Systémy managementu kvality ve vzdělávání - doplňkový text

Projekt Kvalitní management ve vzdělávání – cesta k úspěchu,

r. č. CZ.1.07/1.3.07/11.0002 realizuje Vyšší odborná škola a Střední škola,

Varnsdorf, příspěvková organizace, Bratislavská 2166, 407 47, Varnsdorf

Projekt byl podpořen v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Aktivita je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.

SYSTÉMY MANAGEMENTU KVALITY VE VZDĚLÁVÁNÍ

-

UVEDENÍ DO PROBLEMATIKY CERTIFIKACE

DOPLŇKOVÝ TEXT

Asistenční centrum, a.s.

říjen 2010

vzdělávací modul „Systémy managementu kvality ve vzdělávání“

2

Obsah Obsah....................................................................................................................................................... 2

Úvod ........................................................................................................................................................ 3

Vývoj české vzdělávací soustavy za posledních 20 let............................................................................. 4

Vývoj veřejných výdajů na vzdělávání ..................................................................................................... 4

Demografický vývoj ................................................................................................................................. 5

Vývoj počtu dětí, žáků a studentů ....................................................................................................... 6

Proces optimalizace školské sítě ............................................................................................................. 6

Hlavní cíl školské reformy ........................................................................................................................ 7

Rozdíl mezi školními vzdělávacími programy a klasickými osnovami ..................................................... 7

Systém kurikulárních dokumentů ........................................................................................................... 8

VÝVOJ PROFESE A ÚLOHY UČITELE .......................................................................................................... 9

SPECIÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ A ZAJIŠTĚNÍ ROVNÉHO PŘÍSTUPU KE VZDĚLÁVÁNÍ .......................................... 9

ČESKÁ VZDĚLÁVACÍ SOUSTAVA A VSTUP DO EVROPSKÉ UNIE ............................................................. 10

SROVNÁNÍ VÝSLEDKŮ ZNALOSTÍ ŽÁKŮ V MEZINÁRODNÍCH VÝZKUMECH ........................................... 10

OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST (OP VK) ..................... 10

vedoucí pracovníci škol a školských zařízení. VÝZNAM .................................................................. 11

PROJEKT CESTA KE KVALITĚ JE ZAMĚŘENÝ NA VŠESTRANNOU PODPORU ŠKOL V OBLASTI VLASTNÍHO

HODNOCENÍ. ......................................................................................................................................... 12

CO JE DOBRÁ ŠKOLA? ............................................................................................................................ 16

REALIZACE ROZHODNUTÍ VEDENÍ ŠKOLY - ZAVEDENÍ SYSTÉMU MANAGEMENTU KVALITY DLE ČSN

EN ISO 9001:2009 .................................................................................................................................. 17

CERTIFIKACE A PROŠKOLENÍ – finanční zdroje ...................................................................................... 20

ČSN EN ISO 9001:2009 Systémy managementu kvality - Poţadavky ............................................ 22

ČSN EN ISO 9004:2001 Systémy managementu jakosti - Směrnice pro zlepšování výkonnosti .... 23

ČSN EN ISO 9000:2006 Systémy managementu kvality – Základní principy a slovník ................. 23

PŘÍNOSY CERTIFIKACE SYSTÉMU MANAGEMENTU KVALITY PODLE ČSN EN ISO 9001:2009 - OBECNĚ 23

METODIKA ISO/IWA 2:2003 + APLIKACE NA ISO 9001 .......................................................................... 24


3

Úvod

Má – li hospodářství Evropy zůstat konkurenceschopné a zachovat prosperitu

svých občanů, je jedinou účinnou odpovědí inovace a kvalita. Evropská komise

v roce 1994 vyhlásila program Evropské politiky podpory kvality. Program je

zaměřen na zdůraznění koncepce kvality jako nové strategické filosofie

podnikového řízení, a to jako faktoru týkajícího se nejen dodávek výrobků a

služeb, ale také důležitosti pozitivních sociálních změn spojených s touto

strategickou realizací.

Hledisko řízení kvality by mělo být uplatňováno systematicky i ve všech

vzdělávacích institucích; tyto subjekty by se měly přidržovat zásad kvality

a jejich výkon by měl být systematicky vyhodnocován.

Pro ty, kteří se chtějí blíže seznámit s pojmy kvalita a řízení kvality

a s jejich uplatňováním ve školní praxi, předkládám tento studijní materiál

a věřím, že jej uvítají všichni, kdo chtějí především poskytovat kvalitní vzdělání

svým žákům, studentům.


4

Vývoj české vzdělávací soustavy za posledních 20 let Spolu s politickými a ekonomickými změnami, které prodělávala celá česká společnost, měnilo po

roce 1989 svou podobu i české školství. Základní změny se dotkly povinné školní docházky, měnila

se celá soustava středního školství, nově vznikly vyšší odborné školy a změnami prošlo i vysoké

školství.

Schéma vzdělávacího systému ČR v roce 2009


5

Vývoj veřejných výdajů na vzdělávání

Veřejné výdaje na školství vykazovaly v období 1990-2007 převážně rostoucí tendenci.

Restriktivní opatření v letech 1997 a 1998 (tzv. „úsporné balíčky“) se odrazila i ve

školství snížením celkového objemu finančních prostředků.

Demografický vývoj Demografický vývoj je základním východiskem pro strategické plánování vývoje vzdělávací soustavy,

protože ovlivňuje potřebné kapacity jednotlivých součástí vzdělávacího systému, a tedy i finanční

prostředky do těchto součástí směřované. Uplynulé dvacetiletí se vyznačovalo odezníváním důsledků

populačního nárůstu ze 70. let, což byl důsledek populačního opatření tehdejší vlády. Vysoké počty

narozených v 70. letech ovlivňují na přelomu tisíciletí naplněnost vysokých škol. Pokles porodnosti v

80. letech a hlavně v 90. letech znamenal a znamená jeden z problémových bodů českého

vzdělávacího systému. Od roku 2002 zaznamenáváme opět nárůst živě narozených dětí. Tento

demografický růst se projeví v českém vzdělávacím systému s určitým zpožděním, v současnosti se

dotýká především mateřských škol a 1. stupně základních škol.

Obecně je možné konstatovat, že v uplynulém dvacetiletí počet žáků postupně klesal. Tento pokles

je především důsledkem nepříznivé demografické situace, způsobené poklesem počtu populace ve

věku dětí v mateřských školách, žáků základních a středních škol.


6

Vývoj počtu dětí, žáků a studentů

Zdroj: ÚIV

Proces optimalizace školské sítě

Z důvodu populačního vývoje docházelo k postupnému rušení a slučování škol do větších právních

celků, a to jak na úrovni mateřských, základních i středních škol. Počet mateřských škol se v průběhu

dvacetiletí postupně snižoval, což je částečně i důsledek rozhodnutí samospráv na úrovni obcí, které

se v důsledku nepříznivého demografického růstu uchylovaly k jejich rušení. U základních škol naproti

tomu můžeme ještě do školního roku 1995/96 sledovat postupný nárůst. V dalším období dochází

k jejich postupnému snižování. Snižování počtu základních škol částečně souvisí i s první vlnou

optimalizace, která byla primárně zaměřená na optimalizaci sítě středních škol. V souvislosti s

demografickým vývojem a dalšími faktory se potřeba optimalizovat strukturu sítě škol rozšířila i na

základní školy.


7

Hlavní cíl školské reformy

Hlavním cílem vzdělávání se stává rozvoj životních dovedností, které jsou pro dnešní

svět klíčové – umět se učit, komunikovat, umět řešit problémy, umět spolupracovat

s ostatními, nést za své jednání a chování odpovědnost atd. Jde o vědomosti, dovednosti

a osobnostní vlastnosti, které jsou široce využitelné, umožňují uplatnění v širokém

spektru povolání, rychlou rekvalifikaci, adaptaci na změny atd. Zpřístupnění vzdělávání

je pak třeba vnímat nejen z hlediska srovnatelných možností pro žáky s různými

zdravotními a sociálními podmínkami, ale i z hlediska uplatnění postupů, jak žáky

vtáhnout do aktivní účasti na vzdělávání. Základem musí být příznivé prostředí pro

vzdělávání a motivace k učení jako celoživotní nezbytnosti.

Rozdíl mezi školními vzdělávacími programy a klasickými

osnovami

Hlavní rozdíl mezi klasickými osnovami a školním vzdělávacím programem je v tom, že

dosavadní učební osnovy byly totožné pro všechny školy v republice. Vycházely

z určitého průměru podmínek, průměru úrovně žáků a z tradičního nastavení

vyučovacích předmětů v učebním plánu. Jejich cílem pak bylo osvojení učiva a

zhodnocení, do jaké míry ho žák zvládl a zda je schopen ho reprodukovat.

Rámcové vzdělávací programy oproti tomu nekladou důraz na učivo, ale na výsledky

vzdělávání. Stanovují základní požadavky na vzdělávání žáků základních a středních

škol ze strany státu, které si školy dále rozpracovávají a konkretizují ve svých

školních vzdělávacích programech tak, aby odpovídaly konkrétním podmínkám

školy, zkušenostem učitelů a skladbě žáků. Podstata změny však netkví jen v

možnosti změny dokumentu, ale především ve způsobu jeho realizace, tj. v přístupu k

žákům, jejich motivaci, v příznivé atmosféře, ve vytváření prostoru pro aktivní

zapojení do výuky, pro samostatné hledání, tvoření, zkoušení atd. Kurikulární

reforma je podporována tvorbou metodických materiálů, byl vytvořen metodický portál

a v rámci portálu vybudováno Konzultační centrum. Zavádění rámcových vzdělávacích

programů do praxe, proces tvorby školních vzdělávacích programů a zahájení výuky

podle nich bylo podpořeno také projekty ESF.


