tunisu, jihovýchodní Asii a hlavně v Ruské federaci a jiných ze-mích bývalého SNS. Výraznější prosazení na těchto trzích umožňují společnosti projekty exportního fi nancování KB a ČEB. „Předpokládáme, že Rusko bude i nadále stěžejní oblastí. Váže nás k němu jazyková znalost, mentální blízkost a schopnost přizpůsobit se podmínkám tohoto re-gionu. Zajímavou oblastí bude celá se-verní Afrika. V jihovýchodní Asii je vidět silná potřeba různých druhů stavebních investic do infrastruktury, občanské a by-tové výstavby,“ připojil Pech.

PSJ nyní realizuje stavbu za 51,96 milionu eur 40 kilometrů jihovýchodně od bu-

doucího dějiště zimních olympijských her v roce 2014 – v černomořském letovisku Adler.

V ruské Rjazani dokončuje jednu z nej-větších zakázek historie PSJ. Jde o stavbu obchodně-zábavního centra M5 Mall. Byla zahájena v prosinci 2009. Otevření bylo naplánováno na konec září letošního roku. Investorem díla, jehož náklady dosáhnou 120 milionů eur, je společnost Ryazan Shopping Mall. Na fi nancování se podílí Česká exportní banka a Exportní garanční a pojišťovací společnost.

Dceřiná fi rma PSJ Hydrotranzit, a.s., ná-leží mezi nejsilnější fi rmy na slovenském trhu s oborovou specializací na liniové stavby a nádrže, čímž rozšiřuje spekt-rum specializací skupiny PSJ. Prosazuje se však i v klasické pozemní stavařině, a to zejména na západním a středním Slovensku. „Slovenský trh nevnímáme jako exportní aktivitu. Zároveň si uvě-domujeme jeho perspektivu a poměrně velký prostor ke zvyšování našeho podílu na něm,“ poznamenal Pech.

Firma rovněž buduje vlastní výrobní stře-diska, která v rámci PSJ tvoří samostatnou Divizi kapacity. Nosnými specializacemi

jsou železobetonové monolitické kon-strukce, ocelové a zámečnické konstrukce, opláštění střech a budov a klasické práce HSV. Divize disponuje i střediskem zabý-vajícím se zemními pracemi, inženýrskými sítěmi, nákladní dopravou a mechanizací.

Další dcera PSJ fi rma EKOKLIMA, a.s., podle Pecha patří k české špičce v oblasti tech-niky prostředí zdravotních instalací. PSJ má zájem na jejím růstu. V roce 2010 fi rma pracovala s celkovým obratem 307,9 mi-lionu korun včetně aktivit v Ruské federaci, kde EKOKLIMA založila svoji dceřinou fi rmu.

Pokud jde o další vývoj domácího staveb-ního trhu, Pech soudí, že ten byl i přes svoje problémy zatím zasažen méně než v řadě jiných zemí. Z toho může plynout i nebezpečí, že to nejhorší jej teprve čeká.

„Zdá se, že pokles na stavebním trhu není krátkodobý. Nevidím reálně, že by se stavebnictví mohlo v následujících pěti letech vrátit na úroveň před třemi lety. Očekávám, že v letech 2011–2012 ubude i veřejných zakázek a stavební trh dozná v následujících letech výrazných změn. Dojde k přiostření konkurenčních bojů a do složité situace se mohou dostat


nejen společnosti zaměřené na pozemní stavitelství, ale i fi rmy realizující silniční a železniční stavby,“ varoval Pech.

PSJ přikládá velký význam péči o za-městnance. Nabízí jim rozsáhlý systém zaměstnaneckých výhod, ať už se jedná o benefi ty organizační, výkonnostní a roz-vojové, či bonusy při příležitosti význam-ných životních událostí. V rámci fi rmy už šestým rokem probíhá projekt Univerzita

PSJ, která je zaměřena na rozšíření součas-ných dovedností a prohloubení kvalifi kace zaměstnanců fi rmy.

Protože kvalitních pracovních sil je nedo-statek, PSJ podporuje v Jihlavě učňovské školství. V posledních letech společnost rovněž spolupracuje se středními staveb-ními školami v Kraji Vysočina a s ČVUT Praha.

„Jako stabilní a úspěšná společnost PSJ cítí svou společenskou zodpovědnost, a to především v kraji, se kterým je úzce spjata – Vysočinou. Hlavními oblastmi, do kterých PSJ dlouhodobě přispívá fi -nančními prostředky, je oblast kulturní, sportovní a samozřejmě nezapomíná ani na charitativní a veřejně prospěšnou čin-nost,“ uzavřel Pech.

Ing. Ivan Jemelka

Pro stavební výrobu společnosti PSJ, a.s. zajišťujeme přednostně dodávky tepla a vysoušení objektů.

Dále nabízíme:• Teplovzdušné agregáty, mobilní a stacionární• Klimatizační přístroje, mobilní a stacionární• Odvlhčovače• Tepelná čerpadla vzduch/voda

REMKO s. r. o., Beranových 65, Praha 9 - LetňanyTel.: 283 923 089, 602 354 309, 602 624 240, www.remko.cz

Dodavatel sádrokartonových konstrukcí,

minerálních a kovových podhledů pro stavby:

BB CENTRUM – BUDOVA GAMA a FACTORY OFFICE CENTER – BUDOVA F

Provádíme:

Minerální podhledy, Akustické podhledy, Požární podhledy, Protipožární konstrukce

Sádrokartonové systémy

Mobilní příčky

Sanitární příčky

Kovové podhledy

Podhledy z tahokovu

Zdvojené podlahy

Dodávky na klíč

WWW.KOMONT.CZHornokrčská 651/27, Praha 4, tel.: 244 090 888, fax 244 470 720, e-mail [email protected]

SMALMAT s.r.o.

Firma SMALMAT s.r.o. působí na českém trhu již 20let se zaměřením na malířské, natěračské a tapetářské služby. Za tuto dobu si vypracovala u svých zákazníků pověst spolehlivé a svědomité firmy. Což koresponduje s naším záměrem. Snažíme se být firmou spolehlivou, progresivní, flexibilní a adaptivní do nejširší míry, co se týče po-žadavků našich zákazníků, jejichž spokojenost je naším cílem.Působnost firmy je rozdělena na dominantní pražský a pardubický kraj, kde přijímáme zakázky jakéhokoliv rozsahu, ale není překážkou domluvit zakázku i mimo tyto lokality. Vše závisí na osobní dohodě. Snažíme se být velkorysý, vycházíme vstříc jak rodi-nám, které si netroufají vymalovat svůj vlastní byt tak i stavebním společnostem, které realizují na českém trhu moderní, monumentální stavby u kterých se výměra malby pohybuje v řádově tisících metrů čtverečních.Naše firma disponuje nejmodernějším vybavením a dle potřeby arzenálem až 16 za-městnanců, což jsou dostatečné předpoklady pro realizaci rozsáhlých, komplexních návrhů z oboru malířství, natěračství a tapetářství.

SMALMAT s.r.o., Parmská 362, 109 00 Praha 10, [email protected]

www.smalmat.cz


KAMENOLOMY ČR, s. r. o.

Budoucnost s dobrým koncem

Společnost KAMENOLOMY ČR, s. r. o., je

součástí velkého evropského stavebního

koncernu Strabag SE. V tomto koncer-

nu je výhradním výrobcem drceného

a těženého kameniva v České republice.

Na tuzemském trhu je tato společnost

významným hráčem, neboť jeho produk-

ce zahrnuje zhruba 10 % celkové domácí

produkce.

Firma zajišťuje těžbu, výrobu a prodej drceného kameniva pro betonárky, oba-lovny asfaltových směsí, silniční a inženýr-ské stavby, kamenivo pro kolejová lože a regulaci vodních toků.

KAMENOLOMY ČR, s. r. o., prodávají cca 65 % produkce zákazníkům mimo kon-cern. V současné době provozují třicet dva kamenolomů a sedm štěrkopískoven – převážně na severní a střední Moravě, ale také v jižních Čechách. Hlavními pro-vozovnami s roční těžbou nad 500 000 tun jsou kamenolomy Bohučovice, Podhůra a Lhota Rapotina.

Společnost je oprávněna používat pro svoje výrobky označení shody CE a je držitelem certifi kátů systémů řízení kvality

ČSN EN ISO 9001:2009, bezpečnosti práce ČSN OHSAS 18001:2008 a životního pro-středí ČSN EN ISO 14001:2005.

KAMENOLOMY ČR, s. r. o., kladou velký důraz na modernizaci technologického zařízení, průběžnou rekultivaci vytěže-ných částí kamenolomů, a tím i na trvalé zlepšování životního prostředí v jejich okolí.

Cílem společnosti je systematickým zvy-šováním kvality vyráběného kameniva při zachování vysoké stability jeho jakosti zajistit neustálý růst objemu výroby, a díky tomu ve všech směrech uspokojit potřeby zákazníka.

Těžba kamene je úzce provázána se

stavebním průmyslem – potažmo se sil-

ničními stavbami. Jak všichni víme, vli-

vem hospodářské krize a škrtů ve stát-

ním rozpočtu se s novými stavebními

zakázkami moc nepočítá. Pokud by se

objevily nové, je jasné, že od podpisu

smlouvy k prvnímu kopnutí do země

uplyne i několik let, kdy probíhá le-

gislativní proces, příprava projektové

dokumentace, výkup pozemků apod.

Ani fi nancování staveb nemá pevné

základy, byť je zde několik možností

včetně takzvaných PPP projektů. Jak

tuto nelehkou dobu ustojí stavební

společnosti, kterých se tato témata

týkají, a tedy i dodavatelé kameniva?

Vizitka:


Kamenolomy ČR s.r.o.

Sídlo: Polanecká 849, 721 08 Ostrava – Svinov,

Česká republika,



Obor podnikání: Hornická činnost podle zákona

č. 440/92 Sb. a činnost prováděná hornickým

způsobem podle zákona č. 440/92 Sb.

Roční obrat společnosti: 1 600 mil. Kč

Management:

Jednatelé: Ing. Radmila Zapletalová, Ph.D.,

Ing. Martin Kovalčík

Technický ředitel: Ing. Martin Kovalčík

Ekonomický ředitel: Ing. Radmila Zapletalová, Ph.D.


Tyto i další otázky jsme položili jednatelce společnosti KAMENOLOMY ČR, s. r. o., Ing. Radmile Zapletalové, Ph.D.

Jak se staví vaše společnost k ekologii,

kolik do této oblasti ročně investuje?

Na tuto oblast klademe jistě veliký důraz, a to nejen na rekultivaci a sanaci provozo-ven, ale i na to, aby veškerá výroba životní prostředí poznamenala jen minimálně. Pravidelně investujeme do technologic-kých linek na výrobu drceného a těženého kameniva, tak aby splňovala nejnáročnější požadavky. Jsou to například segmenty na snižování hlučnosti, odsávací zařízení na redukce prašnosti a další nezbytná vybavení, které eliminují dopad na životní prostředí a místní obyvatelstvo.

Příkladem můžou být nové technologické linky, které jsme vybudovali v posled-ních letech v kamenolomech Bohučovice a Mokrá, významné rekonstrukce strojních zařízení z posledních let v provozovnách Kozí Vrch, Starý Bohumín, Bílčice, Kolín a právě probíhající investice do moderni-zací v lomech Dačice a Deštná. Nové části technologických linek jsou navrženy vždy zároveň jako zařízení s nižšími dopady na životní prostředí než zařízení stávající. Hlučnost nově instalovaných strojů je nižší než dosavadní. Opláštěním fi nálních třídíren a drtičů je snížena celková zátěž okolí hlukem a prachem. Veškeré dopravní cesty jsou zakrytovány obloukovými kryty, přesýpací uzly jsou mechanicky utěsněny a nové třídiče, přesypy a zásobníky jsou odsávány novým odsávacím zařízením. Těmito opatřeními se sníží množství praš-ného spadu v bezprostředním okolí ka-menolomu, což výrazně přispívá k menší ekologické zátěži krajiny.

Jsou nároky v této oblasti na vás kla-

dené stále přísnější? Jak se s tím vy-

pořádáváte?

Ano, tyto nároky jsou opravdu čím dál přísnější, a to jak od státních orgánů zaměřených na životní prostředí, tak od přilehlých obcí a jejich obyvatel. Určitě není lehké splnit všechny tyto normy a sa-mozřejmě se to projevuje i v nákladech na těžbu. Vzhledem k poklesu cen vytě-ženého kameniva je úkol obstát v tomto podnikatelském prostředí stále obtížnější.

Jak se u vás projevil pokles stavebních

zakázek a jak vidíte, že se bude situace

vyvíjet do budoucna?

Pokles způsobený fi nanční krizí se nás dotkl zásadně. Od roku 2008 pociťujeme citelné snížení objemu zakázek v silničním

stavitelství, a tím i snížení prodeje kame-niva. V letech 2009 a 2010 ještě dobíhaly stavební zakázky započaté před tímto nepříznivým obdobím a nyní začíná tato krize doznívat ještě intenzivněji. Naše pro-dukty jsou dodávány především do ob-lasti silničního a železničního stavitelství a, jak známo, takzvaný stavební boom je zřejmě za námi a tlak ze strany konkurence je mnohem silnější.

Ve zmíněném roce 2008 řada producentů investovala do výrobních zařízení nemalé fi nanční prostředky a nyní vlivem poklesu odbytu prodává kamenivo za cenu ná-kladů nebo dokonce za cenu variabilních nákladů. Ceny mají stále klesající tendenci a podle mého názoru to potrvá minimálně ještě rok, ne-li déle.

Jak se dá ve vašem oboru bojovat

s konkurencí?

Požadavky na kvalitu jsou určitě jiné než před deseti lety – ve smyslu jejího zvyšo-vání. U kamenolomů vyhrává jako doda-vatel stavby ten, kdo je nejblíže. Jedna věc je cena kameniva a druhá cena dopravy, která by v případě větších vzdáleností převýšila cenu materiálu. Hustá síť našich kamenolomů je naší jistou výhodou, ale na druhou stranu ne z každého kame-nolomu jsme vždy schopni dodat po-žadovanou kvalitu a kvantitu. A také je třeba brát v potaz, že ne každá surovina je z geologického hlediska vhodná pro všechny účely.

Daří se vám suroviny vyvážet do pří-

hraničí?

Každý kamenolom má přibližně padesáti- až stokilometrový okruh, který je schopen zásobovat, takže je rozhodující vzdálenost od našich hranic. Ale díky naší husté síti máme i takové. Příkladem jsou kameno-lomy Kaplice a Dačice v jižních Čechách, odkud vyvážíme do Rakouska, a právě obchodu s touto zemí se věnujeme už ně-kolik let. Další kamenolomy – Bohučovice, Kobylí, Bílčice – exportují do Polska, které

dnes zažívá velký stavební rozmach. Opět zde hrají důležitou roli logistické náklady.

Jak jsou na tom z hlediska stavebních

zakázek podle vašeho názoru okolní

státy?

Jak jsem již zmínila, Polsko zažívá v tomto roce ještě stále stavební rozmach. Avšak myslím si, že tento trend u našich sever-ních sousedů nebude trvat dlouho. Je to dáno tím, že se připravují na světový šampionát EURO v roce 2012. Z hlediska zakázek, které v Polsku probíhají, jde pře-devším o rozestavěné úseky dálnic, které budou dohotoveny v tomto a nadcháze-jícím roce. Po dokončení těchto staveb si myslím, že bude situace ve stavebnictví v Polsku daleko složitější, podobně jako v okolních státech. Například Slovensko a Rakousko jsou na tom podobně jako Česká republika. Velké množství staveb-ních zakázek bylo utlumeno a konkurence je velice silná.

Jak tedy vidíte budoucnost kameno-

lomů?

Kamenolomy jsou dnes doménou pře-devším velkých koncernů a ty jednotlivé pobočky „podrží“. I náš vlastník, STRABAG SE má stavební zakázky a také sesterské těžební společnosti v mnoha státech Ev-ropy, takže nejsme závislí pouze na české ekonomice. Máme samozřejmě krizový plán – jsme připraveni lokality, které ne-budou mít zakázky, dočasně uzavřít. Je to otázka variabilních a fi xních nákladů. V tomto ohledu jsem ale optimista a ne-myslím si, že dojde na nejčernější scénáře. Věřím, že se stavební průmysl v ČR a s ním spojená těžba opět zvedne. Silniční a že-lezniční síť jsou přece pro rozvoj ostatních oborů průmyslu zásadní a určují vyspělost daného státu. Určitě nelze ze strany zaká-zek v dopravním stavitelství očekávat tak příznivé roky jako v nedávné minulosti, ale věřím v pozitivní vývoj.

Jarmila Šnoblová

ELEKTROMONTÁŽE – MĚŘENÍ A REGULACE – AUTOMATIZACE – PROJEKTY – REVIZE

Spojení řídících, silnoproudých a ovládacích jednotek, společně s kvalitní montáží, tvoří systémy, které bezproblémově fungují u mnoha celků a strojů, jako jsou kompletní elektrotechnologická vybavení zpracovatelských linek na úpravu nerostů, drtiče kameniva, vibrační podavače, systémy obaloven a betonáren.

Automatizace výrobních procesů v úpravárenském a těžebním průmyslu:

• zajištění veškerých dodávek od projektu, přes automatizaci a software až po vlastní montáž a uvedení do provozu.

• nabízíme kompletní projektové zpracování, zohledňující především požadavky zákazníka a také nejnovější poznatky z oboru elektrotechnologií.

K Moštěnici 265/8a Přerov 1 – Město

Tel.: +420 581 220 280www.orbit-elektro.cz


Národná diaľničná spoločnosť, a.s.

Zvyšuje úroveň služieb na cestách

„Národná diaľničná spoločnosť, a.s.,

vznikla v roku 2005 na základe roz-

hodnutia slovenskej vlády. Je štátnym,

a od roku 2009 už nie monopolným

investorom v oblasti budovania nadra-

denej cestnej infraštruktúry,“ vysvětluje

Ing. Ján Kotuľa, předseda představen-

stva a generální ředitel NDS. „Vlastní

a spravuje diaľnice a rýchlostné cesty

v Slovenskej republike s výnimkou tých,

ktorých výstavba sa začala od roku 2009

formou tzv. verejno – súkromného part-

nerstva. Súčasne zodpovedá za servis,

údržbu a poskytovanie služieb na vlast-

nej infraštruktúre. Poskytuje svoje

služby aj iným správcom komunikácií

v štáte a teda podniká. Ruka v ruke s in-

vestíciami sa dobudovávajú inteligentné

dopravné a bezpečnostné systémy ako

na otvorenej sieti tak aj v tuneloch.“

1. Lze ještě něco k výše uvedené

charakterizaci dodat?

V neposlednom rade je NDS subjektom, ktorý spoplatňuje svoju sieť prostred-níctvom diaľničných nálepiek a elektro-nického systému výberu mýta. V národ-nom hospodárstve Slovenska, čo sa týka majetku a investovaných fi nancií, patrí k najväčším spoločnostiam v krajine.

2. Jak byste zhodnotil současný

stav, po kvantitativní i kvalitativní

stránce, sítě dálnic a rychlostních

silnic na Slovensku (třeba i ve srov-

nání se zeměmi střední Evropy nebo

států EU)?

Rok 2011 je siedmym rokom fungovania Národnej diaľničnej spoločnosti. Počas svojej existencie si NDS obhájila postave-nie a účel, pre ktorý bola založená. Rozvoj diaľnic a rýchlostných ciest, aký bol do-siahnutý v období existencie NDS, je naj-väčší z pohľadu kilometrov odovzdaných

úsekov do prevádzky ako aj z pohľadu ich prípravy. Technika a systém zabezpečenia údržby a prevádzky diaľnic a rýchlostných ciest je na úrovni obdobných organizácií v najvyspelejších častiach Európy.

3. Které nejdůležitější akce (2–3)

můžete připomenout za rok 2010,

kdybychom vycházeli z Plánu roz-

voje dálnic a silnic SR?

Najdôležitejšími udalosťami roka 2010 pre Národnú diaľničnú spoločnosť bolo zavedenie elektronického výberu mýta. Rok 2010 sa niesol aj vo svetle zásadných zmien pôvodne začatých PPP projektov, pričom veľká časť agendy sa opätovne presunula z Ministerstva dopravy, vý-stavby a regionálneho rozvoja SR na ple-cia NDS.

Od 1. januára 2010 zaviedla NDS spo-platnenie svojej siete a aj ciest I. triedy elektronickým systémom výberu mýta formou satelitnej technológie. Spoplatnili sa nákladné vozidlá nad 3,5 tony využíva-

Tunel Branisko – najdlhší diaľničný jednorúrový tunel na Slovensku


júce všetky hlavné ťahy územia. Slovensko je malou tranzitnou krajinou so zatiaľ nedostatočne dobudovanou nadradenou infraštruktúrou. Pri spoplatnení sa musel zohľadniť aj očakávaný odklon nákladnej dopravy na cesty nižšej triedy, ktorý by mal negatívny vplyv na obce.

Ak opomenieme zimu na cestách a služby na odpočívadlách, práve výstavba je snáď najviac sledovanou časťou našej práce. V roku 2010 odovzdala Národná diaľničná spoločnosť motoristom do užívania viac ako 42 km diaľnic a rýchlostných ciest, v rámci nich aj dlho očakávaný úsek medzi Bratislavou a Žilinou – úsek cez Považskú Bystricu. Dominantou tohto úseku diaľnice (D1 Sverepec – Vrtižer, 1. etapa) je Mestská estakáda v Považskej Bystrici, ktorá získala cenu prestížnej celoštátnej verejnej súťaže „Stavba roka 2010.“

4. A vůbec: jak jste splnili váš Podnikatelský plán roku

2010? Jako dopadlo například vaše hospodaření, ekono-

mické výsledky, fi nancování apod.

Obchodní plán: Pre rok 2010 boli plánované tržby v celkovej výške 196 428 tis. €. Vzhľadom na výpadok tržieb z mýta v prvých mesiacoch roka 2010 z dôvodu pozastavenia spoplatnenia ciest 1. triedy, boli pri úprave plánu ponížené tržby na výšku 181 407 tis. €. Skutočné tržby boli dosiahnuté vo výške 181 575 tis. €, z toho tržby z ETC tvorili 141 625 tis. €.

Investiční plán: Pre rok 2010 predpokladal výšku potrieb v sume 548 087 tis. €. Vzhľadom na posuny v harmonograme prípravy a výstavby počas roka boli pri úpravách plánu ponížené inves-tičné náklady. Skutočné potreby na prípravu a výstavbu diaľnic a rýchlostných ciest, prevádzkové investície a potreby PPP boli v roku 2010 vo výške 312 874 tis. €.

Prevádzkový plán: Na správu a údržbu diaľnic a rýchlostných ciest, mostov a tunelov, ale tiež ostatných cestných objektov a cestnú zeleň boli plánované náklady vo výške 58 508 tis. €. Vzhľadom na výpadok príjmov z ETC začiatkom roka 2010 boli pri úprave plánu ponížené plánované náklady na opravy a údržbu na objem 49 616 tis. €. Skutočné vynaložené náklady v roku 2010 boli v objeme 47 614 tis. €.

