The

Gymun

Times

2014/01

OBSAH

Rozhovor s profesorem Radimem Chmelíkem ………………………4

Pár slov s Josefem Antesem ………………………………………………….6

Roboti místo laboratoře ……………………………………………………….7

Historie našeho gymnázia …………………………………………………….9

Akce školy…………………………………………………………………………….10

Každé číslo časopisu bude obohaceno o rozhovory s profesorem a se studentem.

Během týdne ho potkáváme ve škole, kde učí ZSV a němčinu. A co o sobě tento sympatický profesor prozradil?

Jak dlouho učíte na Gymnáziu v Uničově?

Devátým rokem, pokud mě paměť neklame…

Co se Vám nejvíce líbí na naší škole?

Rodinná atmosféra a vše, co s tím souvisí.

Co byste změnil?

Právě tu rodinnou atmosféru. Myslím, že je ještě co dohánět. Zatím jsme my – žáci a učitelé – plně

nevyužili tuto výhodu našeho ústavu.

Máte své oblíbence mezi studenty?

Tak určitě . Ostatně na tom nevidím vůbec nic špatného. Každý člověk je schopen vyjmenovat lidi

kolem sebe, kteří jsou mu sympatičtí, a naopak. To platí tuplem ve škole, kde spolu trávíme poměrně

dost času.

Jsem Radim a rád radím.

Čím jste chtěl být jako malý?

Už v lůně jsem přemýšlel o tom, že budu učitelem. Pak se to jen potvrdilo tím, když mi rodiče dali

jméno Radim, protože rád radím. Ne, vážně, máme to asi v rodině, strejda byl učitel, moje dvě

sestřenice jsou také učitelky.

Kdy jste se rozhodl, že budete učitelem?

Pamatuju si, jak se nás v osmé třídě ptala soudružka učitelka, teda tehdy už paní učitelka, čím

bychom chtěli být. Já odpověděl,

že učitelem. Popravdě řečeno, ani nevím, jak mě to v tu chvíli napadlo… Možná je to tím, že

jsem měl školu vždy rád, je to místo, kde se může člověk dobrovolně i nedobrovolně vzdělávat, a

hlavně se v ní pořád něco děje,

člověk v ní najde spoustu kamarádů, třeba i na celý život, a s nimi prožije plno srandy. Na to se

vždycky dobře vzpomíná…

Hrál jsem na housle, ale zpívání mě bavilo víc.

Zpíváte už od malička? Zpívám od té doby, co mi zobák narostl, ale „profesionálně“ jsem začal zpívat asi v devíti letech tehdy

v jednom z nejlepších pěveckých sborů u nás – v Campanelle Olomouc. Také jsem hrál šest let na

housle, ale zpívání mě bavilo víc. Mimo jiné jsem měl díky sboru možnost po revoluci, po otevření

hranic na „Západ“, postupně procestovat spoustu zemí – od Švýcarska, Německa po Švédsko, Norsko,

USA. To mi přineslo plno nezapomenutelných zážitků. Bohužel jsem se také v této souvislosti asi

poprvé intenzivněji setkal s takovou nepěknou lidskou vlastností, říká se jí závist. Pamatuji si jako

dnes, jak jsem se v roce 1994 vrátil po měsíčním turné po USA do školy a téměř všichni mí spolužáci

dělali, jako bych

nikde nebyl, nebo byl jen týden nemocnej.

To mě tehdy opravdu zarazilo. Navíc mi to nechali, jak se říká, vyžrat i někteří učitelé. Zmiňuji to na

tomto místě jen z toho důvodu, že ona závist má také dost výrazný vliv na kvalitu atmosféry na naší

škole, a nejen ve škole...

S kým byste si rád zazpíval duet?

S Hankou Hyánkovou… :-D Tímto jí potvrzuji, že naše spolupráce na duben platí…

Co za hudební žánr rád posloucháte?

Funk. U nás ho hrají třeba kapely Gulo čar (Tu někteří studenti v rámci sociologie a romské

problematiky již měli tu čest poznat.), Jednotka akademického rapu neboli J.A.R., Monkey Business,

Sexy Dancers… (Všechny, kromě první, jsou dítkem otce českého funku Romana Holého).

Za rozhovor děkuje Gabča

Už od prvního dne ve škole

jsem si ho všimla.

Na první pohled vypadá

zmateně, ale na svůj věk

je hodně zodpovědný.

Nevíte o kom je řeč? No přece o Pepovi

Antesovi…

Odkud jsi a proč si se rozhodl jít zrovna na Gympl do

Uničova?

