Tváře odchází, čísla zůstávají. Babišův vliv seprojeví za dva rokyTEXT: Jan Červenka, Matouš Hutník, Emílie Janáčková, Filip Novotný

Ve čtvrtek 10. října 2013 se možná změnila pravidla pro demokracii v médiích. Úspěšný                         podnikatel a zároveň lídr politického hnutí ANO 2011, Andrej Babiš, převzal Mafru, jednu z                         největších a nejvýznamnějších mediálních skupin na českém trhu. Do jejího portfolia spadá i                       nejčtenější deník Mladá fronta Dnes. Máme se bát o její objektivitu nebo se jedná o prostou                             investici bez postranních úmyslů?

S nástupem slovenského miliardáře Andreje Babiše na českou mediální scénu přichází poprvé od                       Sametové revoluce výrazná obava a diskuze na téma objektivity a demokracii v médiích. Podnikatel,                         který letos poprvé předstihl v bohatství Zdeňka Bakalu, se v červnu rozhodl začít hrát velkou hru.                             Koupil mediální skupinu Mafra, které kromě v současnosti nejprodávanějšího deníku Mladá fronta                     Dnes zahrnuje i tradiční Lidové noviny nebo volně distribuovaný deník Metro. Na investičním kroku                         bratislavského lídra gigantu Agrofert by snad nebylo nic tak zvláštního, kdyby se současně neangažoval i                           v politice. Andrej Babiš, jehož majetek podle magazínu Forbes dosahuje skoro 40 miliard korun,                         současně vede politické hnutí ANO 2011, které v posledních předčasných volbách do poslanecké                       sněmovny skončilo na celkově druhém místě s 18.65% hlasů, ale vzhledem k internímu krachu ČSSD                           vyšlo z voleb prakticky jako vítěz.

Přestože většina politických komentátorů Andreje Babiše považuje za hrozbu a někteří, včetně                     zahraničních médií, ho dokonce označují za českého Berlusconiho, lid jeho politickým slibům věří. Chce                         svého dosáhnout i prostřednictvím skupiny Mafra? Prosazuje své záměry do Mladé fronty Dnes?                       Nakolik může ovlivnit redakci, a s tím i veřejné mínění, které tisk pomáhá formovat? Odpověď není tak                               jednoznačná.

„Tak jsem to koupil.”Jednou z otázek, která vyvstala okamžitě po Babišově koupi Mafry, byla, proč nedopadl jeho původní                           plán. Na konci června roku 2013 se totiž v médiích začaly objevovat zprávy o tom, že slovenský                               miliardář kupuje vydavatelství Ringier Axel Springer, domov bulvárního deníku Blesk nebo                   „serióznějšího“ týdeníku Reflex.

Všechny spekulace ale téměř okamžitě vyvrátilo samo vydavatelství, prohlášení zveřejnilo i na vlastním                       profilu na Facebooku. „Koncern Ringier Axel Springer Media AG byl osloven podnikatelem Andrejem                       Babišem, který projevil o firmu v České republice zájem. Ringier Axel Springer AG však vyjednávání                           ukončil a žádná další jednání nepokračují,“ stojí v příspěvku na oblíbené sociální síti.

Společnost Ringier Axel Springer na svém Facebook vyvrací koupi Andreje Babiše. (26. 6. 2013)

Jedna zmařená transakce ale od nákupu mediální skupiny Babiše nijak neodradila. Záhy po neúspěchu s                           „Ringierem“ koupil Mafru. Na osobním Twitteru, kde bývá zpravidla velmi výřečný, okomentoval                     nákup jednoduše slovy „Tak jsem to koupil…”.

Oficiální Twitter účet Andreje Babiše. (26. 6. 2013)

Týž den se strhla nevyhnutelná lavina zpráv i rozhovorů. Kauzu si nenechal ujít ani server E15.cz,                             internetová verze deníku E15 vydavatelství Mladá fronta, kde Babiše obhajoval mluvčí společnosti                     Agrofert Karel Hanzelka. “Zcela odmítám, že by pan Babiš kupoval vydavatelství proto, aby zasahoval                         do obsahu novin. Souvislost s jeho politickými aktivitami vůbec nehledejte,” prohlásil a dodal, že                         “pokud byste se zeptali šéfredaktorů médií, která Agrofert doposud vlastní, všichni vám jednotně                       potvrdí, že je pan Babiš nijak neovlivňuje,” dodal Hanzelka.