153500

33136

9 793

140946

33136

7 325

141625

33865

6 086

Tržby ETC Tržby z predaja DN Ostatné tržby – nájmy, služby

plán 2010úprava č. 1 - plán 2010skutočnosť 2010

266652

185415

31 729

64 291

197064

112909

16 76930 14017

9085

95518

13 57324 698


Diaľnice Rýchlostné cesty Prevádzkové ives�cie PPP

58505

49616

47614


Úsek diaľnice D1 Sverepec – Vrtižer, „Mestská estakáda“ – stavba roka 2010

Sumy uvádzané v tis. EUR.





Zvyšuje úroveň služieb na cestách

Finančný plán: Výsledok po zdanení za rok 2010 bol vykázaný vo výške 19 226 tis. €. Oproti plánu výsledok pozitívne ovplyvnilo zúčtovanie mimoriadnej bežnej dotácie do výnosov realizovanej z dôvodu výpadku príjmov z mýta a tiež časové rozlíšenie nákla-dov na ETC v jednotlivých rokoch v časovej a vecnej súvislosti počas doby trvania zmluvy, čo bolo zohľadnené pri úprave plánu. Výšku celkových výnosov a nákladov v roku 2010 ovplyvňujú účtovné transakcie súvisiace s ETC a účtovanie predaja 3. balíka PPP, čo je spolu s podrobným vyhodnotením plánu Výkazu ziskov a strát uvedené v časti Finančné údaje.

Majetok NDS bol k 31. 12. 2010 vo výške 6 000 155 tis. €, nižšie hodnoty oproti plánu súvisia najmä s nižším objemom investič-nej prípravy a výstavby ako bolo predpokladané a tiež s nižšími pohľadávkami voči ŠR a najmä EÚ fondov, nakoľko v roku 2010 významne nepribudli nové stavby so žiadosťami o nenávratný príspevok z EÚ fondov.

Cudzie zdroje (bez časového rozlíšenia) boli vykázané vo výške 675 922 tis. €, pokles oproti plánu je ovplyvnený najmä nižším objemom investičných nákladov vynaložených v roku 2010 na prí-pravu a výstavbu diaľnic a rýchlostných ciest a tiež nečerpaním preklenovacích úverov ku koncu roka 2010.

5. Jaké zkušenosti máte s výběrovými řízeními? Nakolik

se vás dotýká konkurenční boj o zakázky z řad zájemců, tj.

stavebních společností?

Národná diaľničná spoločnosť ako verejný obstarávateľ defi no-vaný zákonom o verejnom obstarávaní je povinný pri zadávaní zákaziek na dodanie tovaru, poskytovanie služieb a uskutočnenie stavebných prác postupovať v zmysle platnej legislatívy. Na zák-

lade toho NDS zabezpečuje plnenie svojich strategických cieľov práve prostredníctvom realizácie rozsiahleho počtu verejných obstarávaní, nech už ide napríklad o prípravu a realizáciu opráv, výstavbu diaľnic a rýchlostných ciest, ako aj ich následnú správu či prevádzku. Zaznamenávame vysoký záujem o realizované verejné obstarávania na uskutočnenie stavebných prác zo strany záujemcov, nielen z prostredia Slovenskej republiky, ale aj z krajín ako je Taliansko, Poľsko, Rakúsko, Nemecko, či Česká republika. Konkurenčný boj stavebných spoločností má samozrejme do-pad aj na činnosť a plány našej spoločnosti, a to najmä v rámci procesov verejného obstarávania, čím môže spôsobiť časový sklz, napríklad v termínoch začatia výstavby.

6. Jak se odráží ve vaší činnosti (ovlivňuje vás?) tzv. žlutá

kniha FIDIC?

S hodnotením by som bol zatiaľ opatrný, nakoľko so „žltou knihou FIDIC“ len začíname pracovať a prvé skúsenosti budú až po začatí prvých stavieb realizovaných týmto spôsobom.

7. Nakolik se podílíte na provozu a realizaci Inteligent-

ních dopravních systémů? Jak jste s výsledky spokojen?

NDS v rámci zabezpečovania prípravy a realizácie diaľnic a rých-lostných ciest postupuje v súlade s príslušnými právnymi a tech-nickými predpismi, ktoré (napríklad STN 73 6101 Projektovanie ciest a diaľnic) defi nujú progresívne dopravné riadiace systémy, patriace k inteligentným dopravným systémom (ďalej len IDS) ako systémy obsahujúce a využívajúce možnosti informačných a telekomunikačných technológií. Variabilné formy IDS prinášajú úžitok a prospech používateľom diaľnic/ciest, znižujú fi nančnú potrebu budovania cestnej infraštruktúry, zvyšujú prevádzkovú efektívnosť a spoľahlivosť cestnej dopravy, pričom znižujú nega-tívne vplyvy na životné prostredie a zvyšujú bezpečnosť cestnej premávky. Jednotlivé formy IDS využívajú správcovia cestných komunikácií vrátane NDS a užívatelia ciest a diaľnic. IDS v pod-mienkach NDS zahŕňa viacero možnosti postupne aplikovateľných riešení, ako sú dopravné riadiace systémy, pohotovostné riadiace systémy, bezpečnostné systémy, elektronické mýtne systémy, dopravné a cestovné informačné systémy, alebo napríklad aj riadiace systémy vozového parku a nákladných vozidiel.

V súčasnej dobe NDS všetky z týchto aplikácií IDS prevádzkuje na niektorých vymedzených úsekoch cestnej infraštruktúry s výraznou ambíciou rozširovania týchto aplikácií čo do kvality aj kvantity.

8. Jaké nejdůležitější akce, respektive úkoly musíte

zajistit v letošním roce (případně v nejbližších letech)?

Jsme již za polovinou roku 2011, takže – co se vám také již

podařilo?

Už v minulom roku sa nám podarilo naštartovať výstavbu rých-lostnej cesty R4 od Košíc na juh k hraniciam s Maďarskom. V rámci sceľovania siete diaľnic a rýchlostných ciest sme v júni začali s výstavbou ďalšieho úseku diaľnice D1 Jánovce – Jablonov, I. úsek na Spiši. Radi by sme ukončili prípravné práce tak, aby sme mohli čoskoro naštartovať napríklad aj výstavbu druhej tunelovej rúry nášho zatiaľ najdlhšieho tunela Branisko.

V oblasti investičnej výstavby v roku 2011 plánujeme ukončenie výstavby 36,24 km diaľnic a rýchlostných ciest a zároveň by sme chceli pokračovať v začatej realizácii stavieb v celkovej

153500

33136

9 793

140946

33136

7 325

141625

33865

6 086

Tržby ETC Tržby z predaja DN Ostatné tržby – nájmy, služby



6468192

735 874

6000155

675 922

plán 2010skutočnosť 2010

Majetok spoločnos� Cudzie zdroje kry�a - záväzky



INŽINIERSKE STAVBY60 rokov na trhu

„Spojenie tradície a inovácie“

d i a n i c e c e s t y m o s t y p o z e m n é , p r i e m y s e l n é , e k o l o g i c k éa v o d o h o s p o d á r s k e s t a v b y a s f a l t o v é a b e t ó n o v é z m e s i d r v e n é k a m e n i v o

Inž inierske s tavby, a. s . , Pr iemyselná 7, 042 45 Košice, [email protected]/www.iske.sk

Nové riešenia na základoch tradi ných hodnôt

dĺžke 21,00 km. V oblasti prípravy je na-šim cieľom v zmysle investičného plánu ukončenie prípravy stavieb tak, aby sme začali s ich výstavbou v celkovej dĺžke 66,66 km cestnej infraštruktúry, ako aj s prípravou ďalších úsekov diaľnic a rých-lostných ciest.

Poskytovanie dopravných dát je osobit-nou kapitolou, kde je zatiaľ veľa nezná-mych. Zároveň však zaznamenávame veľký dopyt a očakávania zo strany napríklad médií. Budeme musieť nájsť strategický rámec spolupráce aj na tomto poli, nakoľko samotná NDS disponuje mnohé dôležité dáta. NDS bude preto v plnej miere podporovať projekt NSDI (Národného Systému Dopravných Infor-mácií) a NDIC (Národného Dopravného Informačného Centra).

V oblasti spoplatnenia budeme pokra-čovať v snahe o optimalizáciu mýtneho systému a o optimalizáciu nákladov a vý-nosov mýta. V rámci diaľničných nále-piek plánujeme pripraviť návrh možného zavedenia elektronických nálepiek tzv. e-vignety. Budeme sledovať Európske iniciatívy pre podporu a zavedenie ITS – inteligentných dopravných systémov.

To sú v krátkosti základné piliere našej práce v blízkej budúcnosti. Samozrejme, že našich ľudí budú motoristi naďalej stretávať v oranžových vestách v teréne, novými formami sa budeme snažiť dví-hať úroveň služieb nielen na diaľniciach a rýchlostných cestách, ale aj na odpo-čívadlách.

Slávnostné prestrihnutie pásky a sprejazdnenie diaľničnej križovatky Stupava – juh na diaľnici D2 a D4 (august 2011)

Vizitka:



Sídlo: Mlynské Nivy 45, 821 09 Bratislava


Počet zaměstnanců: 1 261 (k 31. 12. 2010)

Obor podnikání:

• príprava, realizácia opráv a výstavba diaľnic a

rýchlostných ciest na základe vládou schváleného

Plánu rozvoja diaľnic a ciest SR

• správa, prevádzka, údržba a opravy diaľnic,

rýchlostných ciest a ich súčastí,

• plánovanie, realizácia a prevádzka Inteligentných

dopravných systémov,

• inžinierska činnosť - obstarávateľská činnosť v

stavebníctve,

• geodetické a kartografi cké činnosti,

• výkon činnosti stavebného dozoru,

• verejné obstarávanie,

Účetní hospodářský výsledek (2010): po zdanění

představoval zisk 19 431 tis. €

Management:

Generální ředitel/jednatel: Ing. Ján Kotuľa

Finančný riaditeľ: Ing. Milan Gajdoš, prevádzkový

riaditeľ poverený riadením Finančného úseku

Riaditeľ úseku spoplatnenia a informačných

technológií: Ing. Ivan Sekerka

Investičná riaditeľka: Ing. Viktória Chomová

Prevádzkový riaditeľ: Ing. Milan Gajdoš


VÚJE, a.s.

Jaderná energie má budoucnost

Přes potlačování rozvoje jaderné energie

Evropskou unií nečekají podle Ing. Ota

Schultze st., ředitele divize obchodu,

inženýrské činnosti a služeb VÚJE, slo-

venskou ani českou energetiku v tomto

směru žádná zásadní omezení.

VÚJE, a.s., je inženýrskou společností

zaměřenou na všechny činnosti souvise-

jící s provozem energetických zařízení,

zejména v oblasti jaderné energie.

Jedná se o projekční, realizační, ale

i výzkumnou a školicí činnost.

Vznik VÚJE je úzce svázán s Atomovými elektrárnami Jaslovské Bohunice, neboť kolektiv jejich výzkumně-vývojových pracovníků stál u zrodu Výskumného ústavu jadrových elektrární, který zahájil svou činnost k 1. 1. 1977 jako koncernová organizace SEP. V následujícím roce se VÚJE stal samostatnou organizací řízenou přímo ministerstvem. Výsledky činnosti

ústavu byly natolik vynikající, že ho v roce 1983 tehdejší předsednictvo federální vlády pověřilo vědeckým vedením spou-štění všech československých jaderných elektráren. Od roku 1985 má VÚJE sídlo v Trnavě, ale většina experimentálních pracovišť, vývojových dílen i některé la-boratoře zůstaly v původních prostorách nedalekých JE Jaslovské Bohunice. V roce 1994 došlo k transformaci na akciovou společnost, jejíž akcie vlastní zaměstnanci a bývalí zaměstnanci, a z původně čistě výzkumné organizace se stala inženýrská společnost. V červenci roku 2004 došlo k zatím poslední změně, která se týkala názvu společnosti, ta se přejmenovala na VÚJE, a.s.

V roce 2010 činily výnosy společnosti 103 393 tis. EUR, což představuje nárůst oproti předchozímu roku o 52 %. Hlavní podíl na výsledku dosažených výnosů z provozní činnosti měl nárůst tržeb z pro-

Vizitka:


VUJE, a.s.

Sídlo: 918 64 Trnava, Okružná č. 5.,

Slovenská republika

Založení společnosti:

Pôvodný výskumný ústav 1. 1. 1977


Obor podnikání: energetika

Roční obrat společnosti: 104 tis. EUR

Management:

Generální ředitel: Ing. Matej Korec, MSc; PhD.

Obchodní ředitel: Ing. Oto Schultz

Výrobní ředitel: 8 odborných riaditeľov divízií


deje vlastních výrobků, které oproti roku 2009 vzrostly o 61 %, tedy o 36 921 tis. EUR, přičemž dosáhly výše celkem 97 384 tis. EUR.

Jaká činnost je v současnosti pro VÚJE

stěžejní? Jsou mezi zakázkami i zahra-

niční, případně jaký podíl tvoří v celko-

vém objemu?

V poslední době se zaměřujeme přede-vším na velké projekty zejména v oblasti jaderné i klasické energetiky, na nichž pracujeme od přípravy přes realizaci a provoz až k ukončení činnosti těchto energetických zařízení. Největší objem zakázek připadá na jadernou energetiku, neboť v současnosti pracujeme na do-stavbě JE Mochovce, což je pro nás hlavní zakázka. Z celkového počtu zakázek je

95 % zákazníků slovenských, zbývající procenta tvoří zahraniční.

Která energie má podle Vás s ohledem

na šíři spektra vašich zakázek největší

budoucnost? Promítnou se po havárii

ve Fukušimě obavy z jaderných elekt-

ráren do jejich rozvoje na Slovensku,

jako je tomu například v Německu?

Nemyslím si, že by u nás na Slovensku došlo k poklesu jaderné energetiky nebo úrovně toho, co nyní děláme, ať už jde o dostavbu Mochovců, což jsou dva bloky, a vzhledem k předpokládaným cenám energií po odstávkách v Německu atd. požadavky stoupnou, takže spíš bude potřeba vyšší, tudíž si budeme schopni udržet minimálně stejný, ne-li vyšší podíl. Zatím jsem neslyšel, že by se u nás, ani


VÚJE, a.s.

Jaderná energie má budoucnost

v Česku, počítalo s nějakými omezeními. Naopak se u nás omezily solární elek-trárny, protože to mělo negativní dopad jak na ceny elektrické energie, tak i z hle-diska technického připojení. Víme, že v Čechách to udělalo velké problémy, ale u nás se to naštěstí omezilo a dotace končily k 30. 6. Z toho důvodu už dál podnikatelé o provoz nemají prakticky zájem. Také podnební podmínky nejsou u nás nejlepší, což v sobě nese obrovská rizika při připojení do sítě apod., takže se výstavba solárních elektráren prakticky zabrzdila. Nevidím v nich tudíž zásadní perspektivu.

Můžete představit momentálně nejvý-

znamnější projekty VÚJE?

Jak už jsem zmínil, je pro nás nejvýznam-nějším projektem dostavba JE Mochovce, dále je to likvidace jaderné elektrárny A1, která byla takovou první zkušební, potom odstavení V1, to je druhá oblast, a třetí je výstavba a rekonstrukce vysoko-napěťových sítí a rozvoden. To jsou u nás takové tři nejzákladnější a nejpodstatnější kameny, z nichž jsou také největší tržby. Kromě toho je to hodně činností pro opravy a údržby atomových elektráren a také opravy vysokonapěťových rozvo-den, na což máme dokonce své operátory, a máme i činnosti související s testováním komponentů vysokonapěťových sítí, takže i v této oblasti jsme aktivní.

Jak to při vašem širokém záběru fun-

guje po praktické stránce? Poskytujete

při rekonstrukcích kompletní služby,

máte své dodavatele, nebo si je zajiš-

ťují sami zákazníci a vy na práce jen

dohlížíte?

Projekty realizujeme od vyhotovení pro-jektové dokumentace až po komplexní odzkoušení, zakázky tudíž dodáváme na klíč. Máme i dceřiné fi rmy, které pra-cují v této oblasti, takže ty zaměstnáváme v první řadě a potom si najímáme další dodavatele. Většinou se jedná o klasický tendr, jen výjimečně se stává, že bychom nějakého dodavatele převzali.

A jak vypadá situace na poli meziná-

rodní spolupráce?

Aktivně se zúčastňujeme programů ze-jména Evropské unie, nyní se rozbíhá pro-jekt ALLEGRO společně s Českem a Ma-ďarskem, což je program, který zahájila

Ponuka pre jadrovPonuka pre jadrovéé elektrelektráárne:rne:

–– roboty a teleoperroboty a teleoperáátory pre JEtory pre JE–– prepravnprepravnéé kontajnery na KRAOkontajnery na KRAO–– skladovacie nskladovacie náádrdržže pre KRAOe pre KRAO–– robotickrobotickéé istenie nistenie náádrdržžíí s KRAOs KRAO–– pracoviskpracoviskáá fragmentfragmentáácie a dekontamincie a dekontamináácie RAOcie RAO–– systsystéémy pre my pre úúpravu a skladovanie vyhorených palivových pravu a skladovanie vyhorených palivových lláánkovnkov

[email protected] www.ztsvvuke.sk


Francie, v němž jde o vývoj nového typu rychlého plynem chlazeného reaktoru, který by nahradil reaktory, které v sou-časnosti provozujeme.

Samozřejmě jsou tu i konference a další činnosti, kterých se zúčastňujeme. Máme více partnerů, jedná se o významné kon-takty jak v rámci spolupráce, tak dodava-telských činností.

Nakolik dnes podporuje váš výzkum

vláda SR, získali jste v poslední době

nějaké dotace například z EU?

Do roku 1989 jsme měli až 60 % vlast-ních kapacit pokrytých z výzkumu, nyní se výzkum pohybuje na 2 až 3 %. Co se týče dotací, tak jedině účastníme-li se některého ze standardních projektů EU, získáme spíše minimální fi nanční pro-středky, jinak z důvodu, že jaderná energie je v Evropské unii potlačovaná, žádné další dotace nemáme možnost získat. Ten trend po Fukušimě jistě lepší nebude. Řešíme-li nějaké iniciativy, tak jedině z vlastních prostředků.

Bezpečnost jaderných elektráren je

nyní velmi diskutované téma. Můžete

přiblížit váš koncept bezpečnosti a spo-

lehlivosti?

Například nyní jsme upravovali spolu s ÚJV Řež projekt dostavby JE v Mochov-cích a tam bylo hlavním motivem uplatnit všechny prvky, které zvyšují bezpečnost provozu JE, neboť vždy, když se něco při-hodí, z toho vzniknou doporučení agen-tury pro atomovou energii z Vídně. Z dlou-hodobého hlediska, co se hodnotí provoz reaktorů, neboť existují mezinárodní pře-hledy, se slovenské a české elektrárny či reaktory vyskytují z hlediska bezpečnosti v první třetině světového žebříčku, takže je zřejmé, že se jim tu věnuje dlouhodobě velmi dobrá pozornost a samozřejmě se uplatňují všechny principy, které umožní minimalizovat vůbec jakékoliv riziko, které samozřejmě vzniká při každém provozu technického zařízení.

Panika, která zachvátila veřejnost

po havárii JE v Japonsku, bude mít

vliv na tuto oblast, jaké další nega-

tivní faktory mohou ovlivnit objem

zakázek či hospodářské výsledky vaší

společnosti?

V současném období díky tomu, že jsme se přeorientovali na větší projekty a že jsme fi rma, která zabírá celý okruh života elektrárny od projektu přes provoz až po její likvidaci, se naštěstí umíme v této oblasti uplatnit, a pokud by došlo k ome-zení výstavby, tak máme velký rozsah aktivit právě v likvidaci, například nyní v případě odstavené V1. Máme v tomto ohledu dlouhodobé zkušenosti, a na to

jsou i prostředky z EU z fondu pro likvi-daci, takže se v současnosti zúčastňujeme i takto zaměřených tendrů. Jednoduše umíme svoje kapacity přesouvat do těch oblastí, kde jsou zdroje. Ale výrazné ome-zení v tomto směru v nejbližších letech neočekáváme.

Jakým způsobem získáváte zakázky,

co nabízíte navíc? Jak silná je v této

oblasti konkurence?

Zúčastňujeme se výběrových řízení, po-dle klasických zákonů veřejných zakázek s ostatními fi rmami. Jsou to tendry, kde může přijít kdokoliv z Evropy a my se musíme prosadit komplexností činností a spolehlivostí fi rmy, její dlouhodobou ekonomickou stabilitou, samozřejmě i certifi káty, které vlastníme. Co se týká certifi kátů kvality, jsou to ISO 9001, ISO 14001, OHSAS 18001 a máme ještě i cer-tifikát NBÚ, opravňující nás pracovat i na projektech, které podléhají určité

formě utajení, takže i toto máme ošetřené. Dlouhodobá spolehlivost, stálost, zkuše-nost kvalifi kovaných pracovníků je, řekl bych, určitou zárukou toho, že můžeme aktivně vstupovat do těchto tendrů a daří se nám získávat rozhodující zakázky.

Jak byste zhodnotil vývoj VÚJE a jaké

jsou jeho plány do příštích let?

Firma přesáhla počet 800 zaměstnanců, což je ještě víc než před rokem. Tehdy měla přes 700 lidí. Povedlo se nám z vý-zkumné organizace se přetransformovat na vysloveně inženýrskou fi rmu, která řeší zásadní otázky, a realizaci necháváme ex-terním fi rmám a našim dceřiným fi rmám. Samozřejmě naší vizí je aktivně se zapojit do vývoje nových bloků v rámci programu ALLEGRO, neboť v tom je budoucnost, a být jedničkou v energetice nejen na slo-venském trhu, ale také zastávat významné místo na trhu evropském.

Zuzana Ottová


SES Tlmače

60 rokov v energetike

Akciová spoločnosť SLOVENSKÉ ENERGE-

TICKÉ STROJÁRNE Tlmače (SES Tlmače)

si pripomína v tomto roku 60. výročie

začiatku výroby. Úspechy spoločnosti sú

postavené na skúsenostiach zo zreali-

zovaných 570 projektov kotlov a ener-

getických zariadení v 55 štátoch sveta.

Časopis Svet priemyslu prináša pohľad

predsedu predstavenstva a generálneho

riaditeľa Ing. Martina PAŠTIKU, MBA

na uplynulé obdobie, súčasnosť a budúc-

nosť spoločnosti.

SES Tlmače patria k významným hráčom v dodávkach energetických zariadení s vy-sokou technologickou úrovňou a účinnos-ťou, spoľahlivosťou a citlivým prístupom k životnému prostrediu. Prednosťou spo-ločnosti, popri výrobných a montážnych zdrojoch, je silná inžinierska kapacita s uni-kátnym technickým know-how, ktorá je schopná ponúkať svojim zákazníkom rie-šenie podľa vlastného designu.

Významné medzníky histórieRozhodnutie vybudovať v Tlmačoch fab-riku na výrobu parných kotlov ovplyvnilo v mnohých oblastiach život obyvateľov blízkeho i vzdialenejšieho okolia. 60 ročná existencia fabriky je kronikou presadenia sa v silnej konkurencii na svetových trhoch. SES Tlmače sa stali rozhodujúcou silou rozvoja regiónu na desiatky rokov. Vznikli generácie nových profesií, spoločnosť si získala medzinárodné uznanie u zákazníkov i obchodných partnerov. Určite to nie je náhoda, rozhodujúcou bola dosiahnutá úroveň, kvalita – jednoducho bolo čo po-núknuť.