8

Systém kurikulárních dokumentů

Legenda: RVP PV – Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání; RVP ZV – Rámcový

vzdělávací program pro základní vzdělávání; RVP GV – Rámcový vzdělávací program pro gymnaziální

vzdělávání; RVP SOV – Rámcový vzdělávací program (programy) pro střední odborné vzdělávání.

Ostatní RVP – rámcové vzdělávací programy, které kromě výše uvedených vymezuje školský zákon –

Rámcový vzdělávací program pro základní umělecké vzdělávání, Rámcový vzdělávací program pro

jazykové vzdělávání, případně další.

Evaluace vzdělávacího systému – cesta ke kvalitě vzdělávání

Evaluace vzdělávacího systému a jeho částí před rokem 1989 nebyla žádnou institucí plně zaštítěna,

neexistovalo žádné srovnání vědomostí českých žáků v porovnání s žáky ze zahraničních zemí.

Transformace školství po roce 1989 vyžadovala řešení otázek evaluace jako jednoho z důležitých

nástrojů vzdělávací politiky. České školství muselo vytvořit nástroje pro ověřování kvality vzdělávání,

a to na všech úrovních – úrovni žáka, školy a školského systému jako celku, a to jak vnitřní, tak i vnější

formy.

ŠKOLNÍ

ÚROVEŇ

STÁTNÍ

ÚROVEŇ

RVP PV

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY (ŠVP)

OSTATNÍ

RVP*

RÁMCOVÉ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY (RVP)

RVP ZV

RVP GV

RVP

SOV


9

VÝVOJ PROFESE A ÚLOHY UČITELE

Pro realizaci reforem ve vzdělávání měly rozhodující význam zejména odborná úroveň a osobní

kvality pracovníků ve školství. Změny ve společnosti kladly výrazně vyšší nároky a požadavky na výkon

výchovně-vzdělávací práce, takže bylo nezbytné vytvořit nový právní rámec, který by pedagogickým

pracovníkům zajistil zlepšení podmínek a který by pozměnil systém odměňování tak, aby nebyl

založen jen na délce praxe, ale i na kariérním růstu.

SPECIÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ A ZAJIŠTĚNÍ ROVNÉHO PŘÍSTUPU KE

VZDĚLÁVÁNÍ

V roce 2008 byly formulovány kroky, které mají podpořit vytváření potřebných podmínek v praxi a ve

vzdělávacím procesu ve školách:

Objektivní zmapování situace – studie zaměřené na míru zapojení dětí se speciálními vzdělávacími potřebami v hlavním vzdělávacím proudu a definování míry individualizace pedagogického přístupu.

Rozvíjení podpůrných opatření ve vzdělávacím systému a na úrovni škol a lokalit – jedná se o zajištění dostatečné kapacity k realizaci podpůrných a vyrovnávacích opatření v rámci hlavního vzdělávacího proudu. Děti se speciálními vzdělávacími potřebami by měly mít možnost navštěvovat školy v jejich lokalitě a vzdělávat se s ostatními dětmi. Na druhou stranu je potřebné zajišťovat i vzdělávání ve speciálních školách, které poskytují těmto dětem prostředí a podmínky k optimálnímu rozvíjení jejich vzdělávacího potenciálu.

Poskytování potřebné péče od nejútlejšího věku dětem se speciálními potřebami a jejich rodičům – jedná se o realizaci programů pro děti se zdravotním postižením a jejich rodiče již od nejranějšího věku.

Důležitým faktorem při vytváření inkluzívního prostředí a vzdělávání dětí ve smíšených skupinách je vysoká kompetence učitelů a speciálních pedagogů.

V oblasti poradenství je třeba se zaměřit na rozvíjení sociokulturně citlivého přístupu, multidisciplinárního způsobu práce.

Předpokladem pro zvýšení inkluzivity vzdělávacího systému je naplňování principu partnerské spolupráce za účelem sjednocení politik jednotlivých aktérů na poli sociálního začleňování.


10

ČESKÁ VZDĚLÁVACÍ SOUSTAVA A VSTUP DO EVROPSKÉ UNIE

Vstupem do EU získala Česká republika možnost plně se zapojit do všech aktivit a

iniciativ v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, komunitárních programů zaměřených

na podporu rozvoje systémů vzdělávání a odborné přípravy a spolupráci mezi

vzdělávacími institucemi jak mezi členskými státy EU, tak i s institucemi ze třetích zemí.

Programy Evropské unie

Se zapojováním České republiky do evropského vzdělávacího prostoru souvisí i participace na

programech EU, jejichž cílem je posilovat vzájemné porozumění a podporovat naplňování cílů

společné vzdělávací politiky Evropské unie definovaných v rámci tzv. Lisabonské strategie. Tyto

programy se během uplynulých dvaceti let staly součástí škol, jsou využívány žáky, studenty i

pedagogy v hojné míře. Pro základní a střední školství patří mezi nejvýznamnější programy Comenius,

eTwinning a program Mládež (v současnosti Mládež v akci).

SROVNÁNÍ VÝSLEDKŮ ZNALOSTÍ ŽÁKŮ V MEZINÁRODNÍCH

VÝZKUMECH

Vývoj znalostí českých žáků v uplynulých letech ukazují výsledky především ze dvou mezinárodních

výzkumů, a to z výzkumu PISA a výzkumu TIMSS, které, jak již bylo uvedeno výše, zkoumaly

matematickou, přírodovědnou a čtenářskou gramotnost. Cílem výzkumu PISA (Programme for

International Student Assessment) je porovnat výsledky patnáctiletých žáků v různých oblastech

vzdělání. Zjišťuje úroveň osvojených dovedností důležitých pro další studium a pro uplatnění v dalším

životě. Pro výzkum TIMSS (Trends in International Mathematics and Science Study) jsou cílovou

skupinou žáci 4. a 8. ročníků základních škol a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií. Zaměřuje

se na vědomosti a dovednosti žáků rozvíjené ve výuce a vychází z učebních dokumentů zúčastněných

zemí. Zkoumá podrobněji podmínky a průběh výuky a obsah kurikula jednotlivých zemí.

V porovnání s ostatními státy se ukazuje, že se bohužel výsledky našich žáků spíše zhoršují. Z této

skutečnosti vyplývá hlavní úkol v současné době – ZAJISTIT KVALITU VZDĚLÁVÁNÍ.

OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST

(OP VK)

Jedná se o víceletý tematický program pod záštitou MŠMT (Ministerstva školství, mládeţe a

tělovýchovy ČR ).


11

Program (OP VK) se zaměřuje na oblast rozvoje lidských zdrojů prostřednictvím vzdělání

ve všech jeho rozmanitých formách s důrazem na komplexní systém celoţivotního

vzdělávání, utváření vhodného prostředí pro výzkumné, vývojové a inovační aktivity a

stimulace spolupráce účastněných subjektů.

V rámci tohoto programu MŠMT spolu s partnery CZVV (Centrum pro zjišťování výsledků

vzdělávání) a NIDV (Národní institut pro další vzdělávání) realizují projekt „Příprava

podmínek reformované maturitní zkoušky" (PRO.MZ).

Tento projekt je naplánován na období 1. 4. 2009 – 31. 12. 2012 a je zaměřen zejména na: přípravu zcela nové struktury maturitní zkoušky; vybudování kvalitativně vyššího stupně přípravy, ověřování a následné aplikace evaluačních

nástrojů (konstrukce a aplikace testových materiálů); tvorbu moderního e-learningového prostředí pro odbornou přípravu rolí pedagogických

pracovníků v evaluačních projektech včetně maturitní zkoušky; tvorbu podmínek pro certifikace jazykových zkoušek; tvorbu srovnatelných podmínek pro žáky se SVP v rámci maturitní zkoušky.

Základním CÍLEM projektu je připravit, ověřit a implementovat nástroje, metody a opatření,

která zajistí proveditelnost reformy maturitní zkoušky.

CÍLOVÝMI SKUPINAMI TOHOTO PROJEKTU JSOU: žáci škol a školských zařízení včetně žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a ti žáci, kteří

jsou ohroženi předčasným odchodem ze vzdělání; pracovníci škol a školských zařízení;

vedoucí pracovníci škol a školských zařízení.

VÝZNAM

Mezi nejvýznamnější aspekty přidávající hodnotu vzhledem k současnému stavu patří

zejména: 1. posun hodnocení výsledků vzdělávání od faktografických zjišťování k ověřování

kompetencí ţáků při zjišťování míry jejich klíčových schopností;

2. přibliţování evaluačních postupů středoškolského studia evropské dimenzi a docílení

uznávání dosaţené středoškolské úrovně vzdělání v evropském měřítku alespoň ve

vybraných částech vzdělávání;

3. eliminace nebo alespoň zmírňování subjektivních sloţek hodnocení maturitních

zkoušek a objektivizace kritérií hodnocení a postupů;

4. zvýšení míry rovnosti přístupu ke vzdělávání posílením moţností účasti ţáků se SVP

na maturitních zkouškách za podmínek, na které jsou zvyklí ze studia;

5. potenciální ekonomické efekty z redukce počtu přijímacích zkoušek na vysoké školy

uznáváním úrovně hodnocení znalostí a kompetencí ţáků maturitní zkouškou;

6. profesionalizace a aplikace vhodných technologií v procesu přípravy, průběhu a

zpracování výstupů maturitních zkoušek.

