typy zemědělství a

produkce potravin

Světové zemědělství

• plocha zemědělsky využívané půdy: 36% soušepodíl orné půdy: 10%

• zem. zaměstnává cca 37,5% obyv. Zeměa podílí se 6% na tvorbě světového HDP

• pro svět. zemědělství je charakteristická vysoká intenzita zemědělské produkce(čím menší plocha, tím větší intenzita využívání)

• zemědělství ovlivňuje ráz krajiny:- odlesňování- spásání vegetace- půdní eroze- vodní hospodářství

Zemědělství na Zemi

Zemědělství:• zajišťuje produkci většiny potravin obyvatelstvu světa• produkuje suroviny pro průmysl• představuje tzv. primér

(zemědělství, lesnictví, lov, rybolov, těžba)

Charakteristika zemědělské produkce

zemědělská produkce

pěstování plodin

chov hospodářských

zvířat

1. Přírodní faktory:a) klima - teplota, srážky, sluneční svitb) georeliéf - nadmořská výškac) půda - druhy, typy, matečná hornina

2. Socioekonomické faktory:a) doprava - rychlost a možnost chlazeníb) vláda - dotace, fin. podporac) pracovní síla - dostupnost, levnostd) obchode) technické prostředky

Faktory ovlivňující zemědělství

1. samozásobitelství:- chudé státy, produkce pro vlastní spotřebu a výměnný obchod, Afrika

2. extenzivita:- velkoprodukce v přírodních podmínkách,

převážně v Americe3. intezita:

- finančně náročná produkce - stáje, skleníky, chemické hnojení, Evropa

4. příměstské zemědělství:- produkty podléhají zkáze, náročné na dopravu

(zelenina, mléko, vejce), Evropa, Sev. Amerika

Způsoby zemědělské výroby

• nejdůležitější je vlastnictví půdypřevažuje soukromé (rodinné) vlastnictvídalší formy: družstvo či stát (socialismus)

• nejběžnější forma hospodaření je farmářství(zvláště v USA, Austrálii a Evropě)

Formy vlastnictví zemědělských prostředků

Znaky: - dominuje rostlinná produkce- často se pěstují monokulturní plodiny

(pšenice, rýže, kukuřice, sója, bavlna)- pokud je chován dobytek, pak k tahu

• Příklad: Závlahové rolnictví monzunových oblastí- jižní Čína, JV Asie, Japonsko- umožňuje 2-3 sklizně ročně- pěstování rýže a zeleniny- chov ryb na zavlažovaných polích

Rolnické hospodaření

Rýžové pole v Číně

http://www.tuat.ac.jp/~pochi/images/Rice%20field.jpg

Znaky: - chov skotu a ovcí na rozsáhlých travnatých plochách(stepi, polopouště, stálezelené pastviny, horské louky)

- většinou bez rolnictví- chov honáckým způsobem - přesuny z místa na místo

• příklady:- polopouštní pastevectví v Severní Africe

a na Blízkém Východě- pastevectví na stepích Ameriky a Asie- horské oblasti Evropy a Asie- stálezelené pastviny Skotska a Irska- chov sobů v Arktidě

Pastevecké hospodaření

Pastevectví: gaucho s ovcemi v Argentině

http://media-2.web.britannica.com/eb-media/13/65213-050-378A1AF1.jpg

Znaky:- intenzivní produkce výroby- doplňování rostlinné a živočišné produkce- Evropa, severovýchod USA

Příklad:- smíšené zemědělství alpského typu

(pastva, mléko, sýry)- příměstské zemědělství

(vepříny, drůbežárny, zelinářství)- produkce rychle se kazících potravin

Smíšené hospodaření

Alpské pastevectví

http://farm1.static.flickr.com/88/219441306_ae64251cee_o.jpg

Příměstské zemědělství

chov drůbeže

http://www.rybarstvivm.cz/upload/www.rybarstvivm.cz/chov-drubeze/_dir/namest-001.jpg

chov prasat

• snaha o soběstačnost států v produkci potravin• ochrana zemědělských výrobců - zvláště EU

(cla, subvence) - rozsáhlý dovoz a vývoz• růst významu nevýrobních funkcí• řešení tvorby krajiny s minimálními ekologickými

dopady

Trendy v zemědělství

ničení krajiny pastevectvím, Madagaskar

místa, odkud se šířilo pěstování kulturních plodin:1. Čína, Nepál:

- proso, čtyřřadý ječmen, sója, batáty, bambus, mandarinka, morušovník, čínské zelí

2. Indie:- rýže, čirok, cizrna, kokosovník, bavlník, citrusy, jutovník, pepřovník, cukrová třtina, zázvor, palma ságová

• Přední Asie:- pšenice, žito, oves, ječmen, žito, čočka, hrách, len,

sezam, hořčice, mák, jabloň, hrušeň, třešeň, mandloň, pistácie, salát, petržel, mrkev, fíkovník