Jsem z Medlova. O gymnáziu mi řekl bratranec Jirka,

ale rozhodl jsem se sám.

Jak se Ti tu líbí?

Hodně!

Jaká je Tvá oblíbená hodina?

Mám rád dějepis. Pan profesor Váňa povídá hodně

zajímavě.

A je nějaký předmět, který nemáš rád?

Angličtinu.

Proč?

No comment

Jsi členem SPGU. Baví Tě to tam?

Jo! Chodím tam rád. Už jsem měl dokonce jeden

návrh, ale zamítli ho.

Co rád děláš?

Mimo školu chodím do kroužku, kde děláme modely

letadel. Už 4 roky hraju na housle. Hraji i v souboru. Ještě hraju florbal za Medlov.

Sleduješ nějaké sporty v televizi?

Ne, mě to nebaví. Fandím jen Čechům, ale málokdy se jim něco daří…

A je něco, co bys rád vzkázal čtenářům našeho časopisu?

Přeji výborné známky a prázdniny.

Za rozhovor s Pepou děkuje Táňa

ROBOTI MÍSTO LABORATOŘE

Jedním z hlavních témat českého školství se stává nutnost podpory přírodovědných a technických oborů. Z průzkumů

prováděných v poslední době vyplývá, že mezi nejméně oblíbené předměty ve škole se řadí fyzika a matematika. Proto je

třeba tyto předměty oživit a založit je na experimentech a pozorováních, které budou předcházet teoretickému výkladu nebo

naopak budou na tento výklad navazovat a teoretické poznatky upřesňovat, doplňovat a rozvíjet.

Naprosto konkrétním počinem v této oblasti se může pochlubit Gymnázium Uničov, které v tomto (a z poloviny i v příštím)

školním roce realizuje projekt s oficiálním názvem Experimenty k rozvoji fyzikálního myšlení. Více však o něm prozrazuje

název neoficiální: Roboti místo laboratoře.

Projekt spolufinancovaný Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky má dvě hlavní aktivity:

Vzniknou nepovinné předměty Robotické vnímání světa I a II (pro studenty nižšího a vyššího gymnázia) a realizují se společné

workshopy mladších a starších studentů zaměřené na jejich vzájemné učení. Projekt počítá i s několika exkurzemi do

fyzikálních ústavů a vědeckých pracovišť. Žáky čeká také beseda se zástupci výzkumu, kteří jim objasní propojení

vysokoškolské výuky právě s výzkumem. V neposlední řadě dojde i na konferenci pro žáky okolních základních škol, při níž se

seznámí s výstupy projektu.

Projekt uničovského gymnázia výborným způsobem propojuje výuku fyziky, matematiky a informačních technologií. Žáci

pronikají do tajů fyziky velmi nenucenou cestou, která je baví a motivuje – prostřednictvím programovatelných robotů. Žáci

spolupracují v týmech, postupně navrhnou a zrealizují jednoduchého autonomního mobilního robota schopného splnit

zadanou úlohu.

Všechny provedené experimenty se vyhodnocují na počítači, data jsou ukládána na pronajatém datovém úložišti (cloudu).

Žáci vytvoří během projektu vlastní prezentace své práce, popisující robotické experimenty a jejich výsledky. Nejzajímavější

aktivity se budou natáčet 3D kamerou, tyto záznamy se pak upraví ve střihovém softwaru a budou se promítat na 3D televizi.

Samozřejmostí je jejich zpřístupnění na webových stránkách školy jako inspirace pro vrstevníky a příklad dobré praxe.

Žáci v každém ze dvou nepovinných předmětů absolvují celkem 36 dvouhodinových bloků. Realizační tým projektu připraví

pro tyto bloky výukové materiály a předměty se začlení do Školního vzdělávacího programu Gymnázia Uničov. Ten se tak

podstatně obohatí o netradiční aktivity, inovativní metody a organizační formy zaměřené na praktické vzdělávání a

experimentální pozorování. Škola tak vytváří prostor pro profilaci žáků.

Žáci mají v tomto projektu jedinečnou možnost hlouběji proniknout do oborů elektrotechniky a informatiky

prostřednictvím tvůrčího procesu programování. Učí se pozorovat děje, popisovat je a potom se pokoušet pozorované

skutečnosti vysvětlovat a vyvozovat fyzikální zákonitosti. Jedním z hlavních cílů projektu je pozitivně ovlivnit postoje žáků

gymnázia k výuce přírodovědných a technických předmětů, zejména s ohledem na volbu jejich budoucí profesní dráhy. Jde

též o rozvoj kompetencí žáků založených na experimentálním pozorování. Projekt pojímá jako výzvu aktuální situaci na trhu

práce v technických a přírodovědných odvětvích, proto se snaží nacházet praktické cesty, jak žáky motivovat ke studiu těchto

oborů. Inovativní je důraz na užití moderních technologií, na didaktické názorné metody a na seberealizaci žáka.