Hlavním ukazatelem přidané hodnoty je připravená proveditelná a bezpečná maturita.

http://www.msmt.cz/

http://www.cermat.cz/

http://www.nidv.cz/


12

PROJEKT CESTA KE KVALITĚ JE ZAMĚŘENÝ NA VŠESTRANNOU

PODPORU ŠKOL V OBLASTI VLASTNÍHO HODNOCENÍ.

Základní a střední školy mají zákonnou povinnost pravidelně provádět pravidelné zhodnocení

své vlastní práce za období 3 let. Podívat se s určitým nadhledem na své vlastní působení není

ovšem nic jednoduchého a řada škol to pokládá za velký problém. Přitom jedině dobře

provedené vlastní hodnocení (AUTOEVALUACE) ukáţe klady i zápory dosavadní

práce školy a můţe se stát odrazovým můstkem k pozitivním změnám a zároveň

k posílení autonomie škol. Projekt „Cesta ke kvalitě“ proto nabízí školám pomocnou ruku.

Byl zahájen v květnu 2009 a bude ukončen v dubnu 2012. Projekt je připraven pro mateřské školy speciální, základní školy, základní umělecké školy, střední

školy, konzervatoře a jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky.

CÍLEM projektu je podpořit školy v jejich autoevaluačních procesech.

1. Obecné přínosy vlastního hodnocení, které škola zaznamená bez ohledu na to, jakými postupy/nástroji bude sebehodnocení provádět:

• Poznání svých silných a slabých stránek. Umožňuje stanovit konkrétní a objektivně zdůvodněné

CÍLE, které chce škola dosáhnout ve svém rozvoji. Rozkrytí a podrobná specifikace slabin a úspěchů

přispívá nejen k sebereflexi školy jako celku, ale i jednotlivých učitelů. V jejím důsledku lze očekávat

zvýšení motivace pedagogických pracovníků k osobní angažovanosti na chodu „své“ školy.

• Pochopení vnitřních mechanismů PROCESŮ, které se odehrávají v činnosti školy. Posiluje vnitřní

potřebu dialogu (příp. je signálem k jeho kultivaci a rozvoji) mezi vedením školy a jejími

pedagogickými pracovníky ve smyslu vytváření tvůrčích týmů, podílejících se na plnění stanovených

cílů rozvoje školy. Přispívá rovněž k rozvíjení dialogu se žáky, s rodičovskou veřejností, se sociálními

partnery.

• Získání PODKLADŮ PRO DISKUSI s kontrolními orgány (ČŠI, kontrolními orgány zřizovatele apod.) a

dalšími institucemi (sociálními partnery, místními orgány státní správy a samosprávy apod.). Ve

vztahu k vlastnímu hodnocení lze na základě výstupů z kontrolní činnosti hledat ve spolupráci s

příslušnými orgány další náměty k zlepšení práce školy a ku specifikaci dalších cest jejího rozvoje.

Rovněž lze očekávat, že vlastní hodnocení školy bude představovat zajímavý zdroj informací pro

spolupracující organizace ze světa práce, regionální orgány státní správy a samosprávy i pro školskou

radu. Z jejich strany pak mohou vyplynout INSPIRATIVNÍ PODNĚTY pro stanovení dalších cílů činnosti

školy a směrování jejího rozvoje.

2. Přínosy, které škola zaznamená v případě využití mezinárodních standardizovaných nástrojů pro sebehodnocení a zajišťování kvality:

http://www.nuov.cz/ae/o-projektu

http://www.nuov.cz/ae/aktivity-projektu


13

• Vlastní hodnocení školy získá KOMPLEXNÍ SYSTÉMOVÝ CHARAKTER. Již sama skutečnost, že škola

zveřejní svoje rozhodnutí využívat v rámci procesu sebehodnocení mezinárodně používané nástroje

orientované především na řízení kvality, výrazně zvyšuje její prestiž jak mezi školami, tak i vzhledem k

žákům, rodičům, zřizovateli, sociálním partnerům i k širšímu vnějšímu okolí. Dává tak najevo, že

usiluje o co nejobjektivnější pohled na sebe samu, představy svého rozvoje má reálně podloženy, je

připravena postupně naplňovat stanovené strategické záměry a dlouhodobě pracovat na zvyšování

kvality poskytovaných služeb. Informace, které v tomto směru poskytuje, jsou utříděné, jednoznačné

a představují významnou platformu pro rozvinutí věcné diskuse uvnitř školy i s vnějšími

zainteresovanými stranami.

• Výsledky Z PROCESU sebehodnocení umožní srovnání s příbuzně zaměřenými školami a

vzájemnou výměnu získaných zkušeností. I když není povinností školy zveřejňovat zprávu vlastního

hodnocení, přesto vedení školy se může dobrovolně rozhodnout o jejím „odtajnění“ a využít tak

přidané hodnoty benchmarkingu. Komunikace s dalšími školami, které v procesu vlastního hodnocení

postupují shodnými nebo obdobnými kroky, umožňuje výrazné zefektivnění prováděných činností.

Lze se tak vyvarovat postupů, které se až v delším časovém úseku projeví jako málo účinné nebo ne

zcela vhodné, a naopak získat podněty pro rozvoj takových cest, které prokazují potřebné

předpoklady pro dosažení žádoucích změn. Výměna praktických zkušeností z procesu sebehodnocení

a poznatků z využívání příslušného nástroje v dané oblasti včetně problémů, které v této souvislosti

bylo nutné řešit, má i další významný dopad: pocit vzájemné morální podpory těch, kteří vedou

sebehodnocení, v jejich dalším úsilí o rozvoj školy. Porovnáním vlastních a cizích výstupů ze

sebehodnocení (příp. aktuálních výsledků dosažených v určitém stádiu procesu sebehodnocení) škola

navíc získá potřebnou orientaci v tom, jak si sama stojí mezi ostatními. Toto zjištění má nesporný vliv

na posílení motivace k další práci („musíme se vyrovnat s ostatními“; „jsme nejlepší, tuto pozici si

musíme udržet i nadále“ apod.). Získané informace a diskuse o nich v neposlední řadě umožní nalézat

optimální způsoby řešení společných nebo příbuzných problémů a úkolů.

• Možnost získání Národní ceny České republiky za kvalitu, případně Evropské ceny za kvalitu. K

těmto cenám lze dospět prostřednictvím aplikace příslušného nástroje resp. kombinace několika

nástrojů, které jsou uvedeny v dalším textu. Jedná se o dlouhodobý a náročný PROCES; pokud se však

škola rozhodne směřovat k tomuto CÍLI a skutečně jej dosáhne, pak získá významnou pozici na

vzdělávacím trhu. Získání ceny potvrzuje kvalitu poskytovaných služeb, schopnost školy obstát v

konkurenčním prostředí a signalizuje, že její absolventi jsou na potřebné úrovni připraveni pro vstup

do světa práce či do terciárního vzdělávání. Ve svém praktickém důsledku to mj. znamená, že taková

škola nebude mít problémy s výběrem kvalitních uchazečů o studium, což je vzhledem k stávajícímu

stavu a prognózám demografického vývoje velice závažný faktor. Neméně důležitá je však i pověst,

kterou škola získá nejen na regionální, ale i nadregionální úrovni, a to jak v oblasti sociálního

partnerství, tak i v oblasti dialogu s příslušnými institucemi, orgány státní správy a samosprávy i

širokou veřejností.


14

3. Přístup školy k nástrojům pro provádění sebehodnocení kvality:

Nabídka nástrojů pro vlastní hodnocení (sebehodnocení, též autoevaluaci, sebeevaluaci, self-

evaluation, self-assessment apod.) je velmi pestrá. V oblasti vzdělávání lze nástroje určené pro

zajišťování kvality a sebehodnocení rozčlenit například podle toho, na jaké úrovni se

• Sebehodnocení na úrovni jednotlivce (individuální sebehodnocení – např. žáka, učitele, vedoucího

pracovníka či jiného zaměstnance školy), při kterém jsou využívány různé nástroje zaměřené na

diagnostiku osobnosti.

• Sebehodnocení na úrovni vzdělávací organizace (školy, firmy, podniku apod.). Takové

sebehodnocení bývá většinou realizováno vedením příslušné organizace a nebo pověřeným týmem

pracovníků.

Může být orientováno na celkovou autoevaluaci školy (výsledky školy, klima školy, pedagogický

proces, zdroje, management).

Dále může být zaměřeno pouze na různé aspekty chodu školy:

o na plánování a vývoj kurikula, kde lze využívat např. Metodiky tvorby školních vzdělávacích programů (ŠVP)

Jen málo českých škol se dosud soustřeďuje na takové sebehodnocení, které je komplexně

orientováno na řízení kvality školy a jehož realizace předpokládá aplikaci některého z následujících

standardizovaných nástrojů pro zajišťování kvality:

CQAF (Společný rámec zajišťování kvality odborného vzdělávání a přípravy v Evropě)

Metodika ISO/IWA 2:2003 – směrnice pro aplikaci ISO 9001:2000 ve vzdělávání

Model EFQM (European Foundation for Quality Management – Evropská nadace pro řízení kvality)

Model CAF (Common Assessment Framework – společný hodnotící rámec).

