TUTORI Á L 2

TUTORIÁL 2

LRAR – Radiolokační a radionavigační systémy

Jiří Šebesta

Ústav radioelektroniky FEKT VUT v Brně

2.11.2013

2.11.2013 Radiolokační a radionav. systémy strana 2

LRAR: TUTORIÁL 2.

Měřicí signály radarů Principy detekce cílů Efekty pohyblivých cílů Funkce neurčitosti Metody IPC (indikace pohyblivých cílů) Radar se syntetickou aperturou Sekundární radar Bistatické a multistatické radary Pasivní radiolokace


LRAR-T2: Měřicí signály radarů (1/9)

Signály pro kontinuální radary

CW (Continuous Wave) – trvalá nosná = dopplerovské zpracování

FM-CW – frekvenční rozmítání (po částech lineární modulační signál – pilovitý průběh

CW-CM – trvalá nosná s fázovou modulací s PRN



Signály pro impulsní radary

IM – pravoúhlé pulsy bez vnitropulsní modulace

IM-LFM – pravoúhlé pulsy s vnitropulsní lineární frekvenční modulací

IM-AWLFM – pulsy s vnitropulsní lineární frekvenční modulací a amplitudovým váhováním




IM-NFM – pravoúhlé pulsy s vnitropulsní nelineární frekvenční modulací (Nonlinear Frequency Modulation)

IM-SFM – pravoúhlé pulsy s vnitropulsní modulací s frekvenčními skoky (Step Frequency Modulation)




IM-BPM – pravoúhlé pulsy s vnitropulsní binární fázovou modulací (Bakerovy kódy s minimální úrovní autokorelačních postranních laloků)

IM-PPM – pravoúhlé pulsy s vnitropulsní polyfázovou modulací (Frankovy kódy, Px-kódy, Zadoff-Chu kódy)




IM-MCPC – pravoúhlé pulsy s vnitropulsní fázovou modulací s více nosnými (Multicarrier Phase-Coded Signals)

N

n

t

tNnjM

mbmnnC

betmtsAWts1

2

12

1, 1

Wn je komplexní váha n-té nosné

An,m je m-tý element modulační sekvence n-té nosné | An,m | = 1

s(t) = 1 pro 0 ≤ t < tb



Schéma obecné struktury MCPC

Požadována ortogonalita subnosných (OFDM) a redukce PMEPR (Peak-to-Mean Envelope Power Ratio)




Koherentní vs. nekoherentní IM signály

Koherentní signál = v každém pulsu shodná počáteční fáze

Systémově se koherence zajišťuje pomocí společných oscilátorů pro vysílání a příjem

COHO (Coherent Oscillator) – oscilátor pro synchronní modulaci a detekci

STALO (Stable Local Oscillator) – společný vysoce stabilní lokální oscilátor pro směšovač v přijímači i ve vysílači



Korelační funkce

IM – pravoúhlé pulsy bez vnitropulsní modulace



IM-BPM – pravoúhlé pulsy s vnitropulsní binární fázovou modulací (kód Baker 13)

s

p

Kompresní poměr


LRAR-T2: Detekce cílů (1/25)

Detekce cílů je proces rozhodování o přítomnosti nebo nepřítomnosti cíle na základě přijatého signálu νenv(t) pro každou rozlišovací buňku = řešení binární hypotézy na základě vhodně zvoleného prahu VVTHTH (Threshold):

H1 – cíl je přítomen

H0 – cíl není přítomen

1HVTHenv

0HVTHenv



PrD je pravděpodobnost správné detekce (rozhodnutí)

PrFA je pravděpodobnost falešného poplachu (False Alarm)

PrMD je pravděpodobnost nedetekce (Missed Detection)

MDD Pr1Pr



Zpracování reálného radiolokačního signálu – jedno měření Pin(r) je vstupní

výkon signálu odpovídající času měření pro rozlišovací buňku ve vzdálenosti r

Rozlišovací buňka je 1km

%8,0250

2Pr FA

3

1Pr MD3

2Pr D



Zpracování reálného radiolokačního signálu – série měření



Obálkový detektor

IFIF fB 2IF

V

BB

Přijímač superheterodyn – zpracování pásmového signálu – popis pomocí komplexní obálky

Druhý detektor – odstranění nosného signálu a získání modulačního signálu ozvy (komplexní obálky)

lineární vs. kvadratický



Pravděpodobnost falešného poplachu

Uvažujme na vstupu IF filtru šum s gaussovským rozdělením hustoty pravděpodobnosti amplitudy

