leden | 201189 K | 3,2 | www.svetprumyslu. czV roce 2011 oslavme 20 spnch let na eskm trhu, kIng.PetrChoulk,CSc., generlneditel LindeGasa.s.Podnikatelve fotovoltaiacem navchodLinkedInchce naWallStreetForElectron2011 TradicezstvvPrazeSchneiderElectricSandvikChomutovMeopta-OptikaUnilesGlobusRHONJosefBuryanOcel m pithla a u nepustilaSvt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 3leden2011Kdyjsmekoncemroku2010hovoilishlavnmi pedstaviteliprmyslovchodvtv,bylozejm,esiekonomikyvydechlylevoupizjitn,e sestav po boui nann krize uklidnil. Rok 2011 jsme zaali s dvrou, pokorou i pelivou ppravou na pestavbua poslen. Kdy vak zamme nai pozornost na vtcelek,naekonomiky,vrmcikterchobchodujeme a investujeme, tak v centru naich obav se ocit otzka budoucnosti eurozny a eura.V minulm roce se ecko a pak Irsko dostalo do ne-bvalekonomickkrizebezmonhovchodiska vdohledndob.mvtbyldluh,dokterhose tyto zem dostaly, tm men jistotu mli potenciln poskytovatel pjek. rokov sazby proto dle stou-palyatmsedluhstvaljetvcenezvladatelnm. Krtkodobustlenpiloveformmimodnho vruodsilnchstteurozny. Nyn, onkolik msc pozdji a ve stabilnj situaci se vedouc zem potkaj s problmem, jak dluhy tchto problematickch sttzvldnout tak, aby byla zabezpeena budoucnost eura a ekonomiky v eurozn.Nkte autoi podotkaj, e jedin zpsob jak zlepitnann vyhldky eura, je zahjit proces restrukturali-zace sttnch dluh a zdrazuj zrove, e pvodnplnynaodkladrestrukturalizaceareformymlyza nsledek nejistotumezi investory, kte netu, jak budou konendsledky dluh. Podle UniCredituvldy zem eurozny budou muset navit zdroje o 560 miliard EUR s tm,e banky budou eit vrazn sloitj koly v oblastirenancovn.Diskutujeseauvaujeomonpo-moci v ppad poteby, nkte vak uvdj, e tm nejhorm zpsobem jak eit dluh, je pidat k nmu dluh dal.Ti, kte se pokouej restrukturalizovat svoje podnikn v problematickchsttechjakoje ecko, Irsko, panl-sko nebo Portugalsko, funguj za nebvale spornchopaten, s vraznmi krty ve vdajcha se zvyovnm dan. Protoe jsou tato opaten nutn z hlediska dlou-hodob stability, zbrzd rst a trvale budouvyvjet jetvt tlak na euro. Pesto se uprosted tohoto neklidursujeuritnadje:nejvtevropskekonomiky dokazuj, e zstanousiln, a napkladeckose chpepleitosti, jakzat znovu a etablovat se jako zemzelenho prmyslu.Evropsk unie je nejvt svtov hospodsk sousta-va, a proto i pes veker oekvn, kter se nabzej,jakkolivdalzvanselhnveuroznnejsou ppustn.Rok2011budebezpochybypedlovm rokemv historii eura, a se zatajenmdechemdoufme,e pi dkladnmplnovn a moudr spoluprci euro vtzn obstoj.redakce@svetprumyslu.czAutorskprvavykonvvydavatel.Publikovn,petitnienobsahunebojehostjakmkolizpsobemveskmijinmjazycebezpedchozhopsemnhosouhlasu vydavatele je zakzno. Publikace obsahuje ilustran obrzky a fotograe ImageBase, ISIFA.com a Flickr. Tyto obrzky jsou pouity v souladu s licenc. asopis vyuv informan banky TK.fredaktor:Kateina Urbanov (ku@svetprumyslu.cz)Vedouc i nzer tn hoamarketi ngovhooddl en :Marek Rottenborn (mr@svetprumyslu.cz)I nzer tn oddl en : Zuzana Dosoudilov, Ji tolc, Ilona imarov,Josef Beran, Ji Dohnal, Veronika Maitnerov, Vladislava Tatarov, Jan Kahnek, George Tacticosmarketi ngovoddl en :Andrea Hetmnkov, Ing. Monika Keov,Ing. Barbova Svtlkov, Jana VojtkovPedsedaredakn rady:Mgr. Luk evk (ls@svetprumyslu.cz)Redakce:PhDr. Romana Moares, Mgr. Anton Pasienka (redakce@svetprumyslu.cz)Taj emni ceredakce:Andrea Hetmnkov, (edit@svetprumyslu.cz)Ing. Monika Keov (info@svetprumyslu.cz)Jazykovprava:Mgr. Anna evkovExtern publ i ci st: Barbora ancov, Adam Hodman, Ing. Ivan JemelkaP pravai nzer tn chpodkl ad:Martin StrakaGrafi ckprava, sazba, pedti skovp pravaati sk:oranzovareklama.cz, graka@lp2003.czAdresavydavatel stv :Smart Connections, s.r.o., Radnin 231/4, 787 01 umperk, I: 27854647Cenaj ednotl i vhovti sku:89 K | 3,2 Pedpl atn:informace podv a objednvky pijm SEND Pedplatn spol. s r.o.Ve lbku 1800/77, 193 00 Praha 9 - Horn Poernice | www.send.czRegi stran sl o: MK R E 18823I SSN 1804-3925Uzvrka sl akedni 4. 2. 2011Svt Prmyslu je prmyslov magazn vychzejc na zem R kad dva msce a je publikac vydavatelstv Smart Connections, s.r.o., provozovateleinformanho serveru www.svetprumyslu.cz.Eurozna: Nesnze avyhldkyVELETRH ELEKTROTECHNIKY, ELEKTRONIKY A ENERGETIKYTRADE FAIR OF ELECTROTECHNICS, ELECTRONICSAND POWER ENGINEERINGwww.electroncz.cz12. 15. 4. 2011PRASK VELETRN AREL LETANYSvt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 5leden2011obsahstr. 21str. 36Tuzemtpodnikatelvsolrnenergetice ekaj letos v dsledkulegislativnchzmnvraznpropadtreb a za novmi projekty m navchodEvropy.Mnozdodavatel solrnchpaneljsoukvliobt-nmpodmnkmvoborunuceni zamit se na jin innosti.InternetovsocilnsLinkedIn chce letos uvst sv akcie na burzu. Bude tak prvn sociln st na ame-rick Wall Street a podle analytik otestuje zjem investor ped oe-kvanmvstupemmnohemvthoFacebooku na trh, napsala v noci na dneek agentura Reuters.EnergetikaasurovinyPodnikatelvefotovoltaiceekajpropadtrebamnavchodLinkedIn chce mt jako prvn sociln s akcie na Wall Streetstr.8str.19Vednech12.15.dubna2011 se mohou odbornci i irok ve-ejnost tit na veletrh elektro-techniky, elektroniky a energeti-ky ELECTRON, kter probhnevPraskmveletrnmarelu Letany.Odbornveejnostsebude moci seznmit s novinkamiatrendyzoblastienergetiky,elektroinstalan techniky...VeletrhELECTRON2011tradicezstvvPrazeAkciov spolenost Linde Gas jesoustmezinrodnskupinyTheLindeGroup. Zaujmmevedoucpostavennaeskm trhu,kIng.PetrChoulk,generlneditelLindeGasa.s.Hlavnmposlnmfirmyjevroba,prodejadistribucetechnickchplyn,specilnch plyn,plynprozdravotnickely,zazenasluebstm souvisejcch.LINDEGASa.s.PlynyhbousvtemPedstavmesiho.editelpro vrobuatechnikuamsto-pedsedapedstavenstvanej-vteskhutnspolenosti ArcelorMittalOstravaa.s.Ing.JosefBuryan.Pijehovitalitby asi nikdo neekl, e nedvno oslavil 60 let.JosefBuryanOcelmpithlaaunepustilastr. 114 / editorialEurozna:Nesnzeavyhldky ......................................................................................................... 3 / zameno naStrojrenstv.................................................................................................................................. 6Energetika a surovinyChemick prmysl ................................................................................................................... 12Stavebn prmysl ..................................................................................................................... 16 / svt, Evropa a myProdukceropyOPECvlednuvzrostlanamaximumzadvaroky .................................................... 18RuskpartnerBPbojujeprotijejspoluprcisfirmouRosnf.................................................... 18LinkedInchcemtjakoprvnsocilnsakciena WallStreetNAlianceRenault-Nissanlonidoshlarekordnhoprodeje.......................................................... 19Svtovprodukceocelilonistouplao15procentnanovrekord ................................................ 20KadptmobilvesvtjepodleNokiepadlek ....................................................................... 20Poetuivatelinternetusezaptletzvilomiliardu............................................................. 20 / reportVeletrhELECTRON2011tradicezstvvPraze / spolenosti a jejich rozvojPRMYSLSchneider Electric CZ, s.r.o. | Vme,jakchyteuetit ........................................................ 24Plzesk teplrensk, a.s. |Plze topialternativnmipalivy........................................ 30esk rafinrsk, a. s. |Naepetrochemiejezcelakonkurenceschopn ............................... 32Linde Gas a.s. |PlynyhbousvtemSandvik Chomutov Precision Tubes spol. s r.o. |Nejkvalitnjocelovtrubkynasvt ............................................................................................................................................ 42DSB EURO s.r.o. |Spojenslavntradiceanadjnbudoucnosti ............................................. 50TYCO ELECTRONICS CZECH s.r.o. |Silnpozicekrizinavzdory ........................................ 54ALS Czech Republic, s.r.o. |Laboratoemoderndoby ........................................................ 58INOTECH R, spol. s r.o. | Tzflexibilnvrobyplast ...................................................... 62Meopta optika s.r.o. |Firmastradicibudoucnost........................................................... 66IBM esk republika, spol. s.r.o. |ITnspibliujechytejplanet .............................. 70Tatra, a.s. | Tatraisthesolution .................................................................................................. 72UNILES, a.s. |Pevnpozice ......................................................................................................... 76AL INVEST Bidlin, a.s. |Slavme80letvroby.Jsmevdobrkondici. ............................. 80Chemosvit a. s. |Energeticknezvislostpomhvbojiskonkurenc .................................... 84OBCHODN ETZCEGLOBUS R k.s. |Provenkvalitazadobroucenu ................................................................ 88ITAB Shop Concept CZ, a. s. |Komplexnslubynakl ...................................................... 92Mountfield, a.s. |Pedzimoujdounaodbytsnhovfrzy..................................................... 96BYDLENHON a.s. HOBIS a EXNER |dvtvekancelskhonbytku ........................................... 98Blan nbytek, a.s. |Dotetinyivotajedleitinvestovat............................................. 102Ravak a.s. |Zrodinnfirmysvtovmformtem ...................................................................... 106 / svt se mnFerdinandPorschegenilnkonstruktrveslubchnacist .................................................. 110Daimlervyplatzamstnancmodmnyke125.vroautomobilu .......................................... 111PedrokembylavDubajiotevenanejvystavbasvta .......................................................... 111adaautomobilovchtechnologijepekvapivstar ............................................................... 112Mezinejstarfungujcautomobilkypatiesk Tatra ............................................................ 