Poněkud využívanějším přístupem k sebehodnocení je aplikace SWOT analýzy:

SWOT analýza = metoda, která se zabývá analýzou hlavních faktorů konkurenční pozice firmy a jejího

vlivu na strategické chování (lze provádět i SWOT analýzu školy) je otevřeným ohodnocením

organizace a je velmi užitečným, pohotovým a snadno použitelným nástrojem ke zjištění celkové

situace organizace. Účelem této diagnózy není určit jakýkoliv druh silných stránek, slabých stránek,

příležitostí a ohrožení, ale zaměřit se na vyzdvižení těch, které mají strategický význam (jsou ve

vztahu ke strategickému záměru).

Přednosti jsou pozitivní vnitřní podmínky, které umožňují organizaci získat převahu nad konkurenty.

Nedostatky jsou negativní vnitřní podmínky, které mohou vést k nižší organizační výkonnosti.


15

Příležitosti jsou současné nebo budoucí podmínky v prostředí, které jsou příznivé současným nebo

potenciálním výstupům organizace.

Hrozby jsou současné nebo budoucí podmínky v prostředí, které jsou nepříznivé současným nebo

budoucím výstupům organizace.

Závěrečný stručný a přehledný výsledek SWOT analýzy:

Obsah faktorů Typy faktorů

Příznivé Nepříznivé

Vnitřní Silné stránky

Slabé stránky

Vnější Příležitosti Ohrožení

Pokud se škola rozhodne využít některý ze standardizovaných nástrojů pro SEBEHODNOCENÍ A

ZAJIŠŤOVÁNÍ KVALITY, měla by zvážit následující skutečnosti:

• Je zapotřebí si uvědomit, že nástroje pro sebehodnocení jsou vždy jen podpůrné vodítko pro reflexi

a vlastní hodnocení školy (v oblasti vnitřní atmosféry, porozumění vstupům, procesům,

výstupům vzdělávání a výchovy – porozumění tomu, co se ve škole děje). Vzhledem k tomu,

že škola je živý, neustále se měnící organismus, je zřejmé, že žádný z existujících nástrojů

nemůže zajistit zcela přesný popis a analýzu stavu, v jakém se organizace nachází.

• Cest, jak zajistit z pohledu teorie řízení škol kvalitní vzdělávání a výchovu, je mnoho, záleží pouze na

tom, kterou z nich si škola zvolí jako odpovídající pro dosažení vlastních stanovených cílů.

• Velmi důležité je, že porozumění nástrojům kvality je dlouhodobým procesem a probíhá postupně.

• Naučit se pracovat se sebehodnotícími nástroji vyžaduje vynaložení určitého úsilí a jistou

„řemeslnou“ zručnost jako při práci s jakýmkoliv jiným nástrojem. Proto se není třeba obávat,

pokud pracovníci školy nebudou na základě prvního prostudování metodik vědět, jak přesně

určitý nástroj sebehodnocení uchopit.


16

CO JE DOBRÁ ŠKOLA?

Při konkrétních odpovědích se shoda hledá těžko. Podstatné pro tuto otázku je, že se týká aktérů

dané školy, přirozeně s ohledem na společnost, ve které se nachází a pro niž plní veřejnou službu.

Konkrétnější podoba této otázky tedy je: CO JE DOBRÁ ŠKOLA PRO NÁS? V tomto smyslu je

zodpovědnou osobou ředitel školy, který určuje ono „nás“. Koho všeho ředitel přizve k rozpravě na

téma Naše dobrá škola? Podkladem může být např. rozšířená Analýza SWOT, která pomůže

vyspecifikovat kvalitu školy alespoň orientačně, pomůže vyjádřit její vizi, koncepční zaměření rozvoje

školy. Především však nastartuje společné sdílení toho, oč je potřeba prioritně ve škole pečovat. V

tomto smyslu je výběr účastníků analýzy velmi důležitý. Lze zapojit pedagogické i nepedagogické

pracovníky školy, žáky, rodiče, zástupce zaměstnavatelů, zřizovatele apod.

Výchozím bodem plánování musí být jasné stanovení cílů, škole přiměřených. Stejně tak zaváděná

opatření musí být konkrétní, termínovaná, s adresnou zodpovědností.

K vhodnému stanovení cílů pro následující období musí být vymezena kritéria, která jsou specifikací

školy. Pokud jsou kritéria dobře pojmenována, výrazně pomohou při formulaci cílů. Cíle pro nejbližší

období jsou pak formulovány s pomocí kritérií prioritně vybraných, s určitými důrazy a specifikací

očekávaného stavu. Právě s tím vědomím, že je potřeba se vždy soustředit v určitém omezeném čase

jen na zvládnutelnou část a že je na zřeteli stále celková kvalita školy, lze oddělit plánování

krátkodobé a dlouhodobé.

Je vhodné stanovit si méně priorit, které se podaří uspokojivě vyřešit. Pocit uspokojení

z vynaloženého úsilí je pro další činnost a motivaci aktérů důležitý.


17

ZAVEDENÍ SYSTÉMU MANAGEMENTU KVALITY BY MĚLO ŠKOLE POMOCI

ZLEPŠIT ORGANIZACI PRÁCE, ZEFEKTIVNIT METODY ŘÍZENÍ, SPRÁVU

DOKUMENTACE A CELKOVĚ ZVÝŠIT SPOKOJENOST ŢÁKŮ A

ZAMĚSTNANCŮ ŠKOLY. POKUD ŠKOLA DOSÁHNE SOULADU SE VŠEMI

POŢADAVKY DANÉ NORMY, ZÍSKÁ CERTIFIKÁT, KTERÝ DEKLARUJE, ŢE

JEJÍ SYSTÉM ŘÍZENÍ KVALITY BYL PROVĚŘEN AUDITOREM (NEZÁVISLÝM

CERTIFIKAČNÍM ORGÁNEM) A ODPOVÍDÁ NORMĚ ČSN ISO 9001:2009.

TENTO CERTIFIKÁT ŠKOLU BEZESPORU ZVÝHODŇUJE V KONKURENCI NA

VZDĚLÁVACÍM TRHU.

REALIZACE ROZHODNUTÍ VEDENÍ ŠKOLY - ZAVEDENÍ

SYSTÉMU MANAGEMENTU KVALITY DLE ČSN EN ISO

9001:2009

1. Rozhodnutí vedení školy pro zavedení systému managementu kvality

Rozhodnutí vedení pro zavedení systému managementu kvality se řadí v teorii řízení mezi

strategická rozhodnutí, tj. taková, která mají dlouhodobé důsledky pro chod organizace. Proto

je pro zavedení normy ISO 9001:2009 nutné nejdříve získat závazný souhlas celého vedení

školy. Průvodním znakem zavedení normy je celková změna "firemní" kultury. Proto je třeba,

aby vedení školy věnovalo náleţitou pozornost tomu, jak všechny pracovníky na tuto změnu

připraví. Důleţité je, aby porozuměli, co představuje systém managementu kvality, seznámili

se s cíli, které zavedení normy sleduje apod. V celé škole je nutné rozšiřovat srozumitelné a

jednoznačné informace o připravovaném záměru a vytvářet tak potřebné povědomí o průběhu

a důsledcích zavádění systému managementu kvality.


18

2. Určení projektového týmu

Členy projektového týmu jsou: vrcholové vedení (management), garanti managementu

systému kvality a interní auditoři. Úspěch zavedení normy je především závislý na

schopnostech jednotlivých členů a na tom, jak se jim podaří zajistit efektivní fungování

projektového týmu jako celku. Garanti managementu systému kvality by proto měli být

především ti, kteří mají ve škole přirozenou autoritu a jsou iniciátory a hlavními realizátory

změn, které zde probíhají. Interními auditory by měly být osobnosti, které jsou schopny

pečlivě, podrobně, důsledně a objektivně analyzovat příslušné jevy v jejich souvislostech a

zaujímat konstruktivní kritické stanovisko. Samozřejmě celý tým by vţdy měl mít na paměti

to, k čemu zavedení normy slouţí, tzn. zkvalitnění školy.

3. Definice přidané hodnoty, poslání a představ o zajišťování systému kvality

Činnost uţšího projektového týmu (vedení a garanti) začíná ujasněním přidané hodnoty

procesu zajišťování kvality školy, definováním poslání (smyslu) a představ (vize) o procesu

zajišťování kvality. Především je třeba si ujasnit, proč je dobré, aby se škola zabývala

zajišťováním kvality. Znamená to zejména vymezit, jaký je účel a smysl zavedení normy ISO

9001:2009 (určení poslání procesu zajišťování kvality školy) a mít představu, co všechno to

škole přinese (určení představ o procesu zajišťování kvality školy).

4. Definice POLITIKY systému řízení kvality

Pokud je uţšímu týmu zřejmý smysl a přínos kvality, měl by hledat odpověď na otázku, jak

bude ve škole kvalita realizována. Znamená to podrobněji popsat, na co bude kladen důraz,

určit prioritní oblasti atd. Tato "politika" by měla především odpovídat konkrétním potřebám

školy. Je třeba mít na zřeteli, ţe z dlouhodobého hlediska ji bude nutné průběţně aktualizovat

a věnovat náleţitý prostor diskusím o jejím provádění. Při této příleţitosti by měl tým stanovit

způsob komunikace o politice kvality a zveřejnit ji (např. vystavit u vstupu do budovy, umístit

na nástěnky, na webové stránky školy, uvést ve školním časopise, sdělit ţákům a rodičům).

5. Vypracování plánu implementace zavádění normy ISO 9001:2009

V tomto kroku by si měl uţší projektový tým ujasnit představu o rozsahu prací, zdrojích -

objemu finančních prostředků potřebných pro implementaci, měl by stanovit plán nákladu a

harmonogram postupu prací při zavedení normy.