Nenvenv

env

eN

p2

2

ν je napěťová úroveň šumu

N je střední hodnota výkonu šumu Po průchodu obálkovým detektorem má hustota pravděpodobnosti šumové obálky νenv rozdělení Rayleighovo:

N

eN

p2

2

2

1



Pravděpodobnost toho, že hodnota obálky šumu překročí hodnotu prahu (VTH = napěťová úroveň) je

FA

N

V

V

env

NenvTHenv

TH

TH

env

edeN

V PrPr22

22

Tato pravděpodobnost přímo odpovídá pravděpodobnosti falešného poplachu

V praxi je problematické měřit hustotu pravděpodobnosti

Lépe se určuje tzv. střední doba mezi falešnými poplachy (False-Alarm Time):

N

kk

NFA T

NT

1

1lim



Tk jsou jednotlivé naměřené doby mezi falešnými poplachy

tk jsou naměřené doby trvání falešných poplachů



BTT

t

T

t

FAk

kK

kk

K

kk

FA

1Pr _

_

1

1

pak pravděpodobnost falešného poplachu

B je šířka pásma IF zesilovače radaru

a střední dobu mezi falešnými poplachy lze vyjádřit

N

V

FA

TH

eB

T 2

2

1



Příklad 12:----------------------------------------------------------------------------------------------------------Na jakou napěťovou úroveň je třeba nastavit práh pro radar se šířkou pásma 10 MHz, je-li spektrální hustota šumu na vstupu rozhodovacího obvodu -150 dBm/Hz a požadovaná pravděpodobnost falešného poplachu je 0,05%? Určete rovněž střední dobu mezi falešnými poplachy.----------------------------------------------------------------------------------------------------------

dBmBNN dBdB 80701501010log10150log10 6][0][

pWNdBmN

W 101010 10

3080

10

30

][

][

VNV FATH 3,120005,0ln10102Prln2 12

sB

TFA

FA 2000005,01010

1

Pr

16



Pravděpodobnost falešného poplachu pro decibelový poměr mezi prahem a střední hodnotou výkonu šumu

10][

10PrdBTNR

eFA

platí

][

2][

][

][][ 2

log102 W

VTH

dBW

dBWTHdB N

V

N

LTNR

Dvojka u výkonu šumu je dána dvoustrannou spektrální hustotou výkonu šumu



Závislost pravděpodobnosti falešného poplachu na decibelovém poměru mezi prahem a střední hodnotou výkonu šumu



Závislost pravděpodobnosti střední doby mezi falešnými poplachy na TNR a B



Pravděpodobnost detekce

Uvažujme-li na vstupu IF filtru sinusový signál ozvy s amplitudou A současně se šumem s gaussovským rozdělením hustoty pravděpodobnosti amplitudy, pak na výstupu obálkového detektoru bude mít amplituda signálu se šumem s Riceovo rozdělení

I0 je modifikovaná Besselova funkce 1. druhu nultého řádu

N

AIe

Np envN

A

envenv

env

0

2

22

...8

11

22

1 cos0 xx

edtexI

xtx



Pravděpodobnost toho, že hodnota obálky signálu se šumem překročí hodnotu prahu (VTH = napěťová úroveň) je

D

V

envenvN

A

env

V

envenvTHenv

TH

env

TH

dN

AIe

NdpV PrPr 0

2

22

Tato pravděpodobnost přímo odpovídá pravděpodobnosti detekce

V praxi je komplikované tuto pravděpodobnost určit

Proto se v praxi se určuje potřebný poměr S/N pro signál ozvy pro danou pravděpodobnost falešného poplachu a pravděpodobnost detekce pomocí zjednodušující Albersheimovy rovnice

7,112,0N

S



kde

FAPr

62,0ln

D

D

Pr1

Prln



Rayleighovo vs. Riceovo rozdělení



Příklad 13:----------------------------------------------------------------------------------------------------------Pro systém z příkladu 12 určete potřebný poměr signál ku šumu pro zajištění 95% pravděpodobnosti detekce cíle.---------------------------------------------------------------------------------------------------------- 12,7

0005,0

62,0ln

94,295,01

95,0ln

6,1494,27,194,212,712,012,77,112,0 N

S

dBN

SdB

N

S7,116,14log10][log10][



Detekční kritéria – metody určení prahu

Maximalizace pravděpodobnosti detekce pro požadovanou pravděpodobnost falešného poplachu