Takže ANO? Rozhodně NE!Zastavme se na moment u Hanzelkových posledních slov. Šéfredaktorů médií, která Agrofert doposud                       vlastnil, se nikdo nezeptal, jeden z redaktorů se ale později ozval sám. Jiří Kalát z Kutnohorské redakce                               týdeníku 5+2 se během voleb do poslanecké sněmovny rozepsal o “pochybných praktikách”, s nimiž se                           dnes a denně na pracovišti potýkal.

V článku “Takže ANO? Rozhodně NE!, který zveřejnil na vlastním blogu vedeném v rámci online verze                             časopisu Respekt popsal situaci v týdeníku následovně: “PR Agrofertu a sdružení ANO plní naše                         stránky každý týden, nemluvím o inzerci, ale o zprávách z různých setkání či akcí firem napojených na                               ANO či Babiše nebo o komentářích „publicisty“ Martina Komárka. Nevím, kdo to dává nám                         

redaktorům příkazem (tak vysoko jsem nikdy neviděl), jestli je to přímo Andrej Babiš (i když ten by se                                 s charitními pracovníky asi jen těžko zahazoval), anebo jeho manažeři, mezi kterými je velice oblíbeným                           sportem anální horolezectví."

Kalátův článek na blogu, který vede pod časopisem Respekt.

Kalát dále popsal běžnou praxi při tvorbě obsahu týdeníku, otevřel se i o jeho ukončení, které mělo                               nastat ihned po volbách. Andrej Babiš se k negativnímu článku nevyjádřil, opět za něj promluvil                           Hanzelka. “Podobná tvrzení vnímáme jako snahu poškodit pana Babiše před volbami. V redakci                       týdeníku 5+2 panují zcela standardní podmínky pro práci redaktorů. Platové podmínky, pokud víme,                       jsou dokonce lepší, než u přímé konkurence. Žádné propouštění nechystáme. Tato informace není                       pravdivá,“ reagoval mluvčí společnosti Agrofert na serveru Parlamentnilisty.cz

Nástup kodexuVraťme se ale zpět k 26. červnu, ke dnu, kdy Babiš oznámil koupi mediální skupiny Mafra. Vedle                               dalších osobností žurnalistiky i veřejného života situaci ihned komentoval Karel Hvížďala. “Považuji to                       za nešťastný krok, zvlášť na tak malém trhu jako je ten český. Není to dobře, pokud současně s tím                                   nevyhlásí nějaký etický kodex, který to bude oddělovat od jeho byznysu i politického plánu,” vyjádřil se                             Hvížďala pro Lidové noviny.

Andrej Babiš se Hvížďalových slov ihned chytl. Vzápětí ho totiž požádal, aby vypracoval kodex                         upravující vztahy mezi vydavatelem a redakcemi v rámci celé skupiny Mafra. Publicista souhlasil,                       nicméně pod podmínkou, že se budou na vzniku dokumentu podílet i šéfredaktoři Lidových novin a MF                             Dnes. “Po tom nákupu vyvstala obrovská vlna kritiky, i z mé strany, a proto se na mě obrátili. Ti lidé                                     byli tak vyděšení z toho, co se stalo po telefonátu do lidovek, vůbec nechápali, co je špatně, že mi dali                                     úplně volnou ruku,” řekl nám sám Hvížďala, který je mimo jiné i autorem kodexu Českého rozhlasu.

„Jedná se o zcela standardní kodex, jaké známe ze západní Evropy. Snad jediným odklonem od mé                             původní myšlenky je zmizení funkce redakčního ombudsmana. To měl být buď zkušený právník, nebo                         novinář vně redakce, jakýsi arbitr, který by případné spory řešil. Redakce ho ale odmítly s tím, že si                                 dokáží prosadit svou,“ pokračoval publicista.

Reklama na Ano 2011 Andreje Babiše během podzimních voleb na stránkách iDnes.cz.

Výsledkem je tedy přibližně dvoustránkový dokument, v němž Agrofert přislibuje zajištění tvůrčí                     svobody redakcí a vylučuje možnost majitele zasahovat do personálních otázek v rámci jednotlivých                       listů. O obchodních a politických aktivitách vlastníka mají média v rámci Mafry informovat v                         „přiměřeném zpravodajském rozsahu“. Agrofert respektive Babiš se v rámci tisku smí prezentovat                     pouze v inzertním prostoru nebo na názorových stranách ­ podepsán pod vlastním jménem. Veškerou                         odpovědnost přenáší na šéfredaktora, kterého však může jmenovat přímo majitel, tedy Babiš. A od té                           doby, co Mafru koupil, mají dva nejdůležitější listy ­ MF Dnes a Lidové noviny ­ šéfredaktory nové.