6. Školení

Vzhledem k tomu, ţe zavedení normy ISO 9001:2009 závisí na přístupu všech zaměstnanců

školy k připravovaným změnám, je nutné věnovat náleţitou pozornost jejich motivaci. Na

základě zkušeností se projektovému týmu doporučuje provést obecné školení, při kterém jsou

zaměstnancům školy poskytnuty shrnující informace o kvalitě, vysvětlena podstata dané

normy, prospěšnost jejího zavedení, způsoby a plán její implementace atd.

7. Sestavení procesní mapy

V tomto bodě začíná realizační fáze zavádění normy. Projektový tým vymezí hlavní procesy,

řídící procesy a podpůrné procesy. Na tomto základě pak hledá odpověď na problém, které

procesy jsou nutné k dosaţení cílu a strategie školy.


19

8. Definice jednotlivých procesů

Kdyţ je známá mapa procesů, je nutné jednotlivé procesy podrobně popsat: stanovit poslání procesu - odpovědět si na otázku: Jaký je účel tohoto procesu? Má škola o

ten proces zájem?; stanovit začátek procesu; popsat vstupy procesu; určit dodavatele vstupu; popsat spolupůsobitele, zdroje procesu; definovat výstupy = produkty procesu; popsat transformaci procesu, která přináší přidanou hodnotu - tzn. popsat kvalitativní a/nebo

kvantitativní rozdíl mezi vstupem a výstupem procesu; zjistit "vlastníky" procesu, tj. kdo je za proces odpovědný; určit interní a/nebo externí "zákazníky" procesu; stanovit měřitelné veličiny procesu - ukazatele procesu určit vzájemné vazby na ostatní procesy ; zjistit, jaká je dokumentace procesu (uvědomit si jaké normy, metodiky, právní a vnitřní

předpisy jsou pro proces závazné).

Rozsah popisu by samozřejmě měl být přímo úměrný účelnosti příslušného procesu.

Popisovat podrobně podpůrné procesy, které nejsou z hlediska chodu školy nijak významné,

není nutné.

9. Porovnání s normou ISO

V této etapě činnosti projektového týmu dochází k porovnání mapy procesu a popisu

jednotlivých fází s normou ISO 9001:2009.

10. Doplnění toho, co chybí

Na základě diskuse o výsledcích provedeného porovnání a z ní vyplývajících připomínek a

námětů provede projektový tým v příslušných pasáţích textu potřebné úpravy. Obvykle se

jedná o doplnění toho, co při tvorbě mapy procesu a popisu procesu uniklo, o opravy

nepřesností, nejednoznačných údajů apod.

11. Analýza moţnosti zlepšení

Pro tuto fázi je charakteristické zavedení interních auditů, které provádějí interní auditoři.

Očekává se, ţe navrhnou konstruktivní nápravná a preventivní opatření, která budou po

schválení projektovým týmem realizována.

12. Certifikace systému managementu kvality nezávislým certifikačním orgánem

Pro samotnou školu je největším přínosem to, ţe popíše mapu procesu a nalezne nápravná a

preventivní opatření pro jednotlivé procesy. To znamená, ţe je pro ni nejdůleţitější zavedení

samotné normy ISO 9001:2009. Aby školu jako kvalitní vnímali i její partneři (rodičovská a

širší veřejnost, zaměstnavatelé, zřizovatel apod.), je vhodné, aby systém jakosti byl

certifikován. To provede externí, nezávislá certifikační organizace.


20

CERTIFIKACE A PROŠKOLENÍ – finanční zdroje

Pokud se škola rozhodne pro externí konzultace a certifikaci systému řízení kvality

nezávislým certifikačním orgánem, tak musí počítat se vznikem finančních nákladů, které

jsou s tímto rozhodnutím spojené.

SYSTÉM ŘÍZENÍ KVALITY VE VZDĚLÁVACÍ INSTITUCI BY MĚL ZAHRNOVAT NÁSLEDUJÍCÍ PRVKY:

STRATEGICKÝ PLÁN zahrnuje vizi instituce a ukazuje prostředí, ve kterém škola působí, definuje trh školy a kulturu školy,

POLITIKA KVALITY zahrnuje standardy kvality,

MANAGEMENT ODPOVĚDNOSTI definuje odpovědnost jednotlivých členů řízení školy,

ORGANIZACE KVALITY zavádí řídící skupinu pro řízení kvality a definuje její odpovědnosti, řeší vzniklé problémy v oblasti

kvality, monitoruje dosažené výsledky a dosažený pokrok, podporuje iniciativu sboru, podporuje

výcvik týmů,

MARKETING A PUBLICITA instituce poskytuje potenciálním zákazníkům jasné informace o vzdělávacích programech;

marketingové materiály (prospekty, brožury, letáky atd.) musí být jasné, správné a pravidelně

doplňované,


21

PŘEDPOKLADY A PŘIJÍMÁNÍ instituce musí definovat vstupní požadavky, přijímací řízení, počet přijímaných,

UVÁDĚNÍ pokud je to důležité, seznamuje studenty s institucí, její kulturou, hodnotami, stylem učení a

metodami výuky,

KURIKULUM je základem pro vzdělávací instituci, zahrnuje rovněž kritéria hodnocení pro dosažení kurikulárně

stanovených cílů,

PORADENSTVÍ může být integrováno do kurikula nebo další službou, je to poradenství týkající se volby povolání,

možnosti dalšího studia,

ŘÍZENÍ VÝUKY kurikulum je specifikováno, doplněno organizačními formami výuky, zprávami externích

examinátorů, zprávami, prokazujícími kvalitu výuky,

UČITELSKÝ SBOR A JEHO ROZVOJ učitelský sbor musí být kompetentní, rozvoj sboru zahrnuje přijímací procedury pro učitele,

hodnocení jejich kvality práce, kariérní růst,

ADMINISTRATIVNÍ ZAJIŠTĚNÍ instituce potřebuje dokumentovat administrativní procedury, vysvědčení žáků, zkoušky, rozvrh,

zdravotní

a bezpečnostní opatření, finanční systém, proces kontroly dokumentů je důležitý,

ZPRÁVY INSTITUCE instituce musí mít prostředky evaluace jejího celkového výkonu (mohou být vytvořeny inspektory,

instituce může rozhodnout o vlastním auditu), výsledky jsou využity pro další strategický plán

instituce.


22

CERTIFIKACE SYSTÉMŮ PODLE ČSN EN ISO 9001:2009 SYSTÉM MANAGEMENTU

KVALITY - POŢADAVKY

Vzhledem k neustále se zvyšujícím nárokům zákazníků na systém řízení a efektivní realizaci

v organizacích byly zpracovány normy systému managementu kvality řady ISO 9000.

Základní normy systému managementu kvality jsou rozčleněny na:

ČSN EN ISO 9001:2009 Systémy managementu kvality - Požadavky

V normě ISO 9001 jsou specifikovány poţadavky na systém managementu kvality, který

mohou organizace pouţívat pro interní aplikaci, certifikaci nebo pro smluvní účely s

dodavateli a zákazníky.

Vyuţívá se při certifikaci pro nezávislé posouzení schopnosti organizace plnit poţadavky

normy ČSN EN ISO 9001:2009, zákazníků, poţadavky předpisů, vlastních poţadavků

stanovených pro efektivní fungování všech procesů a neustálého zlepšování systému

managementu kvality. Je nutné upozornit na změny v návaznosti na aktualizaci ČSN EN ISO 9001 od roku 2009, především

na následující dva momenty:

V ustanoveních týkajících se řízení záznamů se zdůrazňuje fakt, že záznamy musí vést

organizace především proto, že představují prostředek zpětné vazby a proto požadavky na ně

musí určovat management organizace, aby získával fakta nezbytná pro úspěšné řízení svého

podnikání. „Záznamy požadované touto mezinárodní normou (viz 4.2.4)" byly totiž často

chápány tak, že norma klade nějaké zvláštní požadavky a odtud pramenily časté stesky na

„nadměrnou administrativní zátěž" spojenou s udržováním certifikovaného systému

managementu kvality. Tedy - norma opravdu nežádá nic, než prokázat, že organizace je

řízena na základě faktů. Chce se věřit, že stejný požadavek má tým manažerů na svou vlastní

práci. K tomu patří sběr dat (záznamy) a jejich analýza, aby mohla být přijímána odpovídající

rozhodnutí. Takto pojaté záznamy snad nelze považovat za zbytečnou administrativu. Zjistí-li

manažeři, že některé záznamy jsou skutečně zbytečné, pak je mají zrušit, požadavek normy

určitě nebude narušen.

Podrobněji je pojednán vztah s dodavateli významných položek - řízení externích procesů. Dá

se předpokládat, že vedení organizace, jež chce, aby jejich podnik byl členem elitního klubu

důvěryhodných obchodních partnerů (o nic jiného se při certifikaci nejedná), dbá o to, aby

schopnost dodržet závazky vůči zákazníkům nebyla oslabena nekvalitními subdodávkami.

Tento požadavek je nutné řešit s uplatněním diferencovaného přístupu. Jde-li o nákup

standardních produktů, jejichž kvalita je na potřebné úrovni spolehlivě zaručena a navíc není

kritická v souvislosti s kvalitou vlastních produktů, pak není nutné provádět mimořádná

opatření. Je-li však do určité fáze plnění „mých" závazků přizvána další organizace, bude snad

zcela samozřejmé, že se „musím" postarat o to, aby se účast cizího subjektu na konečném

výsledku prakticky nepoznala (myšleno tak, že vše bude provedeno stejně, ne-li lépe, jako

kdyby tuto práci vykonali vlastní zaměstnanci).