Fabrika sa postupne rozvíjala od výrobnej spoločnosti až do dnešnej podoby kom-plexného dodávateľa, čo je dnes jednou z jej rozhodujúcich konkurenčných pred-ností.

SES Tlmače vznikli v procese industrializácie Slovenska 1. januára 1950 pod názvom Levická kotláreň, n. p. Levice. S výrobou sa začalo 2. apríla 1951. Projekty podľa vlastnej dokumentácie sa začali realizovať po roku 1957, po vytvorení vlastných konštrukčných kancelárií. Tie sa stali základom dnešných inžinierskych činností. Oddelenie projekcie bolo vytvorené v roku 1969. Súčasťou do-dávok kotlov je uvádzanie zariadení do pre-vádzky, nábehová skupina vznikla v roku 1964. Vzhľadom k potrebám poskytovania komplexných služieb pri dodávkach bol vy-tvorený Dodávateľský závod v roku 1970, čo umožnilo realizáciu energetických celkov formou generálnych dodávok. Z prvých úspešne realizovaných akcií je potrebné spomenúť teplárne v Martine a vo Zvolene.

Súbežne s rozvojom výrobkov pokračoval vývoj vo výrobnom procese. Výroba mem-bránových stien po roku 1969 znamenala radikálne zmeny v dodávkach tlakových systémov kotlov. Výrobný proces ovplyvnili tiež technológie výroby tlakových systé-mov kotlov linkovým spôsobom koncom 80. rokov.

Najvýznamnejšie investície do výrobných technológií Medzi najvýznamnejšie investície do vý-robných technológií v posledných rokoch patrí nákup zváracieho zariadenia AMI M227+M81C na orbitálne zváranie obvo-dových spojov rúrok, zariadenia na zváranie membránových stien PEMA - MM 2000/6 a ťažno-tlačnej ohýbačky rúrok HERBER 90 CNC.

Súčasťou dodávok sa stali kondenzátory, tepelné výmenníky a tlakové potrubia. K rozvoju podniku ako celku patrí výskum výrobkov a výrobných technológií. V roku 1974 bol zriadený v podniku Výskumný ústav energetických výmenníkov tepla zameraný na parné kotly, ťažkú konden-záciu a regeneráciu parných turbín a vý-menníky tepla.

Partnerské vzťahyNeodmysliteľnou súčasťou podnikania SES Tlmače sú partnerské vzťahy. Výsledkom spolupráce s nemeckou firmou Deut-

Vizitka:


SLOVENSKÉ ENERGETICKÉ STROJÁRNE a.s.

Sídlo: Továrenská 210, 935 28 TLMAČE,

Slovenská republika



Obor podnikání: parné kotly pre elektrárne, teplárne

a spaľovne

Roční obrat společnosti: 160 mil. EUR

Management:

Generální ředitel: Ing. Martin Paštika, MBA

Obchodní ředitel: Ing. Dalibor Cucor

Výrobní ředitel: Ing. Roman Škvarek


9001:2008 a

TEPLOTECHNA Ostrava a.s.-

TEPLOTECHNA Ostrava a.s.

Vybrané aktivity v oblasti žárovzdorných vyzdívek a izolací kotlů:-

Vybrané aktivity v oblasti pozemního stavitelství:

www.tto.cz


Jediný výrobca tkaninových kompenzátorov na Slovenskukuu

Kompafl ex AG, Švajčiarskovlnovcové kompenzátory z ušľachtilých ocelí všetkých typov

Výhradné zastúpenie fi riem pre Českú a Slovenskú republiku:

Kompafl ex-D.M.M. potrubné elementy spol. s r.o.Eliášovce 6930 38 Nový ŽivotSlovensko

tel.: +421 31 569 2201GSM: +421 905 705 498e-mail: info@kompafl ex-dmm.skweb: www.kompafl ex-dmm.sk

LISEGA SE, Nemecko pružinové a konštantné závesy a podpery,objímky, uloženia a tlmiče rázov pre potrubné rozvody

Willbrandt KG, Nemeckogumené kompenzátory a tlmiace elementy z technickej gumy

IBG Monforts Gleitlagertechnik GmbH & Co. KG, NemeckoPTFE klzné potrubné ložiská všetkých typov vrátane ložísk pre vysoké teploty

- - - - - - - -

sche Babcock Oberhausen boli dodávky kotlov pre elektrárne Dunamenti a Tisza v Maďarsku. Tieto sa stali referenciami pre ďalšie dodávky olejovo-plynových kotlov do Argentíny, Brazílie, na Kubu, do Egypta a Spojených arabských emirátov. Význam-nými dodávkami SES Tlmače boli kotly pre brazílsku elektráreň Jorge Lacerda. Unikát-nym riešením boli vežové kotly dodané

do elektrárne Kolubara a Obrenovac v bý-valej Juhoslávii a Soma v Turecku.

Ďalším významným medzníkom bol naj-väčší československý kotol pre 500 MW blok realizovaný konzorciom českých a slovenských fi riem v elektrárni Mělník III. Výrazný prienik na ázijský trh predstavo-vala dodávka štyroch kotlov na spaľovanie čierneho uhlia pre 200 MW bloky a štyroch

kotlov pre pre 500 MW bloky elektrárne Shen Tou v Číne.

Okrem klasických kotlov sa veľká pozornosť venovala kotlom s fl uidným spaľovaním. Spolupráca s nemeckou fi rmou Lurgi vy-ústila do realizácie fl uidných kotlov s cir-kulujúcou fl uidnou vrstvou pre elektrárne v Českej a Slovenskej republike, pokračo-vala realizáciou dvoch elektrárenských blo-

SES Tlmače

60 rokov v energetike


kov s výkonom 2 x 110 MW pre Elektráreň Vojany v Slovenskej republike a ďalšími projektami v Turecku, Nemecku, Taliansku a na Ukrajine.

Pri dodávkach nie je možné nespomenúť zariadenia pre jadrovú energetiku vzhľa-dom na to, že znamenali zavedenie tech-nológií ťažkého obrábania a manipulácie až do 200 ton.

Dôležitou súčasťou výrobného programu sú kotly na spaľovanie biomasy a odpadov dodané pre energetické zariadenia na Slo-vensku v Nemecku, Rakúsku, Španielsku, Švajčiarsku, Švédsku, Taliansku a ďalších štátoch.

Podnikateľské aktivity v posledných štyroch rokochSES Tlmače sa presadili v roku 2007 na no-vom juhoamerickom trhu v Čile podpisom kontraktov na dodávku divoch kotolní, každá s výkonom 1215 ton pary za hodinu pre elektrárenské spoločnosti Colbun S.A. a ENDESA pre bloky 370 MW.

Pre prvý projekt nadkritického kotla pre elektrárenský blok s výkonom 660 MW v Elekktrárni Ledvice (Česká republika) zabezpečujú detailný inžiniering, výrobu tlakových častí kotla a montáž kotla.

Koncom roka 2009 uzatvorili kontrakt so spoločnosťou MOL Hungarian Oil and Gas Public Limited Company na dodávku energetického celku v lokalite dcérskej spo-ločnosti SLOVNAFT Bratislava. Predmetom kontraktu je dodávka dvoch parných kotlov, kondenzačnej 60 MW turbíny a chladiaceho centra. Kotly na spaľovanie oleja a plynu s výkonom 2 x 160 t/h sa vyznačujú vyso-kou účinnosťou a technológiou zabezpe-čujúcou nízke emisné limity.

SES Tlmače v súlade s trendmi zhodnote-nia ušľachtilých palív v zabezpečujú do-dávky kotlov na odpadové teplo (HRSG) pre paroplynové cykly. Najvýznamnejšou

referenciou bol kotol pre paroplynový cyk-lus v Bratislave, neskôr to boli dodávky do ďalších krajín. Zatiaľ poslednou je v sú-časnosti realizovaná dodávka dvoch kotlov pre paroplynový cyklus s výkonom 841 MW v elektrárni Počerady v Českej republike. Táto referencia dáva dobré východisko pre zapojenie sa do ďalších projektov tohto typu nielen v Českej republike, ale aj na Slo-vensku, v Maďarsku a v ďalších štátoch.

Rok 2010V uplynulom období väčšina fi riem v na-šom biznise riešila problémy s výkonnos-ťou a fi nančnou stabilitou. Napriek tomu, SES a.s. sa podarilo v roku 2010 odovzdať významné projekty:

• Dodávka fl uidného kotla s výkonom 120 t/h pre projekt Seydisehir v Turecku. Ide o veľmi významnú referenciu v oblasti fl uidnej technológie, pretože tento kotol dokáže spaľovať nekvalitné palivá – níz-kovýhrevné hnedé uhlie.

• Olejovo-plynový kotol s výkonom 180 t/h pre projekt Repar. Ide o významnú zákazku pre Petrobras, pre ktorého reali-zujeme v súčasnosti projekt Rnest s dvomi kotlami, každý s výkonom 400 t/h. Brazília je významným teritóriom pre SES Tlmače.

• Pre projekt Syzraň, dva kotly, každý s vý-konom 115 t/h, pričom išlo o výrobnú zákazku. Pre projekt Kurgan boli dodané dva kotly, každý s výkonom 108 t/h. Obi-dva projekty sú dôležité referencie na per-spektívnom trhu Ruskej federácie.

• Ukončená modernizácia kotla K2 s vý-konom 325 t/h v Sokolovskej Uhelnej a.s. Vřesová, Česká republika, čím sa do-siahlo zníženie emisií oxidov dusíka (NOx) na garantovanú hodnotu 200 mg/Nm2 pri 6 % O2 v suchých spalinách. Na základe kontraktov s týmto dlhoročným zákazní-kom pristúpime v tomto i nasledujúcich rokoch ku rekonštrukcii ďalších kotlov vo Vřesovej. Ukončením tohto projektu SES Tlmače získali významnú referenciu pre modernizáciu teplární v ČR, ale i v SR

vzhľadom na novú Európsku smernicu o priemyselných emisiách.

Budúcnosť Spoločnosť SES Tlmače má spracovanú strednodobú stratégiu, kde jedným z prio-ritných cieľov je rozvoj technického know--how v súlade s trhovými cieľmi a udržanie pozície na kľúčových trhoch (Európa, Tu-recko, Južná Amerika, Rusko). Spoločnosť chce byť úspešná s fl uidnou technológiou v Turecku, úspešne využiť trhový potenciál v dodávkach kotlov na odpadové teplo, udržať pozíciu spoľahlivého dodávateľa kotlov na biomasu v Európe a využiť refe-rencie v Južnej Amerike pre ďalšie projekty v tomto teritóriu.

Zároveň chce využiť potenciál v moderni-zácii teplární a výstavbe spaľovní na tuzem-skom trhu, na tieto projekty sa zodpovedne pripravuje. Spoločnosť je pripravená ak-tívne sa zapojiť do prípravy projektu na Slo-vensku a v Čechách a ponúknuť vlastníkom teplární najlepšiu dostupnú technológiu na trhu pre splnenie EÚ legislatívy.

Cieľom hospodárenia v roku 2011 je do-siahnutie hospodárenia, ktoré umožní stabilizovať fi rmu a vytvoriť zdroje pre jej ďalší rozvoj. Kontraktačné zaistenie je v súčasnosti na úrovni cca 350 mil. EUR, čo dáva predpoklad pre naplnenie hlavných cieľov fi rmy, medzi ktoré patrí dosiahnutie výkonov vo výške 161,937 mil. EUR.

Aj v súčasnosti je vplyv fi rmy veľmi silný. Patrí medzi kľúčových zamestnávateľov. Rozhodnutie spred 60-tich rokov v posta-viť kotláreň bolo v procese industrializácii Slovenska jedno z najdôležitejších. Mimo-riadna úcta patrí predchodcom a partne-rom a ich odkazu, ktorý sa oplatí aj v sú-častnosti rozvíjať.

SES Tlmače, a.s., Továrenská 210,

935 28 Tlmače, Slovenská republika,

www.ses.sk

• VÝZNAMNÝ ČESKÝ VÝROBCE PRŮMYSLOVÝCH ARMATUR

• DODAVATEL POTRUBÍ A PŘÍSLUŠENSTVÍ

• DLOUHODOBÝ PARTNER ENERGETICKÝCH SPOLEČNOSTÍ

• SILNÉ KNOW-HOW

• VLASTNÍ VÝVOJ A KONSTRUKCE

• MODERNÍ VÝROBNÍ ZÁKLADNA

• ŘÍZENÁ KVALITA

• CERTIFIKACE DLE EN, API, GOST

• TECHNICKÉ PORADENSTVÍ

• 24HODINOVÝ SERVIS

• REFERENČNÍ ZAKÁZKY

V 63 ZEMÍCH SVĚTA

ARMATURY Group a.s., Nádražní 129, 747 22 Dolní Benešov, ČR, Tel.: +420 553 680 111

ARMATÚRY GROUP, s.r.o., Jánošíkova 264, 010 01 Žilina, Slovensko, Tel.: +421 41 707 77 77

•

•

•

•

•

•

•

A

A

www.armaturygroup.cz

inz_AG_210x78.indd 2 21.10.11 14:35


EKOL, spol. s r.o.

Teplárny a elektrárny „na klíč “

Firmu EKOL, spol. s r.o., která pů-

sobí v oblasti energetiky již od roku

1991, vlastní čtyři tuzemští majitelé.

Z počátku svého podnikání se zabývala

ekologickými modernizacemi spalova-

cích turbín, které pracují na dálkových

plynovodech vedoucích z Uzbekistánu,

Kazachstánu přes Slovensko, Českou

republiku až do Německa. Díky tomuto

byznysu získala společnost základní

kapitál, tak aby se mohla dále rozvíjet.

Dalšími činnostmi, kterými se fi rma za-bývala, byly rekonstrukce a modernizace spalovacích turbín ke zvýšení výkonu a termické účinnosti těchto soustrojí. V 90. letech fi rma rozšířila své působení

o projekci, konstrukci, vývoj a uvádění do provozu parních turbín do výkonu 70 MW pro různá využití, např. protitlakové či kon-denzační s regulovanými odběry.

Vizitka:


EKOL, spol. s r.o.

Sídlo: Křenová 65, 602 00 Brno

Založení společnosti: červenec 1991


Obor podnikání: energetika

Roční obrat společnosti (2011): 1 mld. Kč

Management:

Generální ředitel a jednatel: prof. Ing. Stanislav

Veselý, CSc.

Obchodní ředitel: Ing. Jaromír Kříž

Výrobní ředitel: Ing. Vratislav Goj


V roce 2008 začal EKOL, spol. s r.o., projek-tovat, konstruovat a vyrábět parní kotle, čímž se uzavřel pomyslný kruh dodávek pro energetiku. To znamená, že v sou-časné době je fi rma schopna dodávat elektrárny a teplárny tzv. „na klíč“.

Společnost EKOL, spol. s r.o., má nyní 250 zaměstnanců a věnuje se těmto odvětvím:

• Parní turbíny – Pro výkonový rozsah 1–70 MW, otáčky 3 000–20 000/min, jsou to kondenzační, protitlakové i odběrové turbíny, a to jejich výroba, opravy, revize, modernizace a rekonstrukce v souladu s požadavky zákazníka. Výroba a do-dávka náhradních dílů.

• Spalovací turbíny – Pro výkonový roz-sah do 80 MW – jde o jejich dodávky v jednoduchých i kombinovaných cyk-lech, opravy, revize, modernizace, ekolo-gické rekonstrukce a výroba a dodávky náhradních dílů.

• Parní kotle a kotelny – Generální do-dávky parních, horkovodních a teplo-vodních kotelen pro spalování ušlech-tilých kapalných a plynných paliv, technologických plynů, hnědého a čer-ného uhlí, dřevní štěpky, slámy a bio-masy. Dále kotle pro využití odpadního tepla, jejich modernizace a ekologizace.

• Kompletní energetické celky – Roz-šíření odborných divizí o divizi kotlů a kotelen a konstrukce o útvar projekce energetických celků umožňuje fi rmě EKOL, spol. s r.o., nabízet komplexní služby v oblasti energetického inže-nýrství – dodávat kompletní jednotky pro výrobu tepla a elektrické energie.

Položili jsme několik otázek prof. Ing. Sta-nislavu Veselému, CSc., který je jednate-lem a generálním ředitelem fi rmy EKOL, spol. s r.o.

Dotkla se téměř všudypřítomná hos-

podářská krize i vás?

Krize se dotkla i našeho oboru. Plně se projevila v roce 2009 a pokračovala i v roce dalším, což se odrazilo ve výraz-ném poklesu zakázkové náplně, která byla způsobena absolutním výpadkem investorů. Po tuto dobu jsme museli fungovat z rezerv, které byly nashromáž-děny za předcházející období. Podařilo se nám udržet stav zaměstnanců, ale pochopitelně jsme byli nuceni šetřit tak, abychom se připravili na další léta. Nyní mohu konstatovat, že letošní rok 2011 je již výrazně lepší a současná zakázková náplň již odpovídá našim představám.

Čím se odlišujete od konkurence?

My se lišíme od konkurence výrazným způsobem tím, že jednotlivé projekty tzv. „šijeme na míru“ každého zákazníka. To znamená, že nemáme žádné unifi kované řady parních turbín nebo kotlů, ale pro každého jednotlivého klienta optimalizu-jeme parametry tak, aby získal dodávku


EKOL, spol. s r.o.

Teplárny a elektrárny „na klíč “

s maximální účinností a maximálním výkonem.

Kdo jsou vašimi nynějšími zákazníky

a na jakých dalších trzích se chcete

prosadit v brzké době?

Významní zákazníci spadali zpočátku do oblasti společností transportujících zemní plyn, a to z ČR, Německa, Slovenska, Ukrajiny, Kazachstánu, Uzbekistánu, Ma-ďarska a Ruska. Pokud jde o parní turbíny, tak zde putuje produkce z 80 % do zahra-ničí, a to do Turecka, Polska, Egypta, ČR a Slovenska. Dále jsme obchodovali se zeměmi Blízkého východu, jako je Sýrie, Jordánsko, anebo v Asii s Thajskem.

V současné době hledáme nová teritoria, kde bychom chtěli působit. Zaměřujeme se především na východní trhy, a to kon-krétně na Uzbekistán, Kazachstán a Rusko. V těchto zemích hledáme manažery a spo-lupracovníky, kteří pracují ve vybraných lokalitách pro naši fi rmu jako obchodní zástupci. Jde nám o to, aby znali místní mentalitu a zvyklosti. Takže nejdeme tím směrem, že bychom tam poslali „našeho“ člověka z České republiky. Dále chceme expandovat i do Jižní Ameriky a i tam hledáme totožné obchodní partnery, jako je tomu na zmíněném východě. Jedná se o všechny jihoamerické státy, kde se hovoří španělsky a portugalsky. Výsledky se již dostavují a plánujeme, že na těchto trzích zahájíme akvizici již koncem tohoto roku, a to na nejvyšší úrovni. Třetí oblastí, která nás zajímá, je Indonésie, kde jsme získali vazby na indonéského výrobce elektrické energie a tepla, který je obdo-bou tuzemské skupiny ČEZ, a.s., a s ním zahajujeme spolupráci na dodávkách parních turbín a parních kotlů.

Šroubová vertikální čerpadla pro mazací systémy strojů

ALLWEILERse standardizovanými i speciálními montážními deskamipro různou délku zanořenípro čerpané množství 50 až 1 300 l/minpro tlak do 16 bar

Zastoupení a distribuce v České republice Altecon s.r.o.www.altecon.cz

Spole nost Elektromont servis Brno, spol. s r. o., je dlouholetým dodavatelem elektrických za ízení pro turbogenerátory a technologické celky spole -nosti EKOL Brno po celém sv t již od roku 1999. Mezi hlavní ásti dodávek pro tuto spole nost pat í silové napájení technologických za ízení NN i VN, vyvedení výkonu v etn ochran, buzení, synchro-nizace a monitoringu synchronních i asynchron-ních generátor .

Hlavním p edm tem innosti naší spole nosti jsou komplexní dodávky a montáže elektrických za í-zení pro pr mysl a energetiku, v etn servisu.

Elektromont servis Brno, spol. s r. o.Šámalova 62, 615 00 Brnotel.: +420 548 134 611fax: +420 548 134 610e-mail: [email protected]


Jaké významné investice jste v posled-

ních letech realizovali?

V roce 2007 jsme postavili úplně novou továrnu na výrobu parních turbín, a to v areálu Zetor Brno, kde jsme zakoupili pozemek a halu, která prošla následnou kompletní rekonstrukcí a modernizací. Tento závod je v současné době nejmo-derněji vybavený závod na výrobu těchto zařízení a je schopen vyrobit až deset parních turbín ročně do výkonu 80 MW. Investice do tohoto projektu byla ve výši 240 milionů korun. Musím však zmínit, že jsme v souvislosti s touto výstavbou získali od Ministerstva průmyslu a obchodu ČR pobídku ve formě daňových prázdnin na dobu deseti let.

Jsou pro vás dosažitelné dotace a vy-

užíváte jich?

Vzhledem k tomu, že se zabýváme vý-zkumem a vývojem technologií na sni-

žování emisí škodlivin, které vznikají při spalování uhlovodíkových paliv, tak jsme o dotace v této oblasti pochopitelně žá-dali. V tomto oboru vlastníme dokonce i několik patentů.

V souvislosti s tím jsme se přihlásili o do-tace, které vyhlásilo Ministerstvo průmyslu a obchodu a Evropská unie. Odhaduji, že jsme takto získali cca 30–40 milionů korun na vývojově-výzkumné projekty, které měly za cíl vyvinout technologie na snižování emisí škodlivin, jež je světově unikátní.

Jak vidíte budoucnost energetického

průmyslu a konkrétně EKOLu?

Hlavní prioritou EKOLu do budoucna je dodávka investičních celků, čili kom-pletních elektráren, nikoli kusových seg-mentů, jako jsou jednotlivé kotle nebo turbíny. Nyní máme podepsány dvě dů-

ležité smlouvy na dodávky elektráren. Jedna bude postavena v České republice a druhá v zahraničí. V tomto okamžiku ale nemohu tyto kontrakty blíže specifi kovat, a to na základě dohody s investory.

V současné době má fi rma obrat okolo 1 miliardy Kč a naším cílem pro roky 2012 a 2013 je dosáhnout navýšení obratu na 1,6 miliardy Kč pro každý rok.

Co se týče budoucnosti energetického průmyslu obecně – tak to momentálně nedokážu odhadnout, neboť kondice americké a evropské ekonomiky byla a je špatná. Je to otázka politická, nikoli ekonomická. Avšak já jako podnikatel věřím, že politici se dokážou dohodnout na tom, aby přijali taková opatření, která eliminují negativní dopady.

Jarmila Šnoblová


Bosch Termotechnika s.r.o.

Odborník na technologii vytápění

Bosch Termotechnika představuje divizi

termotechnologie skupiny Bosch Group.