Cesty do Mladé fronty DnesPotom, co se zaměstnanci Mafry dozvěděli, že je jejích novým majitelem Andrej Babiš, okamžitě se                           mezi nimi zvedla vlna odporu. Z Lidových novin zatím odešlo mnohem více redaktorů než z MF Dnes,                               jmenovitě jsou to například Daniel Kaiser a Tomáš Němeček, svůj post dobrovolně opustil i                         šéfredaktor Dalibor Balšínek.

I MF Dnes však přišla o šéfredaktora ­ funkci složil Robert Čásenský. Vystudovaný sociolog s                           dvacetiletou žurnalistickou praxí vedl MF Dnes od roku 2006. Čásenský však odmítá, že by odešel                           přímo kvůli Babišovi. „Nejde v žádném případě o krok neuvážený či o reakci na nějakou aktuální                             událost či situaci. Tento krok jsem zvažoval již delší dobu a od konce června o něm hovořil s bývalým i                                     

současným majitelem vydavatelství,“ uvedl na serveru iDnes.cz Čásenský.

Na druhou stranu bývalý šéfredaktor nepopírá, že pro něj Babiš představoval v určitém smyslu                         „poslední kapku“. „U mě se sešly dvě věci najednou ­ jednak už to byla dlouhá doba a zároveň přišel                                   docela výrazný impuls.Ve chvíli, kdy se to spojilo, jsem se takhle rozhodl,“ okomentoval výpověď pro                           Český rozhlas. Ve spojení Babiše politika/byznysmena a velké mediální skupiny však riziko vidí.                       „Propojování médií s takto významnými byznysmeny v sobě vždycky nese riziko a je na každé redakci                             a každém redaktorovi, aby se s tím dokázal srovnat a psal tak, jak mu velí jeho svědomí. Já jsem                                   přesvědčený o tom, že novináři v Mladé frontě to dokážou,“ pokračoval Čásenský v rozhovoru pro                           Český rozhlas.

V posledních listopadových dnech se ale probírala jiná výpověď než ta Čásenského. Poprask vzbudil                         odchod investigativního novináře Jaroslava Kmenty, jedné z hlavních tváří, kvůli které pro MF Dnes lidé                           sáhnou v trafikách. Kmenta se proslavil objevováním špinavé minulosti a pozadí řady „podnikatelů“ i                         politiků. K jeho nejvýznamnějším kauzám patří ty spojené se jmény Gross, Mrázek, Bárta nebo z                           poslední doby zveřejňování odposlechů Béma a Janouška.

Sabina Slonková ­ nová šéfredaktorka MF Dnes

Investigativní novinář, který dle vlastních slov MF Dnes nepotřebuje, protože ho uživí knihy, svůj                         odchod nástupem Babiše jednoznačně zdůvodňuje. „Já si chci uchránit maximální svobodu, takže                     nemůžu dělat investigativní novinařinu pro politika Babiše ani pro oligarchu Babiše,“ řekl v rozhovoru                         pro magazín Reflex.

Ve výměně s Danielem Kaiserem zároveň Kmenta spekuluje o Babišově minulosti jakožto minulosti                       možného spřátelného zdroje jiných investigativních novinářů, přičemž se ho redaktor Reflexu ptá i na                         novou šéfredaktorku MF DNES, Sabinu Slonkovou. Kmenta však na otázku, zda má Slonková s                         Babišem dobrý vztah, odpovídá, že neví. Nechce o tom spekulovat ani Karel Hvížďala.

Jako Kmenta, i Sabina Slonková patří k nejznámějším investigativním žurnalistům. Za odhalování                     zločinů, korupce a klientelismu čelila několikrát vydírání i ohrožení na životě. V MF Dnes působila už v                               90. letech. Na přelomu milénia s kolegou Kubíkem rozkryla kauzu Olovo. Do čela MF Dnes přestupuje                             z Aktuálně.cz, kde zastávala funkci šéfredaktorky.