112 / rozhovorJosefBuryanOcelmpithlaaunepustilaSvt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 6leden2011 Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 7leden2011StrojrenstvVcnepolovinu novchosobnchaut lonivRkoupilyfirmyVc ne polovinunovchosobnchaut loni v eskukoupily rmy. Ze statistik Sdruen automobilovho prmyslu (SAP) vyplv,eztm170000prodanchnovch osobnch aut na remn nkupy pipad 56,52 procenta.V celkovch prodejch vedly s 26,25 pro-centa auta zaazen do tdy mal vozy,nsledovala stedn tda s 20,32 procenta a ni stedn s 19,10 procenta. Celkemse ve tdch mini, mal vozy, ni stedn tda a stedn tda prodalo 117 006 aut, co pedstavuje tm 70 procent vechprodanch voz.Nejprodvanjznakouosobnchaut byla podle dvjchinformac SAP koda s nrstem o 11 procent na 53 009 aut.Nsledoval Fordi pes pokles o13 procent se14234vozyatetbyl Volkswagen,kter si meziron polepil o desetinu na13 069 prodanch aut.Podle pouvanho paliva mly v prode-jch novch aut v loskm roce vce ne nadpolovin zastoupen vozy s benzino-vmmotorem, kter mlo 57,28 procenta aut. Vozysevzntovmmotoremsena prodejch podlely necelmi 40 procenty.Vcenepolovinaprodanchnovch osobnchaut byla s motoremovkonudo 75 kW, osobnch automobil s vkonem nad 125 kWbylo 7,27 procenta.Prmrnemiseoxiduuhliithouno-vchosobnchautomobilpoprvre-gistrovanchv Rv loskmroce inily 149 gram na kilometr. Z toho u vozidel s benzinovch motorem 147 g/km a au-tomobil se vzntovch motorem151 g/km,uvedloSdruenautomobilovho prmyslu.Modernizacelakovny kodovkyuberemst, lidoprcinepijdouNejvt esk automobilka koda Auto vMladBoleslaviplnujemodernizaci lakovny.Odboriseobvaj,ebypak mohlopijtoprcia200vysocekva-likovanchzamstnanc. Vtdenku kodovckodbortoeklfodbor koda Auto Jaroslav Povk. Mluv auto-mobilky Rudolf Dreithaler ale vylouil, eby zamstnanci z lakovny byli proputni.Nktebudoupeazeninajinouprci. koda Auto bude navc i nadle prbnpijmat nov zamstnance.Existuje vn obava, e by dky investicimohlo pijt o prci a 200 zamstnanc.Musme rychle aktivovat nae monosti,uvedl Povk. Hledat een vznikl situacepislbil odbormlen pedstavenstvarmy odpovdn za vrobu Michael Oel-jeklaus.Mluv automobilky potvrdil, e kodovka pipravujeplnynainvesticedolako-vacchtechnologi. Zmnankterch pracovnchpozicbudepipravovan sohledemnarstovplnyrmy,ekl Dreithaler. Nkte zamstnanci lakovny budou mt jen jinou pracovn npl. Vy-soce kvalikovanch pracovnk si kodaAuto cen a nehodl je propoutt.Odbori kritizuj tak dal sniovn po-tuzamstnanc. Neustlesesniujepersonlvnepmoblasti,vpmseplnujesporatak,uvedlvlistulen podnikov rady odbor Milo Kov. Od-borychtjdalmusniovnzabrnit,protoe se obvaj komplikac ve vrob.Dreithaleruvedl,eletosrmanaopak vytvostovkynovchpracovnchmst, a to jak v pm, tak nepm oblasti. Do-plnme tak nkolik stovek volnch mst vzniklchpirozenouuktuac,tedypo odchodech do dchodu, ekl mluv.V automobilce pracovalo k letonmu 1.lednu 23 558 kmenovch zamstnanc.Prmrnmzdavekodovcebylaloni podle daj odbor 32 000 korun. Pr-mrndlnickplatbyl28000korun,koda Auto uvd sumu 27 000 korun.Zvrobnlinkyve Vrchlabusjdj modelyRoomsterkoda Auto dokonila pesun vroby mo-deluRoomsterzKvasinnaRychnovsku do Vrchlabna Trutnovsku.MontRo-omsterzaplnilakapacityuvolnnpo ukonenvrobymodeluOctavia Tour lonivlistopadu.Roomstersenynvz-vod vyrb na ti smny. Pracovn mstazstalazachovna,informovalmluv rmy Rudolf Dreithaler.S vrobou modelu koda Roomster jsmei pro zvod veVrchlab nali perspektivnbudoucnost,uvedlpedsedapedsta-venstva spolenosti koda AutoWinfriedVahland. Podle fa odbor koda Auta Jaroslava Povka tak m vrchlabsk zvod zajitnou prci a npl a do roku 2012.Starostatrnctitiscovho VrchlabJan SobotkapesunvrobyRoomsterudo vrchlabsktovrnypivtal. Jetopozi-tivnkrokkzachovnzamstnanosti.Prv udren pracovnch mst je pro nsnejdleitj,ekl.Pokudbyelzvod do tlumu, v konenm dsledku by to podle nj poznamenaloivot kad druhrodiny ve mst.Mstose podle starosty sna automobilcepro jej podnikn ve mst vytvoit p-zniv podmnky. Loni tak msto s rmou smnilozhrubahektarsvchpozemk v tsnm sousedstv zvodu. lo o st nevyuvanho kvrovho hit. Plocha by mohla bt vhodn i pro vrobu kom-ponent, o nich koda dajn ve Vrch-lab uvauje, ekl starosta. Dodal vak, eautomobilka s mstemsv vrobn plnyve Vrchlab nekonzultuje.LinkunavrobuRoomsterupesunula automobilkado Vrchlabnazatkule-tonhoroku. Pak seizovala stroje vrobn linky a vrobn technologie musely projtnejrznjmitesty. VKvasinchzstala vroba Yeti a Superbu.DoloskhopodzimusevzvodveVrchlab montovala prvn generace kody Octavia, jej vroba skonila 9. listopadu.Od roku 1996 jich automobilka vyrobila pes 1,4 milionu. lo o vbec prvn zcela novmodelautavyrbnpospojen mladoboleslavskkodyskoncernem Volkswagen v roce 1991.Roomster je prvn takzvan multi-purposevehicle ve kod Auto. Vroce 2010byl mo-del podroben rozshl omlazovac ke. Loni kodovka prodala 32 300 Roomster,tedy o 31,4 procenta mn ne pedloni.Nejvteskautomobilkauvaujeo tom, e za nkolik let pestane ve svmzvod veVrchlab naTrutnovsku vyrbt celauta. Vzvod,kdepracujekolem 1070zamstnanc,bysemohlypodle pedstavitel spolenosti vyrbt nap-kladkomponenty v podob motornebo pevodek. Vvahupichzejtakvt celky aut, jako jsou napklad cel pedn sti vozu i npravov skupiny.Podlenmstkahradeckhohejtmana Helmuta Dohnlka je vroba Roomsteru proVrchlab doasnmeenm.Koncern VW by ml brzy rozhodnout, co s Vrchla-bmdl. Kraj m zjemna udren vroby a jeho zmr rozvoje tamn infrastruktu-ry, podobn jako v Kvasinch, trv, ekl Dohnlek. Kraj podle nj bude chtt, aby senaplnovanmrstuautomobilky podlely oba zvody v hradeckmkraji.Pro hejtmanstv je nynj prioritourozvoj zny Kvasiny - Solnice. Veejn investicesouvisejc s rozvojem kvasinsk tovrny zaaly ped esti lety a celkem by do le-tonhorokumly doshnout tm dvou miliardkorun.Nejvtstpenzjdena opravy silnic. Soust jsou napklad i stavba porn stanice v Rychnov nad Knnou, istrny odpadnchvodv Solnici i opravy kol.NoovickHyundai vykzalzatitvrtlet zisk1,55miliardyKNoovick automobilka Hyundai zvila za prvn ti tvrtlet minulho roku zisk na86 miliondolar(asi 1,55 miliardy K). Vestejnmobdob roku 2009 byla ve ztrt1,35 miliardy K. Loni v pololet mla zisk23,6 milionudolar(425 milionK). Trby rmy od ledna do z meziron vzrostlyo 70 procent na 33 miliard korun.ZvodHyundai v eskuza cel minul rok vyrobil 200 135 aut. Meziron tak zvil produkci o 70 procent, co pedilo plnyjihokorejsk spolenosti.Vsledek vroby je lep, ne byly nejop-timistitjplny,ekljidvemluv automobilky Petr Vank. Noovick zvod podle nho prakticky nevyrb na sklada kad auto m ped zahjenm vroby svho kupce.Zarok2009skonilafirmaveztrt90,7milionudolar,cojedlesouas-nho kurzu asi 1,63 miliardy korun. Bylo to hlavn zpsobeno rozjezdem vroby a dopady hospodsk krize.Vletonmroce plnuje automobilka dal expanzi, chce rozjet tak tet smnu. Po-t, e nav poet zamstnanc ze sou-asnch 2600 na 3600. Leton plnovan nrst vroby zatmrma nespecikova-la. Pesn sla s ohledem na stle jetneusazen trh nen mon poskytnout, podotkl Vank. Maximln vrobn kapa-city 300 000 aut ron jet letos zvod podle nho nedoshne.Nejvce v Noovicchloni vyrobili vozHy-undai typi30 a i30cw- 130 598 kus, pak Hyundai ix20 - 20 651 kus, jeho sriovvrobabodloskhojna. VozKia Venga vyprodukovali 48 886 kus. Nejvt-mi odbrateli automobiljsouNmecko,Velk Britnie, panlsko, Francie a Izrael,na export jde 97 procent vroby. V eskrepublice prodala zhruba ti procenta aut.Jihokorejskvrobcepipravujezmnu msta vroby nkterch typ voz v es-kmzvoduHyundaiaslovenskmKia.ZNoovicsemdoilinsktovrnyKia pesthovatvrobamodeluKia Venga, opanmsmremprodukce sportovn-u-itkovho vozu Hyundai ix35.V souasndob se to pipravuje, vyd si to nja-k investice a pravu linky, konstatovalVank. Dvodem pesunu je efektivnj a exibilnj vroba v obou zvodech.Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 8leden2011 Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 9leden2011EnergetikaasurovinyPodnikatelve fotovoltaiceekaj propadtrebam navchodTuzemt podnikatel v solrn energeti-ce ekaj letos v dsledku legislativnch zmn vrazn propad treb a za novmi projekty m na vchod Evropy. Mnoz dodavatel solrnch panel jsou kvli obtnmpodmnkmvoborunuceni zamitsenajininnosti. Vyplvto z ankety mezi podnikateli ve fotovoltai-ce, kte se seli na veletrhu Solar Praha na praskm Vstaviti.Vldalonipijalasriiopaten,kter mla v esku omezit rozvoj fotovoltaiky,nebokvlinhroziloprudkzdrae-nelektiny.Zavedlosetaknapklad zdannsolrnchelektrrensazbou 26 procent i zven poplatk za zbor zemdlskpdyproslunenzdroje.Prosolrnelektrrnysvkonemnad 100kilowattpipojenchodledna 2011sevkupncenaelektinysnila ovcenepolovinu,tedyzloskch 12150korunzamegawatthodinuna 5500 korun za MWh.Podnikatelvsolrnmodvtvtvrd,etytozmnyvraznomezilyzjem o fotovoltaiku v esku. Legislativn zm-nysesamozejmprojevilynanaich trbchavodvtvtepanujevelk nejistota, ekl Petr Leek ze spolenosti PrvnChodsk,kterinstalujesolrn panelynastechch. Letosekmepokles treb o vce ne polovinu a mu-smehledatnovpostupy,jakudret prodeje, dodal.Jednatel spolenosti esk solrn, kter tak montuje solrn panely na stechy,ViktorSostvrd,ejehofirmavsou-asnosti nem dn zakzky a pev z rezerv. Do firmy jsme museli pibrat dal innosti, abychom mohli fungovat,uvedl. Spolenost tak vyrb napklad solrnsystmynaohevvodynebo solrn svtidla pro komunln ely.Sosovufirmunejvcepokozujestopstav vydvn smluv solrnm elektrr-nm o pipojen do penosov soustavy,ktertrvodloskhonora.Ikdyby bylaleletostentostopstavzruen,pakdalrozvojfotovoltaikylimitujeNrodnaknpln,kterletospot s nrstem vkonu solrnch elektrren o zhruba pt megawatt.Pro spolenost Apolo Solar je vhodou,ekromeskastavsolrnelektrr-nytakvNmecku,ItliiinaSloven-sku. V esku letos ekm pokles trebo90procent,kdybychnedlaldal zem,takmufirmuzavt,ekljed-natelApoloSolar TomBrabec.Kvli legislativnm zmnm namenm proti fotovoltaice musel propustit destky za-mstnanc. Je to koda, nevil bych, ese u ns podnikatelsk prosted metakhle zkazit, dodal.Firma Solar Systems, kter stav fotovol-taick elektrrny na kl, se kvli zte-nm podmnkm v esku zan se sv-mi projekty obracet na zem vchodn Evropy. Teseorientujemehlavnna Slovensko, ale jdeme tak do Bulharska,Polska i Ruska, uvedl manaer zakzek Solar Systems Ji Lexa. Minul rok Solar Systems v R postavil solrn elektrrny o vkonu 30 megawatt.Zklamnnadzmnamituzemskch podmnek ve fotovoltaice projevil takmanaer nmeck spolenosti Donauer Solar Systems Stephan Kuhl. V esku jefotovoltaikahodnzvislnapolitic-kch rozhodnutch. V Nmecku se sicepodpora fotovoltaiky tak omezuje, aleje to postupn a vme o tom s dostate-nm pedstihem. Pak se na zmny m-eme pipravit a trh lpe chrnit, dodal.Mstopedsedou dozorradyEZ zazamstnanceje LubomrKloskDozor rada spolenosti EZ zvolila do pozice mstopedsedy Lubomra Klos-ka. Druhm mstopedsedou je Eduard Janota. Klosk byl lenem dozor rady EZzvolenzamstnanci.Pedsedou dozor rady je Martin man.V listopadu rozhodla mimodn valn hromada EZ o novm sloen dozor rady.RadamtilenyzaODSatizaTOP 09. Vci veejn a SSD maj v radpo jednom zstupci. tyi zbvajc ms-ta pipadaj na zstupce zamstnanc.SttvEZdrzhruba70procent.Za rok2009inkasovalzrekordnhozisku 51,9 miliardy K dividendu tm 20 mi-liardkorun.Zarok2010EZpedpo-kld kvli nim cenm elektiny zisk kolem 47 miliard K.VprogramuZelen spormmechybt adevtmiliardAdevtmiliardkorunmechybt v programu Zelen sporm na dotaceadatelm o finann prostedky. Uvd toserverParlamentnlistysodkazem na nkolik internch materil a analz ministerstva ivotnho prosted, kter m k dispozici. Nov ministr Tom Cha-lupaprojektkritizujejakoodpotku manaerskynezvldnutaresortel kritice ze strany zjemc o finann pod-porunazateplenbudovaekologickvytpn,ktermsenelbzdlouhavvyizovn dost.Podle serveru budou v programu chy-btprostedkynadotacevevimezi ptiaosmimiliardamikorun.Nkte-rodhadyhovodokonceaodevti miliardch,ikdykonenslonen jasn.PrvnnmstkynministraRut Bzkov uvdla jet 16. prosince 2010,epevisjepouzemezitemiapti miliardami korun.Podle analzy Poradenskho centra Ze-len sporm z letonho 20. ledna nen fondschopenvyhodnotitvdohledndob 75 000 dost a sla, ze kterch nyn vychz, jsou u nkolika tisc -dost pouhmi matematickmi prm-ry. Dleitjeupozornit,estvajc administrativaaschvalovnjedleneudriteln...Finannprostedkyji byly evidentn vyerpny a zcela jist sejich nedostv, cituje server z analzy.Zonch75000dostbylodosud podle dostupnch informac schvleno piblin 37 000. Loni ly z programu na zateplovn dom asi dv miliardy korun a pedloni 3,3 milionu korun.Program Zelen sporm zaal pedloni vdubnuajeurennapodporuspor energie a vyuit obnovitelnch zdroj energie v obytnch domech. Financovn jezprodejeemisnchkredit,minis-terstvo tmto zpsobem dosud zskalo 19,6 miliardy korun.NWRletoszvcenu energetickhouhl o13procentTebn spolenost New World Resour-ces (NWR), kter vlastn ostravskou dl-nfirmuOKD,sesodbratelidohodla na zven ceny energetickho uhl na leton rok v prmru o 13 procent na 71 eur (asi 1720 K) za tunu. Cena kokso-vatelnho uhl, kter se sjednv tvrt-letn, byla na prvn tvrtlet stanovena na165eur(asi4000K)zatunu.Proti poslednmutvrtletloskhorokujeto nrst o sedm procent.Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 10leden2011 Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 11leden2011EnergetikaasurovinySjednan cena koksu na 1. tvrtlet in 339 eur (asi 8200 K) za tunu, co je proti tvrtmutvrtlet2010nrstzhruba o jedno procento. Proti prmrn cenloskhorokujesjednancenavy o 23 procent.Spolenostsplnilasvproduknclestanovenprocelkovoutbuuhl v roce 2010. Podl koksovatelnho uhl v roce 2010 v rmci prodejnho mixu byl vak ni ne oekvan a podle NWR ml dopad na vnosy firmy v loskmroce. Akcie NWR dopoledne na praskburze v reakci na zprvu klesly o zhruba tyi procentn body.Najednomznaichdoldosaen produkce koksovatelnho uhl byla rela-tivn ni ne pvodn pedpoklad, co bylo sten kompenzovno vraznm nrstem produkce pevn energetic-kho uhl na naem jinm dole, uvedla firma v tiskov zprv.NWRpedpokldevletonmrocevytpiblin11miliontunuhl a800000tunkoksu. Vloskmrocefirmavytila11,4milionutunuhl a zhruba milion tun koksu. V zvislosti na vvoji trhu a podmnkch hlubinntby NWR uvd, e m potencil letos vytit navc 400 000 tun uhl.KekonciletonhorokuNWRoekvnavenobjemukoksovatelnhouhl a pravu podlu jednotlivch produkt vrmcicelhomixuveprospchkok-sovatelnho uhl v roce 2012.NWR pedpokld e extern prodeje le-tos doshnou piblin 10,3 milionu tunuhl, kter budou rovnomrn rozdlenmezikoksovatelnaenergetickuhl,a720000tunkoksu.Lonispolenost NWR prodala pes 10,5 milionu tun uhl a 1,1 milionu tun koksu.Podle analytika Marka Hatlapatky byla tbaNWRvposlednchtvrtletch loskho roku v souladu s oekvnm z hlediska objemu, nicmn nepzniv bylastrukturattotbyzvtmne pedpokldanmpodlemlevnjho energetickho uhl.Naopak prodeje byly velmi solidn, co ukazujenato,eNWRnynnelimitu-jeanitakpoptvkapouhljakospevlastnmonostitby.Zejmsetyto limity tby projevuj i v nich clech tby a prodej pro rok 2011. Prv tyto ni cle a vt podl energetickho uhl pro rok 2011 vidm jako hlavn pinu negativnreakceakcinaoznmen data, uvedl Hatlapatka. Sjednan ceny energetickho uhl jsou podle Hatlapat-ky v souladu s pedpoklady trhu.SpolenostNWRuvedla,evechny cenyuvdnveurechvychzejzesmnnhokurzu24,30K/EUR.Zro-veupozornila,eprmrnsmluvn ceny dodvek jsou orientan. Me jeovlivovat ada faktor, vetn pohyb smnnhokurzu,kvalityuhl,naaso-vndodvekaprunchustanoven jednotlivch smluv.NWRjeeskspolenostregistrovan v Nizozemsku. Je pedn tebn spole-nost ve stedn Evrop a jednou z nej-vtchprmyslovchskupinveskrepublice.KlovmajetekNWRped-stavuje ernouheln tebn firma OKD,kter provozuje na Ostravsku a Karvin-sku pt dol.VyslanecUSAEisen vefunkci;zmnil zjem Westinghouse o TemelnNov americk velvyslanec Norman Ei-sen bude v R velice aktivn prosazo-vat, aby jadernou elektrrnu v Temelndostavla americk spolenost Westing-house.Eisenalezrovezdraznil,edefinitivnrozhodnutbudenaeskstran. Americk diplomat se oficilnujalfunkce,kdynaPraskmhradpedal sv povovac listiny prezidentu Vclavu Klausovi. Skonilo tak dvouletobdob, kdy v Praze f americk diplo-matick mise chybl.NovinmEisen,kterjevPrazeza-tmjenprozatmnnarok,oznmil,eamerickprezidentBarackObama udoSentuposlaljehoopakovanou nominaci. Pokud ji horn komora ame-rickho parlamentu schvl, bude Eise-novavelvyslaneckmiseprodlouenana klasickou dlku nkolika let.Americk Westinghouse, za kter ame-rick administrativa lobbuje v Praze u del dobu, je jednm z trojice astnk vbrovhozennadostavbuteme-lnsk jadern elektrrny. Podle Eisena m tato firma nejlep a nejbezpenj technologie.O vtzi tendru by se mlo rozhodnout v roce 2013. Zjem o lukrativn zakzku vevinkoliksetmiliardkorunmaj jetesko-ruskkonsorciumkoda JS-Atomstrojexport a francouzsk spo-lenost Areva.Velvyslanec, kter se u zaal uit eti-nu a nkolik vt v rozhovoru s novini eskypronesl,jepipravensesvmi praskmi partnery hovoit i o korupci.T se pr na ptelskou vmnu nzo-r, ob zem se v boji s korupc podlenj od sebe mohou inspirovat. Tma jej pr zajm i jako odbornka na etickou problematiku.PadestiletEisenprvvttooblasti dveObamoviradil.NarodilsevLos Angeles idovskm rodim, kte pe-iliholokaust.Jehomatkapochzela ze Slovenska, peila Osvtim, otec byl pvodem z Polska.PedchozmvelvyslancemzaocenskmocnostibylRichardGraber,kter veskuskonilvroce2009sodcho-dem republikna George Bushe z prezi-dentsk funkce a nstupem demokrata Obamy.Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 12leden2011 Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 13leden2011ChemickprmyslNekonsolidovantrby Agrofertulonimrn kleslyna132mld.KNekonsolidovan trby skupiny Agrofert Holdingpodnikajcvzemdlstv,po-travinstvachemickmprmysluloni podlepedbnchvsledkkleslyna zhruba132miliardkorun,sdlilmajitel uskupenremAndrejBabi. Vsledek zahrnujehospodaen150rem. Vroce2009 inily podle pedbnch neaudito-vanch vsledk nekonsolidovan trbyAgrofertu 137,3 miliardy korun.Konsolidovantrbyskupinyzarok 2009kleslymezirono15procentna 85,89 miliardy korun. ist zisk holdingu se pak pedloni meziron snil o 700 mi-lion na 3,730 miliardy K. Konsolidovan etn zvrka tehdy zahrnovala vsledky 203 rem.Agrofert pedloni poslil svou pozici jed-nikytuzemskhozemdlsko-potravi-nskho sektoru. Koupil tehdy nejvt-ho konkurenta v oboru, podnik Agropol Group,patcdotdobypodnikateli JimuMalovi.Doskupinyvsouas-nosti pat napklad tak druh nejvt tuzemsk mlkrna Olma i druh nejvt esk pekrna Penam, soust holdinguje i spolenost Kosteleck uzeniny, nejvt- tuzemsk zpracovatel masa.Skupinajevznamnmhremtakvchemickmprmyslu.Podlesvho webu je druhou nejvt tuzemskou che-mickouskupinouadruhmnejvtm producentemduskatchhnojiv v Evrop.Napklad spolenost Preol patc Agro-fertu provozuje v Lovosicch velk zvod na zpracovn epkovho semene a vro-bu metylesteru epkovho oleje (MEO),kter se jako biosloka pidv do nafty.Na konci uplynulho roku Agrofert zskalvtinu v nejvtmtuzemskmobchod-nkovi s masema ivmi zvaty, praskrm Animalco, a pevzal roudnick ma-sokombintProchzkaholdingpatc mezistednvelkzpracovatelemasa.Babiova skupina loni zskala tak maso-kombinty Krahulk - MasozvodKrahul aKmotr-MasnaKrom. Tmskupina voblastizpracovnmasadleposlila svou pozici na trhu.Antimonopolnadvsouasnostipo-suzujezmrAgrofertukoupitjeden znejvtchtuzemskchzemdlskch podnik AGRO Jeviovice.NS:Spornou pohledvkumeod epravymhatfirma GLSELichtentejnskrmaGlobalLicence& ServicesEstablishment(GLSE)meod sttnhopodnikueprovymhat dajnou miliardovoupohledvku.Nejvysoud zamtldovolnepraprotirozsudku,podle kterho sporn pohledvka prvo-platn pela na rmu GLSE, a potvrdil tak jej nstupnictv. Ve sporu jde o 2,6 mili-ardy korun. Nejvy soud rozhodl neve-ejn,severdiktobjevilvinternetovm archivu.eproreagovaloprohlenm,e rozhodnut Nejvyho soudu neukl-dspolenostipovinnostncoplatiti nahrazovat kodu.Podle epra je pohledvka ktivn. Tovak nebylo pedmtemzkoumn Nejvyho soudu. eil jen to, zda GLSE splnila ped-poklady prvnhonstupnictv. Pvodnm alobcembyla soukrom rmaVenturonInvestment.Pohledvkapotputovala pes arabskou spolenost Al Batal Gene-ral Trading do vlastnictv GLSE. epro sezmnouastnkazennesouhlasilo,prask mstsk soud i vrchn soud vakrozhodly ve prospch GLSE, co nyn po-tvrdil i Nejvy soud.Prvn posouzen odvolacho soudu, je-ho vsledkembylo potvrzen rozhodnut soudu prvnho stupn o vstupu nabyva-telky prva - obchodn spolenosti GLSEdo zen namsto dosavadn alobkyn,je sprvn, stoj v rozhodnut NS.epro v tiskov zprv uvedlo, e dovol-nmk Nejvymu soudu chtlo zabrnitvstupu Global Licence do soudnho zen na msto pvodnho alobce, spolenostiVenturonInvestment. Otommpodle zvruNejvyhosoudunakonecroz-hodnout a soud, kter se bude zabvatsamotnou podstatou sporu, stoj v tisko-vm prohlen.Nejvy soudneodmtl nae argumenty,pouze nssnimiodkzalnajednnvevci sam. V souasn chvli vykme na doruen psemnho vyhotoven rozhod-nut Nejvyho soudu, kter podrobmedkladn prvn analze a zvme dalpostup k ochran svch prv, uvedl ge-nerln editel epro Ji Borovec.Miliardovpohledvkazaepremm nejasn pozad. Zhruba 2,6 miliardy korun chtla podle policie v minulosti ze sttn-hopodnikupodvodnvylkatskupina kolemuprchlho podnikatele RadovanaKreje, podle mdi by mohl bt Krej napojen i na GLSE.Spolenost Venturon Investment zskalapohledvku od rmy Bena, kter od roku1994 vyuvala ndre epra ke sklado-vn pohonnch hmot. Podle epra po-hledvka vbec neexistuje a byla ktivnvytvoenaKrejemaspol.vdob,kdy vermpanovalchaosvevidencipo-honnchltek.Pohledvkambtza palivo v cen zhruba 2,6 miliardy korun,kterprBenauepraskladovala,alenedostala je zpt. Spolenost to odmt s tm, e v t dob ji Bena u epra dnpalivo neskladovala.Soudy oprvnnost pohledvky ji v mi-nulosti potvrdily, stavn soud ale verdiktzruilvlistopadu2007.Dalzapravdu stnostiepra,podlekterhosoudy opovinnostizaplatitrozhodlyjenkv-litomu,ebvalpracovnicepodniku mysln schovvalasoudnobslky,e-protakoprocesunevdloanemohlo seinnhjit.enabylapodlepolicie lenkoudajnhozloinnhospolen kolemKreje. Podle dvjch vyjdenepra neme pohledvka ped soudemobstt.Generlnmeditelem DuPontproR, SlovenskoaMaarsko jeLangDo nov utvoen pozice generlnho e-ditele americkho chemickho koncernuDuPontproR,SlovenskoaMaarsko byl na potku roku jmenovn Ji Lang (49). Lang, kter pracuje pro spolenostSvt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 14leden2011 Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 15leden2011Chemickprmyslvrznchpozicchtm20let,budekoordinovat innost rmy ve techzemch z regionlnho editelstv v Praze.Spolenost DuPont v eskuinvestuje pes 20let. VHoleovnaKromskuote-vela loni v jnu zvod DuPont Moravianavrobufli,vPrazevdubnu2009zprovoznila laborato Centrumsilninchtechnologi,kterpropagujeinovativn materilyaposkytujeporadenstvpro budovn pozemnch komunikac.Lang pracoval v podniku na rznch po-zicch ve vcarsku, USA, Nmecku, Belgiiaeskrepublice,ivrznchoborech. Zanalutechnikypolymer,peelna oblastautomobilanakonecobalovou techniku a prmyslov polymery. Byl od-povdn mimojin za prodej a marketing,produktov management i vrobu.Od roku 2007 sdl Lang v Praze a odpo-vd za obaly a prmyslov polymery vevce ne stovce zem stedn a vchodn Evropy, Blzkho vchodu a Afriky. Zsad-n se zapojil i dozaloen Centra silninch technologi.AmerickspolenostDuPont,kterseceloron zisk loni zvil na 3,05 miliardy dolar(zhruba 54 miliardK) z 1,77 miliar-dy za pedminul rok, byla zaloena v roce1802. Uplatuje vsledky vdy v praxi. Du-Pont psob ve vce ne 90 zemcha nabz produkty a sluby pro rzn obory, mimojin pro zemdlstv a potravinstv, sta-vebnictv, komunikace a dopravu.esmad:Sttloni kvli vy dani z nafty pielao8mld.Kesk sttn rozpoet loni podle silninch dopravcpielkvlizvenspotebn dan z nafty o est a osm miliard korun.eskose kvli rstudan dostalomezi pt zem s nejdra naftou v Evrop a silnindopravci zaali vce tankovat v cizin, sd-lil mluv sdruen autodopravc esmadBohemia Martin Felix.Losknavenspotebndanuhlo-vodkovch paliv o korunu mlo pinst zhruba desetiprocentn nrst pedpisutto dan, ovemten naopak klesl, uvedlFelix. Podle ministerstva nanc se ale cel-kov inkaso spotebn dan z minerlnch olej meziron zvilo o 1,9 miliardy K.MinisterstvopodlemluvhoOndejeJakoba v souasnosti zmny sazeb spo-tebndannepipravuje. Podlenaich analzbysnensazbyspotebndan vy inkaso nepineslo, nelinern efektyv tomto ppad nejsou tak obrovsk, jakse mnoz domnvaj, dodal.Pestoe dopravn vkony v doprav lonirostly o vce ne pt procent, objemtan-kovanchpohonnchhmot utuzemskch erpadel se podle esmadu snil. Odtan-kovn v esku upustila nejen tranzitujcvozidla,alevzahranikupujpohonn hmoty i esk kamiony, uvedl esmad.Kamiony,jejichdojezdjevcene 2000kilometr,nemajdndvod nechvatsvpenzevR,alebohuel naopak pispvaj