Spolu se svými dceřinými společnostmi

je tato společnost předním dodavatelem

topidel a technologií pro ohřev vody

v Evropě. V důsledku spojení činností

v oblasti technologie vytápění společ-

nosti Bosch Thermotechnik a Buderus

– německých společností s dlouhou

tradicí se stoletými zkušenostmi v ob-

lasti výroby tepla a teplé vody –, které

se uskutečnilo v roce 2003, společnost

v témže roce získala rovněž českou

značku Dakon. Silke Humphrys hovořil

s Dirkem Hofmannem, viceprezidentem

pro inženýring a výrobu ( Vice President

Engineering and Manufacturing).

Bosch Termotechnika vyrábí široké spekt-rum technologií pro výrobu tepla a teplé vody, včetně bojlerů pro veškeré druhy paliv (dřevo, uhlí, naftu a plyn) – k využití v domácnostech i v průmyslu – včetně krbů. Když Bosch a Buderus získaly Da-kon v roce 2003, převzaly dvě výrobny v Krnově a Albrechticích, včetně hlav-

ního sídla v Praze. Dva výrobní areály společně zabírají plochu 90 000 m2, mají 330 zaměstnanců a v roce 2010 vyrobily 36 200 bojlerů a dosáhly obratu ve výši 26 milionů eur.

Strategický krok„Společnost Bosch je tradičně velmi silná v automobilovém sektoru, kdy se dvě třetiny jejích činnosti věnují tomuto segmentu,“ vysvětluje Dirk Hofmann. „V rámci diverzifi kace své strategie spo-lečnost Bosch expandovala do sektoru termotechnologie, kdy získala několik klíčových značek včetně značek Buderus, Junkers a Dakon. Má se zato, že tento sek-tor má značný potenciál pro budoucnost a v nadcházejících letech předpokládáme další investice v této oblasti.“

Bývalý areál Dakon byl po akvizici převzat celý a právě prochází změnami, jako je vyškolení zaměstnanců a modernizace zařízení i portfolia produktů. „Značný dů-raz je kladen na řádné vyškolení a vzdě-

lání zaměstnanců,“ tvrdí pan Hoff mann. „Velmi úzce spolupracujeme s výrobními areály v dalších zemích a vysíláme naše zaměstnance do ciziny na kurzy a za úče-lem výměny nápadů s našimi kolegy. Kromě toho pracujeme na vytvoření štíhlejší a fl exibilnější koncepce výroby, což bude zahrnovat novou logistickou a skladovací strategii, která by měla být zavedena v polovině roku 2012. Kromě toho průběžně sledujeme kvalitu a de-sign produktů a služeb poskytovaných zákazníkům.“ Značka Dakon, která se těší dobré pověsti a je dobře známá v České republice jako nízkonákladová alternativa termotechnologických produktů, bude i nadále nabízena na trhu pod touto značkou.

Vizitka:


Bosch Termotechnika s.r.o.

Sídlo: Česká republika, Krnov



Obor podnikání: tepelná technika

Roční obrat společnosti: 1 282 mil. Kč

Management:

Generální ředitel: Gabriel Bartakovics

Obchodní ředitel: Akin Kazak

Výrobní ředitel: Dirk Hofmann


Péče o životní prostředíBosch termotechnika nahlíží na péči o ži-votní prostředí jako na životně důležitou zásadu společnosti se stejným stupněm priority kladeným na kvalitu produktů a ekonomickou výkonnost podnikatel-ských činností společnosti. Péče o životní prostředí znamená, že každá odpovědná osoba zná své povinnosti v péči o životní prostředí a že existují jasné direktivy ohledně běžných ekologických postupů a cílů. Každé zařízení zaznamenává a do-kumentuje své procesy, systémy a jejich dopad na životní prostředí. Rovněž se realizuje Proces trvalého zlepšování.

V souladu se systémem řízení životního prostředí společnosti Bosch Termotech-nika každé zařízení identifi kuje příslušné údaje o péči o životní prostředí, které jsou pak zahrnuty do výroční zprávy spo-lečnosti o životním prostředí. Vedou se záznamy o využívání energií a materiálů a rovněž směrnice o nebezpečném ma-teriálu a každé zařízení pravidelně vydává svůj vlastní katalog ekologických cílů:

Kolik vody zařízení vyžaduje ve srovnání s předchozím rokem? Kolik energie bylo použito na jeden produkt při výrobě? Jaký účinek měly ekologické aktivity? Bosch Termotechnika, aby se dostala až ke ko-řenům těchto otázek a mohla naplánovat a kontrolovat zlepšení, má své vlastní oddělení monitoringu životního prostředí.

Ochrana životního prostředí začíná již ve fázi vývoje produktu, kdy vývojová oddělení rovněž berou v úvahu takové faktory, jako je recyklovatelnost a zaká-zané látky, a usilují o minimální spotřebu energie, emise a celkovou váhu. Velká péče se věnuje tomu, abychom se vyhnuli procesům, které mohou mít škodlivý do-pad na životní prostředí. Procesy, které vyžadují zásadní čištění a opravy, se zkou-mají a jsou nahrazovány jinými vhodnými procesy, kdykoliv je to technicky možné.

Silná značkaBosch Termotechnika s.r.o. je předním dodavatelem topidel v České republice a jediným výrobním zařízením společnosti Bosch ve východní Evropě. Proto upev-

ňuje svou pozici v samém středu Evropy tím, že exportuje do okolních zemí, jako je například Polsko, Německo a Rakousko, avšak rovněž expanduje směrem k Číně, Rusku, Turecku a jiným východoevrop-ským zemím, přičemž 40 % jejích tržeb se realizuje v České republice.

Nedávná recese zasáhla tento sektor dosti tvrdě, kdy konkurenti společnosti Bosch museli propouštět zaměstnance. „V sou-časné době se tržní podmínky zlepšují, ve skutečnosti nyní zaujímáme dobrou pozici, protože jsme naštěstí během re-cese nepropouštěli zaměstnance; k tomu došlo ve velké míře díky síle skupiny Bosch Group, která stojí za námi,“ vysvětluje pan Hofmann. „Poptávka nyní opět roste a jsme schopni dodávat kvalitní pro-dukty, protože jsme nepřestali investovat do výzkumu a vývoje produktů. To spolu s obsáhlostí nabídky našich produktů, značnou technickou kvalitou, našimi dlou-hodobými zkušenostmi a vztahy s velko-obchodníky a rovněž know-how našich zaměstnanců představuje to, čím se lišíme od jiných výrobců a co nám v nastávajících letech zajistí tržní pozici na samé špičce.”

wilo_svetprumyslu_87x63.ai 1 17.10.11 10:37

www.teskosteel.com.pl

STEEL SERVICE CENTER

Sales branch:WARSAW, Stawki 2 Str.,00-193 Warsawtel.: +48 22 860 21÷24fax: +48 22 659 3044

TESKO STEEL Sp. z o.o.Registered office:ul. Brzezińska 8a44-203 Rybnik, Polandtel.: +48 32 423 88 78fax: +48 32 43 29 120/[email protected]

Sales branch:CZECH REPUBLICZávodní, PPK Karvinámob.: +420 734 385 706mob.: +420 731 103 277

THE HIGHEST QUALITY OF THE SHEETS & STRIPS FROM COILS, TUBES, etc.

www.ebmpapst.cz

Společnost ebm-papst vyvíjí a vyrábí vysoce kvalitní ventilátory jak pro náročné průmyslové aplikace, tak i pro domácí použití nebo automobilový průmysl. Síla ebm-papst vychází ze sofistikovaného vývoje, který pružně reaguje na potřeby zákazníků po celém světě a navazuje na něj individuální přístup a péče o naše zákazníky.


RWE Gas Storage, s.r.o.

Demonstrace připravenosti

Největším provozovatelem podzemních

zásobníků plynu v České republice je

společnost RWE Gas Storage. Provozuje

6 zásobníků s celkovou skladovací kapa-

citou 2 521 milionů m3. Jak skladování

zemního plynu funguje a jak se firmě

daří, o tom si Svět průmyslu povídal

s Ing. Luborem Velebou, jednatelem

společnosti.

Není tomu tak dlouho, co mohl tento subjekt dokázat připravenost na mimo-řádné situace. Leden 2009 zaskočil mnohé státy Evropy špatnými dodávkámi plynu z východu, které byly zaviněné tahani-cemi Ruska a Ukrajiny o ceny za zemní plyn. Politicko-obchodní anabáze dvou zemí se nakonec zvrhla v plynovou krizi, která prověřila nejeden stát v otázce zá-sob této důležité komodity. Jak dopadla naše země?

„Česká republika je na takové situace připravena, což se potvrdilo i během již zmíněného přerušení počátkem předloň-ského roku. V inkriminovaném období hrály zásobníky zemního plynu naší spo-lečnosti klíčovou pozici a i díky nim u nás nedošlo k žádnému omezení dodávek koncovým zákazníkům. V poměru k roční spotřebě zemního plynu jsme na tom v celoevropském měřítku nadprůměrně dobře, neboť kapacita českých zásobníků pokrývá asi jednu třetinu roční spotřeby celé země.“

Sklady, energetická záložnaJakým způsobem a proč vlastně funguje skladování plynu? Pro tyto účely se vy-užívají přírodní geologické struktury, popřípadě uměle vytvořené zásobníky kavernového typu v hloubkách od 500 metrů do několika kilometrů. A plyn se v zásobnících skladuje proto, aby bylo možné vyrovnávat kolísání ve spotřebě plynu.

„Výkyvy mají výrazně sezonní charakter. V zimním období, kdy je spotřeba plynu vyšší, se plyn ze zásobníků těží, zatímco v letních měsících, kdy je spotřeba vý-razně nižší, se plyn do zásobníků vtláčí. Dalším důvodem pro skladování plynu je samozřejmě možnost omezení nebo přerušení dodávek plynu ze zahraničí. V posledních letech využívají obchodníci zásobníky i k obchodování s plynem, kdy podle vývoje tržní ceny plynu buď plyn


těží ze zásobníku a prodávají, nebo na-opak kupují a vtláčí.“

Aktivity versus byrokracieNepodceňovat situaci a být připravený na případnou plynovou krizi, taková je fi -lozofi e fi rmy v otázce dostatečných zásob plynu. V této době její vedení vkládá mili-ardy korun do energetické infrastruktury ČR. O jaké projekty se jedná?

„V současnosti rozšiřujeme skladovací kapacitu podzemních zásobníků v se-veromoravských Třanovicích a jihomo-ravských Tvrdonicích. Investici fi nancuje

skupina RWE z vlastního jmění a částečně též z dotace Evropské unie. Náš projekt je totiž jedním ze 43 podpořených projektů v oblasti energetiky a plynárenství, kterým Evropská komise přidělila dotaci v rámci Evropského energetického programu pro hospodářské oživení.“

Rozšíření skladovací kapacity dvou pod-zemních zásobníků má přispět k dalšímu zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti dodá-vek zemního plynu českým zákazníkům. Významnou investiční akci plně podpo-ruje stát, neobejde se však bez problémů.

„Pravidla jsou sice stanovena, přesto nás trápí byrokracie – zdlouhavé získávání stavebních, územních i báňských povolení a někdy i získání přístupu na pozemky

Vizitka:


RWE Gas Storage, s.r.o.

Sídlo: Prosecká 855/68, 190 00 Praha 9

Založení společnosti: 1. května 2007


Obor podnikání: uskladňování plynu

Roční obrat společnosti (2010): 4 mld. Kč

Management:

Generální ředitel a jednatel: Andreas Frohwein

Finanční ředitel a jednatel: Ing. Lubor Veleba

Spolehlivý dodavatel servisních prací při vyhledávání a těžbě ropy a zemního plynu,

uskladňování plynu v podzemních zásobnících a při geotermálním průzkumu.

Karotáž a cementace, s.r.o.Velkomoravská 2606/83, 695 01 Hodonín

Tel.: +420 518 355 930, e-mail: [email protected]

www.karotaz.cz

www.mnd.cz

Spole nost MND Drilling & Services a.s. je dlouhodobým dodavatelem prací pro spole nost RWE Gas Storage, s.r.o. Je zhotovitelem vrtných prací a zejména podzemních oprav sond na podzemních zásobnících plynu. V posled-ních letech jsou provád ny zejména opravy typu – totální rekonstrukce ústí, odfrézování ásti pažnic t žební kolony p es skladovací objekt, rozší ení open-hole na pr m r 350 mm, naplavení protipískového ltru a vystrojení sondy plynot sným vystrojením, v etn podpovrchového bez-pe nostního ventilu. Spole nost MND Drilling & Services a.s. je rovn ž výrobcem produk ních k íž .


soukromých majitelů. Každé zdržení termínu dokončení investice má samo-zřejmě velký dopad na její ekonomickou návratnost.“

Zatímco v severomoravských Třanovicích je výstavba v plném proudu, v jihomo-ravských Tvrdonicích se s pracemi ještě nezačalo. Chybí nezbytná povolení.

Klasický příklad, jak byrokracie brzdí investice do energetiky. RWE se proto zasazuje o zavedení systému zvaného one-stop-shop, jenž by se pro investory stal hlavním kontaktním místem státní správy pro řešení všech relevantních po-žadavků a povolení najednou. Strategické investice jsou strategické investice.

Zásoby přes internetKdyž už jsme u významu tohoto slova, od října 2008 fi rma realizuje prodeje volné skladovací kapacity prostřednictvím elek-tronických aukcí. Jak vlastně fungují a čím se liší od těch běžných?

„Elektronické aukce se v našem podání od těch klasických příliš neliší. I zde vždy vyhrává nabídka s nejvyšší cenou, aukci však řídí náš aukční systém přes zabezpe-čené webové rozhraní. Zájemci o sklado-vací kapacitu se tedy v den konání aukce nemusí dostavit do aukční síně, ale účastní se přímo z pohodlí vlastní kanceláře. Dal-ším rozdílem je například to, že zájemci o skladovací kapacitu nemohou libovolně navyšovat cenu, ta se v každém aukčním kole navyšuje sama o předem stanovenou částku, a to vždy, když celková poptávka v aukčním kole překročí celkovou nabíze-nou skladovací kapacitu. Účastníci aukce tak v systému nezadávají výši ceny, ale jen požadovaný objem skladovací kapacity.“

Oproti normální dražbě se navíc nabízená volná skladovací kapacita většinou rozdělí několika obchodníkům, zatímco v klasické dražbě vítězí jen jeden zájemce. Počet uskutečněných aukcí ze strany RWE již překročil první desítku. Počáteční úspěchy sice trochu přibrzdil nákup plynu za mo-mentálně výhodnější ceny na burzách, letošní jaro už ale přineslo první signály obratu.

Riziko spotové politikyMinimálně někteří obchodníci omezují riziko – přestávají se spoléhat jen na spo-tové trhy a začínají si dělat i zásoby. Po-máhají tak fi rmě překonávat období hos-podářské krize, která měla dopad i na ni. Jak si během jejího působení fi rma vedla?

„V průběhu roku 2010 jsme sice zazna-menali pokles poptávky po skladovací kapacitě, kdy se na českém trhu plnou silou projevily důsledky přebytku zemního plynu v Evropě, kolísajících cen na spo-tových trzích a malého rozdílu mezi letní a zimní cenou, v letošním roce však již máme prodánu veškerou volnou sklado-vací kapacitu pro nadcházející rok 2012. Část této prodané kapacity představuje i nově vybudovaná kapacita na podzem-ním zásobníku v Třanovicích. Lze tedy konstatovat, že dopad fi nanční krize se projevil i na naší společnosti, nebyl ale naštěstí nikterak drastický.“

Prodej skladovací kapacity s prodejem plynu a spotovými trhy samozřejmě souvisí. Je to politika, která dodavatelům plynu přináší v současné době úspěch a solidní marže z důvodu, že spotové ceny jsou nyní výrazně nižší než ceny z dlou-hodobých nákupních smluv s producenty plynu.

„Z hlediska řízení rizika jednotlivých do-davatelů plynu to ale může být krátko-zraké, obrat totiž není nikdy vyloučen. Růst poptávky po zemním plynu, politická

rozhodnutí ohledně obnovitelných zdrojů a všeobecně ekologie mohou vést ke zvý-šení spotové ceny plynu. Dopad na menší dodavatele pak může být drastický s po-tenciálem ohrozit i bezpečnost dodávek.“

Zemní plyn v ČRZemní plyn je nejčistší fosilní palivo s nu-lovými emisemi prachu, polovičními emi-semi CO2 oproti uhlí a několikanásobně nižšími emisemi oxidů síry a dusíku. Nejen v Česku, ale i v Evropě má plyn velkou bu-doucnost. Jak ji vnímá Ing. Lubor Veleba?

„Česká republika oproti západní Evropě zaostává ve využití zemního plynu při výrobě elektřiny a kogeneraci. Rostoucí využívání obnovitelných zdrojů nás staví před otázku, jakým způsobem zálohovat větrné a solární elektrárny, které nedoká-žou vyrábět elektřinu nepřetržitě. Tradiční uhelné zdroje na výrobu elektřiny a tepla budou zcela jistě potřebovat ekologickou obnovu za plyn, který má mnohem menší emise.“

Adam Hodman


ŠKO-ENERGO, s.r.o.

V biomase vidíme budoucnost

Dceřiná společnost

Škody Auto, Volkswagenu, E.on a ČEZu se

od roku 1995 zabývá výrobou a dodáv-

kami energie pro potřeby závodu Škoda

v Mladé Boleslavi a také pro závody

ve Vrchlabí a Kvasinách. Společnost

ŠKO-ENERGO vyrábí elektrickou energii

v elektrárně s fluidními kotli na hnědé

uhlí. Elektrárna má dvě turbíny, které

vyrábí elektrickou energii a má horko-

vodní kotle, které jsou na plyn a vyrábí

teplo pro 13 tisíc mladoboleslavských

domácností. Na otázky odpovídá jed-

natel společnosti pro technickou oblast

Ing. Vladimír Handlík.

Jaké služby patří do portfolia společ-

nosti ŠKO-ENERGO?

Jednoduše řečeno se zabýváme výrobou a dodávkou komplexních souborů všech energií, které potřebuje závod Škoda pro výrobu. Jedná se o výrobu stlačeného vzduchu, výrobu a dodávku průmyslové vody, dodávku a regulaci zemního plynu, pitné vody. Dále se společnost zabývá

provozem veškerých energetických sítí, potrubí, kabelů atd., mimo jiné se ještě zabýváme čištěním odpadních vod ze Škody, které obsahují barvy a oleje.

Jak společnost ŠKO-ENERGO začínala?

Naše společnost byla založena v roce 1995, tedy 4 roky po spojení Škody s kon-cernem Volkswagen. V té době jsme už připravovali projekty na úpravu a rozšíření starého zdroje, který tu byl od 60. let. Ale kolegové z Volkswagenu si naše projekty prostudovali a usoudili, že vhodnější než rekonstrukce by bylo postavit zdroj nový, a to především kvůli ekologickým para-metrům. Stará teplárna z roku 1963 totiž nebyla schopná dodržet nová ekologická pravidla.

Dopadla na společnost ŠKO-ENERGO

ekonomická krize?

V našem případě se nejedná o žádné dra-matické dopady. Reagovali jsme na krizi podobně jako jiné energetické podniky. Škoda vlivem krize také omezovala výrobu a my jsme se zaměřili na to, jakým způ-sobem můžeme snížit výrobu elektrické

energie tak, aby to neovlivnilo ceny tepla a elektřiny pro závod i pro město. Nebyli jsme ani nuceni propouštět.

Daří se společnosti ŠKO-ENERGO udr-

žet dobré hospodářské výsledky?

V loňském roce byl náš obrat kolem dvou miliard korun. Naše hospodářské výsledky jsou zpravidla konstantní, protože jsou závislé pouze na cenách našich vstupů. Máme výhodné smlouvy s dodavateli hně-dého uhlí a máme dlouhodobé smlouvy i na dodávky zemního plynu a na nákup elektrické energie, takže se naše ekono-mické výsledky nemění, nepoznamenala je ani krize.

Jak moc přísné jsou v Česku a EU eko-

logické normy a legislativa všeobecně?

Jako každý se i my snažíme provozovat náš závod ekologicky. Spolu s normálním palivem spalujeme i biomasu, abychom snížili emise CO2. Nemáme ani žádný problém s ekologickými aktivisty. Naše teplárna je z let 1997–1998. Kolegové z Volkswagenu při stavbě nasadili limity, jaké očekávali v EU za 10–15 let. Patříme

díky tomu k jedné z nejmoderněji vybu-dovaných tepláren. Naše emisní limity jsou daleko nižší, než dovoluje zákon, takže se chlubíme tím, že pomáháme čistit ovzduší.

Existují legislativní opatření, která

opravdu ztěžují provoz závodu?

Legislativa má na náš provoz velmi vý-znamný vliv, příplatky za OZ – platba státu na podporu obnovitelných zdrojů, so-lární a větrná energie, platíme až 200 mil. korun ročně, což je pro naši společnost

veliká zátěž. Domníváme se, že závodní elektrárny, které zásobují vlastní závody a pomáhají vyrovnávat síť, by měly být od této povinnosti osvobozeny. Jednáme kvůli tomu jak s Ministerstvem životního prostředí, tak i s Ministerstvem průmyslu a obchodu, ale zatím se to jeví v naší zemi neprůstřelné.

Neuvažujete o zavedení výroby elek-

trické energie pomocí solárních pa-

nelů?

Samozřejmě že uvažujeme, ale protože solární energie přestala být ve větším výkonu od 1. 1. 2011 státem podporo-vána, tak se to vůbec nevyplatí. Přesto jsme v kontaktu s důležitými partnery. Sledujeme, zda se na trhu neobjeví lev-nější panely nebo nedojde ke zdražení elektrické energie. Protože za současných podmínek by to pro nás byla ztrátová výroba. V našem případě se bavíme o vý-konu nad 30 kW. Nyní se to vyplatí jen u malých ploch, jako jsou rodinné domy. Ale u Škodovky, která má rozlohu 2 × 2 kilometry, což je ohromná plocha, která by byla využitelná z hlediska sluneční energie poměrně dobře, se to nyní opravdu nevy-platí. Nicméně tyto projekty připravujeme. Pokud dojde k nějaké legislativní změně, jsme připravení k okamžité instalaci solá-rních panelů.

Připravujete se na zvýšení DPH?

V našem případě je kvůli zvýšení DPH ohrožená cena tepla pro obyvatelstvo. V Mladé Boleslavi držíme standardní cenu už asi osmým rokem. Máme tu dobrý image, lidé důvěřují našemu centrálnímu zásobování, jsou spokojeni s našimi do-dávkami. Teď ale může dojít ke zvýšení ceny a obyvatelstvo nebude spokojené. Týká se to všech dodavatelů tepla a to vidíme jako velký problém. Na tyto ne-příjemnosti se snažíme občany připravit, aby nebyli zaskočení. Máme dobře udě-lané PR, snažíme se každého pravidelně informovat o změnách.

Dodáváte elektřinu a teplo do Škody

a obyvatelům Mladé Boleslavi. Máte

vůbec nějakou konkurenci?

„Naším konkurentem je hlavně zemní plyn. Když se chce nějaká domácnost, hala či fi rma připojit, tak si samozřejmě každý spočítá, kolik by ho stálo vytápění plynem, a my se snažíme teplo nabídnout za lepší cenu. To je klasický příklad teplárenství a my s městkou společností Centrotherm, která ve městě rozvádí teplo, děláme spo-lečné PR a snažíme se, aby cena byla nižší než cena plynu. Náš boj s konkurencí tedy spočívá v dorovnávání ceny tak, aby byla trvale o trošičku nižší než cena plynu.

