ORÁLEK A DALŠÍ ČEŠI NA STARTU ZÁVODU S TARAHUMARY Když se stala kniha Christopera McDougalla BORN TO RUN o zapomenutém národu indiánských běžců světovým bestsellerem, vypadalo to, že všechna jejich údajná tajemství jsou odhalena. Příběh o závodě špičkových ultramaratonců se šťastnými indiány Tarahumara, obutých do sandálů vyrobených z gumy starých pneumatik, se čte opravdu jedním dechem.

Románově pojatá kniha vzbudila ohlas a zájem, ale ne vše, co je nyní na vlně zájmu zveřejňováno, jsou seriózní pravdivé informace. V srpnu 2011 se o tom přesvědčila dvojice českých dokumentaristů (a běžců) Alena Žákovská a Milan Daněk, když podnikli průzkumnou cestu na dno mexických kaňonů Batopilas a Urique a podařilo se jim získat spoustu zajímavých poznatků nejen o současném životě zdejších indiánů.

„Některé věci, které se teď šíří, jsou nepravdivé. Snažím se všem vysvětlovat, že Tarahumarové jsou opravdoví lidé s opravdovými problémy“, říká Micah True alias mýtický hrdina knihy zvaný Caballo Blanco. Ve skutečnosti tento muž není jen podivínským ultramaratoncem, který získal důvěru indiánské komunity, ale také ředitelem extrémního závodu, který se každoročně koná v Měděných kaňonech a jeho výtěžek je předán jejich původním obyvatelům. V roce 2011 se běžel s podtitulem „Běh pro mír v Mexiku“, aby upozornil na  utrpení způsobovaných válkou drogových kartelů, která si vyžádala již 35 tisíc obětí a dotýká se právě území obývaném národem legendárních běžců. 

COOPER CANYON ULTRAMARATON a CABALLO BLANCO UTRAMARATON jsou dvě nejčastější označení pro tento závod, jehož tradici založil roku 2003 Američan známý pod jménem Caballo Blanco, což v překladu znamená Bílý kůň. Od vydání knihy, která

fascinujícím způsobem popisuje průběh závodu v roce 2006 (takže se nejednalo se o první ročník jak popisuje příběh) neustále stoupá popularita této akce a účast zahraničních běžců je limitována. Letos poprvé poběží  i pětice českých ultramaratonců, přičemž Dan Orálek se pokusí bojovat o přední umístění, které tradičně patří domácím indiánským běžcům. Trať se v průběhu let několikrát měnila, od roku 2010 by měla zachovat standard délky zhruba 80 kilometrů s extrémně vysokým převýšením v kamenitém terénu sluncem rozpálených kaňonů. Závod bude bude odstartován v neděli  4. března 2012 v 6:30 místního času na náměstí městečka Urique a startovní listina uvádí zahraničních účastníků (počet startujících indiánů je neomezen, očekává se účast 300 domorodých běžců) čítá  83 ultramaratónců (z toho 20 žen) ze 14 zemí světa a nechybí v ní známá jména jako Luis Escobar a  Barefoot Ted. 

Ultramaraton v Měděných kaňonech není obyčejný závod. Startovné se zde neplatí, ale každý z účastníků je vyzván k poskytnutí daru pro místní indiánské obyvatelstvo. V letošním roce postihlo kaňony nebývalé sucho, které ovlivnilo neúrodu kukuřice. Tarahumarové jsou hrdí lidé, kteří po staletí přežívají v tvrdých podmínkách těžce dostupných končin. Pojetí jejich tradičního života „korima“ lze volně přeložit jako sdílení. Nemají mnoho hmotného majetku, ale svobodně se o něj dělí. Sdílet jídlo a oblečení, stejně jako moudrost, je pro ně přirozené bez očekávání nějakého oplácení darů. S radostí přijali zásoby kukuřice, fazole, brambor a dalších potravin, které byly zakoupeny za přispění zahraničních účastníků blížícího se závodu.

Vítězem minulého ročníku se v traťovém rekordu 7:04 stal teprve dvacetiletý Miguel Lara z vesnice Porochi nedaleko Urique.

K radosti Caballa Blanca se také indiáni z míst, kde se v minulosti už běhat přestalo, znovu díky popularitě závodu vrací k této tradici. V knize popisovaná zkušenost, že indiáni z okolí Urique zapomněli běhat, byla vloni vyvrácena překvapivým vítězstvím teprve dvacetiletého mladíka Miguela Lara. Domluvit si s ním schůzku není jednoduché. Stejně jako všichni místní, žije ve skromných podmínkách a při prvním setkání je nedůvěřivý.

K návštěvě je nutné nejprve vystoupat nekonečně klikatou cestu zhruba  tisícimetrovým převýšením srázu kaňonu Urique a poté pokračovat dalších přibližně deset kilometrů divokou krajinou k roztroušeným hlíněným domečkům vesnice Porochi. Rozpaky skromného mladíka z neobvyklé návštěvy cizinců pomáhá překonat Satulino Peréz. Dříve patřil mezi známé běžce, zejména, když se roku 1993 úspěšně zúčastnil ultramaratonu v Coloradu. Miguel však také už není nováčkem běžeckých závodů. Po chvíli překvapení z nečekané návštěvy ochotně ukazuje fotografie a sbírku medailí posbíraných na závodech v Mexiku i USA. Žádné tajemství běžecké přípravy však neprozradí. Říká, že běh speciálně trénuje pouze, když se blíží nějaký závod. Do školy chodil jenom čtyři roky, teď dochází pracovat do města Ceracahui – pěšky asi třicet kilometrů. Každou neděli se však schází všichni lidé z okolí na náměstíčku vesnice a hrají tradiční běžeckou hru Rarájipary. Vytvoří dvě družstva, sází se a závodí o ceny. „Třeba někdo donese kozu, látky, oblečení nebo peníze...“, popisuje Miguel. Soupeřící týmy běžců před sebou kopou dřevěný míč, ostatní povzbuzují. Závodí se opravdu na dlouhé vzdálenosti. Ty nejdelší tratě mohou měřit až 160 kilometrů. Tarahumarové sami sebe označují slovem "Raramuri”, což lze přeložit jednoduše jako „běžec“. Schopnost jejich vytrvalého běhu je legendární, v minulosti patřilo uštvat jelena k jejich tradičnímu způsobu lovu.

Závod Cooper Canyon Ultramarathon by zřejmě těžce hledal na světě srovnání s obdobnou akcí. Jen málokomu z cizinců se podaří prosadit do první desítky konečného pořadí v cíli. Uvidíme jak si s horkem, suchem a velkým převýšením poradí v souboji s indiánskými běžci naše utramaratónská jednička Daniel Orálek. V soupeření žen na stejné trase se své zkušenosti pokusí využít také Alena Žákovská. Zbývají členové veteránského týmu si účastí v závodě chtějí především splnit své sny. Celou délku tratě obvykle dokončí zhruba třetina účastníků.

„Startovat v závodě s Tarahumary na jejich půdě bude pro mě velký zážitek. Myslím, že je dnes v Česku spousta fandů knihy Born to Run, kteří by to také chtěli zažít. Je to další běžecký cíl, který se mi daří naplnit i díky podpoře Adidas“, říká Dan, kterého přední světový výrobce sportovního vybavení podporuje od roku 2011.  Podrážky bot se třemi pruhy otiskne do prachu indiánských stezek Tarahumarů celá česká šestičlenná výprava do Mexika