zahraninmrozpotm.Je nepochopiteln, e v dob obrovsk-hotlakunasniovnschodkusttnho rozpotuseministerstvonancnesna-napravitloskouchybusezvenm spotebn dan a nechv si pod rukamaunikat miliardy do zahrani, dodal Felix.Podle lednovch daj esmadu je es-ko v prmrnch cench nafty v Evrop s cenou 1,35 eura (zhruba 32,7 K) za litrptou nejdra zem. Vy cenu mVelk Britnie, vdsko, ecko a Dnsko. Nejlev-nj nafta je v Srbsku, Chorvatsku, Bosn,Lucembursku a Bulharsku.Snenspotebndanzlitrunafty o 2,40 K chtli na konci minulho roku prosadit poslanci vldnchVc veejnch,nvrhalenakonecnepedloili.Podledvjho vyjden ministerstva nanc by sazba musela klesnout pinejmenm o2,50 Knalitr, abyse eskrepublika dostaladokonkurennpoziceviRa-kouskuaPolsku. Vsledkembyovem bylaztrtaprosttnrozpoet.Resort navc sz na to, e okoln zem sv sazbydan zvednou.Unipetrolpedpokld kladnprovoznzisk za4.tvrtlet2010Pedstavenstvopetrochemickspole-nosti Unipetrol odhaduje, e provozn zisk (EBIT)skupinyUnipetrolbudezatvrttvrtlet2010pravdpodobnkladn,alehorneEBITzatettvrtletlo-skho roku.Podle odhad spolenosti bude mt ne-gativn dopad na EBIT ve vi asi 80 mi-lionkorunzatvrttvrtleturychlen odstvkyetylnovjednotkynakonci z, kter petrvvala i na zatku jna.Dle doasn snen kapacity v ranrii Litvnov v prbhu dvou tdn v prosin-cizdvodutechnickchproblmna hydrokrakovac jednotce ve vi piblin70 milion korun. Postupn odstavovnkomponent teplrny a elektrrny T200bude mt negativn dopadpiblin 50 mi-lion korun za tvrt tvrtlet.Odhaduje se, e opravn poloky ve vi piblin80milionkorunzatovan k zstatkov hodnot teplrny a elektrr-nyT200 v pedchzejcmtvrtlet budourozputny ve tvrtmtvrtlet z dvodupokraujc analzy ohledn trn hodnoty rotu ze zazen, uvedla rma.Vvoj smnnch kurz negativn ovlivnilvsledek skupiny Unipetrol ve vi pibli-n 90 milion korun.Spolenost za losk ti tvrtlet vytvoilaist zisk vce ne miliardukorunpoztrt583,7 milionukorunpedrokem. Vsamot-nmtetmtvrtletmlUnipetrolist zisk175milionkorun,cobylooproti pedchozmutvrtlet o 66 procent mn.Meziron to ale bylo zlepen po ztrt35 milion korun v roce 2009.Unipetrol se zamuje na zpracovn ropy,distribuci pohonnch hmot a petroche-mickou vrobu. Vroce 2005 se spolenost stala soust skupiny PKNOrlen, kter jenejvtmzpracovatelemropy ve stednEvrop.Skupinapatveskrepublice k nejvznamnjm spolenostem z hle-diska obratu.editelesk rafinrskIvanSouek zstvvefunkciValn hromada esk ranrsk neprojed-nala plnovan zmny ve veden spole-nosti a editel a pedseda pedstavenstvaesk ranrsk Ivan Souek tak zstvvefunkci,sdlilBoekKonen,mluv Unipetrolu, vtinovho vlastnka eskranrsk.PodlemluvhoeskranrskAleeSoukupaakcionispolenostiodsou-hlasili zmnu programu jednn a valnhromada neprojednala plnovan body.Pedstavenstvoeskranrskvsou-ladu se znnmstanov svol dal valnouhromadu. Pedpokldan termn Soukupnesdlil.Nktermlenmdozorradyaped-stavenstva esk ranrsk kon funkn obdob a zmny ve veden spolenosti tak mly bt jednm z hlavnch bod dnen valn hromady. Ivan Souek ml z vedenrmyodejtnakoncilednapovcene sedmi letech. Ukonen mho psoben je innona zklad dohody s majoritnm akcionem, citoval Souka minul tden server esk pozice.eskranrskprovozujedvnejvt ranerieropyvesku,vKralupechnad VltavouaLitvnov. Vtinovmvlast-nkemrmyjesvcenejednapades-tiprocentnmpodlempetrochemick skupinaUnipetrol.ItalskskupinaEni dr pes 32 procent akci, zbvajcch vcene16procentmbritsko-nizozemsk Royal Dutch Shell. V loskm roce esk ranrsk zvila objemzpracovan ropy na 7,318 milionu tun.Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 16leden2011 Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 17leden2011StavebnprmyslStavebnfirmybudou soutitonejlep investinzmrSvaz podnikatel ve stavebnictv vyhlsilsout TopInvestonejlepinvestin zmrroku2010.Zastnitsemohou stavby,jejichpnosemjebudobr ekonomicknvratnostinvestice,nebo spoleenskvznam.Hodnotitsebude iobohacenkulturnho,sportovnhoi spoleenskhopostavenmstaire-gionu.Porota bude hodnotit hlavn kvalitu in-vestinho zmru, posoud i ekonomicka technick parametry investice.Vedlesvazujevypisovatelemsoutetakministerstvopromstnrozvoj,mi-nisterstvo prmyslu a obchodu aVeletrhy Brno.Uzvrkapihleksouteje25. bezna. Vsledky soute svaz vyhls 12.dubna na slavnostnmveeru stavebnhoveletrhu v Brn.Loskmvtzemsoute se stalo mstoidlochovicenaBrnnskusprojektem Vhon, turistick okruh s rozhlednou.Odborncipomohou SDhledatsporypi vstavbsilniceditelstvsilnicadlnic(SD)sestavi-lotipracovnskupinyodbornk, kter budou hledat zpsoby, jak uetit pi v-stavb silnic, sdlila mluv SD Martina Vpenkov. Za pli vysok nklady na vstavbu dlnic a silnic je SDdlouhodo-b kritizovno.Tmy dopravnch odbornk budou sdru-ovat a destky osob, mezi nimi zasednou napkladPetrMooszeskhovysok-ho uen technickho nebo Petr Bebk mubyly vytyeny ministerstvemdopravy,uvedl mluv ministerstva JakubPtainsk.Zaneefektivnostvstavbykomunikac vminulostiSDopakovankritizoval ministr dopravy Vt Brta. Kvli pli vy-sokm cenm dlnic napklad loni v lis-topadu jednal s nskmvelvyslancemJching-tchajem o monosti zkuebnho zapojen levnjch nskch stavebnch rem. Ministr tak plnuje zadvat zakz-ky v silnin vstavb v reii soukromnk.ednickstrukturaSDnemtakov tlak na vt kvalitu a ni cenu, ekl ne-dvno Brta v Hospodskch novinch.VSDBrtakoncemsrpnakrtcepo svm nstupu do funkce odvolal gene-rlnhoediteleSDAlfredaBrunclka a na jeho msto jmenoval Jiho vorce.Brunclkoviministrvytalpedevm chyby pi sestavovn seznamu silninch staveb,nakterchsemlykvlispo-rm v rozpotu zastavit prce. Potkem letonho roku pak Brta nakl steckfy SD z propojen s podnikateli, SDje nsledn odvolalo a vypsalo vbrov zen na nov veden i dalch krajskch poboek.M.Boleslavuzavela smlouvuskrajem oseverovchodnm obchvatuMlad Boleslav uinila dal krok k zahje-n vstavby severovchodn sti obchva-tu msta, kter m odvst z centra mstadopravu.Zastupitelschvlilismlouvu o sdruen zadavatel a spoluprci meziStedoeskmkrajemamstemMlad Boleslav,eklprimtormstaRaduan Nwelati. Vstavba nov silnice pijde nazhruba 300 milion korun.Investoremstavbydvouproudkomu-nikaceodBondycentrakekruhovki-ovatce u Intersparu bude kraj. Ten musnyn podle zkona o krajch smlouvu takpodepsat.Vme, e to udlaj co nejd-ve, protoe v naem i jejich zjmu je, aby severovchodn st obchvatu byla ukon-ena co nejdve. Bez tto smlouvy oni ani my nememe zat, ekl primtor. Msto soubn zaplat vybudovn chodnk,veejnho osvtlen a cyklostezky.Severovchodn st obchvatu nave naji hotovou nultou etapu u Bondy centraavyvededopravuzttolokalitynav-chodn kraj msta k dlninmu njezdu a k vpadovce na Jin. Financovn akcevychzzusnesenvldya300milion korunby na ni ml poskytnout Sttn fond dopravn infrastruktury.Nov silnice uleh dalmsiln dopravnzatenmtdmve mstV. Klementa, T.G. Masaryka a Jinsk. Msto u tak pi-pravilo vechny pozemky podtangentou.Zastupitel u dve souhlasili, e msto uhrad ppadn investice nadsttn dota-ci, maximln do50 milionkorun. Stavba mla zat u v loskm roce.Blanskopipravuje zemnpln; pedpokldnovou vstavbuBlansko chce lidem nabdnout nov sta-vebn parcely. Ve dvacetitiscovmmstjichjevolnchnedostatekamstnseastokvlitomusthujzmsta.Sno-vmi plochami pro bydlen pot prvvznikajc zemn pln, kter bude veden msta schvalovat letos v prosinci. Kromvstavby e i zklidnn dopravy v centru,prodlouen p zny i pemostn ru-n eleznin trat, kter Blansko dl nadv zatm patn propojen sti, sdlilmstostarosta Ji Crha (ODS).Nedostatekstavebnchmstjepodlenjhlavnmproblmemmsta.Zjem ovstavburodinnchdomjepitom velik. Vtinou ve brzd pote s vkupy pozemk.Zjemcmovstavbumsto zejm nabdne st oblasti Luhy a loka-litunaokrajimstsk stiHornLhota.Voln parcely k vstavb jsou i v nkte-rchprolukchv mstnchstechObrka a Olen.zemn pln bude vypracovn jako vizepro dal vstavbu v Blansku s vhledem do roku 2019. Jednou z hlavnch zmn by mlobt omezen dopravy v centrumsta a prodlouen p zny od Romitlovy ulice, kter ji tvo, a po Kostel svathoMartina. P zna by se tak mohla asemco do dlky zdvojnsobit.Problmem je rozdlen msta eleznic.DrhajesoustptentratBeclav-Dn, protnajc republiku a je tedy na nrun provoz. Spojit Blansko s takzvanmStarmBlanskemby bylopodle architekt monvybudovnmdvouatmos-tnadtrat. Samozejmjetojenvize.Stavbamostbybylavelminkladn.Nicmn z dlouhodobhohlediska je nut-n potat i s tmito variantami, vysvtlilCrha. Podle nj je dle teba hledat i msto prostavbuobchodnhocentra,vnm by mly bt prodejny s kvalitnmi odvy a s vybavenm pro kutily.Vbudoucnujepodleprojektantnut-nsezabvattakvyuitmarelupo prmyslovm podniku Adast Blansko. Je v centru msta a v jeho vrobnch halchzatmpsob rmy. asemby se ale mlatato lokalita zalenit do mstsk zstavby.Otaznkyvisnadbudoucnostzchtra-lho hotelu Dukla, kter stoj na nmst Republikypmovcentrumsta.Nyn sevedousoudnpeojehovlastnictv. Vtinapolitickchstran,kterseped asem uchzela o pze voli v komu-nlnchvolbch, navrhuje demolici tohoto objektu s tm, e hyzd Blansko.SDpodalo ozemnrozhodnut naD8,stavtchceu najaePrce na zbvajcmsekudlnice D8 pes esk stedoho by mohly zat u letos najae.editelstvsilnicadlnic(SD) podalo o vydn zemnho rozhodnutspojensevemizbvajcmipovolen-mi.Rozhodnutobymohlobtbhem dvoumsc,eklamluvSDMartina Vpenkov.dost o zemn rozhodnut i o vechnastavebn povolen jsme podali a pokudvepjde dobe, mohla by bt bhem dvou msc, ekla Vpenkov. To by zname-nalo,e stavtbysemohlouvjarnch mscch. Ano,tobymohlobtreln. Kadopdnpodplat,edlniceby mla bt hotov v roce 2013, dodala.Situace okolosekupes esk stedoho vposlednchmscchutichla,pestoevloni v srpnu SD chtlo zskat povolendokonceroku. Vcisedalydopohybu a20.ledna,kdyministerstvodopravy vyhovlo rozkladu ekologick organizaceDti Zem, kter poadovala zruit dalst stavebnch povolen, mimo jin kvlichybjcmuzemnmurozhodnut. To zneplatnil u vloni v ervnu krajsk soud.Je to proto, aby bylo mon o povolen znovu podat, ekla Vpenkov.PoslednnedostavnsekdlniceD8, spojujc Prahu s podkrunohorskou aglo-merac a Saskem, je dlouh 16,4 kilometru.Ojehodostavbusevedousporyuod konce 90. let, konen podoba trasy bylaschvlena v roce 2005 a odva roky pozdji se zaalo stavt. Podle pvodnho plnu ml stt sek, jeho vtina je na zemCHKO, zhruba 11,7 miliardy korun.z ostravsk Vysok koly bsk. sporybudou hledat v oblasti stavby dlninchasilninchmost,pihloubentunel aunkladnaivotnprosted,kam mimojinspadastodrahvstavba takzvanch ekoduktproprchoddi-vokch zvat.Sloen pracovnchskupinje ist aktivita SD. Sna se tak splnit cle a koly, kterSvt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 18leden2011 Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 19leden2011Svt,EvropaamyProdukceropyOPECvlednu vzrostlanamaximumzadvarokyOrganizace zem vyvejcch ropu (OPEC) zvila v lednu celkovou tbuo 350 000 barel denn na 29,49 milionu dennch barel a dostala ji na nejvy rove od dohody na prudkmsnen tebnch kvt z prosince2008. O valnou vtinu nrstu se vak zaslouil Irk, kter nen vzn kvtamiOPEC.MrnvakzvilatbuiSadskArbieaSpojen arabsk emirty. Uvedla to ve vlastnmprzkumu agentura Reuters.VIrku, kde zahranin ropn spolenosti jako BPnebo italsk ENI naplujvldn pln vraznho zven produkce, tba vzrostla o 290 000 barelna 2,68 milionu barel. Sadsk Arbie poslila produkci o 80 000 barelaSpojenarabskemirtyo50000barel,mvyrovnalyvpadek v Nigrii a nkterch dalch zemch.NadprodukcenadtebnmlimitemOPECbezzahrnutIrkustoupla v lednuo 60 000 na 1,97 milionubareldenn. Sv vlastn omezen limitu,kter plat od ledna 2009, tak OPEC tento msc plnila na 53 procent proti55 procentmv prosinci. Plnn kvty se dostalo na rekordnch80 procentpotkemroku 2009 v dob tkho ekonomickho propadu ve vysplch zemch svta, od t doby vak disciplna vzhledemk oivovn poptvkypo rop postupn slbne.Krstutby