Jaké má společnost ŠKO-ENERGO

plány na následující období?

„Chystáme se na spalování biomasy ve větším rozsahu, protože je to nejen správné, ale z ekologického hlediska je to také výhodnější. Pomůže to snížit spo-třebu uhlí, a tím emise CO2. Nyní spalu-jeme biomasu s hnědým uhlím v poměru 15 ku 85. Musíme však kvůli tomu postavit nové dávkovací zařízení, které bychom dále chtěli využít na spalování odpadu, jenž je možný ekologicky zlikvidovat. Jedná se například o kaly z čisticích sta-nic a tříděný odpad z třídírny městských odpadů. Nyní spalujeme drcené dřevo a papír – jsou spalitelné a ekologicky čisté. Nemůžeme si dovolit spalovat třeba PVC, protože na to nejsme vybavení. Více bio-masy se chystáme spalovat v horizontu dvou až tří let.

Jakou událost řadíte mezi největší

úspěchy společnosti ŠKO-ENERGO?

Největším technickým úspěchem byl pře-chod našich kotlů z černého na hnědé uhlí. Původně jsme měli elektrárnu po-stavenou na černé uhlí. Cena černého ostravského uhlí ale začala hodně rychle stoupat, tak jsme vyzkoušeli dovozové uhlí z Ukrajiny, které však bylo drahé kvůli dopravě. Proto jsme se spojili s českým partnerem ze severu Čech, který s námi udělal patřičné zkoušky. Protože přechod kotlů z jednoho typu uhlí na druhé ob-náší zhruba pětiletý testovací provoz. V té době jsme museli udělat mnoho úprav, ale nyní nám to přináší velké úspory.

Barbora Šancová

Vizitka:


ŠKO-ENERGO, s.r.o.

Sídlo: Mladá Boleslav, Česká republika



Obor podnikání: výroba energií


Management:

Jednatel pro obchodně ekonomickou oblast:

Ing. Miroslav Žďánský

Jednatel pro technickou oblast: Ing. Vladimír Handlík

Elektřina Eko+

Biometan+

Pragoplyn, a.s., se zabývá dodávkami zemního plynu a elektrické energie v ČR.

Pragoplyn, a.s., je 100% dceřiná společnost Pražské plynárenské, a.s.

individuální přístup

optimální cenu

flexibilitu při tvorbě nabídky

přispíváme k ochraně životního prostředí: Biometan+ a Elektřina Eko+

Zemní plyn

Ing. Jan Žižka, +420 221 092 419, +420 725 567 613, [email protected]

Elektrická energieIng. Marek Medve, +420 221 092 154, +420 725 427 245, [email protected]

Jungmannova 36/31 110 00 Praha 1 – Nové Město

Poskytujeme:

Kontaktujte nás




Městskou hromadnou dopravu v Ostravě

provozuje akciová společnost Dopravní

podnik Ostrava (DP Ostrava). Zakladate-

lem této společnosti, která je posledním

pokračovatelem dopravců ve více než

stoleté historii hromadné dopravy

v regionu, je Statutární město Ostrava.

„Zkušenost a tradice jsou pro vedení

dopravního podniku závazkem i motivem

k zvyšování kvality služeb pro cestující,“

konstatoval technický náměstek DP Ost-

rava Pavel Gebauer.

DP Ostrava provozuje celkem 470 kilo-metrů tratí MHD. Tramvajové tratě měří celkem 65,7 kilometru, trolejbusové linky 29,3 kilometru a 375 kilometrů představují tratě, po nichž jezdí autobusy. Jak uvedl Gebauer, na těchto tratích je 22 trakčních měníren, kyjovická jednokolejná trať je na-víc vybavena zabezpečovacím zařízením. Zůstatková hodnota tohoto technologic-kého vybavení činí 115 milionů korun.

„Budeme stavět novou trolejbusovou trať na ostravskou část Porážková – Karolína. Hledáme také řešení, jak za pomoci do-tací vybudovat další trolejbusovou linku

na terminál Hranečník a kolejové propo-jení Pavlovova–Plzeňská,“ poznamenal Gebauer.

DP Ostrava provozuje 20 typů autobusů, jejichž průměrné stáří je 9,7 roku a 11 typů trolejbusů, které jsou v průměru staré 13 let. Autobusy splňují normu Euro 5, která zaručuje minimální emise škodlivých látek. Kromě těchto vozidel podnik provozuje také čtyři elektrobusy. Tramvají má podnik 12 typů a jejich stáří je v průměru 18,4 roku.

Snahou společnosti je hledat řešení směřující ke zvýšení atraktivity městské hromadné dopravy v soutěži s dalšími dopravci a zejména s individuální do-pravou. Podle vedení DP Ostrava je proto třeba usilovat o maximální přizpůsobení se požadavkům cestujících a udržení vy-sokého standardu poskytovaných slu-žeb s vynaložením úměrné výše nákladů. „Cestujícím se snažíme poskytovat tako-vou přepravní nabídku, která zvýší podíl

Vizitka:



Sídlo: Česká republika, Moravskoslezský kraj, Ostrava



Obor podnikání: provozování městské hromadné

dopravy

Roční obrat společnosti: 1 947 621 tis. Kč

Management:

Ředitel: Ing. Roman Kadlučka, Ph.D.

Ekonomický náměstek: Ing. Roman Šula, MBA

Technický náměstek: Ing. Pavel Gebauer

Dopravní náměstek: Ing. David Mlčák


Lešetínská 811, 734 01 Karviná 1E-mail: [email protected]

Cegelec a.s. - významný dodavatel TV Progress

Cecomm

Cegelec a.s.

www.cegelec.cz




obyvatel města Ostravy využívajících městskou hromadnou dopravu. Pomůže to snížit hustotu dopravy, množství emisí a zlepšit ovzduší v metropoli. Považujeme proto za nezbytné optimalizovat návaz-nosti v přestupních uzlech a zvyšovat tak cestovní rychlost. Prvním krokem bylo zavedení nové funkce do palubního počí-tače vozidla MHD, která upozorňuje řidiče na návaznost spojů,“ uvedl Gebaurer. Řekl také, že pro zvýšení bezpečnosti cestují-cích je vypracován projekt na vybavení vozidel MHD kamerovými systémy. „Máme rovněž, v případě potřeby, velmi dobře zorganizovanou spolupráci s městskou policií,“ podotkl.

Komfort cestujících zvyšuje možnost sta-žení jízdních řádů MHD do mobilního telefonu nebo zakoupení jízdenky pomocí SMS zprávy odeslané z mobilního tele-

fonu, uvedl. Kromě toho DP Ostrava uvedl od února 2011 do zkušebního provozu prodej zónových jízdenek prostřednictvím internetu. Nová alternativa nákupu je založena na bázi bezkontaktních čipových karet (tzv. e-karta).

Za 15 minut jízdy MHD v Ostravě zaplatí dospělý cestující 14 korun a za 60 mi-nut jízdy 22 korun. Cestující si také může zakoupit jízdenku prostřednictvím SMS na 70 minut za 25 korun. Jízdenka na 24 hodin stojí 65 korun. Tržby DP Ostrava z MHD v roce 2010 dosáhly výše 514 077 tisíc korun, což je o 20 314 tisíc korun více, než tomu bylo v roce 2009. Vlivem zvýšení cen dlouhodobých zónových jízdenek byly tržby za tyto jízdenky ve srovnání s předchozím rokem vyšší. Naopak došlo k poklesu počtu prodaných dlouhodo-bých přenosných a nepřenosných jízde-

nek. U prodeje jízdenek s 24hodinovou dobou platnosti byl zaznamenán pokles. V důsledku zvýšení cen krátkodobých jíz-denek vzrostly tržby o 12 284 tisíc korun. Prodej jízdenek je v Ostravě zajišťován prostřednictvím13 vlastních prodejen DP Ostrava, 107 automatů pro výdej jíz-denek, více než 500 externích prodejců, doplňkového prodeje jízdenek u řidiče a mobilní komunikace – SMS jízdenky.

Provoz MHD v Ostravě sleduje energodis-pečink, který ovládá trakční měnírny, měří spotřeby energie a řeší případné problé-mové situace v této oblasti. Dále dopravní dispečink, který je vybaven dvěma vozidly a má na starosti všechny mimořádné si-tuace, jako jsou havárie a podobně. Řidiči jsou s centrálním dispečinkem propojeni prostřednictvím vysílaček. Polohu vozidla zjišťuje dispečink pomocí systému Sprin-ter na základě posunu zastávek řidičem v informačním systému pro cestující. Asi za rok by tyto údaje měly přicházet do dispečinku on-line pomocí systému využívajícího GPS. Postupně budou vy-měněny palubní počítače vozidel MHD, které umožní jejich přesnější sledování během provozu a jsou prvním krokem k možnosti výstavby inteligentních za-stávek v Ostravě.

MHD v Ostravě funguje s přesností nula plus dvě minuty. Palubní počítače jsou jádrem informačního systému pro ces-tující. Počítač posílá na základě jízdního řádu informace hlásičům a informačním panelům. „Zásadní vliv na informační systém má práce řidiče, který manuálně posunuje názvy zastávek. V budoucnu bude toto provádět automaticky systém využívající GPS,“ vysvětlil Gebauer.

Ke zlepšení životního prostředí v Ostravě bude rovněž přispívat zvyšování počtu provozovaných elektrobusů s nulovými emisemi.

„Autobusů nakupujeme mezi pěti až 10 kusy ročně, tři až čtyři kusy trolejbusů

ANVI TRADE s.r.o.Bečovská 1273/1, 104 00 Praha 10 - Uhříněves

tel.: 271 096 610, fax: 241 482 127e-mail: [email protected], www.anvitrade.cz

Podlahoviny pro transport


a tramvaje se modernizují v počtu 7 kusů,“ sdělil nám Gebauer. Modernizace se provádějí pouze u typu T3. Zajišťuje je dceřiná společnost EKOVA ELECTRIC a.s., která byla založena letos v lednu a stala se pokračovatelem mnohaleté tradice výroby, modernizací a oprav vozidel MHD v martinovských dílnách.

„U autobusů se realizují střední opravy podle skutečného stavu vozidel, většinou ale po osmi letech provozu. Trolejbusy procházejí celkovou opravou obyčejně po pěti letech, ovšem opět rozhoduje reálná potřeba repase,“ řekl Gebauer. Jak dále zdůraznil, v rámci obnovy vozového parku je podnik příjemcem fi nančních prostředků z fondů EU, případně dalších zdrojů fi nancování. Pro letošní rok tak bylo v plánu pořídit osm modernizovaných tramvají, tři trolejbusy a čtrnáct autobusů.

Celkový počet zaměstnanců podniku čítá 1 958 osob. Z toho 91 je vysokoškoláků, 79 má úplné střední vzdělání a 964 absol-vovalo střední odborné školy. Zbývající pracovníci mají základní vzdělání. Loni byl spuštěn nový, motivační systém odměňo-

vání zaměstnanců, který přinesl zásady pro zavedení přímé spoluzodpovědnosti za hospodářské výsledky společnosti ve-doucích zaměstnanců i v nižších úrovních řízení.

Za rok 2010 vykázal DP Ostrava a.s. kladný hospodářský výsledek ve výši 10 948 tisíc korun. Výsledek hospodaření před zdaně-ním dosáhl částky 14 182 tisíc korun. Zá-sluhu na tom mají i ostatní podnikatelské aktivity, které podnik realizuje nad rámec provozování městské hromadné dopravy osob. K ekonomicky nejvýznamnějším patří poskytování reklamních služeb, montáž dopravních prostředků pro MHD, především tramvají a trolejbusů, a výroba trakčních motorů.

V oblasti reklamních služeb od března 2010 vešla v platnost dlouhodobá smlouva se společností Rencar Praha a.s. o výhradním pronájmu majetku DP Ost-rava a.s. k reklamním účelům s výjimkou plastových madel ve vozidlech MHD. Po-dle Gebauera výnos z prodeje reklamy činí 21 milionů korun ročně.

V rámci kooperace s firmami Solaris Bus & Coach S.A., Cegelec a.s. a ŠKODA ELECTRIC a.s. byla loni provedena montáž a celková kompletace 37 kusů trolejbusů a dvou elektrobusů pro různé zahraniční zákazníky.

Ve spolupráci s fi rmou PRAGOIMEX a.s. bylo v roce 2010 vyrobeno devět níz-kopodlažních tramvají typu VARIO LF.E. Následně bylo rozpracováno dalších šest těchto tramvají s termínem dodání v letošním roce. Pro PRAGOIMEX bylo dále vyrobeno 72 kusů asynchronních trakčních motorů.

Kooperací s fi rmou Cegelec a.s. byla rea-lizována další zakázka na výrobu motorů. Z celkového počtu 30 kusů zamířilo 24 kusů na ukrajinský Krym.

Pro cílového zákazníka Škodu Vagónka a.s. bylo loni dokončeno posledních sedm kusů hliníkových střešních skeletů z cel-kových 20 kusů od roku 2008.

Ing. Ivan Jemelka

AL

TE

RN

AT

IV

NÍ

P

OH

ON

Y

Vývoj, výroba, prodeja servis autobusů včetněalternativních pohonůTypy autobusů:

• městský – nízkopodlažní, Low Entry• meziměstský – standard, Low Entry• turistický

Délky: 8,5 až 18 metrů

Druh pohonu:

• nafta• CNG• hybridní• el. energie – trolejbus a elektrobusLibchavy 48, 561 16 Libchavy, tel.: +420 465 519 411, [email protected]

www.sor.cz

CENTR GROUP, a.s.

-

www.centr.cz


Prologis Czech Republic s.r.o.

Zájem o logistické areály zvolna stoupá

Na konci roku 2008 kulminoval dlou-

hodobý růst poptávky po logistických

kapacitách, včetně související výstavby

skladových a distribučních hal. Pak ale

hospodářská recese dopadla na develo-

pery i nájemníky. S tím ubylo zakázek

i logistickým operátorům, tvořícím

dominantní generátory poptávky. Patří

k nim i americká společnost Prologis.

Nejen o oživování trhu hovoří Ing. Mar-

tin Polák, manažer firmy pro ČR a SR.

Vizitka:


ProLogis Czech Republic Management s.r.o.


Založení společnosti: neuvedeno


Obor podnikání: nemovitosti

Roční obrat společnosti: neuvedeno

Management:

Generální ředitel: Ing. Martin Polák

„Myslím si, že od roku 2009 se oba trhy po-malu probouzejí: registrujeme zvýšenou aktivitu potenciálních klientů a poměrně velkou poptávku. Uzavírání vlastních transakcí je však stále hodně konzerva-tivní a jejich množství roste pomaleji, přirozeněji, než tomu bylo v minulosti. Přesto lze hovořit o zlepšení. Slovenský region je z určitých hledisek trochu dále a ekonomicky zdravější. Z pohledu nás developerů však na něm není taková kon-kurence, disponuje vysokou obsazeností a je spíše problémem prostor najít než pronajmout. V Česku je soutěživost stále silná, dravá, klient má aspoň na výběr. Nicméně, lokality jako D1 či letiště jsou už poměrně obsazené, ale okolí Prahy ještě nabízí dostatek prostoru.“

V současnosti Prologis obhospodařuje okolo 40 nájemců v ČR, na Slovensku je to přibližně polovina. Co se týká pronajaté plochy, na českém trhu má fi rma k dispo-zici 600 tisíc metrů čtverečních oproti 400 tisícům na Slovensku.

Nových projektů je zatím poskrovnu„Pokud jde o obsazenost, v ČR jsme na úrovni 90 %, což zhruba kopíruje trh. Ve výstavbě tu momentálně máme jednu halu o rozloze 29 tisíc metrů čtverečních.


Nachází se u Prahy v Jirnech na D11 a je určena pro obchodní řetězec Globus. Naopak na Slovensku jsme 100% pro-najatí, v našem oboru se jedná o celkem unikátní záležitost. Také zde realizujeme v lokalitě Galanta jeden stavební projekt s velikostí 18 tisíc metrů čtverečních, a to pro fi rmu Samsung. Takže i na tomto poli působnosti se obě země posunuly trochu vpřed. V podstatě stavíme více pro retail klienty a fi rmy ze spotřebitelského sek-toru než pro podniky z výroby či logistiky.“

Typickým příkladem je Ostravsko, region, ve kterém působí i Prologis a ve kterém převládají společnosti výrobního charak-teru. Ty byly podle slov Ing. Poláka značně zasaženy ekonomickou recesí, přesto se nejen tamní objekty daří fi rmě zejména letos postupně zaplňovat.

„Vedle řetězce Globus jsou to spíše ex-panze či obnovování smluv existujících větších anebo menších klientů. Od za-čátku roku máme v Jirnech nového vý-znamného nájemce – společnost ROSA.

Firma, provozující síť 150 prodejen a dis-tribuci potravinářského a drogistického zboží, si pronajala 10 tisíc metrů čtvereč-ních plochy. Za zmínku také stojí Lego, které pro stejný park poptává 99 tisíc me-trů čtverečních plochy, respektive DHL. Na začátku roku jsme rovněž nastěhovali pár klientů i do Ostravy, určitý pohyb byl zaznamenán také u automobilového prů-myslu, například kolem továrny Hyun dai. Myslím si, že s odstupem 9–12 měsíců dojde k oživení právě logistiky, takže


Prologis Czech Republic s.r.o.

Zájem o logistické areály zvolna stoupá

doufáme, že to bude parketa právě pro nás – naplnit existující park a udržet ho dlouhodobě obsazený.“

Tento záměr je odvislý především od toho, jaké požadavky v době doznívající hos-podářské krize hlavně uplatňují stávající či potenciální klienti. V období boomu tohoto sektoru služeb trh vytvořil určité zvyklosti, developeři v kontextu s danou skutečností zase „odladili“ standardní smlouvy na pronájmy.

Trh sytí pronájmy, ale i prodej pozemků„Každá společnost přichází s určitými specifi ky, většinou už jsou ale zvyklé na nájemní modely, mají se smlouvami

zkušenosti, a tak je vyjednávání nekom-plikovaným procesem. Čím možná byla doba hospodářského útlumu charakte-ristická, je to, že se ze strany nájemníků upřednostňovaly kratší doby nájmů, pře-vážně na dobu tří let. Z tohoto hlediska budeme spíše preferovat společnosti, které se u nás rozhodnou alespoň pro 5letý nebo i delší kontrakt.“

Zkracování délky pronájmů s sebou zá-konitě přineslo i pokles cen. Sinusoidové chování dvou nejdůležitějších faktorů, které tvoří hodnotu celého parku, tak během tří posledních let dirigovalo vývoj trhu průmyslových a skladových nemo-vitostí v České republice.

„Někde došlo k poklesům do 5 %, ně-kde v rozmezí 10–15 %, vždy v závislosti na lokalitě. V této době také bylo proble-matické prodloužit smlouvy, objevili se

i klienti, kteří po vypršení smlouvy odešli jinam. V tomto směru je opět trochu rozdíl mezi ČR a Slovenskem, zde zřídka dochází k opuštění pronajatých prostor a hledání nových za ně ze strany klienta. V ČR se s touto skutečností naopak střetáváme mnohem častěji.“

Kromě toho se z důvodů ekonomické stagnace nedávno na českém trhu objevil ve zvýšené míře další jev: zbavování se nadbytečných prostor ze strany některých fi rem. Také Prologis zařadil mezi své hlavní cíle zhodnocení nadbytečné půdy.

„My jsme se také oprostili od některých lokalit. Konkrétně šlo o 15 hektarů po-zemků v Jirnech, které už nebudeme potřebovat. Pro naše účely máme při-praveny jiné prostory o velikosti zhruba 100 tisíc metrů čtverečních, což považu-jeme za dostatečné. Rovněž připravujeme

nám. Barikád 1134/3130 00 Praha 3

tel.: 222 581 021e-mail: [email protected]

www.grebner.cz

Hospodárný návrh, výstavba a provoz

Stemio Industry | výrobní a skladové haly

+420 227 031 970 | [email protected]+420 575 570 127 | [email protected] www.stemio.eu


na prodej pozemek v Plzni, protože si myslíme, že se jednalo o jednu z nejpo-stiženějších lokalit v letech 2008–2009. Pokles byl velmi silný, výsledkem je toto rozhodnutí.“

Damoklův meč visí i nad lokalitou v Břec-lavi, kde fi rma přistoupila k akvizici ještě před krizí. Ani nynější doba nic nového nepřináší. V podobném světle se zatím jeví výstavba nových projektů, ať už formou spekulativní bez předem sjed-naného nájemce, či metodou build-to--suit, tj. stavbou na míru pro konkrétního nájemce.

„Osobně jsem zastáncem spekulativní výstavby, ale současnost tomuto způsobu příliš nepřeje. Navíc, centrum stávajících i potenciálních klientů se v posledních třech letech naučilo, že pronajímaný pro-stor je stále k dispozici, a za velmi dobrou cenu.“

Renegociace, sázka na jistotuProto společnost s novými projekty pro tento rok moc nepočítá a hlavní aktivity soustředí na obnovu starých smluv. Ne-hledě na to, že právě renegociace (pře-jednání) stávajících nájemních podmínek se v uplynulém roce ukázaly být novým trendem.

„Při současných transakcích procento obnovovaných smluv stále roste. Je to dáno tím, že obsazenost stoupá a pokud máte v rukou portfolio, které je již z 90 % naplněné, tak se častěji setkáte s prodlu-žováním smluv než s uzavíráním nových kontraktů.“

Stavitel průmyslových nemovitostí Pro-logis v roce 2010 pronajal v logistických centrech v Česku kolem 257 tisíc metrů čtverečních plochy. Meziročně je to víc

než dvojnásobek. Výsledek, který jen vy-povídá o tom, že zájem o logistické areály zvolna stoupá. A s ním i chuť předního operátora tuzemského trhu, jak napo-vídají slova jeho hlavního manažera pro ČR a SR.

„Máme v plánu obhájit naši pozici na trhu i směrem do budoucna. Prioritou přitom zůstává rozvíjet ty parky, které vlastníme, a k tomu vyhledávat nové příležitosti, jež by pro nás byly zajímavé. Sám za sebe bych byl rád, kdybychom ČR dostali do ta-kového stavu, jako je třeba Slovensko, do 100% obsazenosti. Je to pro mne jedna z takových výzev, nutno ale přiznat, že konkurenti zde mají rovněž velmi dobré postavení a dobré potenciální projekty. Na druhou stranu nejsme nikde na trhu sousedy a soutěživost se spíše odehrává v porovnávání sil, výsledků. Řekl bych, že když se to podaří, bude to velmi příjemné překvapení, i když to není nemožné.“

Adam Hodman


Brněnské vodárny a kanalizace, a.s.

Firma, bez které se město neobejde

Společnost Brněnské vodárny a kanali-

zace, a.s., (BVK) působí nejen na celém

území statutárního města Brna, ale i pro

města Kuřim, Modřice, Březová nad Svi-

tavou, obce Lelekovice, Česká, Morava-

ny, Nebovidy, Vranov, Měnín, Moutnice,

Želešice, Štěpánov nad Svratkou, Švařec,

Skorotice, Chlébské, Dolní Loučky, pro

městys Doubravník a pro Vírský oblastní

vodovod, sdružení měst, obcí a svazků

obcí. Firma provozuje vodovody a ka-

nalizace pro veřejnou potřebu a zabez-

pečuje výrobu a dodávku pitné vody.