23

ČSN EN ISO 9004:2001 Systémy managementu jakosti - Směrnice pro zlepšování

výkonnosti

V normě ISO 9004 je uveden návod na širší rozsah cílů systému managementu kvality, neţ

poskytuje ISO 9001. Je soustředěna zejména na neustálé zlepšování výkonnosti a efektivnosti

celé organizace.

Vyuţívá se při snaze vrcholové vedení překročit poţadavky ISO 9001 a neustálého zvyšování

výkonnosti organizace.

ČSN EN ISO 9000:2006 Systémy managementu kvality – Základní principy a slovník

V normě ISO 9000 jsou uvedeny základy a zásady systému managementu kvality a

terminologie systému managementu kvality

Využívá se k vysvětlení používaných termínů v systému managementu kvality a jejich vzájemných

vazeb.

PŘÍNOSY CERTIFIKACE SYSTÉMU MANAGEMENTU KVALITY

PODLE ČSN EN ISO 9001:2009 - OBECNĚ poskytování služeb i nejnáročnějším zákazníkům a možnost získání nových s ohledem na

zvyšování jejich spokojenosti; možnost účastnit se výběrových řízení velkých zakázek především ve státní správě; efektivně nastavenými procesy navyšovat tržby, zisk, tržní podíl a tím zvyšovat spokojenost

majitelů; prokázání závazku k plnění zákonných požadavků a požadavků předpisů; garance stálosti výrobního procesu a tím i stabilní a vysokou kvalitu poskytovaných služeb a

produktů zákazníkům; prokázání vhodnosti, účinnosti a efektivnosti vybudovaného systému managementu kvality

třetí nezávislou stranou; zkvalitnění systému řízení, zdokonalení organizační struktury organizace; zlepšení pořádku a zvýšení efektivnosti v celé organizaci; optimalizace nákladů - redukce provozních nákladů, snížení nákladů na neshodné výrobky,

úspory surovin, energie a dalších zdrojů; zvýšení důvěry veřejnosti a státních kontrolních orgánů; vybudovaný samoregulující systém reagující pružně na změny požadavků zákazníků,

legislativních požadavků i změn uvnitř organizace (např. nových technologií, organizačních změn apod.);

vstupem do EU - kompatibilita systému managementu kvality s praxí v zemích EU, rychlé přizpůsobení českých výrobců s požadavky vstupu do EU.


24

METODIKA ISO/IWA 2:2003 + APLIKACE NA ISO 9001

Metodika ISO/IWA 2:2003 je směrnicí pro aplikaci ISO 9001:2000 ve vzdělávání. Byla zpracována a

vydána v roce 2003 na základě několikaletých zkušeností s uplatňováním normy ISO 9001:2000. Tato

metodika je založena na managementu procesu, tzn. na uplatňování procesního přístupu.

ČSN EN ISO 9001:2009

4 Systém managementu kvality

4.1. Všeobecné poţadavky

Aby škola fungovala efektivně, musí identifikovat a řídit mnoho propojených činností. Za

PROCES lze povaţovat činnost, která vyuţívá zdroje a je řízena za účelem přeměny vstupu

na výstupy. Výstup z jednoho procesu často přímo představuje postup do dalšího procesu.

Aplikaci systému procesu ve škole spolu s identifikací těchto procesů, jejich vzájemným

působením a řízením, lze nazývat "procesní přístup". Tento přístup škole umoţňuje příslušné

procesy průběţně zlepšovat a dosahovat tak ţádoucích výsledků v jejich výkonnosti a

efektivnosti, které jsou znakem kaţdé úspěšné organizace. Je tedy vhodné (ne-li životně důležité) mít zpracovaný MODEL CELÉHO PROCESU tak, aby umožňoval

rychlou orientaci pro potřeby řízení. Významnou součástí modelu je MAPA PROCESU. Mapa procesu

tedy má posloužit manažerovi k lepší orientaci na cestě k CÍLI procesu (starší pojmenování procesu

v češtině je pochod). Z toho vyplývá několik praktických postřehů k tomu, jak by měla správná mapa

vypadat:

podrobnost jen taková, aby zajistila dostatečnou orientaci (kde se právě nacházíme a jaký

krok máme udělat jako následující);

přehlednost je důležitější, než přílišná podrobnost;

u každého procesu musí být znám jeho cíl (cesta má smysl, když někam vede);

složité procesy je vhodné mapovat v několika úrovních rozlišení (menší rozlišení nedává dost

informací pro dílčí činnosti, ale poskytuje celkový přehled – celá cesta z výchozího místa do

cíle; větší rozlišení sice poskytuje dostatek informací k provedení činnosti, ale může chybět

dohlednost cíle; kombinace map v několika úrovních rozlišení tento problém oslabuje).

PROCESNÍ PŘÍSTUP VYŽADUJE PO ORGANIZACI NÁSLEDUJÍCÍ KROKY:

a) Identifikovat procesy systému neboli rozpoznat (určit) procesy, které organizace řídí (přitom je

nutno podotknout, že ne vše, co se provádí v organizaci, musí být chápáno jako proces).

Procesy potřebné pro systém managementu zahrnují obvykle:

- procesy pro řídicí činnosti,

- procesy pro realizaci produktů,

- procesy pro zajišťování zdrojů,

- procesy pro měření.

Samostatnou kapitolou jsou také tzv. externě řízené


25

b) Stanovit posloupnost a vzájemné vztahy identifikovaných procesů(k tomu se používají např.

mapy procesů, karty procesů); dále určit kritéria a metody pro efektivní realizaci a řízení procesů. To

znamená stanovit pořadí, rozhraní mezi procesy, toky informací apod. Procesy nějak navazují, mohou

je tvořit další procesy (tzv. podprocesy). V praxi tento požadavek většinou graficky znázorňuje tzv.

mapa procesů.

Z MAPY BY MĚLO BÝT MOŽNO VYČÍST, JAKÉ PROCESY EXISTUJÍ, JAK NA SEBE NAVAZUJÍ. NORMA ISO

9001 NESTANOVUJE FORMU, ALE VŽDY JEDNOZNAČNÉ A SROZUMITELNÉ VYJÁDŘENÍ

c) Zajistit potřebné zdroje pro realizaci procesů a jejich analyzování. Tento požadavek se samozřejmě

týká všech typů zdrojů - personál, infrastruktura, vybavení atd. Pro zajištění všech typů zdrojů musí

existovat finanční krytí.

d) Monitorovat, měřit a analyzovat procesy neboli URČIT UKAZATELE ÚSPĚŠNOSTI PROCESU A

JEJICH CÍLOVÝCH HODNOT. To znamená:

- volit pokud možno měřitelné ukazatele,

- určit, kdy, jak a co měřit,

- stanovit, co dělat, pokud proces neprobíhá v rámci požadovaných mezí.

!!KRITÉRIA MUSÍ BÝT ZPRACOVÁNA NA VŠECHNY STANOVENÉ PROCESY!!

Tento požadavek úzce souvisí s požadavkem na identifikaci procesů. Aby měl identifikovaný proces

smysl, musí být možné uplatnit výše uvedená kritéria.

Jejich monitoringem/měřením získáme:

- informace ve formě dokumentů nebo dat,

- výsledky kontrol (např. podle plánů kontrol),

- další ukazatele, např. počet chyb, dobu reakce na ohlášení poruchy, počet

Výsledky monitorování a měření slouží jako podklad pro ANALÝZU.

e) Uplatňovat OPATŘENÍ pro dosažení plánovaných výsledků a neustálého zlepšování těchto

procesů.

Dnes se většinou v literatuře uvádí model ZLEPŠOVÁNÍ vycházející z Demingova cyklu PDCA:


26

Plánuj (P):

1. Vyberte problém/proces, který bude řešen nejdříve, a popište příležitosti ke zlepšování.

2. Popište současný proces, v němž je daná příležitost ke zlepšování zahrnuta.

3. Popište všechny možné příčiny problému a shodněte se na základních příčinách.

4. Připravte efektivní a schůdné řešení a akční plán, včetně cílů pro zlepšování.

Dělej (D):

5. Implementujte řešení nebo změnu procesu.

Kontroluj (C):

6. Přezkoumejte a vyhodnoťte výsledek změny.

Jednej (A):

7. Uvažujte o poučeních a jednejte podle nich – posuzujte výsledky řešení problému; doporučujte

změny; pokračujte ve zlepšování procesu tam, kde je to zapotřebí; standardizujte tam, kde je to

možné; hledejte další příležitosti ke zlepšování. Zhodnoťte zkušenosti týmu a jak se z nich poučit;

co lze zlepšit.

Při tomto postupu je kladen důraz na posuzování procesu z hlediska jejich přidané hodnoty.

Pro zjištění přidané hodnoty je nutné, aby jednotlivé procesy byly OBJEKTIVNĚ

MĚŘITELNÉ - MONITOROVANÉ (jedná se např. o hodnocení ţáků, hodnocení

pracovníků, měření spokojenosti externích a interních "zákazníků" prostřednictvím

dotazníkového šetření zaměřeného na zjištění jejich poţadavků).