RNDr. Vladimír Slezák, Ph.D.

manažer projektu, zástupce ředitele školy

Každý z nás ji navštěvuje, aniž

by tušil, co všechno má tato škola za sebou. Málokdo totiž ví, jakou historií

naše gymnázium prošlo. Dovolte mi vám tedy představit naši školu tak, jak se pomalu ale jistě utvářela její nynější

podoba.

Historie našeHo gymnázia

Uničovské gymnázium bylo založeno roku 1870 a stalo se tak z prvních škol tohoto typu na území Moravy.

Ředitelem se stal Johann Dassenbacher, ale netrvalo dlouho a na jeho post nastoupil František Otokar Novotný.

Díky němu škola vzkvétala a v roce 1880 se přestěhovala do nové budovy v sousedství uničovského kostela, kde

nyní sídlí střední průmyslová škola. Zajimavé je, že do roku 1894 byla škola tvořena pouze nižším gymnáziem, další čtyři roky studia a maturitní

zkoušku museli studenti skládat jinde. Gymnázium se ale brzy rozšířilo i o vyšší stupeň a první maturity

proběhly už v roce 1898. V tehdejší době zřizovala nižší gymnázium Moravská země, vyšší stupeň měla na

starosti obec. Roku 1908 převzal gymnázium stát.

Studenti měli ke své škole velmi silný vztah, například ve válečném roce 1915 založili fond na výstavbu

tělocvičny. Válka školu ale citelně poznamenala. Počet studentů klesl na polovinu, takže na škole studovalo

okolo 110-120 žáků, tedy stejně jako teď. Maturity se musely skládat předčasně, aby oktavani mohli do války.

Ani profesoři se této válečné povinnosti nevyhnuli, bohužel několik z nich už se nikdy nevrátilo.

Po vyhlášení samostatného Československa se počet studentů opět snížil a to znamenalo jediné- od roku 1919 se

gymnázium začalo pomalu rušit. Pro obyvatele to nebylo příliš příznivé, museli by dojíždět do jiných měst, což

byl tehdy velký problém, protože doprava nebyla tak rozvinutá jako dnes, a ani z finančního hlediska by to

nebylo zvládnutelné. I přes nesouhlas ministerstva školství bylo zřízeno komunální gymnázium, které nahradilo

zanikající gymnázium státní. Aby škola fungovala tak jak má, museli studenti platit školné. Velice milé byly

reakce uničovského obyvatelstva- zámožnější rodiče platili vyšší školné, chudým studentům pomáhal Studentský

podpůrný spolek a soukromníci darovali obědy.

Začleněním města do Velkoněmecké říše roku 1938 se gymnázium stalo vyšší školou pro chlapce. Vyučovacím

jazykem byla samozřejmě němčina. Během války byl pověřen řízením školy Franz Siegel, který se stal i

starostou. Roku 1945 musel vyjednávat o osudu Uničova a pravděpodobně díky němu zabránil našemu zničení.

Od září 1945 byla výuka zahájena s novým ředitelem Josefem Pokorným. Vyučovacím jazykem se opět stala

čeština.

Po únorovém převratu byli žáci prvních tří ročníků převedeni na měšťanské školy a počet studentů klesl natolik,

že škola byla roku 1952 opět zrušena. Naštěstí v té době přicházeli do Uničova noví obyvatelé, a právě díky nim

došlo v roce 1954 k otevření Jedenáctileté střední školy. Ředitelem byl Rudolf Malina. Škola se v roce 1955

přestěhovala do nové moderní budovy na třídě Pionýrů.

Za působení ředitele Jana Březiny v roce 1960 potkala naši školu další školská reforma- nejvyšší tři ročníky se

oddělily jako Střední všeobecně vzdělávací škola a přesídlily na Nemocniční ulici. V roce 1968 se škola stala

čtyřletým gymnáziem.

Novým ředitelem se po odchodu Březiny na šternberské gymnázium stal Jiří Drvota. Jeho ředitelování přineslo

modernizaci, škola byla rozšířena o druhou, novou budovu. Za zmínění stojí i fakt, že v sousedství školy byla

založena angreštová plantáž, kterou společně se studenty pan Drvota obhospodařoval.