Odvádí odpadní a dešťové vody a čistí je

v čistírně odpadních vod Brno-Modřice

včetně likvidace kalů. Vyhledává poru-

chy na vodovodní síti. Vytyčuje vodovody

a kanalizace. Kontroluje kanalizaci

pomocí televizní kamery. Laboratoře

společnosti provádí rozbory pitných

a odpadních vod jak pro vlastní potřebu

společnosti, tak i pro potřeby veřejnosti.

Všechny činnosti BVK jsou nezbytné pro

život měst a obcí a jejich obyvatel.

Zdroje pitné vody pro BVK jsou prame-niště v Březové nad Svitavou a ÚV Šva-řec, která je součástí tzv. Vírského ob-lastního vodovodu – VOV. Společnost provozuje vodovodní síť, jejíž celková délka je 1 349 kilometrů, včetně 159 ki-lometrů přivaděčů. Nejvíce zastoupeným materiálem potrubí je šedá litina (55 pro-cent), tvárná litina (22 procent), ocel (10 procent), zbytek tvoří potrubí z PE, PVC, sklolaminátu, železobetonu a azbesto-cementu. Nejvíce vodovodních řadů má profi l DN 100, DN 150, DN 80 a DN 200. Na vodovodní řady je napojeno 49 tisíc vodovodních přípojek.

BVK provozují 73 vodojemů a akumulač-ních nádrží na distribuční vodovodní síti o celkové využitelné kapacitě 250 tisíc m3. Vodojemy slouží pro zajištění dostateč-ného přetlaku vody ve vodovodní síti a k vyrovnávání rozdílu mezi přítokem a odběrem vody. Zajišťují také porucho-vou zásobu vody a vodu pro požární za-bezpečení spotřebiště. Čerpací stanice dopravují vodu do výše položených spo-třebišť, kam ji není možné dopravit gravi-

tačním způsobem. Společnost provozuje na distribuční vodovodní síti 36 čerpacích stanic o celkové kapacitě 125 tisíc m3/den.

BVK v roce 2010 při obratu 1,53 mi-liardy korun dosáhla hospodářského vý-sledku 100,4 milionu korun po zdanění.

Vizitka:



Sídlo: Hybešova 254/16, 657 33 Brno, Česká

republika



Obor podnikání: provozování vodovodů a kanalizací,

výroba a dodávka pitné vody, odvádění a čištění

odpadních vod


Management:

Generální ředitel: Ing. Ladislav Haška

Ekonomický ředitel: Ing. Zdeněk Herman

Technický ředitel: Ing. Petr Šindler


„Hospodářská krize se v oblasti vodohos-podářské projevuje v zájmové oblasti naší společnosti zejména určitým omezením disponibilních prostředků na investice do vodohospodářské infrastruktury na straně vlastníků a se zpomalením in-dividuální výstavby s dopadem na tvorbu nových odběrných míst. Spotřeba vody v zásobované oblasti je v posledních le-tech stabilizovaná s meziročními poklesy v řádu jednotek procent,“ komentoval tyto výsledky generální ředitel BVK Ladislav Haška.

Letos v květnu společnost zaměstnávala 552 osob. S ohledem na charakter fi rmy je nejvyšší počet pracovníků vyučených,

celkem 45 procent. Maturantů pracuje v BVK 33 procent a 17 procent zaměst-nanců má vysokoškolské vzdělání. Podle Hašky v posledních deseti letech spo-lečnost umožnila svým pracovníkům, aby si zvýšili svou kvalifi kaci studiem na středních a vysokých školách. Za vý-znamné podpory BVK složilo v poslední dekádě celkem pět zaměstnanců maturitu a deset pracovníků absolvovalo úspěšně vysokoškolské studium. V tomto trendu podpory zvýšení vzdělávání a kvalifi kace BVK plánuje i nadále pokračovat.

Laboratoře společnosti provádí rozbory pitných a odpadních vod. Útvar kont-roly kvality BVK je držitelem „Osvědčení

o akreditaci“ od Českého institutu pro akreditaci dle ČSN EN ISO/IEC 17025:2005 a držitelem certifi kátu EMS dle ČSN EN ISO 14001:2005. Předmětem akreditace jsou chemické, biochemické, fyzikální, biologické a mikrobiologické rozbory pitných, povrchových a odpadních vod a kalů včetně odběrů vzorků. Prioritním úkolem je sledování a kontrola kvality vod a kalů pro vlastní potřebu v souladu s požadavky platných právních předpisů. Kromě těchto aktivit provádí útvar kont-roly kvality i rozbory vod a kalů pro sou-kromé osoby a organizace.

Tyto činnosti zajišťuje útvar kontroly kvality na třech laboratorních pracovi-

SOKOFLOK, s. r. o.tuzemský dodavatel vysoce účinných organických

okulantů, koagulantů a dalších speciálních chemikálií

pro úpravu a čištění vod (SOKOFLOK®)

adresa: Tovární 1362,Sokolov 356 05, ČRtel.: (+420) 352 350 711–715, fax: (+420) 352 623 178e-mail: [email protected], web: www.sokoflok.cz



Firma, bez které se město neobejde

štích – úpravně vody Pisárky, úpravně vody Švařec a čistírně odpadních vod Brno-Modřice. Rozsahu prováděných la-boratorních analýz odpovídá personální obsazení i přístrojové vybavení laboratoří. V současné době tvoří tým 28 zkušených pracovníků. Vedle běžně stanovovaných ukazatelů laboratoře provádí i speciální analýzy, především se jedná o analýzy kovů, ropných látek, stanovení celkového organického uhlíku a stanovení orga-nických látek plynovou a kapalinovou chromatografi í.

Investorská a projekční činnost BVK je zaměřena na přípravu a realizaci inženýr-ských staveb v oboru vodovodů a kana-lizací. Útvar inženýrských služeb má pro výkon této činnosti zaveden systém řízení kvality, certifi kovaný dle aktuálních norem (nyní dle normy ISO 9001:2009).

Inženýrská činnost je vykonávána interně pro potřeby BVK (stavby v ročním objemu zhruba 150 milionů korun) a na základě dlouhodobých mandátních smluv. Nej-větším zákazníkem pro výkon inženýrské činnosti na stavbách rekonstrukcí kanali-zací a vodovodů je statutární město Brno. Pro jeho potřeby zajišťuje BVK stavby v ročním objemu přes 400 milionů ko-run. Mezi nejrozsáhlejší letos realizované stavby patří rekonstrukce kanalizace a vo-dovodu na ulicích Rybníček, Zemědělská nebo Pionýrská, případně rekonstrukce zásobovacích řadů Bystrc a Bosonohy – Kamenný vrch.

„O tom, že služby vodárenských společ-ností jsou nezbytné pro jakékoliv město, pro jeho další rozvoj a pro každodenní existenci jeho obyvatel, snad nemůže být v 21. století pochyb,“ konstatoval Haška. Podle něj o významu vody jako strategické suroviny pro život již dnes nikdo nepochy-

buje. „Pomineme-li základní biologické souvislosti vyjádřené lapidárním bez vody není života‘, má voda zásadní význam pro vznik a rozvoj lidské společnosti. Dnes již není považována pouze za surovinu, ale je chápána jako základní součást životního prostředí, kterou je nutno zachovat pro budoucí generace v přijatelném množství a kvalitě,“ zdůraznil Haška. Poznamenal, že voda totiž není naprostou samozřejmostí, ačkoliv se zdá, že je jí na Zemi dostatek. Pouze totiž 2,6 procenta z celkového množství vody na naší planetě je voda sladká a z ní jen 0,27 procenta je vhod-ných pro výrobu vody pitné. Navíc pitná voda není ve světě rovnoměrně přístupná a podle odhadů mezinárodních organizací umírají týdně desetitisíce lidí na nemoci způsobené jejím nedostatkem. Ubývání vody představuje vážnou celosvětovou hrozbu, protože do její spotřeby je třeba zahrnout i vodu využívanou při výrobě

SSB

SSB SERVIS SYSTÉM Brno s.r.o.Královopolská 29

616 00 BrnoTel./Fax: +420 541 224 354

E-mail:[email protected]

servis systém Brno

:

www.tran-sig-ma.cz

Od samého počátku svého vzniku v roce 1990 se zabývá komoditou, která je jejím

zakladatelům důvěrně známá, tj. průmyslovými armaturami v širším významu (šoupátka,

navrtávací pasy, poklopy atd.) a materiály s nimi souvisejícími (litinové a kameninové

trouby a tvarovky).

držitel certifikátu ČSN EN ISO 9001:2009 a ČSN EN ISO 14001:2005

Tovární 850/11b643 00 Brno

Fax: 548 539 196e-mail: [email protected]

Provozovna:Olomoucká 25618 00 Brno

držitel certifikátu ČSN EN ISO 9001:2009 a ČSN EN ISO 14001:2005

ToTT vární 850/11b643 00 Brno

Fax: 548 539 196e-mail: [email protected]

Provozovna:Olomoucká 25618 00 Brno

Realizace inž. sítí bezvýkopovými technologiemi.


potravin. Pak nejde o stovky, ale o tisíce litrů denně. „Moderní společnost si udrží současnou životní úroveň, jen pokud bude postupovat s maximálním ohle-dem a porozuměním pro přírodní zdroje naší planety, z nichž voda má pro život snad ten největší význam. Nejenom vlády, ministerstva a velké průmyslové kom-plexy, ale každé město, každá obec i každý jednotlivec by se měli zajímat o to, jak zachovat nebo zlepšit nakládání s těmito nenahraditelnými zdroji,“ podtrhl Haška.

BVK se připojily k etickým zásadám SUEZ Environnement, které prosazuje významný akcionář společnosti. Tyto zá-sady doplňují a rozšiřují zásady fi remní kultury.

Jednou ze zásad fi lozofi e BVK je průběžně informovat veřejnost o všech závažných otázkách a rozhodováních v oblastech zásobení vodou a kanalizací. Zejména pokud jde o plánování nových objektů a zařízení a o tvorbu cen za poskytované služby. Firma k tomu využívá mix různých informačních toků. Jsou to například ve-řejná média nebo internetové stránky společnosti. Pořádá také účelové akce spojené s prezentací BVK. Rovněž vydává rozličné tištěné materiály. Kromě toho zaměstnanci společnosti prezentují uve-dené informace na odborných konferen-cích a seminářích.

Další významnou zásadou fi lozofi e společ-nosti, kterou se BVK řídí, je minimalizace ztrát vody a její navrácení do přírodního koloběhu v co nejčistší formě. „Ztráty vody ve vodovodní síti pečlivě sledujeme v ně-kolika ukazatelích. Od roku 2000 do roku 2010 se nám podařilo snížit jednotkové ztráty vody o 32 procent (ztráty v m3/km/rok). Pokud bychom srovnali současný stav s rokem 1989, rozdíl by byl ještě vý-raznější,“ řekl Haška. Jak dodal, ztráty ale nelze zcela eliminovat a snižovat ztráty pod určitou úroveň, označovanou jako teoreticky nevyhnutelné ztráty vody, by bylo velmi ekonomicky náročné. Ztráty BVK snižuje včasnou reakcí na vznik po-ruch na vodovodní síti dobře fungujícím centrálním dispečinkem a rozdělením vodovodní sítě na měřicí okrsky. Dále také preventivním pátráním po skrytých únicích vody a osazováním vodoměrů optimálních parametrů na vodovodních přípojkách. Bez významu není ani upřed-nostňování kvalitních trubních mate riálů vodovodů a snižování přetlaku vody ve vybraných částech vodovodní sítě.

Ing. Ivan Jemelka


Dopravní podnik města Hradce Králové, a.s.

Obnoví celý trolejbusový vozový park

„Jsme společností 100% vlastněnou

městem Hradec Králové. Naším pri-

márním úkolem je zajišťovat městskou

hromadnou dopravu v Hradci, případně

v přilehlých obcích,“ vysvětluje Ing. Mi-

loslav Kulich, předseda představenstva

a ředitel společnosti Dopravní podnik

města Hradce Králové, a.s. A dodává:

„Jsme středně velká společnost, máme

430 zaměstnanců, 135 vozidel a roční

obrat 350 milionů korun.“ Podnik vznikl

v roce 1948, ovšem jako akciová společ-

nost byl založen v roce 1997.

1. Jak hodnotíte své aktivity,

tj. provozování městské hromadné

dopravy ve městě Hradec Králové

a v dopravně připojených obcích,

jejich kvalitu i kvantitu, za rok 2010

a) na základě vašich manažerských

zkušeností, b) „očima“ města Hradec

Králové (jako vašeho jediného

akcionáře), c) z pohledu cestující

veřejnosti? Provádíte průzkum spo-

kojenosti a analýzy stížností?

K bodu a) lze říci, že rok 2010 se nevyzna-čoval zvláštními znaky, které by zásadně ovlivňovaly naši činnost. Výjimkou se stal extrémní narůst ceny nafty, která v do-pravě pochopitelně hraje důležitou roli. Jinak jsme vloni provozovali podobný rozsah služeb jako v předchozím období. K zajímavostem patřilo zlepšování služeb v oblasti informačních systémů.

K bodu b) – hodnocení bych ponechal na vedení města Hradce Králové. Jen obecně mohu konstatovat, že hromadná doprava nemá ve městě špatný zvuk.

K bodu c) asi tolik: máme zde integrovaný systém kvality, v jehož rámci si necháme vypracovávat na konci každého roku od-borný průzkum spokojenosti cestujících a tzv. SWOT analýzu. Z údajů zjišťujeme,


které oblasti naší činnosti jsou dotazova-nými hodnoceny dobře a které nikoli. Již několik let se nám daří u cestujících udr-žovat poměrně vysoký standard spoko-jenosti, respektive hodnocení – spokojen a spíše spokojen více jak 80 %.

Možná to někoho překvapí, ale nás nejvíc zajímají kritické připomínky, abychom se mohli zlepšovat. Výrazné připomínky jsme nezaznamenali. Pouze, a to je vcelku logické, by cestující přivítali více spojů. Také v otázce „kvalita a cena“ nám vy-chází průměrné hodnocení. Máme zde zavedeno odbavení bezkontaktními čipo-vými kartami a pokud je lidé používají, tak jedna jízda je stojí 10 korun a dvě zastávky

5 korun, což je na dnešní ekonomické poměry cena přijatelná

S četností spojů je problém, protože na-sadíme-li více spojů, neznamená to, že se nám přepraví více lidí, pouze se zvýší komfort, a ten musí být někým zaplacen. Z odpovědí v průzkumu zjišťujeme, že nároky cestujících stoupají: to, co dříve byly novinky, dneska je samozřejmost. Například stoupají nároky na zastávky, lidé chtějí moderní čekárny. Zlepšování infrastruktury ale musíme řešit společně s městem Hradec Králové.

2. Projevila se i ve vašem dopravním

podnikání krize?

AL

TE

RN

AT

IV

NÍ

P

OH

ON

Y

Vývoj, výroba, prodeja servis autobusů včetněalternativních pohonůTypy autobusů:

• městský – nízkopodlažní, Low Entry• meziměstský – standard, Low Entry• turistický

Délky: 8,5 až 18 metrů

Druh pohonu:

• nafta• CNG• hybridní• el. energie – trolejbus a elektrobusLibchavy 48, 561 16 Libchavy, tel.: +420 465 519 411, [email protected]

www.sor.cz

Vizitka:



Sídlo: Pouchovská 153, 500 03 Hradec Králové 3,

Česká republika


Počet zaměstnanců (průměr v roce 2010): 412

Obor podnikání: doprava


Management:

Ředitel společnosti: Ing. Miloslav Kulich

Ekonomický náměstek: Ing. Pavel Zákora

Dopravně-technický náměstek: Ing. Vladimír Pejřil



Obnoví celý trolejbusový vozový park

Také v dopravě lze zaznamenat určité prvky ekonomické krize, konkrétně ře-čeno: mírně klesá poptávka po hromadné dopravě. Příčin může být více, nedoká-žeme je přesně specifi kovat. Možná sou-visejí s vyšší nezaměstnaností nebo se změnami zaměstnání, pro která lidé pou-žívají osobní vozidla, potřebují je i během dne, nebo se projevuje u lidí spořivost, například jízda na kole, speciálně v Hradci, kde máme rovinu, je aktuální.

3. Došlo vlivem krize kupříkladu

k redukci rozsahu služeb?

Ano, přistoupili jsme k ní. A to na základě vyhodnocování využívání spojů, zejména v ranních a v některých večerních hodi-nách. V podstatě ale šlo, řečeno v uvo-zovkách, o kosmetickou úpravu, redukce znamenala jen 2 % objemu služeb.

4. Jak hodnotíte své hospodářské

výsledky za rok 2010?

V zásadě jsme s hospodářským výsledkem za rok 2010 spokojení, protože je kladný.

Rok 2010 jsme zvládli s poměrně vysokým ziskem, konkrétně 12,5 mil. Kč. Výsledek je ale ovlivněn tím, že dopravní podnik vystavěl terminál hromadné dopravy, který je vlastně centrálním nádražím pro MHD a dálkovou autobusovou dopravu. V návaznosti na tuto výstavbu probíhaly ještě v tomto roce složité fi nanční trans-akce, které právě ovlivnily konečný hos-podářský výsledek.

5. Váš celkový hospodářský výsle-

dek také ovlivnil nízký objem čistého

zisku z ostatních činností podnikání.

Dopravní podnik kromě hlavní činnosti provozuje doplňkové podnikatelské ak-tivity. Jde o tyto oblasti: zájezdová do-prava, autoškola, reklamní služby, servis opravárenství autobusů pro cizí zákazníky, služby tzv. střediska Kondic, tj. využití bývalé administrativní budovy pro ubyto-vací kapacity, bar, masáž apod. Vyrábíme i městský mobiliář, který je vidět v mnoha městech ČR, zejména jde o prosklené čekárny na zastávkách MHD. Vlivem krize skutečně došlo ke snížení celkového čis-tého zisku, a to zejména u zájezdové

dopravy a reklamních služeb, zároveň se částečně snížila poptávka na servis, dopravci, aby ušetřili, se snaží dělat opravy v rámci svých možností…

6. Městská hromadná doprava je

zabezpečována trolejbusy a auto-

busy. Jaká je kvalita vašeho vozo-

vého parku? Máte prý připravený

velký projekt obnovy trolejbusového

vozového parku…

Můžeme se pochlubit, že prakticky až na jeden autobus či trolejbus máme celý vozový park v nízkopodlažní verzi, tzn., všechna vozidla jsou bezbariérová. Vý-hody v podobě lepšího a plynulejšího nástupu ocení jak hendikepovaní, třeba vozíčkáři, tak i starší občané, maminky s kočárky apod.

Co se týče projektu, který připomínáte, ten jsme připravili již v loňském roce, nazývá se „Obnova vozového parku trolejbusů“ a přihlásili jsme jej i v rámci regionálního operačního programu v oblasti NUTSII. Projekt nám byl schválen, a tak v jeho rámci nakoupíme 31 trolejbusů v hodnotě


332 milionů korun bez DPH, a z toho 120 milionů korun bychom měli dostat jako dotaci. Letos běží dvě etapy, první už máme za sebou, na konci března jsme ob-drželi první objem dodávek v podobě 11 kloubových trolejbusů Škoda 31 Tr SOR, v říjnu pak dostaneme druhou část do-dávky, to jest 6 krátkých neboli sólo tro-lejbusů. Projekt pokračuje v roce 2012 zase dvěma etapami, a dokončíme jej v následujícím roce 2013 dodáním po-sledních tří vozů. V rámci tohoto projektu obnovíme celý vozový trolejbusový park.

7. Pro zvýšení kvality informací se

začalo pracovat na nových formách

označníků jízdních řádů a zavedení

tzv. on-line informací o příjezdech

vozidel na zastávkách…

To je náš další letošní vnitropodnikový projekt. V rámci vlastních kapacit vyrá-bíme nové označníky jízdních řádů, jsou z hliníku, mají kvalitní povrchovou úpravu, vynikají novým designem. Takže dobře vy-padají a jízdní řady netrpí vlivem povětr-nostních podmínek. Zároveň vybavíme 35 zastávek digitálními světelnými hodinami, budou napájeny solární destičkou. Rovněž pracujeme na osazení čtyř uzlových zastá-vek on-line jízdními řády. S pomocí GPS sledujeme jízdu vozidel, takže čas příjezdu na určitou stanici lidé zjistí přesněji než

prostřednictvím klasického papírového jízdního řádu.

8. Stěžejní úkoly letošního roku jste

již představil. Čekají vás ještě další

novinky?

Připomenu dva již zmíněné stěžejní úkoly: projekt dodávek trolejbusů a řešení označ-níků. Zároveň ale máme ještě další úkoly, jeden z nich můžeme nazvat „projekt Or-ganizace dopravy“. Pokoušíme se vytvořit nový model dopravy. Jeho princip vychází z myšlenky, že všechny linky nemusí nutně projíždět středem města. Chápeme, že na jedné straně vzroste počet přestu-pování, ale na straně druhé se mohou uspořit milionové částky. Tyto fi nance bychom např. mohli využít pro zkvalit-nění dopravy v dopravně nedostatečně zahuštěných lokalitách. K projektu sa-mozřejmě proběhne veřejná diskuse. A abych byl úplný: druhá část koncepce povede k přehodnocení pozdní večerní dopravy, tj. od 22. hodiny, detailní sle-dování vytíženosti vozů má vést k jejich racionálnímu nasazování.

9. Zapomněli jsme ještě na něja-

kou zajímavost?

Rád bych připomněl jednu důležitou věc. Dnes se jde cestou integrace,

tzn. řada oblastí v republice, nemluvím o zahraničí, má vytvořeny integrované dopravní systémy. Jejich předností je, že cestující nemusí rozlišovat, kdo je do-pravce a čím jede, pro něj je důležité, aby se dopravil z bodu A do bodu B na jeden jízdní doklad. O to teď usilujeme také my – byla zřízena organizace, tzv. OREDO (Organizátor REgionální DOpravy Králové-hradeckého kraje). Integrovat by se měly oba sousední kraje – Královéhradecký i Pardubický. Například městskou dopravu již máme provázanou, karty platí jak u nás, tak v Pardubicích. Vedle MHD je potřeba zapojit i linkovou dopravu a železnici. Na tomto úkolu se bude pracovat. Jde však o velký projekt, zajišťovat jej musí instance krajského formátu. Jeho realizací by se zlepšily přepravní možnosti v rámci celého hradecko-pardubického regionu.


Ing. Miloslav Konopík – LST a.s.

Trápí nás systém zadávání zakázek

V roce 1992 v rámci kupónové privati-

zace proběhla i transformace v lesním

hospodářství, kdy rozdělením majetku

tehdejších státních podniků vznikly

na jedné straně Lesy České republiky

jako státní podnik a na druhé straně

celá řada lesnických akciových spo-

lečností. Jednou z nich byla i Lesní

společnost

Trhanov, a.s., která pod tímto názvem

působila až do roku 2000. Její fúzí s ně-

kolika dalšími firmami vznikla současná

společnost LST a.s.