Ukázka 1: Příklady procesů ve vzdělávací organizaci

Řídicí proces – zajišťuje vrcholový management školy (vedení školy)

stanovení strategie, koncepce rozvoje školy organizační řád, školní řád, interní směrnice, příkazy ředitele apod. porady vedení zajištění zdrojů pedagogické porady plánování finančních zdrojů investičního a neinvestičního charakteru; stanovení požadavků na zajištění služeb (např. podmínky výběrového řízení na realizaci

stavebních úprav) a nákup výrobků (didaktických pomůcek); účetnictví; controlling, audit;

Výchovně-vzdělávací proces (pedagogický proces – teoretické, praktické vyučování,

mimoškolní činnost apod.) - HLAVNÍ

stanovení vzdělávacích cílů tvorba, přezkoumávání a aktualizace školních vzdělávacích programů výběr žáků v rámci přijímacího řízení průběh vzdělávání a způsoby hodnocení žáků plánování každodenních činností (např. tvorba tématických plánů, příprav učitele na hodinu) průběžné sledování práce učitelů (např. prostřednictvím hospitací, kontrolou plnění

tematických plánů)


27

Proces ubytování – HLAVNÍ

kvalita ubytování, vybavení

využití volného času

možnost přípravy do školy

Proces stravování – HLAVNÍ

kvalita a skladba stravy

vybavení stravovacího zařízení

rozsah služby

Procesy pro řízení lidských zdrojů - PODPŮRNÝ

výběr a přijímání nových pracovníků odměňování pracovníků rozvoj lidských zdrojů

Administrativní procesy - PODPŮRNÝ

sběr dat pro statistické vykazování, vyplňování formulářů (pro zřizovatele školy, ÚIV aj.) vedení povinné dokumentace školy atd.

Procesy řízení financí - PODPŮRNÝ

Hospodářské procesy - PODPŮRNÝ

realizace výběrových řízení, kontrola plnění smluvních podmínek správa nemovitého a movitého majetku úsporná opatření v provozu školy (elektřina, voda, teplo)

Nakupování – PODPŮRNÝ

hodnocení dodavatelů

dodržování stanoveného postupu při nakupování

kontrola nakupovaných produktů

Ukázka 2: Příklad monitorování – stanovení kritérií procesů ve vzdělávací organizaci

Řídicí proces – zajišťuje vrcholový management školy (vedení školy)

vyhodnocení stanovených úseků strategie, koncepce rozvoje školy provedená aktualizace v návaznosti na změny - organizační řád, školní řád, interní směrnice,

příkazy ředitele apod. četnost porad vedení, účast na poradách, přijatá opatření, kontrola stanovených úkolů zajištění zdrojů – porovnání nákladů, přijatá opatření - úspory


28

Výchovně-vzdělávací proces (pedagogický proces – teoretické, praktické vyučování,

mimoškolní činnost apod.) – HLAVNÍ

stanovení vzdělávacích cílů – úspěšnost náborů, uplatnění žáků po ukončení studia, studijní výsledky žáků

tvorba, přezkoumávání a aktualizace školních vzdělávacích programů zhodnocení efektivity nově zavedených oborů – počet zájemců vyhodnocení plnění plánovaných činností pedagogů (např. tvorba tematických plánů) počet hospitací – vyhodnocení

Proces ubytování – HLAVNÍ

počet ubytovaných

počet stížností

obnova vybavení - modernizace

Proces stravování – HLAVNÍ

počet strávníků

počet stížností

inovace jídelníčku ve vztahu na zdravou výživu

Procesy pro řízení lidských zdrojů - PODPŮRNÝ

počet zaměstnanců odchody, příchody zaměstnanců rozvoj lidských zdrojů – kariérní růst hodnocení zaměstnanců

Administrativní procesy - PODPŮRNÝ

dodržování stanovených termínů a kvality sběru dat pro statistické vykazování, vyplňování formulářů (pro zřizovatele školy, ÚIV aj.)

aktualizace povinné dokumentace školy atd.

Hospodářské procesy - PODPŮRNÝ

počet výběrových řízení plnění plánu údržby nemovitého a movitého majetku vyhodnocení úsporných opatření v provozu školy (elektřina, voda, teplo)

Nakupování – PODPŮRNÝ

praktické použití hodnocení dodavatelů - změny

kontrolní zjištění – nedodržení stanoveného postupu při nakupování

počet reklamací - kontrola nakupovaných produktů


29

ANALÝZA ZÍSKANÝCH DAT U PROBÍHAJÍCÍCH PROCESŮ

- umoţní škole porozumět, s jakou efektivitou fungují nastavené postupy a aktivity. Na

tomto základě pak lze zavést SYSTÉMOVÉ ŘÍZENÍ PROCESŮ, které je protikladem

intuitivního řízení (zaloţeného na tradici, zvyku, metodách pokusu a omylu). Škola

zmapuje jednotlivé procesy a nalezne NÁPRAVNÁ A PREVENTIVNÍ OPATŘENÍ.



4.2. Poţadavky na dokumentaci

4.2.1. Obecně

Dokumentace systému managementu kvality musí obsahovat

a) dokumentovaná prohlášení o politice kvality a cílech kvality

b) příručku kvality

c) dokumentované postupy a záznamy poţadované toto mezinárodní normou a

d) dokumenty, včetně záznamů, určené organizací jako potřebné k zajištění efektivního

plánování, fungování a řízení procesů

Dokumentovaný postu znamená, ţe postup je stanoven, dokumentován, implantován a

udrţován.

Rozsah dokumentace systému managementu kvality se můţe lišit, a to s ohledem na

a) velikost organizace a druh její činnosti

b) sloţitost procesů a jejich vzájemné působení a

c) kompetence pracovníků

DOKUMENTACE MŮŢE MÍT JAKOUKOLI FORMU A MŮŢE BÝT NA

JAKÉMKOLI TYPU MÉDIA



4.2 Poţadavky na dokumentaci

4.2.2 Příručka kvality

Organizace musí vytvořit a udrţovat PŘÍRUČKU KVALITY, která obsahuje

a) oblast pouţití systému managementu kvality, včetně podrobnost í o jakýchkoli

vyloučeních a jejich zdůvodnění

Ukázka č. 3 :

Uvede se historie školy, představí se současná strategie (plány a cíle), materiální vybavení,

počet ţáků (studentů), zaměření výuky, obory, počet pracovníků apod.

Ve školách se obvykle vylučuje část 7.3. Návrh a vývoj - neaplikuje se

b) dokumentované postupy, vytvořené pro systém managementu nebo odkazy na tyto

postupy a

c) popis vzájemného působení mezi procesy systému managementu kvality (jiţ uvedeno

v obecné části)


30



4.2 Poţadavky na dokumentaci

4.2.3 Řízení dokumentů

4.2.4 Řízení záznamů

Ukázka č. 4 – citace + výklad

a) schvalování dokumentů před jejich vydáním (jasné stanovení, kdo a jak může schválit dokument;

např. určení osob, které mají návrh přezkoumat, důkaz o schválení formou podpisu..)

b) přezkoumávání dokumentů včetně aktualizace a případně opakovaného schvalování (v jaké

periodě, kdo a jak má nebo musí dokument přezkoumat a stanovit, zda potřebuje změny a kdo je má

provést/navrhnout)

c) zajištění identifikace změn a aktuálního stavu revize (jasné označení, aby bylo zřejmé, zda

používáme platnou dokumentaci, např. č. změn výkresu, pořadové číslo revize postupu...)

d) zajištění dostupnosti v místech používání (papírové paré dle rozdělovníku, řízený přístup na síti..)

e) zajištění trvalé čitelnosti a snadné identifikovatelnosti (vhodný nosič, označení dokumentu)

f) zajištění identifikace dokumentů externího původu a řízení jejich distribuce (např. přidělování

norem, dokumentace zákazníka..)

g) zabránění neúmyslnému používání zastaralých dokumentů (stažení)

Fakt, že má organizace „řízený výtisk dokumentu(ů)" zjednodušeně řečeno znamená, že má

stanovena (a dodržována) jasná pravidla pro nakládání s dokumenty. Jinými slovy, že příslušné osoby

vědí, jaký dokument má být na jakém místě používán, že je tento dokument(y) dostupný(é) pro

příslušné pracovníky, kteří ho potřebují, je zřejmá jeho autorizace ( např. označení – R/BOZP/

01/2010 – tzn. vydal úsek ředitele, k bezpečnosti práce, tiskopis verze č.1 v roce 2010), aktuální

platnost, stav revize či změn, způsob, jak s ním má být nakládáno a také místo a doba uložení po

zpracování.

Shrneme-li výše uvedené, pak řízený výtisk dokumentu znamená, že je to jeden z výtisků

dokumentu přidělený na určité místo dle pořadového čísla rozdělovníku (pravděpodobně

v papírové verzi), jasně označený, je identifikovatelné jeho zařazení do celého systému řízené

dokumentace včetně stavu jeho platnosti a toho, zda je schválen a vydán dle příslušných pravidel.

Nástroje zabezpečení výše uvedených požadavků musí být uvedeny v dokumentovaném postupu

(např. „Směrnice č. 001/08 pro řízení dokumentů a záznamů školy). Systém aktualizace

dokumentace lze nastavit ve Směrnici školy takto:


31

- „V případě změn v organizaci se provádí související změna či revize dokumentace kdykoli

v průběhu roku; nedojde-li v průběhu roku k žádné takové změně, pak je přezkoumána aktuálnost

dokumentace minimálně 1x ročně vždy v rámci přezkoumání QMS vedením.“

Ve zprávě z přezkoumání QMS vedením, pak může být uvedeno, že „Dokumentace byla

přezkoumána, je aktuální, plně vyhovuje současným potřebám a požadavkům školy. V současné době

není nutná žádná změna ani revize“.