Roku 1990 se ředitelkou stala poprvé žena, Mgr. Hana Šipulová. V roce 2000 byla vybudována studovna a díky

vedení města Uničova vyrostla v našem areálu moderní sportovní hala, která už 12 let slouží jak studentům, tak i

veřejnosti. Od roku 2008 sedí na ředitelském křesle Mgr. Roman Riedl.

Doufám, že i přes rozsah tohoto článku jsem vás neunudila k smrti a vy jste se dozvěděli nové informace o

Gymnáziu Uničov. Pěkný den přeje Maruška Smékalová :)

AKCE ŠKOLY

Naše škola je velmi aktivní. Studenti pořád něco podnikají. Už během letošního školního roku proběhlo spoustu

zajímavých akcí a další nás ještě čekají

Jako první na cestu vyrazili studenti 2.A, 3.A, VI a VII. v rámci

zeměpisného výletu. Navštívili přečerpávací vodní elektrárnu Dalašice

a jadernou elektrárnu Dukovany.

Na třídní výlet do Prahy se vydali naši maturanti.

Studenti si prohlédli známé pražské památky (Národní

divadlo, Židovské muzeum, Technické muzeum, Petřín,

Pražský hrad, Karlův most aj.) a večerní divadelní

představení (dle svého výběru).

Ve čtvrtek 31. 10. 2013 si žáci primy v hodině angličtiny

připomněli oblíbený svátek anglicky hovořících zemí s

kořeny sahajícími do časů Keltů – Halloween. V předvečer poslední říjnové noci měli třepetavé světlo dýňových

luceren a rej postaviček ve strašidelných kostýmech zahnat zlé

duchy pryč od lidských příbytků. Studenti v kostýmech proběhli

kabinetem německého jazyka a učebnou č. 60, kde svým: „Trick

or treat!“ zastrašili profesory Drahu Drlíkovou a Radima Chmelíka

se studenty 2. A, kteří z obav před mýdlovou pomstou pohotově

obdarovali vířící postavičky sladkostmi.

K dalším akcím školy patří výstava bývalé studentky našeho gymnázia Katky Coufalové v galerii „Dobrý Den“ .

Na její foto se přišlo podívat hodně lidí. Během večera byla příjemná kamarádská atmosféra díky hudebnímu

doprovodu a občerstvení.

V pondělí 11. listopadu 2013 se dva týmy piškvorkářů zúčastnily oblastního kola celorepublikové soutěže v

piškvorkách. Hráči do obou týmů byli vybráni během školního kola soutěže, kterého se zúčastnilo bezmála 100

našich studentů. Tým Lamblie střevní, ve složení: Jakub Žůrek 4. A (kapitán), Patrik Schovánek 4. A, David Jaroš

3. A, Patrik Polách V, Františka Orságová VI, Vladimír Horn 3. A (náhradník), dokonce v konkurenci dalších 14

týmů získal 1. místo. Postoupili do krajského kola, které se konalo 21. 11. 2013 v Olomouci, kde získali druhé

místo. Dále postoupili do celostátního kola, které se konalo v Brně, 29.11.2013, kde naši studenti získali

21.místo.

Všem pišqworkářům gratulujeme a děkujeme za výbornou

reprezentaci našeho gymnázia.

I nadále pokračuje školní tradice maškarních dnů. Maškarní sezónu

otevřel „Den naruby“.

Další maškarní den bude již brzy!!!

Specialně pro den otevřených dveří proběhla v naší škole výmalba chodeb.Všude jsou sovičky, které symbolizují

určité předměty.

Děkujeme studentům, kteří aktivně pomáhali

Doufáme, že se Vám sovičky líbí.

23. ledna v pátek se na gymnáziu otevřela výstava mladého malíře Jakub

Plachého.

Ve své práci se neomezil jenom obecnými pojmy o studiu, ale i vtipně dokázal

nakreslit naše studenty ve svém cyklu maleb „Premianti“ a nejen studenty,

ale i drahé profesory a učitele.

Taky se moc těšíme na další maškarní dny, soutěže a jiné akce,

které nám pomáhají dělat náš školní život zajimavější!

By Táňa

Ano! Konečně jsme se dočkali a je tu první číslo našeho nového školního časopisu. Chtěla bych

poděkovat všem, kteří přiložili ruku k dílu a přispěli svým článkem. A Vám, kterým proběhla hlavou

aspoň myšlenka „co kdybych příště něco napsal“, taky děkuju. Já pevně věřím, že do dalšího vydání

tato myšlenka přejde v čin a my opět budeme mít co číst.

Gabriela Šenková

Grafická úprava: Gabriela Šenková