Neyman-Pearsonův teorém

0

1

|Pr

|Pr

H

HV

0;PrPr HVV THFA

Metody CFAR (Continuous False Alarm Radar)

Automatické nastavení prahu tak, aby PrFA = konstantě



Optimální detektor = max. poměr S/N pro předpokládaný tvar pulzu ozvy

Aplikace přizpůsobeného filtru

Výstupní signál za přizp. filtrem:

tsthts INMFOUT

Ve frekvenční oblasti

INMFOUT SHS

hMF(t) je impulsní odezva přizpůsobeného filtru



HMF() je frekvenční odezva přizpůsobeného filtru

Přizpůsobený filtr (Matched Filter) lze popsat

ZTjTXMF eSAH

tTsAth zTXMF

A je zisk filtru (libovolný)

Tz je časové zpoždění filtru (libovolné)

Lze realizovat FIR strukturou



Za přizpůsobeným filtrem získáme signál

R(·) je autokorelační funkce impulsního signálu

Bude-li mít vstupní signál (ozva) tvar

2 in

TjINMFOUT SeASHS z

)( ZINMFOUT TtRAtsthts

)( delayTXIN Ttsats

a je amplituda ozvy na vstupu

Tdelay je zpoždění signálu vyslaného signálu sTX



Za přizpůsobeným filtrem získáme signál (neuvažujeme ad. šum)

RTX(·) je autokorelační funkce vyslaného impulsního signálu (IM-LFM)

)( delayZTXOUT TTtRAats



Pro určení šikmé dálky cíle je třeba hledat maximum signálu za detektorem

delayZd TTtt

t

2

21



Autokorelační funkce vysílacího pulsu a příslušně nastavený práh má zásadní vliv na rozlišení v šikmé dálce


LRAR-T2: Efekty pohyblivých cílů (1/3)

Při pohybu cíle vůči radaru je signál ozvy postižen Dopplerovým efektem – frekvenční extrakce či dilatace spektra vyslaného pulsu

Výstupní signál za směšovačem (1. detektorem) radaru můžeme popsat (neuvažujeme ad. šum):

tfjdelayTXIN

deTtsats 2)(

fd je dopplerovský frekvenční posuv

Za přizpůsobeným filtrem získáme signál

),(),( 22 tfjTX

tfjdelayZTXOUT

dd etRAaeTTtRAats



Po vyjádření korelace mezi vstupním signálem a impulsní charakteristikou přizpůsobeného filtru

je celkové zpoždění signálu (vysílač-cíl-přijímač-přizp. filtr)

dtetstsAas tfjINTXOUT

d

2* )(

Vliv dopplerovského efektu na výsledný signál za přizpůsobeným filtrem (bez uvažování aditivního šumu)



Vliv dopplerovského posuvu spektra na tvar pulsu za MF (IM-LFM signál)


LRAR-T2: Funkce neurčitosti (1/6)

Určované parametry cíle (od primárního radaru):

Azimut – nezávislé měření (směrové vlastnosti antény)

Elevace – nezávislé měření (směrové vlastnosti antény)

Šikmá dálka – závislé na vlastnostech signálu za detektorem

Radiální rychlost – závislé na vlastnostech signálu za detektorem

Signál za přizpůsobeným filtrem je závislý jak na zpoždění odrazu, tak i na dopplerovském posuvu, pak vzniká neurčitost, kterou lze popsat v časové oblasti (autokorelační funkce, kde se vyskytuje zpoždění signálu i Dopplerova frekvence)



Ve frekvenční oblasti

dtetstsf tfjTXTXD

D 2* )(,

dfeffSfSffj

DTXTXD 2* )(,

Pro výpočet velkého rozsahu parametrů se využívá metod práce se řídkými maticemi

Funkci neurčitosti (Ambiguity Function) je tedy autokorelační funkcí vysílaného signálu (impulzu) pro rozsah sledovaných časových zpoždění a rozsah dopplerovských posuvů



Funkce neurčitosti pro pravoúhlý puls



Funkce neurčitosti pro IM-LFM



Funkce neurčitosti pro váhovaný IM-LFM



Funkce neurčitosti pro váhovaný IM-BPM (Barker 13)


LRAR-T2: Metody IPC (1/3)