Náhrada Čásenského Babišovi věří. V rozhovoru pro Český rozhlas se vyjádřila, že ji slovenský                         miliardář „prostě přesvědčil, že obsah Mladé fronty DNES nebude ovlivňovat“ a upřímně si myslí, „že                           by byl opravdu blázen, pokud by investoval takové peníze do nákupu společnosti Mafra a současně se                             snažil vlastně svoji investici zároveň znehodnotit tím, že bude ovlivňovat obsah toho média.“ Zároveň                         měl dát Babiš Slonkové záruky, které pokud poruší, ona může ihned odstoupit. Mladou frontu Dnes                           chce nová šéfredaktorka vést víceméně tak jako předtím, s důrazem zejména na investigativitivní                       žurnalistiku.

„Zdá se ti, že na nás tlačí?”Obsah Mladé fronty Dnes ale samozřejmě neovlivňuje pouze šéfredaktor, důležití jsou i jednotliví                       zaměstnanci, s jejichž texty se každodenně dostáváme do kontaktu. Zajímalo nás tedy i to, jaká je                             atmosféra v redakci. Několik odpovědí se nám podařilo dostat z redaktora serveru iDnes.cz. Protože                         se ale zdroj bojí o svou práci, nesmíme ho jmenovat.

“Byl to šok,” popsal situaci po oznámení Babišova nákupu náš zdroj. “O ANO se samozřejmě píše víc,                               ale je to spíše daný tím, že de facto vyhráli volby,” vyjádřil se na konto objektivity deníku i jeho webové                                     verze. “Ptal jsem se svých kolegů, jestli mají pocit, že na ně Andrej Babiš tlačí. Odpověděli mi: Zdá se                                   ti, že na nás tlačí?” nejednoznačně odpovídal na naše prohlubující otázky dotýkající se atmosféry v                           redakci.

Jedno je ale jisté. I řadoví redaktoři Mladé fronty Dnes respektive iDnes.cz si jsou vědomi toho, čeho                               je jejich nový vlastník schopný. “Peníze Andreje Babiše dokážou věci. například přiměly Martina                       Komárka (bývalého komentátora MF Dnes pozn. red.) otočit všechny jeho názory. Otevřeně přiznává,                       že od něj dostává plat, a skrz sociální síť Facebook dělá reklamu jeho firmě, Kosteleckým uzeninám,”                             rozmluvil se zdroj z redakce iDnes.cz.

“Myslím si, že vlastnictví Mafry Andrejem Babišem má vliv na důvěru čtenářů v to vydavatelství, ale                             nemyslím si, že má v tuhle chvíli vliv na jejich práci,” nakousl redaktor hned dvě palčivé otázky. Jak                                 celou kauzu vnímá široká veřejnost a co se stane, pokud by došlo na aktuální předpovědi, a Babiš se za                                   

ANO 2011 stal jedním z ministrů nové vlády, pravděpodobně tedy ministrem financí.

Trocha reálných číselJedna věc je, co si myslí veřejnost, druhá zase, jak hovoří čísla. Analytická firma NEWTON Media v                               letošním listopadu provedla průzkum médií na téma ovlivňování majitelem. Podle jejího zjištění k Andreji                         Babišovi přistupoval každý z deníků skupiny Mafra odlišným způsobem.

Zatímco Lidové noviny se v minulých měsících o svém majiteli vyjadřovaly spíše negativně, v Mladé                           frontě Dnes převažovaly názory ambivalentní až pozitivní. Nejčtenější český deník se o Babišovi                       zmiňoval zejména ve zpravodajské rubrice, a to primárně v politickém kontextu (předvolební                     preference, kampaň, program, kandidáti).

Několikrát bylo s rozpaky poukázáno na alianci Babišova ANO s hnutím Severočeši.cz, které je                         spojované s populismem a bojem proti nezaměstnaným. Negativní hodnocení vychází zejména od                     externích redaktorů, jako jsou Bohumil Pečinka nebo Stanislav Balík. Pavel Kohout ve svém trilobitu z                           vydání MF Dnes 5. října podrážděně reagoval na přiznanou autocenzuru ze strany týdeníku Respekt                         vlastněné Zdeňkem Bakalou (šéfredaktor Erik Tabery v editorialu přiznal, že nejsou schopni informovat                       o aktivitě svého majitele, a proto o ní nebudou informovat vůbec) a vyjádřil obavy o budoucnost listu.                               „Jenže urnotřesení, které postihne republiku za tři neděle, patří k vulkánům vyvolávajícím tsunami. Bojím                         se, že infekce samocenzury zasáhne brzy LN i MF DNES a z jejich slovníku zmizí „rohlík“. Pro případ                                 zmizení hledejte Trilobity na níže uvedeném www!“.

