3
Trubka Trubka (pro českou etymologii viz je dechový žesťový nástroj , ze všech v současnosti používaných žesťových nástrojů dosahuje vůbec nejvyšších tónů (nepočítaje její menší variantu, piccolo trubku ). Má široké využití prakticky ve všech hudebních žánrech – v klasické hudbě , jazzu , popu , latinskoamerické hudbě aj. Popis nástroje Základ trubky tvoří mosazná trubice ohnutá do tvaru připomínající spirálu. Její první část (směrem od nátrubku) je válcového tvaru (64 cm), druhá část je kónická (67,5 cm), [2] trubice celkově neměří více než 132 cm. [3] Zvuk vzniká foukáním vzduchu do nátrubku přes sevřené rty, které mají podobnou funkci jako plátek u dřevěných nástrojů – rozechvívají sloupec vzduchu v nástroji, čímž vzniká zvuková vlna šířící se dále do nástroje fungujícího jako rezonátor. Tón nástroje se mění primárně změnou nátisku (změnou napětí rtů a tlaku vzduchu) – takto lze na trubku zahrát řadu alikvotních tónů (viz sekce prstoklad).

Trubka

  • Upload
    rom

  • View
    214

  • Download
    1

Embed Size (px)

Citation preview

Trubka

Trubka

Trubka(pro eskouetymologiivizjedechovesov nstroj, ze vech v souasnosti pouvanch esovch nstroj dosahuje vbec nejvych tn (nepotaje jej men variantu,piccolo trubku). M irok vyuit prakticky ve vech hudebnch nrech vklasick hudb,jazzu,popu,latinskoamerick hudbaj.

Popis nstrojeZklad trubky tvomosazntrubice ohnut do tvaru pipomnajc spirlu. Jej prvn st (smrem od ntrubku) je vlcovho tvaru (64 cm), druh st je knick (67,5 cm),[2]trubice celkov nem vce ne 132 cm.[3]Zvuk vznik fouknm vzduchu do ntrubku pes seven rty, kter maj podobnou funkci jako pltek u devnch nstroj rozechvvaj sloupec vzduchu v nstroji, m vznik zvukov vlna c se dle do nstroje fungujcho jako rezontor. Tn nstroje se mn primrn zmnou ntisku (zmnou napt rt a tlaku vzduchu) takto lze na trubku zahrt adu alikvotnch tn (viz sekceprstoklad).

Oddlitelnou, ale nezbytnou soust trubky jentrubek, jeho tvar m velik vliv na barvu tnu nstroje (stejn jako u ostatnch esovch nstroj).

HistorieTrubka, podobn jako ostatnesov nstroje, m svj pvod v hran na zvec rohy i dut zvec kosti. Primitivn trubky se objevily ji vestarovku, pvodn mly spe jin funkce ne ist hudebn-estetick: povzbuzovaly odvahu tocch vojsk i doprovzely slavnostn okamiky jako pchod panovnka. Tyto trubky se ji vyrbly umle zmdi,stbraa t ze deva.[8]Pkladem starovkho pedchdce modern trubky jemsk tuba.

Vestedovkumla trubka dleitou lohu pi zahajovn rytskch turnaj, oslavch vtz apod. Od 17. stolet m sv msto i v orchestrln hudb, nejvznamnji se uplatnila v dlechJ. S. BachaaG. F. Hndela. Trubky mly pvodn rovnou trubici, kter byla vak kvli sv dlce nepraktick; v 15. stolet mla trubka esovit zahnutou trubici a od potku 16. stolet m ji smykov tvar.[9]V tomto obdob byly trubky nejastji ladny in D a zejmna u vojska in Es. Hlubok trubky se nazvalyprincipali, vyclarini.[2]Po tto dob slvy vak nastv doba jistho padku, kdy trubka slouila pedevm k rytmickm akcentm a harmonickm vplnm.[8]Trubky alesn rohydlouho mohly pouvat jen svalikvotn tny, pozdji se jejich fundamentl dal snit nstrkem tj. krtkou trubic vsunovanou obvykle mezintrubeka trubici (tento typ se nazv jako tzv.invenn trubka). Tmto se vak nstroj nezchromatizoval, jen mohl snit sv ladn o urit interval. Snicov trubka (viz sekcetypy trubek) byla prvnm pokusem o pln chromatickou trubku, kter se ale neosvdil. Ke konci 18. stolet byla trubka opatena klapkovm zazenm (podobn jako majdevn nstroje), oproti tradinm trubkm bez klapek vak trpla vrazn hor kvalitou tnu. Pesto vak pro n byla komponovna vznan dla, nap.HaydnvaHummelvtrubkov koncert.

Po jist dob stagnace trvajc od dob baroka zaila trubka renesanci a po vynalezen ventil na potku 19. stolet, od tto doby zaujm dleit msto v kadm orchestru a asto se pouv i jako slov nstroj.

Zdroj:

Wikipedie, http://cs.wikipedia.org/wiki/Trubka