LST a.s. je stabilní a silnou fi rmou, která se dlouhodobě zaměřovala na tři základní pilíře svého podnikání, kterými jsou les-nictví, pilařská výroba a výroba masiv-ních dřevěných desek (tzv. „spárovky“). V poslední době nabývá na důležitosti další směr podnikání společnosti, a tím je zpracování biomasy.

V současné době LST a.s. vykonává kom-plexní lesnickou činnost, tj. těží, dále zpracovává a prodává dřevo a provádí veškeré pěstební práce na cca 85 tis. ha

lesa. Ročně vytěží a prodá cca 680 tis. m3 dřeva. V rámci pěstební činnosti dodává společnost i sazenice lesních dřevin, které pěstuje na 50 ha lesních školek. Celková produkce sazenic se pohybuje kolem 9 mil. kusů za rok.

Pilařskou výrobu provozuje LST a.s. na mo-derní zrekonstruované pile v Hostouni, ve které bylo investováno před několika lety do technologií umožňujících zpraco-vání přesíleného dřeva. Produkce kvalit-ního smrkového řeziva činí cca 30 tis. m3 ročně.

Třetí strategickou činností fi rmy je, jak již bylo výše uvedeno, produkce spárovky ve Veselí nad Moravou, kde je každoročně vyrobeno 2 až 2,5 tis. m3 velice kvalitní bukové spárovky.

Mezi servisní – podpůrné – činnosti fi rmy patří i provoz specializované autodopravy zaměřené na dopravu dřeva a štěpky.

Vizitka:


LST a.s

Sídlo: 345 33 Trhanov 48, okres Domažlice



Obor podnikání: lesnické služby v pěstební a těžební

činnosti, zpracování dřeva

Roční obrat společnosti: 600-300 mil. Kč

Management:

Generální ředitel: Ing. Miloslav Konopík

Obchodní ředitel: Jan Strenk

Výrobní ředitel: Ing. Václav Roztočil


S činností velkého množství různých strojů úzce souvisí i vlastní servis lesní a dopravní techniky.

LST a.s. poskytuje pracovní příležitost více než 700 pracovníků a drobných živnost-níků a je jedním z největších zaměstna-vatelů v regionu.

Konkurenčnímu tlaku čelí LST a.s. tím, že se snaží maximálně vyjít vstříc konečnému zákazníkovi. Samozřejmostí je dodržování standardů systému jakosti a využívání tohoto systému ke zlepšení vztahů s od-běrateli i dodavateli. V rámci obchodu se dřevem uplatňuje LST a.s. plně požadavky normy CFCS 1004 pro spotřebitelský řetě-zec dřeva. Firma prosazuje aktivní přístup v ochraně životního prostředí.

Ve svých dodávkách je schopná dodá-vat svým zákazníkům jimi požadované množství certifi kované suroviny. LST a.s. vylučuje dodávku kontroverzní suroviny a touto svojí činností se podílí na eko-logickém rozvoji lesního hospodářství, neboť LST a.s. prosazuje aktivní přístup v ochraně životního prostředí.

Pro časopis Svět průmyslu odpovídá Ing. Miloslav Konopík, ředitel společnosti LST a.s.

Jaké je nejčastější využití vytěžené

suroviny?

Odhaduji, že 70 až 80 % dřeva jde do sta-vebního průmyslu, dalších 25 % odchází do papírenství a zbylá část je využívána jako palivo.

Jak velká část produkce dřeva jde

na export a do jakých zemí?

Z naší společnosti dodáváme cca 50 % veškeré suroviny na vývoz, a to do sou-sedních zemí Německa a Rakouska. Druhá polovina zůstává v tuzemsku a je využita ve výše uvedených oborech.

Jaký máte názor na současné ceny

kulatiny?

Ceny jsou momentálně na své historické výši. Myslím si, že je současný stav dlouho-době neudržitelný a bude muset následo-vat pokles. Jednoznačnou příčinou těchto cen v České republice je špatné nastavení výběrových řízení podnikem LČR s.p. Vý-běrovým řízením chybí základní koncepce zadání, jsou krátkodobá a v lesnictví je tento způsob zadání velice nešťastný. Pro příklad mohu uvést, že LST a.s. má 9 mi-lionů sazenic, průměrná doba pěstování je cca 3–4 roky a výběrová řízení jsou nyní vypisována pouze na 1–5 let. Rozhodně by se mělo při výběrovém řízení přihlížet k tomu, zda má fi rma vlastní pěstební materiál, zda je dostatečně vybavena po-třebnou technikou nebo je-li fi nančně do-statečně silná, aby zvládla různé přírodní kalamity, a tak bych mohl pokračovat. V každém případě by mělo dojít ke změně v zadávání zakázek v lesnické činnosti.

Co konkrétně byste změnil?

Rozhodně nesmí být jediným hodnoticím parametrem cena. Dále by měla proběh-nout dvě kola výběrového řízení a jistě by měl být brán zřetel na reference soutěžící fi rmy. Zcela chybí ukazatele typu platební morálka zúčastněných fi rem, můžou se zúčastnit i fi rmy, které v lesnictví doposud nic nedělaly, ale prokážou kvalifi kaci pro-střednictvím subdodavatelů apod. Určitě je důležité i to, zda má fi rma dostatek kvalifi kovaných pracovníků a dostatečné množství speciální techniky a jak jsem zmínil, i dobré pěstební zázemí. Toto všechno by mělo hrát v těchto tendrech důležitou roli. Musíme totiž přihlédnout i k tomu, že v lesním hospodářství se mo-hou stát a stávají i neočekávané situace v podobě různých kalamit a ne každá fi rma je poté schopna se s nastalou situací vyrovnat. Stát má provádět odbornou lesnickou činnost a smluvní subjekty ji

musí odborně zajistit. Zisk musí mít stát – LČR s.p. – ale také smluvní partneři, a zde se právě stává chyba. LČR s.p. si výběrová řízení ulehčují tím, že stanoví jako jediný hodnoticí ukazatel cenu, a pak se vrcho-loví manažeři chlubí hospodářskými vý-sledky a myslí si, jak jsou dobří hospodáři, ale opak je pravdou. Řada fi rem zaměst-návající stovky zaměstnanců je nucena jít na minimální či minusové ceny, aby se nějak udržela při životě, a výsledkem jsou často zvrácené ceny.

Vrcholový management LČR s.p. zatím nebyl ochoten převzít odpovědnost ve smyslu koncipování vícekriteriálních výběrových řízení, kde by cena byla pouze jednou, i když významnou, hodnoticí ve-ličinou. Kdyby alespoň vedení LČR s.p. ak-tivně využilo při hodnocení takto špatně nastavených jednokriteriálních tendrů v rámci daných legislativních možností a odborných znalostí institutu dumpin-gových cen, a fi rmy, které takové ceny nabízejí, vylučovalo, mělo by to zřejmě pozitivní efekt. Avšak ani to se neděje a zřejmě dít nebude. Je jednodušší jako fi rma s monopolním postavením přitlačit smluvní partnery, často je dovést až k li-kvidaci, ale mít krátkodobě na úkor celé podnikatelské sféry a lesa samotného nesmyslně vysoký hospodářský výsledek.

Důsledkem takového chování vedení LČR je, že smluvní subjekty jsou ekono-micky nuceny platit své zaměstnance v lese mizerně až nedůstojně, přičemž dělnická činnost v lese, a to jak v těžební, tak pěstební činnosti, patří k těm fyzicky nejnáročnějším.

Ano, fi rma tyto ceny nabízí sama, ale co jí zbývá při takto špatně nastavených vý-běrových řízeních?

Díky současným podmínkám je drtivá většina fi rem (ne-li všechny bez výjimky) v minusových hodnotách a často svůj


Ing. Miloslav Konopík – LST a.s.

Trápí nás systém zadávání zakázek

provoz dotují z rozprodejů majetku. V ko-nečném důsledku je tak pozastaveno další rozvíjení fi rmy v podobě modernizací, navyšování mezd a dalších investic. Je to dlouhodobě neudržitelný stav. To vše není chybou koncepce obhospodařování stát-ních lesů, ba naopak, tato koncepce před-běhla dobu, ale je to chybou špatného zadání při výběrových řízeních. Pracujeme v přírodě a s přírodou, nestavíme most či halu, kde lze vše vyměřit na milimetry.

Jak je vaše fi rma vybavena z hlediska

techniky?

Jelikož se zabýváme i dřevařskou čin-ností a vlastníme dvě pily, byla jednou z velmi zásadních investic modernizace pily v Hostouni a vybavení jejího provozu špičkovou technologií. Na této pile se optimalizují pořezy pomocí počítačové techniky. Je schopna zpracovat silnou hmotu o průměru 30 až 120 cm, ze které je dále vyráběno speciální řezivo, jako jsou silné hranoly apod. Běžně vybavené fi rmy nejsou schopny tak velkou surovinu zpracovat. Celkové investice do moderni-zace pily se blížily k 300 mil. Kč. Průběžně investujeme i do dalších technologií, jako jsou moderní sušárny apod.

Obnovovali jsme i vybavení, které potře-bujeme ke zpracování dřeva týkajícího se nábytkářského průmyslu. Na Moravě

máme závod na výrobu nábytkářské bu-kové spárovky, jenž je jedním z mála pod-niků vyrábějících tento sortiment v ČR. Z bukových hranolů vyrábíme speciální nábytkářskou spárovku a ročně zde zpra-cujeme cca 4 000 m3 hranolů z tvrdého dřeva. Tato pobočka, kterou naše společ-nost koupila v roce 1998, zaměstnává 80 lidí. Za dobu vlastnictví naší fi rmou jsme do tohoto segmentu investovali okolo 50 milionů korun. V současné době další investice velmi odpovědně zvažujeme.

Jak jsem již zmínil, výhled do budoucna je díky špatně nastaveným výběrovým říze-ním velmi nejistý, což ztěžuje i případné další investice fi nancované úvěry.

Jak je pro LST a.s. aktuální otázka bio-

masy?

Tato otázka je pro nás velmi aktuální, za-čali jsme se jí zabývat již před lety. Aby-chom se mohli věnovat i této činnosti, investovali jsme okolo 90 milionů korun do technického vybavení. Konkrétně šlo o nákup speciálních vyvážecích a odvoz-ních souprav a sekačky na biomasu. Bio-masou zásobujeme teplárny, elektrárny apod. Určitě je to odvětví, které sice není nijak moc ziskové, ale má budoucnost.

Jak vidíte budoucnost lesnictví v dal-

ších letech?

Lesnictví bude určitě prosperovat, pokud se díváme na tuto problematiku z hle-diska samotného lesa jako produkční kapacity a obnovitelného zdroje. Tzv. dře-věná kniha je navíc po letech solidním koncepčním základem rozvoje lesnictví a následných zpracovatelských oborů. Po-kud se na to ale podívám z pohledu fi rem, které pracují pro LČR s.p., tak zde vidím problém v případě, že nebudou nasta-veny jiné parametry ve výběrovém řízení. Mnohé fi rmy se tak dostanou do kolapsu a nebudou schopny současný stav ustát. Výrazně již dochází a bude docházet ke zvýšení nezaměstnanosti, a to v ob-lastech republiky, kde zaměstnanost v les-nictví a následném zpracování na pilách je jedinou pracovní příležitostí. Myslím si, že je to velice závažný důvod k tomu, aby se vedení LČR s.p. a vláda této republiky začaly touto situací vážně zabývat a před dobře míněnou kritikou a konkrétními ná-vrhy na změny systému soutěží nestrkaly hlavu do písku s poukazem na momen-tální ekonomické efekty, které potvrzují, jak jde všechno perfektně. Pokud nedojde k optimalizaci vztahů správce státních lesů, tedy LČR s.p. s jeho smluvními part-nery na dlouhodobé bázi, pak důsledky budou ve velmi krátké době drtivé.

Jarmila Šnoblová


JITONA a.s. – Nábytkářská firma

s historií i budoucností

Nábytkářská společnost JITONA a.s. je

významným evropským výrobcem ná-

bytku a současně i největším tuzemským

výrobcem tohoto zboží. V návaznosti

na předchozí rozhovor z minulého roku

jsme se ptali generálního ředitele firmy

JITONA a.s. Ing. Martina Kováře, MBA,

na současnou činnost firmy i její budoucí

vývoj.

Firma JITONA a.s. patří mezi tradiční

české výrobce nábytku. Co se ve výrobě

či provedení vašeho sortimentu zacho-

valo dodnes z fi rem, na něž navazuje –

Spojených umělecko-průmyslových

závodů Brno a Tusculum?

Naše společnost je hrdá, že může na-vazovat na práci svých slavných před-chůdců. Cítíme veliký závazek, že smíme pokračovat v díle, které započal skvělý designér Jindřich Halabala, jenž následně ovlivnil několik generací tvůrců a uživa-telů nábytku. Dnešní JITONA se ve svých výrobních programech, stejně jako její předchůdci, zaměřuje na používání ryzích přírodních materiálů, tedy dýhy a masiv-ního dřeva. Základem našich výrobních programů jsou především stylové ložnice a obývací pokoje.

Kde všude máte pobočky a jaký typ

nábytku vyrábějí?

Jitona vyrábí nábytek ve svých závodech v Klatovech a v Třebíči. Klatovský závod se zaměřuje na dýhované sortimenty, zejména stoly, určené pro globální trh. Tento nábytek je dodáván demontovaný v plochých baleních. Naproti tomu třebíč-ský závod se orientuje na kompletní obý-vací nábytek, tedy ložnice, obývací pokoje a jídelny. Pokud jde o použité materiály, dominuje masivní dřevo. Rostoucím seg-mentem jsou zde dýhované sortimenty. Závod Třebíč vyrábí nábytek pro domácí trh, a to pod značkami JITONA i JITONA Design Collection, a exportuje do Ně-mecka a Spojeného království. Nábytek

z tohoto závodu je pro maximální komfort uživatelů většinou dodáván již smonto-vaný. Dále máme provoz v Soběslavi, který vyrábí pro oba zmiňované závody dýho-vou sesazenku, což je klíčová surovina pro výrobu dýhovaného nábytku. Na českém trhu také provozujeme tři vlastní show-roomy, a to v Soběslavi, Plzni a nově také v Praze-Čestlicích.

Firma vyrábí nábytek z masivu

a z dýhy, výsledek je tedy velmi ovliv-

něn kvalitou použitého materiálu. Kde

ho nakupujete, z jakých druhů dřeva

vyrábíte?

Správně uvádíte materiály, které jsou pro zákazníka viditelné a určují nejen první dojem, ale samozřejmě i výslednou kvalitu výrobku. Masiv nakupujeme částečně v České republice, dále pak v zemích Evropské unie. Vyrábíme především ze smrku, borovice, dubu a buku. V oblasti dýhovaného nábytku si ve zmíněném provozu v Soběslavi sami vyrábíme se-sazenku – a to z kvalitních dýh z Evropy a Severní Ameriky, jedná se o ořech, dub, jasan, třešeň.

Máte v nabídce i exotické materiály,

případně zdobené či jinak povrchově

upravené?

Vizitka:


JITONA a.s.

Sídlo: Wilsonova 222/III, 392 01 Soběslav, Česká

republika



Obor podnikání: výroba nábytku

Roční obrat společnosti (2010): 1 155 mil. Kč

Management:

Generální ředitel: Ing. Martin Kovář, MBA

Ředitel prodeje a marketingu: Ing. Petr Dlabal

Ředitel závodu Třebíč: Ing. Miroslav Karpíšek

Ředitel závodu Klatovy: Ing. Jiří Studeník


Pokud máte na mysli exotické dřeviny, pak musím odpovědět, že s nimi nepra-cujeme. Náš design dýhovaného nábytku se vyznačuje jednoduchými, moderními tvary, masivní nábytek je bez výrazných ozdob. Samozřejmostí je povrchová úprava na bázi vodou ředitelných laků a mořidel.

Téměř celou produkci vyvážíte, jaké

modely požaduje zahraniční zákaz-

ník – převažují tradiční či luxusní mo-

dely? Jak se mění požadavky s ohledem

na zemi?

Dá se říci, že každý cílový trh má své spe-cifi cké požadavky i styl. Právě proto také spolupracujeme s designéry speciálně pro každý region. To znamená, že český nábytek je navrhován předními českými designéry a stejně tak to platí pro Velkou Británii i Německo, kde spolupracujeme s místními designéry.

V Británii jsme uspěli s jednodušším dý-hovaným demontovatelným nábytkem, ale postupně se přesouváme k modelům pro náročnější zákazníky. Německý trh zásobujeme výhradně dražším nábytkem z masivního dřeva v tradičním venkov-ském stylu. Čeští a slovenští zákazníci patří mezi ty vůbec nejnáročnější a zde také nejvíce prodáváme naši značku Jitona Design Collection.

Jak často obměňujete sortiment, jaký

vliv má v tomto ohledu zákazník?

Spokojenost zákazníků je pro nás tou nejdůležitější hodnotou. Se zákazníky tedy projednáváme jak náběhy, tak i vý-běhy jednotlivých modelových řad. Často jsou totiž vyvíjeny přímo na míru trhům i zákazníkům. A pokud jde o obměnu sortimentu, dá se říci, že v průměru ob-měňujeme sortimenty po třech až čtyřech letech. Nicméně např. model Veneto vy-rábíme pro německé zákazníky již více než 15 let.

Změnil se nějak výrazně podíl prodeje

vašich výrobků na domácím trhu, čím

byste chtěli domácího zákazníka oslo-

vit?

Podíl tuzemského prodeje na celkových tržbách postupně navyšujeme. Speciálně pro tuzemské zákazníky jsme vyvinuli značku JITONA Design Collection. Jedná se o nábytek tradičního českého výrobce, pro české zákazníky a od českých de-signérů. A jak jsem již zmínil, podporou pro konečné zákazníky jsou také vlastní showroomy v Soběslavi, Plzni a Praze.

Vaše výrobky reagují nejen na nej-

novější trendy, ale zachovávají i tra-

diční linie a mění se také z hlediska

používaných materiálů. Máte vlastní

návrhářskou dílnu, spolupracujete

s významnými designéry?

Jitona spolupracuje s významnými de-signéry na svých cílových trzích. V České republice spolupracujeme například s talentovanou designérkou Michaelou Procházkovou ze studia Michelle Bivotti či Janem Padrnosem z Blackboxu.

Můžete stručně popsat, jak vlastně

vzniká nový produkt od návrhu po vý-

robu?

Jedná se proces, který trvá o něco více než rok. Na počátku stojí analýza potřeb zákazníků a zadání designérům. Hotové návrhy třístupňově testujeme, než se dostaneme do fáze prototypů. Prototyp opět testujeme a odhadujeme budoucí prodejní výkonnost produktu – v této fázi se rozhoduje o zařazení do výroby. Návrhy pocházejí od oslovených designérů.

Máte v současnosti ve výrobě novou

kolekci, případně chystáte nějaké no-

vinky v sortimentu?

Nyní jsme rozšířili modelovou řadu JI-TONA Design Collection o dvě novinky, v obou případech jde o ložnice. Model Erin

reaguje na potřebu řešení úložných pro-stor v menších interiérech a zároveň oslo-vuje klienty s omezenějším rozpočtem. Model Milli naopak dopřává mimořádnou dávku komfortu v čalouněné posteli. Kla-sická kolekce byla rozšířena o modelovou řadu Georgia, zde se jedná o velmi široký sortiment nábytku určeného do ložnic, obývacích pokojů i jídelen. Stylově je tato kolekce inspirována francouzským venkovem.

Vyrábíte také pro společnost Ikea, máte

v tomto směru možnost vnést nové

prvky do výrobku, nějakým způsobem

ho ovlivnit?

Naše možnost ovlivnit výrobek je relativně široká, i když se vztahuje jen k technic-kému provedení. Ovšem i bez zásahu do designu máme možnost různých vy-lepšení – vyvinuli jsme například unikátní technické řešení noh stolů, které tak za-jišťují vyšší pevnost oproti alternativním návrhům.

Jaké plány má fi rma do budoucna?

V následujícím období chceme rozšířit naši působnost na tuzemském trhu a vrá-tit značku JITONA na výsluní českého trhu s nábytkem. K tomu slouží nově otevřený showroom v Praze, uvažujeme také o ote-vření dalšího showroomu v Brně v příštím roce, cíleně rozšiřujeme portfolium v sorti-mentu ložnic, obývacích pokojů a jídelen. A pokud jde o export, je to stabilizace spolupráce s fi rmou IKEA a dále rozšíření prodávaných produktů na britském trhu směrem k náročnějším zákazníkům. Po-slední plánovanou aktivitou je německý trh, kam chceme proniknout s naší řadou JITONA Design Collection.

Dana D. Daňková

BV Spectrum, s.r.o.

AUTODOPRAVASPEDICEAUTODOPRAVASPEDICENaše společnost se zaměřujena tyto dopravní služby:• mezinárodní a vnitrostátní doprava• zprostředkovatelské služby• přeprava kusových a celovozových zásilek• poskytování komplexních služeb na

vysoké úrovni v oblasti logistiky• spediční činnost a vytěžování volných

přepravních kapacit

• vlastní skladovací prostory a distribuce• export-import v rámci ČR, EU, CH a Balkán• přeprava zásilek ADR• přípravné práce ve stavebnictví• rozšíření dosavadního vozového parku

a skladovacích prostor• zkvalitnění služeb ve zmíněných oblastech

Mobil: +420 724 048 442Tel./fax: +420 379 427 017, e-mail: [email protected]

EKOSPAR s.r.o., Ostrožská Lhota 99, 687 23www.ekospar.cz

Zpracování dřevaSušení řeziva

Výroba a prodej:– dubových a bukových spárovek– jídelních a kancelářských stolů– kuchyňských desek– parapetů– schodových stupňů– plovoucích podlah


Kaufland ČR

Již 13 let na českém trhu

Hypermarkety mezinárodního řetězce

Kaufland v Česku existují již od roku

1998 a v současné době společnost svými

prodejními místy pokrývá celou Českou

republiku. Široký sortiment dvaceti

tisíc artiklů, z nichž šedesát procent činí

potraviny a čtyřicet procent spotřební

zboží, pro zákazníky zajišťuje v celkem

95 českých hypermarketech čtrnáct tisíc

zaměstnanců. Kromě velkého množství

obchodních ploch provozuje Kaufland

také dva centrální sklady a navíc svůj

vlastní masozávod.

Úplně první prodejna Kaufl andu byla ote-vřena již v roce 1930 v Německu, kde nyní patří Kaufl and k vedoucím potravinář-ským řetězcům. V současnosti společnost provozuje stovky hypermarketů nejen v Německu a Česku, ale také na Slovensku, v Polsku, Chorvatsku, Rumunsku nebo v Bulharsku.

V posledních letech se stále častěji obje-vují případy nebezpečných potravin ze zahraničí a to je možná jeden z důvodů,

proč se čeští občané vrací ke kvalitním domácím výrobkům. Společnost Kauf-land proto svým zákazníkům nabízí pře-vážně zboží z české výroby – přibližně sedmdesát až osmdesát procent. Protože jsou spotřebitelé zvyklí na své regionální potraviny, stal se Kaufl and významným partnerem projektu Klasa, pomocí nějž podporuje Ministerstvo zemědělství ČR kvalitní české produkty. Státní kontrolní úřady navíc pravidelně odebírají vzorky zboží, které testují, aby se předešlo ja-kýmkoli problémům.