pisplo zvyovn svtovchcenropy, v nm se ropa Brentdostala tento msc k blzkosti 100 dolar za barel. Vrazn rst cen z po-slednchmsc, kdyseropavymanilaz neformlnhorozpt 70-80dolar,OPECnepipisujestrukturlnzvenpoptvce, nbr doasnmfaktorm,jako byl brzk nstup zimnho poas, a zvenou spekulativn aktivitou zpsobenou pliveminvestinch penz na trhy komodit.Organizace zastvnzor, e ropyje nyn natrhudostatek aocilnposvcen zven tby zatm nen nutn. Jsem si stoprocentn jist,e na trhu dn nedostatek nen a e je na nm ropy spousta, ekl vetvrtek naSvtovmekonomickmfruv Davosugenerln tajemnkOPECAbdallhBadr.ZrovepopeldohadyMezinrodnagentury pro energii (IEA), podle n tento msc Sadsk Arbie vrazn zvila tbu, aby uspokojila zvenou poptvku a zmrnila tlaky na rst cen.RuskpartnerBPbojuje protijejspoluprcisfirmou RosnfRusk spolenost Alfa-Access-Renova (AAR) d londnsk soud o okamit zastaven dohody o spoluprci britsk ropn rmy BP s nejvtm ruskm producentem ropy Rosnf. Agentue Reuters to ekl zdroj z rmy TNK-BP, kter je ruskm spolenm podnikem AAR a BP.AARpodlezdrojepoaduje,abyBPdodreladohoduo TNK-BP, podle kter je tento spolen podnikprimrnmprostedkem proaktivity BP v Rusku a na Ukrajin. Ve spolenmpodniku TNK-BPm50procentakciBPa50procentAAR,kterjeinvestinm nstrojem ty ruskch oligarch.Firmy BP a Rosnf se tento msc dohodly na strategick spoluprcia vzjemn vmn sti akci. Oba podniky maj v myslu spolenhledat ropu a zemn plynv oblastechrusk Arktidy, kter byly dosud vhradn domnou ruskch ta.BPpodledohodypedRosnftiptprocentsvchakciana opltku dostane 9,5 procenta akci ruskho podniku. SpoluprcevprzkumusemtkatrozlehlchoblastKarskhomoe, kam dosud zahranin rmynemlypstup akter podle BP mohou obsahovat miliardy barel ropy a miliardy krychlovchmetr plynu.LinkedInchcemtjakoprvnsocilns akciena WallStreetInternetov sociln s LinkedIn chce letos uvst sv akcie na burzu. Bude tak prvn socilnst na americk Wall Street a podle analytik otestuje zjem investor ped oekvanm vstupemmnohemvtho Facebooku na trh, napsala v noci na dneek agentura Reuters.PodlezprvyproregultorachceLinkedInzaprimrnemisiakcizskata175milion dolar (pes ti miliardy K) a pouije je jako provozn kapitl. Akcie nabdne sama LinkedIna nkte jej akcioni.Podnikaleneuvedl,kolikakcinabdneavjakmcenovmrozptaninajakmtrhu. Nabdku pomou zorganizovat banky Morgan Stanley, Bank of America a JPMorgan. Mezinynjmi investory LinkedIn jsou spolenosti Greylock Partners, Bessemer Venture Partners,Goldman Sachs a Sequoia Capital.S LinkedInspoluzakldal v roce 2002 bval manaer sluby PayPal ReidHoman. Za prvnch devt mscminulho rokuLinkedIntm zdvojnsobila trby na 164 miliondolara mla zisk 1,85 milionu dolar (asi 32,7 milionu K). S m 90 milion profesionlnch uivatel.Mnoz investoi se budou na primrn nabdku akci LinkedIn dvat jako na test zjmu o dalsociln st. Zajm je pedevm Facebook, kter je s hodnotou kolem 50 miliard dolar a s vce ne 500 miliony uivatel dominantn sociln st svta.Zjeminvestor o soukrom internetov podniky jako Facebook, Zynga nebo Groupon roste.Tento tden se zaalo obchodovat s emis internetov rmy Demand Media, kter na webuzveejuje lnky a jej cena hned prvn den vyskoila zhruba o tetinu.Facebooknedvnonavilkapitlo1,5miliardydolarajehohodnotatakvzrostlana 50miliard.Podniknedvnooznmil,echcesvnannvsledkyzveejnitdodubna pthoroku,jaktopoadujeregultornazkladpotuakcion.Pedpokldse,ejeho primrn nabdka akci bude nsledovat.Francouzsko-japonsk automobilov aliance Renault-Nissan v loskmroce zvila prodej tm o ptinu na rekordnch 7,28 milionu voz. Oznmilyto rmy Renault a Nissan. Aliance tak loni byla tet nejvt automobilovou skupinou na svt po konkurentech Toyota a General Motors. S tsnm nskokem pedstihla nmeckho rivala Volkswagen, kter loni prodal 7,14 milionu voz, napsala agentura DPA.Podl aliance Renault-Nissan na svtovmautomobilovmtrhu loni doshl rekordnch 10,3 procenta. Firmy Renault a Nissan jsou kapitlov propojenya spn spolupracuj ji od roku 1999. Loni se navc dohodly na vytvoen partnerstv s nmeckm konkurentem Daimler.Jednn o spoluprci v automobilovmsektoru s pchodemhospodsk krize nabrala na intenzit. Vrobci automobil maj zjemnapklad o sdlennklad na vvoj novch technologi. Sna se rovn rozit objem vroby, vstoupit na nov trhy a zvit efektivitu.AlianceRenault-Nissanlonidoshla rekordnhoprodejeSvt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 20leden2011 Svt prmyslu | www.svetprumyslu.czVe dnech 12.15. dubna 2011 se mohou odbornci i irok veejnost tit na veletrh elektrotechniky, elektroniky a energetiky ELECTRON, kter probhne v Praskm veletrnm arelu Letany. Odborn veejnost se bude moci seznmit s novinkami a trendy z oblasti energetiky, elektroinstalan techniky, elektronickch prvk a systm, informan techniky, mic, automatizan a regulan techniky a mnoha dalch.VeletrhELECTRON2011tradice zstvvPrazeSvt,EvropaamyKadptmobilvesvtje podleNokiepadlekKadptmobilntelefonprodannasvtovmtrhuped-stavuje padlek nebo kopii pstroje bez licence, uvedl nejvtsvtov vrobce mobil, nsk Nokia. Dodv, e se tmoslabujepozice velkch vrobc na takzvanch mladch trzch.PodleNokiejevtinapadlknebokopibezlicencenskvroby, ale situace se tk celho svta. Nen to jen v Asii, alei v Latinsk Americe a dokonce i v nkterch stech Evropy,uvedl Esko Aho z nejvyho managementu Nokie.Svtovprodejmobilnchtelefonvetetmtvrtletvzrostl podle podklad agentury Gartner o 35 procent. Za tak vraznm nrstem byl nejen rostouc odbyt chytrch mobil, ale prvi vzestup vrobc neznakovho zbo.Za losk rok Gartner odhaduje nrst na 30 procent. Tak podleGartnerusepodlpadlkpehouplnad20procent,alejin przkumov agentury to povauj za nadnesenSvtov produkce oceli loni stoupla o 15 procent na nov rekordCelosvtov produkce oceli se v loskm roce zvila o 15 procentna rekordnch 1,414 miliardy tun. Uvedlo to Svtov sdruen pro ocel(WSA). Vsamotnmprosinciprodukcemezironstoupla o necelch osm procent na 116,2 milionu tun.Vrobaocelivn,kterjenejvtmsvtovmproducentem ispotebitelemtohotokovu,selonizvilaodevtprocentna 626,7 milionu tun. Podl zem na celosvtov produkci tak klesl na 44,3 procenta z pedloskch 46,7 procenta.Druh msto v produkci oceli loni obsadilo Japonsko, kde se vrobazvilaotvrtinuna109,6milionutun. VeSpojenchsttech produkce vzrostla dokonce o 38,5 procenta na 80,6 milionu tun.USA tak poskoily na tet msto ped Rusko a Indii.VEvropsk unii produkce oceli stoupla o 24,5 procenta na 172,9 mi-lionu tun. Nejvtmproducentemoceli v rmci EUbylo Nmecko,kde se vroba zvila o tetinu na 43,8 milionu tun, napsala WSA.Zatmco ped zhruba 15 lety bylo na celm svt 16 milion uivatel internetu,odesetletpozdjijejichpoetpekroiljednumiliardu.Mezinrodn telekomunikan unie (ITU) oznmila, e svtov poetuivatel internetu loni peshl dv miliardy, co je asi tetina svtovpopulace.Ze svtadl m nejvce uivatel internetu Asie (tm 900 milion),za n nsleduje Evropa s tm pl miliardou. Meno podlemuivatelinternetu k potu obyvatel je na tom ale nejlpe Severn Amerika, kdeinternet vyuv pes 77 procent obyvatel. Na druhmmst je Austrliea Ocenie (61 procent) a tet Evropa (necelch 60 procent).Poetuivatelinternetusezaptlet zvilomiliarduVeletrhnabdne pehldkunovinek a tren-d vznamnch spolenost z oboru. Ne-dlnousoustveletrhujesamozejm i bohat doprovodn program, ve kterm sivystavujcspolenosti,odbornci,ale i irok veejnost vybere z bohat nabdky semin, pednek a veletrnchsout.Ztitunadveletrhempevzaly vznamninstituce - Pedsedkyn Poslaneck sn-movny Miroslava Nmcov, Ministerstvo prmyslu a obchodu, esk vysok uentechnick v Praze i Vysok kola mezin-rodnch a veejnch vztah Praha.Zastoupen rem na veletrhuNvtvncibudoumtmonostnave-letrhuvidtnejvznamnjzstupcejednotlivch obor a nebude chybt ani zastoupen spolenost ze zahrani, na-pklad z Nizozem, Nmecka, Slovenska,Velk Britnie a dalch zem.Z oblasti elektroinstalan techniky se bu-douv PVALetany prezentovat rmy jako DEHN+SOHNE GmbH, Eaton elektrotech-nika s.r.o., Enika.cz, Eplan Engineering CZ,Hager Electro s.r.o., Kopos Koln a.s., RittalCzech, s.r.o., Schmachtl CZspol. s r.o. nebo ABB, s.r.o, jejich marketingov manaer Ji Kube k asti dodvPraha je hlavnmsto a z velk sti esk republiky jejednodue dostupn pro elektro profesi-only, tj. na klovou zkaznickou skupi-nu. Navc koncentrace tchto zkaznkv Praze a dostupnmokol je velmi vysok,proto je ast na veletrhu ELECTRONprons samozejm a nezbytn.Manaerka propagace spolenosti ENIKACZ,LenkaPlakovkastinaveletrhu Vizitka:pln nzev spolenosti dle obchodnho rejstku:ABF, a.s.Sdlo: esk republika, PrahaZaloen spolenosti: 1995Poet zamstnanc: 50Obor podnikn: veletrhy a vstavyRon obrat spolenosti: 164 mil. CZKManagement:pln nzev spolenosti dle obchodnho rejstku: ABF, a.s.Sdlo: esk republika, Prahazdroj: ABF as.Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 22leden2011 Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 23leden2011odbornmi organizacemi jako jsou eskagentura pro obnoviteln zdroje energie,esk fotovoltaick prmyslov asociaceneboCentrumproobnovitelnzdrojea spory energie.Doprovodn program veletrhuPronvtvnkyveletrhujepipraven doprovodnprogramzamennaak-tulntmatazoborelektrotechniky,elektroniky a energetiky.Jednmz atraktivnch tmat je bezesporuSmart Metering. Pednka na toto tma probhne druh den veletrhu veVstupnhale. Velmiuiteninformacemohou nvtvnci veletrhu zskat na pednceMinisterstvaprceasocilnvc,kter osvtltmabezpenostiprce.Zjem-ciotmaIPtelefonievezdravotnictv mohou navtvit pednku v sle pmo v hale . 1.Nasvsipijdoutakzjemcioe-mo-bilitu,nanotechnologienebomonosti spory energie.Vystavovatel se mohou rovn zastnit souteGRANDPRIXELECTRON2011.Dottosoutemohoupihlsitsvj vrobek,kterbudenslednhodnotit odbornporotasloenzpednchka-pacit oboru elektrotechniky, elektroniky a energetiky. Vyhlen vtz probhnena Galaveeru vystavovatel podanmpi pleitosti konn veletrhu ELECTRON2011.Dalpipravovanousoutprovysta-vovateleje TOPEXPOELECTRON2011 sout o nejzdailej expozici veletrhu.Hodnotitsebudeestetickaoriginln ztvrnn, pstup obchodnk i hostesekk zkaznkovi.Kompletn doprovodn programna jed-notliv dny veletrhu a aktuln informacenaleznete na www.electroncz.cz.Kontakt: ABF, a.s., tel.: 225 291 136,electron@abf.cz.Veletrh ELECTRON 2011 tradice zstv v Prazeuvd:Monost prezentovat nai spole-nost v prostorch Praskho veletrnhoareluLetanyvyuvmejiadulet.Proto setkn s naimi stlmi zkaznky i osloven zkaznk novch, v kvalitnm zzem arelu PVALetany, nesm chybtjako vhodn prostedek propagace nae-ho sortimentu. Jsme rdi, e meme btna potku nov tradice, kterou svm1.ronkemveletrhu Electron podajc r-ma ABF zakld.Tme se naVai nvt-vu naeho stnku. Ji nyn pipravujeme novinky a zajmavosti z naeho irokho sortimentu. Na vidnou v dubnu.Prozjemceooblastelektroenergetiky asilnoproudelektrotechnikybudou prezentovat sv novinky rmy jako jsou EZ, DCK Holoubkov Bohemia, a.s., Inter-nationalBEZGroup,spol.sr.o.,Maschi-nenfabrikReinhausenGmbHiPrask energetika, a.s.Stejn expozici jsme se rozhodli realizo-vat na praskmveletrhuELECTRON2011,protoevmelokalit,kterjestmto veletrhemji tradin spjata a nvtvnci ji dobe znaj. Oekvme, e tato tradicebudepokraovatamezivystavovateli anvtvnkysebudetentoveletrht-itstejnmuzjmujakovpedchozch letech, uvd ke sv asti Ing. Ji Jlek,MBA, jednatel a generln editel spole-nosti EZ Logistika, s.r.o.Letonronkveletrhubudetakpro-storemproprezentacivznamnch-remz oblasti fotovoltaiky a alternativnchzdroj energie jako jsou Delta Energy Sys-tems GmbH, Fronius esk republika, SMA CzechRepublics.r.o.amnohodalch.Vzhledemk tomu, e se jedn v souasndoboaktulnavelmidiskutovanou