Metody IPC = indikace pohyblivých cílů (MTI = Moving Target Indication) jsou určeny k potlačení závojů (Cluters) od pevných cílů nebo cílů se specifickým dopplerovským efektem (vlny na mořské hladině, kmitající listí ve větru)

Metody IPC = dopplerovské zpracování

Využívá se toho, že pro dva po sobě jsoucí koherentní impulsy se pro pohyblivý cíl mění fáze, kdežto pro pevný ne



Blokové schéma IPC pulsního radaru

Metoda AMTI = Adaptive MTI – obsahuje dvě pásmové zádrže

pro potlačení závoje od země

adaptivní pro potlačení závoje od meteoútvarů



Blokové schéma MTD pulsního radaru

Metoda MTD (Moving Target Detection) – obsahuje banku filtrů pro jednotlivá pásma odpovídající Dopplerově posuvu pro daný rozsah radiální rychlosti cílů


LRAR-T2: Syntetická apertura (1/13)

Obecný princip SAR = Synthetic Aperture Radar

Podstatné zvětšení rozlišení radarového zobrazení

Instalace:

- letadla (airborne SAR)

- družice (spaceborne SAR)



Vytváří se umělá anténní řada ve směru pohybu radaru (na letadle nebo družici)



Jednotlivá měření (odezvy na pulsní signál vysílače) se uloží do paměti a při vyhodnocení se aplikuje součet signálů s váhováním (fázové) k vytvoření umělého úzkého svazku



Doba apertury (Aperture Time) definuje čas pro získání sady záznamů pro postprocessingový beamforming



Vzdálenost k měřenému bodu od jednotlivých pozic antén:

sin dnRRn

sin

2ndR

ctj

n eAtr

cd

cdM

M

Rj

tj

M

Mn

ndRc

tjM

Mnn

ee

eAtrtr

sinsin

sin12sin

12

14

sin2

Signál na n-té pozici antény

Celkový signál ze všech pozic a pro svazek ve směru měřeného bodu:



VV L

Systém SLAR (Side Looking Airborne Radar) Hlavní svazek anténa pulsního

SAR radaru míří do boku pod úhlem (look angle) .

Šířka bočního svazku V (pro pokles o 3 dB v radiánech) je svázána s rozměrem apertury LV:

Šířka pásu stopy (swath width) pro radiální vzdálenost R0 do středu stopy:

cos0

V

V L

RW



HH L

sin2

pV

c

Rozlišení v příčném (bočním) směru je dáno šířkou pulsu (V<<WV):

Šířka svazku v podélném smě-ru je dáno podélným rozměrem apertury (radiány):

Rozlišení v podélném směru je dáno jen podélným rozměrem apertury a radiální vzdáleností:

HHH L

RR

0

0



20

20

20 htvyxR

vLTA

2/;2/ AA TTt

Uvažujme SAR měření na délce L, pak interval přeletu pro konstantní rychlost v (odpovídá aperture time) bude:

Radiální vzdálenost k bodu P na zemi lze vyjádřit:

kde:

20

20

200 hyxR RL

0

00cos

R

x



0

220

22

00

0 sin2

cos1 R

tv

R

vtRR

02

0

22

00 sincos

22 cR

tv

c

vt

c

Rttt TXTXTX

TXTX

Po úpravě a aplikaci Taylorova rozvoje:

Argument přijatého signálu je závislý na tomto zpoždění:

se zpožděním impulsu na trase tam i zpět :

TX

c

2

02

0

22

00 sincos

222 cR

tv

c

vt

c

R

c

R

02

0

22

00 sin

2cos

44

R

tvvtRtt TX

Se zavedením vlnové délky:

zjednodušíme na:



dt

tdfi

2

10

2

0

2

0 sin2

cos2

R

tvvff TXiRX

0cos2 v

fdP

Okamžitá frekvence přijatého signálu je:

a rozdíl mezi Doppler. posuvy mezi P a P’ je :

vDt

2sin 0

Vyjádříme–li Doppler. posuvy pro cíl v bodě P a P’:

za t jsme dosadili :

00

0' sincos2

R

DvvfdP

00

sinR

Dvfd



dA f

T

1

Pro rozlišení dvou cílů musí být SAR data ukládána (doba apertury):

a délka L pak musí být:

odtud pro rozlišení platí v podélném směru platí:

0

0

sin

D

RTvL A

0

0

sin22

L

RDSARH

Příklad 14:----------------------------------------------------------------------------------------------------------SAR instalovaný na stratosférickém průzkumném letadle s výškou letu 25 km pracuje na kmitočtu 1,5 GHz. Rozměry apertury antény v obou souřadnicích (příčná i podélná) jsou 2 m. Úhel snímání je 45°, délka pulsu 1 s a rychlost letadla je 800 km/h. Určete šířku snímaného pásu a rozlišení na povrchu, je-li doba apertury SAR 0,2 s.----------------------------------------------------------------------------------------------------------



m11345sin4,442

2,0104,35

sin2

3

0

0

L

RSARH

m/s2226,3/800km/h800 v Vlnová délka:

m4,442,0222 ATvL

Rychlost pohybu:

Radiální dálka:

m2,0105,1

1039

8

TXf

c

km4,3545sin

1025

sin

3

0

00

hR

Šířka pásu: km545cos2

104,352,0

cos

30

VV L

RW

Příčné rozlišení: m21245sin2

101103

sin2

68

pV

c

Podélné rozlišení bez SAR: km54,32

2,0104,35 30

HH L

R

Podélná délka syntetické apertury:

Podélné rozlišení se SAR:

HL



SAR systémy (komprese LFM, 1-30 GHz)

Průzkum Země (oceánografie, monitoring ledu a sněhu, měření znečištení, těžařství, klasifikace terénu, mapování) s rozlišením i pod 10 m

AIRBORNE – (první 1953, Godyear research, na DC-3, 930 MHz), AIRSAR (NASA JPL), YSAR

SPACEBORNE

RADARSAT (Kanada)

ERS (ESA – European Remote Sensing)

ENVISAT (ESA 2002 - studium změn v životním prostředí, včetně globálního oteplování a tání ledovců)


LRAR-T2: Sekundární radar (1/8)

SSR (Secondary Surveillance Radar)

Aplikace v ATC, pozemní systém je dotazovačem (Interrogator) , palubní systém automatickým odpovídačem (Transponder), vojenské módy IFF (Identification Friend – Foe)

Odpovědi obsahují základní identifikační údaje a aktuální měřené letové parametry

IM modulace

Uplink 1030 MHz, vert. polarizace

Downlink 1090 MHz, vert. polarizace



Dvousvazkový anténní systém dotazovače

Měření azimutu

Odpovědi pouze od odpovídačů v daném azimutálním směru



Mód „A“ = ID odpovídače, resp. číslo letu



Odpověď v módu „A“

Číslo letu tvoří čtyři oktalové cifry (00008 – 77778 , tj. 4096 kombinací – pro lety nad Evropou přidělováno Eurocontrolem

Speciální kódy:

75008 - únos

76008 – ztráta spojení

77008 - nouze



Mód „C“ = barometrická výška letadla

Barometrické měření ve stovkách stop s korekcí

Hodnota kódována tzv. Gillhamovým kódem

Rozsah -1000 až 126750 ft.

SPI (Special Pilot Identification) – aktivuje pilot na 20 s po žádosti řídícího ATC


Odpověď v módu „C“


Gillhamův kód



Mód S (Adresný nebo všeobecný dotaz)

Z módu S se vyvinul systém ADS-B (Automatic dependent surveillance-broadcast)



ADS-B

DF – zdroj dat AA – aircraft address ME – parametry (poloha z

GPS, rychlost, výška z výškoměru)


Monostatický radar – jeden RX/TX systém

Bistatický radar – vysílač a přijímač rozdělen = poloaktivní radar

LRAR-T2: Bistat. a multistat. radary (1/10)

Hustota vyzářené energie v prostoru cíle:

21

21 44 r

GP

r

EIRP Atxtxtxtar



Výkon sekundárního záření (odrazná plocha je dána odrazivými vlastnostmi cíle pro směr příchodu elmag. vlny od vysílače a odrazu k přijímači):

avtartarP



Hustota odražené energie v oblasti přijímací antény radaru:

22

21

24 rr

GP avAtxtxrx

Výkon odraženého signálu na výstupu antény na přijímací straně:

22

21

3

2

4 rr

GGPP ArxavAtxtx

rx



pW896,0101504

03,01001010

4 433

2245

43

22

r

GPP avAradtx

rx

Příklad 15:

----------------------------------------------------------------------------------------------------------Určete přijatý výkon pro monostatický primární radar na vlnové délce 3 cm s výkonem 100 kW pro cíl ve vzdálenosti 150 km, přičemž anténa má zisk 40 dB a uvažované cíle mají efektivní odraznou plochu 100 m2. Určete požadovaný výkon pro stejný případ s bistatickým uspořádáním, pro cíl ve vzdálenosti 150 km od vysílače a 50 km od přijímače. Neuvažujte polarizační ztráty.