Negativní hodnocení vyšlo i z příspěvků rozebírajících ideje hnutí a jeho cíl. Jak říká analytik Jan                             Jüptner, program ANO byl občas označen za „gumový“ nebo „komerční“ a samotné hnutí za                         „nesourodé“ a „populistické“. Pozitivní přístup pak pramení zejména v regionálních mutacích Mladé                     fronty, kde dostali relativně velký prostor příznivci ANO, a to buď formou rozhovorů (např. s                           královéhradeckým lídrem Ivanem Pilným), nebo reportáží (např. o majiteli společnosti Jablotron).                   Ambivalentní hodnocení dostaly příspěvky k tématům „Babiš a StB“ a „riziko berloscunizace“, ve                       kterých po stanovisku novináře zároveň dostal prostor k vyjádření sám Andrej Babiš.

Zajímavý je také celkový podíl textů, v nichž byl Babiš uveden jako vlastník média. Podle                           vydavatelského kodexu z 11. října tohoto roku by tomu tak mělo být tam, „kde to redakce uzná za                                 vhodné a potřebné pro informovanost čtenářů“. Zatímco u Lidových novin to bylo v 15 % případů, u                               Mladé fronty Dnes pouze v 8 %. To je dokonce méně, než u bezplatného listu 5plus2 (13 %).

Podíl textů, ve kterých byl Andrej Babiš uveden jako vlastník média.

A opet se na moment zastavíme u plátku 5plus2, který Andrej Babiš vlastnil ještě před koupí Mafry, a                                 nespadá tak pod žádnou větší mediální skupinu. Popis praktik v kutnohorské redakci týdeníku, který se                           objevil ve zmiňovaném článku Jiřího Kaláta, se zdá být blízko pravdě. List se totiž již v době                               předvolebního boje de facto přetvořil ve stranické médium. O svém majiteli informoval ve většině                         případů (67 %) lichotivě. Většina publikovaných textů navíc byla spjata s pozitivní reklamou pro hnutí                           ANO nebo negativní reklamou pro určitá další politická uskupení.

O hnutí nebo Andreji Babišovi se zmiňovaly zprávy i rozhovory se sportovci a celebritami. Názorová                           strana byla v režii Martina Komárka, kandidáta za ANO v Libereckém kraji. Jeho příspěvek uvažoval                           nad jednotlivými politickými stranami, aby ve výsledku vyzdvihl jako jedinou možnost právě své                       domovské hnutí ANO. Pro odlehčení pak list informoval o nejdelším upečeném chlebu z Babišovy                         pekárny PENAM a sám podnikatel se pak pochlubil svým altruismem v příspěvku Chlubit se charitou                           je mi proti srsti (1. 8. 2013). Přeměna z relativně objektivního plátku na stranický oběžník byla tak                               lehce možná i díky tomu, že 5plus2 nezavazuje žádný etický kodex.

Rozhovor s Andrejem Babišem v týdeníku 5plus2 ­ 17. října 2013

Komentář Martina Komárka v týdeníku 5plus2 ­ 17. října 2013

Babiš x FacebookA nyní ještě pár doplňujících údajů z moderního prostředku, který může výrazně pomoct tomu, kdo sním umí správně zacházet ­ sociální sítě Facebook. Sestavili jsme žebříček zmínek klíčového slova“Babiš” v průběhu posledních 90 dní na oficiálních stránkách různých médií.

Zatímco iDnes.cz jméno podnikatele zmínil ve 102 příspěvcích, veřejnoprávní Česká televize ve 155příspěvcích. Nejméně o Babišovi na Facebooku píše Neviditelný pes (18), nejvíce Parlamentní listy(695).

Graf zobrazující počet zmínek klíčového slova “Babiš” na oficiálních profilech médií na sítiFacebook za posledních 90 dní

Babiš x čtenářiSměrodatným ukazatelem toho, jestli nový majitel Mafry jakkoliv ovlivňuje Mladou frontu Dnes je zcelaurčitě čtenost. Můžeme kolem sebe slýchat, že “mladé frontě” klesla věrohodnost, spolehlivě to alepotvrdí pouze ­ jak jinak ­ čísla.