oblastenergetiky,budejinaveletrhu vnovnatakvelkstdoprovodn-ho programu Den OZE (Obnovitelnch zdroj energie). Cel sekce je podpoenazdroj: ABF as.zdroj: ABF as.p r m y s l e n e r g e t i k aSvt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 24leden2011 Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 25leden2011SchneiderElectricCZ,s.r.o.Vme,jakchyteuetitSpolenostSchneiderElectricsespecia-lizujenaefektivnvyuitenergie.Jejprojektyzvyujpocelmsvtbezpe-nost,spolehlivouaenergetickouin-nost.Firmaslibujea30procentspor.Veskrepublicepsobodroku1993.SchneiderElectricCZ,s.r.o.,Zkaznkm apartnermvoblastechprmyslu,ener-getiky,infrastruktury,ITastavebnictvposkytujeeenaslubyprobezpen,spolehlivaefektivnvyuvnelek-trickenergie. Vespolenostisesdlem vPrazeivpobokchvBrnavPsku pracuje228zamstnanc.SchneiderElectric,a.s.vyrbvpseckmzvodelektromechanickpstroje.Firma zamstnv600pracovnkapatmezinejvznamnjvregionu.Odroku2006 jegenerlnmeditelemeskpobokySchneiderElectricOlafKrner.Zeptalijsmesehonazkladninformaceospo-lenosti,vnpracujejidevatenctlet.Centrla koncernu Schneider ElectricTheHive(l)zamstnv1800pracovnk ve tech objektech o celkov rozloze 35tiscmetrtverench.Celoronspo-tebasetamdajnpohybujekolem 50 kWh na metr tveren, i kdy potebav bnch kancelskch budovch je asi200350 kWh.Jsousporyenergienejvtmkr-demSchneiderElectric,respektiveje energetick innost to, na emvaerma stoj?Ano, energetick innost je jednouz nej-dleitjchoblast, kter spojuje vechny nae aktivity. Tatooblast je prons klov a chceme bt celosvtov pkladem, jak tutokoncepcirealizovat.Ktomupat sprvn men a sniovn uhlkov sto-py.Nzornouukzkoujeprojektnovcentrly koncernu, kter byla otevena na konciroku2009.Zdebylojednoznan prokzno, jakchvsledklze doshnout pomoc kombinace pasivnho a aktivnho pstupu k energetick innosti. Pasivn pstupznamenpouvnspornch spotebiakomponent.Aktivnm pstupemrozummeovldnazen energetickchsoust budovy takzvan energetick management.Vemjepodstatazvenenergetick innostiproduktvarmy? Vmate-rilech?Lepmtechnickmproveden? Voptimalizacispotebypomocvpo-etn techniky a automatizace takzvanvyspl technologie. Ve vvoji programpro automatizaci energetickch proces?OlafKrner:PodstatnjesniovnuhlkovstopyNa cestou je pedevm aktivn pstup k energetick innosti, kter spov vevytrvalmpstupukoptimalizaciane-ustlmzlepovnprocesunazklad men a analzy dat. Podtrhuji slovoak-tivn. Tmto zpsobemlze doshnout a30%spor.Nemesevblzkbudoucnostistt,e poizovac nklady na zven vyuit energi se vyrovnaj provoznmsporm,take nula od nuly pojde?Jedleitumtpedemuritnann efekt a porovnat ho s investic. Jinak e-enonvratnostinvestice.Investoiserozhoduj o rovni energetick innostipodle tohotoukazatele. Na druhoustranu jeproinvestora,napkladpistavebn investici, dleit image rmy a hodnota budovy. Ta je vt, je-li projekt energetic-ky spornj.Vizitka:pln nzev spolenosti dle obchodnho rejstku: Schneider Electric CZ, s.r.o.Sdlo: esk republika /Praha (hlavn sdlo), Psek, Brno (poboky)Zaloen spolenosti: 1993Poet zamstnanc:266Obor podnikn: svtov specialista v ovldnelektrick energieRon obrat spolenosti: 4,248 Mld. K (2009)Management:Generln editel: Olaf KrnerObchodn editel: Marek Svatuka, Petr Motl, Vladimr Janypka, Vladimr Tich, Ivan HabovkVrobn editel: Thomas Bellion-Jourdan (Schneider Electric a.s.)p r m y s l e n e r g e t i k aSvt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 26leden2011SchneiderElectricCZ,s.r.o.Vme,jakchyteuetitHospodskstagnacepirozenvedek hledn spor a k optimalizaci vrobnch nklad, ale i omezovn investic. Jak vaespolenost, na zklad svch ekonomic-kch vsledk za posledn dva roky, hod-not prbh krize? Vyplatila se vmszkana zvyovn energetick innosti, i kdy to od zkaznka vyaduje vy investice?V prbhu krize byl tlak na nvratnost in-vestic v prmyslu a budovch velmi siln.I my jsme poctili zpoovn projektpro zven energetick innosti v prmyslu nebovevstavbnovchbudov.Cose te prmyslu, tak se tytoprojekty zanou znovu rozbhat. Pro investory je akcepto-vateln een, kter umouje nvratnost investic do jednoho a dvou let.Spolenosti Schneider Electric a Parkeonpodepsaly smlouvuospoluprci pi vvoji nabjechosystmuproelektromobily.SchneiderElectricsebudepodletna napjectechnologii,Parkeondodsv know-howna veejnou dopravu a parko-vac systmy. Tute, pro vae spolenostvsadila prv na tuto kartu?Elektromobilitajevelmirychleserozv-jejc tma i pro eskou republiku. Proto se jako expert v ovldn energie chcemev budoucnuvnovatzelenm projektm ainfrastrukturaproelektromobilitujeurit jednmz nich. Jsme schopni dodatkomplexn een pro tuto infrastrukturua prokomplexnost nabdky bylototospo-jen logickou volbou.Vema jak napluje losoi udritelnho rozvojepseckspolenostSchneider Electric, a. s., kter vyrb elektromecha-nick pstroje?Spolenost Schneider Electric celosvtovvnuje velkou pozornost odpovdnmu vztahu k ivotnmu prosted, zamstnan-cmaspolenosti. Vrobnspolenost SchneiderElectricmnapkladimple-mentovan certikt environmentlnhomanagementuISO14001 ji odroku2003.K1.7.2006bylazavedenaspolenost SchneiderElectricopatenvyplvajc zevropskhonazen2002/95/CEoz-kazu pouvn nkterch nebezpenchltek v elektrickch a elektronickch za-zench nzkho napt (RoHS - Restrictionof Hazardous Substances). Tato uveden zazennejsouvevrobnmprogramu spolenostiSchneiderElectric,alen-kter nae pstroje tvo jejich nedlnou soust.Jaknaplujeenvironmentlnstrategii Schneider Electric CZ, s. r. o., kter posky-tuje expertn een prorozvody elektrickenergie, prmyslovouautomatizaci, auto-matizaci a zabezpeen budov i domc-nost,energetickmonitoringaspory energie,napjenachlazenkritickch aplikac? Mimochodem, cojsoutokritickaplikace?Sname se btzelenou rmoua nabzet spomocnaicheenrmmzlepen energetick innosti. Jinak eeno, chce-me bt etrn k na planet.Kritick aplikace jsouaplikace, kdy je klo-v neperuen dodn elektrick energie,napkladdatacentra, nemocnice, ale taknkter prmyslov procesy.SpolenostSchneiderElectriczskala v roce 2007 rmu APC - American Power Conversion a spojila ji s rmou MGE UPS Systems. Vznikla divize IT Business, kterpevzalaaktivityoboupvodnchspo-lenost a nadle vyuv znaku APC by SchneiderElectric. Vetvrtmkvartlu letonho roku bude uveden novpart-nersk program. V zsad jde o odbornvzdlvn a konzultace prostednictvminternetuvoblastinapjenachlazen. Mete o programu ci vce?Clemnovhoprogramujeposkytnout partnermnstrojprodalvzdlvn, zskvnpotebnchinformac,iden-tikacinovchobchodnchpleitostavneposlednadmonostodliitse. Koncovmzkaznkmchcemenaproti tomu nabdnout monost zorientovat sena trhu rem tak, aby mli jednoznan pehledo technick zpsobilosti dodava-tel produkt a een APC by Schneider Electric pro jejich aktuln projekty.Zatkemervnaspustilaspolenost Schneider Electric aktualizovan webov portl www.preventa.schneider-electric.czvnovanbezpenostistrojastroj-nchzazen.Zjednoduenbysesnad daloci,ejdeointernetovobchod s produkty v rmci projektu Bezpenost stroj Schneider Electric. I tady je mon zskat rady a pihlsit se na kolen. Pin tatoforma komunikace s potencionlnmi zkaznky vsledky?Nejdvechcipodotknout,evppa-dwebovhoportluzamenhona bezpenostn problematiku se nejedn o internetov obchod. Nae spolenost je specialistou v oboru bezpenosti stro-jastrojnchzazen,jidlouhlta seprolujemejakonositelknow-how veenbezpenostnproblematiky atoidodavatelskmzpsobem.Ino-vovan webov portl je rozdlen do 5sekc: produkty, projekty, aplikace, frum akolen.Clemjezprostedkovatod-born veejnosti maximum technickch a legislativnch informac se zamenm nastrojnbezpenost.Zejmnafrum poskytujepracovnkmzoblastistroj-nbezpenostimonostinteraktivnm zpsobem diskutovat konkrtn aplikace s naimi odbornky.Pat koncepce SoMachine, kter pedsta-vuje kompletn nabdku pro automatizacistroj, tak k produktm APC by Schne-iderElectric? Mete otomtoproduktu - respektive produktech - ci pr slov.SoMachinenensoustproduktovnabdkyITBusinessu(APCbySchnei-derElectric).SoMachinejeintegrovan automatizaneenurenzejmna provrobcestroj,ktejsousoust businessuIndustry.Jehozklademje(krom ady vkonnch dcch systmu)software prosted pro vvoj a sprvu ui-vatelskch aplikac vetn diagnostickch funkc.InenrskSWnstrojintegrujevtinu automatizanch uzl, kter jsou dnesneodmyslitelnousouststroj.KromPLCjsoutozejmnafrekvenn mnie, servopohony, opertorsk panely a podobn. Integrac vech tchto prvk dojednohoSWprostedSoMachi-ne-sevznamnmzpsobemsniujeasovnronostprcekonstruktrai programtora a to jak pi vvoji dicho software, tak pi jeho odlaovn pmo na stroji.Vjednompseckmdenkuseobjevila zmnkaoakcirmySchneiderElectric Hodina mzdy dtem. Vybran stka 18tisckorunposlouilanavybavenjed-nohovnitroblokuvPskutymikladi-nami.Codalhodl Vaespolenost pro veejnost?SchneiderElectricjedlouholetmpart-neremprojektuPomoztedtemjiod roku2000.Kadrokprobhmeziza-mstnanci sbrka nazvan Hodina mzdy dtema vybran stka putuje pmo docelorepublikovsbrkyPomoztedtem (Kue), i tyto penze putuj napklad na loklnprojektyspojensdtmivjiho-eskm regionu.MstoPsekvybudujetechnologickcentrumza450milionkorun.Firmy zdebudoumociovovatsvnovv-robky.Spolupracovattusnimibudou i vysokokolt studenti z Ostravy i Prahy.Schneider Electric a.s. pat se svmi 600 zamstnancimezinejvtrmyJiho-OTAVA, vrobn drustvo, Vinaickho 374, 397 01 PsekTel.: +420 382 206 511, Fax: +420 382 206 512E-mail: posta@vdiotava.cz, www.vdiotava.cz NHRADN PLNN dle zkona . 435/2004 Sb. ( 81) Monte soustek pro elektrotechnick prmysl Vroba induktivnch element Vroba kabelovch svazk Tdc, balc, adjustan a kompletan prce it na zakzku Projektovn, elektromonte, revize, vroba rozvad. Zabezpeovac systmy. Prodejelektromaterilu.Spolupracujeme s vrobci stroj, pro ktervyrbme dle dodanch podklad rozvade na mru rozmr a tvar skn, tak i vnitnhoosazen pstroji.Dal skupinou jsou zkaznci, provozujc rozshl technologie, ucelen komple-xy apod. Jde o rekonstrukce stvajcch provoz nebo budovn novch technolo-gickch zazen s vysokmi nroky na zen a provoz.Zabezpeovac systmy projektujeme, instalujeme a poskytujeme servis natyto systmy: EZS elektronick zabezpeovac signalizace, EPS elektrick po-rn signalizace, CCTV kamerov systmy, ACCES dochzkov a pstupovsystmy, IT strukturovan kabel (metalika, optika, aktivn prvky)Spolenost je dritelem certifiktu pro kamerov systm PELCOENDURA, kter ji opravuje kekvalifikovan instalaci. Dle je dritelem osvden odspolenosti RADOM s.r.o. www.bak-pisek.czSpolenost AXIMA, spol. s r. o. psob na trhuv oblasti elektroprmysluji 20let a je tradinmpartneremspolenostiSchneider Electric. Zklademnabdky byl odsamhopotkua i nadle zstv sortiment vrobkSchneider Electricv cel i. Dlouholet zkuenosti s pvodnmi znakami nmdovoluj bezpen se orientovat v obrovsk zplavpstroj, ovldacch a signalizanch prvk, kter jsou pouity v zazench nejrznjch eskch a zahraninchvrobc. Vtinu univerzlnch nebo asto pouvanch poloek vedeme bn skladem. Tto vhody vyuvajpedevmrmy zabezpeujc drbu strojnch zazen asto pracujcch v nepetritch provozech.AXIMA, spol. s r. o.Vdesk 125619 00 BrnoTel. + 420 547 424 021www.axima.czaxima@axima.czp r m y s l e n e r g e t i k aLINTECH pedstavuje nov monosti uplatnnlaserovch technologi v elektrotechnickm prmysluLaserov technologie nabzej sv progresivn een tm ve vech oblastech prmys-lov vroby. Dky svm pednostem (pesnost, reprodukovatelnost, bezkontaktn a ist zpracovn, pouit pro prakticky jakkoliv materil...) nalzaj technologie jako laserov svaovn, obrbn nebo znaen stle ir uplatnn. Nejinak je tomu i v elektrotech-nickm prmyslu, pi vrob komponent pro rozvody elektrick energie nebo pi vrob senzor pro automatizaci a zen.Pkladem jsou monosti vyuit laseru ke