----------------------------------------------------------------------------------------------------------

pW06,81050101504

03,0101001010

4 23233

2445

22

21

3

2

rr

GGPP ArxavAtxtx

rx



Konstantní SNR pro cíle na Cassiniho oválech

a

rre

221

kdee je faktor elipticityr1 je vzdálenost mezi cílem a

vysílačem r2 je vzdálenost mezi cílem a

přijímačema je základna, tj. vzdálenost me-

zi vysílačem a přijímačem

Lepší energetická bilance než u monostatického radaru

Přijímací strana je rádiově neaktivní (utajení)



Multistatický radar – více TX (může to být i nezávislý systém) a více RX

Jako vysílače mohou být využity vysílače pro jiné účely (komerční služby, BTS, televizní vysílače apod.) – pasivní systém



Směroměrný systém – Theta – theta, nebo AOA (Angle of Arrival)

Je třeba znát jak směr svazku vysílače, tak i přijímače.

Pro 2D určení polohy možno použít dva přijímače a definovat jejich směry svazků, vysílač pak může být nezávislý, všesměrový.

Přijímací antény musí mít úzký svazek vyzařovací charakteristiky .



Eliptické měření

Po určení úhlů, přechází řešení na směroměrné

nrn

ntnrnn ar

arr

2

cos222

Pro n-tý smě-rový kosinus platí:



Příklad 16:

----------------------------------------------------------------------------------------------------------Určete úhel příjmu pro bistatický radar, je-li základna 150 km, vzdálenost od vysílače k cíli 125 km a od cíle k přijímači 30 km.

----------------------------------------------------------------------------------------------------------

864,0150302

15012530

2cos

222222

ar

arr

r

tr

24,30864,0arccos



Hyperbolická měření – TDOA (Time Difference of Arrival)

Není potřeba znát polohu vysílače, přijímací stanice jsou synchronizovány nebo je zajištěn komunikační spoj mezi stanicemi s definovaným zpožděním přenosu.


Pasivní radar je vždy založen na multistatickém přístupu

LRAR-T2: Pasivní radar (1/6)

Směroměrný systém (Kopáč 1959, Borap) – měření směru příchodu signálu AOA z min. dvou stanic – interferometrické metody měření – anténní pole

Časoměrný systém (Tamara, Vera)

TDOA – měření časového rozdílu příchodu signálu – více TX + jeden RX nebo jeden TX + více RX nebo více TX + více RX



Více TX (nezávislé – např. TV vysílač) + jeden RX, který vyhodnocuje jak zpoždění signálů od cíle, tak i od vlastních vysílačů

PCL systémy = Passive Coherent Location

Nevýhodou jsou ne-optimální autokore-lační vlastnosti vysí-laných signálů, mož-nost instalace vlast-ních vysílačů



Jeden TX (nepřítel) + 4 x RX = 3D TDOA (inverzní princip k GPS)



VĚRA

Dosah systému je 400 až 500km v úhlovém sektoru větším než 120°C.

Typické rozmístění bočních stanic je 15 až 40 km od centrální stanice.

Ověřená stacionární přesnost měření ve vzdálenosti kolem 100 km je u systému VĚRA řádově desítky metrů a prostorově závisí na poloze letounu.

Přesnost určení barometrické výšky je 30m.

Nynější programové vybavení umožňuje sledovat až 300 letounů současně.



VĚRA-A

Dokáže pokrýt celé území ČR.

Určena pouze pro sledování provozu pro civilní účely

Komunikace mezi stanicemi není širokopásmová (pracuje na f = 1090 MHz).

VĚRA-S/M

Na rozdíl od verze A dokáže díky analýze přijímaného signálu určit typ objektu a jeho funkční režim.

Komunikace mezi stanicemi je širokopásmová (f = 1 GHz až 18 GHz).



Mobilní RX stanice VĚRA


Děkuji za vaši pozornost

Tatra s výsuvným anténním systémem Tamary

Documents

TUTORI Á L 2