Rostlinná produkce - gencentra

• Středomořské:- pšenice, oves, ječmen, čočka, hrách, jetel, hořčice, řepka, brukev, petržel, tuřín, česnek, kmín, anýz, chmel

• Habešské:- pšenice tvrdá, ječmen, čirok, čočka, hrách setý, bob obecný, hrachor setý, len setý, sezam, řeřicha setá, koriandr, kávovník arabský

• Jihoamerické a středoamerické:- kukuřice, fazol obecný, paprika roční, paprika křovitá,

agáve, sisal, rajče, kakaovník, brambor, tykev, kokainovník, tabák virginský

Rostlinná produkce - gencentra

• 1. obiloviny• pšenice - nejrozšířenější, náročná na půdy a teplo

- nejvíce: Čína, USA, Francie, Rusko• rýže - subtropický a tropický pás, 2-3 sklizně za rok,

umělé zavlažování, terasová pole- nejvíce: Čína, Indie, Indonésie, Bangladéš, Japonsko, Egypt

• ječmen - mírný pás sev. polokoule- nejvíce: Francie, Německo, Rusko, Kanada, USA, Ukrajina

• kukuřice - na zrno nebo krmná- nejvíce USA, Čína, Mexiko, Francie

• žito, oves - menší plochy než ostatní obil., Německo, Polsko

• SVĚTOVÉ OBILNICE: USA, jih Kanady, JV Asie, východ Austrálie, Rusko, Francie, Argentina

Rostlinná produkce

2. hlíznaté plodiny:• brambory - výživa, krmivo, průmysl (škrob, lihoviny)

- nejvíce: Rusko, Polsko, Bělorusko, USA, Čína• batáty, maniok, jamy, taro - jedlé hlízy pěstované

v tropech (Afrika, Asie)

prodej maniokubatáty - sladké brambory

3. olejniny:• sója - významná pro bílkoviny, tuky, min. látky,

náročná na pěstování, převážně v mírném pásu- nejvíce: USA, Čína, Brazílie

• slunečnice - teplý mírný, subtropický pás, JV Evropa - nejvíce: USA, Čína, Argentina

• řepka olejka - mírný pás, nenáročná, jedlý i technický olej- nejvíce: Evropa

• olivy - nejkvalitnější olejnina, Mediteránnejvíce: Španělsko, Itálie, Řecko, Tunisko, Maroko,

Turecko

http://arsiv.ntvmsnbc.com/news/250675.jpg http://3egmbh.com/images/pm_2007_1018_Mutagenitaet_Rapsoel_13_Bild.JPGhttp://www.amadehotel.at/Blog/wp-content/uploads/2009/06/oliven.jpghttp://www.oook.cz/photos/slunecnice/2797.jpg

slunečnice roční

lusky soji

olivy

řepkové pole

4. technické plodiny• cukrová řepa - mírný pás, Evropa

- nejvíce: Francie, Německo, Rusko, Čína, USA• cukrová třtina - tropy, náročná na teplo, vláhu

a sluneční svit- nejvíce: Kuba, Brazílie, Indie, jih USA

• bavlník - subtropy (spíše suché)- nejvíce: jih USA, Kazachstán, Čína, Indie, Egypt, Súdán

• len - mírný pás, Východní Evropa• kaučukovník - trop. lesy

- nejvíce: Malajsie, Thajsko, Indonésie, Kongo, Brazílie• tabák - subtropy, teplý mírný pás

- nejvíce: Turecko, Kuba, Bulharsko, Indie, USA, Čína

5. pochutiny - nápoje• kakaovník - tropy

- nejvíce: Brazílie, Indonésie, Ghana, Nigérie, Malajsie• kávovník- tropy, pochází z Etiopie

- nejvíce: Brazílie, Kolumbie, Mexiko, Indonésie• čajovník - hlavně asijské monzunové subtropy

nejvíce: Indie, Čína, Srí Lanka, Turecko, Japonsko, Írán• vinná réva - teplý mírný pás, 90% na nápoj, 10% ovoce

- nejvíce: Španělsko, Itálie, Řecko, Francie, USA, ChileAustrálie, JAR

• chmel - mírný pás, 70% Evropa- nejvíce: Německo, UK, ČR, Belgie, USA

6. pochutiny - koření• slouží k chucení pokrmů tradičních regionálních kuchyní• tropické – pepř, vanilka, skořice, hřebíček, chilli, cury• mírný pás – kmín, křen, kopr, fenykl, majorán, oregáno

• Světová produkce je v současnosti cca 3,3 mld. m3 ročně- na 33 % objemu světové produkce se podílí Asie

• Největším producenti surového dříví v r. 2001:USA (481 mil. m3), Indie (296 mil. m3), Čína (285 mil. m3), Brazílie (236 mil. m3), Kanada (177 mil. m3), Rusko (162 mil. m3) a Indonésie (119 mil. m3)