zpracovn DPS (Deska Plonho Spoje) ze-jmnaprovysokofrekvenntechniku.Laserlzepoutkpesnmueznrznch substrt DPS (FR4, FR5, CEM, keramika, polyamid, polyester, atd.), jejich nsledn-mu znaen, vrtn technologickch otvor i otvor pro THT soustky, k tvorb vodi-vch cest, pjen i k svaovn plast. Jedinen pesnosti laseru, bn lze laserov paprsekzaostitnamnne10um,setakvyuvpitvorbstotiskovchforem a nepjivch masek. Stotiskov formy se vyrbj z kovovch materil o tlouce n-kolika set mikrometr, proto je dleit extrmn pesnost a co nejni tepeln ovlivnn materilu. V souasn dob neexistuje nstroj, kter by tyto poadavky sploval lpe ne laser. Hlavn vhodou laserovho zpracovn je adaptibilita. Pomoc jednoho lase-rovho systmu s monost regulace vkonu od destek do nkolika stovek watt lze obstarat vechny vrobn kroky, potebn k vytvoen DPS. Pi jednotlivch operacch je nutn pouze sprvn nastavit parametry laserov jednotky (vkon, frekvence, rych-lost posuvu laserovho paprsku, atd.) a pout sprvnou technologickou hlavu. Jeden laserov zdroj lze dokonce pout pi sprvn asovanm simultnnm provozu k prci na vce pracovitch.Vvoj novch technologi laserovho zpracovn i jejich zavdn do vroby se vtinou neobejde bez podpory vdeckch a vzkumnch pracovi. Zde firma LINTECH velmi zce spolupracuje s centrem CELAT (Centrum laserovch a automatizanch technolo-gi). CELAT je soust vysokokolskho stavu Nov technologie na Zpadoesk uni-verzit v Plzni. V laserovch aplikanch laboratoch se zde pro prmyslov zkaznky aktuln e ada progresivnch projekt zamench na nvrh a praktick oven la-serov technologie. Vybaven technologickch laborato CELAT bude navc v prbhu let 201113 podstatnm zpsobem rozeno dky podpoe projektu CENTEM v rmci programu VaVpI spolufinancovanho SF EU a umon eit projekty z irokho spektra technologi od laserovho mikroobrbn i vrtn miniaturnch soustek a po kalen i povlakovn velkch strojnch soust.Pro nae zkaznky z ad prmyslovch firem nabzme pedevm monost praktickho ovenlaserovtechnologieformouzpracovntestovacchvzorkanslednpak nvrhu optimlnho technickho i technologickho een pro danou aplikaci.Termovizn men tep-lotnho pole sousti pi laserovm gravrovnLaserov vrtn mikro-otvor do nekovovch materilUkzka laserovho popisueskhokraje.Budetestmtocentrem spolupracovat? A co od toho oekvte?Do tohoto projektu se rdi zapojme, ne-jenzdvodstrategiespolenosti,ale ispoluprcesmladmitalenty.Zatm tuto monost zkoumme.SpolenostiAlstomaSchneiderElectric zaloily fondrizikovho kapitlu Aster Ca-pital, prostednictvmkterhochtj nan-covat novinovativn projekty v oblastienergetiky a ochrany ivotnho prosted.Do fondu vlo Schneider Electric 40 mili-on EUR a Alstom 30 milion EUR. Mepodporu zskat i nkter projekt v R.?Ano. Tento fondzaloen na spolenost a spolenost Alstompodporuje inovativn rmyvEvrop,SevernAmericeaAsii.Jedn se o projekty z oblast energetiky a ochrany ivotnho prosted, ale i istenergie, energetick innosti, udriteln-ho zen zdroj nebo chytrch st. Aster Capital pin dovybranchrempodpo-ru, velmi dobrou znalost trhu a s pomoc sponzorSchneiderElectricaAlstom dok zajistit pstup k potencilnm kli-entm a pomoci vybudovat technickoua obchodn spoluprci.Ing. Ivan JemelkaPlojhar s.r.o. je ji dlouholetmpartneremrmy Schneider electric .Jsme vrobci paprovch obal, krabic, proloek a kompletnch balenpro jejich vrobky. Jejich vysok poadavky na kvalitu, logistiku a cel-kov sluby, ns motivuj ke stlmu zlepovn zen proces vroby,produktivity prce,obchodu a logistiky a proto se dlouhodob drmena pednch pozicch mezi ostatnmi dodavateli v kvalit dodvek ijejich termn. Spoluprci na takovto rovni chpeme jako prestina oboustrann vhodnou a kter ns obohacuje o zkuenosti a nov technologie, kterjsmeschopni uplatnit i v dalchobchodnchvztazch.Plojhar s.r.o. je esk rma, kter stav svou budoucnost na poctivosti,solidnosti a dlouhodobch vztazch se svmi partnery.SchneiderElectricCZ,s.r.o.Vme,jakchyteuetitp r m y s l e n e r g e t i k aSvt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 30leden2011 Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 31leden2011Plzeskteplrensk,a.s.Plze topialternativnmipalivyPT, jako jedna z prvnch, vstoupila v roce2003natrhsenergichladuprorzn technologick procesy, klimatizaci a chla-zen vnitnch prostor budov. Vybudovalaji tak nkolik zdroj chladu i rozvod a domsta jehovyuit. Vznamn se rovn angauje v oblasti ekologie a odpadovho hospodstv. Podle generlnho editelePTTome Drpely teplrna loni doshlazisku ped zdannm ve vi 738 milion korun. Letos to ale pravdpodobn budeu jen 530 milion korun. Vechny teplr-nyveskrepublicevydlajtentorok mn,protoesezdraujeuhladolo ikvznamnmupoklesucenelektrick energienatrhu. Vtinteplrennavc kon dlouhodob kontrakty na dodvkypaliv.Pitomnaodvtvteplrenstvje vkadmkrajinapojenaadapodnik se stovkami pracovnch mst.Plze je prvnmz eskch mst, ktermuv roce 2009 dobhl dlouhodob kontrakt nadodvkyuhl. Tamnteplrnaron spl a pl milionu tun pevnch paliv. PT je nyn mus nakupovat pouze s ronmismlouvami. Tato situace ek do dvou letvtinuteplrenskchspolenost. Uhl ne-bude. Ministr prmyslua obchoduMartin Kocourek chce proto sestavit odbornoukomisi, kter by se toutootzkouzabvala.Na to, e uhl nebude, jsme se zaali pi-pravovatpedosmilety.Rozhodlijsme pro spalovn biomasy, protoe je pova-ujeme z alternativnch een za nejper-spektivnj.Ovem,trvalonmtm deset let, ne jsme tutonovoutechnologii uvedlidoprovozu.Energetikajeobor,v nm je poteba uvaovat o zmnchv dlouhodobmhorizontu, ekl Drpela.PT provozuje nejvt esk energoblok naspalovnbiomasy.Jehoinstalacestla cca 950 milion korun a produkuje kolem 30 procent elektrick energie. M dvojnsobnou innost oproti klasickmkondenzanmelektrrnm.Ronna-hradit a 90 000 tun hndho uhl, tedyestinupotebteplrny.Elektinazbio-masy m sttem garantovanou vkupncenu o 40 procent vy, ne energii vy-rbn z uhl. Vlda vak zvauje noveluzkonaoobnovitelnchzdrojch,kter byupravovalaispalovnbiomasy. Ta ovemnen pi vrob elektiny bez dotac konkurenceschopn. Tuna hndho uhl stoj kolem 800 korun ve starch cench,zatmco biomasy 2 200 korun.KromtohoPTprovedlarekonstrukci kotle K5 a tm ron uspo piblin dva tisce tun pevnho paliva.Jak Drpela poznamenal, nhl a nesyst-mov opaten rozvoj energetiky rozhod-n nepodporuj. Proto tak teplrny byly vyaty ze zdann emisnch povolenek -krom vroby kondenzan elektiny (bez souvislostisprodukctepla).Nicmn,teplrnmseitakkrtppadnzisk.T plzesk zhruba o 30 milion korun.T.Drpela:UhlnimnenahradVedle spalovn biomasy chce PT postavit spalovnu. Mohla by za rok zpracovat ko-lem100 tisc tunodpad, kter produkujemsto a jeho okol. Pak by bylo mon naPlzesku uzavt adu skladek a dodvatobanmteplozdalhoalternativnho zdroje. Bohuellegislativaumouje,abyjakkoliobansksdruenkladlo administrativn pekky kad investinakci. Proto se me stt, e spalovna budemusetbtpostavenabezdotacezEUa rozdl zaplat obyvatel Plzn ze svchkapes, postoval si Drpela.Ten zrove tvrd, e bez domcho uhl za rozumnou cenu esk teplrenstv do patnctiletzanikne.Pokudsenezv tebnlimity,nebudeteplozehovy-rbt,protoeteplrenstvpostavennaplynujenekonkurenceschopn. Od odborn komise ustaven vldou proto oekvme,erozhodne,zdabudouc-nosteskhoteplrenstvjevmalch plynovchkotelnchpro jednotliv bloky dom,nebovnemjinm, zdraz-nilDrpela.Malkotelnysebouovem nesouzvislostnaplynu,jehocenase ned regulovat i ekologick rizika, neboemisepitakovmmnostvkotelniek jsou obtn kontrolovateln. Cena teplabynavcstouplaasiotetinu.Nadruh stranprolomentebnchlimitbez regulace cen uhl by nemlo smysl. Dnes tyto ceny regulovny nejsou, akoli ceny tepla ano. Pitomnklady na vrobu tepla tvozeticetiaedestiprocentpr-vcenauhl.Ipiprolomentebnch limit,bezregulacebysenkladyna vrobuteplavyplhalydotakovve, ebyteplrenstvnebylokonkurenceschopn,upozorujeDrpela.Ministr prmysluaobchoduMartinKocourek nedvnopinvtvsevernchech uvedl, e pro pt tyi roky budou sice limity platit, ale e nen jist, zda se tentopostoj promtne i do pipravovan novenergetick koncepce.Ing. Ivan JemelkaVizitka:pln nzev spolenosti dle obchodnho rejstku: Plzesk teplrensk, a.s.Sdlo: esk republika, PlzeZaloen spolenosti: 1.1.1994Poet zamstnanc: 267Obor podnikn: Vroba a rozvoz tepeln energieRon obrat spolenosti: 2,4 miliardy KManagement:Generln editel: Mgr. Tom DrpelaObchodn editel: Ing. Ji HoloubekVrobn editel: Ing. Zdenk DongresFinann editelka: Ing. Helena JahnovPlzeskteplrensk,a.s.(PT)jenejvtmvrobcemenerginazemmstaPlznavPlzeskmkraji. Vyrbadodvteploprovytpniohevtepluitkovvodyprovcene40tiscbytavelkpoetkomernch,podnikatelskch,sprvnchikol-skchsubjekt.SystmemcentrlnhozsobovnteplemprovozovanhoPTjsoujipokrytyvechnyplzeskmstskobvody.Spolenostdlevyrbadodvelektric-kouenergii. Vlastnrovncertifiktynaschopnostposkytovatprimrn,sekundrnatercirnregulaceelektiny,cojumoujeastnitseobchoduspodprnmislubaminadennmtrhusEPS,a.s.p r m y s l c h e m i eSvt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 32leden2011 Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 33leden2011Naepetrochemiejezcelakonkurence-schopn,vgenerlnediteleskrafinrskIvanSouekJi konc hospodskrecesepinesla snen cen zkladnch surovin mimo jin ropy. Mlo to pozitivn dopad na hospodaeneskranrsknebo jste spolen s tm zaznamenali i ni zjem o vai produkci?Cena ropy sevak v prbhulet 2009-2010spezvyovala, co s seboupinesl i nrst cen energi, zejmna zemnho plynu.Urit to vliv m a my se zde shodouokol-nost schzme v dob, kdy jsou ji znmyhospodskvsledkyeskranrsk za losk rok, a proto se mi na tuto otz-kuodpovdsnz.Pokudsepodvme na statistiky zveejovan a u eskmstatistickmademnebo eskou asoci-ac petrolejskho prmyslu a obchodu tak z tch se dovdme, e poptvka po motorovch palivech klesla za losk roko piblin 10 procent. Z toho by se tedy dalousuzovat,eipoptvkaponaich produktech bude mrn tomu ni. Z-rove musmct, e od roku 2003, kdy seesk ranrsk vnuje processingu, byl losk rok druhm nejlepm z hlediska mnostv zpracovan ropy. Pispl k tomu vak i fakt, e nai zpracovatel vyvejvce produkce dookolnchzem, ne tomu bylo v minulosti.Pokud se tedy vai zpracovatel vceorientuj na zahrani, ne dve d se tedy ct, e se vs mn dotknezven DPH na paliva prodvan v esk republice?esk trh je pro ns stle stejn a proto nejenhospodskrecesealeiskln politikaeskvldyovlivujpoptvku ponaichproduktechvtuzemsku,kde mme cca 70%podl.V dnen dob je standardnm nstrojemvelkch remlobbing. M tedy pro vs smysl lobovat u eskch politik kvli skln politice?My jsme leny ji zmnn esk asociacepetrolejskhoprmyslua obchodu, kte-r i s na podporou v tto oblasti uritaktivityvttooblastivyvj.inmetak pouze v rmci asociace, nikoliv individu-ln jako spolenost.eskrafinrsk,a.s.Naepetrochemie jezcelakonkurenceschopnJak je podle vaeho nzoru stav es-khopetrochemickhoprmyslu,jekonkurenceschopnvinadnrod-nm gigantm?Tuto otzku rd slym s ohledem na to,e jsemve svmpedchozmpsobiti od roku1995doroku2000pracoval jakoedi-tel seku rozvoje v Unipetrolu a ml jsemtutoproblematikunastarosti.Koncem minulhostoletsepodailorealizovat v esk republice celouaduvznamnch investic, kter i v rmci skupiny Unipetroljako tehdejho samostatnho subjektu,nynjizalennhodokoncernuPKN Orlen, byly velmi zsadn. Tyto investice znan pisply ke konkurenceschopnos-tiodvtv,ajitobyltehdejKauuk Kralupy,pozdjiSynthos,kterbylvak Unipetrolemprodn. VUnipetroluRPA (dve Chemopetrol) byly realizovny novvrobny polyetylenu a polypropylenu.V esk ranrsk byla vybudovna jed-notka visbreakingu a pozdji i uidnho katalytickhokrakovn,letosbudeme slavitdesetiletjejhofungovn.Dlebyla realizovna ada investic na zvenkvality motorovch paliv, aby odpovdalyevropskm