Podle aplikace NetMonitor, která sleduje návštěvnost i další parametry na všech přihlášených onlinemédiích, se počet reálných uživatelů na iDnes.cz drží od 26. 6. 2013 (den, kdy koupil Babiš Mafru) po8. 12. 2013 mezi 200 až 300 tisíci. Konkrétně záleží na dnu v týdnu i na tom, jestli zrovna něco “hýbesvětem”. Server iDnes.cz se ale stabilně drží na druhém místě v žebříčku návštěvnosti zpravodajskýchserverů, za Novinky.cz pokulhává přibližně o půl milion reálných uživatelů.

Co se týče tištěného deníku Mladá fronta Dnes, u něj můžeme sledovat prodej a čtenost, které na svýchstránkách uvádí Unie vydavatelů. Jak je vidět i z grafů, prodaný náklad nijak výrazně neklesá, banaopak. Zatímco se v červenci 2013 prodalo 190 821 výtisků, v říjnu 2013 to bylo už 201 495 výtisků.O přibližně čtyři desítky tisíc ale spadla čtenost MF Dnes. V květnu 2013 vzalo list do ruky 824 tisícčtenářů, v listopadu 2013 už “pouze” 786 tisíc čtenářů.

Grafy převzaté z Unie vydavatelů k datu 8. 12. 2013

Ovlivňuje tedy Andrej Babiš Mladou frontu Dnes?Ze shromážděných faktů z relativně krátké doby, která uběhla od Babišova nákupu, nemůžeme vyvoditjednoznačné závěry. Z čísel nevyplývají žádné definitivní odpovědi na to, zda Babiš skutečně ovlivňujeMladou frontu Dnes. Jediné, co můžeme zatím s jistotou prohlásit, je to, že kvůli slovenskému miliardářideník opustila řada jeho významných tváří.

Na odpovědi si musíme ještě počkat. Podle Václava Moravce, který se pro nás k tématu vyjádřil, tomůžou být “klidně rok, dva”, než se tlaky projeví. Vykřičník představuje zejména nástup Babiše a jehoAno 2011 do vlády, stejně jako poslední nákup Agrofertu ­ skupiny Londa zahrnující inejposlouchanější rozhlasovou stanici v Česku, Rádio Impuls.

„Koupě společnosti Londa představuje rozšíření naší mediální působnosti do oblasti rozhlasovéhovysílání, což, jak věříme, dále posílí atraktivitu naší mediální divize pro obchodní partnery a podpoří jejídalší rozvoj,“ uvedl člen představenstva Agrofertu Libor Němeček. "Rozhodně nepřicházíme dělatžádnou revoluci do Rádia Impuls. Platí tak jako u jiných médií, která jsme nakupovali, že se nejdřívechceme seznámit důkladně s chodem instituce, a mohu říci, že nám jde především o investici, toznamená o peníze a o čísla," dodal pro Český rozhlas Hanzelka.

Nicméně transakci v tuto chvíli posuzuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Babiš by totiž mohlpomalu ale jistě získávat monopol.

Podle Václava Moravce pomůže Babišovi k ovládnutí mediální sféry i současná situace v České televizi.                           “Celé krize využije Babiš, který tu chce dělat zpravodajskou televizi,” vyjádřil obavy známý moderátor,                         a nastínil tak nejhorší scénář, na který může v následujících měsících dojít.

Optimisticky na vývoj Babišova impéria nahlíží Karel Hvíďala, nevěří totiž jeho týmu. "Asi řekli, že kdyžsi je koupí, nebudou psát proti němu, ale to je jenom názor. Oni si neuvědomují, že řídit média, je něcojiného, než prodávat párky, nebo kuřata. Nechápou, že noviny jsou plné neustále menstruujících mužů,že to jsou egoisti, na kterých ale ty noviny stojí. S jedním z Agrofertu jsem se bavil. Říkal mi 'vždyť naulici je spousta nezaměstnaných novinářů'. Byl to bývalý ředitel Tatrovky. Nechápou, jak média fungujía nikdy to nepochopí,” vyjádřil svůj názor publicista.

Když použijeme slova zpovídaného redaktora iDnes.cz, “Babišovy peníze dokážou věci”. Nejspíš ikoupit nový tým, který by média kontrolovat respektive zneužíval. Stačí se podívat na to, co podnikateldokázal v 5plus2. Hvížďalův kodex totiž sice znemožňuje, aby vlastník přímo zasahoval do médií, nijakale nezabrání tomu, aby úkoly pověřil odpovědného šéfredaktora. ◼