• Podle údajů FAO se roční světová produkce dříví v průběhu 20. století zvýšila na více než trojnásobek - z 1030 mil. m3 v roce 1925 na 3328 mil. m3 v roce 2001

(podle FAO, 2010)

Lesnictví a zpracování dřeva

• těžba dřeva v tropických deštných lesích deforestace = odlesňování rozsáhlých oblastíničení ŽP rostlin i živočichůAmazonie, Konžská pánev, Borneo, Sumatra

• lesy mírného pásučástečně lze obnovovatsev. Amerika, Evropa, Rusko

• produkce dřeva:- topivo (Afrika)- výroba nábytku, stavební materiál, papír

Lesnictví a zpracování dřeva

Těžba dřeva

harvestor

deforestace

1. chov hovězího dobytka (skotu)• svět asi 1,3 mld. kusů. • nejvíce Indie - 196 mil. kusů, bez konzumace,

pro hinduisty je kráva posvátné zvíře• dále Brazílie, Čína, USA, Argentina, Rusko, Austrálie• v Africe má skot význam jako majetek• Vývoz masa a kůže - Latinská Amerika

(llanos, pampy)• Vývoz mléka - USA, Evropa (pastviny)

Živočišná produkce

plemeno skotu limousine, Evropa

plemeno skotu zebu, Afrika

2. chov prasat• svět 880 mil. kusů• chov pro maso, sádlo, kůži

- nejvíce: Čína (400 mil.), USA (60 mil.), Brazílie (30 mil.), Rusko (28 mil.)

• chov ovlivněn náboženstvím - muslimové a židé nejedí vepřové maso

plemeno bílé ušlechtilé prase plemeno vietnamské prase

3. chov ovcí• svět: 1 mld. kusů• chov pro vlnu, maso, mléko• nejvíce - Austrálie (133 mil.), Čína (111 mil.),

Nový Zéland (50 mil.), Írán (45 mi.)• zvláštnost v Íránu:

černé ovce - perzián (kožešina čerstvě narozených jehňat)

• produkce vlny - Austrálie, Nový Zéland, Čína, Rusko, Kazachstán, Argentina

http://agricultureguide.org/wp-content/uploads/sheep.jpg

ovce merino, Nový Zéland

plemeno Old Norwegian

http://www.sheep101.info/Images/Breeds/OldNorSh1.JPG

4. chov drůbeže • zejména v příměstském zemědělství• slepice, krůty, husy, kachny

nejvíce: Čína, JV Asie, Evropa• na maso: tzv. brojleři = šestitýdenní kuřata

na vejce: nosná plemena, klecový chov

http://www.agd-jevisovice.cz/souboryeditor/chick.jpg http://www.felpasz.pl/img/brojlery.jpg

5. Rybolov• mořský i sladkovodní• lov: kytovci - velryba jižní a grónská

žraloci, tuňáci, sledi, sardinky, makrely, treskymořští bezobratlí (krabi, krevety, mlži)

• největší světová loviště se nacházejí v polárních oblastech oceánů- Severní Atlantik, Severní Pacifik, Humboldtův

proud apod.• největší výlovci:Japonsko, Peru, Island, Norsko,

Irsko, Kanada, Grónsko

Rybolovné oblasti a intenzita rybolovu

pramen: NGM, říjen 2010

Největší výlovcia konzumenti ryb

pramen: NGM, říjen 2010

• Hlad a chudoba si každý den vyžádají 25 tisíc lidských životů;

• 852 milionů lidí trpí nedostatkem jídla – to je více než celá populace Spojených států, Kanady a Evropské unie dohromady;

• V 90. letech 20. století se celosvětová chudoba snížila o 20 %. Počet hladovějících se však zvýšil o 18 milionů;

• Hlad a podvýživa jsou největším zdravotním rizikem, na jejich následky umírá více lidí než na AIDS, malárii a tuberkulózu dohromady;

• Chudí utratí za jídlo přes 70 % svých příjmů. Průměrná americká rodina něco přes 10 %;

• Člověk potřebuje k zdravému životu 2 350 kalorií za den. V 54 zemích nedosahuje produkce potravin úrovně, která je nutná k nasycení obyvatelstva.

Problém výživy obyvatelstva světa

podle OSN, 2007

• Každých pět vteřin zemře hlady jedno dítě;• Každý rok se narodí 17 milionů dětí s podváhou,

protože jejich matky trpí podvýživou;• Hladovým dětem je možné poskytnout celodenní jídlo

ve škole pouze za přibližně 19 amerických centů (4,50 Kč);

• V Africe je osmkrát vyšší dětská úmrtnost než v Evropě z důvodu podvýživy;

• Na následky hladu a podvýživy umírá každoročně šest milionů dětí mladších pěti let. Ve Francii a Itálii žije 6,2 milionu dětí stejného věku.

Problém podvýživy dětí

podle OSN, 2007

Problém podvýživy

podvýživené africké dítě

vývoj energetické vydatnosti denní dávky potravin