Mimo tradiční české potraviny jsou stále oblíbenější výrobky pocházející z ekolo-gického zemědělství, takzvané biopotra-viny, které do svých obchodů společnost Kaufl and zavedla již v roce 2004. „Biopo-traviny však v hypermarketech nemají své vlastní specializované oddělení, ale jsou ve skupině zboží, do které svým charakterem zapadá, např. biotěstoviny u těstovin, biodžusy u džusů, bioovoce u ovoce, biouzeniny u uzenin apod. Označení těchto biopotravin v regálech

je provedeno originálním logem pro bio-potraviny, tak aby zákazník ihned a bez problémů zboží identifi koval,“ vysvětlil tiskový mluvčí Kaufl andu ČR Michael Šperl a dodal, že společnost Kaufl and se snaží neustále biosortiment pro své zákazníky optimalizovat, aby odpovídal jejich po-žadavkům.

Vlastní značkySpolečnost Kaufl and má již několik let zavedené široké spektrum vlastních zna-ček, které si zákazníci oblíbili. „Snažíme se tím svým zákazníkům nabízet alternativu ke známým značkovým produktům ve ve-lice zajímavém poměru kvalita – cena,“ uvedl tiskový mluvčí. V současné době společnost Kaufl and nabízí bezmála dva tisíce vlastních značek, jako jsou např. Best Farm, Terra, Noe, Grande, Grand Maximo, Clean Maximo, Vian, Vita Star, Mammita, Soltino. „V neposlední řadě bychom také rádi upozornili na naši privátní značku Purland, což je značka vlastních masných


výrobků z našeho masokombinátu v Mod-leticích,“ dodal Michael Šperl.

V obchodních domech Kaufland od května loňského roku zákazníci nalez-nou celou řadu výrobků prodávaných pod značkou Fair Trade. Společnost Kaufl and se tak zařadila mezi obchodní řetězce a další fi rmy, kterým není lhostejná situace téměř 1,5 milionu pěstitelů, zeměděl-ských pracovníků, ale také řemeslníků v 58 zemích Afriky, Asie a Latinské Ame-riky. Zákazníci si s každým výrobkem se značkou Fair Trade zakoupí zboží s eticky přijatelným původem, podpoří konkrétní pěstitele v rozvojových zemích a v nepo-slední řadě získají velmi kvalitní výrobek, často certifi kovaný jako výrobek ekolo-gického zemědělství (BIO).

Kvalita zboží a konkurence„Naše společnost si velmi zakládá na kva-litě zboží. Zákazník u nás obdrží zboží za nízkou cenu, nikdy ale na úkor kvality. Největší přízeň zákazníků, které se těšíme,

můžeme doložit pravidelným prvenstvím v soutěži TOP Retailer. Domníváme se, že právě zákazník je nejlepším měřítkem pro kvalitu. Dále můžeme konstatovat, že si velmi zakládáme na čerstvosti zboží vše-obecně, kterou zaručujeme vlastními dis-tribučními sklady, vlastní logistikou a peč-livě dodržovanými pracovními postupy na prodejně,“ sdělil mluvčí Michael Šperl a pokračoval: „Velmi pečlivě zvažujeme naše podnikatelské záměry a kroky. Vše musí být ve vyváženém poměru přínosu jak pro zákazníky, tak i pro naši společnost. Obzvlášť chceme-li si udržet nejlepší ce-novou přízeň pro zákazníky.“

Protože konkurence mezi prodejními řetězci je velmi silná, je třeba neustále činit kroky, jak vylepšovat kvalitu zboží a také udržet příjemné a čisté prostředí. Proto se společnost Kaufl and v uplynulém roce soustředila na přestavbu velkého počtu svých prodejen. Přestavba spočívala především v instalaci pekárny, ve které se po celý den peče široká škála slaného, ale i sladkého pečiva. Zákazník tak má možnost zakoupit čerstvé pečivo nejen přes den, ale i ve večerních hodinách.

Druhá velká změna je zavedení moder-ních obslužných pultů, kde má zákaz-ník možnost výběru sortimentu, který obsahuje cca čtyři sta různých výrobků z oblasti uzenin, sýrů a lahůdek. Obslužné pulty podléhají navíc tzv. záruce rychlosti. Zákazník si tedy může být jist, že bude svižně odbaven, v opačném případě je oprávněn obdržet jistou fi nanční odměnu. Společnost Kaufl and se dále snaží držet vysokou přízeň svých zákazníků a dělá dle tiskového mluvčího vše pro to, aby plnila jejich očekávání v nejnižší ceny na čes-kém trhu, což je společnosti pravidelně atestováno renomovanými nezávislými agenturami.

Mezi hlavní úspěchy společnosti patří podle slov tiskového mluvčího zejména výborný tým zaměstnanců, největší přízeň zákazníků (19 % dle Incoma GfK), vybudo-vání celorepublikové sítě prodejen a jejich modernizace. Stejně jako jiné fi rmy se i společnost Kaufl and připravuje na zvý-šení sazby DPH. „Velmi litujeme kroku zvýšit DPH, nicméně naše společnost udělá jako v minulosti vše pro to, aby si udržela své cenové prvenství na českém trhu,“ uzavřel tiskový mluvčí společnosti.

Colt International, s.r.o.Braunova 2529/1150 00 Praha www.colt.cz

Váš partner v oblasti požární ochrany.

Systémy Colt významně zvyšují požární bezpečnost objektu.Ventilátory Colt TL- a WL- Liberator pro nucené od-větrání – ideální řešení pro obchodní centra.Při požáru kouř brání bez- pečné evakuaci osob z budovy; stačí pětkrát se nadechnout kouře a člověk ztratí vědomí.Systémy Colt pomáhají snížit výši škod na budovách i jejich vybavení.

„People feel better in

Colt conditions.”

126 VII/2011

Svět se mění

Největší tuzemský výrobce zámků FAB vznikl před 100 lety Hlavní výrobní náplní největšího tuzem-ského výrobce zámků FAB v Rychnově nad Kněžnou, který vznikl před 100 lety, 9. října 1911, je produkce stavebních zámků a zámků pro automobily, moto-cykly a jízdní kola. Firma se stala členem celosvětového zámkařského koncernu Assa Abloy se sídlem ve Švédsku v roce 1997 a loni změnila svůj název na Assa Abloy.

Firma FAB byla založena v Rychnově nad Kněžnou v roce 1911 továrníky Aloisem Fáborským a Františkem Šedou. Od po-čátku se podnik věnoval výrobě staveb-ních a nábytkových zámků, po válce při-byly do programu i zámky automobilové. Na vzniku známé cylindrické vložky, tak-zvané fabky, má největší podíl Antonín Fáborský, který podnik od svého otce převzal v roce 1937 ve svých 25 letech. Jeho inspirací byly egyptské zámky, které obdivoval, když tam ve 30. letech jezdil za obchodem. Už v březnu 1948 byla v podniku zavedena národní správa, v červnu 1948 komunisté továrnu znárod-nili. Poté procházel podnik četnými změ-nami a mnohokrát se přejmenoval. V roce 1992 vznikla akciová společnost FAB.

Před 150 lety se narodil podnikatel a vynálezce Robert Bosch Jeden z největších objevů v automobilo-vém průmyslu učinil v roce 1897 německý technik a podnikatel Robert August Bosch, od jehož narození uplyne 23. září 150 let. Jako první použil jím upravené magnetoelektrické zapalování do motoru auta namísto zážehové trubice zahřívané otevřeným ohněm. Z dílny jeho fi rmy po-sléze vyšla řada dalších vynálezů a inovací nejen pro motoristy, ale i kutily (elektrické nářadí) a domácnost. Výzkum a vývoj je i dnes významnou součástí fi rmy Bosch – pracuje v něm 33 000 z jejích 280 000 zaměstnanců.

Mezi vynálezy a inovace společnosti, kte-rou založil Bosch v roce 1886 ve Stuttgartu a která dnes působí ve více než 60 zemích světa včetně ČR, patří vysokonapěťové magnetoelektrické zapalování se zapalo-vací svíčkou (1902), automobilový osvětlo-vací systém (1913), první sériově vyráběné autorádio v Evropě (Blaupunkt, 1932), elektronické vstřikování benzínu Jetronic (1967), protiblokovací brzdový systém ABS (1978), elektronický program stabi-lity ESP (1995) či první sekačka na světě s lithium-iontovým akumulátorem (2006).

Robert Bosch, jehož heslo bylo „raději při-jít o peníze než o důvěru“, také velkou část výnosů svých fi rem věnoval na charitu a za druhé světové války zachránil řadu Židů, když je zaměstnal ve své továrně. I dnes je fi rma Robert Bosch GmbH z 92 procent vlastněna Nadací Roberta Bosche, která podporuje různé sociální, umělecké a vědecké projekty.

Robert Bosch, který zemřel v březnu 1942, byl inovátorem i na poli sociálním. Jako jeden z prvních podnikatelů v Německu zavedl již v roce 1906 ve své fi rmě osmi-hodinovou pracovní dobu a od roku 1910 sobotní odpolední volno. Byl přesvědčen, že spokojený dělník přináší lepší pracovní výkon a tvůrčí nápady..

Před 40 lety se v Jugoslávii začaly vyrábět vozy Zastava 101 Před 40 lety, 15. října 1971, začaly z auto-mobilky v srbském Kragujevaci vyjíždět první exempláře Zastavy 101. Vůz, jemuž se v zemi jeho původu přezdívalo „stoja-din“, byl licenční verzí italského sedanu Fiat 128. Od svého předobrazu se Zastava 101 odlišovala jednak pětidveřovou ka-roserií, ale především tím, že se udržela ve výrobě plných 37 let.

„Stojadin“, u nás známý pod označením Zastava 1100, se od zahájení produkce až do jejího ukončení změnil jen minimálně. Původní kulatá světla byla nahrazena hra-natými světlomety, blinkry se přesunuly z boku vozu do předního nárazníku a ko-ženku v interiéru nahradil plast. Tím se ovšem invence srbských konstruktérů vyčerpala.

I přesto se Zastavy 101 vyrobilo přes mi-lion kusů. Své zájemce si našla i v době, když už byla nefalšovanou automobilovou fosílií. Důvodem byla především nízká cena vozu, snadno dostupné náhradní díly a snad i jistá nostalgie kupců. To vše ale bylo vykoupeno nepříliš kvalitním konstrukčním zpracováním a beznadějně zastaralou koncepcí vozu.

Výroba Zastavy 101 byla ukončena v roce 2008, nedlouho poté, co kragujevackou automobilku koupil italský Fiat.

seznam inzerentů

1. CORY CZ spol. s r.o. ...................................................47A L C E D O s.r.o. ...........................................................56ALFAVARIA Group s.r.o. ................................................41Altecon s.r.o. ...............................................................92AMPER ...................................................................... 129ANVI TRADE s.r.o. ...................................................... 104APOLY s.r.o. .................................................................44ARMATURY Group a.s. ..................................................89Autodíly IKARUS s.r.o. ................................................ 103AVP-CIPRO s.r.o. ..........................................................61B & BC, a.s. ..................................................................66BAFER, spol. s r.o. ........................................................27BEFARE 777 spol. s r.o. .................................................34BEKO Engineering, spol. s r.o. .......................................41BRONSWERK Heat Transfer spol. s r.o. ...........................98BV SPECTRUM, spol. s r.o. ........................................... 123Cegelec a.s. ............................................................... 103CEK stav s.r.o. ..............................................................73CENTR GROUP, a.s. ..................................................... 105Colt International, s.r.o. ............................................ 125DHL ............................................................................20DEGAS s.r.o. .................................................................71DORBAS, s.r.o. ........................................................... 105D Ř E V O P A R, s.r.o. .................................................. 119ebm-papst CZ s.r.o. ......................................................95EKOMETAL, spol. s r.o. ..................................................26EKON, spol. s r.o. ..........................................................64EKOSPAR s.r.o. ........................................................... 123Elektromont servis Brno, spol. s r.o. ..............................92ELEKTROPOHONY spol. s r.o. .........................................51European Transport CZ s.r.o. .........................................44

EZ-ELEKTROMONT, a.s. .................................................84Farmet, s.r.o. ...............................................................38FEBE TRADE s.r.o. ......................................................... 33FERI, s.r.o. ...................................................................74Gebr. Lennartz GmbH & Co. KG .....................................36GES-ELECTRONICS, a.s. .................................................61GREBNER - projektová a inženýrská kancelář spol. s r.o. .... 108Gülde GmbH & Co. KG ..................................................44HOKAMI CZ, s.r.o. .........................................................53CHESPA CZ s.r.o. ...........................................................57Inžinierske stavby, a.s. .................................................81ITOSS, s.r.o. .................................................................27JUNOZ & PARTNERS ENGINEERING, s.r.o. .......................83Juraj Fratrik DSK Maschinenbauteile ...........................26Kajima Czech Design and Construction s.r.o. ............... 107Karotáž a cementace, s.r.o. ..........................................97KINEX BEARINGS, a.s. ...................................................52KOMONT, spol. s r.o. .....................................................75Kompafl ex - D.M.M. potrubné elementy spol. s r.o. .......88KOVPAP, s.r.o. ..............................................................34LIKAL, s.r.o. .................................................................65Lyoness Austria GmbH ............................................... 130MCS, s.r.o. ...................................................................25Melzer, spol. s r.o. ........................................................43Miroslav Kulatý ...........................................................69MND Drilling & Services a.s. .........................................97MONIFORM, spol. s r.o. .................................................58ORBIT- ELEKTRO s.r.o. ...................................................77PETKA CZ, a.s. ..............................................................47PPO SK s.r.o. ..................................................................2Pragoplyn, a.s. .......................................................... 101

PREMAT, s.r.o. ..............................................................26PROFITAPE s.r.o. ..........................................................71PVP syntetik s.r.o. ........................................................65PYROSERVIS a.s. ........................................................ 109REMKO s.r.o. ................................................................75RKL Opava, spol. s r.o. ..................................................95RODOS V+J Teodoridis s.r.o. .........................................57RUSPOLYMET ...............................................................48SATES MORAVA spol. s r.o. ............................................ 69SES BOHEMIA ENGINEERING a.s. ...................................87SIGMA GROUP a.s.........................................................88SMALMAT s.r.o. ............................................................75SOKOFLOK s.r.o. ......................................................... 111SOR Libchavy spol. s r.o. ......................................105, 115SSB SERVIS SYSTÉM Brno s.r.o..................................... 112STAVOREAL Brno, spol. s r.o. ....................................... 112Stemio a.s. ................................................................ 108Svoboda Press s.r.o. .....................................................30TEPLOTECHNA Ostrava a.s. ...........................................87Tesko Steel Sp. z o.o. ....................................................95TOMBA, s.r.o. ..............................................................37TOMIRTECH, s.r.o. ........................................................34TPV - TECHNOLOGY, s.r.o. ..............................................35Tran - Sig - Ma spol. s r.o. ........................................... 112TREVA s.r.o. .................................................................27V Y D R U S spol. s r.o. ...................................................31VESIBA, s.r.o. ...............................................................69Vladimír Teplý - TEDA ..................................................65WILO Praha s.r.o. .........................................................95ZTS VVÚ KOŠICE a.s. .....................................................84Život dětem o.s. ........................................................ 121


Před 55 lety vyrobili v Rusku první Volhu „carevnu“ Před 55 lety, 15. října 1956, byl vyroben první exemplář sovětského osobního au-tomobilu GAZ-21 Volha. Elegantní a ma-jestátně působící vůz přezdívaný carevna se ve výrobním programu Gorkovského automobilového závodu udržel do za-čátku sedmdesátých let. Do socialistic-kého Československa se tyto automobily dodávaly hlavně jako podnikové vozy, taxíky nebo služební automobily Sboru národní bezpečnosti.

GAZ-21, jenž byl nástupcem legendárního ruského automobilu Poběda, sice nepřed-stavoval výkřik moderní techniky, vynikal

ale robustní konstrukcí, díky níž dokázal obstát na ruských cestách – necestách, a na svou dobu měl i poměrně komfortní interiér. Nebylo tudíž divu, že Volhy šly na odbyt nejenom v Sovětském svazu a dalších zemích východního bloku, ale prodávaly se i na Západě.

Gaz-21 se zpočátku vyráběl výhradně jako sedan a teprve v roce 1962 se obje-vilo i mohutné kombi nazvané Universal.

Zajímavostí byla omezená série těchto vozů vybavená automatickou převodov-kou a osmiválcovým motorem o objemu 5,5 litru, jež byla určena pro potřeby so-větských bezpečnostních orgánů.

V roce 1968 se na veřejnosti objevil ná-stupce carevny, hranatý model GAZ-24. O dva roky později vyjela z továrny v Gor-kém (dnes Nižnij Novgorod) poslední z téměř 640 000 „jednadvacítek“.


Ing. Martin Paštika

Jediná konstanta mého života je změna

i v práci se řídí tímto pravidlem : „Jediná konstanta mého života je změna“.

Je ženatý a má tři dcery. Mezi jeho koníčky patří zejména lyžování, které provozoval na vrcholové úrovni do svých 22 let. Zku-šenosti se sportem mu hodně pomáhají v managementu. V profesním životě ho výrazně ovlivnila spolupráce na konci 90. let s „guru českého krizového ma-nagementu“ Václavem Novákem a důleži-tým milníkem bylo seznámení a zahájení spolupráce v roce 2003 s Danem Křetín-ským. Velmi dobře ví, že v osobním životě i v byznysu musí být vše v rovnováze. To znamená, že nemůžete dělat kvalitně executive management bez zázemí v pri-vátním životě, což je určitě pro něj rodina. Nemůžete být úspěšný, když nepřijmete bolest – bolest z nevědomosti, bolest ze silného pracovního vytížení…

„Standardní pracovní den začínám v 8.00 hodin příchodem do fi rmy. Vzhledem k tomu, že přes týden jsem mimo domov, tak snídám v práci nebo mám business snídaně.

Do 9.00 hodin si projdu s asistentkou denní program a upřesníme diář na násle-dující dny. Ve fi rmě mám nastaven na tý-denní bázi pevný termín pro porady ve-dení a dále termíny pro bilaterální schůzky s managementem, které slouží k probrání operativních, taktických úkolů pro danou oblast ve fi rmě. Účastním se často i jed-náni v rámci řízení jednotlivých projektů, kde je nastaveno maticové řízení.

Ve fi rmě se snažím „dělat správně manage-ment“ – takže často jednám osobně s ko-legy, a tím jsem schopen dostat přesnější informace pro rozhodnutí. Jsem si vědom, že úkolem managementu je motivovat

Ing. Martin Paštika, MBA, (42), působí

v pozici generálního ředitele a předsedy

představenstva SES Tlmače od roku 2006.

Současně dnes zastává pozici generální-

ho ředitele a předsedy představenstva

společnosti Energetické opravny, a.s.,

Prunéřov, a dále je členem statutárních

orgánů v dalších firmách v rámci skupiny

SES Tlmače.

Ing. Martin Paštika, MBA, přišel do skupiny J&T Investment Advisors (dnes holding EPH) z koncernu ENERGIE AG, kde byl od roku 2005 odpovědný za restruktu-ralizační projekt ve společnosti VaK Jižní Čechy a působil zde na pozici generál-ního ředitele do léta 2006. Významnou část své manažerské kariéry ovšem prožil ve skupině EXPANDIA, kde aktivně pů-sobil od konce roku 1997 v krizovém ří-zení fi rem v rámci této fi nanční skupiny. Nejdříve na pozici obchodního ředitele ve společnosti JITONA a.s., která prošla v letech 1998–2000 úspěšně restruktu-ralizačním procesem. Od roku 2000 byl jmenován do pozice generálního ředitele textilní společnosti VLNAP a.s., kde doká-zal restrukturalizovat krachující textilku a odprodat ji strategickému investorovi. Od konce roku 2003 se opět vrátil do sku-piny Expandia na pozici generálního ředi-tele společnosti VIGONA a.s, kde v souladu s cíli vlastníka fi rmy došlo v průběhu roku 2004 k úspěšnému odprodeji VIGONA a.s. dánskému investorovi, skupině FIBERTEX.

Vystudoval Vysokou školu chemicko-tech-nologickou v Praze, obor kvasná chemie a biotechnologie. V roce 2002 úspěšně ukončil studium česko-německého programu MBA na Praque International Business School (PIBS) v Praze. Hovoří ně-mecky, anglicky a částečně rusky. V životě

lidi, a to bez zpětné vazby v rámci osob-ního jednání nikdy nedosáhnete.

S ohledem na business, který naše fi rma dělá, jsem často u svých zákazníků, bank nebo obchodních partnerů v zahraničí, takže už mám bohužel u většiny leteckých společnosti „zlatou kartu“… Toto cesto-vání je náročné na čas, takže pracovně trávím denně minimálně 12 hodin. Snažím se aspoň o víkendu věnovat čas rodině, ale je to někdy problém, protože jsem mnohdy pracovně v zahraničí nebo mu-sím určitý čas ještě věnovat fi rmě. Bohužel práci si nosím také domů…

Oběd je většinou hodně rychlý, protože v pracovním diáři na něj není rezervován velký čas a mnohokrát mně musí asis-tentka nechávat oběd v lednici na večer.

Standardním denním rituálem je čtení Hospodářských novin (slovenské i české verze) při obědě a dále se snažím večer přečíst týdeník EURO a Ekonom.

Co se týká oblékání, jak jsem již naznačil dříve – vše musí být v rovnováze. Takže se snažím volit oblečení, které nebude pro mě minusem při jednání s partnery. Říká se, že většinu věcí v oblečení včetně auta si můžete půjčit, ale boty a hodinky nikoliv. Proto mám rád kvalitní hodinky a boty a snažím se volit správný balanc mezi kvalitou a cenou.

Vzhledem k tomu, že rodina žije v Praze, o víkendu na Šumavě a hlavní sídlo fi rmy SES Tlmače je na Slovensku blízko Levic, tak jsem často v autě, minimálně dva-krát týdně musím jet 500 km do práce. Na začátku jsem jezdil sám v autě. Teď často využívám auto s řidičem a můžu za 5 hodin jízdy udělat dost práce. Jinak často pracovně využívám letadlo, protože mimo Evropu má fi rma aktivity v Jižní Americe, Kubě, Turecku, Rusku.

Bohužel v posledních letech mám stále méně času na sport a rodinu. Televizi přes týden sleduji minimálně a o víkendu se snažím najít aspoň čas v neděli na polední diskusní pořady v televizi. V tomto ohledu mám velké rezervy a musím trochu změnit svůj přístup k práci a odpočinku a najít mezi tím rozumnou rovnováhu…

O víkendu je jedním ze způsobů od-počinku dojít si do některé z restaurací na Šumavě, o které se stará moje žena, a zde si dát dobré jídlo, víno a promluvit se svými přáteli, které nemám šanci moc vidět. Dalším relaxem je procházka s mojí nejmladší dcerou, která mě hodně baví svými rozumy a řečmi…“

CARDNO

VALID THRU

CASHBACK CARD

000.000.000.001John Smith

00112/20

000.000.000.001John Smith

00112/20

Money back with every purchase

The simple idea ‚Money back with every purchase‘ excites customers

- Lyoness Trading Partners not only gain new customers they gain

continuous marketing and an increase in turnover.

For more Information: www.lyoness.net

Documents

Svět průmyslu 7/2011