5 Odpovědnost managementu

5.1 Angaţovanost a aktivita managementu

5.2 Zaměření na zákazníka

Plní se dalšími body normy


5.3 Politika kvality

Jedná se o SAMOSTATNÝ ZÁSADNÍ ŘÍZENÝ DOKUMENT, který by měla škola

prezentovat minimálně ve vstupních prostorách školy a na školních internetových stránkách.

Měla by být vedena písemná evidence, kde je Politika prezentována, aby na všech místech

byla vţdy pouze aktuelní verze.


Vrcholové vedení musí zajistit, aby Politika kvality:

a) odpovídala záměrům organizace, b) obsahovala závazek k plnění poţadavků a k neustálému zvyšování efektivnosti

systému kvality, c) poskytovala rámec pro stanovování a přezkoumávání cílů kvality, d) byla v organizaci sdělována a pochopena a e) byla přezkoumávána z hlediska neustálé vhodnosti

Základem Politiky kvality školy jsou poznatky z úspěšného provedení AUTOEVALUACE ŠKOLY A

STANOVENÍ MAPY PROCESŮ. Dokument nemusí být obsáhlý, ale musí obsahovat dané informace

požadované normou.


5.4 Plánování

5.4.1 Cíle kvality


32

Jedná se o SAMOSTATNÝ ZÁSADNÍ ŘÍZENÝ DOKUMENT, který je pouze interní –

neprezentuje se. Cíle kvality musí být měřitelné a musí být v souladu s politikou kvality.

Ukázka č. 6 – výklad

Stanovení Cílů vychází opět AUTOEVALUACE ŠKOLY A STANOVENÍ MAPY

PROCESŮ, následně pak i z ANALÝZY PROCESŮ.


5.5.1 Odpovědnost a pravomoc

Vrcholové vedení musí zajistit, aby byly v rámci celé organizace stanoveny a sdělovány odpovědnosti

a pravomoci


Vedení školy musí mít zpracovaný školní řád, organizační řád, organizační schéma, pracovní náplně

zaměstnanců – v těchto dokumentech je zaručen požadavek normy.


5.5.2 Představitel managementu


Vrcholové vedení musí jmenovat člena managementu organizace, který bez ohledu na jiné

odpovědnosti musí mít odpovědnost a pravomoc zahrnující

a) zajištění, ţe jsou vytvářeny, implantovány a udrţovány procesy potřebné pro systém

managementu kvality,

b) předkládání zpráv vrcholovému vedení o výkonnosti systému managementu kvality a

o jakékoli potřebě zlepšování a

c) podporování povědomí o závaţnosti poţadavků zákazníka v rámci celé organizace

Jmenování musí být písemné, podepsané ředitelem školy, s uvedením požadavků z normy.

Odpovědnost PM může zahrnovat spolupráci s externími stranami v záležitostech vztahujících se

k systému managementu kvality.


33


5.6 Přezkoumání systému managementu

5.6.1 Obecně

5.6. 2 Vstup pro přezkoumání

5.6. 3 Výstup z přezkoumání


Vrcholové vedení musí v plánovaných intervalech (stanovuje si organizace), přezkoumávat

systém managementu kvality organizace, aby byla zajištěna neustále její vhodnost,

přiměřenost a efektivnost. Vstup do přezkoumání musí obsahovat všechny body z normy,

výstup musí zahrnovat všechna rozhodnutí a opatření ke zlepšení a k potřebám zdrojů.

Závěrečná zpráva je řízený dokument.


6.2 Lidské zdroje

6.2.1 Obecně

6.2.2 Kompetence, výcvik a vědomí závaţnosti


Pracovníci ovlivňující systém kvality ve škole, musí být kompetentní na základě patřičného

vzdělání, výcviku, dovedností a zkušeností. Na státní pracovníky se vztahuje „Katalog prací“.

V rámci kariérního růstu absolvují pracovníci další výcvik nebo jiná opatření pro dosaţení

nezbytných kompetencí. Škola musí mít ZPRACOVANÝ PLÁN ŠKOLENÍ. V intervalech,

které si škola stanoví, provádí hodnocení pracovníků, podle předem stanovených kritérií.


6.3 Infrastruktura


Infrastruktura zahrnuje budovy, pracovní prostory a související technické vybavení, zařízení pro

proces (hardware, software), podpůrné služby (např. přepravu, ostrahu atd.). K zajištění požadavku

normy musí mít škola ZPRACOVANÝ PLÁN ÚDRŽBY, plány revizí atd.


6.4 Pracovní prostředí


Pracovní prostředí se vztahuje k podmínkám, za kterých je práce vykonávána – hluk, teplota,

osvětlení. Škola provádí minimálně 1 x za rok KONTROLU ZAMĚŘENOU NA

BEZPEČNOST A OCHRANU PŘI PRÁCI. Musí mí zpracován přehled rizik pro prováděné

činnosti na pracovišti..


34


7.2.3 Komunikace se zákazníkem

Ukázka č. 13 – částečná citace +výklad

Organizace musí stanovit a implementovat efektivní způsoby komunikace se zákazníky

ohledně

a) informací o produktu – den otevřených dveří, informace na internetu, oslovení rodičů

a ţáků na školách, letáky, dotazníky atd.

b) vyřizování poptávek, smluv nebo objednávek, včetně jejich změn – přijímací řízení

apd.

c) zpětné vazby od zákazníka, včetně stíţností

Ve všech bodech a) až c) musí být postupováno, dle předem školou STANOVENÝCH PÍSEMNÝCH

POSTUPŮ.


8.2.2 Interní audity

Ukázka č. 14 – částečná citace +výklad

Organizace musí v plánovaných intervalech provádět interní audity, aby se stanovilo, zda systém

managementu kvality

a) vyhovuje plánovanému uspořádání, požadavkům této mezinárodní normy a požadavkům na systém managementu kvality, které stanovila organizace

b) je efektivně implementován a je udržován

Požadavky na kvalifikaci auditora si písemně STANOVUJE ŠKOLA SAMA. Tato skutečnost bude

uvedena v příručce kvality, na to bude navazovat roční plán a záznamy o jeho plnění. Udržovací

školení auditora by mělo mj. vycházet z jeho hodnocení výkonnosti. Základní školení, které poskytne

znalosti účelu a způsobu auditování je samozřejmě vhodné, ale není nikde taxativně předepsáno

(rozhodnout se musí vedení organizace). Zdokonalování zahrnuje jednak získávání zkušeností z auditů

a z práce v systému managementu kvality, jednak doplňování potřebných vědomostí (při změně

normy ISO 9001 by se měl seznámit s touto změnou; v organizaci došlo ke změnám procesů - měl by

nastudovat něco z oblasti řízení, aby dokázal tyto změny správně pochopit atp.).

Dobře prováděné interní audity jsou cestou, která VEDE K OVĚŘOVÁNÍ EFEKTIVITY PROCESŮ

PROSTŘEDNICTVÍM OPAKOVANÉHO POSUZOVÁNÍ KOLEGŮ ZA CÍLEM NALEZENÍ MOŽNOSTÍ

TRVALÉHO ZLEPŠOVÁNÍ.

Důležitou oblastí je objektivita a nestrannost auditu –

Auditor nikdy nesmí provádět audit své vlastní práce!


35

V rámci prověřování systému, tedy v rámci interního auditu, by měl být auditor schopen:

umět zvážit případná rizika (do jisté míry zastupuje část procesu rizikové analýzy)

posoudit úroveň řízení procesů

posoudit efektivnost jednotlivých procesů

najít příležitosti ke zlepšování procesů

najít příležitost ke snižování nákladů, odpadů atp.

K internímu auditu bychom měli přistupovat jako k nezávislému a objektivnímu procesu, jehož CÍLEM

je zlepšovat činnosti v organizaci, dotvářet strategické cíle v organizaci a tím, že přináší systematický

a disciplinovaný přístup k hodnocení a poznání procesů.

Postup při auditu by měl zahrnovat následující kroky:

1) Naplánování, časové rozvržení auditu

2) Zajišťování odborné způsobilosti auditorů

3) Výběr vhodných auditorů, přiřazení jejich role a odpovědností

4) Provádění auditů (včetně následných, pokud se mají provést)

5) Podávání zpráv z auditů - může být jen v elektronické podobě (řízený dokument)

Management odpovědný za auditovanou oblast musí zajistit, aby byly bez zbytečných průtahů

provedeny jakékoli nápravy a nápravná opatření tak, aby byly odstraněny zjištěné neshody a jejich

příčiny.

Mezi následné činnosti musí být zahrnuto ověřování provedených opatření a předložení zprávy o

výsledcích ověřování.


8.5 Zlepšování

8.5.1 Neustálé zlepšování

citace Organizace musí neustále zlepšovat efektivnost systému managementu kvality prostřednictvím

využívání politiky kvality, cílů kvality, výsledků auditů, analýzy dat, nápravných a preventivních

opatření a přezkoumávání systému managementu


36

POUŽITÁ LITERATURA


ISO/IWA 2:2003

Školský zákon č. 561/2004Sb., novela č. 49/2009Sb.,

Vyhláška č. 15/2005 Sb., novela 225/2009 Sb.,

Michek, S. Příručka pro sebehodnocení poskytovatelů odborného vzdělání

NUOV Bulletin Národního projektu Cesta ke kvalitě

Portál MŠMT

Metodický portál RVP

Portál VÚP

SGS Czech Republic, s.r.o. „Školení interních auditorů ISŘ

Střední škola technická Most-Velebudice, Dělnická 21, příspěvková organizace – dokumentace ISŘ: ISO 9001:2008; OHSAS 18001:2007

Documents

Systémy managementu kvality ve vzdělávání - doplňkový text