standardm.Handicapemmohoubtvybudovanstednvelkkapacity.Provelkpetro-chemick zvody je nespornou vhodouumstnumoskhopobe,odkudje monzsobovatmstntrhazrove realizovatexportlodndopravou.Nae zem nem pstup k moi a proto kapa-Vizitka:pln nzev spolenosti dle obchodnho rejstku: ESK RAFINRSK, a.sSdlo: esk republika, LitvnovZaloen spolenosti: 28. dubna 1995Poet zamstnanc: 633 zamstnanc (stav k 31.12 2010)Obor podnikn: Chemick prmyslRon obrat spolenosti: 9,068 miliardy K (2009)Management:Generln editel: Ing. Ivan Souek, Ph.D.Vrobn editel: Arnoldus Johannes van der Postmie p r m y s l c h e m i eSvt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 34leden2011cita tuzemskchpetrochemickchkapacit a ranri a jejich technologick rove jezcela dostaten proobslouen loklnho trhuatentosektorjeproto(sohledem nalogistickomezen)naprostokonku-renceschopn.Chysttenktermodernizanpro-jektyprozlepenkvalityprodukcea zven produktivity prce?Oblast investic byla v loskm roce nej-ni v historii spolenosti. Jednalo se jen oudrovacprceapokudjsmenco modernizovali, tak tobyly jenppady, kdy tobylonezbytnzhlediskavroby.Ani na obdob ptch dvou let nechystme dnvznamnjinvestice,kterby napkladumonily vy konverzi pi zpra-covn ropy nebo jej kapacitn naven,ale zamme se na investice vedouc ke snen energetick spoteby pi vrob. Zde oekvme vznamn efekty, pokudsetksporatakufaktorusamotn dostupnosti energi v budoucnu. Budemesezabvat i implementac optimalizanch systm(Advancedprocesscontrol)na nkterch provozech.Vy jste zprostedkovan sous-t koncernu PKN Orlen, kter je majitelem Unipetrolu a ten je vaim nejvtmakcionem. Z neocil-nch pramen jsem se doslechl, e PKN Orlen siln omezil, nebo spe zastavil investice do modernizace vroby v Unipetrolu. Jak se vm po-dailo pesvdit akcione, e u vs se vyplat investovat?Tadybychrdpipomnl,emyjsmespolenmpodnikemspolenostUni-petrol,EniaShell.Unipetrolmpes 51 procent akci a tady bych podotkl, eesk ranrsk je zena 67,5 procent-nm hlasovnm, tedy bez souhlasu Uni-petrolu a minimln jednoho minoritnho vlastnka nelze uinit zsadn kroky. Jetbych si neodpustil poznmku, e nam pmmakcionemje Unipetrol, a. s. PKNOrlenjeakcionemUnipetrolu(stejnjako cel ada osob a instituc), kter vakUnipetrol ovld.Pokud se tk investic tak, jak ji zaznlo vpedchozodpovdi,investovalijsme okolo300milionkorunoprotidvestandardncca1miliard.Ronodpisy majetku in zhruba 1,2 miliardy a ekono-mick logika nm k, e stejnou stku bychommli opt investovat alespo dotzv. prostobnovyamyjsmenynna tvrtin. V letech 1999 a 2001 byly po-zeny pomrn nkladn investice, kter pochopiteln pispvaj k vi odpis.Kdy si lovk ekne petrochemick podnik, vybav se mu neekologick provoz. Plat to podle vs stle nebo jsou ji k dispozici technologie, kter jsou schopny omezit pokozovn prody na minimum, tedy zlomek hodnot vypoutnch neistot ped napklad 20 lety?Odpov bych rozdlil na dv sti. Mi-nisterstvo ivotnho prosted vydalo proprmyslov podniky celou adu vyhlekredukujcch emise a bylo v tomto ohle-du opravdu velmi iniciativn. Spolenostlegislativnpoadavkyspluje.Kdyse podvte do statistik v na vron zpr-v, tak mnostv vypoutnch kodlivin jeskutenzlomkemtoho,ehojsmebyli svdky ped napklad 20 lety. Vedle tohorealizujemedobrovolnopaten i s ohledemna budouc legislativn poa-davky a negativn vliv na okol se snameminimalizovat.Jak byl dvod spojen se spole-nostmi Eni a Shell?Vymidvtevelmipjemnotzky,protoemiumoujkomentovatmpedchozpsoben.Kdyjsmehovoili o konkurenceschopnosti, tak jsemzmnilm pedchoz psoben v Unipetrolu. Ped tmjsempracoval ve spolenosti KauukKralupy, kde jsem od roku 1993 vedl od-borstrategickhoplnovn,dojeho psobnostipatilovyhledvnanego-ciovnspotencionlnmizahraninmi partnery.Zapchodemzahraninch investor bylo i to, e podle nejen mho pesvden nmvstup eskch ranri dogloblnchstrukturpome.Jedn se nejen o pstup k know how, ale i lep perozdlen vrobnch kapacit jednotli-vch svtovch hr.Pokudse vrtmna potek 90. let, tak v tdob se Shell zajmal o kapitlov vstupdoranrieKauukuKralupy,zatmco Total,ConocoaEniusilovalyolitvnov-skouranerii. Tehdejministr Vladimr Dlouhpesvdiltytospolenosti,aby vytvoily konsorciuma vstoupily do obou ranri (peemTotal z konsorcia pozdji vystoupil). Jsempesvden, e se jednalo odobr rozhodnut, kter umonilovytvo-it v esku konkurenceschopn podniky vraneriiipetrochemii.Kdybyktomu nedolo, tak bynebyl prostor realizovatv90-chletechrozshlrozvojvobou smrech, kter konkurenceschopn po-staven umonil.Petr Pohorskesk kvalita s mezinrodn tradic prmyslov itn technologic-kho zazen s pouitmvysoko-tlakho vodnho paprsku itn skladovacch ndritn kanalizanch a potrub-nch dvmna npln kolon, sui, re-aktor a manipulace s katalyz-tory vetn likvidace pouitch nplnlikvidace havri ezn reaktorovch slitk chemick itn technologick-ho zazenezn za studenaBuchen Ekoservis s.r.o.Vrchlickho 600, 435 11 Lom u Mostutel./fax : 00420 476 744 127www.buchen.estranky.cze-mail: buchen.eko@iol.czEURO SUPPORT B.V., KORTE GRACHT 26, 3811 KH AMERSFOORT, THE NETHERLANDSTEL: +31 - 33 - 465 0 465, FAX: +31 - 33 - 465 0 721 , E-MAIL: EUROSUPPORT@EUROSUPPORT.NLEuro Support with its head office in The Netherlands and production facilities in the Czech Republic isspecialised in tollmanufaturing, marketing and production of catalysts for fixed and fluidised bed applications. Were a well-known and highlyvalued custom catalyst manufacturer. Our plant is well equipped and has significant experience in scaling-up from laboratryscale production via 1 to 100 kilogram quantities up to commercial lots. This in combination with our flexibility ensuresa high service level towards our cutomers for the sophisticated process of toll manufacturing of catalysts. For more informationplease visit our website www.eurosupport.nlSmall enough to be Quick and Flexiblelarge enough to handle serious projects.And this is exactly why Euro Support is your ultimatepartner for catalyst manufacturing.Dodvky a monte investinch celkvetn jejich rekonstrukcwww. p r o f i mo n t . c zeskrafinrsk,a.s.Naepetrochemie jezcelakonkurenceschopnep r m y s l c h e m i eSvt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 36leden2011 Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 37leden2011LindeGasa.s.PlynyhbousvtemAkciovspolenostLindeGasjesoustmezinrodnskupiny TheLindeGroup.Zaujmmevedoucpostavenna eskmtrhu,kIng.PetrChoulk,generlneditelLindeGasa.s.Hlavnm poslnmfirmyjevroba,prodejadis-tribucetechnickchplyn,specilnch plyn,plynprozdravotnickely,zazenasluebstmsouvisejcch.Vae spolenost se zabv vrobou a prodejemtechnickch, medici-nlnch a specilnch plyn. Daj se strun popsat? Jak je o n zjem?Pedstavitplynyznaehooborujedo-celasloit,protoety,ktervyrbme, jsou vtinou neviditeln a nemaj dnzpach.iliprezentovatjetebajako auto,pracprek,bybylopitaenza vlasy. My jimkme, e jsoutoneviditeln pomocnci.Kdybystejechtlcharakterizovat,tak jsoutopedevmvzdunplyny,to znamenplyny,ktersevyrbjdle-nm vzduchu, jde hlavn o kyslk, dusk a vzcn plyny argon, krypton, xenon,kter zstvaj jako zbytkov plyny. Nebo meme tak hovoit o technickch ply-nechvesmyslu,vjakchoborechseuplatuj,protoetechnickplynypo-tebuje skoro kad prmyslov podnik,pouvaj se v kovozpracujcm prmyslu ametalurgii,vchemickmprmyslu aelektrrenstv,vpotravinstv,vesklstvaelektronice,vestavebnictv,zdravotnictv atd.Vizitka:pln nzev spolenosti dle obchodnho rejstku: Linde Gas a.s.Sdlo: esk republika, PrahaZaloen spolenosti: 1991Poet zamstnanc: 655Obor podnikn: Vroba a prodej technickch, specilnch a medicinlnch plynRon obrat spolenosti: 5,036 mld. KManagement:Generln editel: Ing. Petr Choulk, CSc.Obchodn editel: Ing. Petr PartschFinann editel: Ing. Ivan DoubravaVrobn editel: Ing. Vladimr Polkp r m y s l c h e m i eSvt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 38leden2011LindeGasa.s.Plynyhbousvtemslueb a doplkovch produkt. Co to vechno zahrnuje?Jde o to, e prmyslov podniky, ktermaj nov vyspl technologie, ne vdy pesn vd, jak plyn by pro jejich pote-bu byl ten nejlep, protoe plyn a jejich kombinac existuj stovky. Take v adppad prost musme zkaznkovi ne-jennabdnoutplyn,aledoporuitmu tak, kter by byl pro nj nejvhodnj,nkdy mu nabdneme i projekt, dodmesttechnologie,postavmepotrubn rozvody,nabdnemedoplkovma-terily,pomckyapodobn,zejmna tebaprosvaovn. Tutooblastnaz-Zjem o plyny zvis na tom, jak se vyvj konjunkturavjednotlivchsfrchpo-uit,tebavkrizibylynejvczasaeny plynyprospojovnadlenmaterilu, eskm strojrenskm podnikm se toti snilpoetzakzek,zatmcotebaply-ny v metalurgii, nebo pro energetiku, vezdravotnictv,tamkonjunkturnsnen takov nebylo.Laick veejnosti by mohl bt bli prodej LPG Jak je situace na trhuv tto oblasti?S trochounadszky bychmohl ct, e i my jsmevthleoblastilaikov.LPGjepro nsprodukt,kternevyrbme,prons jetodoplkovprodukt,myhovpod-statjen nakupujeme a prodvme jako doplnkpiprodejitechnickchplyn. Ntrnpodljevoblastitechnickch plynvelmi vznamn, nkde mezi 5060%, u LPG je mnohem ni, 510 %. LPG bereme jako doplkov produkt, protoeje pro ns dleit, aby zkaznk, kdy si jde koupit technick plyn a potebuje te-ba propan-butan, ve dostane z jednch rukoumtologikupronaeprodejn kanly.Pouze vyrbt a distribuovat tech-nick plyny dnes ji asi nestaProto nabzte komplexn program SpolenostM+L Logistik s.r.o. je vznamnm poskytovatelem slueb v oblasti transportu a logistiky.Hlavnm poslnm na spolenosti je poskytovat sluby s vysokm standardem kvality, individulnm pstupem ke klientm a nabdkou alternativ pi een zkaznickch poadavk.N draz je kladen i na modern a ekologick koncept naich slueb, a proto nae spolenost nabz i systm kontinentln kombinovan dopravy, kter pin naim klient vy efekti-vitu a kapacitu za konkurenn ceny. Nabdka naich slueb:Silnin doprava vnitrosttn a mezinrodn Pepravy pod kontrolovanou teplotou a ADR pepravy Kombinovan doprava silnice-eleznice-silniceTerminlov sluby (manipulace, skladovn, pekldka jak zbo, tak jednotek KD) Pronjem pepravnch jednotek pro kombinovanou dopravu Poradenstv, zpracovn projektu vetn realizace Navzdory hospodsk krizi v minulm obdob nae spolenost provedla rozshl investice prv do vlastninfrastruktury kombinovan dopravy, kter je dynamicky se rozvjejc oblast slueblogistiky. Nae spolenost tento produkt nabz pod obchodn znakou UPLINE.Nae een kombinovan dopravy je pnosem nejen pro firmy z oblasti chemickho prmyslu, vrobcestavebnchakonstruknchhmotamateril,alesamozejmiprovechnyspolenosti,kterpotebujstabiln cenov prosted i dostatenou pepravn kapacitu. M+L LOGISTIK s.r.o.Jinoany 36252 25 JinoanyTel.:+420 257 111 411Fax: +420 257 111 449GSM: +420 737 235 700info@m-l.czwww.m-l.czp r m y s l c h e m i eSvt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 40leden2011LindeGasa.s.Plynyhbousvtemvmeaplikantechnika.Unspracuj kvalikovan projekt manaei a aplika-ntechnici,ktenejenejsouschopni udlat st obchodu, zpracovat projekt,pedatknow-how,aletebaprovedou i mont nkterch nebo st techno-logickch zazen tkajcch se plynovsti. Kdybychom toho nebyli schopni,takbysiodnsadazkaznkplyn vbec nekoupila, protoe by nevdla,jak ho pout.Naveuvedenslubynavazujdal v oblasti distribuce, kter my nazvme ACCURAneboSECCURA.Myjsmena dlku schopni sledovat spotebu zejm-nakapalnchplynpmouzkaznka, tentudnemuspemletnadtm,eplyn dochz a objednvat dal, my jsmeschopni sami z naehodistribunhocent-ra stav sledovat a zkaznkovi ve vhodnou dobu plyn dodat, dovzt.Doplnil bychjet jednuvc, takovoutet fzi, kdy zkaznk u plyn pouv tammu zase poskytujeme sluby, kter jsou zamenynaoblastdrbyplynovho zazen, jeho kontroly, aby nedochzelo k nikmnebo k nebezpenm