Mám ráda ilustrace knížek, protože po vytržení z kontextu mám pocit, že obrázky naprosto nedávají logiku. Co dělají tři dejme tomu loupežníci (usuzuji podle klobouků a per) v lese? V lese s jedním stromem, který má místo listů malé melouny a větve mu rostou vodorovně? Možná to jsou nějací orientální loupežníci a třeba to jsou opravdu melounky. Ale od kdy rostou melouny na stromě? Asi je to tím, že jsme v pohádce. Nechme stromy růst a podívejme se na naše loupežníky. Naši hoši jsou hodně zvláštní - od kdy loupežníci hrají kuličky, nenosí zbraně a bojí se tmy, i když tma není? Možná na někoho čekají, vypadá to, jako by ten s lucernou někoho vyhlížel a ostatní si zatím krátí chvíli. Čekají na společníka? Nebo čekají na někoho, koho by mohli oloupit? Těžko říct. Ale beze zbraní asi těžko někoho oloupí, takže spíš čekají na kumpána. Mladší loupežník se asi dobře baví, protože obírá a obehrává staršího kolegu, který je z toho značně rozmrzelý. A nebo je to loupežník intelektuál a právě vysvětluje ostatním jak se počítá obvod a obsah koule a na jakém principu funguje náš vesmír. Zřejmě je to nebaví. Tak to ale bývá, když nám někdo vysvětluje něco, čemu nerozumíme a nebaví nás to. Co dál říct k těm našim chlapíkům? Je to vtipná trojice, krásně se doplňují, je vidět, že co nemá jeden, má druhý (všimněme si, že každý je úplně jiný, nemají na sobě nic stejného a i povahy vypadají rozdílně). Spojuje je ale tohle zvláštní místo, možná nějaká pohádka a mé povídání.